Č. 120 - 10/2010

Č. 120 - 10/2010 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Ü Nový školní parlament
Den D pro prvňáčky. 1. září 2010 bylo prvním dnem ve škole i pro šestnáct prvňáčků na Šumburku.
Přejeme jim na jejich cestě za poznáním hodně radosti, dobré nálady a úspěchů.
Mgr. Blanka Blažková (foto: J. Duňková)
Dva úvodníky aneb máme tu nový školní rok
Vítejte u prvního čísla školních novin školního
roku 2010/2011. Po prázdninách jsme už několik
týdnů opět ve škole. Nemůžeme vstávat v deset
dopoledne či ještě déle, musíme vstát brzy, abychom stihli před zvoněním sedět ve své lavici.
Učitelé nás zas „otravují“ úkoly a vůbec tím, že
po nás něco chtějí. Jistě jste zaregistrovali, že jsme
na naší škole přivítali i nové učitele. Je to Aleš
Filip, který nás má na hudebku, a Lukáš Blažej na
ájinu. Dále jsou to dvě paní učitelky: Pavla Drábková na výtvarku a Lenka Myslivcová, která
kromě jiného nafasovala 6. třídu. „Chudák“!!
Jak jsem zjistil, tak spousta kámošů ze školy
zkouší moderní tance od Shufflu, C-walku až po
Tektonik. Na ty, co to umí, se dobře kouká, když
se předvádějí.
Málem bych zapomněl uvítat naše prvňáčky,
kterým přeju hodně zdaru a úspěchu na naší
škole, a ať je ta škola baví. Určitě nejsem sám, kdo
by se nejradši do první třídy vrátil a ty rovnice a
podobný kraviny přenechal někomu, kdo tomu
rozumí. I v redakční radě došlo ke změnám, loňské deváťáky nahradili deváťáci letošní. Pomalu
si všichni zvykáme na nové učení a na to, že učitelé mají na nás rok od roku větší požadavky.
Někteří si myslí, že nám to učení k ničemu nebude, ale OMYL. Tohle „zbytečný“ učení nás má
připravit ke vstupu na střední školy či učiliště. To
je asi vše. Přeji každému, aby si užíval školu tak
jako já.
BOREK IX.A
Zdravím všechny čtenáře Školních novin poprvé ve školním roce 2010/2011! Doufám, že jste
si všichni užili prázdniny naplno, ti mladší hrami
a pobíháním venku a ti starší třeba vyděláváním
peněz na dovolené a jiné zábavy.
Školní noviny již dlouho informují o dění na
naší škole, redaktoři přicházejí a odcházejí s tím,
ve které třídě se zrovna nacházejí, a my letos řešíme problém, kde vzít nové pisálky, co by vás
zahrnuli nejrůznějšími informacemi ze školy,
o škole i o tom, co se děje po škole. Apeluji proto
na každého, kdo má trošku cit v ruce a rád by se
podělil o své myšlenky, názory a třeba i jen připomínky, aby se přihlásil u paní učitelky Kolzrtové či navštívil redakční radu, která se koná
každé pondělí o velké přestávce v multimediální
učebně.
Redakční rada potřebuje novou mladou krev
se svěžími nápady, jak noviny vylepšit a o čem
psát, aby vás to bavilo a zajímalo. Tak nám
pomozte, vždyť ŠN jsou tu pro vás!
Martina
a parlament OA se představují
na str. 2 a 5
Ü Nejen o nových učitelích ve škole povídá na
elektrickém křesle Mgr.
Stanislav Pěnička na str. 2
Ü Vzpomínky na prázdniny vám pomůže vyvolat
prázdninová anketa
na str. 3 + 4
Zápisky
z
předprázdniÜ
nové cesty do Kutné Hory
a Zingstu najdete
na str. 9
V
Burbachu
byly
křtiny,
Ü
a vy si o tom můžete přečíst
na str. 6
Nová
rubrika
o
ekonoÜ
mii na vás čeká na str. 7
Ü Jak to chodí na veterinární klinice se dozvíte
na str. 8
Ü Jak skáčí holky na
lyžích vám poví Zdenka
Pešatová
na str. 8
Ü ... a ještě spoustu dalších
informací se dozvíte
v celých novinách
Sběr soutěžně
V letošním roce se vracíme ke
sběru starého papíru, PET lahví
a TETRA packových obalů.
Zařadili jsme se do soutěže mezi
školami v Libereckém kraji.
Soutěžíme nejenom o umístění,
ale také o finanční odměnu za
sebrané kilogramy. Peníze v minulosti byly věnované na odměny pro nejlepší sběrače a byly
z nich hrazeny pomůcky a odměny při projektových dnech.
Jak bude probíhat organizace
sběru? Každý čtvrtek ráno před
osmou hodinou na vás budou
čekat žáci osmé třídy před šatnou v hlavní budově a sběr si od
vás převezmou a zapíšou si vaše
jméno, třídu a množství (prosíme o papír svázaný do balíku).
Věřím, že u každého z vás se
doma nějaký ten sběr najde a že
se také zapojíte do soutěže.
Oldřiška Dolenská
Ze školního parlamentu
Na první schůzce byli zvoleni tři zástupci,
a to ženského rodu, které budou řídit parlament Masarykovy ZŠ. Schůzky budou
probíhat jednou za dva týdny. Očekáváme
dobrou spolupráci, dobré nápady a hlavně
chuť žáků něco zajímavého na naší škole
zorganizovat.
Hanka Klaciková
Ahojky lidičky, jmenuji se Hanka Klaciková, je
mi 14 let a mezi moje oblíbené koníčky patří
malování a tanec. Byla jsem zvolena předsedkyní parlamentu. Pokud budete mít nějaký nápad,
jak zpestřit náš školní život, přijďte za mnou, já
si vás moc ráda vyslechnu.
ELEKTRICKÉ KØESLO
Na elektrické křeslo jsme tentokrát posadili Mgr. Stanislava Pěničku, zástupce
ředitelky školy.
Jak se cítíte na začátku nového školního
roku?
Vzhledem ke stálému úbytku žáků na ZŠ a
tím i k úbytku tříd se příliš optimisticky
necítím. Úbytek má totiž za následek snižování pedagogických i provozních zaměstnanců. Uvidíme také, jak se slova ministra
školství o nesnižování finančních prostředků projeví ve skutečnosti.
Jaké jsou plány vedení pro školní rok 2010/
2011?
Předně bychom chtěli slušně obstát ve
zkoušce státních maturit a dále pokračovat
ve vylepšování odborných učeben, školní
družiny a interiéru školy. Přes prázdniny
jsme opravili kabinet chemie, vymalovali
poškozené třídy a společné prostory. Nově
budeme zařizovat jazykové učebny na OA
a byl instalován nový server s možností
navýšení konektivity pro internet. Celková
investice do IT se pohybuje kolem dvou set
osmdesáti tisíc korun.
Kým jste posílili tým pedagogů?
Na výuku anglického jazyka pro ZŠ jsme
získali Mgr. Lukáše Blažeje a pro OA Mgr.
Karolínu Soukupovou. Oba jmenovaní pobývali pět let v USA a oba skýtají záruku
vysoké odbornosti a profesionality. Další
posílení, a neméně kvalitní, je následující:
pro výuku českého jazyka Mgr. Lenka
Myslivcová, pro výuku hudební výchovy
Mgr. Aleš Filip, pro výuku výtvarné výchovy Bc. Pavla Drábková a pro školní družinu
Jana Rutkovská. Přejeme si, aby se všem
jmenovaným na naší škole líbilo. K tomu
však nejvíce přispějete vy sami, a to tím, že
se budete poctivě a svědomitě připravovat
na vyučování.
Závěrečná otázka patří projektu
Montessori.
Tento projekt probíhá na detašovaném
pracovišti na Šumburku již třetím rokem.
Osobně si myslím, že díky obětavé práci
všech vyučujících je tato metoda úspěšná a
slibujeme si do budoucna navýšení počtů
žáků naší školy právě díky inovačním
metodám výuky.
RR
Evropský projekt Ovoce do škol
Ahoj. Jmenuji se Karolína Kozáková, chodím do
VII.A. Mezi mé koníčky patří muzika a móda.
Ve škole mě baví český a německý jazyk. Chodím
do zdravotního kroužku a jednou bych chtěla být
zdravotní sestrou.
Ahoj. Jmenuji se Kateřina Karbanová, je mi 14
let, bydlím na Dolní Smržovce. Baví mě sport,
cyklistika, horolezectví … Také se věnuji zvířátkům. Ve školním parlamentu jsem byla zvolena
mluvčí.
Foto: D. Pěničková
V lednu letošního roku byl schválen evropský projekt, jehož cílem je přispět ke změně
stravovacích návyků dětí. Projekt pod názvem „Ovoce do škol“ umožní žákům 1. až 5.
ročníku získat zdarma ovoce či zeleninu a tím vytvořit předpoklady k zlepšení zdravotního stavu mladé populace. Projektu se účastní i naše škola, a proto přeji všem žákům,
kteří budou ovoce či zeleninu dostávat, dobrou chuť. Na našem snímku se těší na hrušky
žáci 4. A.
Daniela Pěničková
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Bleskové zprávičky z naší školičky
Šumburáci vzpomínají na horké léto na konci školního roku 2009/2010. Celoškolní
vodácký výlet – 28. 6. 2010, Jizera (Malá Skála – Dolánky). Bylo krásné počasí, sluníčko,
teplo… ani mráček a my na Šumburku jsme se všichni sešli před školou a vyrazili autobusem směr Malá Skála. Tam jsme se nalodili na rafty a čluny a rovnou jsme si to namířili na sjezd jezu. Naštěstí se ukázalo, že jsme všichni zdatní vodáci a vodomilové. Posíleni
odvahou jsme vpluli do proudu vlídné Jizery vstříc novým zážitkům a dobrodružstvím.
Pádlovalo se nám všem dobře. Viděli jsme spoustu zajímavých živočichů (nádherně zbarvené vážky, kachny, vodní myš, volavky, pstruhy, ovce s jehňaty, pasoucí se krávy…).
Bylo teplo, ani mráček, a chtělo to koupací přestávku. Jak osvěžující byla koupel ve vlnkách
vlažné Jizery... Pak nás čekal závěrečný úsek do Dolánek. V Dolánkách už nás očekával
autobus a my jsme plni zážitků jeli domů. Celá akce se velice vydařila, takže zase na konci
června 2011?
J. R. (Foto: J. Rybín)
Staré Hrady. Setkali jsme se na hradě se skřítky a strašidly (na fotce Š. Kozákové také
s čarodějnicí), ale náš školní skřítek Kuliferda mezi nimi nebyl.
Žáci 1. stupně
Informace ze školního klubu
Jistě jste už zjistili, že naší Ildiku Králikovou nahradila Daniela Pěničková. Ta bude velmi
ráda, když zavítáte do školního klubu vypůjčit si buď nějakou zajímavou knihu nebo
časopis. Přijdou si tu na chuť nejen dívky, pro které tu jsou časopisy - například Popcorn,
Bravo - ale i chlapci, kterým by neměl uniknout další díl časopisu Automobil revue nebo
Redway. Najdete zde i spoustu zajímavé literatury vhodné k výuce. A dokonce si tu přijdou
na své i ti, co si rádi hrají nejen počítačové hry. Tak přijďte.
DP
Prázdninová anketa
Vytoužené prázdniny jsou pryč a ve škole
se pilně pracuje. I když: jak kdo. Finišujeme,
brzy se budou hodnotit výsledky za první
čtvrtletí. Na počátku školního roku jsme
připravili anketu – oslovili jsme 45 žáků a
zeptali se jich na to, jak prožili letní prázdniny. Výsledky ankety by měly sloužit
k tomu, aby se žáci nad sebou zamysleli a
uvědomili si, zda prázdniny prožili smysluplně, zda si odpočinuli a načerpali dostatek nových sil do dalšího školního roku.
A nyní si přečtěte některé odpovědi na
zadané otázky.
Přáli byste si, aby byly pohyblivé prázdniny?
Ze 45 dotázaných odpovědělo 32 ne, 7 žáků
ano, 4 je to jedno, 1 žák si přál, aby se střídaly dva měsíce výuky s dvěma týdny
volna a 1 dokonce by chtěl měsíc výuky,
měsíc volna.
• Ne, to je blbost, protože prázdniny by byly
rozděleny a to by byla hrůza!
• Nemohl bych jet někam na delší dobu.
• Ne, neměl bych čas na učení.
• Mně to vyhovuje tak, jak to je! Dva měsíce
prázdnin najednou je SUPER!
• Ano, chtěla bych pohyblivý, protože mě
prázdniny nebaví.
• Chtěl bych pohyblivé, protože se mi po
dvou měsících odpočinku nechce vracet do
školy.
• Pro mě spíš rozdělený, protože bychom si
na ně moc nezvykli a víc bychom se soustředili na školu.
• Ne, to bych se zbláznila, to bych nepřežila.
• Ani ne, prázdniny takové, jaké jsou, se mi
líbí, každý si dostatečně odpočine od školy
a taky je na co se těšit koncem školního roku.
Kdyby byly rozdělené, nebylo by to tak
zábavné.
Co jste o prázdninách podnikali nejvíce?
Užívali jste si jen, nebo i pracovali?
• Já jsem makal i odpočíval.
• Užívala jsem si prázdniny, pomáhala jsem
mamce vařit a vozili jsme dříví, abychom
měli v zimě čím topit.
• Já si pouze jenom užívala.
• Tak – jistě jsem si i užíval, ale i pracoval.
Truhlařina mi zabrala skoro půlku prázdnin
a také jsem pomáhal v Raspenavě po povodních.
• Já si užíval, ale i pracoval, ale ta práce byla
nudná.
• Byl jsem na táboře, hrál jsem hry a chodil
za holkama.
• Učil jsem se na opravky, hrál hry, poslouchal hudbu.
• Měsíc jsem byla u moře a ten druhý jsem
hlídala děti.
• Nejvíc jsem se učil, abych nemusel opustit
svou skvělou a milovanou třídu.
Co vás o prázdninách nebavilo?
U této otázky bych kladně hodnotila to, že
velké části žáků se líbilo všechno, hlavně že
byly prázdniny.
• Nebavilo mě furt být doma a čumět na TV.
• Mě nebavilo pomáhat mamce.
• Nejvíc mě fakt nebavilo jezdit na nákupy.
Pokračování na str. 4
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Bleskové zprávičky z naší školičky
Světlušky. Dne 8. 9. 2010 proběhla sbírka pro nadační fond Českého rozhlasu Světluška.
Tři dvojice začaly vybírat už od půl sedmé ráno. Obešli jsme všechny školy v okolí Tanvaldu. „Masaryčka˝ moc štědrá nebyla, sem tam někdo přihodil, ale žádná sláva! „Sportovka˝ byla o něco lepší, i když děti neměly třeba na placičku, přihodily i 2 koruny, ovšem
„gympl˝, ten jsme si nemohli vynachválit. Ti kupovali, ti se skládali... Byla radost tam být.
Do školy na Šumburku jsme se bohužel nedostali. Prodávali jsme věci v hodnotě 30, 50 a
70 korun. Jsme rádi, že i lidé na ulici nám tak hodně přispěli, i když někteří nás ani nevyslechli. Na konci dne nás všechny bolely nohy, ale stálo to za to. Všem, co nám přispěli,
my i nevidomí děkujeme. Celková částka této velmi úspěšné sbírky činí 10 507 Kč.
Daniela Jeriová, IX.A
Exkurze do firmy Detoa. Vlakem jsme se svezli do Albrechtic, prohlédli si výrobu hraček
a některé jsme si mohli koupit (viz foto).
Žáci 1. stupně
A zase začíná škola...
Školní rok 2010/2011 se nám již rozběhl a s ním přišly i nějaké změny. Například do
naší školní družiny přišla nová paní vychovatelka. Jmenuje se Jana Rutkovská a moc se
těší na spolupráci s dětmi, které budou školní družinu v tomto školním roce navštěvovat.
Děti chodící již do zdejší školní družiny si určitě užijí nová dobrodružství při vycházkách
do blízkého okolí školy. Budou se také realizovat při výtvarných a pracovních činnostech,
seznámí se s novými výtvarnými technikami, například tvorbou zajímavých vzorů z „midi korálků˝ – to jsou zažehlovací korálky, pomocí nichž vznikají zajímavé barevné předměty dle vlastní fantazie dětí. Budou-li mít zájem, mohou také chodit plavat do bazénu
v sousedícím gymnáziu nebo vytvářet výrobky z keramiky při návštěvách DDT.
Ti, kteří by se ještě nyní rozhodli zapojit se do činností ve školní družině, mohou se
hlásit přímo u paní vychovatelky Rukovské nebo u svých třídních učitelů.
JR
Prázdninová anketa
Pokračování ze str. 3
• Nebavil mě druhý měsíc, když jsem musel
s rodiči jezdit po výletech.
• Nudit se bez přátel, přespřílišná práce –
ale znáte to, práce každýho baví možná
deset minut ze začátku, pak opojení mizí.
• Mě bavilo všechno – krásné počasí, krásná
dovolená.
• Nebavilo mě sekat zahradu a pomáhat
doma, když ségra vegetovala.
• Uklízet bordel a pomáhat se dřevem.
• Všechno mě bavilo, hlavně, že jsem nemusel do školy.
Co byste popsali jako svůj největší zážitek?
Přestože jsem neočekávala dlouhé slohové
práce se zážitky, nebyly ani stručné. Většina
odpovědí se skládala z jedné věty.
• Byl jsem po dvou letech opět na Ukrajině.
• Pořádná dovolená, kterou jsem užila.
• Na dovolený v Egyptě, bylo to úžasný.
• Asi pomáhání v Raspenavě. Byl to docela
emocionální zážitek, když lidé během chvíle přišli o všechno. Ještě si potom zdemolované domy a věci museli uklízet.
• Po letech jsem si konečně splnila svůj sen
a podívala se do Francie.
• Narodily se mi fretky.
• Byla jsem se podívat na ranči za Prahou
• Na nic si radši nepamatuju.
• Letošní tábor! Všechno tam bylo SUPER!
Měli jsme volno, hráli jsme hry a večery na
DISCO byly NEJ!!!
• Když jsem udělal opravky a postoupil,
měl jsem obrovskou radost.
• Viděla jsem žraloka a mořské h…. Když
jsem utíkala z moře před žralokem, šlápla
jsem na mořského ježka! AU!
• Že jsem spal až do dvou hodin odpoledne.
Poznal jsi nové přátele?
Kromě několika výjimek se všichni s někým
seznámili.
• V Německu jsem poznala pár bezvadných
kamarádek. I když nám dělalo problém si
porozumět, stejně jsme se domluvily.
•Jo, poznal, ale bohužel to nemůžu jinak
okomentovat, znáte to …
• Jo, na Mácháči, ale mrzí mě, že jsem si na
ně nevzala kontakt.
• Ano, na táboře v Beskydech jsem poznala
spoustu SUPER lidí, a dokonce jsem tam
začala chodit s klukem, který za mnou jezdí
z Boleslavi.
• Já ne, ani jsem nechtěla, kamarádů mám
až nad hlavu a ani je nestíhám.
Co podle vás dělají o prázdninách učitelé?
Kromě několika žáků, kteří napsali, že
nevědí, ostatní předpokládali, že učitelé
odpočívají, jezdí na dovolenou, k moři a
prostě si užívají prázdniny.
• Učej se, aby byli chytřejší než já.
• Léčí se z traumatu, protože zkrotit nás je
umění. Musí se vyrovnat a zotavit z duševní
újmy.
• Připravují se do školy a těší se na své žáky.
• Chodí do školy, protože někteří žáci dělají
opravky.
• Učí se!
Pokračování na str. 10
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY
Parlament OA: první schůzka a členové
V úterý 21. září se konala letošní první schůzka parlamentu OA. Členové zvolili předsedou parlamentu Michala Bláhu z II. ročníku a jako místopředsedkyni Stanislavu Borysovou z III. ročníku. Poté se projednávaly akce, které se budou konat v tomto školním
roce: vánoční zájezd do Norimberka, Příběhy bezpráví, filmový festival Jeden svět, Den
otevřených dveří na OA, předvánoční sportovní den a IV. ročník bude určitě potřebovat
pomoc s přípravou maturitního večírku. Další schůzka se bude konat 26. října. Nezapomeňte, parlament je tady pro vás, studenty, pro vaše názory, připomínky, dotazy a návrhy
ke všemu, co se OA týká.
Martina
Jsem Petr David, je mi
Ahoj lidi, jmenu15 let. Jsem z Harraju se Markéta
chova. Rád sportuju a
Chmelíková,
závodně hraji fotbal a
bydlím v Železnohejbal. Chodím do
ném Brodě a
1. ročníku OA a chtěl
chodím do pobych nejenom pro tuto
sledního ročníku
třídu, abychom uzaOA Tanvald.
vřeli přátelské pouto
Jinak ráda spormezi všemi studenty,
tuju, miluju zvíale i utvořili prostředí,
řata a strašně
ve kterém se všem
nerada se učím.
bude líbit.
Jmenuji se Veronika Vitáková a
jsem z 2. ročníku,
bydlím v Haraticích. Chodím už
sedmým rokem
na karate, baví mě
číst knížky a ráda
se koukám na
filmy.
Ahoj, jmenuji se Michal Bláha, je mi 18 let,
bydlím v Tanvaldě a
jsem studentem 2.
ročníku. Mezi mé zájmy patří politika,
hokej, ale rád se účastním společenských
plesů a dalších kulturních akcí.
Jmenuji se Jakub
Šourek, chodím do
třetího ročníku.
Bydlím v Tanvaldě
na sídlišti. Mezi mé
zájmy patří hudba
a kapela. Hraju na
baskytaru a také
dělám divadlo.
Jmenuji se Stanislava Borysová, jsem
studentkou třetího
ročníku Obchodní
akademie v Tanvaldě. Bydlím na Dolní
Smržovce. Nevím co
víc napsat. Snad jen
to, že zrovna zakládáme studentskou
společnost.
Jmenuji se
Veronika
Tykvartová,
je mi 18 let,
žiju v malé
vesnici
Hrubá Horka.
Závodně se
věnuji
volejbalu a
atletice.
Studentská společnost
PropaGen na veletrhu
Ve dnech 7. a 8. října 2010 se studentská společnost PropaGen zúčastnila veletrhu vzdělávání
AMOS v jabloneckém Eurocentru, kde představila naši školu žákům základních škol (na fotografii Filip Slavík a Veronika Adamsová). Náš
stánek navštívilo opravdu mnoho žáků z různých
měst. Naše nasazení bylo vysoké a zajisté se nám
podařilo upoutat pozornost. Doufáme, že se to
projeví na zájmu o studium na OA Tanvald.
Rozdali jsme velké množství propagačních materiálů, které jsme sami vyrobili.
Klára A.
(Pozn. red.: více informací o studentské společnosti PropaGen přineseme v dalším čísle ŠN.)
Můj nástup na střední školu
Píše se datum 26. 6. 2009 a já po dlouhých
devíti letech ukončuji s relativně dobrými
výsledky základní vzdělání. Měl jsem radost, jelikož po prázdninách jsem měl nastoupit na střední školu, Obchodní akademii
v Tanvaldě. Musím říci, že jsem se na školu,
nové spolužáky i učitele moc těšil, i když
jsem byl hodně nervózní. Hlavou mi vířila
spousta otázek: jací budou moji spolužáci?
Přijmou mne mezi sebe? Budu s učiteli
dobře vycházet ? Bude se mi na škole vůbec
líbit? Ze všech učitelů jsem dobře znal pouze Ivanu Štěpánovou, takže jsem nevěděl,
co můžu od kterého učitele čekat.
Prázdniny velmi rychle utekly a už tu bylo
1. září. Byl jsem celý natěšený, ale také jsem
se bál. Rodiče jeli do školy se mnou, aby mne
podpořili. Při vstupu do školy mne vítala
paní uklízečka a já s velkou nervozitou
vcházím do třídy. Sedám si, jak to mám ve
zvyku, do první lavice u okna. Byl jsem tak
nervózní, že jsem ani nevnímal spolužáky.
Po chvilce zazvonilo a do třídy vešly dvě
ženy. V jedné z nich jsem okamžitě poznal
paní ředitelku Prokešovou, v té druhé učitelku němčiny Martinu Staffenovou. Věděl
jsem, že to je naše třídní. Paní ředitelka měla
krátký proslov, ve kterém nás všechny srdečně vítala a popřála hodně úspěchů. Poté
začala třídní učitelka číst naše jména. Když
přišla řada na mne, velice mne překvapilo
(a zároveň potěšilo), že se žádný ze spolužáků nesmál mému poněkud směšnému
příjmení. Poté jsem šel s paní třídní za paní
učitelkou Josífkovou, která na mne udělala
rovněž velice dobrý dojem. Zhruba hodinu
jsem si s nimi povídal o učitelích a jednotlivých předmětech. Byl jsem spokojený.
Zdálo se, že se mi ve škole bude dařit
výborně.
Brzy se však stalo to, čeho se všichni obávali. Moje depresivní stavy se vrátily. Měl
jsem s nimi problém už na základní škole
(strávil jsem kvůli nim dokonce dva týdny
na psychiatrii). Všichni z toho byli dost
zoufalí a nejvíce paní třídní. Nakonec se vše
uklidnilo. Chtěl bych moc poděkovat všem
svým spolužákům a učitelům, že to se mnou
vydrželi. Jsem velmi rád, že mám první
školní rok za sebou a pevně doufám, že ten
následující bude o hodně lepší.
Kuba Zádek
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY
Návštěva Burbachu, tentokrát i s křtinami
Společná fotka v parlamentu v Düsseldorfu.
Tak jako každý rok odjel třetí ročník na
výměnný pobyt do Burbachu. Cesta probíhala celkem v klidu až do doby, kdy nás
stavěla německá policie. I když jsme čekali
poměrně dlouho, Semira Gerkhana z dálniční policie Cobra 11 jsme se nedočkali. Při
příjezdu do Burbachu už na nás čekali náhradní rodiče. První večer proběhl v příjemné
atmosféře.
Druhý den jsme jeli do města Düsseldorf,
kde jsme navštívili Rheinturm, což je 240,5
metrů vysoká věž. Poté jsme navštívili parlament Severního Vestfálska, kde jsme měli
besedu s Jens Kamieth. V parlamentu nás
pohostili koláčem a kávou. Když jsme přijeli zpět do Burbachu, čekala nás společná
večeře s rodinami. V muzeu, kde jsme se
všichni sešli, byla pokřtěna kuchařka s názvem Společně vaříme, společně jíme. Tuto
kuchařku vydala OA Tanvald jako důkaz
přátelství mezi naší školou a Burbachem.
Byla vydána v česko-německém provedení,
tudíž z ní mohou vařit jak naši němečtí
přátelé, tak i my.
Ve středu jsme navštívili Realschule a
muzeum v Burbachu, kde jsme obědvali.
Dále jsme jeli do velkoskladu Lidl a na letiště Siegerland. Na letišti jsme měli možnost
navštívit řídící věž a vidět tak celou runway
z výšky. Dokonce jsme se autobusem po
runway projeli. Vedle letiště měla sídlo
firma pro výrobu větrných elektráren,
kterou jsme také navštívili. Večer jsme
s rodinami byli na večeři v čínské restauraci.
Foto: Týna Hoffericová
Ve čtvrtek jsme jeli do Koblenzu, kde je
soutok Rýna a Mosely. Z Deutsches Eck
jsme se svezli lanovkou na pevnost Ehrenbreitstein. Poté jsme jeli do vinařského
městečka Rüdesheim. Tam jsme nastoupili
na loď, kterou jsme pluli do městečka St.
Goar. V pátek ráno proběhlo poslední loučení s rodinami, někde upadla i slzička a pak
už nás čekala pouze dlouhá cesta domů.
Myslím si, že letošní druháci se mají na co
těšit, neboť tak skvělý týden jen tak někde
nezažijí.
Týnka
Křtění kuchařky Společně vaříme, společně
jíme.
Foto: Týna Hoffericová
K česko-německé kuchařce
Tato kuchařka nechce být žádnou převratnou událostí v kulinářském umění, neboť
podstata tohoto počinu pramení v přátelských vztazích, které naše obchodní akademie – studenti a pedagogové – navázali
během uplynulých deseti let.
Jak však k tomuto kuchařskému projektu
došlo. Společně s tajemníkem města Tanvald
R. Seidlem jsme byli pozváni na přátelský
večer a společnou večeři do rodiny Gläserů.
Byli jsme doslova překvapeni kuchařským
uměním paní Lieselotte. Slovo dalo slovo a
po několika večerech a výborných večeřích
jsme dali hlavy dohromady a naše přátelství
dostalo podobu česko-německé knihy
Společně vaříme, společně jíme.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem,
kteří nám umožňují naše návštěvy v Burbachu, zvláště pak Dorothee Kleinové a Volkmarovi Kleinovi, rodině Wágnerových,
kteří pečují o naše pedagogy jako o vlastní,
starostovi Christophovi Ewersovi a jeho
manželce a v neposlední řadě Dieterovi
Gläserovi za osobní doprovod a organizaci
během našich pobytů v Burbachu a okolí.
Naše pobyty jsou na všech místech pozitivně hodnoceny od studentů, pedagogů,
rodičů až po Česko-německý fond budoucnosti, a tato kuchařka regionálních jídel by
měla odrážet naše přátelství. Láska totiž
žaludkem prochází.
Mgr. Jana Prokešová, ředitelka školy
SOUTĚŽ O NEJ
DOMÁCÍHO
MAZLÍČKA
Holky a kluci, čtěte pozorně! S novým
školním rokem tu je soutěž o NEJ domácího
mazlíčka! Pod tím „nej“ si můžete představit vlastně cokoli – nejhezčí, největší,
nejmenší, nejbláznivější, nejexotičtější a
podobně. Výherní fotka by měla být něčím
zvláštní, ojedinělá, například focená z nezvyklého úhlu nebo v netradičním prostředí… Zkrátka pro výhru je třeba, aby fotka
měla něco navíc než ty ostatní.
Pošli fotku svého mazlíčka na emailovou
adresu [email protected] společně se svým
jménem a třídou, do které chodíš, a v dalším
čísle tu může být právě tvůj pejsek, kočička
nebo třeba prasátko. Fantazii se meze
nekladou.
Soutěž potrvá celý školní rok a o vítězích
rozhodne v červnu redakční rada. Majitel
toho nej zvířátka bude na konci roku oceněn
a dostane sladkou odměnu. Každý může
poslat max. jednu fotografii jednoho mazlíčka (pokud jich máte víc, smíte poslat
fotku od každého). Ať vyhraje ten nej!
Martina
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY
EKONOMIÍ KROK ZA KROKEM, ANEB TÝKÁ SE I NÁS?
Ekonomie kdysi bývala naukou o „správě domova“ (oikonomia: oikos = dům, domácnost, nomos = zákon). Dnes je chápána
jako společenská věda, která formuluje a
analyzuje, jak společnost a její součásti
(firmy, města, domácnosti) řeší rozpor mezi
svými potřebami a omezenými zdroji na
jejich uspokojení. V několika pokračováních bych vám chtěla dokázat, že se týká
nás všech, že je dobré o ní něco vědět a řídit
se v životě ekonomickými pravidly.
Problémem současnosti jsou schodky
rozpočtů, a to jak těch státních (viz Řecko,
USA, ČR, aj.), tak i schodků domácností
(exekuce majetků). Na jejich řešení by mnohdy
stačilo používat „selský rozum“.
- neutrácím víc, než mohu vydělat
- uspokojuji své potřeby jen do výše svých
příjmů…
Avšak je tu „lidská pošetilost“, nátlak
okolí, „touha očí“, demonstrace postavení,
politická lobby... Nutno ovšem dodat, že
„doba si to žádá“. Banky půjčky „živí“,
mnohdy je cizí kapitál levnější než vlastní,
zvyšuje to poptávku, která motivuje výrobu
a hospodářský růst, zvyšuje se životní úroveň… Lidská společnost je poměrně složitý
systém!
O lidských potřebách a jejich rozumnosti
až příště, dnes se zaměříme na zdroje.
Pomineme financování příbuznými či ponižující žebrání a zaměříme se na vlastní aktivitu studentů OA, na brigády.
Položila jsem studentům tři otázky:
1. Je v součastné době reálné sehnat
brigádu?
2. Pracuješ celoročně nebo pouze
o prázdninách?
3. Jaký užitek ti brigády přinášejí?
A jak odpovědělo zhruba 40% pracujících
studentů z OA?
ad 1) – samozřejmě musíte hledat a nevzdávat to při prvním neúspěchu (Pája, IV.)
– přednost mívají děti zaměstnanců a nutný
věk minimálně šestnáct let (L.L., IV.)
– pracuji jako hosteska pro různé agentury,
dostat se do nich je dnes téměř nemožné,
nutností je automobil a příjemné vystupování, což není pro každého (Z.H., IV.)
– je to těžké, ale když opravdu chci a nebojím se jakékoliv práce, tak seženu, hodně
nabídek je na internetu (Radka Č., IV.)
– přes rodiče a známé, na internetu, v různých inzerátech nebo chodíš po podnicích
a ptáš se (Škeble II.)
– musíte se zeptat na více místech a pak,
když se vám ozvou z více brigád, se musíte
rozhodnout, co pro vás bude lepší
(Křížková, III.)
ad 2) – zhruba polovina dotazovaných pracuje celoročně (překvapivě i studenti II.
ročníku) a polovina pouze o prázdninách.
ad 3) – odpovědi na třetí otázku mě potěšily. Samozřejmě drtivá většina pracuje, aby
si vydělala peníze, ale většina k tomu dodává, že se zároveň učí jednat s lidmi a získává praxi a někteří i zajímavé zážitky:
– dává mi to spoustu zkušeností do života
a poznávám cenu peněz (D.P., III.)
– jezdila jsem za jednou paní domů a pomáhala jí s účetnictvím, což mi velmi pomohlo
ke studiu (Radka Č., IV.)
– každá koruna se hodí (Monča, IV.)
– ve III. ročníku jsem byla na praxi v realitní kanceláři a o prázdninách jsem tam byla
na brigádě. Naučila jsem se nové věci,
komunikovat s lidmi, byla to zábava
(Sabi, IV.)
– mám o prázdninách co dělat, nenudím se
(L.L., IV.)
Co dodat? Snad jen pracujte! Můžete tím
jen získat!
Ing. Štěpánová
HOROSKOP
Beran: Někdo na tebe vysílá pohledy s prosbou o pomoc, musíš jen pořádně koukat.
Býk: Z malých problémů postupně vznikne
katastrofa, dej si na to pozor. Máš špatné
období, jednou nahoře, pak zas dole.
Blíženci: Přestaň vysílat samé mračivé pohledy. Představ si , že by se na tebe mračil
každý, líbilo by se ti to, asi ne, viď???
Rak: Máš v hlavě spoustu nápadů? Nech si
je pro sebe, protože se kolem tebe vyskytuje
určitá osoba, která se tě snaží využít…
Lev: Učení ti vůbec nic neříká. Dej se dohromady, ať nemusíš pak sedět celé dny doma,
když kámoši budou venku.
Panna: Chceš něco dokázat??? Makej, ať
každý vidí, že to myslíš vážně.
Váhy: Uvědomuješ si, že už nejsou prázdniny? Asi ne, koukej se už vžít do reality!!!
Štír: Máš energie na rozdávání, zapoj se do
nějakého projektu, který se týká dobré věci,
všichni tvoji snahu ocení.
Střelec: Pozor na upřímnost, někdy je lepší
neříct přesně, co si myslíš, můžeš hodně
lidem zabránit, aby se trápili.
Kozoroh: V poslední době ti vše vychází, raduj
se, přišel tvůj nejlepší školní rok, budeš bodovat, jak v písemkách, tak úplně ve všem.
Vodnář: Důvěřuješ hned každému, dej si na
to pozor, nemuselo by to dopadnout dobře.
Ryby: Slibuješ, každému, že mu s něčím
pomůžeš? Neriskuj, že pak ti nebude nikdo
věřit, a všechny sliby rychle splň.
-D-
Mise: pomníčky
Jizerských hor
Byl poslední den maturit, krátce před
osmou hodinou ranní, a v železniční zastávce na Smržovce stojí vagón s třináctičlennou
skupinkou statečných studentů druhého
ročníku. My, kteří jsme se nezalekli nepříznivého počasí, jsme obuli pohorky, vzali
batohy se sváčou a vedeni profesorkami
Pohlovou a Kouckou jsme se vydali na
honbu za jizerskohorskými pomníčky.
V Josefově Dole jsme se vydali žlutou
stezkou k Lesní bráně. Snad za to mohla
hustá mlha nebo jen fantazie toho, kdo název vymýšlel, Lesní branou jsme prošli nevědomky. Pokračovali jsme dál asfaltovou
silničkou až na rozcestí u Mariánsko-horských bud, kde se křížila žlutá značená
cesta se zelenou. Zde jsme byli poučeni,
v jakých místech by se měl nacházet první
z hledaných pomníčků – U Plechového
pánaboha. Našli jsme ho bez obtíží, schovával se mezi stromy pár metrů od silničky.
Stav byl tedy 1:0 pro nás.
Od prvního pomníčku jsme zamířili k Protržené přehradě, kde jsme si ujasnili, proč je
voda v Bílé Desné nahnědlá. Inu, kvůli rašeliništím, která se nacházejí o několik desítek výškových metrů nad námi. Od Protržené přehrady jsme se oklikou vrátili zpět
na zelenou a odtud pokračovali dobrodružnou, mlhou zastřenou cestičkou, klikatící se
lesem. Zvýšili jsme zde své skóre na 2:0,
když jsme našli další z pomníčků, tentokrát
s iniciálami F. S. K tomuto pomníčku mohu
dodat snad jen to, že jednodušší je ho najít
v terénu, nežli na internetu v seznamu pomníčků Jizerských hor. Snažila jsem se vypátrat, komu iniciály patřily, avšak marně.
Nalezení Linkeho kříže, připomínající 10.
březen 1911, kdy pod saněmi zemřel Heinrich Linke, netrvalo dlouho. Nacházel se
v lese před kopcem Bučina, asi tři metry
vpravo od cesty, kde začíná stoupání.
Tak jsme završili plán a výsledkem 3:0
jsme dokázali, že se před námi žádný z pomníčků neschová. Mohli jsme se tedy vydat
na cestu k tanvaldské domovině. V posledních úsecích už některým z nás dokonce
utíkal les před nosem, nohy se pletly a oči
se obracely v sloup, ale expedici jsme si
užili a nepřízeň počasí nám náladu nedokázala zkazit. Klára Aljančičová, III. ročník
Redakční rada ŠN informuje:
l RR pracuje v tomto složení: šéfredaktorka
Martina Votočková, redaktoři: Hanka Klaciková, Borek Mevald, David Kohout, Míša
Moudrá, Katka Karbanová, Karolína Kozáková a Denisa Jeriová.
lVe dnech 11. – 14. 10. proběhla celostátní
zkouška na státní maturity. Zkušenosti,
poznatky a prožitky "zkušebních králíků"
přineseme v dalším čísle ŠN.
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Na výzvědách ve veterinární ambulanci
Na cestě za různými povoláními jsme dnes
navštívili veterinární ambulanci Tanvald
a povídali jsme si s jejím spolumajitelem
MVDr. Markem Bedrníkem (na fotografii
se svým pacientem).
Proč jste si vybral povolání veterináře?
Bylo to složité, protože to bylo za dob minulého režimu, a povolání veterináře bylo
takové svobodné, nebylo to za firemní bránou s píchačkou! Naopak bylo to trošku
romantické, no a to byl vlastně ten první
popud. Potom jsem nevěděl, jestli na to
budu mít, jestli se dostanu nebo ne, ale
všechno vyšlo dobře, vystudoval jsem a
mohl jsem začít.
Vyrůstal jste na vesnici nebo ve městě?
Střídavě! Jsem původem z Chomutova,
když mi bylo osm, přestěhovali jsme se sem
a dlouho jsme tu bydleli na sídlišti. Taky na
Šumburku a teď opět v Jablonci.
Proč jste si otevřel kliniku zrovna
v Tanvaldě?
V Tanvaldě jsme začínali, otevřeli jsme tady
první kliniku, ale protože klientů za námi
dojíždělo poměrně hodně i z větší dálky,
rozhodli jsme se otevřít ordinaci v Jablonci
nad Nisou, a ta se strašně rychle rozrostla.
Takže by se dalo říct, že hlavní pracoviště
je Jablonec. Tady to zůstalo spíše kvůli
místním lidem.
Na jaký druh zvířat se specializujete?
Střídáme se tady tři, všichni se specializujeme jenom na zvířata v zájmových chovech:
psy, kočky, exotická zvířata, ptáky, potkany,
křečky, morčata.
Jaké je nejčastěji ošetřované zvíře?
Stále je to pes a plemeno jorkšír, ale mění se
to, všechno narůstá, hlavně kočky, morčata,
králíci ale i hadi, ještěři, ptáci.
Setkal jste se i s týranými zvířaty v našem
městě?
Ano, bohužel. :(
Může být zvíře dárkem?
Proč ne! Nicméně nemělo by to být jen
opravdu jako dárek, protože všichni víme,
jak jsou po prázdninách a po Vánocích plné
útulky, protože najednou lidi zjistí, že zvíře
potřebuje krmit, že potřebuje venčit, že to
vezme čas a peníze, tak tím pádem vlastně
je zvířatko chudák. A když si to zvíře opravdu někdo nepřeje uplně z celého srdce a jde
jen o chvilkový rozmar, měl by si takový
dárek pořádně rozmyslet.
K čemu všemu jste vybaveni?
Tato ordinace je opravdu jen takový odštěpek jablonecké kliniky, takže tady je možnost udělat vyšetření krve a moči. V Jablonci jsme schopní udělat 95% vyšetření, takže
je tam toho opravdu hodně, dá se říct, že je
to vybavené kompletně. Protože ale fungujeme dohromady, můžeme prakticky udělat
skoro všechna vyšetření.
Jaké zákroky provádíte?
V Tanvaldě jen ty menší, takže spíš preventivní, zubní kámen, kastrace, menší nádorky, plastiky. V Jablonci hodně věcí, dá se říct
všechno.
Pamatujete si rozhovor s prvním klientem?
Jednalo se o paní s osmiletou fenkou zlatého
retrívra, léčí se zde již čtyři roky, jsou velice
spokojeny s péčí a přístupem této kliniky.
V dalším článku budeme povídat o psech
a tímto chceme vyhlásit i soutěž o nejlepší
fotky vašeho pejska, ti nejatraktivnější
budou v novinách.
Kateřina Karbanová, VIII. A
Z DENÍKU
ŠKOLNÍHO
SKŘÍTKA
KULIFERDY
Ahoj děti! Konečně je tady nový školní rok a
já jsem opět mezi vámi. Ani si neumíte představit, jak se mi po vás stýskalo a jak jsem se na vás
těšil. Začátek prázdnin jsem strávil ve své rodné
vesničce mezi skřítky. Ve dne jsem s nimi pracoval a večer jsem skřítkům vyprávěl o všem, co
jsem s vámi prožil za celý rok ve škole. Protože
bylo v červenci veliké horko, snažili jsme se
alespoň trochu zalévat lesní rostlinky a pomocí
podzemních praménků přivést alespoň trochu
vláhy ke kořenům stromů. To se nám docela
dařilo, ale když pak přišly povodně a vody bylo
zase příliš, tady jsme pomoci neuměli, tomu jsme
nemohli zabránit, na to naše síly nestačily. Ale
sledovali jsme, kolik se našlo lidí, kteří přišli na
pomoc a odstraňovali následky povodní. Dokonce někteří žáci a učitelé Masarykovy školy se
zapojili, a proto všem jménem skřítků děkuji.
Ale vraťme se ke škole. Ta už jede na plné
obrátky. Už nevídám žáky loňské deváté třídy,
ti navštěvují jiné školy a já jim moc přeji, aby
se jim tam líbilo. Zároveň bych rád přivítal všech
třiatřicet prvňáčků, kteří 1. září poprvé přišli na
Masarykovu školu. Přál bych jim, aby celých
devět let, kdy budou základní školu navštěvovat,
neměli žádné problémy a ve škole se jim líbilo.
Na závěr bych chtěl pochválit naše čtyři světlušky, kterým se podařilo vybrat na pomoc nevidomým 10 507 Kč. Dívky se svěřily, že někteří lidé přispěli ochotně, ale byli i tací, kteří prošli
bez povšimnutí a na prosbu vůbec nereagovali.
To já, kdybych měl peníze, dal bych co nejvíc.
Ale jediné, co mám, je malá čepička a odřený
kabátek.
Těším se na vaši práci a na vaše úspěchy.
Napište mi
Váš Kuliferda
-daje-
Tvrdé holky na skokanských můstcích
Sportovní disciplína skok na lyžích byla
celé roky výsadou mužů. V posledních
letech se to ovšem změnilo, na lyžích skáčou i ženy, a dokonce se již zúčastňují
mistrovství světa. Skokanští činovníci
velmi usilují o to, aby ženský skok na lyžích byl zařazen už na příští olympiádu
v roce 2014. I my máme v naší škole v 6.
třídě dívku Zdenu Pešatovou, která se tomuto sportu věnuje. Protože se jedná
o velmi zvláštní sportovní zálibu pro dívky, kde kromě umění je třeba i notná
dávka odvahy, udělali jsme s ní i krátký
rozhovor.
Zdeno, proč ses rozhodla právě pro tento
sport?
Přivedl mě k němu jeden učitel ve škole a
taky spolužáci. Zalíbilo se mi to.
Jak dlouho už trénuješ?
Skákání se věnuji asi čtyři roky, trénujeme
dvakrát týdně a o víkendech jezdíme na
závody.
Kolik dívek asi tento sport provozuje?
V celé republice asi dvacet pět, soustředění
jsou společná s chlapci.
Jak probíhá takový závod?
Nejprve se závodníkům rozdají čísla a skáče se od nejmenšího po největší můstek. Na
závěr je vyhlášení vítězů.
Na jakém můstku skáčeš a jakého nejlepšího výkonu jsi zatím dosáhla?
Skáču už i na největším můstku K90 a skočila jsem 58 metrů.
A tvůj cíl?
Mým cílem je se zlepšovat, zúčastnit se
mistrovství světa a dosáhnout tam dobrého
výsledku.
Děkuji ti za rozhovor, budeme tvoje další
snažení a úspěchy rádi dále sledovat.
L.M.
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Redakce školních novin byla za odměnu na zájezdu v Kutné Hoře
Za obsazení prvního místa v soutěži EDU
EXCELLENCE redakce školních novin obdržela krásnou odměnu. Jednalo se o poznávací zájezd se společností STUDENT
AGENCY v hodnotě 10 000 Kč. Jako nejzajímavější nápad, jak si pořádně užít naši
cenu, byl společný výlet do města nabitého
historií, Kutné Hory.
Dne 16. června jsme se všichni sešli na
tanvaldském parkovišti před kinem. Většina mladých redaktorů byla již po ránu plna
energie a touhy poznat další kousek rodné
vlasti. Naši cestu do hlubin historie doprovázely tři kantorky, učitelky Oldřiška Dolenská, Zdena Juklová a Eva Ježková. Poté,
co jsme společně dorazili na určené místo,
jako první památka se nám na obzoru ukázala katedrála svaté Barbory. Na pohled mě
zaujala brilantně zdobená zahrada. Po překročení prahu chrámu mi také vyrazilo dech
obrovské množství kamenných prvků a
nádherných maleb známých malířů. Po
prohlídce unikátní stavby nás kantorky
zavedly do Vlašského dvora.
Tam nás průvodce obohatil o vědomosti
o českém králi a římském císaři Karlu IV. a
k tomu nám nejvyšší mincmistr Horstofar
z Malešic ukázal, jak se na konci 15. století
razily mince. Nakonec se naše skupina
podívala do mincovní kanceláře, patřící
Matyáši Rejskovi.
Pak jsme se vydali na cestu k Sedleckému
klášteru. Po dlouhé cestě autobusem nás
v klášteře přivítal mnich, jenž vyprávěl
historii této stavby. Výstava obrazů Leopolda Willmanna, Jana Kryštofa Lišky a jejich
kolegy Petra Brandla byla podle mě úchvatná. Procházka po tak ohromné budově, jako
je tento klášter, nás brzy unavila, ale mnich
nám prohlídku zpříjemnil krásným zpěvem.
Na závěr exkurze nám průvodce připravil
malé překvapení, animovanou prezentaci,
která nás provedla bohatými dějinami
Sedleckého kláštera a celé Kutné Hory.
Třešničkou na dortu byla návštěva velmi
zvláštního místa. Viděli jste snad bizarnější
výzdobu, než je lustr složený z lidských
kostí? Ano, jako poslední exkurzi jsme zvolili tajemné místo, Kostnici. Jelikož velká část
účastníků byla z nabitého dne unavena, tak
jsme zde bohužel moc času nestrávili. Mě
osobně a určitě i jiné účastníky naší cesty
expozice velice zaujala.
Cestu domů jsme si zpříjemnili vyprávěním různých zážitků z „výletního“ dne.
Podle mě byl zájezd pro všechny velmi
užitečný a zajímavý a myslím, že se každému
z nás moc líbil.
Hanka Klaciková, IX.A
Zingst 2010 – každoroční zájezd za dobrodružstvím
Letos již pošesté navštívili studenti Masarykovy školy a Obchodní akademie německé lázeňské město Zingst. Dne 27. června,
tři dny před očekávanými dvouměsíčními
prázdninami, jsme se všichni odpoledne
sešli na vlakovém nádraží. Po chvilce čekání na vlak mířící do Liberce nám naložili
kola do nákladního vozu, jenž jel přímo do
našeho cíle – Drážďan. Všichni se rozloučili
s rodiči a vydali se za hranice.
Cestu jsme si krátili povídáním historek
z minulého školního roku a hraním her. Do
drážďanského Inslu (dům, kde jsme byli
ubytováni) skupinka výletníků přijela
unavena z dlouhého a náročného dne.
Druhý den se učitelé rozhodli, že společně navšívíme městský aquapark. Jelikož
jsme se probudili do opravdu krásného a
teplého dne, tak velká část naší skupiny
trávila volný čas venku na vodní skluzavce.
Po odpočinku jsme odpoledne vyrazili na
výpravu za historií města Drážďan a známého německého spisovatele Ericha Kästnera. Navštívili jsme čtvrť Erich Kästner
Pasage a významné muzeum tohoto spisovatele. Den jsme zakončili podívanou na
film Emil a detektivové.
Třetí den jsme zamířili do Zingstu. Poté,
co jsme přijeli na určené místo, vyrazila naše
skupinka a skupina hraničních sousedů –
Němců – k nedaleké pláži podívat se na
krásný západ slunce. Severní vítr, který se
přihnal k molu, udělal na hladině moře
jemné vlnky a teplé paprsky zapadajícího
slunce nás lechtaly na tvářích. Od pláže jsme
po těžkém dni přišli unavení a vyčerpaní.
Následující den jsme si užili pádlování
kolem malého ostrůvku. Další den jsme byli
na stejném místě plachtit. Obě aktivity se
všem moc líbily a zažili jsme při nich spoustu
legrace.
Jako další výlet jsme společně zvolili vyjížďku na kole do města Barth. Ráno po
snídani jsme jeli do přístavu a tam jsme
počkali na loď, mířící do tohoto krásného
města. Podívali jsme se do starobylého kostela, prohlédli si město a pak jsme navštívili velký obchodní dům Stolz.
Jelikož každý den byl krásný a slunečný,
většinu času jsme skotačili a hráli volejbal
na pláži. Jeden den jsme se jeli podívat na
překrásnou pláž v Prerowě nedaleko Zingstu. Šli jsme se kouknout na vrchol majáku,
který se tyčil nedaleko moře. Den strávený
v Prerowě se podle mě opravdu vydařil.
Poslední vyjížďka mimo bungalovy se
konala dva dny před odjezdem zpět do
Drážďan. Jeli jsme autobusem na ostrov
Rujana, kde se konalo světoznámé představení Störtebecker Festspiele 2010 s Klausem
Störtebeckrem v hlavních rolích. Předtím
jsme se ale vydali na malou projížďku lodí.
Jednu hodinu jsme pluli po chladném moři
a dívali se z okénka na krásnou krajinu. Pak
nám učitelé dali čas na porozhlédnutí po
městě. Poté jsme jeli do města, kde se
představení konalo. Bylo vskutku fantastické. Myslím, že ze všeho nejvíce se líbil ohňostroj na závěr. Do bungalovů jsme přijeli
vyčerpaní a do postelí jsme padli jako na
bitevním poli.
Další den se šla naše skupinka a malá
skupinka Němců podívat do místního experimentária a pak na slavnostní oběd do
čtyřhvězdičkové restaurace. Den jsme zakončili balením kufrů a přípravou na odjezd, nejprve do Drážďan a pak domů. Tyto
dva týdny byly vážně úžasné a na příští
letní zájezd se už velmi těším. Zde je i názor
mého bratra Michala: „Zájezd byl velice
pěkný, mít tu možnost, jel bych se tam podívat znova, protože jsem si tam hodně
odpočinul. Moc se mi tam líbilo“.
Hanka Klaciková
FENOMÉN POČÍTAČ
Společnost Microsoft začátkem září zahájila
prodej české verze Office 2010 i pro domácnosti a studenty. Můžete si kancelářský balík koupit
buď jako DVD v klasické krabici nebo nově jen
speciální kartu s licenčním číslem a program si
pak stáhnout z webu společnosti Microsoft.
Nejlevnější verze, která se jmenuje „Pro Studenty a domácnosti“ a obsahuje to základní, tedy
Word, Excel, PowerPoint a OneNote, stojí 2490
korun včetně DPH. Kartová verze je levnější a
dá se pořídit pro studenta za cca 2290 Kč
s DPH.
V.D.
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK
Brouzdám po internetu a koukám
na knihy a najednou si najedu na
složku pro malé děti. A zaujme
mě pestrobarevná kniha
s názvem Školička pro
neposedné děti a jejich rodiče od spisovatelky Ivany Kocmanové. Na popisu stojí: Velká,
barevná a zábavná knížka pro
všechny děti, které se chtějí naučit nebo si
jen procvičit abecedu a počítání od 1 do 100.
V první části najdou děti všech 33 písmen
abecedy. Každé začíná krátkým příběhem
opičky Ofinky Opičkové, ve kterém se vyskytnou různá slova na dané písmeno.
Následuje úkol ve formě dokreslení, spojení,
vyhledání... a nakonec si děti můžou nacvičit nebo procvičit psaní tohoto písmena.
Uprostřed knihy je velké Ofinčino písmenkové pexeso, které si děti mohou vystřihnout, a tak si dále procvičovat abecedu.
Následují barevná písmenka, také k rozstřihání a složení zadaných slov. Ve druhé
části knihy se děti naučí počítat od 1 do 10,
nacvičí si psaní základních číslic a procvičovat počítání až do 100. Při práci s knihou
se pobaví nejen děti, ale i jejich rodiče. Rozhodla jsem se, že tuhle knihu musím mít až
Mireček bude trošku větší a pustím se s ním
do hraní. A vám, milí rodiče, ji doporučuji.
Denča, II. ročník
*HITPARÁDA*
Ahojec, abych vám trochu zpříjemnila začátek školy, posílám vám deset nejhranejších
songů letošního léta.
1. David Guetta & Chris Willis ft. Fergie &
LMFAO – Gettin‘ Over You
2. B.O.B ft. Hayley Williams – Airplanes
3. Pitbull ft. Enrique Inglesias – I Like It
4. Justin Bieber ft. Usher – Somebody To
Love
5. Eminem ft. Rihanna – Love the Way You
Lie
6. Selena Gomez & The Scene – Round &
Round
7. Katy Perry ft. Snoop Dog – California
Girls
8. NickelBack – This Afternoon
9. 3OH!3 ft. Ke$ha – My first Kiss
10. Yolanda Be Cool & Dcup – We No Speak
Americano
UPOZORNĚNÍ! Příště už zde na této stránce neuvidíte Hitparádu, ale novou rubriku
Top Stars, kde se seznámíte s nejrůznějšími
českými i zahraničími herci, zpěváky a jinými známými osobnostmi.
Školní noviny.
Vydává Masarykova škola v Tanvaldě.
Šéfredaktorka Martina Votočková.
Sazba Jana Daníčková,
tisk SATO TANVALD.
Náklad 500 kusů.
Prázdninová anketa
Pokračování ze str. 4
• Baví se a radují, že nás nevidí.
• Tak ti mladší asi chodí pařit a ti starší
relaxují a stávají se více senilní.
• Nabírají nové síly na trápení žáků.
Těšili jste se do školy, pokud ano, na co?
Asi čtvrtina žáků se do školy netěšila. Ostatní ano, i když někteří zdůrazňovali, že
hlavně na kamarády, ale byli i tací, kteří se
těšili na učitele.
• Na kamarády, na zábavu, na blbiny a na
otravování kantorů.
• Ale celkem jo, věčné prázdniny by mě
nebavily.
• Ano, na nové učitele.
• Nejvíc na nové žáky, novou třídu a nové
učitele.
• Na kámoše a hlavně na další konec školního roku.
• Netěšil, protože mě to ve škole nebaví.
• Do školy jsem se těšil jen trochu a to kvůli jednomu člověku, který se mi líbí.
• Na tělocvik, na kámoše, který jsem dva
měsíce neviděl, a taky na výtvarnou výchovu.
• Na kamarády, na učitele a taky na nové
předměty.
• Ano, na přátele a spolužáky – ne, protože
tento poslední rok se budu muset učit více
než obvykle.
Chtěli byste ve škole raději slovní hodnocení, nebo známky? Proč?
Pro slovní hodnocení se vyjádřilo 37,7%
žáků, 11% je to jedno a ostatní by chtěli
známky.
• Já mám radši známky, jsem na ně zvyklej.
• Slovní nechci poslouchat, ale známky by
rodiče nemuseli vidět.
• Slovní, nevím proč, ale byla by to sranda.
• Slovní mi přijdou divné a nebavilo by mě
to číst.
• Raději slovní, člověk by se v tom líp
vyznal.
• Slovní, nemusela bych nosit žákovskou.
• Ano, já ty pětky a čtyřky nerad vidím.
• Je mi to úplně jedno, známky mi to
nezlepší.
• Známky jsou lepší – prostě jednoduše a
stručně.
• Známky, abych přesně věděla, na čem
jsem.
Víte, že v našem kraji došlo na několika
místech k záplavám. Umíte se vžít do situace, že by vám voda všechno odnesla?
Všichni situaci o prázdninách sledovali, ale
většina si neumí představit, že by se tyto
problémy měly týkat právě jich.
• Já bych se do toho nevžil, mně stačilo to,
co jsem slyšel a viděl v televizi.
• Ne, bydlím na kopci.
• Přispěli jsme oblečením do dětského domova v Raspenavě. Do té situace bych se
nemohla vžít.
• Ano, dokážu, hlavně proto, že jsem
pomáhal na povodních. Je to hrozné přijít
během okamžiku o všechno.
• Určitě, když jsem viděla v televizi tu
spoušť, bylo mi těch lidí, co přišli o domov,
hrozně líto. Neumím si představit, kdyby
mi mocný živel, jako je voda, vzal místo, kde
žiju.
Kdyby se valila voda a vy byste měli jen 10
minut na sbalení věcí, co byste si z domu
odnesli?
Nevím, zda by se představy žáků splnily,
kdyby ve zmatku, který by s živelnou pohromou nastal, měli opustit dům a brát si
potřebné věci. Psali o elektronice, mobilu,
oblečení, domácích zvířatech ...
• Nejprve bych dostal ven rodinu, pak bych
si vzal nůž, nějaké jídlo a pití, abych přežil.
• Jídlo, oblečení, postel.
• Hlavně věci pro život, ale jinak bych si nic
nebrala a rychle utekla.
• Mého psa a morčata.
• Určitě malého brášku, peněženku, mobil,
asi jídlo a pití.
• Peníze, zdravotní kartičku, věci, telefon,
plakáty Justina Biebra.
• Počítač, mámu, telefon a televizi.
• Nejdřív bych upozornila rodinu. Telefon,
fotoaparát, jídlo, oblečení a zdrhala bych
někam do kopce.
• Určitě elektroniku, televizi, DVD a oblečení a všechny věci, co pro mě mají nějakou
cenu a význam.
• Kuličkovku, kuklu, maskáče, černou
mikinu, baterku.
Zpracováno v hodinách
tvůrčího psaní
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ
Soutěž je opět tady! V tomto školním roce
vyhlašujeme i soutěž tříd, záleží na procentu účasti. Můžete získat den výletu
navíc, přičítat se budou i body za sběr
papíru. Odpovědi odevzdávejte paní učitelce Josífkové.
1. Přelož ze šumburského nářečí slovo
KRANDAT.
2. Kde v okolí Tanvald najdeme Ješkrabec?
3. Kdo byl svatý Václav, kdy a kde žil, proč
byl prohlášen za svatého?
4. Co bylo podepsáno v noci z 29. na 30. 9.
1938, kdo to podepsal, jaké důsledky to mělo
pro Tanvaldsko?
5. Napiš tři pranostiky o podzimu.
6. Kdy byla vyhlášena Československá republika? Kdo se stal jejím prvním prezidentem?
7. Uveď jméno spisovatelky, která žije ve
Velkých Hamrech, pracuje jako zvěrolékařka.Napiš název jednoho jejího díla.
8. Který slavný americký herec natáčí v současné době film o Praze?
9. Kterému státu patří ostrov Cres?
10. Kde se odehrává děj dramatu Romeo a
Julie (uveď zemi, město i autora).