Celý článek si můžete přečíst zde.

technika dobývání zlata
Těžba krále kovů
Dagmar Kulaviaková
Cena zlata neustále stoupá, ale zvyšuje se také jeho produkce a spotřeba.
Hodnota vzácného kovu však není jen ryze finanční – zlato se používá
například při výrobě mobilních telefonů. Ovšem než se zlatavé zrnko
dostane z horniny až k lidem, musí urazit pořádný kus cesty. Jak vypadá
těžba zlata dnes?
Přestože se většina zlata těží ve velkých dolech, stále ještě existují lidé,
kteří se ho rozhodli získat „na vlastní
pěst“. Jejich snažení zachycují tři pořady stanice Discovery Channel, které můžete zhlédnout právě v těchto
dnech. V seriálu Zlatá horečka se
vydáte do zlatonosného ráje – na
Aljašku, pořad s názvem Potápění za
zlatem vám přiblíží „zlatokopectví
pod ledem“ na dně Beringova moře
a v seriálu Zlato z džungle se dva
bývalí realitní magnáti budou snažit
získat cenný kov v nebezpečných
pralesích Ghany.
víte, že? ZLATÉ ČESKO
V České republice se má podle odhadů
nacházet až 400 tun zlata v hodnotě
přes 400 miliard korun. Nejlepší
zlatonosnou lokalitu představuje okolí
Kašperských Hor: obsah zlata v rudě
zde dosahuje až deseti gramů na tunu
a na vytěžení čeká zhruba 120 tun.
Vloni požádalo o povolení k průzkumu
několik zahraničních firem, které čekají
na rozhodnutí ministerstva průmyslu.
Naposledy se v Česku vzácný kov těžil
?
v roce 2004. 46
4/2013
100+1 zahraniční zajímavost
1. Těžba
Díky postupnému rozpadu a zvětrávání
hornin a minerálů se zlato dostalo do
řek a potoků. Odtud ho lidé získávali
rýžováním, při kterém se zlatonosný písek
přeséval, až nakonec zbyly malé částečky
zlata. V dnešní době jsou však téměř všechna významná rýžoviště vyčerpána, a tak
se vzácný kov těží z hornin. To nicméně
připomíná „hledání jehly v kupce sena“:
například pro získání jihoafrické roční produkce pěti set tun zlata se musí vydolovat
zhruba sedm set milionů tun zeminy.
Doly jsou povrchové (výtěžnost
1–4 g/t) a hlubinné (kolem 10 g/t).
Hloubka některých z nich dosahuje až
pěti kilometrů a panují v nich teploty přes
2. Chemické
zpracování
Vytěžená hornina se na povrchu rozemele
na jemný prášek, aby se objevila i mikroskopická zrnka zlata, a poté přijde na
řadu chemické zpracování. V minulosti
se využívalo působení chloru: zlato se
v lázni rozpustilo a přešlo do roztoku jako
chlorid zlatitý. Poté se vysráželo síranem
železnatým nebo sirovodíkem. U horniny
s většími částečkami kovu se využíval
tzv. amalgamační způsob těžby: jemně
rozdrcená hornina se uvedla do kontaktu
s kovovou rtutí, která se pak ze vzniklého
tekutého amalgámu opět oddestilovala.
Dnes je nejrozšířenější metodou kyanidové loužení, které v roce 1886 poprvé
vyzkoušeli skotští fyzici Robert a William
Na zpracování zlata se
celosvětově podílí více než
sto milionů lidí
50 °C. Musí tam tedy fungovat kvalitní
chladicí systém, jenž vyrábí led. Ledová
tříšť se pak pumpuje širokými rourami na
dno šachty. Dnes už však horníci nemusí
disponovat extrémní fyzickou silou –
hrubou práci za ně odvedou stroje, které
dálkově ovládají operátoři.
Forrestovi a chemik John MacArthur.
K jemně rozemleté hornině smíchané
s vodou se přidá 0,1–0,2% roztok kyanidu draselného nebo sodného. Zlato ve
formě komplexního kyanidu přejde do
roztoku, ze kterého se později vysráží po
přidání práškového zinku.
FOTO: Shutterstock, bullionstreet.com, barrick.com, archiv Discovery Channel
Zlatokopové
dneška
dobývání zlata technika
355 t
59 %
klenotnictví
Využití
zlata
270 t
237 t
200 t
29 %
investice
(z toho 13 % na
výrobu mincí)
12 %
190 t
průmysl
90 t
10. Uzbekistán
8.–9 Indonésie
100 t
8.–9. Ghana
7. Kanada
110 t
6. Peru
5. Jihoafrická republika
4. Rusko
3. USA
2. Austrálie
1. Čína
150 t
Celková světová produkce
2 700 t
Největší producenti
zlata v roce 2011
víte, že? KOLIK HO ZBÝVÁ?
Celkově už lidé v historii vytěžili zhruba
171 tisíc tun zlata; zbývající zásoby se
odhadují přibližně na 51 tisíc tun. DŮLNÍ OBR
V indonéské provincii Papua se nachází
největší zlatý důl na světě, ve kterém
se ale ve větší míře těží ještě měď.
Důl zaujímá plochu 8 km2 a je 450 m
hluboký. V roce 2011 se zde vytěžilo
zhruba 41 t zlata. Druhá
strana mince
3.
Elektrolýza
a tavení
Ze vzniklé směsi, která se ještě přetaví
s boraxem, se zlato získává elektrolyticky.
Z roztoku kyseliny tetrachlorozlatité se
drahý kov vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Zlatonosný „koláč“ se pak
deset až dvanáct hodin peče a suší při
750 °C. Nakonec putuje do pece, kde se
z něj při 1 200 °C odstraní ostatní kovy
a prvky – těžké zlato totiž zůstane na dně
nádoby. Ještě tekuté se pak nalije do formy a ochladí. Výsledná cihlička obsahuje
85–92 % čistého kovu.
4. Rafinace
Zlaté cihličky – každá se svým číslem
a kódem – putují z dolů do rafinérií,
kde se odstraňují zbývající nečistoty.
Při tzv. Millerově způsobu rafinace
se do roztaveného zlata přidá plynný
chlor, díky němuž vyplavou nečistoty
na povrch, načež je možné slít zhruba
99,5% čisté zlato. Ještě vyšší čistoty
kovu se dosahuje při Wohlwillově procesu, který umožňuje elektrochemicky
vyrobit zlato o čistotě 99,99 %, je však
nákladnější.
Zlato znamená bohatství a moc,
na druhé straně ale těžba tohoto
vzácného kovu přináší mnohá rizika.
V roce 2000 například došlo k úniku
kyanidu a dalších toxických vedlejších
produktů ze zlatého dolu Baia Mare
Aurul v severozápadním Rumunsku.
Jed zamořil řeky Somoš, Tisu a částečně Dunaj. Zahynulo zhruba osmdesát
tun ryb a z Tisy se stala mrtvá řeka –
nepřežily ani bakterie. V některých
zemích včetně České republiky je
kyanidové loužení zakázáno. 4/2013
100+1 zahraniční zajímavost
47