docSbornik VI. 03/2012 - Evropský polytechnický institut, sro
download 
Stížnost Transkript
Sbornik VI. 03/2012 - Evropský polytechnický institut, sro
EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o., Kunovice SBORNÍK „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ Část 1 – Ekonomika VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE 28. března 2012, Kunovice, Česká Republika Kolektiv autorů „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE Část 1 - Ekonomika Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: (C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2012 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají autoři. ISBN 978-80-7314-828-7 “PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI” Část 1 – Ekonomika VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE Organizována EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., Kunovice Předseda programového výboru konference Honorary professor, Ing. Oldřich Kratochvíl, Ph.D., Dr.h.c., MBA PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE Prof. Viktor Ivanovič Grišin, Dr.Sc. Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. Prof. Ing. Tatiana Čorejová, Ph.D. Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc Prof. Ruslan Imranovich Khasbulatov, Dr.Sc. Ass. Prof. Mikhail Manylich, Ph.D. Assoc. Prof. Yaroslav Vyklyuk, CSc. Prof. Dr. Irina Stukalova, Dr.Sc. Prof. Ing. Jozef Benčo, Ph.D., Dr.h.c. Ing. Vladimír Hiadlovský, Ph.D. Prof. Ing. Vladimír Mikula, CSc. Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Doc. Ing. Miroslav Mečár, CSc. Ing. Jindřich Petrucha, Ph.D. Ing. Jan Prachař, Ph.D. Oponentní rada: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o. Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o. Prof. Ing. Pavel Ošmera, CSc. – Vysoké učení technické v Brně Prof. Ing. Ivan Hanuliak, CSc. – Žilinská univerzita v Žilině Prof. Ing. Petr Dostál, CSc. – Vysoké učení technické v Brně Ing. Juraj Dubovec, Ph.D. – Žilinská univerzita v Žilině Ing. Jozef Habánik, Ph.D. – Trenčanská univerzita Alexandera Dubčeka v Trenčíně Obsah ÚVODNÍ SLOVO ............................................................................................................................................... 15 PROCESNÝ PRÍSTUP AKO PREDPOKLAD EFEKTÍVNEHO RIADENIA PODNIKU ........................ 17 DANIEL VARGA ................................................................................................................................................. 17 TENDENCIE VÝVOJA REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ NA ÚZEMÍ NUTS III A FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU ..................................................................................................... 23 ANNA PAJONKOVÁ ............................................................................................................................................ 23 VEREJNÝ DLH SLOVENSKA......................................................................................................................... 31 ROMANA LOVÍŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 31 REGIONÁLNE DISPARITY SLOVENSKA ................................................................................................... 35 ROMANA LOVÍŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 35 VÝZNAM MARKETINGOVÉHO MANAŽMENTU VO VZDELÁVACEJ INŠTITÚCII ........................ 39 MIROSLAVA HRVOLOVÁ, KAROL KORINTUŠ ..................................................................................................... 39 PRÍJMY MIEST A OBCÍ SLOVENSKA ......................................................................................................... 43 TOMÁŠ MAJERČÍK ............................................................................................................................................. 43 MOŽNOSTI CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE VO VYBRANOM REGIÓNE ........................................ 49 ĽUDMILA LOBOVÁ ............................................................................................................................................. 49 BALANCED SCORECARD AKO MODERNÝ STROJ MERANIA VÝKONNOSTI FIRMY ................. 57 PHDR. PETER ROGUĽA ...................................................................................................................................... 57 POROVNANIE VOLEBNÝCH SYSTÉMOV S DÔRAZOM NA EFEKTÍVNE VYUŽÍVANIE VEREJNÝCH PROSTRIEDKOV..................................................................................................................... 65 LUCIA KOLLÁROVÁ ........................................................................................................................................... 65 OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA A KÚPEĽNÝCH PODNIKOV................................................ 73 KATARÍNA MRKVOVÁ ....................................................................................................................................... 73 EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA AKO NÁSTROJ REGIONÁLNEJ POLITIKY EÚ79 JANA LEVÁKOVÁ ............................................................................................................................................... 79 MARKETINGOVÝ MIX V PENZIÓNE BENÁTKY ..................................................................................... 85 DENISA ABRTOVÁ ............................................................................................................................................. 85 KOMUNIKÁCIA A KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU .................................. 91 MARTINA SZABOVÁ ........................................................................................................................................... 91 ZÁUJEM ZDRUŽENIA A ICH VPLYV NA ZABEZPEČOVANIE KOMPETENCIÍ MIESTNYCH SAMOSPRÁV VO VYBRANOM ÚZEMÍ ....................................................................................................... 97 TÍMEA MARKOŠOVÁ .......................................................................................................................................... 97 KOMPARACE PRODUKTŮ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČR A NA UKRAJINĚ........................................................................................................................................................ 103 ZORJANA BERVETSKÁ ..................................................................................................................................... 103 FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KCOD ZLÍN PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ ........................................ 107 LENKA HRDINOVÁ ........................................................................................................................................... 107 FINANČNÍ ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV ................................................ 113 HANA JIŘÍČKOVÁ ............................................................................................................................................. 113 FINANČNÍ ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA MORKOVICESLÍŽANY ........................................................................................................................................................... 119 ROMAN NOVOTNÝ ........................................................................................................................................... 119 ANALÝZA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU .......................................... 123 LENKA PIEKUTOWSKÁ ..................................................................................................................................... 123 FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ VYDANÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI NA DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE ...................................................................................................................................... 127 EVA VOJÁČKOVÁ ............................................................................................................................................. 127 ANALÝZA A KOMPARACE KOLEKTIVNÍCH INVESTIČNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ ............................ 135 PAVEL KUTÁLEK ............................................................................................................................................. 135 OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ MĚSTA STARÉ MĚSTO................................................................... 139 KLÁRA MĚŠŤÁNKOVÁ ..................................................................................................................................... 139 OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV ............................................................................... 145 MONIKA PAVKOVÁ .......................................................................................................................................... 145 FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY KOMÁNEK, ŘEHÁK A SPOL., V.O.S. ................................................. 151 KATEŘINA ŘEHÁKOVÁ .................................................................................................................................... 151 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ FIRMY PREFA BRNO, A.S. ............... 155 ALENA RUČNÁ ................................................................................................................................................. 155 OPTIMALIZACE FINANČNÍHO PLÁNU OBCE TOPOLNÁ .................................................................. 161 MAREK STUCHLÍK ........................................................................................................................................... 161 HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ SPOLEČNOSTI SCHMOLZ+BICKENBACH, S.R.O. ........... 165 FRANTIŠEK ŠEBESTA........................................................................................................................................ 165 HOSPODÁRSKA KRÍZA JEJ VPLYV NA EKONOMIKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY .................... 171 MAGDALÉNA ČANČOVÁ .................................................................................................................................. 171 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TRAPLICE ................................................................ 177 JARMILA ČEVELOVÁ ........................................................................................................................................ 177 ANALÝZA SPOTREBNÝCH DANÍ A ICH VPLYV NA ŠTÁTNY ROZPOČET SR .............................. 181 DENIS DUREC .................................................................................................................................................. 181 KOMPARACE ADMINISTRÁTORŮ A CUSTODIÁNŮ HEDGEOVÝCH FONDŮ A JEJICH ANALÝZA ......................................................................................................................................................... 185 ALEŠ KORVAS ................................................................................................................................................. 185 FINANČNÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA SPOLOČNOSTI NISSENS SLOVAKIA S.R.O. ........... 189 LENKA KOZÁKOVÁ .......................................................................................................................................... 189 ANALÝZA DOPADŮ GLOBÁLNÍ KRIZE NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V ČR .......... 193 VERONIKA SÝKOROVÁ .................................................................................................................................... 193 VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA DAŇOVÉ OPTIMALIZACE .......................................... 199 MARTA ŠEDOVÁ .............................................................................................................................................. 199 PROBLEMATIKA ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY - PŘÍSPĚVEK NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN .............................................................................................. 203 ERIK ŠTÁBL ..................................................................................................................................................... 203 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU .. 207 MICHAL TOBOLA ............................................................................................................................................. 207 FINANCOVÁNÍ PODNIKU A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU AGRONET NESOVICE, DRUŽSTVO ...................................................................................................................................................... 209 RADEK VESELÝ ............................................................................................................................................... 209 OPTIMALIZACE FINANČNÍCH NÁKLADŮ PŘI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ VE FIRMĚ MITAS A.S. ............................................................................................................................................................................ 213 LIBOR ŽELEZNÍK .............................................................................................................................................. 213 KOMPARACE INSTRUMENTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ..................................................... 217 MARIE JEKLOVÁ .............................................................................................................................................. 217 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU ............. 223 SIMONA JURKOVIČOVÁ .................................................................................................................................... 223 ANALÝZA SYSTÉMU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČR A JEJÍ KOMPARACE S VYBRANÝMI ZEMĚMI EU ..................................................................................................................................................... 227 EVŽEN OHLÍDAL .............................................................................................................................................. 227 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE KROMĚŘÍŽ, A.S...................................................................................... 233 PAVLÍNA POUPEROVÁ ...................................................................................................................................... 233 POSTUP JAK ZÍSKAT DOTACI Z EVROPSKÉHO FONDU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE .............. 239 VLADIMÍR PŘÍVARA ......................................................................................................................................... 239 DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU ZLÍNSKA ............................................................. 243 KAROLINA VÁVROVÁ ...................................................................................................................................... 243 LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI V ČR .......................................................................... 249 EVA BADINKOVÁ ............................................................................................................................................. 249 ANALÝZA FISKÁLNÍCH PRAVIDEL V PROSTŘEDÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVA ............... 253 MONIKA CYMBÁLNÍKOVÁ ............................................................................................................................... 253 OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ MAJETKU A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI SPOLEČNOSTI Z POHLEDU POJISTNÉ ČÁSTKY A ROZSAHU POJISTNÉHO KRYTÍ FIRMY IBS S.R.O. ................ 257 IVANA GAJDOŠOVÁ ......................................................................................................................................... 257 VÝZNAM POVINNÉHO RUČENÍ ................................................................................................................ 263 JITKA HANÁKOVÁ............................................................................................................................................ 263 VÝVOJ DUCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V ČESKÉ REPUBLICE V SOUVISLOSTI SE SAMOTNÝM VÝVOJEM LEGISLATIVY V TÉTO OBLASTI DO ROKU 2011........................................................................................................................................................ 269 EVA HLOŽKOVÁ .............................................................................................................................................. 269 ANALÝZA NADMĚRNÉHO ODPOČTU DPH - DAŇOVÉ ÚNIKY ......................................................... 275 RADANA JIŘÍČKOVÁ ........................................................................................................................................ 275 VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A JEHO VÝZNAM NA FINANČNÍM TRHU .................................. 281 LENKA KOSTUCHOVÁ ...................................................................................................................................... 281 KOMPARACE BANKOVNÍCH POPLATKŮ V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY .................................... 285 JITKA LEGÁTOVÁ ............................................................................................................................................. 285 POHLEDÁVKY - PRÁVNÍ, ÚČETNÍ A DAŇOVÉ HLEDISKO................................................................ 289 SOŇA NOVOTNÁ .............................................................................................................................................. 289 REFORMA ÚČETNICTVÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................................. 293 JANA ODLOŽILÍKOVÁ ....................................................................................................................................... 293 OPTIMALIZACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ....................................................................... 297 MAGDALÉNA PAVELCOVÁ ............................................................................................................................... 297 MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ FRANCHISINGU SPOLEČNOSTÍ UNICREDIT BANK V ČR................... 299 MARKÉTA PEŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 299 ANALÝZA DAŇOVÉHO DOPADU LEGISLATIVNÍCH ZMĚN OD 1. 1. 2012 V OBLSTI ZDAŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ PPO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR .................................................................. 303 MARTINA PLUHAŘOVÁ .................................................................................................................................... 303 FINANCE A EKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA CHROPYNĚ ............................................................. 309 PETRA ŠRÁMKOVÁ .......................................................................................................................................... 309 VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE MATEŘSKÁ ŠKOLA SLUNÍČKO HOLEŠOV................................................................................................................................... 315 JAROMÍRA SYŘENOVÁ ..................................................................................................................................... 315 PŘÍČINY A DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU REGIONU ZLÍN ....................... 321 ZUZANA VIKTOŘÍKOVÁ ................................................................................................................................... 321 ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ NÁKLADŮ A KALKULAČNÍCH METOD VE FIRMĚ HAMAG, SPOL. S R.O. ..................................................................................................................... 323 MARTINA ZÁVRBSKÁ ...................................................................................................................................... 323 ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ BYTOVÝCH POTŘEB OBYVATELSTVA ČR ............................................. 327 BOHDANA ŽÁKOVSKÁ ..................................................................................................................................... 327 ANALÝZA PRÍJMOV DANE Z NEHNUTEĽNOSTÍ PRE ROZVOJ OBCE KOPČANY ...................... 329 BARBORA BÚLIKOVÁ ....................................................................................................................................... 329 SANKCIE V DAŇOVOM PRÁVE A DÔSLEDKY PRE MALÉ A STREDNÉ PODNIKY NA SLOVENSKU .................................................................................................................................................... 331 ELIŠKA DRÚŽKOVÁ ......................................................................................................................................... 331 VÝZNAM A POSTAVENÍ MAKLÉŘSKÝCH SPOLEČNOSTÍ NA FINANČNÍM TRHU..................... 335 MONIKA KLIMOVÁ .......................................................................................................................................... 335 APLIKACE MODERNÍCH EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ................ 339 JINDŘIŠKA KOURKOVÁ .................................................................................................................................... 339 PŘEVEDENÍ ÚČETNICTVÍ SPOLEČNOSTI PELIKAN HARDCOPY CZ, S.R.O. NA MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY ................................................................................................................................... 343 LEONA KRAMÁŘOVÁ ....................................................................................................................................... 343 ANALÝZA A OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH FINANCÍ, FINANČNÍCH ZDROJŮ A CÍLŮ VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY, STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A STŘEDNÍHO ODBORNÉHO UČILIŠTĚ BZENEC ............................................................................................................................................................ 345 ADRIANA KRATOCHVÍLOVÁ ............................................................................................................................ 345 ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA RIADENIA A HOSPODÁRENIA PRÍSPEVKOVEJ ORGANIZÁCIE NEMOCNICE BŘECLAV ............................................................................................................................... 349 DANIEL KRČ .................................................................................................................................................... 349 OCHRANA FINANČNÉHO MAJETKU ....................................................................................................... 351 DARINA KUBINOVÁ ......................................................................................................................................... 351 ANALÝZA DAŇOVÉ KONTROLY, VÝVOJ A ZMĚNY PO ZAVEDENÍ DAŇOVÉHO ŘÁDU DO PRAXE ............................................................................................................................................................... 355 MICHAELA MAZUCHOVÁ ................................................................................................................................. 355 FINANČNÍ TRH ČR ........................................................................................................................................ 359 MILAN MIČO ................................................................................................................................................... 359 ANALÝZA FINANČNÍ KONTROLY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A NÁVRH NA OPTIMALIZACI ....... 363 ŠÁRKA MRKÁVKOVÁ ....................................................................................................................................... 363 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TÝNEC U BŘECLAVI ............................................. 367 IGOR PRETÓRY ................................................................................................................................................. 367 ANALÝZA DAŇOVÝCH DELIKTŮ VE VYBRANÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH V ČR 373 HANA RYŠÁNKOVÁ ......................................................................................................................................... 373 FINANČNÁ, EKONOMICKÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA OBCE BRODSKÉ ............................................................................................................................................................................ 379 ZUZANA ŠTEPNÍKOVÁ ...................................................................................................................................... 379 FINANČNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU AFEED CZ, A.S. ................................................... 381 ZBYNĚK UHÝREK ............................................................................................................................................ 381 VZTAH MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ A CONTROLLINGU VE SPOLEČNOSTI AGROPODNIK HODONÍN, A.S. ................................................................................................................................................ 383 JARMILA VYRUBALOVÁ ................................................................................................................................... 383 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU OPERAČNÍCH STŘEDISEK IZS PŘI VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU................................... 385 ROSTISLAV BERNÁT ........................................................................................................................................ 385 HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINY A ANALÝZA JEJICH DOPADŮ NA EKONOMIKU ČR ............. 391 ALENA BOLFÍKOVÁ ......................................................................................................................................... 391 FINANCOVNAIE A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA SPOLOČNOSTI AGROVÝKRM, A.S. SENICA ............................................................................................................................................................. 395 MONIKA BREZOVSKÁ ...................................................................................................................................... 395 ANALÝZA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY VLASTNÍHO VÝZKUMNÉHO A VÝVOJOVÉHO CENTRA STROJÍRENSKÉ SPOLEČNOSTI NERIA, A.S. .......................................... 401 MARTIN ČERNÝ ............................................................................................................................................... 401 KOMPARACE ENERGETICKÝCH POTENCIONÁLŮ VYBRANÝCH ZEMÍ EU A JEJICH FINANČNÍ DOPADY NA CENY ENERGIE ČR.......................................................................................... 407 ILONA ČERVENKOVÁ ....................................................................................................................................... 407 KOMPARÁCIA DAŇOVÝCH SÚSTAV SLOVENSKEJ REPUBLIKY A NEMECKA .......................... 415 ELENA ĎURČANSKÁ ........................................................................................................................................ 415 ANALÝZA DOPADŮ KRIZE NA FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR ............................................ 421 MONIKA HEGEROVÁ ........................................................................................................................................ 421 KOMPARÁCIA DAŇOVÉHO A ODVODOVÉHO ZAŤAŽENIA U PODNIKATEĽOV V SR A ČR ... 425 LUCIA JURČOVÁ .............................................................................................................................................. 425 POROVNANIE POSTAVENIA MAKLÉRSKYCH SPOLOČNOSTÍ VO VYBRANÝCH KRAJINÁCH STREDNEJ EURÓPY ...................................................................................................................................... 431 JANA KUDLÁČOVÁ .......................................................................................................................................... 431 ZHODNOCOVÁNÍ ÚSPOR OBČANŮ ČR ................................................................................................... 435 ANTONÍN KUCHAŘ........................................................................................................................................... 435 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ A ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ KRIZOVÝCH SITUACÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP HODONÍN ............................................................................... 441 LENKA LAŠTOVKOVÁ ...................................................................................................................................... 441 FINANČNÉ DOPADY NEZAMESTNANOSTI NA EKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SENICA .. 447 ZUZANA MAREČKOVÁ ..................................................................................................................................... 447 ANALÝZA FINANCOVANIA A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA MESTA SKALICA .............. 453 BEÁTA MARTINČIČOVÁ ................................................................................................................................... 453 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE FINANCÍ OBCE ČEJČ ...................................................... 459 ARTEM MATVIYENKO ...................................................................................................................................... 459 FINANČNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA A OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ SPOLEČNOSTI SPOROBYT, SPOL. S R.O. ............................................................................................................................. 463 MARTINA MOKRÁ............................................................................................................................................ 463 ANALÝZA MOŽNÝCH FINANČNÍCH ÚSPOR ZMĚNOU PERSONÁLNÍHO ZAŘAZENÍ ZAMĚSTNANCŮ HZS ČR.............................................................................................................................. 469 RADEK NOVOTNÝ ............................................................................................................................................ 469 KOMPARACE SYSTÉMU FINANČNÍ KONTROLY V ČR S EVROPSKÝM PRÁVEM ...................... 473 MARCELA PABIŠKOVÁ ..................................................................................................................................... 473 ANALÝZA FINANČNÍ ČINNOSTI DOPRAVNÍ POLICIE V ČR A NÁVRH NA OPTIMALIZACI ... 479 MONIKA POLESNÁ ........................................................................................................................................... 479 OPTIMALIZACE ČINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ ..................................................................................... 483 MICHAELA PRÁTOVÁ ....................................................................................................................................... 483 KOMPARÁCIA A ANALÝZA SÚSTAVY MIESTNYCH POPLATKOV V SR A V ČR ........................ 489 MARTA PRIVRELOVÁ ....................................................................................................................................... 489 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ KRAJSKÉHO ŘEDITELSTVÍ POLICIE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ................................................................................................................................................. 495 PATRICIE RANZENHOFEROVÁ .......................................................................................................................... 495 OPTIMALIZÁCIA FINANČNÉHO RIADENIA PODNIKU DELPHI SLOVENSKO S.R.O. ................ 501 PETRA RECHTORÍKOVÁ.................................................................................................................................... 501 ANALÝZY POJISTNÉHO TRHU V ČR ....................................................................................................... 505 PAVLÍNA TYLOVÁ ............................................................................................................................................ 505 VYUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE K ROZVOJI MIKROREGIONU HORŇÁCKO ..... 509 LEONA ZÁLEŠÁKOVÁ....................................................................................................................................... 509 HOSPODAŘENÍ A DALŠÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ DOMOVA HORIZONT V KYJOVĚ, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ................................................................................................................... 515 LENKA ŽDÁNSKÁ ............................................................................................................................................. 515 PŘÍNOS SPRÁVNÍCH POPLATKŮ A VYBRANÝCH POKUT DO ROZPOČTU MĚSTA KYJOV.... 519 DAGMAR ZDEŇKOVÁ ....................................................................................................................................... 519 KOMPARACE BĚŽNÝCH ÚČTŮ NEJVĚTŠÍCH KOMERČNÍCH BANK V ČR .................................. 523 ALŽBĚTA ŽŮRKOVÁ......................................................................................................................................... 523 NÁVRH OPTIMALIZÁCIE EXPORTU SPOLOČNOSTI CHIRANA-DENTAL, S.R.O ........................ 527 ZUZANA BIELČIKOVÁ ...................................................................................................................................... 527 REALIZACE DOVOZU OLIVOVÉHO OLEJE Z ITÁLIE DO ČESKÉ REPUBLIKY .......................... 531 MARKÉTA CAUDROVÁ ..................................................................................................................................... 531 OPTIMALIZACE OBCHODNÍCH AKTIVIT SPOLEČNOSTI ČESKÁ ZBROJOVKA A.S. UHERSKÝ BROD V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ....................................................................................... 535 LENKA HAPLOVÁ ............................................................................................................................................. 535 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJA SPOLOČNOSTI CHIRANA-DENTAL, S.R.O. .............................. 539 MARCELA HRONEŠOVÁ ................................................................................................................................... 539 INOVACE MARKETINGOVÉ STRATEGIE FIRMY HAMÉ S.R.O. PRO OBLAST MAĎARSKA .... 543 MICHAL HRUBOŠ ............................................................................................................................................. 543 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SPOTŘEBY, POPTÁVKY, ZDROJŮ, DISTRIBUCE A PROGNÓZY SVĚTOVÉHO TRHU SE ŽELEZNOU RUDOU .................................................................. 547 ALŽBĚTA KAŠNÁ ............................................................................................................................................. 547 REALIZACE DOVOZU BANÁNŮ Z KOLUMBIE DO ČESKÉ REPUBLIKY........................................ 551 MICHAELA LEKEŠOVÁ ..................................................................................................................................... 551 VYPRACOVÁNÍ KONKURENČNÍ STRATEGIE FIRMY PEMA PRAHA SPOL. S.R.O. .................... 555 ANETA PRAJZOVÁ............................................................................................................................................ 555 PRÁVNÍ ASPEKTY MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ A ŘÍČNÍ PŘEPRAVY .............................................. 559 MONIKA STRAKOVÁ ........................................................................................................................................ 559 ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI SPOLEČNOSTI TEIKO, S.R.O.......................................... 563 LUCIE CHMELAŘOVÁ ....................................................................................................................................... 563 POPIS A PŘÍLEŽITOSTI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ PORTUGALSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE ........................................... 567 LENKA HORKÁ ................................................................................................................................................ 567 VYUŽITÍ MARKETINGOVÝCH METOD PRO ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU KORDÁRNA PLUS A.S. .................................................................................................................................. 573 ANNA HUDEČKOVÁ ......................................................................................................................................... 573 NÁVRH MARKETINGOVÝCH AKTIVIT VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S. ....... 579 MIROSLAV LAUTERBACH ................................................................................................................................ 579 ANALÝZA SÚČASNÉHO STAVU ŤAŽBY, DOPYTU, DISTRIBÚCIE, SPOTREBY A PROGNÓZA VÝVOJA SVETOVÉHO TRHU SO STRIEBROM ...................................................................................... 583 RADKA LEŽÁKOVÁ .......................................................................................................................................... 583 OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI ČESKÉHO PODNIKU ALBO SCHLENK S.R.O. NA RUSKÉM TRHU ............................................................................................................................................................................ 587 NINA PAVLÍKOVÁ ............................................................................................................................................ 587 ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ ČESKÝCH PODNIKATELŮ V TERITORIU INTEGRAČNÍHO SESKUPENÍ UMA - UNIE ARABSKÉHO MAGHREBU .................. 591 FRANTIŠEK WIMMER ....................................................................................................................................... 591 SOCIÁLNÍ SÍTĚ A JEJICH VYUŽITÍ JAKO NÁSTROJ MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE .......... 595 PATRIK BERÁNEK ............................................................................................................................................ 595 ANALÝZA PŘÍČIN EKONOMICKÉ KRIZE ISLANDU, JEJÍ ŘEŠENÍ A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE ............................................................................................................................................................ 599 MONIKA BLEŠOVÁ ........................................................................................................................................... 599 ANALÝZA KOMUNIKAČNÍHO MIXU A NÁVRH JEHO OPTIMALIZACE VE FIRMĚ PILANA WOOD ............................................................................................................................................................... 605 SOŇA MIŘIJOVSKÁ........................................................................................................................................... 605 ZEMNÍ PLYN A JEHO ÚLOHA PŘI ROZVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY .......................................... 611 KRISTÝNA OBLOUKOVÁ .................................................................................................................................. 611 INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ NA ZVÝŠENÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ FIRMY PLASTIKA A.S. ..... 617 HANA PISKOVÁ ................................................................................................................................................ 617 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE PODNIKU PILANA HULÍN, A.S. .................................................... 621 MAREK PIŠKULA.............................................................................................................................................. 621 OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ ZPRACOVÁNÍ SYSTÉMU ZÁKAZNICKÝCH OBJEDNÁVEK VE SPOLEČNOSTI SPD KROMĚŘÍŽ, A. S. ...................................................................................................... 623 PETR POBOŘIL ................................................................................................................................................. 623 DOPAD NESTABILNÍ POLITIKY V ZEMÍCH BLÍZKÉHO VÝCHODU NA OBCHODNÍ VZTAHY SE ZEMĚMI EU ..................................................................................................................................................... 627 ALEŠ POLÁČEK ................................................................................................................................................ 627 MĚSTSKÝ ÚŘAD A CESTOVNÍ RUCH V KROMĚŘÍŽI ......................................................................... 633 ZUZANA PŘIKRYLOVÁ ..................................................................................................................................... 633 NOVÉ METODY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU A JEHO OPTIMALIZACE VE FIRMĚ MAXIMUM, JAZYKOVÁ AGENTURA ....................................................................................................... 637 HANA VINCENCOVÁ ........................................................................................................................................ 637 INOVACE STRATEGICKÉHO PLÁNU SPOLEČNOSTI TOSHULIN, A.S............................................ 641 LUKÁŠ VOLNÝ ................................................................................................................................................. 641 KOMPARACE ODLIŠNOSTÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE INDIE A ČÍNY ........................................ 647 MIROSLAVA GRÉGROVÁ .................................................................................................................................. 647 PERSONÁLNÍ MANAGEMENT, ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ A MOTIVACE VE FIRMĚ KONFROM PLASTIC, S.R.O. ........................................................................................................................ 653 DANIELA KARASOVÁ ....................................................................................................................................... 653 VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA NEZAMĚSTNANOST V KROMĚŘÍŽSKÉM REGIONU ............ 657 RENATA ULIČNÍKOVÁ ...................................................................................................................................... 657 ANALÝZA PODNIKATEĽSKÉHO PROSTREDIA, INOVÁCIE MARKETINGOVÝCH CIEĽOV A MARKETINGOVÉHO PLÁNOVANIA SPOLOČNOSTI CENTRUM B, S.R.O. .................................... 663 BRANISLAVA BALÁŽOVÁ ................................................................................................................................. 663 MEZINÁRODNÝ POHYB PRACOVNÝCH SÍL ......................................................................................... 667 JAROSLAV BREČKA .......................................................................................................................................... 667 INOVACE ÚČINNOSTI ŘÍZENÍ PROCESŮ KONTAKTNÍHO PRACOVIŠTĚ HODONÍN ................ 671 LUCIE GAZDÍKOVÁ .......................................................................................................................................... 671 ANALÝZA MARKETINGOVÝCH ČINNOSTÍ A MARKETINGOVÉHO MIXU PRODUKTU BIOLACTIV A NÁVRH OPATRENÍ NA ZVÝŠENIE EFEKTIVITY ...................................................... 677 SACITA CHASANOVÁ ....................................................................................................................................... 677 PROBLEMATIKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ZEMÍCH V4 .......................................................... 683 EVA KORMANOVÁ ........................................................................................................................................... 683 ANALÝZA A INOVACE MARKETINGOVÝCH AKTIVIT V MIKROREGIONU NOVÝ DVŮR....... 691 MARCELA KRÁLÍKOVÁ .................................................................................................................................... 691 NÁVRH E-MARKETINGOVEJ STRATÉGIE, PLÁNOVANIA MARKETINGOVÉHO RIADENIA SPOLOČNOSTI ................................................................................................................................................ 697 JURAJ MÍZNER ................................................................................................................................................. 697 APLIKÁCIA METODOLÓGIE KAIZEN PRI BUDOVANÍ KONKURENČNEJ VÝHODY FORBO SIEGLING MALACKY ................................................................................................................................... 703 DOMINIK MÍZNER ............................................................................................................................................ 703 INOVÁCIA ZASIELATEĽSKEJ ČINNOSTI SPOLOČNOSTI BORS BŘECLAV A.S. ......................... 707 MIROSLAVA NEČASOVÁ .................................................................................................................................. 707 POPIS PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ DUBAJE A KATARU PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE .................................................................................. 711 DAGMARA OVŠIANIKOVÁ ................................................................................................................................ 711 ANALÝZA NEETICKEJ REKLAMY V SR ................................................................................................. 719 DENISA PÍSEČNÁ .............................................................................................................................................. 719 EKONOMIKA RUSKA A OBCHODNÍ VZTAHY S ČR ............................................................................. 725 ANDREA ŠAVAROVÁ ........................................................................................................................................ 725 POROVNANIE EKONOMICKEJ ÚROVNE KRAJÍN CACOM ............................................................... 729 DAGMARA TOMÁNKOVÁ ................................................................................................................................. 729 SPOLEČENSKÁ ZODPOVĚDNOST TRANSNACIONÁLNÍCH KORPORACÍ .................................... 735 MONIKA DÁŇOVÁ............................................................................................................................................ 735 ZAHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA SLOVENSKEJ REPUBLIKY S ČÍNSKOU ĽUDOVOU REPUBLIKOU (SÚČASNÁ AJ BUDÚCA) ............................................................................................................................... 739 MARTIN JÁNOŠÍK ............................................................................................................................................. 739 VYHODNOCENÍ DOPADU EKONOMICKÉ KRIZE NA SOCIÁLNÍ OBLAST OBČANŮ V ČR ....... 745 ANDREA JANÚŠKOVÁ ...................................................................................................................................... 745 ROPA A JEJÍ ÚLOHA PŘI ROZVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY ........................................................... 749 RADIM KLÁT ................................................................................................................................................... 749 POŽIADAVKY NA PRODUKT PRI EXPORTE FIRMY SLOVPLAST MYJAVA, A.S. DO RUSKEJ FEDERÁCIE ..................................................................................................................................................... 755 LUKÁŠ KUBA ................................................................................................................................................... 755 PROBLEMATIKA PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ V ČR .......................................... 759 LUCIE MICHALISKOVÁ..................................................................................................................................... 759 VLIV ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA AKTIVITY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OKRESE HODONÍN ......................................................................................................................................................... 763 PETRA PLEŠINGROVÁ ....................................................................................................................................... 763 NÁVRH NA OPATRENIE PRE ZVÝŠENIE EXPORTNÝCH MOŽNOSTÍ DELPHI SLOVENSKO, S. R. O. ................................................................................................................................................................... 767 SUGGESTIONS OF STEPS FOR INCREASING THE EXPORT CHANCES AT THE DELPHI SLOVAKIA LTD. COMPANY ....................................................................................................................... 767 ADRIÁNA SASINKOVÁ ...................................................................................................................................... 767 KOMPARÁCIA PRIAMYCH DANÍ V SR A ČR SO ZAMERANÍM NA DAŇ Z PRÍJMU FYZICKÝCH OSÔB A DAŇ Z PRÍJMU PRÁVNICKÝCH OSÔB..................................................................................... 771 HELENA TOKOŠOVÁ ........................................................................................................................................ 771 ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU RAKOUSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ RAKOUSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR ...... 777 ZUZANA JANOVSKÁ ......................................................................................................................................... 777 ANALÝZA PŘÍČIN EKONOMICKÉ KRIZE STÁTU KATAR ................................................................. 783 MARTINA JASTRZEMBSKÁ ............................................................................................................................... 783 VPLYV VSTUPU SLOVENSKEJ REPUBLIKY DO EUÓPSKEJ ÚUNIE NA JEJ ZAHRANIČNÝ OBCHOD ........................................................................................................................................................... 789 MICHAELA GULÁNOVÁ.................................................................................................................................... 789 ADRESÁŘ PARTNERŮ (ODBĚRATELŮ) EKONOMICKÉHO SYSTÉMU PREMIER 12.1 ............... 795 LUDĚK KUČERA ............................................................................................................................................... 795 INOVACE VIZE, STRATEGICKÝCH CÍLŮ A STRATEGICKÉHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ............................................................................................................................................................... 801 IRENA MEZNÍKOVÁ .......................................................................................................................................... 801 VYHODNOTENIE PRIAMYCH ZAHRANIČNÝCH INVESTÍCIÍ NA PODNIKATEĽSKÉ PROSTREDIE A EKONOMIKU TRENČIANSKEHO KRAJA ................................................................. 805 IVETA VARAČKOVÁ ......................................................................................................................................... 805 STRATEGICKÝ ROZVOJ MESTA NOVÉ MESTO NAD VÁHOM A BLÍZKEHO OKOLIA ............. 809 VERONIKA VACHOVÁ ...................................................................................................................................... 809 FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY OMNIKA SPOL., S. R. O. ........................................................................ 813 LUCIE BÁBÍČKOVÁ .......................................................................................................................................... 813 ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU RUMUNSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ RUMUNSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR...... 819 PETRA MATÝŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 819 ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU POLSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ POLSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR ...................................................... 825 VERONIKA ŠIMČÍKOVÁ .................................................................................................................................... 825 ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ŠVÝCARSKA V LÉTECH 2000 AŽ 2011 A PREDIKCE JEHO DALŠÍHO VÝVOJE ....................................................................................................... 829 JIŘÍ HOLEČEK .................................................................................................................................................. 829 ZDAŇOVÁNÍ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V ČR A SR ................................................................ 833 TOMÁŠ VAŘECHA ............................................................................................................................................ 833 ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ ČESKÝCH PODNIKATELŮ V INTEGRAČNÍM SESKUPENÍ ASEAN ......................................................................................................... 837 KRISTÝNA ŠŤASTNÁ ........................................................................................................................................ 837 ANALÝZA PROCESŮ ZAVÁDĚNÍ A INOVACE VÝROBKŮ FIRMY COLOR SPECRTUM A.S. DO MALOOBCHODNÍ SÍTĚ ................................................................................................................................ 841 LUDĚK MÍROVSKÝ ........................................................................................................................................... 841 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA ZUBŘÍ .................................... 845 MICHAELA WROBELOVÁ ................................................................................................................................. 845 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ ................................................................................................................ 849 JOSEF ŠANTAVÝ ............................................................................................................................................... 849 ÚČETNICTVÍ ROZPOČTOVÝCH A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ V KOMPARACI S PODNIKOVÝM ÚČETNICTVÍM............................................................................................................... 851 PETRA KUBIŠOVÁ ............................................................................................................................................ 851 POPIS A PŘÍLEŽITOSTI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ESTONSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE .............................................................................. 857 PETRA TELEKI.................................................................................................................................................. 857 JMENNÝ REJSTŘÍK....................................................................................................................................... 863 ÚVODNÍ SLOVO Vážená akademičtí pracovníci a studenti, V. ročník mezinárodní studentské konference je v letošním roce pořádán jako virtuální konference. Tak jako v minulých letech je i v letošním roce účast organizována společně s našimi studenty a studenty z našich partnerských vysokých škol v zahraničí (Polsko - Vysoká škola ekonomiky, turismu asociálních věd v Kielcích, Ruská Federace – Ruská ekonomická akademie im. Plechanova, Slovensko - Vysoká škola ekonomiky a mmanažmentu verejnej správy v Bratislave). Vážení akademičtí pracovníci a studenti, Konference „Přínos studentů vysokých škol k rozvoji naší společnosti“ se koná v období kdy se celá naše civilizace potýká s globální hospodářskou krizí. Krize byla vyvolána tím, že jsme dopustili, aby etika sociálních vztahů tak utrpěla. Je ve Vašem zájmu, abyste hledali řešení a především abyste se z dané situace poučili. Bude úkolem především vás současných studentů najít taková řešení, která zmírní dopady krizí na naši společnost. Prvním stupněm vašeho zapojení do řešení problému regionů je zpracování bakalářských prací pro konkrétní podniky. Vaše příspěvky, které budete na této virtuální konferenci prezentovat, mohou začít vaše zapojení do řešení rozsáhlejších celospolečenských problémů. Studiem příspěvků, které jsou zveřejněny v tomto sborníku, můžete získat přehled o současném přístupu absolventů vysokých škol k řešení problémů v oblasti managementu a marketingu, ale i problémů ekonomické informatiky a počítačů. Věřím, že sborník ze studentské vědecké konference s názvem “Přínos studentů vysokých škol k rozvoji naši společnosti” přinese inspiraci ve vašem dalším studiu a řešení problému související se současným i budoucím stavem naší společnosti. K této činnosti vám přeji hodně zdraví a osobního zdaru. Ing. Jaroslav Kavka prorektor „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 15 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 16 PROCESNÝ PRÍSTUP AKO PREDPOKLAD EFEKTÍVNEHO RIADENIA PODNIKU Daniel Varga TomarkAero, Strojnícka 5, 08001, Prešov Abstrakt: Zavedenie procesného riadenia podniku, ktoré je založené na prebiehajúcich procesoch, nezávisle zapojených na organizačných jednotkách, je správnym krokom, ktorý by mala organizácia dodržiavať a optimalizovať na ceste za snahou o bezchybne fungujúcu a živú organizáciu. Všetci pracovníci by mali prevziať zodpovednosť nielen za svoju prácu, ale i za výsledky celého podniku, a tým aj za spokojnosť zákazníkov. Rozčlenenie činností podniku na jednotlivé procesy je dôležité nielen vo fáze prechodu na procesné riadenie, ale i pri ďalšom napredovaní podniku. Priebežné vykonávajúcou analýzou jednotlivých procesov možno totiž objaviť skryté úzke miesta daných procesov a možností ich optimalizácie tak, aby vyhovovali požadovaným kritériám. Cieľom tohto príspevku je poukázať na dôležitosť procesného prístupu, ako nástroja pre dosiahnutie efektívneho riadenia, zabezpečenie kvality a spokojnosti organizácie a jej pracovníkov Klíčová slova: Procesné riadenie, podnikové procesy, systém manažérstva kvality, proces, systém ÚVOD V posledných rokoch sledujeme výrazné zmeny vo vývoji trhového prostredia. Svet sa neustále mení, vplyvom globalizácie sa zmenšuje, konkurenčné boje zúria na každom kroku, prakticky v každom viac či menej fungujúcom systéme. Recesné správanie podnikateľských subjektov spôsobilo, že ponuka je neprimeraná dopytu. Z toho dôvodu je logické, ba potrebné, viac sa orientovať na individuálne potreby zákazníka. Flexibilita, prispôsobenie sa novým trendom, prekonanie rigidných štruktúr, pripravenosť na zmeny. To sú súčasné požiadavky na podniky, na ich fungovanie či prosperovanie, v tejto dobe, poznačenej nerovnomerne rozloženými zdrojmi, stratou istôt či krízou. Dnešné podniky sú často konfrontované dôkladnejšími požiadavkami zákazníkov, ktorí požadujú dokonalejšie výrobky a kvalitnejšie služby a vyššiu pridanú hodnotu. Podniky preto hľadajú nové možnosti, riešenia, ako úspešne pôsobiť na trhu. Nie všetky sú však účinné. Slová starovekého filozofa Socrata „poznaj sám seba“, vyznievajú v súvislosti s podnikaním zvlášť aktuálne. Aj podnik musí mať dostatok informácií a poznatkov. Je nutné, aby v samotnom podniku sa dali identifikovať, merať, analyzovať a hodnotiť všetky činnosti podniku. Iba týmto spôsobom je podnik schopný zabezpečiť vlastnú úspešnosť, efektivitu pôsobenia na trhu, ale aj to, aby si zabezpečil spokojnosť zákazníkov i vlastných pracovníkov. Tento želateľný stav je možný zavedením a optimalizáciou účinného procesného prístupu vedenia podniku s dôrazom na systém manažérstva kvality. PODNIKOVÉ PROCESY Súčasný systém manažérstva kvality obsahuje oblasť manažérstva procesov, ktorého význam stále rastie najmä z dôvodu neustálych zmien, flexibility na trhu, ktoré vedú k neustálemu zlepšovaniu procesov. Procesný prístup je teda založený na princípe riadenia a vzájomného pôsobenia všetkých podnikových procesov, aby plnili určené ciele. Efektívny priebeh podnikových procesov je nástrojom udržania a posilnenia pozície podniku v trhovo-orientovanom prostredí. Kvalita procesov prebiehajúcich v podniku a ich efektívne usporiadanie ovplyvňujú nielen výšku nákladov, ale prostredníctvom kvalitnej obsluhy zákazníka vplývajú aj na objem tržieb a spoločne na výšku zisku. Vysoko efektívne procesy znamenajú procesnú konkurenčnú výhodu, ktorá je rozhodujúca pri zapájaní sa do nadpodnikových procesov. Preto je nevyhnutné, aby firmy venovali pozornosť spôsobu, akým majú zorganizované svoje procesy a usilovali sa o ich neustále zdokonaľovanie a zlepšovanie. Efektívnym nástrojom na zabezpečenie prevádzkovej efektívnosti pri súčasnom napĺňaní požiadaviek zákazníkov a vnútorných potrieb spoločnosti je systém procesného riadenia. Prechod na procesné riadenie umožní spoločnosti efektívne navrhnúť svoje podnikové procesy, optimalizovať väzby medzi nimi a tiež vytvoriť takú organizačnú štruktúru, ktorá bude efektívnosť priamo podporovať. Mnohé moderné prístupy, metódy a techniky založené na procesnom prístupe (komplexné manažérstvo kvality, reengineering apod.) sú v súčasnosti s veľkou úspešnosťou aplikované v podnikovej ekonomike aj vo sfére verejného sektora. Nevyhnutnosťou v tomto smere je však modifikácia tradičných metód na techniky použiteľné v špecifických trhových podmienkach. PROCESNÝ PRÍSTUP V RIADENÍ PODNIKOV Procesné riadenie (angl. Business Process Management, BPM) si drží svoju silnú pozíciu v oblasti podnikového riadenia z hľadiska teoretického rozpracovania i praktických skúseností. Zlepšovanie podnikových procesov je dnes doslova nevyhnutnosťou pre udržanie sa firiem na trhu. Procesné riadenie pokúša zadefinovať si svoju pozíciu v oblasti „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 17 jeho využiteľnosti pre zvýšenie efektívnosti fungovania podnikov. Každú organizáciu je možné vnímať ako systém procesov, aktivít a činností, ktoré je potrebné vykonávať na to, aby organizácia plnila svoje poslanie. Organizácie sa navzájom medzi sebou líšia hlavne spôsobom, ako sú v nich jednotlivé procesy vykonávané a riadené, čo má priamy dopad na celkovú efektívnosť organizácie. V prípade, že organizácia kladie svojim systémom riadenia interným procesom „odpor” vo forme neproduktívnej internej komunikácie, zbytočného zasahovania veľkého počtu organizačných útvarov a pracovníkov, zbytočnej dokumentácie, zvyšuje tým čas a náklady vynaložené na vykonávanie procesov, znižuje kvalitu výstupov a spokojnosť zákazníkov. Pre udržanie konkurencieschopnosti organizácie je dôležité prispôsobiť systém riadenia a organizačnú štruktúru interným procesom tak, aby bolo možné procesy priamo riadiť, kontrolovať, stanoviť pre ne meradlá výkonnosti a mať možnosť neustále zlepšovať výkonnosť organizácie. SYSTÉM MANAŽÉRSTVA KVALITY Základným dokumentom systému manažérstva kvality je Príručka kvality organizácie. Popisuje systém vzhľadom na požiadavky normy ISO 9001:2008 a konkretizuje jeho aplikáciu v podmienkach organizácie. Popisuje definované procesy prebiehajúce v organizácii s odvolaním sa na ďalšiu platnú dokumentáciu. Definuje základné pojmy a skratky používané v rámci dokumentácie SMK. Vedenie organizácie týmto dokumentom prezentuje pripravenosť a záväzok zabezpečovať a sústavne zlepšovať všetky procesy vplývajúce na kvalitu produktov a poskytovaných služieb v súlade s normou ISO 9001:2008 a tak plniť požiadavky zákazníkov, legislatívne požiadavky a trvalo zvyšovať spokojnosť zákazníkov. Systém manažérstva kvality platí pre všetky organizačné jednotky spoločnosti a uplatňuje sa v rozsahu určenom sústavou platnej dokumentácie systému manažérstva kvality. V rámci systému manažérstva kvality spoločnosti boli identifikované a sú riadené procesy súvisiace so zabezpečovaním produktov a poskytovaných služieb. ROZDELENIE PODNIKOVÝCH PROCESOV Moderná organizácia má vytvorený, zdokumentovaný, zavedený a udržiavaný systém manažérstva kvality v súlade s požiadavkami normy ISO 9001:2008 a trvalo zlepšuje jeho výkonnosť. Procesy identifikované a riadené v organizácii sú členené do troch kategórií vzhľadom na ich vzťah k dosahovaniu kvality produktov a služieb a ich vzájomnej interakcii: manažérske procesy (prostredníctvom ktorých je v organizácii riadený tok informácií, potrebný pre fungovanie celého SMK a plánovanie potrebných zdrojov). hlavné procesy (ktoré priamo popisujú spôsob realizácie produktu s cieľom plniť požiadavky) podporné procesy (procesy, ktoré sú pre zákazníka „neviditeľné“, ale z hľadiska kvality produktu, prípadne fungovania organizácie sú nevyhnutné). MANAŽÉRSKE PROCESY Slúžia na podporu podnikových procesov. Primárne súvisia s úspešným fungovaním podniku. Napr. strategické plánovanie, interná komunikácia, riadenie ľudských zdrojov, spokojnosť zákazníkov, externá komunikácia, atď. HLAVNÉ PROCESY Zásadné procesy pre fungovanie podniku, napĺňajúce samotný účel podnikania. Súhrn činností, ktoré vedú od požiadaviek zákazníka k jeho uspokojeniu a následnému uhradeniu produktu či služby. Napr. riadenie dopytu, riadenie zákazky, plánovanie a riadenie výroby, riadenie kontroly, expedícia, fakturácia, reklamácie, inovácie, atď. PODPORNÉ PROCESY Pomocné procesy, pre zákazníka prakticky neviditeľné, no potrebné pre efektívne fungovanie podniku. Môžu byť zabezpečené i externe, avšak z dôvodov minimalizácie rizík či kvôli ekonomickej výhodnosti sú často vykonávané interne. Charakterizuje ich podpora hlavných procesov. Napr. metrológia, nákup surovín a služieb, skladovanie, riadenie internej a externej dokumentácie, audity, atď. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 18 Obr.1 Základné členenie procesov Zdroj: Půček, 2004 PROCESNÉ RIADENIE „Procesné riadenie“ je neustále sledovanie podnikových procesov a ak je nutné, alebo vhodné, ich prírastkového zlepšovania, či radikálneho reengineeringu, to všetko za účelom stáleho zaistenia strategických cieľov“ 1 Žiadne procesy sa neriadia samé od seba. Efektivne riadenie podmieňujú účinne zvolené procesné ciele. Procesné ciele nám umožňujú stanoviť dielčie ciele a podporné ciele, ktoré sú nadradené cieľom jednotlivých oddelení. Hlavnou ideou je podporovať procesy a preto by ich ciele mali byť upravené tak, aby maximálne prispievali k napĺňaniu procesných cieľov. Procesy sa riadia na základe ich priebehu, nielen pri vzniku problému. Dochádza ku pravidelným kontrolám výkonu a priebežným úpravám a hodnoteniam, ktoré predchádzajú vzniku závažnejším problémom. Kvôli presnému stanoveniu výkonu je potrebné zavedenie metrík v oblastiach, ako sú náklady, spokojnosť zákazníka, kvalita spracovania dokumentácie. Mal by byť ohodnotený každý prínos organizačnej jednotky k celkovému procesu. Za proces zodpovedá vlastník procesu, ktorý by mal byť jasne a presne stanovený. K zdokonaľovaniu a hodnoteniu výkonu procesu by mal byť stanovený procesní tím, ktorý dohliada na pravidelné vyhodnocovanie výkonu procesu a odmeňovanie zamestnancov na základe splnenia cieľov v procese. Potom môžeme vyjsť z predpokladu, že pokiaľ niečo nemôžem zmerať, ťažko môžem spoznať nejaké zlepšenie. Teda, čo nie je merateľné, nie je možné ani riadiť. ZÁSADY PROCESNÉHO RIADENIA „Postup rozvoja vlastného firemného prístupu procesného riadenia je nasledujúci: Stanovenie strategického zámeru a cieľov, ktoré budú v rámci organizačnej struktury dôsledne poskytované smerom dole, cez celú firmu pomocou stanovenia špecifických cieľov jednotlivých procesov a rozhodnutí na úrovni tímov a dielčich organizačných jednotiek definovanie procesov a ich zmapovanie s dôrazom na kľúčové procesy, ktoré sú dôležité pre úspech a prežitie firmy (firmy začínajú obvykle s definíciou 5-10 kľúčových procesov) uplatnenie vlastníctva procesu vrcholového manažmentu k zdokonaleniu procesu prostredníctvom osobnej zodpovednosti, stáleho nasadenia, nepretržitého zadeľovania firemných strategických procesných cieľov a tvorby rozhodnutí, ktoré sa zhodujú s procesným myslením zmena organizačnej štruktúry firmy znížením počtu komunikačných článkov a firemnej byrokracie pomocou podpory manažérskeho úsilia o zmapovanie procesov.“ 2 V podniku musí byť preukázateľne jasné: ŘEPA, V. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing, 2006. 265 s. ISBN 80-247-1281-4, (str.:22) FIALA, J., MINISTR, J. Pruvodce analýzou a modelováním proces. Ostrava : Vysoká škola baňská - Technická univerzita, 2003. 109 s. ISBN 80248-0500-6, (str.:35) „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 2 19 kto je vlastníkom procesu aké sú zásadné procesy pre dosiahnutie strategických cieľov firmy ktorá osoba nesie zodpovednosť za jednotlivé kľúčové procesy ktoré z kľúčových procesov firmy vyžadujú prednostné zdokonalenie na čo sa zameriava a kam smeruje firemná stratégia Na tento postup ďalej nadväzuje procesné mapovanie prebiehajúce na niekoľkých stupňoch, na základe definície kľúčových procesov. SYSTÉMOVÉ CHÁPANIE PROCESNÉHO PRÍSTUPU Systémová teória ponúka zaujímavý podklad pre chápanie procesného prístupu, tá zdôrazňuje nevyhnutnosť komplexného chápania čiastkových manažérskych procesov a ich zladenie sa v integrovane fungujúceho celku. Snažia sa identifikovať vstupy do systému, ktoré sú podstatné pre správanie systému ako celku tak, aby systém dosiahol určený cieľ. (Liberko, Šutaj - Eštók, Mihok, 2005)3 Tento pohľad umožňuje vidieť procesný prístup v jeho komplexnosti. Podľa Sablika, Šutaja-Eštoka, (2004)4 sa v súčasnosti pri aktivitách zameraných na zvyšovanie efektívnosti výrobných podnikov zvýrazňuje potreba aplikácie procesného prístupu k ich riadeniu. Overenou skutočnosťou je, že aplikácia procesného prístupu k riadeniu výrobných podnikov prináša efekty vo forme znižovania nákladov na produkciu, a tým aj získavanie konkurenčných výhod pri uspokojovaní požiadaviek zákazníka. Považujú však za dôležité zdôrazniť, že tieto efekty možno dosiahnuť naozaj len vzájomným prepojením všetkých zložiek riadenia do systému riadenia, čo bez systémového myslenia vedie skôr ku komponentným riešeniam, t. j. k riešeniam zdokonaľujúcim napr. len jeden prvok systému, avšak bez riešenia týchto zdokonalení v súčinnosti s ďalšími prvkami systému a ich vzťahmi a väzbami. Systémové myslenie predstavuje prístup, keď človek poznáva objekt a získané poznatky využíva identifikáciou (definovaním) systému na objekte. Kľúčovým bodom systémovej koncepcie je interpretácia ktoréhokoľvek hmotného alebo pojmového celku ako systému. Všeobecne systém možno definovať ako akúkoľvek podstatu, pojmovú alebo fyzikálnu, ktorá pozostáva zo vzájomne spätých častí. To znamená, že systém identifikujeme na objekte vtedy, ak určíme jeho prvky (zložky, podsystémy) a vzťahy, väzby (štruktúru) medzi týmito prvkami. (Majtán, M. 2005)5. Tento prístup umožňuje lepšie chápať ako aj implementovať podstatu procesného riadenia. Všeobecne môžeme manažment procesov definovať ako systematickú identifikáciu, vizualizáciu, meranie, hodnotenie a neustále zlepšovanie procesov s využitím metód a princípov založených na procesnom prístupe. (Závadský, 2004)6 Je založený na input – outputovom prístupe, kde sa kombinujú vstupy v rôznych variáciách za účelom čo najefektívnejšieho dosiahnutia cieľov. (Hunziker, 1999)7. Šmída (2007)8 vymedzuje procesné riadenie ako systémy, postupy, metódy a nástroje trvalého zaistenia maximálnej výkonnosti a neustáleho zlepšovania podnikových a medzipodnikových procesov, ktoré vychádzajú z jasne definovanej stratégie organizácie, ktorej cieľom je naplniť vytýčené strategické ciele. Obsah procesného manažmentu tak tvorí identifikácia, meranie a zlepšovanie procesov s využitím všeobecných manažérskych metód – plánovania, organizovania, rozhodovania, vedenia a kontroly. ZÁVER V dnešnom modernom svete budovania informačnej spoločnosti je udržateľný rozvoj podmienený zmenou myslenia, ktoré očakáva proaktívny prístup a zapojenie všetkých zamestnancov organizácie. Zavedením a optimalizáciou účinných podnikových procesov je možné pružne reagovať na meniace sa potreby i priania zákazníkov, ktoré sú v v súčasnosti rozhodujúcim faktorom efektívneho fungovania podniku. Práve procesný prístup vnáša do vnútra organizácie jasné pravidlá, smernice, normy, ktoré slúžia všetkým pracovníkom. Manažment podniku tak nemusí vynakladať mnoho úsilia do riadenia a koordinácie vlastných pracovníkov, stačí, keď aktívne riadi a usmerňuje procesy. Vyššie uvedené poznatky tohto príspevku poukazujú na dôležitosť zavedenia procesného riadenia, ako dôležitého nástroja dosahovania efektívneho riadenia firmy. Procesný prístup pri správnom pochopení, zavedení a optimalizácii tak slúži celej organizácii, prináša významné úspory, zabezpečuje konkurenčnú výhodu. A o to primárne ide - spokojnosť vedenia firmy, zamestnancov, zákazníkov, i celej spoločnosti. LIBERKO, I. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. – MIHOK, J. 2005. Vybrané kapitoly z manažmentu. Košice: TU, Str. F. ISBN 80-8073-310-4 SABLIK, J. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. 2004. Prístup k príprave procesného riadenia vo výrobnom podniku 5 MAJTÁN, M a kol. 2005. Manažment. Bratislava: Sprint vfra., 2005. 423 s. ISBN 80- 89085-17, s. 27-28 6 ZÁVADSKÝ, J. 2004. Procesný manažment v praxi manažéra. Trnava: Synergia SP, 1. vydanie, 2004. ISBN 80-968734-8-2,. s. 24 7 HUNZIKER, A.1999. Prozessorganisation in der öffentlichen Verwaltung. Bern: Haupt, 1999. 301 s. ISBN 3-258–06049 – 5, s.77 8 ŠMÍDA, F. 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-16793 4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 20 LITERATÚRA [1] ŘEPA, V. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471281-4 [2] FIALA, J., MINISTR, J. Průvodce analýzou a modelováním procesů. Ostrava: Vysoká škola báňská -Technická univerzita, 2003. ISBN 80-248-0500-6 [3] LIBERKO, I. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. – MIHOK, J. 2005. Vybrané kapitoly z manažmentu. Košice: TU, Str. F. ISBN 80-8073-310-4 [4] SABLIK, J. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. 2004. Prístup k príprave procesného riadenia vo výrobnom podniku. [5] Dostupné [on line] http://www.mtf.stuba.sk/docs//internetovy_casopis/2004/4/estok.pdf [6] MAJTÁN, M a kol. 2005. Manažment. Bratislava: Sprint vfra., 2005. ISBN 80- 89085-17 [7] ZÁVADSKÝ, J. 2004. Procesný manažment v praxi manažéra. Trnava: Synergia SP, 1. vydanie, 2004. ISBN 80-968734-8-2 [8] HUNZIKER, A.1999. Prozessorganisation in der öffentlichen Verwaltung. Bern: Haupt 1999. ISBN 3-258– 06049 – 5 [9] ŠMÍDA, F. 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-1679-4 ADRESA: Daniel Varga TomarkAero, Strojnícka 5, 08001, Prešov „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 21 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 22 TENDENCIE VÝVOJA REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ NA ÚZEMÍ NUTS III A FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU Anna Pajonková +421 908 314 939, [email protected] Abstrakt: V študentskej konferencii sa podrobne venujeme opisu a charakteristike základných - kľúčových pojmov týkajúcich sa regiónov, základnými indikátormi rozvoja regiónov, porovnávaniu jednotlivých regiónov v Európskej únii na území NUTS III, taktiež charakteristike NUTS III na území Slovenskej republiky, čo predstavujú práve VÚC, kde sa predovšetkým zameriavame na ich financovanie na národnej a nadnárodnej úrovni. Práca je rozdelená do štyroch oblastí a príloh, kde sú uvedené grafy, tabuľky a mapky, na priblíženie a lepšie objasnenie danej témy. Cieľom študentskej konferencie je nielen definovať hlavné pojmy danej témy, ale zamerať sa aj na aktuálne problémy súvisiace s vybranou témou a zároveň navrhnúť efektívne riešenia, ktoré by viedli k pozitívnemu výsledku. Kľúčové slová: región, regionálna politika v EÚ, regionálne disparity, Európska únia, ukazovatele merania regionálnych disparít, regionálny rozvoj, regionalizácia, NUTS ÚVOD Regionálne disparity sa v súčasnosti stali majoritným problémom diskutovaným a tiež riešeným doma i v zahraničí. Preto sa aj v nasledujúcich kapitolách venujeme jednotlivým pojmom, opisu a charakteristike disparít samotných a v neposlednom rade i komparácii regiónov, a to nielen na národnej, ale i na nadnárodnej úrovni. V prvej kapitole sa venujeme regiónom a politike regionálneho rozvoja nielen na Slovensku, ale i v Európskej únii, zaoberáme sa regionálnou politikou Európskej únie a jej trendmi, či opatreniami do budúcnosti. Nakoľko sa regionálna politika EÚ snaží odstraňovať regionálne rozdiely medzi jednotlivými členskými štátmi, v druhej kapitole si načrtneme ako sa jednotlivé členské štáty delia podľa NUTS klasifikácie a následne v tretej kapitole si uvedieme jednotlivé ukazovatele na meranie všetkých druhov disparít a niektoré si premietneme do praxe. Ukážeme si nielen prosperujúce regióny, ale aj tie chudobné a komparáciou poukážeme na disparity, ktoré medzi nimi pretrvávajú. Po dôkladnom skúmaní vo štvrtej kapitole zhodnotíme ako sú financované regióny na Slovensku, rozoberieme čerpanie a možnosť využívania eurofondov a finančných prostriedkov, ktoré nám ponúkajú a na záver si ukážeme aké sú efektívne riešenia, návrhy a operatívne programy, ktoré vedú k riešeniu týchto disparít, či už na Slovensku, Európskej únii alebo na území ktoréhokoľvek štátu. 1. REGIÓNY A POLITIKA REGIONÁLNEHO ROZVOJA V EURÓPSKEJ ÚNII 1.1 CHARAKTERISTIKA REGIÓNU A NUTS Pojem región, ktorý je základným predpokladom na definovanie a vyjadrenie regionálnej politiky na akejkoľvek úrovni vystihuje jeho ponímanie z geografického hľadiska. „Región je zložitý dynamický priestorový systém, ktorý vznikol na zemskom povrchu na základe interakcie prírodných a socioekonomických javov.“ 1 Podľa zákona č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch) je región: „územne vymedzený priestor na tvorbu a uskutočňovanie regionálnej a štrukturálnej politiky na úrovni druhého stupňa alebo tretieho stupňa podľa klasifikácie štatistických územných jednotiek.“2 Od pojmu región sa odvíja regionálna politika, ktorá vo všeobecnosti znamená istý druh ovplyvňovania hospodárskych procesov na určitom území, s cieľom posilňovať a riadiť všeobecný hospodársky rast daného územia. Regionálna politika pôsobí v územných častiach, tie delíme na homogénne a funkčné regióny. 1.2 REGIONÁLNE DISPARITY V EÚ A REGIONÁLNA POLITIKA EÚ Regionálne disparity vo všeobecnosti chápeme ako: „vzdialenosti medzi regiónmi v abstraktnom metrickom priestore. Tento priestor môže popisovať buď jeden vybraný deskriptor regiónu alebo celá množina týchto deskriptorov, a to ako staticky, tak i dynamicky.“ 3 1 2 BAŠOVSKÝ, O - LAUKO, V. 1990. Úvod do regionálnej geografie. Bratislava: SPN, 1990. s. 36. ISBN 80-8094-046-0. Zákon č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch) „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 23 Podľa jednej zo štúdií OECD „regionálne (priestorové) disparity vyjadrujú mieru odlišnosti prejavu intenzity skúmaného ekonomického javu pozorovaného v rámci regiónov danej krajiny.“ 4 Európska únia kladie veľký význam oblasti regionálnych rozvojových rozdielov, pretože pri veľkých disparitách jednotlivých regiónov môže dôjsť k rozdeleniu celého spoločenstva na jednotlivé regióny, podľa ich rozsahu zadlženosti, nestability, či celkovému hospodárskemu kolapsu krajiny. Priveľké rozdiely medzi jednotlivými regiónmi môžu mať nepriaznivý dopad na celé spoločenstvo, preto sa vykonávajú rôzne opatrenia na podporu regiónov, posilňovanie ich postavenia v rámci celej únie, či korigovanie daného regiónu. Regionálna politika EÚ sa zameriava na odstraňovanie hospodárskych a sociálnych rozdielov medzi jednotlivými členskými krajinami a ich regiónmi, na napĺňanie solidarity a zachovanie konkurencieschopnosti, na výmenu nápadov a osvedčených postupov a tiež na rozvoj Európskej únie v súlade s výzvami 21. storočia (podpora vedy a výskumu, zamestnanosti, sociálneho zabezpečenia, ekológie, európskych hodnôt). 5 2. AKTUÁLNE ČLENENIE JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV EURÓPSKEJ ÚNIE 2.1 AKTUÁLNY STAV REGIÓNOV V EÚ Členské štáty (EÚ 27) sú v súlade s členením nomenklatúry územných štatistických jednotiek (NUTS II) rozdelené na 268 regiónov. Jednotlivé členské štáty Európskej únie sú rozdelené na regióny nasledovne: Belgicko (11), Bulharsko (6), Cyprus (1), Česká republika (8), Dánsko (1), Estónsko (1), Fínsko (5), Francúzsko (26), Grécko (13), Holandsko (12), Írsko (2), Litva (2), Lotyšsko (1), Luxembursko (1), Malta (1), Maďarsko (7), Nemecko (41), Poľsko (16), Portugalsko (7), Rakúsko (9), Rumunsko (8), Slovensko (4), Španielsko (19), Švédsko (8), Taliansko (20), Veľká Británia (37).6 V EÚ existuje 77 jednotiek úrovne NUTS I, 206 regiónov úrovne NUTS II a 1031 regiónov úrovne NUTS III. NUTS I sú regionálne jednotky zodpovedajúce organizácii štátu (napr. spolkové krajiny v Nemecku), NUTS II a NUTS III sú vždy nižšie, pod ne patriace jednotky: kraje, okresy alebo ich zoskupenia. NUTS IV sú na lokálnej úrovni definované len pre niektoré štáty a úroveň NUTS V zahŕňa 98 433 obcí alebo ich ekvivalent.7 Ako vyššie uvádzame, momentálne rozlišujeme až 1031 regiónov Európskej únie na území NUTS III, v študentskej konferencii však budeme analyzovať len niektoré z nich. V súčasnosti je nespočetne veľa regionálnych nerovností členských krajín Európskej únie a prejavujú sa vo viacerých oblastiach, ktoré si na grafoch konkrétnejšie ukážeme. Medzi ne patria disparity v oblasti zamestnanosti, produktivity práce, populácie v jednotlivých regiónoch, príjmoch a výdavkoch jednotlivých regiónov v EÚ a v neposlednom rade aj HDP vo vybraných regiónoch v Európskej únii na území NUTS III. 2.2 ČLENENIE SLOVENSKEJ REPUBLIKY PODĽA CHARAKTERISTIKY NUTS V SR sú určené úrovne NUTS (ako štatistické jednotky) na základe opatrenia Štatistického úradu SR a jeho akceptácie EUROSTAT- om nasledovne: NUTS I– Slovenská republika NUTS II – 4 štatistické územné jednotky: • Bratislavský kraj, Západné Slovensko (Trnavský, Trenčiansky a Nitriansky kraj), Stredné Slovensko (Žilinský a Banskobystrický kraj) a Východné Slovensko (Prešovský a Košický kraj) NUTS III – 8 VÚC (samosprávnych krajov) NUTS IV = LAU I – 79 okresov NUTS V = LAU II – 2883 miest a obcí 8 Zavedením jednotnej štatistickej dokumentácie sa na Slovensku zaviedla prezentácia štatistických údajov podľa NUTS, kde NUTS I = SR, NUTS II= oblasti (spojené kraje), NUTS III- kraje. HANČLOVÁ, J. - TVRDÝ, L. 2004. Classification of the regions. Ostrava: VŠB-Technical University of Ostrava, 2004, s. 165. ISBN 80-248-06665. 4 OECD. 2002 5 EURO INFO. 2011. [online]. Dostupné na internete: <http://www.euroinfo.gov.sk/regionalna-politika-eu/> [cit. 2011.11.12] 6 LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006. s. 70, ISBN 978- 80- 225- 2322- 6 7 IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 12. ISBN 283004- 514-8 8 EURACTIV. 2010. Regionálna politika v SR .[on-line]. Bratislava: EurActiv, 2010 [cit. 2011-11-23] Dostupné na internete: < http://www.europskaunia.sk/nuts > „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 3 24 Územnosprávne členenie SR je upravené v troch právnych predpisoch. Je ním zákon č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom usporiadaní Slovenskej republiky v znení neskorších predpisov, ku ktorému patrí vykonávací predpis – nariadenie vlády č. 258/1996 Z. z., ktorým sa vydáva Zoznam obcí a vojenských obvodov tvoriacich jednotlivé okresy. Zákon č. 221/1996 Z. z. poskytuje základné delenie SR do 8 krajov a 79 okresov, nariadenie vlády potom delí jednotlivé mestá a obce do konkrétnych okresov. Z dnešného pohľadu – z pohľadu decentralizovaného štátu - okresy ako územná a správna jednotka stratili na svojom vtedajšom význame. O územnom a správnom členení hovorí aj zákon č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch) v znení neskorších predpisov, ktorý len napĺňa dikciu zákona č. 221/1996 Z. z., t. j. územie vyššieho územného celku je zhodné s územím kraja. 9 3. 3.1 CHARAKTERISTIKA REGIONÁLNYCH NEROVNOSTÍ VYBRANÝCH REGIÓNOV EÚ NA ÚZEMÍ NUTS III UKAZOVATELE MERANIA DISPARÍT JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV V EÚ Sociálno- ekonomické disproporcie v integračnom procese EÚ sú napriek rýchlemu ekonomickému rastu v uplynulom období, rozsiahlej finančnej pomoci, nemalému úsiliu členských štátov a EÚ ako celku stále veľmi výrazné. Hlavné ukazovatele, ktoré používa EÚ na meranie disparít jednotlivých regiónov stále veľmi výrazné. Hlavné ukazovatele, ktoré používa EÚ na meranie disparít jednotlivých regiónov sú: hrubý národný dôchodok (t.j. HDP na obyvateľa), miera (ne) zamestnanosti, infraštruktúrna vybavenosť (dopravná sieť, komunikačná sieť, energetická štruktúra a vzdelávacie kapacity). 10 3.2 UKAZOVATEĽ HDP NA OBYVATEĽA – HRUBÝ DOMÁCI PRODUKT Jeden z najdôležitejších ukazovateľov na porovnávanie jednotlivých regiónov je hrubý domáci produkt. Slúži nám predovšetkým na komparáciu ekonomickej vyspelosti vybraných regiónov a to rozličnej veľkosti. Z vecného hľadiska možno hrubý domáci produkt vymedziť ako: „súhrn finálnych statkov a služieb vyrobených a poskytnutých za určité časové obdobie (obyčajne rok) výrobnými faktormi na území danej krajiny, bez ohľadu na štátnu príslušnosť.“11 Vo všeobecnosti platí, že rozdiely medzi regiónmi sú podstatne menšie ako rozdiely medzi krajinami EÚ navzájom. Napr. Taliansko (výrazné rozdiely medzi Severom a Juhom). V nasledujúcom grafe č. 2 s hodnotami HDP na obyvateľa vo vybranom regióne EÚ na území NUTS III, je jasne znázornené, že rozdiely vo vyspelostiach ekonomík jednotlivých regiónov sú ozaj vysoké. Zároveň preukážeme, že regióny, ktoré majú vysokú hustotu obyvateľstva (Londýn, Viedeň, Hamburg, Praha a iné) dosahujú aj vysokú ekonomickú úroveň a naopak, malé regióny dosahujú nízku ekonomickú úroveň. Najchudobnejšie regióny, ktoré môžeme matematicky porovnať a vidieť na grafe č. 1 sa nachádzajú v Rumunsku, Bulharsku, Poľsku, Českej republike, Maďarsku, Grécku, Taliansku, Nemecku, Francúzsku, Portugalsku a i. MINAROVIČ, M. 2007. Územnosprávne členenie .[on-line]. Bratislava: Únia miest Slovenska, 2007. [cit. 2011-11-25] Dostupné na internete: < http://www.unia-miest.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600175&id=1094&p1=1266> 10 IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 33,34. ISBN 28- 3004- 514-8 11 LISÝ, J. a kol. 2007. Ekonómia v novej ekonomike.Bratislava: Iura Edition. s.339. ISBN 978- 80- 8078- 164-4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 9 25 Názov krajiny Najchudobnejšie regióny vo všeobecnosti Estónsko Slovensko Francúzsko Taliansko Maďarsko Poľsko Rumunsko 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Počet chudobných regiónov v krajine Graf č. 1: Najchudobnejšie regióny v EÚ na území NUTS II Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa Lipková (2006) Na druhej strane sa nachádzajú prosperujúce regióny. Pre zaujímavosť, rozdiel medzi najbohatším regiónom a najchudobnejším regiónom v EÚ na území NUTS III predstavuje až 13 násobný rozdiel, čo vidieť v nasledujúcom diagrame: Najbohatší región Najchudobnejší región Severovýchodný región Rumunska Centrálny Londýn Príjem na hlavu = 4 721 € p.c. Príjem na hlavu = 60 342 € p.c. Diagram č. 1: Porovnanie extrémnych regiónov Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa Ivaničková (1999) Medzi prosperujúce regióny zaraďujeme 14% z celkového počtu regiónov zobrazené na Grafe č. 2, ktoré ležia v južnom Nemecku, južnej časti Veľkej Británie, v severnom Taliansku a Belgicku, Luxembursku, Holandsku, Írsku a Škandinávii – Madrid, Praha a Paríž taktiež spadajú do tejto kategórie. Prosperujúce regióny Najbohatšie regióny vo všeobecnosti Litva Írsko Česká republika Holandsko Nemecko 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Počet prosperujúcich regiónov Graf č. 2 : Prosperujúce regióny v EÚ na území NUTS II Zdroj: Vlastné spracovanie, Ivaničková (1999) Z uvedených grafov vidieť, že predovšetkým hlavné mestá krajín sa zaraďujú do prosperujúcich regiónov. „Bratislavský kraj sa umiestnil až na 53. mieste s príjmom na hlavu 25 190 euro, čo je 116% a priemer EÚ 27 bol 125% HDP na obyvateľa v PPS.“12 Markantné rozdiely jednotlivých regiónov v EÚ na území NUTS III vníma ako problém aj Európska únia, návrhy riešenia týchto problémov sú rôzne, či už prostredníctvom štrukturálnych fondov, 12 LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006. s. 74, ISBN 978- 80- 225- 2322- 6 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 26 európskeho sociálneho fondu, európskeho poľnohospodárskeho vyrovnávacieho a garančného fondu alebo z kohézneho fondu. Kohézny fond je vytvorený na doplnenie štrukturálneho fondu pre krajiny s HDP nižším ako 90% priemeru EÚ 27. V súčasnosti z neho čerpajú hlavne Grécko, Portugalsko, Španielsko a Írsko.13 ZMIERNENIE REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ MEDZI JEDNOTLIVÝMI ÚZEMIAMI A FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU 4.1 FINANCOVANIE REGIÓNOV NA SLOVENSKU NA ÚZEMÍ NUTS III Financovanie jednotlivých samosprávnych krajov na Slovensku sa vykonáva na národnej a nadnárodnej úrovni a to prostredníctvom vlastných príjmov, štátnych dotácií, v podobe príjmov z majetku, príjmov z miestnych daní a poplatkov, výnosov z pokút, výnosov z dobrovoľných zbierok, príspevkov a darov právnických osôb alebo na základe grantov a transferov čerpaných z fondov EÚ, špeciálne Fond na podporu regionálneho rozvoja. 4. Fond na podporu regionálneho rozvoja poskytuje nenávratné finančné prostriedky a rôzne úvery na realizáciu projektov, ktoré súvisia s regionálnym rozvojom jednotlivých VÚC, či obcí. Na zmenšovanie regionálnych disparít sa čerpajú prostriedky aj z Kohézneho fondu, napríklad nedávna modernizácia železničnej trate na úseku Bratislava – Trnava, úsek Bratislava Rača – Šenkvice. 4.1.1 REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM Uznesením vlády SR č. 832/2006 z 8. októbra 2006 bolo za Riadiaci orgán pre ROP ustanovené Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja SR. S účinnosťou od 1. júla 2010 prešli kompetencie Ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja SR v oblasti regionálneho rozvoja okrem koordinácie využívania finančných prostriedkov z fondov Európskej únie v súlade s § 40d ods.5 zákonom č. 37/2010 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 575/2001 Z.z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov na Ministerstvo pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja SR. V nadväznosti na túto skutočnosť, prešla pôsobnosť Riadiaceho orgánu pre ROP zo zanikajúceho Ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja SR na Ministerstvo pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja SR. V súlade so zákonom č. 372/2010 Z. z. ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov sa od 1. novembra 2010 mení názov Ministerstva pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja SR na Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR. Celkový finančný príspevok EÚ na Regionálny operačný program je 1 554 503 927 EUR.14 Regionálne alokácie NUTS III EUR NUTS II Spolu EUR NUTS III Spolu v EUR TT TN NR ZA BB PO KE 9,6% 12% 15% 15% 14% 20% 16% 100% 134 378 064 162 373 494 204 336 639 204 336 639 190 368 924 279 954 300 223 963 440 1 399 711 500 Západ - 35,8 % Stred - 28,2 % Východ - 36 % 100% 501 088 197 394 705 563 503 917 740 1 399 711 500 Tabuľka 1: Indikatívne rozdelenie príspevku z ERDF na NUTS 2 a NUTS 3 regióny v rámci cieľa Konvergencia v podmienkach SR v EUR v bežných cenách a v percentuálnom vyjadrení Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR, 2007 Z uvedenej tabuľky vyplýva, že v Operačnom pláne na roky 2007 – 2013, sa finančné prostriedky z fondu regionálneho rozvoja rozdelili medzi jednotlivé kraje, okrem Bratislavského kraja, ktoré má vyčlenený špeciálny program na realizáciu regionálnej politiky. Najviac finančných prostriedkov, až 20 % sa vyčlenilo pre Prešovský kraj, konkrétne obce sú uvedené v Tabuľke 2, najmenej prostriedkov je pre Trnavský kraj. Pre lepšiu vizualizáciu si ukážeme percentuálne porovnanie aj na grafe. IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 22. ISBN 283004- 514-8 14 REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[on-line]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit. 2012-02-28] Dostupné na internete: < http://www.ropka.sk/operacny-program/ > „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 13 27 NUTS Percentuálne vyjadrenieIIIpríspevkov z ERDF TT 10% NUTS III KE 16% NUTS III PO 20% NUTS III BB 14% NUTS III TN 12% NUTS III NR 14% NUTS III ZA 14% Graf č. 3 Regionálne alokácie zdrojov v percentuálnom vyjadrení Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR Podrobný popis finančného riadenia je stanovený v Systéme finančného riadenia štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu pre programové obdobie 2007 – 2013, schválenom uznesením vlády SR č. 835/2006 z 8. októbra 2006 a uverejnenom na stránke Ministerstva financií SR. Následne si uvedieme tabuľku, kde uvádzame zoznam miest, ktoré sú oprávnené realizovať integrované stratégie rozvoja mestských oblastí Regionálneho operačného plánu. NUTS III Počet miest nad 15 000 obyvateľov Zoznam miest s počtom obyvateľov viac ako 15 000 Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec, Piešťany, Senica, Sereď, Trnava Bánovce nad Bebravou, Dubnica nad Váhom, Handlová, Nové Mesto nad Váhom, Trenčiansky kraj 9 Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov, Trenčín 6 Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Šaľa, Topoľčany Nitriansky kraj Čadca, Dolný Kubín, Kysucké Nové Mesto, 7 Žilinský kraj Liptovský Mikuláš, Martin, Ružomberok, Žilina Banská Bystrica, Brezno, Detva, Lučenec, 7 Banskobystrický kraj Rimavská Sobota, Zvolen, Žiar nad Hronom Bardejov, Humenné, Poprad, Prešov, 7 Prešovský kraj Snina, Stará Ľubovňa, Vranov nad Topľou Košice, Michalovce, Rožňava, Košický kraj 5 Spišská Nová Ves, Trebišov Tabuľka 2: Mestá oprávnené na realizáciu integrovaných stratégií rozvoja mestských oblastí ROP. 15 Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR, 2007 Trnavský kraj 7 Z uvedenej tabuľky vyplýva, že najväčší počet miest, ktoré čerpajú finančné prostriedky z ERDF ma Trenčiansky kraj a najmenej Košický kraj. Neskôr jasne vidieť paradox, ktorý vyplýva zlúčením oboch tabuliek. Napriek tomu, že majú jednotlivé kraje vyšší počet miest, ktoré prijímajú prostriedky z ERDF, výška týchto poskytnutých financií je práve u nich menšia. 4.2 EFEKTÍVNE NÁVRHY RIEŠENIA ROZDIELOV JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV Odbúravanie regionálnych disparít, alebo pozitívne formulované nastolenie rovnocenných životných podmienok predstavuje jeden zo základných cieľov návrhu Európskej koncepcie priestorového rozvoja EUREK („vyrovnaná konkurencieschopnosť v európskom priestore“) a malo by byť presadzované v členských štátoch európskeho pracovného spoločenstva.16 Najhlavnejším efektívnym riešením je určite čerpanie finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov, konkrétne prostriedky z Kohézneho fondu a tiež spomínaného Fondu regionálneho rozvoja. Ten zabezpečuje finančnú podporu individuálnym investičným projektom a to hlavne v oblasti životného prostredia a v oblasti dopravnej infraštruktúry, čo je aj podľa nás najväčší prínos. Lepšia kvalita a investície do dopravy, či už cestnej, železničnej, lodnej, či leteckej je hlavným medzníkom ekonomického rozvoja a vyspelosti akejkoľvek krajiny, či regiónu. Zefektívnenie dopravy umožní nielen lepšiu komunikáciu so zahraničnými ekonomikami krajín, čím sa zlepší import a export, ale vedie aj k dosiahnutiu konečného cieľa, a teda k ozdraveniu ekonomík zaostalejších regiónov, čo sa v neposlednom rade odrazí na vyššej miere zamestnanosti, lepších príjmoch a vyššej celkovej životnej úrovne jednotlivých krajín a regiónov. Osobne by sme navrhovali najmä zvyšovanie konkurencieschopnosti jednotlivých regiónov, podporu zamestnanosti a ich zatraktívnenie. Môžeme to vykonávať nasledovnými spôsobmi: V zmysle čl. 8 nariadenia európskeho parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 o ERDF a ktorým sa zrušuje nariadenie (ES) č. 1783/1999 REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[online]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit. 2012-02-28] Dostupné na internete: < http://www.ropka.sk/operacny-program/ > 16 FALŤAN, Ľ. – PAŠIAK, J. 2004. Regionálny rozvoj Slovenska, východiská a súčasný stav. Bratislava: SÚSAV. 2004. s. 82. ISBN 80- 85544- 35-0 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 15 28 Vykonávanie rôznych rozvojových programov vo forme vzdelávania, poradenstva a pod. Vytváranie nových pracovných miest, ktoré budú nielen atraktívne, ale aj kvalitné - prilákanie zahraničných investorov (u nás napr. KIA) Investovanie do ľudských zdrojov, a teda celoživotné vzdelávania, podpora vedy a výskumu aj menších regiónov. ZÁVER Veríme, že na základe nami vypracovaných úvah a efektívnom zhodnotení všetkých dostupných a uvádzaných informácií v danej študentskej konferencii sme jasne priblížili a opísali problémy, ktoré pretrvávajú medzi jednotlivými regiónmi. Snažili sme sa existujúce regionálne disparity na Slovensku a v celej Európskej únii nielen priblížiť, ale donútiť čitateľa uvedomiť si, že je možné tieto nedostatky odstrániť. V jednotlivých kapitolách študentskej konferencie sa otázkam medziregionálnych rozdielov venujeme nielen na teoretickej úrovni, ale premietame tieto skutočnosti aj v praxi, a to prostredníctvom grafov, tabuliek a diagramov, čo prispieva v konečnej miere nielen k lepšej vizualizácii, ale i ku kvalitnejšiemu objasneniu a konečnému pochopeniu danej problematiky. Dôležité je, že tieto disparity sa stále prehlbujú a my sme sa snažili nájsť efektívne riešenia k ich eliminácii, respektíve aspoň k ich dlhodobému zmierneniu. Prínos práce spočíva v poukázaní na regionálne problémy, ktoré sa týkajú každého z nás. Snaha nájsť efektívne riešenia je v značnej miere na pleciach Európskej únie, ktorá to rieši finančnými dotáciami zo štrukturálnych fondov až do výšky 94 %. Ako sme už v práci spomenuli, nárok na dotácie z týchto fondov majú však len krajiny, ktorých je HDP na obyvateľa menší ako 75% priemeru EÚ 27. Ďalšia časť z týchto fondov sa investuje práve do rozvoja vedy, výskumu, doživotného vzdelávania a podpory zamestnanosti v kritických regiónoch. Vďaka týmto riešeniam sa v nemalej miere darí zmenšovať tieto nerovnosti. V dôsledku dosiahnutých poznatkov a údajov vyvodzujeme záver, že regionálne disparity vo všeobecnosti znamenajú problém, ktorý je riešiteľný, či už prostredníctvom čerpania finančných prostriedkov z účelových fondov Európskej únie, Kohézneho fondu alebo eurofondov samotných, ale i napĺňaním stratégie Európa 2020 alebo Regionálneho operačného programu 2012. Všetky spomínané prostriedky a programy, tak vedú k dlhodobému odstráneniu medziregionálnych nerovností. POUŽITÁ LITERATÚRA [1] BAŠOVSKÝ, O - LAUKO, V. 1990. Úvod do regionálnej geografie. Bratislava: SPN, 1990. 360 s. ISBN 808094-046-0. [2] EURACTIV. 2010. Regionálna politika v SR.[on-line]. Bratislava: EurActiv, 2010[cit. 2011-11-23] Dostupné na internete: < http://www.europskaunia.sk/nuts > [3] EURO INFO. 2011. [online]. Dostupné na internete:<http://www.euroinfo.gov.sk/regionalna-politika-eu/>[cit. 2011.11.12] [4] FALŤAN, Ľ. – PAŠIAK, J. 2004. Regionálny rozvoj Slovenska, východiská a súčasný stav.Bratislava: SÚSAV. 2004.160 s. ISBN 80- 85544- 35-0. [5] HANČLOVÁ, J. - TVRDÝ, L. 2004. Classification of the regions. Ostrava: VŠB-Technical University of Ostrava, 2004, 250 s. ISBN 80-248-0666-5. [6] IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. 37 s. ISBN 28- 3004- 514-8. [7] LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006. 270 s. ISBN 978- 80- 225- 2322- 6. [8] LISÝ, J. a kol. 2007. Ekonómia v novej ekonomike.Bratislava: Iura Edition.634 s. ISBN 978- 80- 8078- 164-4. [9] MINAROVIČ, M. 2007. Územnosprávne členenie .[on-line]. Bratislava: Únia miest Slovenska, 2007. [cit. 2011-11-25] Dostupné na internete: < http://www.unia-miest.sk/vismo/dokumenty2.asp? id_org=600175&id=1094&p1=1266> [10] REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[on-line]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit. 2012-02-28] Dostupné na internete: < http://www.ropka.sk/operacny-program/ > ADRESA: Anna Pajonková Tel.: +421 908 314 939, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 29 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 30 VEREJNÝ DLH SLOVENSKA Romana Lovíšková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave Abstrakt: Súčasťou práce je vymedzenie pojmu verejný dlh a tiež priblížime pojmy príbuzné. Hlavným cieľom je bližšie analyzovať a popísať súčasnú fiškálnu nerovnováhu v Slovenskej republike v komparácii s inými členskými krajinami Európskej Únie (ďalej len EÚ). Tejto oblasti sa venuje najmä v poslednom období veľká pozornosť vzhľadom na dlhovú situáciu takmer všetkých štátov sveta. V práci ďalej poukážeme na možné tendencie vývoja slovenského dlhu do budúcna. Kľúčové slová: deficit, fiškálna nerovnováha, rozpočet, schodok, štát, verejný dlh, zadlženosť I. ÚVOD Rozpočty rôznych jednotiek, dokonca aj štátu sú často nevyrovnané. Vzniká tak rozpočtové, resp. bilančné saldo, ktoré v kladných hodnotách znamená prebytok rozpočtovej jednotky, a naopak pokiaľ sú príjmy nižšie ako výdavky dochádza ku vzniku deficity, resp. schodku. Druhá uvedená situácia je veľmi typická pre štátny rozpočet, a to nielen počas rozpočtového obdobia ale aj na konci neho. Prvé zdokumentované schodky sú z obdobia pred vyše 400 rokmi. Táto kategória svedčí o hospodárení vlády. Pokiaľ sa rozhodne štát rozdiel, ktorý vznikol medzi príjmami a výdavkami kryť prostredníctvom cudzích zdrojov dochádza ku vzniku verejného dlhu. Tento pojem označuje dlhodobú fiškálnu nerovnováhu. II. VEREJNÝ DLH Verejný dlh je fiškálna kategória, ktorá zahŕňa okrem dlhu štátneho aj dlhy ostatných subjektov verejného sektora. Všeobecne platí pravidlo, že najvyššou mierou prispievajú k verejnému dlhu práve schodky štátneho rozpočtu. Existuje niekoľko definícii tohto termínu. Verejný dlh zahŕňa dlhové záväzky štátu, miest obcí, verejných podnikov a inštitúcií, fondov. [1] Z iného uhľa pohľadu ide o súhrn pohľadávok ostatných subjektov voči danému štátu. [2] Niektorí autori sa pridŕžajú chápania verejného dlhu ako kategórie, ktorá vznikla v dôsledku akumulácie rozpočtových schodkov. [3] Toto vymedzenie však nie je jednoznačne správne vzhľadom na iné formy krytia deficitov ako dlhové financovanie, napríklad prostredníctvom predaja štátneho majetku, takže platí že deficity nemusia implicitne vyústiť do verejného dlhu. Verejný dlh je staršia kategória než rozpočtový deficit. Štát si požičiaval prostriedky už v období vzniku najstarších civilizácií. Charakteristickou črtou dlhu je ťažké priradenie ku konkrétnym zodpovedným osobám, na rozdiel od deficitu, za ktorý je vo veľkej miere zodpovedná vládnuca skupina. Táto forma financovania je spojená s pôžičkovým vzťahom. Na jednej strane vystupuje štát ako dlžník, ktorý je povinný plniť povinnosti, ktoré mu vznikajú z tohto vzťahu v prospech veriteľov. Verejný dlh je zosobnený najčastejšie vo forme dlhopisu, ktoré sú charakteristické nízkou rizikovosťou. Štát ich predáva tak domácim ako aj zahraničným osobám. Teda verejný dlh môže mať formu domáceho alebo zahraničného dlhu. Z hľadiska štruktúry rozlišujeme dlh hrubý, ktorý je častejšie využívaný v štatistikách ako dlh čistý znížený o sumu pohľadávok. Verejný dlh v absolútnych hodnotách je suma dlhu vyjadrená v konkrétnej mene. Relatívna váha dlhu je pomer objemu dlhu k hrubému domácemu produktu (ďalej len HDP). [4] Zadlžovaniu štátov sa venovalo už mnoho autorov, medzi najznámejších patril J. M. Keynes a jeho nasledovníci, D. Ricardo a ďalší. Niektorí dlh odmietali úplne, iní za určitých okolností dlhové financovanie krajín sveta schvaľovali. V súčasnosti väčšina politikov nemá negatívny názor na oblasť zadlžovania napriek tomu, že s touto kategóriou sú spojené zásadné a dlhoboké dôsledky. Platí, že čím je vyšší objem verejného dlhu, tým vyššie úroky musí štát platiť, čo sa odrazí aj na ročnej rozpočtovej bilancii na stane výdavkov. Navršovaním výdavkov sa za dodržania podmienky ceteris paribus zvyšuje objem rozpočtového schodku. Medzi deficitom a verejným dlhom teda nie je len jednostranný vzťah ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. III. ZNIŽOVANIE VEREJNÉHO DLHU Vzhľadom na negatívne dôsledky dlhového financovania sa vlády usilujú o znižovanie objemu dlhu. Je to veľmi komplikovaný a dlhodobý proces. Získavanie vlastných zdrojov vyžaduje značné úsilia a konsolidácii verejných financií spojenú s optimálnou správou už vzniknutého verejného dlhu. Využité môžu byť rozpočtové prebytky. Inflácia tiež znižuje dlh, nie však jeho nominálnu hodnotu, ale reálnu. Tento faktor má vážne negatívne efekty na obyvateľstvo danej krajiny pretože znižuje kúpnu silu peňazí. Okrem spomenutých spôsobov môže byť využité administratívne zníženie, a to prostredníctvom odmietnutia, resp. zrušenia dlhu. Táto forma má veľmi negatívne dôsledky na veriteľa, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 31 tiež sa však znižuje dôveryhodnosť danej krajiny. Alternatívnou cestou je zahraničná pomoc, poskytovaná prostredníctvom darov, grantov či odpustením časti dlhu. Tento typ pomoci je často poskytnutý zadlženým krajinám až v hraničných situáciách, kedy reálne hrozí default štátu. [5] IV. SITUÁCIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Na začiatku existencie samostatného štátu malo Slovensko len veľmi nízky dlh, pribúdajúcimi rokmi sa však jeho objem postupne zvyšoval. Na prelome tisícročí sa dokonca nad 50% HDP. Po tom období jeho hodnoty nadobudli klesajúci charakter. Vláda bola stimulovaná predovšetkým snahou o vstup Slovenska medzi členské štáty najznámejšieho európskeho integračného zoskupenia. V rámci konvergenčných podmienok musel byť dlh pod hranicou 60%, čo naozaj bolo dosiahnuté a tak Slovensko 1. mája 2004 vstúpilo do EÚ. V predkrízovom období patrilo Slovensko ku štátom s relatívne nízkym objemom verejného dlhu. Jeho zadlženosť nedosahovala ani 40% HDP. [6] Ale ako aj v iných krajinách vo fáze recesie sa situácia mierne zhoršila. Dlh verejného sektora v roku 2011 dosahoval hodnotu približne 43,6 % HDP. Vývoj a prognózy na ďalšie roky v období 2009-2014 prezentuje nasledujúci graf: Zdroj: Vlastné spracovanie podľa Návrhu ŠR na rok 2012 Očakáva sa, že aj v nasledujúcich rokoch bude dlh oscilovať nad hodnotou 44% HDP. Vzhľadom na otvorenosť ekonomík, na situáciu jednej krajiny vplývajú aj iné štáty, platí to aj pre Slovensko, ktoré je silne otvorenou ekonomikou. Štát v srdci Európy ani zďaleka nedosahuje priemerné hodnoty dlhov krajín EÚ či Eurozóny. V súčasnosti má najvyšší dlh z členských krajín Grécko, za ktorým nasledujú krajiny ako Taliansko, Portugalsko a Írsko. Medzi krajiny s najlepšou fiškálnou pozíciou patrí Estónsko, tiež Bulharsko a Luxembursko. [7] Tri spomenuté štáty spolu s ďalšími dvomi spĺňali v roku 2011 fiškálne kritérium EÚ, t. j. dlh pod úrovňou 60% HDP. Podľa prognózy Medzinárodného menového fondu sa počet krajín s dlhom pod uvedenou referenčnou hodnotou minimálne do roku 2016 ani nezvýši. Pre porovnanie druhé fiškálne kritérium, kritérium deficitu splnili v roku 2011 štyri krajiny. [8] V. ZÁVER Posledné roky nám priniesli mnoho negatívnych udalostí spôsobených ekonomickou krízou, ktorých dôsledky sa odrazili nielen vo financiách domácnosti, ale aj štátu a celého verejného sektora. Tento trend je zjavný aj na hodnotách verejného dlhu Slovenskej republiky, ktoré majú rastúci charakter. Redukcia dlhu je však veľmi zložitý a dlhodobý proces. Na teoretickej úrovni existuje mnoho alternatívnych ciest eliminovania dlhového zaťaženia štátu, v reálnom živote je to však oveľa komplikovanejšie. Štáty hľadajú optimálne cesty riešenia dlhovej situácie a tak sa snažia ozdravovať svoje verejné financie. Dosiahnutie tohto cieľa je spojené s prípravou a realizáciu kvalitných stratégií. Slovensko bude v budúcom období usilovať o zlepšenie fiškálnej situácie s cieľom obmedziť negatívne vplyvy, ktoré sú spojené s dlhovým financovaním. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] NEUBAUEROVÁ, E. 2003. Teórie vo verejných financiách : vybraté učebné texty. 2. vyd. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2003. 155 s. ISBN 80-225-1688-0 [2] DVOŘÁK, P. 2008. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.BECK, 2008. 368 s. ISBN: 978-80-7400-075-1 [3] ROSEN, H.S. 1992. Public finance. Homewood Boston : Irwin , 1992. 657 s. ISBN: 0256083762 [4] OCHRANA, F. – PAVEL, J. –VÍTEK, L. 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 261s. ISBN: 978-80-247-3228-2 [5] TOMÁŠKOVÁ, E. 2006. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN: 80-210-4177-3 [6] NBS. Vybrané ekonomické a menové ukazovatele SR. Dostupné na „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 32 [7] [8] http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/OstatnePublik/ukazovatele.pdf Eurostat. [online] Dostupné na: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-06022012-AP/EN/206022012-AP-EN.PDF> IMF. [online] Dostupné na: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/ 2011/02/weodata/weoselco.aspx?g=995 &sg=All+countries+/+Advanced+economies+/+Euro+area> ADRESA: Romana Lovíšková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave [email protected], „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 33 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 34 REGIONÁLNE DISPARITY SLOVENSKA Romana Lovíšková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave Abstrakt: Práca sa zaoberá regionálnymi disparitami všeobecne i disparitami so zreteľom na podmienky v Slovenskej republike. Jej cieľom je bližšie analyzovať a popísať súčasnú nerovnorodosť slovenských štatistických územných jednotiek. Tejto oblasti sa venuje najmä v poslednom desaťročí veľká pozornosť. Tiež poukážeme na možné spôsoby financovania eliminácie tak pretrvávajúceho problému akým je regionálna nerovnorodosť, ktoré je nutné dopĺňať správnym manažmentom a záujmom subjektov. Kľúčové slová: Európska Únia, NUTS, okres, región, regionálna politika, regionálne disparity, územná jednotka I. ÚVOD Rozdielnosti sú badateľné tak medzi jednotlivými štátmi, ako aj v rámci nich. Disparity sú prirodzeným javom a vyskytujú sa na všetkých úrovniach. Heterogenitu spôsobili a podnietili rozličné faktory. Medzi determinanty zaraďujeme historický základ, geografické a topografické charakteristiky, štruktúru obyvateľstva a iné. Mnoho problémov vychádza z čias transformácie z riadenej na trhovú ekonomiku. Dôležitým aspektom sú lokálne podnikateľské aktivity a priame zahraničné investície, ktoré napomáhajú sociálno-ekonomického rozvoju konkrétnej lokality aj jej okolia. II. DISPARITY REGIÓNOV Disparitu chápeme ako rozdielnosť, nesúlad javov, procesov, znakov. Disparita regiónu znamená na jednej strane jedinečnosť, významnosť nejakej lokality, na strane druhej horšie podmienky v inom regióne, kraji, okrese, atď. Môžeme povedať, že je to abstraktná priepasť medzi regiónmi vzhľadom na jeden konkrétny ukazovateľ alebo množinu ukazovateľov. Regionálne disparity sú fenoménom regionálneho rozvoja. [1] Jednotná definícia pojmu regionálna disparita neexistuje vzhľadom na to, že aj samotný región môžeme chápať odlišne, na základe vnútroštátneho obsahu alebo nadhraničného. Je to oblasť, ktorá sa niečím odlišuje od ostatných (susedných). Termínom región môžeme označovať Trenčiansky samosprávny kraj, ale aj Schengenský priestor. Slovensko ako štát je porovnávaný s inými krajinami Európskej Únie. Na národnej úrovni môžeme sledovať komparáciu na úrovni NUTS 3, NUTS 4 a 5. Na základe tohto zrovnávania sú regionálne disparity analyzované vzhľadom ku konkrétnej úrovni.. Hlavnými aktérmi regiónu sú obyvatelia, podniky a štát. [2] Tieto subjekty sú zároveň hlavnými aktérmi, ktorí zodpovedajú za rozvoj územia, a teda prispievajú k znižovaniu disparít. Dosiahnutie úplnej rovnosti je takmer nemožné či už v kontexte národnom alebo nadnárodnom. Rozdielnosť regiónov sa prejavuje v mnohých sférach a oblastiach ako ekonomika, sociálna sféra, životné prostredie a iné. [3] Najlepšie nám situáciu približujú komparatívne makroekonomické regionálne ukazovatele ako hrubý domáci produkt na obyvateľa, miera (ne)zamestnanosti, miera urbanizácie,... [4] III. SITUÁCIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Regionálne disparity patria k hlavným regionálnym problémom slovenskej ekonomiky. [2] Pre Slovensko rovnako ako pre takmer všetky krajiny sveta nie je typická homogenita regiónov a rozdiely sa čoraz viac prehlbujú. Existuje tu silná priepasť medzi západom a východom, ktorá sa odráža v migrácii obyvateľstva. Hlavnými oblasťami nerovnorodosti sú demografia (hustota obyvateľstva), vzdelanostná a kvalifikačná úroveň obyvateľstva, či rôzna úroveň sociálnoekonomického rozvoja. [5] Často sa však vyskytuje synergický efekt. [6] Bratislavský samosprávny kraj (ďalej len BSK) má výrazne vyššie hodnoty ako je slovenský priemer, naopak horšie sú na tom najmä v Košickom, Prešovskom a v Banskobystrickom samosprávnom kraji. Rozdielnu úroveň môžeme odhaliť napríklad v mzdách medzi jednotlivými ľuďmi, ktorí vykonávajú rovnaké povolanie alebo priemerných mzdách v danej lokalite. Pre porovnanie priemerný hrubý plat v BSK dosiahol hodnotu 1075 €, v Prešovskom kraji to bolo priemerné mzdové ohodnotenie pracovníkov o 350 € nižšie. [7] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 35 Komparáciu ďalších ukazovateľov vzhľadom na kraje ukazuje nasledujúca tabuľka: REGIONÁLNE DISPARITY NA ÚROVNI NUTS-3 2009 HDP na obyvateľa (v b. c., EUR) HDP na obyvateľa (v b. c.) PKS Hrubá prid. hodnota Miera evidovanej (v b.c., mil. EUR) nezamestnanosti (%) Slovenská republika 11 609,14 17 047,36 57 175,68 12,66 Bratislavský kraj 28 442,68 41 766,46 16 018,32 4,36 Trnavský kraj 12 928,09 18 984,17 6 587,24 8,37 Trenčiansky kraj 10 264,98 15 073,54 5 594,05 10,13 Nitriansky kraj 9 928,26 14 579,09 6 371,21 11,72 Žilinský kraj 10 037,66 14 739,74 6 358,97 10,89 Banskobystrický kraj 8 425,33 12 372,11 5 004,43 19,19 Prešovský kraj 6 654,00 9 771,02 4 871,42 18,29 Košický kraj 9 021,82 13 248,03 6 370,04 17,3 ZDROJ: Regionálna databáza ŠÚ SR Značná nerovnorodosť je aj na úrovni NUTS-4. Rozvinutejšie okresy sú sústredené prevažne na západné Slovensko. Medzi najzaostalejšie časti patria okresy v Banskobystrickom, Košickom a tiež Prešovskom kraji. Alarmujúca situácia je daná predovšetkým nízkou koncentráciou podnikateľských aktivít, nedostatkom zahraničných investorov a nízkou úrovňou infraštruktúry. Bratislavské okresy majú v rámci krajiny výsadné postavenie. Dominantná pozícia je determinovaná najmä umiestnením vládnych a finančných inštitúcií, tiež blízkosťou európskych veľkomiest - Budapešti a Viedne. Ďalšou výhodou Bratislavy je veľká kumulácia kvalifikovaných pracovných síl vzhľadom vysoký počet univerzít. [8] IV. ZNIŽOVANIE REGIONÁLNYCH DISPARÍT Snaha riešiť regionálne disparity je opodstatnená najmä zvyšovaním konkurencieschopnosti jednotiek a zlepšovaním životnej úrovne obyvateľstva. Dokonca aj rozvinuté regióny majú záujem o znižovanie diferenciácie, vzhľadom na to, že rozmach zaostalejšieho regiónu zvyšuje kúpyschopnosť tamojšieho obyvateľstva, čo zväčšuje potenciálne odbytové trhy firiem z rozvinutých oblastí. [9] Súčasťou Programového vyhlásenia vlády Slovenskej republiky na roky 2010-2014 je časť Regionálny rozvoj, v ktorom sa vláda SR zaväzuje „klásť dôraz na znižovanie regionálnych rozdielov a posilnenie kohézie medzi jednotlivými územnými celkami Slovenska“. [10] O potrebe znižovania rozdielov medzi úrovňami rozvoja v jednotlivých regiónoch pojednáva aj Lisabonská zmluva, Hlava XVIII. V iných súvislostiach sú nižšie vládne úrovne spomínané v ďalšom národnom dokumente, Návrhu zákona o štátnom rozpočte na rok 2012, kde je hospodárenie vyšších územných celkov, miest a obcí zaradené medzi najrizikovejšie oblasti do budúcnosti. Znižovanie regionálnych disparít je dlhodobý a nákladný proces zmien. Snaha riešiť regionálne rozdiely je evidentná v národnej ako i nadnárodnej regionálnej politike, ktoré využívajú predovšetkým prostriedky z verejných rozpočtov.. Veľmi dôležité je však aj úsilie a aktivita konkrétnych aktérov. Vzhľadom na doznievajúcu ekonomickú a finančnú krízu je veľmi ťažké vyčleniť prostriedky na tieto účely. Prvoradou úlohou územnej samosprávy je zabezpečiť občanom verejné statky s maximálnou efektívnosťou. Na znižovanie disparít sú využívané okrem vlastných zdrojov aj iné prostriedky. V niektorých krajinách dokonca bohatšie jednotky prispievajú chudobnejším. Ako jedno z najlepších riešení sa ukazuje podpora cestovného ruchu. Slovensko má množstvo prírodných a kultúrnych krás, ktoré je nutné lepšie spropagovať. Príkladom je Francúzsko, ktoré je známe tým, že sa snaží o zatraktívnenie miest a obcí a silne využíva marketing na propagandu. Na Slovensku má regionálnu politiku v kompetencii Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja (do roku 2007 v kompetencii Ministerstva hospodárstva SR), ktoré pripravuje stratégia, programy a projekty na zmierňovanie regionálnych priepastí. Ministerstvo plní svoje ciele v spolupráci s regionálnymi rozvojovými agentúrami fungujúcich na báze občianskych združení. [11] Prostriedky, ktoré by boli investované do realizácie tohto projektu by boli návratné v relatívne krátkom čase. Posilnilo by to tak okres, región i národnú ekonomiku. Cestovný ruch v sebe skrýva multiplikačný efekt, vyššími príjmami v okrese by sa znížila nezamestnanosť a zvýšili tak príjmy domácností, ktoré by viac nakupovali od domácich podnikov. Pozitívny efekt by bol teda viacnásobný. Tento koncept však samozrejme nie je možné vzhľadom na kultúrne a prírodné dedičstvo využiť v každej menej rozvinutej územnej jednotke. Obyvatelia okresov môžu proces znižovania disparít ovplyvniť najmä prostredníctvom vhodnej voľby poslancov miestneho zastupiteľstva a primátora, pretože len správnym manažovaním je možné dosiahnuť efektívne využitie disponibilných príjmov a následné zveľaďovanie danej časti územia. Opačná situácia nastáva pri neaktívnom či negativistickom prístupe. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 36 Pre rozvoj slovenských regiónov sú tiež dôležité prostriedky z Európskej Únie. K zmierňovaniu a odstraňovaniu odlišností sa využíva v súčasnosti kohézna politika Európskej Únie, najmä prostredníctvom štrukturálnych fondov a Európskeho fondu pre rozvoj vidieka. Do tejto oblasti plynie veľmi veľká časť finančných prostriedkov z rozpočtu Európskej Únie s cieľom pomôcť chudobnejším regiónom. Samozrejme, že na čerpanie z týchto fondov existujú určité pravidlá a podmienky, ktoré je potrebné spĺňať. [11] Jedným zo základných princípov fungovania EÚ je princíp medziregionálnej solidarity, v zmysle ktorého ekonomicky silnejší prispievajú slabším. Podobná situácia by sa mala preniesť z európskej na národnú úroveň. V niektorých krajinách už je tento systém zavedený. Pokiaľ by bol v rámci Slovenska tok takto získaných financií efektívne riadený, bol to jeden z možných alternatív riešenia regionálnych disparít. Ďalšími nástrojmi sú vládne granty, Štátny fond rozvoja vidieka, tiež podpora zahraničným a domácim investorom pri nových investíciách do výroby, zvlášť v regiónoch s vysokou nezamestnanosťou. Atraktívnosť Slovenska pre zahraničných investorov je dôležitým aspektom pre náš budúci vývoj. V. ZÁVER Disparity sú všadeprítomné tak na nadnárodnej, národnej i regionálnej úrovni. Ich odstránenie je takmer nemožné. Spoločnosť sa usiluje o ich znižovanie. Sú podnietené rôznymi faktormi (históriou, kultúrou, obyvateľstvom,...) a prejavujú sa na rôznych ukazovateľoch (regionálny HDP na obyvateľa, miera nezamestnanosti,...). Vzhľadom na obmedzenosť rozpočtových prostriedkov je potrebné zdroje na znižovanie regionálnych disparít získavať inak. Existuje niekoľko možností ako kryť výdavky na rozkvet regiónu, kraju alebo nižšej územnej jednotky. Čerpanie prostriedkov z nástrojov regionálnej (kohéznej) politiky Európskej Únie je jednou z najvyužívanejších foriem financovania, ďalej sú veľkým prínosom prostriedky z turizmu. Financie však nevedú nevyhnutne k rozvoji územnej jednotky, potrebné je tiež úsilie a aktivita aktérov. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] Regionální disparity[online] Dostupné na: <http://disparity.vsb.cz/cz/elektronicky-casopis/> [2] Buček, Milan – Rehák, Štefan – Tvrdoň, Jozef. 2010. Regionálna ekonómia a politika. Bratislava: Iura Edition, 2010. s 269. ISBN 978-80-8078-362-4 [3] KOŽIAK, Radoslav. 2010. Regional disparities in Slovak Republic from direct foreign investments perspective. In Regional disparities in central and eastern Europe. Bratislava: EKONÓM, 2010. ISBN 978-80-7144-180-9, 2010 [4] VALACH, Maroš. 2008. Disparity v rozvoji regiónov Slovenska na úrovni NUTS III. In Forum statisticum Slovacum : vedecký časopis Slovenskej štatistickej a demografickej spoločnosti. Bratislava : Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, 2008. ISSN 1336-7420, 2008, roč. 4, č. 4, s. 128-134. [online] Dostupné na: < http://www.ssds.sk/casopis/archiv/2008/fss0408.pdf> [5] DUDÁŠ, Tomáš. 2010. Priame zahraničné investície v slovenskej ekonomike. Bratislava: EKONÓM, 2010. ISBN 978-80-225-3084-27 [6] HUTTMANOVÁ, Emília – CHOVANCOVÁ, Jana – RUSKO, Miroslav. 2009. Regionálne disparity v oblasti kvality života obyvateľstva a udržateľnosť rozvoja. In Nehnuteľnosti a Bývanie. ISSN 1336-944X, 2009, roč. 4, č. 2, s. 45 – 49. [online] Dostupné na: <http://www.stuba.sk/new/docs/stu/ustavy/ ustav_manazmentu/NAB2009_2/clanok_5.pdf> [7] http://www.platy.sk/ [8] KLUVÁNKOVÁ – ORAVSKÁ, Tatiana. Role of structural funds in relation to sustainable development and regional disparity in the Slovak Republic. Bratislava : Prognostický ústav SAV, 2002. 21 s. ISSN 0862-9137. [9] MRVA, Miloš. 2008. Príčiny disparity medzi regiónmi v Európskej únii. In Biatec. Bratislava. 2008. , roč. 16, č. 3, s. 33. [online] Dostupné na: <http://www.nbs.sk/_img/Documents/ _PUBLIK_NBS_FSR/Biatec/Rok2008/Biatec_3_2008.pdf> [10] Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky na obdobie rokov 2010 – 2014 [online] Dostupné na: < http://www.vlada.gov.sk/data/files/18_programove-vyhlasenie-2010.pdf> [11] Regionálna rozvojová agentúra Záhorie. [online] Dostupné na: < http://www.rraz.sk/> [12] NEUBAUEROVÁ, Erika et al. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9 ADRESA: Romana Lovíšková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave [email protected], „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 37 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 38 VÝZNAM MARKETINGOVÉHO MANAŽMENTU VO VZDELÁVACEJ INŠTITÚCII Miroslava Hrvolová, Karol Korintuš Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom, Abstrakt: Článok pojednáva o kľúčovom význame uplatňovania optimálnej kombinácie marketingového inštrumentária zodpovedajúceho špecifickému charakteru nehmotného produktu vzdelávania v kontexte koncepcie marketingového manažmentu vzdelávacej inštitúcie. Rozhodnutia manažmentu vzdelávacej inštitúcie o optimálnom mixe nástrojov marketingovej politiky v značnej miere determinujú rozsah osloveného cieľového publika, tvorbu image vzdelávacej inštitúcie a súčasne sú účinným nástrojom v konkurenčnom boji o zákazníka na trhu vzdelávania. Kľúčové slová: Marketing. Marketingový manažment. Vzdelávacia inštitúcia. Vzdelávací produkt. Nástroje marketingovej komunikácie. ÚVOD Prechod od priemyselnej ekonomiky k tzv. ekonomike služieb, ktorej podstata je založená na informáciách, znalostiach a inováciách, predstavuje posun na kvalitatívne vyššiu úroveň, ktorej hlavným znakom je rast konkurencieschopnosti národných ekonomík. Zdrojom ekonomického úspechu a konkurenčnej výhody tej ktorej krajiny sa stáva efektívne využitie nehmotných aktív, ktorými sú informácie, znalosti, schopnosti a potenciál inovácií. [5]. Rast intelektualizácie spoločnosti, ktorého znakom je zvyšovanie znalostnej úrovne obyvateľstva je determinovaný požiadavkami dopytu na trhu práce. Poznanie, vedomosti, schopnosti a čiastočná prax zohrávajú kľúčovú úlohu v uplatnení sa na ňom. Snaha zamestnávať vysoko kvalifikovanú pracovnú silu kladie vyššie nároky na produkt vzdelávacích inštitúcií, predovšetkým vysokých škôl. V kontexte uvedeného možno konštatovať, že trh práce pôsobí vo vzájomnej synergii s trhom vzdelávania. MARKETINGOVÝ MANAŽMENT VYSOKÝCH ŠKÔL „Trh vzdelávania tvorí rozsiahla sústava vzdelávacích zariadení a škôl, poskytujúcich rôzne úrovne vzdelávania“ [4]. Aby mohla vzdelávacia inštitúcia plniť svoju spoločenskú funkciu pri rešpektovaní sociálno-ekonomického rozmeru, musí vychádzať z dôslednej analýzy súčasných podmienok v makro prostredí. Negatívne prejavy v ekonomickom prostredí spôsobené pretrvávajúcou recesiou v hospodárstve krajín, s ňou spojená nepriaznivá situácia v sociálnej oblasti, nestabilné politické podmienky na Slovensku, medzery v právnom systéme sú determinanty výrazne ovplyvňujúce ponuku na trhu vzdelávania. Úzka orientácia manažmentu vzdelávacích inštitúcií len na uspokojovanie potrieb, prianí a požiadaviek potenciálneho cieľového trhu – uchádzačov o štúdium, sa v koncepcii marketingu prejavuje ako nepostačujúca. Nevyhnutným predpokladom úspechu ponuky vzdelávacieho produktu na trhu je dôsledná plánovacia činnosť orientujúca sa na potreby trhu. Marketingové ciele určené a kvantifikované v marketingovom pláne však nemožno orientovať čisto na racionálne potreby, želania a priania zákazníkov. Marketingové ciele vzdelávacej inštitúcie musia byť koncipované v súlade so spoločensky orientovaným marketingom, ktorý rešpektuje sociálno-etickú rovinu marketingu. Plánovanie produktu vzdelávania v rámci marketingovej politiky vzdelávacej inštitúcie reflektuje: potreby spoločnosti, prognózy vývoja na trhu práce, potreby vzdelávania so zreteľom na kvalifikačné potreby cieľového publika, vlastné personálne, finančné, technické, materiálne možnosti a predpoklady zabezpečenia kvality vzdelávacieho produktu. Vzdelávacia inštitúcia musí nevyhnutne nazerať na potreby cieľového publika z dlhodobého aspektu. Študenti si často neuvedomujú dlhodobý charakter potreby vzdelávať sa. V snahe nachádzať jednoduchšie cesty k dosiahnutiu diplomu podceňujú fakt, že získanie diplomu je podmienené reálnym zvládnutím vedomostí, praktických zručností, t.j. ich dlhodobým záujmom o štúdium. Napĺňanie dlhodobých záujmov a potrieb študentov realizuje vysoká škola ponukou trhom žiadaného produktu vzdelávania – študijného programu. [7] Úspech vysokej školy na trhu vzdelávania a získanie konkurenčnej výhody závisí od uplatňovaného systému riadenia využívajúceho prvky marketingového manažmentu. Uplatnenie koncepcie marketingového riadenie vysokej školy pomáha: zvyšovať atraktivitu ponuky produktu vzdelávania, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 39 zistiť, kto sú zákazníci vysokej školy - potenciálni uchádzači o štúdium, uspokojovať potreby čo najširšieho cieľového publika, zviditeľniť vysokú školu a vytvoriť priaznivý imidž školy, zvyšovať odbyt produktu vzdelávania – počet uchádzačov o vzdelávanie atď. Marketingové riadenie sa orientuje na rozhodovanie o cieľových skupinách, zabezpečenie koncepčnosti pri plánovaní a organizovaní nástrojov marketingového, či komunikačného mixu a kontrolu účinnosti prijatých marketingových opatrení. Plánovanie a organizovanie marketingových nástrojov umožňuje efektívnu kombináciu štyroch fundamentálnych nástrojov marketingového mixu – produktu, ceny, distribúcie a komunikácie, ale i troch nových nástrojov – ľudí (People), procesov (Process) a hmotných predpokladov, resp. preukázaní (Physical Evidence). Produktová politika v marketingu sa orientuje na priblíženie hodnoty, ktorú zákazník žiada reflektujúc potreby trhu vzdelávania. Produkt vzdelávacej inštitúcie má svoje špecifiká oproti produktu výrobných podnikov, ktorý je daný jeho nehmotným charakterom. Produktom vysokoškolských vzdelávacích inštitúcií rozumieme všetko, čo je zamerané na uspokojenie racionálnych potrieb cieľových skupín a zväčša má podobu balíka komplexných služieb. Môže ísť o vzdelávacie služby (akreditovaný študijný program, resp. študijné programy), ako aj ponuku participácie v národných a medzinárodných projektoch pre študentov, ponuku športových, záujmových aktivít, či iných doplnkových služieb (knižnica a študovňa, internet zdarma, školský bufet). Úlohou marketingového manažéra je ponúknuť produkt ako balík vzájomne komplementárnych služieb za prijateľnú cenu a vytvoriť želaný dopyt po ňom vhodným komunikačným mixom nástrojov. [3] Cenou (Price) rozumieme finančné vyjadrenie hodnoty vzdelávacieho produktu, ktorú zaplatí zákazník, aby získal daný produkt. Stanovuje sa s ohľadom na náklady a konkurenčné ceny. V podmienkach súkromných vysokých škôl je cena vyjadrená školným a ďalšími poplatkami za štúdium v dennej aj externej forme, spravidla za akademický rok. [1] V podmienkach verejných vysokých škôl platí zákazník iba časť ceny v dennom štúdiu a v rámci externého štúdia cenu vyplývajúcu z príslušnej smernice. Cenu nemožno stotožniť len s finančnou hodnotou štúdia v danom študijnom programe, mnoho ráz reflektuje pocit vnútorného uspokojenia zo spotreby daného produktu vzdelávania, t. j. dosiahnutie študijného cieľa, sebazdokonalenie sa v danom programe, či odbore, prípadne okamžité uplatnenie sa na trhu práce po úspešnom absolvovaní štúdia. Distribúcia (Place) znamená spôsob, akým sa produkt dostane od producenta k cieľovej skupine. V podmienkach vzdelávacej inštitúcie, ktorá ponúka nehmotný produkt vzdelávania, je distribučný kanál akýkoľvek prostriedok, ktorý je spôsobilý sprostredkovať zákazníkovi produkt vzdelávania. Môže ísť o priamu distribúciu resp. nepriamu distribúciu (za účasti sprostredkovateľov) produktu vzdelávania ku konečnému zákazníkovi. Forma distribúcie sa odvíja od zvolenej formy a metódy štúdia. Možnými spôsobmi distribúcie vzdelávacieho produktu sú: počítačové vzdelávacie programy na rôznych nosičoch, programové učebnice pre samoukov, vzdelávanie cez Internet, televízne, či rozhlasové vzdelávanie (v podobe programov, či relácií), výmenné študijné pobyty, on-line prepojenie na databázové centrá a i. Strategickým prvkom v distribučnej politike vzdelávacej inštitúcie je aj vhodné situovanie subjektu vzdelávania. Centrálne umiestnenie školy a jej súčastí vníma zákazník z hľadiska nákladov na cestovanie a čas veľmi pozitívne. [7] Kľúčovú úlohu v informovaní a oboznamovaní cieľového trhu so vzdelávacím produktom zohráva marketingová komunikačná politika. Marketingová komunikácia (Promotion) vysokých škôl umožňuje predstaviť školu a jej vzdelávací produkt cieľovému publiku, prezentovať filozofiu, potencialitu, ako aj kultúru vysokej školy [2]. Upriamiť pozornosť cieľových skupín na produkt danej vzdelávacej inštitúcie si vyžaduje využitie vhodnej kombinácie tlačených, rozhlasových, mediálnych komunikačných reklamných prostriedkov za súčasného využitia ostatných komunikačných nástrojov. Podstata marketingovej komunikácie vzdelávacej inštitúcie spočíva: v informovaní o produkte vzdelávacej inštitúcie, vo vyzdvihnutí jeho hodnoty a úžitku pre potenciálneho uchádzača, v ovplyvňovaní a formovaní jeho mienky, neustálom pripomínaní školy i jej produktu. Najviac využívaným nástrojom marketingovej komunikácie vzdelávacej inštitúcie je reklama. Jej hlavným cieľom je pritiahnuť pozornosť klienta, informovať ho o produkte vysokej školy a presvedčiť o výhodnosti kúpy produktu vzdelávania. Z toho titulu by mala spĺňať atribúty ako pravdivosť, zrozumiteľnosť, ľahká zapamätateľnosť a dôveryhodnosť. Pri tvorbe reklamného oznámenia musí vzdelávacia inštitúcia vychádzať z nehmotného charakteru produktu, kde prevažuje ľudský faktor, existuje nevyhnutnosť vzájomného kontaktu zákazníka a personálu a kde sa vyžaduje vysoká účasť zákazníka na realizácii produktu. [7] Vizuálnu prezentáciu produktu vzdelávania zabezpečuje „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 40 vzdelávacia inštitúcia prostredníctvom internetovej stránky, či tlačovej reklamy, kde informuje zákazníka o akreditovaných študijných programoch, podmienkach prijatia, harmonograme štúdia v danom akademickom roku, možnosti uplatnenia absolventov daného študijného programu a o ďalších aktivitách školy. Úspešnosť reklamnej kampane sa prejaví v dvoch rovinách – v komunikačnom účinku (aký rozsah cieľového trhu oslovila) a v ekonomickom účinku, ktorý je spojený s dosahovaním ekonomických cieľov. Predpokladom dosiahnutia účinnosti marketingovej komunikácie je aj aplikácia ostatných komunikačných nástrojov, ktoré sa zameriavajú na vytváranie priaznivých vzťahov s verejnosťou, pozitívneho imidžu, podporu predaja produktu pomocou vhodných podporných prostriedkov, ako aj priamu mailovú komunikáciu so zákazníkmi, či existenciu silnej podnikovej kultúry. S ohľadom na charakter vzdelávacieho produktu tvoria nevyhnutnú súčasť marketingového mixu tri nové „P“ –procesy (Process), ľudia (People) a hmotné predpoklady, resp. preukázania (Physical Evidence). Produkt vzdelávania sa realizuje ako proces, ktorý pozostáva z „reťaze“ rôznych komplementárnych služieb - spravidla základných a podporných činností, ktoré sú variabilné a predstavujú zdroj konkurenčnej výhody pre vzdelávaciu inštitúciu. Kvalitu produktu vzdelávania vo výraznej miere determinujú ľudia – kvalifikovaní vysokoškolskí učitelia, či lektori, akademickí funkcionári, ale aj administratívni zamestnanci. Práve pedagogická, vedecko-výskumná, publikačná a iná tvorivá činnosť vysokoškolských učiteľov je predmetom zabezpečenia kvality vzdelávacej inštitúcie, ktorá je monitorovaná a pravidelne vyhodnocovaná pracovnou skupinou akreditačnej komisie - poradným orgánom vlády Slovenskej republiky. Na kvalitu vzdelávacieho produktu však vplývajú významnou mierou aj hmotné predpoklady, ktoré môžu byť chápané vo veľmi širokom kontexte. Zahŕňajú priestory určené na vzdelávanie, ich vybavenosť inventárom a potrebnou informačno-komunikačnou technikou, priestory študovne, knižnice, stravovacie, ubytovacie služby, ale aj rôzne tlačené informačné materiály o škole a i. Čistota, ergonomické riešenie priestorov, vybavenosť technikou, ale aj podniková kultúra sú atribúty kvality prostredia, ktoré sú pozitívne vnímané zákazníkom (napr. pri návšteve vzdelávacej inštitúcie v rámci dňa otvorených dverí, resp. počas doby jeho vzdelávania), ako aj kontrolnými orgánmi vlády. [7] ZÁVER Hyperkonkurenčné prostredie, v ktorom sa nachádza dnešný trh vzdelávania kladie vysoký dôraz na efektívnosť riadenia vzdelávacích inštitúcií. V snahe dosiahnuť želané ekonomické, sociálne a spoločenské ciele sa do popredia manažovania vzdelávacej inštitúcie dostáva koncepcia marketingového manažmentu, ktorej cieľom je zabezpečiť synergiu medzi trhom a podnikovými cieľmi. Riadenie marketingu vo vzdelávacej inštitúcii tvorí predpoklad vytvorenia synergického efektu medzi plánovaním jednotlivých marketingových nástrojov, ich organizovaním do podoby kombinácie účinného mixu, samotnou realizáciou a kontrolou účinnosti marketingového inštrumentária z aspektu uspokojovania racionálnych potrieb zákazníka, i spoločenských a ekonomických potrieb spoločnosti. V podmienkach vysokej školy je predpokladom efektívnosti marketingového riadenia orientácia na: vyzdvihnutie významu štúdia študijného programu školy (produktu vzdelávania), vymedzenie profilu absolventa a jeho uplatnenia sa na trhu práce po absolvovaní štúdia, propagovanie kvality a priaznivého imidžu školy na trhu vzdelávania, jasnú formuláciu silných stránok vysokej školy voči konkurencii. LITERATÚRA [1] ČÁBYOVÁ, Ľ. Marketing pomôže vyriešiť problémy aj vo vašej škole. [online] 2009 [cit. 2009-09-15] Dostupné na internete: <http://www.modernaskola.sk/Index,c827/> [2] DOBROTKOVÁ, L. Uplatnenie marketingovej komunikácie a využitie technológie v súčasných podmienkach vzdelávania na univerzitách. [online] 2012 [cit. 2012-03-14] Dostupné na internete: < http://www.google.sk/search?hl=sk&client=firefoxa&rls=org.mozilla:sk:official&q=marketingov%C3%A1+%C4%8Dinnos%C5%A5+vysok%C3%BDch+%C5% A1k%C3%B4l&start=30&sa=N> [3] HRVOLOVÁ M., SLÁVIKOVÁ, G. Marketingová činnosť vysokých škôl a využitie reklamy na propagáciu vzdelávania. In: Zborník príspevkov z III. vedecko-odbornej konferencie s medzinárodnou účasťou „Zvyšovanie kvality vzdelávania na súkromných vysokých školách v podmienkach vedomostnej spoločnosti“. Dubnica nad Váhom : DTI, 2010. str. 43 – 51, ISBN 978-80-89400-05-8 [4] MATULČÍKOVÁ, M. Marketingový monitoring vo vzdelávacej inštitúcii. In Manažment školy v praxi, č. 6 Bratislava: Yura Edition, 2009, s. 14-18. ISSN 1336-9849 [5] PARTNERSHIP FOR 21.ST CENTURY SKILLS.: 21.st Century Skills, education & Competitiveness – a resource and policy guide. Tucson, AZ 85701 520-623-2466 [online] 2012 [cit. 2012-03-17] Dostupné na internete: <http://www.p21.org/storage/documents/21st_century_skills_education_ and_competitiveness_guide.pdf> [6] Propagácia ako prostriedok marketingu. [online] 2012 [cit. 2012-03-19] Dostupné na internete: <http://www.euroekonom.sk/marketing/marketingova-komunikacia/propagacia-ako-prostriedok-marketingu/> [7] ŠTEFKO, Róbert. 2003 Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 41 Royal Service, 2003. 262 s. ISBN 80-968379-5-8 ADRESA: Miroslava Hrvolová Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom, Sládkovičova 533/20, 018 41 Dubnica nad Váhom Slovenská republika mobil: +421 918800944, E-mail: [email protected], Karol Korintuš Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom, Sládkovičova 533/20, 018 41 Dubnica nad Váhom Slovenská republika mobil: +421 918800944, E-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 42 PRÍJMY MIEST A OBCÍ SLOVENSKA Tomáš Majerčík Národohospodárska fakultam Ekonomická univerzita v Bratislave Abstrakt: Cieľom práce je poukázať na vplyv hospodárskeho cyklu na vývoj daňových príjmov miest a obcí v Slovenskej Republike. V práci sa taktiež venujeme ozrejmeniu financovania miest a obcí Slovenska pred fiškálnou decentralizáciou v roku 2004 a po nej. Na príklade mesta Vranov nad Topľou porovnávame návrh príjmov na rok 2011 so skutočným stavom z roku 2010, na ktorom si môžeme všimnúť pozitívne prognózy vývoja ekonomiky po hlbokej hospodárskej depresii. Práca taktiež poskytuje možné riešenie na zníženie vplyvu hospodárskeho cyklu na príjmy miest a obcí Slovenska. Kľúčové slová: celkové príjmy, daňové príjmy, daň z príjmov fyzických osôb, nedaňové príjmy, samospráva I. ÚVOD Príjmy miest a obcí sú v súčasnosti skúšané rôznymi nástrahami. Najväčšou skúškou je globálna finančná kríza, ktorá preveruje do akej miery bola reforma financovania verejných rozpočtov v roku 2004 úspešná. Fiškálna decentralizácia výrazným spôsobom zmenila prerozdeľovanie daňových príjmov. Aké bolo financovanie miest v Slovenskej republike pred reformou a po reforme je preukázané na konkrétnom príklade, mesta Vranov nad Topľou. Tento príklad nám poslúži aj ako nástroj na preukázanie vplyvu hospodárskej depresie na príjem miest a obcí v Slovenskej republike. II. PRÍJMY MIEST A OBCÍ DO ROKU 2004 Do roku 2004 boli hlavnými zdrojmi financovania samospráv dotácie zo štátneho rozpočtu, podielové dane medzi ktoré patril podiel na dani z príjmu fyzických osôb, právnických osôb a cestnej dani. Ostatné príjmy tvorila daň z nehnuteľností a miestnych poplatkov. Aká veľká časť výnosu z dane bude príjmom samosprávy, udával zákon relatívne alebo absolútne. Daň z príjmu fyzických osôb sa prerozdeľovala medzi jednotlivé obce podľa počtu obyvateľov s trvalým bydliskom na území obce. Tento prístup zohľadňoval princíp solidarity, nemal však motivačný charakter. Výnos z dane právnických osôb so sídlom v Slovenskej republike sa rozdeľoval vo výške 40% podľa sídla právnickej osoby a vo výške 60% podľa počtu obyvateľov s trvalým pobytom v obci. Podiel výnosu z cestnej dane tvoril aspoň 30%. Rozdeľoval sa obciam v rámci územného obvodu príslušného pracoviska daňového riaditeľstva pomerne podľa počtu obyvateľov, ktorí mali trvalý pobyt na území obce. Daň z nehnuteľností ako jediná miestna daň, ktorú vyberali a spravovali priamo obce, v sebe zahŕňala daň z pozemkov, stavieb a bytov. Obce mali tiež právomoc nezávisle stanovovať i jej výšku, avšak len v rámci zákonom stanovených hraníc sadzieb, pre jednotlivé typy nehnuteľností, pričom tieto sadzby sa násobili koeficientom veľkostnej kategórie obce podľa počtu obyvateľov. Ďalšiu formu miestnych daní za špecifické služby tvoria miestne poplatky. Ich výber a správu zabezpečovali obce na báze fakultatívnosti. Každá obecná samospráva mala možnosť dobrovoľne rozhodnúť či a v akej výške daný poplatok bude vyberať. Z hľadiska objemu výberu patril medzi najvýznamnejšie poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov. Špecifické postavenie mal miestny poplatok za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, ktoré vznikli na území obce, ktorý obec vyberala povinne v hraniciach sadzby stanovenej zákonom.1 Podľa zákona č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa za miestne poplatky považovali: poplatok za užívanie verejného priestranstva, poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie, poplatok za ubytovaciu kapacitu, poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt, lokalizačný poplatok, poplatok za psa, poplatok zo vstupného, poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov, poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest.2 ČAVOJEC, Jozef, SLOBODA, Dušan. Fiškálna decentralizácia a obce. [cit. 201111-19] Dostupné http://www.institute.sk/upload/pdf/fisk_dec.pdf 2 Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 43 na III. PRÍJMY MIEST A OBCÍ OD ROKU 2004 V roku 2004 došlo k zmene financovania obcí a to prijatím zákona č. 523/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách verejnej správy, zákona č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy, zákona č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a zákona č. 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov územnej samospráve. Na základe zákona o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy sa zostavuje viacročný rozpočet, ktorý tvorí záväzný rozpočet na príslušný rok a nezáväzné rozpočty na nasledujúce dva roky. Rozpočet obce sa nemôže v zmysle zákona o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy zostaviť ako schodkový. Od 1. januára 2005 došlo k zmenám v nasledujúcich oblastiach. Zmenil sa počet podielových daní na jednu a tou je daň z príjmov fyzických osôb. Na základe zákona č. 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov územnej samospráve sa významne zmenil spôsob delenia podielových peňazí medzi obce. Z výnosu dane z príjmov fyzických osôb sa stalo vlastním príjmom obcí 70,3%. V roku 2011 bol tento zákon novelizovaný, s platnosťou od roku 2012, čo spôsobilo zmenu v príjmoch obcí z podielovej dane. Na základe tejto zmeny plynie z výnosu dane z príjmov fyzických osôb 64,5% do príjmov obcí. Spôsob rozdeľovania výnosu dane medzi jednotlivé obce stanovuje nariadenie vlády. Do roku 2005 o tom rozhodoval parlament. Ďalšou zmenou je daňová právomoc obcí. V obciach sa vyberajú len tie dane, ktoré samospráva uznala za vhodné vyberať a to vo výške akú sama stanovila. Okrem daní obec ukladá miestny poplatok za komunálne odpady a drobné stavebné odpady. Miestnymi daňami, ktoré môže ukladať obec, sú: daň z nehnuteľností, daň za psa, daň za užívanie verejného priestranstva, daň za ubytovanie, daň za predajné automaty, daň za nevýherné hracie prístroje, daň za vjazd a zotrvanie motorového vozidla v historickej časti mesta, daň za jadrové zariadenie.3 Daň z nehnuteľností zahŕňa daň z pozemkov, daň zo stavieb a daň z bytov a z nebytových priestorov v bytovom dome. Vo všeobecnosti rozdeľujeme zdroje na vlastné, ktorými sú daňové príjmy, nedaňové príjmy a ostatné príjmy a cudzie zdroje ktoré rozdeľujeme na návratné a nenávratné. IV. POROVNANIE NÁVRHU PRÍJMOV NA ROK 2011 SO SKUTOČNÝM STAVOM Z ROKU 2010 Povinnosť tvorby viacročného rozpočtu vznikla v roku 2005, keď do platnosti vstúpil zákon č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy. Prvý viacročný rozpočet mesto Vranov nad Topľou vytvorilo až na rok 2007 a to s nezáväzným rozpočtom na roky 2008 a 2009. V súčasnosti je v platnosti doposiaľ šiesty viacročný rozpočet a to na roky 2012 – 2014. Rozpočet na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 a 2013 bol schválený uznesením mestského zastupiteľstva ako vyrovnaný. Bežný rozpočet bol navrhovaný ako prebytkový vo výške 117 300 eur, kapitálový rozpočet bol rozpočtovaný so schodkom 1 542 200 eur. Schodok kapitálového rozpočtu bol navrhovaný kryť z prebytku bežného rozpočtu a príjmovými finančnými operáciami, v rámci ktorých bol navrhovaný aj úver vo výške 500 000 eur.4 Celkové príjmy mesta boli plánované vo výške 23 333 800 eur, čo je oproti roku 2010 nárast o 7 378 500 eur, t.j. 46,24%. Financovanie originálnych kompetencii bolo zabezpečené prostredníctvom vlastných príjmov. Prenesené kompetencie, t.j. matrika, stavebný úrad, agenda štátneho fondu rozvoja bývania, školský úrad, základné školstvo a Zariadenie pre seniorov, boli financované prostredníctvom dotácie zo štátneho rozpočtu. Daňové príjmy mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 sa predpokladali v sume 6 579 300 eur, čo je o 19,47% viac ako bol skutočný stav v roku 2010. Na základe zákona číslo 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov územnej samospráve a Nariadenia vlády Slovenskej republiky o jej rozdeľovaní a poukazovaní územnej samospráve sa predpokladalo, že mesto získa na dani zo závislej činnosti celkom 5 456 400 eur.5 V roku 2010 bol príjem z tejto dane 4 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Rozpocet_programovy_2011-2013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9 5 RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Rozpocet_programovy_2011-2013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9 3 4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 44 374 400 eur, čo je o 24,73% menej ako sa plánovalo na rok 2011. Zákon č. 582/2004 o miestnych daniach a poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady upravuje daň z nehnuteľností, ktorá sa člení na daň z bytov a nebytových priestorov, daň zo stavieb a daň z pozemkov. Táto daň vo výške 570 000 eur bola rozpočtovaná na základe roka 2010 a znížená o splatenú pohľadávku vo výške 12 000 eur. Daň za špecifické služby bola rozpočtovaná na 117 900 eur čo bolo o 1 000 eur viac ako v roku 2010. Medzi daňové príjmy zaraďujeme aj miestny poplatok za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, ktorý mal byť vo výške 435 000 eur čo je o 1 200 eur viac ako za rok 2010. Nedaňové príjmy boli predpokladané vo výške 946 300 eur, čo bolo o viac ako 25% menej ako bol skutočný stav v roku 2010. Príjem z prenajatých pozemkov na záhradky, podnikateľské a iné účely pre občanov sa predpokladal vo výške 58 000 eur. Je to o 3 500 eur viac ako bol stav v roku 2010. Za prenájom garáži a budov mesto predpokladalo príjem 515 800 eur. Oproti skutočnému stavu z roku 2010 to predstavovalo nárast o 40,73%. Tento prudký nárast bol spôsobený nezaplatením nájomného za prenájom kotolní a zariadení tepelného hospodárstva za druhý polrok 2010 spoločnosťou Bukóza Energo, a. s. Hencovce, ktorá tvorí pohľadávku na rok 2011 vo výške 298 700 eur. Vybrané administratívne poplatky v roku 2010 boli vo výške 216 200 eur a na nasledujúci rok sa predpokladali vo výške 218 100 eur. Medzi nedaňové príjmy zaraďujeme aj príjem z pokút a penálov, príjem za ostatné poplatky, za úroky z vkladov, iné nedaňové príjmy a ostatné príjmy. Spolu sa predpokladali vo výške 154 400 eur čo je vzhľadom na skutočnosť z predchádzajúceho roka pokles o 75,7%. V roku 2010 boli v zložke ostatných príjmoch zahrnuté aj refundácie finančných prostriedkov za projekty mesta uhradené v roku 2009. V roku 2011 sa nepredpokladali žiadne značné refundácie, či vrátenie finančných prostriedkov. V ostatných zložkách došlo iba k nepatrnej zmene. Tuzemské granty a dotácie boli predpokladané vo výške 4 732 000 eur, čo je o 6,3% menej ako skutočný stav z predchádzajúceho roku. V zahraničných transferoch boli započítané nenávratné príspevky z fondov Európskej únie v celkovej sume 947 200 eur čo bol oproti roku 2010 viac o 861%. Tento rozdiel bol zapríčinený plánovaním prostriedkov na projekt „Intenzifikácia separovaného zberu“ vo výške 907 200 eur. V roku 2010 prebiehal projekt vzdelávanie s celkovou dotáciu 55 000 eur. Príjmy organizácii s právnou subjektivitou sa rozpočítavali vo výške 403 700 eur. V roku 2010 tvorili tieto príjmy 528 900 eur, o 23,7% viac ako sa plánovalo na rok 2011. Kapitálové, nedaňové príjmy boli rozpočítané ma 904 000 eur, čo bolo o 43,82% menej ako v roku 2010. Ide o príjem z predaja kapitálových aktív v celkovej sume 166 000 eur, čo predstavovalo pokles o 89% oproti predchádzajúcemu roku a príjem z predaja pozemkov, 738 000 eur, čo bol nárast oproti roku 2010 o viac ako 711%. Granty v rámci kapitálových príjmov sa plánovali vo výške 8 821 300 eur. Oproti predchádzajúcemu roku nastal nárast o 367%. Tento nárast bol spôsobený poskytnutím nenávratných finančných príspevkov z fondov Európskej únie na nové, nákladnejšie projekty. Ďalšie transfery zo štátneho rozpočtu a z fondov EÚ na konkrétne projekty a akcie sa premietli v rozpočte mesta po ich schválení a poukázaní na účet mesta. Príjmy z finančných operácií a prijaté úvery a výpomoci na rok 2011 boli plánované vo výške 1 965 900 eur. V roku 2012 plánuje mesto celkové príjmy vo výške 14 773 700 eur. Tento značný rozdiel oproti roku 2011 je spôsobený najmä znížením kapitálových príjmov z 9 725 300 eur na 22 500 eur, keďže mesto vo svojom návrhu zatiaľ uvažuje s nulovými zahraničnými a ostatnými transfermi. Predpokladá sa, že bežné príjmy sa znížia o takmer 1%. Celkové príjmy v roku 2013 by mali dosiahnuť 15 297 600 eur čo je proti roku 2012 zvýšenie o 3,54%. Bežné príjmy by sa v tomto roku mali zvýšiť o 5,65%. Kapitálové príjmy by mali ostať v rovnakej výške ako v roku 2012. V. PROBLÉM Po vstupe reformy do platnosti sa podiel daňových príjmov značne zvýšil, v mnohých prípadoch aj viac ako sto percentne. Úlohou takéhoto zvýšenia vlastných zdrojov bolo vo väčšej miere osamostatniť obce od štátneho rozpočtu. Vývoj daňových príjmov v meste Vranov nad Topľou od roku 2001 po rok 2010 je znázornený v nasledujúcom grafe. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 45 Graf: Percentuálna zmena daňových príjmov Vranova nad Topľou v rokoch 2001 – 2010 Zdroj: Vlastne spracovanie, Záverečné účty mesta Vranov nad Topľou za roky 2001 až 2010. [on-line] [2011-11-19] Graf znázorňuje percentuálnu zmenu daňových príjmov oproti predchádzajúcemu roku v meste Vranov nad Topľou za roky 2001 – 2010. Na grafe vidieť vplyv reformy na túto zložku príjmov, ktoré stúpli v roku 2005 o viac ako 103%. V roku 2007 sa rast spomalil v dôsledku prepuknutia globálnej hospodárskej krízy. V roku 2008 bol nárast takmer 20%. Tento nárast bol zaznamenaný vďaka dotáciám na podporu zamestnanosti. Tie zapríčinili nárast dane z príjmov fyzických osôb o 20,7%. V rokoch 2009 a 2010 sa dopady krízy prejavili aj na dani z príjmov fyzických osôb v dôsledku nárastu nezamestnanosti. Mnohí kritici reformu kritizujú z dôvodu výhodnosti iba v období ekonomickej progresie. V čase regresie mestá a obce prichádzajú o veľkú časť svojich zdrojov keďže platí, že čím väčšia nezamestnanosť, tým nižšie daňové príjmy, ktoré tvoria veľkú časť príjmov miest a obcí. Tento problém je priam likvidačný pre obce s počtom obyvateľov do 1000. Celkové príjmy Vranova nad Topľou v roku 2008 predstavovali 18 969 428,40 eur. V roku 2009 klesli o viac ako 34%. V roku 2010 celkové príjmy vzrástli o 13% oproti roku 2009. Tento nárast bol však zapríčinený príjmami z predaja kapitálových aktív. Na roky 2011 – 2013 mesto predpokladá nárasty daňových príjmov z dôvodu zotavovania hospodárstva z hlbokej finančnej depresie. Nakoľko však nezamestnanosť vo vranovskom regióne stúpla v roku 2011 o 2,5% a ekonomická situácia sa nezlepšuje podľa očakávaní, nárast daňových príjmov pravdepodobne nebude taký ako sa očakávalo pri schvaľovaní rozpočtu. Nakoľko ekonomická situácia v Európe nie je celkom stabilná môžeme predpokladať pretrvávanie týchto problémov. Preto treba hľadať riešenie, ktorým by sa financovanie miest a obcí zabezpečilo aj v prípade ešte hlbšej hospodárskej depresie ako bola v posledných rokoch. VI. NAVRHOVANÉ RIEŠENIE Problém nedostatku zdrojov miest a obcí môže cítiť vo väčšej, či menšej miere každý. V menších obciach sa často krát šetrí na čom sa len dá. Verejné osvetlenie svieti len do pol noci, starostovia si znižujú platy, pripravuje sa menej kultúrnych podujatí a pod. V mestách sa znižuje počet úradníkov, premáva menej autobusov, zvyšujú sa dane a pod. Tieto opatrenia však neprinášajú len výhody šetrenia. Napríklad v obci Stránske v ktorej zaviedli šetriace opatrenie svietenia verejného osvetlenia iba do pol noci sa zvýšila kriminalita. Za tri mesiace platnosti tohto opatrenia bola dva krát vykradnutá základná škola, dva krát obecný úrad a taktiež boli odcudzené medene ríny z miestneho kostola. Na tomto príklade môžeme vidieť, že šetriace opatrenia nie vždy šetria prostriedky, naopak, môžu spôsobiť mnohé nákladnejšie problémy. Ak sa však mestá rozhodnú znížiť počet zamestnancov, šetria na platoch, ale sami si znižujú daňové príjmy. Aj z týchto dôvodov netreba hľadať priestor na znižovanie výdavkov pod určitú štandardnú hodnotu, ale treba nájsť riešenie na vykrytie chýbajúcich príjmov. Možným riešením by bolo, keby každá obec či mesto vytvorilo štandardný rozpočet, ktorý by tvoril základ pre tvorbu rozpočtu na ďalšie roky. Rozpočet by obsahoval výdavky nevyhnutné na štandardné zabezpečenie fungovania mesta. Štandardy fungovania mesta by upravoval zákon, prípadne nariadenie vlády. Ak by mesto dosiahlo kladný výsledok hospodárenia, finančné prostriedky by sa previedli do ochranného fondu mesta. Z tohto fondu by bolo možné čerpať podľa percentuálneho podielu výšky fondu k štandardnému rozpočtu. Ak by výška ochranného fondu bola v rozmedzí 0% - 35% výšky štandardného rozpočtu mestá by mohli čerpať maximálne do výšky 35% kladného výsledku hospodárenia za predchádzajúci rok. Ak by ochranný fond bol vo výške 36% - 70% mohlo by sa čerpať 60% kladného výsledku hospodárenia za predchádzajúci rok. Fond vo výške 71% - 99% by znamenal 85% čerpanie kladného výsledku hospodárenia za predchádzajúci rok. Ak by ochranný fond bol vo výške štandardného rozpočtu, celý výsledok „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 46 hospodárenia by sa mohol použiť na nadštandardné potreby mesta, obce. V prípade záporného výsledku hospodárenia by mestá a obce čerpali prostriedky z ochranného fondu. Týmto spôsobom by sa zabezpečila ochrana miest a obcí pred zadlžovaním a problémami s financovaním v prípade hospodárskej depresie. Mestá a obce by sa v čase ekonomickej prosperity zabezpečili na obdobie hospodárskeho poklesu, ktorý je samozrejmý z pohľadu hospodárskeho cyklu. Týmto spôsobom by dochádzalo k financovaniu nepredvídateľných situácií ako sú napríklad prírodné katastrofy, či pokuty. Ďalšou nespornou výhodou nasporených finančných prostriedkov by bola vzájomná pomoc medzi mestami a obcami. V prípade ak by mesto dosiahlo nulový ochranný fond a záporný hospodársky výsledok obce a mestá by si mohli navzájom poskytovať lacnejšie pôžičky ako poskytujú finančné inštitúcie. Celý tento proces by prispel k znižovaniu zadlženosti mies a obcí a jednoduchšiemu zvládnutiu hospodárskeho poklesu. VII. ZÁVER Veľká globálna kríza v mnohých smeroch poukázala na nepripravenosť miest a obcí Slovenska na horšie časy. Situácia v Európe sa mierne zlepšila, ale stále ju môžeme považovať za nestabilnú. Nedostatočné finančné zdroje miest a obcí nie je možné zo strednodobého a dlhodobého hľadiska financovať formou dotácii zo štátneho rozpočtu. Preto je potrebné nájsť a priať opatrenia, ktoré k konečnom dôsledku ochránia občanov pred ďalšími hrozbami, ktoré môžu v dnešnom veľmi fluktuačnom období nastať kedykoľvek. Keďže dochádza k zrýchľovaniu ekonomického cyklu, bude potrebné čo v najkratšom čase vytvoriť stratégiu na ochranu miestnych rozpočtov pred nadmerným zadlžovaním a následnou nútenou správou. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] BELIČKOVÁ, Kornélia. Rozpočtová teória, politika a prax. Bratislava: Iura Edition, 2010. ISBN 978-808078-335-8 [2] ČAVOJEC, Jozef, SLOBODA, Dušan. Fiškálna decentralizácia a obce. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.institute.sk/upload/pdf/fisk_dec.pdf [3] ĽALIKOVÁ, Anna. Viacročný rozpočet obce. [cit. 201111-19] Dostupné na http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=59778 [4] LANÁK, Jozef. Priame zahraničné investície v Nitrianskom kraji. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.unsk.sk/files/regionalny/Podklady/NK_PZI.pdf [5] MALČICKÁ, Lenka. Financovanie regionálnej a miestnej politiky. [cit. 2011-11-19] Dostupné na http://www.politika.host.sk/Prispevky/prispevok_malcicka_financovanieregionalnejpolitiky.htm [6] Ministerstvo práce sociálnych vecí a rodiny. Nezamestnanosť. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky/2011.html?page_id=31010 [7] NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9. [8] ORBÁNOVÁ, Darina, VELICHOVÁ, Ľudmila. Podniková ekonomika. Bratislava: SPN, 2008. ISBN 978-8010-01363-0 [9] RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/ Rozpocet_programovy_20112013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9 [10] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2001. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2001.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db 4cea09629b782b17f2954 [11] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2002. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2002.pdf?PHPSESSID=4525d81e8 db4cea09629b782b17f2954 [12] ranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2003. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2003.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4cea09629b782b 17f2954 [13] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2004. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2004.pdf?PHPSESSID= 4525d81e8db4cea09629b782b17f2954 [14] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2005. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2005.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4 cea09629b782b17f2954 [15] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2006. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2006_-_sprava.pdf? PHPSESSID=4525d81e8db4cea09629b782b17f2954 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 47 [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2007. [cit. 2011- 11-19] http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2007_-_sprava.pdf?PHPSESSID=4525 d81e8db4cea09629b782b17f2954 Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2008. [cit. 2011- 11-19] http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2008.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4 cea09629b782b17f2954 Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2009. [cit. 2011- 11-19] http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2009.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4 cea09629b782b17f2954 Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2010. [cit. 2011- 11-19] http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2010.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4 cea09629b782b17f2954 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch ŽÁRSKA, Elena, REPKOVÁ, Eva. Rozpočtová matematika obcí sa mení. [cit. 2011- 11-19] http://www.civil.gov.sk/archiv/CASOPIS/2006/15/1534kr.htm Dostupné na Dostupné na Dostupné na Dostupné na Dostupné na ADRESA: Tomáš Majerčík Národohospodárska fakultam Ekonomická univerzita v Bratislave, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 48 MOŽNOSTI CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE VO VYBRANOM REGIÓNE Ľudmila Lobová Ekonomická univerzita v Bratislave Anotácia: Práca obsahuje vypracovanie problematiky možností cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky. Teoretická časť obsahuje samotnú definíciu cezhraničnej spolupráce a vymedzenie prihraničného regiónu. V hlavnej časti je rozpracovaná téma vývoja cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky až po Program cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky (2007 - 2013), kde je definovaný hlavný cieľ programu, programové územie, financovanie, prioritné osi a oprávnení žiadatelia. V rámci program je definovaný ekonomický problém - vysoká miera nezamestnanosti a jej príčiny. V závere hlavnej časti je navrhnuté možné riešenie daného problému a prípadné dôsledky tohto riešenia. Kľúčové slová: cezhraničná spolupráca, prihraničný región, Program cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky (2007 - 2013), cieľ cezhraničnej spolupráce, financovanie, prioritné osi, miera nezamestnanosti ÚVOD V tejto práci sa budeme zaoberať možnosťami cezhraničnej spolupráce aplikovanými na cezhraničnú spoluprácu medzi Poľskom a Slovenskou republikou. Základným dokumentom, z ktorého budeme vychádzať je Operačný program podpísaný obidvoma zúčastnenými krajinami s oficiálnym názvom Program cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky (2007 - 2013). Už z názvu je zjavné, že tento program je konštruovaný na obdobie siedmich rokov a týka sa územia prihraničných regiónov na poľskej a na slovenskej strane. Cieľom práce je priblížiť daný program, definovať ekonomický problém a uviesť spôsoby a postupy jeho riešenia. V úvodnej kapitole sa zameriame na vysvetlenie samotného pojmu cezhraničná spolupráca z pohľadu rôznych autorov a s ním súvisiacich ďalších dôležitých pojmov ako prihraničný región a spôsoby jeho vymedzenia, cezhraničné väzby a hranica. Ďalej si uvedieme aktuálne programy cezhraničnej spolupráce Slovenskej republiky pod záštitou Európskej únie. Vymenujeme si formy cezhraničnej spolupráce so zameraním sa na najvýznamnejšiu formu, ktorou je euroregión. Spomenieme euroregióny pôsobiace na Slovensku a na konci tejto kapitoly si zadefinujeme čo sa vyžaduje pri projektoch cezhraničnej spolupráce a do ktorých oblastí cezhraničnej spolupráce plynie podpora v rámci týchto programov. V druhej kapitole sa budeme bližšie venovať práve Programu cezhraničnej spolupráce Poľska - Slovenská republika (2007 - 2013), zdôvodneniu jeho aktuálnosti a významu pre Slovenskú republiku. Najprv uvedieme historický vývoj spolupráce týchto dvoch krajín, potom charakteristické prvky daného programu, čiže popíšeme hlavný cieľ programu, programové územie, financovanie, prioritné osi programu a zadefinujeme si oprávnených žiadateľov finančných prostriedkov na realizáciu projektov v rámci programu cezhraničnej spolupráce. V tretej kapitole identifikujeme jeden ekonomický problém a opíšeme z čoho pramení vznik vybratého ekonomického problému. V poslednej kapitole sa pokúsime navrhnúť spôsob riešenia daného ekonomického problému a analyzovať vplyv tohto riešenia na programované prihraničné regióny. 1. DEFINÍCIA Cezhraničnú spoluprácu môžeme definovať z pohľadu viacerých autorov. Podľa Halása (2005) je to „súhrn všetkých okruhov opatrení smerujúcich k upevneniu a rozvíjaniu susedských vzťahov území z oboch strán štátnej hranice a k riešeniu problémov, ktoré v týchto oblastiach vznikajú.“ 1 Marhulíková (2005) definuje cezhraničnú spoluprácu ako „aktivity zamerané na posilnenie a podporu susedských vzťahov obyvateľstva, ako aj inštitúcií na oboch stranách spoločnej hranice alebo spoločných hraníc, a to nielen v ich blízkosti, ale aj vo vnútrozemí.“ 2 1 HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 49 Silvan (2000) rozlišuje medzi cezhraničnou a medziregionálnou spoluprácou s tým, že „cezhraničná spolupráca prebieha v rámci bezprostredne susediaceho, súvislého územia.“ 3 K lepšej ilustrácii cezhraničnej spolupráce si musíme zadefinovať aj ďalšie pojmy ako cezhraničné väzby, prihraničný región alebo hranica. „Cezhraničné väzby predstavujú súhrn všetkých procesov, ktoré sú vyústením závislosti územia z jednej strany štátnej hranice od potenciálu územia druhej strany.“ 4 V rámci týchto cezhraničných väzieb prebiehajú cezhraničné aktivity, čiže činnosti, pri ktorých dochádza k priamemu prekročeniu štátnej hranice a cezhraničné kontakty, pri ktorých dochádza k nepriamemu prekročeniu štátnej hranice. Prihraničný (pohraničný) región je veľmi ťažké definovať. V podstate ide o územie ležiace pozdĺž hranice, ale nevieme presne určiť do akej vzdialenosti od hranice ešte uvažujeme o prihraničnom regióne a od akej vzdialenosti je to už ostatné územie štátu. Na bližšie určenie prihraničného regiónu môžeme použiť dve základné kritériá: priestorové kritérium funkčné kritérium Priestorové kritérium vychádza zo vzdialenosti, alebo časovej dostupnosti územia od hranice. Najčastejšie sa však pre určenie prihraničného regiónu používajú existujúce administratíve jednotky. Funkčné kritérium zase vychádza z rozdielov medzi prihraničnými regiónmi a ostatným územím štátu. 5 Ďalším dôležitým prvkom pri definovaní cezhraničnej spolupráce je hranica. Najjednoduchšiu definíciu hranice uvádza Johnston (1994), ktorý ju definuje ako „deliacu čiaru medzi jednou priestorovou jednotkou a druhou priestorovou jednotkou.“6 V podstate môžeme povedať, že cezhraničná spolupráca je súborom všetkých činností, ktoré vedú k zlepšeniu a upevneniu susedských vzťahov medzi krajinami a jej cieľom je riešenie ekologických, sociálnych a ekonomických problémov. Cezhraničná spolupráca na Slovensku sa vyvíjala postupne od roku 1994 keď bola podpísaná prvá dohoda medzi vládou Slovenskej republiky a vládou Poľskej republiky. V rokoch 2007 - 2013 bude mať Slovensko 5 programov cezhraničnej spolupráce, na ktorých participuje EÚ prostredníctvom financovania z ERDF, 4 na vonkajšej hranici - slovensko-český, rakúsko-slovenský, maďarsko-slovenský a poľsko-slovenský a 1 program na vonkajšej hranici - ENPI Maďarsko – Slovensko – Rumunsko - Ukrajina. 7 Operačný program Fond Suma zo zdrojov EÚ pre SR (mil. eur) Program cezhraničnej spolupráce SR - ČR ERDF 36, 2 Program cezhraničnej spolupráce SR - AT ERDF 20,0 Program cezhraničnej spolupráce SR - PL ERDF 71, 5 Program cezhraničnej spolupráce SR - HU ERDF 71, 5 ERDF/ENPI 7, 5 ENPI CBC HU - SR - RO -UA Tab. č. 1: Finančné zdroje poskytnuté z ERDF pre Slovensko v rámci programov cezhraničnej spolupráce Zdroj: http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca Na Slovensku v súčasnosti existujú štyri formy cezhraničnej spolupráce: medzivládne dohody o cezhraničnej spolupráci, spolupráca euroregiónov, spolupráca v rámci samosprávnych a územných štátnych orgánov, spolupráca obchodných komôr. 8 MARHULÍKOVÁ, Oľga: Inštitucionálne aspekty cezhraničnej spolupráce v Slovenskej republike. 1. vyd. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2005. 182 s. ISBN 80-89051-06-5 3 HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4 4 HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4 5 tamtiež, 152 s. 6 tamtiež, 152 s. 7 spracované podľa: < http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca> 8 HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 2 50 Najvýznamnejšou formou spolupráce je euroregión. Ten má za cieľ podporovať rozvoj regiónov a ich prirodzené prepojenie so susednými regiónmi a tým minimalizovať vplyv hranice, ktorá pôsobí ako bariéra. Samotní zástupcovia euroregiónov pokladajú za najdôležitejšie nasledujúce oblasti: zlepšenie komunikačného prepojenia konkrétneho regiónu s územím z druhej strany štátnej hranice; propagácia regiónu a zvýšenie jeho atraktivity pre cestovný ruch a rekreáciu; úprava zákonov a podmienok podporujúcich podnikateľskú sféru, uľahčujúcich obchod, prípadne vstup hospodárskych subjektov na územie susedného štátu; spoločný postup v oblasti ochrany a tvorby životného prostredia; zapojenie a koordináciu účasti v podporných programoch EÚ. 9 Euroregióny, ktoré zasahujú na územie Slovenskej republiky: Ung-Tisza-Túr euroregión (Maďarsko) Bílé–Biele Karpaty (Česká republika) Beskydy (Česká republika, Poľsko) Tatry (Poľsko) Karpatský euroregión (Maďarsko, Poľsko, Rumunsko, Ukrajina) Slaná–Rimava (Maďarsko) Neogradiensis (Maďarsko) Ipeľ-Ipoly (Maďarsko) Váh–Dunaj–Ipeľ (Maďarsko) Podunajský trojspolok (Maďarsko) Kras (Maďarsko) Ister-Granum (Maďarsko) 10 „Pri projektoch cezhraničnej spolupráce sa vyžaduje: spoločné vypracovanie projektu, spoločná implementácia, spoločná účasť osôb na projekte, spoločné financovanie.“ 11 Podpora z programov cezhraničnej spolupráce je zameraná hlavne na : rozvoj cezhraničných hospodárskych, sociálnych a environmentálnych činností prostredníctvom podpory podnikania, cestovného ruchu, kultúry a cezhraničného obchodu; podporu a zlepšenie spoločnej ochrany a správy prírodných a kultúrnych zdrojov; podporu prepojenia medzi mestskými a vidieckymi oblasťami; zníženie izolovanosti zlepšením prístupu k dopravným, informačným a komunikačným sieťam a službám; rozvoj spolupráce, kapacity a spoločného využívania infraštruktúr. 12 2. AKTUÁLNOSŤ Cezhraničná spolupráca je v súčasnosti veľmi aktuálnou témou. Slovenská republika je členom Európskej únie, kde jednou z priorít je odstraňovanie bariér medzi členskými krajinami či už v obchode, v sociálnej sfére a takisto v oblasti medziľudských vzťahov. V tomto ohľade plní cezhraničná spolupráca dôležitú úlohu, pretože pomáha tieto bariéry postupne odstraňovať, čím pomáha budovať silnejšie väzby medzi spolupracujúcimi krajinami a je tiež nástrojom pomoci rozvoja slabších regiónov. Ako už bolo predtým spomínané Slovensko je zapojené do piatich operačných programov cezhraničnej spolupráce v rámci Európskej únie. V tejto práci sa bližšie zoznámime s operačným programom cezhraničnej spolupráce Poľsko Slovenská republika (2007 - 2013). PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE POĽSKO - SLOVENSKÁ REPUBLIKA (2007 - 2013)13 História Cezhraničná spolupráca medzi Poľskom a Slovenskou republikou sa začala podpísaním medzivládnej dohody 18. augusta 1994, ktorá vstúpila do platnosti 19. januára 1995. Jej oficiálny názov je Dohoda medzi vládou Slovenskej SLAVÍK, Vladimír: Euroregions in Slovakia with specific features to EuroregionPomoravie-Weinviertel-Jižní Morava. In: Region and regionalism, 2001, No. 5, 10 spracované podľa: < http://www.regionbeskydy.sk/138/euroregiony-slovenska---adresar/> 11 spracované podľa: <http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca> 12 spracované podľa: <http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca> 13 spracované podľa: <http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/files/pl.doc> „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 9 51 republiky a vládou Poľskej republiky o cezhraničnej spolupráci. V nej sa obidve strany dohodli podporovať rozvoj cezhraničnej spolupráce najmä v týchto oblastiach: plánovanie a územné hospodárstvo, komunálne hospodárstvo, priemysel, poľnohospodárstvo, ochrana prírody a životného prostredia, doprava a spoje, cestovný ruch a doprava cez hranice, obchod a služby, školstvo a veda vrátane vzájomného vyučovania slovenského a poľského jazyka, ochrana zdravia, kultúra a umenie, kontakty a výmena mládeže, turistika, rekreácia a šport, prevencia proti kriminalite, vzájomná pomoc v prípade živelných katastrof a pohrôm, iné oblasti spoločného záujmu. 14 Tento program nadväzuje na program cezhraničnej spolupráce z rokov 2004 - 2006, s istými rozdielmi: programy by mali mať menej priorít (aby nebolo podporované všetko ale len z malej časti) mali by mať čo najširšie definované aktivity zavedenie princípu tzv. vedúceho partnera (lead partner) HLAVNÝ CIEĽ Hlavným cieľom tohto programu je posilnenie poľsko - slovenskej spolupráce v prihraničnej oblasti s cieľom zlepšenia podmienok cezhraničnej infraštruktúry vedúcej k priestorovej integrácii oprávneného územia, lepšej dostupnosti a atraktívnosti pre obyvateľov, investorov a turistov, podpora spolupráce v prospech trvalo udržateľného socioekonomického, kultúrneho a environmentálneho rozvoja v prihraničnom regióne a propagácia miestnych iniciatív a nadväzovanie cezhraničných kontaktov prostredníctvom realizácie mikroprojektov založených na aktivitách "ľudia ľuďom". PROGRAMOVÉ ÚZEMIE Programové územie, čiže oblasť na ktorú sa program vzťahuje zahŕňa plochu 38 096 km² (22 314 km² na poľskej strane a 15 782 km² na slovenskej strane) a dĺžka spoločnej hranice je 541 km. Toto programové územie tvoria územné jednotky NUTS III a NUTS IV: Poľsko - NUTS III (subregióny): bielsko-bialski nowosądecki krośnieńsko-przemyski NUTS IV (okresy): oświęcimski pszczyński rzeszowski a Rzeszów grodzki Slovensko - NUTS III (regióny): Žilinský kraj Prešovský kraj FINANCOVANIE Program je spolufinancovaný z prostriedkov ERDF (max. 85 %) a národných prostriedkov. Rozpočet celého programu predstavuje 185 185 603 Eur, pričom prostriedky ERDF tvoria 157 407 763 Eur. Čerpanie prostriedkov z ERDF počas všetkých siedmich rokov zobrazuje nasledujúca tabuľka. 14 spracované podľa: <http://www.zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?PredpisID=13191&FileName=95-z044&Rocnik=1995> „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 52 Fond celkom (€) 2007 (€) 2008 (€) 2009 (€) 2010 (€) 2011 (€) 2012 (€) 2013 (€) ERDF 157 407 763 22 339 438 21 225 197 21 493 387 22 136 134 22 795 978 23 399 543 24 018 086 Tab. č. 2 Čerpanie prostriedkov z fondu ERDF počas rokov 2007 - 2013 PRIORITNÉ OSI V rámci programu cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013) sú podporované tieto prioritné osi: Prioritná os I.: Rozvoj cezhraničnej infraštruktúry Prioritná os II.: Sociálny a hospodársky rozvoj Prioritná os III.: Podpora miestnych iniciatív (mikroprojekty) Prioritná os IV.: Technická pomoc OPRÁVNENÍ ŽIADATELIA Oprávnenými žiadateľmi finančných prostriedkov prostredníctvom tohto programu sú: obce, mestá, samosprávne kraje štátne rozpočtové a príspevkové organizácie alebo organizácie založené samosprávou za účelom poskytovania verejných služieb mimovládne neziskové organizácie Európske združenia územnej spolupráce 3. PROBLÉM V súvislosti s programom cezhraničnej spolupráce medzi Poľskom a Slovenskou republikou sa zameriame na problém vysokej miery nezamestnanosti v prihraničných oblastiach, ktorých sa daný program týka. Prvým, hoci nepriamym dôvodom vysokej nezamestnanosti je prírodný potenciál tejto oblasti. Ak sa pozrieme na mapu zistíme, že veľkú časť územia zaberajú horské a lesné oblasti, kde nie je priestor na vytvorenie dostatočného počtu pracovných miest. Vzhľadom na vysokú úroveň zrážok a zhoršujúcu sa protipovodňovú infraštruktúru sú navyše niektoré územia ohrozované povodňami. Druhým dôvodom je slabo rozvinutá dopravná infraštruktúra a nízka kvalita tej existujúcej, hlavne na poľskej strane. Čo sa ďalej týka poľskej strany je tam takisto málo ciest prispôsobených nákladnej doprave. Slovenská strana je na tom o čosi lepšie vzhľadom ku kvalite dopravnej infraštruktúry a takisto má väčší podiel ciest prispôsobených nákladnej doprave, vrátane diaľnic. Tento faktor ovplyvňuje pomerne slabé obchodné možnosti celej oblasti, s čím je spojená nižšia atraktivita pre investorov, ktorí by boli schopní vytvoriť nové pracovné miesta. Čo sa týka hospodárstva, je v porovnaní s ostatnými časťami oboch štátov menej rozvinuté. Hospodársky slabo rozvinuté sú hlavne poľské subregióny okrem subregiónu bielsko-bialski. Vyplýva to hlavne zo zamerania hospodárstva v daných oblastiach. Zatiaľ čo na poľskej strane zohráva veľkú úlohu primárny sektor, čiže poľnohospodárstvo, slovenské regióny vykazujú väčšiu zamestnanosť v terciárnom sektore služieb. Významným faktorom, ktorý vo veľkej miere ovplyvnil a stále ovplyvňuje mieru nezamestnanosti na oboch stranách hranice je globálna kríza. V súvislosti s ňou sa výrazne znížil počet pracovných miest, čo spôsobilo migráciu obyvateľstva do hospodársky rozvinutejších a vyspelejších oblastí s vyššou ponukou práce. So znížením počtu pracovných miest úzko súvisí vysoký podiel nezamestnanosti mladého obyvateľstva (15 - 24 rokov.) Ďalším faktorom vplývajúcim na nezamestnanosť je kvalita poskytovaného vzdelania a takisto aj výška dosiahnutého vzdelania. V oboch oblastiach sledujeme každým rokom postupné zlepšovanie. RIEŠENIE PROBLÉMU Riešenie problému vysokej miery nezamestnanosti v regiónoch Poľska a Slovenskej republiky prostredníctvom cezhraničnej spolupráce je možné realizovať prostredníctvom Prioritných osí I a II programu cezhraničnej spolupráce medzi týmito krajinami. Prioritná os I: Rozvoj cezhraničnej infraštruktúry sa realizuje v dvoch úrovniach: Komunikačná a dopravná infraštruktúra a Infraštruktúra životného prostredia. Prioritná os II: Sociálny a hospodársky rozvoj je rozdelená do troch oblastí podpory: Rozvoj cezhraničnej spolupráce v oblasti turizmu, Ochrana kultúrneho a prírodného dedičstva a Vytváranie sietí. Najväčší potenciál vedúci k zvyšovaniu zamestnanosti má realizácia projektov v rámci oblasti Komunikačná a dopravná infraštruktúra (Prioritná os I). Lenže prostriedky vyčlenené na túto oblasť by zďaleka nepostačovali na dobudovanie chýbajúcej dopravnej infraštruktúry a opravu už existujúcej. Preto vidíme riešenie „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 53 v spolufinancovaní takýchto veľkých a nákladných projektov súkromným sektorom napríklad prostredníctvom PPP projektov. Hoci v súčasnosti, v období globálnej krízy by sa veľmi ťažko hľadali prostriedky na takúto spoluprácu. Napriek tomu regióny zastrešené programom cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenska majú veľmi výhodnú geografickú polohu, takže vybudovanie dopravnej infraštruktúry by výrazne pomohlo nielen im ale aj ostatným častiam krajín k zvyšovaniu ekonomickému rastu a tým zvyšovaniu zamestnanosti. Pritiahlo by to nových investorov, ktorí si práve kvôli horšej nielen dopravnej infraštruktúre radšej vyberajú iné oblasti. Ďalšou oblasťou s veľkým vplyvom na zamestnanosť je Rozvoj cezhraničnej spolupráce v oblasti turizmu (Prioritná os II). V rámci tejto oblasti sú projekty zamerané na podporu turistickej infraštruktúry. Ak sa pozrieme na prírodný potenciál prihraničných oblastí, tak by sa mali zamerať hlavne na budovanie turizmu, či už v oblasti športu (horské oblasti), ekoturistiky (veľké množstvo národných parkov, chránených území), zdravia (termálne pramene budovanie kúpeľno-liečebných zariadení), kultúry (kultúrne pamiatky) a mnohých ďalších. Rozvoj turizmu takisto úzko súvisí s dopravnou infraštruktúrou a propagáciou. Dobrá dostupnosť podmieňuje rozvoj turizmu, s čím je spojená tvorba pracovných miest. Turizmus je oblasť, ktorá vyžaduje znalosť jazykov, takže ponúka uplatnenie aj pre mladých ľudí. Investície do rozvoja dopravnej infraštruktúry a následne do rozvoja turizmu by mali pozitívny vplyv nielen na nárast zamestnanosti, ale aj na mnohé iné ukazovatele. Zvýšila by sa ekonomická úroveň regiónov, čím by mohli byť ďalej rozvíjané iné oblasti. Na druhej strane by museli byť vynaložené vyššie investície do ochrany životného prostredia. Životné prostredie je faktor, na ktorý sa musí prihliadať hlavne pri budovaní dopravnej infraštruktúry. Tým by sa otvorila otázka alternatívnych spôsobov dopravy, ktoré by čo najmenej poškodzovali prírodu. Z toho dôvodu by sa mali zamerať hlavne na rozvoj železničnej dopravy a súčasne na hľadanie nových spôsobov dopravy. ZÁVER Cezhraničná spolupráca je v súčasnosti veľmi rozšírená, hlavne čo sa týka štátov Európskej únie. Má veľký vplyv na prekonávanie bariér medzi krajinami a to vo všetkých oblastiach. V tejto práci sme sa bližšie venovali cezhraničnej spolupráci medzi Poľskom a Slovenskou republikou prostredníctvom operačného programu s názvom Program cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013). V prvej kapitole sme sa zamerali na vysvetlenie čo to cezhraničná spolupráca vlastne je. Vybrali sme si troch rôznych autorov a citovali ich vymedzenie tohto pojmu. Súčasne sme si objasnili pojmy úzko súvisiace s problematikou cezhraničnej spolupráce. Týmito pojmami sú hranica, cezhraničné väzby a prihraničný región. Keďže prihraničný región sa nedá presne definovať snažili sme sa aspoň vysvetliť spôsoby jeho čo najbližšieho určenia spojením funkčného a priestorového kritéria. Ďalej sme sa v tejto kapitole venovali aktuálne prebiehajúcim programom cezhraničnej spolupráce Slovenskej republiky a uviedli sme tam tabuľku rozdelenia finančných prostriedkov poskytnutých z Európskeho fondu regionálneho rozvoja (ERDF) do piatich programov cezhraničnej spolupráce, vyčlenených na čerpanie Slovenskou republikou. V druhej kapitole sme si bližšie objasnili Program cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013), hlavne čo sa týka jeho hlavného cieľa, vymedzenia programového územia, spôsobu financovania projektov, definovania prioritných osí programu a určenia oprávnených žiadateľov finančných prostriedkov a uviedli sme vysvetlenie prečo je tento program aktuálny. V tretej kapitole sme si vybrali ekonomický problém (vysoká miera nezamestnanosti) a snažili sme sa nájsť príčiny nezamestnanosti. Tie majú pôvod hlavne v prírodnej povahe územia a aj kvôli nej nedostatočne rozvinutej dopravnej infraštruktúre. V poslednej kapitole sme sa zaoberali spôsobom riešenia vybraného ekonomického problému. Uvažovali sme hlavne so zvýšenými investíciami na dobudovanie dopravnej infraštruktúry a na rozvoj turizmu a ďalej sme sa zaoberali tým aký vplyv by mali tieto investície aj na iné oblasti. Hlavný faktor, ktorý výrazne ovplyvnil naše riešenie je globálna kríza, preto toto riešenie zostáva len čisto v teoretickej rovine. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY Knižná literatúra [1] HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-2232054-4 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 54 [2] [3] [4] MARHULÍKOVÁ, Oľga: Inštitucionálne aspekty cezhraničnej spolupráce v Slovenskej republike. 1. vyd. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2005. 182 s. ISBN 80-89051-06-5. NEUPAUEROVÁ, Zuzana. Vplyv konkurencieschopnosti regiónov na zmierňovanie regionálnych disparít v podmienkach Slovenskej republiky. In NEUBAUEROVÁ, Erika a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9. SLAVÍK, Vladimír: Euroregions in Slovakia with specific features to Euroregion Pomoravie-Weinviertel-Jižní Morava. In: Region and regionalism, 2001, No. 5, Zbierky zákonov [5] http://www.zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?PredpisID=13191&FileName=95-z044&Rocnik=1995 Internetové zdroje [6] http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca [7] http://www.regionbeskydy.sk/138/euroregiony-slovenska---adresar/ [8] http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/files/pl.doc ADRESA: Ľudmila Lobová Ekonomická univerzita v Bratislave, Dolnozemská cesta 1, 852 19 Bratislava, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 55 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 56 BALANCED SCORECARD AKO MODERNÝ STROJ MERANIA VÝKONNOSTI FIRMY PhDr. Peter Roguľa Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta manažmentu Abstrakt: Meranie výkonnosti firmy patrí medzi najdôležitejšie úlohy a ciele každej firmy. Manažér tak môže na základe zložitých, ale aj menej zložitých výpočtov zistiť, nakoľko je jeho firma výkonná. Jednotlivé údaje získava zo svojej vlastnej súvahy, výkazu ziskov a strát, výkazu cash-flow, atď. Ide o interné záznamy. Z externých záznamov môže využiť údaje uverejnené štatistickým úradom, alebo inými štatistickými organizáciami, ktoré hodnotia výkonnosť jednotlivých firiem za určitý sektor národného hospodárstva, odvetvie, atď. Cieľom tohto príspevku je poukázať na relatívne nový, moderný nástroj merania výkonnosti firmy, ktorým je model Balanced Scorecard a jeho štyri základné perspektívy. Kľúčové slová: Balanced Scorecard. Výkonnosť. Finančná perspektíva. Zákaznícka perspektíva. Perspektíva interných firemných procesov. Perspektíva učenia sa a rastu. Pojmy výkonnosť, efektivita, účinnosť majú v rôznych oblastiach rôzne významy. V globále však pre každý jeden sledovaný objekt, jav, predstavuje určitý dosiahnutý výkon, efekt, účinok, ktorý je možné pomocou rôznych metód merať, skúmať, analyzovať, a tak mu jednoduchšie porozumieť. Napríklad výkon športovca, bežca, môžeme merať pomocou stopiek a jeho výsledný čas porovnať s časmi, ktoré dosiahol na tréningoch alebo iných súťažiach, prípadne ho porovnať s časmi iných bežcov. Na základe jeho dosiahnutých časov môžeme sledovať nárast, prípadne pokles jeho výkonu a zistiť, čo bolo príčinou zlepšenia alebo zhoršenia jeho výkonnosti. V tomto prípade za výkon považujeme výsledný čas, ktorý bežec dosiahol, sledovaným obdobím je úsek, ktorý mal bežec zabehnúť a výkonnosť bežca predstavuje jeho súčasný fyzický stav dosiahnutý tréningami, dobrou životosprávou a inými ďalšími determinantami, ktoré ovplyvňujú jeho výkon. Pojmy ako výkon a výkonnosť môžeme definovať viacerými spôsobmi, záleží to hlavne od oblasti, ktorú ideme skúmať, analyzovať a posudzovať. V našom prípade pod pojmom výkon rozumieme určitý výsledok pracovnej činnosti človeka dosiahnutý v danom čase a za daných podmienok. Na pracovný výkon človeka pôsobí niekoľko faktorov, ktoré výsledok jeho činnosti ovplyvňujú. Ide napríklad o jeho osobný potenciál, skúsenosti, zručnosti a kvalifikáciu, podporu vedenia a spolupracovníkov, dostatok finančných prostriedkov potrebných k jeho činnosti, kvalitu a technológiu výrobného procesu, komunikáciu so zákazníkmi, ale aj o klimatické a poveternostné vplyvy. Výkonnosť môžeme definovať ako dlhodobé vyjadrenie pracovného výkonu, ktoré sa vzťahuje k určitému subjektu (človeku, pracovníkovi). Výkonnosť je ovplyvňovaná buď subjektívnymi alebo objektívnymi predpokladmi. Pod subjektívnymi predpokladmi rozumieme hlavne: telesné a duševné vlastnosti a schopnosti každého človeka pre prácu, kvalifikačné predpoklady a osobitné vlastnosti. K objektívnym podmienkam patria: objektívne zaistenie práce, technológie a technické vybavenie, organizácia a riadenie pracovného procesu, spôsoby hodnotenia a odmeňovania práce, vonkajšie pracovné podmienky, sociálne podmienky pracovného výkonu, sociálne a hygienické vybavenie pracoviska a neobvyklé situačné vplyvy. [7, s. 11 - 12] Hlavným prínosom tohto príspevku je poukázať na moderný nástroj merania výkonnosti firmy ako nástroj riadenia a vylepšovania stratégie firmy vedúceho k zvyšovaniu konkurencieschopnosti firmy. Tento moderný nástroj slúži manažérom zorientovať sa v súčasnom prostredí neustálych zmien, moderných technológií a hlavne rýchleho šírenia informácií prostredníctvom neustále sa zdokonaľovaných informačných technológií. Rôzne výskumy financované Inštitútom Nolana Nortona poukazujú na to, že existujúce prístupy k meraniu výkonnosti, založené na základných účtovných výkazoch, sú v dnešnej dobe už nepostačujúce. Dôvodom je to, že väčšina manažérov sa spolieha len na súhrnné finančné ukazovatele, meradlá, ktoré obmedzujú potenciál firmy vytvárať budúce hodnoty. Preto je potrebné do „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 57 týchto výpočtov zaradiť aj také ukazovatele, meradlá výkonnosti ako sú dodacie lehoty, kvalita, výrobné cykly, efektívnosť vývoja nových produktov, ďalej spokojnosť zákazníkov, vybavovanie reklamácií, pozáručný servis, ďalej zvyšovanie kvalifikácie zamestnancov, podpora zamestnancov v rôznych oblastiach (sociálne, zdravotné služby), atď. Preto tento model využíva štyri perspektívy (finančná, zákaznícka, interných firemných procesov a učenia sa a rastu), pomocou ktorých je možné formulovať a implementovať stratégiu firmy. Každá perspektíva obsahuje niekoľko ukazovateľov, ktoré na seba navzájom nadväzujú a v konečnom dôsledku tak výrazne ovplyvňujú aj budúcu finančnú výkonnosť firmy. Tento moderný model merania výkonnosti, ale aj riadenia stratégie, potrebujú mnohí manažéri k svojej každodennej práci. [2, s. 9 - 14] BALANCED SCORECARD Pre správne a kvalitné meranie výkonnosti a vyhodnocovanie získaných údajov je veľmi dôležité riadenie výkonnosti. Ide o pojem nazývaný performance management, ktorý poskytuje integrovaný a sústavný prístup k riadeniu výkonnosti. V modely Balanced Scorecard je veľmi dôležité sledovať a kvalitne riadiť jednotlivé perspektívy tohto nástroja, dosiahnuť súlad medzi týmito jednotlivými perspektívami a v konečnom dôsledku tak prispievať k rastu konkurencieschopnosti firmy. V nasledujúcej schéme načrtneme všeobecnú mapu stratégie, ktorú je potrebné zostaviť ešte pred založením firmy alebo ak chce firma úplne zmeniť stratégiu svojho podnikania. [7, s. 31 - 32] Mapa stratégie Vízia, poslanie firmy Cieľ a hodnoty firmy Spracovanie matice VÝROBOK - TRH Analýza interného prostredia Analýza externého prostredia Finančná perspektíva - ciele, ukazovatele, zámery a iniciatívy Perspektíva učenia sa a rastu - ciele, ukazovatele, zámery a iniciatívy Zákaznícka perspektíva - ciele, ukazovatele, zámery a iniciatívy Perspektíva interných firemných procesov - ciele, ukazovatele, zámery a iniciatívy Balanced Scorecard Sch. 1 Mapa stratégie (vlastné spracovanie) Vízia predstavuje základnú predstavu o budúcej podobe podnikania, ide obvykle o ústrednú myšlienku, ktorá je utkvelou predstavou jednotlivca (napr. Do roku 2015 sa staneme najväčším výrobcom a vývozcom plastových okien v strednej a východnej Európe, čoho dôsledkom bude aj spokojnosť našich akcionárov.). Poslanie alebo misia nám dáva odpoveď na otázky: Čo? Pre koho? Ako? (napr. Vyrábať kvalitné plastové okná dostupné pre každého človeka milujúceho teplo, ticho a pohodu tou najlepšou výrobnou technológiou, pri minimálnom poškodzovaní životného prostredia.). Cieľ alebo strategický cieľ predstavuje najvyšší cieľ, ktorého dosiahnutie je sprevádzané napĺňaním čiastkových cieľov za jednotlivé úseky, perspektívy. Na sledovanie jeho splnenia nám slúžia rôzne ukazovatele a nástroje, ktorými sa tento cieľ napĺňa. Hodnoty predstavujú uspokojovanie našich potrieb, želaní a prianí, ale aj potrieb našich zákazníkov, zamestnancov, akcionárov, atď. (napr. zvyšovať objem predaja, zvyšovať tržby, znižovať náklady, zvyšovať spokojnosť zákazníkov, znižovať množstvá objednávok, atď.). V matici VÝROBOK – TRH si „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 58 rozčleníme výrobky do jednotlivých skupín a zároveň podľa zvoleného dominantného kritéria si aj trh rozčleníme na jednotlivé cieľové skupiny (mladí ľudia, dôchodcovia, športovci, diabetici, atď.) Analýza interného prostredia v sebe zahŕňa: návrh organizačnej štruktúry, obsadzovanie kľúčových pozícií, kto sú naši vlastníci a ako sa správajú, analýzu výrobkov a procesov (hlavné, vedľajšie, obslužné, podporné), výpočet a analýzu cash-flow, kritické faktory úspechu, firemnú kultúru, systém hmotnej zainteresovanosti, SWOT analýzu, aké sú naše potencionálne vnútorné a externé zdroje financovania, systém kvality. Analýza externého prostredia v sebe zahŕňa: analýzu priemyselnej štruktúry, mapu odvetvia – kto v danom odvetví pôsobí, ako sa správa, charakteristiku účastníkov odvetvia a ich podiely na trhu, distribučné toky výrobku, životný cyklus výrobkov v odvetví, sociálne trendy, dopady vládnych nariadení, technologické zmeny, vstupujúci a vystupujúci z odvetvia, vstupné a výstupné bariéry z odvetvia, substitúty. Model BSC predstavuje stret medzi potrebou podniku uspieť v konkurenčnom boji a bežným modelom finančného účtovníctva. Tento model v sebe zachováva tradičné finančné ukazovatele (ide o údaje z minulých období), ktoré boli dôležité pre firmy v období priemyselnej éry. Na základe týchto ukazovateľov sa zisťuje finančná aktivita likvidita, solventnosť, zadĺženosť a rentabilita firmy. Model BSC tieto staršie ukazovatele dopĺňa o nové ukazovatele, ktoré sú hybnou silou budúceho úspechu firmy. Prvoradým účelom každého manažéra je stanoviť si ciele a ukazovatele BSC, ktoré vychádzajú z vízie a stratégie firmy a sledujú jeho výkonnosť v rámci štyroch perspektív: finančná, zákaznícka, interných firemných procesov a učenia sa a rastu. Hlavným účelom BSC je rozšíriť ciele podnikateľskej jednotky za hranice bežných finančných ukazovateľov. Z tohto dôsledku je dôležité správne merať ako podnikateľské jednotky vytvárajú hodnotu pre súčasných, ale aj potencionálnych zákazníkov a ako sa musí zlepšiť kvalita ľudských zdrojov pri poskytovaní služieb zákazníkom, akcionárom, spolupracovníkom, top manažérom, atď. Model BSC musia vytvoriť, plánovať, komunikovať, aplikovať a kontrolovať motivovaní a skúsení zamestnanci, pomocou ktorých sa zvyšuje budúca výkonnosť firmy. [2, s. 19 - 21] Balanced Scorecard je metódou prevedenia vízie a poslania firmy do konkrétnych cieľov a nástrojov a ukazovateľov ich dosiahnutia tak, aby jednotlivé oblasti firmy a ich základné predpoklady boli komplexne a vo vzájomnej spojitosti prepojené. Nato slúži prepojenie a združovanie jednotlivých cieľov za konkrétne, už spomínané perspektívy. BSC je pomerne jednoduchý, ale zároveň podrobne rozpracovaný model, ktorý zabezpečuje dosahovanie tých najlepších výsledkov v rôznych oblastiach, sférach podnikania. Jednoduchosť spočíva v ľahkom pochopení tohto modelu, jeho jednotlivých perspektív, na ktorých stojí celá podstata modelu. Zároveň je potrebné model BSC dôsledne rozpracovať, presne určiť konkrétne ciele za jednotlivé perspektívy, určiť ukazovatele ich merania a dosahovania. Ciele sú primárne stanovované na strategickej úrovni vo finančnej perspektíve. Podkladom stanovovania týchto cieľov je analýza trhu, SWOT analýza, analýza minulých výsledkov hospodárenia, atď. Následne potrebujeme daný model komunikovať s ostatnými vo firme, aby aj oni pochopili podstatu nášho zámeru a vedeli tak lepšie prispieť k napĺňaniu cieľov za jednotlivé perspektívy a tým naplniť celkový, strategický cieľ. Model BSC vyjadruje kauzálny vzťah príčina dôsledok, ktorý umožňuje vyváženým spôsobom štruktúrovať ciele a ich ukazovatele. [6, s. 31 - 32] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 59 FINANČNÁ PERSPEKTÍVA Ako už bolo spomínané, pre každú z perspektív je potrebné stanoviť ciele, meradlá, cieľové hodnoty a strategické akcie. Pre túto perspektívu je dôležité, aby finančných cieľov bolo čo najmenej a viac sa venovať základným etapám životného cyklu stratégie danej firmy. Nakoľko je konkrétna podnikateľská jednotka úspešná, nato nám slúžia meradlá, ukazovatele ako kontrolné mechanizmy finančnej úspešnosti firmy. Zachovanie finančnej perspektívy v BSC je dôležité z toho hľadiska, že finančné ukazovatele nám poskytujú ľahko merateľné ekonomické údaje (údaje z účtovníctva – cash flow, súvaha, výkaz ziskov a strát, atď.) už realizovaných účtovných operácií. Meradlá finančnej výkonnosti poukazujú na to, kedy zavedenie, realizácia a riadenie stratégie firmy vedie k podstatnému zlepšeniu. [2, s. 33] Medzi základné štádia životného cyklu stratégie danej podnikateľskej jednotky patria: štádium rastu – typickým znakom tohto štádia je vysoká početnosť investícií do podnikania, rozvoj a vývoj nových produktov, rozvoj infraštruktúry a budovanie zákazníckych základní (nové filiálky, pobočky). štádium nasýtenia – charakteristické investíciami a reinvestíciami na odstránenie úzkych profilov, na rozšírenie kapacity, na udržanie prosperujúceho rozvoja, smerovania a tržného podielu firmy. Veľký dôraz sa kladie na maximálnu mieru návratnosti vložených prostriedkov. štádium zrelosti – typické nízkymi investíciami na podporu a udržanie terajších kapacít. Dôraz je kladený na maximalizáciu peňažných tokov do podniku (cash-flow). [6, s. 34] Vo finančnej perspektíve je možné vykonávať výpočty ukazovateľov z finančnej analýzy ako je rentabilita, likvidita, solventnosť, zadĺženosť, cash-flow, štruktúra nákladov, výška tržieb, atď. Tieto ukazovatele dávajú manažérom odpovede na otázky, ako je firma schopná splácať svoje záväzky, akú ziskovosť im prináša vložený vlastný kapitál alebo cudzí kapitál, atď. Ide o tieto základné ukazovatele: ROCE – Return On Capital Employed – návratnosť vloženého kapitálu, ROI – Return On Investment – návratnosť investícií, EVA – Economic Value Added – ekonomická pridaná hodnota, MVA – Market Value Added – trhová pridaná hodnota, EBIT – Earing Before Interest and Taxes – zisk pred zaplatením úrokov a zdanením, atď. Financie tvoria základné piliere firemnej stratégie. Preto je dôležité venovať im zvýšenú pozornosť a vedieť odkiaľ jednotlivé prostriedky do podniku pritekajú, kam odchádzajú, čiže vedieť rozlíšiť medzi vlastnými a cudzími zdrojmi. Najdôležitejším zdrojom financovania v súčasnosti a do budúcnosti ostáva samofinancovanie, čo vyžaduje dostatočnú ziskovosť firmy. [5, s. 222 - 223] Vo finančnej perspektíve sú pre manažérov, každého pracovníka, akcionárov, atď. dôležité hodnoty, ktoré vyplývajú z tejto perspektívy. Manažéri dôkladne navrhujú rôzne hodnoty, ktoré prinášajú podniku plnenie plánovaných cieľov. Takými to hodnotami môžu byť napríklad, zaistenie x percentného ročného prírastku návratnosti kapitálu pre nasledujúcich 5 rokov, zvýšiť čisté výnosy existujúcich aktív a príbuzných služieb, neustále zvyšovať produktivitu, zvyšovať efektívnosť kapitálu, rast tržieb, atď. [3, s. 252 - 258] SYSTÉMOVÉ VYLADENIE STRATÉGIE VO FINANČNEJ PERSPEKTÍVE Synergia znamená zoskupovanie firiem do spoločných fúzií, akvizícií, konglomerátov. Týmto spájaním firiem do spoločných fúzií sa posilňujú postavenia jednotlivých firiem pôsobiacich v týchto spoločných spoluprácach. Vytváranie týchto synergií sa uskutočňuje na základe centralizovaného rozmiestňovania zdrojov a finančného riadenia. Typickým príkladom takejto spolupráce sú holdingové spoločnosti, ktoré sú tvorené firmami prevádzkované ako nezávislé entity (útvary, objekty, jednotky). Synergia sa tu vytvára prostredníctvom finančných spôsobilostí a postupov. Firmy holdingového typu pôsobia v rôznych regiónoch, v rôznych odvetviach, produkty predávajú rôznym zákazníkom, využívajú rôzne technológie a na základe týchto skutočností vytvárajú aj vlastné synergie. [1, s. 53 - 54] ZÁKAZNÍCKA PERSPEKTÍVA Podstatou tejto perspektívy je identifikácia zákazníckych a trhových segmentov. Dôležité je rozčleniť si jednotlivých zákazníkov podľa charakteristík do rôznych skupín, ktorým chceme venovať najväčšiu pozornosť a ktoré majú pre nás najvyššiu výnosnosť. Charakteristiky členenia môžu byť rôzne, napr. podľa veku, pohlavia, či ide o športovcov, ľudí majúcich radi počítačové hry, návštevníci divadiel, kín, atď. Trhové segmenty môžeme členiť podľa toho, v ktorom odvetví chceme podnikať a vidíme v tom najväčšiu našu silu, ktorou dokážeme konkurovať najsilnejším subjektom v danom sektore, odvetví. Pre manažérov je správne tieto segmenty presne popísať, pretože len tie najlepšie sú pre firmu zdrojom zisku, vyššieho obratu, ktoré sú súčasťou cieľov vo finančnej perspektíve. Pre túto perspektívu sa stanovujú kľúčové zákaznícke ukazovatele. Azda najdôležitejším je spokojnosť a lojalita zákazníkov. Pretože len spokojný a lojálny zákazník je zdrojom príjmov pre firmu. Z toho vyplýva, že zákazníkom je potrebné venovať neustálu pozornosť a poskytovať im produkty a služby s tým súvisiace, v čo najväčšej miere uspokojenia ich potrieb. Na druhej „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 60 strane manažéri a pracovníci musia venovať svoju snahu aj získavaniu nových zákazníkov a tak vytvárať ďalšie príjmy do firmy, čiže zvyšovať jej ziskovosť. Tak ako aj pre finančnú perspektívu, tak aj pre zákaznícku perspektívu je potrebne identifikovať hodnoty, ktoré zákazníci v cieľových segmentoch oceňujú. Týmto krokom sa ďalej ľahšie volia nové ciele a ukazovatele výkonnosti, ktoré zabezpečia firme udržateľnú konkurencieschopnosť v odvetví podnikania. Medzi hodnoty tu patria napr., kvalita produktov, vzťahy so zákazníkmi, imidž, vystupovanie firmy navonok, vybavovanie reklamácií, pozáručný servis, atď. [8] Učeň uvádza, že zákaznícka perspektíva slúži manažérom k napĺňaniu cieľov vo finančnej perspektíve. Podstatou tejto perspektívy je to, aby manažéri, zamestnanci a ďalší pracovníci firmy poznali svojich zákazníkov, ich potreby, želania a túžby, pretože len tak dokážu napĺňať ich predstavy a zabezpečovať ich spokojnosť. Dôsledkom ich spokojnosti je zvyšovanie tržieb firmy a šírenie dobrého mena spokojných zákazníkov. Tým sa upevňuje vernosť zákazníkov a šírenie dobrého mena láka nových, potencionálnych zákazníkov. Ukazovatele by mali byť zamerané na meranie a hodnotenie tržného podielu a tržnej orientácie firmy. Pre naplnenie týchto ukazovateľov slúžia manažérom ciele a merítka, pomocou ktorých môžu pochopiť, čo je hnacou silou zvyšovania tržného a zákazníckeho segmentu. [6, s. 36] Zákaznícka perspektíva v sebe zahŕňa identifikáciu zákazníckych a trhových segmentov. Tieto segmenty sú zdrojom obratu firmy, ktoré sú súčasťou finančných cieľov. V tejto perspektíve sa stanovujú kľúčové zákaznícke meradlá nami zvolených cieľových zákazníkov a trhových segmentov. Každý zo zákazníkov, či už súčasní alebo potencionálni, majú rôzne potreby a želania, rozdielne hodnotia vlastnosti výrobku alebo služby, nie sú homogénni. Pri formulovaní stratégie sa na základe precízneho výskumu trhu odhaľujú rôzne tržné a zákaznícke segmenty, ich preferencie, ako napríklad cena, kvalita, funkčnosť výrobku alebo služby, image, povesť a vzájomné vzťahy firmy s externým prostredím, servis a pozáručné služby. Základnými ukazovateľmi tejto perspektívy sú: podiel na trhu, udržanie zákazníkov, získavanie nových zákazníkov, spokojnosť zákazníkov a ziskovosť zákazníkov. [2, s. 61 - 64] PERSPEKTÍVA INTERNÝCH FIREMNÝCH PROCESOV (PROCESNÁ PERSPEKTÍVA) Perspektíva je typická takými procesmi, ktoré úzko súvisia s finančnou a zákazníckou perspektívou. Nastavenie jednotlivých procesov, ich riadenie, kontrola, atď. sú dôležitým podkladom pre úspešnosť firmy. Len spokojní a lojálni zákazníci sú úspechom pre celkové naplnenie cieľov vo finančnej perspektíve, a tým vedú k naplneniu strategického cieľa. Organizácie vykonávajú denne niekoľko desiatok procesov, od zaisťovania mzdových agend a zverejňovania štvrťročných finančných správ až po údržbu strojov a zariadení a vývoja nových produktov. Všetky tieto procesy, ktoré firma vykonáva, musia byť riadené vhodným spôsobom. Len malé množstvo z týchto procesov sa skutočne podieľa na celkovom naplnení stratégie. Úlohou manažérov je pomocou mape stratégie navrhnúť také procesy, ktoré budú jasne zrozumiteľné nielen pre nich, ale aj pre ostatných zamestnancov a pracovníkov firmy. Len tak sa podarí neustále ich zlepšovať a upevňovať si postavenie na trhu tvorbou nových hodnôt. Rozdelenie kľúčových procesov: procesy riadenia prevádzkových činností – nákup, výroba, distribúcia, riadenie rizika, procesy riadenia vzťahov so zákazníkmi – výber zákazníkov, získavanie nových zákazníkov, udržanie existujúcich zákazníkov, zvyšovanie tržieb od zákazníkov, inovačné procesy – vyhľadávanie nových príležitostí, výber výskumných a vývojových projektov, projekcia a vývoj, uvedenie nového produktu na trh, regulačné a spoločenské procesy – životné prostredie, bezpečnosť a ochrana zdravia, politika zamestnanosti, miestne spoločenstvo. [3, s. 112 - 114] Proces predstavuje logické usporiadanie činností, ktoré slúžia k transformácii vstupov do pridanej hodnoty výstupov. Každý proces spúšťa určitá udalosť (štartér) a končí tiež udalosťou, zvanou ender (z anglického end – koniec, -er – koncovka podstatných mien, ukončovateľ). Proces má svoje ciele a meradlá týchto cieľov, stanoveného interného vlastníka a interných resp. externých zákazníkov. Procesy členíme na: riadiace procesy – nevytvárajú hodnotu, prebiehajú naprieč firmy, nemajú externých zákazníkov a negenerujú tržby, hlavné procesy – vytvárajú pridanú hodnotu, prebiehajú naprieč firmou, majú externých zákazníkov a generujú tržby, podporné procesy – vytvárajú pridanú hodnotu, neprebiehajú naprieč firmy, nemajú externých zákazníkov, negenerujú tržby. [6, s. 37 - 38] Najbežnejším spôsobom ako vytvárať hodnotu, ktorej zdrojom je organizácia ako celok, je zdieľať spoločné procesy a služby s ostatnými podnikateľskými jednotkami. Vznik tejto hodnoty sprevádzajú dva spôsoby: dosahovanie úspor z rozsahu na základe centralizácie procesov a „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 61 čerpanie výhod z vytvorenia centralizovaného zdroja odborných znalostí súvisiacich s prevádzkovaním kľúčových procesov alebo zdrojov. Úspory z rozsahu sú tradičným cieľom a tradičnou konkurenčnou výhodou typickou pre veľké organizácie. Úspory z rozsahu možno dosahovať buď rastom objemu produkcie alebo odvetvia, čo vedie k pomalejšiemu rastu celkových nákladov, alebo zlučovaním rôznych podporných služieb firmy, alebo zlučovaním nákupných procesov niekoľkých divízií firmy, atď. Pre všetky tieto procesy platí jedno, že dosiahnuť úspory z rozsahu je možné centralizáciou týchto jednotlivých procesov. Zdieľaním znalosti v rámci celej organizácie môže firma získavať ďalšie výhody. I v prípade odlišných podnikateľských jednotiek, ktoré majú rôzne cieľové skupiny zákazníkov, môže prevádzkovanie podobných alebo totožných procesov a zavedenie centralizovaného systému odborných znalostí, prinášať výhody. Pomocou šírenia informácií firma spoznáva tie najlepšie postupy, ktoré môžu byť rýchlo implementované vo všetkých podnikateľských jednotkách. Čím je firma väčšia a rozmanitejšia, tým je tu aj väčší predpoklad toho, že zavedenie novej inovácie v rámci niektorého procesu prinesie úžitok a výhody všetkým podnikateľským jednotkám firmy. [1, s. 88 – 89, s. 107] PERSPEKTÍVA UČENIA SA A RASTU Základným zdrojom úspechu firmy je mať k dispozícii takých zamestnancov, ktorí svojimi znalosťami, skúsenosťami a potenciálom dokážu napĺňať víziu a strategické ciele firmy. Ciele v tejto perspektíve vytvárajú infraštruktúru, ktorá umožňuje dosiahnutie cieľov v ostatných perspektívach. Dôležitosť tejto perspektívy spočíva v schopnosti zamestnancov a informačného systému, v motivácii, delegovaní právomoci a angažovanosti. [9] Perspektíva učenia sa a rastu hodnotí schopnosti podniku učiť sa a rásť. Preto je dôležité mať k dispozícii tri skupiny zdrojov, a to zamestnanci, informačné systémy a podnikové procedúry. Firmy musia neustále investovať značné finančné prostriedky do ľudí, systémov a procesov, iba tak dokážu obstáť v boji o konkurenčné výhody. Kľúčovými ukazovateľmi tejto perspektívy sú: spokojnosť a lojalita zamestnancov, ich produktivita a udržanie, stupeň angažovanosti, prístup k strategickým informáciám a prepojenie osobných motivačných faktorov zamestnancov s motivačnými faktormi organizácie. [8] Vo všeobecnosti platí, že motivovaní zamestnanci ochotní stotožniť sa s podnikom, predstavujú kľúč k úspechu. Rozdiel medzi jednotlivými firmami spočíva v tom, že s akou energiou sa v nich tieto aspekty skutočne podporujú. Skutočný rozdiel medzi dobrými a zlými firmami nespočíva v ich technickom vybavení, zariadení, procesoch alebo organizácii práce, ale v podnikovej kultúre. Len vo firmách, v ktorých je každý zamestnanec stotožnený s firemnou kultúrou, môžu dosahovať podstatne vyššie príjmy ako v podnikoch, kde firemná kultúra je len na papieri založená v stole niektorého manažéra. [5, s. 253 - 256] Úspechom každej firmy je mať k dispozícii zručných a kvalifikovaných pracovníkov a neustále zabezpečovať zdokonaľovanie ich zručností a osvojovanie nových znalostí. Táto perspektíva je definovaná troma hlavnými smermi: motivácia – dynamický usporiadaný súbor vnútorných faktorov, ktoré podnecujú a usmerňujú pracovný výkon, kvalifikácia – zvyšovanie kvality intelektuálneho kapitálu (znalostí) a kvalita a funkčnosť systému riadenia – efektívna vnútorná komunikácia. [6, s. 42 - 43] Úzko späté s kvalitou vykonávanej pracovnej činnosti je hodnotenie zamestnancov. Pomocou hodnotenia dokážeme správne motivovať každého zamestnanca, ktorý potom odvádza nami potrebný výkon. Hodnotenie môže byť: systematické – prebieha v pravidelných intervaloch, alebo predom definovaných okolností, alebo podľa predom definovaných postupov. Musí byť písomné a súčasťou každého zamestnanca. nesystematické – uskutočňuje sa náhodne alebo podľa aktuálnej potreby. Je ústne a má neformálny charakter. [4, s. 11 - 12] Každá organizácia môže vytvárať hodnotu len vtedy, keď bude aktívne riadiť rozvoj svojho vodcovského a ľudského kapitálu. Ide o rozvoj nehmotných aktív, ktorých základom sú znalosti. Firmy, ktoré dokážu zvládnuť tento proces rozvoja znalostí, ktorých nositeľom a šíriteľom je útvar ľudských zdrojov, si môžu vytvoriť významnú konkurenčnú výhodu. Firma môže posilňovať rozvoj svojho ľudského kapitálu a pracovnej kariéry svojich zamestnancov pomocou toho, že skúsenosti s prácou budú získavať v rôznych podnikateľských jednotkách a v rôznych regiónoch. Veľmi dôležitú úlohu tu zohráva rýchly prenos a osvojovanie si nových myšlienok, ktoré boli vytvorené v niektorej z podnikateľských jednotiek. Odovzdávanie týchto myšlienok v rámci celej firmy znižuje náklady na ich získavanie z externých zdrojov. [1, s. 102, 130] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 62 ZÁVER Úspech firmy nezávisí len od jej finančných ukazovateľov a výpočtov ukazovateľov finančnej analýzy. Je potrebné venovať pozornosť aj ostatným oblastiam, ktoré v konečnom dôsledku prispievajú k napĺňaniu celofiremných cieľov a rastu zisku, tržieb, obratu, atď. (finančné merítka). Systém BSC v sebe zahŕňa štyri perspektívy (finančná, zákaznícka, interných procesov a učenia sa a rastu). Previazanie cieľov v jednotlivých perspektívach umožňuje manažérom dosahovať želateľné konkurenčné výhody a obstáť v silnom konkurenčnom boji s ostatnými firmami v odvetví. Ciele v perspektívach musia byť navrhnuté tak, aby ich naplnenie nebolo v rozpore s firemnými zásadami a náročné na ich dosiahnutie.. Preto ciele musia spĺňať zásadu SMART (S – špecifické, M – merateľné, A – akceptovateľné, R – realistické, T – časovo ohraničené). Kvalifikovaní a zruční pracovný personál dokáže kvalitne riadiť jednotlivé procesy vo firme, ktoré budú uspokojovať v čo najväčšej miere potreby zákazníkov, čoho dôsledkom bude rast finančných ukazovateľov (obrat, zisk, tržby, atď.). Správna prepojenosť jednotlivých perspektív v systéme BSC je výsledkom úspechu firmy a zabezpečenie si stabilného a silného konkurenčného postavenie do budúcnosti. LITERATÚRA [1] KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2006. Alignment – systémové vyladění organizace. Jak využít Balance Scorecard k vytváření synergií. Praha: Management Press, 2006. 312 s. ISBN 80- 7261-155-0. [2] KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2007. Balanced Scorecard. Strategický systém měření výkonnosti firmy. Praha: Management Press, 2007. 267 s. ISBN 978-80-7261-177-5. [3] KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2010. Efektivní systém řízení strategie. Nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Praha: Management Press, 2010. 326 s. ISBN 978-80-7261-203-1. [4] PILAŘOVÁ, I. 2008. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada Publishing, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2042-5. [5] SIMON, H. 2010. Skrytí šampióni 21. století. Úspěšné strategie málo známých firem, které mají vedoucí postavení na světových trzích. Praha: Management Press, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7261-225-3. [6] UČEŇ, P. 2008. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha: Grada Publishing, 2008. 190 s. ISBN 978-80-247-2472-0. [7] WAGNEROVÁ, I. 2008. Hodnocení a řízení výkonnosti. Praha: Grada Publishing, 2008. 117 s. ISBN 978-80247-2361-7. [8] http://www.gradient5.sk/balanced-scorecard.html [9] http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=105407 ADRESA: PhDr. Peter Roguľa Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta manažmentu, Konštantínova ul. 16, 080 01 Prešov, Tel.: +421 908 319 465, e-mail: [email protected] Adresa trvalého bydliska: Popradská 3, 080 01 Prešov „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 63 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 64 POROVNANIE VOLEBNÝCH SYSTÉMOV S DÔRAZOM NA EFEKTÍVNE VYUŽÍVANIE VEREJNÝCH PROSTRIEDKOV Lucia Kollárová Ekonomická univerzita, Národohospodárska fakulta, Bratislava, Slovensko Abstrakt: Táto práca sa zaoberá voľbami do orgánov samosprávy obcí, nazývanými aj komunálne voľby. Cieľom práce je porovnať systém komunálnych volieb na Slovensku so systémom komunálnych volieb v Českej republike s dôrazom na vynakladanie finančných prostriedkov pri zabezpečení plynulého priebehu volieb Práca je rozdelená do dvoch nosných častí. Prvá časť práce poskytuje teoretický náhľad na problematiku komunálnych volieb, venuje sa definovaniu obecného zriadenia a orgánov obce, ich charakteristikám a hlavným úlohám. Rozoberá vzťahy medzi jednotlivými orgánmi obecného zriadenia. Druhá časť analyzuje súčasný stav financovania komunálnych volieb z pohľadu obce. V tejto časti je predstavený spôsob vynakladania financií obcami, ktoré sú im poskytnuté formou dotácií na realizáciu preneseného výkonu štátnej správy, a ich následné vyúčtovanie. Kľúčové slová: komunálne voľby, voľby do orgánov samosprávy obce, obec, priama voľba, nepriama voľba, orgány obce, zastupiteľstvo, starosta, kandidátne listiny KOMUNÁLNE VOĽBY V komunálnych voľbách alebo vo voľbách do samosprávy obcí sa rozhoduje o zastúpení v orgánoch obce (obecných (mestských) zastupiteľstiev a starostoch obcí a primátoroch miest). Na Slovensku sú obidva orgány sú volené priamo obyvateľmi obce alebo mesta na štvorročné obdobie1. V európskych krajinách je uplatňovaný ako model priamej voľby starostov či obdobne postavených funkcionárov, tak aj model nepriamej voľby. Legislatíva niektorých štátov umožňuje aplikáciu oboch modelov. Početnosť zastúpenia jednotlivých modelov je zobrazená v nasledovnej tabuľke 4. Priama voľba Taliansko, Portugalsko, Grécko, Cyprus, Slovinsko, Poľsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Macedónsko, Albánsko Nepriama voľba Belgicko, Fínsko, Holandsko, Francúzsko, Dánsko, Írsko, Luxembursko, Švédsko, Španielsko, Malta, Chorvátsko, Estónsko, Litva, Lotyšsko Priama i nepriama voľba Veľká Británia (o spôsobe rozhodujú občania v referende), Nemecko, Rakúsko (podľa spolkovej krajiny), Nórsko, Maďarsko (priamo obce do 10 000 obyvateľov), Rusko Tabuľka č. 1: Priama a nepriama voľba Zdroj: vlastné spracovanie PRÁVNA ÚPRAVA KOMUNÁLNYCH VOLIEB V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Podľa Ústavy Slovenskej republiky2 sú orgánmi obce starosta a obecné zastupiteľstvo. V súlade s týmto ústavným vymedzením ustanovuje iný právny predpis3, že orgánmi obce sú obecné zastupiteľstvo a starosta. Obecné zastupiteľstvo môže zriadiť a zrušiť podľa potreby stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány, najmä obecnú radu, komisie a určuje im náplň práce; môže zriadiť a zrušiť aj ďalšie svoje orgány a útvary, ak tak ustanovuje osobitný zákon. Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi obce na štyri roky. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis4. Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva. Počet poslancov na celé volebné obdobie určí pred voľbami obecné zastupiteľstvo podľa počtu obyvateľov obce. Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach života obce. PILÁT, J. 2003. Samospráva na Slovensku: trendy a problémy. In Komunálne voľby 2002. Bratislava: IVO – Inštitút pre verejné otázky, 2003. ISBN 80-88935-52-0, s. 10-17. 2 článok 69 zákona č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky 3 § 10 zákona č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení 4 zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do samosprávy obcí „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 65 Predstaviteľom obce, najvyšším výkonným orgánom obce a štatutárnym orgánom obce je starosta. Funkcia starostu je verejná funkcia, v tejto súvislosti osobitný predpis5 vymedzuje nezlučiteľnosť funkcie starostu s inými funkciami. Funkčné obdobie starostu sa skončí zložením sľubu novozvoleného starostu. Spôsob voľby starostu upravuje osobitný predpis6. S účinnosťou od 1. apríla 2010 sa zmenila právna úprava zastupovania starostu obce zástupcom starostu. Starostu zastupuje zástupca starostu, ktorého spravidla na celé funkčné obdobie poverí zastupovaním starosta do 60 dní od zloženia sľubu starostu; ak tak neurobí, zástupcu starostu zvolí obecné zastupiteľstvo. Zástupca starostu môže byť len poslanec. Ak obec má viac ako 20 000 obyvateľov, starosta môže poveriť zastupovaním dvoch zástupcov starostu, pričom určí ich poradie. Starosta môže zástupcu starostu kedykoľvek odvolať. Ak starosta odvolá zástupcu starostu, poverí zastupovaním ďalšieho poslanca do 60 dní od odvolania zástupcu starostu. Zástupca starostu zastupuje starostu v rozsahu určenom starostom v písomnom poverení. Ak zanikne mandát starostu pred uplynutím funkčného obdobia, plní úlohy starostu v plnom rozsahu zástupca starostu. Zastupovanie sa skončí zložením sľubu novozvoleného starostu. Zástupcovi starostu, ktorý plní úlohy starostu v plnom rozsahu náleží plat starostu určený podľa osobitného predpisu7. Voľby do orgánov samosprávy obcí sú upravené osobitným predpisom8. Konajú sa na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním. Právo voliť do orgánov samosprávy obce majú obyvatelia SR, ktorí majú v obci trvalý pobyt a najneskôr v deň volieb dovŕšili 18 rokov veku a nenastali u nich prekážky vo výkone volebného práva (obmedzenie slobody z dôvody ochrany zdravia ľudí, výkon trestu odňatia slobody, pozbavenie alebo obmedzenie spôsobilosti na právne úkony). Za poslanca obecného zastupiteľstva môže byť zvolený volič, u ktorého nenastali prekážky vo výkone volebného práva. Za starostu obecného zastupiteľstva môže byť zvolený volič, u ktorého nenastali prekážky vo výkone volebného práva a ktorý najneskôr v deň volieb dovŕšil 25 rokov veku. Pre voľby do obecných zastupiteľstiev sa v každej obci utvoria viacmandátové volebné odvody, v ktorých sa volia poslanci obecného zastupiteľstva pomerne k počtu obyvateľov obce. V obci, v ktorej sa má zvoliť 12 alebo menej poslancov môže sa utvoriť iba jeden volebný obvod. Pre voľby starostu obce tvorí každá obec jeden jednomandátový volebný obvod. Kandidátne listiny pre voľby do obecného zastupiteľstva podávajú politické strany, a to osobitne za každý volebný obvod. Politická strana môže na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko má byť v príslušnom volebnom obvode zvolených poslancov obecného zastupiteľstva. Kandidovať do obecného zastupiteľstva môžu aj nezávislí kandidáti. Súčasťou ich kandidátnej listiny je petícia podpísaná voličmi podporujúcimi jeho kandidatúru. Potrebný počet podpisov je uvedený v prílohe k zákonu č. 346/1990 Zb. Kandidátne listiny pre voľbu starostu obce môžu podávať politické strany. Každá politická strana môže na kandidátnej listine uviesť iba jedného kandidáta. Kandidovať na funkciu starostu môžu aj nezávislí kandidáti. Súčasťou ich kandidátnej listiny je petícia podpísaná voličmi podporujúcimi je ho kandidatúru. Potrebný počet podpisov podľa veľkosti obce je uvedený v prílohe k osobitnému predpisu, ktorý upravuje voľby do orgánov samosprávy obcí9. Voľby do orgánov samosprávy obcí sa konajú v posledných štrnástich dňoch volebného obdobia. Vyhlasuje ich predseda NR SR. Konajú sa na celom území Slovenskej republiky v ten istý deň od 7.00 do 20.00 hodiny. Predseda NR SR môže určiť, že sa konajú voľby vo dvoch dňoch, a to od 14.00 do 22.00 hodiny v prvý deň a od 7.00 do 14.00 hodiny v druhý deň. Za poslancov do obecného zastupiteľstva sú zvolení kandidáti, ktorí získali vo volebnom obvode najväčší počet hlasov. Ak získajú dvaja alebo viacerí kandidáti tej istej politickej strany rovnaký počet hlasov, je zvolený kandidát v poradí uvedenom na kandidátnej listine príslušnej politickej strany. Ak ide o kandidátov rôznych politických strán alebo nezávislých kandidátov, miestna volebná komisia určí z nich poslanca žrebom. Za starostu je zvolený kandidát, ktorý získal najväčší počet platných hlasov. Pri rovnosti sa vykonajú nové voľby. VOĽBY DO ZASTUPITEĽSTIEV OBCÍ A NEPRIAMA VOĽBA STAROSTOV V ČR Orgány obce tvorí obecné zastupiteľstvo a rada obce. Ústava Českej republiky10 hovorí, že obec je samostatne spravovaná zastupiteľstvom. Rada obce je výkonným orgánom obce v oblasti samostatnej pôsobnosti. Zastupiteľstvo obce volí spomedzi svojich členov do funkcií starostu a miestostarostu (miestostarostov). Starosta zastupuje obec navonok a stojí na čele obecného úradu. zákon č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí 7 zákon č. 253/1994 Z. z. o právnom postavení a platových pomeroch starostov obcí a primátorov miest v znení neskorších predpisov 8 zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí 9 zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí 10 Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, hlava siedma, čl. 101. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 5 6 66 Tak ako aj na Slovensku sa správa obce člení na dva piliere, ktorými sú samostatná pôsobnosť obce a prenesená pôsobnosť obce. Samostatnou pôsobnosťou sa rozumie výkon samosprávy, zatiaľ čo prenesená pôsobnosť predstavuje výkon štátnej správy vykonávaný príslušným orgánom obce, spravidla obecným úradom, tak ako to stanovuje zákon11. Členovia zastupiteľstva obce sú volení tajným hlasovaním na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva. Funkčné obdobie zastupiteľstva je štvorročné. Počet členov na každé volebné obdobie stanoví zastupiteľstvo obce v súlade s osobitným predpisom12 najneskôr 85 dní pred dňom konania volieb do zastupiteľstiev. Pri stanovení počtu členov zastupiteľstva obce sa prihliada najmä k počtu obyvateľov k 1. januáru roku, v ktorom sa konajú voľby a veľkosť územného obvodu. Mandát člena zastupiteľstva vzniká zvolení, k zvolení dôjde ukončením hlasovania. Zastupiteľstvo obce rozhoduje vo veciach patriacich do samostatnej pôsobnosti obce. Zastupiteľstvo obce môže zriadiť výbory ako svoje iniciatívne a kontrolné orgány. Predsedom výboru je vždy člen zastupiteľstva obce. Svoje stanoviská a návrhy predkladajú výbory zastupiteľstvu obce. Výbor plní úlohy, ktorými ho poverí zastupiteľstvo obce, ktorému sa zodpovedá. Zastupiteľstvo zriaďuje vždy finančný a kontrolný výbor. Rada obce je výkonným orgánom obce v oblasti samostatnej pôsobnosti a za svoje činnosti sa zodpovedá zastupiteľstvu obce. V oblasti prenesenej pôsobnosti rozhoduje rada len ak tak stanovuje osobitný predpis13. V obci, v ktorej sa rada nevolí, vykonáva jej právomoc starosta, ak nie je stanovené zákonom14 inak. Radu obce tvorí starosta, miestostarosta (miestostarostovia) a ďalší členovia volení z členov zastupiteľstva obce. Počet členov rady je nepárny, tvorí ju najmenej 5 a najviac 11 členov, pričom nesmie počet členov nesmie presahovať jednu tretinu počtu členov zastupiteľstva. Rada obce sa nevolí v obciach, kde zastupiteľstvo obce má menej ako 15 členov. Rada obce sa schádza k svojim schôdzam podľa potreby, jej schôdze sú neverejné, ale môže si k jednotlivým bodom svojho jednania prizvať ďalšieho člena zastupiteľstva obce a iné osoby. Rada obce pripravuje návrhy pre jednanie zastupiteľstva obce a zabezpečuje plnenie ním prijatých uznesení Rada obce môže zriadiť komisie ako svoje iniciatívne a poradné orgány. Komisia je tiež výkonným orgánom, ak jej bol zverený výkon prenesenej pôsobnosti. Svoje stanoviská a námety predkladajú rade obce, ktorej za svoju činnosť zodpovedajú. Vo veciach výkonu prenesenej pôsobnosti na zverenom úseku zodpovedá starostovi. Predsedom komisie môže byť len osoba, ktorá sa preukázala zvláštnou odbornou spôsobilosťou v oblasti komisii zverenej prenesenej pôsobnosti. Obec navonok zastupuje starosta, ktorého do funkcie volí zastupiteľstvo spomedzi svojich členov. Za výkon svojej funkcie sa zodpovedá zastupiteľstvu obce. Starostu zastupuje miestostarosta, ktorého určí zastupiteľstvo, zastupuje starostu v dobe jeho neprítomnosti alebo v dobe, kedy starosta nevykonáva funkciu. Zastupiteľstvo môže zvoliť viac miestostarostov a zveriť im niektoré úlohy. Obecný úrad má na rozdiel od zastupiteľstva, rady a starostu administratívny charakter. Obecný úrad tvoria starosta, ktorý stojí na jeho čele, miestostarosta (miestostarostovia), tajomník, ak je táto funkcia zriadená, a zamestnanci obce. Podmienky výkonu volebného práva, organizáciu volieb do zastupiteľstiev obcí v Českej republike a rozsah súdneho preskúmania pre voľby do zastupiteľstiev upravuje osobitný predpis15. Funkčné obdobie zastupiteľstiev je štvorročné. Voľby do zastupiteľstiev obcí sa konajú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásad pomerného zastúpenia. Voľby do zastupiteľstiev obcí vyhlasuje prezident republiky. Konajú sa v lehote tridsiatich dní pred uplynutím funkčného obdobia vo všetkých obciach v dvoch dňoch. Ak sa voľby konajú v dvoch dňoch, sú nimi piatok a sobota, v prvom dni začína hlasovanie o 14.00 hodine a končí o 22.00 hodine, v druhý deň začína hlasovanie o 8.00 hodine a končí o14.00 hodine. Dodatočné voľby, opakované voľby opakované hlasovanie a nové voľby sa konajú v jeden deň. Hlasovanie začína o 7.00 hodine a končí o 22.00 hodine. Právo voliť do zastupiteľstva obce má štátny občan ČR, ktorý v deň volie, ak sa konajú voľby v dvoch dňoch, druhý deň volieb, dosiahol najmenej 18 rokov veku, je v deň konania volieb prihlásený v obci k trvalému pobytu a nenastali u neho prekážky vo výkone volebného práva (zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu výkonu trestu odňatia slobody, zbavenie spôsobilosti k právnym úkonom, zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu ochrany zdravia ľudí). Členom zastupiteľstva môže byť zvolený každý volič, u ktorého nenastala prekážka vo výkone volebného práva (zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu výkonu trestu odňatia slobody, zbavenie spôsobilosti k právnym úkonom). Osobitný predpis16 určuje zásady nezlučiteľnosti funkcie člena obecného zastupiteľstva s inými funkciami. BŘEN, J. 2007. Postavenie zastupiteľstva obce. In Deník veřejné správy. [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné na internete: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6262427>. ISSN 1213-6336. 12 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), § 68, ods. 1. 13 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). 14 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). 15 Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 11 67 2007, Kandidátne listiny volieb do zastupiteľstva obcí môžu podávať volebné strany. Každá volebná strana môže podať len jednu kandidátnu listinu, ak bolo vytvorených viac volebných obvodov, môže strana podať kandidátnu listinu v každom volebnom obvode. Volebná strana môže na kandidátnu listinu uviesť najviac toľko kandidátov, koľko členov do zastupiteľstva obce sa volí. V obciach kde sa má voliť sedem a menej členov zastupiteľstva obce, môže volebná strana na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko členov zastupiteľstva obce sa volí a tento počet môže navýšiť o jednu tretinu a zaokrúhliť na celé číslo nadol. Ak tvorí volebnú stranu nezávislý kandidát alebo združenie nezávislých kandidátov, pripojí ku kandidátnej listine petíciu podpísanú voličmi podporujúcimi jeho kandidatúru. Potrebný počet podpisov je stanovený v prílohe osobitného predpisu upravujúceho voľby do zastupiteľstiev obcí v ČR17. FINANCOVANIE VÝDAVKOV SPOJENÝCH S PRÍPRAVOU, VYKONANÍM A ZISŤOVANÍM VÝSLEDKOV VOLIEB DO ORGÁNOV SAMOSPRÁVY OBCÍ V ROKU 2010 Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky vydáva metodický postup pri úhrade výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010. Podľa osobitného predpisu18 sa výdavky spojené s voľbami do obecných (mestských) zastupiteľstiev a s voľbami starostov obcí (primátorov) uhrádzajú z prostriedkov štátneho rozpočtu SR rozpočtovaných v kapitole ministerstva vnútra19. Finančné prostriedky súvisiace s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb je možné čerpať len na druhy výdavkov, ktoré určuje metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí20. Na zabezpečenie činnosti okrskových volebných komisií počas prípravy a vykonania volieb do orgánov samosprávy obcí poukázal Obvodný úrad Trnava vybranej obci finančné prostriedky v sume 540 eur na každý vytvorený okrsok a to na21: odmeny za výkon funkcie člena okrskovej volebnej komisie podľa osobitných predpisov22 vo výške 36,10 eur sa poskytuje v zaokrúhlenej sume 185 eur pre predpokladaný počet 5 členov okrskových volebných komisií. Členovia okrskovej volebnej komisie majú nárok na odmenu, dohody o vykonaní práce mimo pracovného pomeru sa s členmi okrskovej volebnej komisie neuzatvárajú. odmenu zapisovateľovi okrskovej volebnej komisie za plnenie funkcie odborného poradcu okrskovej volebnej komisie vo výške 35 eur na jeden volebný okrsok, odmenu zapisovateľovi miestnej volebnej komisie, ktorý plní úloha aj zapisovateľa okrskovej volebnej komisie podľa osobitného predpisu23 vo výške 50 eur, odmeny pomocným pracovným silám vo výške 50 eur na jeden volebný okrsok, odmeny za doručenie oznámenia o čase a mieste konania volieb voličom vo výške 0,05 eura za jedno doručenie, spolu vo výške 50 eur na jeden volebný okrsok, úhrada výdavkov na obstaranie kancelárskych potrieb vo výške 10 eur na jeden volebný okrsok, vybavenie volebných miestností štátnou zástavou, štátnou vlajkou a štátnym znakom Slovenskej republiky vo výške 15 eur na jeden volebný okrsok, cestovné náhrady, občerstvenie a stravovanie členov, zapisovateľov a pomocných pracovných síl okrskových volebných komisií do výšky 100 eur na jeden volebný okrsok; cestovné je možné uhradiť členom, zapisovateľom a pomocným pracovným silám okrskových volebných komisií len do výšky ceny cestovného lístka verejnej dopravy v súvislosti s plnením úloh volebnej komisie; občerstvenie sa poskytuje podľa vecného vymedzenia určeného osobitným predpisom24 vo výške 1,50 eura na osobu do 12 hodín činnosti a vo výške 2 eur na osobu nad 12 hodín činnosti s výnimkou alkoholických nápojov; stravovanie možno poskytnúť v rozsahu určenom osobitnými predpismi25 pre časové pásmo 5 až 12 hodín vo výške 3,60 eura, pre časové pásmo 12 až 18 hodín vo výške 5,40 eura, pre časové pásmo nad 18 hodín vo výške 8,30 eura, prevádzku motorových vozidiel a prepravné vo výške 15 eur na jeden volebný okrsok, poštovné vo výške 5 eur na jeden volebný okrsok, úhradu ostatných výdavkov vo výške 75 eur na jeden volebný okrsok. § 5 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů 18 § 57 ods. 1 zákona SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov 19 Metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010. Ministerstvo vnútra SR, 2010. [cit. 2011-11-13]. Dostupné na internete: <http://www.minv.sk/? oso10-financie >. 20 Tamtiež. 21 Financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010 - usmernenie. Obvodný úrad Trnava, 2010. 22 § 55 ods. 4 zákona č. 346/1990 Zb. a podľa vyhlášky Ministerstva financií SR č. 122/1994 Z. z. o výške odmeny, o spôsobe úhrady a výplaty odmeny a náhrad členom volebných komisií v znení neskorších predpisov 23 § 15 ods. 5 zákona č. 346/1990 Zb. 24 Výnos Ministerstva financií Slovenskej republiky č. MF/11250/2004-42 25 § 5 zákona č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách a Opatrenie Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny SR č. 110/2009 o sumách stravného „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 16 17 68 Vyúčtovanie prostriedkov štátneho rozpočtu poskytnutých na úhradu výdavkov spojených s voľbami do orgánov samosprávy obcí podľa platnej rozpočtovej klasifikácie so stručným komentárom predložili obce a mestá do 18 kalendárnych dní od skončenia volieb listom starostu (primátora) t. j. do 15. decembra 2010. Pri vyúčtovaní finančných prostriedkov bolo potrebné uviesť počet členov okrskových komisií a počet voličov. V nasledovnej tabuľke 2 môžeme vidieť vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do OSO 2010 vo vybranej obci. Skutočne vynaložené výdavky obce sú rozčlenené podľa platnej rozpočtovej klasifikácie. Pri každej položke rozpočtovej klasifikácie je uvedená suma skutočne vynaložených prostriedkov z účelovej dotácie poskytnutej obci prostredníctvom obvodného úradu. Celkové výdavky sú porovnané s poskytnutou dotáciou, z čoho vyplýva, že obecný úrad vráti obvodnému úradu nevyužitú časť dotácie. Dobrá Voda 1 661 5 Obec Počet okrskov Počet oprávnených voličov Počet členov OVK Ozn. a A. B. C. D. E. F. G. H. I. J. K. L. M. N. O. P. Q. R. S. T. U. V. Položka rozpočtovej klasifikácie b 610 – mzdy, platy, služobné príjmy a ostatné osobné vyrovnania 620 – poistné a príspevkové do poisťovní 630001 – cestovné náhrady – tuzemské (vlastní zamestnanci) 632001 – energie 632003 – poštovné a telekomunikačné služby 633006 – všeobecný materiál 633006 – vlajka, zástava, štátny znak 633016 – reprezentačné (občerstv. do 12 hod 1,5 Eur, nad 12 h 2,0 Eur) 634001 – palivo, mazivá, oleje, špeciálne kvapaliny 634004 – prepravné a nájomné dopravných prostriedkov 635004 – rutinná a štandardná údržba – prepravných strojov, prístrojov a zariadení 635006 – rutinná a štandardná údržba – budov, objektov 636001 – nájomné za nájom – budov, objektov 637004 – všeobecné služby 637007 – cestovné náhrady iným než vlastným zamestnancom 637009 – náhrada mzdy a platu 637014 – stravovanie (podľa zákona č. 283/2002 Z. z.) 637026 – odmeny členom komisie (36,10 Eur) 637026 – odmeny zapisovateľom miestnej a okrskovej volebnej komisie 637027 – odmeny zamestnancom mimo pracovného pomeru 637027 – odmeny pomocným pracovným silám 637027 – odmeny za doručenie oznámenia o mieste a čase (0,05 Eur/1 ks) Výdavky spolu Poskytnutý preddavok Rozdiel (-OcÚ vráti, + OÚ doplatí) Suma v Eur 1 0,67 4,54 15,00 5,00 10,39 12,00 15,87 5,44 32,40 180,50 50,00 50,00 33,25 415,06 540,00 -124,94 Tabuľka č. 2: Vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do orgánov samosprávy obcí v roku 2010 vo vybranej obci Zdroj: vlastné spracovanie podľa Vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do orgánov samosprávy obcí 2010, Obecný úrad Dobrá Voda. FINANCOVANIE VÝDAVKOV SPOJENÝCH S VOĽBAMI DO ZASTUPITEĽSTIEV OBCÍ, KRAJOV A VOLIEB DO PARLAMENTU ČESKEJ REPUBLIKY Ministerstvo financií po dohode s Ministerstvom vnútra vydáva Smernicu, ktorou sa upravuje postup obcí, krajov a okresných úradov pri financovaní volieb do zastupiteľstiev obcí, krajov a Parlamentu Českej republiky. Táto smernica slúži k zabezpečeniu účelného a hospodárneho vynakladania prostriedkov štátneho rozpočtu Českej republiky pri financovaní výdavkov spojených s voľbami do zastupiteľstiev obcí, krajov a volieb do Parlamentu Českej republiky. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 69 Táto smernica sa vzťahuje na výdavky26: obcí, miest, miest so zvláštnym postavením, ich mestských obvodov a mestských časí a mestských častí hlavného mesta prahy, krajov a hlavného mesta Prahy a okrskových volebných komisií pri financovaní volieb do zastupiteľstiev obcí, krajov a volieb do Parlamentu Českej republiky, ktoré sa hradia zo štátneho rozpočtu Českej republiky. Výdavkami v rozsahu potrebnom pre organizačno-technické zabezpečenie volieb sa rozumejú výdavky na27: základné kancelárskej potreby a poštové poplatky, inštalácia (nemožno hradiť zakúpenie výpočtovej techniky), prevádzka vrátane prípadnej opravy a prípadne nájom výpočtovej techniky, dopravné výkony zabezpečované obcami a krajmi, cestovné náhrady členov volebných komisií a ďalších osôb podieľajúcich sa na príprave volieb a plnení úloh v priebehu volieb pri pracovných cestách, prenájom nebytových priestorov na dobu nutnú pre činnosť volebných komisií potrebných pre konanie volieb, platy zamestnancov prijatých na dobu určitú alebo odmeny osôb vyplácané podľa dohody o vykonaní práce uzatvorených k zabezpečeniu prác spojených s prípravou a konaním volieb, zaistenie distribúcie hlasovacích lístkov voličom, a to v čiastke 3,50 Kč na jedného voliča, v prípade, keď distribúcia hlasovacích lístkov bude zaistená prostredníctvom pošty, občerstvenie s výnimkou alkoholických nápojov, ktoré môže poskytnúť príslušný obecný úrad členom volebných komisií ako nepeňažné plnenie vo výške spodnej hranice stanovenej sadzby stravného podľa osobitného predpisu28, zvláštne odmeny za výkon funkcie člena volebnej komisie, verejné zdravotné poistenie hradené z týchto odmien, náhrady miezd alebo platov vyplácaných členom volebných komisií, paušálne náhrady ušlého zárobku. Člen okrskovej volebnej komisie má podľa osobitného predpisu29 nárok na zvláštnu odmenu za výkon funkcie30. Výšku zvláštnej odmeny za výkon funkcie člena okrskovej volebnej komisie upravuje osobitný predpis31. Členovi okrskovej volebnej komisie prislúcha za výkon funkcie zvláštna odmena vo výške 1 300 Kč, zapisovateľovi okrskovej volebnej komisie vo výške 1 500 Kč a predsedovi okrskovej volenej komisie vo výške 1 600 Kč. Ak sa konajú voľby do zastupiteľstiev obcí v tých dňoch ako voľby do Senátu, odmena za výkon funkcie predsedu a člena okrskovej volebnej komisie sa zvyšuje u tých komisií, kde sa zároveň volí do Senátu o 400 Kč, v prípade ďalšieho kola volieb do Senátu sa odmena za výkon funkcie predsedu a člena okrskovej volebnej komisie zvyšuje o ďalších 200 Kč. Pri plnej účasti na všetkých zasadaniach okrskovej volebnej komisie a v prípade oboch kôl volieb do Senátu bude táto odmena u člen okrskovej volebnej komisie predstavovať 1 900 Kč, u zapisovateľa okrskovej volebnej komisie 2 100 Kč a u predsedu okrskovej volebnej komisie 2 200 Kč32. Výdavky obcí, krajov a volebných komisií spojené s prípravou a konaním volieb sa hradia z kapitoly Všeobecná pokladničná správy štátneho rozpočtu Českej republiky na príslušný rok. Účelové dotácie na výdavky spojené s voľbami sa poskytuje krajom a ich prostredníctvom obciam. Obce a kraje zaistia sledovanie čerpania účelovej dotácie na voľby pomocou účelových znakov, ktoré umožnia oddelené vyúčtovanie skutočných výdavkov na voľby od ostatných bežných výdavkov. Kraje predkladajú Ministerstvu financií do 60 dní od vyhlásenia výsledkov volieb Štátnou volebnou komisiou predbežné vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami. V termíne stanovenom Ministerstvom financií pre zaúčtovanie finančných vzťahov so štátnym rozpočtom Českej republiky za príslušný rok predložia kraje súhrnné vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami. Směrnice Ministerstva financí ze dne 12. února 2002 č. j. : 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky ve znení pozdejších předpisú. Ministerstvo financií ČR, 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/vestnik/2002/vest_1.html>. 27 Tamtiež. 28 §163 zákonníku práce 29 § 62 zákona o volbách do zastupitelstev obcí 30 Zapisovateľ okrskovej volebnej komisie podľa ustanovenia § 17 odst. 6 zákona o voľbách do zastupiteľstiev obcí je členom okrskovej volebnej komisie. 31 Vyhláška č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonú, ve znění pozdejších předpisú 32 Postavení okrskových volebních komisí ve volbách do zastupitelstev obcí a do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2010 odměňování a nároky členů okrskových volebních komisí, Ministerstvo vnitra ČR. 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: < http://www.mvcr.cz/clanek/postaveni-okrskovych-volebnich-komisi-ve-volbach-do-zastupitelstev-obci-a-do-senatu-parlamentu-ceske-republiky-vroce-2010-odmenovani-a-naroky-clenu-okrskovych-volebnich-komisi-621577.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 26 70 ZÁVER „Občanom sa priznáva právo zúčastňovať sa na správe verejných vecí priamo alebo slobodnou voľbou svojich zástupcov33.“ Najdemokratickejšou a najspravodlivejšou metódou „obsadzovania štátnych funkcií “ sú voľby34. V práci je porovnaný systém komunálnych volieb na Slovensku so systémom komunálnych volieb v Českej republike s dôrazom na vynakladanie finančných prostriedkov pri zabezpečení plynulého priebehu volieb Práca je rozdelená do dvoch častí. Prvá časť práce je teoretická. Porovnaný je systém komunálnych volieb, obecného zriadenia a orgánov obce a vzťahy medzi nimi. Hlavným rozdielom medzi systémom na Slovensku a Čechách je samotná voľba starostu obce. Na Slovensku sa starosta volí v priamych voľbách, tzn. obyvateľmi obce, zatiaľ čo v Českej republike volí starostu zastupiteľstvo spomedzi svojich členov. Orgánmi obce SR sú obecné zastupiteľstvo a starosta obce. Zastupiteľstvo si môže podľa potreby zriadiť alebo zrušiť stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány, hlavne obecnú radu a komisie. Na rozdiel od českého zákonného poňatia rady ako výkonného orgánu obce je podľa slovenskej úpravy rady fakultatívnym, iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom obecného zastupiteľstva a zároveň plní funkcia poradného orgánu rady. Vzájomné postavenie zastupiteľstva a starostu nie je založené na princípe nadriadenosti a podriadenosti, zastupiteľstvo nemôže starostovi ukladať úlohy. Pokiaľ ide o postavenie obecného úradu, ten zabezpečuje organizačné a administratívne záležitosti zastupiteľstva a starostu a orgánov zriadených zastupiteľstvom. Obecný úrad teda nie je chápaný ako v českej koncepcii územnej samosprávy, tzn. ako orgán obce vykonávajúci prenesenú pôsobnosť. Druhá časť analyzuje súčasný stav financovania komunálnych volieb z pohľadu obce. V tejto časti je predstavený spôsob vynakladania financií obcami, ktoré sú im poskytnuté formou dotácií na realizáciu preneseného výkonu štátnej správy, a ich následné vyúčtovanie. V oboch krajinách sa na krytie výdavkov spojených s voľbami poskytuje dotácia zo štátneho rozpočtu. Výdavky obcí, krajov a volebných komisií spojené s prípravou a konaním volieb v ČR sa hradia z kapitoly Všeobecná pokladničná správy štátneho rozpočtu ČR, zatiaľ čo výdavky spojené s voľbami do obecných (mestských) zastupiteľstiev a voľbami starostov obcí (primátorov) sa uhrádzajú v SR z prostriedkov štátneho rozpočtu SR rozpočtovaných v kapitole ministerstva vnútra. Ministerstvo vnútra SR a Ministerstvo financií ČR po dohode s Ministerstvo vnútra ČR vydávajú metodický postup a smernicu, aby tak zabezpečili účelné a hospodárne vynakladanie prostriedkov štátnych rozpočtov pri financovaná výdavkov spojených voľbami. Smernica Ministerstva financií ČR upravuje postup obcí, krajov a okresných úradov pri financovaní nielen volieb do zastupiteľstiev obcí, ale aj volieb do zastupiteľstiev krajov a Parlamentu ČR. V oboch prípadoch musí byť zabezpečené osobitné sledovanie výdavkov na prípravu a konanie volieb od ostatných bežných výdavkov. Vyúčtovanie prostriedkov štátneho rozpočtu SR na úhradu výdavkov vynaložených na voľby podľa rozpočtovej klasifikácie so stručným komentárom predložia obce obvodnému úradu do osemnástich kalendárnych dní a obvodné úrady ministerstvu vnútra do dvadsiatich piatich kalendárnych dní od skončenia volieb. Kraje ČR predložia Ministerstvu financií ČR do šesťdesiatich dní od vyhlásenia výsledkov volieb Štátnou volebnou komisiou predbežné vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami. Súhrnné vyúčtovanie výdavkov predložia kraje v termíne stanovenom Ministerstvo financií ČR Už po voľbách v roku 2006 bola uložená Ministerstvu vnútra ČR úloha, a to analýza problematiky potenciálneho zavedenia priamej voľby starostov v ČR. V posledných rokoch sa opakovane diskutuje o zmene spôsobu voľby starostu obce, ktorý by podľa viacerých názorov mal byť volený v priamych voľbách, zároveň je ale potrebné urobiť starostu osobne zodpovedným za výkon verejnej moci a za chod úradu, v prvom rade je potrebné zmeniť rozdelenie kompetencií medzi orgánmi územnej samosprávy, tzn. medzi zastupiteľstvom a starostom. Právna úprava Slovenskej republiky zodpovedá v rade aspektov predstavám, resp. návrhom kritikov súčasného stavu a teda by podľa niektorých názorov mohol byť slovenský model inšpiratívny pre Česko. LITERATÚRA [1] BŘEN, J. 2007. Postavenie zastupiteľstva obce. In Deník veřejné správy. [online]. 2007, [cit. 2012-02-20]. Dostupné na internete: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6262427>. ISSN 1213-6336. [2] NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9. PILÁT, J. 2003. Samospráva na Slovensku: trendy a problémy. In Komunálne voľby 2002. Bratislava: IVO – Inštitút pre verejné otázky, 2003. ISBN 80-88935-52-0, s. 10[3] 17. [4] [5] [6] 33 34 Financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010 - usmernenie. Obvodný úrad Trnava, 2010. Metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010. Ministerstvo vnútra SR, 2010. [cit. 2011-11-13]. Dostupné na internete: <http://www.minv.sk/? oso10-financie >. Postavení okrskových volebních komisí ve volbách do zastupitelstev obcí a do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2010 odměňování a nároky členů okrskových volebních komisí, Ministerstvo vnitra ČR. 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: < http://www.mvcr.cz/clanek/postaveni-okrskovych-volebnich-komisive-volbach-do-zastupitelstev-obci-a-do-senatu-parlamentu-ceske-republiky-v-roce-2010-odmenovani-a-naroky- Zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky,. čl. 30 ods. 1. SIVÁK, R. a kol.2007.Verené financie. Bratislava: Iura Edition, spol. s r. o., 2007, 311 s. ISBN 978-80-8078-094-4. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 71 [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] clenu-okrskovych-volebnich-komisi-621577.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>. Směrnice Ministerstva financí ze dne 12. února 2002 č. j. : 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky ve znení pozdejších předpisú. Ministerstvo financií ČR, 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/vestnik/2002/vest_1.html>. Vyhláška č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonú, ve znění pozdejších předpisú Výnos Ministerstva financií Slovenskej republiky č. MF/11250/2004-42. Zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky Zákon SNR č. 369/1990. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov Zákon SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov Zákon č. 253/1994 Z. z. o právnom postavení a platových pomeroch starostov obcí a primátorov miest v znení neskorších predpisov Zákon č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách Opatrenie Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny SR č. 110/2009 o sumách stravného Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce ADRESA: Lucia Kollárová Ekonomická univerzita, Národohospodárska fakulta, Bratislava, Slovensko e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 72 OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA A KÚPEĽNÝCH PODNIKOV Katarína Mrkvová Ekonomická univerzita v Bratislave, Obchodná fakulta, Katedra služieb a cestovného ruchu Abstrakt: Hlavným cieľom príspevku je spracovanie problematiky ochrany kúpeľného prostredia a ochrany kúpeľných podnikov v podmienkach Slovenskej republiky obohatené o nové znalosti a odborné skúsenosti získané z domácich i zahraničných zdrojov. Nevyhnutná ochrana a rozovoj kúpeľného prostredia je vyjadrením vzťahu mesta, podnikateľských subjektov, miestneho obyvateľstva i kúpeľných klientov k liečivým danostiam prírody a k ich zhodnocovaniu. Príspevok sa zaoberá ochranou podnikateľského prostredia a v jej rámci ochranou hmotných a nehmotných zložiek podnikania, ako aj ochranou ľudských zdrojov. Kľúčové slová: kúpeľné prostredie, kúpeľný podnik, ochrana prostredia, enviromentálne problémy, kúpeľné miesto, podnikateľské prostredie, ochrana ľudských zdrojov, ochrana majetku ÚVOD Kúpeľníctvo ako také vychádza z existencie prírodných liečivých zdrojov. Tento fakt je predmetom neprestajného skúmania predovšetkým vo vzťahu k zdraviu ľudí. Liečivá sila prírodných liečivých zdrojov, ktoré sa vo veľkej miere vyskytujú na území Slovenskej republiky, je prioritným dôvodom i predmetom ich ochrany. Ochrana prírodných liečivých zdrojov má nielen ekologický, sociálny, biologický, medicínsky, ale aj ekonomický význam. Prírodné liečivé kúpele vystupujú ako podnikateľské subjekty v konkrétnych právnych formách kúpeľných podnikov. Práve preto si zasluhujú osobitnú formu ochrany s ohľadom na ochranu kúpeľného prostredia. 1. OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA Základným cieľom ochrany kúpeľného prostredia je zabezpečiť ochranu liečebného režimu pri poskytovaní kúpeľnej zdravotnej starostlivosti. Ochrana prostredia je daná zákonom 538/2005 Z. z., kde sa uvádza, že žiadosť o povolenie na prevádzkovanie prírodných liečebných kúpeľov a kúpeľných liečební musí obsahovať odborný posudok o stave životného prostredia s možnosťou vytvorenia a udržania kúpeľného prostredia. Kúpeľné prostredie je súhrn vecí a činností, ktoré utvárajú atmosféru priaznivú na liečebný pobyt, oddych, odpočinok a uvoľnenie a vo vzťahu k liečebnej starostlivosti uvedené zložky sú potrebné ako doplnkové faktory. Kúpeľné prostredie vo vzťahu k zdraviu ľudí možno kreovať v širších súvislostiach, v ktorých sa prelína sociálne prostredie s prírodným prostredím, pretože kategória zdravia sa podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) pokladá za stav fyzickej, psychickej a sociálnej rovnováhy. Kúpeľné prostredie sa podľa kúpeľného zákona zabezpečuje najmä: povinným dodržiavaním podmienok ustanovených pre kúpeľné územie, prijímaním opatrení smerujúcich k odstráneniu exhalátov a imisií, ktoré môžu zasiahnuť kúpeľné územie, vybudovaním zdravotníckych zariadení, ubytovacích zariadení, kúpeľných parkov, lesoparkov, športovísk a spoločenských objektov, prijímaním opatrení zabezpečujúcich zdravé stravovanie a nefajčiarske prostredie, vhodným začlenením urbanistických celkov a drobnej architektúry do rámca kúpeľných parkov a prírodnej zelene.1 Na nákladoch spojených s vytváraním kúpeľného prostredia sú povinní v primeranej miere participovať všetci využívatelia prírodných liečivých zdrojov a klimatických podmienok vhodných na liečenie. Ochrana kúpeľného prostredia v zložke ochrany prírodného prostredia zahŕňa starostlivosť o budovy, ich architektúru, exteriéry, pokoj, reguláciu pomerov, podporu oddychových a kultúrnych aktivít. Pri ochrane kúpeľného prostredia sa uplatňujú ďalšie všeobecné a legislatívne predpisy zamerané na ochranu prírody a krajiny. 1.1 ENVIRONMENTÁLNE PROBLÉMY Ochrana krajinného prostredia v súvislosti s kúpeľníctvom sa týka prevencie environmentálnych problémov, akými sú: 1 Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2007. Kúpeľníctvo. Ochrana prírodných liečebných kúpeľov v Slovenskej republike. Bratislava : „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 73 vplyv dopravy na kvalitu ovzdušia – (Napríklad mesto Rajecké Teplice malo kúpeľný dom v blízkosti frekventovanej cesty. Na ceste bol označený chodník pre chodcov, chýbala však svetelná signalizácia, čím bol prechod sťažený. Autá často nerešpektovali dopravné obmedzenie. V Rajeckých Tepliciach bol vystavaný cestný obchvat a do užívania bol uvedený v roku 2003. Z centra mesta sa odstránil hluk. Zlé spevnenie svahu zapríčinilo v roku 2005 zosun množstva zeminy, kameňov, ktoré novú cestu zatarasili. Problém sa zopakoval v roku 2006, preto Slovenská správa ciest uskutočnila dodatočné práce na spevňovaní a stabilizácii svahu. Dopravný problém sa mestu podarilo vyriešiť. Na tomto probléme možno demonštrovať záujem verejného sektora na riešení dopravných problémov v kúpeľnom meste.) hluková záťaž – (Liečebný proces pre rekonštrukciu sa vylúčil napríklad v kúpeľnom hoteli Thermia Palace v Piešťanoch.) znehodnocovanie prírodných liečivých zdrojov odpadové hospodárstvo devastácia, degradácia a kontaminácia vôd dôsledky človeka na ekosystémy2 1.12 OCHRANA KÚPEĽNÉHO MIESTA Kúpeľné miesto je územie obce, na ktorom sa nachádzajú prírodné liečivé zdroje a kúpele, kúpeľné liečebne a iné zariadenia potrebné na vykonávanie kúpeľnej starostlivosti. Pozitívny vplyv kúpeľov na mesto, obec či región sa prejavuje aj v iných ekonomických súvislostiach: vytváranie priamych pracovných miest, priama zamestnanosť v kúpeľných zariadeniach vyvoláva nepriamu zamestnanosť v kooperujúcich organizáciách – dodávatelia tovarov, poskytovatelia osobných a vecných služieb, kultúrne a športové zariadenia, na základe priamej a nepriamej zamestnanosti sa zabezpečujú dôchodky pre miestnych obyvateľov a obyvateľov regiónu, vďaka kúpeľom sa zvyšuje návštevnosť kúpeľného mesta/obce, čo zvyšuje ich imidž, ochranné prostredia realizované v kúpeľnom mieste pozitívne vplývajú na zvyšovanie kvality životného prostredia, rozvoj infraštruktúry a supraštruktúry kúpeľného miesta vyplýva na rast životnej úrovne obyvateľov, ľahká dosiahnuteľnosť kúpeľných služieb má niekoľkonásobný význam pre zdravie miestneho obyvateľstva. Z uvedeného vyplýva, že dobrá spolupráca orgánov miestnej samosprávy s kúpeľnými podnikmi má význam pri ochrane ekonomických záujmov obyvateľov kúpeľných miest a obcí.3 2. OCHRANA KÚPEĽNÝCH PODNIKOV Charakteristiky kúpeľného podniku možno formulovať podľa nasledujúcich znakov: Je to podnik služieb, ktorý poskytuje zdravotnícke služby, lekárske vyšetrenia a procedúry, ubytovacie, stravovacie, kultúrno – spoločenské a doplnkové služby. Základom sú služby zdravotnej starostlivosti vrátane charakteristických špecifických terapií a liečebnej výživy. Ostatné služby majú podporný charakter. Poskytovanie výkonov sa viaže na osobitné prírodné danosti – existenciu prírodných liečivých zdrojov. Vecné a osobné služby, ktoré tvoria produkt kúpeľného podniku, predpokladajú vysoký podiel živej práce. Služby nie sú poskytované jednotlivo, vyznačujú sa vysokou komplexnosťou, čo vyžaduje vytvorenie zodpovedajúcej infraštruktúry.4 2.1 OCHRANA PODNIKATEĽSKÉHO PROSTREDIA Podnikateľské prostredie znamená existenciu dobrých podmienok na slobodné podnikanie. Tvorí ho interné prostredie kúpeľných podnikov a externé prostredie vo všeobecnom členení na: ekonomické prostredie legislatívne prostredie technologické prostredie sociálne prostredie ekologické prostredie ostatné prostredie „tamtiež“ „tamtiež“ 4 Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko-ekonomických podmienkach a perspektívy jeho rozvoja. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 2 3 74 Ochrana podnikateľského prostredia je východiskom na realizáciu ochrany kúpeľného podniku vo funkcii podnikateľa. Priaznivé podnikateľské prostredie je základným predpokladom dlhodobej konkurencieschopnosti a rastu trhovej ekonomiky.5 2.2 OCHRANA MAJETKU KÚPEĽNÝCH PODNIKOV Pod majetkom kúpeľného podniku sa rozumie súhrn všetkých vecí, peňazí, započítateľných pohľadávok a iných majetkových hodnôt, ktoré patria podniku a slúžia na jeho podnikanie. Podľa zákona č. 431/2002 Z. z. o účtovníctve sa evidencia majetku uskutočňuje podľa rámcovej účtovnej osnovy pre podnikateľov takto: Dlhodobý majetok dlhodobý nehmotný majetok dlhodobý hmotný majetok dlhodobý finančný majetok dlhodobé pohľadávky Krátkodobý majetok zásoby krátkodobé pohľadávky krátkodobý finančný majetok 2.2.1 OCHRANA HMOTNÉHO MAJETKU Najvyšší objem finančných prostriedkov v kúpeľných podnikoch viaže dlhodobý hmotný majetok – odpisovaný. Tvoria ho stavby, samostatné hnuteľné veci a súbory hnuteľných vecí a ostatný dlhodobý hmotný majetok. Z hľadiska ochrany ekonomických záujmov podniku je potrebné skúmať jeho využívanie ako aj nevyužívanie. Podstatnú časť majetku tvoria balneologické zariadenia, budovy a ostatné technické zariadenia. Rozsiahle rekonštrukcie tohto majetku v poslednom období zvýšili štandard poskytovaných kúpeľných služieb a z aspektu ochrany kúpeľného klienta zvyšujú kvalitu najmä zdravotníckych služieb. Nevyužívaný majetok, ktorý sa na jednej strane javí ako zbytočný, na druhej strane kúpeľní klienti pociťujú nedostatok vhodných priestorov v oblasti doplnkových služieb, akými sú napríklad príjemné čitárne dennej tlače, hudobné kabíny na počúvanie hudby, tvorivé dielne ako i štýlové kaviarne, cukrárne na krátkodobé posedenie. Dlhodobý hmotný majetok – neodpisovaný tvoria pozemky, umelecké diela a zbierky. Nijaké kúpeľné miesto si nemožno predstaviť bez kúpeľného parku, ktorý je predmetom osobitnej ochrany. Práve v kúpeľných parkoch sa nachádzajú mnohé vzácne dreviny, jazierka a podobne. Keďže časť hmotného majetku kúpeľných podnikov patrí do kultúrneho dedičstva krajiny, kúpeľný podnik sa preto môže uchádzať o podporu Európskej únie v oblasti ochrany a reštaurácie kultúrneho dedičstva v rámci programu Kultúra na roky 2007 – 20163. Krátkodobý hmotný majetok predstavujú zásoby nevyhnutné na zabezpečenie prevádzky kúpeľného podniku, teda poskytovanie základných a doplnkových služieb. Patria sem zásoby vlastnej výroby, materiál a tovar. V súvislosti s ochranou hmotného majetku kúpeľných podnikov sa dostáva do popredia otázka zabezpečenia ochrany majetku a osobných vecí kúpeľných klientov. Krádeže automobilov ako i osobných vecí z uzamknutých objektov – hotelových izieb sú častým problémom v rekreačných zariadeniach, kúpeľné nevynímajúc. Takéto problémy môžu byť podnietené aj nedostatočnou ostražitosťou samotných pacientov. 2.2.2 OCHRANA NEHMOTNÉHO MAJETKU Dlhodobý nehmotný majetok tvoria zriaďovacie náklady, aktivované náklady na vývoj, softvér, oceniteľné práva, goodwill, ostatný dlhodobý nehmotný majetok. Z uvedeného nehmotného majetku sa sústredím na ochranu softvéru a goodwillu. Ochrana softvéru súvisí s ochranou podnikového informačného systému. Celá koncepcia bezpečnosti informačného systému vyplýva z jeho programového a technického riešenia, na čo si kúpeľné podniky vyberajú vhodného dodávateľa. 5 6 „tamtiež“ 2007. Program Kultúra. online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< http://www. eurodesk.sk/index.php?www=program_detail&id_program=88> „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 75 Výsledky môjho prieskumu potvrdili, že niet kúpeľného podniku bez informačného systému a jeho pripojenia na internet. Ide o veľmi dôležitý aspekt z hľadiska informatizácie spoločnosti a následného umožnenia priameho kontaktu potenciálneho hosťa s kúpeľným podnikom pri rezervácii a predaji kúpeľných služieb. Zlyhanie alebo obmedzenie prístupu na internet môže byť príčinou stratou klientely, ktorá si vyberie iné kúpele. V otázkach ochrany informačného systému je dôležitý ľudský faktor, t.j. od každého zamestnanca podniku sa očakáva stotožnenie s poslaním podniku a dodržiavaním diskrétnosti vyplývajúcej z toku informácií. Ochrana goodwillu je súčasťou ochrany duševného vlastníctva. Originálne myšlienky a ich realizácia prostredníctvom inovácií je podstatnou podnikateľskou výhodou. Slovenská republika v rámci právneho systému poskytuje dostatočné nástroje na ochranu vlastníka registrovaného produktu. V prípade kúpeľných podnikov môže ísť o registráciu kúpeľných procedúr s využitím konkrétnych liečivých zdrojov, liečebných postupov, ubytovacích a stravovacích zariadení, použitých prostriedkov a ostatných služieb spätých s inovačnými aktivitami. Z hľadiska ochrany kúpeľného podniku je veľmi dôležitá samotná tvorba goodwillu, ktorá predpokladá najmä moderné technológie, odborné poskytovanie kúpeľných služieb ako i dokonalú kvalitu. 2.2.3 OCHRANA FINANČNÉHO MAJETKU Realizáciu hospodárskych zámerov kúpeľných podnikov limitujú finančné ako i reálne dostupné možnosti. Finančné prostriedky získavajú z vlastných i cudzích finančných zdrojov. Návratnosť investícií v kúpeľníctve je takmer istá, preto aj podnikateľské riziko je tu minimálne. Ochrana finančného majetku kúpeľných podnikov sa týka ochrany dlhodobého finančného majetku (držba viac ako jeden rok), ako aj krátkodobého finančného majetku, ktorý je vysoko likvidný a možno s ním bezprostredne obchodovať. Ochrana finančného majetku v podobe listinných cenných papierov zabezpečujú komerčné banky, ktoré predmetné cenné papiere spravujú a uschovávajú vo svojom trezore. Podstatou ochrany krátkodobého finančného majetku vyjadrujú najmä finančné výnosy spojené s ich obchodovaním. Správne obchodovanie predpokladá zabezpečenie príjmov podnik na základe vyhodnotenia možných výnosov, podstupovaného rizika ako i možnosti predaja cenných papierov. 2.3 OCHRANA ĽUDSKÝCH ZDROJOV Ľudské zdroje tvoria osobnú zložku podnikania. V podnikoch osobných služieb, kam patria aj kúpeľné podniky, rozhodujúci podiel na tvorbe ekonomických ukazovateľov majú zamestnanci podniku. Kúpeľné podniky bývajú často hlavnými zamestnávateľmi mesta, obce i regiónu. Pri vysokej nezamestnanosti a ťažkosťami s hľadaním práce sa môžu stavať do nadradeného postavenia. Danú situáciu rieši mobilita zamestnancov (aj do zahraničia) alebo aktivity odborov, čo môže vyvolať opačnú pozíciu – nedostatok zamestnancov v konkrétnych povolaniach. Na Slovensku existuje mnoho lokalít so zaniknutými kúpeľmi, ktoré môžu byť podnikateľskou príležitosťou pre možných investorov. Ochrana zamestnancov v dôsledku bankrotu sa týka iba tých kúpeľných podnikov, ktoré zanikli v období transformačných zmien.7 Sociálna ochrana zamestnancov sa zabezpečuje podnikovými benefitmi. Základným benefitom je mzda zamestnanca. Tu treba podotknúť, že priemerné mzdy zamestnancov kúpeľných podnikov sú hlboko pod celospoločenským priemerom. Nízke mzdy však možno vykompenzovať inými zamestnaneckými výhodami, ako napríklad: vzdelávacie služby, zamestnanecké stravovanie, doprava do zamestnania, finančné pôžičky, doplnkové dôchodkové poistenie, poradenské služby, rekreačné služby, kultúrne služby, služby telesnej kultúry, služby pre uvoľňovaných zamestnancov, starostlivosť o rodinných príslušníkov zamestnanca, zdravotnícke služby vo vlastnom zariadení, kúpeľné služby vo vlastnom zariadení, zdravotnícke služby iného zariadenia a iné. Investície do zamestnancov sú dôležitou zložkou podnikania v kúpeľníctve, pretože kúpeľné služby patria do kategórie ekonomických činností s vysokou pridanou hodnotu premietnutou do cien produktov s konečným odrazom v tvorbe zisk kúpeľného podniku, o ktorý v podnikaní ide.8 7 LACIKA, J. : Visiting Slovakia: Bratislava. Dajama, 2000. s. 14 - 17. 127 s. ISBN 80-88975-16-6. Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko-ekonomických podmienkach a perspektívy jeho rozvoja. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1. 8 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 76 ZÁVER: Kúpeľníctvo poskytuje bohatý materiál na spracovanie kúpeľnej problematiky, predovšetkým z popularizačného hľadiska, v ostatnom čase vyšlo viacero publikácií o slovenských kúpeľoch. Odborný pohľad na prírodné liečebné kúpele vrátane ich ochrany, je predmetom záujmu v okruhu prírodovedných i spoločenskovedných disciplín. Ochranu prírodných liečebných kúpeľov garantuje právny systém krajiny, keďže ich existenciu podmieňujú prírodné liečebné zdroje, ktoré sú podľa Ústavy Slovenskej republiky spoločenským bohatstvom. Kúpeľníctvo je zdrojom finančných príjmov od lokálnej cez regionálnu až po celoštátnu úroveň. Na ochranu prírodných liečebných kúpeľov sa treba dívať ako na ochranu finančných príjmov štátu, ktorých tok v istom slova zmysle súvisí s tokom termálnych a minerálnych vôd z využívaných, ale aj z nezachytených žriediel, unikajúcich do voľnej prírody. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV: Knižné zdroje: [1] ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko – ekonomických podmienkach a perspektívy jeho rozvoja. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1. [2] ELIAŠOVÁ, D. 2007. Kúpeľníctvo. Ochrana prírodných liečebných kúpeľov v Slovenskej republike. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2007, 142 s. ISBN 978-80-225-2452-0. [3] LACIKA, J. : Visiting Slovakia: Bratislava. Dajama, 2000. s. 14 - 17. 127 s. ISBN 80-88975-16-6. Internetové zdroje: [4] 2007. Program Kultúra. online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< http://www. eurodesk.sk/index.php?www=program_detail&id_program=88> [5] 2005. Zákon o prírodných liečivých vodách, prírodných liečebných kúpeľov, kúpeľných miestach a prírodných minerálnych vodách. online . citované 2005-10-27 . Dostupné na:< online . citované 2005-10-27 . Dostupné na:< http://www.slus.sk/data/prirodne_liecive.pdf> [6] 2010. Introducción al termalismo. online . citované 2010-01-28 . Dostupné na:< online . citované 2010-0128 . Dostupné na: < http://www.sld.cu/galerias/pdf/sitios/rehabilitacionbal/introduccion_ al_termalismo.pdf > ADRESA: Ing. Katarína Mrkvová, Ekonomická univerzita v Bratislave, Obchodná fakulta, Katedra služieb a cestovného ruchu, Dolnozemská cesta 1, 852 35 Bratislava, E-mail: [email protected], Tel.: + 421267291538 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 77 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 78 EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA AKO NÁSTROJ REGIONÁLNEJ POLITIKY EÚ Jana Leváková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislava Abstrakt: Naša práca sa venuje Európskemu fondu regionálneho rozvoja, ktorý je nástrojom regionálnej politiky Európskej únie. Cieľom tejto práce je poskytnúť prehľad o danej problematike, obsiahnuť stručný popis Európskeho fondu regionálneho rozvoja, či už z pohľadu jeho vývoja, jeho úloh v kontexte súčasnej situácie, alebo vznikajúcich problémov. Zameriavame sa na súčasné priority regionálnej politiky Európskej únie, pričom sa zaoberáme i aktualizovanými cieľmi Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Poukazujeme i na pretrvávajúce disparity medzi jednotlivými regiónmi Európskej únie a chabé využívanie prostriedkov zo štrukturálnych fondov. Zároveň poukazujeme na možné príčiny uvedených nedostatkov a poskytujeme i návrhy riešení tohto problému. Kľúčové slová: regionálna politika EÚ, Európsky fond regionálneho rozvoja, štrukturálne fondy, disparity I. ÚVOD Európske spoločenstvo je súborom mnohých regiónov, ktoré sa odlišujú predovšetkým v sociálnej a ekonomickej oblasti. Tieto rozdiely sú výsledkom nerovnakého historického, kultúrneho či sociálneho vývoja. Disparity sú príčinou problémov v dosahovaní stanovených cieľov európskej integrácie, a je preto potrebné neustále pracovať na ich odstraňovaní. Za účelom vyrovnávania regionálnych rozdielov medzi jednotlivými regiónmi Európskej únie vznikol systém finančných nástrojov, ktoré sú všeobecne známe pod pojmom štrukturálne fondy. Tieto finančné nástroje napomáhajú podpore štrukturálnych zmien v tých oblastiach, ktoré sú v Európskej únii považované za kľúčové, ako napríklad kvalifikovanosť a vzdelanosť obyvateľstva EÚ, zamestnanosť či poľnohospodárstvo. II. VÝVOJ REGIONÁLNEJ POLITIKY V EÚ Prvá zmienka o regionálnej politike EÚ je obsiahnutá v Rímskej zmluve z roku 1957. Prvým skutočným nástrojom regionálnej politiky bol až v roku 1975 Európsky fond regionálneho rozvoja, ktorý sa v tom čase podieľal na rozpočte Európskej únie približne 5 percentami. V roku 1986 Jednotným európskym aktom vznikol základ skutočnej regionálnej politiky EÚ, vďaka čomu sa i objem prostriedkov určených na podporu zaostalých regiónov zdvojnásobil. Príčinou boli obavy z rastu regionálnych rozdielov v dôsledku zavádzania spoločného vnútorného trhu. [7] K veľkej reforme štrukturálnych fondov došlo v roku 1988. Hlavné usmernenia spoločnej regionálnej politiky boli obsiahnuté v Rámci podpory Spoločenstva, ktorý bol hlavným nástrojom regionálnych i štrukturálnych politík Európskej únie. [7] V priebehu 80. rokov 20. storočia sa do popredia dostávala problematika situácie vidieckych oblastí. Odborná verejnosť zastávala názor, že pomoc poskytnutá Európskou úniou v mnohých prípadoch nedosiahne pôvodný zámer. Z tohto dôvodu začal v roku 1991 fungovať program s názvom LEADER I, ktorého cieľom bolo podporovať vidiecke oblasti. Zámerom bolo najmä zabezpečenie inovatívnej podpory rozvoja vidieka, ako i podpory rozvoja miestneho know-how. [8] Nová iniciatíva vytvorená v roku 1994 pod názvom LEADER II bola doplnená o podporu inovácií a spoluprácu s miestnymi inštitúciami, subjektmi a jednotlivcami, odovzdávanie skúseností v oblasti rozvoja vidieka, ako i podporu spolupráce iniciovanej miestnou komunitou a podporu cezhraničných projektov. [8] Regionálna politika postupne získavala väčšiu dôležitosť, a to predovšetkým v súvislosti s pomocou menej prosperujúcim ekonomikám spĺňať Maastrichtské kritériá. Agenda 2000 už zahŕňala i predvstupové fondy kandidátskym krajinám zo strednej a východnej Európy. [7] V programovacom období 2000 – 2006 bola vytvorená iniciatíva LEADER +, ktorej cieľom je doplniť financovanie projektov zo štrukturálnych fondov, a to najmä v oblasti prírodného a kultúrneho dedičstva, posilnenia ekonomického prostredia pre vytváranie nových pracovných miest a zlepšenia podmienok pre miestne organizácie. [8] III. VÝCHODISKÁ REGIONÁLNEJ POLITIKY Cieľom regionálnej politiky Európskej únie je odstrániť rozdiely medzi bohatými a chudobnými regiónmi v rámci zjednotenej Európy. Dosiahnutie tohto cieľa je zložitým procesom, ktorý sa vyznačuje poskytovaním finančnej pomoci regiónom, ktoré sú v oblasti ekonomického a sociálneho rozvoja zaostalé a nedosahujú požadovanú úroveň. Pomoc takýmto regiónom je realizovaná s využitím štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu. [9] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 79 Základným politicko-sociálnym argumentom, ktorý sa zakladá na existujúcich výrazných príjmových rozdielov v krajinách Európskej únie, je zabezpečenie vyrovnaného životného štandardu a vzájomnej solidarity členských krajín EÚ. Z teoretického hľadiska, vďaka výnosom z rozsahu a externalitám sa výrobné faktory sústreďujú v rozvinutých regiónoch, vďaka čomu majú technologické výhody i bohatú vybavenosť ľudským kapitálom. Uvedené skutočnosti sú príčinou neustále rastúcich rozdielov medzi rozvinutými a zaostalými regiónmi, čo je dôvodom nevyhnutnosti využívania regionálnej politiky Európskej únie. [7] Za účelom opodstatneného určenia konkrétnych nástrojov regionálnej politiky jednotlivým regiónom i následného hodnotenia regionálnej politiky EÚ, sa využíva metodika NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) – Územná štatistická jednotka, ktorá bola vytvorená Štatistickým úradom Európskej únie. Na základe uvedenej metodiky rozlišujeme NUTS I (3000000 – 7000000 obyvateľov), NUTS II (800000 – 3000000 obyvateľov), NUTS III (150000 – 800000 obyvateľov), NUTS IV a NUTS V (lokálna úroveň). [7] IV. NÁSTROJE REGIONÁLNEJ POLITIKY Finančné prostriedky zo štrukturálnych fondov sú určené tým regiónom členských krajín EÚ, ktoré spĺňajú parametre určené podľa nariadenia ES č. 1260/1999 o štrukturálnych fondoch. Podľa tohto nariadenia je zaostalým regiónom taký región, ktorého HDP na obyvateľa v parite kúpnej sily za obdobie posledných troch rokov je menej ako 75 % priemeru EÚ. V Slovenskej republike sem patria všetky regióny okrem Bratislavského. [11] Medzi štrukturálne fondy patria: Európsky fond regionálneho rozvoja (European Regional Development Fund - ERDF), Európsky sociálny fond (European Social Fund - ESF), Kohézny fond (Cohesion Fund – CF). [11] Najväčším a najvýznamnejším štrukturálnym fondom je Európsky fond regionálneho rozvoja. Zdroje tohto fondu sú určené na pomoc pri znižovaní rozdielov medzi úrovňami rozvoja a životnými úrovňami obyvateľov rôznych regiónov. Európsky fond regionálneho rozvoja podporuje tie regióny a vidiecke oblasti, ktorých rozvoj zaostáva. Zdrojmi z tohto fondu sú podporované: životné prostredie a konkurencieschopnosť najmä malých a stredných podnikov, miestny ekonomický rozvoj a zamestnanosť, vytváranie trvalých pracovných príležitostí, rozvoj miestnych regionálnych a transeurópskych sietí v dopravnej infraštruktúre, telekomunikáciách a energetike, ochrana a zlepšovanie stavu životného prostredia, rozvoj výroby elektrickej energie na báze obnoviteľných zdrojov energie, ako i čisté a účinné využívanie energie. [9] Európsky fond regionálneho rozvoja bol založený v roku 1975 v súvislosti s pristúpením Veľkej Británie k Európskemu spoločenstvu. Európsky fond regionálneho rozvoja mal slúžiť na redistribúciu časti príspevku členských krajín, ktoré platili do spoločného rozpočtu ES, späť do členských krajín, konkrétne do „zaostávajúcich regiónov“, za účelom ich ekonomického pozdvihnutia. K základným úlohám Európskeho fondu regionálneho rozvoja patrí podpora regionálneho rozvoja a snaha o dosahovanie vysokej úrovne ochrany a zlepšovania životného prostredia. Európsky fond regionálneho rozvoja financuje i investície do rozvoja infraštruktúry. [10] V. CIELE REGIONÁLNEJ POLITIKY V súčasnom období sa prejavuje snaha o zameranie sa na strategické orientácie Únie, akými sú napríklad záväzky Lisabonskej stratégie alebo Európskej stratégie zamestnanosti. Jedná sa predovšetkým o decentralizáciu a realizáciu stratégií jednoduchším, efektívnejším a transparentnejším spôsobom. [7] Aktuálne je dlhodobým komplexným cieľom Európskej únie v rámci regionálnej politiky postupné vyrovnanie rozdielov medzi jednotlivými štátmi a regiónmi tvoriacimi dnešnú Európsku úniu, v kombinácii so zabezpečením jej uceleného ekonomického i kultúrneho napredovania. Počas prípravy Slovenskej republiky na vstup do Európskej únie bolo vypracovaných niekoľko programových dokumentov, ktoré boli venované čerpaniu prostriedkov z predvstupových fondov (PHARE, ISPA a SAPARD). Po vstupe Slovenska do Európskej únie mala Slovenská republika prístup k čerpaniu finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov a kohézneho fondu. [12] V rámci súčasnej regionálnej politiky Európskej únie došlo i určitým zmenám vo vymedzení orientácie a cieľov Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Cieľ konvergencia Cieľ Konvergencia kladie väčší dôraz na výskum a inovácie. Zámerom je, aby sa najmenej rozvinuté členské štáty a regióny čo najskôr priblížili priemeru EÚ, k čomu prispievajú zlepšené podmienky rastu a zamestnanosti. V rámci tohto cieľa smerujú opatrenia predovšetkým do oblasti infraštruktúry (doprava, životné prostredie, energetika), zamestnanosti „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 80 (vzdelávanie), inovácií (vývoj a výskum), informačných a komunikačných technológií a administratívnej efektívnosti verejnej správy a služieb. Počas programového obdobia 2007 – 2013 sa cieľ Konvergencia vzťahuje na regióny s HDP na obyvateľa nižším ako 75 % priemeru v EÚ (štrukturálne fondy); na regióny, ktorých HDP na obyvateľa prekročilo 75 % priemeru EÚ (z dôvodu štatistického efektu rozšírenia); regióny s HND menším ako 90 % priemeru v EÚ (Kohézny fond); a najvzdialenejšie regióny (ako kompenzácia zvýšených nákladov vyplývajúcich z nevýhodnej geografickej polohy). [5] Cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť Cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť sa taktiež zameriava na inovácie a ekonomiku založená na vedomostiach, životné prostredie a predchádzanie rizikám, dopravné služby a telekomunikácie všeobecného ekonomického záujmu. Na financovanie zo štrukturálnych fondov, a teda i z Európskeho fondu regionálneho rozvoja, majú v rámci tohto cieľa právo tie regióny NUTS II, ktoré nespadajú do cieľa Konvergencia. Cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť je zameraný na posilnenie konkurencieschopnosti a atraktivity regiónov, ako i zamestnanosti, a to vďaka predvídaniu hospodárskych a sociálnych zmien a podpore inovácií, znalostnej ekonomiky, podnikateľského ducha, ochrany životného prostredia a prevencie pred rizikami, podpore adaptability pracovníkov a podnikov a rozvoju trhov práce orientovaných na sociálne začlenenie. [2] Cieľ Európska územná spolupráca Cieľ Európska územná spolupráca – je reakciou Európskej únie na jej rozšírenie, ktorým došlo k predĺženiu hraníc Únie. Je nevyhnutné zabezpečiť väčšiu územnú spoluprácu, vďaka čomu by bola dosiahnutá harmonická územná integrácia EÚ v prospech spolupráce na projektoch spoločného záujmu, či už na cezhraničnej, nadnárodnej, alebo medziregionálnej úrovni. Tento cieľ sa preto zameriava na podnikanie, riadenie životného prostredia a vyrovnanie infraštruktúr, predchádzanie rizikám a spoločné aktivity výskumu a technologického vývoja. [2] V roku 2007 sa začalo nové programové obdobie 2007 – 2013, v rámci ktorého bolo v Slovenskej republike vytvorených jedenásť operačných programov. Tie majú naplniť spoločný cieľ Národného strategického referenčného rámca, ktorý je referenčným nástrojom pre prípravu programovania fondov. Národný strategický referenčný rámec stanovuje priority, ktoré budú spolufinancované zo štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu, a to na základe Strategického usmernenia Spoločenstva o súdržnosti. [4] V súčasnosti sú stratégia, priority i ciele Národného strategického referenčného rámca implementované prostredníctvom 11 operačných programov, jedným z nich je i regionálny operačný program (ROP). [3] VI. PROBLÉM PRETRVÁVAJÚCICH REGIONÁLNYCH DISPRAÍT Regionálna politika EÚ sleduje princíp redistribúcie medzi bohatými a chudobnými členskými štátmi. Hoci disparity medzi členskými krajinami sa postupne znížili, disparity medzi regiónmi sú stále výrazné. Dôchodok najprosperujúcejších regiónov Európskej únie, akými sú napríklad severné Taliansko, južné Nemecko, Belgicko či južné Anglicko, dosahuje približne 120 – 140 % priemeru EÚ. Naopak, regióny východného Nemecka, niektorých častí Španielska, či regiónov Grécka, dosahuje iba 70 % priemeru EÚ, väčšina nových členských štátov dokonca nedosahuje ani tieto hodnoty. [7] Zvýšenie kvality a dostupnosti občianskej infraštruktúry spolu s vybavenosťou v regiónoch je hlavným cieľom Regionálneho operačného programu (ROP). V spolupráci s ostatnými operačnými programami v rámci Národného strategického referenčného rámca napomáha ROP dosahovať ciele Národného programu reforiem v oblasti vzdelávania, zamestnanosti a informačnej spoločnosti. Prispieva tiež k stimulácii podnikateľských aktivít v oblasti malých a stredných podnikov a k zvyšovaniu atraktivity regiónov pre zahraničné investície. Zodpovedným orgánom Regionálneho operačného programu je Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR. Predpokladom získania prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja je prepracovaná, profesionálna komunikácia medzi zúčastnenými stranami, pričom nevyhnutnou požiadavkou je vypracovanie viacročných programov regionálneho rozvoja, spojené s ich správnou prezentáciou. Podľa dostupných informácií môže nevhodne zvolený a zle prezentovaný spôsob komunikácie veľmi negatívne vplývať na čerpanie zdrojov z nástrojov regionálnej politiky EÚ. V rámci niektorých oblastí počet zamietnutých projektov z dôvodu komunikačných chýb dosahuje na našom území až hrozivé hodnoty 75 %. [12] Na čerpanie prostriedkov z tohto nástroja regionálnej politiky EÚ musia byť dostatočne pripravení podnikatelia i vládne inštitúcie. Je dôležité zvládnuť manažovanie komunikačného procesu, poskytovanie relevantných a presných informácií záujemcom o prostriedky z tohto fondu, i podrobné skúmanie všetkých projektov, ktoré boli prijaté od žiadateľov. Z uvedených skutočností vyvstáva otázka, či sú pracovníci zodpovedných štátnych inštitúcií dostatočne a relevantne informovaní o danej problematike. Nepochybne je však rovnako dôležitá i otázka, či sú schopní potrebné informácie dostatočne presne, relevantne a zrozumiteľne prezentovať konkrétnym žiadateľom. [12] Podľa dostupných informácií prevažná väčšina chýb, ktoré boli príčinou zamietnutia predkladaných projektov, bola z oblasti administratívy (67 %) a techniky. Oba tieto typy chýb boli vysoko frekventované, čo je opätovne podnetom k položeniu dôležitej otázky – či boli spôsobené neprofesionálnou komunikáciou a nevhodnými komunikačnými prostriedkami na strane oboch zúčastnených strán – štátnych inštitúcií i predkladateľov projektov. Pokiaľ áno, je „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 81 dôležité zamyslieť sa nad tým, či by bolo možné vyhnúť sa týmto chybám úplne alebo aspoň čiastočne, pomocou tréningov profesionálnej komunikácie u oboch zúčastnených strán. [12] Nevhodne vybraté a použité formy komunikácie majú za následok slabú informovanosť potenciálnych žiadateľov o príspevok z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Chabá publicita konkrétnych výziev na predkladanie žiadostí je príčinou vysokej chybovosti pri vypracovávaní a následnom predkladaní žiadosti. Podľa Správy o implementácii a čerpaní predvstupových nástrojov, finančného mechanizmu EHP, Nórskeho finančného mechanizmu, štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu k 30. 6. 2007 boli najčastejšími chybami v podávaných žiadostiach: účtovné doklady vyhotovené v rozpore so zákonom o účtovníctve, prekrývanie nárokovaných výdavkov, nedodržiavanie zmluvných podmienok v nadväznosti na oprávnenosť výdavkov a na ich súlad s legislatívou ES a legislatívou SR, nedodržiavanie stanovených denných / mesačných hotovostných limitov, nedodržiavanie termínov na predloženie zúčtovania zálohových platieb, prekladanie účtovných doklady v rozpore so schváleným rozpočtom, ktorý je súčasťou zmluvy o poskytnutí nenávratného finančného príspevku. [4] VII. MOŽNÉ RIEŠENIA PROBLÉMU NEDOSTATOČNÉHO ČERPANIA ZDROJOV Z EUROFONDOV Keďže žiadateľmi o finančné prostriedky z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i ostatných štrukturálnych fondov sú rozličné cieľové skupiny (neziskové organizácie, štátne organizácie, podnikatelia a i.), úroveň ich ekonomických i administratívnych znalostí je na rozličnej úrovni. Za účelom dosiahnutia cieľa maximalizácie čerpania finančných prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja je potrebné využívať špecifickú komunikáciu s výraznou orientáciou na prijímateľov tejto finančnej pomoci a zintenzívniť prezentovanie vyhlásených výziev na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok. Je nevyhnutné pravidelne informovať verejnosť nielen o aktuálnych, ale i pripravovaných výzvach. Vhodným spôsobom komunikácie je i vydávanie informačných materiálov, vďaka ktorým môžu potenciálni žiadatelia získať potrebné informácie o konkrétnych fázach procesu schvaľovania, systémoch platieb, či o oprávnených výdavkoch v rámci operačného programu. [4] Žiadosti o poskytnutie nenávratných finančných prostriedkov v rámci Regionálneho operačného program sú podávané na základe vyhlásených výziev, pričom existujú časovo ohraničené (uzatvorené) výzvy a priebežné výzvy. Uzatvorené výzvy sú často príčinou vysokej chybovosti predkladaných projektov, pretože žiadatelia z dôvodu časovej tiesne predkladali nekvalitné, narýchlo pripravené žiadosti. Hodnotiaci proces projektov trval často takmer 1 rok, čoho následkom bolo zvýšenie cien počas obdobia schvaľovania, priebežné zvyšovanie nákladov a následné problémy s implementáciou projektov. Z uvedených dôvodov navrhujeme uprednostňovanie priebežného procesu prijímania žiadostí o prostriedky z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. [6] Pri priebežnom procese predkladania žiadostí môžu žiadatelia svoje projekty lepšie prepracovať, čo zvyšuje ich kvalitu. Vhodným prostriedkom zvýšenia transparentnosti je i formálna kontrola v prítomnosti žiadateľa, či možnosť dodatočného doplnenia chýbajúcich prvkov. Nepochybne vhodným spôsobom riešenia problému s nedostatočnou kvalitou predkladaných žiadostí o nenávratný finančný príspevok je poskytnutie relevantných informácií a odpovedí na najčastejšie kladené otázky na stránke Regionálneho operačného programu. Jednou z možností zvýšenia kvality projektov je i zverejnenie najčastejšie sa vyskytujúcich nedostatkov a chýb predkladaných žiadostí, čo by umožnilo žiadateľom dopracovať svoje projekty do požadovanej kvality. [6] Za účelom skvalitnenia procesu riadenia v oblasti získavania prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja a zlepšenia kvalifikačného procesu by bolo vhodné na jednej strane zaviesť tréningy komunikácie pre zamestnancov štátnych inštitúcií, na druhej strane zabezpečiť kurzy písania projektov pre žiadateľov. K zlepšeniu súčasného stavu by prispelo i zriadenie informačných centier zameraných na poradenstvo písania projektov, prípadne vytvorenie relevantných informačných portálov. Vhodnou formou prezentácie možností čerpania prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja je i využitie informačných letákov či správ v printových médiách. Nevyhnutnou podmienkou zlepšenia súčasného stavu je flexibilné využívanie všetkých dostupných komunikačných nástrojov. [12] ZÁVER V súčasnosti prebiehajúce programové obdobie 2007 – 2013 je pre Slovenskú republiku prvým programovým obdobím, v rámci ktorého má možnosť využívať zdroje z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i z ostatných fondov, v priebehu celého trvania tohto obdobia, pričom je potrebné sa riadiť Národným strategickým referenčným rámcom SR na roky 2007 – 2013. Na základe získaných informácií, ktoré nám umožnili oboznámiť sa s danou problematikou, zastávame názor, že zámer plného využitia tejto príležitosti na získanie nenávratných finančných príspevkov, nebude jednoduché splniť. Je zrejmé, že v rámci procesu čerpania finančných zdrojov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i ostatných fondov Európskej únie, je potrebné venovať mimoriadnu pozornosť komunikácii. Dosiahnutie tohto cieľa predpokladá postupné, prepracované a presné etapy, ktorú si budú vyžadovať zodpovednú, kvalitnú, kvalifikovanú, profesionálnu a relevantnú „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 82 komunikáciu s využitím vhodného výberu dostupných komunikačných prostriedkov, samozrejme, v súlade s programom Európskej únie. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] BABITZ, Maroš – HAVRAN, Rastislav: Štrukturálne fondy EÚ na Slovensku a možnosti ich transparentnejšieho využívania. [online]. Bratislava: Adin, 2005. [cit. 2012-02-12]. Dostupné na internete: <http://www.rvp.sk/doc/vzdelavanie/strukturalne_fondy.pdf>. ISBN 80-89244-00-9. [2] BRACJUN, Anatolij: Hospodárska politika Európskej únie. Bratislava: Sprint dva, 2008. 219 s. ISBN 978-80969927-8-2. [3] CENTRÁLNY KOORDINAČNÝ ORGÁN: Národný strategický referenčný rámec 2007 – 2013. [online]. 2008. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na internete: <http://www.nsrr.sk/narodny-strategicky-referencny-ramec2007-2013/>. [4] DRGOVÁ, Alexandra: Vplyv komunikácie na možnosť získania nenávratného finančného príspevku zo štrukturálnych fondov Európskej únie v kontexte hospodárskej krízy. In: Občianska spoločnosť v transformujúcich sa krajinách: zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. [online]. Malacky: Inkubátor Malacky, 2010, s. 194 – 199. [cit. 2012-02-23]. Dostupné na internete: <http://casopis.politickevedy.sk/zbornik%20konferencia%20malacky%202009.pdf#page=194>. ISBN 978-80970316-1-9. [5] INFOREGIO: Od A po Z: Cieľ Konvergencia. [online]. Regionálna politika – Inforegio, 2011. [cit. 2012-02-17]. Dostupné na internete: <http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/convergence_objective_sk.htm> [6] MINISTERSTVO VÝSTAVBY A REGIONÁLNEHO ROZVOJA SR: Implementácia ROP. [online]. 2008. [cit. 2012-02-23]. Dostupné na internete: <http://www.ropka.sk/implementacia-rop/>. [7] NEUBAUEROVÁ, Erika a kol.: Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava: Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 232 s. ISBN 978-80-225-3100-9. [8] NEUPAUEROVÁ, Zuzana: Iniciatíva LEADER ako finančný nástroj regionálneho rozvoja v SR. In: Národná a regionálna ekonomika VIII: zborník príspevkov z konferencie. [online]. Košice: Technická univerzita v Košiciach, 2010, s. 701 – 713. [cit. 2012-03-08]. Dostupné na internete: <http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2010/zbornik/files/konfera2010_zbornik.pdf> [9] ROVŇANÍK, Emil – KICOVÁ, Eva – IVÁNKOVÁ, Katarína: Štrukturálna a kohézna politika Európskej únie v podmienkach Slovenskej republiky. In: Podniková ekonomika a Manažment: Elektronický odborný časopis o ekonomike, manažmente, marketingu a logistike podniku. [online]. Žilina: Žilinská univerzita v Žiline, roč. 1, 2005, č. 1, s. 50 – 53. [cit. 2012-02-12]. Dostupné na internete: <http://ke.uniza.sk/application_data/ke/uploads/Data/noviny1_05.pdf#page=50>. ISSN 1336-5878. [10] SLOBODA, Dušan: Slovensko v EÚ – Vplyv eurofondov a environmentálnych regulácií. In: Transparentnosť a environmentálna politika. [online]. Prešov: Vydavateľstvo Michala Vaška, 2005. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na internete: <http://www.institute.sk/upload/pdf/envi.pdf#page=43>. ISBN 80-89121-07-1. [11] STRIČÍK, Michal: Fondy Európskej únie ako zdroj financovania. In: Manažment v teórii a praxi: on-line odborný časopis o nových trendoch v manažmente. [online]. Košice: Podnikovohospodárska fakulta so sídlom v Košiciach, roč. 2, 2006, špeciálne číslo, s. 106 – 115. [cit. 2012-03-01]. Dostupné na internete: <http://casopisy.euke.sk/mtp/clanky/x-2006/special%20issue%202006.pdf#page=116>. ISSN 1336-7137. s. 106 – 115 [12] SZARKOVÁ, Miroslava: Proces čerpania európskych fondov a formy komunikácie. In: Občianska spoločnosť v transformujúcich sa krajinách: zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. [online]. Malacky: Inkubátor Malacky, 2010, s. 157 – 160. [cit. 2012-02-17]. Dostupné na internete: <http://casopis.politickevedy.sk/zbornik%20konferencia%20malacky%202009.pdf#page=194>. ISBN 978-80970316-1-9. ADRESA: Jana Leváková Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislava, E-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 83 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 84 MARKETINGOVÝ MIX V PENZIÓNE BENÁTKY Denisa Abrtová Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Abstrakt: Študentská práca je zameraná na marketingový mix konkrétneho podniku a to penzión Benátky. V prvej kapitole študentskej práce je zameraná na teoretické východiská marketingového mixu. Druhá kapitola je venovaná na priblíženie podniku penziónu Benátky. Posledná tretia kapitola je návrhovou časťou práce kde sú uvedené inovácie alebo vylepšenia marketingových nástrojov v podniku na základe zrealizovaného dotazníka, tak aby sa vylepšila ich úroveň a vzrástol záujem potenciálnych zákazníkov. Cieľom študentskej práce je identifikovať a analyzovať marketingový mix v Penzióne Benátky a na základe uskutočneného dotazníka navrhnúť možné riešenia danej problematiky. Kľúčové slová: marketingový mix, služba, podnik, dotazník 1 TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ MARKETINGOVÉHO MIXU Prvá kapitola je teoretickým zhrnutím marketingového mixu, kde sú postupne definované jednotlivé zložky. Teoreticky sú vymedzené 4P a to produkt, cena, distribúcia a v neposlednom rade aj komunikácia. Pozornosť je venovaná aj ďalším 3P a to miesto, ľudia a procesy. Marketingový mix predstavuje takú kombináciu marketingových prvkov, ktorá vytvára podmienky na efektívne podnikanie. Teda môžeme ho definovať, aj ako súbor kontrolovateľných veličín, ktoré firma spája do určitého celku, aby vyvolala želanú reakciu na cieľovom trhu. Marketingový mix je tvorený štyrmi prvkami (4P) a to produkt (product), cena (price), distribúcia (place) a marketingová komunikácia (promotion). Ale v marketingovom mixe služieb je známe 7P a to predchádzajúce štyri prvky sú rozšírené o ďalšie tri a to miesto (place), ľudský faktor (people) a procesy (processes). Pri zostavovaní marketingového mixu je dôležité rešpektovať vzájomné väzby jednotlivých prvkov, keďže zákazník ich vníma vo vzájomnej závislosti a previazanosti. Produkt a produktová stratégia V súčasnom, ustavične sa rozvíjajúcom prostredí je úspech podnikov podmienený schopnosťou identifikovať a uspokojiť potreby zákazníkov. Prostriedkom na uspokojovanie týchto potrieb a splnení želaní je práve produkt. Produkt je tzv. srdcom marketingového mixu.1 Produkt sa radí medzi najdôležitejšie prvky marketingového mixu, ale aj ponuky na trhu a bez produktu teda nemožno uspokojiť potreby a želania zákazníka. Taktiež prostredníctvom produktu podnik dosahuje zisk. Produktom sa môže chápať čokoľvek čo uspokojí potreby zákazníka a čo sa dá ponúknuť na trhu či už hmotné (textil, jedlo) aj nehmotné (služby). Produktová stratégia predstavuje spôsob koordinácie rozhodnutí, ktoré sa týka predovšetkým variantov produktu (vlastnosti, značka, balenie), ďalej produktových radov (vyraďovanie starých produktov a zavádzanie nových produktov) a taktiež produktového mixu.2 1 2 CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. 2007. Základy marketingu. s. 139 Tamtiež. s. 140 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 85 Aby si podnik zvolil správnu produktovú stratégiu je potrebné poznať alebo mať správne vymedzené potreby a želania zákazníkov. Pred tvorbou produktovej stratégie je potrebné, aby podnik definoval štruktúru produktu a to zo štyroch úrovní (jadro produktu, skutočný produkt, rozšírený produkt a tzv. potenciálny produkt). Cena a cenová politika Cenou chápeme vyjadrenie určitej hodnoty daného produktu (služby). Cena patrí k jediným nástrojom marketingového mixu, ktorý je zdrojom príjmov podniku. Všetky ziskové a mnohé neziskové organizácie musia stanoviť ceny na svoje výrobky a služby. Jednoducho povedané, cena je množstvo peňažných jednotiek, ktoré sa účtuje za výrobok alebo službu. V širšom chápaní je cena suma hodnôt, ktoré spotrebitelia vymieňajú za prospech z vlastníctva či používania výroku alebo služby.3 Cena je jedným z rozhodujúcich prvkov marketingového mixu a v rukách marketingových manažérov sa premieňa na významný nástroj ovplyvňujúci celkovú prosperitu firmy.4 Distribúcia a distribučná politika Odbytový (distribučný) kanál je súhrn všetkých podnikov a jednotlivých osôb, ktoré sa stanú vlastníkmi, alebo sú nápomocné pri prevode vlastníctva produktov a služieb v prípadoch, keď sa produkt dostáva od výrobcu ku konečnému spotrebiteľovi alebo na priemyselné spracovanie.5 Distribučné cesty môžu byť charakterizované najmä podľa počtu odbytových úrovní. Existujú štyri typy odbytových úrovní. Prvý typ je priamy odbytový kanál a taktiež býva označovaná ako priamy marketing. Druhý typ odbytovej cesty zahŕňa jedného sprostredkovateľa. Tretí typ obsahuje až dvoch sprostredkovateľov a posledný štvrtým typom je odbytová cesta, ktorá pozostáva z troch sprostredkovateľov. Marketingová komunikácia Celkový marketingový komunikačný proces je nazývaný tiež promotion – mix a pozostáva zo špecifickej kombinácie reklamy, podpory predaja, public relation a osobného predaja, ktoré organizácia využíva na presadenie svojich reklamných a marketingových cieľov.6 Pri tvorbe komunikačného mixu nie je cieľom vytvoriť tuctovú reklamu, ale efektívnu reklamu, ktorá zaujme a udrží pozornosť zákazníka, tak že bude vnímať obsah komunikačného kanála. Ďalšou dôležitou zložkou je podpora predaja čo znamená krátkodobé podnety, ktoré sú zamerané na zvýšenie predaja výrobkov alebo služieb. Public relation (vzťahy s verejnosťou) je to vlastne snaha o budovanie pozitívnych vzťahov verejnosti, ale aj vytváranie dobrého imidžu. Priamy marketing je súbor určitých marketingových aktivít, ktorými sú služby ponúkané segmentom v rôznych médiách a to s cieľom čo najefektívnejšieho oslovenia súčasného alebo potenciálneho zákazníka. Priamy marketing sa realizuje prostredníctvom: direct mail, zásielky propagačných materiálov a online marketing. Miesto Customers often rely on tangible cues, or psychical evidence, to evalue the service before its purchase and to assess their satisfaction with the service during and after consumpion.7 V tomto prípade sa miesto chápe ako umiestnenie, materiálne, ale aj estetické vybavenie priestoru, kde je poskytovaná služba. Miesto môže byť rozdelené na základné prostredie, periférne prostredie a na strategické úlohy prostredia. Základné prostredie sa delí ešte na interné a externé, kde je popísaný výzor interného a externého prostredia. Periférne prostredie je zamerané na skvalitnenie služby, napr. brožúrky, vizitky...Strategickou úlohou prostredia je hlavne odlíšenie od konkurencie. Ľudský faktor Ľudský faktor v marketingu služieb tvoria najmä zamestnanci. Zamestnanec je najdôležitejším atribútom v poskytovaní služieb nakoľko môže ponúkať produkt alebo dokonca sám tvoriť službu. Satisfied employees make for satisfied customers (and satisfied customers can, in turn, reinforce emloyees sence of satisfaction in their jobs). Some researchers have even gone so fara s to suggest that unless service emloyees are happy in their jobs, customers satisfaction will be difficult to achieve.8 Procesy Pri poskytovaní služby sa treba podrobnejšie zamerať na to, akým spôsobom je tento proces vôbec vytváraný. Je preto nutné sústrediť sa na všetky činnosti, postupy, mechanizmy a rutiny poskytovanej služby. KOTLER, P. – ARMSTRONG, G. 2002. Marketing. s. 206 CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. – RÓZSA, Z. 2005. Úvod do teórie marketingu. s. 111 5 KOTLER, P. – ARMSTRONG, G. 2002. Marketing. s. 236 6 CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. – RÓZSA, Z. 2005. Úvod do teórie marketingu. s. 143 7 ZEITHAMI, V. A. – BITNER. M. J. – GREMLER, D. D. 2009. Services Marketing. s. 311 8 Tamtiež. s. 354 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 3 4 86 2 ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU V PENZIÓNE BENÁTKY Druhá kapitola je analytickou časťou, kde som predstavila penzión Benátky ako podnik jeho filozofiu, stratégiu, poslanie, cieľ ale aj cieľové skupiny a konkurenciu. Čo tvorí marketingový mix v penzióne konkrétne zameranie na službu ubytovanie. Rozanalyzovaný produkt, cenu, distribúciu, komunikáciu, ľudí (zamestnanci), miesto a procesy. Profil podniku penzión Benátky Penzión Benátky sa nachádza pri kúpeľnom meste Piešťany, v bezprostrednej blízkosti kúpeľného ostrova. Jeho poloha je určená špeciálne na relaxačné pobyty, nakoľko leží v ramene rieky Váh v lesoparku. Ubytovanie v penzióne sa ponúka v 2-lôžkových izbách (standard a comfort) a apartmánoch, ktoré sú veľmi vkusne a moderne zariadené. Penzión Benátky je známy svojou jedinečnosťou a kvalifikovaným personálom, ale aj svojou kuchyňou, ktorej špeciality si môžete vychutnať na terase s výhľadom na rieke Váh.9 Izby a zariadenie Izba Standard: sociálne zariadenie, kúpeľňa, sprchový kút, TV, satelitný prijímač, chladnička. Izba Comfort: sociálne zariadenie, kúpeľňa, vaňa, TV, satelitný prijímač, chladnička, trezor. Apartmán: sociálne zariadenie, kúpeľňa, vaňa, sprchový kút, TV, satelitný prijímač, chladnička, trezor, spálňa a oddelená obývacia miestnosť. Poslaním penziónu Benátky je poskytovať kvalitné ubytovacie služby za pomerne nízku cenu, postarať sa o bezpečnosť a pohodlie zákazníkov. Cieľom penziónu Benátky je optimálne uspokojovať potreby trhu, to znamená uspokojiť cieľové skupiny zákazníkov. Filozofia podnikania je založená na slogane: „Iba spokojný zákazník sa vráti“. Cieľové skupiny Marketingová koncepcia hovorí, že byť úspešným podnikom znamená uspokojiť potreby a želania spotrebiteľov lepšie, ako to robia konkurenti. Z toho vyplýva, že podniky sa musia prispôsobiť nie len potrebám cieľových spotrebiteľov, ale aj stratégii konkurencie. Prevažná časť ubytovacích zariadení na území mesta Piešťany a v blízkom okolí sa zameriava na cestujúcich za relaxom a práve preto sa penzión Benátky rozhodol zamerať na obchodných cestujúcich ako segment trhu, v ktorom je konkurencia minimálna. Obchodní cestujúci: motívom cestovania sú služobné cesty, obchodné rokovania, schôdze, školenia, konferencie...Táto klientela je atraktívna, ale aj veľmi náročná, kladie dôraz na kvalitu poskytovaných služieb. Produkt v penzióne Benátky Dôležité je určiť v respektíve definovať úžitok, ktorý služba prináša spotrebiteľovi. V tomto prípade je to pohodlné a komfortné prenocovanie alebo v konečnom dôsledku naplnenie potrieb a želaní zákazníkov najmä obchodných cestujúcich. Značka je názov penziónu, čiže Benátky. Názov Benátky pridáva na hodnote penziónu. Hlavnou úlohou je odlíšenie od konkurencie, ľahko sa vyslovuje a aj pamätá. Produktový mix Šírka produktového radu predstavuje počet rozdielnych produktových radov, teda aké kategórie izieb penziónu ponúka. Teda to znamená, že ponúka tri kategórie izieb (standard, comfort, apartmán). Dĺžku produktového radu predstavuje celkový počet druhov produktov, tzn. že ponúka sedem produktov. Hĺbka produktového radu teda znamená koľko variantov ponúka penzión z každého druhu produktu. Každá kategória má variant jednoposteľovej alebo dvojposteľovej izby s výnimkou apartmánu. Obchodní cestujúci uprednostňujú jednoposteľovú izbu comfort alebo apartmán, ale veľmi často vyžaduje niečo navyše a to ubytovanie zo psom. Túto požiadavku (ideu) som ďalej skúmala v tretej kapitole. Cena v penzióne Benátky Pri maximalizácii bežného zisku sa kladie dôraz na okamžitú výkonnosť. Pri tomto cieli sa bude zvyšovať zisk z tržieb za ubytovanie. Ďalším cieľom je získanie vedúceho postavenia v kvalite, ktoré je zamerané na poskytovanú kvalitu služby ubytovanie. Penzión ponúka ubytovanie za nízku cenu, ale so zaručenou kvalitou. Penzión Benátky riešil problémy tvorby cien výberom dvoch metód tvorby cien a to určenie cien pomocou ziskovej prirážky a pomocou cenových ponúk konkurentov. Určovanie cien pomocou ziskovej prirážky je vlastne tou najzákladnejšou metódou určenia ceny. V tejto metóde ide o pripočítanie ziskovej prirážky k nákladom. Určovanie ceny podľa konkurenčných podnikov je viac menej doplnková metóda. Distribúcia v penzióne Benátky 9 zdroj: http://www.benatky.sk/ „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 87 V penzióne Benátky sú využité dva typy distribučných kanálov a to prvý a druhý typ odbytovej cesty. Prvý typ obsahuje len jedného výrobcu, ktorý je zároveň sprostredkovateľom služby a preto neobsahuje sprostredkovateľské stupne. V penzióne sa ubytovanie sprostredkúva a distribuuje priamo na mieste spotrebiteľom. Ubytovanie sprostredkovateľ = distribútor (penzión Benátky) spotrebiteľ Druhý typ obsahuje tri stupne a to sprostredkovateľa, distribútora a spotrebiteľa. V penzióne sa využíva tento typ najmä medzi dodávateľmi a penziónom. Špinavá bielizeň sprostredkovateľ (STUHL s. r.o.) distribútor (penzión Benátky) spotrebiteľ Tento typ organizácie distribučných kanálov je zložený z nezávislých firiem na rôznych distribučných úrovniach. Spolupráca je určená na základe zmlúv a to z dôvodu dosiahnutia väčších hospodárskych výhod pre obe zmluvné strany. V tomto prípade sa jedná najmä o dodávateľsko-odberateľský vzťah kde zmluvy sú uzavreté medzi penziónom a firmami. Komunikácia v penzióne Benátky Penzión Benátky využíva rôzne možnosti marketingovej komunikácie. Využíva reklamu v regionálnych novinách A. B., Piešťanský týždeň, ale aj v regionálnej televízii Karpaty TV, ktoré oslovia len lokálny trh. V tejto modernej dobe je internetová reklama asi tým najefektívnejším riešením reklamy nakoľko je veľmi flexibilný a môže sa meniť a zaujať zákazníkov. Dôležitým prvkov komunikácie je podpora predaja, ktorá je stimulovaná rôznymi zľavami. Zľavy sú poskytované najmä mimo sezóny kde zľava tvorí 10% - 20%. Public relation má v pracovnej náplni PR manažér. Orientuje sa na zákazníkov, komunikáciu, imidž a organizáciu ako celok. Penzión využíva aj priamy marketing, aby oslovil súčasného alebo potenciálneho zákazníka a to prostredníctvom directmail, zásielky propagačných materiálov a online marketing. Miesto a penzión Benátky Externé prostredie je veľmi atraktívne nakoľko leží v bezprostrednej blízkosti kúpeľného ostrova, lesoparku a v zátiší Teplého ramena rieky Váh. Úprava okolia penziónu je náročná, ale poteší a zaujme najmä oči zákazníkov a to krásnou zeleňou a kvetmi. Pozitívom je určite parkovisko, ktoré je chránené kamerovým systémom. Tak ako exteriér aj interiér prešiel rekonštrukciou. Farby sú ladené do teplých a pozitívnych farieb. Na prízemí sa nachádza recepcia, foajé, salónik, toalety, reštaurácia aj terasa. Na prvom podlaží sa nachádzajú izby standard a comfort. Na druhom poschodí nájdeme apartmány. Vybavenie celého penziónu je zladené do moderného a starožitného štýlu. Ľudia (zamestnanci) a penzión Benátky Zamestnanci sú najdôležitejším atribútom v poskytovaní služieb nakoľko tvoria poskytovanú službu a zároveň reprezentujú penzión v očiach zákazníkov. Zamestnancov si penzión vyberal starostlivo, nakoľko bol braný ohľad na to, že kvalita poskytovaných služieb a spokojnosť zákazníkov sa odvíja od kvalifikovanosti zamestnancov. Zamestnanci sú vzdelávaný z oblasti poznatkov hotelierstva. Ďalej sú motivovaný 1% z dosiahnutej tržby, ale aj za inovatívne nápady. Pre zabezpečenie dobrých vzťahov boli zavedené teambuildingové aktivity. Procesy v penzióne Benátky Vypracovanie etáp procesu ubytovania: 1.etapa (identifikácia procesu) – ubytovanie sa v penzióne Benátky. 2.etapa (identifikácia zákazníka) – zákazníkmi sú najmä obchodní cestujúci, ale aj cestujúci za relaxom a zábavou. 3.etapa (proces z pohľadu zákazníka) – zákazník sa dostane do Piešťan vlastným dopravným prostriedkom (autom) alebo hromadnou dopravou (vlakom, autobusom) a následne z hlavnej stanice do penziónu taxi službou alebo mestskou hromadnou dopravou. Zákazníka určite zaujme exteriér penziónu ako je napríklad budova a lokalita. Zákazníkov, ktorí pricestovali autom zaujme parkovisko. Ďalej zákazníci prichádzajú do vnútra penziónu, kde ich privíta personál recepcie a vybaví potrebné písomnosti, ktoré sú spojené s check-in. Zamestnanci ochotne sprevádzajú zákazníka na ich izbu. 4.etapa (odozva zamestnancov a technológie) – zamestnanci reagujú na každý podnet zákazníkov od procesu check-in až po check-out. Ako technológia je využitý software pre zaevidovanie zákazníkov penziónu. 5.etapa (potrebné podporné procesy) – ako podporný proces by som navrhla odvoz zákazníkov, ktorí cestujú hromadnou dopravou, z hlavnej stanice až do penziónu. Zamestnať brigádnika, ktorý by pomáhal zákazníkom s ich batožinou. 3 NÁVRH ÚPRAV MARKETINGOVÉHO MIXU Posledná kapitola je zameraná na analýzu penziónu Benátky pomocou výskumu realizovaného formou dotazníka. Na základe zrealizovaného dotazníka jeho vyhodnotenie a návrhy možných riešení. Vymedzenie predmetu výskumu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 88 Cieľom realizovaného výskumu bolo zistiť ako upraviť podmienky ubytovania, aby vyhovovali zvolenej cieľovej skupine. V tejto súvislosti bol vypracovaný dotazník ako podklad pre rozhovor so zvolenými respondentmi. Výskum bol realizovaný v mesiaci február 2012. Oslovený boli 30 respondenti – obchodní cestujúci – pri odchode z penziónu Benátky. Operacionalizácia: I. vlastnenie psa II. ubytovanie sa III. skúsenosť s ubytovaním sa so psom IV. názor na takéto ubytovanie Výsledky marketingového výskumu (dotazníka) Z dotazníku vyšli veľmi zaujímavé zistenia, ktoré boli spracované do grafického zobrazenia a to z dôvodu prehľadnosti. Respondentov tento dotazník veľmi zaujal. Až 63% opýtaných vlastnia psíka a aj s ním cestujú. Ďalej z dotazníka vyšlo, že až 79% zákazníkov odmietli ubytovať aj s psíkom. Čo nastáva v takejto situácii? Rozhorčenosť zákazníkov a negatívna reklama. Preto som v dotazníku položila otázku o službe ubytovania so psíkmi. Posledná otázka ma utvrdila, že tento produkt by sa uchytil na trhu a to s výsledkom 63%. V prílohe A prikladám dotazník s grafickým vyhodnotením. Problémom výskumu bola nemožnosť ubytovania sa so svojím psíkom aj napriek požiadavkám zákazníkov. Veľa zákazníkov penziónu sa o túto problematiku zaujímalo o čom presvedčil aj dotazník. Návrhy možných riešení na vylepšenie marketingového mixu v penzióne Benátky Za primárne vylepšenie marketingového mixu vidím v možnosti ubytovania sa so psom, čiže rozšírenie služby (produktu) aj na podnety zákazníkov, ktorí často cestujú v sprievode svojich psov. Táto inovácia, resp. doplnenie služby ubytovania by nebolo ani príliš finančne náročná. Potrebné by bolo len zakúpenie inventáru ako napríklad pelechy, deky, misky, toalety pre psov... Na požiadanie hosťa by sa tento inventár doplnil do zákazníkovej izby. Táto služby by sa mala zo začiatku poskytovať zdarma a neskôr by mohla byť spoplatnená. Podľa výsledkov dotazníka by sa táto služba určite zaujala stálych zákazníkov ale aj potenciálnych zákazníkov. Verím, že týmto produktom by sa penzión ešte viac odlíšil od konkurencie. ZÁVER Marketingový mix v podniku je veľmi dôležitý nakoľko sa snaží pochopiť zákazníkove potreby. Na základe toho je potrebné vytvoriť alebo upraviť marketingový mix tak, aby sa uspokojili zákazníkove potreby ale aj očakávania. Touto študentskou prácou som sa snažila načrtnúť čo to marketingový mix je, ďalej som ho identifikovala v konkrétnom podniku a následne rozanalyzovala. Na základe analýzy a dotazníku som zistila, že sa marketingový mix sa dá vylepšiť tak, aby uspokojil potreby zákazníkov. Dúfam, že som touto študentskou prácou splnila všetky očakávania čitateľov a priniesla nový pohľad na danú problematiku. V závere by som sa chcela poďakovať konzultantovi doc. Ing. Stanislavovi Filipovi, PhD za pomoc pri písaní tejto študentskej práce. ADRESA: Denisa Abrtová Vodárenská 182/63, 921 01 Piešťany, Tel.: 0908 066 047, E-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 89 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 90 KOMUNIKÁCIA A KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU Martina Szabová Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Abstakt: Článok sa venuje identifikácii, analýze a hodnoteniu komunikácie v internom prostredí a komunikácii medzi podnikom a jeho externým prostredím. Približuje aj možný spôsob komunikácie podniku so zákazníkom. Práca hodnotí zistené nedostatky v komunikácii v podniku a navrhuje ich riešenia. Cieľom odbornej práce je identifikovať, analyzovať a hodnotiť komunikáciu vo vybranom podniku z formálneho, ale aj neformálneho hľadiska. Zároveň uviesť niektoré spôsoby a formy komunikácie, ktoré sú využívané vo vybranom podniku. Kľúčové slová: komunikácia, komunikačné nástroje, interné a externé komunikácie, formálne a neformálne komunikácie, podnik 1 CHARAKTERISTIKA KOMUNIKÁCIE Slovo komunikácia sa vyvinulo z latinského communicare, ktorého význam je robiť niečo spoločným, radiť sa, rokovať, zhovárať sa. Komunikáciu teda chápeme ako rozhovor a slovo komunikovať ako sprostredkovať, spájať, dohovárať sa. Jazyková komunikácia je proces, ktorý sprostredkuje vzájomne informácie ľudí. Ide teda o mnohostranný súbor výrazových prostriedkov i okolností tohto procesu. Sprostredkované informácie sa môžu šíriť jednosmerne (simplexne) alebo obojsmerne (duplexne).1 Komunikácia predstavuje nesmierne zložitý a mnohostranný proces dorozumievania sa. Je to obojstranný proces prenášania informácií od jedného subjektu alebo skupiny k druhému subjektu alebo skupine. Na to aby bola komunikácia efektívna, je potrebné zabezpečiť nielen primerané kódovanie a vysielanie, ale aj starostlivé prijímanie a vyhodnocovanie spätnej väzby o tom, ako bola informácia prijatá a pochopená. 2 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO PODNIKU Pre opísanie spôsobu komunikácie v podniku som si vybrala podnik Ivan Krcho Bleskospol-Interlux. Táto spoločnosť vznikla v roku 1989 a na Slovenskom trhu pôsobí v oblasti maloobchodu a veľkoobchodu s elektroinštalačným materiálom, predajom spotrebičov bielej a čiernej techniky, predajom svietidiel renomovaných značiek, predajom a montážou centrálnych vysávačov a klimatizácií. Tento podnik zamestnáva 34 zamestnancov a v čele spoločnosti stojí majiteľ podniku pán Ivan Krcho. Majiteľ podniku pôsobí sám, bez spoločníkov. Podnik je rozdelený na tri prevádzky. Prvou prevádzkou podniku je predajňa s elektroinštalačným materiálom a svietidlami, kde pracuje 13 zamestnancov. Druhou prevádzkou podniku je veľkosklad s elektroinštalačným materiálom, kde pracuje 6 zamestnancov. Tretiu prevádzku tvorí Obchodný dom Euronics, ktorý je zameraný na predaj spotrebičov bielej a čiernej techniky. V tejto prevádzke pracuje 9 pracovníkov. Osobitnú časť tvorí skupina štyroch montážnych pracovníkov, ktorí zabezpečujú montáž centrálnych vysávačov a klimatizácií. Vedením administratívy a jednoduchého účtovníctva je poverené ekonomickým oddelením, kde pracujú 2 pracovníci. Všetky prevádzky sú nezávislé, vzdialené od seba niekoľko kilometrov, avšak denná komunikácia medzi nimi je nevyhnutná pre riadny chod celého podniku. Význam komunikácie vo vybranom podniku Komunikácia v podniku je nutná vo všetkých fázach jeho fungovania, ktorý sa začína vytvorením ponuky, odpoveďou na túto ponuku , prijatím objednávky, vybavením objednávky. Ďalej nasleduje komunikácia pri vyskladnení tovaru zo skladov podniku a jeho odovzdanie zákazníkovi. Komunikácia musí teda prebiehať medzi všetkými stupňami podnikového riadenia a medzi zamestnancami. Pre tento podnik je tiež významná komunikácia s externým prostredím, čiže s dodávateľmi pri dohadovaní podmienok nákupu tovaru, s konkurenciou pri spolupráci na veľkých projektoch a so zákazníkmi. 3 KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU Čo sa týka internej komunikácie v podniku, tá je predovšetkým nástrojom, ktorým vedúci pracovníci ovplyvňujú pracovné postoje, aktivitu a správanie pracovníkov, spoločne s využívaním autority, vhodne zvoleného štýlu vedenia a účinných metód motivácie či odmeňovania. Tým ako podnik komunikuje, ako komunikujú jeho vedúci pracovníci, vytvára prostredie pre spoluprácu všetkých pracovníkov a priamo ovplyvňuje dosahovanie cieľov a prosperitu firmy.2 1 2 PhDr.Oľga Škvareninová, CSc., Rečová komunikácia, 1994, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, IBAN 80-08-02228-0, str.7-8 http://www.sjf.tuke.sk/transferinovacii/pages/archiv/transfer/10-2007/pdf/193-196.pdf „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 91 Vo vybranom podniku je v najväčšej miere využívaná komunikácia formou elektronickej pošty (mailu) alebo skype. Tento spôsob je rýchly a finančne najmenej zaťažujúci podnik. Rýchlym spôsobom komunikácie v podniku je aj používanie telefónu. Podnik disponuje troma pevnými linkami a desiatkami mobilných telefónov. indiv.rozhovor, porada; 20% telefón; 20% list, správa; 10% mail, skype; 50% Obrázok 1 Graf je podiel využívaných komunikačných prostriedkov v podniku Zdroj: vlastné spracovanie 3.1 ANALÝZA SYSTÉMU KOMUNIKÁCIE VO VYBRANOM PODNIKU Na obrázku č. 2 je zobrazená organizačná štruktúra a zároveň formálna komunikačná sieť vybraného podniku. Na samom vrchole organizačnej štruktúry sa nachádza vedenie podniku. Toto vedenie pozostáva z majiteľa podniku ako fyzickej osoby. Všetky dôležité rozhodnutia sú vydávané majiteľom podniku. Riadením každej z prevádzok je poverený riadiaci pracovník – vedúci prevádzky. Jeho úlohou je zabezpečiť riadny a plynulý chod prevádzky. Denne komunikuje nielen so zamestnancami prevádzky, majiteľom spoločnosti, ale aj s riadiacimi pracovníkmi a zamestnancami ostatných prevádzok podniku. Vedenie podniku – majiteľ podniku Vedúci prevádzky elektro Vedúci prevádzky veľkosklad Vedúci prevádzky Vedúci Ekonomické OD Euronics logistiky oddelenie Pracovníci Pracovníci Pracovníci Pracovník prevádzky prevádzky prevádzky logistiky Pracovníci ekonomického oddelenia Obrázok 2 - neformálna komunikačná sieť Zdroj: vlastné spracovanie V podniku dochádza k vertikálnej i horizontálnej komunikácii. Diagonálna komunikácia tu neprebieha z dôvodu, že sa jedná o relatívne malý podnik, ktorý si vystačí s týmito dvomi formami komunikácie. K vertikálnej komunikácii dochádza hlavne medzi vedením, vedúcimi pracovníkmi a pracovníkmi jednotlivých líniových útvarov. Vertikálna komunikácia prebieha v oboch smeroch, čo znamená, že nadriadený dáva príkazy, resp. pokyny svojim podriadeným, a zároveň pracovníci jednotlivých oddelení môžu poskytovať dôležité informácie svojim nadriadeným, prípadne „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 92 komunikovať priamo s vedením spoločnosti. Okrem vertikálnej formy komunikácie je v tomto podniku nevyhnutná tiež komunikácia medzi jednotlivými pracovníkmi daných prevádzok, ale aj medzi prevádzkami navzájom. Ide o horizontálnu formu komunikácie. Táto formálna komunikačná sieť bola v podniku vybudovaná za účelom spoľahlivého prenosu informácií potrebných na fungovanie podniku. Je to stabilný systém, ktorý je v tomto podniku podobný jeho organizačnej štruktúre. Obrázok 3 neformálna komunikačná sieť v podniku Zdroj: Vlastné spracovanie Okrem formálnej komunikácie existuje v tejto spoločnosti ešte neformálna komunikačná sieť ako výsledok snahy zamestnancov vytvoriť v podniku sieť neformálnych kontaktov a tým sa lepšie spoznať a zlepšiť pracovnú atmosféru v podniku. Tento komunikačný systém je vo veľkej miere závislý od konkrétnych osôb a od ich pozitívnych, resp. negatívnych vzťahov. Takéto komunikačné kanály pracujú často náhodne, a preto sa nedá zobraziť neformálna komunikačná sieť, ktorá by bola platná na dlhšie obdobie. Neformálna komunikácia prebieha na vertikálnej, no častejšie na horizontálnej úrovni a môže mať pracovný charakter (výmena názorov, myšlienok, konzultácia), alebo môže mať podobu nezáväzného súkromného rozhovoru. Zatiaľ prevládajúce strnulé vzťahy vychádzajúce z pevnej organizačnej štruktúry a tomu odpovedajúca hierarchická pracovná komunikácia sú viac na prekážku, lebo málo rozvíjajú iniciatívu ľudí. Postupne sa presadzujú tendencie na vytváranie tímov, tímovej zodpovednosti, kde vedúci pracovníci sú skôr poradcami, koordinátormi ako nadriadenými v pôvodnom poňatí. To vyžaduje aj iný prístup ku komunikácii so spolupracovníkmi. 3 3.2 KOMUNIKÁCIA V INTERNOM PROSTREDÍ PODNIKU Komunikácia medzi majiteľom podniku a vedúcimi pracovníkmi prebieha v neformálnom štýle, založenom na dlhoročných vzťahoch. Je bežné verbálne aj neverbálne vyjadrenie informácií, medzi vedúcimi pracovníkmi navzájom alebo medzi vedúcimi pracovníkmi a zamestnancami. Využívajú taktiež pracovné rokovania vďaka ktorým všetky zúčastnené strany získavajú rovnaké informácie. Pre získanie optimálneho riešenia problémov sa využívajú porady. Podnik využíva demokratický štýl riadenia, čo podporuje dvojsmernú komunikáciu medzi vedením podniku a radovými zamestnancami. Otvorenou komunikáciou sa v podniku vytvárajú dobré medziľudské vzťahy, čo zvyšuje motiváciu zamestnancov na pracovisku. Každý zamestnanec môže vyjadriť svoj názor a tým aj získať podiel na procese rozhodovania. Medzi jednotlivými organizačnými úrovňami prebieha komunikácia najčastejšie v neformálnej podobe. Organizačné zložky zväčša využívajú horizontálnu komunikáciu, čo znamená, že informácie putujú najprv k vedúcemu prevádzok a až tak k príjemcovi informácie. V prípade neprítomnosti vedúceho prevádzky sa využíva vertikálna komunikácia. 3.3 KOMUNIKÁCIA S EXTERNÝM PROSTREDÍM PODNIKU Každá dobrá externá komunikácia začína zvládnutím internej komunikácie.4 Ku komunikácii s externým prostredím patrí komunikácia s dodávateľmi, so zákazníkmi a s inými trhovými subjektmi. Čo sa týka dodávateľov, podnik ich má väčšinou z územia Slovenskej republiky. V komunikačnom styku s dodávateľmi nie je len vedenie podniku, ale aj samotní zamestnanci. Podnik sa snaží udržať stály kontakt s dodávateľmi. Na to využíva rôzne komunikačné cesty a to osobný kontakt, fax, telefón a najčastejšie elektronickú poštu. Okrem formálnej 3 httpfsi.uniza.skkkmoldpublikaciemama_09.pdf Doc.Ing.Monika Hudáková, PhD. a PhDr. Miroslav Kohuťár, Katedra malého a stredného podnikania, prezentácia Efektívna komunikácia spoločnosti prostredníctvom metód a postupov Public Relation „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 4 93 komunikácie sa podniku s niektorými dodávateľmi osvedčila aj neformálna verbálna komunikácia, ako napríklad pracovné obedy,stretnutia. Pri oslovovaní zákazníka podnik využíva aj reklamu, avšak nie vo veľkej miere. Skôr sa spolieha na svoje dobré meno a stálu pozíciu na trhu. Ako jeden z komunikačných prostriedkov využíva svoju internetovú stránku, ktorá obsahuje dostatok informácií pre zákazníka. Nachádzajú sa tam základné informácie o predmete činnosti podnikania, rozsiahla galéria fotografií, ale aj internetový obchod. Internetová stránka podniku je neustále aktualizovaná. V dnešnej dobre už podnik profituje zo svojich referencií. Nie je plne odkázaný na získavanie nových zákazníkov, nakoľko stála klientela zabezpečuje pravidelný zisk podniku. 5 3.4 KOMUNIKÁCIA SO ZÁKAZNÍKOM Prevádzky komunikujú so zákazníkom priamo vo svojich priestoroch. Samozrejme pracovníci podniku reagujú na všetky podnety zákazníkov, či už pri osobnom kontakte v samotnej predajni, alebo v komunikácii formou informačných technológií. Proces komunikácie spočíva v osobnej návšteve zákazníkom prevádzky podniku, prípadne zaslaním svojej objednávky. Pri osobnom kontakte je komunikácia väčšinou neformálna. Takýto prístup zamestnancov k zákazníkom je v podniku osvedčený a zákazník má pocit „priateľstva“ s predajcom. Zákazník je rýchlo a hlavne odborne obslúžený a týmto má podnik zabezpečenú ďalšiu neformálnu reklamu a prísun nových zákazníkov. Pokiaľ ide o prijatie objednávky telefonicky, faxom, mailom, podnik využíva formálnu komunikáciu. Objednávka je spracovaná v administratívnom oddelení podniku, odkiaľ putuje do skladových priestorov. Zamestnanec poverený vyskladnením požadovaného tovaru, tovar vyskladní a posunie na logistické oddelenie, kde poverený pracovník zabezpečí dodanie tovaru konečnému zákazníkovi. Ku komunikácií dochádza aj medzi vedúcim logistiky a dodávateľmi, hlavne prostredníctvom komunikačných technológií, čiže neosobným verbálnym kontaktom. Podnik sa snaží so svojimi zákazníkmi či sťažnosti. nepretržite komunikovať, čím môže reagovať na prípadné podnety 3 IDENTIFIKÁCIA NEDOSTATKOV V KOMUNIKÁCII A NÁVRH ICH RIEŠENIA Podnik nemá vytvorené oddelenie, ktoré by sa zaoberalo komunikáciou s externým prostredím a s potencionálnymi zákazníkmi pomocou reklamy. Reklama v televízií je pre takúto malú firmu finančne neúnosná, preto by sa mala zamerať na komunikáciu cez rôzne pútače a inzertné letáky. Komunikácia v podniku je v niektorých prípadoch neefektívna, zbytočne predĺžená cez vertikálny komunikačný systém. V dôsledku toho, že spoločnosť expanduje aj na nové trhy, niektorí vedúci pracovníci nie sú vždy prítomní v podniku. V takomto prípade je komunikačný proces zbytočne predĺžený. Riešením tejto situácie by bol presun kompetencií na nižší stupeň riadenia. Výskumy dokazujú, že ak podniky používajú na reklamu svojich tovarov napríklad vizuálne prezentácie – katalógy, tabuľky, grafy alebo počítač, z informácií, ktoré poslucháč absorbuje, 83% prijme zrakom, 11% sluchom a 7% inými zmyslami. Pri výskume uskutočnenom v Spojených štátoch sa zistilo, že pri verbálnej prezentácii si zapamätáme iba 10% informácií. Ak však skombinujeme verbálnu a vizuálnu komunikáciu, uchováme si 51% informácií. Taktiež používanie vizuálnych pomôcok môže skrátiť napríklad obchodné stretnutie z 25,7 minúty na 18,6 minúty, čo je úspora 28%. Ak skombinujeme verbálnu a vizuálnu prezentáciu s emocionálnym zanietením, efektívnosť uchovania informácii stúpne na 92%. Takže ak niečo len povieme, má to najmenší účinok. Ak niečo povieme a ukážeme, účinok je skromný. Ak však niečo povieme, ukážeme a zainteresujeme do toho poslucháčov, dosiahneme maximálny účinok. 6 Z tohto vyplýva, že ak by podnik využíval vo väčšej miere reklamu a obchodné stretnutia, dosiahla by v svojej činnosti viac úspechov. ZÁVER Komunikácia v podniku je zložitý a mnohostranný proces. Pri analýze komunikácie vo vybranom podniku sme sa mohli stretnúť so všetkými základnými formami komunikácie, a to s verbálnou – neverbálnou, s formálnou – neformálnou a s vertikálnou - horizontálnou. V priebehu činnosti sa v podniku vytvorili aj neformálne kanály komunikácie medzi rôznymi organizačnými zložkami, ktoré zlepšujú pracovné vzťahy. Podnik sa snaží venovať dostatočnú pozornosť tomu, aby dochádzalo k správnej komunikácií v prostredí podniku. Avšak je potrebné aby podnik venoval zvýšenú pozornosť komunikácií, odstránil vzniknuté problémy, ktoré má v tejto oblasti a rozvíjal ju aj naďalej. 5 6 httpfsi.uniza.skkkmoldpublikaciemama_09.pdf Alan a Barbara Peasovci, Úspešné komunikačné stratégie, 2006, IKAR, ISBN 80-551-1247-9, str. 86-87 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 94 ADRESA: Martina Szabová Štefánikova 128/162, 95631 Krušovce, telefón 0905380149, mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 95 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 96 ZÁUJEM ZDRUŽENIA A ICH VPLYV NA ZABEZPEČOVANIE KOMPETENCIÍ MIESTNYCH SAMOSPRÁV VO VYBRANOM ÚZEMÍ Tímea Markošová Ekonomická univerzita v Bratislave Cieľom práce je priblížiť problematiku záujmových združení a ich vplyv na zabezpečovanie kompetencií miestnych samospráv. Práca je orientovaná na konkrétne záujmové združenie a jeho činnosť. Pozornosť je venovaná na spôsoby a možnosti financovania záujmových združení, či už z rozpočtu mesta, alebo vyššieho územného celku. V časti problém rozoberám nedostatočnú podporu zo strany ZMOS-u a snažím sa predložiť vlastný návrh riešenia situácie. Výsledkom riešenia je zaujatie postoja v otázkach záujmových združení, ich podpory a financovania. Kľúčové slová: záujmové združenia, miestna samospráva, podpora malých podnikateľov PROBLÉM Tematika záujmových združení je neustále aktuálna téma, ktorá sa však dotýka len určitej skupiny ľudí. Záujmové združenia vznikajú ako určitá reakcia na uspokojovanie potrieb a záujmov ľudí – zakladateľov. Dovolím si však tvrdiť, že pokiaľ sa nejedná len o miestne záujmové združenia, ktorých cieľom je zachovanie, respektíve rozšírenie tradícií a zachovanie kultúrneho dedičstva, majú svoje nezastupiteľné miesto v aktuálnom dianí v spoločnosti. Prostredníctvom nich sa môžu uskutočňovať významné medzníky napríklad v podpore malého a stredného podnikania, ako je to aj v prípade záujmového združenia so sídlom v Žiari nad Hronom. Nesie názov Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska. Je právnickou osobou zapísanou v Registri záujmových združení právnických osôb na Ministerstve vnútra Slovenskej republiky a registrovaná je na Obvodnom úrade v Banskej Bystrici. V mene združenia je oprávnený konať Ing. Marek Markuš.1 Spektrum činností, ktorými sa Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska zaoberá, je pomerne široké, no medzi najzaujímavejšie a najdôležitejšie považujem: „podpora a rozvoj programov a modelov poskytovania mikropôžičiek sledovanie vývoja mikropôžičkových programov vo svete spolupráca s malými a strednými podnikateľmi reprezentácia a spolupráca s domácimi a zahraničnými subjektami.“2 Práve spolupráca s malými a strednými podnikateľmi je veľmi prínosná, či už konkrétne pre Žiar nad Hronom, alebo banskobystrický kraj všeobecne. Činnosť záujmového združenia sa odzrkadľuje aj na miere zamestnanosti, respektíve nezamestnanosti. Samozrejme, pri práci s údajmi treba brať do úvahy aj neustále pretrvávajúcu hospodársku krízu, ktorá negatívne ovplyvňuje spomínané ukazovatele. Na základe údajov z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Banskej Štiavnici som spracovala a graficky znázornila vývoj miery nezamestnanosti v Žiari nad Hronom a v jeho priľahlých dedinách. Z tabuľky, ktorá sa spolu s grafom nachádza v prílohovej časti sa dá vyčítať, že v roku 2008 poklesla nezamestnanosť o takmer 1 %. Tento pokles má za následok príchod nových investorov do tzv. žiarskeho hnedého priemyselného parku, ale taktiež aj výrazná reštrukturalizácia bývalého Závodu Slovenského Národného Povstania (skratka ZSNP).3 Ľudia v ťažkých časoch krízy sa snažia udržať si prácu, nezamestnaní hľadajú možnosti, ako si zvýšiť šance na zamestnanie sa. Len malé percento z nezamestnaných sa odváži a zvolí si podnikateľskú cestu. Jedným z dôvodov sú nielen chýbajúce financie, ale aj obavy z podstúpenia rizika. Podľa údajov, ktoré som získala zo Štatistického úradu Slovenskej republiky, konkrétnejšie z databázy regionálnej štatistiky, počet ľudí, ktorí sa rozhodnú podnikať sa neustále mení. Počet podnikateľov – fyzických osôb za hraničné roky 2006-2010 síce vzrástol o 109, ale keď porovnáme roky Spracované podľa Register záujmových združení právnických osôb [online] [ cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://portal.ives.sk/registre/detailZZPO.do?action=uplny&formular=&id=151272 2 Spracované podľa Register záujmových združení [online] [cit. 2011-11-10] Dostupné na internete http://portal.ives.sk/registre/detailZZPO.do?action=uplny&formular=&id=151272 3 Spracované podľa Počet nezamestnaných v Žiari aj naďalej klesá [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/novinky/nase-mesto1/detail/pocet-nezamestnanych-v-ziari-aj-nadalej-klesa-73.html „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 97 2007 – 2009, vidíme tu jasný pokles, ktorý je zaiste spôsobený aj pretrvávajúcou hospodárskou krízou.4 Do tohto porovnania som však nezahrnula ani slobodné povolania, ani živnostníkov. Počet podnikateľov – FO som porovnala s celkovým počtom obyvateľstva v okrese Žiar nad Hronom. Nasledovné porovnanie bližšie špecifikuje a znázorňuje, aké percentuálne zastúpenie majú podnikatelia v okrese Žiar nad Hronom. Tabuľkové, ale aj grafické porovnanie je znázornené v prílohovej časti projektu. 5 Čím je spôsobená skutočnosť, že ľudia odhadzujú zábrany a púšťajú sa do podnikania? Dôležitým faktorom sú podľa mňa aj dotácie a mikropôžičky, ktoré predstavujú významný stimul pre malých a stredných podnikateľov. Podľa Národnej agentúry pre rozvoj malého a stredného podnikania je cieľom mikropôžičkových programov „poskytovanie finančných prostriedkov malým a začínajúcim podnikateľom,“6 ktorí sú v podstate znevýhodnení v porovnaní s väčšími, konkurencieschopnejšími podnikmi. V Slovenskej republike podporu malého a stredného podnikania „riadi, schvaľuje a kontroluje Úrad pre štátnu pomoc a základnou legislatívnou normou je Zákon o štátnej pomoci.“7Ako udáva Zákon o štátnej pomoci, výška poskytnutých finančných prostriedkov v troch po sebe nasledujúcich kalendárnych rokoch, nesmie presiahnuť výšku 100 000 EUR.8 V tejto súvislosti treba spomenúť aj úverový program „Región“, ktorý taktiež slúži na podporu malého a stredného podnikania formou strednodobých a dlhodobých úverov, práve na posilnenie a reštrukturalizáciu regiónu Banská Bystrica. Podmienkou je vypracovaný podnikateľský zámer orientovaný na : „riešenie regionálnej politiky v spomínaných regiónoch vytváranie nových perspektívnych pracovných miest, podporu posilňovania rozvoja a reštrukturalizačné procesy v spomínaných regiónoch, výrobu na báze domácich surovín, spracovanie druhotných surovín a materiálov, úsporu palív a energie a využívanie alternatívnych zdrojov energie, životné prostredie a ekologické ciele, rozvoj dopravy a služieb (veľkoobchod, maloobchod a cestovný ruch), využívanie nových technológií“9 A teda nastoľuje sa otázka z akých zdrojov je financované samotné záujmové združenie? Má každé záujmové združenie rovnaké podmienky na získavanie dotácií, či už z rozpočtu mesta Žiar nad Hronom, alebo priamo od banskobystrického samosprávneho kraja? Dá sa v prípade nedostatku finančných zdrojov obrátiť aj na ZMOS, ktorého je mesto Žiar nad Hronom právoplatným členom? Ak preskúmame jednotlivé možnosti získavania finančných prostriedkov, respektíve dotácií na existenciu Asociácie mikropôžičkových inštitúcií Slovenska, odpovieme si aj na otázku spôsobov financovania záujmových združení. Ako som sa dozvedela na oficiálnej stránke mesta Žiar nad Hronom, mesto poskytuje nenávratné dotácie zo svojho rozpočtu iba na tieto účely: „tvorby a ochrany životného prostredia zabezpečovanie bývania, správy, údržby a obnovy bytového fondu.“10 Na základe Všeobecného záväzného nariadenia Banskobystrického samosprávneho kraja č. 15/2010 sú podmienky na poskytnutie dotácií nasledovné: „BBSK môže poskytnúť dotáciu: Právnickým osobám, ktorých BBSK nie je zakladateľom ani zriaďovateľom, fyzickým osobám – podnikateľom, ktorí majú sídlo, alebo trvalý pobyt na území BBSK na podporu všeobecne prospešných služieb, alebo verejnoprávnych účelov na podporu podnikania a zamestnanosti Spracované podľa Regionálnej databázy Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ Spracované podľa Regionálnej databázy Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ 6 NADSME – Mikropôžičkový program – popis a podmienky [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.nadsme.sk/content/mikropozickovy-program-popis-a-podmienky 7 MH SR Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s 8 Spracované podľa MH SR – Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] Dostupné na internete http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s 9 MINTÁL, J. Podpora malého a stredného podnikania na Slovensku [online] [cit.2011-11-17] Dostupné na internete http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=11052 10 Poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta [online] [cit.2011-11-18] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/akovybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/ „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 4 5 98 Obciam na území BBSK ako účasť na financovaní spoločných úloh v záujme rozvoja územia BBSK.“11 RIEŠENIE Ako už z vlastnej skúsenosti viem, ťažko je hľadať riešenia za niekoho iného a naopak, ľahko je sa vyjadrovať len tak do pléna bez pocitu zodpovednosti za vlastné rozhodnutia. Tak je to aj v prípade nastoleného problému financovania záujmových združení v okrese Žiar nad Hronom. Podľa môjho skromného názoru za chod a činnosť záujmových združení, konkrétne Asociácie mikropôžičkových inštitúcií Slovenska, ktorá sa snaží svojou činnosťou šíriť osvetu medzi malými a strednými podnikateľmi a svojou existenciou prebúdzať v ľuďoch stimuly a nebojácnosť pustiť sa do podnikania, by malo zodpovedať mesto. Je pochopiteľné, že také malé mesto, akým je Žiar nad Hronom nedokáže financovať zo svojho rozpočtu všetky aktivity jednotlivých záujmových združení, ktoré majú v danom meste sídlo. Pretože okrem dotácií si musí mesto vyhradiť prostriedky aj na zabezpečenie dennodenného chodu a musí mať v rezerve aj prostriedky v prípade nepredvídaných udalostí. To všetko je v absolútnom poriadku, len sa mi zdá smiešne a udivujúce, aby si mesto stanovilo kritériá, podľa ktorých poskytuje dotácie výlučne dvom skupinám právnických a fyzických osôb.12 Moja idea, respektíve návrhom daného rozriešenia je ešte raz prehodnotiť kritériá poskytovania dotácií a rozšíriť ich o niekoľko bodov, samozrejme do takej miery, do akej to dovoľuje rozpočet. Mesto by si malo stanoviť rebríček priorít, ktoré chce a bude podporovať. V dnešných časoch krízy je podpora malých a stredných podnikateľov významným krokom vpred ako sa popasovať s neustále sa zvyšujúcou nezamestnanosťou. Je samozrejmé, že nie každý človek má v sebe podnikateľského ducha a dokáže na seba vziať riziká spojené s podnikaním. Lenže množstvo najmä mladých ľudí v sebe tento potenciál má a všetko ostatné je len otázkou peňazí. A keď si už zvolia cestu, ktorá je zo začiatku tŕnistá, dobre im padne, keď vidia, že existujú združenia a asociácie, ktoré sa zaoberajú podporou a sledovaním mikropôžičkových programov zameraných práve na nich. V prípade, ak mesto nemá dostatok, respektíve nemá žiadne peniaze na to, aby rozšírilo kritériá poskytovania dotácií, mala by sa uskutočňovať spolupráca s vyšším územným celkom, v našom konkrétnom prípade s BBSK. Kritériá poskytovania nenávratných dotácií sú obšírnejšie, ako v prípade mesta. Je to spôsobené najmä rozpočtom, ktorý ráta na jednej strane s vyššími príjmami ako iba samotný rozpočet mesta, ale na druhej strane, aj výdavky spojené s chodom celého samosprávneho kraja sú vyššie. Preto ak má záujmové združenie – Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska sídlo v Žiari nad Hronom, a cieľom združenia je zlepšiť, respektíve pomôcť riešiť situáciu v kraji, mesto by malo začať intenzívne komunikovať s BBSK a vytvoriť plán podpory, ktorý by vyhovoval všetkým trom stranám. Viem, možno som až príliš veľký idealista a takýto systém nikdy nikde nebude fungovať práve z dôvodu nepriamej úmery medzi počtom záujmových združení a množstvom vyčlenených financií. Keď som si opätovne prechádzala kritéria na poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta Žiar nad Hronom, uvedomila som si, že okrem rozširovania kritérií existujú aj iné možnosti. Mesto poskytuje zo svojho rozpočtu nenávratnú dotáciu na tvorbu ale aj obnovu bytového fondu. Túto dotáciu poskytuje právnickým osobám, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom je samotné mesto. 13 Možným riešením uvedeného problému je tá skutočnosť, žeby Mestský úrad Žiar nad Hronom znížil čerpanie pre hore uvedenú dotáciu, keďže je možnosť čerpania dotácie z účelového fondu, ktorého názov je Štátny fond rozvoja bývania (skratka ŠFRB) a tým sa vytvoril priestor pre financovanie uvedených záujmových združení podobného typu. Celkom iný prípad predstavuje Stavebné bytové družstvo. Napriek tomu, že sa nachádza na území mesta, samotné mesto dotácie na podporu bývania neposkytuje. Domy v správe Stavebného bytového družstva v najväčšej miere pri obnove bytového fondu čerpajú dotácie zo ŠFRB, poprípade idú cestou získavania peňazí formou úverov v bankách. Ďalšou z možností je zaangažovanie ZMOS-u čiže Združenia miest a obcí Slovenska do celej spomínanej problematiky. Vzhľadom k tomu, že toto združenie zastrešuje všetky problémy týkajúce sa miest a obcí, nie je tu celkom reálna šanca Všeobecné záväzné nariadenie banskobystrického samosprávneho kraja č 15/2010 o poskytovaní dotácií z vlastných príjmov BBSK účelovo určených na akcie vo verejnom záujme alebo v prospech rozvoja územia BBSK a na podporu všeobecne prospešných služieb, podnikania a zamestnanosti [online] [cit.2011-11-18] Dostupné na internete http://www.vucbb.sk/portal/sites/default/files/bbsk/stranky/2011/dotacie/vzn-bbsk15-2010.pdf 12 Spracované podľa Poskytovanie dotácií z rozpočtu [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/ako-vybavit/poskytovaniedotacii-z-rozpoctu-mesta/ 13 Spracované podľa Poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/akovybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/ „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 11 99 získania nejakého príspevku na uvedené dotácie. Jediným možným východiskom zo situácie čo sa týka angažovanosti ZMOS-u vidím silný lobing združenia na MF SR s cieľom získania, resp. pridelenia balíka peňazí vyčleneného na poskytovanie dotácií miest a obcí. Roky Miera nezamestnanosti 2007 11,19% 2008 10,3% 2009 14,63% 2010 14,39% Stav k 30.6.2011 14,75% Tabuľka 1: Vývoj miery nezamestnanosti v okrese Žiar nad Hronom14 Miera nezamestnanosti v okrese Žiar nad Hronom 2007 miera miera miera nezamestnanosti; nezamestnanosti; nezamestnanosti; stav k 30.6.2011; 2009; 14,63% 2010; 14,39% miera 14,75% miera nezamestnanosti; nezamestnanosti; 2007; 11,19% 2008; 10,30% miera nezamestnanosti 2007 2008 2009 2010 stav k 30.6.2011 11,19% 10,30% 14,63% 14,39% 14,75% Rok Počet podnikateľov – Fyzických osôb v okrese Žiar nad Hronom Celkový počet obyvateľov v okrese Žiar nad Hronom 2006 3476 47 847 2007 3622 47 800 2008 3638 47 658 2009 3616 47 526 2010 3585 Nie je k dispozícií Spracované podľa Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny Banská http://www.upsvarbs.sk/strana/evidovana-miera-nezamestnanosti 15 Spracované na základe údajov z Regionálnej databázy Štatistického úradu web.statistics.sk/PXWebSlovak/internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ 14 Štiavnica SR [online] [online] Dostupné Dostupné na Tabuľka 2: Percentuálne zastúpenie podnikateľov – Fyzických osôb v okrese Žiar nad Hronom15 na internete internete http://px- „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 100 Počet Počet Počet podnikateľov podnikateľov - podnikateľov Počet FO; 2008; 3638 FO; 2007; 3622FO; 2009; 3616 podnikateľov FO; 2010; 3585 Počet podnikateľov FO; 2006; 3476 Celkový počet obyvateľov Počet podnikateľov - FO ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY Knižná literatúra [1] NEUPAUEROVÁ, Z. Vplyv konkurencieschopnosti regiónov na zmierňovanie regionálnych disparít v podmienkach Slovenskej republiky. In NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 97880-225-3100-9. Zákony, vyhlášky, nariadenia a interné materiály [2] Všeobecné záväzné nariadenie banskobystrického samosprávneho kraja č 15/2010 o poskytovaní dotácií z vlastných príjmov BBSK účelovo určených na akcie vo verejnom záujme alebo v prospech rozvoja územia BBSK a na podporu všeobecne prospešných služieb, podnikania a zamestnanosti [online] [cit.2011-1118]Dostupné na internete http://www.vucbb.sk/portal/sites/default/files/bbsk/stranky/ 2011/dotacie/vzn-bbsk-152010.pdf Elektronické dokumenty [3] Poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/ako-vybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/ [4] Záujmové združenia právnických osôb [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.minv.sk/?zaujmove-zdruzenia-pravnickych-osob-1 [5] Regionálna databáza Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete http://pxweb.statistics.sk/PXWebSlovak/ [6] NADSME - Mikropôžičkový program – popis a podmienky [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.nadsme.sk/content/mikropozickovy-program-popis-a-podmienky [7] Počet nezamestnaných v Žiari aj naďalej klesá [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/novinky/nasemesto-1/detail/pocet-nezamestnanych-v-ziari-aj-nadalej-klesa-73.html [8] MH SR - Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s [9] MINTÁL, J. Podpora malého a stredného podnikania na Slovensku [online] [cit.2011-11-17] Dostupné na internete http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=11052 ADRESA: Tímea Markošová Ekonomická univerzita v Bratislave, Dolnozemská cesta 1, 852 19 Bratislava, [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 101 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 102 KOMPARACE PRODUKTŮ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČR A NA UKRAJINĚ Zorjana Bervetská Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice Abstrakt:Na základě výsledků mé bakalářské práce jsem dospěla k závěru, že české bankovnictví je ve srovnání se zahraničím na vysoké úrovni, a to nejen po stránce produktové, ale také v oblasti stanovování poplatků. Je pravda, že některé z bank si účtují poměrně vysoké částky, nejedná se však o tak velký problém, za jaký je některými odpůrci poplatkové politiky považován. Z českých trhů elektronického bankovnictví by se ukrajinské banky mohly inspirovat v zavedení on-line správy pojištění, leasingu, investičních fondů a podobně vytvoření nových produktů. V oblastech retailového bankovnictví vytvářet velký spektrum služeb. Klíčová slova: analýzy, komparace, náklady, bankovnictví, služby, technologie, banky. ÚVOD Práce je zpracována na téma: „Komparace produktů přímého bankovnictví u vybraných bank v České republice a na Ukrajině“ – současnost a budoucnost, a to zejména proto, že nástrojů pro přímé bankovnictví přibývá a tato forma spravování bankovních účtů pomalu ale jistě nahrazuje bankovnictví klasické. Má práce ukazuje, jak „drahé“ je mít v bance účet a zároveň zda se vyplatí, mít zřízené různé druhy přímého bankovnictví. Chtěla bych pomoci budoucím klientům bank k lepší orientaci ve službách různých bank. Věřím, že pomohu nejedné firmě i občanovi ve výběru té „správné banky“. Jednadvacáté století je dobou nových technologií a především rychlých změn. Svět se jednoduše změnil a již nikdy nebude takový jako před sto, padesáti či deseti lety. Změny se nevyhýbají žádnému oboru lidské činnosti, dokonce ani tak konzervativnímu oboru jako je bankovnictví. Klasické bankovní služby přestávají mnoha klientům stačit, neboť nejsou dost pružné, aby mohly stačit rychlému tempu dnešního života. Začíná se objevovat elektronické neboli přímé bankovnictví. Důvodem pro výběr tématu Komparace přímého bankovnictví v ČR a na Ukrajině je autorův zájem o zmapování této oblasti bankovnictví. Při zpracování práce bylo zjištěno, že uživatelé často nevědí, co je to přímé bankovnictví. Často mylně pochopí, že jedná se pouze o internet banking, přitom používají platební karty a vybírají si peníze z ATM bankomatů. Mnozí neznají ani možnosti, výhody a případná rizika, která plynou z používání některé z forem přímého bankovnictví. První kapitola práce je zaměřena na teoretické vymezení přímého bankovnictví, jeho produkty, výhody a nevýhody takového systému a problém výše poplatků. V druhé kapitole je popsán trh českého bankovnictví srovnáním nabídky Komerční banky, Poštovní spořitelny, České spořitelny, ČSOB. Další část pojednává o bankách působícím na Ukrajině. V poslední kapitole je potom provedeno srovnání jednotlivých nabídek a tím také trhů elektronického bankovnictví. V práci je využito metod deskripce, komparace, analýzy a syntézy. TEORETICKÝ ZÁKLAD Elektronické bankovnictví je zcela nový pojem. Elektronické bankovnictví přišlo na trhv 80. letech díky technickým inovacím, zejména rozvoji ve výpočetní a komunikační techniky a elektroniky, ale zcela nepopíratelně změnilo podobu světové i české bankovnictví. Mluvíme – li o elektronické bankovnictví, mnozí z nás si představí služby spojené s internetem, není to ale zcela pravda. Patří tam mnohem víc než pouhé služby přes internet. Předtím než budeme mluvit o elektronickém bankovnictví, musíme si objasnit základních pojmů. Výraz elektronické bankovnictví nebo-lie-banking je v současnosti poměrně intenzivně používán. Často však bývá nesprávně zaměňován s termíny e-commerce a e-business. E-business je nejobecnější a znamená v zásadě užívání elektronických řešení za účelem zefektivnění podnikání (optimalizace dodavatelského řetězce, zefektivnění obchodních procesů, zkvalitnění komunikace apod.). E-commerce je možno definovat jako elektronický marketing, prodej a nákup zboží a obsluha klientů přes „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 103 internet. Jedná se tak o podmnožinu e-businessu, jednu z jeho možných forem. A co je tedy podstatou e-bankingu? Je to efektivní a úsporný nástroj na obsluhu existujících klientů finančních institucí. E-banking je možný provádět mnoha způsoby, přičemž všechny spojuje jejich elektronická podstata. V současnosti se pro taková elektronická jednání mezi finanční institucí a klientem používají především tato technologická rozhraní: internetové bankovnictví a bankovnictví přes osobní počítač, GSM banking a WAP banking. Ať už je používáno kterékoliv rozhraní, platí, že množství osobních návštěv klienta na pobočce významně klesá. Další pokles nutných návštěv nastane, jestliže jsou tyto komunikační a transakční kanály kombinovány se zákaznickými centry – ústředími pro přímý, ale neosobní kontakt s klientem za využití technologií jako jsou telefon, videokonferenční zařízení, pošta, e-mail, SMS aj. Finanční instituce tak může snížit velikost poboček, čímž dosáhne redukce provozních nákladů. Pobočky se mohou zaměřit na získávání nových klientů, tzv. cross-selling35 a na školení klientů o využívání těchto alternativních cest pro realizaci jejich požadavků. Takové elektronické bankovnictví, jehož hlavní charakteristikou je právě zvýšená orientace na klienta, je pak možno označit jako přímé bankovnictví.[1] ANALÝZA PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČESKÉ REPUBLICE Internetové bankovnictví dnes v ČR využívají snad všechna odvětví. Jedná se však také o mnohé překážky, na které je třeba dát si pozor. Jedná se hlavně o zneužití, kdy otázka možného zneužití šla dokonce tak daleko, že se mnohdy spekulovalo o budoucnosti spojení internetu a bankovnictví. Bezpečnost je totiž jedním z hlavních problémů, které musí internetové bankovnictví překonat, musí být odolné vůči všem ilegálním aktivitám, proti počítačovým pirátům či možnosti nabourat se do systému jakkoliv zvenčí. Nejdůležitější je zachovat celistvost a integritu přenášených dat. Internet banking je homebanking velice podobný, ale je mnohem jednodušší. Nevyžaduje totiž speciální software ani hardware, které by byly zabudované v počítači. Spojení s bankou lze udělat na jakémkoliv počítači, kdykoliv a kdekoliv, stačí pouze nějaký internetový prohlížeč typu Internet explorer, Firefox nebo Safari. Moderní mobilní telefony v dnešní době již nabízejí připojení na internet prakticky nonstop, a proto je možné se připojit právě z mobilního telefonu a provádět jakékoliv transakce jako na počítači. Nabídka služeb je trochu odlišná v každé bance, záleží na nabídce dané banky. ANALÝZA PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK NA UKRAJINĚ Rychlý rozvoj technologií a šíření internetu má podstatný vliv na bankovní sektor země. Zákazníkům jsou nabízeny různé druhy služeb, ne v poslední řadě jsou to služby přímého bankovnictví. V roce 2009, podle statistik OECD, množství uživatelů internetu přesáhlo1 miliard, což svědčí o tom, že 1/6 lidstva běžně používá internet. S tím souvisí rozvoj nových standardů komunikace, zdokonalují se a rozšiřují se možnosti internetu, stále roste množství služeb, které jsou nabízeny uživatelům. Podobné světové trendy lze pozorovat i na Ukrajině. Odhadem množství uživatelů internetu na Ukrajině se zabývá mnoho společnosti, jako jsou TNS, GfK, Gemius, InMind atd. Ve svých zprávách tvrdí, že množství internet uživatelů na Ukrajině současně činí cca. 13 milionů, což je 30-32 % celkového počtů obyvatel1. Analytici předvídají, že míra penetrace internetu do roku 2012 bude 50 %, což umožní přirovnat ukrajinský trh na úroveň evropských zemí. Toto všechno naznačuje o tom, že Ukrajina má velký potenciálv této oblasti, tj. rozvoj internetu a spojeny s tímto služby. Současná úroveň rozvoje internetu umožňuje lidem zapojit se do běžných aktivit pomocí počítače, jako je komunikace s přáteli, pohodlný nákup z domova apod. Bohužel, spektrum finančních služeb spojený s použitím současných nástrojů komunikace je velmi omezenýv porovnání s evropskými zeměmi. V posledních letech v tisky se častěji objevují články a zprávy o službách přímého bankovnictví. To je důkazem rostoucího zájmů o již zmíněné služby nejen klientů bank, ale i finančních institucí, které tyto služby poskytují. Tento trend donutil banky uvažovato rozvoje svého podnikání, tj. rozvoje služeb přímého bankovnictví. Přímé bankovnictví umožňuje svým uživatelům spravovat své účty na dálku, 7 dní v týdnu, 24 hodiny denně, což značně šetří čas a peníze. Vzhledem k tomu, velmi často rozhodujícím faktorem při výběru banky je dostupnost služeb přímého bankovnictví se širokou funkčnosti. Na Ukrajině přímé bankovnictví zatím se nachází ve fázi vývoje. Nicméně, internet-banking je jedním z nejdynamičtěji se rozvijících. Tak, podle předpovědí vedoucích bank, rozvoj projektů internet-bankingu umožní rozšířit zákaznickou základnu o 30 %2. Na to má vliv celá řada faktorů. Za prvé, finanční zdroje bank umožňují vytvářet moderní, plně v překladu křížový obchod - při nákupu produktu či služby je zákazníkovi nabídnuta další, s tím související, ovšem za výhodnějších podmínek, než kdyby si ji objednával (kupoval) samostatně 2 «Bankivskasprava», O.M. Petruk, 2010 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 104 vyhovující požadavkům ochrany informace a rychlostí transakce systémy internet-bankingu. V průměru cena vývoje a implementace takového systému se pohybuje meze1 až 5 mln. USD. Navíc většina ukrajinských bank již vytvořila a zavedla systém internet-bankingu. Ale nedostatek právní bází nedával možnost využívat takovéto systémy. Po přijetí zákona Ukrajinou „ O elektronickém digitálním podpisu“3právní překážky pro provedení bankovních operací již neexistují. Za druhé, na bankovním trhu Ukrajiny existuje reálná potřeba internetového bankovnictví. Dnes cca 20 % právnických osob aktivně využívá služeb „klient-banku“, který je prototypem internet-bankingu. Internet-banking je vhodnější z hlediska použití: ovládat svůj účet můžete odkudkoliv na rozdíl od servisu „klient-bank“. V době finanční krize řada bank začaly řešit problém optimalizace svých nákladů, což znamenalo snížení počtu poboček a dceřiných společnosti. Podle statistik NBU4 v roce 2009 množství poboček se snížilo o 15-20 %. To všechno mělo negativní dopad na loajalitu klientů, kteří museli strávit víc času ve frontách nebo vyhledáváním pobočky. V tomto případě služby přímého bankovnictví byly ideálním řešením jak pro zákazníky, tak i pro samotné banky, které neměly ztráty ušlých příležitosti. ZÁVĚR Bankovní světový trh se neustále mění a žene dopředu. Díky internetu se tyto pokrokymění ještě mnohem rychleji. Klasické služby jsou brzy nahrazeny v elektronické podobě. Ale přece jen kamenné pobočky zcela nezmizí. Ze všech nazvaných druhů přímého bankovnictví je nejdůležitějším způsobem internet banking. Klienti používají internet banking proto, že internet banking je rychlý a dostupný, snadno se ovládá. Z pohledu banky, nejen že ušetří na náklady z budování a správu kamenných poboček. Přes internet banking banky mohou rychleji propagovat své nové produkty. Cílem práce bylo také zjistit, v čem se liší české elektronické bankovnictví od zkoumané země a v čem jsou si podobné. Český bankovní trh drží krok se světovým a to jak v zavádění informačních technologii, tak i v poskytování služeb široké palety. Však si uvědomujeme, že v Evropské unii již Česká republika je. Máme zde otevřený bankovní prostor, ve kterém existují nespočetné banky. Proto musí banky sledovat vývoj bankovních trend v celé Unii. Na základě výsledků mé práce jsem dospěla k závěru, že české bankovnictví je ve srovnání se zahraničím na vysoké úrovni, a to nejen po stránce produktové, ale také v oblasti stanovování poplatků. Je pravda, že některé z bank si účtují poměrně vysoké částky, nejedná se však o tak velký problém, za jaký je některými odpůrci poplatkové politiky považován. Z českých trhů elektronického bankovnictví by se ukrajinské banky mohly inspirovat v zavedení on-line správy pojištění, leasingu, investičních fondů a podobně vytvoření nových produktů. V oblastech retailového bankovnictví vytvářet velký spektrum služeb Než si potenciální klient službu internetového bankovnictví zřídí, měl by pečlivě zvážit, zda ji vůbec potřebuje a také, co mu která konkrétní banka nabízí za daný poplatek. Rozhodně by měl výhody a nevýhody zřízení a vedení služby, otázku bezpečnosti a cenu konzultovat s odborníkem té které banky. Ten mu jistě dokáže nejlépe poradit, jaká služba je pro něj ta nejvhodnější a nejbezpečnější. Věřím, že postupem času bude stále větší samozřejmostí zřízení služby elektronického bankovnictví k běžnému účtu, aniž by za ni musel klient platit velkou sumu peněz. Zatím to vypadá, že se moje slova pomalu, ale jistě naplňují. Technický pokrok jde neustále dopředu a s ním i vývoj stále nových technologií. Za pár let bude i současně používaná moderní technika zastaralá a odborníci budou mít připraveny opět nové druhy komunikačních kanálů a nové způsoby ovládání účtů. ZDROJE: [1] Michal Přádka, Jan Kala: Elektronickébankovnictví, Vydání první. Nakladatelství Computer Press, Praha 4, 2000 ,166S.ISBN 80-7226-328.s.5. KONTAKTNÍ ÚDAJE: Zorjana Bervetská Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 KUNOVICE E-mail–[email protected] 3 Richard T. Paruto. The Impact of the Internet on European Media Advertising Expenditures Media Group //Foundation for International Accounting Electronic Resource. 4 Nacionální Banka Ukrajiny „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 105 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 106 FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KCOD ZLÍN PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ Lenka Hrdinová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Práce je zaměřena na provedení finanční analýzy nákladů na benefity u KCOD Zlín v případě jejich zdanění, jak o to usiluje současná vláda a na návrh vlastního motivačního programu, který by jednak zvýšil zájem zaměstnanců podávat maximální pracovní výkony a zároveň by pro zaměstnavatele znamenal mnohem efektivnější vynaložení finančních prostředků. V závěru je provedena predikce vývoje nákladů na benefity na roky 2012 – 2014. Klíčová slova: zaměstnanecké benefity, SWOT analýza, finanční analýza, zdanění benefitů, pracovní motivace ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY Zaměstnanecké benefity je možno definovat jako nepeněžní plnění, poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům. O skladbě a výši benefitů rozhoduje výhradně zaměstnavatel a je tedy na něm, jestli svým zaměstnancům poskytne nějaké výhody a jakou budou mít konkrétní podobu. Kolektivní smlouva ČD a.s. obsahuje mimo jiné rovněž řadu bonusů neboli zaměstnaneckých benefitů, které byly vyjednány odborovými organizacemi a které mají přispívat ke zvýšení spokojenosti, loajálnosti a motivace zaměstnanců. Mezi ty nejběžnější a nejvíce využívané patří: režijní výhody stravování a náhrady výdajů příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění kondiční pobyty (KOP) SWOT ANALÝZA ČD A.S. KCOD ZLÍN SWOT analýza je nástrojem strategické analýzy sloužící pro identifikaci silných a slabých stránek podniku, příležitostí a ohrožení. Silné a slabé stránky jsou vnitřními faktory, které vytvářejí nebo snižují hodnotu firmy, zatímco příležitosti a ohrožení jsou vnějšími faktory, které podnik nemůže příliš kontrolovat. Krajské centrum osobní dopravy Zlín je organizační jednotkou Českých drah a.s. Jejím úkolem je spolupráce se Zlínským krajem v oblasti organizace osobní regionální dopravy na území Zlínského kraje. Je rozčleněno do dvou obvodů, a to Otrokovice a Valašské Meziříčí. Celkově spravuje 12 tratí, na kterých se nachází 120 železničních stanic a zastávek. Hlavní náplní KCOD Zlín je sestavování jízdních řádů regionálních vlaků a zajištění odbavení cestujících ve stanicích a ve vlacích ČD a.s. SILNÉ STRÁNKY Silnou stránkou železniční dopravy je zejména její dlouholetá tradice na našem území a rovněž hustota železniční sítě, která se v přepočtu na rozlohu státu řadí k nejhustějším v Evropě. Tuto tradici doplňuje zkušenost a vzdělání zaměstnanců, kteří jsou pečlivě vybíráni dle prospěchu a pravidelnými školeními a testy přezkušováni ze znalosti a ovládání drážních předpisů a norem. České dráhy a.s. se dále snaží investovat do modernizace železniční infrastruktury, do modernizace vozových jednotek a rovněž do výstavby nebo revitalizace železničních prostor, nádraží a zastávek, aby co nejvíce zákazníkovy zpříjemnily cestování železniční dopravou. SLABÉ STRÁNKY Největší slabinou současné železnice je zejména skutečnost, že většina investic do modernizace a zkulturnění cestování je směrována zejména na hlavní a vysoce frekventované tratě. Menší tratě lokálního významu tak postrádají většinu výdobytků moderního světa a služeb spojených s cestováním je tam výrazně méně. Většina nádraží na malých tratích navíc z ekonomických důvodů ruší stálou službu a tudíž zůstávají opuštěná, bez dozoru a stávají se tak častým cílem bezdomovců nebo vandalů. PŘÍLEŽITOSTI V rámci pokračující modernizace železniční sítě se v rámci Zlínského kraje počítá i se zdvojkolejněním a elektrifikací tratě Otrokovice – Zlín, spojená s výstavbou dopravního terminálu v železniční stanici Zlín – střed, což zajistí větší „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 107 propustnost trati a umožní nasazení modernějších a výkonnějších jednotek. Celkově se zvedne i úroveň cestování na této sice lokální, ale velmi vytížené železniční trati. S elektrifikací a modernizací se počítá i na trati Kojetín – Valašské Meziříčí, která spojuje největší města bývalého okresu Kroměříž a zajišťuje jejich napojení na hlavní železniční tratě. HROZBY Největší hrozbou pro České dráhy a.s. jsou především finance, tedy jejich nedostatek a to zejména v podobě neustále se snižujících dotací ze státního rozpočtu a rovněž v podobě jejich nedostatku mezi obyvatelstvem, kteří jsou potenciálními zákazníky. Další hrozba je také spatřována ve výstavbě a modernizaci silniční a dálniční sítě, což zvyšuje konkurenceschopnost největšího soupeře v boji o zákazníky a tou je silniční doprava. Dalšími konkurenci jsou i noví dopravci, kteří se začínají objevovat na železniční síti. silné stránky podniku 170 let tradice železniční dopravy hustá železniční síť profesionální pracovníci modernizace železniční dopravy projekt ,,živá nádraží" modernizace vozového parku příležitosti elektrifikace a zdvojkolejnění tratě Otrokovice - Zlín Dopravní terminál ve Zlíně elektrifikace tratě Kojetín - Valašské Meziříčí slabé stránky podniku nedostatečné služby v malých stanicích rušení některých služeb zavírání menších nádraží nedostatečná čistota nehlídaných prostor menší pružnost v rozhodování hrozby snížení dotací ze státního rozpočtu rostoucí DPH snížení solventnosti obyvatelstva stavba nových silnic ve Zlínském kraji noví dopravci na železnici Tabulka 1: SWOT analýza ČD a.s. KCOD Zlín. Zdroj: vlastní zpracování DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ ZE SWOT ANALÝZY Firma by se měla zaměřit především na dva důležité cíle. Jedním z těchto cílů je maximálně možné využití přidělených finančních prostředků a postupné zefektivnění fungování celé organizace tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost především vůči silniční dopravě a rovněž i proti ostatním dopravcům na železnici. Dalším významným úkolem je zaměření pozornosti na zákazníka a zvýšit snahu v poskytování nabídek služeb. Je nutno využít veškeré možné prostředky k oslovení zákazníků, ke zjišťování jejich potřeb a vytváření povědomí o železniční dopravě u všech potencionálních zákazníků. FINANČNÍ ANALÝZA ZVÝŠENÝCH NÁKLADŮ PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ Vývoj nákladů na zaměstnanecké benefity u KCOD Zlín v rámci sledovaného období v letech 2000 až 2011 je patrný z grafu č. 1. V letech 2000 až 2006 tato časová řada vykazuje vzrůstající trend způsobený zejména zavedením nových benefitů v podobě příspěvku na životní pojištění a na penzijní připojištění. Při setrvalém stavu počtu zaměstnanců a zvyšujících se částkách příspěvků vykazovaly náklady velmi strmý nárůst. Zlomovým okamžikem se stal rok 2006, kdy došlo v rámci modernizace železnice k masovému propouštění nadbytečných zaměstnanců a rovněž k zavedení úsporných opatření s cílem celkového zefektivnění provozu KCOD Zlín. Náklady na benefity se začaly snižovat a v posledních letech má vývoj ustálený stav s mírně klesajícím trendem. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 108 Vývoj nákladů na zaměstnanecké benefity 2000 - 2011 5000000 náklady na benefity [Kč] 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 letopočet Graf 1: Vývoj nákladů na benefity u KCOD Zlín v letech 2000 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování Jakékoliv případné zdanění zaměstnaneckých benefitů s sebou přináší řadu problémů a otázek pro zaměstnavatele. Benefity totiž patří mezi významné motivační prostředky a jejich případné zrušení může být přinejmenším problematické. Z ekonomického pohledu však musí být benefity pro zaměstnavatele výhodné. Pokud náklady na poskytnutí benefitu převyšují motivační efekt u zaměstnance, stane se takový benefit prakticky bezvýznamným. V případě, že by došlo k plošnému zdanění jízdních výhod, muselo by KCOD Zlín řešit otázku, zda tyto zvýšené náklady uhradí plně ze svého rozpočtu, což je v rozporu s nastolenou politikou celkového snižování nákladů vedoucího k zefektivnění provozu, zda mají tyto náklady úplně nebo aspoň částečně zaplatit zaměstnanci, nebo zda má popřípadě některé z benefitů zrušit úplně. Jak by se rozhodnutí platit svým zaměstnancům jízdní výhody z vlastního rozpočtu podepsalo na nákladech spojených s benefity je patrné z následujícího grafu. Vývoj nákladů na benefity po zdanění 4500000 4000000 výše nákladů [Kč] 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2009 2010 2011 2012 letopočet Graf 2: Vývoj nákladů na benefity u KCOD Zlín po zdanění Zdroj: vlastní zpracování ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Z uvedených skutečností je patrné, že po případném zdaněním benefitů by se poměrně navýšily finanční výdaje organizace, což je v rozporu s celkovou strategií podniku, která má za cíl zefektivnění provozu a snížení celkových nákladů na provoz. Důležité je si uvědomit, které ze stávajících bonusů znamenají pro zaměstnavatele přínos v podobě zvýšené motivace zaměstnanců k vyšším pracovním výkonům a naopak, které benefity jsou pouze finanční zátěží. Budoucností je jistě nahrazení takovýchto benefitů novým motivačním programem, který by zajistil jak loajálnost zaměstnanců ke svému zaměstnavateli, tak ekonomický efekt pro firmu. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 109 NOVÝ MOTIVAČNÍ PROGRAM Většina zaměstnanců KCOD Zlín jsou pokladní na pokladních přepážkách, pracovníci informačních center nebo skladníci a tranzitéři, čili lidé, kteří se přímo podílejí na prodeji nebo nabídce služeb a produktů ČD a.s. Mají tedy částečnou zásluhu na velikosti zisku, která z prodeje těchto produktů vyplývá. Tím, že jsou v přímém kontaktu se zákazníkem, mohou svým vystupováním ovlivňovat dojmy, jaké si zákazníci o Českých drahách vytvoří, což má další nepřímý vliv na skutečnosti, zda a v jaké míře zákazníci služeb ČD a.s. využijí. Současná forma odměňování zaměstnanců formou měsíčních výkonových odměn většinou sice koresponduje se spokojeností nadřízeného s konkrétním zaměstnancem, ovšem málokdy vypovídá o jeho aktivitě při nabízení a prodeji produktů a nijak ho k této činnosti nemotivuje. V současné době se jako největší motivace pro pracovníka jeví přímá závislost jeho výkonové odměny na vytvořeném zisku firmy, daná počtem prodaných produktů. Výsledky mnoha motivačních soutěží, které ČD a.s. pravidelně pořádá pro své zaměstnance, napovídají, že jakákoliv odměna vázaná na úspěšnost prodeje určitého produktu, motivuje zaměstnance k vyšším výkonům a k větší úspěšnosti v prodeji a nabídce produktů. Výsledky jedné takové soutěže jsou patrny z tabulky č. 2 a z grafu č. 3. Prodej IN karet leden únor březen duben květen průměrný motivovaný nárůst Žel.stanice [ks] [ks] [ks] [ks] [ks] prodej [ks] prodej [ks] prodeje [%] Otrokovice 38 35 42 48 34 39,4 89 125,89 Hulín 25 17 28 32 16 23,6 47 99,15 Kroměříž 12 25 16 15 23 18,2 39 114,29 Staré Město 27 27 26 32 23 26,4 72 172,72 Zlín-střed 16 22 24 20 19 20,2 39 93,06 Luhačovice 8 12 10 15 6 10,2 33 223,52 Tabulka 2: Hodnoty běžného, průměrného a motivovaného prodeje IN karet Zdroj: vlastní zpracování [KS] Prodejnost IN karet v pokladnách vybraných železničních stanic 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Otrokovice Hulín Kroměříž Průměrný prodej Staré M ěsto Zlín-střed L uhačovice Motivovaný prodej Graf 3: Porovnání motivovaného prodeje IN karet s průměrným prodejem Zdroj: vlastní zpracování Jako motivační složku zaměstnanců KCOD Zlín tedy navrhuji například 5 % podíl z prodeje jednotlivých produktů ČD a.s. Procentuální podíl na zisku by mohl být operativně upravován dle náročnosti prodeje jednotlivých produktů nebo v souladu s momentální snahou firmy prodat určitý typ výrobku. V síti Českých drah a.s. je v současné době veškerý prodej jízdného i následná kontrola v jednotlivých vlacích realizována elektronickou formou. To vytváří dostatečný prostor a možnosti přehledně sledovat vývoj prodejnosti jednotlivých produktů, včetně veškerých informací o místě a čase prodeje a následného tvoření přehledných statistik. V pravidelných obdobích, měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně by byla provedena kontrola dosažených výsledků a jejich porovnání s vytýčeným cílem. Na základě těchto výsledků by potom bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých pracovníků. Cílem tohoto motivačního programu je dosažení vyšších prodejních čísel nabízených služeb a produktů na základě zvýšeného úsilí jednotlivých zaměstnanců, kteří se na prodeji a nabídce těchto produktů podílejí a zároveň snížení celkových nákladů na poskytování výhon v porovnání s celkovým ziskem firmy. V praxi bylo již mnohokrát ověřeno, že podíl na celkovém zisku firmy je pro jednotlivé zaměstnance větší motivací, než možnost stravování v závodní kantýně nebo dotace na rodinnou rekreaci. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 110 PREDIKCE NÁKLADŮ KCOD ZLÍN NA BENEFITY Tato predikce byla provedena pomocí neuronových sítí v programu Project1.exe. Jako vstupní data posloužily hodnoty celkových ročních výdajů v letech 2000 až 2011. Predikce byla provedena na roky 2012, 2013 a 2014. Výsledné hodnoty byly do podoby grafu upraveny v programu Excel. Výsledek ukazuje graf č. 4. Výš e přís pěvků na bonus y 2000-2011 s p re d ik c í n a ro k y 2 0 1 2 -2 0 1 4 [K č ] 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 V ýš e přís pěvků na bonus y 2000-2011 s predikc í na roky 2012-2014 Graf 4: Výše příspěvků na bonusy 2000 - 2011 s predikcí na roky 2012 – 2014 Zdroj: zpracování vlastní Vzhledem častým a prudkým změnám v celkové výši příspěvků za poslední desetiletí je nutno počítat s větší globální chybou predikce, nicméně celkový výsledný trend kopíruje představy KCOD Zlín o postupném mírném snižování celkových nákladů na benefity v rámci celkového ozdravění a zefektivnění činnosti celého podniku. ZÁVĚR Vzhledem k současné ekonomické situaci u nás, v Evropě a potažmo v celém světě, jsou na současné zaměstnavatele ve stále větší míře kladeny nároky na co nejhospodárnější a nejefektivnější provoz. S tím je spojená snaha co nejvíce omezit výdaje, které přímo nesouvisí s činností jednotlivých firem, organizací a podniků. Jedním z těchto výdajů jsou právě i zaměstnanecké výhody a benefity. Není však potřeba vždy sáhnout k úplnému zrušení či omezení, ale je možno se zamyslet, zda existuje jiná alternativa motivace zaměstnanců, která by zároveň byla prospěšná pro podnik. Jednou z možností je právě zmiňovaný podíl jednotlivých zaměstnanců na celkovém zisku firmy. ADRESA: Lenka Hrdinová, DiS Adresa Nová 239 687 03 Babice Tel: 603 214 137 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 111 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 112 FINANČNÍ ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV Hana Jiříčková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Tato bakalářská práce analyzuje finanční situaci akciové společnosti Fosfa Břeclav v letech 2001-2011. Bakalářská práce obsahuje teoretický základ, který je dále aplikován na praktické výpočty z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazů cash-flow. Na základě praktických výpočtů byly zpracovány ukazatelé aktivity, ukazatelé likvidity a ukazatelé zadluženosti. Finanční zdraví firmy, či hodnocení, zda firma patří mezi dobré, výborné či špatné podniky, bylo posouzeno Altmanovým modelem, Indexem IN01a Kralickovým testem. Dále je zpracována a rozebrána SWOT analýza. Na základě zjištěných výsledků bylo navrženo, v čem by se firma měla zlepšit, co je možno napravovat. Na závěr práce je pomocí neuronového simulátoru zpracována predikce vývoje firmy na rok 2012 a 2013. Klíčová slova: finanční analýza, poměrové ukazatele, ukazatelé zadluženosti, ukazatelé rentability, ukazatelé aktivity, vertikální analýza, horizontální analýza, Index IN01, Altmanův model, Kralickův test, SWOT analýza, predikce. Téma bakalářské práce, která se zabývá finanční situací akciové společnosti Břeclav, jsem si vybrala proto, že v této firmě pracuji již více jak 5 let a nebyl problém získat svolení vedení firmy, aby pro mou práci byla využita firemní data a najít vedoucího i oponenta mojí bakalářské práce. Akciová společnost Fosfa Břeclav byla založena v říjnu 1884 pražskou firmou Adolf Schram, která se v té době zabývala těžbou uhlí v Sokolovském revíru. Záměrem firmy bylo vybudovat v zemědělsky nejproduktivnější oblasti Rakouska chemický závod na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu. Výhodou břeclavské lokality bylo napojení na železniční trať. Závod tak mohl od počátku zásobovat širokou oblast Jižní Moravy, Dolního Rakouska a Horních Uher. Finanční analýza je soubor postupů, které jsou potřebné pro zjištění finanční situace každé firmy. Primární úlohou finanční analýzy je získat z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu cashflow zásadní informace, posoudit finanční zdraví podniku, vytvořit podklady pro řízení a odhalit slabé stránky firmy. U FINANČNÍ ANALÝZY JE PODNIK HODNOCEN JAKO CELEK, HODNOTÍ SE: Krátkodobá finanční situace podniku-platební schopnost v horizontu 1 roku. Dlouhodobá finanční situace-schopnost firmy hradit dlouhodobé závazky. Efektivní fungování podniku-dosahovaná výnosnost. Historické kořeny finanční analýzy sahají do doby krátce po vzniku peněz. Již naši dávní předkové přemýšleli, jak s penězi nejlépe hospodařit. Modernější pojetí finanční analýzy je spojeno s USA koncem 19. století, ale i zde finanční analýza plnila především roli peněz při zobrazování rozdílů v absolutních účetních výkazech. Teprve po první světové válce začaly být v rámci finanční analýzy sledovány účetní výkazy za účelem hodnocení schopnosti splácet úvěr zejména u velkých firem. Systematický rozvoj finanční analýzy a jejích nástrojů začal v průběhu Velké hospodářské krize, kdy začala být důležitá problematika likvidity, která se tak stala součástí analytických úvah, vyvrcholení krize pak přineslo uvažování o přežití firmy. Mohutný rozvoj finanční analýzy následoval po druhé světové válce, kdy začala být zohledňována i výkonnost firem. K výraznému posunu ve zkvalitnění řízení ve firmách došlo díky rozvoji počítačů. V kapitole s názvem Komparace procentní skladby majetku akciové společnosti Fosfa Břeclav byla využita data z rozvahy, která byla zpracována do dvou tabulek. První tabulka obsahuje procentní skladbu aktiv a druhá tabulka pasiv. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Stálá aktiva 84,6 74,2 50,4 44,2 46,4 48,7 53,7 22,6 35,9 46,7 44,5 Oběžná aktiva 15,2 25,7 49,5 55,7 53,5 51,1 46 77,2 63,9 53,1 55,4 Časové rozlišení 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 Z obou tabulek lze vyčíst, že nejmenší mírou se na skladbě majetku podílejí jiná aktiva a jiná pasiva, která jsou ve firmě označována jako časové rozlišení. Poměr stálých a oběžných aktiv se mění v závislosti na výrobní činnosti společnosti. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 113 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vlastní kapitál 86,5 85,6 75 72,7 56,1 54,3 56,5 62,7 65,7 79,9 88,5 Cizí zdroje 12 13,3 23,9 26,5 43,2 45,2 43,1 37,2 33,4 19,5 11,4 Časové rozlišení 1,5 1,1 1,1 0,8 0,7 0,5 0,4 0,1 0,9 0,6 0,1 Z tabulky procentního složení pasiv je vidět, že nejvyšší hodnotu zastává vlastní kapitál. V roce 2001 stála firma před bankrotem a téměř nevyráběla (neměla odběratele). V roce 2002 firmu koupil nový majitel a rozjezd nové výroby musel financovat i cizím kapitálem. Proto vzrostlo číslo u cizích zdrojů. Od roku 2007 je trend u cizích zdrojů pomalu klesající a u vlastního kapitálu pomalu rostoucí. Ve druhé kapitole Analýza účetních výkazů, bilance, cash-flow a výkaz zisků a ztrát byla zpracována podrobněji data z rozvahy vertikální a horizontální analýzou, následně data z výkazu cashflow a výkazu zisků a ztrát. Cash-flow (v překladu peněžní tok) je pojem, který označuje rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji za sledované období, ve výkazu cash-flow jsou uvedeny tedy skutečné hotovostní toky. Cash-flow můžeme rozlišit dle základních činností: Cash-flow z provozní činnosti Cash-flow z investiční činnosti Cash-flow z finanční činnosti v tisících Kč Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti CF celkem Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 2001 2002 2003 4 489 4 702 7 919 -9 577 3 044 7 533 22 827 -2 190 1 091 21 728 29 261 20 069 23 030 -4 183 38 916 2004 2005 2006 68 177 39 897 25 405 -48 511 166 675 44 839 6 761 -202 658 -21 385 13 470 21 491 1 576 -28 280 -14 492 25 030 7 533 29 261 68 177 39 897 25 405 50 435 Cash-flow celkem vykazuje v letech 2001-2003, v roce 2006-2009 a v roce 2011kladné výsledky, v roce 2004, 2005 a 2010 je cash-flow celkem v minusových hodnotách. Minusové hodnoty jsou zapříčiněny především v oblasti investiční - opravy a rekonstrukce v letech 2005 a 2010, v roce 2004 byla záporná hodnota celkového cash-flow způsobena velkou ztrátou v provozní činnosti. v tisících Kč Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti CF celkem Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 2007 2008 2009 2010 2011 48 366 30 385 -9 026 5 605 26 964 75 330 -618 330 -23 461 761 679 119 888 195 218 805 871 -28 682 -674 940 102 249 297 467 10 304 -147 033 -30 464 -167 193 130 275 -9 173 -37 834 92 506 45 499 75 330 195 218 297 467 130 274 175 773 Vedení firmy si dalo do budoucna závazek udržovat kladný výsledek cash-flow. Nejdůležitější údaje z výkazu zisků a ztrát-výsledek hospodaření za účetní období je znázorněn v tomto grafu: Výsledek hospodaření za účetní období v tisících Kč 200000 150000 100000 50000 0 -50000 -100000 -150000 -200000 -250000 138712 153203 190530 91538 35256 61357 42061 -2787 -63468 -60816 -215293 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 Pátá kapitola hodnotí akciovou společnost Fosfa Břeclav SWOT analýzou, Altmanových a Kralickovým testem a „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 114 některými poměrovými ukazateli. SWOT ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV Silné stránky: kvalitní výrobky dobrá platební schopnost pro nové zaměstnance možnost levného ubytování na nové podnikové ubytovně momentálně dobrá pozice na domácím i zahraničním trhu velký zájem o potravinářská aditiva Slabé stránky: výrobní cena eco produktů je vyšší než standardních produktů, proto není o tyto produkty tak velký zájem, jak se plánovalo problémy při výrobě eco pracích prášků nedaří se vyřešit problémy s nákladními auty, která převáží kyselinu fosforečnou termickou (zřejmě špatné úložní prostory, které zaviní nekvalitu kyseliny a pozdější reklamaci) ne všichni pracovníci jsou spokojeni se svým platem vysoká fluktuace zaměstnanců. Příležitosti: možnost rozšíření o další nové výrobky růst poptávky po eco pracích gelech růst poptávky po potravinářských aditivech -možnost rozšíření výroby zvyšovat spokojenost zákazníků minimalizovat výrobní náklady, čímž by se dosáhlo buď nižší ceny výrobků či zvýšení zisku firmy daří se minimalizovat počet odběratelů se špatnou platební morálkou. Hrozby: špatná platební schopnost některých odběratelů stálé větší úsilí obstát v konkurenci zastaralý stav nemovitostí zastaralé či staré stroje a zařízení – potřeba oprav zvýšení ceny vstupních výrobních surovin. Výsledky hodnocení dle Altmana: 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2,231 3,607 2,611 2,7 1,708 1,302 1,514 1,983 2,715 3,781 5,764 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 115 Výklad Z-skóre modelu zní : Z faktor > 2,9 ……….. podnik se nachází ve velmi dobré či uspokojivé finanční situaci 1,2 < Z faktor > 2,9 ….tento výsledek je nejasný střed mezi situací velmi dobrou a špatnou Z faktor < 1,2 ………...výsledek ukazuje na špatnou finanční situaci ve firmě. Výsledky hodnocení Kralickova Testu: Počet bodů v letech é a celkové situace : 2001 2002 2003 2004 2005 2006 R 1 (Vlastní kapitál : celková aktiva ) 4 4 4 4 4 4 R 2 (Cizí zdroje - peníze-účty u bank : provozní CF) 4 4 4 3 1 4 R 3 (EBIT : aktiva celkem ) 0 1 3 2 1 0 R 4 Provozní cash-flow : provozní výnosy 0 4 4 0 4 0 Hodnocení finanční situace FS = (R 1+ R 2) : 2 4 4 4 3,5 2,5 4 Hodnocení výnosové situace FS = (R 3+ R 4) : 2 0 2,5 3,5 1 2,5 0 Hodnocení celkové situace FS = (FS + VS) : 2 2 3,25 3,75 2,25 2,5 2 Počet bodů v letech : 2007 2008 2009 2010 2011 R 1 (Vlastní kapitál : celková aktiva ) 4 4 4 4 4 R 2 (Cizí zdroje - peníze-účty u bank : provozní CF) 4 4 4 4 3 R 3 (EBIT : aktiva celkem ) 0 0 4 4 3 R 4 Provozní cash-flow : provozní výnosy 0 1 4 4 0 Hodnocení finanční situace FS = (R 1+ R 2) : 2 4 4 4 4 3,5 Hodnocení výnosové situace FS = (R 3+ R 4) : 2 0 0,5 4 4 1,5 Hodnocení celkové situace FS = (FS + VS) : 2 2 2,25 4 4 2,5 Hodnocení dle Kralicka: velmi dobrý podnik 4 dobrý podnik 3 průměrný podnik 2 špatný podnik 1 velmi slabý podnik 0 Výsledky hodnocení Indexu IN01: 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -11,74 2,829 3,379 2,756 0,937 0,321 0,469 0,861 4,52 6,08 9,261 Výklad výsledků testu : Index IN > 1,77 ……….…podnik s dobrým finančním zdravím Index IN = 0,75 až 1,77….firma může očekávat finanční problémy Index IN < 0,75 ………….firma spěje k bankrotu. Šestá kapitola obsahuje náměty na zlepšení, které bych viděla v usilovném vyhledávání nových odběratelů i na americkém kontinentu a dále následné rozšíření výroby v produktech, které vykazují vysokou ziskovost (což jsou hlavně potravinářská aditiva). Protože cenným majetkem každé firmy jsou její zaměstnanci, mým návrhem by bylo, aby firma kladla větší důraz při náboru nových zaměstnanců a již od počátku jim zajistila dobré platové a pracovní podmínky. Současné dlouhodobé dobré pracovníky by si firma měla snažit udržet. Poslední sedmá kapitola je Predikce dalšího vývoje společnosti. Predikce byla provedena pomocí simulátoru neuronové sítě. Tato ukázka je predikce zisků společnosti. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 116 Zpracované údaje jsou uvedeny v tisících Kč, tudíž predikce na rok 2012 představuje zisk 106 640 601,- Kč, predikce zisku na rok 2013 je ve výši 103 904 021,- Kč, na rok 2014 je předpovězen zisk ve výši 103 909 305,- Kč a v roce 2015 by firma měla dosáhnout zisku 101 179 230,- Kč. Tento trend je oproti rokům 2010 a 2011 pomalu klesající. Bohužel predikce na rok 2016 není vůbec optimistická, poněvadž by firma měla skončit se ztrátou téměř 48 281 326,- Kč. Doporučením je tedy si každý rok nějakou finanční částku uspořit, aby se v roce 2016 případná ztráta pokryla. Akciová společnost Fosfa Břeclav patří mezi stabilní firmy na evropském a hlavně zahraničním trhu. Toto pozitivum je dáno díky posledním třem letům, kdy se firma zaměřila částečně na výrobu potravinářských aditiv. Výroba potravinářských produktů firmě zajistila vysoké zisky, možnost posilovat svou pozici na trhu a snižovat ztráty z hospodaření z minulých let, které v roce 2011 zcela pokryla. Z finanční analýzy lze vyčíst, že z firmy, která stála na pokraji bankrotu v roce 2001, vyrostla silná konkurenceschopná firma, které si zajistila vysokou ziskovost ze svých výrobků, a má šanci stát se firmou s celosvětovou působností tak, jak je dáno v jejích dlouhodobých cílech. Osobně hospodářskou situaci akciové společnosti Fosfa Břeclav posuzuji v současné době jako velmi dobrou a do budoucnosti sdílím názor firemního Top managementu hledat odbytiště na nových celosvětových trzích a zaměřit se i na získání většího podílu na domácím a stávajícím zahraničním trhu. Při sledování problematiky ekonomického, politického a hospodářského rázu je potřeba si ale uvědomit, že i současná velmi příznivá situace nemusí trvat stále. Stále hrozící konkurence, boj o své místo na trhu, zajištění zisku a minimalizace výrobních nákladů, vysoká nezaměstnanost a další varující tlaky a síly by měly nutit, aby i dnes dobře či výborně prosperující a pevnou nohou stojící firmy hledaly neustále nové cesty, jak svou pozici udržovat a zpevňovat, nacházely nová odbytiště pro své výrobky, získávali výborné pracovníky, poněvadž jen tak si zajistí v další budoucnosti své přežití. ADRESA: Hana Jiříčková Tř. 1. máje 519/23 Břeclav 724 974 338 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 117 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 118 FINANČNÍ ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA MORKOVICESLÍŽANY Roman Novotný Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou města Morkovice – Slížany v letech 2002 až 2011. První teoretická část je zaměřena na poznatky o obci a o finanční analýze. Druhá část se zabývá charakteristikou města Morkovice – Slížany, příjmy, výdaji a finanční analýzou města. Další část je zaměřena na shrnutí hospodaření města a v poslední části jsou navrhnuta opatření, která by mohla vést ke zlepšení hospodaření města Morkovice – Slížany. Klíčová slova: Město, finanční analýza, rozpočet, příjmy, výdaje, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost, rozvaha, financování, hospodaření města Abstract: My bachelor thesis deals with the financial analysis of the municipality Morkovice-Slížany over the years 2002 – 2011. The first theoretical pays attention to the basic legal understanding of the municipality and the theory of financial analysis. The second part is focused on the main characteristics of the municipality Morkovice-Slížany, its nature of incomes, expenditures and the execution of the financial analysis of the municipality. The other part is focused on assessing the financial situation of the municipality and the final part describes the concrete proposals and measures that could lead to the more efficient financial management of the municipality Morkovice – Slížany. Key words: municipality, financial analysis, budget, incomes, expenditures, rate of return, liquidity, activity, indebtedness, balance sheet, financing, financial management of the municipality. V tržní ekonomice fungují vedle podnikatelských subjektů na bázi ziskového motivu také ekonomické subjekty veřejného sektoru. Řada takových subjektů je zřizována v ČR na úrovni územních samosprávních celků tzv. obcí od roku 2000 i krajů. Jde o tzv. municipální firmy. Tyto firmy zaujímají významné místo v procesu našeho státu, jelikož pomáhají státu zajišťovat funkce a činnosti, které mu ukládají příslušné platné právní předpisy. Mezi ně patří zajišťování obrany a bezpečnosti státu, státní správy, zdravotnictví, školství, kultury, aj. Obec je základní územní jednotkou státu. Tvoří ji obyvatelstvo, které společně užívá vymezené území (katastrální území) a které má právo na samosprávu zakotvenou v ústavě. Obec také disponuje vlastním majetkem, musí však o něj pečovat, udržovat ho a také ho ochraňovat před zcizením. Dále také spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje v právních vztazích pod svým jménem a nese právní odpovědnost vyplývající z těchto vztahů a také zodpovídá za důsledky svých rozhodnutí. Obec můžeme vymezit třemi základními znaky, a to: územím, občany ČR s trvalým pobytem nebo s čestným občanstvím obce a samosprávou veřejných záležitostí v hranicích obce, tzv. působností. Město Morkovice – Slížany leží ve Zlínském kraji téměř uprostřed na spojnici mezi městy Kroměříž (okresní město) a Vyškov a je sídlem pověřeného obecního úřadu. Vzniklo v roce 1960 spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany. V roce 2000 byl na žádost obce Morkovice - Slížany přidělen statut města. Počet obyvatel obce je přibližně 2 900, katastrální území má výměru 2 123 ha. Obyvatelé Morkovic a Slížan byli vždy velmi aktivní. V polovině minulého století založili čtenářský spolek s knihovnou, ochotnické divadlo, tělocvičné jednoty Sokol a Orel, Spolek vysloužilců Jan, Spolek abstinentů, Sbor dobrovolných hasičů a jiné. Za zmínku stojí, že v roce 1868, kdy zavítala do Morkovic Štandlerova divadelní společnost, zemřela zde 4. října dvacetiletá dcera Josefa Kajetána Tyla, Marie a je na místním hřbitově pochována i se svým osmidenním dítětem. Město Morkovice – Slížany je také známé košíkářskou výrobou, která se zde začala rozvíjet již od roku 1819 a přetrvává až dodnes. Ve městě Morkovice – Slížany je poměrně rozsáhlá občanská vybavenost. Ve městě se nachází základní škola od 1. do „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 119 9. třídy a mateřská školka. Také zde má pobočku kroměřížská základní umělecká škola, kde se děti učí na houslové, kytarové, dechové a klavírní nástroje. Pro děti je zde také vytvořeno tzv. DOMINO – Centrum volného času dětí a mládeže – Rodinné a mateřské centrum. V rámci zdravotní péče zde najdeme dětskou lékařku, lékaře pro dospělé, zubního lékaře a i lékárnu. Je zde i nespočet obchodů s potravinami, domácími potřebami, textilem aj. Z poskytujících služeb můžeme zmínit např. kadeřnictví, opravnu automobilů, pálenici a čerpací stanici pohonných hmot. Za zmínku také stojí, že se zde ještě nachází sídlo obvodního oddělení Policie ČR a stanice Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Organizační struktura města Morkovice – Slížany je tvořena městským zastupitelstvem, radou města, starostou, místostarostou, městským úřadem a výbory (finanční a kontrolní). Město je také dále zřizovatelem dvou příspěvkových organizací a to základní školy a mateřské školky. Dále dvou organizačních složek, knihovny a pečovatelské služby. A pro přispění ke kvalitnějšímu životu spoluobčanů ve městě je také jediným zakladatelem společnosti Technické služby Morkovice – Slížany, s.r.o. Zastupitelstvo města se schází dle potřeby a je tvořeno 15 členy. Tito členové jsou voleni v rámci komunálních voleb jednou za čtyři roky, kdy také volí starostu města. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Rada města představuje výkonný orgán města a za svou činnost se zodpovídá městskému zastupitelstvu. Jednání rady je neveřejné, ale je přístupné pro kteréhokoliv člena rady. V Morkovicích mají v radě 5 členů. Přípravou a vedením schůze je pověřen starosta města. Rada se schází pravidelně vždy jednou za dva týdny dle potřeby nejméně však jednou za měsíc. Starosta města svolává zastupitelstvo, řídí město a zastupuje město navenek. V Morkovicích se jedná o uvolněného starostu. Místostarosta má od roku 2010 tzv. neuvolněnou funkci, což znamená, že funkci vykonává v době stanovenou městským zastupitelstvem nebo v případě potřeby. Na svém ustavujícím zasedání město zřídilo kontrolní a finanční výbor. V Morkovicích-Slížanech se kontrolní výbor skládá z 5-ti členů a finanční výbor z 9-ti členů. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva města a rady a kontroluje dodržování právních předpisů finančním výborem a obecním úřadem. Finanční výbor zase kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. Hospodaření obce je řízeno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Základním nástrojem finančního hospodaření územních samosprávních celků je roční rozpočet. Rozpočet můžeme přirovnat k finančnímu plánu, kterým územní samosprávné celky řídí financování svých činností. Město hospodaří podle schváleného rozpočtu, který sestavuje na období jednoho kalendářního roku. Schválení rozpočtu zastupitelstvem na další období, které se uskutečňuje v prosinci, předchází povinnost zveřejnění po dobu 15-ti dnů na úřední desce. Zveřejnění je také povinné i v elektronické podobě na internetových stránkách města. Při zpracování návrhu rozpočtu město vychází z příjmů a výdajů z rozpočtu z předcházejícího období. Ten je následně upraven o plánované příjmy a výdaje, které se v nadcházejícím období uskuteční. Během roku pak dochází k plnění rozpočtu a k jeho následné kontrole plnění. Pokud vznikne během období rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečným, musí být provedena úprava rozpočtu. Tyto změny musí být opět schváleny zastupitelstvem města. Ke změnám rozpočtu zpravidla dochází například při mimořádných opravách majetku ve vlastnictví města, a nebo v důsledku nových investic, u kterých vznikly neplánované výdaje, a nebo se městu podařilo získat na danou akci dotaci. Rozpočet obce je tedy tvořen příjmy a výdaji. Celkové příjmy města se dělí na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Největší podíl na celkových příjmech mají samozřejmě přijaté dotace, jejichž podíl se pohybuje kolem 50 % a někdy dokonce i více. Jedná se především o dotace získané z kraje nebo od státu, které dále můžeme členit na investiční a neinvestiční. Město Morkovice-Slížany se při financování svých investičních záměrů snaží především využít možnosti pro získání dotací, ale je to rok od roku stále těžší, jelikož obcí je mnoho a peněz málo. Ale i přesto město ve sledovaném období dokázalo využít několika dotací pro zdokonalení, ale i zlepšení celkového prostředí města. Druhým největším příjmem do rozpočtu města jsou daňové příjmy. Mezi nejvýznamnější daňové příjmy patří daň z příjmů fyzických osob (ze závislé činnosti, ze samostatně výdělečné činnosti a z kapitálových výnosů), daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů právnických osob za obce, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Tyto daňové příjmy jsou příjmem do státního rozpočtu ČR, ale část je převáděna, v závislosti na počtu obyvatel města a počtu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 120 podnikajících osob, do rozpočtu města. Výjimku tvoří pouze daň z nemovitostí, jejichž 100 % - ní výše připadá městu. Vývoj těchto příjmů můžeme vidět na následujícím grafu. Vývoj daňových příjmů 2002 - 2011 (v tis. Kč) 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2002 2003 2004 daň z příjmů FO daň z nemovitosti 2005 2006 2007 daň z příjmů PO ostatní 2008 2009 2010 2011 DPH Graf č. 1 Vývoj daňových příjmů 2002 – 2011 města Morkovice – Slížany (v tis. Kč) Zdroj: Město Morkovice - Slížany, Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí za roky 2002 - 2011 U daňových příjmů můžeme vidět za sledované období vzrůstající tendenci, která souvisela jednak se zvyšujícím se počtem obyvatel města, ale především zvyšujícím se výběrem financí za jednotlivé druhy daní v důsledku změn v legislativě. Nejvíce to vidíme u daně z přidané hodnoty. Do ostatních daňových příjmů zahrnuje město různé poplatky mezi něž patří např. poplatek za komunální odpad, ze psů, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z provozu výherních hracích přístrojů a jiné správní poplatky. Převážná část těchto poplatků je v režii města a jejich výše se stanovuje schválením obecně závazných vyhlášek. V grafu č. 1 můžeme vidět, že výše těchto příjmů se v celém desetiletí pohybuje přibližně na stejné úrovni. Další příjem rozpočtu města tvoří nedaňové příjmy, ve kterých se skrývá např. příjem z provozu koupaliště, příjem z provozu knihovny, ze sportovních zařízení v majetku města a příjem z bytového hospodářství (pronájem bytů). Podíl nedaňových příjmů se v letech 2002 až 2011 pohybuje v rozmezí od 4 % do 12 %. I u této položky můžeme vidět vzrůstající tendenci, v důsledku zvyšujících se cen za služby a nájemné. Poslední položkou celkových příjmů města tvoří kapitálové příjmy. Zde se evidují příjmy z prodeje pozemků a nemovitostí. Jejich podíl na celkových příjmech se pohybuje do 5 %. Výdaje se ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků dělí na běžné a kapitálové. Výše běžných výdajů většinou převažuje výši kapitálových výdajů. Do běžných výdajů města se zahrnují částky na opravu komunikací, příspěvky na dopravu, na provoz čističky odpadních vod, na chod mateřské školky a základní školy, na knihovnu, na bytové hospodářství, na nakládání s odpady a rekultivaci skládky, sociální dávky, dávky na požární ochranu, na provoz místních orgánů a jiné. Mezi kapitálové výdaje město zahrnuje náklady na opravu budov např. mateřské školky, základní školy, sportovní a kulturní zařízení a bytové jednotky v majetku města. Dále výdaje na dopravní prostředky, požární ochranu, sběr a svoz jiného odpadu než nebezpečného a komunálního. Jak už jsem se výše zmínil, municipální firmy hospodaří se svěřenými prostředky z veřejných rozpočtů. Předpokladem efektivního využívání svěřených zdrojů je takové řízení, které se opírá o znalost její úrovně hospodaření, jejímž základem jsou informace z účetnictví. Nástrojem pro řízení a celkové zhodnocení finanční situace je finanční analýza. Mnoho z nás si myslí, že se finanční analýza používá pouze pro obchodní firmy vyrábějící výrobky nebo poskytující služby. Ale i pro municipální firmu může být důležité zhodnocení své finanční situace a k tomu jí dopomůže právě finanční analýza. Paní Kraftová, která svou vědeckou činnost zaměřila přímo na municipální firmy, označila finanční analýzu v těchto firmách za metodu, která hodnotí finanční hospodaření firmy, při kterém se zpracovávají data zachycená zpravidla v peněžních jednotkách. Tyto data se pak třídí, agregují, poměřují se mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se kauzální souvislosti a určuje se jejich vývoj. Všemi těmito postupy se pak zvyšuje i vypovídací schopnost zpracovávaných dat. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 121 Finanční analýza má nepřeberné množství nástrojů, ale s ohledem na municipální firmu se musí určité nástroje modifikovat. Pomocí nich je pak možné odhalit slabá místa v hospodaření, tak, aby lépe vyhovovaly občanům dané obce. Finanční analýza města byla provedena za období let 2002 až 2011. Pro zjištění finanční situace bylo nejprve vypracováno za pomocí starosty města zhodnocení současné situace města a také byla vypracována SWOT analýza města. Dále byla vypracována horizontální a vertikální analýza majetkové a finanční struktury města. Poté byly vypočteny základní ukazatele finanční analýzy, kam patří ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability. Jelikož město mělo do roku 2010 jiný způsob vedení účetnictví, byl výpočet některých ukazatelů omezený. V horizontální a ve vertikální analýze je jasně vidět, že majetek města je tvořen z 95 % dlouhodobým majetkem a to převážně hmotným majetkem. Oběžná aktiva využívá jen v omezené míře. V pasivech tvoří vlastní kapitál 90 % z celkových zdrojů města. Z toho vyplývá, že si město financuje svůj dlouhodobý majetek převážně z vlastních zdrojů. To také znázorňuje i ukazatel zadluženosti, který se pohybuje kolem 10 %. A také hodnota finanční páky, jejíž hodnota se pohybuje nad hodnotou 1. Ukazatelé likvidity, aktivity a také Altmanův model nám říkají, že má město velmi dobrou finanční situaci. Což nám také říká, že město pro financování svých investic využívá především dotací, pak vlastních příjmů a bankovní úvěr jen ve velmi omezené míře. Město Morkovice – Slížany se neustále snaží o realizaci řady možných investičních akcí, tak, aby uspokojilo potřeby svých občanů a zlepšilo prostředí, ve kterém žijí. Z finanční analýzy jak už z vertikální analýzy, horizontální analýzy či z jednotlivých ukazatelů vyplývá, že pro financování těchto investičních akcí se snaží využívat vlastní zdroje z rozpočtu, ale převážně se snaží o získání dotací. Úvěry, ať už krátkodobé nebo dlouhodobé, využívá opravdu jen v nejnutnějším případě a snaží se je co nejdříve splatit tak, aby město bylo co nejméně zatíženo zadlužením. LITERATURA: [1] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. [2] KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. N. Beck, 2002. 206 s. ISBN 80-7179778-2. [3] MĚSTO MORKOVICE-SLÍŽANY. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 31.12.2001 – 31.12.2011. Morkovice-Slížany, 20022012. 210s ADRESA: Roman Novotný, DiS Kunkovice 16 768 13 Litenčice Tel.: 732 457 941 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 122 ANALÝZA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU Lenka Piekutowská Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt:Tento příspěvek je výsledkem řešeníanalýzy vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou. Cílem bylo provést analýzu úspěšnosti vymáhání pohledávek dle výsledků hospodaření let 2000 – 2011 a na jejím základě navrhnout řešení pro zvýšení úspěšnosti vymahatelnosti pohledávek. Za celou dobu sledování se město Lipník nad Bečvou pohybovalo v oblasti výkonu samosprávy i státní správy ve vyrovnaných hladinách úspěšnosti vymáhání pohledávek, avšak pro lepší výsledek hospodaření je třeba úspěšnost vymáhání zvýšit. Klíčová slova:finanční analýza, techniky a metody finanční analýzy, pohledávky, vznik a rozdělení pohledávek obcí, vymáhání pohledávek, analýza úspěšnosti vymáhání pohledávek ÚVOD Vymáhání pohledávek je pojem, se kterým se setkáváme téměř na každém kroku. Informace o nárůstu pohledávek k nám přicházejí nejen z obchodního styku, ale i z veřejnoprávní sféry. Zde se jedná převážně o pohledávky z výkonu státní správy či samosprávy. Z médií, odborných kruhů, ale i od laické veřejnosti na nás doléhají informace o hospodářské krizi, která vznikla v roce 2007 ve Spojených státech. Tato krize nemalou měrou přispěla k finančním problémům nejen bank a firem, ale i fyzických osob, a tím zvýšila počet vymáhaných pohledávek. Tato skutečnost se velmi výrazně projevila i v rovině územně samosprávných celků. V současné době je téma pohledávek považováno za důležité a aktuální. Práce je zaměřena na město Lipník nad Bečvou a měla by zhodnotit vývoj vymáhání pohledávek v zadaném období, analyzovat úspěšnost vymáhání a navrhnout řešení pro zvýšení vymáhání pohledávek na městském úřadě. Lipník nad Bečvou vznikl jako osada již v raném středověku a to na obchodní stezce, která procházela úvalem řeky Bečvy přes Moravskou bránu do Slezska. Dodnes je zde zachováno historické jádro obehnané hradbami s dosud zachovalými baštami.V současné době má město Lipník nad Bečvou 8 505 obyvatel a je sídlem pověřeného úřadu III. stupně. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, odtud pojem samospráva (samostatná působnost). Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Zastupitelstvo města Lipník nad Bečvou má 21 členů. Zastupitelstvo města zvolilo 7 členů rady města. Automaticky jsou členy rady města starosta a místostarosta. Zastupitelstvo města zřizuje kontrolní a finanční výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření města s majetkem a finančními prostředky. TEORETICKÝ ZÁKLAD Základním právním předpisem, který upravuje postup při nakládání s pohledávkami je daňový řád, zákon č. 280/2009 Sb., který upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. [1, s. 4038] Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu. Pro účely vypracování práce Analýza vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou, se jedná o rozpočet územního samosprávného celku a daní se rozumí peněžité plnění v rámci dělené správy. Nejdůležitější základní pojmy práce: analýza, blankosměnka, cash flow, daňová exekuce, dlužník, exekuce, místní poplatek, náklad, nedoplatek, penále, platební výměr, pohledávka, poplatník, přeplatek, rozpočet, rozpočtový proces, správce daně, územně samosprávný celek, výnos, zaplacení, závazek. Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti. [2, s. 318]Analýza slouží jako podklad pro rozhodování o podnikových financích. Jejími hlavními úkoly jsou posoudit úroveň současné finanční situace, vyhlídky na finanční situaci v budoucnosti, připravit podklady ke zlepšení ekonomické situace podniku. [3]Informace týkající se finančního stavu podniku jsou důležité pro mnoho subjektů. Podle pohledu uživatelů je můžeme rozdělit na externí uživatele a interní uživatele.Základní techniky finanční analýzy dělíme na dvě skupiny, a to metodu absolutní a relativní. Rozdělení pohledávek si určí každá obec svou vnitřní směrnicí k vymáhání pohledávek. Existují však obecné principy, které by měly být dodrženy. Pohledávky dle vzniku se děli na: pohledávky vzniklé na základě sankcí uložených ve správním řízení (pokuty za přestupky a správní delikty), pohledávky vzniklé při správním řízení (například neoprávněné čerpání sociální dávky, výživné, pěstounská péče apod.), pohledávky vzniklé z daňového řízení (neuhrazené místní a správní poplatky), pohledávky z obchodních vztahů a občanskoprávní povahy vzniklé ze smluvních závazkových vztahů. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 123 SYSTÉM VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU Územně samosprávné celky se řídí rozpočtem na kalendářní rok a rozpočtovým výhledem.Rozpočet města je finanční plán, jímž se řídí veškeré financování činnosti města. Rozpočtový výhled slouží pro střednědobé plánování, jehož základem jsou uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Zajišťuje stabilitu města. Rozpočtový výhled na roky 2013 až 2014 předpovídá vývoj příjmů a výdajů v zásadních položkách, nastiňuje investiční možnosti města. Město Lipník nad Bečvou má svou vnitřní směrnici VS 2/2011 o postupu pro nakládání s pohledávkami. Tato směrnice stanovuje postupy pro evidenci, vymáhání a odpisu pohledávek, upravuje postupy zaměstnanců města Lipník nad Bečvou zařazených do města Lipník nad Bečvou a Městské policie Lipník nad Bečvou při sledování pohledávek dlužníků, zdali včas a řádně plní své závazky vůči městu Lipník nad Bečvou. Součástí směrnice je popsán výklad pojmů, vznik a rozdělení pohledávek. Lipník nad Bečvou má pohledávky rozdělené na: nedoplatky vzniklé z daňového řízení- místní poplatky, pokuty a náklady řízení a sociální dávky, pohledávky z kupní ceny nemovitostí a smluvních pokut- kupní ceny nemovitostí, smluvní pokuty a sankce vzniklé při prodeji nemovitostí, pohledávky u smluv o nájmu bytů, pohledávky ze smluv o nájmu nebytových prostor a pozemků. VÝVOJ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK V LETECH 2000 – 2011 Pro zhodnocení vývoje vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou byla zvolena časová řada 12 let. Jde o dostatečně dlouhé časové období pro zhodnocení dané situace. Rozdělení vymáhaných položek je ve dvou rovinách. Jde o výkon státní správy a samosprávy. ROK VÝŠE POHLEDÁVKY V Kč 2000 2 364 114,35 2001 2 456 410,85 2002 2 157 949,58 2003 1 956 848,85 2004 2 013 169,20 2005 1 833 398,00 2006 1 595 268,00 2007 1 855 898,00 2008 2 043 750,50 2009 2 035 058,50 2010 2 351 499,50 2011 1 983 710,00 Tabulka č. 1: Výše pohledávek při výkonu samosprávy města Lipník nad Bečvou v letech 2000 - 2011 v Kč Zdroj: [4, s. 3] Výše pohledávek se po celé sledované období pohybuje okolo dvou miliónů korun českých. Vzhledem k velikosti města Lipník nad Bečvou (8 505 obyvatel) se jedná o částku vysokou. ROK VÝŠE POHLEDÁVKY V Kč 2000 192 447,15 2001 363 888,00 2002 847 280,00 2003 3 324 273,62 2004 3 312 781,86 2005 3 330 901,67 2006 4 073 525,96 2007 4 433 117,96 2008 4 488 823,26 2009 2 964 176,80 2010 3 342 890,30 2011 3 430 809,80 Tabulka č. 2: Výše pohledávek při výkonu státní správy města Lipník nad Bečvou v letech 2000 - 2011 v Kč Zdroj: [4, s. 3] Při porovnání výše pohledávek v jednotlivých letech je ihned viditelný znatelný nárůst pohledávek v roce 2003. Jde však o změnu kompetencí v oblasti výkonu státní správy. Došlo k reorganizaci veřejné správy.Zákonem č. 320/2002 Sb. ze dne 13. června 2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, byla ukončena ke dni 31. 12. 2002 činnost okresních úřadů a jejich kompetence byla převedena částečně na krajské úřady a částečně na úřady obcí s rozšířenou působností. Město Lipník nad Bečvou se tedy stalo obcí s rozšířenou působností. [5, s. 6812] K 31. 12. 2009 dochází u odboru sociálních věcí a zdravotnictví ke snížení celkové výše pohledávek o odpis pohledávek z dlužného příspěvku na výživu, a to v částce 1 952 788,00 Kč. Vzhledem k tomu, že povinní neplnili svou vyživovací povinnost ve výši stanovené pravomocným rozsudkem soudu ke „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 124 svým nezletilým dětem, a jejich výživa nebyla proto řádně zajištěna, byl na základě pravomocných rozhodnutí poskytován příspěvek na výživu nezaopatřeného sociálně potřebného dítěte. Jelikož byl tento příspěvek poskytován jako plnění za jiného, je povinností dlužníků, toto plnění zpětně uhradit. Na základě negativních praktických zkušeností s dosavadním vymáháním pohledávek z příspěvku na výživu a důvodným předpokladem jejich nevymahatelnosti a také s přihlédnutím k doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, odbor sociálních věcí a zdravotnictví jako místně, věcně a funkčně příslušný správce daně rozhodl, že odepíše daňový nedoplatek z vlastního podnětu, neboť je zcela nedobytný. ANALÝZA ÚSPĚŠNOSTI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Pro objektivní posouzení úspěšnosti vymáhání pohledávek je analýza opět rozdělena na oblast samosprávy a státní správy. Časová řada k posouzení byla opět zvolena v letech 2000 až 2011. ROK MINULÉHO ROKU V Kč 2000 2 566 879,30 2001 2 364 114,35 2002 2 456 410,85 2003 2 157 949,58 2004 1 956 848,85 2005 2 013 169,20 2006 1 833 398,00 2007 1 595 268,00 2008 1 855 898,00 2009 2 043 750,50 2010 2 035 058,50 2011 2 351 499,50 POHLEDÁVKY VZNIKLÉ V DANÉM ROCE V Kč 458 996,40 471 669,00 312 067,00 396 902,60 386 420,00 479 512,00 396 409,00 527 554,00 695 048,00 715 216,50 1 074 205,44 799 103,00 UHRAZENÉ K 31. 12. DANÉHO ROKU V Kč 661 761,35 379 372,50 610 528,27 598 003,33 330 099,65 659 283,20 634 539,00 266 924,00 507 195,50 723 908,50 757 764,44 706 680,00 VYJÁDŘENÍ VYMOŽENÉ ČÁSTKY V % 21,87 13,38 22,05 23,41 14,09 26,45 28,46 12,57 19,88 26,24 24,37 22,43 Tabulka č. 3: Úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu samosprávy města Lipník nad Bečvou Zdroj: [4, s. 3] Při pohledu na procentuální vyjádření úspěšnosti vymáhání pohledávek v oblasti samosprávné činnosti úřadu je zřejmé, že úspěšnost je v rozmezí 12 % až 28 %. V průměru se jedná o 23 %. Nejde sice o procento zanedbatelné, avšak neuhrazené pohledávky se pohybují na hranici dvou miliónů korun, což je částka v rozpočtu obce vysoká.Od roku 2007 je úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu samosprávy v podstatě stoupají, ale přesto je potřeba učinit opatření pro úspěšnější vymáhání pohledávek. POHLEDÁVKY VYJÁDŘENÍ VYMOŽENÉ ROK MINULÉHO ROKU V VZNIKLÉ V DANÉM UHRAZENÉ K 31. 12. DANÉHO ČÁSTKY V % Kč ROCE V Kč ROKU V Kč 2000 139 077,60 101 089,40 47 719,85 19,87 2001 192 447,15 228 963,40 57 522,55 13,65 2002 363 888,00 604 553,30 121 161,30 12,51 2003 847 280,00 2 996 554,60 519 560,98 13,52 2004 3 324 273,62 1 076 413,00 1 087 904,76 24,72 2005 3 312 781,86 787 549,40 769 429,59 18,77 2006 3 330 901,67 1 361 604,69 618 980,40 13,19 2007 4 073 525,96 1 098 206,00 738 614,00 14,28 2008 4 433 117,96 807 927,80 752 222,50 14,35 2009 4 488 823,26 839 290,00 2 363 936,46 44,37 2010 2 964 176,80 1 075 915,50 697 202,00 17,26 2011 3 342 890,30 980 917,00 892 997,50 20,65 Tabulka č. 4: Úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu státní správy města Lipník nad Bečvou Zdroj: [4, s. 3] Úspěšnost vymáhání pohledávek v oblasti státní správy je na nižší úrovni než v oblasti samosprávy. Jedná se o vymahatelnost v rozmezí 12 % až 24 %. Do výpočtu průměrné procentuální výše nelze započítat rok 2009, neboť by došlo ke zkreslení výše úspěšnosti. V roce 2009 došlo u odboru sociálních věcí a zdravotnictví ke snížení celkové výše pohledávek o odpis pohledávek z dlužného příspěvku na výživu, a to v částce 1 952 788,00 Kč. Pohledávka se stala nevymahatelná a zcela nedobytná. Průměrná procentuální výše úspěšnosti je tedy v tomto případě 16 % a je nutné se zaměřit na její zvýšení. NÁVRH ŘEŠENÍ PRO ZVÝŠENÍ ÚSPĚŠNOSTI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Návrh řešení pro zvýšení úspěšnosti vymáhání pohledávek v rámci města Lipník nad Bečvou se musí řešit opět ve dvou rovinách. A to v rámci výkonu samosprávy a státní správy. Největší zátěž při vymáhání pohledávek výkonu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 125 samosprávné činnosti města Lipník nad Bečvou tvoří položka Odboru správy majetku. Konkrétně se jedná o nájem bytů. Částka dlužného nájemného tvoří 60 % celkové dlužné částky. V současnosti je jediným způsobem zajištění pohledávky u nájmu bytů dohodnutá smluvní pokuta pro případné neuhrazené nájemné a úhrady služeb s tím spojených.Tento zajišťovací prostředek neplní dostatečně svůj účel.Doporučuji provádět náležitá opatření již při přípravě smlouvy o nájmu bytu. Navrhuji současně s podpisem smlouvy převzít od nájemce jistinu ve výši pětinásobku nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu. Dohoda o použití této jistiny by byla součástí nájemní smlouvy.Při vyhotovení nájemní smlouvy navrhuji současně zajistit i rychlejší způsob vymáhání pohledávek z nájmu bytu blankosměnkou. Dalším urychlením vymožení pohledávky, je její postoupení třetí osobě, a to na základě písemné smlouvy. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.Jako nejvhodnější řešení navrhuji v první fázi provést interní (vnitřní) audit a zaměřit se na kontrolu podnikových procesů při vymáhání pohledávek. Následně pak provést podrobnou analýzu pohledávek v rámci každého odboru samosprávy jednotlivě a konfrontovat ji s nabízenými postupy auditora. Pohledávky Odboru dopravy tvoří téměř 30 % vymáhaných částek z celkového objemu pohledávek výkonu státní správy. Proto je nezbytně nutné se zaměřit na tuto oblast.Variantou řešení, kterou je možno realizovat ihned, je vybírání kaucí. Pojem kauce je v silničním zákoně zcela nový. Kauce je zajištění závazku složením částky peněz. Složení kauce je zárukou, že se řidič dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. K řešení tohoto návrhu je potřebná úzká spolupráce Policie České republiky. [6, s. 4572]Jako jedno z řešení v oblasti poplatků navrhuji nejprve provést důkladný rozbor pohledávek do let s následným rozdělením do cílových skupin dlužníků. Jako dostačující se mi jeví rozdělení do skupin: osoby do 18 let, osoby sociálně znevýhodněné (nutno posoudit sociální stav dlužníka), osoby s údajem o místě trvalého pobytu na adrese města Lipník nad Bečvou. Oblast všech navrhovaných skupin je pro vymáhání pohledávek problematická. Z časového hlediska je nejproblematičtější skupina osob s údajem trvalého pobytu na adrese města, neboť se musí řešit za pomoci veřejné vyhlášky. Jedná se o doručení písemnosti prostřednictvím úřední desky města. Po uplynutí doby vyvěšení písemnosti lze uplatnit fikci doručení, a dále postupovat ve vymáhání pohledávky dle platných předpisů.Pro zkrácení doby vymáhání nejen skupiny s údajem o místě trvalého pobytu na adrese města navrhuji zřízení institutu vlastního exekutora. ZÁVĚR Cílem práce bylo vypracování analýzy vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou, návrh řešení pro zvýšení úspěšnosti vymáhání těchto pohledávek a zpracování vývoje vymáhání pohledávek úřadu v letech 2000 – 2011. Práce je počátek započaté dlouhodobé činnosti na téma pohledávek města Lipník nad Bečvou. V práci jsou popsány oblasti s největším finančním objemem pohledávek. Na práci lze dále navázat rozborem dalších odborů města. Přestože se v těchto případech nejedná o tak vysoké procento dlužné částky, je nutné pro zvýšení platební morálky dlužníků konat. LITERATURA: [1] Česko. Zákon č. 280 ze dne 22. července 2009 daňový řád. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx>. ISSN 1211-1244. [2] MAREK, P. A KOLEKTIV. Studijní průvodce financemi podniku. Vydání 1. Praha: Ekopress, 2006. 624 s. ISBN 80-86119-37-8. [3] SOROS, G. Alchemy of finance. New York: Nakladatelství John Viley&Sons, 1994. 376 s. ISBN 0-471-042064. [4] Město Lipník nad Bečvou Závěrečný účet za rok 2000 až 2011. Lipník nad Bečvou, 2001. 6 s. Město Lipník nad Bečvou [5] Česko. Ministerstvo vnitra. Zákon ze dne 13. června 2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 117, s. 6810-6903. Dostupná také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb117-02.pdf>. ISSN 1211-1244. [6] Česko. Zákon č. 361 ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2010, částka 98, s. 4570-4615. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb098-00.pdf>. ISSN 1211-1244. ADRESA: Lenka Piekutowská, DiS. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 KUNOVICE tel: 739118475 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 126 FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ VYDANÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI NA DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Eva Vojáčková Evropský polytechnickcý institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt:Pojem náhradní rodinné péče jako celku a formy náhradní rodinné péče, které do tohoto institutu náleží. Specifikace jednotlivých druhů dávek vztahujících se k pěstounské péči, které jsou východiskem pro finanční analýzu nákladů vydaných v Olomouckém kraji. Finanční analýza okresů Olomouckého kraje z pohledu objemu jednotlivých dávek, které byly vydány v rámci dávek pěstounské péče v období let 2000– 2011.Seznámení s novelou zákona, která se vztahuje k pěstounské péči. Klíčová slova:analýza, objem dávek, komparace, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, osvojení, poručenství, ústavní péče, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. ÚVOD Náhradní rodinná péče je velmi složitá oblast v rovině právní i psychologické. Proto se náš stát snaží podporovat rodinu, která hraje významnou roli ve vývoji dítěte a má vliv na jeho začlenění do života. Dojde-li k selhání rodiny, nastane narušení vývoje dítěte, což zapříčiní, že nejsou uspokojovány jistoty dítěte. Pokud dojde k selhání rodiny, snaží se náš stát pomoci dítěti některou z forem náhradní rodinné péče. Pěstounská péče je hmotně zajišťována dávkami pěstounské péče, které patří mezi dávky státní sociální podpory a představují v České republice sociální systém, který je převážně určen rodinám s nezaopatřenými dětmi, kdy za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a následně však nejdéle do 26. roku věku dítěte, jestliže jsou ale splněny zákonem stanovené podmínky. Dávky mají obligatorní charakter, jsou proto dávkami nárokovými. Stát se dávkami státní sociální podpory pouze podílí na pokrytí nákladů spojených s potřebami rodin s dětmi. Náš stát každoročně vydává nemalé finanční prostředky na jednotlivé druhy dávek státní sociální podpory. FORMY NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Každá forma náhradní rodinné péče je pro dítě více či méně výhodná. Jako nejméně vyhovující je pro dítě ústavní výchova, kterou nařizuje přímo soud a je používána v případech, kdy není možné zajistit pro dítě jinou formu náhradní rodinné péče. U nás je nejrozšířenější formou náhradní rodinné péče forma osvojení, která je pro dítě tou nejlepší, protože dítě získává stabilní rodinu, která mu chce poskytnout harmonické rodinné zázemí, a to jak lásku, porozumění, seberealizaci, finanční zaopatření. Formami náhradní rodinné péče jsou v České republice: Ústavní výchova. Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče. Pěstounská péče. Poručenství. Osvojení. Ústavní výchova patří mezi formy náhradní rodinné péče. Do ústavů jsou umisťovány děti, které nemohou být vychovávány ve vlastní rodině, protože jejich výchova je ve vlastní rodině ohrožena nebo narušena nebo existují jiné závažné důvody, které vedou k tomu, že dítě nemůže být ve vlastní rodině. Ústavů existuje několik typů, jejich rozlišování funguje zpravidla na principu: podle věku nezletilých dětí. Do dětských domovů, které patří do ústavní výchovy, jsou umisťovány děti od 3-18 let, na základě rozhodnutí soudu. Ústavní výchovu nařizuje přímo soud, ale neznamená to, že by rodiče ztráceli ke svým dětem rodičovskou zodpovědnost a vyživovací povinnost. K zániku ústavní výchovy dojde buď rozhodnutím soudu, protože pominou důvody, pro které byla nařízena ústavní výchova, nebo dítě dovrší věku 18 let. Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče je volnější formou náhradní rodinné péče. Do této péče se dítě dostává v případech, kdy biologickým rodičům brání v plnění jejich rodičovských povinností objektivní nebo subjektivní překážky. Většinou se předpokládá, že tato péče bude mít krátkodobý charakter, protože jakmile pominou překážky, pro které bylo dítě do této výchovy svěřeno, vrátí se zpět do vlastní rodiny. Cílem výchovy je to, že stát chce „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 127 rodině pomoci a má zájem na tom, aby nedošlo k odebrání dítěte z biologické rodiny. Pro tento typ výchovy je také velmi žádoucí blízká příbuznost dítěte a fyzické osoby, například babičky, tety, zletilých sourozenců, protože v blízké příbuznosti dítěte a fyzické osoby zůstává kontinuita výchovného prostředí zachována. Zánik institutu svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nastává rozhodnutím soudu, protože pominuly důvody, které vedly k nařízení této výchovy, a dále zánik nastává, když dítě dosáhne zletilosti, smrtí fyzické osoby, která o něho pečovala, nebo soud zrušil tuto formu, protože fyzická osoba řádně nevykonávala tento institut. Pěstounská péče je po osvojení druhým nejrozšířenějším institutem náhradní rodinné výchovy u nás. Je potřebné této formě náhradní rodinné péče rozumět tak, že jde o zvláštní formu, která je nejen řízená a kontrolovaná státem, ale je také státem zabezpečována její hmotná podpora. Pěstounská péče je upravena Zákonem o pěstounské péči [1], Zákonem o rodině č. 94/1963 Sb. [3] a Zákonem o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. [2] Za hlavní cíl je nutné považovat u pěstounské péče to, že zajišťuje nezletilému dítěti osobní péči po dobu, po kterou rodiče nemohou o dítě pečovat sami a musí být tato péče v zájmu dítěte. Je potřebné mít na mysli, že u pěstounské péče jde o dočasnou, krátkodobou péči, která je v zájmu dítěte. Fyzické osoby, které vykonávají institut pěstouna, zajišťují dítěti rodičovskou péči. V momentě, kdy odpadnou důvody, pro které pěstounská péče na straně rodičů vznikla, má dítě opět právo na osobní péči svých zákonných rodičů. V tomto institutu je rodičům nezletilého dítěte zachována veškerá rodičovská zodpovědnost, tak jako vyživovací povinnost, kdy ale výživné biologičtí rodiče neplatí k rukám pěstouna, ale poukazují peníze na účet orgánu, který dávky jednotlivým pěstounům podle právního předpisu vyplácí. U pěstounské péče jsou dítěti zachovány všechny příbuzenské vztahy. O pěstounské péči rozhoduje vždy místně příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě své trvalé bydliště. Pokud je dítě schopno samostatně vyjádřit svůj vlastní názor, bere soud v úvahu jeho vyjádření. Při rozhodování o pěstounské péči soud není nikterak vázán souhlasem biologických rodičů, proto soud souhlas rodičů s pěstounskou péčí nepožaduje. Soud je také oprávněn svěřit dítě do pěstounské péče i bez návrhu, protože se jedná o řízení ve věcech péče o nezletilé. Soud musí pečlivě zkoumat vhodnost pěstouna, protože jen osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům, která je schopna zajistit dítěti řádnou výchovu, která žije řádným způsobem života, která je bezúhonná a která souhlasí s pěstounskou péčí, může být pěstounem. Dítě může být také svěřeno do kolektivní pěstounské péče, znamená to, že pěstoun vykonává tuto práci jako své hlavní povolání. Každý pěstoun musí mít určité schopnosti, dovednosti a znalosti z této oblasti. S pěstounem je uzavřena dohoda o výkonu pěstounské péče. U pěstounské péče jsou stanoveny podmínky pro svěření nezletilého dítěte do této péče mnohem volněji, nejsou tak přísné a nejsou tak podrobně rozepsány, jako je u osvojení, kde je proces osvojení velmi dlouhý. Jednoduše řečeno, dítě do pěstounské péče je možné získat mnohem rychleji, snadněji než je tomu u osvojení. To ale neznamená, že by pěstounskou péči mohla vykonávat jakákoliv fyzická osoba. Také zde jsou pravidla pro to, kdo a za jakých podmínek se může stát pěstounem, a to ať individuálním nebo profesionálním. Pro tento typ náhradní rodinné péče je typické, že pokud existují biologičtí rodiče či blízká rodina, tak tito příbuzní mohou pravidelně či nepravidelně navštěvovat dítě, což má na vývoj dítěte také velmi kladný vliv, protože nedochází k přetrhání rodinných vazeb, které jsou pro každé dítě důležité. Pěstouni mají nárok na dávky pěstounské péče. Dávkami pěstounské péče jsou: Odměna pěstouna. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek při převzetí dítěte. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Dávky pěstounské péče jsou přesně vymezeny a specifikovány v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. [4] Odměna pěstouna - nárok na odměnu za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči, tedy bylo mu svěřeno dítě, a to až do jeho zletilosti. Naše právní úprava rozlišuje odměnu pěstouna a odměnu pěstouna ve zvláštních případech, která je poskytována pěstounům, kteří splňují specifické podmínky. Podle toho, jaké podmínky pěstoun splňuje, je zařazen do skupiny první, což je odměna pěstouna ve zvláštních případech nebo do skupiny druhé, kde jsou zařazeni všichni pěstouni, kteří nepatří do první skupiny. Odměnu pěstounovi je možné vyplácet pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Vždy je potřebné určit, zda se v každém konkrétním případě bude jednat o odměnu pěstouna nebo o odměnu pěstouna ve zvláštních případech. Výplata dávky je měsíčně, a to vždy po uplynutí daného kalendářního měsíce, za který dávka náležela. Výplata je stanovena do konce kalendářního měsíce, není nikde přesně stanoven den výplaty. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte - oprávněnou osobou u této dávky je vždy nezletilé dítě, které je svěřeno do pěstounské péče. To znamená, že dítě nemusí být nutně nezaopatřené, pouze nezletilé. Pokud ale je nezletilé dítě i nezaopatřené, což většinou je, projeví se tato skutečnost na výši dávky. Výši příspěvku také přímo ovlivňuje nepříznivý zdravotní stav dítěte. Pro tyto účely existují příslušné koeficienty, které je nutné přiřadit u konkrétního případu a to na základě dodaného potvrzení o zdravotním stavu dítěte. Příspěvek se vyplácí přímo pěstounovi na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jakmile dítě v pěstounské péči dosáhne 18 roku věku a je stále nezaopatřené, protože například studuje, je tento příspěvek vyplácen přímo dítěti. Pokud dítě už není nezaopatřené, nárok na výplatu příspěvku končí. Výplata dávky je také měsíčně, vždy po uplynutí daného kalendářního měsíce, za který dávka náležela. Výplata je stanovena do konce kalendářního „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 128 měsíce, není nikde přesně stanoven den výplaty. Příspěvek při převzetí dítěte - smyslem tohoto příspěvku je finanční přispění státu pěstounům na zakoupení základních potřebných věcí pro dítě, které přebírají do své péče. Příspěvek může být například použit na nákup osobních věci. Příspěvek je klasifikován jako jednorázová dávka na jedno konkrétní dítě, která je vyplácena ve třech úrovních podle věku dítěte, příspěvek není možné vyplatit opakovaně. Výše příspěvku na přebírané dítě je v objemu: - do 6 let věku dítěte 8.000 Kč, od 6 let do 15 let věku dítěte 9.000 Kč, od 15 let do 18 let věku dítěte 10.000 Kč. Dávka je vyplacena pouze jedenkrát v daný okamžik, kdy na ni vznikl nárok. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - příspěvek nepatří mezi tak často poskytované příspěvky. Nárok na příspěvek má pěstoun, který má v pěstounské péči čtyři a více dětí. Příspěvek slouží k nákupu motorového vozidla nebo k jeho nezbytné opravě. Zakoupené vozidlo nesmí pěstoun používat k výdělečné činnosti a ani ho nesmí do pěti let od poskytnutí příspěvku prodat či darovat. Pokud by v období 5ti let po zakoupení vozidla přestal pěstoun vykonávat pěstounskou činnost vyjma toho, že přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část tohoto příspěvku. Výše příspěvku činí 70 % pořizovací ceny kupovaného osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů, které byly na opravy, nejvýše však 100.000 Kč. Formy pěstounské péče: Individuální, která probíhá v běžném rodinném prostředí. Skupinová, jsou to SOS dětské vesničky nebo zařízení pro výkon pěstounské péče. Která z forem pěstounské péče bude nejlepší, je závislá na výběru vhodného pěstouna a jak bude pěstoun plnit svou úlohu pěstouna. Pěstounskou péči řeší také západní státy, kde je kladen důraz na pomoc dětem. Pěstounská péče i zde patří mezi významné instituty v péči o opuštěné, osiřelé děti. Snaží se dětem pomoci v situacích, do kterých se dostanou. Jedná se o situace vzniklé v důsledku válek, přírodních katastrof či jiný kalamit nebo v rámci rodinných problémů. Stavějí SOS vesničky nebo jiná zařízení, kde by mohly děti vyrůstat bez starostí a našly tak prozatímní domov. Poručenství, jedná se o institut, který je upraven v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině, část druhá, hlava pátá § 78 až § 82 [3], kdy hlavním účelem je ochránit nezletilé dítě vzhledem k jeho specifickému postavení, což znamená, že dítě nemá plnou právní způsobilost k právním úkonům, protože je nezletilé a nemá svého zákonného zástupce, který by za něho dělal tyto úkony. Dítě nemá rodiče, ať už z důvodu, že zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byli omezeni ve způsobilosti k právním úkonům. Jde o dítě nezletilé do 18 roku. Tento institut není možné udělit dítěti dosud nenarozenému. Osvojení je jednou z forem náhradní rodinné péče. Tato forma je tou nejlepší pro dítě, protože na jedné straně dítě získává novou rodinu, dostává se znovu do rodinného prostředí, které je velmi důležité nejen pro jeho život, ale i vývoj a rozvoj. Na straně druhé jsou osvojitelé, kteří získávají dítě do své péče. Osvojitelé mají různé důvody, proč chtějí dítě do své péče. Osvojení je upraveno v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, část druhá, hlava čtvrtá § 63 až § 77. [3] Osvojení zrušitelné, označováno také jako osvojení I. stupně nebo osvojení jednoduché se používá u dětí do jednoho roku. Dítěti zůstávají v rodném listě zapsání biologičtí rodiče a totéž je uvedeno i v matrice. Použije se zejména v případech, kdy není zcela zřejmé, jaký bude následný vývoj dítěte, a proto se nejdříve použije osvojení zrušitelné a pak podle vzniklé situace je možné osvojení převést na nezrušitelné. Osvojení nezrušitelné, označováno jako osvojení II. stupně, neboli úplné. Tímto druhem osvojení je možné osvojit dítě starší jednoho roku. Dítěti zanikají vztahy na původní biologickou rodinu a vzniká mezi dítětem a rodiči nový právní vztah jako je tomu mezi rodiči a dětmi. Osvojitelé dítěte jsou zapsáni do rodného listu dítěte a jsou nově zapsáni v matrice. Také dochází ke změně příjmení dítěte. Osvojení mezinárodní se používá v případech, kdy se nepodařilo danému dítěti, které je vhodné k osvojení, najít po dobu šesti měsíců vhodnou rodinu v domovském státě, která by si ho osvojila. Tento institut u nás řeší Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Tento zákon umožňuje jak osvojení z ciziny do České republiky, tak osvojení do ciziny. FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýzou byly zpracovány celkové statistické údaje čtyř dávek pěstounské péče Olomouckého kraje za rok 2011 a následně za období let 2000-2010. Olomoucký kraj se skládá z okresu Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Jeseník. Finanční analýza objemu dávek pěstounské péče v Kč za rok 2011 Objem dávek, příspěvek při převzetí dítěte, za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011. Celkový objem dávek za rok 2011 byl 690.000 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl okres Olomouc 53 %, v celkové výši 369.000 Kč. Podíl objemu dávek okresu Jeseník byl 21 % v celkové výši 148.000 Kč, okresu Přerov 13%, 87.000 Kč, okresu Šumperk 8 %, 52.000 Kč a okresu Prostějov v objemu 5 %, 34.000 Kč. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 129 Objem dávek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011. Celkový objem dávek za rok 2011 byl 38.972.612 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl okres Olomouc 34 %, v celkové výši 13.272.456 Kč. Podíl objemu dávek, okresu Prostějov byl 18 %, 7.000.812 Kč, okresu Přerov 18 %, 6.973.759 Kč, okresu Šumperk 16 %, 6.310.776 Kč, okresu Jeseník 14 % celková výše 5.414.809 Kč. Objem dávek odměna pěstouna za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011. Celkový objem dávek za rok 2011 byl 37.839.334 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl okres Olomouc 35 %, v celkové výši 13.099.763 Kč. Podíl objemu dávek okresu Šumperk byl 19 %, 7.135.821 Kč, okresu Prostějov 17 %, 6.554.209 Kč, okresu Přerov 17 %, 6.376.171 Kč, okresu Jeseník 12 %, objem 4.673.370 Kč. Objem dávek na zakoupení motorového vozidla za každý okres, v Kč a v procentech za rok 2011. Celkový objem dávek za rok 2011 byl 280.411 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měly okresy Olomouc 36 %, v celkovém objemu 100.000 Kč a Přerov 36 %, v celkovém objemu 100.000 Kč. Podíl objemu dávek okresu Jeseník byl 28 %, 80.411 Kč. Okresy Prostějov a Šumperk byly v nulovém objemu. GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ OBJEMU DÁVEK PĚSTOUNSKÉ PÉČE V KČ ZA OBDOBÍ LET 2000-2010 OLOMOUCKÉHO KRAJE Graf č. 1 znázorňuje objem dávek při převzetí dítěte. Celkový objem dávek při převzetí dítěte byl za sledované období 5.672.078 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje. Objem dávek při převzetí dítěte za každý okres, vyjádřeno v Kč a v procentech za období let 2000-2010 Jeseník 997.378 Kč, 18 % Šumperk 744.588 Kč, 13 % Olomouc 2.517.614 Kč, 44 % Prostějov 958.025 Kč, 17 % Přerov 454.473 Kč, 8 % Graf č. 1: Objem dávek v Kč a v % při převzetí dítěte za období let 2000-2010 Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní Graf č. 2 znázorňuje objem dávek na úhradu potřeb dítěte. Celkový objem dávek na úhradu potřeb dítěte byl za sledované období 261.909.271 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého Olomouckého kraje. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 130 Objem dávek na úhradu potřeb dítěte za každý okres, vyjádřeno v Kč a v procentech za období let 2000-2010 Jeseník 34.403.544 Kč, 13 % Olomouc 74.067.612 Kč, 28 % Šumperk 52.287.049 Kč, 20 % Prostějov 43.532.554 Kč, 17 % Přerov 57.618.512 Kč, 22 % Graf č. 2: Objem dávek v Kč a v % na úhradu potřeb dítěte za období let 2000-2010 Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní Graf č. 3 znázorňuje objem dávek odměny pěstouna. Celkový objem dávek odměna pěstouna byl za sledované období 158.700.108 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje. Objem dávek odměna pěstouna za každý okres, vyjádřeno v Kč a v procentech za období let 2000-2010 Jeseník 21.413.301 Kč, 13 % Olomouc 43.605.909 Kč, 28 % Šumperk 36.309.448 Kč, 23 % Prostějov 25.640.216 Kč, 16 % Přerov 31.731.234 Kč, 20 % Graf č. 3: Objem dávek v Kč a v % odměna pěstouna za období let 2000-2010 Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní Graf č. 4 znázorňuje podíl objemu dávek na zakoupení motorového vozidla. Celkový objem počtu dávek byl za sledované období 1.294.000 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 131 Objem dávek na zakoupení motorového vozidla za každý okres, vyjádřeno v Kč a v procentech za období let 2000-2010 Olomouc 100.000 Kč, 8 % Jeseník 398.000 Kč, 31 % Přerov 400.000 Kč, 30 % Šumperk 396.000 Kč, 31 % Prostějov 0 Kč, 0 % Graf č. 4: Objem dávek v ks a v % na zakoupení motorového vozidla za období let 2000-2010 Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní V grafickém zobrazení bylo zpracováno, jak velký objem vydaných prostředků v Kč byl pro jednotlivé okresy za období let 2000–2010 v rámci celého Olomouckého kraje. CELKOVÝ OBJEM VYDANÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Celkový objem vydaných finančních prostředků za všechny čtyři dávky pěstounské péče za celý Olomoucký kraj byl za období let 2000-2011 ve výši 505.385.414 Kč. Největší podíl z kraje zaujímá okres Olomouc 29,1 %, 147.132.354 Kč. Podíl okresu Přerov byl 20,5 %, 103.741.149 Kč, okresu Šumperk 20,4 %, 103.236.282 Kč, okresu Prostějov 16,6 %, 83.719.816 Kč. Nejmenší podíl na objemu Olomouckého kraje měl okres Jeseník 13,4 %, 67.555.813 Kč. ZÁVĚR Česká republika věnuje velkou pozornost problematice náhradní rodinné péče a jejím formám. Jedná se hlavě o pomoc finanční, která je různá pro různé formy náhradní rodinné péče. Finanční analýza Olomouckého kraje ukazuje, jak velké finanční prostředky stát vydal na dávky pěstounské péče ve sledovaném období. Formě náhradní rodinné péče se věnuje mnoho odborníků z řad psychologů, pedagogů, pediatrů. Samozřejmě je pro funkčnost nutné i administrativní zázemí ze strany státu, který nejen přiděluje, kontroluje vydané finanční prostředky, ale také vymáhá prostředky, které mu mají být uhrazeny. Od roku 2012 vstupuje v platnost novela pěstounské péče, která zcela jistě přinese ohroženým, opuštěným, osiřelým dětem velkou pomoc a podporu ze strany státu. Je potřebné, aby všechna navrhovaná opatření, zlepšení fungovala, aby byly všechny připravované kroky administrativně zastřešeny orgány činnými v sociálně-právní ochraně dětí. Hlavním důvodem novely je, aby došlo k profesionalizaci pěstounské péče, aby došlo ke zvýšení počtu pěstounských rodin, aby se zlepšil systém péče o ohrožené, osiřelé děti, aby více dětí vyrůstalo v rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. Z toho vyplývá, že je zájmem celé společnosti, aby děti do 3 let nebyly umisťovány v žádných ústavech, protože jde o velmi negativní vliv na jejich rozvíjející se osobnost, protože v období do tří let dítě získává základní návyky, nachází si svoje místo v rodině. Dalším přínosem by mělo být zvýšení hmotného zajištění pěstounské péče, která je poskytována na přechodnou dobu. Je to velmi důležité z toho pohledu, že stále více dětí potřebuje okamžitou pomoc, ale pouze na určité časové období, protože když pominou důvody umístění na přechodnou dobu, dítě se znovu vrátí zpět do své biologické rodiny, což je pro dítě velmi důležitá skutečnost. Profesionalizace pěstounské péče by měla ve svém důsledku přinést velkou úsporu výdajů ze státního rozpočtu na tuto oblast. Novela posune oblast pěstounské péče kupředu, což bude k jejímu velkému prospěchu. LITERATURA: [1] Česko. Zákon č. 50 ze dne 26. dubna 1973 o pěstounské péči. In Sbírka zákonů České republiky. 1973, částka 15, s. 145-148. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1973/sb15-73.pdf>. ISSN 12111244. [2] Česko. Zákon č. 359 ze dne 9. prosince 1999, o sociálně-právní ochraně dětí. In Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 111, s. 7662-7681. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb111-99.pdf>. ISSN 1211-1244. [3] Česko. Zákon č. 94 ze dne 4. prosince 1963 o rodině. In Sbírka zákonů České republiky. 1963, částka 53, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 132 [4] [5] s. 339-350. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1963/sb53-63.pdf> ISSN 1211-1244. Česko. Zákon č. 117 ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře. In Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 31, s. 1634-1653. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1995/sb31-95.pdf> ISSN 1211-1244. Výkazy o výdajích na státní sociální podporu a statistika výkonu. Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Olomouci, Kontaktní pracoviště Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník. ADRESA: Eva Vojáčková, DiS Povelská 22 783 02 Olomouc tel.: 774 971 434 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 133 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 134 ANALÝZA A KOMPARACE KOLEKTIVNÍCH INVESTIČNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ Pavel Kutálek Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice ABSTRAKT: Tento příspěvek obsahuje základní teoretické informace týkající se kolektivního investování. Jsou zde uvedeny nejdůležitější výhody a nevýhody tohoto typu investování včetně stručné tabulky se základním rozdělením podílových fondů včetně jejich očekávaného zhodnocení, rizikovosti a doporučeného investičního horizontu. Dále je zde zpracován vývoj kolektivního investování v Evropské unii a v České republice včetně. Následují statistické informace o vývoji majetku v podílových fondech v České republice včetně zachycení čtvrtletní změny finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech. Poslední část tohoto příspěvku obsahuje komparaci třech akciových podílových fondů, dluhopisových podílových fondů, podílových fondů peněžního trhu, zajištění podílových fondů a smíšených podílových fondů. Klíčová slova: kolektivní investování, podílové fondy, očekávané zhodnocení, riziko, doporučená doba investování, akciové podílové fondy, dluhopisové podílové fondy, podílové fondy peněžního trhu, smíšené podílové fondy, zajištěné podílové fondy, komparace ÚVOD Řešení této problematiky je nezbytné vzhledem k existenci velkého počtu kolektivních investičních možností a pro drobné investory, kterých se kolektivní investování týká v prvé řadě, je orientace v této oblasti složitá a nepřehledná. V současné literatuře je kolektivní investováno popsáno pouze teoreticky, čili co je to kolektivní investování, historický vývoj ve světě a v České republice, regulace tohoto způsobu investování a podobně. Někteří drobní investoři si domnívají a praxe tyto domněnky potvrzuje, že kolektivní investování je oborem, kam stačí vložit volné peněžní prostředky a už se nemusí o nic starat, případně spoléhat na štěstí, že se dané oblasti povede dobře. Správci jednotlivých fondů se samozřejmě vždy snaží o maximální výnos při přiměřeném riziku a likviditě. Každý investor by však měl znát odpovědi na základní otázky, především se jedná o to, zda je investor konzervativní či dynamický, jak snáší riziko s ohledem na potenciální výnosy a jakou část svého disponibilního kapitálu chce investovat. Do kolektivního investování se zahrnují především podílové a investiční fondy. Při vypracovávání však bylo zjištěno, že investiční fond jako prvek kolektivního investování sloužící široké veřejnosti v podstatě neexistuje. Forma investičních fondů je využívána obvykle u fondů kvalifikovaných investorů. Tyto fondy se však odlišují od základního principu kolektivního investování, kterým je shromažďování disponibilních prostředků od drobných investorů, kteří nemají patřičné zkušenosti v oblasti investování. Účast ve fondu kvalifikovaných investorů je podmíněna minimální investicí ve výši jednoho milionu korun českých a tito investoři již mají znalosti a zkušenosti s investováním. Obdobou těchto fondů v zahraničí jsou tzv. hedžové fondy (hedge funds), zde jsou však podmínky ještě přísnější. Minimální investice je zde jeden milion dolarů. Dalším důkazem toho, že investiční fondy nejsou určeny pro kolektivní investování široké veřejnosti, je i forma těchto fondů. Ze zákona totiž musí statut fondu obsahovat formuli „uzavřený investiční fond“. Tím je značně zkomplikovaná možnost investora vstoupit, případně vystoupit z tohoto fondu oproti otevřeným podílovým fondům, které v současné době absolutně dominují v oblasti kolektivního investování. Proto se dále budeme zabývat pouze podílovými fondy. KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ Základní myšlenkou kolektivního investování je shromažďování volných finančních prostředků od drobných investorů neboli široké veřejnosti. Ti zpravidla tento typ investování využívají z důvodů nedostatečných zkušeností s investicemi na kapitálových trzích a také většina kolektivních investorů nemá dostatek peněžních prostředků ke vstupu na trhy určené pro velké investory. Výhody a nevýhody kolektivního investování Mezi výhody můžeme zařadit následující body: Možnost vyššího zhodnocení než u jiných běžných finančních produktů – přístup k trhům a investičním příležitostem, ke kterým se drobný a často ani střední investor sám nedostane. Profesionální správa – investiční společnosti zaměstnávají specialisty pro investování, tzv. fond manažery nebo portfolio manažery. Osvobození od daní – veškeré příjmy z prodeje podílových listů jsou pro fyzické osoby po 6 měsících po „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 135 nákupu osvobozeny od daně z příjmů. Možnost pravidelného investování po malých částkách. Rychlý přístup k penězům – v případě finanční potřeby můžete část nebo všechny podíly prodat a zpravidla do deseti dnů máte své peníze připsány účtu, který si zvolíte. Investiční společnost je ze zákona povinna od investora na jeho žádost odkoupit podílové listy do 15 pracovních dnů. Neexistence výpovědních lhůt pro prodej podílů. Možnost kdykoliv změnit zaměření investice – příkazem k přestupu na jinou investiční strategii, tzn. do jiného podílového fondu. Snížení rizika – tím, že fond vlastní několik desítek různých cenných papírů v portfoliu, může být výrazně sníženo riziko investice oproti stavu, kdy by investor nakoupil několik cenných papírů sám. Přísný dohled na bezpečnost investic – zajišťuje státní dozor Komise pro cenné papíry (dozoruje dodržování hlavně zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o kolektivním investování a dluhopisech), dohled Unie investičních společností a kontrolní orgány depozitáře. Informační otevřenost – fondy poskytují rozsáhlé, denně aktualizované a snadno dostupné informace. [1] Mezi nevýhody kolektivního investování můžeme zařadit placení správních poplatků fondů. Tyto poplatky určuje vedení fondů a je to poplatek za obhospodařování a správu svěřeného kapitálu. Další nevýhodou je, že investor nemůže výrazně ovlivňovat činnost fondu, případně jeho investiční zaměření. Avšak tato nevýhoda se týká spíše zkušenějších investorů. Podstatnější nevýhodou kolektivního investování je jeho možnost zneužití, čehož jsme byli svědky v raných počátcích existence České republiky. Avšak v současné době je již kolektivní investování tak regulováno a legislativně omezeno, že by k takovýmto případům nemělo docházet. Následující tabulka přehledně znázorňuje u jednotlivých typů podílových fondů informace o očekávaných výnosech, rizicích spojených s touto investicí a doporučené investiční horizonty. Z tabulky lze vyčíst, že nejvyšší předpokládané výnosy poskytují akciové podílové fondy. Naopak fondy peněžního trhu nabízejí pouze nízké zhodnocení investorových prostředků. Je však zapotřebí zmínit, že výše zhodnocení je úměrná rizikovosti investice. Druhy podílových fondů Očekávané zhodnocení Riziko Doporučená doba investování Akciové fondy vysoké Vysoké 5 a více let Dluhopisové fondy nízké až střední nízké až střední 2 - 5 let Fondy peněžního trhu nízké Nízké 1 - 2 roky Zajištěné podílové fondy nízké až střední Nízké 3 -6 let Smíšené podílové fondy střední až vyšší Střední 3 - 7 let Tabulka č. 1: Přehled podílových fondů včetně očekávaného zhodnocení, rizika a investičního horizontu Zdroj: vlastní zpracování VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V EU A V ČR Na vývoji kolektivního investování se velmi výrazně podepsala současná ekonomická krize. Většina investorů začala přesouvat své dynamické složky portfolií do konzervativnějších investičních nástrojů ve snaze minimalizovat případnou ztrátu. Tento krok je logický, způsobil však odliv kapitálu zejména z akciových trhů do investičních instrumentů peněžního a dluhopisového trhu. I když oblast dluhopisů v této krizi zaznamenala velké změny. Všeobecné mínění o dluhopisových trzích bylo takové, že jde o téměř bezrizikové investice, neboť státy nekrachují. Avšak dluhová krize v eurozóně, potažmo v Evropské unii, jejich vnímání podstatně změnila. ETAPY VÝVOJE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR Perioda kuponové privatizace 1993-1999 – v této periodě kolektivnímu investování vládly tzv. uzavřené typy privatizačních fondů, vzniklé na základě zákonů, upravujících privatizační procesy a sdružujících držitele investičních kuponů. Aktiva těchto fondů byla získána za investiční kupony. Perioda tříbení trhu 1999-2002 – přechodové období, ve kterém docházelo k postupnému vyčišťování trhu od neseriózních subjektů, zároveň se začaly nově objevovat a prosazovat fondy, jejichž počátky nebyly nijak spjaty s kuponovou privatizací a jejichž aktiva byla získána za vložené finanční prostředky investorů (převážně otevřené podílové fondy). Perioda otevřených podílových fondů 2002-2008 – trhu kolektivního investování dominovaly korunové otevřené podílové fondy. [2, s. 338] Perioda hospodářské krize 2008 až po současnost – v této etapě dochází k poklesu a stagnaci kolektivního investování. Pro toto období je typický výrazný přesun peněžních prostředků do „bezpečnějších“ nástrojů kolektivního investování. Toto je patrné například u akciových a peněžních podílových fondů. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 136 Vývoj majetku v podílových fondech v České republice V níže uvedené tabulce je stručný přehled množství finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech k 30. 09. 2011. Z tabulky je evidentní, že investoři v současné době upřednostňují konzervativnější instrumenty kolektivního investování. Mezi tyto instrumenty patří fondy peněžního trhu, zajištěné fondy a dluhopisové fondy. Naopak nejmenší zájem investorů dle objemu finančních prostředků je o fondy nemovitostní. Typ fondu Celkem k 30.09.2011 domácí fondy zahraniční fondy celkem Fondy peněžního trhu 36 866 377 780 Kč 16 307 767 260 Kč 53 174 145 040 Kč Zajištěné fondy 4 949 948 064 Kč 47 138 788 414 Kč 52 088 736 478 Kč Akciové fondy 11 707 062 817 Kč 22 084 911 733 Kč 33 791 974 549 Kč Dluhopisové fondy 18 607 816 756 Kč 20 951 560 013 Kč 39 559 376 769 Kč Fondy smíšené 19 458 704 007 Kč 10 046 553 221 Kč 29 505 257 228 Kč Fondy fondů 16 705 811 143 Kč 484 485 589 Kč 17 190 296 732 Kč Fondy nemovitostní 2 016 714 552 Kč 153 476 856 Kč 2 170 191 408 Kč 110 312 435 119 Kč 117 167 543 085 Kč 227 479 978 204 Kč Celkem Tabulka č. 2: Rozdělení investic do podílových fondů působících v ČR Zdroj: [3] V další tabulce jsou uvedeny čtvrtletní změny v objemu investic v jednotlivých typech podílových fondů. Největší poklesy ve třetím čtvrtletí v roce 2011 zaznamenaly akciové fondy a fondy smíšené. Jedinými fondy, které zaznamenaly růst, jsou dluhopisové podílové fondy. Celkově došlo k poklesu objemu finančních prostředků v podílových fondech o 6,74 %. Tento fakt je dán současnou ekonomickou situací a odráží nezájem investorů o rizikovější investice. Typ fondu Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Fondy smíšené Fondy fondů Fondy nemovitostní Celkem 3. čtvrtletí 2011 53 174 145 040 Kč 52 088 736 478 Kč 33 791 974 549 Kč 39 559 376 769 Kč 29 505 257 228 Kč 17 190 296 732 Kč 2 170 191 408 Kč 227 479 978 204 Kč 2. čtvrtletí 2011 56 682 082 158 Kč 54 832 366 879 Kč 41 534 351 934 Kč 37 909 955 567 Kč 32 918 630 512 Kč 17 871 282 977 Kč 2 179 484 775 Kč 243 928 154 802 Kč Čtvrtletní změna -6,19% -3 507 937 118 Kč -5,00% -2 743 630 400 Kč -18,64% -7 742 377 385 Kč 4,35% 1 649 421 203 Kč -10,37% -3 413 373 284 Kč -3,81% -680 986 245 Kč -0,43% -9 293 367 Kč -6,74% -16 448 176 597 Kč Tabulka č. 3: Zachycení čtvrtletní změny finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech Zdroj: [3], vlastní zpracování VÝSLEDKY ANALÝZY A KOMPARACE Při komparaci jednotlivých podílových fondů je z poznatků této práce evidentní zájem podílníků upřednostňujících nízké riziko. Největší objemy finančních prostředků jsou vkládány do podílových fondů peněžního trhu, zajištěných podílových fondů a dluhopisových podílových fondů. Všechny tyto fondy zajišťují méně rizikové investice a stabilnější výnosy, než které mohou nabídnout smíšené podílové fondy, natož tak akciové podílové fondy. Akciové podílové fondy Mezi analyzované akciové fondy patří ČSOB akciový fond – Střední a Východní Evropa, ISČS Sporotrend OPF a KB akciový. Nejlepších hodnot dosáhl ISČS Sporotrend OPF, který od založení dosáhl průměrného ročního zhodnocení ve výši 1,28 %. Zbývající dva fondy vyšly v záporných číslech. Příčinou této skutečnosti je však fakt, že na rozdíl od ISČS Sporotrend OPF, který existuje již více než 13 let, ostatní fondy existují podstatně kratší dobu. Byly založeny v roce 2007 a navíc sledované období ještě kompletně nepokrývá minimální délku investice v těchto fondech. Dluhopisové podílové fondy V oblasti dluhopisových podílových fondů jsme se zabývali následujícími fondy – ČSOB bond mix, ISČS Sporobond OPF a KB dluhopisový. ČSOB bond mix dosáhl průměrného ročního zhodnocení od založení 2,34 %. ISČS Sporobond OPF za dobu své existence zhodnotil svěřené finanční prostředky o 4,57 % ročně. KB dluhopisový dosáhl průměrného ročního zhodnocení od vzniku fondu 3,52 % ročně. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 137 Podílové fondy peněžního trhu Zde jsme zkoumali podmínky a vývoj ve fondech KBC Multi Cash CSOB CZK, ISČS Sporoinvest OPF a KB peněžní trh. Prvně jmenovaný dosáhl za dobu působnosti fondu zhodnocení ve výši 2,22 % ročně. ISČS Sporoinvest OPF zhodnotil své finanční prostředky za dobu své existence průměrně o 4,03 % ročně. KB peněžní trh dosáhl zhodnocení od vzniku fondu průměrně 1,66 % ročně. Zajištěné podílové fondy Mezi sledované zajištěné podílové fondy patří ČSOB Bonusový fond 2, ERSTE – ČS zajištěný fond 42 a KB Ametyst 5. Zde absolutně nejlepšího zhodnocení dosahuje ČSOB Bonusový fond 2, který od vzniku fond zhodnotil finanční prostředky svých podílníků o 5,24 % ročně. Smíšené podílové fondy V této poslední skupině sledovaných podílových fondů jsme analyzovali smíšené fondy ČSOB Konzervativní fond, ISČS Osobní portfolio 4 a IKS Balancovaný dynamický. Prvně uvedený fond dosáhl průměrného ročního zhodnocení 2,35 % za dobu existence fondu. ISČS Osobní portfolio 4 zhodnotil své prostředky průměrně o 2,42 % ročně od vzniku fondu. Poslední smíšený podílový fond IKS Balancovaný dynamický zhodnotil svěření finanční prostředky z uvedených fondů nejlépe a to za dobu trvání fondu v průměru o 7,17 % ročně. ZÁVĚR Doporučení vyplývající z výsledků dosažených z této práce je, že každý investor by si měl zjistit primární informace o kolektivních nástrojích, jejich poplatky, investiční zaměření, investiční horizont a zejména pak historii investičního nebo podílového fondu. Tyto poznatky si pak porovnat se současným ekonomickým vývojem a riziko špatné investice se podstatně sníží. Podílové fondy jsou tedy nejvyužívanějšími nástroji v kolektivním investování. Tento fakt podtrhuje existence mnoha druhů podílových fond, široké spektrum konkrétních fondů odlišujících se od sebe teritoriálním zaměřením, investiční politikou, poplatky a mnoha dalšími specifickými podmínkami. Základní rozdělení podílových fondů je na akciové podílové fondy, dluhopisové podílové fondy a podílové fondy peněžního trhu. Tento příspěvek však zahrnuje další dva specifické typy podílových fondů, které kolektivní investoři také hojně využívají. Jedná se o smíšené podílové fondy a o zajištěné podílové fondy. Smíšené podílové fondy, jak již z jejich názvu vyplývá, kombinují ve svém portfoliu různé cenné papíry, například akcie, dluhopisy či instrumenty peněžního trhu. Konkrétní smíšené podílové fondy se poté od sebe liší poměrem jednotlivých cenných papírů na celkovém portfoliu fondu. Některé jsou spíše zaměřené na dynamickou složku, čili upřednostňují akcie. Jiné jsou spíše konzervativnějšího charakteru, kde zpravidla více jak 60 % jejich portfolia obsahují dluhopisy a nástroje peněžního trhu jako např. státní pokladniční poukázky či termínované vklady. Zajištěné podílové fondy jsou považovány za konzervativnější investiční příležitosti, které však mají za cíl poskytovat svým podílníkům lepší zhodnocení jejich úspor než podílové fondy peněžního trhu či dluhopisové podílové fondy. Zajištěné podílové fondy jsou velmi specifické od ostatních podílových fondů. Oproti ostatním podílovým fondům, které se liší zejména svým investičním portfoliem, se zajištěné podílové fondy odlišují v omezené době trvání fondu, participaci podílníka na ztrátě či zisku fondu, různých druhů zajištěných výnosů či vyplácených bonusů. LITERATURA [1] Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování [online]. [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW: <http://www.mapor.cz/penize_z4-4.html>. [2] LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. [3] Asociace pro kapitálový trh České republiky – tisková zpráva [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: <http://www.akatcr.cz/download/2022-tz20111109.pdf>. ADRESA: Pavel Kutálek Rohle 48, 78974 Rohle; Tel.: 731 118 636; Email: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 138 OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ MĚSTA STARÉ MĚSTO Klára Měšťánková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na financování a optimalizaci financování města Staré Město. V první části příspěvku je popsána charakteristika města, jako je poloha města, dále popisuje Městský úřad ve Starém Městě, tedy osoby, které Městský úřad ve Starém Městě tvoří. Tvoří jej starosta, místostarosta, rada města a zastupitelstvo města. Dále je v příspěvku popsáno financování města Staré Město, je zde popsán vývoj, jak celkových rozpočtových příjmy, tak i vývoj celkových rozpočtových výdajů města. V grafech je zobrazen jak vývoj schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách, tak i skutečného výsledku od počátku roku. Dále je v příspěvku uveden také graf, který porovnává celkové rozpočtové příjmy a celkové rozpočtové výdaje města. V závěru příspěvku jsou popsány návrhy optimalizace financování města, jak zvýšení příjmů, tak i snížení výdajů. Klíčová slova: veřejná správa, rozpočet, financování, příjmy, výdaje, optimalizace, zvýšení příjmů, snížení výdajů CHARAKTERISTIKA MĚSTA STARÉ MĚSTO Město Staré Město se nachází v rovině po pravém břehu řeky Moravy. Město leží v těsné blízkosti okresního města Uherské Hradiště. Katastr obce měří 2 084 hektarů. Mezi sousedy Starého Města řadíme celkem 8 obcí – tj. Kunovice, Uherské Hradiště, Huštěnovice, Kněžpole, Velehrad, Jalubí, Zlechov a Kostelany nad Moravou. Dolnomoravský úval, obklopující Staré Město, lze charakterizovat jako rovinu s nadmořskou výškou 180 – 190 m. Dominantním útvarem Staroměstska je řeka Morava s výškovými rozdíly pouhých několika metrů a systém pravobřežních říčních teras o mocnosti až několik desítek metrů. Z geologického hlediska leží Staré Město v tzv. Vídeňské pánvi, obklopené pahorkatinami a vrchovinami flyšového pásma Západních Karpat (Chřiby, Kyjovská pahorkatina a Vizovická vrchovina). Městský úřad Staré Město tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci zařazení do městského úřadu. Městský úřad Staré Město je pověřeným obecním úřadem. Městský úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada města. Městský úřad vykonává přenesenou působnost (státní správu) podle §61, odst.(1), písm. a) zákona č.128/2000 o obcích s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu města. STAROSTA Starosta Josef Bazala zastupuje město navenek. Starostu volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů. Starosta rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti města svěřených mu radou města, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti města, svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva města a rady města, zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány města. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. MÍSTOSTAROSTA Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Místostarostu volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů, spolupracuje s předsedy komisí a přenáší jejich podněty na radu města. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města. RADA MĚSTA Rada města je výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti. Rada města má pět členů, je tvořena starostou, místostarostou a členy rady města. Rada města zabezpečuje hospodaření města podle schváleného rozpočtu, vydává nařízení města, řídí činnost městského úřadu a komisí a v oblasti samostatné působnosti a ukládá jim úkoly. Rada města jmenuje a odvolává vedoucí odborů městského úřadu. Při výkonu samostatné působnosti odpovídá rada zastupitelstvu města. Rada města se nejčastěji schází jednou za tři týdny. Jednání rady města jsou neveřejná. ZASTUPITELSTVO MĚSTA Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem samosprávy města. Zastupitelstvo města schvaluje program rozvoje města, rozpočet a hospodaření města, převody nemovitého majetku města a obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo volí z řad „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 139 svých členů starostu, místostarostu a členy rady města a odvolává je také z funkce, zřizuje a ruší výbory. Zastupitelstvo města zasedá nejméně jedenkrát za tři měsíce, zasedání zastupitelstva města jsou veřejná. Zastupitelstvo města pro volební období 2010-2014 má 17 členů. FINANCOVÁNÍ A ROZPOČET MĚSTA STARÉ MĚSTO Každá obec i město má povinnost vytvářet svůj rozpočet, tj. finanční plán. Rozpočet město tvoří na období jednoho roku, který slouží jako předloha pro hospodaření města. Jedná se o velmi důležitý dokument, který každoročně schvaluje zastupitelstvo města Staré Město. Rozpočet města zaznamenává rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí obsahuje schválený rozpočet, rozpočet po změnách, výsledek od počátku roku a procento plnění. ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY MĚSTA Následující tabulka znázorňuje celkové rozpočtové příjmy města - jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a výsledek od počátku roku (v Kč). Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Schválený rozpočet 83 856 000 116 834 000 172 042 000 184 257 000 153 740 000 129 168 000 106 804 000 131 833 000 167 405 000 146 727 000 100 775 000 Rozpočet po změnách 83 856 000 130 834 000 117 134 314 156 419 000 121 294 000 141 966 000 101 613 000 125 607 000 104 588 000 131 606 000 107 649 000 Výsledek od počátku roku 111 739 084,48 291 946 310,92 139 499 720,16 185 285 835,21 172 051 309,50 163 349 719,44 129 444 164,14 151 264 476,10 128 731 170,98 189 098 404,36 140 738 630,27 Z tabulky vyplývá, že schválený rozpočet se ve všech uvedených letech výrazně lišil od rozpočtu skutečného. Nejvyšší rozdíl schváleného a skutečného rozpočtu zaznamenalo město v roce 2002, kdy byl schválen rozpočet příjmů 116 834 000,- Kč, ale skutečný rozpočet přitom činil 291 946 310,92,- Kč, tj. zvýšení příjmů o více jak dvojnásobek schváleného rozpočtu. Celkové rozpočtové příjmy byly v roce 2002 tak vysoké z důvodu přijaté dotace ve výši 206 530 997,29,- Kč, která tedy představovala drtivou část celkových rozpočtových příjmů města. V letech 2003 a 2009 nedosáhlo město schválených příjmů, tedy skutečné příjmy byly nižší než příjmy schválené. V ostatních uvedených letech byly skutečné příjmy vyšší, jak příjmy schválené. Následující graf znázorňuje rozpočtové příjmy, jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a skutečný výsledek příjmů od počátku roku. Výše uvedený graf vychází z tabulky č. 2, znázorňuje celkové rozpočtové příjmy, tedy schválený rozpočet, rozpočet po změnách a skutečný výsledek od počátku roku. V grafu můžeme vidět, že vývoj rozpočtových příjmů má ve sledovaném období kolísavý charakter. Nejvyšší hodnotu rozpočtových příjmů vidíme v roce 2002, kdy příjmy činily 291 946 310,92,- Kč. Celkové rozpočtové příjmy byly v „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 140 roce 2002 tak vysoké z důvodu přijaté dotace ve výši 206 530 997,29,- Kč, která tedy tvořila drtivou část celkových rozpočtových příjmů. Z této dotace byla vybudována protipovodňová hráz, která plynule přechází v pozemní komunikaci. Slouží tedy jako protipovodňová hráz a zároveň jako pozemní komunikace. Dále byla z dotace vybudována infrastruktura v lokalitě Trávník ve Starém Městě. Nejnižší hodnotu příjmů můžeme vidět v roce 2001, kdy příjmy činily 111 739 084,48,- Kč. ROZPOČTOVÉ VÝDAJE V následující tabulce jsou znázorněny celkové rozpočtové výdaje - jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a výsledek od počátku roku (v Kč). Rok Schválený rozpočet Rozpočet po změnách 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 110 706 000 134 197 000 179 067 000 183 747 000 159 241 000 169 788 000 109 604 000 135 633 000 199 072 000 163 474 000 101 025 000 110 886 000 149 337 000 120 259 314 159 095 000 125 361 000 182 586 000 107 360 000 125 317 000 122 855 000 145 799 000 125 772 000 Výsledek od počátku roku 126 790 857,19 296 855 060,41 136 380 479,45 174 479 561,02 161 032 193,86 190 707 796,31 124 813 117,12 143 548 085,34 141 707 095,37 197 579 924,29 152 212 997,86 Z předchozí tabulky jasně vyplývá, že schválený rozpočet se ve všech uvedených letech výrazně lišil od rozpočtu skutečného. Nejvyšší rozdíl schváleného a skutečného rozpočtu zaznamenalo město v roce 2002, kdy byl schválen rozpočet výdajů 134 197 000,- Kč, ale skutečný rozpočet výdajů přitom činil 296 855 060,41,- Kč, tedy zvýšení výdajů o více jak dvojnásobek schváleného rozpočtu. V letech 2003, 2004 a 2009 nedosáhlo město schválených výdajů, tedy skutečné výdaje byly nižší než výdaje schválené. V ostatních uvedených letech byly skutečné výdaje vyšší, jak výdaje schválené. Následující graf znázorňuje vývoj celkových rozpočtových výdajů v letech 2001 – 2011, zobrazuje schválený rozpočet výdajů, rozpočet po změnách a skutečný výsledek výdajů od počátku roku. V grafu vidíme, že nejvyšší výdaje město zaznamenalo v roce 2002, kdy skutečné výdaje činily na konci roku 296 855 060,41,- Kč. Naopak nejnižší hodnotu výdajů můžeme podle grafu vidět v roce 2007, kdy výdaje činily 124 813 117,12,- Kč. Hodnota výdajů od počátku roku v uvedeném roce je nižší, než rozpočet schválený. Následující graf zobrazuje porovnání celkových rozpočtových příjmů a výdajů města. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 141 Z grafu je patrné, že rozpočtové příjmy a výdaje se od sebe ve všech letech liší, znamená to tedy, že rozpočet města není ani v jednom roce vyrovnaný. V letech 2002, 2006, 2009, 2010 a 2011 výdaje přesahovaly příjmy. V ostatních letech tomu bylo opačně, tj. příjmy převyšovaly výdaje. OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ Optimalizace místních poplatků Poplatek ze psů Podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích, je maximální roční poplatek ze psů 1 500,- Kč. Ve Starém Městě činí poplatek ze psů v rodinných domech 120,Příjmy by po zdvojnásobení nebo ztrojnásobení poplatku za psa činily: Sazba poplatku za psa za kalendářní rok (v Kč) 120 240 360 Příjmy z poplatku za psa za kalendářní rok (v Kč) 73 960 147 920 221 880 Při zvýšení poplatku ze psa na trojnásobek, tj. na 360,- Kč by město za kalendářní rok získalo o 147 920,- Kč více. Poplatek z ubytovací kapacity Maximální poplatek z ubytovací kapacity je podle zákona 6,- Kč za každý den. Ve Starém Městě poplatek z ubytovací kapacity činí za každé využité lůžko a den 1,- Kč. Příjmy by po zdvojnásobení nebo ztrojnásobení poplatku z ubytovací kapacity činily: Sazba poplatku z ubytovací kapacity (v Kč) 1 2 3 Příjmy z poplatku z ubytovací capacity za kalendářní rok (v Kč) 34 117 68 234 102 351 Při zvýšení poplatku z ubytovací kapacity na trojnásobek, tj. na 3,- Kč by město za kalendářní rok získalo o 68 234,- Kč více. Maximální využití dotací z Evropské unie pro investiční projekty Největším příjmem města jsou přijaté dotace. Proto je důležité maximálně využít dotací z Evropské unie pro investiční projekty v souladu s plánem (Ideální model 85 % z EU, 5 % ze státního rozpočtu, 10 % z vlastních finančních prostředků). SNÍŽENÍ VÝDAJŮ Převážnou část výdajů města Staré Město tvoří běžné (provozní) výdaje. Výrazně převyšují výdaje kapitálové. Cílem „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 142 správy veřejných prostředků u měst a obcí není vytvářet zisk, ale co nejefektivněji spravovat veřejné statky a zajišťovat služby pro občany města. Cílem je tedy udržení provozních výdajů na stabilní úrovni, případně snížení. Silnice Výdaje na činnosti spojené se správou, údržbou, opravami, údržbou (včetně zimní údržby), technickou obnovou a výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací dosahují průměrně částky 16 000 000,- Kč ročně. Město by se mělo snažit na opravu a údržbu místních komunikací vynakládat z rozpočtu méně peněz. Návrhová částka na snížení výdajů na silnice a činnosti s nimi spojené je 1 650 000,- Kč, tedy snížení o 10 %. Předškolní a školní zařízení Dalšími významnými výdaji města jsou předškolní a školní zařízení. Výdaje na předškolní a školní zařízení činní průměrně 12 000 000,- Kč ročně. Opět se jedná o velkou částku. Město by výrazně ušetřilo při snížení výdajů na nákup drobného hmotného dlouhodobého majetku. Navrhovaná částka na snížení výdajů na předškolní a školní zařízení je 1 000 000,- Kč. Veřejné osvětlení Výdaje spojené s provozem veřejného osvětlení, jeho údržbou, nákupem zařízení a vybavení k jeho provozu činní za kalendářní rok částku okolo 4 000 000,- Kč ročně. Jedná se zejména o výdaje na elektrickou energii, výdaje na nákup svítidel a pouličních lamp a jejich údržbu. Návrhem ke snížení výdajů veřejného osvětlení je zvážit účelnost osvětlených ploch a délku doby svícení a více šetřit energii s využitím energeticky šetrných zářivek. Navrhovaná částka na snížení výdajů na veřejné osvětlení je 300 000,- Kč. POUŽITÉ ZDROJE [1] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2001. Účetní výkaz města. Staré Město, 2001. 17 s. [2] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2002. Účetní výkaz města. Staré Město, 2002. 23 s. [3] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2003. Účetní výkaz města. Staré Město, 2003. 22 s. [4] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2004. Účetní výkaz města. Staré Město, 2004. 21 s. [5] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2005. Účetní výkaz města. Staré Město, 2005. 17 s. [6] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2006. Účetní výkaz města. Staré Město, 2006. 24 s. [7] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2007. Účetní výkaz města. Staré Město, 2007. 25 s. [8] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2008. Účetní výkaz města. Staré Město, 2008. 23 s. [9] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2009. Účetní výkaz města. Staré Město, 2009. 23 s. [10] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2010. Účetní výkaz města. Staré Město, 2010. 23 s. [11] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních dobrovolných svazků obcí 2011. Účetní výkaz města. Staré Město, 2011. 17 s. [12] Staré Město, oficiální stránky [online]. 2011 [cit. 2011-12-03]. <http://www.staremesto.uh.cz/?page_id=41>. samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a samosprávných celků a Dostupné z ADRESA: Klára Měšťánková Brněnská 1897, 686 03 Staré Město tel: 736 233 142 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 143 WWW: „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 144 OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV Monika Pavková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: V příspěvku je nastíněno financování obce a rozpočet obce Radějov. Nejprve je popsána charakteristika obce, jako je poloha obce, zajímavosti o obci, funkce starosty a místostarosty. Dále je popsáno financování obce. Z čeho obec nejvíce dostává příjem do svého obecního rozpočtu. Největší část příjmů tvoří sdílené daně, do kterých můžeme zařadit daň z příjmu PO, daň z příjmu FO a také DPH, kde především DPH a daň z příjmu PO hrají velkou roli v obecních příjmech. Dále příjmy do obecního rozpočtu plynou z místních poplatků, správních poplatků, daně z nemovitosti ale také z přijatých dotací. Dále je v příspěvku nastíněn rozpočet obce Radějov od roku 2001 – 2011. Jsou zde uvedeny vždy příjmy schválené, po změnách a příjmy skutečné a také výdaje schválené, po změnách a výdaje skutečné. Poslední částí příspěvku je optimalizace financování obce, kde je snaha o zvýšení příjmů, vlivem nárůstu místních poplatků a snížení výdajů pomocí omezení příspěvků zájmovým organizacím, zrušením základní školy a snížení nákladů na elektřinu vlivem výměny žárovek veřejného osvětlení na více úsporné a také omezení nočního veřejného osvětlení z 12 hodin na pouhých 8 hodin, kdy obec ušetří za 4 hodiny vypnutí veřejného osvětlení, ročně 78 771,99 Kč. Klíčová slova:Obec, rozpočet, financování, příjmy, sdílené daně, místní poplatky, správní poplatky, zvýšení příjmů, snížení výdajů CHARAKTERISTIKA OBCE RADĚJOV Obec Radějov se nachází na Jižní Moravě 5 km od města Strážnice. Leží v nadmořské výšce 235 metrů. V současné době má obec 814 obyvatel. Rozloha katastru obce je 2 411 ha z čehož 68 % tvoří lesy. [12] Obec leží na okraji lesního horského pásma Bílých Karpat v údolí tvořeném potokem Radějovkou. Je vstupní branou do biosférické rezervace UNESCO, známé bohatou květenou i zajímavou faunou. Na katastru obce je také známá dančí obora. V oboře se nachází přírodní rezervace Kútky, který je jihovýchodně od obce Radějov. Tvoří ji druhové bohaté louky (roste zde například: kosatec pestrý i trávovitý, hořec hořepník, len žlutý, kozinec dánský a přes deset různých orchidejí) s četnými solitérními stromy, remízky, potokem Mandát a dvěma menšími rybníky s močály. Převážná část obce je podél potoka, jen okrajová část je v kopcovitém terénu úpatí Bílých Karpat. Tady začíná rozsáhlá chatová oblast (asi 450 chat). V roce 2005 byl zprovozněn lyžařský svah Štěpničky, dlouhý 400 m, se 2 dvěma vleky. Návštěvníkům může obec nabídnout také penzion, hostinec, bar, vinárnu, dvě prodejny potravin, rosarium, v rekreační oblasti Mlýnky penzion s kempem a v rekreační oblasti Žadovský járek bufet posezení v přírodě, kde se nachází fotbalové a volejbalové hřiště. Radějov je známý jako klidná rekreační obec s krásnou okolní přírodou vybízející k pěší turistice, cykloturistice, houbaření a rybolovu. Mezi další vybavenosti obce patří Obecní úřad, mateřská a základní škola (1. - 4. třída), sportovně společenské centrum, knihovna, pošta, kostel, hřbitov, fara, hasičská zbrojnice. STRUKTURA OBCE Starosta je volen zastupitelstvem obce a obec zastupuje navenek. V současné době tuto funkci vykonává Ing. Martin Hájek. Starosta rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce, řídí a svolává zasedání zastupitelstva, odpovídá za informování obyvatel o činnosti obce. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce. Místostarosta je volen také zastupitelstvem a zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti. Za výkon své funkce zodpovídá zastupitelstvu obce. Místostarostou v obci Radějov je Patrik Vinklér. FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV Obec je financována z příjmů obce a z přijatých dotací. Do příjmu obce můžeme zařadit daňové příjmy, do kterých spadají místní poplatky, správní poplatky, daň z nemovitosti a sdílené daně (DPFO, DPPO, DPH). Z těchto příjmů mají největší vliv na financování obce sdílené daně, především DPH a daň z příjmu PO. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 145 Graf č. 1: Podíl příjmů na financování obce Zdroj: [1 – 11, s. 1 - 2], vlastní zpracování Z grafu můžeme vidět, co má největší podíl na financování obce. Jsou to především sdílené daně, do kterých patří daň z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmu FO ze samostatné výdělečné činnosti, daň z příjmu FO z kapitálových výnosů, daň z příjmu PO, DPH a daň z příjmu PO za obce. Vliv na příjmy mají sdílené daně. Další velký vliv na financování obce mají přijaté dotace, které jsou hlavně investiční a to ze všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. Od roku 2004 – 2005 byly dotace využity na stavbu sportovně společenského centra. V roce 2004 činily dotace částku 5 963 462,42 Kč a v roce 2005 částku 5 690 200,00 Kč. Z grafu můžeme vidět, že v roce 2011 byl rapidní nárůst přijatých dotací. Přijaté dotace byly v částce 27 325 942,95 Kč. Velký vliv v přijatých dotací hrály přijaté dotace v částce 22 095 851,41 Kč z Fondu soudržnosti z EU. Dotace byly poskytnuty na výstavbu čističky odpadních vod a kanalizace. Dále na tuto výstavbu byly poskytnuty ještě dotace ze Státního fondu životního prostředí, který poskytl dotaci v částce 1 299 800,00 Kč. ROZPOČET OBCE RADĚJOV Porovnání schválených, po změnách a skutečných příjmů 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy schválené 7 637 600,00 6 775 700,00 5 641 000,00 8 296 600,00 6 348 900,00 7 102 900,00 7 017 800,00 7 679 300,00 7 884 900,00 9 179 500,00 8 944 300,00 Příjmy po změnách 6 117 060,00 9 420 740,00 9 126 100,00 12 479 500,00 12 944 400,00 10 121 700,00 8 033 000,00 8 667 200,00 8 066 000,00 10 951 600,00 36 407 400,00 Příjmy skutečné 6 391 151,22 9 836 900,00 9 127 333,24 12 621 165,94 12 943 934,45 10 102 254,58 8 046 461,39 9 211 414,68 8 061 360,75 10 906 145,20 36 391 000,05 Tabulka č. 1: Porovnání schválených, po změnách a skutečných příjmů v letech 2001 – 2011 (údaje v Kč) Zdroj: [1 – 11, s. 1 - 2], vlastní zpracování Ve výše uvedené tabulce jsou hodnoty schválených, po změnách a skutečných příjmů. Z tabulky můžeme porovnat hodnoty schválených a skutečných příjmů, které jsou nejdůležitější. Pouze v roce 2001 byly menší skutečné příjmy než schválené příjmy o 1 246 448,78 Kč. V roce 2005 byly skutečné příjmy vyšší o 6 595 034,45 Kč než schválené příjmy. Velký vliv v roce 2005 na zvýšení skutečných příjmů mají investiční přijaté dotace ve výši 5 000 000 Kč na stavbu tělocvičny, která slouží zároveň jako kulturní centrum. V roce 2011 bylo schváleno celkem 9 rozpočtových opatření. Z tabulky také můžeme vidět, že schválené příjmy v roce 2011 překročily mnohonásobně příjmy skutečné. Velký vliv na to mely hlavně přijaté dotace v částce 27 325 942,95 Kč na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod. Porovnání schválených, po změnách a skutečných výdajů 2001 2002 2003 Výdaje schválené 7 630 800,00 7 257 000,00 5 719 700,00 Výdaje po změnách 5 496 540,00 9 902 030,00 8 809 700,00 Výdaje skutečné 5 467 376,75 9 771 930,00 8 804 028,88 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 146 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 7 809 400,00 6 348 900,00 7 386 500,00 7 017 800,00 8 099 300,00 10 684 900,00 10 920 900,00 11 396 900,00 11 992 300,00 11 800 600,00 13 640 500,00 10 001 900,00 9 232 100,00 8 414 300,00 7 669 300,00 41 466 200,00 11 883 457,66 11 798 905,03 13 635 844,30 6 422 551,48 7 721 403,28 8 342 375,89 7 551 145,15 41 053 848,73 Tabulka č. 2: Porovnání schválených, po změnách a skutečných výdajů v letech 2001 – 2011 (údaje v Kč) Zdroj: [1 – 11, s. 3 - 6], vlastní zpracování Uvedené tabulka nám představuje schválené, po změnách a skutečné výdaje. Z tabulky můžeme porovnat schválené a skutečné výdaje. V roce 2006 dosáhly skutečné výdaje částky 13 635 844,30 Kč, tahle částka přesáhla schválené výdaje o 6 249 344,30 Kč. Velkým výdajem byly budovy, haly, stavby, které přesáhly schválený výdaj o 5 225 519,32 Kč. Sportovní zařízení překročily v roce 2006 o 5 866 192,53 Kč schválený výdaj. Od roku 2007 jsou vždy skutečné výdaje nižší než výdaje schválené. V roce 2010 byly skutečné výdaje o 3 369 754,85 Kč nižší než schválené výdaje z důvodu, že neproběhla výstavba čističky odpadních vod, jak byla plánovaná. V roce 2011 byly velké výdaje na výstavbu čističky odpadních vod a kanalizace, kdy výdaje spojené s výstavbou činily částku 37 790 316,75 Kč. Skutečné výdaje činily částku 41 053 848,73 Kč, což byly výdaje mnohonásobně vyšší než výdaje schválené za začátku roku 2011. NÁVRH OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ Obec Radějov je malý počet obyvatel a vybírá také nízké částky za poplatky v obci, při tom maximální částky můžou být i několika násobně vyšší než jsou doposud. Při zvýšení vybraných poplatků se zvýší obci příjmy. Částky jsou malé, ale každý příjem do rozpočtu, je pro obec pozitivní. Místní poplatky Poplatek ze psů Podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích, je maximální roční poplatek ze psů 1 500 Kč. V obci Radějov je vybírán minimální poplatek za psa a to je 80 Kč. Při zvýšení poplatku na 240 Kč za rok, by příjmy činily o 200 % víc, tj. o 31 880 Kč více než příjmy při sazbě 80 Kč za rok. V porovnání se zákonem 565/1990 Sb. o místních poplatcích, který udává maximální sazbu 1 500 Kč za rok je 240 Kč stále nízký roční poplatek za psa. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Maximální sazba podle zákonu o místních poplatcích za lázeňský nebo rekreační pobyt činí 15 Kč. Při zvýšení poplatku z 10 Kč na 12 Kč by se roční příjem zvýšil o 3 674 Kč. Není to významný příjem do rozpočtu obce, ale vyšší než byl doposud. Poplatek z ubytovací kapacity V obci je vybírán poplatek z ubytovací kapacity ve výši 4 Kč za den. Zvýšením poplatku na maximální částku 6 Kč za den, by se roční příjmy zvýšily o 5 840 Kč. Obec Radějov je malá obec s nízkým počtem obyvatel a každý příjem navíc je pro obec pozitivum. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 147 SNÍŽENÍ VÝDAJŮ Snížení příspěvků zájmovým organizacím Největším příspěvkem byl příspěvek pro TJ Sokol Radějov v částce 80 000 Kč. Dále větším výdajem je příspěvek pro Římskokatolickou farnost v Radějově v částce 40 000 Kč. Kulturně společenské sdružení má příspěvek 30 000 Kč. Zájmové organizace by se měly snažit trošku osamostatnit a vydělávat si sami na sebe svou vlastní činností nebo najít sponzory pro své fungování. Tím by ušetřily výdaje z obecního rozpočtu. Zrušení ZŠ v Radějově V akademickém roce 2011/2012 škola vzdělává celkem 25 žáků. třída je tvořena 3 prvňáky a 11 druháky. třída vyučuje 6 třeťáků a 5 čtvrťáků. Základní škola je spojena také s mateřskou školkou, kterou navštěvuje 27 dětí. Školní jídelna nevaří jenom pro děti, a žáky a zaměstnance školy, ale také pro cizí strávníky. Základní a mateřská škola v obci je vedena jako příspěvková organizace dohromady. Tím pádem výdaje spojené s fungováním školy jsou dohromady. Výdaje v roce 2010 činily 761 600 Kč. Výdaje jsou na činnost během roku mimo platy učitelů a zaměstnanců, ty platí zatím stát, ale jsou náznaky, že zaměstnance mimo učitelů budou platit zřizovatelé. Zrušením základní školy by se ušetřily roční výdaje v částce 366 150 Kč. Což pro obec s počtem obyvatel 814 je velká úspora. Měsíční jízdné Radějov – Strážnice pro děti od 6 – 15 let stojí 170 Kč. Při počtu žáků základní školy je to 4 250 Kč za měsíc. 42 500 Kč za školní rok, což je 10 měsíců. Přispíváním celé částce rodičům na jízdné by stále obec ušetřila 323 650 Kč ročně výdajů. Náklady na elektrické veřejné osvětlení. Velký vliv na snížení výdajů jsou také náklady na elektřinu. Hlavně na místní osvětlení Radějova. Za rok 2010 byly výdaje na osvětlení 235 417,23 Kč. V obci se nachází 200 lamp. Staré lampy mají 250 W. U zastávek, přechodů a obchodů se žárovky vyměnily za úspornější na 70 W a u chodníků se nachází dokonce i 36 W. Když se vymění i zbytek starých lamp za více úsporné ušetří to obci výdaje na elektřinu. Další návrh na snížení elektřiny je vypínání veřejného osvětlení v brzkých ranních hodinách. V průměru obec svítí 4 303 hodin za rok, což je průměrně 12 hodin denně. Podle jarních, letních, podzimních a zimních východů a západů slunce. Tím pádem navrhuji vypínat veřejné osvětlení na 4 hodiny denně a to od 24:00 do 4:00. V roce 2011 byly roční náklady na elektřinu veřejného osvětlení 236 315,96 Kč. V průměru se svítí 12 hodin denně. Zhasnutím světel na 4 hodiny denně by se ročně ušetřila 1/3 z částky 236 315,96 což je v závěru úspora 78 771,99 Kč. CITACE: [13] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2001. 13 s [14] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2002. 13 s [15] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2003. 13 s [16] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2004. 13 s [17] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2005. 13 s [18] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2006. 13 s [19] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2007. 13 s [20] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2008. 13 s [21] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2009. 13 s [22] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2010. 13 s [23] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov, 2011. 13 s [24] Obec Radějov – oficiální internetové stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-11-20] Dostupná z WWW: < http://www.radejov.cz/> „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 148 ADRESA: Monika Pavková Radějov 69, 696 67 tel: 724085302 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 149 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 150 FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY KOMÁNEK, ŘEHÁK A SPOL., V.O.S. Kateřina Řeháková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Práce je zaměřena na zpracování finanční analýzy podniku. Práce je zpracovaná za období 2001 – 2011. Má dvě části, teoretickou část, v níž je obecně popsáno co je to finanční analýza, čím se zabývá a k čemu se využívá, dále jsou zde teoreticky popsány ukazatele, které budou v práci použity a další potřebné ukazately a metody s nimiž se bude pracovat. V praktické části je popsán podnik, jehož se finanční analýza týká, v další kapitole je zpracovávána SWOT analýza, Altnanův vzorec finančního zdraví, a také analýza za pomocí poměrových a rozdílových ukazatelů. V posledních částech této práce je uvedena predikce vývoje na další 2 roky, a také jsou zde uvedeny návrhy na zlepšení výkonnosti podniku. Klíčová slova: finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrové ukazatele, absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele Společnost se zabývá výrobou a prodejem pečiva pod obchodním jménem Kománek, Řehák a spol., v.o.s. Tento podnik sídlí v Jihomoravském kraji nedaleko města Veselí nad Moravou ve Velké nad Veličkou. Podnik je zaměřen především na výrobu běžné a denního pečiva. Podnik nabízí velké množství druhů výrobků, jako jsou různé celozrné výrobky, sladké pečivo, jemné pečivo, chléb, rohlíky, vánočky, svatební koláčky … Finanční analýza firmy slouží k hodnocení finanční situace podniku. Finanční analýza se stává v posledních letech čím dál důležitější součástí podniku. Výsledky finanční analýzy jsou velmi důležité pro management podniku, ale také pro obchodní partnery, investory a v neposlední řadě také pro samotné zaměstnance firmy. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností. Průběžná znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodních úvěrů, při rozdělování zisku apod. Znalost finančního postavení je nezbytná jak ve vztahu k minulosti, tak pro odhad a prognózování budoucího vývoje. Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla: posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku analýza dosavadního vývoje podniku komparace výsledků analýzy v prostoru analýza vztahů mezi ukazateli poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnějších variant interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku Zpracování finanční analýzy vyžaduje získání dat, jež tvoří východisko pro kvalitní zpracování a dosažení relevantních výsledků. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku: rozvaha výkaz zisků a ztráty výkaz cash flow příloha k účetní závěrce Jednou z důležitých analýz při posuzování finanční analýzy je SWOT analýza. SWOT analýza podniku se zabývá analýzou silných stránek, slabých stránek, příležitostmi a hrozbami podniku. Prostřednictvím této analýzy zjistíme silné stránky podniku, které jsou velmi důležité, dále pak slabé stránky, které negativně ovlivňují podnik spolu s hrozbami a posledním ukazatelem jsou příležitosti pro podnik. SILNÉ STRÁNKY PODNIKU moderní technologie kvalita a odlišnost výrobků motivace zaměstnanců „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 151 tradiční výroba odměňování zaměstnanců školení zaměstnanců výroba malých sérií výrobků ve vysoké kvalitě Jednou z nejdůležitějších silných stránek podniku je kvalita vyráběných produktů. Podnik se snaží udržet na trhu tím, že jeho výrobky vyrábí ve vysoké kvalitě, a také dbá na čerstvost výrobků. Důležitost je zde zaměřena hlavně na kvalitu konečného výrobku tak, aby byl uspokojen i ten nejnáročnější zákazník. Další silnou stránkou je tradiční výroba výrobků, která už se začíná v této oblasti pomalu ale jistě vytrácet. SLABÉ STRÁNKY PODNIKU vysoké náklady energetická náročnost nedostatečné kapacity pro uspokojení poptávky na trhu cenová náročnost ruční práce nedostatek kvalifikovaných pracovníků místo podnikání Vysoké náklady - vysoké náklady jsou slabou stránkou podniku. Náklady na provoz a výrobu se neustále zvyšují. Surovinové náklady jako jsou cukr, mouka, tuky jsou svým neustálým růstem cen pro podnik velmi nepříjemné, proto se firma snaží shánět tyto základní suroviny za co nejpřijatelnější ceny. Pohonné hmoty a energie tvoří velkou část nákladů na provoz. Mzdové náklady taktéž zaujímají velké místo ve výdajích podniku. Podnik není tak dobře strojově vybaven, aby si mohl dovolit snížit počet svých zaměstnanců, a tím i postupně snižovat své mzdové náklady. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků – v oblasti pekárenství se vyskytuje velmi málo kvalifikovaných pracovníků, a to z několika důvodů. Prvním z nich je, že je to velmi namáhavá práce a druhým, že je málo finančně oceněna. Místo podnikání – místo podnikání je další slabou stránkou tohoto podniku, jelikož se nachází v Jihomoravském kraji v obci Velká nad Veličkou. V tomto kraji je všeobecně jedna z největších nezaměstnaností v České Republice, což není pro podnik vůbec příjemné. PŘÍLEŽITOSTI nové technologie nové trhy nový zákazníci rozšíření sortimentu HROZBY politické hrozby silná konkurence v oboru ztráta pozice na trhu zvyšování cen základních surovin nutných pro výrobu nárůst cen pohonných hmot a energie Silná konkurence v oboru – hrozbou pro podnik je silná konkurence v oboru. Největšími konkurentmi jsou především velké pekárenské firmy, které dokáží konkurovat svými nízkými cenami. Zvyšování cen základních surovin nutných pro výrobu – další velkou hrozbou je neustálý nárust cen základních surovin nutných pro výrobu. Těmito surovinami se rozumí: růst cen mouky, cukru, tuků. Další hrozbou je růst cen energií a pohonných hmot. V této práci byly také zkoumány bankrotní modely. Jedním z takových modelů byl Tafflerův bankrotní model. Cílem bankrotních modelů je identifikovat, zda v blízké budoucnosti firmě hrozí bankrot. Nejčastěji tyto modely vycházejí z předpokladu, že takováto firma má problémy s likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou vloženého kapitálu. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 152 Z výše uvedeného grafu nám vyplývá, že podnik se potýkal s většími problémy pouze v roce 2003. Ve všech ostatních letech byla velmi malá pravděpodobnost bankrotu. Jednou z důležitých kapitol v této práci bylo navrhnout opatření na zlepšení finanční situace a finanční výkonnosti podniku, a také opatření na zvýšení konkurenceschopnosti. Celkově se podnik v současné době nenachází v nijak příznivé situaci. Jedním z důvodů je samozřejmě neustále přetrvávající hospodářská krize, která má velký vliv na podnik. Z důvodu krize dochází k propouštění zaměstnanců, a tím pádem i ke snižování nebo úplné ztrátě jejich příjmů, což má za následek, že se lidé snaží vyhledávat co nejlevnější potraviny, v čemž má podnik samozřejmě slabinu, jelikož si nemůže dovolit prodávat za ceny, jako velké pekárenské firmy. Řešením tady tohoto problému je pouze zlepšení celkové hospodářské situace. Podnik by v současné době potřeboval rapidně navýšit prodejní cenu výrobků, anebo poměrně značně snížit náklady na výrobu těchto výrobků. Ke snížení nákladů by mohlo dojít díky nákupu levnějších surovin, které ovšem nebudou ovlivňovat konečnou kvalitu výrobků. Podnik by se měl také zaměřit zejména na snižování nákladů na výrobu, kde by se dalo ušetřit za energii na vstupních materiálech na výrobu výrobků. Dále by podnik mohl ušetřit na mzdových nákladech, které představují velkou část výdajů pro podnik. Podnik by se měl také zaměřit na snižování nákladů na opravy vozového parku, a také na opravy strojního zařízení. Strojní zařízení a vozový park je dobré v pravidelných intervalech obměňovat. Podnik by měl také začít lépe vymáhat své pohledávky. Měl by se více zaměřit na propagaci a na získávání nových zákazníků. Měl by se zaměřit především na propagaci pomocí rozhlasových medií a tisku. Náklady na propagaci by ovšem neměly být příliš velké. Neustálá inovace výrobků a technologických postupů je také velmi důležitá. Inspiraci na výrobu nových výrobků, a samozřejmě také na zlepšení pracovních technologií může podnik získat na různých předváděcích akcích, jako jsou veletrhy, kde jsou předváděny nové výrobky a nové technologické postupy. Výrobek musí být samozřejmě pro zákazníka přitažlivý a to jak chutí, tak svým vzhledem. LITERATURA: [25] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-18306. [26] KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. ADRESA: Kateřina Řeháková Uherský Brod, Újezdec 264 732 15 39 29 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 153 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 154 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ FIRMY PREFA BRNO, A.S. Alena Ručná Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Práce se zaměřuje na finanční analýzu a optimalizaci firmy Prefa Brno a.s. Sledované období je 10leté, hlavními zdroji finanční analýzy jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Je zde popsána charakteristika podniku a vypracována SWOT analýza součastného stavu, kde jsou analyzovány slabé a silné stránky; příležitosti a hrozby. Ve finanční analýze byly použity poměrové ukazatele. Pomocí Altmanova vzorce je posouzeno finanční zdraví podniku. V závěru práce je vypracován návrh na odstranění nedostatků pro zvýšení výkonnosti podniku. Také je zde stanovena predikce dalšího vývoje firmy na období dvou let. Klíčová slova: finanční analýza, poměrové ukazatele, SWOT analýza, Altmanův vzorec finančního zdraví podniku, predikce ÚVOD Finanční analýza je posouzení finančního zdraví podniku, výkonnosti a stability podniku. V součastné době se finanční analýza používá častěji a je obvyklou součástí finančního řízení podniku. Finanční analýza získává údaje z účetních údajů, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a jiných účetních výkazů. Můžeme z ní vyčíst, jak si firma stojí a jak bychom se měli nadále chovat, zda je řízení dostačující nebo bychom se měli něčemu vyvarovat. V práci je popsána charakteristika podniku, byla vytvořena SWOT analýza součastného stavu podniku, a vytvořena finanční analýza poměrových ukazatelů, v posledním bodě byla vytvořena predikce budoucího vývoje hospodářské činnosti firmy. CHARAKTERISTIKA PODNIKU Prefa Brno a.s. je akciovou společností, která patří k předním výrobcům betonových stavebních dílců v ČR. Společnost se zabývá výrobou betonových stavebních dílců a nabízí svým zákazníkům široký sortiment výrobků z betonu, železobetonu a předpjatého betonu. Vedení společnosti: Ing. Jaroslav Starosta je generálním ředitelem firmy. [1] SWOT ANALÝZA SOUČASTNÉHO STAVU PODNIKU Ve firmě převažují hlavně silné stránky a příležitosti, což je velmi dobré. Tyto kladné hodnoty zastávají 15 (+), hlavními silnými stránkami je dlouholetá tradice, široký sortiment, přední výrobce v ČR; důležitými příležitostmi je četnost závodů a rozšiřování výrobního sortimentu. Slabé stránky a hrozby zastávají nižší hodnotu, a to 9 (-), mezi slabé stránky patří hlavně nedostatečný marketing a nákladovost výroby; největšími hrozbami je nebezpečí náhrad a ekonomická krize. Firma se ovšem musí hlídat, maximalizovat své příležitosti a minimalizovat své hrozby. Také podporovat své silné stránky a snižovat slabé stránky. FINANČNÍ ANALÝZA – POMĚROVÉ UKAZATELE V této kapitole bude řešena problematika podniku pomocí poměrových ukazatelů. Těmito ukazateli jsou rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita. Pro sestavení všech poměrových ukazatelů se vychází z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. V období 2001-2011. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 155 UKAZATEL RENTABILITY Graf vývoje ukazatele rentability % 20,00% ROA ROE ROS 2010 2009 2008 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 0,00% Roky Graf č. 1: Vývoj ukazatele rentability Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní ROA - z grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROA, kdy v roce 2001 hodnota ROA byla docela nízká, a to 0,2 % tzn., že na každé vložené koruně firma vydělala 0,002 koruny. Hodnota ROA se do roku 2003 zvyšovala s hodnotou 6,1 %, že na každé vložené koruně firma vydělala 0,061 koruny. V roce 2007 byla hodnota ROA za celých 10 let nejvyšší, a to s 6,6 %, tzn., že firmě vydělala 0,066 koruny. ROE - z grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROE, kde se hodnoty pohybují jen v kladných hodnotách, což je pro investory důležité, neboť jejich vložené investice vynáší zisk. Hodnota ROE má stoupající a klesající tendenci, kdy nejvyšší hodnota byla v roce 2007, a to s 12,6 %, a naopak nejnižší hodnota byla v roce 2001, a to s 0,03 %. ROS - grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROS, kde se hodnoty pohybují v průměru okolo 3 %, což je pro firmu příznivé. Hodnota není příliš nízká, což je následkem dobrého řízení. A není příliš vysoká, a tak se firma nemusí bát konkurence (konkurence při vysokých hodnotách může ohrozit firmu v budoucnu se snižováním cen a tím může ovládat trh lépe). Nejnižší hodnota v roce 2001 s 0,1 % tzn., že jedna koruna tržeb přinesla firmě 0,001 koruny zisku. Naopak v roce 2007 byla hodnota ROS nejvyšší a to s 5,6 % tzn., že jedna koruna tržeb přinesla firmě 0,056 koruny zisku. UKAZATEL LIKVIDITY Graf vývoje ukazatele likvidity 3 2 Okamžitá likvidita Běžná likvidita 1 0 2001 2003 2005 2007 2009 Roky Graf č. 2: Vývoj ukazatele likvidity Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní Ve sledovaném období byla okamžitá likvidita pod přijatelnou hodnotou v roce 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, což pro firmu není moc dobré. Avšak léta 2003, 2004, 2009, 2010, už splňovala doporučené hodnoty, které se pohybovali v rozmezí od 0,2 až 0,4. A tak je firma schopna se vyrovnat se svými krátkodobými závazky, tím pádem nemusí prodávat své zásoby v daných letech, které vyšly v dobrých hodnotách. Doporučené od 0,2 do 0,6. Ve sledovaném období byla běžná likvidita ve všech letech v doporučeném rozmezí od 1,0 do 1,5, což je pro firmu velmi dobré. Avšak v letech 2003, 2009 a 2010 byla hodnota ukazatele vyšší jak doporučená hodnota, kdy tyto hodnoty byly v rozmezí od 1,6 do 1,8, což znamená, že firma má hodně financí v pokladně, na účtu. Celková likvidita udává, kolikrát pokryjí oběžná aktiva krátkodobé závazky. V letech 2001 a 2002 celková likvidita nesplnila doporučené hodnoty, což znamená, že oběžná aktiva nám jen stěží pokryjí krátkodobé závazky, pouze 1,6 a 1,9 krát. V dalších letech celková likvidita 2003 až 2008 splňuje doporučené rozmezí. Ale v letech 2009 a 2010 nám doporučené rozmezí přesahuje až o 3,0, kdy nám oběžná aktiva pokryjí až 3krát krátkodobé závazky. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 156 UKAZATEL AKTIVITY 100 Graf vývoje ukazatele aktivity 80 60 Obrat celkových aktiv Doba obratu zásob 40 20 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 Doba obratu pohledávek Roky Graf č. 3: Vývoj ukazatele aktivity Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní Obrat celkových aktiv- ve sledovaném období se nám celková aktiva pohybovala v průměru okolo 1,14. To znamená, že se nám celková aktiva 1,14 krát obrátila v tržbách. Nejvyšší hodnota byla v roce 2003, kde 1,26 krát se celková aktiva obrátila v tržbách. Doba obratu zásob – ve sledovaném období se nám pohybují hodnoty v průměru okolo 55,6 dnů. To znamená, že je doba obratu zásob 55,6 dnů a to je doba, která je mezi nákupem materiálu a prodejem zboží. Ideální pro firmu je postupné snižování této doby, avšak v grafu můžeme vidět, že doba obratu zásob osciluje (střídá). Doba obratu pohledávek – ve sledovaném období se nám doba obratu pohledávek z větší části snižovala. Nejvyšší doba obratu pohledávek byla v roce 2001, a to s 83,1 dny. Naopak nejnižší hodnota byla v roce 2008, a to s 63,5 dny. Po roce 2008 došlo k menšímu zvýšení na 70dnů. Vyžaduje se co nejnižší. Doba obratu závazků – ve sledovaném období se doba obratu závazků pohybovala v průměru okolo 65 dnů. Nejvyšší hodnota byla v roce 2001, a to s 92,7 dny. Nejnižší hodnota byla v roce 2009, a to s 48,0 dny. Většinou je doba obratu závazků kratší než doba obratu pohledávek, z čehož nám plyne, že firma nemá moc dobrou likviditu. Rychlost obratu zásob - ve sledovaném období se pohybuje v téměř stejných hodnotách, a to v průměru mezi 5 až 7. To znamená, že každá položka zásob je v průběhu roku prodána a znovu naskladněna 5 až 7krát. UKAZATEL ZADLUŽENOSTI Graf vývoje zkazatele zadluženosti 100 80 % 60 Celková zadluženost (%) 40 20 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 Roky Graf č. 4: Vývoj ukazatele zadluženosti Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní Celková zadluženost - má ve sledovaném období klesající tendenci. Nejvyšší zadluženost byla v roce 2001, a to s 29 % a postupně se v dalších letech celkem snižovala. Nejnižší hodnota zadluženosti byla v roce 2009, a to se 14 %, rok 2010 se zvýšil pouze o 2 %. Celková zadluženost v podniku je v přijatelných a docela nízkých hodnotách, což je pro firmu chvályhodné. Stupeň samofinancování – v tabulce je zaznamenáno, že nejnižší hodnota stupně samofinancování je roce v „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 157 2003 s 0,61 %. Po roce 2003 došlo ke zvyšování hodnoty do roku 2008, kde stupeň samofinancování dosáhl hodnoty 0,91 %. Pak došlo k poklesu. Tyto hodnoty se pohybují v doporučeném rozmezí. ALTMANŮV VZOREC FINANČNÍHO ZDRAVÍ PODNIKU Tento vzorec nám udává, jedním souhrnným číslem s docela velkou spolehlivostí, zda se podnik řítí do bankrotu. Prefa Brno a.s. je společností, která není obchodovatelná na trhu, a proto zde byl použit Altmanův vzorec pro ostatní firmy. Roky Vzorec Altmanův vzorec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1,79 2,15 2,34 2,24 1,99 2,09 2,18 2,06 1,94 2,03 Tabulka č. 1: Altmanův vzorec finančního zdraví podniku Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní Hodnoty z-skóre se ve sledovaném období liší. Nejlepším rokem byl rok 2003 s hodnotou 2,34. Nejhorší rok byl 2001, který dosahoval hodnoty 1,79. Altmanův vzorec finančního zdraví podniku za sledované období nabýval hodnot od 1,2 do 2,9, což je pásmo šedé zóny. Firma je tedy nazývána firmou s neurčitou finanční situací (tj. oblast šedé zóny). NÁVRH OPATŘENÍ NA ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ A OPTIMALIZACE VÝKONNOSTI PODNIKU Na základě finanční analýzy je řešen návrh na opatření na odstranění nedostatků a optimalizace výkonnosti podniku. Na návrh opatření nedostatků bude kladen důraz tam, kde analyzované hodnoty nedosahovaly příliš pozitivních hodnot. Rentabilita tržeb (ROS), hodnoty tohoto ukazatele nejsou příliš nízké, což je následkem dobrého řízení. A nejsou příliš vysoké, a tak se firma nemusí bát konkurence. V roce 2007 byla hodnota ROS nejvyšší a to s 5,6 % tzn., že jedna koruna tržeb přinesla firmě 0,056 koruny zisku. Tento ukazatel také v roce 2009, 2010 dost poklesl a tak bych firmě doporučovala snížit své náklady a je-li to možné zvýšit své ceny výrobků. Běžná likvidita, tato likvidita vykazovala pro firmu dobré hodnoty, ty se pohybovali v doporučeném rozmezí dokonce léta 2003, 2009 a 2010 byly tyto hodnoty nad doporučovanou hranicí. Firma má hodně financí v pokladně, na účtu, což není moc výhodné, neboť takto uložené peníze nijak nepřináší zisk nebo jej přináší velmi malý, firma by je měla investovat například do cenných papírů. Také má peníze v pohledávkách, pro firmu doporučení je, aby jej vymáhala od svých odběratelů. Doba obratu pohledávek, tento ukazatel se z větší části snižoval. Nejvyšší doba obratu pohledávek byla v roce 2001, a to s 83,1 dny. Po roce 2008 došlo k menšímu zvýšení na 70 dnů. Za sledované období se doba obratu pohledávek celkem snížila, ovšem i tak jsou hodnoty celkem vysoké a firma by měla zkrátit své lhůty splatnosti a dbát na to, aby tyto lhůty byly od odběratelů dodržovány. Firmě bych dále doporučila, aby striktně dbala na dobu splatnosti svých vystavených faktur. Například dát dobu splatnosti faktury na 20dní a pokud se na jejich účtu neobjeví dvacátý den částka, kterou ji odběratel dluží, doporučení je pro postoupení těchto faktur firmě, která se zabývá vymáháním těchto faktur. Rychlost obratu zásob, tento ukazatel se pohybuje v téměř stejných hodnotách, v průměru mezi 5 a 7 hodnotami. To znamená, že každá položka zásob je v průběhu roku prodána a znovu naskladněna 5 až 7 krát. Doporučená hodnota je 12 krát, což firma nesplňuje. Přebytek zásob je neproduktivní, jsou v nich zbytečně vázány finance. Firmě doporučení, musí efektivněji řídit zásoby. Firmě bych dále doporučovala lépe si rozplánovat zásobování. NÁVRHY NA SNÍŽENÍ NÁKLADŮ Úklid Prefa Brno a.s. si najímá společnost na úklid. Jelikož jsou tam dvě paní, které zabezpečují úklid a provoz kantýny, tak si myslím, že je to zbytečné, že by si to Prefa Brno a.s. mohla i sama zkoordinovat. Prefa Brno a.s. by tak ušetřila na platu, který připadá společnosti, kterou si pronajímá. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 158 PREDIKCE VÝVOJE HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI FIRMY UKAZATELE ROA Obrázek č. 1: Predikce ukazatele ROA Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní Z uvedených čísel můžeme vyhodnotit to, že rentabilita celkového kapitálu bude v roce 2012 klesat, ale zase naopak rok 2013 se nám zvýší cca o 007, což je pro firmu příznivé. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0.2 3.2 6.1 3.2 2.6 3.5 6.6 5.3 1.3 0.6 0.37 0.34 0.41 Tabulka č. 2: Predikce ukazatele ROA Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní ZÁVĚR V práci byly vytvořeny časové řady od roku 2001 do roku 2011 a vypracována finanční analýza poměrovými ukazateli. Tyto poměrové ukazatele vycházeli v celkem příznivých hodnotách, hodnoty, které nevycházeli v dobrých hodnotách je v návrhu na odstranění nedostatků a optimalizace doporučení pro firmu. Dále byla vyhodnocena SWOT analýza součastného stavu podniku, tato analýza byla vyhodnocena za příznivou, největší podíl mají silné stránky a příležitosti mezi které patří hlavně dlouholetá tradice, firma je přední výrobce v ČR, ovšem firma si tyto hodnoty musí nadále hlídat a vylepšovat. Je zde také popsána charakteristika podniku. Altmanův vzorec finančního zdraví podniku za sledované období nabýval hodnot od 1,2 do 2,9, což je pásmo šedé zóny. Firma je tedy nazývána firmou s neurčitou finanční situací. Je to oblast šedé zóny, kdy se firma nemusí obávat bankrotu. Z predikce můžeme vyhodnotit to, že rentabilita celkového kapitálu bude v roce 2012 klesat, ale zase naopak rok 2013 se nám zvýší cca o 0,1, což je pro firmu příznivé. LITERATURA: [27] Prefa brno [online]. 2010 [cit. 2011-11-01]. Dostupné z WWW: http://www.prefa.cz/o-nas. [28] Prefa Brno a.s. Rozvaha 2001-2011. Brno, 2001-2011. 4 s. [29] Prefa Brno a.s. Výkaz zisku a ztráty 2001-2011. Brno, 2001-2011. 2 s. ADRESA Alena Ručná Bartošova 829 Strážnice 696 62 E-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 159 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 160 OPTIMALIZACE FINANČNÍHO PLÁNU OBCE TOPOLNÁ Marek Stuchlík Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na Optimalizaci finančního plánu obce Topolná. V první části je zmíněna historie obce, složení zastupitelstva obce a významné objekty v obci. V další části je zpracována SWOT analýza. Dále jsou zmíněny příjmy a výdaje rozpočtu, dotace obce a místní poplatky obce. Klíčová slova: Optimalizace finančního plánu, SWOT analýza, příjmy, výdaje, dotace, poplatky, významné objekty obce, historie obce. Příspěvek je zaměřen na optimalizaci finančního plánu obce Topolná. Obec Topolná leží v Dolnomoravském úvalu 10 km severovýchodně od Uherského Hradiště. První písemná zmínka je v CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE 6, z roku 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce (Jindřichova). Biskupové dávali vesnici do zástavy různým šlechtickým rodům až do roku 1582, kdy ji po období vleklých sporů prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. Dalším napajedelským pánům, z nichž nejvýznamnější rod Rotalů, patřila až do roku 1848. Ve středověku trpěla vesnice drancováním a četnými nájezdy kočovných turkotatarských kmenů. Byla několikrát vypálena a obyvatelstvo se muselo ukrývat v okolních lesích. Topolná vždy byla typickou zemědělskou vesnicí, v minulosti s velkým dvorem, který patřil pánům napajedelským. V letech 1923 a 1926 byly pozemky dvora částečně rozděleny mezi topolské občany a zbytek o rozloze 117 hektarů prodán Františku Nesvadbovi, který na tomto zbytkovém statku hospodařil do roku 1947. V současné době hospodaří na pozemcích katastru společnost TOPAGRA.V roce 1951 byla na katastru obce postavena vysílací stanice, která šíří radiový signál RADIOŽURNÁLU. Stožáry stanice vysoké 270 m jsou viditelné z dalekého okolí. V obci působí několik menších společností, většinou regionálního významu. Mezi zachovalé kulturní památky patří dva památkové domy, které jsou typickou ukázkou selských usedlostí z počátku 19. Století. Jsou majetkem Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V těchto domech jsou expozice lidového bydlení, několik drobných hospodářských staveb (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a další prostory, které slouží jako depozitáře. Domy jsou po předběžné dohodě přístupné veřejnosti. Ve vesnici působí národopisný soubor Včeralan s vlastní cimbálovou muzikou a dechová hudba Topolanka, která nedávno oslavila stoleté výročí nepřetržité činnosti. Ze zvyků a obyčejů se do současné doby slaví především slovácké hody s právem, při kterých krojovaná chasa obchází vesnici za doprovodu dechové hudby. Konají se poslední sobotu a neděli v měsíci září. Obecním symbolům dominuje tzv. mluvící znamení stromu – topolu, který provází dvě heraldické růže. Pravá zlatá připomíná pány z Hradce, levá stříbrná (jeden z mariánských symbolů) místní kostelík. Mezi významné objekty obce patří: Boží muka, plastika svaté Anny s Pannou Marií, kaplička svatého Antonína, kamenné kříže pomník padlým pamětní deska památkové domy Složení zastupitelstva obce: Starosta: Mgr. Hana Marášková Místostarosta: Radek Vajdík Radní: Ing. Radomír Zábojník Pavel Berecka JUDr. Jiří Mikoška Zastupitelé: Ing. Miroslav Lapčík Mgr. Roman Foltýn Mgr. Pavel Šuranský Zdeněk Mikulka Ing. Vítězslav Škára „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 161 MUDr. Michaela Polášková Ing. Ladislav Botek Ing. Jiří Pekař Martin Bejvl Obec Topolná je v poslední době vyhledávanou lokalitou zejména mladých rodin z důvodu dostupnosti okolních center a čistoty vesnice. Dále se může pyšnit kulturním areálem KS Bůrovce, ve kterém jsou pravidelně pořádány kulturní akce. Pro děti a mládež jsou zde zřízeny sportovní i dětské hřiště. Mezi slabé stránky obce patří zejména hrozba povodní, špatné autobusové spojení a nedostatečná síť cyklostezek. Hlavními příležitostmi je udržení čistého prostředí ve vesnici, na kterém se podílejí obyvatelé se zaměstnanci obecního úřadu a přilákání mladých rodin s dětmi. Mezi největší hrozby patří omezení pracovních příležitostí v okolí a tím spojené i případné stěhování a snížení počtu obyvatel ve vesnici. Finanční analýza představuje proces vyšetřování a porovnání výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období. Cílem analýzy je odhalit silné a slabé stránky obce Topolná, zjistit její výkonnost a ze získaných informací vyhodnotit takové závěry, aby se finanční analýza stala jedním z nástrojů sloužícím k řízení dané obce. Příjmy obce můžeme rozdělit na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, přijaté transfery a dotace. Výdaje obce dělíme na běžné a kapitálové. Do daňových příjmů patří: daň z nemovitosti sdílené daně správní poplatky místní poplatky Do nedaňových příjmů patří: příjmy z pronájmu majetku poplatky za služby Do kapitálových příjmů patří: příjmy z prodeje dlouhodobého movitého i nemovitého majetku příjmy z prodeje majetkových podílů a akcií přijaté střednědobé a dlouhodobé úvěry příjmy z emise komunálních obligací přijaté splátky půjček Do běžných výdajů se zahrnují: neinvestiční nákupy neinvestiční transfery neinvestiční půjčky Do kapitálových výdajů se zahrnují: pořízení hmotného a nehmotné dlouhodobé majetku nákup cenných papírů splátky úvěrů Obec Topolná obdržela v roce 2009 dotaci od Zlínského kraje na financování projekt pro zlepšení tlakových poměrů ve vodovodní síti, projekt na zmapování územního plánu obce Topolná, projekt na osvětlení vánočního stromu. V roce 2010 byla přijata dotace ve výši 10.000,- Kč na likvidaci prvotních následků povodní od Zlínského kraje a 60.000,- Kč pro místní jednotku sboru dobrovolných hasičů na vybavení jednotky. V roce 2011 získala obec Topolná dotaci 476.000,- Kč na rekonstrukci střechy v kulturním středisku KS Bůrovce, dále dotaci SZIF 306.000,- Kč na rekonstrukci kuchyně Mateřské školy a SFŽP 987.000,- Kč na výsadbu kolem DPS a dětského hřiště. Obecní poplatky: poplatek za psa 100,- Kč poplatek za provoz a odstraňování komunálního odpadu 400,- Kč na osobu a rok poplatek za užívání veřejného prostranství: o za umístění reklamního zařízení 1200,- Kč/rok o za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje - 25,- Kč (za 1 m2 a 1 den) o za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb - 10 Kč (za 1 m2 a 1 den) o za umístění zařízení, cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí - 10,- Kč (za 1 m2 a 1 den) „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 162 Graf č. 1: Vývoj příjmů a výdajů v letech 2001 - 2011 obce Topolná ADRESA: Marek Stuchlík Topolná 504 687 11 Topolná Tel: 776 461 387 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 163 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 164 HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ SPOLEČNOSTI SCHMOLZ+BICKENBACH, S.R.O. František Šebesta Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt:Tento příspěvek se zabývá hodnocením finančního zdraví společnosti Schmolz+Bickenbach, s.r.o. Nejprve je popsána základní charakteristika podniku (základní údaje o společnosti, historie společnosti, činnost firmy). Dále je popsán vývoj tržeb za prodej zboží i za prodej vlastních výrobků a služeb v grafickém vyjádření. Tržby za prodej zboží představují hlavní zdroj financí pro společnost, jedná se totiž o nevýrobní podnik, jehož hlavním předmětem činnosti je nákup hutního materiálu a následný prodej. Příspěvek také obsahuje základní pohled na finanční stránku podniku pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy (rentability, likvidity a zadluženosti a to v letech 2002 – 2010 (příspěvek neobsahuje rok 2011, neboť v době vytvoření příspěvku nebyly k dispozici firemní data). Vnější finanční a ekonomické prostředí, kterého je součástí i společnost Schmolz+Bickenbach, s.r.o. je velmi rozmanité a to díky působení nejrůznějších faktorů. Finanční analýza patří k nejvýznamnějším prvkům při sledování nejen současného stavu společnosti, ale také i při predikci vývoje společnosti v nadcházejícím období. Klíčová slova: finanční analýza, SWOT analýza, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, rozdílové ukazatele, ukazatelé finanční analýzy ÚVOD Základním podkladem pro zpracování finanční analýzy je účetnictví, jeho výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích neboli cash-flow. Finanční analýza je důležitým prvkem, který pomáhá odhalit nežádoucí vývoj společnosti již v počáteční fázi, je také významným nástrojem v oblasti plánování a strategického rozhodování. U různých firem lze použít rovněž postup se základními ukazateli, principy finančního plánování, rozpočtování a rozhodování. Doposud byla analýza v této společnosti realizována pouze ve velmi zjednodušené podobě. Tento příspěvek poskytuje přehled o hospodaření společnosti v letech 2002 – 2010. Je zde obsažen popis jak samotného podniku (tedy jeho historie, činnost apod.), tak i jeho zhodnocení ze stránky finančního zdraví. Analýzu, tedy jak zhodnotit finanční zdraví ve společnosti, lze provést několika způsoby. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Obchodní firma: Schmolz+Bickenbach, s.r.o. IČ: 25068903 Sídlo společnosti: U Borovin 219, 27203 Kladno-Dubí, okres: Kladno Spisová značka: C 46937 vedená u Městského soudu v Praze Stav subjektu: aktivní subjekt Datum zápisu: 31. 7. 1996 Kapitál: 7 510 000 Kč Právní forma: Společnost s ručením omezeným Jednatelé: Ing. Ivan Hudec Bc. Lukáš Hudec Prokurista: Ing. František Tomeš [1] Pobočky (ČR): Kladno, Moravský Písek, Hustopeče HISTORIE SPOLEČNOSTI Historie podniku Schmolz+Bickenabach, s.r.o. sahá až do roku 1930, tehdy vznikla pod jménem Günther+Schramm. Toto první jméno získala po svých dvou zakladatelích, tedy panu Erichu Güntherovi a Emilu Schrammovi, kteří tuto firmu založili přesně ke dni 1. 1. 1930 v Německu. Prvního skladu se tato firma dočkala až o pět let později, tedy roku 1935 v městě Oberkochen. V roce 1950 společnost získala vlastní kancelářské prostory, ve kterých získalo zaměstnání prvních pětadvacet lidí. Po roce 2000 se pobočky této firmy stále rozrůstaly po celé České republice (např. v Hodoníně, Hustopečích, Moravském Písku), a také i v Trenčíně ve Slovenské republice. O dva roky později došlo k založení společnosti v Budapešti pod názvem G+S Metal Steel Trading Ltd. Od roku 2007 došlo k přejmenování společnosti Günther+Schramm na Schmolz+Bickenbach a to z důvodu odkoupení společnosti novými majiteli. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 165 ČINNOST FIRMY Společnost Schmolz+Bickenbach, s.r.o. má obchodní zastoupení po celém světě. Firma se zabývá prodejem hutního materiálu, zejména tyčových produktů. Od roku 2007 byla činnost firmy rozšířena i o obrobnu se sídlem v Moravském Písku. V pobočce v Hustopečích se materiál dělí a tepelně zpracovává dle přání odběratele, kterým je převážně zahraniční automobilový průmysl. VÝVOJ TRŽEB ZA PRODEJ ZBOŽÍ Tržby za prodej zboží měly do roku 2007 růstovou tendenci, v tomto roce dosáhly tržby svého maxima. Následoval propad tržeb, v roce 2009 tržby za prodej zboží dosáhly nejnižší hodnoty za sledované období a to díky finanční krizi, která měla v tomto období výrazný vliv na hospodaření společnosti Graf č. 1: Tržby za prodej zboží Zdroj: [2-10] VÝVOJ TRŽEB ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb od roku 2004 do roku 2008 mají růstovou tendenci, v roce 2009 následuje propad, roku 2010 dosahují své maximální hodnoty. Graf č. 2: Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Zdroj: [2-10] Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nepředstavují pro tuto společnost stěžejní zdroj financí (nejedná se o výrobní podnik). Mezi hlavní zdroje financí patří především tržby za prodej zboží. VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY Následující tabulka zobrazuje vývoj čtyř ukazatelů rentability v období let 2002 – 2010. Ukazatele rentability (v %) ROA ROE ROS ROC 2002 3,91 15,25 1,87 1,85 2003 2,93 11,70 1,29 1,28 2004 12,66 40,72 5,61 5,97 2005 9,02 22,53 3,55 3,70 2006 8,64 24,53 4,58 4,65 Tab. č. 1: Ukazatele rentability v % (2002 – 2006) Zdroj: vlastní Ukazatele rentability v % ROA ROE 2007 6,21 20,94 2008 4,23 13,47 2009 -9,80 -28,06 2010 6,68 19,45 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 166 3,55 3,49 ROS ROC 2,54 2,41 -8,41 -7,06 4,36 4,00 Tab. č. 2: Ukazatele rentability v % (2007 – 2011) Zdroj: vlastní Ukazatel ROA (rentabilita aktiv) zaznamenal svou nejvyšší hodnotu v roce 2004, kdy tato hodnota byla 12,66 %. V tomto roce tedy celková aktiva vynesla 12,66 % zisku. Naopak v roce 2009 tento ukazatel dosahuje záporných hodnot, neboť společnost v tomto roce dosáhla ztráty. Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu) představuje schopnost využívat vlastní kapitál. V roce 2004 činila hodnota tohoto ukazatele 40,72 %, dá se tedy říci, že v roce 2004 přinesla 1 Kč kapitálu, který společnost investovala, 0,4072 Kč zisku. Také ukazatel ROS (rentabilita tržeb) nabývala nejvyšší hodnoty v roce 2004 a to 5,61 %. To znamená, že v tomto roce 1 Kč tržeb přinesla 0,0561 Kč zisku. Ukazatel ROC (rentabilita nákladů) měla ve sledovaném období let 2002 – 2011 proměnlivý charakter. Nejvyšších hodnot nabývala opět v roce 2004. Například v roce 2010 tvořila 1 Kč vynaložených nákladů 0,04 Kč zisku Graf č. 3: Ukazatele rentability v % Zdroj: vlastní Jak je z grafu zřejmé, pro společnost z hlediska výsledných poměrových ukazatelů byl nejpříznivější rok 2004, naopak hospodaření v roce 2009 přineslo ztrátu, to se projevilo i na výsledných hodnotách poměrových ukazatelů. VÝVOJ UKAZATELE LIKVIDITY Tyto jednotlivé ukazatele likvidity nás informují o tom, zda byl podnik v určitém období schopen dostát svých závazků. Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita 2002 1,28 0,95 0,23 2003 1,40 0,93 0,20 2004 1,68 1,03 0,14 2005 2,37 1,28 0,22 2006 1,81 0,90 0,14 Tab. č. 3: Ukazatele likvidity (2002 – 2006) Zdroj: vlastní Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita 2007 1,79 0,83 0,13 2008 1,74 0,61 0,04 2009 2,07 0,97 0,14 2010 1,16 0,57 0,05 Tab. č. 4: Ukazatele likvidity (2007 – 2011) Zdroj: vlastní Hodnota běžné likvidity představuje, kolikrát jsou krátkodobé závazky obsaženy v oběžných aktivech. Tato likvidita by se měla pohybovat kolem hodnoty 1,5. Z tabulky lze tedy vyjádřit, že firma v tomto ohledu je poměrně likvidní. Pohotová likvidita je ukazatel, který ve srovnání s předchozím ukazatelem vylučuje z oběžných aktiv společnosti zásoby. Výsledná hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší nebo alespoň rovna číslu 1. Jak je zřejmé z tabulky, tyto hodnoty podnik překročil pouze v letech 2004 a 2005. Ukazatel okamžité likvidity udává, do jaké míry je společnost schopna splácet své právě splatné závazky. Společnost je likvidní pouze v letech 2002, 2003 a 2005, kdy se výsledné hodnoty pohybují kolem čísla 0,2. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 167 Graf č. 4: Ukazatele likvidity Zdroj: vlastní VÝVOJ UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Ukazatel zadluženosti porovnává dvě rozvahové položky a to cizí kapitál a celková aktiva. Průměrná zadluženost společnosti v letech 2002 – 2010 je 68 %. Firma mírně přesahuje hodnotu optimální zadluženosti, tato hodnota se udává v rozmezí 30 % až 60 %. Ukazatele zadluženosti Míra zadluženosti Úrokové krytí Ukazatel zadluženosti v % Celková zadluženost 2002 2,79 50,21 2003 3,00 4,95 2004 2,22 18,25 2005 1,50 18,27 2006 1,84 15,38 71,41 74,99 68,91 59,96 64,79 Tab. č. 5: Ukazatele zadluženosti (2002 – 2006) Zdroj: vlastní Ukazatele zadluženosti Míra zadluženosti Úrokové krytí Ukazatel zadluženosti v % Celková zadluženost 2007 2,37 8,51 2008 2,18 4,51 2009 1,87 -6,05 2010 1,91 8,69 70,33 68,59 65,09 65,64 Tab. č. 6: Ukazatele zadluženosti (2007 – 2011) Zdroj: vlastní Graf č. 5: Ukazatele zadluženosti Zdroj: vlastní ZÁVĚR Finanční analýza je důležitým nástrojem pro stanovení finančního zdraví společnosti. Na základě zjištěných informací, které vychází právě z této analýzy, mohou firmy eliminovat, popřípadě minimalizovat všechny zjištěné negativní jevy, které by mohly ohrozit chod i existenci společnosti. Firmy by měly neustále analyzovat své hospodářské výsledky, kterých dosáhly, aby získaly přehled o své finanční situaci. Každá společnost se nachází v rozmanitém podnikatelském prostředí, ve kterém na ni působí řada negativních vlivů. Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit pohled na finanční stránku společnosti Schmolz+Bickenbach, s.r.o. se sídlem v Kladně, pomocí vybraných základních ukazatelů finanční analýzy. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 168 LITERATURA: [30] MSp ČR – detail vybraného subjektu [online]. 2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: <http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=230168&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@ typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=cadc643ad9b63dd97c2 ae2a8b624a9d8&sysinf.spis.@oddil=C&sysinf.spis.@vlozka=46937&sysinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%2 0soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=26.10.2011>. INTERNÍ ZDROJE: [31] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2003. Kladno, 2003. Výroční zpráva. [32] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2004. Kladno, 2004. Výroční zpráva. [33] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2005. Kladno, 2005. Výroční zpráva. [34] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2006. Kladno, 2006. Výroční zpráva. [35] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2007. Kladno, 2007. Výroční zpráva. [36] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2008. Kladno, 2008. Výroční zpráva. [37] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2009. Kladno, 2009. Výroční zpráva. [38] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2010. Kladno, 2010. Výroční zpráva. AUTOR František Šebesta V Dědině 85, Veselí nad Moravou, tel.: 721 303 416, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 169 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 170 HOSPODÁRSKA KRÍZA JEJ VPLYV NA EKONOMIKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY Magdaléna Čančová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Obsahom bakalárskej práce je analýza vplyvu hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenskej republiky. Analýza bola vykonaná na základe vybraných makroekonomických ukazovateľoch hrubého domáceho produktu, priamych zahraničných investícií, priemernej mesačnej mzdy a miery evidovanej nezamestnanosti. Práca je rozdelená na 6 kapitol. Obsahuje 5 tabuliek, 14 obrázkov, 4 grafy. Prvá kapitola je zameraná na charakteristiku hospodárskeho cyklu, popisu jeho jednotlivých fáz a na charakteristiku makroekonomických ukazovateľov. V ďalších piatich častiach sa venujeme objasneniu príčin a dôsledkov vzniku svetovej hospodárskej krízy, spracovaniu časových radov ukazovateľov a ich prognóze vývoja na základe použitia umelých neurónových sietí. Kľúčové slová: hospodársky cyklus, hospodárska kríza, hrubý domáci produkt, priame zahraničné investície, priemerná mesačná mzda, miera evidovanej nezamestnanosti. ÚVOD V dnešnej dobe je problematika dopadu hospodárskej krízy asi najviac riešenou a analyzovanou témou. Svetová hypotekárna kríza, ktorá má počiatky v Spojených štátoch amerických zasiahla okolité krajiny do značne veľkej miery. Mnohí ekonómovia, akademici a analytici skúmajú príčiny tak rozsiahlej krízy, ktorá mala výrazný dopad aj na Slovenskú republiku. Na našom území sa kríza prejavila najmä v hospodárstve. Na zistenie príčin a dôsledkov bola nutná dôkladná analýza. V prvom a neposlednom rade bolo nevyhnutné popísať priebeh a vznik svetovej hypotekárnej krízy v USA. Na ozrejmenie problematiky sme definovali dôsledky spôsobené touto krízou. Zlyhaním finančného systému Spojených štátov amerických a následne pád veľkých finančných inštitúcií zasiahlo celý svet. Prepojenosťou jednotlivých ekonomík vyhlásilo bankrot niekoľko malých a stredných firiem. Stratou odberateľov klesala produkcia. Následne zamestnávatelia boli nútený upravovať pracovný čas alebo v horších prípadoch pracovné miesta rušiť. Vláda riešila otázku proti krízových opatrení. Cieľom tohto výstupu práce je poukázať na vplyv hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenskej republiky. Rozsah vplyvu poukážeme na analýze jednotlivých makroekonomických ukazovateľov – hrubý domáci produkt, miera nezamestnanosti, priemerná mesačná mzda, priame zahraničné investície. Štatistické údaje spracujeme do časovej rady v období rokov 2001 – 2011. Na základe zovšeobecnenia týchto poznatkov sme v závere práce dospeli k prognóze budúceho stavu ekonomiky Slovenskej republiky. Prognóza bola vykonaná na základe metódy neurónových sietí. Pri spracovaní danej problematiky sme využívali dostupnú odbornú literatúru, ktorú ďalej uvádzame v zozname použitej literatúry. Pri spracovaní sme využili aj internetové zdroje a odbornú tlač. Údaje potrebné pre vypracovanie analýzy sme čerpali zo Štatistického úradu Slovenskej republiky, z internetovej stránky Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky, z agentúry Eurostat a z údajov Národnej banky Slovenska. GLOBÁLNE MERADLO DOPADU HOSPODÁRSKEJ KRÍZY Súčasnú hospodársku a finančnú krízu je možné považovať za jednu z najvýznamnejších výziev na udržateľnosť globalizačného procesu. Napriek významným prínosom globalizácie svetovej ekonomiky – aj keď nie všetky krajiny majú rovnaké výhody – pokiaľ ide o liberalizáciu mobility globálneho kapitálu, tovarov a služieb, vzhľadom na hospodársku závislosť globálnej ekonomiky dochádza aj k vzájomnému negatívnemu vplyvu v časoch bankových, menových a hospodárskych kríz. V tomto kontexte, napriek tomu, že prebiehajúca kríza bola na začiatku vnímaná ako kríza, ktorá sa týka výlučne USA, postupne sa ukázalo, že ide o najzávažnejšiu celosvetovú hospodársku krízu po druhej svetovej vojne, tak z pohľadu jej rozsahu, ako aj jej negatívnych dopadov na globálnu ekonomiku. V danej súvislosti vystupujú do popredia viaceré ešte nezodpovedané otázky. Medzi najdôležitejšie patria: prečo došlo k takej masívnej hospodárskej kríze; prečo nebolo možné krízu predvídať; kto je za krízu zodpovedný; aké nástroje hospodárskej politiky sú vhodné na zastavenie krízy a na riešenie jej dôsledkov; do akej miery balíky hospodárskych stimulov môžu ovplyvňovať budúce správania tak podnikov, ako aj jednotlivcov, pokiaľ ide o ich vnímanie rizík; čo by sa malo urobiť, aby sa podobná kríza neopakovala a pod. Hoci balíky ekonomických stimulov jednotlivých krajín sú „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 171 odlišné, v skutočnosti sa ich vlády zhodli v tom, že sú nevyhnutné mimoriadne rozsiahle zásahy do ekonomiky, aby sa zastavil prepad hospodárskeho rastu a alarmujúci rast nezamestnanosti. ČASOVÁ RADA VÝVOJA MAKROEKONOMICKÝCH UKAZOVATEĽOV Graf č. 1: Grafické znázornenie vývoja hrubého domáceho produktu rok 2001 - 2011 Zdroj: [19], vlastné spracovanie Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné. Graf č. 2: Grafické znázornenie nezamestnanosti rok 2001 - 2011 Zdroj: [19], vlastné spracovanie Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 172 Graf č. 3: Grafické znázornenie priemernej mesačnej mzdy Zdroj: [19], vlastné spracovanie Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné. Graf č. 4: Grafické znázornenie priamych zahraničných investícií Zdroj: [18], vlastné spracovanie Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné. Pri rozhodovaní o použití rôznych nástrojov je nesmierne dôležité, aby boli k dispozícií nezávisle krátkodobé či strednodobé prognózy o vývoji domácej ekonomiky a ďalej či je možné simulovať dôsledky použitia daného nástroja na ekonomiku v modelovom prostredí. Hlavným dôvodom prečo je nevyhnutné pokúšať sa predvídať budúci ekonomický vývoj je v tom, že úspešnosť a účinnosť hospodárskej politiky závisí do istej miery i na správnosti predpovede budúceho vývoja. Spoľahlivosť prognózy je závislá od informácií, ktoré má tvorca prognózy k dispozícií a od teoretického rámca prognostického modelu, ktorý použije. Pokiaľ ide o informáciu, makroekonomické prognózy sa väčšinou opierajú o štatistické informácie. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 173 V tomto výstupe práce použijeme teóriu neurónových sietí na vytvorenie prognózy vývoja jednotlivých ukazovateľov celkovej ekonomiky pre najbližšie 3 roky. V nasledujúcich kapitolách si rozoberieme podstatu neurónových sietí, ich aplikáciu a princíp fungovania . PROGNÓZA NEURÓNOVÝMI SIEŤAMI Analýzou pomocou teórie neurónových sietí bola stanovená prognóza vývoja HDP na roky 2012 až 2014. V nadväznosti na rok 2011 je predpoklad, že HDP v roku 2012 bude pokračovať stagnácia vývoja HDP a bude mať oproti roku 2001 mierny nárast. Tento rast bude však mierny, nakoľko dostupné údaje za prvé tri štvrťroky 2011 ukazujú hodnotu 51 383,6 mil. Eur a pre rok 2012 je stanovená predikcia vo výške 54 763,94 mil. Eur, čo je nárast oproti prvým trom štvrťrokom roku 2011 o cca 6,17 %. Tento mierny rast HDP však nebude dostatočný, aby mal výraznejší vplyv na zníženie nezamestnanosti znamenajúci zlepšenie stavu na trhu práce. Práve naopak, oproti roku 2011, kedy bolo na Slovensku 363,3 tis. nezamestnaných osôb, je pre rok 2012 predpoklad rastu počtu nezamestnaných a to na 372,39 tis. osôb. S predpokladaným poklesom HDP a rastom počtu nezamestnaných v roku 2012, je logická aj prognóza poklesu priemernej mesačnej mzdy v roku 2012 a to zo 765,00 Eur v roku 2011 na 691,51 Eur, čo je pokles o 73,49 Eur. Predpoklad vývoja HDP pre rok 2013 nie je vôbec priaznivý. Oproti predchádzajúcemu roku 2012 je predikcia výrazného poklesu HDP v Slovenskej republike a to z 54 763,94 mil. Eur na 50 769,8 Eur, čo je pokles o 7,3 % a prognózuje prepad ekonomiky SR na úroveň roku 2004. Paradoxom k predpokladu prepadu vývoja HDP pre rok 2013 je prognóza poklesu nezamestnanosti, čo ale nemusí súvisieť so zlepšením situácie na trhu práce a vytvorením nových pracovných miest. Kým predpoklad na rok 2012 je 372,39 tis. nezamestnaných, tak pre rok 2013 je to 333,75 tis. nezamestnaných osôb. Čo sa týka prognózy vývoja priemernej mesačnej mzdy pre rok 2013, tak tu pokračuje klesajúci trend a oproti roku 2012, kedy je prognóza priemernej mesačnej mzdy 691,51 Eur, je zreteľný ďalší pokles priemernej mesačnej mzdy a to o 24,25 Eur na hranicu 667,26 Eur. Dopady hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenska budú výrazné aj v roku 2014 a podľa našej prognózy, vytvorenej na základe teórie neurónových sietí by sa nemali potvrdiť predpoklady prognostikov o zastavení prepadu ekonomiky. Pre rok 2014 je predikcia vo vývoji HDP naďalej nepriaznivá, znamenajúca ďalší pokles tohto makroekonomického ukazovateľa. Pre rok 2014 je predpoklad dosiahnutia výsledku vývoja HDP 48 544,61 mil. Eur, čo oproti roku 2013 znamená pokles o 2 224,19 mil. Eur, v percentuálnom vyjadrení je to 4,38 %. Oproti poklesu HDP v roku 2013 ide o spomalenie poklesu vývoja HDP, avšak ten má stále klesajúcu tendenciu. Nezamestnanosť v roku 2014 by mala byť skoro na tej istej úrovni ako v roku 2013, mala by dosiahnuť 334,95 tis. nezamestnaných osôb, čo je oproti roku 2013 nárast počtu nezamestnaných len o 1,2 tisíc. V nadväznosti na pokles HDP je zreteľný aj predpoklad poklesu priemernej mesačnej mzdy a to z 667,27 Eur v roku 2013 na 613,85 Eur v roku 2014. Na základe uvedeného predpokladu vývoja vybraných makroekonomických ukazovateľov je zrejmé, že dopady globálnej hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenska majú naďalej veľký vplyv a v najbližších troch rokoch by malo dôjsť k poklesu vývoja makroekonomiky SR a tým aj k poklesu životnej úrovne obyvateľov Slovenska. Je zrejmé, že bez výrazných opatrení vlády SR sa táto prognóza naplní. Preto je nevyhnutné zamerať sa na zvýšenie zamestnanosti a to zlepšením politiky na trhu práce, zabezpečením dostatočného počtu nových pracovných miest, zlepšenie podnikateľského prostredia a to najmä u malých a stredných podnikateľov a nemalou mierou zabezpečiť prílev ďalších zahraničných investícií do ekonomiky SR. NÁVRH OPATRENÍ V tejto bakalárskej práci sme zistili, že dopady krízy je možné v krátkodobom horizonte len zmierniť prostredníctvom stabilizačnej fiškálnej politiky, avšak očakávané dopady horšieho makroekonomického vývoja v súčasnosti nevytvárajú priestor na realizáciu dodatočných krátkodobých protikrízových opatrení. V strednodobom horizonte je navyše expanzívna fiškálna politika neúčinná, a účinné môžu byť len štrukturálne politiky zamerané na zvyšovanie potenciálneho rastu ekonomiky, ktoré urýchľujú oživenie ekonomiky v čase, keď kríza pominie a zároveň zmierňujú odolnosť ekonomiky voči dopadom prípadných budúcich externých šokov. Vo tejto práci navrhujeme krátkodobé opatrenie za účelom maximálneho zmiernenia negatívnych dopadov globálnej krízy na slovenskú ekonomiku, pričom z pohľadu hospodárstva je hlavným cieľom zmiernenie poklesu tvorby HDP a udržanie zamestnanosti. Opatrenia sú zamerané do oblastí zefektívnenia hospodárenia a fungovania verejnej správy, štrukturálnych fondov, prístupu podnikateľského sektora k finančným zdrojom, podpory ekonomického rastu regiónov a zabezpečenie obnovy domáceho dopytu formou medzirezortných projektov. Medzi dlhodobé opatrenia vedúce k zníženiu dopadov krízy na domácu ekonomiku odporúčame zvýšenie konkurencieschopnosti podnikov najmä prostredníctvom inovácií, znižovanie energetickej náročnosti ekonomiky a zavádzanie progresívnych technológií v energetike, monitorovanie trhu a vylepšovanie jeho kvality a skvalitňovanie podnikateľskej funkcie štátu a zvyšovanie rentability štátnych aktív. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 174 ZÁVER Práca ako taká spĺňa všetky body a cieľ zadania tak ako boli dané. Túto prácu považujem za prínos ako dokument, ktorý zhŕňa a rozširuje poznatky z oblasti hospodárskej krízy a z oblasti využitia teórie neurónových sietí. Zároveň táto práca má veľký prínos pre mňa samotnú, nakoľko som počas vypracovávania tejto práce nadobudla nové poznatky a nové skúsenosti v tejto oblasti. LITERATÚRA [39] Makroekonomické ukazovatele [online], 2001-2011, Dostupné z WWW: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=172 [40] Výročná správa NBS pre roky [online], 2001 – 2010, Dostupné z WWW: http://www.nbs.sk/sk/statistickeudaje/statistika-platobnej-bilancie/priame-zahranicne-investicie ADRESA: Magdaléna Čančová Tematínska 8 915 01 Nové Mesto nad Váhom Slovenská republika 0944 377 999 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 175 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 176 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TRAPLICE Jarmila Čevelová Evropský polytechnický instutut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Finanční a ekonomická analýza je v současné době nejrozšířenější metoda hodnocení finanční situace nejen společnosti, malých a velkých podniků, ale i územních samospráv. Finanční analýza představuje rozbor jakékoliv činnosti, ve které hrají důležitou roli finanční částky a čas. Taková analýza se má pokusit odhalit silné a slabé stránky firmy, zjistit její výkonnost a získané informace vyhodnotit tak, aby se provedené finanční analýzy stal jeden z nástrojů k řízení podniku, společnosti nebo municipality. Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování finanční a ekonomické analýzy vybraných ukazatelů obce Traplice za období 2002 - 2011, vyhodnocení vývoje a navržení optimalizace financování obce, které povedou ke zvýšení příjmů a zajistí nejvýhodnější ekonomický rozvoj obce. Analýza vychází zejména z rozpočtů sestavovaných na jednotlivé roky za sledovaného období 2002 – 2011, z rozpočtových příjmů, výdajů a rozvahy. Dosažené výsledky finanční analýzy budou podkladem pro další návrhy a předložení možných řešení s prognózou do dalších let. Klíčová slova: rozpočet, rozpočtová soustava, rozpočtový proces, příjmy rozpočtu obce, výdaje rozpočtu obce, finanční analýza, obec, působnost obce, orgány obce, zadluženost obce. ÚVOD Vývoj územní samosprávy je velmi úzce spojen s vývojem a úlohou státu. Územní samosprávné celky a příspěvkové organizace zaujímají významné místo v reprodukčním procesu státu. Územní samospráva reprezentuje společenství občanů, jejich zájmy a preference. K tomu, aby mohla územní samospráva realizovat své funkce, musí se v daném státě vytvořit legislativní a ekonomické předpoklady, které ukládají příslušné právní předpisy, a proto je také v zájmu veřejných samospráv je pro své občany obstarat. Územní samospráva je reprezentantem svých občanů, hájí jejich zájmy a preference. Stejně tak by měla s občany spolupracovat v zájmu správného zacílení poskytovaných veřejných statků. Základní principy územní samosprávy, míru rozhodovací autonomie, kompetence jednotlivých úrovní územní samosprávy, pravomoci i odpovědnost stanoví v každé zemi ústava a navazující zákony. Pro existenci územní samosprávy je nutné vedle legislativních předpokladů vytvořit i ekonomické předpoklady a to umožnit územní samosprávě hospodařit se svým majetkem podle vlastního uvážení, získat vlastní finanční prostředky a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Obec jako základní stupeň územní samosprávy je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a odpovědností při zajišťování úkolů, které jsou jí svěřeny. Jedna se zejména o zabezpečování vymezené okruhu veřejných statků pro své občany mají lokální charakter. [1] TEORETICKÁ ČÁST Nejdůležitějším článkem v oblasti zajištění činnosti územní samosprávy je územní rozpočet. Jeho optimálnost ovlivňují dva základní ukazatele, míra samofinancování a míra finanční soběstačnosti. V prvním případě se jedná o posouzení toho, jak je obec či vyšší územní samosprávný celek schopna z vlastních zdrojů včetně rozpočtově určených daňových příjmů zabezpečovat veřejné statky pro své občany. Míra finanční soběstačnosti je pak charakterizována poměrem vlastních příjmů obce (kraje) a celkových příjmů rozpočtu. Rozpočet územního samosprávného celku je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku. Jedná se o decentralizovaný fond, který stejně jako u rozpočtu státního je vystavěn na principech nenávratnosti, nedobrovolnosti. Sestavuje se na rozpočtový rok, jenž je v ČR shodný s rokem kalendářním. Zároveň je také účetní bilancí příjmů a výdajů vzniklých činností územně samosprávných celků. Důležitou roli hraje pak především v prosazování lokálních a regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva daného celku. Zpracování rozpočtu vychází z rozpočtového výhledu. [2] Základní rovnicí sestavení rozpočtu je: PŘÍJMY – VÝDAJE + FINANCOVÁNÍ = 0 [2] To znamená, že saldo příjmů a výdajů je vždy kryto financováním. Rozpočet může být sestaven následujícím způsobem: PŘÍJMY – VÝDAJE 0 přebytek rozpočtového hospodaření (záporné saldo) „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 177 PŘÍJMY – VÝDAJE = 0 vyrovnaný rozpočet PŘÍJMY – VÝDAJE 0 schodek rozpočtového hospodaření (kladné saldo) [2] CHARAKTERISTIKA OBCE TRAPLICE Obec Traplice se rozkládá 10 km severozápadně od města Uherské Hradiště u jihovýchodního okraje přírodního parku Chřiby. Obcí protéká Jankovický potok, nadmořská výška středu obce je 215 mnm a katastr obce má výměru 528 ha. Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 žije v Traplicích 1 148 obyvatel, z toho 553 mužů a 559 žen. Obec Traplice je z velké části zemědělsko – vinařskou obcí. Charakter okolní krajiny vedl ke vzniku hodnotné a originální lidové architektury, lidových tradic a zvyků, z nichž převážná část se dochovala do dnes. Společenskou událostí bývá březnový košt vína, v dubnu se pořádá velikonoční jarmark a obcí procházejí „klepáči“, na měsíc říjen připadají slovácké hody s právem, ale v obci se slaví i „babské“ hody. Tečku za rokem znamená zdobení a zpívání u vánočního stromu. V obci je vybudován sportovní areál, kuželna a dětské hřiště. Obec byla založena pravděpodobně koncem 12. století a patřila velehradskému klášteru, který obec pravděpodobně založil z důvodu ochrany hranic svého panství proti sousední vrchnosti. První písemná zmínka o Traplicích je v darovací listině krále Přemysla Otakara I. ze dne 27. listopadu 1228. [3] V obci fungují tato dobrovolná sdružení: Český zahrádkářský svaz Sbor dobrovolných hasičů Myslivecké sdružení Traplice Svaz včelařů Dětský folklórní soubor Hrozének Traplice Tělovýchovná jednota Traplice ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE ROZPOČTU OBCE TRAPLICE 2002 – 2011 Analýza se zaměřuje na hospodaření obce Traplice a na analýzu vývoje rozpočtu obce v letech 2002 – 2011. Je provedena analýza rozpočtových příjmů a výdajů, a to porovnání časového vývoje příjmů a výdajů schváleného rozpočtu a porovnání příjmů a výdajů rozpočtu po změnách. Pro analýzu jsou použité údaje z výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu FIN 2-12 M a pracuje se s rozpočtem schváleným, rozpočtem po změnách. ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE SCHVÁLENÝCH ROZPOČTOVÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ V (KČ) V LETECH 2002 -2012 Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy schválené 7 845 190 15 879 000 17 969 000 10 312 000 27 096 000 12 930 000 11 051 000 11 515 000 28 656 000 11 158 000 Výdaje schválené 14 014 190 15 149 000 17 101 000 11 055 000 39 087 000 15 747 000 12 052 000 13 960 000 33 243 000 10 334 000 Saldo -6 169 000 730 000 868 000 -789 000 -11 991 000 -2 817 000 -1 001 000 -2 445 000 -4 587 000 824 000 Tab. č. 1 Vývoj schváleného rozpočtu (v Kč) v letech 2002-2011 Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 178 Graf č. 1 Vývoj schváleného rozpočtu (v Kč) v letech 2002-2011 Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní Dle tabulky a grafu můžeme vidět, že rozpočet v letech 2002-2011 byl schválen převážně jako schodkový, pouze rok 2003, 2004 a rok 2011 byl přebytkový, kde příjmy byly vyšší než výdaje. Vývoj příjmů a výdajů za sledované období má kolísavý charakter. Nejvyšší rozdíl je zaznamenán v roce 2006, kdy výdaje přesahovaly příjmy o 11 991 000 Kč. V tomto roce byla postavena čistička odpadních vod a na účtu za odvádění a čištění odpadních vod byla částka 25 745 000 Kč, což mohlo zapříčinit podstatně vyšší výdaje. ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE ROZPOČTOVÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PO ZMĚNÁCH V (KČ) V LETECH 2002 -2012 Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy po změnách 15 190 290 16 972 000 18 611 600 14 441 000 27 494 800 14 065 000 11 100 000 12 315 000 13 537 513 12 816 127 Výdaje po změnách 21 926 100 16 242 000 17 743 000 15 184 000 39 125 800 16 922 000 12 101 000 14 760 000 14 124 513 11 992 127 Saldo -6 735 810 730 000 868 600 -743 000 -11 631 000 -2 857 000 -1 001 000 -2 445 000 -587 000 824 000 Tab. č. 2 Vývoj rozpočtu po změnách (v Kč) v letech 2002-2011 Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní Graf. č. 2 Vývoj rozpočtu po změnách (v Kč) v letech 2002-2011 Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní Z analýzy rozpočtu příjmů a výdajů můžeme vidět, že výdaje představují významný náklad v hospodaření obce Traplice. Podstatná část výdajů je určena na provoz základní a mateřské školy, odvádění a čistění odpadních vod, splátky úvěru a úroky, platy zaměstnanců, provoz budov v majetku obce, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 179 péči. Vedle těchto nákladů je z rozpočtu hrazený běžný provoz obecního úřadu, náklady spojené se správou a údržbou komunikací a příspěvky sdružením a kulturní akce. Zastupitelstvo obce každoročně schvaluje rozpočet, který je sestaven na základě očekávaných příjmů a podle toho obec stanovuje předpokládané výdaje. Tak vzniká rozdíl mezi rozpočtem schváleným a po změnách. Z analýzy hospodaření vyplynulo, že obec sestavila rozpočet s vyššími výdaji než příjmy v roce 2002, 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009. V roce 2003, 2004 a 2011 rozpočtové příjmy převyšovaly rozpočtové výdaje. I přes skutečnost, že obec převážně hospodaří se schodkem, je schopna plnit řádně své závazky. Přesto bych navrhovala zvážit možnost zvýšení místních poplatků, jako jsou poplatky za psy nebo svoz komunálního odpadu, daňových výnosů a výnosů z pronájmu majetku. Využit volných obecních prostorů a nabídnout je k podnikatelským účelům občanům obce, čímž se vytvoří nová pracovní místa a zároveň se zvýší příjem obce. Razantnější vymáhání nájmu, aby nedocházelo k opožděným platbám. Využít čerpání dotací z evropské unie. ZÁVĚR Cílem práce je finanční a ekonomická analýza obce Traplice a návrhy optimalizace financování obce, které povedou ke zvýšení příjmů a zajistí nejvýhodnější ekonomický rozvoj obce. Práce je zaměřena především na analýzu časové řady rozpočtových příjmů a výdajů schválených a rozpočtových příjmů a výdajů po změnách. Dále je v práci provedena majetková struktura samostatnou analýzou aktiv a pasiv. Finanční analýza je provedena pomocí horizontální a vertikální analýzy a její vyhodnocení. Pomocí Almanova indexu je proveden výpočet, který dokáže s určitou pravděpodobností napovědět, zda se firma náhodou v nadcházejícím období nechystá zkrachovat. V závěru práce jsou navržena opatření. Přes problémy a starosti, které obec v budoucnu čekají, si myslím, že pokud bude nové zastupitelstvo obce projednávat svá rozhodnutí a takovou intenzitou jako dosud, budou se řídit zásadou opatrnosti a budou pečlivě sledovat vývoj hospodaření, dluhovou službu a finanční zdraví, pak bude jejich práce odměněna spokojeností všech občanů obce Traplic. LITERATURA: [41] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů teorie a praxe. 1. vyd. Praha 7 : Grada Publishing,a.s. 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5. [42] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1.vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. 375 s.ISBN 80-7261-086-4. [43] VINKLER, J. a kol. Traplice 20.století slovácké obce. Ostrava : MORAVIAPRESS, a.s. 1. vyd. 1999.286 s. ISBN 80-238-4114. [44] Traplice.cz [online]. 2006 [cit. 2011-09-16, 19:45]. Informace o obci. Dostupné z WWW: http.//www.traplice ADRESA: Jarmila Čevelová 687 04 Traplice 226 tel.: 775 674 326, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 180 ANALÝZA SPOTREBNÝCH DANÍ A ICH VPLYV NA ŠTÁTNY ROZPOČET SR Denis Durec Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Existencia daní sa spája so vznikom prvých štátnych útvarov. Ich vývoj súvisel s rozvojom štátu a najmä s rozvojom peňažného hospodárstva. Už v období stredoveku postupne narastal význam daní, pričom dominantné postavenie patrilo nepriamym daniam. Osobitosti historického vývoja v jednotlivých štátoch mali dopad aj na postupné formovanie daňových sústav. Až do polovice 18. Storočia boli dane nepravidelným zdrojom príjmu a mali skôr charakter výpomoci. Postupne dane nadobúdajú stabilnú, pravidelnú podobu a špeccifikujú sa na priame a nepriame. Klúčové slova: Odane, dan zo spotreby, spotrebné dane, lieh, daň z liehu, tabak, daň z tabaku, pivo, daň z piva, minerálny olej, daň z minerálneho oleja, štátny rozpočet, daňová sústava, príjmy, výdavky, daňová povinnosť, šumivé víno, ostatné nekvasené nápoje, medziprodukty, benzín, nafta, petrolej, LPG, zemný plyn, clo, colné územie, cigarety, cigarillos, ÚVOD Myšlienka harmonizácie spotrebných daní bola zameraná na harmonizáciu jednak štruktúry spotrebných (selektívnych) daní, ako aj na daňové sadzby. S odstupom času možno konštatovať, že uvedený zámer sa zrealizoval v tom smere, že sa určila oblasť (štruktúra) zdaňovania spotrebnými daňami a sadzby na tovary podliehajúce spotrebným daniam boli stanovené len v minimálnej výške. Dôvodom tohto postupu sú historicky dané a zaužívané odlišnosti systémov selektívnych daní v jednotlivých štátoch ako aj očakávaný predpoklad spontánneho harmonizačného efektu spotrebných daní. Východiskom spoločného systému spotrebných daní je tzv. „systémová smernica“ pre oblasť spotrebných daní č. 92/12/EHS o všeobecných systémoch pre výrobky podliehajúce spotrebnej dani a o vlastníctve, pohybe a monitorovaní týchto výrobkov, ktorá vymedzuje predmet, výrobu, základné pravidlá a mechanizmy pôsobenia spotrebných daní v EÚ. Systémová smernica vymedzila tieto výrobky podliehajúce spotrebným daniam: minerálny olej, alkohol a alkoholické nápoje, tabak a tabakové výrobky. SPOTREBNÉ DANE – ZDAŇOVANIE A VOĽNÝ POHYB TOVAROV V EUROPSKEJ ÚNII Spotrebné dane patria medzi dane zo spotreby a spotrebiteľ ich zaplatí v konečnej cene tovarov podliehajúcich daniam. Spotrebné dane zdaňujú iba niektoré vybrané druhy tovarov, u ktorých je v záujme štátu znížiť ich spotrebu. Aj napriek uvedenému zámeru, výnos zo spotrebných daní predstavuje relatívne stabilný a nezanedbateľný príjem do štátneho rozpočtu, a to najmä v dôsledku nízkej dôchodkovej a cenovej elasticity dopytu po tovaroch podliehajúcich daniam. Na rozdiel od dane z pridanej hodnoty, ktorá je tzv. viacstupňovou daňou, keďže sa uplatňuje na každom stupni v procese výroby a obehu, sa spotrebná daň vyberá iba na jednom stupni, a to najmä pri vyskladnení tovaru prevádzkovateľom daňového skladu a jeho uvedením do daňového voľného obehu alebo pri dovoze tovaru na daňové územie. [1] Zákonná úprava príslušných spotrebných daní by mala zabezpečovať ich neutralitu, ktorá je jedným zo základných princípov nepriamych daní. To znamená, že by sa nemalo prihliadať na postavenie daňového subjektu, sociálne, ekologické alebo ekonomické vplyvy a tiež na pôvod tovaru. Pri spotrebných daniach sa uplatňuje tzv. Pricíp určenia, čo v praxi znamená, že daňová povinnosť vzniká pri uvoľnení na konečnú spotrebu v krajine, kde ku konečnej spotrebe dochádza. [1] Významných medzníkom v zákonnej úprave spotrebných daní bol vstup do SR do EÚ. Jednotlivé zákony o spotrebných daniach zohľadňujú príslušné smernice Rady EÚ (systémovú smernicu, štruktúrne a sadzbové smernice), ktorými sa napĺňa princí voľného pohybu tovarov. Zakladné pravidlá pre oblasť spotrebných daní sú upravené systémovou smernicou Rady č. 92/12/EHS o všeobecných systémoch pre výrobky podliehajúce spotrebnej dani a o vlastníctve, pohybe a monitorovaní takýchto výrobkov. Z dôvodu zavedenia systému kontroly pohybu tovaru podliehajúceho spotrebnej dani (tzv. Excise Movement and Control System – EMCS) a jeho implementácie do pravidiel upravujúcich pohyb tovaru, sa v súčanosti pripravuje nová systémová smernica o všeobecných postupoch pre spotrebnú daň, ktorá by mala nahradiť smernicu č.92/12/EHS. V dôsledku toho je nevyhnutné používať počítačový systém na kontrolu pohybu tovarov podliehajúcich spotrebnej dani, ktorý umožní členským štátom získavať informácie o pohybe tovaru v reálnom čase a vykonávať potrebné kontroly. Odlišné je napríklad vymedzenie tovarov podliehajúcich spotrebnej dani v jednotlivých smerniciach. [1] Výrazná zmena by sa mala dotknúť najmä úpravy pohybu tovaru v režime pozastavenia dane v nadväznosti na EMCS, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 181 od čoho sa očakáva zjednodušenie pohybu tovaru v režime pozastavenia dane v rámci EÚ a posilnenie kontrolného mechanizmu. [1] SPOTREBNÉ DANE V SR Spotrebné dane boli do daňovej sústavy SR zavedené v roku 1993 a spolu s daňou z pridanej hodnoty sú mepramymi daňami zo spotreby, ktoré nahradili dovtedy platnú daň z obratu. Výnosy spotrebných daní v roku 2007 približne 22% z celkových daňových príjmov štátneho rozpočtu SR, oproti 14,7% v roku 1998 čo je nárast o viac ako 7%. Z hľadiska daňového zaťaženia v rámci členských krajin Európskej únie dochádzka presunu daňovejého zaťaženia z priamych daní do nepramych daní, ktorými sú daň z pridanej hodnoty a spotrebné dane. Čo sa týka zdanenia vybraných druhov tovaorv spotrebnými daňami, Slovenská republika v súčasnosti zdaňuje víno, pivo, lieh, tabakové výrobky a minerálny olej a dňom 1.1. 2008 vstúpil do platnosti zákon č. 609/2007 Z. Z. O spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, ktorý od 1.7. 2008 zaviedol v SR spotrebnú daň z elektriky, uhlia a zemného plynu. Vzhľadom k tomu, že elektrina, zemný plyn a pevné palivá (uhlie a koks) sa svojimi vlastnosťami, chakrakterom výroby a distribúcie vyznamným spôsobom odlišujú od ostatných minerálnych olejov a tiež mechaznizmus ich zdaňovania v zmysle smernice 2003/96ES je odlišný, zdaňovanie elektriny, zemného plynu a pevných palív (uhlia a koksu) sa upravilo samostatným zákonom. [2] Graf č. 1: Vývoj výšky spotrebných daní u bezolovnatých benzínov, obdobie 1993-2010 Zdroj: [3] ZÁVER Spotrebné dane patria do sústavy nepriamych daní, ktoré sú svojou podstatou spotrebného charakteru. Daň z pridanej hodnoty, ako univerzálny typ dane z konečnej spotreby, nemôže dostatočným spôsobom postihnúť zdanenie vybraných skupín výrobkov. Túto funkciu plnia spotrebné dane, z ktorých výnos predstavuje nezanedbateľný, relatívne stabilný príjem štátneho rozpočtu závislý od konečnej spotreby vybraných skupín výrobkov, ktorá je nepriamo regulovaná aj výškou daňového zaťaženia. Pri spotrebných daniach sa neuplatnuje tzv. rovná dan, výrobky podliehajúce spotrebným daniam sú zdanované paušálnymi danami určenými na jednotku množstva. Na rozdiel od dane z pridanej hodnoty, ktorá je tzv. viacstupňovou daňou, kedže sa uplatňuje na každom stupni v procese výroby a obehu, je spotrebná dan jednostupnovou daňou. Vyberá sa na jednom stupni, a to v zásade pri vyskladnení vybraného výrobku od výrobcu, pretože sa výrobok stáva zdanitelným už v čase výroby, alebo pri jeho dovoze na danové územie. Uvedeným mechanizmom sa zabezpecuje zníženie rizika možných daňových únikov tým, že vyrobený alebo dovezený predmet spotrebnej dane pri pohybe od výrobcu k spotrebiteľovi je zdanený, nakolko neexistujú žiadne objektívne dôvody, aby sa rizikový predmet dane „pohyboval“ nezdanený. LITERATURA: [45] EUROUNION, Pauličková A. NEPRIAME DANE V SLOVENSKEJ REPUBLIKE. SR: Eurounion spol. s r.o., 2002. ISBN 80-88984-36-X. [46] EKONÓM, Schultzová A. Rabatinová M. Dane zo spotreby. SR: Vydavateľstvo Ekonóm, 2008 37 s. ISBN 97880-225-2643-2. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 182 [47] NOVOTNÝ, T. PETIT PRESS 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné http://natankuj.sme.sk/c/5187898/spotrebne-dane-sa-zvysili-aj-za-ficovej-vlady.html. na ADRESA: Denis Durec Mládežnícka 465/2 914 41 Nemšová Slovensko tel.: 00421911 414 373 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 183 WWW: „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 184 KOMPARACE ADMINISTRÁTORŮ A CUSTODIÁNŮ HEDGEOVÝCH FONDŮ A JEJICH ANALÝZA Aleš Korvas Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Předmětem této práce je analýza a následná komparace rozdílných účetních metod a metodiky, které požívají Custodiani a Administrátoři v oblasti Hedgeových fondů pro stanovení výše poplatku, neboli performance fee, na základě překročení High Water Mark, investora a míru zasažení jeho investice. Tato problematika je ve velké míře nedostatečně vysvětlena s odůvodněním, že investoři do alternativního investování, čili i do hedgeových fondů jsou zkušení investoři u kterých se předpokládá znalost těchto metod. Stanovení postupu a metoda kalkulace jednotlivých kalkulaci je záležitosti každého jednotlivého fondu a proto jsou metody od sebe navzájem velmi odlišné. V této práci je popsána jak oblast Hedgeových fondů, jejich fungování tak jednotlivé metody výpočtu a jejich srovnání - komparace. Klíčová slova: Hedgeový fond, Performance fee, Management fee, High Water Mark, Equalisation ÚVOD Hedgeové fondy, jako alternativní možnost investování nejsou určeny pro širokou veřejnost, ale pouze pro zkušené investory z řad institucionálních investorů a tzv. High Net Worth (HNW) individualit, neboli vysoce bonitních fyzických osob. Z toho také vycházejí požadavky kontrolních úřadů na vedení administrace, povolené formy investic zahrnutých do portfolií a úpravy jednotlivých tříd a jejich řízení rizik. Manažeři hedgeových fondů, na rozdíl od investičních fondů nabízených drobným střadatelům, nemají v podstatě žádná omezení nařízená od kontrolních úřadů do jakých komodit, investičních tříd a v jakém množství mohou investovat. Každý ze zájemců o investování do hedgeových fondů si musí být vědom rizik, jež sebou tato forma alternativního investování přináší. Absence téměř jakýchkoliv limitů a omezení, není bezdůvodná. Alternativní investice jsou schopny dosáhnout astronomických zisků v porovnání s běžnými investičními nástroji, na druhou stranu je nutné počítat také s možností velkých ztrát. U institucionálních a HNW investorů se počítá s faktem, že jsou obeznámeni s možností ztráty v rozsahu, jež by mohla být u běžných drobných investorů v podstatě likvidační. HEDGEOVÝ FOND Historie hedgeových fondů sahá do roku 1949, kdy byl Američanem Alfredem Jonesem vytvořen první hedgeový fond. O 20 let později se datuje vznik prvního Fondu Hedgeových Fondů. Ten byl vytvořen bankou Banque Edmond de Rothschild. Téměř neuvěřitelný nárůst objemu spravovaných aktiv (asset under management – AUM) zaznamenala oblast Fondu Hedgeových Fondů mezi léty 1990, kdy bylo na světě registrováno a spravováno 31 fondů, spravujících objem aktiv v celkové hodnotě necelých USD 1.8 miliardy. Na konci roku 2008 byl již počet registrovaných Fondu Hedgeových Fondů 3000 a celkový objem AUM převyšoval USD 593 miliard. Celková hodnota aktiv spravovaných celým odvětvím hedgeových fondů, čili jednotlivé Hedgeové Fondy společně s Fondy Hedgeových Fondů překročil hodnotu USD 1.4 bilionu. Už z výše uvedených čísel vyplývá, že Hedgeové fondy jako celek mají, přehnaně řečeno, ve své moci jakoukoliv měnu nebo jakýkoliv stát. To lze ukázat např. na vývoji české koruny vůči britské libře (GBP). Od poloviny roku 2008 do konce roku 2009 kurz CZK propadl ze 43 korun až na 26 CZK/GBP. Tento pokles ale nebyl způsoben tak markantním poklesem britské ekonomiky nebo vzestupem ekonomiky české. Jednalo se čistě o spekulativní skupování české měny několika hedgeovými fondy z Londýna, což hnalo kurz koruny vůči libře nahoru. Ač se jejich jednání nezakládalo na žádném logickém základu, Česká národní banka v té době dokonce několikrát zasáhla snížením úrokových sazeb, což by za běžného stavu mělo za následek snížení kurzu vůči ostatním měnám, neboť investoři by nechtěli nakupovat českou měnu, pokud se jim snižuje výnos (dle úrokových sazeb). I přesto však fondy nadále pokračovali ve zkupování české měny a její kurz tak stoupal strmě nahoru. Přehnaně řečeno, hedgeové fondy si díky obrovským objemům, kterými disponují mohou dovolit měnit kurzy jakékoliv měny, a to včetně Eura nebo amerického dolaru. Guvernér České Národní Banky, Miroslav Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny o Hedgeových fondech řekl: „Umožňuje investovat těm, kteří rizika chápou. Dodávají trhům likviditu, čímž konzervativnějším hráčům dávají jistotu, že prodají, či nakoupí, když budou potřebovat. Napomáhají i efektivní alokaci kapitálu. Zjednodušeně řečeno: jsou mnohem méně tvůrci špatných událostí a mnohem více posly „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 185 špatných, ne jimi generovaných zpráv o událostech, které v drtivé většině vznikly bez jejich přičinění. Tím, že se jich zbavíme, se žádný problém nevyřeší.“ [1] Jednou z největších výhod hedgeových fondů oproti běžným fondů je možnost zajišťování pomocí prostředků jež běžné fondy používat nemohou. Mezi ně patří například shortování (neboli prodávání na krátko), finanční páka… Graf 1: Srovnání výkonnosti indexů a Fondu hedgeových fondů QSAM AE, akcií třídy A vedených v měně USD Zdroj: [4] HIGH WATER MARK A EQUALISATION V první řadě je potřeba vymezit pojmy Performance fee, High Water Mark (HWM) a Equalisation nebo někdy také Equalisation factor (EQ). Oba dva termíny HWM a EQ se používají jako účetní technika ke stanovení výše performance fee, které jsou značným zdrojem příjmů každého Hedgeového Fondu. PERFORMANCE FEE Již dříve bylo zmíněno, že poplatky, které si fond účtuje a které pro fond jako takový představují zisk jsou složeny ze dvou částí a to z management fee (poplatek za správu fondu) a z performance fee. Management fee, který bývá fakturová kvartálně a jeho výše se odvíjí od celkového množství aktiv, jeho výše se většinou pohybuje mezi úrovní 1-5 %. Management fee je placen bez ohledu na výkonnost fondu v daném roce. Dalším poplatkem bývá performance fee, který je běžnou vlastností používanou většinou alternativních investičních fondů a jsou hlavním zdrojem příjmů naprosto majoritní většiny hedgeových fondů. Performance fee často tvoří hlavní část odměny investičních manažerů. Performance fee bývá také označováno jako Incentive fee. Existuje několik metod jak kalkulovat performance fee, některé jsou běžnější než jiné. Metoda kalkulace, adoptovaná tím kterým fondem bývá vždy zmíněna v PPM a často také bývá součástí ročního finančního výkazu. Všeobecně vzato, momentálně neexistuje žádná předepsaná metoda, která je nařízena pro použití jak performance fee kalkulovat. V podstatě záleží pouze na hedgeovém Fondu jakou metodu si vybere. Hlavní základ je postaven na principu, že investiční manažer je placen na základě toho, jakou se mu daří dosahovat výkonnost. Jednoduše řečeno, čím více vydělá pro klienty, tím více pak vydělá on sám. Nejjednodušeji řečeno performance fee je vyjádření většinou v procentech (obvykle to bývá 2-25 %) z nárůstu čistého NAV. Pokud fond v daném roce dosáhne navýšení NAV o 50 %, z těchto 50 % zaplatí investor fondu poplatek 25 %. Vězte, že v současné době,kdy existuje přes 2500 registrovaných Hedgeových fondů, neexistuje shoda na tom, jaká je ta nejlepší metoda kalkulace performance fee. Existují dvě základní metody kalkulace performance fee – na základě úrovně fondu nebo takzvaná per share basis, čili na základě výpočtu za akcii. FUND LEVEL BASIS Výkonnost je kalkulována na úrovni celého fondu a ne na úrovni jednotlivého akcionáře. Je měřena pomocí nárůstu NAV celého fondu po přidání vkladů a výběrů. Fund level basis je jednoduše pochopitelná pro investora a jednoduchá pro kalkulaci. Nicméně má dva nedostatky. Pokud akcionář vloží peníze do fondu během období kalkulace, v okamžiku, kdy fond bude převádět do dalšího období ztrátu z minulosti, akcionář neutrpí žádnou ztrátu na „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 186 performance fee pokud NAV za akcii zase vzroste a měl by být dodržen správný postup pro převedení účetní ztráty z minulého období. Aby se předešlo této chybě, používá se metoda Per Share basis. PER SHARE BASIS Tato metoda má několik variant jak být využita a soudí se, že je spravedlivější k rozdělování a ke kalkulaci performance fee než fund level basis. Může se jednat buď o vytvoření každému novému akcionáři novou share vlase nebo používání takzvané Equalisation. Tato metoda je vysvětlena dále v kapitole. HIGH WATER MARK Jedná se o imaginární úroveň nejvyššího dosaženého Net Asset Value (NAV) daného fondu. „NAV je hodnota, která je klíčová pro stanovení výkonnosti fondu a velmi zjednodušeně řečeno představuje hodnotu majetku fondu / počet vydaných akcií. Čím vyšší NAV, tím vyšší je hodnota majetku fondu a tím pádem je také vyšší zisk pro investora. Dosažení co možná nejvyšší NAV je základem pro existenci fondu nebo Fondu Fondů.“ [2, s. 198] High Water Mark se nazývá nejvyšší dosažená hodnota NAV. High Water Mark zajišťuje, že manažer fondu nebude mít vyplaceny obrovské bonusy za slabou úroveň a výkonnost. Pokud manažer prodělá peníze svých investorů v jednom roce, musí jejich investici „dostat“ nad dříve dosaženou nejvyšší úroveň, než si bude moct nárokovat vyplacení bonusu. EQUALISATION Jeden z investičních manažerů z Velké Británie Dermot Butler jednou napsal. „Na vlastní oči jsem viděl, že i jenom zmínka o Equalisation způsobila, že oči jedněch z nejsofistikovanějších účetních, některých velmi známých fondů zesklovatěly, téměř v nich byl vidět strach, jednoduše měli výraz někoho, kdo právě viděl film Vymítač ďábla.“ [3] CO JE EQUALISATION A PROČ ZPŮSOBUJE TAKOVÉ PROBLÉMY? V kontextu alternativního investování a hedgeových fondů, stejně jako jiných open ended fundů, které platí performance nebo incentive fee . Equalisation znamená účetní metodu, navrženou k ujištění, že nejenom investiční manager dostane zaplacenu korektní performance fee, ale také k tomu, že performance fee je spravedlivě rozděleno mezi každého investora fondu. JAK VLASTNĚ FUNGUJE EQUALISATION A JAK POMŮŽE ELIMINOVAT TYTO ANOMÁLIE Dříve než se pustím do diskuse o metodách Equalizace, musím se zmínit o faktu, jak mnoho alternativních manažerů a hedgeových fondů stále ještě operuje bez aplikování jakékoliv metody Equalizace. To je způsobeno především snahou o zbavení se komplikací, otravy a úzkosti spojenou s aplikací některé z metod Equalizace na účty fondu. Všechny systémy jsou ve větší či menší míře „nepřátelské“ vůči investorovi a upřímně, někteří investoři nejen, že mají obrovské potíže s porozuměním, ale velmi často také mají potíže s poznáním, že se jedná svým způsobem o podvod na ně. S tímto konstatováním věřím, že je jasné, že Equalisation je nezbytná, nejen z důvodu ujištění, že Investiční manažer si vezme každý Dollar, který vydělá, ale také k tomu, že tyto performance fee,jakmile jsou zaplaceny jsou rovnoměrně rozděleny mezi investory. Není a nemůže být správné, že kvůli vyhnutí se složitým účetním operacím a postupům by měl jeden investor doplácet na druhé. ZÁVĚR Vlastní doporučení pro synchronizaci a optimalizaci jednotlivých metod by bylo poměrně jednoduché. Vybrat pouze jednu metodu, které by byla používána všemi fondy a investičními skupinami působícími na poli alternativního investování. Toto by mělo být jednoduše kontrolováno jednoduše kontrolními autoritami v místech, kde jsou fondy registrovány. Pokud klient investuje do několika různých fondů, což je samozřejmě běžná praxe kvůli diverzifikaci rizika, věděl by, že ať vloží prostředky do jakéhokoliv fondu, performance fee se bude počítat vždy stejně. Ovšem, toto je ve své podstatě nemyslitelné a v praxi nerealizovatelné. Má to několik důvodů. Za prvé: V součastné době neexistuje metoda, která by splňovala absolutně všechny body, které jsou zmíněny v seznamu přání v dřívějších kapitolách. Nesplňuje a nikdy ani splňovat nemůže všechny body a to především z legislativních důvodů daného domicilu fondu. Do doby, dokud bude Equalisation existovat, budou také existovat různé metody jejich kalkulací, které budou pro daná fond nejvhodnější. Toto je ve většině případů určeno kombinací potřeb trhu. Například výběr, zda bude vhodné použít pro fond metodu Série a jejich konsolidace bude jasně dané třeba skutečností, že fond je registrován na Irské burze, kde je tento požadavek elementární, nehledě na fakt, že s výběrem metody musí být v první řadě spokojený sám investiční manažer. Další faktor, který musí být vážně zohledněn je možnost administrátorů (custodianů) správně kalkulovat NAV pomocí vybrané metody. Jak už bylo zmíněno, samotné kalkulace, subscription a redemption provádí custodian, takže pokud Investiční manažer vybere určitou metodu, kterou bude chtít používat, ale custodian nebude mít možnost tuto metodu, ať už z jakéhokoliv důvodu aplikovat a použít, bude samotný výběr manažera k ničemu. Tento výběr by měl „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 187 tedy zůstat čistě na rozhodnutí administrátora, aby byl s danou metodou nejen spokojený, ale hlavně aby jí po důsledků rozuměl. Ať už je výběr jakýkoliv, nikdy nebude moc být popsán jako stoprocentně spravedlivýa laskavý k investorům a jednoduchý na pochopení. Ale nikdy nemůžete mít všechno! LITERATURA: [48] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY [online]. 2012 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z WWW: http://www.hedgefond.cz/news/miroslav-singer-hedgeove-fondy-spatne-zpravy-nevytvareji/ [49] LEWIS, R. ; ENDRYL D. Advanced financial accounting, fifth edition, Pitman Publishing, Great Britain, 1996, 296 s., ISBN 0-273-62291-9 [50] BUTLER, D. EQUALISATION, IS IT WORTH THE HEARTACHE? [online]. 2010 [cit. 2011-09-15]. Dostupné z WWW: http://www.customhousegroup.com/userfiles/file/database/8429819Equalisation %202009.pdf [51] Graf č. 1: Srovnání výkonnosti indexů a Fondu hedgeových fondů QSAM AE, akcií třídy A vedených v měně USD ADRESA: Aleš Korvas Sportovní 1513 Staré Město 686 03 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 188 FINANČNÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA SPOLOČNOSTI NISSENS SLOVAKIA S.R.O. Lenka Kozáková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Bakalárska práca sa zaoberá finančnou analýzou spoločnosti Nissens Slovakia, s.r.o., ktorá je výrobcom automobilových chladičov, produktov pre klimatizácie a tepelné riešenia. V teoretickom základe je definovaná finančná analýza, jej význam, cieľ a metódy. V praktickej časti je opísaná história spoločnosti od jej vzniku, charakteristika spoločnosti, je vypracovaná SWOT analýza, horizontálna a vertikálna analýza súvahy a uskutočnená analýza pomocou výpočtu pomerových ukazovateľov. Všetky informácie potrebné na uskutočnenie finančnej analýzy boli čerpané z firemných účtovných výkazov za roky 2005 – 2011. Na základe uskutočnenej finančnej analýzy a zisteného finančného zdravia je navrhnutá optimalizácia výkonnosti a predikcia vývoja spoločnosti pre budúce obdobie, ktorá pomôže podnikovému managementu pri inovácii systému plánovania, pri skvalitnení podnikového riadenia. Kľúčové slová: finančná analýza, spoločnosť, Nissens Slovakia, s.r.o., súvaha, výkaz ziskov a strát, pomerové ukazovatele, likvidita, rentabilita, zadlženosť, aktivita ÚVOD Finančná analýza je dôležitou súčasťou finančného riadenia každej spoločnosti. Historicky vznikla následne po vzniku peňazí, avšak moderná forma jej bola daná až koncom 19. storočia, po druhej svetovej vojne. Pomocou finančnej analýzy je možné získať informácie o aktuálnom finančnom stave spoločnosti, predpokladať jej budúci vývoj, ale aj odhaliť problémy v jej hospodárení a ich príčiny. Dáva nám ucelený prehľad o finančnom zdraví, jej cieľom je odhaliť silné a slabé stránky spoločnosti. Hlavnými zdrojmi informácií pre finančnú analýzu sú súvaha, výkaz ziskov a strát a výkaz cash-flow. FINANČNÁ ANALÝZA - CHARAKTERISTIKA Úspešnosť alebo neúspešnosť podnikania sa odzrkadľuje vo finančnej situácii podniku. Finančná analýza alebo tiež finančný rozbor je súčasťou finančného riadenia a predstavuje spätnú informáciu o tom, kam podnik v jednotlivých oblastiach došiel, v čom sa mu jeho predpokladu podarilo splniť a kde naopak, prišlo k situácii, ktorej chcel predísť, alebo ktorú nečakal. Finančná analýza predstavuje analýzu finančných výkazov s cieľom zamerať a interpretovať výsledky a činnosti firmy v minulých obdobiach, vyjadriť súčasnú finančnú situáciu podniku a ohodnotiť predpokladanú budúcnosť finančného hospodárenia podniku. Pre každú firmu je podstatné na základe zistených výsledkov stanovenie firemnej stratégie. „Firemná stratégia uvádza prostriedky na dosiahnutie cieľov. Firma si stanovuje ciele a stratégie s ohľadom na ekonomické, inštitucionálne a kultúrne prostredie, v ktorom chce pôsobiť. Sú to najmä maximalizácia výnosov majiteľov firmy, poskytnutie podnetných a stabilných podmienok zamestnancom a integrácia s národnými cieľmi a politikami.“ [10, s. 5] Predmetom finančnej analýzy je finančná situácia podniku. Finančná analýza je východiskom rozhodovacieho procesu, reaguje na silné a slabé stránky finančnej situácie podniku. Je zameraná na poznanie činiteľov pôsobiacich na finančnú situáciu podniku, vyhľadanie najúčinnejších riešení v oblasti využitia finančných zdrojov a formuluje finančné ciele a prostriedky pre budúce obdobia vo finančnom pláne spoločnosti. Úlohou finančnej analýzy je hodnotenie finančnej situácie podniku. „Na základe poznatkov získaných z tejto analýzy sa formuluje návrh opatrení na zlepšenie finančnej situácie a formulujú sa ciele pre tvorbu finančného plánu.“ [8, s. 57] Cieľom finančnej analýzy je zhodnotenie finančnej situácie, čiže finančného zdravia podniku, a zistenie príčin, ktoré ju ovplyvnili. Snaží sa pokiaľ možno o komplexné vyjadrenie finančnej situácie podniku, to je určiť všetky činitele, ktoré determinovali finančné zdravie podniku. K základným cieľom finančného riadenia podniku patrí predovšetkým dosahovanie finančnej stability, a to schopnosťou dosahovať zisk, zaisťovať prírastok majetku, zhodnocovať vložený kapitál a zaistenie platobnej schopnosti podniku. Za finančne zdravý podnik možno považovať podnik, ktorý je v danej chvíli aj perspektívne schopný napĺňať zmysel svojej existencie. FINANČNÁ ANALÝZA NISSENS SLOVAKIA, S.R.O. Prvoradým cieľom každej spoločnosti v trhovej ekonomike je dosahovanie zisku a zabezpečenie dobrého finančného „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 189 zdravia, vytvorenie a využívanie silných a odhalenie slabých stránok, zameranie sa na využitie príležitostí a eliminovanie hrozieb. Finančná analýza používa rôzne metódy na zistenie súčasného stavu finančného zdravia podniku, na základe ktorých je možné stanoviť tiež predikciu budúceho možného vývoja a zistiť tak, kam daná spoločnosti ekonomicky smeruje. Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a zhodnotením finančnej situácie spoločnosti Nissens Slovakia, s.r.o., ktorá je dcérskou spoločnosťou dánskej firmy Nisses A/S, pôsobiacej na trhu s výrobou priemyselných a automobilových chladičov už s deväťdesiat ročnou tradíciou. Je tu popísaná história spoločnosti od jej založenia až po súčasnosť, jej hodnoty a ciele. Na vypracovanie finančnej analýzy boli použité dáta z účtovných výkazov a výročných správ spoločnosti za roky 2005 až 2011. Ako už bolo spomenuté Nissens Slovakia, s.r.o. je dcérskou spoločnosťou dánskej firmy Nissens A/S, preto je vidno značný vplyv materskej dánskej materskej spoločnosti na jej ekonomickú činnosť. Na zhodnotenie finančného zdravia spoločnosti bola použitá SWOT analýza, horizontálna a vertikálna analýza súvahy, analýza pomerovými ukazovateľmi aktivity, likvidity, zadlženosti a rentability. Na zistenie predikcie budúceho ekonomického vývoja bol bola použitá metóda Alamanovho vzorca – Zscore, index IN05 a index bonity. Horizontálna analýza porovnala vývoj veličín v čase, v tomto prípade za posledných sedem rokov. Na základe porovnania jednotlivých zložiek aktív bolo zistené, že spoločnosť dosiahla naväčšiu hodnotu aktív 32099 tis. EUR v roku 2008 kedy bola dostavaná druhá výbobná hala a bola rozšírená výrobná činnosť spoločnosti. Vývoj aktív má stúpajúcu tendenciu. Najvyššiu hodnotu pasív 32099 tis. EUR, ako aj pri horizontálnej analýze aktív dosiahla firma v roku 2008. Pri vertikálnej analýze bol porovnaný podiel jednotlivých zložiek na majetku spoločnosti, najväčšiu časť aktív spoločnosti tvorí väčšinou neobežný majetok, ktorého zastúpenie bolo v roku 2007 až skoro 62 %, spoločnosť v tomto roku rozširovala svoje výrobné kapacity a investovala do nákupu DHM. Obežný majetok dosiahol svoju najväčšiu hodnotu v roku 2008, kedy tvoril takmer 64 % celkových aktív spoločnosti. V štruktúre pasív najväčší podiel tvoria cudzie zdroje, ktorých navyššia hodnota bola zaznamenaná v roku 2008 až skoro 90 %. Tento vysoký podiel cudzích zdrojov na majetku je pre spoločnosť nevýhodným, mala by sa snažiť znížiť množstvo krátkodobých záväzkov, ale aj pohľadávok, ktoré sú najmä voči materskej spoločnosť Nissens A/S, pretože tá je jediným odberateľom výrobkov a následne predajcom konečnému zákazníkovi. Vysoký podiel cudzích zdrojov robí spoločnosť nestabilnou, mohli by sa vyskytnúť problémy napríklad v prípade žiadosti o úver, preto by sa ich percento v majetku spoločnosti malo znížiť. Ukazovatele aktivity by mali dosahovať, čo najnižších hodnôt. Doba obratu celkového kapitálu, ako aj doba obratu vlastného kapitálu dosahovala v sledovanom odbobí veľmi vysokých hodnôť, tak ako aj doba obratu záväzkov a pohľadávok, aktív a zásob. Toto predstavuje pre spločnosť nepriaznivý stav, avšak možno povedať, že hodnoty všetkých týchto ukazovateľov majú klesajúci trend, a to naznačuje zlepšenie vývoja spoločnosti. Spoločnoť by sa mala zamerať hlavne na zníženie stavu skladových zásob a ich efektívnejšie využitie. Všetky ukazovatele rentability sa pohybujú v kladných hodnotách, čo má pre spoločnosť pozitívny vplyv. Tendencia vývoja ukazovateľov je stúpajúca, až na rok 2010 kedy bol zaznamenaný pokles všetkých ukazovateľov hlavne kvôli tomu, že spoločnosť bola ovplyvnená celosvetovou hospodárskou krízou. Celková zadlženosť spoločnosti dosiahla až 89,5 %, a to v hospodárskom roku 2008. Táto hodnota predstavuje veľmi vysokú mieru zadlženosti, mala by dosahovať maximálne 50%. Miera zadlženosti spoločnosti dosiahla vo všetkých sledovaných rokoch vysokých hodnôt, aj keď vývoj tohto ukazovateľa začal mať od roku 2008 klesajúcu tendenciu, miera hodnoty dosahuje stále viac ako 70 %, z tohto porovnania môžeme konštatovať nie veľmi dobrú situáciu spoločnosti, avšak tie negatívne výsledky boli dosiahnuté najmä preto lebo spoločnosť má vysoký podiel cudzích zdrojov na majetku spoločnosti a tiež preto, lebo výsledky hospodárenia sú ovplyvnené tým, že spoločnosť celú svoju produkciu predáva materskej spoločnosti v dánsku bez takého rabatu, s akým sú následne materskou spoločnosťou predávané zákazníkovi, čo výrazne ovplyvňuje finančnú situáciu a tržby spoločnosti. Všetky zistené hodnoty ukazovateľov likvidity mali kolísavú tendenciu a boli namerané menej ako hodnota 1, čo pre podnik predstavuje nepriaznivý vývoj a nestabilnú finančnú situáciu. Tento stav je spôsobený najmä tým, že spoločnosť je pobočkou materskej spoločnosti v Dánsku ako bolo už spomenuté pri hodnotení ukazovateľov zadlženosti a z tých istých dôvodov je aj vývoj ukazovateľov likvidity nepriaznivý. Použitím Almanovho modelu a indexu IN05 na zhodnotenie celkového finančného zdravia spoločnosti a predikciu jej ďalšieho hospodárskeho vývoja, sa ukázalo, že vypočítané hodnoty obidvoch modelov sa nachádzajú v sivej zóne, čo zaraďuje Nissens Slovakia, s.r.o. medzi spoločnosti s neurčitou finančnou situáciu, avšak trend vývoja obidvoch modelov má stúpajúcu tendenciu, a tým naznačuje pozitívny ekonomický vývoj do budúcich období. Index IN05 v poslednom hospodárskom roku ukazuje zlepšenie situácie a spoločnosť sa približuje k bodu, ktorý značí vytváranie hodnôt. Výsledky vypočítaných hodnôt indexu bonity sa pohybujú okolo hodnoty 1 pre celé sledované obdobie a informujú o prosperite spoločnosti, v tomto prípade je spoločnosť prosperujúca a vývoj hodnôt tohto ukazovateľa má stúpajúci charakter. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 190 Graf č. 1 : Porovnanie Z-score a IN05 Zdroj: [1-7], vlastné spracovanie Vyhodnotením SWOT analýzy bolo zistené, že k silným stránkam spoločnosti patrí hlavne vysoká kvalita vyrábaných produktov, široký sortiment výrobkov, väčšinu chladiacich zariadení je možné umiestniť do viacerých modelov automobilov a silná predajná sila na hlavných trhoch. Naopak slabé stránky tvorí nedostatočná pripravenosť na väčší objem výroby a nedostatky v riadení skladového hospodárstva, na ktoré bolo navrhnuté opatrenie zavedenia metódy „just in time“ a metódy Kanban kariet, čo by výrazným spôsobom ušetrilo náklady spoločnosti, a tiež by bolo potrebné dohodnúť lepšie obchodné podmienky s niektorými dodávateľmi. Spoločnosť by sa mala zamerať na využitie príležitosti preniknutia na nové trhy a vybudovania veľkoobchodnej siete zákazníkov, a tiež na väčšiu propagáciu svojich výrobkov. Pomerne dosť veľkú hrozbu predstavujú konkurenční výrobcovia, ktorí sú schopní ponúknuť zákazníkom priaznivejšie ceny a široký sortiment výrobkov, najmä konkurenti z Ázijských krajín. Po vypracovaní finančnej analýzy na základe zistených výsledkov bol vytvorený návrh optimalizácie financovania spoločnosti Nissens Slovakia, s.r.o. a stanovenie predikcie činnosti spoločnosti pre zaistenie najvýhodnejšieho ekonomického vývoja pre nasledujúce obdobia. Bakalárska práca splnila svoj cieľ a tieto zistené výsledky pomôžu podnikovému managementu pri inovácii systému plánovania, pri skvalitnení podnikového riadenia a controllingu spoločnosti. ZÁVER Aj keď sa finančné zdravie spoločnosti na základe vypočítaných hodnôt javí ako neurčité alebo až nepriaznivé, je možné predpokladať pozitívny vývoj a zlepšenie ekonomickej situácie v budúcom období. K zlepšeniu finančnej situácie spoločnosti by prispelo prijatie navrhovaných odporúčaní, ako sú využívanie vlastného samofinancovania, a tým zníženie zadlženia, znižovanie prevádzkových a režijných nákladov, propagácia spoločnosti najmä v tuzemsku, zníženie stavu zásob, udržiavanie optimálneho stavu zásob, aby bola dosiahnutá vysoká úroveň zákazníckeho servisu a aby náklady na udržiavanie stavu zásob boli prijateľné. Do zásob by mali byť investované iba nevyhnutne potrebné finančné prostriedky, čím by sa ušetrili náklady na skladovanie a finančné prostriedky na pracovníkov, ktorí by mohli vykonávať inú pracovnú činnosť ako manipuláciu s materiálom, ktorý sa aktuálne nevyužíva vo výrobe. Nissens má veľmi dobre vybudovanú orientáciu na zákazníkov, snaží im vyhovieť vo všetkých smeroch, čo predstavuje veľmi dobrú základňu pre udržanie si stálych, ale i získanie nových zákazníkov. Tejto stratégie by sa spoločnosť mala aj naďalej držať, pretože to pozitívne vplýva na jej ekonomickú činnosť a ďalší rozvoj. ZDROJE: [52] Nissens A/S. Annual report 2005. Horsens, 2009. Intranetový systém. [53] Nissens A/S. Annual report 2006. Horsens, 2009. Intranetový systém. [54] Nissens A/S. Annual report 2007. Horsens, 2009. Intranetový systém. [55] Nissens A/S. Annual report 2008. Horsens, 2009. Intranetový systém. [56] Nissens A/S. Annual report 2009. Horsens, 2009. Intranetový systém. [57] Nissens A/S. Annual report 2010. Horsens, 2009. Intranetový systém. [58] Nissens A/S. Annual report 2011. Horsens, 2009. Intranetový systém. [59] KRÁĽOVIČ, J.; VLACHYNSKÝ, K. Finančný management. 2. vyd. Bratislava : Ekonomická univerzita, 2006. 455 s. ISBN 80-8087-042-0. [60] STICKNEY, C. P.; WEIL, R. L. Financial accounting. Oralndo : The Dryden Press, 2000. 372 s. ISBN 0-03025962-2. [61] BARAN, D. Finančná analýza a plánovanie I. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2011. 68 s. ISBN 978-80-7314-245-2. ADRESA: Lenka Kozáková „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 191 Moravské Lieskové Šance 1339 91642 Moravské Lieskové +421915419752 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 192 ANALÝZA DOPADŮ GLOBÁLNÍ KRIZE NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V ČR Veronika Sýkorová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole je zpracován teoretický základ všeobecné ekonomické teorie, příčiny hospodářských cyklů, historie hospodářských krizí. V analytické části práce kapitola dvě až pět je popsán jak finanční krize a kde vznikla, a jak se projevila v místě svého vzniku. Jakým způsobem a jaký dopad měla krize na jednotlivé makroekonomické ukazatele ve sledovaném období v České Republice, konkrétně na vývoj HDP, nezaměstnanosti, hrubé průměrné mzdy, inflaci a platební bilanci zahraničního obchodu, vývoj české koruny ve sledovaném období v časových řadách od roku 2001 do roku 2011. V kapitole šest bude popsán princip fungování neuronových sítí a predikce vývoje ekonomiky v ČR. V sedmé závěrečné kapitole budou zpracovány návrhy a doporučení pro stabilizaci ekonomiky v ČR. V závěru bakalářské práce, je shrnuto jakým způsobem hospodářská krize přispěla k naším rozpočtovým problémům a jak se česká ekonomika vyhnula její první fázi – finanční krizi a jak nás zasáhla její druhá část- hospodářská recese. Klíčová slova: hospodářská krize, globální krize, ekonomie, hospodářský cyklus, nezaměstnanost, průměrná hrubá mzda, míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, inflace, platební bilance, obchodní bilance ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila analýzu dopadů globální krize na makroekonomické ukazatele v České Republice. Finanční krize je téma, které se v současné době dotýká života každého jednotlivce, každé firmy i zemí. Počátek krize začal na trhu hypoték v USA v roce 2007. V následujících měsících se z původní hypoteční krize stala krize finanční a následovala krize hospodářská, která posléze překonala hranice USA a zasáhla do dalších světových ekonomik včetně té naší. Původně se hypoteční krize objevila v USA v polovině března roku 2007, kapitálové trhy ale výrazně ovlivnila až v polovině července roku 2007. Do Evropy se krize dostala v první polovině srpna 2007. Původ má v sektoru amerického hypotečního trhu pro méně bonitní klienty a na základě benevolentního přístupu bank, které poskytovaly úvěry těmto klientům, kdy po období relativně nízkých úrokových sazeb začala z důvodu rostoucích inflačních tlaků Americká centrální banka (FED) zvedat úrokové sazby, což vedlo ke zvýšení úrokových sazeb hypoték a výše splátek těchto klientů. Méně bonitní dlužníci následně přestali splácet hypoteční úvěry a někteří ani nezačali. V reálné ekonomice musely nefinanční podniky čelit v průběhu roku 2008 řadě nepříznivých okolností. V důsledku krize na světových finančních trzích docházelo ke snižování zahraniční a následně i domácí poptávky. Firmy měly problém s financováním, protože banky v souvislosti s globální finanční krizí výrazně přitvrdily úvěrové standardy a v řadě případů zdražily firmám zdroje. Snížily se mzdy, zvýšila se nezaměstnanost a tím pádem došlo i k růstu cen. K těmto okolnostem se ještě od poloviny roku 2007 připojilo silné posilování měnového kurzu. Toto posilování se negativně promítlo do konkurenceschopnosti podniků, což dále přispívalo k jejich rostoucí míře platební neschopnosti. K hlavním činitelům platební neschopnosti podnikového sektoru patřil ekonomický růst, úroveň zadluženosti podniků a měnový kurz. Postupně docházelo ke zvýšení míry platební neschopnosti, zvýšil se podíl nesplacených úvěrů, a zpřísnily se úvěrové standardy bank. Příjmy domácnosti byly ovlivněny vysokou inflací, rostl poměr dluhu k disponibilním příjmům, finančním aktivům. V Evropě a České Republice se následky globální krize, která vypukla v USA v roce 2007, projevily až v roce 2008 po krachu čtvrté největší investiční banky USA Lehman Brothers. Bakalářská práce analyzuje dopady globální krize na makroekonomické ukazatele v ČR. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole je zpracován teoretický základ všeobecné ekonomické teorie, příčiny hospodářských cyklů. Jsou popsány jednotlivé strukturální a cyklické vývoje, grafické zpracování hospodářského cyklu, historie hospodářských krizí a také jsou jednotlivě popsány makroekonomické pojmy nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, typy nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti, inflace, mírná, pádivá, hyperinflace, hrubý domácí produkt a platební bilance. Každý z těchto ukazatelů na sebe působí a jakákoliv změna jednoho z nich ovlivní chování druhého. V analytické části práce kapitola dvě až pět je popsán jak finanční krize a kde vznikla, jak se projevila v místě svého vzniku, jaký vliv to mělo na obchodní bilanci USA, USA a EU, USA a Číny. Jakým způsobem a jaký dopad měla krize na jednotlivé makroekonomické ukazatele ve sledovaném období v České republice. Konkrétně budou rozebrány dopady krize na vývoj HDP, vliv HDP na jednotlivé složky poptávky, na odvětví do meziročních změn, nezaměstnanost, poměr zaměstnaných a nezaměstnaných, výše hrubé průměrné mzdy, inflaci a platební bilanci zahraničního obchodu, vývoj české koruny v poměru k EUR jak se vyvíjela ve sledovaném období v časových řadách od roku 2001 do roku 2011. Jednotlivé ukazatele jsou zpracovány pomocí grafických metod a tabulek za podmínky, kdy „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 193 byly-nebyly ovlivněny krizí a jsou následně popsány. V kapitole šest bude popsán princip fungování neuronových sítí a následně bude zpracována predikce dalšího vývoje ekonomiky v ČR. V sedmé závěrečné kapitole budou zpracovány návrhy a doporučení pro stabilizaci ekonomiky v ČR. Jsou popsány jednotlivá protikrizová opatření vlády a případná možná doporučení pro stabilizaci české ekonomiky. V závěru bakalářské práce, je shrnuto jakým způsobem hospodářská krize přispěla k naším rozpočtovým problémům a jak se česká ekonomika vyhnula její první fázi – finanční krizi a jak nás zasáhla její druhá část- hospodářská recese, která stále roste a vyvíjí se do současného reálného období ekonomiky. Velká důležitost je přikládána vývoji exportních trhů. V bakalářské práci jsou informace čerpány z odborné literatury, odborných dokumentů a publikací. Jsou použity i internetové zdroje. K získání statistických údajů je využita databáze Českého statistického úřadu. Všechny čerpané prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury. EKONOMIE Hlavním předpokladem, z něhož ekonomie vychází, je předpoklad racionálního chování člověka. V čem, ale tedy vlastně racionalita spočívá? „Racionalitu lidského jednání nenalezneme ve volbě cílů, ale ve volbě prostředků k dosažení cílů. Racionalita znamená, že člověk volí ty cesty, po kterých dojde ke svým cílům co nejlépe.“ [1, s.9] HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Tržní ekonomika se nevyvíjí zcela jednoduše, ale podléhá ekonomickým výkyvům. Rozlišujeme strukturální výkyvy a cyklické výkyvy. Ke strukturálním výkyvům dochází v případě, pokud se mění preference spotřebitelů, ekonomické zdroje, objevují se nové výrobní poznatky a technologie nebo se mění komparativní výhody zemí. Strukturální výkyvy tedy znamenají, že se některá odvětví zeštíhlují a jiná naopak rostou. Proto se u některých výrobců zásoby dočasně hromadí a jiní mají zas těchto zásob nedostatek. Z toho důvodu také existuje strukturální nezaměstnanost. Strukturální výkyvy jsou sice nepříjemné, ale jsou přirozenou reakcí ekonomiky, která se přizpůsobuje změnám na trzích. Strukturální změny jsou tedy výrazem pružnosti a přizpůsobivosti. Ekonomiky, které se brání strukturálním změnám tím, že svůj trh budou bránit dovozními cly a jinými překážkami zjistí, že si tím vlastně moc nepomohly. Obchodní ochranu drží hlavně zdroje v odvětvích, která ztratila porovnávací výhody, což brání expanzi těch odvětví, která porovnávací výhody získávají. K cyklickým výkyvům dochází tehdy, kdy některá odvětví omezují výrobu a jiná odvětví vzrůstají. Cyklické výkyvy jsou charakterizovány všeobecným poklesem a poté zase všeobecným růstem výroby a zaměstnanosti. Cyklické výkyvy označujeme hospodářskými cykly. Je pro ně totiž typické střídání fáze vzrůstu a úpadku. Expanze můžeme definovat tím, že růst reálného HDP zrychluje a HDP roste nad potencionální produkt. Recese můžeme definovat tím, že růst zpomaluje a dochází k poklesu reálného HDP pod potencionální produkt. O recesi hovoříme tehdy, když reálný HDP během dvou po sobě následujících čtvrtletí klesá. Dále zavádíme ještě pojem deprese, kterou můžeme definovat jako hluboký a dlouhotrvající hospodářský pokles FINANČNÍ KRIZE Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí na trzích. Expanze začíná poklesem úrokové míry. Pokles úrokové míry zvyšuje cenu aktiv – rostou ceny pozemků, dluhopisů, nemovitostí. Hospodářská expanze může tedy někdy vést ke vzniku „ spekulační bubliny“ na trzích aktiv. Toto je pak velmi nebezpečný jev, vzhledem k tomu, že taková „bublina“ nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se zhroutí. Tato finanční krize ovšem dosti velkým způsobem prohlubuje hospodářskou recesi. V případě, kdy ceny aktiv klesají, vede to k tomu, že roste úroková míra. Nárůst úrokové míry ovšem ale snižuje investice a spotřebu. V momentě, kdy už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k opaku – spekulanti očekávají budoucí růst cen aktiv a někteří začnou opět nakupovat. Nakupování zvyšuje cenu aktiv a snižuje úrokovou míru. Investiční aktiva z toho důvodu opět ožijí, pesimismu se změní v optimismu a recese tím pádem přechází v novou expanzi. Finanční krize mohou a většinou také jsou doprovázeny bankovními panikami. Když vznikne a vzroste spekulační bublina, tak mnoho investorů a spekulantů si na své nákupy aktiv vypůjčí u bank. Banky nebývají opatrné a poskytnou mnoho půjček na tyto spekulace. Když pak propukne finanční krize, dlužníci banky prodělají, tím pádem přijdou o všechno, co měli a nebudou schopni bance své půjčky splácet. Když pak lidi vidí krachovat jednu banku, dostanou tím pádem strach o své vklady. Dávají si otázku, co kdyby zkrachovala i ta „jejich“ banka? Z toho důvodu pak také začnou někteří, velká většina z nich své vklady z bank vybírat. Banky ovšem v tu chvíli nejsou schopny vyhovět tak velkému množství vkladatelů, které si přicházejí pro peníze. Banky mají většinou jen 10% hodnoty vkladů, zbytek vkladů půjčí různým investorům. Tyto půjčené investice mají určitou dobu splatnost a banka je nemůže získat ihned zpět. Tím pádem pak není schopna vyhovět svým klientům, kteří si najednou přijdou vybrat své vklady. Bankovnictví je velmi jemným odvětvím, jelikož padá a stojí na důvěře vkladatelů. Stane-li se, že podlehnou vkladatelé panice, že by přišli o své vklady, tak se stane, že začne hromadné vybírání vkladů. Vzniklou danou situaci může zachránit pouze centrální banka. Centrální banka může zachránit mnoho bank před tím, aby zkrachovaly, pokud v takové situaci splní svou roli a začne bankám poskytovat diskontní půjčky. Finanční krize a bankovní paniky jsou nebezpečným vyústěním hospodářské recese a představuji pro všechny ekonomiky velké nebezpečí. Recese i deprese mají na danou ekonomiku také ozdravné působení, a to, že slabé a nevýkonné firmy krachují, přičemž silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a zůstanou. Hospodářská recese a expanze se začaly v Evropě objevovat již v 19. století. Původně byly ekonomiky „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 194 agrární a měnily se na průmyslové, když v nich kapitálové investice začaly hrát významnější roli. Žádná z recesí, ale nebyla tak hluboká a dlouhá, jako tomu bylo ve 30. letech dvacátého století. J.M. Keynes ji vysvětloval jako chronické zaostávání agregátní poptávky a vybízel stát k intenzivnějším zásahům. M.Friedman ji vysvětluje jako ne selhání tržního systému, ale selhání státu. Konkrétně měl na mysli selhání centrální banky. [2, s. 512-521] HISTORIE HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Kurzy nemovitostí, komodit, cenných papírů mají tendenci čas od času náhle hodně růst bez toho, že by pro tento vzestup bylo možné najít určitá vysvětlení. Finančními teoretiky, ale i analytiky jsou tyto jevy na trzích, kdy se kurzy dočasně velmi výrazně odchylují od své rovnováhy nazývány spekulativními bublinami. Danou existenci spekulativních bublin můžeme vysvětlit pomocí těchto teorií: Davová psychologie, teorie hlučného obchodování, neefektivnost trhu. Davová psychologie je odstartována nějakou významnou událostí. Do situace vstupuje důležitý faktor a tím je lidský faktor – investoři, kteří tuto událost příliš negativně zhodnotí. Toto nadměrné zhodnocení událostí zapříčiní následnou reakcí investorů, kteří na základě svého nesprávného hodnocení prognózují do budoucna mohutný růst, či pokles kurzů souvisejících s danou událostí. Z toho důvodu okamžitě nakupují – prodávají dané cenné papíry, což tlačí kurzy výš nebo níž. Podle Le Bonovy psychologie davu jsou extrémní pocity a nálady v davu nakažlivé. Tím pádem se vzniklá vlna optimismu – pesimismu šíří davem tak dlouho, až je celý dav investorů plně ovládán davovou optimistickou či pesimistickou historií. V této situaci investoři nakupují – prodávají cenné papíry díky svému davem vyvolanému chování a díky naději a víře, že se kurzy cenných papírů v budoucnu nezastaví ve svém poklesu nebo vzrůstu. Vlna optimismu se dále šíří, je intenzivnější tak jako davové šílenství investorů, což přispívá k tomu, že spekulativní bubliny mají samovyplnující charakter. Bubliny sílí, rostou, nafukují se do té doby, dokud v řadách investorů existuje víra v jejich další trvání a růst. Změní-li se náhle prudké emoce davu, víra v další existenci spekulativní bubliny praskne. Podle teorie hlučného obchodování je nadměrná kolísavost a odchylka od správných kurzů cenných papírů na trhu vyvolány vznikem dvou různých, rozdílných skupin investorů. První skupinu tvoří investoři, kteří mají zkušenosti a znalosti, které dokážou racionálně a vhodně využít. Mají přístup k nejrůznějším specifickým, pro ně důležitým informacím Tato skupina investorů je rizikově averzní, což ovlivňuje jejich investiční rozhodování a chování. Druhá skupina zahrnuje investory, kteří už takové informace nemají, a také nemají zkušenosti a znalosti pro odborné analýzy, jako tomu je u investorů v první skupině. Nerovnováha na trhu cenných papírů přispívá k růstu rizika, kterému se neubrání ani zkušení investoři, s velkými zkušenostmi. Na efektivním trhu by případné odchylky kurzů cenných papírů od jejich zásadních správných kurzů měly být velmi nepatrné. Míra kolísání akciových kurzů, výnosové míry a míry růstu dividend vysoce převyšuje úroveň těchto veličin. Značné kolísání akciových kurzů nelze vysvětlit ani myšlenkou, že častý ohodnocovací předpoklad požadované výnosové míry neodpovídá realitě. Historie komoditních a akciových trhů může nabídnout hned několik případů vzniku spekulativních bublin. Spekulativní bubliny nejsou pouhou teorií, nýbrž na různých trzích vznikají, nafukují a nakonec prasknou. Po prasknutí bubliny dojde s pohybů kurzů. [3] NEZAMĚSTNANOST Dopad globální krize pocítil i český trh práce. Jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti, nebo také snížení pracovních míst je hospodářská krize. Krizi můžeme definovat jako fázi hospodářského cyklu. K hospodářským cyklům dochází opakovaně a jisté souvislosti a vývoj by nám je mohli umět z části předvídat. Každá krize, která je dlouhá, má velký dopad na životní úroveň člověka. Předvídat krize je tedy velmi důležitý úkol jak pro ekonomii, tak i pro společenské vědy. Jako hlavní znaky krize můžeme uvést: klesající poptávku, méně se nakupuje klesají zisky firem, které zvětšují své zásoby, snižují ceny, omezují výrobu a tím pádem dochází také k úbytku pracovních sil INFLACE Riziko růstu inflace rostlo z důvodu rostoucího vládního dluhu a snížením míry úrokových sazeb CNB a nárůstu měnové politiky centrální banky. Snížení úrokových sazeb obyčejně způsobí snížení obyvatelstva ochodu spořit, roste poptávka a v důsledku toho také samozřejmě inflace. Ve fázi, kdy roste množství peněz v oběhu tak se stává to, že tento rostoucí trend vyvolá nárůst cen a tím pádem dojde k postupnému poklesu jejich kupní síly. Pokud ovšem vezmeme propojení finančních trhu na celosvětové úrovni, nemůžeme tvrdit, že nezáleží pouze na chování naší hlavní centrální banky. Jiné světové evropské a americké banky řešily danou krizi zvýšením množství peněz v ekonomice o další stamiliardy eur či dolarů. To zapříčinilo i projevení se krize v celosvětovém inflačním trendu. ROK 2001 2002 2003 2004 2005 1 4,2 3,7 -0,4 2,3 1,7 2 4 3,9 -0,4 2,3 1,7 3 4,1 3,7 -0,4 2,5 1,5 4 4,6 3,2 -0,4 2,3 1,6 5 5 2,5 0 2,7 1,3 6 5,5 1,2 0,3 2,9 1,8 7 5,9 0,6 -0,1 3,2 1,7 8 5,5 0,6 -0,1 3,4 1,7 9 4,7 0,8 0 3 2,2 10 4,4 0,6 0,4 3,5 2,6 11 4,2 0,5 1 2,9 2,4 12 4,1 0,6 1 2,8 2,2 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 195 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2,9 1,3 7,5 2,2 0,7 1,7 2,8 1,5 7,5 2 0,6 1,8 2,8 1,9 7,1 2,3 0,7 1,7 2,8 2,5 6,8 1,8 1,1 1,6 3,1 2,4 6,8 1,3 1,2 2,0 2,8 2,5 6,7 1,2 1,2 1,8 2,9 2,3 6,9 0,3 1,9 1,7 3,1 2,4 6,5 0,2 1,9 1,7 2,7 2,8 6,6 0 2 1,8 1,3 4 6 -0,2 2 2,3 1,5 5 4,4 0,5 2 2,4 1,7 5,4 3,6 1 2,3 3,5 Tabulka č.1 : Vývoj inflace ve sledovaném období v % Zdroj: [4], vlastní přepočet HDP HDP je velmi důležitým ukazatelem k určování výkonnosti ekonomiky dané země. Problémem České Republiky nebyla ani tak finanční krize, ale spíše hospodářská recese. Problém recese se hlavně projevoval prudkým poklesem zahraniční poptávky a s tím související problémy exportního průmyslu. Naše situace ale nebyla tak kritická jako u většiny našich obchodních partnerů. Z důvodu recese klesala spotřeba vládních výdajů, domácností a investicí, což zpomalení ekonomiky a její pokles ještě navýšilo. SLEDOVANÉ OBDOBÍ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 VÝVOJ HDP V % 2,4 1,8 3,6 4,4 6,3 6,9 6 3,1 -4,1 2,2 Tabulka č. 2: Vývoj HDP ve sledovaném období Zdroj: [4], vlastní přepočet PLATEBNÍ BILANCE V současné doby, kdy je celý svět plně globalizován, roste čím dál více vliv mezinárodního obchodu. Ekonomika jedné země ovlivňuje ekonomiku země druhé, země jsou čím dál více spolu propojeny. V takových situacích potom dochází k tomu, že jedna kritická věc – případně i pozitivní, která se objeví v zemi jiné, než naší ovlivní státy okolní. Tato situace se pak projeví v běžném účtu země, která se danou špatnou situací, má pramálo, co společného. Byla jen součástí mezinárodního obchodu. Dojde tím pak k navýšení běžného účtu, nebo k jeho naprostému propadu. Takováto situace se přesně stala v letech 2008 – 2009, kdy v naší republice propukla globální krize a tím ovlivnila platební bilanci. Krize, která vznikla v USA, jak už jsme se zmiňovali výše a která svým dopadem ovlivnila a poznamenala celý svět. NÁVRHY A DOPORUČENÍ Doporučení pro domácnosti, je takové, že by na sebe neměly brát větší rizika, než budou schopni unést. Konkrétně se jedná o splácení půjček a úroků z nich. Lidé by si neměli zvykat žít na dluh. Investoři by neměli využívat neúměrné množství cizího kapitálu, aby dosáhli ještě větších výnosů. Pokud jsou investice příliš složité a nemůže tím pádem odhadnout jejich kvalitu, bylo by lepší do nich investovat méně. Finanční instituce by se hlavně měli držet svých standardů a neopouštět je z důvodu zvýšení výnosů. Neměly by se spoléhat na to, že v případě jejich bankrotu jim stát poskytne finanční injekci, která je vždy zachrání. Také musí dojít k tomu, že banky budou více opatrnější, při poskytování úvěrů a nákupu dluhopisů. Aby finanční trh mohl správně fungovat, je zapotřebí, aby byl stabilní, důvěryhodný a plnil svou roli finančního zprostředkovatele. Státní organizace zde by hlavně mělo docházet ke snižování korupce a nezvětšovat tedy balík peněz vybraný z našich kapes a předaný k použití těm poctivým. Ozdravit státní rozpočet tak, aby se dále nezvyšovaly sociální výdaje a nevyhýbat se reformám důchodů a zdravotnictví. Povzbuzovat hospodářský růst, ale nezvyšovat přitom daně lidem, kteří pracují a firmám, které mají možnost vytvořit nové pracovní příležitosti. ZÁVĚR Česká ekonomika se vyhnula prvé fázi – finanční krizi, dopadla na ni ovšem následná hospodářská recese, která vznikla z důvodu vázanosti České Republiky na export. Protikrizový plán české vlády byl poměrně uměřený. Recese však „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 196 přinesla velký propad příjmů a razantně zvýšila výsledný deficit státního rozpočtu. České banky se prvé fázi – samotné finanční krizi – úspěšně vyhnuly. Od konce 90. let se zaměřovaly na tradiční komerční bankovnictví – na úvěrování domácí ekonomiky z domácích úspor. Jejich zahraniční vlastníci, velké mateřské banky si rizikovější obchody raději dělaly samy na svých centrálách. Podstatnou výhodou bylo, že české domácnosti relativně více spoří a nejsou tolik zvyklé žít na dluh, tak jak tomu bylo v kolíbce krize v USA, kde většina obyvatel byla zvyklá žít na dluh. Většina půjček a hypoték u domácností bylo v korunách. České banky se díky tomuto nepotřebovaly financovat ze zahraničí. Mají též dostatečnou kapitálovou přiměřenost a postačující rezervy. České banky nejsou pouhými pobočkami zahraničních bank a jejich matky si z nich tedy nemohou libovolně stahovat likviditu. Mají, ale tu možnost si odčerpat zisky formou dividend, a mohou českým bankám ukládat větší zdrženlivost při poskytování úvěrů. Druhá fáze globální krize – hospodářská recese – se nám bohužel již nevyhne. Dovážíme si ji ze zahraničí prostřednictvím silného poklesu poptávky po exportech, na nichž jsou české podniky v průměru závislé ze 70 i více procent. Pokles zakázek vede k větší opatrnosti při poptávce po úvěrech a v nabídce úvěrů ze strany bank. Oba procesy se navzájem posilují a přispívají k poklesu české ekonomiky. Z důvodu recese klesala spotřeba vládních výdajů, domácností a investicí, což zpomalení ekonomiky a její pokles ještě navýšilo. LITERATURA: [62] HOLMAN R., Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VS, 2. vydání. C.H.Beck 2008.ISBN 978-80-7179-3 [63] A., s. MR. Keynes a Mr.Marx. Review of Economic Studies, February, 1940, MARX, K. Capital. Praha. Svoboda, 1986 [64] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha ASPI, a.s., 2007, 704s. Internetový zdroj: [65] Český statistický úřad – makroekonomické ukazatele ČR dostupné na: http://www.czso.cz/ ADRESA: Veronika Sýkorová Vážany 163 687 37 Vážany e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 197 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 198 VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA DAŇOVÉ OPTIMALIZACE Marta Šedová Evropský poyltechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Cesta k úspěšnému podnikání vede přes důležitá rozhodnutí. Než se člověk rozhodne, že bude podnikat, musí dobře zvážit, v jaké oblasti bude podnikat. Může to být něco originálního, netradičního, nebo se může rozhodnout, že se zařadí mezi ostatní, kteří již v dané oblasti podnikají. Důležité je vzít v potaz vlastní schopnosti, praxi a vzdělání. Je jednodušší začít podnikat v oblasti, která mu je blízká, respektive má v ní buďto praxi nebo vzdělání než začít podnikat v oblasti, ve které je člověk nováčkem. Pokud člověk zváží všechna tato rozhodnutí a vyhodnotí je kladně, tak mu zbývá ještě jedno rozhodnutí a to jakou formu podnikání si zvolí. Zdali bude podnikat jako fyzická osoba nebo právnická osoba. Toto rozhodnutí, je velmi zásadní, protože ovlivňuje nejen postup při zahájení podnikání, ale i další činnosti v průběhu podnikání. Klíčová slova: podnikat, výběr formy podnikání, optimalizovat, daňová povinnost, fyzická osoba, právnická osoba, daňová optimalizace,daňové zatížení, společnost s ručením omezeným ÚVOD Pokud je člověk rozhodnut v jaké oblasti bude podnikat, jak bude realizovat svůj podnikatelský plán, tak na něj čeká rozhodnutí, jak všechny tyto věci uhradí. Jelikož začátky podnikání vyžadují nemalé finanční investice. Jsou dvě možnosti, první, že začínající podnikatel má dostatečné finanční prostředky a vše si uhradí, ale v dnešní době takových to lidí je málo. Druhá možnost, jak uhradit počáteční investice je úvěr. Zde, se ale člověk musí zamyslet, jestli vůbec bude pro banku bonitním, aby mu úvěr schválila. Pokud banka úvěr schválí, měl podnikat počítat s určitou finanční rezervou pro případ, že by se dostal platební neschopnosti. V dnešní době to není nic neobvyklého. Každá forma podnikání je rozdílná v oblastech, jako jsou například: náročnost na založení firmy, způsob a rozsah ručení, počáteční kapitál a také v daňovém zatížení daní z příjmů fyzických a právnických osob. Mnozí podnikatelé ať už začínající či ti, kteří ji delší dobu podnikají, nevědí, jakým způsobem by mohli minimalizovat svoji daňovou povinnost. Cílem práce je pomoci potencionálním podnikatelům zvolit vhodný výběr formy podnikání, kde budou vědět jak optimalizovat svoji daňovou povinnost. TEORETICKÁ ČÁST Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Všeobecné podmínky provozování živnosti dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost.[1] ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Odborná nebo jiná způsobilost pokud jej zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují Subjekty oprávněné provozovat živnost Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li zákonem stanovené podmínky. Je-li subjekt osobou s bydlištěm, respektive sídlem mimo území ČR, pak může provozovat živnost stejným způsobem jako osoba, která má na území ČR trvalý pobyt nebo sídlo. Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá provozovat živnost na území ČR, musí mít pro pobyt na území ČR povolení (udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu); to neplatí pro organizační složku firmy. Podnikat dále může fyzická osoba se statutem azylanta (případně v režimu doplňkové ochrany) podle zvláštních předpisů a taktéž rodinní příslušníci azylantů [2, s. 68] Pokud začneme podnikat jako právnická osoba, musíme počítat s tím, že zahájení podnikatelské činnosti bude administrativně náročnější. V řadě případů budeme muset při zakládání firmy složit také základní kapitál. Všechny typy právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku. [2, s. 68] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 199 Obchodní zákoník definuje následující právnické osoby: a) Osobní společnosti – zde se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti. Zpravidla je zde neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem: o veřejná obchodní společnost o komanditní společnost b) Kapitálové společnosti – společníci mají pouze povinnost vnést vklad. Jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo žádné. Patří sem: o společnost s ručením omezeným o akciová společnost o evropská (akciová) společnost o evropské hospodářské zájmové sdružení c) Družstvo DAŇOVÁ OPTIMALIZACE Daňová optimalizace je nastavení všech parametrů daní tak, aby jejich výsledná platba byla, co možná nejmenší. Jde o legální cestu, jak si jednoduše a samozřejmě dlouhodobě snižovat daňovou povinnost. Jde o postup hledání a využívání daňového systému, který je sice velmi striktně navrhnut, avšak lze v něm nalézt skulinky a možnosti, na čem ušetřit. Není nic snazšího, než najít nějakou skulinku, avšak dokázat ji uplatnit v praxi a využít její potenciál, na to je potřeba určitá znalost souvislostí a podrobností. [3] ANALÝZA ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH FOREM PODNIKÁNÍ V ČR Forma FO nezapsaná v OR FO zapsaná v OR v. o. s. s. r. o. k. s. a. s. Družstvo Počet zaměstnanců 25 - 49 50 - 99 652 175 1-5 76511 10 - 19 4059 20 - 24 589 1048 234 73 124 874 95005 88 4449 1323 129 16018 26 1425 301 39 3668 11 455 106 51 6692 22 1307 310 100 - 199 18 200 - 249 5 250 - 499 4 55 21 1 5 16 3390 22 1152 255 8 1617 13 866 120 2 298 7 206 12 3 558 3 407 35 Tabulka č. 1: Jednotlivé formy podnikání s počtem zaměstnanců v rozmezí 1 – 499 pro rok 2011 Zdroj: [4] V analýze zastoupení jednotlivých forem podnikání v ČR bylo zjištěno, že v ČR jsou nejvíce zastoupeny dvě formy podnikání, kterými jsou společnost s ručením omezeným a fyzická osoba nezapsaná v Obchodním rejstříku. Pro daňovou optimalizaci je podstatné, jakou formu podnikání zvolíme. Nejmenší podnikatelé, jak již vyplynulo z analýzy se nejčastěji rozhodují mezi podnikáním jako fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku a společností s ručením omezeným. Pro správné porovnání musíme zvolit obdobné výchozí parametry pro výpočet daňového zatížení jak u fyzické osoby, tak u společnosti s ručením omezeným. Pojmem daňová optimalizace lze chápat postup směřující k minimalizaci daňového zatížení za dodržení legislativních podmínek. Pod pojmem daňové zatížení můžeme u podnikající fyzické osoby chápat nejen veškeré daně, ale i sociální a zdravotní pojištění. U fyzických osob podnikatelů došlo například v posledních letech k zajímavému vývoji u jednotlivých složek tohoto zatížení. U právnických osob je nejčastější forma společnost s ručením omezeným. Část podnikatelů, kteří srovnávají daňové zatížení u fyzické osoby a s. r. o. používá příliš jednoduché srovnání daňového zatížení, kde na straně fyzické osoby do daňového zatížení počítá daň z příjmů fyzických osob ve výši 15% ze základu daně, dále zdravotní a sociální pojištění fyzické osoby. Na straně s. r. o. se jim zdanění ve výši 19% ze základu daně zdá být velmi lákavou variantou. Neuvědomují si ale, že zbylých 81%, to je částka po zdanění u s. r. o. není disponibilní částkou pro majitele společnosti, ale je to jen čistý zisk s. r. o., který si majitel nemůže legálně odebrat. Pokud nechce majitel s. r. o. veškerý čistý zisk ponechat ve společnosti pro její další rozvoj, ale použít část pro sebe, může postupovat dvěma způsoby. Buď si majitel bude vyplácet mzdu, odměny či podobně nebo ze zisku s. r. o. po zdanění to je z oněch 81% odvede srážkovou daň ve výši 15%. Nejčastější variantou je kombinace obou uvedených možností, s tím, že z hlediska daňové optimalizace je výhodné minimalizovat první variantu a maximalizovat druhou variantu. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 200 Kromě obecných úvah o výhodnosti podnikání jako fyzická osoba či právnická osoba je důležité vycházet z toho, z jaké činnosti příjmy pocházejí. Zda se jedná o podnikání, nahodilé příjmy, pronájem, atd. ZÁVĚR Cílem práce bylo ukázat začínajícím podnikatelům, jaké máme jednotlivé formy podnikání a co musí udělat, pokud by chtěli začít podnikat v dané formě. Aby mohl začínající podnikatel správně optimalizovat svou daňovou povinnost, musí mít přehled v daňových zákonech a pečlivě sledovat legislativní změny v této oblasti. Jelikož začínající podnikatel se okamžitě neorientuje ve změti zákonů je dobré využít služeb daňového poradce. Je to sice placená služba, ale na každém podnikateli je, aby zvážil, jestli se mu tato služba vyplatí. V teoretické části jsou uvedeny informace o právních základech podnikání, zejména z oblasti živnostenského práva a obchodního práva. Jsou zde charakterizovány jednotlivé formy podnikání, jako je podnikatel fyzická osoba, obchodní společnosti jako například veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Je zde uvedena také forma podnikání, jako je Evropská akciová společnost a Evropské hospodářské zájmové sdružení – v ČR málo obvyklá forma podnikání. Pro podnikání v malém rozsahu doporučuji fyzickou osobu. Výhoda je především tam, kde lze použít výdaje procentem. Vedení daňové evidence je snazší a zvládne jej i začínající podnikatel. Nevýhodou zde je plné ručení celým svým majetkem. U podnikání ve větším rozsahu či v rizikovém prostředí se všeobecně doporučuje podnikat jako společnost s ručením omezeným. Hlavní výhoda je v omezeném ručení a to do výše svého vkladu. Výhodou je i lepší image pro obchodní partnery. Poslední velkou výhodou, která se ale málo veřejně prezentuje, že je možnost mít sídlo společnosti v Praze. Ač se o tom téměř nemluví, tak úřady ve velkých městech zatěžují podnikatele výrazně méně, než v menších městech. LITERATURA: [66] Business.center.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Dostupný na WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ [67] SRPOVÁ, J; ŘEHOŘ, V. a kolektiv. Základy podnikání. Praha : Nakladatelství Grada Publishing, 2010. 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. [68] Berně.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupný na WWW: http://www.berne.cz/danovaoptimalizace/ [69] Český statistický úřad – interní informace ADRESA: Marta Šedová Olomoucká 205/3 571 01 Moravská Třebová tel.: 737 917 833, e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 201 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 202 PROBLEMATIKA ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY - PŘÍSPĚVEK NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN Erik Štábl Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Financování subjektů, které vykonávají státní správu v rámci přenesené působnosti, je pod pečlivým dohledem obcí, krajů, státu a v konečném důsledku i celé společnosti. V souvislosti se zvoleným tématem nelze opomenout reformu veřejné správy. Prakticky se jedná o celý proces zásadní a významné změny činností a zejména systému organizace veřejné správy, v rámci níž postupně dochází k modernizaci a racionalizaci veřejné správy. Cílem je maximálně zlepšit a zmodernizovat výkonnost veřejné správy a souběžně s tím tuto přiblížit a přizpůsobit potřebám občanů. Tento proces probíhá již více než 20 let. Zejména v posledních letech bylo hospodářství České republiky postiženo krizí. V souvislosti s problematickou situací ve státním rozpočtu, dochází od roku 2011 k výraznému poklesu příspěvku na výkon státní správy. Tato skutečnost se samozřejmě neblahodárně projeví na rozpočtu statutárního města Zlín, jakož i jiných obcí. Výše uvedené pak vede k nutnosti zajistit přísun finančních prostředků, např. zvyšováním místních poplatků, zvyšováním nedaňových a kapitálových příjmů a tudíž se dotýká prakticky každého z nás. Klíčová slova: veřejná správa, státní správa, reforma, obec, statutární město Zlín, financování, rozpočet, inovace. ÚVOD Zejména v posledním období se stále častěji vyskytuje požadavek na zvýšení kvality výkonu veřejné a státní správy, zprůhlednění procesů v rámci ní, zmodernizování poskytovaných služeb a to s vazbou na větší přiblížení veřejné a státní správy občanovi. V České republice se těmto procesům začala věnovat větší pozornost a to zejména v souvislosti s probíhající reformou územní veřejné správy a se vstupem České republiky do Evropské unie. Ke zvýšení efektivnosti veřejného sektoru má napomoci zejména proces decentralizace, který má za úkol vyvážení nabídky veřejných služeb s místní poptávkou, čímž umožní zvýšit efektivnější alokaci rozpočtových výdajů. Jako základní princip pro tuto oblast řízení je nejčastěji zmiňován tzv. princip 3E, který v sobě kombinuje hospodárnost (Economy), efektivnost (Effectiveness) a účinnost (Efficiency). STÁTNÍ SPRÁVA V České republice existuje v současné době dvoustupňový systém územní státní správy. První stupeň je tvořen obecními úřady, popřípadě pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností, které vykonávají řadu úkolů státní správy v rámci přenesené působnosti; druhý stupeň tvoří krajské úřady, které vznikly na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních celků. Státní správa je veřejnou správou vykonávanou státem, přičemž v každé společnosti zorganizované ve stát je státní správa nezastupitelnou součástí veřejné správy. V tomto duchu je státní správa také jádrem veřejné správy, přičemž státní správa dále představuje jednu z forem činnosti státu, a to formu, jejímž posláním je provádění výkonné moci státu. Výkonný charakter státní správy spočívá především v tom, že orgány státní správy plněním svých úkolů do jisté míry provádí a zabezpečují výkonnou moc státu a to organizovaným způsobem. [1, s. 24] SPOJENÝ MODEL ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V rámci spojeného modelu organizace veřejné správy vykonávají obce kromě činnosti v samostatné působnosti také činnosti, které na ně přenáší stát v rámci tzv. přenesené působnosti. Na výdaje spojené s výkonem státní správy stát poskytuje obcím příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti a to podle ust. § 62 zákona č. 128/2000 o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. Tento příspěvek poskytuje stát také krajům a hlavnímu městu Praze. Příspěvek je určen pouze na částečnou úhradu výdajů, které územním samosprávám vznikají při výkonu státní správy. Výdaji se rozumí zejména mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající státní správu. [2, s. 76] Obsah finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí je složen z příspěvku na školství, příspěvku na výkon státní správy a dotací na vybraná zdravotnická zařízení. Obce jsou také při výkonu státní správy příjemcem správních „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 203 poplatků a příjmů ze sankčních plateb. V této souvislosti je třeba zmínit ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v němž je uvedeno, že: „z rozpočtu obce se hradí výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem“. Z toho vyplývá, že k úhradě výdajů na výkon státní správy je třeba použít (a předpokládá se to) i další příjmy rozpočtu obce - tj. například i daňové příjmy. Příspěvek se dá označit ve své podstatě za neúčelovou dotaci, u které není sledován způsob čerpání. [7, s. 46-47] CHARAKTERISTIKA A ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ Finanční prostředky vyčleněné na výkon státní správy jsou tedy zajištěny z rozpočtu obce či města a hospodaření s těmito finančními prostředky se řídí zákony a předpisy. Celkový příspěvek na výkon státní správy obcím, krajům a hlavnímu městu Praze je přímo odvislý od zákona o státním rozpočtu, kterým poslanecká sněmovna každoročně schvaluje státní rozpočet České republiky. Příspěvek na výkon státní správy je tedy vymezen pouze na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Zbývající výdaje jdou k tíži obce. [5, s. 23]. SROVNÁNÍ UVOLNĚNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN Vzájemné porovnání uvolněných finančních prostředků na výkon státní správy pro statutární město Zlín v letech 2003 až 2011 je shrnut v následující tabulce a grafu. 2003 52 103 2008 64 000 Rok Výše příspěvku Rok Výše příspěvku 2004 54 708 2009 65 694 2005 59 683 2010 65 625 2006 60 545 2011 54 046 2007 62 101 Tabulka č. 5: celková výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město Zlín (v tis. Kč) Zdroj: [6], zpracování vlastní 80 000 Výše příspěvku v tis. Kč 59 683 60 545 60 000 52 103 65 694 65 625 62 101 64 000 54 046 54 708 40 000 20 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Graf č. 1: vývoj výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město Zlín (v tis. Kč) Zdroj: [6], zpracování vlastní STÁTNÍ ROZPOČET A JEHO VLIV NA VÝŠI PŘÍSPĚVKU NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY Z výše uvedené přehledné tabulky a grafu je patrný vývoj výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město Zlína to v období let 2003 až 2011. Z nich je zejména patrné, že od roku 2003 až do roku 2010 měl celkový příspěvek na výkon státní správy pro statutární město Zlína vzrůstající tendenci. Až v roce 2011 dochází, vzhledem k problematické situaci ve státním rozpočtu, k výraznému poklesu příspěvku na výkon státní správy! ZÁVĚR Shrnutím zjištěných a prokázaných skutečností nelze než dospět k jistému závěru, že v rámci decentralizace státní moci je stále více úkonů převáděno na obce, resp. její jednotlivé odbory, které provádí výkon státní správy. Srovnáním uvolněných finančních prostředků na výkon státní správy bylo zjištěno, že nedochází k zásadním změnám v konstrukci příspěvku, přičemž celkový objem příspěvku na výkon státní správy má od roku 2011 klesající tendenci, nikoliv vzrůstající, jak tomu bylo v předchozích obdobích. Tato skutečnost se samozřejmě neblahodárně projeví na rozpočtu statutárního města Zlín, jakož i jiných obcí. Výše uvedené pak vede k nutnosti zajistit přísun finančních prostředků, např. zvyšováním místních poplatků, zvyšováním nedaňových a kapitálových příjmů, apod. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 204 Nedostatkem současného systému financování výkonu státní správy v přenesené působnosti je navíc skutečnost, že „stát“ neví, na jaké účely jsou poskytnuté finanční prostředky v rámci příspěvku konkrétně vynakládány. Příspěvek tak nemusí být plně využíván na financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Z tohoto důvodu se nabízí varianta financovat státní správu v přenesené působnosti prostřednictvím standardů. K zavedení tohoto systému financování je zapotřebí ke všem agendám, které obce vykonávají v přenesené působnosti, nastavit optimální procesní postupy (standardy). Zavedení standardů by mělo vést k jednotnému výkonu přenesené působnosti obcemi a optimalizaci. LITERATURA: [70] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. akt. a rozš. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. [71] HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance 2. akt. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. [72] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha : Management Press, 2004. 376 s. ISBN 80-7261-086-4. [73] JACKSON, P.M.; BROWN, C.V. Ekonomie veřejného sektoru. 1. Vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2003. 733 s. ISBN 80-86432-09-2. [74] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Finanční zpravodaj Ministerstva financí ČR, roč. 2/2011, Praha : Tiskárna Libertas, a. s., 2011. 64 s. ISSN 0322-9653 [75] Statutární město Zlín. Závěrečný účet statutárního města Zlína. Zlín, 2001-2011. Statutární město Zlín. [76] Ministerstvo vnitra České republiky. Analýza aktuálního stavu veřejné správ. 2011. 80 s. Vydáno pod č.j.: MV112865-2/VES-2011 pro schůzi vlády ČR. ADRESA: Erik Štábl Slezská 5258 760 05 Zlín tel.: + 420 775 029 133 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 205 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 206 FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU Michal Tobola Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrak:Cílem této práce je pomocí finanční analýzy, která vychází z dostupných účetních dokladů obce, zhodnotit finanční stabilitu a zhodnotit hospodaření města z příjmového a výdajového hlediska. Na základě zjištěných poznatků navrhnout možnou finanční optimalizaci města na výdajové straně rozpočtu a navrhnout možnosti, které by k této optimalizaci přispěly. Klíčová slova:město, rozpočet, příjmy, výdaje, analýza, rozvaha, rozpočtový proces, rozpočtový výhled, vertikální analýza, horizontální analýza, aktiva, pasiva, likvidita, zadluženost. ÚVOD ANALÝZA PŘÍJMŮ OBCE Příjmy obce se v základním členění dělí na běžné a kapitálové příjmy. Běžné příjmy se dále rozdělují na daňové a nedaňové. Obci náleží příjmy, které získá na základě přerozdělení dotací ze státního rozpočtu, příjmy z provozovaných poskytovaných služeb občanům, příjmy z prodeje majetku. ANALÝZA VÝDAJŮ OBCE Výdaje obce se musí odvíjet ve své podstatě od příjmů obce. Příjmy jsou pro obec jakousi limitou, která by neměla být překročena, pokud neexistuje reálná možnost krytí vyšších výdajů prostřednictvím úspory příjmů minulých let.Výdaje obce se v základním členění dělí na běžné výdaje obce a kapitálové výdaje obce. POROVNÁNÍ CELKOVÝCH PŘÍJMŮ A CELKOVÝCH VÝDAJŮ OBCE Porovnáním celkových příjmů a celkových výdajů obce za kalendářní rok nám vyjde saldo obce, tedy výsledek, s jakým obec daný rok hospodařila. V případě že je výsledek ztrátový, je nutno tuto ztrátu uhradit z přebytků let minulých anebo je předpoklad budoucího kladného celkového salda příjmů a výdajů, ze kterého se bude hradit tato ztráta.Obec hospodařila se ztrátou v letech 2006 a 2009. Zisky ostatních let sledovaného období v celkovém úhrnu pokryjí ztrátu z těchto dvou let. 2006 Saldo příjmů a výdajů města 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy celkem 276 518 073 329 661 635 331 039 290 314 014 299 365 587 687 324 927 343 Výdaje celkem 312 970 674 315 115 468 304 024 700 325 619 402 351 095 843 300 166 730 Celkové -36 452 601 14 546 167 27 014 590 -11 605 103 14 491 844 24 760 613 saldo Tabulka č. 18: Saldo příjmů a výdajů města Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní Celkové saldo příjmů a výdajů je dlouhodobě spíše vyrovnané. Mírné rozpočtové deficity jsou vyrovnány rozpočtovým přebytkemlet dalších.Ztráta roku 2006 vznikla minusovým saldem na kapitálovém účtu, kde obec prováděla v tomto roce rozsáhlé opravy komunikací a autobusového nádraží.Ztráta roku 2009 vznikla také mínusovým saldem na kapitálovém účtu. Toto deficitní hospodaření vzniklo investiční akcí na Bartolomějském náměstí a budováním cyklostezky – Moravský Písek. Ztráta tohoto roku byla hned v dalším roce 2010 vyrovnána a i v dalším období, tedy roce 2011 hospodařilo město s kladným rozpočtem. Obec nemá ve svém hospodaření žádné velké výkyvy a dá se v dlouhodobém horizontu říct, že hospodaří s vyrovnaným účtem. MOŽNOSTI POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA NADCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ Obec má sestaveny rozpočtové výhledy do konce lhůty splatnosti jednotlivých přijatých investičních úvěrů. Tyto rozpočtové výhledy jsou sestaveny jako komplet, tedy běžné příjmy, běžné výdaje, kapitálové příjmy a kapitálové výdaje. Pro sestavení návrhů rozpočtů se vychází z faktu sumarizace všech předložených podkladů, z aktualizovaných splátkových kalendářů jednotlivých úvěrů, zpracování financování již rozběhlých dotovaných projektů, a to hlavně těch, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 207 jejichž realizace financování přechází přes kalendářní rok, ale také zapracování do návrhů rozpočtů projekty, jejichž realizace se teprve očekává. Návrhy rozpočtů jsou sestaveny tak, aby byly reálné a životaschopné, ale zároveň aby v sobě zahrnovaly splnění veškerých povinností, které městu vyplývají ze zákona o obcích.Město má zpracován dlouhodobý strategický program rozvoje města, a to na dobu 10 – 15 let. Původním dokumentem je program rozvoje města na období 2003 – 2006. Z tohoto původního dokumentu poté město vycházelo při zpracovávání programu rozvoje města na následující období.Město svůj dlouhodobý strategický program rozvoje města postupně rozpracovává do kratších úseků, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 3 – 5 let. Tyto kratší úseky vychází z dlouhodobého plánu a postupně se aktualizují a konkretizují pro nadcházející období. Jejich aktualizace je prováděna klouzavým způsobem. Při aktualizacích strategického programu města jsou vypuštěny cíle, které jsou považovány za již splněné, dále jsou přehodnocovány cíle, které se ukázaly jako nerealizovatelné, a to tak, že se vyhodnotí, zda je splnění těchto cílů pro město přínosem či nikoli. V případě, že přínosem již nejsou, jsou tyto cíle vypuštěny úplně ze strategického programu města, a v případě, že pro město splnění těchto cílů přínos představuje, je snaha tyto cíle přeformulovat a docílit jejich splnění. NÁVRH MOŽNÉHO ŘEŠENÍ Město si ve svém strategickém rozvojovém plánu v oblasti služby veřejnosti stanovilo jako cíl volebního období, které právě probíhá snižování zadluženosti města. Vzhledem k výši neuhrazených pohledávek by tento cíl měl začít mít razantnější řešení, protože tato částka, pokud se řešení situace nebude do budoucnosti přikládat žádný velký význam, bude stále narůstat.Položkově dochází k neustálému navyšování. Ani jedna ze sledovaných položek nezaznamenala žádný pokles. Není to výsledek nedokonalého hospodaření města s neuhrazenými pohledávkami a jejich špatného řízení, ale výsledek legislativního stavu – město musí vést ve svých pohledávkách dle daňového řádu i v podstatě nevymahatelné pohledávky.Město má sice snahu dlužné částky vymoci, v této době je vedeno cca 2.109 spisů jednotlivých dlužníků, ale do budoucna je třeba ještě zpřísnit režim výše popsaných položek jednotlivých pohledávek, a tím jejich růstu předcházet. To znamená nenechat dojít dlužné pohledávky až do stadia, kdy je nutné řešení pomocí soudů, ale vytvořit koncepci návrhu, jak předcházet vzniku dlužných částek. Když se podíváme blíže na seznam neuhrazených pohledávek a jejich vývoj do roku 2010, tak můžeme konstatovat, že nejvyšší částkou se na celkových dlužných pohledávkách města podílí pokuty za odvoz tuhého komunálního odpadu, pokuty odboru vnitřní správy a pokuty Vesbyt. Významnou položkou jsou také neuhrazené faktury dle dokladové inventury k 31.12. Jde o neuhrazenou pohledávku za firmouOutulný a.s. Vzhledem k tomu, že město má ve své evidenci závazek za stejnou firmou, bude toto řešeno v následujícím roce, tedy roce 2011 formou . ZÁVĚR Cílem práce bylo zhodnocení příjmů a výdajů města za období 2006 – 2010. Z tohoto zhodnocení vyplynuly jednoznačné závěry, a to že město hospodaří po celé sledované období s víceméně vyrovnaným rozpočtem, což můžeme hodnotit velmi pozitivně.Město využívá ke krytí svých výdajů převážně vlastních zdrojů, což svědčí o dobrém finančním zdraví města. Město sice využívá ke krytí různých akcí i úvěry, ale tyto nijak nenaruší fakt téměř devadesátiprocentní finanční soběstačnosti města. Město se snaží o neustálý rozvoj města podle svého strategického plánu rozvoje – k tomuto rozvoji přispívá i fakt možnosti čerpání zdrojů z Evropské unie, což město plně využívá.Věc, která by se dala označit jako nedostatek města, jsou pohledávky, které má město ve své evidenci za svými občany. Jsou to pohledávky většinou provozního charakteru, tedy nezaplacené poplatky za odvoz tuhého domovního odpadu, poplatky ze psů a jiné. Zvládnutí tohoto nedostatku formou eliminace těchto pohledávek a zamezení jejich vzniku do budoucna by město mohlo získat prostředky, které by využilo na realizaci některého svého strategického plánu, aniž by ke krytí využilo úvěru od banky. LITERATURA: [77] ARONSON, J,R.; SCHWARTZ, E.; Management policies in localgovernment finance. Washington: ICMA, 2004. 600 s. ISBN 0-87326-142-9. [78] BERAN, V.; DLASK, P.; Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Praha: Academia, 2005. 320 s. ISBN 80-200-1201-X. [79] DOLLERY, B.; ROBOTTI, L.; Thetheory and practiceoflocalgovernmentreform. Cheltenham: Edward Elgar, 2008. 310 s. Studies in fiscalfederalism and state-local finance. ISBN 978-1-84720-254-3. [80] http://www.veseli-nad-moravou.cz/zakladni-informace/d-5.10.2011 ADRESA: Michal Tobola Přehradní 357 735 43 Albrechtice tel.: 777084010 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 208 FINANCOVÁNÍ PODNIKU A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU AGRONET NESOVICE, DRUŽSTVO Radek Veselý Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Cílem práce bylo pomocí metod finanční analýzy zhodnocení celkového ekonomického zdraví společnosti Agronetu Nesovice, družstva z období let 2001 až 2011. Následně dle zjištěných informací jsou navržena možná doporučení, která mohou pomoci ke zlepšení finančního zdraví podniku. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první části je vysvětlen samotný pojem finanční analýza a její metody, část druhá se zabývá aplikací vybraných metod a následným návrhům ke zlepšení stávající ekonomické stability. V závěru je zhodnocená celková finanční situace. Klíčová slova: finance, finanční analýza, Agronet Nesovice, likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost, rozvaha, účetní výkazy. 1. ÚVOD Aby byl podnik úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti, přidávat nové výkony, učit se novým dovednostem a naučit se prodávat tam, kde jeho většina konkurentů neuspěla. Měl by znát příčiny úspěšnosti či neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivnit faktory vedoucí k jeho prosperitě. [2] V současné době, kdy vládne období ekonomické krize, musí každý podnik velmi pečlivě sledovat politickou a ekonomickou situaci, která má vliv na jeho rozhodování a podnikání. Nejinak je tomu u zemědělských podniků, které mají oproti podnikům průmyslovým zvláštní specifika své výrobní činnosti. Každý podnik, tedy i zemědělský, aby byl úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti přidávat nové výkony, tržby, výrobky, zvyšovat produktivitu práce, učit se novým dovednostem a prodávat všude tam, kde jeho většina konkurentů neuspěla. Management podniku by měl znát příčiny úspěšnosti a neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivnit faktory vedoucí k jeho prosperitě. Hospodaření firem v podmínkách tržní ekonomiky si žádá mimo jiné schopnosti vítězit nad konkurencí správně zvolenou finanční strategií. Odpovídající finanční strategii by nebylo možno optimalizovat bez znalosti minulých výsledků činnosti firmy a komentářům k těmto výsledkům. Práce je zpracována pro zemědělský podnik Agronet Nesovice, družstvo. Tato společnost působí na našem trhu od roku 1996, kdy převzala veškeré závazky vůči bankám od zemědělského družstva Nesovice, které je nyní v likvidaci. Společnost Agronet Nesovice, družstvo byla vytvořena právě proto, že v původním zemědělském podniku byla velká základna členů a rozhodování firmy nemohlo být efektivní a pružné. Bylo to dáno doboua časem, kdy družstva vznikala. Společnost Agronet Nesovice, družstvo, se zabývá zemědělskou prvovýrobou, a to jak rostlinou, tak i živočišnou. Finanční analýza byla provedena na základě všech důležitých účetních výkazů. Ke zpracování práce byly použity rozvahy v plném rozsahu, výkazy zisků a ztrát a přílohy k účetním závěrkám. 2. FINANČNÍ SITUACE PODNIKU AGRONET NESOVICE, DRUŽSTVO Podnikání v zemědělském odvětví není snadné. Není také lehké v tomto oboru něco plánovat do delší budoucnosti, neboť výroba je silně ovlivňována mnoha faktory, které mohou ze dne na den vše narušit. Základní problém je v legislativní nejistotě, v tom jaké budou v dalším roce dotace, jestli vůbec budou, jaká bude výše daní, jaký bude zákoník práce, jaká bude úroda v Africe i u nás a tím pádem i ceny na našem trhu, jaké bude počasí, kdy prodat úrodu tak, aby byla pokud možno co nejvyšší cena a mnoho dalších faktorů. Na tyto otázky není lehké najít odpověď a představenstvo Agronetu Nesovice, družstva, řeší tyto a další otázky dnes a denněa odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné. Netroufám si tedy nahrazovat mnoho let zkušeností vedení zemědělského podniku pár obecnými čísly, neboť realita je jiná. Po celou dobu existence je zemědělský podnik vystaven neustálým negativním vlivům okolí a vedení společnosti je do dnešního dne ustálo. To vypovídá o určité schopnosti vedení společnosti reagovat pružně na každou nepředvídatelnou událost, která ovlivňuje jejich podnikání. Řada zemědělských podniků tuto situaci neustála a přešla do úpadku. Krok správným směrem v minulosti bylo, že vedení družstva dalo na výběr členské základně, zda chtějí podnikat jako akciová společnost, společnost s ručeným omezením a nebo družstvo. Členská základna se rozhodla pro právní formu družstvo, která se z hlediska podnikání jeví v současné době jako poměrně stabilní oproti „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 209 akciové společnosti nebo společnosti s ručeným omezením. Právní forma družstvo je poměrně stabilní a neumožňuje tak lehké převzetí jiným subjektem, jako je tomu u akciové společnosti a nebo společnosti s ručeným omezení. Dalším pozitivním krokem bylo, že vedení podniku se postavilo zodpovědně k vyplácení majetkových podílů, které pro něj představují dlouhodobé závazky. V současné době podnik postupně a plynule vyplácí dle možností majetkové podíly a v důsledku toho snižuje podíl dlouhodobých závazků. Když se na to podíváme z hlediska čísel finanční analýzy, jde v podstatě o podnik s obrovským rizikem bankrotu (Altmanův model, Index IN05). Tito ukazatelé hodnotí dané firmy obecně a neberou v úvahu detailní pohled na realitu. Proto je důležité důkladně a pečlivě vše přehodnotit a teprve pak dělat nějaké závěry. Když ale výsledky detailně rozebereme, zjistíme, že jde o dlouhodobě stabilní podnik, který zvládá hradit veškeré své závazky. Zadluženost sledovaného podniku je velmi vysoká, ale po důkladném rozkladu docházím k následujícím závěrům. Převážnou část tvoří tzv. dlouhodobé závazky vůči oprávněným osobám, tj. k tichým společníkům a odkup pohledávek vzniklých z transformačních a restitučních nároků oprávněných osob. S oběma kategoriemi jsou uzavřeny dlouhodobé smlouvy od roku 1996 až do roku 2021. Každoročně jsou uzavírány také smlouvy o narovnání v maximální výši a to do 50% hodnoty uvedených závazků. Smlouvy o narovnání jsou uzavírány na dobu nejdéle tří let a v současné době se je daří plnit. To dosvědčuje snižování dlouhodobých závazků. Další významnou položkou zadluženosti jsou závazky vůči obchodním partnerům, které mají v průběhu sledovaného období kolísavou tendenci vzhledem k velmi nestabilnímu prostředí v zemědělském odvětví. Podnik byl vystavován nástrahám odběratelů, především odběratelů cukrové řepy, mléka a živočišných produktů, ale i rostlinných komodit a to nejen nízkým realizačním cenám, ale především vysokými pohledávkami za dodané zboží a tím vznikající tzv. platební neschopnosti. Specifikem pro zemědělský podnik z hlediska ekonomického je taky systém zelených úvěrů s odloženou splatností na dobu žní. Je to pro zemědělský podnik přínos; podnik nemusí vydávat své volné finanční prostředky a může je použít na odkup pozemků a vyplácení majetkových podílů. V minulosti byly se všemi dodavateli uzavřeny splátkové kalendáře a ty byly dodržovány. V současné situaci koncem roku 2011 došlo již k podstatnému snížení závazků z obchodních vztahů vůči dodavatelům podniku. Bylo to především zásluhou výběru perspektivního partnera pro odběr mléka, za jehož produkci podnik dosahuje zhruba 35% všech tržeb . V minulosti byl podnik v produkci mléka dvakrát vystaven riziku nedobytných pohledávek v důsledku úpadku mlékáren. Toto úskalí se podařilo vedení podniku vyřešit a nadále pokračovat v chovu skotu. Také v oblasti rostlinné produkce podnik spolupracuje s dlouhodobě prověřenými dodavateli a odběrateli, se kterými má dobré vztahy i ohledně následného vyjednávání cen za dodávané komodity a případného prodloužení splatnosti faktur. Do nových, minulostí neprověřených obchodních vztahů, podnik v současné nelehké ekonomické situaci nevstupuje. Další kategorií závazků, nebo-li cizích zdrojů, tvoří závazky vůči bankám, které se radikálně snižovaly a měnily charakter z provozních úvěrů na úvěry investiční, což dokumentuje správný krok k úspoře, především pracovních sil. Současné úvěry se pohybují okolo 10% tržeb, to se jeví pro daný podnik optimální a v posledních 3 letech neměl problémy s jejich splatností. Celková zadluženost v % 10 11 20 20 09 20 07 08 20 20 06 20 04 05 20 20 03 20 02 20 20 01 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Celková zadluženost v % Graf č.1 Celková zadluženost Zdroj: [1] grafické zpracování vlastní Z grafu je patrné, že celková zadluženost má klesající tendenci. Tato situace je pro podnik Agronet Nesovice, družstvo jistě pozitivní. V počátečních letech byla vyšší zadluženost způsobená převážně tím, že Agronet Nesovice, družstvo převzalo závazky vůči bankám a oprávněným osobám od svého předchůdce Zemědělského družstva Nesovice. Vedení „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 210 společnosti se snaží intenzivně o snižování svých závazků. Nízká rentabilita v zemědělském odvětví není opět nic neobvyklého. Zisk je zde totiž silně závislý na počasí daného roku, dotacích i cenách komodit, které bohužel nemůže určovat sama firma. Také specifikem zemědělských podniků je, že cena zemědělských komodit se určuje až v průběhu sklizňových prací. Management při plánování intenzifikačních vstupů do jednotlivých komodit musí riskovat, využívat svých schopností, neboť do doby žní, nezná cenu komodit, za které bude prodávat a která je závislá také na světových trzích, na tom, kde ve světě dojde k nějaké přírodní katastrofě atd. 3. ZÁVĚR Situace v zemědělství byla, je a bude i nadále určitě složitá. Proto lze jen těžce reagovat na nástrahy, které jsou tomuto odvětví kladeny s cílem: zamezení vlastní produkce a dovozu levných potravin ze zahraničí. V důsledku tohoto dochází k ekonomické likvidaci jednotlivých výrobních procesů, a především dochází k likvidaci produkce živočišné výroby. V řadě zemědělských komodit byla v minulosti Česká republika plně soběstačná a své produkty vyvážela i mimo hranice České republiky. V dnešní době je díky politice státu situace úplně opačná. Z hlediska ekonomického spatřuji pro zemědělství v naší republice značnou nevýhodu v tom, že výše dotací vyplácených v ČR nedosahuje takové výše jako je tomu v původních státech EU. V důsledku toho je narušena konkurenceschopnost našeho zemědělství oproti zemědělcům v EU. Této konkurenční výhody využívají plně dotované státy EU. Neustále rozšiřují svou výrobu na území České republiky, dále nakupují půdu a zemědělské podniky v naší republice, a tím ohrožují stávající zemědělské firmy. Také transformační projekt řešil značné množství oprávněných osob a veškerý majetek podniku byl se vší důsledností rozpočítán na restituční a transformační podíl. Podnik v současné době realizuje na základě dohod o narovnání odkup majetkových podílů, které tvoří značnou část cizích zdrojů v podniku. Jedná se o krok správným směrem. V současné době je pro představenstvo cílem udržet podnik jako ekonomický celek provozující jak rostlinnou, tak i živočišnou produkci. Velmi si vážím toho, že vedení tohoto podniku nezvolilo tu jednoduchou a ekonomicky nejpřijatelnější cestu, kterou se vydala řada zemědělských podniků, kdy zrušila veškerou živočišnou produkci a plně se začala věnovat pouze rostlinné výrobě. Agronet Nesovice, družstvo se vydalo tou složitější, náročnější a ekonomicky méně výhodnou cestou, kdy zůstalo věrné jak rostlinné tak i živočišné výrobě. V důsledku toho nemůže dosahovat takových zisků jako obdobně velké podniky provozující pouze rostlinnou výrobu. V současné době vidím prostor, že se situace postupně začíná zlepšovat. Začíná růst poptávka po mléce a hovězím mase, také rostou jejich ceny a v důsledku toho se začíná i v tomto odvětví podniku zlepšovat ekonomika. Podnikatelé, kteří v minulosti zrušili chov skotu, nemají už v podstatě možnost ihned obnovit stavy skotu a reagovat na současně se zlepšující situaci v tomto odvětví. Nezbývá než popřát vedení podniku úspěch v rozvíjení podnikatelské činnosti a vážit si toho, že i přes tu složitější cestu, kterou si vybralo, dosahuje určitého zisku. LITERATURA: [81] Výroční zprávy Agronetu Nesovice, družstva 2001 až 2011 [82] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno : Computer Press, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. ADRESA: Radek Veselý Milonice 7 683 33 NESOVICE tel.: 721 654 986 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 211 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 212 OPTIMALIZACE FINANČNÍCH NÁKLADŮ PŘI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ VE FIRMĚ MITAS A.S. Libor Železník Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice Abstrakt: Optimalizace je nějaký proces systému, kterým se dosáhne jeho vyšší efektivita nebo se sníží nároky celého systému. Je to celkové řešení určitého problému. Například výrobní stroj může být nastaven (optimalizován) aby pracoval, přesněji, rychleji, a tím potřeboval pro vyrobení výrobku méně času méně systémových prostředků, to je důležité pro jeho správné a efektivní využití, díky tomu nevznikají žádná prázdná místa. Cíl závěrečné práce je nalézt místa nebo procesy vhodné pro další zlepšování, optimalizovat systém třídění odpadů, nakládání s odpady nebo používané výrobní technologie. Problematika odpadového hospodářství je vymezena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“), a jeho prováděcími právními předpisy (vyhláškami, nařízeními vlády apod.). Klíčová slova: MITAS a.s., optimalizace, finanční analýza, pneumatika, výroba pneumatiky, gumárenský odpad, zpracování odpadu, likvidace odpadu, recyklace, konfekce, ÚVOD Problematika odpadového hospodářství je v České republice vymezena zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, a jeho prováděcími předpisy. Tento zákon již byl od roku 2001 několikrát novelizován, významné změny proběhly zejména kvůli zapracovávání požadavků vycházejících z legislativy Evropské unie. Zákon o odpadech ve svých cca 90 paragrafech nastavil legislativní a ekonomické podmínky pro oblast odpadového hospodářství, jedná se zejména o pravidla pro předcházení vzniku odpadů, pro třídění odpadů na využitelné a nevyužitelné složky, pro nakládání s odpady, dále definuje práva a povinnosti osob zainteresovaných v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy včetně případných sankcí. V zákoně je kladen velký důraz na předcházení vzniku odpadů, dále na minimalizaci a přednostní využití odpadů. Společnost MITAS a.s. je z hlediska výše uvedeného zákona tzv. původce odpadu a jako takový je povinen plnit spoustu povinností a nařízení z něj vyplývající. Je tedy např. povinen: zařadit vznikající odpady podle druhů a kategorií; vytřídit z odpadu využitelné a nevyužitelné složky; zajistit přednostní využití odpadů; shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií; zabezpečit odpady před znehodnocením, odcizením nebo únikem a to používáním vhodného typu odpadních nádob; vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi; ohlašovat v termínu daném zákonem jedenkrát ročně všechny vznikající odpady příslušnému správnímu úřadu; zpracovat plán odpadového hospodářství, průběžně jej vyhodnocovat a zajišťovat jeho plnění. V první části práce se zabývá představením gumárenské výroby ve společnosti MITAS a.s. a systému nakládání s odpady ve výrobním úseku Otrokovice. V druhé části popisuje na základě údajů z interní dokumentace a z volně přístupných údajů na intranetu společnosti MITAS a.s. nakládání s odpady z výrobní i nevýrobní oblasti ve výrobním úseku Otrokovice. Jedná se zejména o vyhodnocení vznikajícího množství těchto odpadů v letech 2004 – 2012, a to jak odpadů kategorie ostatních, tak odpadů kategorie nebezpečných. Toto vyhodnocení je nejprve uvedeno v absolutním čísle a poté jako měrné množství, které je vztaženo k celkovému množství vyrobených plášťů ve výrobním úseku Otrokovice. Dále je v práci popsáno tzv. nakládání se vznikajícími odpady čili způsoby dalšího využití nebo konečného odstranění odpadů a to včetně uvedeného množství a finančních nákladů dle jednotlivých způsobů naložení s odpadem. Cílem práce je tedy popsat a zhodnotit systém nakládání s odpady z výrobní i nevýrobní oblasti ve společnosti MITAS a.s. výrobního úseku Otrokovice a navrhnout další možnosti zlepšení a úspory v dané oblasti čili navrhnout optimalizaci celého systému nakládání s odpady včetně kvantifikace úspor. [1] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 213 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI MITAS A.S. Česká gumárenská společnost a.s. je společností holdingového charakteru s největším portfoliem gumárenské výroby v České republice. Vznik společnosti spadá do první poloviny devadesátých let, kdy byla známa pod názvem BARUM Holding, a.s. K původní společnost BARUM Holding, a.s. (např. firmě MITAS a.s.), přejmenované v roce 1996 na Česká gumárenská společnost a.s. a v roce 2006 na ČGS a.s., byly postupně přikoupeny další gumárenské a strojírenské firmy (Obnova Brno, a.s., BUZULUK, Komárov, a.s., RUBENA a.s., Gumokov, akciová společnost, IGTT a.s., KONTY G TRADE a.s.). Nejdůležitější divizí je Divize pneumatik, jejímž základ tvoří firma MITAS a.s., která ve čtyřech závodech. Ve kterých vyrábí zejména pneumatiky pro stavební stroje všech velikostí a typů pro rypadla, nákladní automobily, nakladače, víceúčelové zemědělské stroje, motocyklové pláště a gumárenské směsi. Do této divize patří IGTT a.s. (výroba forem pro gumárenství, zkušebna pneumatik) a KONTY G TRADE a.s. (výroba gumárenských směsí). Společnost MITAS a.s. má svoji obchodní zastoupení ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Francii, USA, Brazílii, Itálii, Španělsku, Mexiku, Švýcarsku, Finsku a Rusku. Akciová společnost MITAS a.s. se skládá ze čtyř výrobních úseků: v Praze, ve Zlíně, v Otrokovicích a v Srbsku. Tyto závody se zabývají výrobou plášťů pro zemědělské, mimo silniční a stavební stroje, pro motocykly, vysokozdvižné vozíky, pro lehké nákladní automobily a některá letadla. MITAS a.s. se stal sponzorem závodů na ploché dráze, jako je Zlatá přilba a závody na pražské Markétě. Stroje jsou již tradičně obuty do plášťů značky Mitas. MITAS a.s. je rovněž sponzorem mistrovství světa na ploché dráze. Zemědělské pláště značky Mitas se pravidelně účastní mistrovství světa v orbě. [5] ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VE SPOLEČNOSTI MITAS A.S. Při výrobě plášťů dochází ve všech fázích výroby ke vzniku odpadů. Kromě povinností daných platnou legislativou platí pro výrobní odpady interní postupy, které zahrnují požadavky norem ISO 9001, ISO/TS 16949 a ISO 14 001 a opatření přijatá v interních dokumentech Politika kvality a Environmentální politika. Pro stanovování procenta výrobních odpadů je ve společnosti MITAS a.s. zavedený interní systém tzv. SCRAP. SCRAP čili zaviněný odpad je odpad, který není technologicky spojen s výrobou plášťů. Tento odpad vzniká při výrobě jako neúmyslná chyba pracovníka, případně náhodná chyba nebo neodstranitelná vada při poruše stroje. Předpoklady množství vzniku těchto vad, vznikají při rozboru vad z minulých období. Třídění jednotlivých výrobních odpadů do skupin je následující: SCRAP 1 - Jedná se o odpady při výrobě směsí na hnětičích, při výrobě polotovarů z gumárenských směsí na vytlačovacích a válcovacích linkách. SCRAP 2 - Jedná se o odpady při výrobě polotovarů typu textil + kaučuková směs (gumotextil), drát + kaučuková směs (gumokov), textil a drát. SCRAP 3 - Jedná se o odpady při výrobě polotovarů typu surový plášť a kostra. SCRAP 4 - Jedná se o odpady po vulkanizaci plášťů v lisech (zmetky). SCRAP 5 - Jedná se o odpad vzniklý v důsledku vzniku pláště nižší kvality. [2] ODPADY VZNIKAJÍCÍ VE SPOLEČNOSTI MITAS A.S., VÝROBNÍ ÚSEK OTROKOVICE V provozu příprava polotovarů vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (nezvulkanizované směsi, gumotextil, gumokov čili SCRAP 1) a také odpady nebezpečné (znečištěné utěrky a sorbenty, znečištěné obaly, použité převodové a mazací oleje atd.). V provozu konfekce vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (gumotextil, gumokov čili SCRAP 2 a 3), dále odpady kategorie ostatní (PE fólie) a odpady nebezpečné (znečištěné obaly, znečištěné utěrky a sorbenty, použité převodové a mazací oleje atd.). V provozu lisovna a dokončovna vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (gumotextil, gumokov, ořezy pryže, vadné pláště čili SCRAP 4 a 5) a dále odpady nebezpečné (znečištěné utěrky a sorbenty, znečištěné obaly, použité převodové a mazací oleje, zaolejovaná voda zpod lisů). Při emulgaci surových plášťů vznikají převážně odpady nebezpečné (znečištěné odpadní vody a znečištěné kaly z emulgace, znečištěné obaly, znečištěné utěrky a sorbenty atd.). V kancelářích jednotlivých provozů vznikají plastové obaly (PET láhve), papírové a lepenkové obaly a odpad podobný komunálnímu odpadu. [3] OPTIMALIZACE TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Správné třídění odpadů je bezpodmínečně dáno platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství a velmi přísně se kontroluje interními zaměstnanci nebo pracovníky státní správy. Pokud by třídění odpadů neprobíhalo, dostal by původce odpadu od pracovníků státní správy pokutu, která může jít až do výše 10 000 000 Kč. Správné třídění je však důležité i z ekonomického hlediska, neboť významně ovlivňuje celkovou částku vydanou za likvidaci nebo využití odpadů. Ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku Otrokovice probíhá: „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 214 pravidelné roční školení všech zaměstnanců zaměřené na nakládání s odpady spojené se zlepšováním povědomí zaměstnanců o významu třídění, provádění náhodných kontrol zaměřených na třídění odpadů. Pravidelné školení a zlepšování povědomí zaměstnanců o významu třídění je velice důležité, protože i nekázeň jediného pracovníka může způsobit nárůst ceny za likvidaci. Pokud nepoučený pracovník omylem odhodí např. znečištěnou utěrku, která patří do nádoby s nebezpečným odpadem, do nádoby s odpadem kategorie „O“ (ostatní), musí se veškerý odpad v této nádobě odstranit jako odpad kategorie „N“ (nebezpečný). Cena za likvidaci jednoho kilogramu odpadu poté může vzrůst až šestinásobně. Naopak pokud dotyčný pracovník z neznalosti vyhodí odpad, který se předává k dalšímu využití, do nádoby s odpadem kategorie „O“ (ostatní), společnost za jeho odstranění zbytečně zaplatí, i když by mohl být předán k dalšímu využití zdarma nebo za úhradu. Je tedy jasné, že správné třídění odpadů je z ekonomického hlediska velice důležité. Doporučuji tedy provádět pravidelné roční školení všech zaměstnanců zaměřené na nakládání s odpady v častějším intervalu než 1x ročně a to minimálně 4 x ročně, neboť opakování je matkou moudrosti a zaměstnanci mají tendenci po čase své činnosti a pohyby zautomatizovat. Alespoň při jednom školení by bylo vhodné zdůraznit případné ztráty nebo vícenáklady zapříčiněné nesprávným tříděním. Dále lze zaměstnancům společnosti uvést jako příklad některé z pokut, které byly uděleny jiným společnostem státní správou v uplynulých letech. Jako zdroj mohou například sloužit stránky České inspekce životního prostředí . Také doporučuji posílit systém provádění náhodných kontrol zaměřených na třídění odpadů následovně: 1 x měsíčně by prováděl kontrolu ekolog společnosti se zaměřením na všechny výrobní provozy, 1 x týdně by prováděli kontrolu třídění odpadů vedoucí příslušných provozů se zaměřením na některý z výrobních procesů tak, aby během měsíce prověřili třídění na všech pracovištích. [4] Platby za předání odpadů k dalšímu využití nebo odstranění v roce Způsoby využití / odstranění 2012 (v tis. Kč) odpadů původní odhad nový odhad po vytřídění úspora energetické využití 1018,33 1018,33 materiálové využití 0,00 0,00 skládkování 266,30 261,40 4,90 spalovna NO 399,71 359,74 39,97 jiný způsob 355,95 320,36 35,60 platby celkem 2040,29 1959,82 80,47 Tabulka č. 11 – Kvantifikace úspor v roce 2012 po optimalizaci třídění odpadů: Zdroj : [2, str. 43 - 50] vlastní zpracování ZÁVĚR Tato práce se zabývá optimalizací oblasti odpadového hospodářství ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku Otrokovice, tedy optimalizací při výrobě zemědělských plášťů. Dále jsou v práci popsány způsoby dalšího využití nebo konečného odstranění odpadů a to včetně uvedeného množství a finančních nákladů dle jednotlivých způsobů naložení s odpadem. Způsoby dalšího využití výrobních odpadů ze společnosti MITAS a.s., výrobní úsek Otrokovice jsou v práci popsány jako energetické využití odpadu (čili využití odpadů jako alternativního paliva v cementárně) nebo materiálové využití odpadu (tedy že odpad po mechanické úpravě slouží jako vstupní surovina pro další výrobu). I přesto lze ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku Otrokovice najít místa nebo procesy vhodné pro další zlepšování. Optimalizovat lze zejména systém třídění odpadů, samotný systém nakládání s odpady týkající se uzavírání smluv s oprávněnými společnostmi nebo používané výrobní technologie. Přesto i tyto systémy mluví o stálém zlepšování všech výrobních kroků, protože trvalé zlepšování vede ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti a jejímu dobrému místu na trhu. Doufám, že k tomu malým dílem přispějí i návrhy ohledně optimalizace výroby zemědělských plášťů zmíněné v této práci. LITERATURA: [83] PILÁTOVÁ, I.: Nakládání s odpady pro VÚ Otrokovice, 1. vydání, Praha, oddělení CMS, 2008 (interní dokumentace společnosti MITAS a.s.). [84] ZÁKON č. 185/2001 Sb., ze dne 15. května 2001, o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění, databáze Enviparagraf, verze 6.0036, licence pro MITAS a.s., jednouživatelská instalace, 2011 (částka 71, stránky 4074-4113). [85] Česká technická norma ČSN P ISO/TS 16949:2009: Systémy managementu kvality – Zvláštní požadavky na používání ISO 9001:2008 v organizacích zajišťujících sériovou výrobu a výrobu náhradních dílů v automobilovém průmyslu, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 215 [86] [87] Praha, 2009, 64 stran. Česká technická norma ČSN ISO 14004:2005: Systémy environmentálního managementu – Všeobecná směrnice k zásadám, systémů a podpůrným metodám, Český normalizační institut, Praha, 2005, 64 stran. MITAS, a.s. oficiální stránky společnosti [online]. 2011[cit. 2011-04-16]. Dostupný z www: http://www.mitas.eu ADRESA: Libor Železník Záhumení 510 687 03 Babice tel.: 731 621 385 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 216 KOMPARACE INSTRUMENTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Marie Jeklová Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kroměříž Abstrakt: Tento článek pojednává o kolektivním investování jako celku a blíže se zabývá investováním do otevřených podílových fondů a rovněž investováním do penzijních fondů, jakožto typů fondů, které jsou pro obyvatele České republiky nejpřitažlivější. V další části článku jsou porovnávány vybrané otevřené podílové fondy a to tři fondy od společnosti IKS a tři fondy od ISČS. Komparací jsou vybrány dva nejvhodnější fondy pro investování, jeden pro odvážné investory usilující o vysoké výnosy a druhý pro opatrnější konzervativní investory. Dále je provedena komparace všech deseti penzijních fondů, které v roce 2011 působily na území České republiky a jsou vybrány dva fondy s nejlepšími výkony, které jsou optimálním řešením pro investory. Klíčová slova: kolektivní investování, investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, penzijní fondy, akciové fondy, dluhopisové fondy, smíšené fondy, fondy fondů, fondy peněžního trhu, speciální fondy, hedgeové fondy, akcie, dluhopisy, podílové listy, podílník, investor, investiční riziko, portfolio. Abstract: This article discusses the collective investment as a whole and closer is engaged in investing in open mutual funds and also to investing in pension funds, as the types of funds that are most attractive for people of the Czech Republic. In another part of the paper are compared to selected open-end funds and three funds from IKS and three funds from ISČS0. Comparison of the two best are selected for investment funds, one for brave investors seeking high returns and one for conservative investors more cautious. Furthermore, the comparison of all ten pension funds, which in 2011 operated in the Czech Republic and selected two funds with the best performances that the optimal solution for investors. Key words: collective investment, investment companies, investment funds, mutual funds, pension funds, stock funds, bond funds, mixed funds, main of funds, money market funds, special funds, hedge funds, stocks, bonds, share certificates, shareholder, investor, investment risk, portfolio. Velká část lidí žijících v České republice ukládá své volné finanční prostředky do nejrůznějších pojišťoven, bank, na účty, ale méně je těch občanů, kteří investují své peníze v rámci kolektivního investování např. do fondů, i přes relativně bohatou nabídku. V posledních letech však i v této oblasti dochází pozvolna k nárůstu počtu investorů. Jakožto nejvíce využívanou formu kolektivního investování v ČR je možné označit otevření podílové fondy. Největší zájem ze strany obyvatel ČR se v poslední době projevuje o investování do penzijních fondů, a to z velké části i proto, že je tato forma investování podporovaná a garantovaná státem, i když je to investice na několik desetiletí. Kolektivní investování je jednou z možností investování peněžních prostředků. Jeho podstatou je shromažďování peněžních prostředků od drobných investorů a jejich následné investování do široké škály instrumentů v souladu se zákonem, za účelem jejich zhodnocení. Investování však s sebou nese nejen možnost výnosu, ale též riziko ztráty. Výhodami kolektivního investování jsou: diverzifikace rizika prostřednictvím rozložení investic, snížení transakčních a informačních nákladů, jednodušší přístup k instrumentům a trhům, vyšší záruka proti ztrátám majetku zajišťovaná legislativou, profesionální správa svěřeného majetku, jednoduché a pohodlné investování, vyšší výnosnost než u jiného způsobu uložením peněz. Mezi nevýhody kolektivního investování patří: nemožnost investora zasahovat do řízení fondu, placení poplatků fondu za správu investovaných prostředků, omezení investiční volnosti, riziko ztráty hodnoty investice díky tržním pohybům apod. [11, s. 53 - 54]; [7, s. 95] Počátky historie kolektivního investování není možné přesně určit. Jednotlivci sdružovali své finanční prostředky za účelem efektivnějšího investování již od doby vzniku peněz. Počátky investování podobajícímu se dnešnímu kolektivnímu investování sahají do poloviny 19. století. Prvním státem, kde se začalo investovat kolektivně, byla Belgie, o něco později pak ve Švýcarsku, Francii a Velké Británii. K rozsáhlejšímu rozvoji kolektivního investování došlo v Evropě až po II. světové válce. Po roce 2000 se staly na evropském fondovém trhu nejsilnějšími tyto země: Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Velká Británie, které společně tvoří zhruba 80 % celkového evropského průmyslu. Do Střední a Východní Evropy se kolektivní investování dostává teprve v 90. letech. Začátkem 20. století probíhalo kolektivní investování také v USA. V Asii vstupuje na finanční scénu kolektivní investování teprve v 80. letech 20. století. [4, s. s. 321 - 334]; [11, s. 50] V České republice začíná probíhat kolektivní investování v důsledku kupónové privatizace. Vývoj kolektivního investování v České republice je možné rozčlenit do 3 etap. První etapou je Perioda kuponové privatizace (1993 – 1999)v níž vznikaly privatizační fondy uzavřeného tipu. Druhou etapou „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 217 je Perioda tříbení trhu (1999 – 2002), jedná se o přechodné období, kdy zanikaly neseriózní subjekty. Byly zakládány nové podílové fondy převážně otevřeného tipu, které neměly spojitost s kupónovou privatizací. Třetí etapou je Perioda otevřených podílových fondů (období od roku 2002) – na nynějším trhu kolektivního investování převládají korunové podílové fondy otevřeného typu. [4, s. 334 - 336] Od roku 2004 platí nový zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který je v souladu s legislativou Evropské unie. Umožňuje vznik nejen standardních podílových fondů, ale také speciálních fondů. Za dohled nad investičními společnostmi je od 1. 4. 2006 plně zodpovědná Česká národní banka. [6, s. 333] Kolektivní investování se uskutečňuje prostřednictvím specifických institucí, které se touto činností zabývají. Nejvíce využívány jsou fondy, mohou být buď investiční, nebo podílové. Kromě investování do fondů se používají i jiné způsoby kolektivního investování. Může to být například investování do investičních klubů, které se fondům v mnohém podobají. Sdružují skupiny lidí, kteří se na rozdíl od fondů dobře znají a plně si důvěřují. Odpadá tím riziko zpronevěry vloženého majetku. Každý člen investičního klubu má dokonalý přehled o majetku a hospodaření klubu. Členové si sami společně rozhodují kolektivně hlasováním o tom, kam, jakým způsobem a jakou hodnotu svých financí budou investovat. Získávání informací je rozloženo mezi všechny členy klubu, každý člen z klubu má na starosti určitý segment kapitálového trhu. Investiční společnosti zakládají podílové fondy a obhospodařují jejich majetek. Mohou spravovat také majetek investičních fondů a rovněž majetek podílových fondů jiné investiční společnosti po podepsání smlouvy o obhospodařování. Investiční společnost jim může poskytovat i další služby jako např. vedení účetnictví, evidence, vydávání či odkup podílových listů nebo akcií, uzavírání a vypořádání smluv, zajišťování právních služeb, vyřizování dotazů a stížností, poskytování poradenství, apod. Investiční společnost je povinna každého investora pravidelně informovat o zaměření investic fondu, složení portfolia investic i výsledcích hospodaření a to obvykle dvakrát ročně. [10, s. 358] Fondy kolektivního investování se mohou dělit podle různých hledisek. V České republice je podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování možné rozdělit fondy do dvou skupin a to na standardní fondy a speciální fondy. Standardní fondy jsou pouze podílové fondy otevřeného typu a odpovídají Direktivě č. 85/611/EHS uvádějící do souladu s EU předpisy týkající se kolektivního investování. Jsou přísně vázány řadou bezpečnostních ustanovení, které jsou zaměřeny na rozložení a omezení rizika. Speciální fondy jsou fondy neodpovídající direktivě EU, a proto nemají volnou působnost za hranicemi v rámci evropského pasu. Jsou méně legislativně a právně omezeny, jsou tedy rizikovější. Vyskytují jak v otevřeném tak uzavřeném typu s různým investičním zaměřením. Speciální fondy se dále dělí na: speciální fond cenných papírů, speciální fond nemovitostní speciální fond fondů, speciální fond kvalifikovaných investorů, který nahradil původní čtyři specializované fondy pro kvalifikované investory - fond derivátů, fond zvláštního majetku, fond smíšený, fond rizikového kapitálu. [6, s. 329]; [7, s. 297] Legislativa České republiky neumožňuje zakládat otevřené investiční fondy, proto zde provozují svou činnost pouze uzavřené investiční fondy, které jsou však drobnými investory velmi málo využívány. Jsou zakládány jako akciové společnosti a to na dobu určitou, maximálně na dobu 10 let. Vydávají a prodávají své akcie. Počet vydaných akcií je omezen a stanoven zpravidla již při založení fondu. Investoři se nákupem akcií těchto fondů stávají akcionáři, kteří se mohou účastnit na valné hromadě a zde uplatňovat svá práva, především právo ke spolurozhodování o činnosti společnosti, právo na dividendu, na likvidačním zůstatku, předkupní právo, právo na informace. Nemají však právo požadovat zpětný odprodej akcií. Podílové fondy nemohou sami spravovat svůj majetek, musí být založeny a spravovány investiční společností. Do podílových fondů je možné investovat pomocí podílových listů nebo investičních certifikátů, což jsou cenné papíry, které si investoři nakupují u investiční společnosti. Nákupem podílových listů se investoři stávají podílníky na majetku fondu a jeho výnosech. Nemají však právo zasahovat do činnosti a správy fondu. Podílník může prodat své podílové listy a tím z fondu odejít. V České republice existují dva typy podílových fondů, jsou to uzavřené podílové fondy a otevřené podílové fondy, v daleko větší míře jsou však využívány podílové fondy otevřené. Uzavřený podílový fond je omezen z hlediska emise nových podílových listů dvěma způsoby. Může prodat pouze předem vymezený počet podílových listů, podílové listy může vydávat pouze určitou předem stanovenou dobu, poté prodej končí. Uzavřené fondy nezajišťují od podílníků zpětný odkup podílových listů, podílník je však může odprodat jinému zájemci. Uzavřené fondy jsou zakládány na určitou předem stanovenou dobu, po jejímž uplynutí musí společnost, která fond spravuje, buď ukončit hospodaření fondu a vyplatit podílníky, nebo požádat o převedení na otevřený podílový fond. Není však možné, aby se otevřený podílový fond měnil na fond uzavřený. [8, s. 174] Otevřené podílové fondy nejsou ničím omezeny při emisi podílových listů, počet podílníků není tedy limitován. Správce fondu je však ze zákona povinen vyhovět požadavkům podílníků na zpětný odkup podílových listů, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy o to podílník požádal. Mnohé investiční společnosti tento zpětný odkup realizují už do několika dnů. Otevřené podílové fondy lze dělit podle distribuce zisku na: výnosové fondy a růstové fondy. Výnosovými fondy jsou ty, jež v pravidelných intervalech vyplácejí podílníkům výnosy neboli dividendy, což je podíl na rozdělovaném zisku společnosti. Jsou jimi zpravidla fondy investující převážně do dluhopisů „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 218 a bankovních vkladů. Růstové fondy výnosy nevyplácejí. Podílník získává výnos prodejem podílových listů. Typickými růstovými fondy jsou fondy s vyšším rizikem a dynamičtější akciové a balancované fondy. Většina fondů v České republice se řadí k fondům růstovým. [2, s. 7, 12] Podle investičního zaměření je možné rozdělit otevřené podílové fondy do několika základních typů: na fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšené fondy, fondy fondů, nemovitostní fondy, zajištěné fondy [11, s. 56] Fondy peněžního trhu investují na peněžním trhu do krátkodobých finančních dokumentů, jimiž jsou zpravidla vysoce bezpečné krátkodobé dluhopisy, komerční papíry, depozitní certifikáty a krátkodobé cenné papíry. Výnosy jsou relativně stabilní s poměrně nízkým rizikem, ve srovnání s jinými investičními fondy jsou ale celkově nízké. Bývají však většinou vyšší než u termínovaných vkladů v bankách. Doba investice je zpravidla kratší než jeden rok, vstupní a výstupní poplatky velmi nízké nezřídka s hodnotou nulovou. Investování do fondu peněžního trhu je vhodné i pro investory, kteří nemají v této oblasti téměř žádné zkušenosti. Velkou výhodou nabízenou ze strany fondů peněžního trhu je rychlý převod vkladů neboť jiné trhy toto neumožňují. Podílníci mohou rychle převádět jejich vklady, často to lze provést i telefonicky. Další výhodou je možnost fondu vypisovat šeky, které jsou kryté hodnotou prostředků uložených na účtu fondu peněžního trhu. Tyto fondy podávají svým klientům přesné informace o změnách v bilanci a složení portfolia. Dluhopisové fondy investují peníze podílníků z převážné části do dlužnických cenných papírů. Ostatní formy investic mají u dluhopisových fondů předem stanovený objem, který nesmí být překročen. Dluhopisové fondy nesou vyšší riziko, ale mají také vyšší výnosy než fondy peněžního trhu. Doporučená doba investování do těchto fondů nejméně je jeden rok. Investice jsou dlouhodobými termínovanými vklady. Některé dluhopisové fondy se specializují pouze na investování do vybraných dlužnických dokumentů. Takové fondy se specializují na státní dluhopisy (jsou nejméně rizikové a dlouhodobě nejstabilnější, avšak s nejnižšími výnosy), komunální dluhopisy, hypotéční listy, dluhopisy renomovaných společností (s poměrně vysokým rizikem), rizikové dluhopisy (jsou velmi vysoce rizikové, ale dosahují poměrně velkých výnosů). [5, s. 160 - 161] Akciové fondy jsou fondy, které se trvale zaměřují na akcie a investují do nich minimálně 2/3 majetku. Patří k nejrizikovějším investičním fondům, dlouhodobě přináší výnosy vyšší než fondy dluhopisové nebo fondy peněžního trhu. Doba investování je doporučená na více než 5 let, což má zmírnit případný nepříznivý dopad krátkodobých změn na trhu. Některé akciové fondy investují do mnoha různých odvětví, jiné se specializují pouze na vybraná odvětví ekonomiky např. Čím užší je specializace fondů, tím má vyšší výnosy z hlediska dlouhého období, ale podstupuje také vyšší riziko. Smíšené fondy investují vklady podílníků do různých cenných papírů na různých trzích. Skladba akcií či dluhopisů v jejich portfoliích není nijak limitována. Pokud se rozhodne podílník investovat do tohoto typu fondu, je pro něj důležité znát investiční strategii fondu. Smíšené fondy přinášejí průměrné výnosy a vystavují se průměrnému riziku. Doporučená doba investování prostředků je minimálně tři roky. Fondy fondů jsou ty fondy, které 2/3 svých zdrojů investují do akcií a podílových listů jiných fondů. Větším rozložením finančních prostředků je sníženo riziko na minimum. Skrze fondy fondů je podílníkovi umožněno investovat svou malou částku i do fondů, které požadují vysokou vstupní investici. Fond fondů se tak stává investorem s vysokou vstupní investicí složenou z menších částek od více podílníků. Nemovitostní fondy ukládají více než 50 % svých investic do nemovitostí a také do majetkových účastí v realitních společnostech, jež stavějí, spravují nebo prodávají nemovitosti. Nemovitostní fondy jsou ve své podstatě obměnou podílových fondů. Jsou vhodné pro investory, kteří chtějí investovat dlouhodobě. Zajištěné fondy se nazývají také hedgeové fondy, jsou to fondy garantované známé také pod názvem strukturované fondy, které mají chráněný kapitál a investoři jsou chráněni před poklesem hodnoty svého investovaného majetku. Garance je zaručena pouze k datu splatnosti. 100 % garance vložené částky znamená, že investor získá zpět v případě nepříznivého finančního vývoje na trzích přesně takovou částku, kterou investoval. Většina fondů nabízí svým investorům kapitálové zajištění. Znamená to, že zajištěné fondy garantují investorům návratnost 100 % vstupních investic a k tomu také podíl na výnosech fondů. Investor se kvůli garanci návratnosti vložené investice vzdává možného vyššího zhodnocení svých investic. Podílník má zpravidla možnost požadovat zpět své investované prostředky ještě před sjednanou dobou splatnosti, ale v tom případě dostane vyplacenou aktuální hodnotu svého podílu. Hlavní výhodou zajištěných fondů je skutečnost, že jejich výnosy nejsou přímo závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Nevýhodou zajištěných fondů je nižší průhlednost a míra regulace a také vyšší poplatky. Doporučená doba investování a doba splatnosti je u zajištěných fondů kolem pěti let. Zajištěné neboli hedgeové fondy jsou fondy soukromého typu, které řídí osoby zabývající se profesionálně a aktivně investováním finančních prostředků. [1, s. 1 - 5] Zajištěné fondy se začaly v České republice zakládat teprve nedávno. V České republice se nejvíce přibližují hedgeovým fondům speciální fondy kvalifikovaných investorů, které jsou v zákoně o kolektivním investování uvedeny nově. Speciální fond kvalifikovaných investorů nahradil po novele zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 219 předpisů, v roce 2006 původní čtyři specializované fondy pro kvalifikované investory (fond derivátů, fond zvláštního majetku, fond smíšený, fond rizikového kapitálu). Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů, mohou nakupovat jen kvalifikovaní investoři, jako jsou např. banky, spořitelní a úvěrová družstva obchodníci s cennými papíry investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny, stát, centrální banka atd. Maximální počet je 100 podílníků či akcionářů. Vstupní investice jednoho investora musí činit 1 000 000 Kč. [6, s. 327 - 329] Penzijní fondy s penzijním připojištěním jsou v posledních letech pro občany České Republiky nejpřitažlivějším způsobem pravidelného ukládání peněžních prostředků. Od roku 1994 vzniklo na území České republiky cekem 44 penzijních fondů. V roce 2011 na trhu působilo pouhých 10 penzijních fondů. Mezi ně patří penzijní fondy České spořitelny, České pojišťovny, KB, ING, Allianz, Generali, Aegon, AXA a dva penzijní fondy ČSOB. Jsou jimi ČSOB Penzijní fond Progres a ČSOB Penzijní fond Stabilita. Od počátku roku 2012 se však tyto dva fondy sloučily a dále existují pod názvem ČSOB Penzijní fond Stabilita. Penzijní fondy jsou Jedinými subjekty, které mohou v České republice provádět penzijní připojištění. Zabývají se pouze touto činností, shromažďují finanční prostředky svých klientů, investují je, až klientovi vznikne nárok, vyplácí mu penzijní (důchodové) dávky, nebo jednorázové dávky. Penzijní fondy jsou zakládány jako akciové společnosti, nesmí být založeny na základě veřejné nabídky akcií. Povolení činnosti fondu uděluje Ministerstvo financí ČR na dobu neurčitu a je nepřevoditelné na jinou osobu. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění stanovuje způsob, jakým má fond hospodařit, přikazuje spolehlivé ukládání prostředků penzijního fondu do cenných papírů, jako jsou dluhopisy státní a bankovní, státní pokladniční poukázky, veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy. Povoleny jsou také bezpečné investice do nemovitostí či movitých věcí. Zákon zakazuje penzijnímu fondu nákup akcií jiných penzijních fondů a také vydávání dluhopisů. Tento zákon je také maximální zárukou ochrany účastníků penzijního pojištění. Povinností penzijního fondu je rozdělit 85 % dosaženého zisku ve prospěch účastníků, maximálně 10 % zisku může být použito, na dividendy a tantiemy a minimálně 5 % zisku musí být vloženo do rezervního fondu. Penzijní fondy příznivě ovlivňují trh cenných papírů. Vysoké náklady na administrativu jsou však nevýhodou. [3, s. 247] Penzijní připojištění je definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění, nakládání s nimi a dále o vyplácení dávek penzijního připojištění. [10, s. 489] Zakládá se dobrovolně podepsáním smlouvy. V roce 2011dosáhl počet účastníků penzijního připojištění počtu 4,57 milionů. Státní podpora účastníků je vyjádřena formou státního příspěvku, který se odvíjí od výše placeného pojistného a který od roku 2000 spočívá taktéž v odečtení zaplaceného pojistného od daňového základu, což platí jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Daňovou výhodu může získat účastník penzijního připojištění na část měsíčních příspěvků přesahujících částku 500 Kč. Z daňového základu je možné si odečíst částku maximálně 12 000 Kč za rok. Této maximální částky k odečtení však dosáhne pouze ten, kdo ročně zaplatí 18 000 Kč. Také zaměstnavatel může přispívat svému zaměstnanci na penzijní připojištění a tyto příspěvky si může odečítat od daně z příjmů. Maximální odečtená částka však u něj může činit jen 24 000 Kč ročně. [3, s. 246]; [9, s. 272] Dávky poskytované penzijními fondy se dělí do dvou skupin na dávky jednorázové a opakující se peněžité dávky. Mezi jednorázové dávky patří: jednorázové vyrovnání (má na ně nárok účastník místo penze) a odbytné (vyplácí se v případě, kdy účastník ukončil penzijní připojištění výpovědí ještě před vyplácením penze, také náleží pozůstalým). Do opakujících se peněžitých dávek patří: starobní penze (má na ni nárok, účastník, který dosáhl 60 let věku a platil příspěvky nejméně 5 let, včas a řádně uhradil 60 měsíčních příspěvků), výsluhová penze (účastník má na ni nárok, jestliže si ji sjednal, příspěvky platil nejméně 15 let, má zaregistrováno 180 měsíčních příspěvků zaplacených řádně a včas), invalidní penze (musí být sjednaná ve smlouvě, nárok na ni vzniká po placení příspěvků nejméně 5 let, zaregistrování 60 měsíčních příspěvků za placených řádně a včas, po přiznání invalidního důchodu), pozůstalostní penze (musí být sjednána ve smlouvě, nárok na ni vzniká osobám ve smlouvě uvedeným a pokud platil účastník příspěvky 1 rok, fond má zaregistrovaných 12 měsíčních příspěvků zaplacených řádně a včas, ještě se nezačala vyplácet starobní nebo výsluhová penze). [3, s. 247 -249] Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku na penzijní připojištění v Kč (rok 2010) Zdroj: [3, s. 245] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 220 Tabulka č. 2: Výše státních příspěvků v Kč (rok 2011) Zdroj: [12] Z podílových fondů byly komparovány fond IKS Akciový PLUS, ISČS Sporotrend OPF, IKS Dluhopisový PLUS, ISČS Sporobond, IKS Balancovaný – dynamický a ISČS Fond řízených výnosů. Při srovnání výkonnosti všech šesti vybraných podílových fondů se ukázalo, že nejlepší výkonnosti za posledních 10 let dosáhl fond IKS Balancovaný – dynamický a to 90,41 %, dobře hospodařily fondy ISČS Sporotrend OPF s výkonností 51,41 % i ISČS Sporobond s výkonností 35,92 %. Fond IKS Balancovaný – dynamický má výkonnost daleko převyšující ostatní komparované fondy, je určen těm, kteří počítají s dílčí kolísavostí hodnoty akcií, přestože fond obchoduje s těmi nejkvalitnějšími akciemi a akciemi se zajímavým výnosovým potenciálem. Je třeba také počítat s dlouhodobým investičním horizontem minimálně 5 let, to kvůli krátkodobým výkyvům ve výnosech. Pro investory opatrnější hledající jistoty je optimální volbou fond ISČS Sporobond, který patří mezi konzervativní dluhopisové fondy. Výkonnost má dobrou s minimálními výkyvy, má stále stoupající tendenci. Tento fond je stabilní s nízkou rizikovostí. Své investice zaměřuje na kvalitní tuzemské státní dluhopisy a firemní dluhopisy, většinou zajištěných proti měnovému riziku. Střednědobý investiční horizont 3 let vyhovuje klientům, kteří potřebují mít své finance dosažitelné v dohledné době. Graf č. 1: Srovnání výkonnosti podílových fondů (v letech 2002 - 2011) Zdroj: [13], vlastní zpracování Komparovány jsou všechny penzijní fondy, které v současnosti působí na českém trhu. Z komparace vyšly jako nevýkonnější dva fondy a to do Allianz penzijní fond, a.s. a Generali penzijní fond, a.s. Velmi dobře si vedl také nejmladší z penzijních fondů AEGON Penzijní fond, a.s. Všechny tyto 3 fondy také obstály v krizovém roce 2008 i po něm. Jejich výkonnost neklesla pod hodnotu 2 %, což se nedá říci o ostatních fondech, které zaznamenaly hluboký propad až k hodnotám 0 %. Jako vůbec nejstabilnější se jeví Allianz penzijní fond, který za sledované období nikdy s výkonností neklesl pod 3 %. Celkové zhodnocení za posledních 10 let je sice o něco málo nižší než u fondu Generali penzijní fond, ale jeho zhodnocení je vysoce stabilní. O tom svědčí skutečnost, že od roku 2003 i přes krizový rok 2008 až do současnosti dosahovalo zhodnocení tohoto fondu vždy hodnot kolem 3 %. Přestože tento fond není nejstarší, na finančním trhu působí již 15 let. Generali penzijní fond, a.s. je fondem, který dosáhl nejvyššího zhodnocení za posledních 10 let a to 2,29 %, ale jeho hodnota je jen o 0,06 % vyšší než u fondu Allianz penzijní fond. Z porovnání zhodnocení v jednotlivých letech desetiletého sledovaného období vyplývá nižší stability tohoto fondu. V letech 2001 až 2007 se zhodnocení u tohoto fondu pohybovalo v rozmezí 3 % až 4,6 %, v krizovém roce 2008 a pak i dále se zhodnocení stabilizovalo kolem 2 %. Přesto, že působí na finančním trhu již 17 let, nemá vysoký počet účastníků. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 221 Graf č. 2: Srovnání zhodnocení penzijních fondů za 10 let v % (v letech 2001 - 2010) Zdroj: [14], vlastní zpracování LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE: [88] FONG, H. G. The World of Hedge Funds: Characteristics and analysis. 1. vyd. Singapore : World Scientific Publishing CO. Pte. Ltd, 2005. 208 s. ISBN 9812563776. [89] KOMISE PRO CENNÉ PAPÍRY. Umění investovat. 1. vyd. Praha : První Pražská Reklamní spol. s.r.o., 2003. 32. s. [90] KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4. [91] LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. [92] MAEDA, M. Investing in Bonds and Bond Funds: How to ean high rates of return safely. 1.vyd. Ocala : Atlantic Publishing Group, Inc., 2009. 336 s. ISBN 978-1-60138-293-1. [93] POLOUČEK, S. a kol. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2009. 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9. [94] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie: finanční trhy. 5. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2010. 354 s. ISBN 978-80-214-4044-9. [95] GILES, S. M.; ALEXEEVA, E.; BUXTON, S.; Managing Collective Investment Funds. 2. vyd. Chichester : John Wiley & Sons, Ltd, 2003. 370 s. ISBN 0-470-85695-5. [96] ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie: Teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín : CEED, 2009. 303 s. ISBN 978-80903433-8-2. [97] ÚZ Úplné Znění: Cenné papíry, kapitálový trh. Ostrava : Sagit, a.s., 2011. 544 s. ISBN 978-80-7208-871-3. [98] VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody: Výchozí texty ke studiu. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005. 190 s. ISBN 80-245-0939-3. [99] Spoření: Penzijní připojištění. J. NOVÁKOVÁ. iDNES.cz: Finance [online]. Mafra, 14. 9. 2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: <http://finance.idnes.cz/penzijni-pripojisteni-zmeny-se-dotknou-i-techkteri-uz-smlouvu-maji-1ia-/spor.aspx?c=A110913_1650690_spor_zuk> [100] Fond řízených výnosů. iFondy.cz: Web pro všechny aktivní investory [online]. Plzeň: iFONDY.cz, server o investování, 2007, [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: <http://www.ifondy.cz/podilovy-fond/4/Fond-rizenych-vynosu> [101] Zhodnocení prostředků účastníků. Asociace penzijních fondů ČR [online]. © 2009 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: <http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku.html> ADRESA: Marie Jeklová Smetanova 117 751 01 Tovačov tel.: 607 227 580 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 222 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU Simona Jurkovičová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: This article deals with comparison of selected bank credits in three the most important banking institutions. The comparisons bank credits are loans, authorized overdrafts and credit cards, in the following banks: Czechoslovak Commercial Bank, plc., Commercial Bank, plc. and Czech Savings Bank, plc. Article has to acquaint the reader with the basic problems of banking and with current fees and interest rates of individual bank credits at selected banks. Klíčová slova: Bankovní úvěr, banka, půjčka, povolené přečerpání účtu, kreditní karta, komparace, úroková sazba, poplatek. POJEM BANKA Banka je finančním zprostředkovatelem, který realizuje tok finančních prostředků mezi ekonomickými subjekty. K tomu, aby banka mohla fungovat, musí mít bankovní licenci, kterou vydává Česká národní banka. Ze zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, musí banky splňovat čtyři základní podmínky: jde o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciové společnosti přijímají vklady od veřejnosti poskytují úvěry k výkonu bankovních činností mají bankovní licenci. Minimální výše základního kapitálu banky je ze zákona stanovena a to na 500 mil. Kč. FUNKCE BANK Banka plní tyto základní funkce: finanční zprostředkování emise bezhotovostních peněz provádění platebního styku. Finanční zprostředkování provádějí banky za účelem dosažení zisku. Snaží se získaný kapitál vložit tam, kde to přináší nejvyšší zhodnocení. Emise bezhotovostních peněz probíhá na základě přijatých vkladů a zápisů na bankovních účtech bank. Přijetím vkladů vznikají podmínky pro vytvoření povinných minimálních rezerv na vedených účtech bank u centrální banky. Část finančních prostředků se poskytne ve formě úvěru podnikatelskému subjektu. Platební styk se provádí mezi bankovními a nebankovními subjekty účetním převodem bez aktivace hotovostních peněz. Cílem platebního styku je vyrovnání pohledávek a závazků mezi ekonomickými subjekty. BANKOVNÍ SYSTÉM Bankovní systém představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Má dvě vzájemně propojené složky, a to institucionální a funkční. Do institucionální složky patří jednotlivé banky, které lze členit podle jejich hlavní náplně činnosti do několika různých kategorií. Do funkční složky patří organizace nebo způsoby uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi v dané ekonomice. Zde rozlišujeme bankovní systémy: jednostupňové dvoustupňové. Jednostupňové bankovní systémy historicky předcházely dvoustupňovým. V jejich rámci neexistovala centrální banka, veškeré bankovní činnosti byly prováděny komerčními bankami. Dvoustupňový bankovní systém se uplatňuje zejména v tržních ekonomikách. Je v něm odděleno centrální a obchodní bankovnictví. V současnosti je bankovní systém ČR dvoustupňový. Prvním stupněm je centrální banka a druhým stupněm jsou obchodní banky. DRUHY BANK Existují různé typy bank, které se do určité míry liší. Mohou se odlišovat např. právní formou, motivem činnosti nebo „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 223 převažujícími obchody. Banky mohou mít právní formu akciové, družstevní či osobní společnosti. Banky podle motivace mohou být s cílem zisku, modifikace ziskového principu, měnově-politickým či jiným specifickým motivem. Mezi převažující obchody patří zejména tyto banky: komerční investiční hypoteční depozitní spořitelny univerzální detailové stavební spořitelny a další. BANKOVNÍ PRODUKTY Banky v současné době provádějí celou škálu činností, které neustále rozvíjejí a modifikují. Bankovní produkty jsou jednotlivé služby poskytované bankami za určitou úplatu poskytující svým klientům. Bankovní produkty můžeme rozdělit podle jejich odrazu v bilanci, a to na obchody aktivní, pasivní a neutrální. U aktivních obchodů je banka v postavení věřitele, kdy jí vznikají pohledávky nebo vlastnická práva. U pasivních obchodů je banka v postavení dlužníka, kdy jí vznikají závazky a probíhají různé operace s vlastním kapitálem. U neutrálního obchodu není banka ani ve věřitelském ani dlužnickém postavení, jde zde především o realizace platebního styku. Bankovní produkty můžeme také členit podle účelu použití, a to především na finančně úvěrové, vkladové či platebně zúčtovací obchody. Při finančně úvěrových obchodech banka poskytuje klientům finanční prostředky prostřednictvím úvěru nebo poskytuje různé záruky za klientovy závazky. Vkladové obchody umožňují klientům uložit a navýšit své finanční prostředky u své banky. Platebně zúčtovací obchody se používají k úhradám nebo k inkasu pohledávek. Mezi nejdůležitější obchody komerčních bank patří poskytování úvěrů a další formy financování. Jednou formou financování jsou i bankovní úvěrové obchody, které jsou jednou z nejvýznamnějších částí bankovních aktivních obchodů. Tyto bankovní úvěrové produkty můžeme rozdělit do tří základních skupin: peněžní úvěry závazkové úvěry a záruky alternativní formy financování. U peněžních úvěrů jde o skutečné poskytnutí peněžních prostředků např. úvěry kontokorentní, eskontní, hypoteční a spotřební. Závazkové úvěry a záruky neznamenají pro klienta bezprostřední získání peněžních prostředků, ale banka se zavazuje za svého klienta splnit jeho závazek, pokud tak neučiní sám, např. úvěry akceptační, avalové či bankovní záruky. Alternativní formy financování umožňují klientům získat peněžní prostředky za určitých specifických podmínek, např. faktoring a forfaiting. SEZNÁMENÍ S BANKAMI Československá obchodní banka, a. s. (dále jen ČSOB) byla založena v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Až do roku 2007 působila na českém i slovenském trhu, poté byla slovenská pobočka k 1. 1. 2008 oddělena. ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům a také korporátním a institucionálním klientům. Komerční banka, a. s. (dále jen KB) byla založena roku 1990 jako státní instituce a roku 1992 byla transformována na akciovou společnost. V roce 2004 získala KB hlavní cenu Banka roku 2004 v soutěži MasterCard Banka roku. KB je univerzální bankou se širokou škálou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového i investičního bankovnictví. Počátek České spořitelny, a. s. (dále jen ČS) sahá až do roku 1825. ČS je od roku 2000 členem Erste Group, jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě. ČS je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. KOMPARACE VYBRANÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ Vybranými bankovními produkty u jednotlivých bank jsou půjčky, povolené přečerpání účtu a kreditní karty. Nyní se podíváme na jednotlivé tabulky, ve kterých jsme porovnání prováděli. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 224 Maximální výše Poplatek úvěru vedení ČSOB KB ČS Půjčka na 600 000 Kč cokoliv Perfektní 600 000 Kč půjčka Půjčka 500 000 Kč za Poplatek za schválení a Maximální doba Úroková sazba RPSN poskytnutí úvěru splácení (měsíce) roční v % roční v % 1 % z výše úvěru, min. 500 84 9,9 15,57 Kč, max. 3 500 Kč 50 Kč zdarma zdarma 59 Kč 2 % z výše úvěru, min. 600 84 Kč, max. 10 000 Kč 72 15,9 18,5 12,25 13,79 Tabulka č. 1 – Komparace půjček Zdroj: www.csob.cz, www.kb.cz, www.csas.cz Z tabulky č. 1 je patrné, že klienti KB neplatí poplatek za vedení úvěru a poplatek za schválení a poskytnutí úvěru. Avšak KB je banka, jenž má kratší dobu splácení svých úvěrů a to 72 měsíců, tj. o 12 měsíců kratší než u ČSOB a ČS. V rámci úrokové sazby v % reflektujeme u ČSOB 9,9 %, u KB 15,9 % a u ČS 12,25 %. Co se týče problematiky RPSN, nejnižší hodnoty dosahuje ČS a to 13,79 %, dále ČSOB s 15,57 % a KB s hodnotou 18,5%. Za nejvýhodnější banku, která nabízí půjčku, bychom považovali ČSOB. I když si za vedení a správu úvěru účtuje poplatek ve výši 50 Kč, pořád má nejnižší úrokovou sazbu, která je jedním z hlavních rozhodujících kritérií při výběru půjčky. Maximální úvěru ČSOB KB ČS Povolené přečerpání účtu Povolené debety pro občany Kontokorent výše Poplatek za vedení Poplatek za schválení (měsíc) poskytnutí úvěru 200 000 Kč zdarma a zdarma 2 000 – 60 000 zdarma Kč 100 000 Kč 10 Kč Splatnost úvěru Úroková roční v % 1 x za 6 měsíců 18,9 sazba 1 x během doby 19 splatnosti 1 x za rok 18,9 200 Kč 200 Kč Tabulka č. 2 – Komparace povoleného přečerpání účtu Zdroj: www.csob.cz, www.kb.cz, www.csas.cz Z tabulky č. 2 reflektujeme, že nejvýhodnější povolené přečerpání účtu je u ČSOB. Maximální výše úvěru je nejvyšší, než u ostatních bank. Poplatek za vedení, schválení a poskytnutí úvěru je zcela zdarma. Úvěr se musí splatit minimálně jednou za 6 měsíců. Úroková sazba je nejnižší, a to 18,9 %. Avšak nejnižší úroková sazba je i u ČS, kde je taktéž 18,9 %. Úroková sazba u KB je 19 %. ČS si však účtuje poplatek za správu a vedení úvěru ve výši 10 Kč a za schválení a poskytnutí úvěru si účtuje 200 Kč. Poplatek za vedení úvěru u KB je zdarma, avšak za schválení a poskytnutí úvěru si banka účtuje poplatek ve výši 200 Kč. Maximální Roční výše poplatek úvěru za vedení Úroková Minimální sazba měsíční roční splátka v% Kreditní 250 000 ČSOB karta Kč ČSOB zdarma 19,9 KB A karta 250 000 Kč zdarma 19,9 ČS Chytrá karta 500 000 Kč 199 19,08 5 %, min. 500 Kč Poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky Poplatek za výběr Poplatek za výběr z bankomatu cizí z bankomatu banky zahraniční banky 6 Kč, - + 1,5 % 30 Kč, - + 1,5 % 80 Kč, - + 1,5 % 1 %, min. 50 Kč 1 %, min. 100 Kč 40 Kč 125 Kč 1/10 čerpané částky + 1 %, min. 30 Kč vyměřené úroky 3,2 % nebo pevná úhrada 6 Kč podle volby Tabulka č. 3 – Komparace kreditních karet Zdroj: www.csob.cz, www.kb.cz, www.csas.cz Z tabulky č. 3 je patrné, že v rámci maximální výše úvěru a úrokové sazbě nejlépe vychází Chytrá karta u ČS. Avšak ohledně poplatku za vedení a správu si ČS účtuje poplatek ve výši 199 Kč oproti ČSOB a KB, kde je vedení kreditní karty zcela zdarma. V rámci úrokových sazeb reflektujeme u ČSOB a KB 19,9 % a u ČS 19,08 %. Co se týče minimálních měsíčních splátek, u ČSOB je to 5 %, avšak min. 500 Kč, u KB 10 % čerpané částky + připočtené vyměřené úroky a u ČS je to 3,2 % nebo pevná úhrada podle volby. Z pohledu problematiky poplatků za výběr z bankomatu si ČSOB a ČS účtují 6 Kč a KB 30 Kč z vlastní banky. Za výběr z bankomatu cizí banky si účtují ČSOB 30 Kč, KB 50 Kč a ČS 40 Kč. Za výběr z bankomatu zahraniční banky si účtují ČSOB 80 Kč, KB 100 Kč a ČS 125 Kč. ZÁVĚR Na závěr by se dalo říci, že nejvýhodnější půjčkou je Půjčka na cokoliv u ČSOB, neboť její úroková sazba je pouze 9,9 %. Ačkoliv si banka účtuje poplatky za vedení a poskytnutí úvěru, tak nejrozhodnějším a nejdůležitějším kritériem při výběru úvěru je právě úroková sazba. Nejvýhodnější povolené přečerpání účtu je u ČSOB a ČS, kde výše úrokové míry „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 225 činí 18,9 %. Avšak i když mají obě banky nejnižší úrokovou sazbu, tak ČSOB má vedení a poskytnutí úvěru zcela zdarma oproti ČS, která si účtuje poplatky ve výši 10 Kč a 200 Kč. Co se týče kreditní karty, nejvýhodnější kreditní kartou je Chytrá karta u ČS, kde úroková sazba činí 19,08 %. Ačkoliv pokud by se klient rozhodoval podle poplatků za výběr z bankomatu, pak by byla nejvýhodnější Kreditní karta u ČSOB. LITERATURA [102] REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2000. 634 s. ISBN 80-7261031-7 [103] HLAČINA, T. Bankovnictví a pojišťovnictví. Kunovice, 2006. 355 s. Evropský polytechnický institut, s. r. o. [104] REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha : Management Press, s. r. o., 2011. 558 s. ISBN 978-80-7261-2307 [105] Bankovní obchody [online]. 2011 Dostupné z WWW: <http://www.chasepullman.cz/cs/detail/17-bankovni obchody/?PHPSESSID=e398caf2a39fb8a6aca175c83d7c6789>. ADRESA: Simona Jurkovičová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hanácké náměstí 625 Kroměříž 767 01 email: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 226 ANALÝZA SYSTÉMU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČR A JEJÍ KOMPARACE S VYBRANÝMI ZEMĚMI EU Evžen Ohlídal Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: This article deals with state social support system in Czech Republic and its comparison of selected european member states. The list consists of the countries of Slovakia, Austria, Poland and Spain. Goal of this article is an analysis of state social support system in the CR and its comparison with selected EU countries (Slovakia, Austria, Germany, Poland, Great Britain and Spain). In the introductory part of the work deals with the theoretical basis for the issue of state social support in the Czech Republic. From the historical development of social policy to the present, as social policy conducted in this country, through which institutions and how these institutions work. Furthermore, the work deals with the very issues of social support, types of benefits and ways of payment in the country. Klíčová slova:Sociální podpora, přídavky na dítě, mateřská dovolená, porodné, rodičovský příspěvek, Evropská Unie, dávky pěstounské péče, životní minimum, sociální stát, krize, POJEM SOCIÁLNÍ Co je vlastně pojem sociální? Tento pojem se v období reálného socialismu na jednu stranu nadsazoval a to zdůrazněním sociálních jistot pro všechny občany, sociálním plánováním na všech úrovních řízení a různých sociálních dávkách, čímž byl ve společnosti vytvářen mýtus o štědrém socialistickém státu. Ovšem to mělo i druhou stránku věci a to fakt, že tento pojem snižoval svoji váhu faktickou plošnou a zbyrokratizovanou podobou v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Samotný pojem sociální má přitom nejméně tři významy: Společenský, jako eufemismus v označení hygienických zařízení, jako přívlastek ve spojení sociální služba, sociální výpomoc apod., tedy když jde, zlepšení životních podmínek jedinců ohrožených zejména ekonomicky. SOCIÁLNÍ STÁT Jedním z klíčových termínů sociologického slovníku se v poválečném období stal pojem sociální stát (welfarestate). Tento termín zobrazuje sociální fenomén, který se stává realitou po druhé světové válce v každém vyspělém státě. Fenomén té doby velmi kontroverzní, řadou politiků vyzdvižený a oslavovaný, na druhou stranu vše má své odpůrce, kteří tento fenomén kritizují, odmítají a zavrhují. Pojem welfarestate je spjat s Beveridgem. Byl to britský ekonom a politik. Zabýval se problematikou nezaměstnanosti a sociálního pojištění. V roce 1942 se jeho „Zpráva o sociálním pojištění“ (tzv. Beveridgeova zpráva) stala základem úprav sociální legislativy po 2. Světové válce a přispěla k porážce Konzervativní strany ve volbách 1945. Na jeho základě byla poté v roce 1948 zřízena britská NHS (NationalHealthService). Je rozdíl mezi chápáním welfarestate v Americe a Anglii. V Anglii tento pojem představuje celou oblast sociálního opatření, včetně zdravotních, sociálních služeb a pojištění. V Americe se používá výhradně pro určení dávek sociální pomoci. Definice je závislá na socioekonomických podmínkách dané společnosti. V sociálním státě na sebe bere vláda zodpovědnost za ekonomickou, sociální a politickou prosperitu občanů. KRIZE SOCIÁLNÍHO STÁTU Sociální stát je třeba transformovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil před novými riziky. V sociálním státě se můžeme setkat s těmito typy krizí: Krize nákladů: sociální stát je příliš drahý Krize efektivity: v sociálním státě je třeba rychle reagovat na změny v demografii, aby tento aparát pracoval ne těžkopádně, ale efektivně. Krize legitimity: sociální stát musí být spravedlivý a nezvýhodňovat určité vrstvy společnosti. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V ČR Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 227 poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Náklady na státní sociální podporu hradí stát. Státní sociální podpora je sociální systém, z kterého se poskytují státní sociální dávky určené především pro děti nebo rodiny s dětmi a v některých dalších sociálních situacích. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, že stát hradí nejen náklady na dávky samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením o tyto dávky. Státní sociální dávky jsou přímé finanční příspěvky občanům za účelem podpory v náročných situacích. Nárok na tyto dávky má každý jedinec s trvalým pobytem na území České republiky, případně podle osobitých nařízení i občan EU. Podle zákona rozdělujeme sociální dávky na tyto formy: Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Ostatní dávky: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. DRUHY DÁVEK A PODMÍNKY JEJICH VYPLÁCENÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍ EU V této kapitole se práce zaměřuje na obecná pravidla pro vyplácení sociálních dávek v rámci EU a dále se věnuje konkrétními státy, které jsou součástí Evropské unie, a jejich druhy dávek včetně podmínek pro jejich vyplácení. Předmětem této práce jsou státy Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, Velká Británie a Španělsko. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VYPLÁCENÍ SOCIÁLNÍCH DÁVEK V RÁMCI EU V rámci Evropské Unie, včetně Islandu, Lichtenštejnska, Norska nebo Švýcarska, vždy osoby podléhají právním předpisům pouze jednoho státu. Rozhodnutí o tom, jaké zemi a jaké právní předpisy se na danou osobu vztahují, určuje podle pravidel EU orgán sociálního zabezpečení, který lze vyhledat na webových stránkách EESSI Public DirectoryofEuropeanSocialSecurityInstitutions. Základním pravidlem pro určení země, pod kterou legislativu konkrétní osoba spadá, je země, ve které je zaměstnána nebo pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. S tím, že nezáleží na skutečnosti, kde daná osoba žije, nebo ve které zemi má její zaměstnavatel sídlo. V případě, že osoba pracuje v jiné zemi EU, než ve které trvale žije a denně, nebo alespoň jedenkrát týdně se navrací domů, je tato osoba považována za tzv. přeshraničního pracovníka a za výplatu dávek sociálního zabezpečení zodpovídá země, v níž pracuje. Zvláštní pravidla se vztahují na zdravotní péči a nezaměstnanost. Dojde-li k situaci, kdy je osoba vyslána svým zaměstnavatelem do zahraničí, nebo se tak osoba samostatně výdělečně činná sama rozhodne, a to na dobu kratší 2let, zůstávají tyto osoby nadále pojištěny v zemi jejich původu. Pro vyslané pracovníky platí další zvláštní podmínky. PŘÍDAVKY NA DÍTĚ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Sociální politika je ve všech členských zemích EU velmi důležitá. Rodinné dávky jsou v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa poměrně vysoké. Nejvyšší přídavky na děti v rámci celé Evropské uniejsou v Lichtenštejnsku (na dvě děti 456 €), Lucembursku (na dvě děti 441 €) a Německu (368 €). Nejdéle mohou přídavky na děti opět pobírat rodiče dětí v Lucembursku a Německu, až do 27 let v případě, že studují, nebo byly na vojenské službě. STÁT ŠPANĚLSKO ČESKÁ REPUBLIKA NĚMECKO SLOVENSKO RAKOUSKO POLSKO VELKÁ BRITÁNIE Přídavky na 1 dítě 24,25 21 184 21,99 105,4 17 97 2 děti 3 děti 4 děti 24,25 21 184 21,99 112,8 17 64 24,25 21 190 21,99 153,2 17 64 24,25 21 215 21,99 203,2 17 64 Věk dítěte, kdy rodiče pobírají přídavky 18 15 18 16 19 18 16 Věk dítěte, kdy rodiče pobírají přídavky při dalším studiu 18 26 27 25 19 24 20 Zdroj: MISSOC Database „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 228 Ve všech zemích EU platí, že čím více dětí, tím vyšší přídavky. Až na výjimku, Francii, kde jsou přídavky vypláceny až po narození druhého dítěte, se přídavky na děti vyplácí od prvního narozeného dítěte a s dalšími přírůstky do rodiny se tato hodnota buď zvyšuje fixně o dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek atd. podle počtu dětí a to ve státech Španělska, České republiky, Slovenska, Polska, nebo se tento přídavek zvyšuje s každým dalším narozeným dítětem na vyšší částku, jako to funguje ve státech Německa a Rakouska. VÝŠE PŘÍDAVKU NA JEDNO DÍTĚ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Přídavky na 1 dítě (€) STÁT do 3 let Španělsko 24,25 Česká republika 21 Německo 184 Slovensko 21,99 Rakousko 105,4 Polsko 17 Velká Británie 97 Lichtenštejnsko 228 Řecko 8,22 19 let 24,25 29 184 21,99 152,7 25 97 268 8,22 Zdroj: MISSOC Database V tabulce jsou uvedeny částky v eurech, které jsou vypláceny v jednotlivých zemích EU na přídavky na jedno dítě. Údaje jsou rozděleny do 2 kategorií a to pro období, kdy dítě ještě nedosáhlo věku 3 let a v druhém případě období, kdy dítě má 19 let. Je to z toho důvodu, že některé státy, mezi které patří Česká Republika, Rakousko a Polsko rozdělují výši dávek dle věku dítěte a na jeho základu se také mění výše vyplácených dávek. Vychází z principu, že čím je dítě starší, tím dostává vyšší dávky. O kolik se tyto dávky mění, lze vyčíst z následujícího grafu. Pro srovnání jsou zde uvedeny státy Řecko a Lichtenštejnsko a to z důvodu, že se jedná o státy, kde jsou dávky nejnižší v celé Evropské Unii, to se týká Řecka a dále naopak nejvyšší dávky v celé EU, které jsou vypláceny v Lichtenštejnsku. VÝŠE PŘÍDAVKU NA DÍTĚ PODLE VĚKU Zdroj: MISSOC Database Z grafu vyplývá, že nejvyšší měsíční dávky z vybraných zemí jsou vypláceny v Německu a to rovných 184 eur na první dvě děti. U třetího dítěte tato částka stoupá na 190 eur a u čtvrtého a dalšího dítěte hodnota přídavku činí 215 eur. Dávky v Německu jsou vypláceny plošně, bez ohledu na výši příjmu rodiny nebo věku dítěte. Druhým státem s nejvyššími přídavky na dítě je Rakousko s měsíčním přídavkem 105,40 eur na jedno dítě. V Rakousku se výše přídavků mění na základě věku dítěte. Ve věku od 3 let dostává dítě 112,70 EUR, do věku 10 let dále 130,90 EUR a do 19 let je tato částka až 152,70 EUR. V Rakousku jsou přídavky na dítě vypláceny bez ohledu na výši příjmů a každým rokem v měsíci záři se přídavky na dítě vyplácí ve dvojnásobné výši. Velká Británie a její přídavky nejsou závislé na věku dítěte ani na výši příjmů. Mimo přídavků na dítě je zde uplatňován Child Tax Credit, který je pro rodiče zodpovědné alespoň za jedno dítě. Tento příspěvek je určen pro osoby, které pečují o narozené dítě, nebo o dítě žijící ve společné domácnosti mladší 16 let, nebo do věku 20 let v případě, že studuje v denní formě studia nebo je v pracovním výcviku připravujícím se na budoucí povolání. Výše přídavku se odvíjí na základě výši příjmů, počtu odpracovaných hodin, počtu dětí. V případě postižených dětí se tato částka zvyšuje. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 229 Na Slovensku se přídavky vyplácí bez ohledu na příjem rodiny, nebo věku dítěte. Dávky jsou vypláceny do 16tého roku dítěte a v případě, že dítě studuje v denním studiu, nebo se věnuje odborné přípravě a nemá vlastní příjmy, může být tato dávka prodloužena až do 25 let věku dítěte. Pokud dítě trpí dlouhodobě zdravotním potížemi a z tohoto důvodu se nemůže plně věnovat dennímu studiu nebo jinému vzdělávání, vyplácí se přídavek na dítě až do jeho 18 let. Přídavek na dítě činí 21,99 EUR. Situace okolo přídavků na dítě v Polsku je ve srovnání s ostatním státy Evropské unie o něco horší. Přídavky jsou zde poměrně nízké. Dítě ve věku do 5 let dostávají 17 EUR, ve věku od 5-18 let se tato částka zvyšuje na 23 EUR a do věku 24 let se přídavky zvyšují o další 2 eura na částku 25 EUR. I to je jeden z důvodů, proč stále více Poláků cestuje do zahraničí za prací, zvlášť do zemí Anglie a Irska, kde mohou požádat o přídavky na dítě, které jsou mnohonásobně vyšší než ty, které by pobírali v Polsku. Např. v Irsku dostanou na první dítě příspěvek až 140 EUR, což je více než 8mi násobek toho, co by pobírali v Polsku. Přídavky na děti ve Španělsku jsou vypláceny 12krát ročně a to do 18 let věku dítěte. Tyto přídavky jsou ve výši 24,25 EUR a v případě postižení se dále navyšují až na částku 521,40 EUR při míře postižení dítěte větší než 75 %. Výše přídavků je závislá na ročním příjmu rodiny. Tato částka nesmí překročit 11,264,01 EUR pro rodiny s jedním dítětem. Další podmínkou pro příjem přídavků je skutečnost, aby vyživované dítě mělo stálý pobyt ve Španělsku, tzn., že dávky nemohou být exportovány do jiné země. V České republice jsou příspěvky na dítě vypláceny na základě výše příjmů, které nesmí překročit 2,4 násobek životního minima. RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Rodičovská dovolená se ve vybraných zemích EU mění. Nejdelší dovolená je v České republice (4 roky) a nejkratší dovolená ve Velké Británii (13 týdnů). Rodičovská dovolená je zavedena ve všech členských zemích EU, ale se značnými rozdíly jak v délce rodičovské dovolené, tak ve výši příspěvku nebo možnosti čerpání rodičovské dovolené pro otce. Během rodičovské dovolené je v mnoha zemích poskytnut rodičovský příspěvek, který je čerpán po mateřské dovolené. Výjimku tvoří z vybraných zemí Španělsko, kde rodič na rodičovské dovolené nepobírá od státu žádné příspěvky a je odkázán na podporu od druhého z partnerů. Výše příspěvku na rodičovské dovolené se ve většině zemí odvíjí od paušální částky. Tento systém funguje v České republice, Slovensku, Rakousku, Velké Británii, Německu, Polsku. V některých státech EU se vypočítává rodičovská dovolená z předchozích výdělků a je dána paušální sazbou v procentech, jako náhrada minulých výdělků. Pohybuje se od 100% předchozích příjmů (Estonsko, Slovinsko) přes 90% předchozích příjmů (Švédsko, Dánsko), dále 70% předchozích příjmů (Lotyšsko, Finsko, Maďarsko) a nejnižší je 30% sazba (Itálie). DÉLKA RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Stát Velká Británie Německo Rakousko Polsko Slovensko Španělsko Česká republika Příspěvek Paušální Paušální Paušální/na základě předchozího výdělku Paušální Paušální bez příspěvku Paušální Délka dovolené 13 týdnů 12 měsíců 24 měsíců 3 roky 3 roky 3 roky 4 roky Zdroj: MISSOC ANALYSIS 2008 Tabulka obsahuje údaje o státech a délce rodičovské dovolené. Státy jsou seřazeny podle délky rodičovské dovolené od nejkratší doby, až po nejdelší. Nejkratší doba rodičovské dovolené je ve Velké Británii a to 13 týdnů. V Německu je rodičovská dovolená poskytnuta s rodičovskou podporou od státu po dobu 12 měsíců. V Rakousku se tato doba zvyšuje na dvojnásobek a trvá 2 roky. V Polsku, Španělsku a Slovensku lze čerpat rodičovskou dovolenou po dobu až 3 let. 4 roky rodičovské dovolené je nejdelší možná doba napříč všech zemí Evropské Unie a můžeme ji čerpat v České republice. Existuje tu však možnost volby a příspěvky s rodičovskou dovolenou můžeme čerpat ve třech případech do dvou, tří, nebo čtyř let věku dítěte. Tuto možnosti si rodič zvolí sám a na jejím základě i výši příspěvku. Až na výjimku Španělsko, jsou všechny rodičovské dovolené podporovány ze strany státu finančními příspěvky. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 230 MATEŘSKÁ DOVOLENÁ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Mateřská dovolená je vyplácena ve všech zemích Evropské unie. Předchází rodičovské dovolené a její délka je i značně kratší, na druhou stranu o to jsou vyšší příspěvky v mateřství, oproti rodičovské dovolené. V Česku patří mateřská dovolená ve srovnání s ostatním vyspělými státy na vysoké úrovni. DÉLKA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Stát Německo Polsko Rakousko Španělsko Česká republika Slovensko Velká Británie Délka mateřské dovolené (v týdnech) 14 16 16 16 28 34 52 Zdroj:TheGlobal Gender Gap Report V tabulce výše je uveden počet týdnů mateřské dovolené ve vybraných zemích Evropské unie. V Německu je doba mateřské dovolené nejnižší a to 14 týdnů. V dalších státech se mateřská dovolená prodlužuje o 2 týdny na 16 týdnů a to v Polsku, Rakousku a Španělsku. V České republice se délka mateřské dovolené poskytuje na dobu 28 týdnů a na Slovensku, kde také byla 28 týdnů, je od roku 2012 prodloužena na 34 týdnů s tím, že vláda uvažuje v příštích letech na jejím dalším prodlužování. Nejdelší mateřská dovolená je ve Velké Británii, kde je možno čerpat tuto dovolenou až po dobu 52 týdnů. ZÁVĚR Na závěr lze říci, že zákon o státní sociální podpoře v ČR byl v průběhu let do současné doby 54krát novelizován, což je více jak 4krát ročně. To svědčí o jednom, že se stát zřejmě snaží podchytit celou šíři problematiky podmínek a výplaty sociálních dávek všem, kteří jej potřebují a zároveň se snaží najít mechanismus, aby v něm nebyly trhliny, kterými by mohly unikat finanční prostředky neoprávněně vyplacené, nebo vyplacené sice oprávněně, ale použité k jiným účelům, než ke kterým měly být skutečně vynaloženy, ale to platí pro všechny státy Evropské unie a problematiku sociálních dávek vůbec. Státní sociální podpora v rámci Evropské Unie rozhodně není jednotná a nemění se pouze výše příspěvků a druhy dávek, ale především vyplácené částky na těchto dávkách. Ve vyspělých zemích, kam patří Německo, Rakousko a Velká Británie jsou to až 10 krát vyšší částky, než v zemích jako je Česká republika, Slovensko, Polsko anebo Španělsko. Na to vše má také vliv fakt, že ve vyspělých zemích se natalita snižuje, lidé zde dávají přednost kariérnímu růstu před rodinou a stát se je snaží o to více motivovat pomocí podpory. Sociální zabezpečení se neustále v průběhu let ve všech státech Evropské Unie vyvíjí a snaží se přizpůsobit současným podmínkám a vlivům, které na ně působí, otázkou však zůstává, jestli jsou schopny za současné situace udržet svou schopnost podpory obyvatelstva a to z důvodu, že se stále snižuje počet pracujících lidí s postupem času, jak obyvatelstvo stárne a natalita se neustále snižuje a v dnešním světě je vše otázkou peněz. LITERATURA [106] HAUSMANN, Ricardo, Laura D. TYSON a Saadia ZAHIDI. TheGlobal Gender Gap Report: WorldEconomicForum. [107] Geneva, Switzerland, 2010. Dostupné z WWW: <https://members.weforum.org/pdf/gendergap/ report2010.pdf/> [108] VEČEŘA, M. Sociální stát: východiska a přístupy. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993. 103 s. ISBN 80901424-6-X. [109] BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucice. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1. 6. 2010. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9. [110] ELY PLISCHKE, Simona. Penize.cz [online]. 24.04.2003 Evropan ve výslužbě podle Beveridge. [cit. 2011-1126]. Dostupné z WWW: <http://www.penize.cz/pojisteni/15491-evropan-ve-vysluzbe-podle-beveridge>. [111] Hovorka, Jiří. Spočti důchod.cz : Na porodné dosáhne v roce 2012 více rodin [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z WWW: <http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/na-porodne-dosahne-v-roce-2012-vice-rodin/>. [112] EVROPSKÁ UNIE. Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění: Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení na Slovensku [online]. 2010. 41 s. [cit. 31-1-2012]. Dostupné z WWW:<http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%20rights% 20in%20Slovakia_cs.pdf/> [113] VAVROUŠKA, Petr a Michaela VYDROVÁ. Porodnost ve Velké Británii roste především díky polským ženám. Zprávy.rozhlas.cz [online]. 12. března 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z WWW: „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 231 <http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/porodnost-ve-velke-britanii-roste-predevsim-diky-polskymzenam--863603/> ADRESA: Evžen Ohlídal Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hanácké náměstí 625 Kroměříž 767 01 email: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 232 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE KROMĚŘÍŽ, A.S. Pavlína Pouperová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Tento článek se zabývá finanční a ekonomickou analýzou podniku Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s. Hodnotí finanční situaci společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s., v letech 2002 až 2011. Hodnocení společnosti je provedeno na základě analýzy tří účetních výkazů (Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty a výkazu Cash flow). Klíčová slova: finanční zdraví, platební schopnost, rentabilita, likvidita, aktivita, tok peněžních prostředků, horizontální a vertikální analýza, majetková a kapitálová struktura, zadluženost. Abstrakt:. This article deals with the financial and economic analysis firm water supply and sewerage Kromeriz, and assesses the financial situation of water supply and sewerage Kromeriz, Inc., from 2002 to 2011. This evaluation of the company is based on an analysis of three financial statements (balance sheets, profit and loss statement and cash flow). Key words: financial soundness, solvency, profitability, liquidity, activity, cash flow, horizontal and vertical analysis, property and capital structure, debt. Účelem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitativní rozhodování o fungování podniku a především komplexně vyjádřit finanční situaci podniku. Finanční analýza je analýzou finančních zdrojů. Jedná o analýzu činností, v nichž primární úlohu hrají finance, peníze a čas. Cílem finanční analýzy je odhalit silné a slabé stránky firmy, dále zjistit její výkonnost a získané informace vyhodnotit. Z provedené finanční analýzy se poté stane jeden z nástrojů sloužících k řízení podniku. Finanční analýzu podniku je třeba provádět proto, abychom zjistili vývoj finanční situace podniku za dané období, jeho rentabilitu a solventnost. Dále je zpracování finanční analýzy potřebné pro zjištění, zda je finanční situace stabilní, nebo zda podnik ohrožují nepříznivé vlivy nebo dokonce bankrot. Finanční analýzu podniku tvoří soubor finančních ukazatelů. Tento soubor ukazatelů je hlavním zdrojem informací pro sestavování finančních plánů v různých časových úsecích či pro strategická rozhodnutí. Finanční analýza čerpá především z účetních výkazů firmy. Společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. byla zapsaná do obchodního rejstříku, oddíl B, vložka 1147, vedeného Krajským soudem v Brně dne 8. listopadu 1993. Svoji činnost provozuje v okrese Kroměříž. Pitnou vodu dodává do měst Kroměříž, Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Chropyně, Morkovice-Slížany a dalších obcí. Od září 1994 dodává vodu i okresu Prostějov, a to do Nezamyslic. Hlavním a výlučným předmětem podnikání společnosti je výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod (představuje 94,61 % celkového objemu výroby a tržeb). Jedná se o zboží, u kterého není možná zásadní inovace, vstup na zahraniční trhy ani výraznější zvyšování produkce. Na druhé straně se jedná o službu, která musí být poskytována nepřetržitě a za všech okolností. Zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku ČR, na který přešel majetek státního podniku. Předmět činnosti společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. je přesně vymezen zakladatelskou smlouvou a usnesením valných hromad dle zápisu v obchodním rejstříku. Hlavní činností je provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, výroba a dodávka pitné vody včetně náhradního zásobování v případě přerušení dodávky z důvodu poruchy nebo opravy. Dále společnost zabezpečuje odvádění odpadních a dešťových vod, jejich čištění na čistírnách odpadních vod včetně likvidace kalů. Laboratořemi společnosti jsou prováděny rozbory pitných a odpadních vod. Investorská činnost je zaměřena na přípravu a realizaci inženýrských staveb v oboru vodovodů a kanalizací. Všechny činnosti akciové společnosti jsou nezbytné pro život měst a obcí a jejich obyvatel. Společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. má vydané dvě emise cenných papírů. Akcie společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. nejsou obchodovány na Burze cenných papírů Praha. Hlavní oblastí činnosti společnosti je výroba a dodávka pitné vody včetně odvádění a čištění odpadních vod. Společnost uplatňuje jednotnou cenu vodného a stočného v rámci celé své oblasti působnosti. Ceny jsou kalkulovány v souladu s cenovým výměrem Ministerstva financí ČR. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 233 Obchodní aktivity jsou zaměřeny na okres Kroměříž a Prostějov a týkají se šesti základních oblastí: výroba a dodávka pitné vody odkanalizování a čištění odpadních vod provoz a údržba vodohospodářských zařízení rozšiřování vodovodních sítí do obcí provozování čistíren odpadních vod rozbory pitných a odpadních vod 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tržby 180 950 193 755 197 180 208 203 222 544 232 927 243 410 256 929 270 406 273 554 Graf č. 1 Vývoj tržeb společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč Zdroj: Vodovody a kanalizace, výroční zpráva Nejvyšším orgánem správy společnosti je valná hromada. Je tvořena všemi na ní přítomnými akcionáři. Její zasedání se koná nejméně 1x za kalendářní rok. Svolává ji představenstvo společnosti. Společnost zaměstnávala v roce 2011 celkem 195 zaměstnanců. Kvalifikační struktura zaměstnanců se řídí současnými potřebami společnosti. Pro odborný růst zaměstnanců jsou zabezpečována školení, odborné kurzy a semináře. V souladu s ustanovením Kolektivní smlouvy vynakládá společnost finanční prostředky na zajištění svých sociálních zaměstnaneckých programů. Finanční prostředky jsou vydávány zejména na stravování, rekreace, odměny při životních a pracovních výročích, sportovní a kulturní akce zaměstnanců. K provedení finanční analýzy podniku bylo využito horizontální a vertikální analýzy. Dále pak byly provedeny časové řady vybraných poměrových ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity cash flow, a to za období let 2002 až 2011. Po provedení všech výpočtů ukazatelů finanční analýzy byly zjištěny tyto údaje. UKAZATELE RENTABILITY Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím vloženého kapitálu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) se v hodnocených letech pohybuje pod hranicí pozitivního vývoje. Nad hranici pozitivního vývoje se ukazatel dostal pouze v roce 2010 a 2011. V roce 2005 dosahoval ukazatel ROA nejnižší hodnotu z analyzovaných let. Pokles byl způsoben snížením zisku. Od roku 2006 vykazuje ukazatel ROA rostoucí tendenci. 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vlastní kapitál 808 418 835 186 865 717 869 337 1 010 16 967 128 970 723 992 450 1 002 08 985 886 Graf č. 2 Vývoj hodnoty vlastního kapitálu společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) dosáhla nejvyššího vývoje v roce 2011, a naopak nejnižší hodnotu vykazoval ukazatel ROE v roce 2005. Důvodem byl pokles zisku. Od roku 2006 hodnoty ROE opět rostou z důvodu zvyšování zisku. ROE Získáme poměřením čistého zisku s vlastním kapitálem podniku. Když porovnáme ukazatele ROA a ROE, zjistíme, že vývoj hodnot těchto ukazatelů je shodný. UKAZATELE AKTIVITY Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky. Z výpočtů ukazatelů aktivity bylo zjištěno, že doba obratu pohledávek se od roku 2002 postupně prodlužuje a počet obratu pohledávek se postupně snižuje. Počet obrátek pohledávek klesá, což je způsobeno dotacemi. Doba jejich přeměny na peněžní prostředky se „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 234 prodlužuje. 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002 Průměrné pohledávky 23 520 2003 40 114 2004 37 616 2005 41 197 2006 46 237 2007 61 114 2008 2009 2010 2011 67 021 166 562 123 358 196 162 Graf č. 3 Vývoj průměrných pohledávek společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč. Zdroj: vlastní Doba, po kterou jsou zásoby vázány v podniku, má v průběhu let klesající tendenci. Zkracující se doba vázanosti zásob je pro podnik příznivým jevem, zkracuje se doba vázanosti finančních prostředků vložených do zásob. Pokud zhodnotíme všechny uvedené ukazatele aktivity, můžeme říci, že se vyvíjeli obdobně. Je patrné, že doba obratu pohledávek se od roku 2002 postupně prodlužuje a počet obratu pohledávek se postupně snižuje. Počet obrátek pohledávek klesá. Doba jejich přeměny na peněžní prostředky se prodlužuje. Doba, po kterou jsou zásoby vázány v podniku, má v průběhu let klesající tendenci. Zkracující se doba vázanosti zásob je pro podnik příznivým jevem, zkracuje se doba vázanosti finančních prostředků vložených do zásob. UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Zadluženost společnosti není vysoká a vyvíjí se pozitivně ve všech analyzovaných letech. Společnost financuje své aktivity převážně vlastním kapitálem než cizími zdroji. Nejvyšší podíl vlastního kapitálu měla společnost v roce 2002. Stupeň zadlužení vlastního kapitálu je v letech 2002 až 2011 na odpovídající úrovni. 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkové závazky 83 951 159 208 145 119 153 294 134 940 166 854 201 223 320 831 262 848 341 088 Graf č. 4 Vývoj celkových závazků společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč. Zdroj: vlastní Ukazatel stupeň zadlužení vlastního kapitálu je ve zkoumaných letech na odpovídající úrovni. Můžeme konstatovat, že nejnižší stupeň zadlužení měla společnost v roce 2002, nejvyšší stupeň zadlužení pak vykázal podnik v roce 2011. Do budoucna lze očekávat, že se zadluženost bude vyvíjet podobně jako v minulých letech. Může docházet ke kolísání zadluženosti, což bude souviset hlavně se splácením a čerpáním dlouhodobých investičních úvěrů. UKAZATELE LIKVIDITY Likvidita společnosti dosahuje optimální hodnoty pouze v roce 2002. V ostatních letech se pak pohybuje pod hranicí doporučených hodnot. Nepříznivý vývoj likvidity je ovlivněn čerpáním dotací z fondů EU na rekonstrukce čistíren odpadních vod, které tak zvyšují krátkodobé dluhy společnosti. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 235 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002 Krátkodobé dluhy 25 052 2003 57 884 2004 28 477 2005 36 808 2006 32 566 2007 44 809 2008 2009 2010 2011 43 205 201 492 137 137 212 476 Graf č. 3 Vývoj běžné likvidity společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč Zdroj: vlastní Vývoj běžné likvidity byl optimální pouze v roce 2002. V ostatních letech se vývoj pohybuje pod hranicí doporučených hodnot. Špatný vývoj běžné likvidity podniku je způsoben např. slíbenými dotacemi na rekonstrukce čistíren odpadních vod. UKAZATELE CASH FLOW Analýza cash flow (peněžních toků) zachycuje pohyb peněžních toků podniku. Čím větší jsou volné peněžní toky, tím pružnější je financování společnosti. Ukazatel volné peněžní toky dosahuje ve zkoumaných letech kladných hodnot. To dokazuje, že podnik v daných letech byl finančně pružný. 15 000 10 000 5 000 0 2002 Účetní zisk 7 351 2003 5 862 2004 8 021 2005 3 488 2006 6 040 2007 7 596 2008 8 499 2009 9 768 2010 2011 13 432 13 880 Graf č. 4 Vývoj účetního zisku společnosti let 2002 až 2011 v tis. Kč Ve zkoumaných letech dosahuje kladných hodnot vývoje také hodnota ukazatele kvality zisku, která je vždy vyšší než 100 %. Kvalita zisku podniku je tedy vysoká. Další ukazatel cash flow, kvalita tržeb podniku, dosahuje ve většině zkoumaných let hodnot vyšších než 100 %, což svědčí o stabilní situaci podniku. Z výsledků hodnot ukazatelů cash flow vyplývá, že tyto ukazatele dosahovaly v posledních letech pozitivních hodnot. To vypovídá o stabilní situaci podniku. ALTMANŮV MODEL Altmanova analýza je bankrotní model. Tento model je založený na poměrových ukazatelích a je využívaný zejména v finanční analýze. Jeho cílem je vyjádřit finanční stav firmy pomocí jediné hodnoty (Z-scóre), která hodnotí, s jakou pravděpodobností se dostane firma do bankrotního stavu. 6 4 2 0 Z-scóre 2002 4,21 2003 3,507 2004 3,985 2005 3,787 2006 4,935 2007 3,933 2008 3,343 2009 2,209 2010 2,758 2011 2,17 Graf č. 5 Vývoj hodnoty Z-scóre podniku let 2002 až 2011. Zdroj: vlastní Ze získaných hodnot Z-scóre vyplývá, že hodnota Z-scóre značí finančně zdravý podnik. Firma v průběhu let dosahuje „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 236 vyšších hodnot, tím je podnik finančně zdravý. Výjimku tvoří roky 2009 a 2010. Klesající hodnota v roce 2009 a roce 2011 nemusí nutně znamenat zhoršení situace podniku a nebezpečí bankrotu. INDEX BONITY Tento postup využívá metodu matematické statistiky. Index bonity slouží k celkovému hodnocení ekonomické situace podniku. 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Index bonity 2002 0,54 2003 0,73 2004 0,84 2005 0,47 2006 1,02 2007 0,95 2008 0,89 2009 0,74 2010 0,94 2011 0,78 Graf č. 6 Vývoj indexu bonity podniku let 2002 až 2011. Zdroj: vlastní Z grafu je patrné, že nejvyšší bonity podnik dosáhl roku 2006, naopak nejnižší hodnota bonity byla neměřena roku 2005. Podnik dosahuje v letech 2002 až 2011 pozitivního vývoje hodnot, z čehož vyplývá, že podnik je bonitní a není ohrožen bankrotem. VYHODNOCENÍ ANALÝZY A NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU Ze zjištěných výsledků finanční analýzy podniku vyplývá, že podnik je i přes určité problémy v dobré finanční situaci, je solventní a není ohrožen bankrotem. Pro odstranění problémů s nevymoženými pohledávkami od dlužníků, a tím i získání finančních prostředků pro podnik, je možné navrhnout opatření spočívající ve vyšším placení záloh na vodné a stočné z celkových částek závazků odběratelů. PROGNÓZA VÝVOJE PRO NEJBLIŽŠÍ OBDOBÍ Předvídání neboli predikce budoucího vývoje prostředí je základem tvorby vizí, strategických cílů a strategií. Je jedním z výchozích předpokladů strategického plánování. Z výsledků získaných na základě finanční analýzy podniku můžeme předpokládat následující vývoj situace společnosti. V následujících letech můžeme opět očekávat pozitivní vývoj zadluženosti společnosti. Dále lze v následujících letech očekávat, že zadlužení vlastního kapitálu se bude vyvíjet obdobně jako v posledních deseti letech, tedy na odpovídající úrovni. Na základě výsledků horizontální a vertikální analýzy lze předvídat budoucí vývoj některých účetních položek. Můžeme očekávat nárůst přidané hodnoty, zisku, zvýšení odpisů a zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku PREDIKCE VÝVOJE PODNIKU NA ZÁKLADĚ TEORIE NEURONOVÝCH SÍTÍ Neuronové sítě jsou vhodné pro předpovídání časových řad díky učení pouze z příkladů. Jsou schopny učit se na příkladech a po naučení jsou schopny vystihnout skryté i silně nelineární závislosti. Nevýhoda spočívá v tom, že se mohou naučit závislost platnou pouze v určitém období. Chybu předpovědi zpravidla nelze odhadnout. Predikce vývoje pomocí Neuronových sítí byla použita pro prognózu vývoje tržeb podniku. Na základě získaných dat z let 2002 až 2011 by prognózován tento vývoj: Tržby v tis. Kč 2007 232 927 2008 243 410 2009 256 929 2010 270 406 2011 273 554 2012 267 505 2013 264 221 Tabulka č. 1 Prognóza vývoje tržeb společnosti na rok 2012 a 2013 v tis. Kč Zdroj: vlastní Z výsledků prognózy vývoje pro období následujících dvou let vyplývá, že pravděpodobně dojde k poklesu tržeb. To může být způsobeno nárůstem nákladů, nevymahatelných pohledávek nebo také postupem celosvětové ekonomické „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 237 krize. Bude to záležet na podmínkách finančních analýz , které musí být splněny v souvislosti s čerpáním dotací a také na vývoji cen za vodné a stočné a množství odebraných m3 od odběratelů. LITERATURA [114] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza, 4. aktualiz. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011, 144 s. ISBN 978-80247-3916-8. [115] GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, 2004. 180 s. ISBN 80-245-0684-X. [116] HARNA, L.; REZKOVÁ, J.; BŘEZINOVÁ, H. Finanční analýza. 3. aktualit. vyd. Praha : BILANCE 2007, 72 s. ISBN 80-86371-49-2. ADRESA: Ing. Marie Jonášová Vodovody a kanalizace Kroměříž,a.s. Kojetínská 3666 767 11 Kroměříže mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 238 POSTUP JAK ZÍSKAT DOTACI Z EVROPSKÉHO FONDU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Vladimír Přívara Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Práce shrnuje, jak je možné získat dotací pro firmu z Evropského fondu regionálního rozvoje. Popisu základní charakteristiku Evropského fondu regionálního rozvoje jeho cíle, které podporuje. Poukazuje na to kolik peněz, bylo vyčleněno z fondů pro Českou republiku. A postup pro získání dotace. Klíčová slova: Evropský fond regionálního rozvoje, úkol a cíl Evropského fondu regionálního rozvoje, Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce EVROPSKÝ FOND REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Evropský regionální rozvojový fond vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Úkoly Evropského regionálního rozvojového fondu vycházejí jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o EFRR), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Evropský regionální rozvojový fond je určen k tomu, aby svou povahou pomáhal k rozvoji a strukturálním změnám zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí, pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství. Jeho cílem je podporovat hospodářskou a sociální soudržnost, snížení hlavních regionálních rozdílů, účast na rozvoji a přeměně regionů. A rovněž přispívá na podporu trvale udržitelného rozvoje a vytváření trvale udržitelných pracovních příležitostí. CÍLE EVROPSKÉHO FONDU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v rámci Evropské unie vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. EFRR financuje především: Produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí. Investice do infrastruktury. Rozvoj vnitřního potenciálu podporujících místní rozvoj a zaměstnanost a činnost malých a středních podniků. Podpora služeb pro podniky. Převod technologií. Zlepšení přístupu podniků k financím. Přímé podpory investic. Vytváření infrastruktury pro místní rozvoj a rozvoj zaměstnanosti. Podpora strukturám místních služeb pro vytvoření nových pracovních míst dále podporuje: Produktivní prostředí (zejména pro rozvoj malých a středních podniků a přitažlivost regionů) prostřednictvím rozvoje infrastruktury. Výzkum a technologický vývoj. Rozvoj informační společnosti. Investice do cestovního ruchu a kultury, vytváření trvale udržitelné pracovní příležitosti. Ochrana a zlepšování životního prostředí. Rovnost mužů a žen v oblasti zaměstnanosti. Mezinárodní, přes hraniční a meziregionální spolupráce. Evropský fond regionálního rozvoje může poskytovat prostředky v rámci tří nových cílů regionální politiky Poskytnutí prostředků na: Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 239 KONVERGENCE V regionech, které spadají pod cíl „konvergence“, se Evropský fond pro regionální rozvoj zaměřuje na modernizaci a diverzifikaci hospodářských struktur a na zachování a vytváření udržitelných pracovních míst. Opatření financovaná EFRR se týkají těchto oblastí: Výzkum a technologický rozvoj. Inovace a podnikání. Informační společnost. Životní prostředí. Prevence rizik. Cestovní ruch. Kultura. Doprava. Energetika. Vzdělávání. Zdraví. REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST Priority týkající se cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ lze rozdělit do tří skupin: Inovace a znalostní ekonomika: posilování regionálních kapacit v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, stimulace inovací a podnikání a podpora finančního inženýrství, zejména pro podniky spojené se znalostní ekonomikou. Životní prostředí a prevence rizik: rehabilitace kontaminované půdy, stimulace energetické účinnosti, podpora čisté městské hromadné dopravy a vypracování plánů prevence a řízení přírodních a technologických rizik. Přístup k službám obecného hospodářského zájmu v oblasti dopravy a telekomunikací. EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE Pokud jde o cíl „evropská územní spolupráce“, EFRR se soustředí na tyto tři oblasti: Rozvoj přeshraničních hospodářských a sociálních činností. Navazování a rozvoj mezinárodní spolupráce včetně dvoustranné spolupráce mezi přímořskými regiony. Zvyšování účinnosti regionální politiky prostřednictvím meziregionální spolupráce, vytváření sítí a výměny zkušeností mezi regionálními a místními orgány. ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ FONDŮ EU V OBDOBÍ 2007—2013 Cíl Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem Fondy pro EU27 283 mld. € 81,54 % 54,96 mld. € 15,95 % 8,72 mld. € 2,52 % 347 mld. € 100,00 % Fondy pro ČR 25,88 mld. € 96,98 % 419,09 mil. € 1,56 % 389,05 mil. € 1,46 % 26,69 mld. € 100,00 % Tabulka porovnává rozdělení finanční prostředku pro Evropskou unii jako celku a Českou republikou v miliardách EUR. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 240 Postup pro získání dotace 1. Krok – Identifikace vhodného nápadu. V prvním kroku půjde o společné vyhledání nebo identifikaci konkrétní aktivity či nápadu, který by mohl být realizován z fondů EU. Nápad musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhož budou prostředky čerpány. Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem, obcí, krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Právě naopak - příjemce musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru. 2. Krok – Určení konkrétní Výzvy v druhém kroku dojde k definování nápadu dohledání konkrétní Výzvy, tedy časově vymezené úseky určené k podání žádosti o dotaci v rámci daného operačního programu. Časový rámec Výzvy bývá otevřen po několik týdnů až měsíců. U složitějších projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování projektové žádosti. Je tedy v zájmu si projektovou žádost připravit s předstihem a pak počkat na otevření dané Výzvy. 3. Krok – Zpracování projektové žádosti. Třetí krok je nepochybně nejdůležitějším krokem. Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne o tom, zda bude firma se snahou získat finance z evropských fondů úspěšní či nikoli. SOUČÁSTÍ PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI JSOU PŘÍLOHY, NAPŘ.: Logický rámec - popisuje záměry projektu, dané do souvislosti s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit. Studie proveditelnosti - posouzení uskutečnitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostředků. Většinou má rozsah 20-50 stran. Analýza nákladů a přínosů - metodika vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co spotřebuje po stránce finanční i společenské. Rozpočet projektu - nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie. Vychází se z něj při závěrečném vyúčtování. 1. 2. Krok – Získání vlastní dotace je nedílnou součástí Fondy a dotace je proces získání vlastních finančních prostředků na přihlášený projekt. Krok – Průběžné sledování projektu a kontrola vykazování. Pokud již byl projekt úspěšně přihlášen a firmě bylo přislíbeno financování z prostředků EU nebo státu, pak je to teprve půlka cesty. Neméně důležitou součástí celého projektu je totiž současně celý průběh realizace vlastního projektu a zejména příprava všech potřebných dokladů a materiálů na finální schválení plnění přislíbené finanční částky. V tomto kroku je důležité se soustředit na tyto oblasti: Administrativa – zejména příprava monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak bylo provedeno, jak jsou plněny indikátory nastavené v projektové žádosti. Vedle toho je třeba průběžně vyhotovovat žádosti o platbě. Finanční prostředky jsou vypláceny buď po skončení projektu, nebo po jeho jednotlivých etapách, které byly předem naplánovány ve studii proveditelnosti a dalších součástech projektové žádosti. Financování - náklady projektu se až na výjimky proplácejí zpětně. Po dobu realizace projektu nebo přinejmenším její části jej musíte financovat z vlastních zdrojů či bankovní půjčkou. Zajištění udržitelnosti projektu - ve většině případů evropské normy vyžadují, aby výsledky dosažené projektem nějakou dobu přetrvaly, tento termín (udržitelnost projektu) bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků operačního projektu. 1. Krok – Průběžné audity firma musí mít správné účtování, vykazování a zajištění všech podmínek nutných pro nesporný průběh projektu a čerpání finančních prostředků. ADRESA: Vladimír Přívara Rymice 178 607 865 003 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 241 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 242 DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU ZLÍNSKA Karolina Vávrová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstract: Unemployment is one of the central problems of our time. Unemployment is a macroeconomic indicator used to assess the national economy. An unemployed man is somebody who is actively seeking a job, he is entered in the register office and meets the requirements for continued registration. The causes of unemployment include: technological development, high birth rates, high debt and the liquidation of small enterprises, low level of capital accumulation. The effects of unemployment include: In the social sphere there are social disparities in living standards, in the political sphere of society there is social unrest threatening social peace, the societal level, however, unemployment shows that there are serious consequences of socio-psychological pattern. In particular, it goes about the development of the evolution of public opinion about unemployment and workless people, the rate of fear for losing jobs, the social prestige of the workless people. Klíčová slova: Nezaměstnanost, dobrovolná a vynucená nezaměstnanost, hospodářská krize, typy nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti. NEZAMĚSTNANOST JAKO POJEM Nezaměstnanost je jeden z ústředních problémů současné doby. Nezaměstnanost je makroekonomický ukazatel, který slouží k posouzení národního hospodářství. Zdravý vývoj ekonomiky by vedle značného tempa hospodářského růstu měl současně znamenat i nízkou nebo alespoň přijatelnou míru nezaměstnanosti. Nezaměstnanost na jedné straně znamená ztrátu statků a služeb, které mohly být nezaměstnanými vyrobeny. Tuto ztrátu můžeme při průměrné produktivitě práce celkem snadno vyčíslit. Součástí ztráty jsou vlastně i dávky v nezaměstnanosti, které vytvářejí podmínky pro to, aby nezaměstnanost byla pro nezaměstnané snesitelnější, avšak zatěžují státní rozpočet. KDO JE NEZAMĚSTNANÝ? Nezaměstnaný je obecně ten, kdo se aktivně uchází o práci, je zapsán v evidenci úřadu práce a plní podmínky pro pokračování registrace. Ženy v domácnosti, důchodci a studenti, kteří se o práci neucházejí aktivně, tedy nejsou na úřadu práce registrováni, se do počtu nezaměstnaných nepočítají. DOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST Tato nezaměstnanost nastane v situaci, kdy všichni lidé, kteří si přejí a jsou schopni pracovat za dané reálné mzdové sazby, pracují- ekonomika je ve stavu plné zaměstnanosti. Dokonce i ve stadiu plné zaměstnanosti však budou ještě někteří lidé nezaměstnaní, např. kvůli frikční nezaměstnanosti VYNUCENÁ NEZAMĚSTNANOST Tato nezaměstnanost nastane, když lidé chtějí a jsou schopní pracovat za dané reálné mzdy, ale žádná pracovní místa nejsou k dispozici- ekonomika je pod úrovní plné zaměstnanosti. Pracovník je „vynuceně nezaměstnaný“ tzn., chtěl by přijmout práci za danou reálnou mzdu, ale nemůže. Ztížené hledání práce mají matky po mateřské dovolené nebo lidé několik let před důchodem. EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO Za ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou považování ti, kteří prostřednictvím svého zapojení do pracovního procesu získávají prostředky pro zajištění své existence, resp. existence svých rodin. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo se považují ti, kteří práci mají, ale i ti, kteří ji krátkodobě nebo i po delší časové období nemají, ale aktivně si ji hledají. EKONOMICKY NEAKTIVNÍ OBYVATELSTVO Tito obyvatelé nejsou do pracovního procesu zapojeni. Je to v důsledku demografických či zdravotní determinant, nebo proto, že by sice pracovat mohli, ale nechtějí. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 243 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Celková úroveň nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti, která zachycuje procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle (ekonomicky aktivním obyvatelstvu). Měření nezaměstnanosti je spojeno s problémy zahrnutí určitých skupin do kategorie nezaměstnaných. Jedná se hlavně o: odrazené pracovníky, které nezahrnujeme do pracovní síly, protože rezignovali na hledání nového zaměstnání, kdy se jedná zejména o dlouhodobě nezaměstnané; podzaměstnané, jinými slovy se jedná o osoby, které jsou nuceny pracovat na částečný pracovní úvazek, nebo se musí spokojit s nízkým finančním ohodnocením a jsou zahrnuti do kategorie zaměstnaných; fiktivní zaměstnané, kteří buď práci fakticky nehledají, protože vystačí se sociálními dávkami nebo pracují takzvaně „na černo“.⁴ PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Taková míra nezaměstnanosti, ve které je správně předjímána míra inflace. Tento stupeň nezaměstnanosti nastane, když je ekonomika ve stavu plné zaměstnanosti, např. když na trhu pracovních sil nastane rovnovážný stav. Stupeň přirozené míry nezaměstnanosti závisí na poptávkové straně trhu pracovních sil, např. odborné přípravě, informovanosti, výší dávek, odborné organizovanosti. V následující mapce můžeme vidět nezaměstnanost ve Zlínském kraji. S největší nezaměstnanosti se potýká obec Valašské Klobouky a to s 15,7 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost je v obci Zlín a Otrokovice a to 7,8 %. Zdroj: http://portal.mpsv.cz „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 244 TYPY NEZAMĚSTNANOSTI Strukturální nezaměstnanost- profesní a kvalifikační struktura pracovních sil se nepřizpůsobuje nárokům a požadavkům strukturálních změn v ekonomice. Cyklická nezaměstnanostnezaměstnanost způsobená poklesem nebo propadem hospodářské činnosti. Regionální nezaměstnanostčasto způsobená struktur. nezaměstnaností, nezaměstnanost spojována s určitými regiony dané země Typy nezaměstnanosti: Frikční nezaměstnanost- krátkodobá nezaměstnanost, která vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do jiného. Sezonní nezaměstnanost- tato nezaměstnanost je způsobena kvůli ročnímu období, např. zemědělci, sběrači ovoce, obsluha vleků. Nezaměstnanost v důsledku reálných mezdnezaměstnanost způsobená příliš vysokou reálnou mzdou, např. kvůli moci odborů Schéma č. 1: Typy nezaměstnanosti Zdroj: Vlastní zpracování PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Z hlediska svého rozsahu, skladby a dynamiky představuje nezaměstnanost složitý sociální jev i proces, který má řadu příčin. Za její příčiny se nejčastěji považují: Technický rozvoj, automatizace, elektronizace a robotizace, které ve svých důsledcích snižují potřebu živé práce. Na jedné straně vede sice ke zvýšení nezaměstnanosti, ale na straně druhé má tento rozvoj za následek snižování nákladů, a tím i cen výrobků, což vede ke zvýšení poptávky po zboží a službách, ke zrychlení ekonomického růstu, a tím i zaměstnanosti. Zvyšování poptávky, a tím i zaměstnanosti, může mít pozitivní vliv na urychlení ekonomického růstu jen za podmínky, že zastaralá pracovní místa budou nahrazena novými pracovními příležitostmi s vyššími nároky na kvalifikaci a adekvátně tomu budou existovat také kvalifikované a mobilní pracovní síly. Rostoucí příliv přistěhovalců z východu, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdu. Prodlužování pracovního dne a zvyšování přesčasové práce, což ve svých důsledcích snižuje počet existujících pracovních míst. Vysoká zadluženost a likvidace drobných podnikatelů. Nízká úroveň akumulace kapitálu, a tedy i investic do rozšiřování výroby. Dosažený stupeň ekonomické prosperity a materiálního bohatství země. DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Pokud jde o důsledky nezaměstnanosti, lze na mikroúrovni hovořit o možných negativních důsledcích ekonomické, sociální, politické a sociálně-psychologické povahy: V ekonomické sféře společenského života dochází k nevyužití části existujících pracovních zdrojů, a tím k podvázání možnosti dalšího ekonomického růstu, k jeho stagnaci či poklesu. V sociální oblasti se výrazně prohlubují sociální rozdíly v životní úrovni a v kvalitě života mezi jednotlivými společenskými skupinami a vrstvami. Mezi sociální dopady můžeme zařadit například dlouhodobé psychické zatížení (pocity strachu, úzkosti, beznaděje) a s ním související zvýšený nárůst nemocnosti, alkoholismu a sebevražd. Mnohdy se nezaměstnanost podílí i na rozpadu rodiny, nebo jiných rodinných tragédiích. Politické a sociálně-psychologické důsledky nezaměstnanosti- V politické sféře života společnosti vzniká sociální napětí ohrožující sociální smír zejména v rovině vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. V celospolečenském měřítku však nezaměstnanost přináší problémy zásadnější povahy. Ukazuje se, že existují závažné důsledky sociálně-psychologického rázu. Jedná se zejména o vývoj veřejného mínění o nezaměstnanosti a nezaměstnaných, míru růstu obav ze ztráty zaměstnání, společenskou prestiž nezaměstnaných apod. VÝVOJ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR Nyní (průměr za rok 2011) činí průměrná míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 9,53 % a v České republice 8,53 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je evidována v okrese Vsetín a to 10,75 %. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 245 Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji a ČR Zdroj: Analýzy trhu práce 2001-2011 POZICE KRAJE V RÁMCI CELÉ ČR Ke konci roku 2011 se v rámci srovnání krajů České republiky Zlínský kraj dělil spolu s krajem Vysočina o 7. místo a to s mírou nezaměstnanosti 9,4 %. Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji je nad úrovní míry nezaměstnanosti ČR. V tabulce můžeme vidět, že míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji za rok 2011 klesla oproti roku 2010 o 1,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti v České republice se snížila oproti loňskému roku o 1,0 procentního bodu. Kraje ČR Ústecký kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Vysočina Zlínský kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Praha Celkem ČR 2007 MN Pořadí 11,0 14. 6,7 10. 9,6 13. 7,3 12. 6,9 11. 6,1 9. 5,6 7. 6,0 8. 5,4 6. 4,5 4. 4,7 5. 4,2 2. 4,4 3. 2,2 1. 6,0 Míra nezaměstnanosti (v %) k 31.12. 2008 2009 2010 MN Pořadí MN Pořadí MN Pořadí 10,3 14. 13,6 14. 13,9 14. 6,9 10. 12,2 13. 12,5 13. 8,5 13. 12,1 12. 12,4 12. 7,6 12. 11,1 10. 11,4 11. 6,8 9. 10,6 8. 10,9 10. 7,0 11. 11,2 11. 10,5 7. 6,3 8. 10,3 7. 10,7 8.-9. 6,1 7. 10,8 9. 10,7 8.-9. 6,0 6. 9,6 6. 9,9 6. 4,8 4. 7,8 3. 8,5 5. 4,8 3. 8,0 4. 8,4 4. 4,5 2. 7,0 2. 7,7 2. 5,0 5. 8,2 5. 8,2 3. 2,1 1. 3,7 1. 4,1 1. 6,0 9,2 9,6 MN 12,9 11,4 11,2 9,8 9,8 9,5 9,4 9,4 8,4 7,5 7,5 7,1 7,0 3,9 8,6 2011 Pořadí 14. 13. 12. 11. 10. 9. 7.-8. 7.-8. 6. 5. 4. 3. 2. 1. Tabula č. 1: Pozice Zlínského kraje v rámci celé ČR Zdroj: www.cszo.cz VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA A UCHAZEČI NA 1 VPM Ukazatel, na kterém se změny počtu volných pracovních míst nejvíce odráží, je počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. V roce 2011 připadalo na jedno volné pracovní místo ve Zlínském kraji 18,5 uchazeče o zaměstnání. V meziročním srovnání je možné vidět velký pokles uchazeče o zaměstnání a to z 27,0 uchazečů na 1 volné pracovní místo (k 31. 12. 2009) na 18,5 uchazečů na jedno volné pracovní místo (hodnota k 31. 12. 2011). V rámci ČR připadalo ke konci roku v průměru 14,2 uchazeče o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, a proto lze říct, že Zlínský kraj se nachází nad úrovní celorepublikového průměru. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 246 Graf č. 2: Volná pracovní místa a uchazeči na 1 VPM Zdroj: Analýza trhu práce 2010-2011 ADRESA: Karolina Vávrová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hanácké náměstí 625 767 01 Kroměříž email: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 247 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 248 LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI V ČR Eva Badinková Evropský poyltechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Legalizace výnosů z trestné činnosti je jednou z nejzávažnějších hospodářských trestných činů. Problém výnosů z trestné činnosti (špinavých peněz) a jejich legalizace (praní, očisty 1)nepochybně existoval dlouho předtím, než jako takový začal být chápán: zločin by musí vyplácet a ziskuchtivost je podle světových kriminologů jedním ze závažných kriminogenních faktorů. V této souvislosti však nebude na škodu připomenout genezi celého problému, tedy proč vlastně výnosy ze zločinu a jejich legalizace trápí nejen represivní aparát (policii) a moc soudní (prokuratury, státní zastupitelstva či soudy), ale i moc výkonnou (tedy vlády).. Klíčová slova: ekonomická kriminalita,praní špinavých peněz, Finančně analytický útvar, odčerpávání nelegálních výnosů, terorismus, legislativa. ÚVOD Skutečný problém začal být chápán až ve 20. století; pokusme se zodpovědět otázku, proč až tehdy. Zjevně k tomu přispělo nové chápání funkce státu: stát dostal zcela nové úlohy v souvislosti s vývojem ekonomiky. Je sice pravda, že již v předchozím období (18. století) chtěli absolutističtí monarchové přizpůsobovat ekonomiku svým potřebám, ale jejich zdroje byly příliš omezené a nástroje k tomuto přizpůsobování příliš slabé k tomu, aby měly nějaký účinek. V století následujícím vlády naopak vědomě omezovaly své zásahy do Růst státní moci ve dvacátém století nepochybně souvisí s finančními potřebami vedení válek (dvě světové války), ale pouze částečně, spíše v souvisí se zvyšující se funkcí státu v oblasti zdravotnictví, sociální péče apod. (tato zcela nová funkce započala již koncem 19. století Bismarckovými reformami): pochopitelně s těmito aktivitami státu vzrostla úloha státního rozpočtu, úloha daní a odvodů. V r. 1920 byla v USA zavedena prohibice (tedy zákaz výroby, distribuce a prodeje destilátů, vína a piva), která trvala až do roku 1933. Kromě toho, že i tento zákon dokumentuje obecně rostoucí roli státu (stát přímo zasáhl do ´svobody´ individua), měl - zejména v souvislosti s tématem – své nečekané důsledky: výrobu, distribuci a prodej alkoholu si zmonopolizovaly zločinecké organizace, zejména Cosa Nostra (americká odnož italské mafie). Výnosy z tohoto ´podnikání´byly obrovské; vznikaly z obrovského přetlaku poptávky nad nabídkou, proti níž byly státní instituce bezmocné, nota bene, když ji samy vyvolaly. Pro ilegální podnikatele však vznikl problém: jak těchto prostředků užívat tak, aby nebyl patrný jejich zločinný původ. Známý Al Capone údajně zřídil síť prádelen, které do svých tržeb ´přidávaly´ tržby ilegální, které pak mohly být následně vydávány za legální (od toho je také odvozen termín „praní špinavých peněz“), navíc v souvislosti s tématem není bez zajímavosti, že byl posléze odsouzen za ´pouhý´ daňový únik. Souběžně s rozmachem organizovaného zločinu v průběhu dvacátého století se také rozšiřovalo chápání výnosů z trestné činnosti (špinavých peněz); a současně s tím, jak rostla úloha státu v ekonomice, vzrůstala role státního rozpočtu a zejména jeho příjmů (tedy daní, odvodů a poplatků). Daňový únik začal být chápán jako trestný čin (v této souvislosti bývá citován výrok amerického ministra financí, že daňový únik je nejtěžší zločin po vraždě). Výnosem ze zločinu začaly být označovány i výnosy z čistě hospodářské sféry, pokud neprošly procesem zdanění; tím se do zorného úhlu zákonů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti dostala i ekonomická kriminalita, tedy tzv. ´kriminalita bílých límečků´, aniž by byla nutně spojena s klasicky chápaným organizovaným zločinem. Průkopníky takto chápaného pojetí špinavých peněz byly a doposud jsou USA; v současné době se čtyři velké anglosasské státy (USA, Kanada, Velká Británi a Austrálie) dohodly na společném postupu proti daňovým únikům, přičemž se chtějí zaměřit hlavně na oblast velkých korporací, které zneužívají rozdílů v daňových podmínkách v různých jurisdikcích. A konečně posledním historicky nejmladším okruhem je problematika mezinárodního terorismu. Jde o zcela nový fenomén ve vývoji společnosti, který lze bezesporu řadit ke globální hrozbě, zejména poté, co začíná dostávat zdání civilizačního konfliktu. Připomeňme si konstatování v části, věnované organizovanému zločinu: vzniká-li libovolná potřeba a neexistuje-li její legální uspokojení, obsazuje tuto ´tržní skulinu´ organizovaný zločin. Je tomu tak i v případě mezinárodního terorismu, zejména v jeho uspokojování potřeb zbraní a dalšího vojenského materiálu: obchodní a jiné vazby mezi drogovými ´narkobarony´ a teroristy existovaly a existují, právě tak, jako existují vazby mezi organizovaným zločinem zejména bývalých postkomunistických zemí (který má ale poněkud jiné parametry než organizovaný zločin Západu) a mezinárodním terorismem. Přitom není vyloučeno, že mezinárodní terorismus obsazuje aktivity organizovaného zločinu, zejména obchod s drogami za účelem získání finančních prostředků na financování svých hlavních aktivit. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 249 Právě tak mezinárodní terorismus má své aktivity v legálním podnikání (ani v tom se neliší od organizovaného zločinu); jejich cíl je však odlišný: zatímco organizovaný zločin se legálními aktivitami snaží zakrýt původ peněz, získaných z ilegální činnosti, mezinárodní terorismus tyto legální prostředky využívá k financování svých ilegálních aktivit. Shrnuto: boj proti legalizaci výnosů ze zločinu se týká v zásadě čtyř velkých okruhů zločinných aktivit: 1. obecné kriminální činnosti, 2. organizovaného zločinu, 3. ekonomické kriminality 4. mezinárodního terorismu. Velký problém v odhalování výnosů ze zločinu představují některé organizační formy podnikání: v tomto případě zejména forma společností s ručením omezeným a v ještě větší míře forma akciové společnosti. Jestliže i ve spol. s r.o. lze vlastnictví ´zneprůhlednit´ formou řetězení podílů, přesto není nemožné dopátrat se původního investora, pak u akciových společností jde vskutku o sysifovskou práci. Připomeňme v této souvislosti případ z ČR, kde až na upozornění americké strany začalo být rozkrýváno faktické vlastnictví sítě hotelů, kterou údajně vlastnila legální kyperská společnost. V této společnosti však měla majoritu libyjská vláda (samozřejmě opět přes další nastrčenou firmu), přičemž Libye tehdy byla na seznamu zemí, podporujících mezinárodní terorismus. V této souvislosti se opět musíme zmínit o tzv. daňových rájích: kromě nulového zdanění a ´diskrétnosti´, pokud jde o klienty bank, existuje zde možnost založení společnosti prakticky bez personální evidence, čímž je značně ztíženo dohledávání původu osob, které danou společnost založily, pátrání po zdrojích financí a uskutečněných transakcí apod. Je s podivem, proč jsou vlastně trpěny, zejména v souvislosti s obecně proklamovaným bojem proti organizovanému zločinu. Jak z tohoto hlediska dopadá ČR? Vezmeme-li výše zmíněné čtyři okruhy vzniku výnosů ze zločinu, můžeme konstatovat, že pokud jde o první dva (tedy obecný i organizovaný zločin), nebyla ve větší míře zaznamenána snaha o legalizaci výnosů ze zločinu, resp. nešlo o nějakou soustavnou, organizovanou a masivní činnost. Totéž se vztahuje na poslední okruh, tedy legalizace výnosů podporujících mezinárodní terorismus (pomineme-li zmíněný případ hotelů). Největší problém z hlediska tématu činí bod 3. - tedy ekonomická kriminalita. Česká republika sice zcela evidentně není daňovým rájem (v současné době se na celém ´evropském´ území vede diskuse na téma výše daní a nekalá daňová soutěž ze strany nových členských států; ČR se této soutěže zatím neúčastní), přesto výnosy z ekonomické kriminality zcela bezkonkurenčně vedou. Je tomu tak zejména proto, že transformace ekonomiky probíhala ve zcela neuspokojivém právním rámci, že u nás nebyly zavedeny postupy, které jsou naprosto běžné v zemích s tržní ekonomikou a které v zásadě ji samu ochraňují a že některé tyto nedostatky se nedaří odstraňovat dosud pro ideologickou téměř zaslepenost. Česká republika sice nefiguruje na seznamu patnácti zemí, kde probíhá praní peněz ve velkém (tedy mezi zeměmi jako Egypt, Barma, Rusko, Ukrajina či Filipíny, donedávna na tomto seznamu bylo i Maďarsko), ale i přesto objem transakcí praní špinavých peněz roste. Objem finančních transakcí, jež byly podezřelé z praní špinavých peněz, na 12 miliard korun, což stále ještě není důvodem k zařazení na tento seznam, který každoročně zveřejňuje Finanční akční výbor proti praní peněz, přesto jde o důvod k zamyšlení. Co brání specializovanému útvaru MF ČR (Finančně analytický útvar - FAÚ) v efektivní činnosti k odhalování podezřelých transakcí? Je to především neexistence institutu majetkových přiznání4, která samozřejmě - jaký každý podobný instrument - mohou být zneužita, ale v tomto konkrétním případě by jejich zavedení bylo zcela namístě. V ČR se na rozdíl od jiných zemí ani tak neperou ´špinavé´ peníze z obchodů z drogami, ev. dalších podobných zločinných aktivit, jako spíše (jak bylo výše zmíněno) z převodů majetku z privatizace, dalšími zdroji výnosů ze zločinu jsou zejména finanční prostředky z podvodů, krácení daní, pašování či ze zneužívání informací v obchodním styku - jak patrno, jde o čistě ´ekonomickou kriminalitu´; proto také v drtivé většině v podezřeních z legalizace výnosů figurují občané ČR, podíl dalších národností, mezi nimiž vedou zejména občané Vietnamu, Číny a Ruské federace, je zanedbatelný. Zhruba 80 procent hlášení o podezřelých operacích dostává analytický útvar ministerstva financí od bank. Dalších zhruba 15 procent hlášení pochází od institucí kapitálového trhu. Menší procento pak připadá na směnárny a peněžní expresní služby či na zahraniční orgány. Český zákon o legalizaci výnosů ze zločinu je nyní v souladu s evropským právem. FAÚ - je zkratka Finančního analytického útvaru, který vznikl v roce 1996 jako organizační složka Ministerstva financí ČR. ČINNOST TOHOTO ÚTVARU FAÚ je součástí celosvětové sítě (na konci roku 2011 již 128 členů) Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je v duchu mezinárodních standardů FATF (rovněž na úrovni G8) zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 250 ČÍM SE FAÚ ŘÍDÍ 40 doporučení FATF proti praní špinavých peněz + 9 zvláštních doporučení FATF k boji proti financování terorismu úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (Štrasburk 1990)´ mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu (NY 1999) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí Finanční analytický útvar (dále jen „FAÚ“) je v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), zaměřen ve své činnosti zejména na oblast boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Praktický výkon spočívá především v příjmu, analýze a následném šetření podezřelých obchodů. K této činnosti má FAÚ k dispozici velké množství vlastních zákonných nástrojů a zároveň úzce spolupracuje i s dalšími orgány státní správy. Výsledkem šetření pak bývá zjištění skutečností nasvědčujících podezření ze spáchání trestné činnosti nebo zjištění skutečností významných pro činnost finančních nebo celních orgánů. Výstupem šetření, v případě zjištění podezření ze spáchání trestného činu, je podání trestního oznámení orgánům činným v trestním řízení. Jelikož je monitoring transakcí prováděn v téměř reálném čase a FAÚ zároveň disponuje zákonným oprávněním k dočasné blokaci transferovaných finančních prostředků, dochází v mnoha případech současně s podáním trestního oznámení i k zajištění finančních prostředků na bankovních účtech.V roce 2011 bylo podáno celkem 256 trestních oznámení a zajištěná částka dosáhla cca 808.120.000,- Kč. Z pohledu typologie detekované trestné činnosti lze konstatovat narůstající podíl případů daňové trestné činnosti, trestné činnosti obecně podvodného charakteru a dále trestné činnosti korupční povahy, vždy za současné snahy o legalizaci takto získaných finančních prostředků. PŘÍKLADY Na základě oznámení některých bank byl prověřován značný počet finančních transakcí, jejichž společným znakem bylo jejich směřování ve prospěch účtů zahraniční společnosti, vedených u tuzemských bankovních ústavů. Za pouhých deset měsíců roku 2011 byly zjištěny příchozí platby ve výši 240 milionů Kč.Tato plnění pocházela od několika desítek českých společností s různým předmětem podnikání. Veškeré finanční prostředky byly z cílových účtů vyvedeny hotovostními výběry. V rámci zahraniční spolupráce bylo zjištěno, že předmětná společnost je v zemi své registrace ekonomicky neaktivní a nepodává žádná daňová přiznání. Vyhodnocením shromážděných informací, s přihlédnutím ke skutečnosti,že jednatel společnosti (osoba s kriminální minulostí), nebyl bance schopen vysvětlit a doložit žádnou z transakcí, vzniklo daňových poplatníků. podezření, že finanční transakce byly realizovány na podkladě falešných daňových a účetních dokladů, kdy cílem bylo pouze snížení daňového základu odesílajících společností s následným hotovostním vrácením prostředků Na základě těchto zjištění bylo ze strany FAÚ podáno trestní oznámení a Policie ČR zahájila trestní řízení, které stále probíhá. V dalším případě prováděl FAÚ šetření podezřelých obchodů realizovaných na bankovních účtech právnické osoby XY, jejímž hlavním předmětem činnosti byl obchod s pohonnými hmotami. Tato činnost byla subjektem oficiálně prováděna ve dvou rovinách, a to jednak dovozem pohonných hmot ze zahraničí a jejich tuzemskou distribucí, a rovněž i pořizováním různých zdanitelných plnění v tuzemsku a jejich vývozem do jiného členského státu EU. Jelikož z dovozu pohonných hmot ze zahraničí vyplývá vysoká daňová povinnost DPH na výstupu, byla tato kompenzována právě uvedeným pořizováním zdanitelných plnění v tuzemsku a jejich vývozem. V průběhu šetření, v úzké součinnosti s daňovou správou, bylo zjištěno, že pořízení zdanitelného plnění v tuzemsku a jeho současné dodání do jiného členského státu bylo fiktivní , vykazované pouze za účelem snížení daňové povinnosti. Na základě zjištěných skutečností podal FAÚ trestní oznámení při uplatnění dočasné blokace finančních prostředků na bankovních účtech společnosti XY. Policie ČR zahájila trestní řízení, které stále probíhá. Ze zajištěných prostředků byly uspokojeny pohledávky správce daně za daňovým subjektem ve výši přesahující 50 milionů. Výstupem šetření FAÚ bývá i podezřen z možného korupčního jednání pracovníků státní správy, policie či státního zastupitelství Lze uvést šetření prováděné na základě podnětu, který mimo jiné naznačoval, že okresní státní zástupkyně měla obdržet od podnikatelského subjektu značnou finanční částku jako protislužbu za ovlivnění průběhu výsledku šetření Policie ČR vůči tomuto podnikatelskému subjektu. Během šetření bylo zjištěno, že podnikatelský subjekt, který byl prověřován Policií ČR, skutečně ze svého bankovního účtu odeslal částku v řádech statisíců korun, a to ve prospěch účtu manžela dotyčné státní zástupkyně, toho času policisty v aktivní službě. K této transakci, která byla na účtu co do své výše zcela výjimečná, došlo nedlouho po pokynu státního zástupce, podřízeného okresní státní zástupkyni, k ukončení prověřování tohoto subjektu a k následnému odložení věci policejním orgánem. Závěry z provedeného šetření vedly k podání trestního oznámení ze strany FAÚ. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 251 CO TEDY ŘÍCI ZÁVĚREM? Jak je patrno z výše uvedených příkladů je odůvodněn závěr, že legalizace výnosu z trestné činnosti potažmo ekonomická trestná činnost je jednou z nejzávažnějších forem kriminality.Vezmeme-li v úvahu společenskou nebezpečnost, ale i fakt, že se této trestné činnosti dopouští lidé poměrně vzdělaní a také na vysokých postech je boj s tímto fenoménem opravdu těžký. Aby mohl Finanční analytický útvar plnit svou funkci, jeho tým se sestává z odborníků v oblasti ekonomiky, bankovnictví, kapitálového trhu, trestního práva, účetnictví, daňové sféry, matematiky a výpočetní techniky. Díky znalostem bankovního prostředí, finančních produktů a spolupráci s partnery, se skládají zlomky informací, stejně tak jako dílky puzzle. Výsledný obraz přesně popisuje např. odhalený proces praní špinavých peněz šetřených případů. Nakonec jde přeci o peníze nás všech ZDROJE [117] Intranetové stránky policie ČR [118] www.mfcr.cz Boj proti praní peněz a financování terorismu [119] www.mediafax.cz/.../4020323-Financne-analyticky-utvar-odhalil-... ADRESA: Eva Badinková Bartošová 1225 76901 Holešov e.badinková@seznam.cz Po přečtení příspěvku: “Legalizace výnosů z trestné činnosti“ určeného na studentskou konferenci Evropského polytechnického institutu Kunovice, autora paní Evy Badinkové subjektivně hodnotím tento jako nadmíru aktuální, s využitím vhodných odborných zdrojů. V dané problematice, která úzce souvisí s aktuálním děním v naší společnosti je stručně popsána jedna z nejzávažnějších forem ekonomické kriminality, kterou legalizace výnosů z trestné činnosti beze sporu je. Výstižně je také zhodnocena úloha a výsledky činnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí, který je jedním ze subjektů podílejícím se na odhalování této trestné činnosti. Příspěvek je velmi hodnotný a mohl by být využit pro další studijní účely. Mgr. Karel Gába Vedoucí bakalářské práce „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 252 ANALÝZA FISKÁLNÍCH PRAVIDEL V PROSTŘEDÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVA Monika Cymbálníková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Dluhová krize v evropském společenství je velkou hrozbou pro evropskou ekonomiku a rozpad evropské měnové unie. Jednou z příčin je vysoký veřejný dluh některých zemí evropského společenství a jejich nezodpovědná fiskální politika. Klíčová slova: fiskální politika, daňový systém, analýza, ekonomické prostředí, geografické prostředí, evropské společenství. ÚVOD Fiskální politika je nástrojem hospodářské politiky centrální vlády, jejím prostřednictvím může vláda ovlivňovat makroekonomickou stabilitu ekonomického systému. Celkový rámec fiskální politiky je dán rozsahem příjmů a výdajů státního rozpočtu. Stát může měnit velikost, strukturu příjmů a výdajů, a tak bezprostředně zasahovat do probíhajících ekonomických procesů. O příjmech a výdajích státního rozpočtu lze rozhodovat dvěma způsoby. Jednorázovým rozhodnutím státního orgánu, provádí se tzv. záměrná diskreční opatření, změnou v daňových sazbách, v úlevách a slevách na daních, přesuny vybraných druhů zboží nesnížené sazby daně z přidané hodnoty do základní, změny sazeb sociálního pojištění atd. a to vše na základě změny zákonů. Cílem této záměrné fiskální politiky je podpořit rovnovážný ekonomický růst, usilovat o cenovou stabilitu a minimalizovat nezaměstnanost. Regulací pomocí tzv. vestavěných stabilizátorů, což jsou prvky fiskální politiky zabudované do vnitřní struktury ekonomiky na delší dobu. Za vestavěné stabilizátory fiskální politiky lze mimo jiné považovat progresivní daně a pojistné na státní politiku nezaměstnanosti. Progresivní daně působí tak, že v období konjunktury odčerpávají více zdrojů ze státního rozpočtu, omezují zdroje poplatníků k investování, a tedy zmírňují konjunkturní procesy. Méně příjmů odčerpávají v období deprese, stimulují investování a oživují ekonomiku. Působí ve směru snižování růstu poptávky v poměru k růstu důchodů, zpomalování poklesu poptávky v poměru k důchodu, jestliže důchod klesá. Mechanismus stabilizátoru tak zmírňuje pokles a potlačuje vzestup podnikatelského cyklu. [1] Pojem fiskální politika se začal používat ve vazbě na Keynesovu (respektive keynesiánskou) koncepci hospodářské politiky. Keynesiánká východiska fiskální politiky jsou: nutnost státních zásahů do ekonomiky, tzn. korekce makroekonomické situace nejvhodnější nástroj přestavuje fiskální politika vláda umí a je schopna fiskální politiku používat (zdůrazňování optimální míry využití výrobních kapacit a zaměstnanosti) zdůrazňování stimulace poptávkové strany Základní představa o působnosti fiskální politiky je, že fiskální politika ovlivňuje agregátní poptávku (AD) prostřednictvím daní a vládních výdajů (G), agregátní poptávka ovlivňuje změnu reálného důchodu, což působí na změnu míry nezaměstnanosti (u). [2] T ↓↑, G ↑↓ → ↑↓ AD → ↑↓ HDP →↓↑ u V posledních třech desetiletích ztrácí fiskální politika mezi odbornou veřejností přitažlivost jako hlavní stabilizační nástroj. Makroekonomové stavěli fiskální politiku na piedestal stabilizačních nástrojů v prvních fázích keynesiánské revoluce, jako umožňující nejsilnější a nejvyváženější účinek. Postupem času se ale ukázaly nedostatky fiskální politiky, které se týkají časování politických zájmů a makroekonomické teorie. Prvním nedostatkem se ukázalo zpoždění mezi šokem a odpovědí na něj. Trvá určitý čas, než ekonomové zjistí, že dochází k propadu, něž dojde k následným rozhodnutí ve vládě a případně i v parlamentu. Tím nakonec dochází ke zpoždění účinku rozhodnutí, jelikož změny daní a výdajů se promítnou až po určitém čase. Dalším omezením týkající se fiskální politiky je jistá jednosměrnost daní a výdajů. Snazší je daně snížit než zvýšit a naopak výdaje zvýšit než snížit. [3] Dle A. Laffera, který zformuloval argument proti politice rozsáhlého zdanění může s růstem daní klesat příjem státu z daní. Toto tvrzení ilustruje tzv. Lafferova křivka. [2] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 253 Graf č. 1: Lafferova křivka Zdroj: [2] EVROPSKÁ UNIE Evropská unie zasahuje na území o rozloze 4,3 mil. km². [4] Skládá se z 27 členských zemí. Zakládajícími členy byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemí. Evropská unie se dále postupně rozšiřovala o další členské země: v roce 1973: Dánsko, Irsko a Velká Británie, v roce 1981: Řecko, v roce 1986: Španělsko a Portugalsko, v roce 1995: Finsko, Švédsko a Rakousko, v roce 2004: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, v roce 2007: Bulharsko a Rumunsko. [5] Členů eurozóny u kterých platí společná měna euro je sedmnáct zemí Evropské unie (Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko). Státy Evropské unie jsou zapojeny do tzv. jednotného vnitřního trhu, to znamená, že je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Mezi jednotlivými zeměmi evropské unie existují významné rozdíly v ekonomické vyspělosti i ostatních ekonomických ukazatelích. Rozpočet Evropské unie je určen k financování politik EU, výdajů spojených s administrativou evropských institucí a pro další účely. Rozpočet EU musí být na rozdíl od národních rozpočtů vždy vyrovnaný. Nepřipouští se rozpočtové deficity. Evropská komise vypracovává návrh rozpočtu, který pak předkládá ke schválení Radě EU. Evropský parlament je oprávněn návrh pozměnit. Cílem nové strategie Evropské unie “Evropa 2020“ je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu. Vytvořit inteligentní a udržitelnou ekonomiku, která podporuje sociální začleňování. Evropská unie si stanovila pět dílů, a to zaměstnanost, inovace, vzdělávání, sociální začleňování, změny klimatu a energetiky. Tyto cíle by měly být dosaženy do roku 2020. Členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle. [6] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 254 2.1 2 1.5 2 2 2.4 0.8 0.5 2008-I 2008-II 2008- 20082009- 20092010- 20102009-I 2009-II 2010-I 2010-II 2011-I III IV III IV III IV -1.7 -5 -4.8 -4 -2 Tabulka č. 1: Meziroční růst reálného HDP (%) – Eurozóna Zdroj: [7] ZÁVĚR Zvyšující se dluhová krize v Evropě je stálou hrozbou pro světovou ekonomiku. S tím spojené, přetrvávající problémy Řecké ekonomiky. Konec eura - dříve nemyslitelná věc, se začíná jevit jako reálná možnost. Dlouhodobé problémy zjevně vyústí k dalším škrtům ve státních výdajích a zvyšování daní. V boji proti dluhové krizi se podle nejnovějšího ekonomického výhledu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj má mnohem výrazněji angažovat Evropská centrální banka. Na letošní rok snížil Mezinárodní měnový fond odhad růstu globální ekonomiky. Současně varoval Evropu před dalším propadem do recese, pokud evropské státy nezačnou řešit své problémy. Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii zastává názor, že mnoho Evropanů, jinak často optimistických, bude na rok 2011 vzpomínat jako na dobu, kdy začali ztrácet naději. LITERATURA [120] NAHODIL, F. A KOL. Veřejné finance v České republice. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 40 s. ISBN: 978-80-7380-162-5. [121] KLÍMA, J. Makroekonomie : Alfa Publishing, s.r.o., divize Brno, 2006. 144 s. ISBN 80-86851-27-3. [122] SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie : NS Svoboda, 2010. 718 s. ISBN 978-80-205-0590-3. [123] EUROPA.EU [online]. 2012 [cit. 2012-3-18]. Dostupné z WWW: http://europa.eu/abc/euslides/ppt/slide_11_cs.ppt#265,1,Celková rozloha EU v porovnání s některými zeměmi světa. [124] LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. Praha : ASPI, 2007. 37 s. ISBN: 978-80-7357-320-1. [125] EUROPA.EU [online]. 2012 [cit. 2012-3-18]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm. [126] EUROEKONOM.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-1-31]. Dostupné z WWW: http://www.euroekonom.cz/grafyevropa-data2.php?type=eurozona-hdp-ctvrtleti&time=-1&set=1. ADRESA: Monika Cymbálníková Obvodová 3670 767 01 Kroměříž Tel.: 737 326 211 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 255 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 256 OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ MAJETKU A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI SPOLEČNOSTI Z POHLEDU POJISTNÉ ČÁSTKY A ROZSAHU POJISTNÉHO KRYTÍ FIRMY IBS S.R.O. Ivana Gajdošová Evropský poyltechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Tento článek seznamuje čtenáře s počátky pojištění, s vnějšími působícími vlivy a potřebou finanční ochrany majetku i života. Dává návod jak postupovat při optimalizaci pojištění majetku a pojištění odpovědnosti firmy IBS s.r.o. Klíčová slova: Potřeby, pojistná ochrana, pojištění, zajištění, pojistné, životní pojištění, neživotní pojištění. Abstract: This article introduces readers to the beginnings of insurance, operating with external influences and the need for financial protection of property and life. It gives instructions on how to optimize property insurance and liability insurance of company IBS s.r.o. Keywords: Needs, insurance protection, insurance, reinsurance, insured, life insurance, non-life insurance. Žijeme ve společnosti, ve které je téměř každý vlastníkem nějakého předmětu či věci, ke které má osobní vztah. Může to být automobil, motocykl, rodinný dům, sbírky obrazů či šperků anebo čistokrevný pejsek. Je ve vlastnostech člověka, mít toho víc a víc a hromadit svůj majetek. Potom ovšem nastupuje otázka, jak nejlépe zabezpečit stávající majetky tak, aby nám je nikdo neodcizil, nepoškodil a abychom v případě nenadálých situací je byli schopni buď opravit, případně zakoupit věci nové. Stejně tak firma, ať už se zabývá jakoukoli činností, musí mít v zásadě vždy nějaký majetek, který jí umožní podnikat. Bývá to nemovitost, vybavení kanceláří, vozový park, zásoby atd. S velikostí firmy a s rozsahem podnikání roste i vlastnictví majetku a také se řeší otázka, jak nejlépe její majetek ochránit proti událostem, které by mohly přijít a které by mohly její činnost ochromit, nebo i zcela zničit. V souvislosti se vznikem soukromého vlastnictví, výroby a směny zboží, začaly již v otrokářských společnostech vznikat první typy pojištění majetku. Vývoj pojištění prošel různými etapami a lidé si poměrně rychle uvědomili, že jsou některé jevy a procesy nutné, některé ovšem přicházejí nahodile. Důkazy o pojištění majetku a života jsou zmiňovány už ve starověku, kde u kulturních národů vznikala různá sociální zařízení, která můžeme považovat za předchůdce majetkových a životních pojištění. Ve starém Egyptě uzavírali kameníci vzájemné dohody o společném krytí výdajů na pohřby z pravidelně vybíraných příspěvků. Přibližně z doby 2000 let př. n. l., za vlády krále Chammurabiho ve staré Babylónii, se dochovaly záznamy na hliněných destičkách o sdružení majitelů velbloudů, které zabezpečovalo své členy proti ztrátám z provozování obchodu pomocí karavan. Staří Féničané vymysleli pojištění lodí a nákladů. Z doby existence římského impéria jsou dochovány zmínky o skupinách lidí, kteří se zabezpečovali pro případ invalidity a úmrtí. V Evropě na přelomu 11. a 12. století s příchodem rozvoje obchodu a řemesel, vznikly větší skupiny lidí, které se sdružovaly a vytvářely rodinné svazky, nazývané gildy. Z nich se zrodily řemeslnické cechy, jejichž význam se udržel do 18. století. Tyto cechy zakládaly mistrovské a tovaryšské pokladnice či bratrstva za účelem podpory jeho členů v nemoci či poskytnutí pohřebného. Kupecké gildy poskytovaly nejen právní, ale i fyzickou ochranu vozů a také pojištění pro případ smrti, nemoci, úrazu, krádeže, pojištění lodní dopravy a požární pojištění. Největší pojišťovací systém LLOYDS vznikl v roce 1687 v kavárně pana Edwarda Lloyda, kde se scházeli kupci, makléři a námořníci. Pan Lloyd shromažďoval a předával informace, které potřebovali jeho návštěvníci. Takto vybudoval největší informační centrum své doby o pohybu lidí, zboží, o haváriích a jejich pojišťování. V českých zemích pociťovali lidé potřebu pojistné ochrany proti přírodním silám, které ohrožovaly zemědělskou výrobu především proti důsledkům krupobití, dále pak proti ztrátám způsobeným náhlým úhynem nebo nutnou porážkou hospodářských zvířat. Potřebným nejvíce se stalo požárního pojištění. Časté požáry nejen že ožebračovaly poddaný lid, snižovaly jeho robotní schopnosti, ale i měly vliv na plnění povinností vůči státu – placení daní. Žádnému panovníkovi však nebylo lhostejné, když v důsledku požáru nemohli poddaní odvádět daně, vykonávat robotní práce nebo dodávat fyzicky zdatné muže do armády. Marie Terezie, která vedla dlouhé a nákladné války, se snažila zprvu „pohořelým“ pomáhat dobročinnými akcemi. Dalším byl patent císařovny ze dne 3. dubna 1750, který povoloval pořádat veřejné sbírky pro osoby postižené živelními událostmi. Tyto kroky se ovšem ukázaly jako málo účinné. První česká vzájemná pojišťovna byla založena v Praze roku 1827. U vzniku této nejstarší vzájemné požární pojišťovny byl Matyáš hrabě z Thunu a Hohensteinu a František Josef hrabě z Vrtby. Tato pojišťovna byla po dlouhou dobu jediným „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 257 pojišťovacím ústavem v habsburské monarchii, která vybírala příspěvky předem a která měla výši příspěvku rozčleněnou podle toho, kde se pojištěná nemovitost nacházela. Vyšší příspěvek se vybíral tam, kde byly stavby ze dřeva, budovy byly spolu spojeny a tzv. měkce kryté. Měkké krytí znamenalo střechu z dřeva, slámy či rákosí. Příspěvky byly stanoveny každoročně ne však na základě pevně stanoveného pojistného, ale v různé výši, podle skutečného škodného průběhu. Pojišťovna měla také právo vymáhat neuhrazené příspěvky přímo zabavením bez soudního řízení. V roce 1869 vznikly hned dvě české pojišťovny – Slávia a Praha. Slávia byla zamýšlena jako všeslovanská a ryze vlastenecká pojišťovna. Pojišťovna Praha nabízela až do konce své existence pouze životní pojištění. Protože měla vybraný okruh osob, udržovala si poměrně stabilní okruh pojištěných. Dne 1. července 1900 byla v Brně založena Hasičská vzájemná pojišťovna. Nová pojišťovna členů dobrovolných hasičských sborů (později byli pojišťováni i nečlenové těchto sborů), poskytovala svým členům určité výhody. Dělo se tak při likvidaci pojistných událostí a především tato pojišťovna předepisovala nižší výši příspěvků. Požární pojištění majetku před první světovou válkou i po ní zůstávalo i nadále nejvýznamnějším druhem. Ovšem s pojistným plněním se potýkaly všechny pojišťovny. Během první světové války však došlo k prudkému poklesu požárních škod. Vysvětlení je docela jednoduché. V době, kdy je měna stabilní a peníze mají pevnou kupní sílu, nemusí pojištěný tak velmi dbát o svůj pojištěný majetek. V době inflace však movitý a nemovitý majetek znamená stálou hodnotu a nevyplácí se spekulativní žhářství, protože za znehodnocené peníze není možno obnovit vyhořelý dům. Dle historických záznamů v roce 1933 sjednávaly pojišťovny na území Československa tyto jednotlivé druhy pojištění: úrazové, požární, vodovodní, zvonů, koňských zápřahů, cukrovarnické pojištění, skel, autokaska, strojů, proti krádeži vloupáním, proti ztrátě šperků, proti ztrátě jízdenek, dopravní pojištění, pojištění valorů (cenných zásilek), krupobitní pojištění, pojištění koní a hovězího dobytka, šomážní pojištění (přerušení provozu), odpovědnosti, úvěrů, proti zpronevěře, proti dešti a pojištění kaucí. Po mnichovském diktátu, kdy pohraniční území bylo připojeno k Německé říši, došlo také ke změně uspořádání pojistných kmenů v Německem zabraných oblastech. Asi 26 v pohraničí působících českých pojišťoven bylo nuceno předat své kmeny sudetským nebo říšskoněmeckým pojišťovnám a nesměly zde vykonávat svoji činnost. Když se v roce 1945 začalo obnovovat Československo, obnovovalo se i soukromé pojišťovnictví. Tato situace byla přerušena vydáním dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945 č. 103/45 Sb. o znárodnění soukromých pojišťoven, kterým bylo na několik desetiletí přerušeno soukromé pojišťovnictví v Československu. Od 1. ledna 1948 vznikl jediný ústav – Československá pojišťovna, národní podnik. Po sametové revoluci byla Česká pojišťovna postupně privatizována a dne 1. května 1992 vláda schválila přeměnu na akciovou společnost. Jakmile to legislativa umožnila, vstoupily na český pojišťovací trh po roce 1992 další pojišťovny. Každá pojišťovna, která chce provozovat svoji činnost, musí mít povolení od konkrétního státu a orgánů státního dozoru. Většina pojišťoven, existujících na našem území jsou pojišťovnami univerzálními a jsou to pojišťovny akciové, cílem kterých je generovat zisk. Fungování pojišťovací činnosti by nebylo možné bez příslušné legislativy. Česká kancelář pojistitelů, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dne 30. července 1999, je profesní organizací pojistitelů, kteří jsou na území České republiky oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Obsah činnosti dle zákona je následující: spravuje garanční fond, provozuje činnost hraničního pojištění, informační středisko, zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel. Jako první byl novelizován Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který má v sobě zapracovány platné směrnice Evropské unie, řešící tuto problematiku. Tento zákon stanovuje povinnost mít pojištěno motorové vozidlo. Pojištěný má nárok, aby pojistitel za něj nahradil poškozenému škodu vzniklou na zdraví nebo usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením, ztrátou, škody, které mají podobu ušlého zisku, a účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků. Vzniklá škoda se hradí v penězích a to maximálně do limitu uvedeného na smlouvě. Dalším byl Zákon č.37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů ze dne 17. prosince 2003. Předmětem zákona je úprava vztahů účastníků pojištění na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní předpis vztahy neupravuje jinak. V případě, že nejsou některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravená tímto zákonem nebo předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, kdy se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Každá pojistná smlouva musí obsahovat určení pojistitele, pojistníka a pojištěného, oprávněnou osobu u životního pojištění, určení, zda se jedná o pojištění škodové či obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost, údaj o tom, zda pojistné bude běžné či jednorázové, vymezení pojistné doby, na jakou je smlouva uzavřena. Zákon č. 38/2003 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí upravuje „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 258 v souladu s právem Evropského společenství podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Upřesňuje podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat služby. Zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, výkon státního dozoru nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Využití matematických metod v ekonomice má svoji dlouhou historii. Počátky jsou datovány do 17. a 18. století. Anglický ekonom William Petty kladl důraz na přesně měření veličin a modelování vztahů mezi nimi. Tento postup se později stal jedním ze základů samostatné vědní disciplíny nazvané ekonometrie. Francouz František Quesnay navrhl první makroekonomický model znázorňující národní hospodářství podle tabulky – ovšem jeho práce nebyla oceněna. Wassily Leontiew (američan ruského původu) ji rozvinul a formuloval input-output modely, kterými se zabývá vědní obor – strukturální analýza. Přínosem byla i práce francouzsko-švýcarského vědce Leóna Walrase, který používal ve svých zkoumáních metod marginální teorie a teorie ekonomické rovnováhy. V jeho práci pokračoval jeho žák Wilfredo Pareto – autor teorie Paretova pravidla. Společným rysem všech těchto vědců byla příliš velká teoretičnost a nedostatek vhodných nástrojů k řešení praktických aplikací. Vznikla celá řada matematických modelů, ale největší rozvoj byl zaznamenán do druhé světové válce. Souvislost je právem dávána se specialisty, kteří řídili vojenské operace a měli velké zkušenosti, které pak dále rozvíjeli. Vznikl tak vědní obor Operations Research – u nás známý jako operační systém. Matematické modely můžeme dělit dle charakteru závislostí mezi modelovanými vztahy na lineární modely (předpokládají pouze lineární vztahy mezi modelovými prvky) a na nelineární modely (uvažují i o jiném charakteru vztahů), podle toho, zda abstrahují od vlivu faktoru času na statické modely (neberou v potaz vliv času) a dynamické modely (zahrnují vliv času), podle toho, jak zohledňují působení náhodných faktorů na nedeterministické modely (nezahrnují působení náhodných veličin) a na stochastické modely (předpokládají i působení náhodných vlivů). Volba modelů je obtížná. V praxi se rozhoduje podle více kritérií, hlavně pak dle potřeb a možností jako je dostupný software a jaké jsou finanční a časové možnosti. V mnoha případech dává i jednodušší model vyhovující odpověď. Metody operačního výzkumu jsou různě využívané a relativně samostatné. Použitím matematického programování, je využit matematický model tvořený soustavou rovnic, kdy na množině řešení hledáme extrém (tj. maximum nebo minimum) kriteriální funkce. Jejich vhodnost je posuzována ne podle jednoho, ale podle několika kritérií zároveň. Cílem je řešení konfliktu mezi navzájem protikladnými kritérii a nalezení řešení, které je nejlepším kompromisem. V reálných rozhodovacích situacích je třeba často vzít do úvahy hned několik rozhodovacích kritérií. Tato kritéria nebývají vždy ve vzájemném souladu a varianta nejlépe ohodnocená podle jednoho kritéria, nebývá nejlépe ohodnocená dle kritéria druhého. Konkrétním cílem může být výběr jedné varianty, která je podkladem pro konečné rozhodnutí. Cíle mohou být definovány i obecněji. Téměř každé rozhodnutí člověka je vícekriteriální a ve většině případů jej není účelné ale ani možné modelovaným způsobem podchytit. Rozhodovací subjekt může pro svůj cíl použít výběr jedné varianty, která bude východiskem pro konečné rozhodnutí. Tato varianta je kompromisem mezi jednotlivými rozhodovacími kritériemi a nazýváme ji proto kompromisní variantou. Je třeba, aby ten, kdo rozhoduje, vyjádřil nějakým způsobem své preference ve vztahu k jednotlivým kritériím. Pro konkrétního rozhodovatele mohou mít jednotlivá kritéria různou důležitost. Kvantifikování jednotlivých kritérií se označuje jako váhy kritérií. Mezi nejčastěji používané patří metoda váženého součtu, která je označována jako metoda WSA (Weighted Sum Approach). Metoda je založena na stupnici od nuly do jedné. Nejhorší varianta bude mít označený užitek nula a ostatní varianty budou mezi 0 až 1. Získat váhy kritérií od rozhodovatele je problematické a proto je dobré použít nástroj metody odhadu vah kritérií. Užití metody pořadí znamená, že kritéria jsou uspořádána od nejdůležitějšího po nejméně důležité. Další variantou je užití bodovací metody, kdy rozhodovatel na stupnici 1-10 zvolí body pro kritérium a platí, že čím je kritérium důležitější, tím větší dostává ohodnocení. Z hlediska pojištění, znamená optimalizace pro klienta nalezení takové varianty, která splňuje více kritérií. Pojištění je stále jeden z nejlepších způsobů, jak ochránit majetek a je třeba uzavřít takovou smlouvu, která se hodí pro konkrétní firmu a je „šitá na míru“. Nevyplatí se hledět jen na cenu pojištění, i když cena pojištění je dynamický proces, který vlivem konkurenčního boje mezi pojišťovnami, podléhá změnám. Optimalizace přináší celkové shrnutí a ucelení informací o pojištění a často také finanční úsporu. Výše pojistného je ovlivňována výší pojistné částky, výší zvolené spoluúčasti, sjednanými připojištěními a také místem pojištěné věci. Při stanovení pojistné částky je důležité nezanedbat podpojištění, což je situace, kdy je cena pojištěné věci podhodnocena. Výše zvolené spoluúčasti se promítne do výsledné ceny, ale také hraje svoji roli při plnění v případě pojistné události. Při sjednávání připojištění je třeba posoudit správný rozsah připojištění, definovat možná rizika a cíleně eliminovat následky škod. Velmi dobré je pak seznámit se s pojistnými podmínkami, limity a výlukami z pojištění. Firma IBS s.r.o. uzavřela smlouvu o pojištění majetku s Českou podnikatelskou pojišťovnou a.s. před dvěma lety. V rámci smlouvy bylo sjednáno Živelní pojištění. Pojištění je sjednáno v základním rozsahu Flexa (tj. požár, výbuch, úder blesku, pád letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo jeho části), což je základní pojištění. K tomuto pak „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 259 bylo připojištěno riziko Vichřice, Krupobití, Sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, Zemětřesení, Povodeň a záplava, Sesuv nebo zřícení sněhových lavin, Pád stromů nebo stožárů nebo jiných věcí, pokud nejsou součástí pojištěné věci nebo souboru pojištěných věcí, Tíha sněhu a námrazy, Aerodynamický třesk, Kouř, Náraz dopravního prostředku, Únik kapaliny z technického zařízení. Součástí sjednaného pojištění je i pojištění Skel. Předmětem pojištění je pevně osazené sklo nebo soubor pevně osazených skel, která jsou uvedena v pojistné smlouvě včetně nalepených neodnímatelných snímačů zabezpečovacích zařízení, nalepených fólií, nápisů, maleb nebo jiné výzdoby, jsou-li součástí pojištěného skla. Dále pak bylo sjednáno pojištění Vandalismu. Toto pojištění je sjednáno pro pojistné nebezpečí úmyslného poškození nebo zničení věci a to na souboru vlastních budov a stavebních součástí. Podmínkou je, že událost byla vyšetřována policií bez ohledu na to, zda pachatel byl anebo nebyl zjištěn. Přehled sjednaných rizik je uveden v tabulce. Riziko Požár Výbuch Úder blesku Pád letadla Připojištění vichřice krupobití sesuv půdy, skal, zemin zemětřesení povodeň a záplava sesuv, zřícení lavin pád stromů, stožárů tíha sněhu, námrazy aerodynamický třesk kouř náraz dopravního prostředku únik kapaliny Vandalismus Sklo Součet pojistného Sleva na pojistném ve výši 10 % Roční pojistné Spoluúčast Limit 50 000,-- Kč 12 mil 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 10 % minimálně 10 000,- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 1 000,-- Kč 2 mil. 2 mil. 2 mil. 2 mil. 100 000,-- Kč 2 mil. 2 mil. 2 mil. 2 mil. 2 mil. 2 mil. 2 mil. 100 000,-- Kč 10 000,- Kč Cena Flexa 1564,--Kč 863,--Kč 863,--Kč 192,--Kč 158,--Kč 1243,--Kč 221,--Kč 152,--Kč 215,--Kč 110,--Kč 156,--Kč 176,--Kč 1367,--Kč 420,--Kč 350,--Kč 8050,--Kč 805,--Kč 7245,--Kč Na pojistném trhu (výběr pojišťovny, produktu, rozsahu pojištění) je výhodné, pokud klient využije služeb pojišťovacího makléře. Ten tak může udělat mnoho pro úspěšnou a dlouhodobou spolupráci s klientem s využitím svých znalostí a zkušeností. Základním předpokladem pro vypsání výběrového řízení je zpracování kvalitního auditu stávajícího pojištění. Pokud klient pojištěný není, pak je nutné provést rozbor hrozících nebezpečí. Neméně důležitou se potvrdila nutnost specifikace požadovaného pojištění a konkrétních rizik, které klient požaduje. Pojišťovací makléř by měl být schopen doporučit sjednání rizik, která jsou vzhledem k oblasti podnikání či zaměření pro klienta vhodná. Oslovením alespoň třech pojišťoven je zajištěno, že nabídky budou dobře mapovat stávající pojistný trh. V takovém případě, je třeba vybrat pouze druhy a rizika, která byla v zadání poptávky. Pro objektivní porovnání je třeba, aby se jednotlivé nabídky co nejméně ve svých parametrech lišily. V neposlední řadě je nutno prostudovat Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky a zjistit tak, zda nabídky jsou s ohledem na výluky pojištění, dle představ klienta. Vyskytnou-li se nejasnosti, je třeba se dotázat přímo na konkrétní pojišťovně. Je v zájmu každého pojišťovacího poradce, aby nabídl to, co je nejoptimálnější variantou z hlediska zájmu klienta a objektivní kvality pojištění. Jakmile oslovené pojišťovny zašlou své nabídky, je dobré, aby byly údaje zpracovány do tabulky. Při jejich sestavování je třeba brát v úvahu požadavky klienta tak, aby nabídka odpovídala jeho zadání. Není na škodu, když jsou vyhotoveny dvě nabídky tak, aby měl klient možnost výběru. Vzhledem k tomu, že klient IBS s.r.o. neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo držby nemovitosti, byly pojišťovny požádány o zaslání nabídek i na toto pojištění. Po konzultaci s klientem byl stanoven požadavek na nabídku základního limitu plnění. Základní limit znamená pojistné plnění při škodě na věci ve výši 1 milión korun, při škodě na zdraví ve výši 2 milióny korun a při škodě finanční ve výši 200 000 korun. Účelem tohoto pojištění je náhrada škody vzniklé v důsledku události, která vyplývá z vlastnictví nebo držby nemovitosti. Vzhledem k tomu, že plnění je poskytováno třetí osobě, je toto pojištění sjednáváno bez spoluúčasti. Všechny lidské činnosti do určité míry provází rizika. Projev ovlivňují člověka nejen v životě, ale i v jeho práci. Proto vznikl riziko eliminuje. Podnikatelské subjekty, které mají zájem o pojišťovacích makléřů, kteří mají ve zmíněné oblasti velké rizik je často spojen s negativními dopady. Rizika institut pojištění, který výběrem vhodného produktu, krytí rizik, by měly využít nabídky specialistů – zkušenosti. Sjednáním pojištění by neměla práce „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 260 pojišťovacího makléře končit. Vše se vyvíjí a o pojistném trhu to platí také. Mění se činnost podnikajícího subjektu, výše jeho majetku, pojistné potřeby. Každá pojistná smlouva by měla být pravidelně přehodnocena a optimalizována jak z hlediska pojištěných rizik, tak i z hlediska komplexní nabídky pojišťoven. Klient by měl být pojištěn na rizika, která vyhodnotil jako možná a limity by měly odpovídat jeho potřebě. Nezanedbatelná je také cena, kterou klient za pojištění zaplatí. Vzhledem ke konkurenci na trhu s pojištěním i cena podléhá vývoji. Pojištění je tedy přesun rizika náhodných důsledků ztrát majetku na speciální instituci – pojišťovnu. V dnešní rychle se měnící době není vůbec jednoduché se ve všem zorientovat. Pojištění je stále jeden z nejlepších způsobů ochrany majetku. Jen je třeba uzavřít takovou smlouvu, která je ušitá přímo na Vás, na Vaši firmu a neplatit za něco, jen pro ten pocit, že jste pojištěn. Optimalizace pojištění majetku a pojištění odpovědnosti znamená dosáhnout takového stavu, aby rozsah pojistného krytí a pojistná částka odpovídala potřebám firmy. Porovnáním stávajícího pojištění a analýzou nových nabídek bude firmě IBS s.r.o. navržen vhodný pojistitel a produkt, který zajistí vyšší efektivitu pojistných smluv. Každý trh, tak i pojistný trh v dnešní společnosti podléhá časté změně. To, co platí dnes, nemusí platit za rok. Vývoj ceny pojištění je dynamický proces, který funguje i díky konkurenčnímu boji mezi pojišťovnami. Stejně tak rizika v životě a v podnikání se mění s tím, jak rostou nebo klesají hodnoty pojištěného majetku a finanční příjmy rodiny či firmy. Optimalizací pojištění by mělo být dosaženo situace, kdy klient je správně pojištěn, ale neplatí pojišťovně více, než je nutné. ADRESA: Ivana Gajdošová 17. listopadu 3980 767 01 KROMĚŘÍŽ tel.: 725 684 658 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 261 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 262 VÝZNAM POVINNÉHO RUČENÍ Jitka Hanáková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: V dnešní době je lidská společnost neustále ohrožována různými důsledky nepředvídatelných událostí. Cílem je zmírnit tyto důsledky. Je třeba spojit jednotlivce a skupiny do společenství. Pojišťovnictví určitě za posledních 15 let zaznamenalo obrovský rozvoj. Pokud by pojišťovnictví neexistovalo, došlo by k důsledku, že by se ceny zboží a služeb zvýšily. U tohoto odvětví neznamená, že se nestanoví žádná pravidla kontroly. V minulosti se tyto kontroly ukázaly a osvědčily v oblasti bankovnictví. Ve vyspělých ekonomikách je pojišťovnictví chápáno jakou součást finančního trhu. V tomto odvětví se soustřeďuje velké množství reálných finančních zdrojů a instituce, které je spravují a jsou součástí finančního trhu. Tvorba kapitálu a jeho investování je nejdůležitější formou rozvoje hospodářství krajiny. Klíčová slova: povinné ručení, pojištění, pojistná událost, vozidlo, nehoda, Česká kancelář pojistitelů, zelená karta, pojistné plnění, pojistná smlouva, pojistitel, pojištěný, poškozený. ÚVOD Pojištění existuje ve všech vyspělých tržních ekonomikách. Není jen na vůli majitele či provozovatele motorového vozidla, zda si toto pojištění uzavře či ne. Tato povinně smluvní podoba byla předurčena velkým rozmachem automobilismu a s tím spojenými objemy materiálních škod a škod na zdraví. Často se jedná o vysoké částky odškodnění (např. automobil způsobí vykolejení vlaku s nebezpečnými chemikáliemi pro životní prostředí). Nadále platí, že roste počet vozidel a houstne provoz, čímž se riziko dopravních nehod zvyšuje. Na druhé straně je dokonalejší konstrukce vozidel, kdy lze manévrem zabránit nehodě, který by u méně výkonných vozů nebyl možný. POVINNÉ RUČENÍ Pojištění spravuje zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zřízení České kanceláře pojistitelů, její právní postavení, organizaci a předmět činnosti. Nestanoví-li zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pro účely tohoto zákona se rozumí: vozidlem je silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus, za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl, tuzemským vozidlem je vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zvláštního právního předpisu (evidence vozidel), nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky, anebo vozidlo, které bylo odesláno do České republiky z jiného členského státu, je-li Česká republika státem cílového určení, a to po dobu 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno, cizozemským vozidlem je vozidlo, které je vybaveno cizí státní poznávací značkou, nebo vozidlo, které není vybaveno cizí státní poznávací značkou a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání mimo území České republiky, anebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, pojistitelem je pojišťovna, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti, pojistníkem je ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti, pojištěným je ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje, poškozeným je ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má právo na náhradu škody, škodnou událostí je způsobení škody provozem vozidla, kanceláří pojistitelů je profesní organizace sdružující pojišťovny, které jsou v určitém státě oprávněny provozovat pojištění odpovědnosti, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 263 orgánem evidence je správní orgán, který vede evidenci vozidel, zelenou kartou je mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou a osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy, vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu. Pojistná smlouva obsahuje vždy: určení pojistitele, pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení, formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresa bydliště, nebo místo podnikání, anebo sídlo škodného zástupce podle. Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nejsou známy některé údaje o vozidle, které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Změnu údajů týkajících se pojistníka a vozidla oznámí pojistník pojistiteli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. Pro účely tohoto zákona se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Limity pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to způsobem, který odpovídá členění limitů pojistného plnění. Limit pojistného plnění musí odpovídat: při škodě nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku, při škodě nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených. Pojistitel je povinen stanovit výši pojistného tak, aby zabezpečil trvalou splnitelnost závazků vzniklých provozováním pojištění odpovědnosti a úhradu příspěvků Kanceláři. Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě zohlední pojistitel celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu pojištění nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojistitel nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti. V takovém případě se při zohlednění předcházejícího škodného průběhu doba přerušení pojištění odpovědnosti nezapočítává do pojistné doby tohoto pojištění. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá: řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu, složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje, bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla útvarů Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce. K vozidlu vydá zelenou kartu Ministerstvo financí. Zanikne-li důvod, pro který byla vozidlu s výjimkou z pojištění odpovědnosti zelená karta vydána, je ten, kdo takové vozidlo provozuje, povinen zelenou kartu ministerstvu vrátit. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 264 Nestanoví-li zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému: způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků v souvislosti se škodou nebo v případě marného uplynutí lhůty, neoprávněného odmítnutí, neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Škoda se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva musí být uzavřena tak, aby toto pojištění platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit. Pojištění odpovědnosti platí i na území jiných států, pokud pojistitel tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačil. V případě škody způsobené provozem tuzemského vozidla na území jiného členského státu se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto jiného členského státu, pokud podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy není tento rozsah širší. Pojistitel nehradí: škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, škodu, za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá, škodu vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena, škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí. Byla-li škoda způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě škoda způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku. V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se škoda způsobená této osobě hradí pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže není současně tato osoba provozovatelem vozidla, na němž byla tato škoda způsobena. Plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém pojištěný za tuto škodu odpovídá, a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že: bylo proti němu uplatněno právo na náhradu škody a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu škody u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění, nejméně však: „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 265 své jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, číslo pojistné smlouvy a, jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla škoda způsobena. Pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě. Požaduje-li pojistitel od pojištěného v případě dopravní nehody její oznámení Policii České republiky, uhradí pojištěnému náklady s tím spojené. SROVNÁNÍ CENY POVINNÉHO RUČENÍ NÁZEV POJIŠŤOVNY AXA pojišťovna AXA pojišťovna Wustenrot pojišťovna Wustenrot pojišťovna SLAVIA SLAVIA SLAVIA Česká podnikatelská pojišťovna Kooperativa SLAVIA Triglav pojišťovna Česká pojišťovna Hasičská vzájemná pojišťovna SLAVIA Kooperativa Kooperativa Česká podnikatelská pojišťovna Hasičská vzájemná pojišťovna Česká pojišťovna UNIQA Kooperativa Allianz Triglav Česká podnikatelská pojišťovna Česká pojišťovna Allianz UNIQA UNIQA Kooperativa Česká pojišťovna Kooperativa UNIQA Allianz LIMITY PLNĚNÍ (v mil. Kč) 35/35 mil. 70/70 mil. 35/35 mil. 70/70 mil. 35/35 mil. 35/35 mil. 100/100 mil. 35/35 mil. 70/70 mil. 35/35 mil 50/50 mil. 50/50 mil. 35/35 mil. 100/100 mil. 35/35 mil. 70/70 mil. 50/50 mil. 70/70 mil. 100/100 mil. 35/35 mil. 70/70 mil. 35/35 mil. 50/50 mil. 100/100 mil. 120/120 mil. 50/50 mil. 35/35 mil. 50/60 mil. 35/35 mil. 150/150 mil. 70/70 mil. 100/100 mil. 100/100 mil. CENA (v Kč) 2851 Kč 3023 Kč 4000 Kč 4200 Kč 4250 Kč 4450 Kč 4856 Kč 5762 Kč 6090 Kč 6307 Kč 6908 Kč 6987 Kč 7055 Kč 7063 Kč 7224 Kč 7290 Kč 7290 Kč 7357 Kč 7376 Kč 7448 Kč 7512 Kč 7680 Kč 7754 Kč 7915 Kč 7926 Kč 8217 Kč 8277 Kč 8608 Kč 8671 Kč 8926 Kč 9014 Kč 9021 Kč 9754 Kč Tabulka č. 1: Porovnání ceny povinného ručení. Abychom mohli vytvořit tuto tabulku, vzali jsme si fiktivní vozidlo a nechali si namodelovat povinné ručení u různých pojišťoven. V tabulce se snažíme ukázat povinné ručení u různých pojišťoven za různou cenu a uvádíme zde také limity plnění. Seřazujeme od nejlevnějšího pojištění po nejdražší pojištění. ZÁVĚR Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, běžně nazývané povinné ručení, je zákonné pojištění, které musí být sjednáno pro každé vozidlo, které je provozováno na veřejných komunikacích, resp. kterému byla přidělena registrační značka. Kromě toho, že se jedná o zákonem uloženou povinnost, nesporným faktem zůstává, že povinné ručení chrání majitele vozidla před finančními ztrátami, které by mu hrozily v případě, že by vozidlem zavinil dopravní nehodu. Škody, ke kterým může při nehodě dojít jak na majetku, tak na zdraví osob, mohou být značně vysoké a snadno by se mohlo stát, že by přesáhly finanční možnosti nepojištěného škůdce. Takový řidič by pak zadlužil na zbytek života nejen sebe, ale celou svojí rodinu. Právě proto je třeba dostát povinnosti, kterou motoristům zákon ukládá, totiž uzavřít pro vozidlo povinné ručení. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 266 LITERATURA [127] KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kolektiv. Pojišťovací právo. 1. vydání. Praha : Leges, s.r.o., 2010, s. 352. ISBN 978-80-87212-45-5. [128] ePojištění.cz [online]. Povinné ručení. 2011 [cit. 2001-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.epojisteni.cz/poptavka/vyber?ADI=693153151812. [129] Česko. Zákon č. 168 ze dne 30. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). In Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 57, s. 3158–3164. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb057-99.pdf>. ADRESA: Jitka Hanáková Jana Palacha 2783 530 02 Pardubice tel.: 775 968 365 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 267 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 268 VÝVOJ DUCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V ČESKÉ REPUBLICE V SOUVISLOSTI SE SAMOTNÝM VÝVOJEM LEGISLATIVY V TÉTO OBLASTI DO ROKU 2011 Eva Hložková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Chování podnikatelské obce, státu a dalších dotčených subjektů v oblasti důchodového pojištění upravují právní normy, které reflektují postoj státu na vytváření podnikatelského rámce, přičemž se trvale vytváří a prohlubuje diskontinuita právního prostředí. Legislativní vývoj v oblasti důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných uplynulých dvaceti let charakterizuje překotná a turbulentní dynamika, která způsobila složitost provádění pojištění v praxi. Je již téměř nemožné mít v této oblasti ucelený přehled. Tento článek vytyčuje nejzásadnější změny, které měly podstatný vliv na výši a způsob odvodu pojistného na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných až do roku 2011. Klíčová slova: důchodové pojištění, odvod pojistného, výše pojistného, vyměřovací základ, rozhodné období, osoba samostatně výdělečně činná, přehled o příjmech a výdajích, splatnost pojistného, minimální a maximální výše pojistného Ve vývoji důchodového pojištění představovaly osoby samostatně výdělečně činné vždy do určité míry zvláštní skupinu občanů, u nichž se v minulosti zachovaly určité prvky skutečného sociálního pojištění, a provádění jejich dávkových nároků bylo spojeno s plněním pojistných povinností. Významným mezníkem ve vývoji sociálního zákonodárství v tehdejším Československu bylo přijetí zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. Zákon umožnil vytvoření nové jednotné soustavy národního pojištění, zvýšil všechny dávky (do značné míry zrovnoprávnil nároky dělníků a ostatních zaměstnanců) a poprvé rozšířil důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany. Od 1.10.1948 se za osoby samostatně výdělečně činné považovali zejména zemědělci a živnostníci, kteří na území Československé republiky vykonávali osobně činnosti v podniku na vlastní vrub. Dále také na osoby, které provozovaly svobodné povolání, jako např. lékaři, advokáti, notáři, lékárníci, civilní inženýři, veterináři, soukromí učitelé, výtvarní umělci, hudební skladatelé, spisovatelé, hudebníci a jiní. V neposlední řadě pak společníci veřejné obchodní společnosti a osobně ručící společníci komanditní společnosti, jednatelé společnosti s ručením omezeným. Za spolupracující osoby se pak považovali členové rodiny. Pojistné na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) a spolupracujících osob činilo 10 % z vyměřovacího základu, kterým byl příjem stanovený příslušnou mzdovou vyhláškou pro zaměstnance a u zemědělců byl stanoven se zřetelem na rozlohu obhospodařovaných pozemků. Po roce 1948 došlo k zásadním změnám ve vývoji československého sociálního zákonodárství. Byly přijímány nové předpisy, které vycházely ze sovětských zkušeností. První reforma sociálního zabezpečení po roce 1948 byla uskutečněna v roce 1956. Byl přijat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a dále zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. K další rozsáhlé reformě došlo v 70. letech, kdy byl s účinností od 1.1.1976 přijat zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení a prováděcí vyhláška č. 128/1975 Sb. Důchodově pojištěni byli samostatně hospodařící rolníci, pokud nebyli jednotlivě hospodařícími rolníky a jejich vyměřovací základ pro odvod pojistného činil 800,-- Kčs měsíčně, pokud činnost vykonávali bez spolupracovníků a 1 100,-- Kčs s jedním nebo více spolupracovníky. Za spolupracovníky se považovali členové rodiny (manželka, děti a sourozenci po skončení povinné školní docházky, rodiče atd., pokud žili ve společné domácnosti). Další skupinu pojištěných tvořili umělci, kteří byli účastni zabezpečení, jestliže jejich příjem v předchozím roce dosáhl alespoň částky 12 000,-- Kčs. Podklady a informace potřebné pro provádění zabezpečení umělců poskytovaly tzv. spolupůsobící organizace dle profesního zaměření umělců. Na konci 80. let vstoupil v platnost zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, s účinností od 1.10.1988. Tento zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 149/1988 Sb., stanovil rozsah sociálního zabezpečení, který zahrnoval důchodové a nemocenské pojištění umělců, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících. Občané poskytující služby na základě povolení národního výboru (dle Nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb.) byli zabezpečeni dle tohoto zákona jen pokud vykonávali tuto činnost tzn. nebyli účastni zabezpečení z důvodu jiné činnosti nebo nepobírali starobní nebo invalidní důchod a dosáhli „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 269 příjmu z výkonu povolené činnosti v předchozím roce alespoň ve výši 6 000,-- Kčs. Samostatně hospodařící rolník a spolupracující člen jeho rodiny byl pojištěn, pokud obhospodařoval nejméně 0,4 ha zemědělské půdy. Jinou osobou samostatně hospodařící byla osoba, která na základě příslušného orgánu prodávala vlastní podomácku vyráběné výrobky (dle zákona ČNR č. 127/1981 Sb.), provozovala silniční dopravu po cizí potřeby (dle zákona č. 68/1981 Sb.), vyučovala za úplatu (dle zákona č. 77/1978 Sb.), poskytovala ubytování v soukromí (dle Nařízení vlády ČSR č. 64/1984 Sb.) nebo provozovala technickou zábavu (dle zákona č. 82/1957 Sb.). Podmínkou pro pojištění všech těchto osob bylo, že nebyly pojištěny z jiné činnosti, nepobíraly důchod starobní, invalidní nebo za výsluhu let a zaplatily pojistné. Pojistné činilo 50 Kč měsíčně a platilo se do 15. dne následujícího měsíce a na povolení bylo možno hradit pojistné i v jiných než měsíčních lhůtách. Tyto osoby byly povinny podávat přihlášky k pojištění do osmi dnů od vzniku a odhlášky z pojištění do osmi dnů od zániku. Těmto osobám je umožněno ještě i v současné době doplatit v původní výši (tj. 50,-Kč za měsíc) období, kdy tuto činnost vykonávaly a nebyly pojištěni a tímto způsobem zhodnotit dobu pro nárok a výši důchodových dávek. Orgány sociálního zabezpečení byly Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí republiky, úřady důchodového zabezpečení a národní výbory. V důsledku transformace společnosti po roce 1989 bylo nutné přistoupit k reformě systému sociálního zabezpečení. V průběhu sociální reformy lze rozlišit tři základní etapy: 1. etapa probíhala od roku 1989 do roku 1992, kdy byl vypracován koncept záchranné sociální sítě, 2. etapa započala po vzniku samostatné ČR v roce 1993. Bylo zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém, dále byly přijaty zvlášť důležité zákony – zákon č. 582/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 3. etapa se uskutečňuje od roku 1998, kdy byly novelizovány významné právní předpisy a stále se připravuje reforma důchodového systému, dále s účinností od 1.1.2007 byl přijat nový zákon o nemocenském pojištění, který sjednotil všechny okruhy pojištěných osob, tzn. zaměstnance, příslušníky ozbrojených sil i osoby samostatně výdělečně činné. V souvislosti se společenskými změnami, které nastaly po roce 1989, bylo nutné zásadním způsobem změnit i předpisy sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. Z tohoto důvodu a kontinuálně s přijetím zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání, vstoupil v platnost zákon č. 110/1990 Sb. a vyhláška č. 123/1990 Sb., které změnily a doplnily zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Od 1. 5. 1990 vznikají Okresní správy sociálního zabezpečení a místní příslušnost k provádění sociálního zabezpečení se u OSVČ řídí jejich trvalým bydlištěm. Pokud nemají trvalé bydliště na území ČR, podle místa výkonu činnosti. Přihlášeny k sociálnímu zabezpečení nemusely být osoby, které předpokládaly, že jejich měsíční příjem v letech 1990 a 1991 nedosáhne výši 400,-- Kčs a v roce 1992 výše 800,-- Kčs měsíčně. Pokud zpětně dosáhly vyšších příjmů, nemusely tuto dobu doplatit. Minimální měsíční vyměřovací základ (dále jen VZ) pro platby pojistného na sociální zabezpečení OSVČ byl stanoven ve výši 400,-- Kčs (maximální 10 000,-- Kčs). Sazba pojistného byla stanovena ve výši 25 % z vyměřovacího základu, minimální pojistné činilo 100,-- Kčs (maximální 2 500,-- Kčs). Pro uměleckou činnost byla sazba snížená pro rok 1990 5 % z VZ, v roce 1991 10 %, což je v roce 1990 jen 20,-- Kčs a v roce 1991 pak 40,-- Kčs. Bylo umožněno placení pojistného na důchodové zabezpečení i zahraničním pracovníkům, a to ve výši 80,-- Kčs, tj. 20 % z minimálního vyměřovacího základu. Byla stanovena splatnost pojistného, a to do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který se platí. Od 1. 1. 1992 se minimální VZ zvýšil na 2 000,-- Kčs, tj. minimální pojistné 500,-- Kčs (25 % z VZ), u umělců na 200,-- Kčs (10 % z VZ) a u zahraničních pracovníků na 400,-- Kčs (20 % z VZ). K podstatné změně v placení pojistného, účasti na pojištění došlo přijetím zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti č. 586/1992 Sb., s účinností od 1. ledna 1993. Od této doby musí nově OSVČ podat tzv. přehled o příjmech a výdajích, ve kterém vykazuje své příjmy a výdaje dosažené z výkonu samostatně výdělečné činnosti, a to nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za předchozí rok. Vyměřovací základ je nově vázán na příjmy ze samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení a zajištění, činil 35 %. Rozhodným obdobím byl kalendářní rok, u umělců a soukromých zemědělců mohlo být rozhodné období rozloženo do posledních tří kalendářních let. Minimální měsíční vyměřovací základ se odvozoval od minimální mzdy a činil její polovinu, což bylo 1 100,-- Kč (maximální VZ činil 40 500,-- Kč) a u zahraničních pracovníků činil minimální VZ dvojnásobek minimální mzdy tj. 4 400,-- Kč. Sazba pojistného činila 36 % z VZ, tj. minimálně 396,-- Kč (maximálně 14 580,-- Kč), u zahraničních pracovníků činila sazba 31,2 % z VZ, tj. minimálně 1 373,-- Kč. Výpis z daňového přiznání za rok 1992 byly OSVČ povinny podat nejpozději do 30. 6. 1993. OSVČ zahajující činnost od 1. 1. 1993 platily minimální měsíční pojistné 396,-- Kč. Penále z prodlení činilo 3 % dlužné částky za každý i započatý kalendářní měsíc. Nově byla stanovena povinnost pro OSVČ vykonávající činnost při zaměstnání, při pobírání starobního a plně invalidního důchodu, přihlásit se k sociálnímu zabezpečení OSVČ, a to do osmi dnů od zahájení činnosti a zároveň i povinnost platit pojistné. Novelou zákona se tato skupina pojištěnců mohla k poslednímu červnu ze sociálního pojištění OSVČ odhlásit. Pokud zahájily činnost po 1. 7. 1993 povinnost přihlásit se k sociálnímu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 270 zabezpečení OSVČ měly až na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok, pokud jejich měsíční příjem po odpočtu výdajů přesáhl minimální mzdu. Od 1. 7. 1993 bylo nově zavedeno penále 0,3 % z dlužné částky a to za každý kalendářní den prodlení. Společníci společností s ručením omezeným se již nepovažují za OSVČ, ale nově podléhají pojištění zaměstnaneckému. Od 1. 7. 1993 se pojistné začalo hradit formou záloh v běžném roce a doplatek pojistného na základě provedeného vyúčtování záloh do osmi dnů po podání daňového přiznání na finanční úřad. Byla zavedena možnost podat žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné, ne však více než tři měsíce dopředu, za splnění podmínky poklesu průměrného měsíčního příjmu za poslední tři měsíce o jednu třetinu oproti předchozímu roku. Pokud OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské a peněžité pomoci v mateřství nebo vykonávala službu v ozbrojených silách, nemusela platit pojistné. Od 1. 1. 1994 se snížila sazba pojistného z 36 % na 35 %, minimální měsíční záloha tedy činila 386,-- Kč a maximální 14 175,-- Kč, u zahraničních pracovníků 1 329,-- Kč (tj. 30,2 % z VZ 4 400,-- Kč). Sazba pojistného na důchodové zabezpečení byla stanovena ve výši 30,2 %. Změnila se splatnost zálohy nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Bylo stanoveno pořadí úhrady dlužných částek. Nejprve pokuty, dále nejstarší nedoplatky na důchodové zabezpečení, běžné zálohy, penále z dlužného pojistného na důchodové zabezpečení, nejstarší nedoplatky nemocenského pojištění, běžné platby na nemocenské pojištění a naposledy na penále z dlužného pojistného na nemocenské pojištění. Od 1. 1. 1995 se snížila výše penále na 0,1 %. Penále se již nepočítalo za dobu, kdy nebyla činnost SVČ vykonávána. Nově bylo umožněno splácet dluh ve splátkách. Zrušilo se prodloužené rozhodné období tří kalendářních roků pro výpočet vyměřovacího základu pro pojistné u umělců a zemědělců. Další významné změny proběhly v souvislosti s přijetím nového zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 sb., s účinností od 1. ledna 1996. Spolupracující osoby jsou postaveny na stejnou úroveň jako osoby přímo vykonávající samostatnou výdělečnou činnost a mají samostatné povinnosti při provádění důchodového pojištění. Výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů a výkon činnosti vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu je podmíněn prohlášením, že se jedná o soustavný výkon. Znamená to dobrovolnou účast na důchodovém pojištění, protože toto prohlášení závisí na vůli osoby vykonávající tyto činnosti. Tato povinnost nevzniká ani v případě dosažení vysokých příjmů. Účast na pojištění se sleduje v každém roce samostatně. OSVČ byla v kalendářním roce povinně účastna pojištění, pokud její příjem ze SVČ po odpočtu výdajů dosáhl za kalendářní rok šestinásobku částky, do níž se započítávala plně část osobního VZ, která platila k 1. lednu kalendářního roku, za který se účast na pojištění posuzovala. Příjmy a výdaje ze SVČ se posuzovaly dle zákona o dani z příjmu. Pokud příjem OSVČ v předchozím kalendářním roce stanovené částky nedosáhl, mohla se taková OSVČ k účasti na důchodovém pojištění přihlásit na základě přihlášky a to nejpozději v den podání přehledu. Částky osobního vyměřovacího základu byly stanoveny vládním nařízením, které vláda ČR vydává na konci třetího čtvrtletí kalendářního roku. Vzniká povinnost oznámit každé zahájení výkonu SVČ, a to včetně výkonu vedlejší činnosti. Od 1. 1. 1996 došlo ke změně lhůt stanovených pro podání přehledu a ke změně splatnosti doplatku pojistného. Zatímco podle předchozí úpravy byla osmidenní lhůta pro podání přehledu vázána na den podání daňového přiznání, podle nové úpravy je tato lhůta vázána na termíny stanovené zákonem o správě daní a poplatků pro podání daňového přiznání a činí jeden měsíc. To v praxi znamená, že nejzazší termín podání přehledu je 30. duben nebo pro OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce 30. červenec. Pro počátek osmidenní lhůty stanovené pro splatnost doplatku je rozhodný den, kdy OSVČ předložila nebo měla předložit OSSZ přehled o příjmech a výdajích ze SVČ. Sazba pojistného byla stanovena z vyměřovacího základu na 29,6 %. Mění se lhůta pro oznamovací povinnost, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke skutečnosti došlo. Bylo vloženo nové ustanovení upravující možnost ke dni podání přehledu odepsat dluh OSVČ do 100,-- Kč. Od 1. 1. 1998 mohla příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného v případě, kdy OSVČ nepodala přehled o příjmech a výdajích, kdy se vychází z údajů zjištěných u příslušných finančních úřadů. Hlavním důvodem bylo zlepšit výběr pojistného a omezit tak jeho úmyslné neplacení. Zákony č. 424/2003 Sb. a 425/2003 Sb., které novelizovaly některá ustanovení zákona o důchodovém pojištění a další zákony s účinností od 1.1.2004, zavedly nový institut výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti (dále jen hlavní činnost) a výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (dále jen vedlejší činnost), který zásadním způsobem ovlivnil účast na důchodovém pojištění. Nová právní úprava stanovila pro OSVČ vykonávající hlavní činnost povinnou účast na důchodovém pojištění, přitom není rozhodující jaké výše příjmů OSVČ v kalendářním roce dosáhla. Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost je zachována možnost přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění v případě, že této OSVČ nevznikne účast na pojištění dosažením stanovené výše příjmů. Za OSVČ vedlejší se považuje OSVČ která: Vykonávala zaměstnání a příjem z tohoto zaměstnání dosáhl v kalendářním roce alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast OSVČ na pojištění. Měla nárok na výplatu starobního nebo plného invalidního důchodu. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 271 Měla nárok na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu. Byla nezaopatřeným dítětem, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle do 26. roku věku. Byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Dle zákona č. 281/2004 Sb. ze dne 7. 5. 2004 i poživatelé rodičovského příspěvku a částečného invalidního důchodu. Samostatně výdělečná činnost se považuje za vedlejší pouze v těch měsících, ve kterých výše uvedené důvody trvaly po celý kalendářní měsíc, popř. po celou dobu výkonu jen po část měsíce. OSVČ je povinna oznámit příslušné OSSZ den, od kterého zanikl některý s uplatněných kvalifikovaných důvodů pro vedlejší činnost. Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění pro OSVČ vedlejší činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vláda ČR svým nařízením stanovuje každoročně pro účely důchodového pojištění všeobecné vyměřovací základy a výše přepočítacích koeficientů. Za výkon samostatné výdělečné činnosti na území ČR se podle ZDP rovněž považuje výkon samostatné výdělečné činnosti konané mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění, které vyplývá z českých právních předpisů. Nově se za OSVČ na základě oprávnění podle zvláštních předpisů považuje činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy podle obchodního zákoníku. Sazba VZ se zvýšila v roce 2004 na 40 %, v roce 2005 45 % a od roku 2006 na 50 %. Přehled o příjmech a výdajích podávají i ty OSVČ, které nepodávají daňové přiznání, ale samostatnou výdělečnou činnost vykonávají v malém rozsahu, a to nejpozději do 31. července následujícího roku. Od 1. 1. 2007 se snižuje výše penále na 0,05 %. Za OSVČ lze považovat osobu nejdříve od skončení povinné školní docházky, pokud dosáhla věku alespoň 15. let. Od 1. 1. 2008 se zavádí nový institut maximálního vyměřovacího základu (dále jen MVZ). Jeho výše je stanovena na 48 násobek průměrné mzdy. Rozhodným obdobím pro zjištění MVZ je kalendářní rok. Za rok 2008 osoba samostatně výdělečně činná uvede v přehledu též úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu. Nově se samostatná výdělečná činnost také považuje za vedlejší, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), neb o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou. S účinností od 1. 1. 2009 se ruší pojem soustavnosti, což znamená, že osoby vykonávající uměleckou činnost a osoby vykonávající činnost vlastním jménem, mají stejné povinnosti jako ostatní skupiny OSVČ. Je snížena sazba pojistného na 29,2 % z vyměřovacího základu.OSVČ již nemá možnost si určit výši měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné než má stanoveno na základě výše příjmu uplynulého roku. Je zrušen důvod pro výkon vedlejší činnosti, kterým byla vazba nebo výkon trestu odnětí svobody delší než 3 kalendářní měsíce. Za příjem ze SVČ se nově považuje daňový základ. Pro vyúčtování roku 2010 je maximálním vyměřovacím základem částka ve výši 72 násobku průměrné mzdy, tj. částka 1 707 048,-- Kč. Pojistné je možné platit dopředu až do června následujícího kalendářního roku. Nově se za den platby pojistného považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Výraz plný a částečný invalidní důchod je nově nazván termínem invalidní důchod. Od 1. 1. 2011 se nově OSVČ, která je alespoň jeden den v měsíci dobrovolně přihlášena k nemocenskému pojištění OSVČ, považuje za OSVČ vykonávající hlavní činnost. Byla propojena vazba mezi výší měsíčního vyměřovacího základu pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění a měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ, která si navýšila jak zálohu na pojistné na důchodové pojištění, tak platbu pojistného na nemocenské pojištění, již nemůže v rámci vyúčtování záloh při podání přehledu o příjmech a výdajích za tento rok, vyúčtovat přeplatek na pojistném na důchodové pojištění, a to bez ohledu na výši jejího daňového základu. V tomto roce si může OSVČ opět sama stanovit výši měsíčního vyměřovacího základu pro zálohu na důchodové pojištění. Platby do budoucna je možné platit jen do konce kalendářního roku. Následující graf přehledně vykresluje minimální výši pojistného platnou v jednotlivých letech, na kterou měly zásadní vliv výše identifikované legislativní změny. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 272 6500 6185 5889 5928 6000 5390 5500 5035 5000 4709 4500 4024 4000 3368 3500 3000 2356 2371 2500 2000 2000 1250 1684 1789 1884 1394 1807 1720 1731 1192 558 597 723 499 530 693 526 548 688 489 639 467 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 370 415 437 452 1996 1997 1998 1999 333 1995 1992 Rok 333 1596 100 1991 0 1990 Kč 100 1994 500 396 1993 500 1491 997 1000 400 400 2014 2001 1100 1100 1100 1775 1850 2000 1500 1650 1525 1575 1400 1475 2474 2156 Minimální MVZ Minimální záloha Minimální MVZ-VVČ od 2004 Minimální záloha-VVČ od 2004 Graf. č. 1: Minimální výše pojistného na důchodové pojištění OSVČ v letech 1990 - 2011 Zdroj: Platná právní úprava v daném roce Čekají OSVČ vlivem politických změn ve společnosti ještě další turbulence v této oblasti nebo se situace konečně ustálí a zavede se jednoznačný, ustálený způsob provádění důchodového pojištění v praxi? ADRESA: Eva Hložková Osvoboditelů 226 767 01 Kroměříž „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 273 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 274 ANALÝZA NADMĚRNÉHO ODPOČTU DPH - DAŇOVÉ ÚNIKY Radana Jiříčková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Předmětem tohoto příspěvku je vznik nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty a jeho analýza. Práce popisuje základní principy fungování daně z přidané hodnoty jako spotřební daně, aplikaci daně na výstupu a na vstupu, vznik nadměrného odpočtu a možné nejčastější příčinu jeho vzniku, včetně situace, kdy tento odpočet je pouze fiktivní, tedy jedná se o daňový únik. V praktické části jsou jednotlivé případy těchto daňových úniků modelovány, včetně popisu konkrétních případů a škod. Součástí práce je také současný boj proti daňovým únikům, jsou popsána opatření, kterými se snaží stát zabránit těmto obrovským škodám. Fiktivní nadměrný odpočet je hospodářským trestným činem a práce se jím zabývá i z tohoto pohledu. Závěr práce obsahuje návrh na změnu systému fungování daně z přidané hodnoty, která by zamezila zejména daňovým únikům a zjednodušila systém této daně pro daňové poplatníky. Klíčová slova: daň, daň z přidané hodnoty, daň na vstupu, daň na výstupu, nadměrný odpočet, fiktivní nadměrný odpočet, daňový únik. Abstract: The subject of my work is the origin of the oversize deduction from the value added tax and its analysis. My work describes the basic principles of value added tax functioning such as consumer taxes, input and output tax application, origin of the oversize deduction and the most possible causes of its origin including the situation when this deduction is only fictitious – in other words when we talk about tax evasion. In the practical part of my work the individual cases of these tax evasions are presented counting the description of the concrete examples and their detriments. My work comprises also our present struggle against these tax evasions. I described some arrangements which are able to prevent these big state losses. The fictitious oversize deduction is classified as an economic offence and my work is interested in it also from this point of view. The conclusion of the work includes a proposal for a change of the value added tax functioning system which could prevent from the tax evasions especially and which could simplify the system of this tax for our tax payers. Key words: tax, value added tax (VAT), input tax, output tax, oversize deduction, fictitious oversize deduction, tax evasion Daň je povinná, nenávratná platba určená zákonem, která představuje přesun finančních prostředků od jednotlivců směrem k veřejným rozpočtům. Jedná se o platbu neúčelovou a neekvivalentní, vybíranou buď pravidelně v určitých časových intervalech, jako například daň z příjmů, nebo nepravidelně, kdy je placená pouze v určitých případech, jako je například převod nemovitosti nebo dědictví. Obecně pojem daně obsahuje nejen daně jako takové, ale i cla, místní poplatky, příspěvky na zdravotní a sociální pojištění, dálniční známky a podobně. Daň z přidané hodnoty je obecnou spotřební daní, která patří k nejrozšířenější dani na světě. Daň z přidané hodnoty je daní poměrně mladou, poprvé byla zavedena ve Francii v sedmdesátých letech minulého století a od té doby uspěla ve více než sto zemích celého světa. Systém daně z přidané hodnoty je založen na výběru této daně v procesu daňových poplatníků, kteří mají nárok na odpočet této daně na vstupu a zároveň tuto daň uplatňují na výstupu tak, že nakonec vybraná daň se rovná dani z přidané hodnoty zaplacené konečným spotřebitelem. Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, to znamená, že subjekt, který ji odvádí (plátce daně) jí neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší jí na jiný subjekt (daňového poplatníka). V České republice byla poprvé použita v roce 1993, kdy nahradila do té doby užívanou daň z obratu. S účinností od 01. 05. 2004 je upravena zákonem číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tento zákon byl již mnohokrát novelizován a to ne jen v souvislosti s implementací evropských směrnic, ale například i z důvodů změny sazeb daně. Poslední novelizace proběhla k 01. 01. 2012. V souvislosti s ekonomickým vývojem ve světě a v souladu s fiskální politikou vlády je od roku 2012 opětovná změna v sazbách daně. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 275 Období 1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 1. 1. 1995 – 30. 04. 2004 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 1. 1. 2012 - dosud Základní sazba 23 % 22 % 19 % 19 % 20 % 20 % Snížená sazba 5% 5% 5% 9% 10 % 14 % Tabulka č. 1:Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v České republice Zdroj: [1] Plátce daně uskutečňuje ekonomické činnosti a na vybraných plněních je povinen uplatnit a odvést daň z přidané hodnoty. Toto je označováno jako daň na výstupu. Aby nedocházelo k opětovnému zdanění a daň byla neutrální, tak při splnění zákonem stanovených podmínek má plátce možnost uplatnit odpočet daně z přijatých plnění tzv. daně na vstupu. Tím je naplněn princip této daně, tedy zdanění pouze přidané hodnoty. Plátce daně je povinen vést evidenci pro účely daně za konkrétní daňové období (měsíční nebo čtvrtletní) v takovém členění, aby byl schopen sestavit daňové přiznání a určit svoji daňovou povinnost. Výsledkem je rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu za zdaňovací období, buď vlastní daňová povinnost, kdy plátce daně odvádí daň z přidané hodnoty do státního rozpočtu, nebo nadměrný odpočet, kdy plátce daně získá daň z přidané hodnoty od státu zpět. Vlastní daňová povinnost je situace, kdy součet daně na výstupu, převyšuje součet daně na vstupu za určité zdaňovací období. Nadměrný odpočet je situace, kdy součet daně na vstupu (odpočet daně) převyšuje součet daně na výstupu, za určité zdaňovací období. Nejčastější příčiny nadměrného odpočtu plátců daně jsou: investice nebo předzásobení, plátce daně uskutečňuje plnění podle § 63 osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, plátce daně je z oboru, kdy uskutečňuje zdanitelné plnění ve snížené sazbě a uplatňuje daň na vstupu v základní sazbě. V posledních letech se bohužel stále více setkáváme s tzv. fiktivním nadměrným odpočtem. Tento negativní fenomén zneužívá institut vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené plátcem daně v ceně vstupů, které převyšují výstupy. Plátci daně z přidané hodnoty nesprávným vykazováním nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty krátí příjmy státního rozpočtu. V zásadě se můžeme setkat se dvěma typy nesprávně vykázaných nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty, kdy dochází k daňovému úniku. Za daňový únik můžeme považovat situaci, kdy se daňový poplatník částečně nebo zcela vyhýbá platbě daně. První, legální daňový únik, vzniká tím, že daňový poplatník využívá mezer v zákonech tak, aby zaplatil menší daně. To znamená, že uplatní všechny možné prostředky, kterými sníží svoji daňovou povinnost na co nejmenší. V problematice daně z přidané hodnoty to může být například zdržení se činnosti, která by vedla ke zdanitelnému plnění a povinnosti přiznat daň na výstupu. S tímto jednáním se můžeme setkat zejména u čtvrtletních plátců daně, kteří mohou před koncem svého zdaňovacího období posunout dodávku zboží či služeb až do dalšího období, například z měsíce září do října. Jiným případem může být plátce daně, který očekává nebo již realizuje zvýšené plnění na výstupu a kompenzuje ho na vstupu, například zvýšeným nákupem materiálu či zboží. Druhým typem je daňový únik nelegální, kterého se dopouští poplatník, který při výpočtu svých daňových povinností porušuje zákon. K porušování zákona může docházet z neznalosti nebo nesprávné aplikace jednotlivých ustanovení daňových zákonů, což se může velmi lehce stát vzhledem k častým změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty. Zejména pro živnostníky a malé firmy je velmi těžké správně se orientovat v džungli daňových a jiných zákonů. Česká republika je při mezinárodním srovnání pravidelně vyhodnocována jako jedna ze zemí, kde bez pomoci specialisty není možné správně uhradit daně či založit obchodní společnost. Za nelegální daňový únik se považuje také úmyslné a promyšlené porušování daňových zákonů s cílem obohatit sea vylákat ze státu finanční prostředky, jako v případě fiktivního nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty. Tato problematika se vyskytuje i díky globalizaci nejen v České republice ale i v dalších evropských zemích. Globalizace, která na jedné straně zapříčiňuje propojování ekonomik a přelévání kapitálu, na druhé straně zapříčiňuje i mezinárodní daňové úniky. Mezi nejčastější modely daňových úniků na dani z přidané hodnoty prostřednictvím nadměrných odpočtů, patří vystavování fiktivních faktur, karuselové podvody různých druhů a zaměření, manipulace s deklarovanou hodnotou zboží a také kumulované daňové úniky. Na následujících případech jsou tyto modely jednotlivě rozebrány a u každého je konkrétní příklad z poslední doby. Častým a poměrně jednoduchým modelem daňového úniku na dani z přidané hodnoty jsou tzv. fiktivní faktury, na základě kterých je uplatněn zvýšený odpočet daně na vstupu, čímž je dosaženo nadměrného odpočtu. Znamená to tedy, že se ve skutečnosti jedná pouze o zařazení smyšlených dokladů na vstupu, zatímco skutečná dodávka zboží a služeb „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 276 neproběhla. Daňový poplatník při kontrole uvedenými doklady buď vůbec nedisponuje a není schopen je doložit, nebo tyto fiktivní faktury má v účetní evidenci, ovšem správce daně při dožádání u dodavatelů uvedených na fakturách zjistí, že tito obchodní vztahy s plátcem vylučují a uvedené doklady nemají ve svém účetnictví. Další variantou je také to, že dodavatelské firmy nesídlí na uvedených adresách, jsou nekontaktní, se správcem daně nespolupracují a na výzvy správce daně nereagují. Tato situace je spojena s problematikou tzv. bílých koní a existencí pouze virtuálních firem, kdy na jedné adrese sídlí třeba i dvacet společností. Velmi populárním předmětem tohoto fiktivního zdanitelného plnění jsou různé formy služeb. Jsou to například smlouvy o reklamě a propagaci, nebo zprostředkování, technická a inženýrská pomoc. Podobně se stalo v případě jedné pražské obchodní společnosti, která do svého účetnictví po dobu tří let zařazovala fiktivní faktury za reklamní služby, které měla vykonat jiná pražská společnost. Reklamní služby ovšem provedeny vůbec nebyly, protože prvně uvedená obchodní společnost si je zařídila vlastními silami. Kriminalisté se domnívají, že druhá společnost byla zřízena pouze za účelem snížení veškerých výnosů první společnosti. Spolumajitelé těchto obchodních společností, svým podvodným jednáním zkrátili příjmy státu o téměř 170 milionů korun na dani z příjmů právnických osob a zhruba 130 milionů korun na dani z přidané hodnoty. Jednou z velmi rozšířených forem daňových úniku na dani z přidané hodnoty jsou tzv. karuselové nebo také kolotočové podvody. Charakteristickým znakem těchto podvodů jsou řetězce obchodníků, které svými aktivitami vytvářejí nepřehlednou síť společností, jež mezi sebou vystavují fiktivní faktury, bez reálného plnění. Poslední článek tohoto řetězce deklaruje ve svém daňovém hlášení vysoký nadměrný odpočet. Tohoto dosáhne například extrémním navýšením ceny deklarovaného zboží či služeb při poslední transakci. Fingované dodávky v kolotočových řetězcích se nezaměřují pouze na dodávky v rámci tuzemských zdanitelných plnění, časté jsou i modely, kdy dodání zboží probíhá mezi dvěma členskými státy Evropské unie. V pozadí, je snaha co nejvíce ztížit práci orgánům správy daní. Jednou z možných kombinací vedoucí k daňovému úniku je fingované dodání zboží plátcem daně, do jiného členského státu Evropské unie, tedy dodávka osvobozená od uplatňování daně z přidané hodnoty, ve skutečnosti však zboží bylo prodáno v tuzemsku. Další varianta karuselového podvodu je ta, že zboží zakoupené v jednom členském státě bez DPH je v jiném členském státě prodáno včetně DPH, aniž by příslušný obchodník odvedl daň. Podrobněji tento případ popisuje následující obrázek. Schéma č. 1: Zjednodušené schéma karuselového podvodu Zdroj: [5] Nejčastěji zneužívanými komoditami v karuselových podvodech jsou obchody s emisními povolenkami, kovovým odpadem, pohonnými hmotami. Možnou variantou částečných úniků na dani z přidané hodnoty je manipulování s deklarovanou hodnotou zboží, tedy jeho vykazování v nižší hodnotě než je skutečnost. V praxi se můžeme potkat s tím, že obchodní partneři mezi sebou uzavřou dohodu a budou fakturovat v nižší ceně než je skutečná, vzniklý rozdíl potom vypořádají mimo účetnictví, což je možné díky tomu, že odběratel uplatňuje paušální výdaje. Toto je případ i pražské firmy Oferta, která organizovala podvodný obchod s masem, které nakupovali v Dánsku, Německu a Rakousku a do České republiky tuto komoditu dováželi z Malty. Zmíněné transakce prováděli proto, aby zmátly celníky a ztížili rozkrytí jednotlivých obchodů. Dále tato firma pravidelně snižovala hodnotu dováženého zboží a používala vedení dvojího účetnictví. Část dodávek byla fakturována jako marketingové služby, které nepodléhají zdanění. Tento rozsáhlý podvod byl odhalen hlavně díky poskytnutí indície ze zahraničí. Celková škoda vzniklá státu na tomto daňovém úniku činila podle vyjádření soudu 140 milionů korun. V praxi se můžeme setkat také s kumulovanými daňovými úniky, které postihují daň z přidané hodnoty a zároveň spotřební daň, což se děje zejména u nelegálních transakcí s komoditami, jako jsou například pohonné hmoty nebo cigarety. Tím, že není přiznána spotřební daň, není odvedena ani daň z přidané hodnoty. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 277 Tyto podvodné praktiky jsou odhalovány v součinnosti finančních úřadů s pracovníky celní správy. Nejčastějším případem je, že dochází k nákupu pohonných hmot (benzínu a nafty) v jiném členském státě Evropské unie, které jsou obratem prodávány na území České republiky bez uplatnění příslušných daní. Takový případ byl i nákup benzínu a nafty z Rakouska jednou společností s ručením omezeným. Tato firma nakupovala ve velkém množství pohonné hmoty, které zřejmě podle dodatečných zjištění pracovníků celní správy ihned prodávala na našem území. Firma totiž nevlastnila žádné skladovací prostory ani dopravní prostředky. Rovněž není bez zajímavosti, že před zahájením těchto podvodných transakcí společnost změnila majitele a zároveň jednatele, kterým se stala osoba figurující v dalších čtyřech společnostech. Firma podala několik přiznání k dani z přidané hodnoty na nadměrný odpočet, které však vykazovaly nesrovnalosti, díky kterým bylo zahájeno vytýkací řízení. V jeho průběhu se statutární orgán stal nekontaktním, správci daně nebyly předloženy žádné doklady a další přiznání k dani z přidané hodnoty nepodala firma vůbec. Z těchto důvodů si správce daně obstaral pomůcky a daň stanovil podle nich. Celkem bylo na dani z přidané hodnoty doměřeno 67 694 270,- Kč a u společnosti bylo zahájeno insolvenční řízení. Jelikož příjmy z vybrané daně z přidané hodnoty tvoří značnou část příjmové stránky státního rozpočtu a naopak ztráty z důvodu fiktivních nadměrných odpočtů jsou obrovské, snaží se ministerstvo financí proti nim aktivně a důrazně bojovat, prostřednictvím řady opatření. Jedním z nich je zřízení Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAU), jehož činnost bude zaměřena na boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a případné financování terorismu. Tento specializovaný útvar v rámci svých šetření podezřelých obchodů předává výsledky své činnosti finančním nebo celním orgánům. Jedná se především o tyto informace: Informace které ukazují na existenci karuselových řetězců, Informace ukazující na tvorbu fiktivních nákladů, Zneužívání bankovních účtů, které nejsou známy správci daně. Dalším důležitým krokem je reorganizace daňové správy. Nově se bude daňová správa členit na Generální finanční ředitelství, finanční úřady s krajskou územní působností a Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze. Toto nové pracoviště s celostátní působností bude zpravovat vybrané subjekty, jako jsou pojišťovny, banky a společnosti s obratem přesahujícím dvě miliardy korun. Toto pracoviště je zřízeno speciálně pro daňové subjekty, jejichž přínos do státního rozpočtu na vybraných daních je zcela zásadní, navíc správa daně a daňová kontrola u těchto subjektů je velmi časově a odborně náročná. Jelikož daňové úniky na dani z přidané hodnoty sužují celou Evropskou unii, i ta podniká preventivní kroky, které by těmto ztrátám měly zabránit. Jedním z nich bylo zavedení systému EUROFISC, který by měl být schopen zabránit daňovým únikům napříč všemi státy Evropské unie. EUROFISC je tedy systém, který slouží pro rychlou a selektivní výměnu informací mezi členskými státy evropské unie s cílem detekovat intra-komunitární daňové podvody a zamezit jim již v jejich počátku. Systém EUROFISC nefunguje jako další úřad s kancelářemi, nýbrž jako decentralizovaná síť poskytující informace pro všechny národní berní (finanční) úřady. Členské státy Evropské unie ukládají informace v elektronické podobě, pro účely systému EUROFISC, při tom čerpající data zejména z: Souhrnných hlášení, Hlášení k dani z přidané hodnoty, Výkaz o činnosti osoby povinné k dani, Výkaz o činnosti neusazených osob povinných k dani. Systém umožňuje přístup a kontrolu, zejména celkové hodnoty dodaných zboží a služeb od dodavatele jiné osobě nebo holdingu registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě. Daňové úniky při fiktivních nadměrných odpočtech daně z přidané hodnoty spadají do kategorie hospodářských trestných činů, které jsou vyjmenovány v hlavě šest trestního zákoníku. Hospodářská kriminalita je chápánaa označována jako velmi závažný společenský a politický problém ve všech zemích s fungující tržní ekonomikou. Závažnost hospodářské kriminality spočívá ve značných materiálních škodách, ohroženo je všaki fungování samotné společnosti, neboť rozsáhlé materiální škody vzniklé z této činnosti mají negativní dopady na ekonomickou situaci státu. V kontextu s celosvětově nepříznivou ekonomickou situací je hospodářská kriminalita nežádoucím jevem, kterému je třeba zabránit a to nejen na úrovni jednotlivých států, nýbrž společným celosvětovým bojem, který bude zaměřen na mezinárodní organizovaný zločin, který zasahuje do světových ekonomických sfér. Za hospodářskou kriminalitu označujeme trestnou činnost, která je prováděna za účelem získání vyšších neoprávněných nebo protizákonných zisků a je zaměřena proti zájmům jednotlivců nebo skupiny, často přímo proti celému ekonomickému systému. Hospodářská kriminalita zasahuje celé spektrum hospodářského systému. Například poškozuje spotřebitele, zasahuje do oblasti měny a platebních prostředků, finančních trhů, poškozuje fiskální zájmy státu, banky a finanční instituce a podobně. Jako charakteristické znaky hospodářské trestné činnosti jsou někdy označovány latence, tedy jakási skrytost nebo ne „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 278 zcela patrná zjevnost těchto činů, obtížná prokazatelnost spojená se vzdělaností pachatelů, kteří jsou často ve významném postavení. Díky těmto znakům se proto hospodářské kriminalitě někdy říká „ kriminalita bílých límečků“. Dalším aspektem je také to, že způsobená škoda bývá často mnohem vyšší než u další trestné činnosti a ve zcela výjimečných případech může zasáhnout i ekonomiku státu či nadnárodní společnosti. Vykazování fiktivního nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty je zvláštní případ podvodu, kdy se daňový poplatník dopouští trestného činu zkrácení daně podle § 240, oddíl druhý, trestního zákoníku. Tento paragraf odstavec jedna konkrétně uvádí, že zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dopouští ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na úrazové a sociální zabezpečení, poplatek a jinou ekvivalentní platbu, nebo vyláká výhodu na některé z uvedených plateb. Tato osoba bude potrestána odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. Trest odnětí svobody na dva roky až osm let bude určen pachateli který: Spáchá nejméně se dvěma osobami čin uvedený v odstavci jedna, K usnadnění takového trestného činu poruší úřední uzávěru nebo, Takový čin spáchá ve značném rozsahu. Daň z přidané hodnoty je spotřební daň, která funguje několik desítek let jak v České republice, Evropské unii, tak mnoha dalších státech. Daň z přidané hodnoty je daní, která má perspektivu i do budoucna, protože v době, která byla zasažena hospodářskou a finanční krizí je mnohem účelnější a efektivnější zdaňovat spotřebu, než příjmy a zisky, které jsou a dle četných prognóz expertů i nadále budou omezeny nebo se dokonce propadnou. V rámci Evropské unie se podařilo zavést daň z přidané hodnoty do všech členských států a více či méně sjednotit pravidla jejího fungování a uplatňování. Avšak dnešní doba je velmi turbulentní, charakteristická neustálými změnamia nutností reagovat na ně. Oblast daně z přidané hodnoty, především ta, kdy výsledkem zdanění je nadměrný odpočet, se v posledních letech stala terčem podvodného jednání a hospodářské kriminality nejen na úrovni jednotlivých států ale v mnoha případech se dá hovořit o nadnárodním organizovaném zločinu specializujícím se na tuto daň. To samozřejmě způsobuje obrovské ztráty v příjmech státního rozpočtu České republiky i Evropské unie, které jsou o to více nežádoucí v době, kdy celá Evropa bojuje se zadlužením. Z výše uvedeného je patrné, že v oblasti daně z přidané hodnoty nastal čas změn. První oblastí možné změny je sloučení sazeb daně z přidané hodnoty, tak aby byla do budoucna uplatňována pouze jedna standartní sazba daně, bez dalších výjimek a osvobození od daně. Tedy došlo k rozšíření daňového vyměřovacího základu a případnému snížení jediné daňové sazby, aniž by došlo k ohrožení výše příjmů státního rozpočtu. Dalším, ovšem mnohem zásadnějším krokem do budoucna, je možné využití mechanismu přenesení daňové povinnosti u všech tuzemských plnění mezi plátci daně z přidané hodnoty. Doposud byl tento mechanismus zaveden jen na vybraný okruh plnění, která byla náchylná k daňovým únikům. Šlo především o obchody s emisními povolenkami, odpady (zejména šrot), zlatem a od roku 2012 je toto nově uplatňováno u stavebních prací. Realizace tohoto systému, který je poměrně složitý, pokud je uplatňován pouze na vybraná plnění, která se navíc pro drobné živnostníkya podnikatele dají těžko identifikovat, pokud nebudou zatříděna odborníkem do správné klasifikace, opět jen ztíží správné uplatňování této daně a přinese pro daňového poplatníka další náklady a administrativu. Pokud by však systém přenesení daňové povinnosti byl uplatňován komplexně, mezi plátci daně z přidané hodnoty v tuzemsku, mohla by to být jedna z možností, jak razantně omezit daňové podvody s fiktivními nadměrnými odpočty daně z přidané hodnoty a zároveň krok ke zjednodušení celého systému. Daň z přidané hodnoty by zůstala i nadále neutrální a zatížen by byl konečný spotřebitel. Úniky na dani z přidané hodnoty nevznikají jen fiktivními nadměrnými odpočty, ale své procento ve ztrátách na této dani si vybere i tzv. šedá ekonomika. V našem případě se jedná především o nezaznamenané prodeje v maloobchodních prodejnách, nejčastěji se jedná o prodej bez daňového dokladu. Tyto případy se často vyskytují také v pohostinství, či různých formách služeb. Důsledky tohoto jednání jsou v podstatě dva. Za prvé samozřejmě dochází k neodvedenía krácení daně a to jak daně z přidané hodnoty, tak daně z příjmu, navíc u neplátců daně z přidané hodnoty dochází k umělému snižování obratu a tím i hranice, kdy je daňový subjekt povinen k registraci plátce daně, tím pádem jejímu odvádění. Z těchto důvodů by bylo na místě, ve snaze zefektivnit výběr daně z přidané hodnoty, zamyslet se nad opětovným zavedením registračních pokladem. Tento typ elektronických zařízení s fiskální pamětí je schopen zaznamenat platby, denní tržby, se schopností evidovat jednotlivé platby a rozpisy daně z přidané hodnoty, minimálně po dobu čtyř let. Zároveň je nutné motivovat širokou veřejnost k tomu, aby účtenku či daňový doklad sama vyžadovala. Pozitivní motivací k vyžadování paragonů či daňových dokladů mohou být například různé spotřebitelské slosovací soutěže. Poslední oblastí, která by zároveň měla sloužit jako preventivní opatření proti kriminální a podvodné činnosti je razantní zvýšení trestů za daňové podvody a případné napomáhání v oblasti daňové kriminality. Je třeba, aby lidé stále „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 279 věděli a věřili v to, že poctivá práce se vyplatí, zatímco podvodníci a nepoctiví jednotlivci budou tvrdě a nekompromisně potrestáni. LITERATURA [130] ŠIROKÝ, J. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2 vyd. Praha : C. H. BECK, 2008. 301 s. ISBN 978-807-4000-058. [131] RYLOVÁ, Z.; TUNKROVÁ, Z.; KRŮČEK, Z.; ŠULC, I. Daňové zákony 2012 s komentářem změn. Brno : Computer Press, 2012, 254 s. ISBN 978-80-251-3794-9. [132] Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-12-03]. Boj proti daňovým únikům se stupňuje. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_62242.html? year=2011. [133] Policie České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Měli zkrátit daně o téměř 300 milionů korun. Dostupné z WWW: http://www.policie.cz/clanek/meli-zkratit-dane-o-temer-300-milionu-korun.aspx. [134] Euroskop.cz - Daně - Omezení „karuselových“ podvodů s DPH [online]. 2009 [cit. 2011-11-27]. Daně. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/8439/14280/clanek/omezeni-karuselovych-podvodu-s-dph. [135] Tn.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. DAŇOVÝ ÚNIK! Firma okradla stát o 140 milionů při obchodu s MASEM. Dostupné z WWW: http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/danovy-unik-firma-okradla-stat-o-140milionu-pri-obchodu-s-masem.html. [136] DRÁBOVÁ, M.; HOLUBOVÁ, O.; TOMÍČEK, M. Zákon o dani z přidané hodnoty. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 740 s. ISBN 978-80-7357-657-8. [137] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky. Praha : ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0. [138] JELÍNEK, J., et al. Trestní právo hmotné : Obecná část, Zvláštní část. Praha : Linde Praha a.s., 2008. 831 s. ISBN 978-80-7201-696-9. ADRESA: Radana Jiříčková Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 280 VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A JEHO VÝZNAM NA FINANČNÍM TRHU Lenka Kostuchová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt:Tento článek pojednává o stavebním spoření a důvodech poklesu nově uzavřených smluv o stavebním spoření a nárůstu a následné stagnaci objemu naspořených částek ze stavebního spoření. Po krátkém úvodu do klíčových oblastí stavebního spoření následuje grafické znázornění jeho vývoje a odpovědi na nynější situaci, která panuje v oblasti stavebního spoření. Závěrem poukazuji, že i přes nepříznivé podmínky, které pro stavební spoření připravila a nadále připravuje vláda, se jedná o velmi bezpečnou a prozatím i výhodnou formu investování. Klíčová slova: stavební spoření, státní podpora, zákon o stavebním spoření, úrok STAVEBNÍ SPOŘENÍ - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Stavební spoření je společné účelové spoření finančně podporované státem. Umožňuje plánovité naspoření vlastního kapitálu a získání nízce úročeného úvěru pro financování bytových potřeb. Systém je podmíněn solidaritou všech účastníků a osvědčil se jako snadno pochopitelný a přístupný všem zájemcům. [1] Podle zákona o stavebním spoření č. 96/1993 je stavební spoření je účelové spoření spočívající: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám (dále jen „státní podpora“) účastníkům stavebního spoření. [2] Hlavní výhody stavební spoření jsou: jedná se o velmi bezpečný a dostupný způsob spoření pojištění všech vkladů maximálně do 100.000,- EUR státní podpora ve výši 10% z uspořené částky nejvýše však 2.000,-Kč ročně osvobození od daně z příjmů, jak u výnosů, úroků, tak i státní podpory výhodné úroky při čerpání úvěrů uspořené peníze lze využít jakkoliv a případný úvěr bude mít pevnou úrokovou sazbu Mezi nevýhody stavebního spoření patří: s finančními prostředky není možné po dobu spoření nijak disponovat čerpání úvěrů je podmíněno spořením VÝVOJ A VÝZNAM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PRO JEDNOTLIVCE Již v minulosti se ukázalo, že stavební spoření má pro jednotlivce velký význam, neboť se jedná o velmi dostupný produkt pro každého občana České republiky. Jednotlivec nemusí mít dostatečně velkou zásobu finančních prostředků a stačí jen, když si uzavře smlouvu o stavebním spoření a začne si na ní ukládat finanční prostředky, dle svých momentálních možností. Stěžejní výhodou pro jednotlivce je určitě státní podpora i přesto, že tato byla snížena v roce 2010 razantní novelizací zákona. Do roku 2010, tj. před novelizací, získal účastník stavebního spoření velmi dobré zhodnocení svých vkladů, jak úročením, tak i výší státní podpory, která byla 3.000,-Kč. Nyní její výše klesla na 2.000,-Kč. Z níže uvedené tabulky je patrné, že za osm let poklesla státní podpora o 2.500,-Kč, což jistě svědčí o záměru vlády vymanit stavební spoření z prvenství v oblíbenosti mezi občany a dát tak průchod novým možnostem investování jako jsou například státní dluhopisy. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 281 Období Výše státní podpory Maximální výše státní podpory Maximální základ pro státní podporu Délka vázací doby Zdanění úroků z výnosů Do 31. 12. 2003 25% 4.500Kč 18.000Kč 5 let 0% Od 1. 1. 2004 15% 3.000Kč 20.000Kč 6 let 0% Od 1. 1. 2011 10% 2.000Kč 20.000Kč 6 let 15% Tab. č. 1: Podmínky pro poskytnutí státní podpory Zdroj: vlastní zpracování Díky častým změnám v legislativě a měnícím se podmínkám pro poskytnutí statní podpory, snižování úročení vkladů z 3% na 2% a zdanění úroků z výnosů, zájem o zakládání nových smluv o stavebním spoření má za posledních několik let sestupnou tendenci, což je doloženo níže uvedenou tabulkou. K rapidnímu nížení počtu nově uzavřených smluv došlo na přelomu roku 2003/2004 kdy došlo k úpravě novely zákona o stavebním spoření a snížení státní podpory o 1.500,Kč. Rok Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Rok Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1 115 926 2006 1 373 258 2007 1 293 890 2008 2 097 338 2009 314 650 2010 430 233 2011 516 385 579 730 705 463 575 292 532 765 410 461 Tab. č. 2: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Zdroj: Ministerstvo financí – vlastní zpracování 2500000 2000000 1500000 Rok Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf. č. 1: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Zdroj: Ministerstvo financí – vlastní zpracování Výše uvedený graf ukazující rapidní pokles a následující stagnaci nově uzavřených smluv o stavebním spoření je vlastně výsledkem předešlé tabulky číslo 1. VÝZNAM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA FINANČNÍM TRHU Zájem o nově založené smlouvy o stavebním spoření klesá, přesto objem naspořených finančních prostředků na tomto finanční produktu rok od roku roste. Jak již bylo zmíněno, nejvýznamnější stále zůstává podpora státu i přes pokles výše státní podpory. Je nutné dodat, že nemalou míru na růstu objemu naspořených vkladů má bezpečnost vložených vkladů a také úročení vkladů, které se v současné době pohybuje kolem 2%, což je i přes pokles stále pro mnoho střadatelů výhodnou alternativou. Na našem finančním trhu existují jiné finanční produkty, například investice do podílových fondů nebo akcií, které zajišťují daleko lepší zhodnocení než 2%, ovšem úměrně k výnosnosti roste i jejich riziko. Z tohoto pohledu stavební spoření představuje určitou jistotu. Na našem finančním trhu existují i jiné finanční produkty jako jsou například terminované vklady, které nedosahují většího úročení. Úročení se pohybuje maximálně kolem 1% až 1,5%. Přes všechny zásahy státu si dovolím tvrdit, že stavební spoření je stále silným hráčem na finančním trhu. Sice počet nově uzavřených smluv rok od roku klesá, ale pořád má smlouvu o stavební spoření uzavřenou 48% občanů naší republiky a také roste objem naspořené částky na tomto finančním produktu. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 282 Rok 2000 2001 2002 2003 Objem naspořené částky ze stavebního spoření v mld. Kč. 110,4 133,309 180,19 236,815 Rok 2006 2007 2008 2009 Objem naspořené částky ze stavebního spoření v mld. Kč. 359,848 384,88 401,061 415,15 Tab. č. 3: Objem naspořené částky ze stavebního spoření Zdroj: Ministerstvo financí – vlastní zpracování 2004 2005 287,077 2010 328,987 2011 430,122 433,433 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Objem naspořené částky ze stavebního spoření v mld. Kč. Graf. č. 2: Objem naspořené částky ze stavebního spoření od roku 2000 do roku 2011 Zdroj: Ministerstvo financí – vlastní zpracování Výše uvedený graf nám ukazuje růstovou křivku do roku 2010. Od tohoto roku objem naspořené částky fakticky stagnuje a neočekává se opětovný růst. Více méně se bude čekat na to, jak se bude dále vyvíjet ekonomická situace České republiky, tj. občanů. STAVEBNÍ SPOŘENÍ A JEHO VÝZNAM PRO EKONOMIKU Původním záměrem bylo podpořit vlastnictví bydlení, ve finančním sektoru má stavební spoření zvláštní postavení, jakožto výhodná investice. Velmi často má stavební spoření podpůrnou funkci při pořizování bydlení, a pro své výhody má své nezastupitelné místo na finančních trzích. Díky státní podpoře a garantovanému úročení se velice rychle stavební spoření stalo také výnosnou investicí. Při prakticky nulovém riziku dochází ke zhodnocení vkladů více než 15 % za rok. Toto platí pro situaci spoření ve výši maximálně 20 000,- Kč ročně. Kromě státní podpory se každoročně k naspořené částce připisuje většinou pevně stanovený úrok po celou dobu spoření – velmi často tento úrok činí 2 % za rok, což často nahradí tu část našich úspor, o kterou přijdeme výší inflace. Jelikož stavební spořitelny podléhají dozoru České národní banky a jsou regulovány zákony, stávají se z nich velice důvěryhodné instituce ve finančním sektoru. Stavební spořitelny sice mohou s vklady svých klientů obchodovat na finančních trzích, ale jsou omezeny pravidly, která mají za cíl diverzifikovat, nebo zmírnit negativní důsledky v případě špatné investice. Jaký tedy můžeme pozorovat důsledek v ekonomice? Prostřednictvím státního příspěvku se do oběhu dostává více peněz, kterými stát přímo stimuluje růst poptávky. Lidé utratí více peněz, firmám se zvednou tržby, vzroste zaměstnanost a tímto zásahem stát, alespoň v omezené míře podporuje ekonomický růst. Díky těmto přímým státním zásahům je stavební spoření velmi důležitým nástrojem ve finančním sektoru. LITERATURA [139] SŮVOVÁ, H. a kol. Specializované bankovnictví. Vyd. 1. Praha.: Bankovní institut, 1997. 230 s. ISBN 80902243-49-2. [140] Zákon č.96/1993 Sb. o stavebním spoření a podpoře stavebného spoření. Sbírka zákonů 1993, částka 27, str.1 (1993) [141] Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice ke dni 31.12.2012. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xls/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_68311.html TABULKY: Tab. č. 1: Podmínky pro poskytnutí státní podpory Tab. č. 2: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Tab. č. 3: Objem naspořené částky ze stavebního spoření „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 283 GRAFY: Graf. č. 1: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Graf. č. 2: Objem naspořené částky ze stavebního spoření ADRESA: Lenka Kostuchová 756 53 Vidče 74 Mobil: 731 42 59 46 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 284 KOMPARACE BANKOVNÍCH POPLATKŮ V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY Jitka Legátová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Cílem tohoto článku je obecně uvést čitatele do obrazu týkajícího se bankovního systému a to konkrétně poplatků bank ve vybraných státech a to v České republice, Slovenské republice, Rakousku a Německu. Po krátkém úvodu na téma banka, její definice a členění následuje komparace bankovních poplatků. Tato je zaměřena na výše uvedené státy a to z hlediska správy účtů, pohybu peněz na nich, plateb, výběrů, mezinárodních transferů…atd. Všechny poplatky jsou uvedeny pro lepší orientaci v eurech a zaneseny do přehledné tabulky. Článek přímo srovnává jednotlivé státy a jejich vybrané bankovní domy a podává nám tak informaci pro případ založení účtu. Klíčová slova: komparace, banky, poplatky, SEPA, EUR, výběr, správa, konto BANKA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Bankou rozumíme podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředkům veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet. Dle zákona č. 21/1992 Sb. o bankách je banka právnická osoba se sídlem v České republice, založená jako a.s., která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a je k výkonu těchto činností vybavena povolením, nebo-li licencí kterou uděluji Česká národní banka. Základem pro vznik banky je udělení licence Českou národní bankou. Banka je vlastně podnikatelský subjekt, jehož cílem je dosažení zisku. Mezi hlavní cíle bank patří především a to dle jejich zaměření jak maximalizace tržní hodnoty, a minimalizace nákladů, tak i omezení rizikových faktorů a v neposlední řadě dosažení stabilní pozice na trhu a spokojenost klientů. Při stanovení cílů banky respektují obecně platné zásady: rentabilita likvidita solventnost Rentabilita je schopnost banky dosáhnout zisk. Ukazatelem rentability je ROA (Return of Assets), což je podíl čistého zisku na celkových průměrných aktivech. Dalším důležitým ukazatelem je ROE (Return Of Equity) a jedná se o čistý zisk dělen vlastním kapitálem banky. Podle těchto ukazatelů lze posoudit samotnou efektivnost banky. Likvidita je schopnost banky dostát svým závazkům. Centrální banka určuje ostatním bankám komerčního charakteru pravidla likvidity nebo-li závazné vztahy mezi položkami aktiv a pasiv. Solventnost je schopnost banky hradit své závazky z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ztráta solventnosti spočívá v tom, že ztráta je vyšší, než-li hodnota kapitálu. Banky lze rozdělit do dvou základních skupin: centrální: (ČNB) v zemi pouze jedna, s výhradními pravomocemi, nezávislá na státu, plní vedoucí úlohu vůči ostatním bankám, komerční: ostatní banky soukromého charakteru, plnící finanční požadavky klientů za účelem zisku a s právem obchodovat na burze cenných papírů, podléhající ČNB. SEPA (Single Euro Payments Area) v překladu jednotná oblast pro platby v měně EUR. Tento projekt vznikl z iniciativy evropských bank a Evropské rady pro platební styk. Cílem bylo vytvoření jednotného trhu v oblasti eurových platebních služeb, ve které budou moci občané, firmy a další ekonomické subjekty schopné provádět a přijímat v rámci Evropy přeshraniční i vnitrostátní platby v eurech za stejných základních podmínek, práv a závazků bez ohledu na své sídlo. Všechny platby v rámci eurozóny se staly tuzemskými platbami. Platby se provádí v rámci zemí Evropského hospodářského prostoru a států, které akceptují SEPA pravidla (Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko, Monako, Francouská Guayana, Guadeloupe, Martinique, Réunion, Gibraltar). Charakteristika SEPA platby: platba probíhá vždy v měně euro neomezená výše převodu finančních prostředků převáděná částka je připsána v plné výši účet plátce i příjemce v libovolné měně „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 285 povinná identifikace účtů klientů IBAN a identifikace bank BIC transakční poplatky společně sdílí příkazce i plátce, typ poplatku SLEV v systému označováno SLV příkaz je vždy zpracován jako express, bez příplatku platba je převedena v garantované lhůtě tří pracovních dnů D+3 po datu splatnosti zadání prostřednictvím elektronického bankovnictví nebo ve formě papírového platebního příkazu BANKOVNÍ POPLATKY Bankovní prostředí z hlediska poplatků za založení, správu, výpisy…atd. účtu není příliš transparentní. Je velmi nesnadné vyznat se v této oblasti už jen proto, že určitý poplatek se skládá z více položek a fakticky vzato i ceníky různých bankovních domů jsou si velmi podobné jak cenou, tak i nabídkou finančních služeb. Nutno dodat, že ceny za služby spojené s bankovními účty jsou na území České republiky i Slovenské republiky mnohem vyšší, než v jiných Evropských státech. Například některé banky v ČR a SR zpoplatňují některé služby i dvakrát a to konkrétně jako přijatou platbu a zároveň i pohyb na účtu. Pravda je, že všechny banky účtují poplatek za přijatou platbu i přesto, že některé banky tvrdí opak. Ve skutečnosti tuto částku i tak klient zaplatí, ale v rámci poplatku jiného. Níže uvedená tabulka nám ukáže skutečnost, že banky v ČR a SR jsou oproti bankám v Rakousku a Německu o mnoho dražší: Produkt Vedení běžného účtu Výpis z běžného účtu / 1x měsíčně Přijaté domácí převody Odeslané domácí převody na pobočce Odeslané domácí převody přes e-banking Výběr hotovosti z domácího bankomatu Výběr hotovosti z bankomatu u jiných bank Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí Platba platební kartou Česko průměr v € 5,31 0,4 0,22 1,41 0,15 0,22 1,4 4,03 0 Slovensko průměr v € 2,69 0,37 0,12 1,02 0,14 0,24 1,34 4,01 0,15 Rakousko průměr v € 2,75 0 0,2 0,57 0,16 0 0 1,82 0 Německo průměr v € 6,4 0 0,12 1,25 0,12 0 0 3,25 0 Tab. č. 1: Komparace bankovních poplatků Zdroj: [6] V první části se podíváme na srovnání cen při správě účtu. V průměru v České republice stojí vedení účtu a to konkrétně business konta 5,29 EUR/měsíc, což je o polovinu víc, než kolik tato správa stojí Na Slovensku či v Rakousku. Nejdražší na území České republiky je beze sporu vedení účtu u Raiffeisen bank a to 7,98 EUR/měsíc u běžného účtu. Nutno dodat, že v Rakousku za stejnou službu zaplatí klient cca 2 EUR. Česká spořitelna v České republice je ba naopak s částkou 1,80 EUR/měsíc nejlevnější. Na Slovensku je nejdražším bankovním domem z hlediska vedení běžného účtu Tatra banka a to s částkou 3,50 EUR/měsíc. Možným důvodem je i fakt, že Tatra banka je vlastněná Rakouskou Raiffeisen bank. Cena za správu účtu v Deutsche Bank v Německu je 6,90 EUR/měsíc a v Commerz Bank 5,90 EUR/měsíc. Další kapitolou je výpis z účtu, který je zpoplatněn v České republice jen u Komerční banky částkou 0,80 EUR. Na Slovensku je cena výpisu v průměru 0,37 EUR a jediná banka, která si neúčtuje výpis z účtu je ČSOB. V Rakousku a v Německu tato služba není zpoplatněná, jelikož je započtena v částce za vedení účtu. Další účtovatelnou položkou bývá poplatek za odeslání a přijetí platby. V České republice činí tento poplatek v průměru 0,23 EUR. Na Slovensku je to 0,15 EUR, výjimkou je Tatra banka, která si účtuje 0,13 EUR. V Německu tato transakce není přímo zpoplatněna, ale v konečném důsledku se zaplatí poplatek za pohyb na účtu. Graf č. 1: Průměrná cena za vedení běžného účtu Zdroj: [6] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 286 Graf č. 2: Výpis z běžného účtu Zdroj: : [4, 5] Z hlediska úspor je výhodné elektronické bankovnictví, které ušetří až 76% nákladů na poplatky a to jak v České, tak i Slovenské republice. V Rakousku je elektronické bankovnictví levnější zhruba o 20% oproti návštěvě pobočky. V Německu je poplatek za odeslání financí z účtu cenově srovnatelný s Českou republikou, ovšem při použití přímého bankovnictví ušetří německý klient až 90% ceny poplatků. Poplatky SEPA by měly být stejné ve všech členských státech Evropské Unie stejné, ale skutečnost je trošku jiná. Konkrétně právě v České republice je tato částka mnohem vyšší, než u většiny bank Eurozóny. Nejlevnější je mezinárodní platba SEPA v České republice u České spořitelny a to konkrétně 16,76 EUR, kdežto v Rakousku za stejnou službu zaplatí klient 6 EUR a to konkrétně ve Sparkasse. Je evidentní, že v rakouských bankách je převod SEPA levnější zhruba o polovinu oproti České a Slovenské republice. Co se týká plateb za výběr z bankomatu klientovy banky pak v České republice je to v průměru 0,22 EUR za výběr. Na Slovensku je nejdražší Tatra banka s částkou 0,50 EUR za výběr a ČSOB a Slovenská spořitelna minimálně 0,15 EUR. V případě výběru z cizího bankomatu jsou tyto částky zpoplatněny v České republice tak, že Komerční banka 1% z částky, minimálně však 3,99 EUR za výběr, Česká spořitelna 4,99 EUR a Raiffeisen bank 4 EUR +0,5% z vybrané částky. Na Slovensku jsou poplatky za výběr z cizího bankomatu nastaveny tak, že například Tatra banka nerozlišuje cizí bankomaty a klient platí za výběr částku 1,50 EUR za výběr. ČSOB 2% minimálně však 6 EUR a Slovenská spořitelna 5 EUR za výběr. Přesto jsou tyto poplatky zhruba o polovinu dražší oproti výběru z bankomatu v zahraničí například v Raiffeisen bank a Sparkasse. V Rakousku a Německu není výběr z domácího bankomatu zpoplatněn. V případě platby debetní kartou, pak ta je zpoplatněna jen na Slovensku a to částkou 0,15 EUR, což si neúčtuje ani Česká spořitelna, která podléhá vedení rakouské Erste Bank. LITERATURA [142] HLAČINA, T. Bankovnictví a pojišťovnictví. Vyd. 1. Kunovice : EPI, 2006. 154 s. ISBN 80-7314-038-1. [143] Tatra banka [online]. c2011 [cit. 2011-04-07]. SEPA. Dostupné z WWW: http://www.tatrabanka.sk/cms/page/sk/mali_podnikatelia/SEPA.html. [144] DVOŘÁK, P. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : VŠE, 1997. 260 s. ISBN 80-7079-584-0. [145] Deutsche Bank [online]. c2011 [cit. 2011-10-01]. Deutsche Bank Business AktivKonto. Dostupné z WWW: http://www.deutsche-bank.de/pbc/gk-zahlungsverkehr-business_aktivkonto.html. [146] Krone.at [online]. c2011 [cit. 2011-10-30]. So viel verdient Österreich. Dostupné z WWW: http://www.krone.at/Job-Geld/So_viel_verdient_Oesterreich-Einkommens-Check-Story-27110. [147] bankovnipoplatky.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-27]. Bankovní poplatky IV. čtvrtletí WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/bankovni-poplatky---iv-ctvrtleti-2011-16427.htm. TABULKY: Tab. č. 1: Komparace bankovních poplatků GRAFY: Graf č. 1: Průměrná cena za vedení běžného účtu Graf č. 2: Výpis z běžného účtu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 287 ADRESA: Jitka Legátová Dvořákova 859, Kroměříž Mobil: 603 267 435 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 288 POHLEDÁVKY - PRÁVNÍ, ÚČETNÍ A DAŇOVÉ HLEDISKO Soňa Novotná Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstract: Problematika pohledávek představuje rozsáhlou oblast, která zasahuje do ekonomických činností každého podnikatelského subjektu. Tento příspěvek předkládá pouze obecnou definici pohledávek z právního, účetního a daňového hlediska. Právní pohled na problematiku pohledávek je řešen občanským zákoníkem, který definuje, co je to právní vztah. Pohledávky vznikají nejčastěji z důvodu právního vztahu na základě smlouvy, která musí mít náležitosti platného právního úkonu. Účetní hledisko pohledávek je řešeno především v zákoně o účetnictví, který definuje, jaké pohledávky mohou vznikat a jakým způsobem je účtovat. Směrná účtová osnova vymezuje pro pohledávky účtovou třídu 3, která je níže popsána. Z daňového hlediska je velmi důležité si uvědomit, jaký dopad mohou mít pohledávky na straně příjmů a jaký na straně výdajů. V daňové evidenci se pohledávky zapisují do samostatné evidence, jsou zde popsány nejčastější údaje, které by měla daňová evidence obsahovat. Klíčová slova: pohledávky, obchodní smlouvy, náležitosti právního úkonu, rozvaha, směrná účtová osnova, zúčtovací vztahy, ocenění pohledávek, poplatník, daňová evidence. ÚVOD Důvodem existence každého podnikatelského subjektu je vstupovat na trh a zabezpečovat jiným ekonomickým subjektům zboží nebo služby za účelem dosažení zisku. S tím je samozřejmě spjato vystavování faktur a tím i vznik pohledávek. Za pohledávky se všeobecně považují všechny nároky na peníze, které z ekonomických činností podnikatelským subjektům vznikají. Pohledávky tak vznikají v situaci, kdy má podnikatelský subjekt nárok zaúčtovat tržbu dříve, než dostane zaplaceno. POJEM POHLEDÁVKA Z PRÁVNÍHO HLEDISKA Obsah pojmu pohledávka je vymezen především v § 488 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dle kterého je závazkovým vztahem takový právní vztah, ze kterého vzniká věřiteli právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost tento závazek splnit. Důvodem pro vznik pohledávek je celá řada. Nejčastěji vznikají pohledávky z důvodu právního vztahu na základě smlouvy (dále může vznikat ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností, které jsou uvedeny v zákoně). Smlouva je složený právní úkon, k jehož vzniku je třeba alespoň dvou smluvních stran (dlužník – věřitel). Každá smluvní strana je zároveň dlužníkem a věřitelem. Plnění může mít podobu peněžitou i nepeněžitou. Pohledávka musí být splatná neboli dospělá. Jestli není splatná pohledávka dlužníkem vůči věřiteli uspokojena, má věřitel právo takovou pohledávku vymáhat soudní cestou. Přípravě smlouvy se proto vyplatí věnovat dostatečnou pozornost, protože bývá nejlepší zárukou splnění závazů, které z ní vyplývají. Jak již bylo řečeno, smlouva je složený právní úkon (dvoustranný nebo vícestranný) a vzniká konsensem, čili přijetím návrhu na uzavření smlouvy a jímž si smluvní strany sjednávají určitá práva a povinnosti. Smlouva nemusí být sjednána písemně, ale i ústně či dokonce tzv. konkludentně (jinými slovy, že lze vůli jednajícího vyvodit z jeho chování). Písemné musí být pouze ty smlouvy, u kterých to nařizuje přímo zákon nebo se tak děje na základě dohody stran. Smlouva musí mít náležitosti platného právního úkonu, tedy projevu vůle směřujícího ke vzniku, změně nebo zániku práv či povinností. Mezi základní náležitosti platného právního úkonu patří, aby: byl učiněn osobou způsobilou k právním úkonům (dovršením 18 let věku); byl určitý a srozumitelný, vážný a svobodný; předmětem nebylo plnění nemožné a toho, co není právem zakázané; byl učiněn v předepsané formě (písemně, ústně, konkludentně); nebyl uzavřen v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Na tomto místě je třeba také upozornit na vzory smluv, které jsou na trhu nabízeny v knižní, elektronické či jiné podobě. Žádný z těchto vzorů není zaručený a je dobré zvážit specifika každého obchodního vztahu individuálně a nejlépe se při uzavírání smluv obrátit na odborníka. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 289 POJEM POHLEDÁVKA Z ÚČETNÍHO HLEDISKA Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, respektive prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu č. 500/2002 Sb., rozděluje pohledávky na dlouhodobé (v § 10) a krátkodobé (v § 11) a vymezuje je v návaznosti na rozvahu. Dlouhodobé pohledávky jsou takové, které mají v okamžiku, ke kterému je sestavena účetní závěrka, dobu splatnosti delší než jeden rok. Naopak krátkodobé pohledávky mají k tomuto okamžiku dobu splatnosti jeden rok a méně [7]. Problematice účtování pohledávek pro podnikatelskou sféru se věnuje Český účetní standard č. 017 – Zúčtovací vztahy. Jeho cílem je stanovit základní postupy účtování zúčtovacích vztahů tak, aby bylo docíleno souladu při používání účetních metod mezi účetními jednotkami. Mluvíme-li o pohledávkách, jedná se o účtování: pohledávek z obchodních vztahů; pohledávek vůči osobě ovládající a řídící; pohledávek vůči osobě, která má v účetní jednotce podstatný vliv; pohledávek za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení; pohledávek za zaměstnanci; pohledávek z titulu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění; pohledávek vůči státu; pohledávek z titulu poskytnutých záloh; jiných pohledávek a odložené daňové pohledávky. Směrná účtová osnova vymezuje pro pohledávky účtovou třídu 3 – Zúčtovací vztahy. Pohledávky účtované ve třetí účtové třídě mohou být dlouhodobé a krátkodobé povahy1. Podle § 46 vyhlášky č. 500/2002 Sb. si účetní jednotka stanovuje v účtovém rozvrhu nejen uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin, ale také vytváří analytické účty v rámci účtů syntetických, které zajišťují členění například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky. ÚČTOVÁ SKUPINA 31 – POHLEDÁVKY Tato skupina zahrnuje účty pro pohledávky z obchodních vztahů. Jedná se především o pohledávky za odběrateli, tj. obecně používaný účet 311 – Odběratelé. Účet 312 – Směnky k inkasu. Na tomto účtu se účtuje příjem cizích směnek a směnek cizích na vlastní řad od odběratelů a od jiných dlužníků. Jedná se ale pouze o směnky, které mají krátkodobou platnost. Akceptem cizí směnky se mění obvyklá pohledávka za odběratelem v pohledávku směnečnou, která je vyšší o úrok2. Účet 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry. Na tento účet se účtují pohledávky za směnky předané bance k proplacení do doby splatnosti směnky, i jiné cenné papíry předané k eskontu bance v případě, že účetní jednotka potřebuje mít k dispozici peněžní prostředky a nechce čekat do splatnosti směnky. Ve prospěch se účtují směnky i jiné cenné papíry bankou zinkasované a směnky i jiné cenné papíry bankou vrácené (neproplacené). Účet 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Na tento účet se účtují zálohy poskytnuté dodavatelům před splněním smlouvy (např. záloha na materiál). Účet 315 – Ostatní pohledávky slouží k evidenci ostatních pohledávek z obchodních vztahů (tzn. všechny ty, které se neúčtují na výše uvedené účty. ÚČTOVÁ SKUPINA 35 – POHLEDÁVKY KE SPOLEČNÍKŮM A SDRUŽENÍ Zachycují se zde pohledávky za společníky, za členy sdružení a za členy družstva. Účet 353 – Pohledávky – ovládající a řídící osoba zachycuje půjčky vůči těmto osobám. Účet 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty. Taková společnost, které to dovoluje obchodní zákoník nebo společenská smlouva, může na těchto účtech účtovat krátkodobé pohledávky za společníky v případě, že společnost vykáže ztrátu. Pohledávky se vedou ve výši předepsané úhrady ztráty3. Účet 355 – Ostatní pohledávky za společníky. Evidujeme zde krátkodobé pohledávky z půjček společníkům v obchodní společnosti nebo úrok z prodlení při opožděném splacení peněžitého vkladu společníka v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo ve veřejné obchodní společnosti. Účet 358 – Pohledávky k účastníkům sdružení. Účtují se zde pohledávky při sdružování dle smlouvy o sdružení, pokud nevzniká samostatná právnická osoba nebo není jeden z účastníků pověřen jako správce sdružení. Zůstatek účtu musí být odsouhlasen s účastníky sdružení. Na druhou stranu, závazky se zde evidují výhradně krátkodobé (dlouhodobé závazky se účtují ve 4. účtové třídě). Ten se účtuje jako výnos na účet 662 – Úroky. 3 Souvztažně k účtu 596 – Převod podílu na hospodářském výsledku společníkům nebo k účtu 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 1 2 290 ÚČTOVÁ SKUPINA 37 – JINÉ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY Zachycují se zde zúčtovací vztahy, vyplývající z pohledávek a závazků, které nemohly být zatříděny do předcházejících účtových skupin. Patří sem pohledávky z prodeje podniku, případně nájmu podniku, pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací, nakoupené a prodané obce. Dále také ostatní pohledávky, například manka a škody za odpovědnou osobou, pokud tyto pohledávky nemají charakter dohadné položky aktivní. Pohledávky můžeme nalézt i mimo účtovou třídu 3 a to ve dvou případech: 1. Pohledávky z titulu poskytnutí zálohy na dodávku dlouhodobého nehmotného majetku nebo z důvodu vytvoření dlouhodobého majetku – ty se účtují na vrub účtové skupiny 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek. 2. Dlouhodobé půjčky a úvěry – jako pohledávka za osobou, které byla dlouhodobá půjčka poskytnuta – účtují se v účtové skupině 06 – Dlouhodobý finanční majetek. OCENĚNÍ POHLEDÁVEK Problematiku ocenění pohledávek řeší především zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., a České účetní standardy, které jsou Ministerstvem financí ve formě Finančního zpravodaje. Účetní jednotka oceňuje pohledávky: k okamžiku uskutečnění účetního případu (den splnění dodávky, inkaso pohledávky, postoupení či vklad pohledávky); ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému sestavuje účetní závěrku. Podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona o účetnictví se pohledávky oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen spolu s přímými náklady, které s pořízením souvisejí, například znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize. Ty pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se oceňují reálnou hodnotou. Podle § 27 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se jako reálná hodnota použije: tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (metody ocenění musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě), není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu, ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle dvou předchozích bodů. Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se v tomto případě účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. POJEM POHLEDÁVKA Z DAŇOVÉHO HLEDISKA Z hlediska daňového je velmi důležité si uvědomit, jaký dopad mohou mít pohledávky na straně příjmů a jaký na straně výdajů. Jinak budou řešit vzniklé problémy poplatníci, kteří jsou účetní jednotkou a jinak ti, kteří vedou daňovou evidenci. V daňové evidenci se pohledávky zapisují do samostatné evidence. Tato evidence je pro nezmeškání lhůt, pro přehlednost pohledávek a jejich časovou posloupnost. Vzhledem k tomu, že zákon nestanovuje konkrétní formu této evidence, má nejrůznější podobu. Někdy se používá obyčejný sešit, někdo ručně zapisuje do tiskopisu zakoupeného v papírnictví, někdo využívá tabulky v Excelu nebo používá speciální program vytvořený IT programátory. Věřitel se také může rozhodnout využít služby soukromé firmy na vedení evidence pohledávek, což ovšem stojí nemálo finančních prostředků. Finanční náročnost je v tomto ohledu různá, může se jednat o tisícovou částku, ale klidně i desetitisícové odměny. Záleží na množství pohledávek, jejich náročnosti, výši pohledávek, ale také na tom, jakou firmu si věřitel vybere. Jak bylo řečeno výše, forma není až tak důležitá. Důležité ale je, aby byly v této evidenci uvedeny všechny pohledávky (pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky vůči zaměstnancům, vůči státu atd.). Nejčastěji obsahuje evidence následující údaje: označení dokladu (číslo vydané faktury); jméno či název odběratele (dlužníka); předmět pohledávky; hodnotu pohledávky v Kč; datum splatnosti; datum úhrady (případně výše úhrady). „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 291 V knize pohledávek zachycuje plátce nepřímých daní pohledávky uspořádané tak, aby odděleně za jednotlivé daně průkazně doložil finančnímu úřadu v daňovém přiznání zejména: nárok na odpočet a vrácení daně za zdaňovací období; zaplacené zálohy na daň; zúčtování nepřímých daní. V knize pohledávek se sledují i šeky předané k inkasu. Společnosti, které jsou účetní jednotkou, především řeší, že ne všechny pohledávky uhradí dlužníci ve stanovené lhůtě. Pokud se tak stane, začíná proces vymáhání pohledávek, který je spojen s tvorbou opravných položek a také s jistou možností daňové optimalizace. Podstatou je snaha o ulehčení daňové zátěže, která vzniká zdaněním výnosově zaúčtovaných, ale zatím neuhrazených pohledávek. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách stanovuje postup pro vytváření opravných položek k nepromlčeným pohledávkám po splatnosti, k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení na vrub daňově uznatelných nákladů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu umožňuje poplatníkům jednorázový odpis pohledávek po splatnosti do daňových nákladů a taktéž stanovuje pravidla pro uplatnění daňově uznatelných nákladů při postoupení pohledávky či při vkladu pohledávky. ZÁVĚR Vzhledem k tomu, že téměř každý ekonomický subjekt poskytuje zboží nebo služby za účelem dosažení zisku, vystavuje faktury a tím pádem dochází ke vzniku pohledávek. V dnešní nelehké době se s pohledávkami setkává téměř každý podnikatel - fyzické i právnické osoby, ne však každý má to štěstí, že všechny jeho pohledávky dlužníci ve stanovené lhůtě uhradí. Velmi často jsou neuhrazené pohledávky důsledkem zanedbání prevence. Předpokladem pro vzájemné dodržení dohodnutých povinností je nutné si již v období navazování kontaktů důkladně ověřovat důvěryhodnost odběratelů. A nejen to. I formulování vlastního textu smlouvy i sjednání způsobu zajištění závazku u odběratele nám pomůže eliminovat nepříznivé důsledky v budoucnu, neboť následné právní řešení je pak pro mnohé věřitele dlouhodobou a velmi drahou záležitostí. I v případech, kdy jsme přesvědčení o dostatku důkazních materiálu, nelze předem očekávat pozitivní výsledek. Proto je důležité věnovat se problematice pohledávek pozorně a od počátku vzniku vztahu mezi dvěma subjekty. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Zákony a vyhlášky, normy: [148] Česko. Zákon č. 40/1964 ze dne 26. února 1964 občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 1964, částka 19, s. 202-248. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv1964/sbirka/1964/sb19-64-1.pdf. [149] Česko. Zákon č. 563/1991 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2809. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1991/sb107-91.pdf. [150] Česko. Zákon č. 586/1992 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmu. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3473-3492. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2640. [151] Česko. Zákon č. 593/1992 ze dne 20. listopadu 1992 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 119, s. 3565-33567. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2642. [152] Česko. Vyhláška č. 500/2002 ze dne 6. listopadu 2002, k zákonu č. 563/1991 o účetnictví. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 174, s. 9690-9721. Knihy, monografie: [153] PILÁTOVÁ, J.; RICHTER J. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2009. 110 s. ISBN 978-80-7263-534-4. [154] DRBOHLAV, J.; POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, 2011. 244 s. ISBN 978-80-7357-599-1. [155] KOLÁŘOVÁ, E. Účetnictví. Kunovice : EPI, 2004. 100 s. ISBN 80-7314-029-2. ADRESA: Soňa Novotná Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hanácké náměstí 625 767 01 Kroměříž Email: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 292 REFORMA ÚČETNICTVÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ Jana Odložilíková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Tento článek se zabývá problémem reformy veřejných financí. Cílem této reformy bylo vytvořit podmínky pro efektivní zajištění úplných, správných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o hospodářské situaci vybraných účetních jednotek. Vzhledem k tomu, že se tato reforma stále vyvíjí, je nutné přizpůsobit těmto změnám také účetnictví dotčených účetních jednotek a to především účtování transferů neboli dotací. Klíčová slova: reforma veřejných financí, neziskové organizace, dotace, příspěvek na provoz, hospodaření organizace, účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Abstract: The text analyses problem of the accounting reform of public finances. The main purpose of this reform is to set conditions for efficient finding of complete, correct an in-time provided information on economic situation of the state and on economical situation of selected accounting units. Since the reform is still in progress, it is necessary to adjust to these changes also accounting of given units, especially accounting of transfers and grants. Key words: reform of accounting of public finances, non-profit organization, grants, allowance for operation, economy of organization, accounting in simplified extent S účinností od 1. 1. 2010 byla započata reforma veřejných financí. Hlavním cílem této reformy, která doposud probíhá je vytvořit podmínky pro efektivní zajištění úplných, správných a včasných informací o hospodářské situaci dané účetní jednotky. Změnil se rozsah a způsob vedení účetnictví a zvýšily se požadavky na jeho průkaznost. Účelem nové reformy je zkvalitnit použití účetních metod ve veřejném sektoru a přiblížit tak toto účetnictví podnikatelskému účetnictví a také snadné a rychlé získání informací při řízení na státních a nižších úrovních zejména o potenciálních pohledávkách a potenciálních závazcích. Zajistit důvěryhodné informace pro účely vykazování, jak na úrovni státu, tak na úrovni účetních jednotek, např. správců kapitol státního rozpočtu. Dalším úkolem je zachytit a zajistit průběžné získávání informací nezbytných pro operativní řízení, kterých se v současné době v reálném čase nedostává. Velmi důležité je zefektivnit řízení v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, zefektivnit kontroly čerpání těchto prostředků. Je nutné kromě zvýšení důvěryhodnosti vykazování v oblasti veřejných prostředků také zajistit relevantní informace, které jsou nezbytné pro rozhodování na všech úrovních řízení. Propojení elektronizace a digitalizace účetních záznamů s ostatními databázemi zajistí podmínky pro včasné získávání požadovaných účetních záznamů a zvýší jejich konečnou využitelnost. Smyslem reformy účetnictví veřejných financí je přiblížení účetnictví podnikatelskému. A postupně připravit a přiblížit účetnictví evropským výkazům – především pak výkazům v rámci Evropské unie. Spousta sporů a nesrovnalostí se vyřešila během roku 2011, problémem však nadále zůstává účtování dotací (transferů). Transfery a jejich účetní postupy jsou popsány v Českých účetních standardech, přesto stále neexistuje jednotné účtování pro tuto problematiku. Na transfery neboli dotace je nutné pohlížet z pohledu vypořádání. Je nutné rozlišit, zda se jedná o transfer, který podléhá vypořádání vůči zřizovateli, nebo na transfer, který tomuto vypořádání nepodléhá. Transfery bez vypořádání jsou takové transfery, které organizace zpravidla dostává na provoz od svého zřizovatele. Pokud tyto prostředky organizace nevyčerpá během období, na které jsou poskytnuty, nemusí je vracet zřizovateli, ale převádí je do svého rezervního fondu. Naopak prostředky, které vypořádání podléhají, organizaci nenáleží, prostředky, které nevyčerpá, musí na konci účetního období vrátit zpět do rozpočtu svého zřizovatele. Před účetní reformou se dotace účtovaly jednotně, bez rozlišení, analyticky se rozlišoval pouze poskytovatel dotace. Změna nastala i ve výnosovém účtu, kam dotace nyní účtujeme, dříve účet 691 – Příspěvky a dotace na provoz je pro rok 2011 nahrazen dvěma účty a to účtem 671 – Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu a účtem 672 – Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků, kdy je třeba rozlišit, od koho nám peníze přišly, zda přímo z ministerstva, nebo od zřizovatele, nebo zda je jedná o tzv. „průtokovou dotaci, která je posílána ministerstvem přímo na zřizovatele a ten pak tyto prostředky přerozděluje na konkrétní organizace. Tyto účty od roku 2012 změnily název, účet 671 – Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů a účet 672 – Výnosy „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 293 vybraných místních vládních institucí z transferů. Účtování neinvestiční dotace bez vypořádání: jedná se převážně o příspěvek na provoz zařízení ÚZ 00 020. Tento příspěvek poskytuje zřizovatel. Dotaci je možné podle pokynu zřizovatele v průběhu roku časově rozlišovat v souladu s účetními metodami a v souladu s vnitřní směrnicí organizace. Způsob účtování neinvestiční dotace bez vypořádání je uveden v tabulce č. 1. Účetní případ MD D Předpis pohledávky – dle rozpisu dotace na rok Časové rozlišení (měsíční, čtvrtletní) Příjem 1/12 dotace na provoz Vratka části dotace Úhrada bankou 348 672 241 672 349 672 384 348 349 241 Rozpočtová skladba 4122 4122 -4122 -- Tabulka č. 1: Způsob účtování neinvestiční dotace bez vypořádání Zdroj: [2] Účtování neinvestiční dotace s vypořádáním v běžném účetním období: jedná se zpravidla o příspěvek na tzv. přímé náklady (ÚZ 33 353), o příspěvek na soutěže MŠMT (ÚZ 33 166), dále je to tzv. dotace hustota a specifika (ÚZ 33 015), příspěvek na odpisy (ÚZ 00 006) nebo příspěvek na informační technologie (ÚZ 00 103) a mnohé další, kdy zřizovatel zasílá zálohy na běžný účet. První nastavení účtování této dotace však nebylo příliš praktické. Mnoho organizací dotace bez vypořádání účtovaly na účtech MD 348 – Pohledávky za rozpočtem územně samosprávných celků, na straně D 374 – Přijaté zálohy na dotace. Vzhledem k tomu, že tyto dotace byly během celého roku účtovány pouze na zálohy a teprve na konci roku přeúčtovány do výnosů na účet 672 – Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územně samosprávných celků, nebylo možné z účetní závěrky během roku operativně zjistit zůstatek peněžních prostředků této dotace. Účetní závěrka vykazovala spotřebované náklady těchto dotací, tyto však nebyly kryty výnosy. To bylo nutné vždy okomentovat v příloze účetní závěrky a zůstatek peněz po celý rok hlídat ručně a přepočítávat. V roce 2011 byla provedena korekce standardu č. 703 Transfery a upraveno jejich účtování. Přijaté prostředky nadále zůstaly pouze zálohami, ale o jejich skutečné výši, kterou zřizovatel poukázal se dohadnými položkami (388 – Dohadné účty aktivní) zaúčtují ve skutečné výši vynaložených prostředků. Vyúčtování záloh se pak provádí k rozvahovému dni, tj. k 31.12. Příklad zaúčtování této dotace s vypořádáním je uveden v tabulce č. 2. Účetní případ MD D Příjem zálohy (měsíčně, čtvrtletně, jednou ročně) Náklady v průběhu období Tvorba dohadných položek k jednotlivým mezitímním závěrkám Odúčtování dohadných položek k 31.12 Zaúčtování výnosů dle skutečné výše nákladů Vypořádání poskytnutých záloh Odvod nevyčerpaného přeplatku dotace 241 5xx 388 374 241 672 Rozpočtová skladba -dle nákladů 4122 -388 348 374 374 -672 672 348 241 4122 4122 --- Tabulka č. 2: Způsob účtování neinvestiční dotace s vypořádáním Zdroj: [2] Pozor na časté chyby, kterých se dopouští některé účetní jednotky. Většina příspěvkových organizací dostává své finanční prostředky přímo od svého zřizovatele. I když dotace na přímé náklady pocházejí z ministerstva, přerozděluje je zřizovatel. Není tedy možné tyto peníze účtovat přes účet 671 – Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu (od r. 2012 671 – Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů), ale musí být zaúčtovány na účet 672 – Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků (od r. 2012 účet 672 – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů.) Účtování prostředků získaných z fondů Evropské unie: při účtování přijetí těchto dotací musíme brát v úvahu, že zprostředkovatelem prostředků je Krajský úřad. Ve většině případů jsou tyto prostředky poskytovány s vypořádáním v dalším účetním období, tedy na více než jedno účetní období. Předpis dotace v celkové výši pak evidujeme před přijetím dotace na základě předání žádosti v podrozvahové evidenci na účtech MD 939 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k prostředkům Evropské unie a D 999 – Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům. Nespotřebované prostředky Evropské unie do konce kalendářního roku musí organizace převést do rezervního fondu, tedy na účet 414 – Rezervní fond z ostatních titulů. Příklad zaúčtování této dotace je uveden v tabulce č. 3. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 294 Účetní případ MD D Podrozvahová evidence – předání žádosti, podmíněná pohledávka Oznámení o poskytnutí zálohy Příjem zálohy v r. 2011 Snížení podmíněné pohledávky ve výši přijatých prostředků Skutečné náklady na projekt v r. 2011 939 999 Rozpočtová skladba -- 346 241 999 374 346 939 ---- 5xx dle nákladů Dohadná položka na předpokládanou výši dotace v r. 2012 Nezpůsobilé náklady dne monitorovací zprávy Snížení podmíněné pohledávky Předpis konečné částky dotace v r. 2012 Vyrovnání dohadné položky aktivní za r. 2011 Vyúčtování zálohy v r. 2012 Doplatek ke konečné částce dotace Zrušení podmíněné pohledávky 388 321 241 672 -388 939 346 -388 374 241 999 -672 999 672 -672 346 346 939 --4122 4122 ---- 4122 Tabulka č. 3: Způsob účtování prostředků získaných z fondů Evropské unie Zdroj: [2] Pokud účetní jednotka na konci účetního období eviduje nespotřebované prostředky Evropské unie a dotace má být vyúčtována až v následujícím roce, musí tyto prostředky převést, jak je již zmíněno, do rezervního fondu. Tato operace bude zaúčtována jako dohadná položka na straně MD 388 – Dohadné účty aktivní, na straně D 414 – Rezervní fond z ostatních titulů. Čerpání těchto prostředků v následujícím roce zaúčtujeme jako MD 414 – Rezervní fond z ostatních titulů, na straně D – 648 – Čerpání fondů, položka rozpočtové skladby 4133. LITERATURA: [156] NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací od 1. 1. 2010. Vydání první. Praha : INTES, 2010. 186 s. ISBN 978-80-901560-0-6. [157] Středisko volného času ATLAS a BIOS. Vnitřní účetní směrnice. Přerov, 2012. 10 s. Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov. ADRESA: Jana Odložilíková Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov Žižkova 12 750 02 Přerov e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 295 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 296 OPTIMALIZACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Magdaléna Pavelcová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Abstrakt: Daň z příjmů fyzických osob je považována za jeden z nejdůležitějších příjmů České republiky, neboť se dotýká značné části populace. Většinu poplatníků nezajímá její fungování, ale hlavně její výše, jejíž poměrnou část každý z aktivních jedinců do veřejného rozpočtu odvádí. Svou konstrukcí se řadí mezi jednu z nejsložitějších v celém daňovém systému, která je dnešní populaci málo vysvětlována, a ze strany drobných živnostníků a podnikatelů téměř nepochopena. To má za následek negativní efekt, který se v praxi projevuje maximální minimalizací daně, dochází k jejímu obcházení, vědomému krácení, jejichž výsledkem jsou daňové úniky. Proto je nutné neustále veřejnosti vysvětlovat a ukazovat, jak lze legálně tuto daň optimalizovat a tím zabránit těmto negativním efektům. Klíčová slova: Daň z příjmů fyzických osob, poplatníci, optimalizace, daňový systém, populace, daňový únik. Dan z příjmů fyzických osob je zařazena mezi přímou důchodovou daň. Pro přímé daně je charakteristické, že příjmy, které podléhají zdanění, jsou dílčí základy daně. Její vývoj procházel docela složitým procesem. Před rokem 1990 neexistovala dnešní podoba přímé daně. Existovaly pouze dvě hlavní skupiny daní a to daň placená obyvatelstvem a daň placená organizacemi. Fyzické osoby platily daň ze mzdy, daň z příjmu obyvatelstva, daň domovní, daň zemědělskou a daň z literární a umělecké činnosti. S nástupem hospodářské reformy v letech 1990-1992, došlo i k legislativním úpravám daní, které se postupně dotvářely vlivem měnících se podmínek. S příchodem roku 1993 nabyla platnosti a účinnosti nová soustava daní, stanovená zákonem č. 212/1992 Sb., která tolerovala ekonomickou situaci země a přinesla nové členění daňových soustav, které již byly zavedeny ve vyspělých evropských zemích. Následným přijetím zákona č. 586/1992 Sb., byly daně rozčleněny na přímé a nepřímé. Daň z příjmů se stala daní univerzální. Její výše se vypočítala z celoročního příjmu občana, z kterého byly vypočítány i platby na sociální a zdravotní pojištění. Sazba daně byla klouzavě progresivní, se stanovenou dolní hranicí 15% a horní hranicí 47 %, členěná do šesti pásem. V následujících letech byla postupně snižována, a změněna na sazbu lineární a to 15 %. I když byl tento zákon několikrát novelizován, jeho právní úprava je platná dodnes. Úprava zákona vymezila poplatníky daně z příjmů fyzických osob a rozdělila je na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Pro jejich přesné určení je důležité sledovat počet dnů působnosti na území České republiky, jejich bydliště, stálý byt, a trvalý pobyt. U těchto osob je nutné správně vymezit i jejich daňový domicil. Dalším faktorem k určení výpočtu daně z příjmů fyzických osob je přesné určení jejího předmětu a následného rozdělení do pěti základních skupin, kterými se staly: Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Příjmy z pronájmu (§ 9) Ostatní příjmy (§ 10) Ne všechny příjmy se ale daní. Zákon přesně říká, které příjmy se do základu daně nezahrnují a daňového přiznání neuvádí, a které jsou od této daně osvobozeny. Poplatníci mají možnost své příjmy ponížit o výdaje, které museli vynaložit na jejich dosažení, zajištění a udržení. A to těmito způsoby: Využitím výsledku hospodaření z účetnictví Vedením daňové evidence Uplatnění výdajů paušálem Po zjištěném základu daně je nutno vypočítat daňovou povinnost. Ta se zjistí následujícím způsobem: Od základu daně se odečtou nestandardní odpočty Vznikne základ daně po snížení, který se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vynásobí sazbou daně 15% Vznikne částka daně před slevami, od které se odečtou standardní slevy Tímto získáme daňovou povinnost, kterou zaplatíme místně příslušnému Fú Za nestandardní odpočty se podle zákona č. 586/21992 Sb., ZDP § 15 považují vynaložené zaplacené výdaje v průběhu „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 297 zdaňovacího období. Standardní slevy jsou stanoveny zákonem tak, že snižují daň poplatníkovi samému a mohou zohlednit částečně chod celé jeho domácnosti uplatněním možných slev na její členy. Tyto jsou uvedeny v zákoně č. 586/21992 Sb., ZDP § 35. Daň z příjmů fyzických osob do státního sektoru neodvádí jenom poplatníci, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru a dosahují příjmy ze závislé činnosti, nebo podnikají a dosahují příjmy z podnikání nebo pronájmu, ale i studenti, kteří si při studiu nebo v době prázdnin potřebují obstarat finanční prostředky.Všichni však mají možnost dle platné právní úpravy zákona č.586/1992 Sb., tuto daň optimalizovat právě o ty standardní slevy a případné nestandardní odpočty. PRAKTICKÁ UKÁZKA VÝPOČTU DANĚ STUDENTKY STŘEDNÍ ŠKOLY. Studentka střední školy slečna Nováková, uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce v rozsahu 120 hodin za měsíc srpen roku 2011. Slíbená odměna za provedenou práci byla stanovena na částku 12 000 Kč. U zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani podle § 38 k. Její mzda bude vypočtena následovně. Hrubá mzda = 12 000 Kč Záloha na daň = - 1800 Kč Sleva na poplatníka = + 1970 Kč Sleva na studenta = + 335 Kč Záloha na daň po slevě = 0 Kč Čistá mzda = 12 000 Kč Studentka Slečna Nováková dostane za odvedenou práci slíbenou odměnu ve výši 12 000 Kč. DOSAŽENÁ OPTIMALIZACE Vzhledem k tomu, že studentka podepsala prohlášení k dani podle § 38 k ZDP snížil zaměstnavatel vypočtenou zálohu na daň o částku měsíční slevy na dani na poplatníka a na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. f). Protože studentka se zaměstnavatelem podepsala dohodu o provedení práce, zaměstnavatel ji ze slíbené odměny nesrazil sociální ani zdravotní pojištění, protože právní forma dohody o provedení práce, těmto platbám v roce 2011 nepodléhá. Studentka slečna Nováková při sjednání brigády doložila svému zaměstnavateli potvrzení o studiu, a proto se o optimalizaci její daňové povinnosti postaral zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že ten postupoval dle platné legislativy a uplatnil za ni stanovené daňové zvýhodnění ve formě odpočtu na poplatníka v hodnotě 1970 Kč za měsíc a to dle § 35 ba odst. 1 písm. a) zákona a slevu na studenta dle § 35 ba odst1 písm. f) ve výši 335 Kč za měsíc tuto optimalizaci vyřešil v průběhu zpracování její mzdy. Proto slečna Nováková se již nemusela o optimalizaci své daňové povinnosti zajímat. Závěrem si objasněme, co je principem optimalizace. Jedná se o snížení daně, o zákonem povolené částky (nestandardní odpočty), které poplatníkovi upraví vzniklý základ, díky kterému vypočítá nižší daň, nebo od vypočítané daně ze vzniklého nesníženého základu odečte položky standardních slev. Tím odvede nižší částku do veřejného rozpočtu. ZDROJ: [158] Česko. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů. Dostupný také z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/182_795.html ADRESA: Magdaléna Pavelcová Rusava 274 76845 Rusava [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 298 MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ FRANCHISINGU SPOLEČNOSTÍ UNICREDIT BANK V ČR Markéta Pešková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstract: Banku a bankovní sektor většina lidí vnímá odlišně. Jedná se o společnost, která byla tvořena za účelem zisku, ale veřejností bývá vnímána někdy jako zabezpečovací organizace, úřad, či „zlodějna“, která za všechno chce poplatky. V roce 2010 se první banka na českém trhu rozhodla svou strukturu otevřít a formou franchisové spolupráce pustit do tohoto druhu podnikání i malé podnikatele. V příspěvku je analyzována základní charakteristika franchisového konceptu na bankovním trhu společností UniCredit bank Czech republic a.s. Krátké shrnutí rozjezdu, poukázání na silné a slabé stránky projektu. Hlavní výhody pro konečné klienty. Zapracování vývoje do českých podmínek a analýza života schopnosti. Příspěvek rovněž poukazuje na odlišnosti způsobu distribuce a přidanou hodnotu vkládanou samotným franchisantem. Vysvětluje samotnou podstatu franchisingu a predikuje odhad na další období. Součástí je rovněž upozornění na největší konkurenty v bankovní oblasti a vyhrazení rizikovosti odvětví. Zakončením je shrnutí projektu. Klíčová slova: franchising, franchisant, strategie, bankovnictví, banka, konkurence, vznik projektu, mikro prostředí, makro prostředí, UniCredit bank Czech republic a.s. problematika, nízkonákladová distribuce. Manfred Maus bývalý viceprezident Evropské franchisové federace, vyjádřil podstatu franchisingu těmito slovy: „…. Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát myslet a stokrát uplatnit …..“ [1, s. 7] Do oblasti této problematiky v roce 2010 pronikla jako první banka na českém trhu i UniCredit Bank Czech Republic a.s. Od 4. 11. 2010 kdy vzniklo první franchisové místo v Otrokovicích, banka začala spolupracovat ve franchisovým modelu. Příprava na otevření této první franchisy trvala zhruba 2 roky. Ze zemí Česku nejbližších provozuje skupina UniCredit Group zhruba 200 franšízových obchodních míst v Polsku, v rámci tamní dceřiné společnosti (Bank Pekao SA). [2] Síť těchto franchis v České republice se rozhodla provozovat pod názvem UniCredit Bank Expres Obchodní místa UniCredit Bank Czech Republic, a.s. A hlavní obchodní strategií se stává motivovat klienty cizích bank k přechodu na základě větší dostupnosti, vstřícnějšího přijetí, konfortu a nižších poplatků. Toto by nebylo samozřejmě možné, pokud by rozvoj tak velké sítě byl plně na náklady banky, a tak by nebylo kam ustupovat z poplatků produktů a navyšovat standard banky. Shrnuto v několika bodech tedy můžeme říct: nízké ceny prázdná místa na trhu odlišení se Aktuální vývoj trhu v oblasti bankovnictví již napovídá, že situace se změnila a není pouze o tom, kdo má jaký poplatek a kdo umí či neumí dát fotku na platební kartu. V dnešní době, kdy je tak velká konkurence a trh je již saturovaný, je třeba, aby banka poskytla svému klientovi další benefit. A to by tento projekt mohl splňovat. Franchisant, který je na své franchise výrazně finančně vázán, může vnést do bankovnictví nový pohled, novou motivaci, vyšší stupeň nasazení a zaujetí. FRANCHISING I přesto, že počátky franchisingu zasahují až do středověké Francie, je možné zhodnotit, že se rozvinul až v posledních desetiletích. Silnou stránkou franchisingu je jak ekonomická podpora, know - how již jednou ověřené, ale hlavně globální marketing. Franchisa čerpá výhod svého franchisora, ať už v množstevních slevách, známosti značky, ale i v mnoha dalších drobných aspektech podnikání. Vykoupením tohoto „servisu“ je omezenost rozhodování, dlouhé období pro prosazení změny a nemožnost si řídit svou franchisu pouze podle sebe. Bankovnictví se do tohoto způsobu obchodování zapojuje jen velmi pomalu. Je zde určitá obava z omezené kontroly svých citlivých informací a rovněž i legislativa České republiky je v tomto ohledu velmi svázána. Franchising v bankovní oblasti je trochu odlišný, a to hlavně specifikací klientů a produktů. Jedná se o poskytování služby, která je velmi ostražitě střežena, jak svými klienty, konkurencí, tak i legislativou. Toto není podnikání pro „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 299 každého. Ne každý výrazné omezení kompetencí dokáže snést, a pokud se franchisor a franchisant neshodnou, je velmi malá pravděpodobnost dlouhodobé spolupráce. Podstatou tohoto systému je poskytnutí franchisingu převážně začínajícímu podnikateli, aby jeho pomocí, a pod obchodním jménem a ochrannou známkou poskytovatele, provozoval určitou službu. Aby mohl využívat všech výhod plynoucích z tohoto systému. V době, kdy malé samostatné podnikatele pomalu likvidují velké řetězce, je velmi těžké se bez prvotního obrovského kapitálu prosadit. Je to složité a s nejistým výsledkem, hlavně v úvodních letech podnikání. Ale stejně jako všechny systémy, tak i franchising má své výhody a nevýhody. Jednou z mnoha výhod je, že pro nezkušeného nového podnikatele, který by sám za sebe byl více ohrožen konkurencí i chybami plynoucích z možnosti trhu, je franchising cestou, kde lze obstát v konkurenci proti silným a dobře zavedeným firmám. Tento benefit je hlavně spatřován v tom, že začínající podnikatel může čerpat z předem vyzkoušené koncepce, užívat zavedené logo, ochrannou známku, obchodní firmu, know - how a image známé společnosti – franchisora. Výhod a nevýhod franchisového systému v bankovnictví je hned několik. Nejzásadnější výhodou pro franchisora je, krom zvýšení případného podílu na trhu a menších nákladů, i to, že se s franchisantem, jakožto živnostníkem, jedná v partnerské rovině a tím má možnost získat jiný pohled na věc. Manažeři takto velkých nadnárodních společností mohou mít sklon, již nevidět problémy obyčejných lidí a tento projekt by banku mohl hodně polidštit. A to jak směrem ke klientům tak směrem do struktury banky. Na druhé straně jsou ale i po franchisantovi požadovány určité specifické povinnosti. Vyšší míra jistoty a konkurenceschopnosti je vyvážena menší mírou své vlastní podnikatelské samostatnosti. Graf č. 5: Počet Franchisových systémů v ČR Zdroj: [4] Bankovní trh v České republice se jeví jako do velké míry přesycen. Již z historického hlediska dominantní postavení na trhu má naše nejstarší banka, a to Česká Spořitelna a.s. Díky svému extrémnímu pokrytí a penetrací služeb mezi klienty zaujímá bezkonkurenčně první místo, a to s 36 % trhu. Další v pořadí se nachází Československá obchodní banka a.s., která je z velké části nositelkou korporátních klientů a státních účtů. Na trhu zaujímá 21 %. V závěsu řadíme Komerční banku a.s. s 10,9 % trhu. Čtvrtou největší bankou, a to převážně pro korporátní klientelu, je UniCredit bank Czech republic a.s. 7 % trhu, která se rozhodla tímto franchidovým projektem proniknout i do retailové sítě. UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Jejím jediným akcionářem tedy ve výši 100% je UniCredit Bank Austria AG, Schottengasse 6 - 8, 1010 Vídeň, Rakouská republika. [4] FINANČNÍ SYSTEM V ČESKÉ REPUBLICE, JEHO REAKCE NA EKONOMICKOU KRIZI V EVROPĚ A ROZVOJ FRANCHISINGU V TOMTO OBDOBÍ. Finanční systém v České republice zůstává stabilní. Výchozí pozice jeho klíčové části, bankovního sektoru, je silná zejména díky dostatečné ziskovosti, adekvátní kapitálové přiměřenosti a dobré bilanční likviditě. Ekonomika je ovšem v období doznívající finanční krize a hospodářské recese vystavena vysoké míře nejistoty, což vytváří řadu rizik, které by mohly v dalších dvou letech narušit finanční stabilitu. [5] Finanční sektor v České republice ovlivňuje vývoj jako takový. Má přímý dopad na bankovní sektor a jeho ohrožením by banky působící na českém trhu mohly způsobit paniku. V případě ohrožení banky, banka chrání svou likviditu a primárně zhraňuje depozita. Z tohoto důvodu se neúvěruje a nedochází ani k rozvoji banky. Tento stav je přímým ohrožením franchisingu v bankovní oblasti, vzhledem k závislosti franchisanta na rozvoji úvěrových produktů směrem ke klientovi. Franchising v bankovní oblasti, která je sama o sobě velmi křehce nastavena, je poměrně rizikový způsob podnikání. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 300 Otázkou nyní zůstává, zda již tato generace obchodu, ekonomiky a klientů je na toto riziko připravena. Jedná se o ojedinělý způsob jak mít „vlastní banku“, avšak doporučením by primárně mělo zůstat hledání vhodného kandidáta na franchisy. Vzhledem k rizikovosti nového projektu, neodzkoušení v praxi a výkyvům ekonomiky by se pravděpodobně nemělo jednat o typ člověka, jenž by byl na zisku z franchisy životně závislý. ROZJEZD FRANCHISOVÉHO PROJEKTU V OBLASTI BANKOVNICTVÍ SPOLEČNOSTÍ UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC A.S. Hospodaření nově vznikající franchisy je náročné. Za franchisantem jde kauce, která je orientačně ve výši 50 % investice do rekonstrukce obchodního místa. Mimo této vratné kauce musí franchisant investovat nemalé prostředky do školení, to znamená pobyt a náklady na dopravu v Praze po dobu tohoto školení. Jak je jistě zřejmé, nezanedbatelným nákladem se stává provoz v prvních měsících franchisy. Nová franchisa si sama postupně získává novou klientelu, a náklady v tomto startovacím období jdou zcela na vrub franchisanta, bez adekvátních příjmů. Náklady za franchisorem jsou také nezanedbatelné. Vybavení franchisy je dodáváno bankou, včetně IT techniky, je financováno formou leasingu. Dle lokality a úspěšnosti se může nova franchisa dostat do kladných čísel v horizontu půl roku až dvou let. Tato bilance je založena na reálném odhadu a k tomu upravenému jak obchodnímu plánu, tak rovněž plánu marketingovém. U UniCredit bank Czech republik, a.s. je možné se domnívat, že systém byl pouze velmi částečně převzatý z Polska a v České republice nebyl natolik testován, což může být považováno za slabinu a zanedbání. Toto zanedbání například v absenci zkráceného testovacího provozu a jeho realizace na již skutečných franchisantech přineslo reciproční finanční ztráty prvních obchodních míst. Odložením projektu, by mohly vzniknout mzdové náklady zaměstnanců banky, divize nízkonákladové distribuce, avšak nástup by mohl být méně bolestivý, s dopady a ztrátami franchisantů a jejich následným odstupováním od projektu. Tento názor podporuje i fakt, že za poslední měsíce došlo k častým změnám jak v produktové části pro franchisy, rovněž tak i v přípravné části, jako je uvolnění realizace rekonstrukce pro franchisanta, ale hlavně v podmínkách provizních. Je tudíž velmi pravděpodobné, že pokud by byl systém odzkoušen, nebylo by třeba tak výrazně měnit provizní řád. Toto jsou významné procesní omyly, nicméně je možné konstatovat, že i přes velikost bankovního subjektu opravné změny nastávají až nad očekávání rychle. Banka totiž jako jedna z mála společností pracuje na obráceném principu vlastních a cizích zdrojů. Jen cca 10 – 16 % jsou prostředky vlastní. Od této skutečnosti se odvíjí i likvidita banky. Banka na základě své důvěryhodnosti, své politiky a prvotně na základě svého jména bere úspory svých klientů za vlastní a ty přerozděluje při poskytování úvěrů a dalších aktivit. Pokud by došlo k ohrožení banky, poškození pověsti, tak případná panika klientů, kteří by chtěli okamžitě zpět své úspory, způsobí fatální následky. Z tohoto důvodu je franchising v bankovnictví tak výjimečný a ojedinělý. Peníze jsou středem zájmu již od počátku jejich vzniku. Není to jako koupit si hamburger, a když není dobrý, tak jej prostě vyhodit. UniCredit bank Czech republic a.s. jako jediná banka v ČR spatřila výhodu v tomto způsobu podnikání a k tomuto kroku se odhodlala. Model franchisora totiž obsahuje výrazně nižší investice vzhledem k účasti franchisanta jak na samotném provozu, tak na výstavbě. Velkou výhodou je osobní angažovanost franchisanta, kdy významně čerpá ze znalosti lokality a osobní vazby k prospěchu a růstu. Rovněž i mzdové zatížení a řešení zaměstnaneckých potřeb tímto projektem franchisorovi odpadnou a v jeho správě jsou pouze koordinátoři, kteří se o přidělenou lokalitu starají. Nevýhodou tohoto kroku je fakt, že projekt nemůže být neúspěšný. Neúspěch v této oblasti znamená, že banka špatně a nevhodně vyhodnotila podnikatelský záměr a špatně se rozhodla. Pokud se banka špatně rozhoduje, tak toto rozhodnutí nemusí být ojedinělé. Co se stane, pokud se špatně rozhoduje například při poskytování úvěrů anebo investic. Jaký bude mít následek tento neúspěšný projekt v očích svých klientů? V případě neúspěchu projektu, a to i z makroekonomických důvodů, jako je finanční krize Řecka a Itálie, která je matkou, může nastat odklon depozit z důvodu ztráty důvěry. Pokud nejsou depozita, není možno úvěrovat. Pokud není možno úvěrovat, opět banka nabírá ztrátu z ušlých zisků. Závazky z tohoto modelu řízení jsou pro obě strany významné. Smlouva konkrétně definuje jednotlivé způsoby ukončení, či odstoupení od smlouvy a finanční, reputační i osobní riziko je značné. Při nedodržení smlouvy ze závažných důvodů jsou sankce v rámci statisíců a při ukončení smluvního vztahu ze strany franchisanta, franchisorovi propadá kauce složená franchisantem. Oba modely tedy v případě nefunkčnosti projektu zaznamenají velké dopady. Po finanční stránce může neúspěch franchisanta zničit a reputační riziko na straně druhé může zničit franchisora. ZÁVĚREM O PROJEKTU Projekt franchis v bankovnictví je možno hodnotit jako velmi ambiciózní a průlomový. K výjimečnosti projektu by bylo možno očekávat řádnou a kvalitní přípravu, kde se konkrétní kroky nepodařily potvrdit a ani vyvrátit z důvodu omezenosti informací a jejich přísnému utajení. Mezi odhalené slabiny se řadí absence testovacího období a nasazení projektu hned do faze ostrého provozu, na skutečných franchisách. Za klad lze považovat velmi dynamický přístup franchisora, na banku střední velikosti až neobvyklý. Rychle se dotahují procesy, nastavují nové parametry a optimalizují se metody. Celé období oslovení franchisant,a až po otevření jeho franchisy, se výrazně zkrátilo a zefektivnilo. V prvních měsících projektu franchisanti vyjadřovali výraznou nespokojenost s projektem a jeho připraveností v oblasti obchodního místa, školení, podpory a marketingem. Školení, podpora a výstavba obchodního místa již byla vyřešena a mediální kampaň „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 301 na Splátkomat má rovněž pozitivní ohlasy. Největším problémem ze strany franchisantů se na přelomu roku 2011/2012 stala schvalovatelnost úvěrových produktů. Schvalovatelnost úvěrových produktů je totiž vstupní informace, kterou si franchisanti zpočátku příliš neuvědomovali. Výnosnot franchisy je dominantně ovlivňována, v souladu s provizním systémem, úspěšným poskytováním úvěrů. Neschvalování je výrazný zásah do hospodaření celé franchisy. Je to proces, který je ze strany franchisy neovlivnitelný. Akvizice potenciálního klienta zabere čas a náklady, následuje zpracování žádosti, komunikace s klientem. A následuje zamítnutí z jakéhokoli z mnoha interních kritérií banky. Ačkoliv banka získá data, tak negativní informaci, kterou si klient odnese na malém městě, může způsobit špatnou a nežádoucí pověst franchisy. Úvěrová politika musí být vyváženě nastavena, protože primární rozhodnutí banky neposkytnout produkt se strategicky odráží v hospodaření franchisy, a tudíž ve vlastním hospodaření franchisanta. V celkovém hodnocení tedy tento projekt je možno zařadit mezi průlomové a zajímavé příležitosti, ale vzhledem k silné ekonomické závislosti na franchisorovi v poskytnutí, či neposkytnutí produktu by se mohl tento vztah jevit jako nevyrovnaný. Řešením by mohlo být nové nastavení odměňovací metody, již ne tak závislé na schvalovatelnosti produktů a prodloužení doby smluvní spolupráce na více let, aby se vložená investice měla šanci zúročit. Současná doba smluvního vztahu daná smlouvou je pět let, a tudíž řešením by měla být předem zakotvená opce na další období. Lze jenom popřát tomuto projektu a další podobným na franchisovém principu, jen to nejlepší. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [159] KUBÍN, Z. Systém, který přináší jistotu. Praha: Českomoravský PROFIT Speciál, 1993. 47 s. 7 ISBN 80-7106217-0. [160] UniCredit Bank Expres [online]. 2011 [cit. 2011-09-08]. Dostupné z WWW: http://franchisinginfo.cz/franchisa/69/unicredit-bank/ [161] BELLI, P. ANDERSON, J. R. BARNUM, H. N. DIXON, J. A. TAN, J. P., Economic Analysis of Investment Operations, World bank, 2005, 247 s., ISBN 0-8213-4850-7 [162] Franchising info [online]. 2012 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW http://franchisinginfo.cz/mojefirma/1083/rekordni-rok-pro-franchising/ [163] Tiché společenství [online]. 2011 [cit. 2011-12-26]. Dostupné z WWW http://www.advokathershey.cz/tichespolecenstvi.php [164] ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU, Franchising v České republice, Praha: Daranus, 2008, 147. s., ISBN 978-80-254-2136-9 [165] ŘEZNÍČKOVÁ, M. Franchising, Podnikání pod cizím jménem. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 207. s, ISBN 978-80-7400-174-1. [166] KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a komerční obchody. Praha: MARREAL SERVIS, s.r.o. 2010. 172. s., ISBN 97880-254-6779-4 ADRESA: Markéta Pešková Bělov 37 76821 Bělov tel: 725 745 026 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 302 ANALÝZA DAŇOVÉHO DOPADU LEGISLATIVNÍCH ZMĚN OD 1. 1. 2012 V OBLSTI ZDAŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ PPO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR Martina Pluhařová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Práce se zabývá analýzou daňového dopadu legislativních změn v oblasti zdaňování nemovitostí pro podnikatelské subjekty v ČR od 1. 1. 2012. Úkolem práce je podat ucelený přehled zdaňování nemovitostí ve vztahu k dani z příjmů, dani z přidané hodnoty, dani darovací, dani z převodu nemovitostí a dani z nemovitostí tak, aby sloužila jako pomůcka při řešení této problematiky pro malé a střední podnikatelské subjekty. Klíčová slova: nemovitost, stavba, pozemek, daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí Abstract: The thesis is focused on the analysis of the tax impact of the legislative changes in the area of real estate taxation for entrepreneurial entities in the Czech Republic from 1.1. 2012. The aim of the thesis is to provide a coherent overview of the real estate taxation in relation to the income tax, value added tax, gift tax, real estate transfer tax and real estate tax so that it serves as a tool for solving of this issue for small and medium entrepreneurial entities. Key words: real estate, building, land, income tax, value added tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, real estate tax. ÚVOD Tento příspěvek se zabývá konkrétními případy daňového dopadu legislativních změn od 1. 1. 2012 v oblasti zdaňování nemovitostí pro podnikatelské subjekty v ČR. Zabývá se zdaňováním nemovitostí z pohledu zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o dani z nemovitostí a zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Cílem příspěvku je vytvořit ucelený přehled o zdaňování nemovitostí. ZÁKLADNÍ POJMY ZDP – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDPH – Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ZDDPN – Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů ZDzN – Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Může se tedy jednat např. o dům, garáž, chatu, zahradu, park, rybník, pole apod. Nemovitostí jsou také i byty nebo nebytové prostory. Pozemek je přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhu pozemků popřípadě rozhraním způsobu druhu využití pozemků. Pozemek nelze jakkoli zničit. Může se změnit jeho hranice, jeho výměra nebo parcelní číslo. Stavba je volně stojící nebo ukotvená konstrukce vytvořená člověkem určená pro trvalé užívání. Stavba většinou nějakým způsobem ohraničuje nebo uzavírá určený prostor. Stavby, určené pro bydlení jsou budovy. Stavbou se rozumí i nedokončená stavba. Stavebními a montážními pracemi se rozumí práce při výstavbě nových staveb, bytů a nebytových prostor a práce při jejich rekonstrukcích, modernizacích, rozšířeních, stavebních úpravách a opravách. Opravou se také rozumí stavební nebo montážní údržba. Součástí stavebních a montážních prací jsou konstrukce, materiály, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení (§ 4, odst. 1 písm. z) ZDPH). Bytem pro sociální bydlení je byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, a v níž jsou nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 4, odst. 1 písm. z) ZDPH). Rodinný dům pro sociální bydlení je rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 303 Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (§ 4, odst. 1 písm. z) ZDPH. Bytovým domem pro sociální bydlení je bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. Ostatní stavby pro sociální bydlení jsou např. zařízení sociálních služeb, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, zvláštní dětská zařízení a další uvedené v § 48a, odst. 4 ZDPH). Zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona. Považují se za ně zejména plochy s krytem tvořeným asfaltem, kamennou či betonovou dlažbou, panely, litým betonem atd., které mají podkladovou vrstvu. NEMOVITOSTI V ZÁKONĚ O DANÍCH Z PŘÍJMŮ U poplatníků daně z příjmů právnických osob při zdaňování příjmů z prodeje nemovitostí se problémy nevyskytují. Příjmy z prodeje se zahrnují do příjmů (výnosů). Nemovitosti jsou zahrnuty v obchodním majetku právnické osoby i v době prodeje, proto tvoří příjem z prodeje takové nemovitosti příjem zahrnovaný do základu daně pro výpočet daně z příjmů právnických osob. Zůstatková cena je pro účely zdanění rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů zahrnutých do výdajů na zajištění a udržení příjmů z tohoto majetku. U poplatníků daně z příjmů fyzických osob není tato problematika tak jednoznačná, jako u poplatníků daně z příjmů právnických osob. Příjmy z prodeje nemovitostí mohou být osvobozené dle § 4, odst. 1, písm. a), b) a g) ZDP, mohou podléhat zdanění dle § 10, odst. 1, písm. a) b) a g) ZDP nebo zdanění dle § 7 ZDP. Osvobození od daně z příjmů z prodeje nemovitostí dle § 4, odst. 1 písm. a), b) a g) ZDP písm. a) – osvobození se vztahuje na příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnickém podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem písm. b) - osvobození se vztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písm. a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor pokud byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, písm. g) – osvobození se vztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí vydaných podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor vydaných podle zvláštních právních předpisů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z PRODEJE NEMOVITOSTÍ DLE § 10, ODST. 1, PÍSM. B) ZDP Pokud příjmy z prodeje nemovitostí nesplňují podmínky pro osvobození od daně z příjmu dle § 4, odst. 1 písm. a), b) a g) ZDP (viz. výše), je tento prodej zdaněn dle § 10, odst. 1, písm. b) ZDP. Základem daně je příjem z prodeje nemovitosti snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Těmito výdaji jsou zejména cena, za kterou poplatník tuto nemovitost nabyl. Dále lze do výdajů zahrnout i částky prokazatelně vynaložené na opravu a údržbu nemovitosti, výdaje vynaložené na technické zhodnocení nemovitosti a další výdaje související s uskutečněním prodeje (např. provize realitní kanceláři, výdaje na sepsání kupní smlouvy nebo výdaje na odhad nemovitosti). Výdaje mohu být uplatněny pouze do výše příjmů z prodeje nemovitosti. Znamená to tedy, že poplatník, který zdaňuje příjmy podle § 10 ZDP, nemůže u takových příjmů vykázat ztrátu, může se pouze dílčí základ z těchto ostatních příjmů (§ 10 ZDP) rovnat nula. ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z PRODEJE NEMOVITOSTÍ DLE § 7 ZDP Pokud je nemovitost, byt nebo nebytových prostor v době prodeje zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, podléhá příjem z takového prodeje zdanění daní z příjmu dle § 7 ZDP – příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Taková nemovitost byla zahrnuta v obchodním majetku fyzické osoby. Výdajem (nákladem) je zůstatková cena takového prodaného majetku. Za zůstatkovou cenu se pro účely zdanění považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů zahrnutých do výdajů na zajištění a udržení příjmů z tohoto majetku. NEMOVITOSTI V ZÁKONĚ O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY převod staveb, bytů a nebytových prostor – po uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 304 osvobozeno dle § 56, odst. 1 ZDPH převod staveb, bytů a nebytových prostor – před uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, odvod základní sazby DPH, tj. 20% převod staveb, bytů a nebytových prostor splňující podmínky stavby pro sociální bydlení dle §48a ZDPH před uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, odvod snížené sazby DPH, tj. 14% převod pozemků (mimo stavebních) – osvobozeno dle § 56, odst. 2 ZDPH převod stavebních pozemků – odvod základní sazby daně, tj. 20% stavební a montážní práce – mezi plátci DPH – režim přenesení daňové povinnosti dle § 92e ZDPH – změna platná od 1. 1. 2012. Režim přenesení daňové povinnosti na základě §92e ZDPH se vztahuje na poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008 (viz. příklad č. 1). stavební a montážní práce – odběratel neplátce DPH – základní sazba daně, tj. 20 % stavební a montážní práce – odběratel neplátce DPH, stavby splňující podmínky stavby pro sociální bydlení dle §48a – snížená sazba daně, tj. 14 % nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor - osvobozeno dle § 56, odst. 3 ZDPH. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem (tj. nejdéle na 48 hod. nepřetržitě) PŘÍKLAD Č. 1 Stav od 1. 1. 2012 - dodavatel Stavební firma, plátce DPH, provedla odběrateli, plátci DPH, stavební práce, které odběratel využije pro svou ekonomickou činnost. Provedené práce odpovídají číselnému klasifikace CZ-CPA 41 až 43, použije se tedy přenesení daňové povinnosti. Hodnota těchto prací byla stanovena na částku 50.000,- Kč bez DPH, uplatní se režim přenesení daňové povinuti, sazba DPH 20%, nicméně DPH je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění, celková hodnota zakázky tedy činí 50.000,- Kč. Dodavatel, stavební firma provedla nákup materiálu, který použije na tuto zakázku, od dodavatele, plátce DPH v hodnotě 20.000,- Kč bez DPH, k tomu DPH 20%, tj. 4.000,- Kč, celkem hodnota nákupu 24.000,- Kč. Stavební firma (plátce) - dodavatel – je povinna vystavit řádný daňový doklad, na kterém musí uvést: „Plnění bylo uskutečněno v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění. Výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. Tento daňový doklad je povinna uvést do evidence pro daňové účely pro DPH. Také obdržela řádný daňový doklad na přijaté plnění – nákup materiálu. V přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období budou uvedeny následující hodnoty: uskutečněné plnění, základ daně 50.000,- Kč, přenesení daňové povinnosti přijatá plnění, základ daně 20.000,- Kč, DPH 20%, tj. 4.000,- Kč Podle stavu od 1. 1. 2012 má stavební firma nárok na nadměrný odpočet na DPH ve výši 4.000,- Kč. (viz. tabulka č. 3) Stav od 1. 1. 2012 - dodavatel Příjemce služby (plátce DPH) - odběratel – je povinen na přijatém daňovém dokladu doplnit výši daně a uvést toto plnění v přiznání k DPH na výstupu a současně si u tohoto plnění může uplatnit DPH. Tento daňový doklad je povinen uvést do evidence pro daňové účely pro DPH. Podle stavu od 1. 1. 2012 se u odběratele DPH „tváří“ neutrálně, odběrateli nevznikla ani daňová povinnost ani nadměrný odpočet. (viz. tabulka č. 4) ZÁVĚR: Od 1. 1. 2012 dochází k úspoře finančních prostředků v případě, kdy se použije režim přenesení daňové povinnosti mezi plátci DPH a tím se vylepší cash flow firem. Dříve častokrát nastal případ, že dodavatel, který plnění uskutečnil, musel DPH z uskutečněných plnění odvést, aniž by od odběratele přijal úhradu za tato plnění. Tím se mohl dostat do finančních problémů, protože „sponzoroval“ odběratele. Mnohdy nastaly i takové situace, že zaplaceno nedostal vůbec, ale DPH odvést musel. Na druhé straně odběratel „inkasoval“ DPH od státu v rámci nadměrného odpočtu, ale své závazky si mnohdy neplnil. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 305 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 306 NEMOVITOSTI V ZÁKONĚ O DANI DĚDICKÉ, DANI DAROVACÍ A DANI Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti je předmětem daně z převodu nemovitostí (§ 9 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů). Poplatník této daně je při úplatném převodu převodce (prodávající); nabyvatel je ručitelem. Základem daně je cena zjištěná podle daňového předpisu platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, že cena sjednaná dohodou je nižší než cena zjištěná. Je-li však sjednaná cena vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Sazba daně z převodu nemovitostí je jednotná a činí 3 % ze základu daně. Některé převody nemovitého majetku jsou podle výše uvedeného zákona od daně z převodu nemovitostí osvobozeny (zejména bezúplatné převody nemovitosti) – viz § 20 zákona č. 357/1992 Sb. Osvobozeny jsou také některé převody či přechody vlastnického práva k nemovitosti od daně darovací a dědické. Pro účely výpočtu daně dědické a daně darovací jsou osoby zařazeny do tří skupin dle § 11 ZDDPN, vyjadřující vztah k zůstaviteli, dárci (obdarovanému). Sazby těchto daní podle tří skupin jsou uvedeny v § 12 až § 15 ZDDPN. NEMOVITOSTI V ZÁKONĚ O DANI Z NEMOVITOSTÍ Zákon tvoří dvě dílčí daně – daň ze staveb a daň z pozemku. Obě daně mají odlišný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy vlastníka. Daň ze staveb Dani ze staveb podléhají všechny stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo které kolaudačnímu rozhodnutí podléhají (a užívají se) nebo jsou podle dříve vydaných právních předpisů dokončené, dále byty a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby. Základem daně ze stavby je zjištěná výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Do základu daně u ostatních staveb, které tvoří příslušenství obytných domů (např. dílna) se u každé samostatně zkolaudované stavby zahrnuje pouze výměra zastavěné plochy přesahující 16 m2. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy v m2 k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,20 (upravená podlahová plocha). Základní sazby daně jsou diferencovány podle účelu využití stavby a upravuje je § 11 ZDzN. Základní sazba (upravená o případná nadzemní podlaží) se navíc upravuje korekčním koeficientem podle velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se stavba nachází. Daň z pozemku Poplatníkem daně z pozemku je většinou vlastník pozemku. Vlastní-li (užívá-li) pozemek více osob, jsou tyto osoby povinny platit daň společně a nerozdílně. Dani z pozemků podléhají všechny pozemky v ČR vedené v katastru nemovitostí pod druhem pozemku: orná půda, vinice, chmelnice, zahrada, ovocný sad, louka, pastvina, stavební pozemek nebo ostatní plocha. Z lesních pozemků se zdaňují jen lesy, u kterých převládá hospodářská funkce. Vodní plochy se zdaňují, jen pokud jde o rybníky, které slouží k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. Základ daně je buď hodnotový (v Kč) nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách (m2) v závislosti na typu pozemku. Hodnotové vyjádření se používá u zemědělské půdy: u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je základem daně cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku (k 1. lednu zdaňovacího období) v m 2 průměrnou cenou půdy na 1 m2 stanovenou ve vyhlášce. Tuto cenu si občan může zjistit v obci (na obecním úřadě), pod kterou pozemek spadá, popř. přímo u správce daně. U ostatních druhů pozemků je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 k 1. lednu zdaňovacího období. Pro různé typy pozemků se uplatňuje různá daňová sazba. Základní sazba u stavebních pozemků se navíc upravuje korekčním koeficientem podle velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se stavební pozemek nachází. Sazby daně upravuje § 6 ZDzN. Dnem 1. ledna 2012 nabývá účinnosti novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, kterou se podle ustanovení § 6 odst. 2 téhož zákona zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní stávají předmětem daně z pozemků se speciální sazbou daně. Dopad změny § 6 si ukážeme na příkladu č. 2 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 307 PŘÍKLAD Č. 2 Stav k 31. 12. 2011 Zastavěná plochy činí 900 m2, z toho je zpevněná plocha – parkoviště 150 m2, půdorys stavby je 225 m2. Výpočet daně z pozemku: sazba daně …………………..……………………………………………….ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2 základ daně…………………………………..………………………….………. 900 m2 – 225 m2 = 675 m2 daň ……………………………………………………………………………..675 m2 x 0,20 Kč = 135,- Kč daň z pozemků za rok 2011…………………….…………………………………………………..135,- Kč Stav od 1. 1. 2012 Zastavěná plochy činí 900 m2, z toho je zpevněná plocha – parkoviště 150 m2, půdorys stavby je 225 m2. Výpočet daně z pozemku: sazba daně ……………………………………………….…………………….ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2 sazba daně zpevněné plochy pozemků, užívané k podnikatelské činnosti……………………. 5,- Kč za 1 m2 základ daně ostatní plochy……………………………………………… 900 m2 – 225 m2 – 150 m2 = 525 m2 daň …………………………………………………………………………….....525 m2 x 0,20 Kč = 105,- Kč základ daně zpevněné plochy………..………………………………………………………………..… 150 m2 daň ……………………………………………….……….......................................150 m2 x 5,- Kč = 750,- Kč daň z pozemků za rok 2012………………………………..………………………………………....855,- Kč ZÁVĚR: Novelou zákona o dani z nemovitostí od 1. 1. 2012 došlo k výraznému navýšení daně z pozemků u podnikatelských subjektů, pokud část pozemků je zastavěná plocha. V našem příkladu se zvýšila celková daně z pozemku oprati roku 2010 o 633 %. ZDROJE [167] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [168] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů [169] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů [170] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů [171] VANČUROVÁ A.; LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: Nakladatelství 1. VOX a. s., 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. [172] KUNEŠ Z. DPH u nemovitostí a ve výstavbě k 1. 1. 2010. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010. 165 s. ISBN 978-80-7263-592-4. ADRESA: Martina Pluhařová Husovo nám. 446/7 767 01 Kroměříž tel.: 723 885 599 e-mail: [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 308 FINANCE A EKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA CHROPYNĚ Petra Šrámková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá posouzením finančních ukazatelů města Chropyně od roku 200 až do roku 2011. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je založena na poznatcích získaných z důvěryhodných knižních a elektronických zdrojů a jsou zde popsány všechny prvky, které souvisí s etikou. Tato teoretická část obsahuje charakteristické znaky jednotlivých ukazatelů, vzorce pro výpočet, na základě kterých jsou stanoveny výsledné hodnoty ukazatelů pro praktickou část. Zjištěné hodnoty ukazatelů budou sloužit ke sledování vývoje finanční situace podniku a tyto hodnoty budeme porovnávat s výsledky v daném odvětví. Podklady pro zpracování bakalářské práce byly použity ze závěrečných účtů města. Na základě analytického zpracování vstupních informací v závěru bakalářská práce obsahuje doporučení, jakým způsobem dosáhnout lepších hodnot finančních ukazatelů. Informace byly podrobeny metodám obsahové analýzy a komparace. Práce je uceleným průnikem do problematiky financí a ekonomické analýzy města Chropyně. Klíčová slova: Poměrové ukazatele, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost, horizontální analýza, vertikální analýza. Tato bakalářská práce pojednává o problematice financí, což je v současné době velmi důležité téma, protože se všichni stále potýkáme s důsledky finanční krize, která ovlivnila celou ekonomickou sféru. Veřejná ekonomika ovlivňuje všechny – nejen velké podniky a továrny, ale i drobné podnikatele a živnostníky a také život měst a obcí. A samozřejmě také ovlivňuje nás, běžné občany. My všichni se nedobrovolně stáváme články ekonomického řetězce – chodíme do práce a vyděláváme peníze, ze kterých platíme daně a pojištění. Za zbytek poté nakupujeme statky a služby. Tyto statky a služby nakupujeme za určitou – tržní cenu. Když dojde ke změně této ceny, tak dojde i ke změně našich nákupních zvyklostí. Nižší cena bude znamenat větší poptávku a naopak vyšší cena bude znamenat nižší poptávku. Ekonomická krize působí na různé hospodářské obory jinak – způsobila, že mnoho firem zkrachovalo a bylo nuceno zastavit výrobu a propustit zaměstnance. To znamenalo zvýšení nezaměstnanosti a růst cen běžného zboží. Ovšem na druhou stranu klesají ceny nemovitostí i úrokové míry pro hypotéky. Což naopak vyvrací stoupající tržní ceny. Dle mého názoru je dobře, že oblast, kde krize v USA započala, je podporována a je snaha pro její rozvoj. Protože když budou ceny nemovitostí a úrokových mír klesat, lidé si budou nemovitosti kupovat, což dá impuls mnoha dalším firmám – realitním kancelářím, zedníkům, malířům apod. Ty díky tomu budou mít práci a zisk a budou moci zaměstnat nové zaměstnance, takže se sníží nezaměstnanost a lidé budou mít opět peníze na to, aby nakupovali statky. Města a obce se tak budou rozvíjet, budou do nich proudit noví obyvatelé (zaměstnanci), kteří pomohou trvale udržitelnému rozvoji jednotlivých území. Veřejná správa charakterizuje pojmy samospráva, kraj, obec, město, statutární město, krajské město, hlavní město atd. Obec je základem společnosti protože sdružuje občany, kteří na území této obce žijí a vyvíjejí zde ekonomické aktivity (podnikají, pracují, realizují své zájmové aktivity, nakupují majetek či pozemky, studují atd.). Obec má samostatnou a přenesenou působnost. Samostatná působnost obcí znamená, že se obce musí starat o následující prvky: péče v územním obvodu obce v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy, spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje, ochrany veřejného pořádku. Přenesená působnost znamená, že orgány obce vykonávají přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony. Orgány obce, které jednají jménem této obce, jsou tyto: zastupitelstvo obce – orgán, který samostatně spravuje obec, rozhoduje ve věcech samostatné působnosti. Zastupitelstvo se schází nejméně jedenkrát za tři měsíce, avšak vždy, když je to potřeba. Členi jsou voleni v komunálních volbách na dobu čtyř let. Počet členů zastupitelstva je určen dle počtu obyvatel obce, rada obce – je výkonným orgánem, který je odpovědný zastupitelstvu. Rada se skládá ze starosty, místostarosty a radní, přičemž počet členů musí být lichý a členů může být 5 – 11, starosta, místostarosta obce – starostu i jeho zástupce volí ze svého středu zastupitelstvo absolutní většinou „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 309 všech zastupitelů a jemu se také odpovídají. Starostu zastupuje místostarosta, jemuž může zastupitelstvo svěřit některé úkoly. Místostarostů může zastupitelstvo zvolit více, obecní úřad a tajemník – obecní úřad je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem a zaměstnanci obce. Obecní úřad může být členěn na odbory, vykonává státní správu v oblasti přenesené působnosti, výbory zastupitelstva, komise rady – výbory jsou iniciativním a kontrolním orgánem, přičemž každá obec musí mít alespoň dva tyto výbory – kontrolní a finanční. Rozpočet obce se skládá z následujících náležitostí: rozpočtový proces, rozpočtový výhled, rozpočtové provizorium, změny rozpočtu, závěrečný účet. Financování obcí se skládá z příjmů a výdajů, přičemž obce mají daňové a nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace, kterými financují své výdaje. Největším zdrojem příjmů jsou daně, které tvoří DPH, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Výši daňových příjmů obec není schopna ovlivňovat, ale je schopna ovlivňovat nedaňové příjmy, mezi něž patří příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z prodeje neinvestičního majetku, z pronájmu majetku, z prodeje zboží a služeb, příjmy z vlastní správní činnosti, příjmy sankční povahy, které nemají vztah k daním a přijaté splátky poskytnutých půjček, případně příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků, ze sbírek a darů. Závisí na množství a struktuře majetku, a ve větší míře na vlastní ekonomické činnosti územních samospráv. Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje investičního majetku a finančních aktiv majících povahu majetkových podílů a přijaté dary pro investiční účely s výjimkou darů od zahraničních vlád a transferů z jiných úrovní vlády. Dotace jsou příspěvky od státu, které musí být vynaloženy přesně dle stanoveného účelu a vše musí být doložené doklady a účty. Naopak výdaje obcí patří mezi minusovou položku, jsou omezeny příjmy. Mezi výdaje v samostatné působnosti patří výdaje na provoz a údržbu mateřských a základních škol, výdaje na sociální péči, na zdravotnictví, na veřejnou bezpečnost a obecní policii, výdaje na veřejné osvětlení, údržbu hřbitovů a parků, na územní plánování, na údržbu místních komunikací a městskou dopravu, na údržbu a výstavbu bytů apod. Účetnictví veřejné správy se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Do konce roku 2009 se účetnictví řídilo vyhláškou č. 505/2002 Sb. Tato vyhláška byla od 1. 1. 2010 nahrazena vyhláškou č. 410/2009. Každá obec musí vést účetnictví transparentně a pravdivě a to dle směrné účtové osnovy. Finanční analýza obsahuje mnoho prvků, které je třeba spočítat a vyhodnotit, aby byla finanční analýza kompletní a podala relevantní informace. Je třeba spočítat následující ukazatele: vývoj finančních ukazatelů, grafické znázorňování vývoje, elementární metody finanční analýzy, absolutní ukazatelé, rozdíloví ukazatelé, analýza poměrových ukazatelů, vztahy jednotlivých ukazatelů. Vždy je třeba nezapomínat na to, aby hodnoty ukazatelů byly v doporučovaných mezích. Velmi důležité je to u ziskovosti, likvidity a aktivity. Je jasné, že každá obec (i podnik, živnostník) chce mít všechny ukazatele na příznivých hodnotách: co nejvyšší ziskovost, co nejnižší zadluženost, co nejnižší obrat položky v čitateli poměrového ukazatele, co nejvyšší obrat položky ve jmenovateli, co nejvyšší rentabilita, likvidita v doporučených mezích. Pokud obec (firma, živnostník) vykazuje dobrou finanční situaci a kvalitní ukazatele pro firmu znamenají mnoho pozitiv: dobré image na veřejnosti a úroveň řízení, příznivá aktuální situaci společnosti, splnění očekávaného vývoje, jednoduché stanovení cílů do budoucnosti. U všech ukazatelů je důležitý příznivý vývoj v čase. Pokud v průběhu několika let ukazatele vykazují nevhodný vývoj, je nutné, aby se nad nimi povolaná osoba zamyslela a učinila opatření, aby se ukazatele začaly vyvíjet pozitivním „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 310 směrem. K lepšímu zjištění vývoje ukazatelů je dobré používat grafické znázorňování vývoje, například za pomoci bodových, spojnicových, sloupcových či výsečových grafů. Město Chropyně vzniklo roku 1261, v dnešní době se jedná o město s velkým počtem malých i velkých firem, o město s pěkným vzhledem, dobrou infrastrukturou a spokojeným obyvatelstvem. Když se hodnotí finance obce, musí se spočítat a vyhodnotit (v porovnání s jinými obcemi a vývoj v čase) následující ukazatele: počet obyvatel, příjem celkem (po konsolidaci), úroky, uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků, dluhová služba celkem, ukazatel dluhové služby (v %), aktiva celkem, cizí zdroje, stav na bankovních účtech celkem, úvěry a komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, zadluženost celkem, podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %), cizí zdroje na 1 obyvatele, oběžná aktiva, krátkodobé závazky, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %), celková (běžná) likvidita. Na následující tabulce vidíme vybavenost a stručnou charakteristiku města Chropyně. Z tabulky lze vyčíst, že se jedná o menší město, které má ale dobrou občanskou vybavenost. Počet částí Katastrální výměra Počet obyvatel V produktivním věku Průměrný věk Pošta Banka, bankomat Základní škola, Mateřská škola Zdravotnické zařízení, lékárna Policie Dům s pečovatelskou službou Kanalizace Vodovod Plynofikace Kulturní dům Kino Veřejně přístupné hřiště Možnost ubytování Koupaliště, lázně, minerální pramen Benzínová pumpa železnice, autobus 2 – Chropyně a Plešovec 1 904 ha 5 140 3 562 34,2 Ano Ano, ano Ano, ano Ano, ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano, ano, ano Ano Ano, ano Rozpočet města je nutno vždy pečlivě analyzovat, protože se jedná o jednu z nejdůležitějších součástí finanční analýzy města. Rozdíl mezi skutečnými příjmy a výdaji města Chropyně kolísá, v letech 2008, 2006, 2005 a 2004 byl tento rozdíl kladný a skutečné příjmy převyšovaly skutečné výdaje. Největší schodek je zaznamenán v roce 2010. Na následujícím výčtu vidíme, jak se vyvíjel rozpočet města. 2010 -22 987,06 ztráta 2009 -1 788,22 ztráta 2008 321,05 zisk 2007 -3 639,24 ztráta 2006 2 396,98 zisk 2005 2 143,29 zisk 2004 2 154,67 zisk 2003 -1 046,28 ztráta Příjmy Chropyně zobrazuje následující tabulka, ze které lze vyčíst i jednotlivé složky příjmů. „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 311 Příjmy v tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem 2010 41 084,58 5 802,29 1 315,90 15 788,71 63 991,48 2009 41 808,08 5 081,88 8 891,98 29 691,74 85 473,68 2008 43 657,49 5 501,41 19 383,71 27 725,59 96 268,20 2007 41 142,48 6 384,27 2 086,09 27 613,81 77 226,65 2006 38 737,30 10 925,71 1 565,85 22 001,63 73 230,49 2005 38 763,10 5 041,17 1 663,30 33 437,44 78 905,01 2004 40 946,68 5 266,81 2 443,41 51 840,69 100 497,59 2003 33 118,03 3 826,45 14 420,55 32 452,06 83 817,09 Výdaje Chropyně zobrazuje následující tabulka, ze které lze vyčíst i jednotlivé složky výdajů. Výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem 2010 49 693,25 37 285,29 86 978,54 2009 53 479,09 33 782,81 87 261,90 2008 48 683,72 47 263,43 95 947,15 2007 52 590,03 28 275,86 80 865,89 2006 62 941,24 7 892,27 70 833,51 2005 52 446,70 24 315,02 76 761,72 2004 72 257,68 26 085,24 98 342,92 2003 64 657,29 20 206,08 84 863,37 Dále je nutné zhodnotit také analýzu aktiv, která patří do horizontální analýzy. Výše aktiv Chropyně každým rokem roste. V roce 2010 to bylo 319 554 720 Kč, zatímco v roce 2001 pouze 165 799 300 Kč. Nejvyšší částku aktiv tvoří hmotný majetek, který neustále roste, zatímco finanční majetek zůstává na stále stejné úrovní a výše nehmotného majetku kolísá, v posledním roce klesá. Výše oběžných aktiv tvoří zásoby a pohledávky, přičemž v roce 2010 Chropyně zaznamenala 43 650 Kč zásob a 3 343 050 pohledávek, což je vysoká část, která ale oproti roku 2009 klesla. Pasiva Chropyně také každým rokem rostou, v roce 2010 činily 319 554 720 Kč (z toho vlastní kapitál 276 674 080 Kč, cizí kapitál 42 880 640 Kč), v roce 2001 pasiva činily 165 799 300 (z toho vlastní kapitál 143 249 260 Kč, cizí kapitál 22 550 040 Kč). Likvidita Chropyně se vyvíjela velmi nestandardně, v roce 2003 byla velmi vysoká, postupem času klesala, až klesla až na příliš nízkou úroveň. Název ukazatele Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita 2010 0,18 0,17 0,10 2009 11,16 11,12 8,14 2008 11,52 11,48 9,02 2007 13,02 12,98 9,52 2006 18,66 18,61 15,49 2005 21,52 21,49 18,22 2004 30,83 30,78 25,54 2003 214,02 213,84 173,14 Analýzy zadluženosti je také velmi důležitá, protože vysoká zadluženost by mohla znamenat finanční potíže, nízká zadluženost zase neefektivní využívání zdrojů Název ukazatele Celková zadluženost Koef. samofinancování Finanční páka 2010 13,42% 86,58% 1,15 2009 0,55% 99,45% 1,01 2008 0,59% 99,41% 1,01 2007 0,53% 99,47% 1,01 2006 0,65% 99,35% 1,01 2005 0,76% 99,24% 1,01 2004 1,23% 98,77% 1,01 2003 11,10% 88,90% 1,12 2002 12,40% 87,60% 1,14 2001 13,60% 86,40% 1,16 Následující tabulka přehledně zobrazuje všechny důležité finanční ukazatele a jejich vývoj v letech. Vidíme, že počet obyvatel zůstává stále na téměř totožné úrovni, ale příjmy města prudce kolísají a to především mezi lety 2008 – 2009 – 2010. Aktiva, stejně jako cizí zdroje klesají, avšak růst cizích zdrojů byl v roce 2010 vysvětlen investicemi, což vysvětluje také úvěr a růst zadluženosti. Ukazatel 2010 2009 Počet obyvatel obce 5 129 5 091 Příjem celkem (po konsolidaci) 51 430 38 019 Úroky Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků Dluhová služba (DS) Celkem 244 9 662 Ukazatel DS v % 0,0047 0,2541 Aktiva celkem 319 554,72 272 995,91 Cizí zdroje 42 880,64 1 505,90 Stav na bank. účtech celkem 4 072,63 12 254,00 2008 5 095 52 197 2007 5 163 50 530 2006 5 277 66 088 320 0,0061 265 903,19 1 575,38 14 210,90 3 256 0,0644 220 488,80 1 162,33 11 061,37 2 154 0,0326 206 400,78 1 341,82 20 780,30 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 312 Úvěry a komunální dluhopisy PNFV a ostatní dluhy Zadluženost celkem Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v % Podíl zadluženosti na cizích zdrojích v % Cizí zdroje na 1 obyvatele Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Celková likvidita 15 000,00 258,196 15 258,20 0,1342 0,3558 8,36 7 459,33 42 622,44 0,1750 0 424,001 424,00 0,0055 0,2816 0,30 16 805,06 1 505,90 11,1595 0 584,925 584,93 0,0059 0,3713 0,31 18 144,95 1 575,38 11,5178 0 741,11 741,11 0,0053 0,6376 0,23 15 131,99 1 162,33 13,0187 0 3828,656 3 828,66 0,0065 2,8533 0,25 25 037,65 1 341,82 18,6594 Zastupitelstvo města každoročně sestavuje a schvaluje rozpočet, kdy během roku dochází k jeho modifikacím a z tohoto důvodu nám vzniká rozdíl mezi schváleným a skutečným rozpočtem. Z provedené analýzy byl učiněn závěr, že město sestavilo rozpočet s vyššími příjmy v roce 2004, 2005, 2006 a 2008. I když město vykazuje schodek, tak lze to odůvodnit tím, že vznikly větší investice, než byly naplánovány, ale zase na druhou stranu obohatí život obyvatel ve městě. Městu se daří dobře odhadovat své příjmy, ale už je to horší v oblasti výdajů. Nejvýznamnější položkou příjmů jsou samozřejmě daňové příjmy a poté dotace, což svědčí o tom, že se městu daří získávat dotace na své investiční, ale i neinvestiční akce. Z oblasti výdajů převažují běžné výdaje nad kapitálovými, kdy největší položkou jsou činnosti spojené s chodem úřadu, platy zaměstnancům, provoz organizačních složek atd. Finanční analýza obce není jednoduchou záležitostí a třeba brát v úvahu mnoho proměnných, které mají vliv na vývoj finančních ukazatelů. Vždy lze ale něco vylepšit tak, aby hospodaření byl ona lepší úrovni. V případě města Chropyně by bylo vhodné, aby město lépe hlídalo své pohledávky, kterých má opravdu mnoho. Bylo by vhodné zavést nějaký postih pro dlužníky, který by je přiměl pohledávky zaplatit co nejdříve. Krokem, který by mohl zvýšit příjmy města je zvýšení daňových příjmů (místních poplatků, sdílených daní), což ale není populární krok. Důležité je ale také stabilizovat a snižovat provozní výdaje, které by se měly udržet na přijatelné příjmy, měly by se eliminovat jejich výkyvy. Město se musí snažit získávat co nejvíce dotací, na které má nárok a zároveň s nimi neplýtvat. Je vhodné si také vytvořit dostatečné rezervy a stanovit si strategické priority. Je pozitivním faktem, že město Chropyně nemá finanční problémy a může bez problémů zabezpečovat potřeby svých občanů a rozvoj města. Proto také Chropyně plánuje mnoho investičních akcí, na které získá dotace z EU a město si tak zachová udržitelný rozvoj. ADRESA: Petra Šrámková Plešovec 26 Chropyně 768 11 Tel.: 605123074 [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 313 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 314 VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE MATEŘSKÁ ŠKOLA SLUNÍČKO HOLEŠOV Jaromíra Syřenová Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Článek se zabývá vícezdrojovým financováním příspěvkové organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov. Tato příspěvková organizace patří do sféry veřejného sektoru, je nezisková a své služby poskytuje za ceny nižší, než jsou skutečné náklady jí poskytovaných služeb. Tento typ organizace proto nelze provozovat na principu samofinancování. Příspěvkové organizace jsou financovány zejména z veřejných rozpočtů. Klíčová slova: nezisková organizace, příspěvková organizace, veřejný sektor, financování, peněžní fondy, peněžní prostředky, státní rozpočet, zřizovatel Abstract: This article deals with the multi-source funding of state-funded organization, a nursery school Sluníčko Holešov. This state-funded organization belongs to the sphere of the public sector, it is a nonprofit organization and it provides its services at lower prices than the actual cost of provided services is. That is why this type of organization cannot operate on the principle of self-financing. State-funded organizations are mostly financed from public budgets. Key words: non-profit organization,state-funded organization, the public sector, funding, money funds, the funds, state budget, founder Neziskové organizace, ať už se jedná o organizace veřejného (vládního) sektoru nebo soukromého neziskového sektoru, jsou nedílnou součástí národního hospodářství a slouží především k uspokojování veřejných zájmů a potřeb lidí ve společnosti. Na rozdíl od soukromého neziskového sektoru, který je financován ze soukromých financí a jeho vlastník je plně kompetentní rozhodovat o svém vlastnictví, je veřejný sektor financován převážně z veřejných rozpočtů, tedy z prostředků daňových poplatníků (tzn. nás všech), a je spravován státem (veřejnou správou). Veřejný sektor je například poskytovatelem určitých služeb, jako je vzdělání, zdravotní péče, obrana, právo a pořádek. Tak zvané „veřejné služby“ jsou z velké části zabezpečovány příspěvkovými organizacemi zajišťujícími činnosti převážně v oblasti školství, zdravotnictví, kultury a sociální péče. Existují dvě formy těchto organizací. Státní příspěvkové organizace zřizované organizačními složkami státu (ministerstvy a ostatními ústředními orgány) a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky (kraji, obcemi, městy). Ústřední orgány státní správy a jimi zřizované organizační složky státu a příspěvkové organizace se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Organizační složky a příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec nebo kraj, se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Mezi základními dokumenty závaznými pro oba typy příspěvkových organizací je rovněž zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro některé vybrané účetní jednotky. Organizace ve veřejných službách (zpracovávající větší i menší objemy finančních prostředků) získávají převážnou většinu finančních prostředků z veřejných rozpočtů a jsou na tomto zdroji závislé. I když je vidět nárůst významu samofinancování, jsou jiné finanční zdroje těmito organizacemi stále jen velmi málo využívané. Příspěvkové organizace hospodaří s těmito peněžními prostředky: získanými hlavní činností, z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu nebo kraje, ze svých peněžních fondů, získanými jinou nebo doplňkovou činností, dary od fyzických i právnických osob, poskytnutými ze zahraničí. Organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov patří mezi příspěvkové organizace, které byly zřízeny územním samosprávním celkem (obcí). Má dvě odloučená pracoviště, vlastní školní jídelnu a dvě výdejny stravy. Je jednou „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 315 z největších mateřských škol v regionu. Jejím hlavním posláním je zabezpečování kvalitní předškolní výchovy a vzdělávání dětí. V příspěvkové organizaci Mateřská škola Sluníčko Holešov je uplatňován systém vícezdrojového financování. Organizace hospodaří s peněžními prostředky z rozpočtu zřizovatele, s prostředky státního rozpočtu – kraje, s prostředky finančních fondů, finančními prostředky získanými hlavní a doplňkovou činností a s dary, které organizace přijala. Peněžní prostředky z rozpočtu zřizovatele. Finanční plán příspěvkové organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov je napojen na rozpočet svého zřizovatele města Holešov příspěvkem na provoz - transferem z územních rozpočtů. Ke konci kalendářního roku (v průběhu měsíce října) sestavuje ředitelka mateřské školy ve spolupráci s ekonomkou organizace předběžný finanční plán na následující kalendářní rok, včetně podrobného rozpisu plánovaných oprav a investicí, podle aktuálních potřeb organizace. Tento předběžný finanční plán je projednáván s finančním odborem a starostou města Holešov. Po schválení výše příspěvku zřizovatelem organizace sestaví finanční plán, do kterého zařadí ty opravy a investice, které jsou pro bezproblémový chod organizace nejdůležitější. Rozpis finančního plánu schvaluje na začátku kalendářního roku Rada města Holešova spolu s odpisovým plánem organizace. Zřizovatel určuje jako závazné ukazatele dodržení čerpání nákladů podle syntetických účtů a dodržení výše čerpání fondů. Jestliže organizace v průběhu kalendářního roku zjistí, že by z provozních či jakýchkoliv jiných důvodů mohlo dojít k nedodržení závazných ukazatelů a tím i k porušení rozpočtové kázně v organizaci, neprodleně toto oznámí zřizovateli a předloží návrh na úpravu finančního plánu organizace. V případě nedodržení závazných ukazatelů může zřizovatel uložit organizaci odvod do svého rozpočtu. O uložení odvodu rozhoduje svým usnesením rada obce. Prostředky ze státního rozpočtu, kraje. Mateřské škole Sluníčko Holešov je rovněž poskytován neinvestiční příspěvek na přímé vzdělávací výdaje, jako jsou platy, ostatní osobní náklady a ostatní přímé neinvestiční výdaje. Tyto prostředky jsou přidělovány z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a jednotlivým školám a školským zařízením je přerozděluje Krajský úřad Zlínského kraje, odbor školství, mládeže a sportu. Výše tohoto příspěvku se řídí podle výkonů organizace. Jednotkou výkonu pro Mateřskou školu Sluníčko Holešov je 1 dítě, pro školní jídelnu v mateřské škole 1 stravované dítě. Rozpis mzdových prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se provede prostřednictvím krajských normativů neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonů. Limit ostatních přímých ONIV (bez odvodů a bez náhrad za pracovní neschopnost) je stanoven rovněž na základě normativního výpočtu. Podkladem pro výpočet limitu počtu zaměstnanců a limitu mzdových prostředků pro zaměstnance jsou výkonové výkazy: „Výkaz o mateřské škole“ (S 1-01) podle stavu k 30. 9., kde se uvádějí počty dětí ve třídách s celodenním, polodenním provozem, počty dětí ve speciálních třídách, počty dětí se zdravotním postižením. „Výkaz o činnosti zařízení školního stravování“ (Z 17-01) podle stavu k 31. 10., kde se uvádí počet zapsaných dětí a ostatních stravovaných, počet odvážených jídel do výdejen. Závaznými ukazateli při čerpání této dotace jsou: limit počtu zaměstnanců, limit objemu prostředků na platy, limit objemu prostředků na ostatní osobní náklady, limit objemu prostředků na přímé ONIV a limit objemu prostředků na neinvestiční výdaje celkem. V roce 2011 jsou závazné ukazatele limitu objemu prostředků na platy a objemu prostředků na ostatní osobní náklady zvlášť stanoveny pro pedagogické a zvlášť pro nepedagogické pracovníky. Při překročení některého z těchto závazných ukazatelů se jedná o porušení rozpočtové kázně a postupuje se podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb. Tato dotace (transfer) je Krajským úřadem Zlínského kraje poskytována zálohově. Na konci účetního období organizace provede vyúčtování této dotace (transfer podléhající vypořádání). Případnou nevyčerpanou část zálohy na přímé vzdělávací výdaje organizace vrací zpět poskytovateli. Prostředky z finančních fondů. Organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov hospodaří s těmito peněžními fondy: rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Rezervní fond se od 1. 1. 2010 rozděluje na dva tituly – rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření a rezervní fond z ostatních titulů, například z přijatých peněžních darů, z dotací na úhradu provozních výdajů (které mají být pokryty z rozpočtu EU), z dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření se tvoří na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření vzniká v příspěvkové organizaci tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem vyšší, než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary ze zahraničí. Rezervní fond používají příspěvkové organizace k dočasnému překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě neuhrazených ztrát z minulých let, k úhradě sankcí (u příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky jen k úhradě sankcí za porušení rozpočtové kázně) a na rozdíl od příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu mohou příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky použít rezervní fond k dalšímu rozvoji své činnosti. Se „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 316 souhlasem zřizovatele může příspěvková organizace část svého rezervního fondu převést do fondu reprodukce majetku nebo investičního fondu (podle typu příspěvkové organizace). Investiční fond je tvořen těmito zdroji: z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, které jsou prováděny podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu (stanoveného v návaznosti na § 28 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.), z investičních dotací z rozpočtu zřizovatele a ze státních fondů, z výnosů z prodeje dlouhodobého majetku (u majetku svěřeného je zapotřebí souhlas zřizovatele, u vlastního majetku rozhoduje příspěvková organizace o prodeji sama), z darů a příspěvků od jiných subjektů, určených k investičním účelům, z převodů z rezervního fondu ve výši schválené zřizovatelem. Investiční fond používají příspěvkové organizace na financování pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, na jeho technické zhodnocení, k zabezpečení oprav a údržby majetku a k úhradě investičních úvěrů. Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky používají investiční fond také k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil. Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to až do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy u příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem, u státních příspěvkových organizací je to jen maximálně do výše 20 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provádí příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. Fond odměn je přednostně používán k úhradě případného překročení prostředků na platy. Fond odměn je určen především na odměny zaměstnancům. Jiné čerpání tohoto fondu u příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem není přípustné. U státních organizací není v zákoně ostatní použití tohoto fondu upraveno. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní plnění za vykonanou práci. Tvorba a čerpání fondu se řídí vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů – novelizována v roce 2010. Fond je určen zejména zaměstnancům organizace, jejich rodinným příslušníkům a důchodcům, kteří při prvém odchodu do důchodu pracovali u příspěvkové organizace, k uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb. Peněžní prostředky získané hlavní činností - úplata za předškolní vzdělávání. V Mateřské škole Sluníčko Holešov je stanovena (podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v souladu s ustanovením vyhlášky č. 43/2006 Sb., která upravuje vyhlášku č. 14/2005 Sb., (§ 6 a §7 vyhlášky) o předškolním vzdělávání) úplata za vzdělávání a školské služby (školné). O výši úplaty (školného), případně o jejím snížení nebo prominutí (děti se sociálním znevýhodněním) rozhoduje ředitelka školy. V posledním ročníku mateřské školy (předškoláci) se školné neplatí. Výše úplaty se stanovuje na období školního roku. Podle vyhlášky č. 43/2006 Sb. nesmí měsíční výše úplaty přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů. Do těchto nákladů se nepočítají finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu (přímé vzdělávací neinvestiční výdaje). Výše úplaty za vzdělávání v %, oproti průměrným neinvestičním nákladům na jedno dítě, se pohybovala v roce 2011 v této mateřské škole okolo 36 %. V roce 2011 a 2012 byla stanovena úplata za předškolní vzdělávání ve výši 300,- Kč za měsíc. Peněžní prostředky získané hlavní činností - tržby za stravné. Mateřská škola Sluníčko Holešov má svou vlastní školní jídelnu a dvě výdejny stravy. Výdejny jsou při odloučeném pracovišti mateřské školy v Tučapech a ve Všetulích. Tato školní jídelna má kapacitu 500 vařených jídel. Poskytuje závodní stravování zaměstnancům této organizace, a to v souladu s § 236 zákoníku práce, a dále podle vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Závodní stravování je vlastním zaměstnancům poskytováno za cenu nákladů na potraviny. Tato cena je snížena o příspěvek z FKSP, který v této organizaci činí 5,- Kč. Za tuto sníženou cenu je zaměstnanci organizace poskytováno jedno jídlo denně, pokud jeho přítomnost v práci trvala alespoň tři hodiny. Školní jídelna rovněž poskytuje školní stravování pro děti (žáky). Toto stravování je upraveno v zákoně č. 561/2004 Sb., zejména v § 119 a 121, a rovněž prováděcí vyhláškou č. 107/2005 Sb., která je aktualizovaná vyhláškou č. 107/2008 Sb. Strava je poskytována dle výživových norem a v rámci rozpětí finančních limitů na nákup potravin. Finanční normativy jsou rozděleny podle věku dítěte (věkových skupin). Dítě je zařazeno do příslušného normativu, a to podle věku, který dosáhne v daném školním roce. U Mateřské školy Sluníčko Holešov se jedná o dva finanční normativy, a to pro děti od 3-6 let a pro děti od 7-10 let. Úhrada za školní stravování dětí v mateřské škole je ve výši finančního normativu pro příslušnou věkovou skupinu strávníků. Žáci mateřské školy tedy hradí jen náklady na skutečně spotřebované potraviny. Výše stanovených normativů se pohybovala na dolní hranici finančního limitu. Vyšší nárůst normativů nastal až od 1. 3. 2011, a to na základě doporučení České školní inspekce. Zaměstnancům organizace a dětem jsou podávána stejná jídla. Ze školní jídelny se rovněž vyváží na základě smlouvy o stravování strava pro děti v příspěvkové organizaci Mateřská škola Martinice, jejímž zřizovatelem je obec Martinice. Tito žáci platí jen náklady na spotřebované potraviny. Věcné náklady za tyto odebrané obědy hradí „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 317 zřizovatel této mateřské školy. Dary fyzických a právnických osob - Organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov je oprávněna přijímat dary od fyzických i právnických osob, a to výhradně do vlastnictví zřizovatele, jak je stanoveno ve zřizovací listině této příspěvkové organizace. Přijímá věcné i finanční dary na základě „Smlouvy o poskytnutí daru“, a to podle podmínek stanovených zřizovatelem. Přijatými dary byly zejména učební pomůcky pro děti nebo drobný dlouhodobý hmotný majetek (vybavení tříd mateřské školy). V pořizování učebních pomůcek jsou dary poskytnuté této organizaci důležitým zdrojem financování. Na učební pomůcky jsou organizaci ze státního rozpočtu a z rozpočtu zřizovatele poskytovány každoročně stále nižší finanční prostředky, které jsou pro Mateřskou školu Sluníčko při tak velkém počtu dětí nedostačující. Doplňková činnost - Mateřská škola Sluníčko Holešov využívá nebo využívala tyto okruhy doplňkové činnosti, které má povoleny vykonávat na základě její zřizovací listiny: pronájem nebytových prostor praní, žehlení, oprava a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží (byla provozována od 1. 1. 2006 do 31. 8. 2010) Tyto doplňkové činnosti vede organizace v účetnictví odděleně od činnosti hlavní. Společné náklady na hlavní a doplňkovou činnost (energie, služby), pokud nejsou zjistitelné například na základě odečtu (vlastní vodoměr, elektroměr v prádelně), se klíčují. Pronajímaná plocha, která se používá v hlavní i doplňkové činnosti, se rozpočítává, a to v poměru počtu hodin, kdy se pronajímaná plocha používá v hlavní činnosti, k počtu hodin, kdy se pronajímaná plocha používá v doplňkové činnosti. Cena je tvořena v doplňkové činnosti materiálními náklady, režijními náklady a přiměřeným ziskem. Zisk (kladný hospodářský výsledek) z doplňkové činnosti se po zdanění spojí s výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a tento je pak rozdělen na základě schválení rozdělení hospodářského výsledku zřizovatelem do fondů organizace. Graf. č. 1: Příjmy příspěvkové organizace Mateřská škola Sluníčko Holešov v roce 2011 Zdroj: Mateřská škola Sluníčko Holešov, Výroční zpráva 2011 V těchto příjmech je pro mateřskou školu zásadní neinvestiční příspěvek ze státního rozpočtu (kraje), který je poskytován na přímé vzdělávací výdaje (jako jsou platy, ostatní osobní náklady a ostatní přímé neinvestiční výdaje) a příspěvek na provoz, poskytnutý z rozpočtu zřizovatele. Výše těchto příjmů se pohybují okolo 88 %. Zde jasně vidíme, že Mateřská škola Sluníčko je financována převážně z těchto dotací a příspěvků. Důležitými příjmy organizace jsou rovněž prostředky z finančních fondů. Zejména příjmy z rezervního fondu, kterým se posiluje investiční fond organizace a který je zapojován do rozpočtu organizace a využíván zejména na finančně náročnější opravy. Nejvyšší podíl na příjmech získaných z hlavní činnosti mají tržby za stravné dětí, zaměstnanců a úplata za předškolní vzdělávání. Mateřská škola také přijímá dary od fyzických a právnických osob. Jedná se zejména o věcné dary, jako jsou učební pomůcky pro děti a vybavení do tříd mateřské školy. I tyto sponzorské dary jsou pro organizaci důležité, a to hlavně v posledních letech, kdy organizace pociťuje nedostatek finančních prostředků určených na učební pomůcky pro děti. Příjmy z doplňkové činnosti jsou v organizaci v současné době minimální a nevýznamné, organizace pouze v malé míře pronajímá nebytové prostory. Mateřská škola Sluníčko Holešov by se měla zabývat možností využití finančních prostředků z evropských fondů a rozšířením doplňkové činnosti. Organizace je zcela závislá na dotacích a příspěvcích, bez kterých by se jen stěží obešla. Přitom jakékoliv změny v legislativě a při přerozdělování finančních prostředků, jak na platy zaměstnanců, tak na provoz v hlavní činnosti, mohou být pro organizaci velmi významné. Další hrozbou v budoucnosti je i úbytek počtu dětí ve vzdělávacím systému, a to zejména vlivem demografického vývoje, což by mělo za následek i snižování výše poskytovaných finančních prostředků. Závěrem lze říci, že veřejný sektor, který je nedílnou součástí národního hospodářství, je velmi složitá oblast, jež se neustále vyvíjí. Veřejný sektor je financován z veřejných rozpočtů, tzn. z daní a poplatků vybraných od domácností a firem. Školský systém je jednou ze součástí tohoto sektoru. Na veřejné finanční prostředky, které jsou přidělovány na „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 318 základě normativního financování, mají podle zákona nárok organizace, jež jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. V současnosti je jedním z hlavních úkolů těchto subjektů zajistit efektivnost při vynakládání finančních zdrojů rozpočtové soustavy, a to zejména nyní, v době, kdy se objevují problémy v oblasti veřejných financí a v době různých vládních opatření. LITERATURA: [173] MORÁVEK, Z.; MOCKOVČIAKOVÁ, A.; PROKŮPKOVÁ, D. Meritum Příspěvkové organizace 2011. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 344 s. ISBN 978-80-7357-626-4. [174] NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací (po novele zákona o účetnictví). Praha : INTES, 2004. 243 s. ISBN 80-239-2423-0. [175] NOVOTNÝ, J.; LUKEŠ, M. Success Factors and Volunteerism in Non-profit Organizations in the Czech Republic. Praha : Oeconomika, 2009, 167 s. ISBN 978-80-245-1474-1. ADRESA: Jaromíra Syřenová Mateřská škola Sluníčko Holešov Havlíčkova 1409 769 01 Holešov [email protected] „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 319 „PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 320 PŘÍČINY A DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU REGIONU ZLÍN Zuzana Viktoříková Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kroměříž Abstrakt: Tato bakalářská práce provádí analýzu nezaměstnanosti v letech 2000 – 2011 a návrh možných řešení ke zlepšení stávající situace. Zabývá se problematikou nejen z pohledu uchazeče, ale také pohledy zaměstnavatele a Úřadu práce. Nezaměstnanost je problémem vážným a obtížně řešitelným. Nutnost však je, řešit tuto problematiku co nejdříve a co možná nejefektivněji, aby se míra nezaměstnanosti nadále nezvyšovala a v nejkratší době se podařila optimalizovat. Klíčová slova:Nezaměstnanost, aktivní politika nezaměstnanosti, problematika nezaměstnanosti V součastné době jsou v mnoha obdobách skloňovány pojmy jako nezaměstnanost a rekvalifikace, což jsou základní pojmy v této oblasti. Složitou situaci popisuje nedostatečně flexibilní trh práce a procesy, které na něm probíhají. Podrobněji je řešena problematika nezaměstnanosti, se kterou souvisí důsledky, které dopadají na jedince během ztráty zaměstnání a ovlivňují další jeho život. Zároveň se řeší nejčastější rizikové skupinami, které se na trhu práce vyskytují. Charakteristika trhu práce, nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti v ČR. Důležitým faktorem je rovněž zjištění, k jakým změnám na trhu práce dochází. Zároveň na základě odborných článků této problematiky je definice skutečnosti, které se dějí na trhu práce. Důležitou částí je analýza nezaměstnanosti, uchazečů o rekvalifikace a jejich úspěšnost na trhu práce ČR. Ze zjištěných analýz je patrné, že nezaměstnanost je ovlivněna, jak světovou hospodářskou krizí, tak sezónními prácemi. Současně lze vyhodnotit, že se na trhu práce vyskytují především mladí lidé v průměrném věku, který se pohybuje v rozmezí 20 – 24 let, tito uchazeči se umí lépe přizpůsobit podmínkám na trhu práce. Nejen věk, ale také jejich vzdělání hraje v této oblasti svou roli. Uchazeči o zaměstnání s vyšším vzděláním mají tak lepší uplatnitelnost na trhu práce než lidé bez vzdělání. V současné době jsou největším problémem uchazeči o zaměstnání s výučním listem. V souvislosti s nedostatkem volných pracovních míst dochází k rostoucímu stavu zájemců o rekvalifikace. Za poslední 3 roky se rekvalifikací zúčastnilo v průměru 33 000 uchazečů o zaměstnání, jejich úspěšnost umístění dosáhla v průměru 82 %. Na základě získaných skutečností z analýzy vybraných krajů, lze vyhodnotit, že ve vybraných krajích ČR dochází k rostoucímu počtu nezaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností a osob, které pečují o dítě do 15 let věku. Co se týče věkového složení, tak situace je podobná jako u analýzy v celé ČR, poměrná část uchazečů spadá na osoby ve věku 20 – 34 let a osoby ve věku 50 – 54 let. Vzdělanostní struktura odpovídá stejnému stavu jako v celé ČR, ovšem nezaměstnanost je spíše krátkodobá, tedy do 3 měsíců. Počet uchazečů v rekvalifikaci roste,