ZDE

KLICPERÁČEK
Úvod
Vítáme Vás v novém díle našeho školního časopisu Klicperáček. Dnes
se zaměříme na velmi rozrostlé a zajímavé téma – HUDBA. A na co
se můžete těšit? Dozvíte se něco málo o historii hudebních stylů,
přečtete si něco zajímavého o kapelách a známých interpretech.
Nebude chybět ani malá hudební anketa. Na závěr můžete zkusit
vyřešit nejrůznější hádanky a kvízy a začíst se do dalších dílů
populárního příběhu – který si u Vás mimochodem získal velikou
oblibu – Memoáry vraha ve tmě.
Naše redakce doufá, že se Vám toto číslo zalíbí a že se něco
zajímavého dozvíte. Snad si každý najde to své. ☺
Vaše milá redakce
(Blanka Nečesaná, Bára Konvalinová, Petra Khorelová)
Připravili žáci 2. stupně.
Hudba
Co je pro nás hudba? Na tuto otázku každý odpoví jinak, protože ji
každý vnímá po svém. Naši prarodiče, rodiče preferují jiné styly než
my. Dennodenně koukají a poslouchají Šlágr, kde jim hraje Eva a
Vašek. My si mezitím „zavirováváme“ své mozečky popem, hip
hopem, rapem, metalem a dalšími novodobými žánry. I když
posloucháme jakýkoli žánr, styl, je pro nás všechny hudba něčím, co
nás obohacuje, naplňuje, uklidňuje, rozveseluje.
Každý poslouchá také hudbu jinak. Například při odpočinku nebo
učení, při běhu, při vaření, ale i v práci. Každá hudba také v nás
vyvolává různé pocity. Při rychlé hudbě se nám chce hned tančit, při
pomalé se nám vybavují vzpomínky a spouštějí se nám z očí slzy. Ale
i přes to hudbu každý miluje.
Hudba je prostě nezbytnou součástí našich životů.
Spojování:
Spoj interpreta s jeho dílem:
Voxel
Pocity
Tomáš Klus
Teď a tady
Verona
Kolotoč
Ben Cristovao
V naší ulici
Kryštof
Celibát
Chinaski
Hrobař
Kabát
Křídla z mýdla
L. Leinerová, B. Víghová
Slza
Každý ráno
Míša Lehká
Pop music
V případě hudebního stylu pop music se jedná o hudbu obvykle s výraznou
zpívanou melodií. Nebývá na poslech příliš složitá, neboť hlavním cílem
každé popové písně je stát se hitem a zalíbit se co největšímu počtu
posluchačů. Skladby se zpravidla skládají ze slok a refrénů. Texty mívají
nenáročná, opakující se témata. Popové skladby bývají nahrávány a
vydávány zpravidla s cílem komerčního úspěchu.
Pop nejčastěji tvoří mezi hudebními styly kombinace, které značí obvykle
zaměření původního stylu na populární způsob interpretace. Často ho lidé
nazývají „neuměleckým“ hudebním stylem.
Pop jako hudební žánr vznikl na začátku šedesátých let 20. století po ústupu
rock & rollu. Za první průkopníky popu lze považovat The Beach Boys, The
Four Seasons. Světově známá je skupina Elán, Madonna, Michael Jackson i
zpěvák Karel Gott.
Vítek Karásek
Country
Americký hudební styl, který vznikl na konci 18. století, ale
oblíbený se stal především ve 20. století. Výrazné ovlivnění country
mají na svědomí irští, francouzští a španělští přistěhovalci.
Mezi typické nástroje pro country patří kytara, steel kytara,
housle, baskytara, bicí, klávesové nástroje a harmonika.
Country vzniklo ze směsice stylů jako blues, folk, spirituál,
gospel, keltská lidová hudba. Texty písní jsou často inspirovány
příběhy Divokého západu nebo každodenním životem.
A co je to steel kytara?
Steel kytara je zvláštní elektrofonický hudební nástroj. Jedná
se o upravenou havajskou kytaru, která byla konstrukčně doplněna o
sadu pedálů a kolenní páku.
To umožňuje v průběhu hraní plynule měnit ladění nástroje a
měnit jeho jednotlivé tóny.
Petra Khorelová a
Bára Konvalinová
Heavy metal
‚‚Heavy metal – to je výraz boje o život, o vlastní identitu. Kluci si
pořizují lepenkové napodobeniny kytar a s nimi ‘drhnou‘ před
zrcadlem. Tahle hudba jim dodává sebevědomí a sílu do života.‘‘ –
Ian Dury
Heavy metal je druh hudby, který se objevil na přelomu 60. let a 70.
let ve Velké Británii a USA.
Kořeny má
v hardrockových skupinách, které
vytvořily nový hudební styl,
charakteristický
používáním elektrických
kytar a bicích. Průkopníci heavy
metalu
jako Led
Zeppelin a Deep Purple si vybudovali rozsáhlou
posluchačskou základnu. Již od svých počátků měl
heavy metal velký počet fanoušků, kteří jsou
známí jako metalisti, metaláci či metláci.
Od poloviny 90. let získávají ohlas nové styly jako nu metal (mají
prvky funku a hip hopu) a metalcore (extrémní metal a hardcore
punk). Tyto nové styly posunuly hranice tohoto žánru, ale death
metal a black metal zůstaly i nadále záležitostí uměleckého podzemí.
Heavy metal je typický energickým tempem a razantností. Strohé,
prudké a izolované rytmické části se spojují do rytmických frází s
osobitou, často trhavou strukturou. V heavymetalových písních se
používají delší rytmické figury, jako např. celá nota, anebo čtvrťová
nota s tečkou nebo delší akordy v pomalých „power baladách“.
Peace, Love, Unity, Having Fun (mír, láska, jednotnost a bavení se). Tak je
roku 1977 takto stanovil DJ Afrika Bambaataa.
Já tenhle styl hudby poslouchala, když mi bylo asi 12 let, ale časem
mě omrzel a teď už ho nějak neposlouchám. Nevadí mi tenhle žánr,
ale moc ho nevyhledávám. Každopádně představitelé jsou boží. ☺
• Pět základních elementů Hip hopu
Deejaying – vytváření hudebních mixů (koláží) prostřednictvím dvou
gramofonů a mixážního pultu.
Emceeing – vokální projev postavený hlavně na rytmizaci jazyka, hře se
slovy a komunikaci s publikem.
Beat boxing – napodobování bicích nástrojů za pomoci lidského hlasu.
B-boying (Breaking) – druh nepárového pouličního tance využívající
zejména akrobatické prvky.
Graffiti writing : je umění, při kterém se barvami sprejují nevyužívané
prostory. Většina lidí to považuje za vandalismus. Dle mého názoru, pokud
se graffiti objevují na místech, která jsou k tomu určena, je to v pořádku.
V opačném případě se jedná o vandalismus.
Lucie Leinerová
Hip hop
Historie
Hip hop je název
hudebního
stylu,
který vznikl počátkem 70. let v New Yorku. Jeho kořeny sahají až na ostrov
Jamajka, odkud pochází většina prvních hiphoperů. Takzvaný „ otec hip
hopu“ je DJ Kool Herc a základním hiphopovým mottem jsou čtyři hesla:
Hip hop v Česku
Prvními experimentem v Česku byla hudební dvojice Manželé. Ti jako první
předvedli před českým publikem rap, což byl velký hit, jehož název byl Jižák,
Jižák.
Jan Pešek
RockaAlternativnírock
Rock jako takový je „zplozeninou“ rock’n’rollu, blues a country, což může
znít zvláštně, ale poslouchá se dobře. Vznikl kolem roku 1960 a rozšířil se
hlavně ve Velké Británii díky zpěváku Elvise Presleyho a The Beatles. Z rocku
vzniklo mnoho pod-žánrů, kterými jsou: pop rock, blues rock, folk rock a
takhle bych mohl pokračovat celý den. V rocku se hraje hlavně na různé
druhy kytar, bicí nástroje a klávesové nástroje.
…nejprodávanější album světa je Thriller od Michaela Jacksona (110
mil ks)
Křesťanský rock
Další zajímavý podžánr vznikal zajímavě. Vzhledem k tomu, že křesťanství
nebere dobře nové žánry hudby a nazývá je „satanistické“, tak si utvořili
vlastní rock, který se překvapivě nazývá křesťanský rock.
Alternativní rock
Podžánr rocku, který vznikl z punk-rocku kolem roku 1980. Od normálního
rocku se liší hlavně stylem hraní na elektrickou kytaru. Ze začátku se
alternativní rock hrál hlavně
v podzemních místnostech, ale
časem se stal populárním i na
povrchu. V pozdním 20. století
se popularita žánru
rozrostla.
…hudba patří mezi 5 nejoblíbenějších věcí na
světě
…PSY je autorem nejpopulárnější písničky na You Tube
Gangnam Style, která má téměř 2,5
miliardy zhlédnutí
Miroslav
Dohnal
…průměrný věk lidí chodících na
koncerty je 28 let
Víte, že…
…53% studentů poslouchá při učení
…Gaga znamená v překladu hloupá, stupidní
…otec Katy Perry je knězem
hudbu
…při poslouchání hudby jsme o 15% aktivnější ve sportu
Hoggy, a Lukáš Bundil, který mimo jiné je i hlavním zakladatelem této
kapely.
…Beatles použili 613 krát slovo LOVE ve svých
písničkách
Slza v Česku působí od roku
2014, kdy na podzim vydala
první svůj singl Lhůtu záruční,
která
si
získala
velkou
popularitu. Minulý rok vydala
kapela svoji první desku
s názvem Katarze, za niž získali
2x ocenění platinové desky.
•
…popová hudba narušuje soustředění během učení
…každá písnička, kterou jsme si oblíbili, je spojena s nějakou naší
vzpomínkou
Petra Khorelová
Slza
Věřte nebo ne, pokud si myslíte, že kapelu Slzu neznáte, tak vám řeknu, že
určitě znáte! Jejími členy jsou Petr Lexa, na You Tube vystupující jako
•
•
•
Petr Lexa se zúčastnil televizní soutěže Hlas, kde se dostal do finále.
Poté také 2x zkoušel štěstí v Československé superstar.
Petr Lexa prohlásil, že název kapely nemá působit vůbec smutně,
protože nejsou jen slzy smutku, ale i slzy štěstí! ☺
Slza v červnu 2015 na festivalu Utubering získala cenu diváků.
Kapela nahrála hlavní znělku pro český seriál Přístav, ve kterém
mimochodem hraje i Petr.
Kapelu Slzu si ráda poslechnu
v rádiu, ale v mobilu její
písničky nemám! ☺
Blanka Nečesaná
Hudební anketa
Tato malá anketa se uskutečnila pouze mezi žáky, kteří patří do redakce
Klicperáčku. Odpovídalo dohromady dvanáct žáků, osm dívek a čtyři kluci.
Výsledky nás u některých grafů překvapily, ale u některých jsme výsledky
předpovídali. A co vy? Překvapily vás nějaké odpovědi? ☺
PSY
PSY, vlastním jménem Pak Če-sang
je jihokorejský rapper a tanečník,
který svoji slávu získal takzvaně
skoro přes noc. Jeho nejslavnější
song - Gangnam style – se stal
hitem a dobýval celý svět. Ke dni 26.
1. 2016 měl přesně 2 505 116 314
zhlédnutí na You Tube a přes 10
milionů „To se mi líbí“. Text tohoto
hitu a vlastně i dalších písniček
tohoto rappera, je složen převážně
v korejštině a obsahuje i pár anglických frází. Gangnam style nazpíval
se svojí kapelou.
•
•
•
•
Blanka Nečesaná, Petra Khorelová a Bára Konvalinová
Výslovnost jména PSY [psáj]
V rozhovoru prohlásil, že se na rappera vůbec nehodí - je
oplácaný, neposiluje, není nejmladší a hezký.
Videoklip k písničce Gangnam style je nejsledovanějším
videem na serveru You Tube vůbec.
Jeho taneční kreace v klipu Gangnam style mají představovat
jízdu na koni.
A jaký je váš názor, líbí se Vám? Lze ho považovat za zpěváka?
Přemýšleli jste, proč má tolik zhlédnutí?
Blanka Nečesaná
Jak se hudba řekne v jiných jazycích?
Příběhy na pokračování od Lindy Kolčové.
1. česky – hudba
Memoáry vraha ve tmě (3. díl)
2. anglicky – music
A tak to šlo dál. Den za dnem. Noc za nocí. Moje duše černala a tmavla
a z rukou už nešla smývat všechna krev. Viděl jsem ji tam pořád, i když
jsem si je umyl nastokrát. Pomalu jsem zapomínal na to, čím jsem byl, a
jenom jsem cítil, čím se stávám. Z plnění snad mého osudu se stala
závislost. Dávky jsem potřeboval každých pár dní.
3. německy – musik
4. rusky – мýзыка
5. francouzsky – musique
Pak za mnou ale přijel jeden z mých dobrých přátel. Prý že o mě má
strach, když žiju v tomhle městě. Byl to „fajn pokec“, jenom kdyby se
pořád nevyptával na ni. Nechtěl jsem mu říkat, že je mrtvá. Nestál jsem
o lítost a poplácávání po rameni. Nestál jsem o další „to bude dobré“,
hlouposti, kterými mě krmilo těch pár, kteří věděli, s kým jsem byl. Ale
nešlo to. Ptal se na ni. Jak se má a jak se nám spolu daří. Vpálil jsem mu
to do obličeje. To že už nijak, že už není a že už nikdy nebude.
6. italsky – musica
7. španělsky – música
8. polsky – muzyka
9. řecky – μουσική
Zkoprněl a díval se na mě. Pak vstal a bez slova mě objal. Nic neřekl,
jenom mě prostě objal. Pak se odtáhl a zmizel v kuchyni. Když se vrátil,
měl ruce lahev whisky. Prý to byl dárek nebo něco takového, ale že se
prý teď potřebuju pořádně opít. A tak jsme pili. Na žal. A na smutek.
Mlčky jsme pili další a další rundu, až už nebylo nic. Mně to nevadilo. A
jak na tom byl on, vážně nevím, protože „zařezával“ na mém gauči.
10. velština – cerddoriaeth
Míša Lehká
Memoáry vraha ve tmě (4. díl)
A já jsem usnul taky. Prospal jsem dva dny. A když jsem se pobudil, můj
kamarád tam stále byl. Udělal něco jako snídani a vytáhl mě ven. Vytáhl
mě na střelnici a pak ještě do hospody, kde jsem dlouho nebyl. Všichni
byli rádi, že tam jsem a mně bylo po pár měsících konečně líp.
Možná že jsem začal i normálně žít. Protože, když jsem se podíval
ke kalendáři, a zjistil, že jsem už tři týdny nelovil, byl to zvláštně
uspokojivý pocit. Šel jsem na hřbitov. Pro svůj nůž. A taky na návštěvu.
Vylil jsem si srdce a pak zamířil do útulku. Někoho jsem k sobě
potřeboval, samota byla na draka. Koupil jsem si toho nejvíce
zablešeného oříška, kterého tam měli. Vedl jsem si ho domů, umyl ho a
dal mu jíst. Byl přítulný, tak jsme si spolu sedli na můj trochu otrhaný
gauč a koukali do zdi. Já jsem přemýšlel. Tak různě, ale nejvíc o životě.
O tom, jak jsem ho bral a o tom, jak se noví lidé rodí.
Přemýšlel jsem, proč vlastně zabití člověka se trestá vězením a zabití psa
se neřeší nijak, pokud to nikdo nevidí. V čem je vlastně člověk odlišný?
Jenom v tom, že umí mluvit a přemýšlet. To je všechno. Ale jak k tomu
přijdou ta zvířata, která jsou vlastně jenom obětí evoluce? Není to fér. A
nikdy nebylo. Zavrtěl jsem nad tím hlavou. Tohle nevyřeším. Zavřel jsem
oči a usnul.
Kdybych jenom tušil, že můj znovu získaný život nemá dlouhé trvání….
Hluk. Zmatek. Všechno bylo rozmazané. Slyšel jsem štěkat svého oříška.
Nevěděl jsem, co se děje. Ale pak jsem pochopil. Našli mě. Ruce jsem měl
za zády, hlavu skloněnou. Něco mi říkali, neposlouchal jsem. Pes se mě
pokusil bránit. Udělal jsem dobře, že jsem si ho pořídil. A benga si u mě
šplhli, když ho zavřeli do vedlejší místnosti a rovnou mu jednu nevypálili
mezi oči, jako to mají ve zvyku.
Naložili mě do auta. Někam se mnou jeli. Celou cestu jsem přemýšlel nad
svými hříchy. Nad sebou samým. Věděl jsem, že se přiznám, věděl jsem, že
mě čeká křeslo. Kolik jich bylo dohromady? Deset? Možná patnáct.
Nepamatoval jsem si všechny. Věděl jsem jenom, co dělají, komu ubližují, a
že mají být potrestáni. Když jsem vystoupil, všude byli fotografové,
reportéři, ale žádný rozzuřený dav. Lidé spíš křičeli milost.
Provedli mě kolem nich a rovnou do výslechové místnosti. Usadili mě a
poslali na mě nějaké dva ostřílené policajty. Zkoušeli hrát hru hodný a zlý
policajt. A tak, když ten zlý s knírkem udeřil už po páté do stolu, nedalo mi
to. „Nic nepopírám. Všechno přiznávám. Já jsem je zabil. Ale jenom pro to,
že vy jste zkorumpovatelní parchanti, kteří se báli. Nemáte zač,“ shrnul
jsem výpověď s důvodem. Bylo to jediné, co jsem jim tam řekl. Ale asi jim
to stačilo, protože pak odešli, já zůstal sám…
O pár dní později, kdy podezřele rychle proběhl soudní proces, jsem už
seděl na své tvrdé posteli a koukal do zdi. S nikým jsem se nebavil, jenom
jsem přemýšlel. A tak jsem si obstaral papír a tužku a začal jsem psát. Psal
jsem o tom, jak to všechno začalo. O tom, co jsem cítil a o tom, co mě
k tomu vedlo. Jak mě to změnilo, ale že ničeho nelituju. Psal jsem dny a
noci. Nic jiného jsem nedělal. Kromě povinných vycházek ven nebo prací
v kuchyni. Ale jednoho dne jsem dopsal. A věděl, že už tady nic není. Chtěl
jsem, aby svět věděl, co jsem byl, ale že jsem tím nikdy být nechtěl. Že jsem
nebyl zlý, ale jenom oběť okolností zvané láska a pomsta…
Úmrtí list Andrew Blacka.
Příčina smrti: zlomený vaz
Čas a datum smrti: 14. 5. 1984, 6:00
Příčina smrti: Udušení z oběšení
Místo: Cela 195, vězení Rikers Island, New York.
Policista dopsal poslední řádky a dokument založil do desek s nadpisem
Andrew Black. Byl v branži krátce, ale doposud žádný případ v něm
nezanechal tolik pocitů jako tento. Přiložil víko a přelepil páskou. Nadepsal
fixou datum a uložil do skladu. Když se vrátil k sobě do kanceláře, už tam
nebyl sám, ale i se svým velitelem. „Uzavřel jste to?“
„Ano, pane. Uzavřel.“
„Ale nemáte z toho radost?“
„Ne.“
„Mohu se zeptat proč?“
„Byl to svým způsobem hrdina, pane,“ a pohladil fotku své zavražděné
manželky…
…………. poslední závěrečný díl příště