TREVÍR

TREVÍR
Trier, česky Trevír, je asi nejstarší město v Německu. Kdysi byl pokládán za
druhý Řím. Bývalá rezidence šesti římských císařů je pokladnicí římských
památek. Město leží na řece Mosele nedaleko hranic s Lucemburskem.
Šestnáct let před Kristem ho
založil údajně císař Augustus na
místě moselského sídliště Treverů. Ve 3. a 4. století byl Trevír
hlavním městem provincie Belgica prima. V 5. století mělo město neuvěřitelných 50.000 obyvatel, ale bylo dobyto a zpustošeno germánskými kmeny a už
nikdy potom se mu nepodařilo
dosáhnout postavení, jaké mělo
do té doby. Zdejší arcibiskupové
patřili od 13. století mezi krá- Pohled z Porta Nigra na město
lovské volitele - kurfiřty. Později
postupně dostával barokní ráz a opět se rozrostl, ale za 2. světové války byl
značně poškozen. Zničena byla celá třetina města. V současnosti je Trevír
restaurován, je sídlem biskupa, univerzit, přístavním městem říčních lodí a
významným turistickým centrem.
EMBED Word.Picture.8
Nejvýznamnější památky: Černá
brána, zvaná Porta Nigra byla postavena ve 3. století ze světlého pískovce, ten ale časem ztmavnul. Římské
císařské lázně pocházejí ze 4. stol.
Kolem roku 310 byla ve městě vybudována římská bazilika. Tehdy sloužila jako trůnní sál, později za franské
vlády jako královská falc. Střecha a
dřevěný kazetový strop byly zasaženy v době 2. světové války a
později rekonstruovány. Nyní bazilika
slouží jako evangelický kostel.
Počátky trevírského dómu sv. Petra sahají do římské doby. Chrám byl v
průběhu staletí mnohokrát poničen a přestavován. V 11. století byla přistavěna
románská část, o století později nový chór a ve 13. století křížová chodba.
Kostel dostal gotickou klenbu, zásahy do architektury byly provedeny i za doby
baroka.
Lucembursko
ECHTERNACH
Historická expozice v benediktinském opatství sv. Wilibrorda. Křesťanství zde
šířili irští mnichové a jejich iluminované manuskripty jsou skvosty středověkého
umění. V klášterním muzeu si lze prohlédnout jejich kopie, stejně jako se
seznámit se způsobem jejich výroby v rekonstruované písařské dílně.
VIANDEN
Městečko s mistrně zrekonstruovaným
hradem je nezapomenutelným zážitkem.
Jeho mohutná silueta na kopci nad
řekou inspirovala mnohé umělce včetně
Victora Huga, jenž zde nějaký čas
přebýval a tvořil. Nachází se zde i jeho
muzeum. Hrad je uváděn jako jedno
z možných míst narození Jana Lucemburského.
LUCEMBURK
Lucembursko, jeden z nejmenších
a zároveň nejbohatších států světa,
je ukázkovým příkladem toho, že i
malé národy dokážou dosáhnout
velkých věcí. Lucemburk je hlavním městem půlmilionové zemičky.
Jeho název byl poprvé zaznamenán r. 963, když jakýsi hrabě
Siegfried získal malé opevnění na
skále nad říčkou Alzette. Tenkrát
se hrádku říkalo Lucilinburhuc a
Pražská ulice ve čtvrti Grund
osada
na
okolních
kopcích
prodělala během následujících
staletí bouřlivý vývoj. Nejen, že se město během středověku a později i novověku
proměnilo v nedobytnou pevnost, ale v dobách poměrně nedávných se stalo jedním z
hlavních politických i finančních center Evropské unie.
Historie aneb Město – pevnost
Město se rozkládá na skalách nad zeleným údolím dvou říček Pétrusse a Alzette. Dynastie Lucemburků - král Jan, poslední pravý rytíř středověku, jeho syn císař Karel IV.,
jeho synové, císařové Václav IV. a Zikmund, právě tyto historické osobnosti jsou
Lucemburčané. Zatímco my nedáme dopustit na Otce vlasti Karla IV., který
Lucembursko r. 1354 povýšil na vévodství a připojil ho k českým zemím, oni si nejvíc
považují toho prvního, přezdívají mu Jan Slepý a jeho hrobku najdeme v kryptě
kostela Notre Dame.
Lucembursko se potýkalo s cizí nadvládou, vládli mu Burgunďané, Španělé,
Francouzi, Rakušané, Holanďané, Prusové. A každý z těchto národů se snažil upevnit
své pozice v hlavním městě tím, že zmodernizoval, přestavěl, případně rozšířil jeho
mohutná opevnění. Ukázalo se však, že obrovská pevnost městu nezajistí bezpečnost
před dobyvateli. Proto bylo roku 1839 v Londýně rozhodnuto, že Lucembursko bude
ustanoveno nezávislým státem a pevnost v Lucemburku demontována a částečně
stržena. Přesto však z někdejších opevnění je co prohlížet a právě kasematy patří k
těm nejzajímavějším turistickým atrakcím. Muzeum dějin města Lucemburku “Musée d'Histoire de la Ville de Luxembourg” je vytesáno do skály. Do krásných
moderních interiérů tvořenými kombinací kovu, skla, dřeva a kamene se sjíždí širokým
proskleným výtahem. Od nejspodnějšího patra pak začínáte objevovat bohatou historii
města a jeho okolí od pravěku do současnosti. Stejně tak pozoruhodnou je návštěva
Národního muzea dějin a umění, “Musée National d'Histoire et d'Art”, jehož budova
v podobě bílé krychle zaujme už při první procházce městem. Území Lucemburska
obývali Keltové, Germáni, Římané, Frankové a každý z těchto národů zde zanechal
ukázky svého umění, které si v muzeu můžeme prohlédnout. Pokud vás návštěva
muzeí unaví, odpočinete si v parcích v údolí Pétrusse, které je překlenuto dvěma
mosty. Obrovský červený most je pojmenovaný po zbožňované velkovévodkyni
Charlottě.
Lucemburk je pro našince městem blízkým a přátelským. Je maličký, ale neuvěřitelně
živý, plný zeleně a přeplněný památkami. V Lucemburku je cítit hrdost nad tím, co
všechno město zažilo, přežilo a vytvořilo. Pro nás je zajímavé, že Lucemburk byl
prvním městem na světě, které pojmenovalo jedno ze svých náměstí po Janu
Palachovi, Praha tak byla z pochopitelných důvodů až druhá - a to o dobrých 20 let
později.
KOBLENZ
Město na soutoku Rýna s Moselou, bylo původně římským táborem (Castrum ad
confluentas z r. 9 př.n.l.) a později sídlem trevírských arcibiskupů. Pozoruhodnostmi
města jsou románská bazilika sv. Castora (817-836), klasicistní kurfiřtský zámek,
monumentální jezdecká socha císaře Wilhelma I. na posledním výběžku země mezi
oběma řekami a pevnost Ehrenbreitstein s krásným výhledem na soutok.
MARIA LAACH
U jezera Laacher See se nachází opatství, které se začalo budovat r. 1093 na příkaz
Jindřicha II. z Laachu, který je zde také pochován. Stavba pokračovala až do r. 1220.
Románský areál sloužil benediktinům až do sekularizace r. 1892. Jedná se o
pozoruhodnou stavbu románské architektury, kostel s šesti věžemi, kryptou a cennou
výzdobou interiéru.
ÚDOLÍ RÝNA
od Mohuče po Koblenz se hluboko zařezává mezi skály; po
obou březích vedou komunikace, střežené stejně jako prudký tok řeky mnoha
malebnými středověkými hrady, hrádky a pevnostmi: od jihu na sever jsou to např.
Sooneck, hrad loupeživých rytířů ze 13. stol., opevněné městečko Bacharach,
bělostný Pfalzgrafenstein na ostrůvku uprostřed proudu, původně římsky Boppard
(rodiště nábytkáře Michaela Thoneta – 1796), nikdy nedobytý Marksburg a zámek
Stolzenfels. Pozoruhodná je skála Lorelei v zákrutu řeky, u níž ztroskotala řada lodí,
podle romantické pověsti prý kvůli krásce, která zde seděla, pročesávala si vlasy a
zpěvem odváděla pozornost lodivodů od nebezpečných proudů. Silnice (původně
římská) a později železnice na západním břehu sloužily k tahání lodí proti proudu;
dnes tudy vede frekventované spojení Intercity.
Výstava o Konstantinu Velikém v Trevíru
Ve dnech 2.6. – 4.11. 2007 se v Trevíru – v rámci oslav Lucemburku (a okolí)
jako kulturního hlavního města Evropy – koná výstava o Konstantinu Velikém, která
navazuje na jinou výstavu o tomto panovníkovi, jež se konala v loňském roce
v anglickém Yorku (řím. Eboracum) při příležitosti 1700. výročí proklamace
Konstantina římským císařem v r. 306 po Kr. Výstava v Trevíru připomíná úzký vztah
Konstantina k tomuto městu, v němž několik let sídlil jak on, tak i jeho nástupce
Constantius II. Přesně před 1700 lety (v r. 307 po Kr.) slavil právě v Trevíru Konstantin
svoji svatbu s Faustou, dcerou Maximiana, jednoho z Diokleciánových tetrarchů.
Trevír (řím. Augusta Treverorum) nabízí pro výstavu honosný antický rámec.
Město je velmi bohaté na památky římského císařství: vedle slavné Porta nigra
zmiňme alespoň císařské lázně, palácovou aulu (tzv. Konstantinovu basiliku) či římský
amfiteátr. Trevír je ovšem bohatý i na památky z pozdějších dob; z nich je jistě
nejvýznačnější trevírský dóm, kde si jistě vzpomeneme, že místním arcibiskupem byl
prastrýc Karla IV. Balduin Trevírský.
Výstava se skládá ze tří částí. V Rýnském zemském muzeu (Rheinisches
Landesmuseum Trier) se expozice nazvaná „Vládce římského impéria“ zabývá pozdní
antikou v celé její šíři: na základě vystavených exponátů představuje nejen významné
postavy této epochy, ale seznamuje také se společenskými změnami, ke kterým v této
době docházelo. Vrcholem této části výstavy je odlitek hlavy Konstantinovy kolosální
sochy z Kapitolských muzeí v Římě.
V Biskupském dómském a diecézním muzeu (Bischöfliches Dom- und
Diözesanmuseum) se výstava zaměřuje na vztah – nikoli jednoznačný – Konstantina
ke křesťanům a křesťanství. Vedle mnoha uměleckých památek (např. skvostných
sarkofágů) zde budou vystaveny modely všech kostelů Konstantinovy doby.
Třetí část výstavy organizovaná v Městkém muzeu Simeonského kláštera
(Stadtmuseum Simeonstift) s názvem „Tradice a mýtus“ (Tradition und Mythos) se
vztahuje k tradici Konstantina v evropském (západním i východním) umění. Ve
východní církvi je Konstantin dodnes oslavován jako světec; pro rané slovanské
vládce v Bulharsku a v Kyjevské Rusi, ale i pro českého krále a římského císaře Karla
IV. představoval Konstantin vzor křesťanského vládce. Představena jsou tu díla
Rubensova, Raffaelova a další. Zvláštní pozornost se tu věnuje zobrazení bitvy na
Milvijském mostě a Konstantinovu vidění kříže před touto bitvou.
Bližší informace k výstavě lze získat na www.konstantin-ausstellung.de.
Zájezd Trevír - Lucemburk - Koblenz
výstava Konstantina Velikého
2. - 6. 6. 2007
2.6.2007 v 6:00
3.6.2007
4.6.2007
5.6.2007
6.6.2007 cca v 6:00
Cena pro hosty mimo SLU:
odjezd ze stanice metra A Dejvická od hotelu
Diplomat
cesta přes SRN s technickými zastávkami
Trevír - odpolední procházka městem
odjezd do hotelu Etap v Lucemburku
Vianden - prohlídka hradu, snad rodiště Jana
Lucemburského
Lucemburk - prohlídka města, návštěva
vybraných galerií a muzeí,
večerní procházka, návrat do hotelu
Trevír - prohlídka všech tří expozic výstavy s
odborným výkladem,
osobní volno, v podvečer odjezd
Koblenz - ubytování, večeře
Koblenz - románská bazilika na soutoku Rýna
s Moselou
Marie Laach - románské benediktinské
opatství
Cesta lodí po Rýnu
Rüdesheim - večerní posezení v malebném
vinařském městečku
večer dojezd do Prahy
návrat do Prahy
3600,- Kč
v ceně je zahrnuto:
2 x ubytování ve třílůžkových pokojích bez snídaně
1 x ubytování ve dvoulůžkových pokojích s polopenzí
(večeře + snídaně)
cesta zahraničním autobusem (WC, klimatizace, bar s
obsluhou)
pojištění léčebných výloh pro cesty do zahraničí
v ceně není zahrnuto:
jízda lodí po Rýnu - cca 12,- EUR
vstupné na výstavu o Konstantinu Velikém v Trevíru 10,- EUR
Doplatek na dvoulůžkový pokoj první 2 noci pro
dvojici:
1050,- Kč
Doplatek na jednolůžkový pokoj na 3 noci:
2300,- Kč
Doplatek na snídani na první dvě noci:
280,- Kč