článek J. Fröhlicha o středověkých zlatorudných mlýnech v Čechách

Transkript

článek J. Fröhlicha o středověkých zlatorudných mlýnech v Čechách
TÉMA
70 LET JIØÍHO WALDHAUSERA
Støedovìké zlatorudné mlýny
Èechy patøí k územím,
ve kterých je dokladùm
zlatorudných úpraven tradiènì
vìnována velká pozornost.
V èlánku jsou v nìkolika
pøíkladech popsány zejména
stoupy a mlýny, ve kterých se
zlatá ruda drtila a rozemílala.
v expozici Zlato v Pootaví v Prácheòském muzeu v Písku (Fröhlich 2006,
70, 73–76; obr. 1). V Písku byly pozdìji ještì lokalizovány další dva zlatorudné mlýny, jeden u jezu proti
královskému hradu (Kudrnáè 1983,
12–14) a další níže pod mìstem
(Fröhlich 2014).
Q Jiøí
Ruènì pohánìné rudné
mlýny z Píseckých hor
FRÖHLICH
Zlatorudný mlýn u Písku
Zájem o tento druh archeologických památek odstartoval výzkum
Jaroslava Kudrnáèe na pravém bøehu Otavy pod Pískem v letech 1966
až 1967 (Kudrnáè 1971). Na staveništi pøeèerpávací stanice èistírny
odpadních vod byly objeveny pozùstatky úpravny, která zpracovávala zlatonosný žilný køemen, tìžený
v šachtách v Píseckých horách. Dovezená ruda se tepelnì upravovala
ve dvou pražicích pecích, podobnì
jako v peci v úpravnì prozkoumané
Jiøím Waldhauserem v Kašperských
Horách (Waldhauser 1995). Následnì se polévala vodou, aby se rozrušila a snáze roztloukala ve stoupì.
Pozùstatkem stoupy jsou nalezené
balvany s vyhloubenými miskovitými prohlubnìmi. Vlastní budova
mlýna nebyla kamenná, ale celodøevìná. V jílovito-bahnité vrstvì se
dochovaly základové trámy z borovice, z nichž nejdelší mìøil 10,58 m.
Uchyceny byly kùly vyrobenými ze
døeva dubu, borovice a buku. Pro
identifikaci, že nešlo o mlýn obilní, ale rudný, byly zásadní nálezy
170 celých a zejména zlomkù mlýnských kamenù, které mìly na svojí pracovní ploše vyryté soustøedné
kružnice. Z rozemleté rudy se zlato
oddìlovalo na rýžovnickém splavu,
kterým byla prkenná tabule, délky
témìø 3 m a šíøky 1 m, obklopená
kùly s pøíènými otvory.
Podle na místì nalezené keramiky
byl mlýn pùvodnì datován do druhé poloviny 13. století až poèátku
14. století. Dobu stavby v roce 1323,
nebo tìsnì po nìm, se podaøilo
upøesnit až nedávno pomocí dendrochronologie (Pták et al. 2014).
Døevìné konstrukce mlýna byly nakonzervovány a jsou vystaveny spolu s dalšími nalezenými pøedmìty
Zlatorudné mlýny byly zpravidla
pohánìny vodním proudem. Pøekvapivým zjištìním byl proto nález
desítek zlomkù rudných mlýnských
kamenù na dvou polohách v Píseckých horách na svahu zlatodolu na
Kometì, pod prameništi, kde nebyl
dostateènì silný vodní tok (Fröhlich – Koppová 1992). Jsou subtilnìjší, menšího prùmìru a na svrchní stranì bìhounu mají dùlek pro
osazení døevìné rukojeti, kterou se
kamenem otáèelo ruènì (obr. 2).
Rozemílání rudy tedy probíhalo na
stejném principu jako u laténských
obilních mlýnkù. Nalezené poškozené polotovary (obr. 3) a vývrtky ze
støedových otvorù dokládají, že výroba mlýnských kamenù probíhala pøímo na místì. Na lokalitì byla
nalezena keramika, která dokládá
poèátky zdejších prací od 13. století. Zdá se, že ruèní mletí pøedcházelo vodním mlýnùm. Také zde byly
nalezeny balvany s prohlubnìmi ze
stoup. Ruèní mlýnské kameny jsou
známy též od zlatodolù v Íránu (Kudrnáè 1971, 26) a v Jílovém.
Stoupy a mlýnské kameny
Jak již bylo výše uvedeno, zlatá
ruda se pøed mletím roztloukala
ve stoupì. Okované botky pìcholù
drtily rudu v miskovitých prohlubních, vyhloubených do balvanù.
Obr. 1 Základové trámy a kùly píseckého zlatorudného mlýna
v expozici Prácheòského muzea v Písku. Foto V. Komasová.
Q
Obr. 2 Rekonstrukce ruèního mletí zlaté
rudy. Podle Fröhlich 2006.
Q
Q Obr. 3 Mlýnský kámen prasklý pøi vrtání støedového otvoru. Patrné je vrtání dutým i špièatým vrtákem. Úpravna na Kometì v Píseckých horách. Foto V. Komasová.
17/2015 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE – REA
61
70 LET JIØÍHO WALDHAUSERA
Q
Obr. 4 Stoupový kámen z Kašperských Hor. Foto autor.
Q Obr. 5 Stoupa na drcení v miskovitých prohlubních. Rukopis
Feuerwerkbuch z první poloviny 15. století. Podle Kudrnáè 1971.
Obr. 6 Mlýnský kámen ze zlatorudného mlýna. Sulzburg ve
Schwarzwaldu. Foto autor.
Q
62
ŽIVÁ ARCHEOLOGIE – REA 17/2015
TÉMA
Stoupové kameny mají zpravidla
dvojici vyhlazených misek (obr. 4).
V pøípadì poškození jedné z nich
byla na jiném místì balvanu (nìkdy
i na protilehlé stranì) vyhloubena
nová dvojice se shodnou rozteèí,
odpovídající rozteèi používaných
pìcholù (Fröhlich 2012, 120). Stoupové kameny známe z mnoha zlatorudných oblastí nejen v Èechách,
ale i z dalších evropských zemí. Na
kamenných podložkách se také
ruènì roztloukala støíbrná ruda,
jak dokládá celá øada pozdnì støedovìkých a èasnì novovìkých vyobrazení (obr. 5; Goldenberg – Fröhlich
2006, 46–47; Hrubý – Hejhal – Malý
2007, 247). V Píseckých horách se
na podložkách s mìlkými miskami
ruènì roztloukal živec ještì koncem
19. století (Fröhlich 2011).
Zlatorudné mlýny pracovaly na
stejném principu jako mlýny obilní. Jen opotøebení mlýnských kamenù bylo mnohonásobnì vìtší,
jak svìdèí poèetné nálezy zlomkù
v místech úpraven. V Èechách a na
Moravì dnes již známe pøes padesát
rudných úpraven, vìtšinou identifikovaných právì podle nálezù
mlýnských kamenù s vyrytými soustøednými kružnicemi na pracovní
ploše, které vznikly pøi mletí. Doloženy jsou i z dalších evropských
zlatorudných oblastí (obr. 6). Prùmìr mlýnských kamenù z vodních
mlýnù dosahuje témìø jeden metr,
v pøípadì ruèních mlýnù 52–70 cm.
Výjimkou jsou nìkteré mlýnské kameny ze slovenské Kremnice, které
dosahují prùmìru až 160 cm (Fröhlich 2007, 84, obr. 12). Horní bìhouny jsou tenèí, zato spodní ležáky bývají èasto znaènì masivní, až 60 cm
vysoké. Bìhouny mají u støedového
otvoru protilehlé záøezy pro kypøici, pomocí které se kamenem otáèelo. Ohlazené mlecí plochy upravoval mlynáø køesáním. Nástrojem
zvaným oškrd vytváøel rýhy smìøující od støedového otvoru k okraji,
tzv. vìtrníky èi remiše, které umožòovaly lepší rozmìlnìní rudy a zároveò podporovaly vevádìní meliva mezi mlecí plochy (Fröhlich 2005,
87). Mlýnské kameny se vyrábìly
z celé øady hornin, zejména ze žuly,
žuloruly, leukokratního migmatitu, biotitické ruly, žulového porfyru
a limnokvarcitu. Ojedinìle byl doložen pegmatit, jemnozrnný železitý pískovec s limonitovým tmelem,
tøemošenský slepenec, žilný køemen, durbachit, skarnoid a andezit
(Fröhlich 2012, 120). Výroba mlýnských kamenù pøímo v úpravnách
nebo v jejich okolí je doložena
z Kašperských Hor, Louòovic pod
Blaníkem, Jílového (Fröhlich 2004,
71) a z místního obtížnì opracovatelného kordieritického migmatitu
pod hradem Orlíkem u Humpolce
(Páša 2010, 13, obr. 6 a 11).
Osudy vyøazených
mlýnských kamenù
Poškozené a již nepoužitelné mlýnské kameny byly nìkdy druhotnì
použity k výrobì stoupových podložek s miskami (obr. 7). Ve støíbrorudném hornictví sloužily jako
podložky k ruènímu roztloukání
rudy. Již ve støedovìku se používaly do rùzných staveb, napøíklad do
mìstské hradby ve slovenské Kremnici, do zdiva hradu Birchiburgu
ve Schwarzwaldu, základu zdi kanonie premonstrátek v Louòovicích pod Blaníkem èi do nádržky
na vodu v hornické osadì Brandes
ve francouzských Alpách (Fröhlich
2012, 122–123). Zlomky mlýnských
kamenù èasto konèily a stále konèí ve zdivu obytných domù, obilního mlýna, mostu, kovárny, sýpky,
kùlny, stáje, garáží, v zídkách, podezdívce chaty, ve schodech, zdivu
bøehù øeky a náhonù, v tìlese jezù,
v ohradní zdi høbitova, v dlažbì atd.
(Fröhlich 2012, 123). Nešvarem je též
jejich pøemisśování na kvìtinové
skalky, zahrady, pøed domy a chaty. Tzv. milovníci památek tím znemožòují urèit pùvodní místo nálezu a pøi pøevozu na vzdálené místo
vytváøejí falešnou lokalitu.
Hornický skanzen
u Zlatých Hor
Hornický skanzen se zlatorudnou
úpravnou byl vybudován v Jeseníkách u øíèky Olešnice poblíž mìsta
Zlaté Hory, ve støedovìku proslulého tìžbou zlata (obr. 8). Dosud
funkèní historický náhon zde pøivádí vodu na mlýnská kola stoupovny a mlýna. Obì zaøízení byla
profesionálnì vybudována podle
popisu a vyobrazení Georgia Agricoly z 16. století (Agricola 1556;
obr. 9). Vìtšina rudných mlýnù využívala spodní vodu, v pøípadì Zlatých Hor horský terén umožnil použití vody vrchní, která je pro mletí
výhodnìjší (Fröhlich 2001).
TÉMA
Použitá literatura
Agricola, G. 1556: De re metallica libri XII.
Basilae.
Fröhlich, J. 2001: Skanzen drcení zlaté rudy
ve Zlatých Horách, Archeologické výzkumy
v jižních Èechách 14, 337–338.
Fröhlich, J. 2004: Archeologické doklady
rudných mlýnù a stoup v Èechách, na
Moravì a ve Slezsku. In: Støíbrná Jihlava
2004, 70–76.
Fröhlich, J. 2005: Archeologické doklady
rudných mlýnù a stoup. In: Montánna
archeológia na Slovensku. Zborník
prednášok. Banská Štiavnica, 87–90.
Fröhlich, J. 2006: Zlato na Prácheòsku.
Kapitoly z historie tìžby a zpracování zlata.
Písek.
70 LET JIØÍHO WALDHAUSERA
Fröhlich, J. 2007: Zlatorudné mlýny
v kremnické rudné oblasti na Slovensku. In:
Støíbrná Jihlava 2007, 82–89.
Fröhlich, J. 2011: Kamenné podložky na
roztloukání živce v Píseckých horách,
Výbìr 48, 192–193.
Fröhlich, J. 2012: Stoupové a mlýnské kameny
z rudných úpraven v Evropì, Acta rerum
naturalium 12, 119–125.
Fröhlich, J. 2014: Tøetí zlatorudný mlýn
v Písku, Výbìr 51, 218–220.
Fröhlich, J. – Koppová E. 1992: Výzkum
støedovìkých dolù a úpraven zlata na
Kometì. In: Prácheòské muzeum v Písku.
Zpráva o èinnosti za rok 1991. Písek,
29–38.
Goldenberg, K. – Fröhlich, M. 2006: Der
Birkenberg bei Bollschweil – St. Ulrich.
Ein Bergbaurevier aus dem Mittelalter.
Bollschweil.
Hrubý, P. – Hejhal, P. – Malý, K. 2007: Tìžba
a úprava rud na jihlavských Starých Horách
ve 13. století (Montánní archeologický
výzkum a aplikace pøírodovìdných analýz).
In: Støíbrná Jihlava 2007, 238–269.
Kudrnáè, J. 1971: Zlato v Pootaví. Písek.
Kudrnáè, J. 1983: Pøehled archeologického
zkoumání památek po tìžbì zlata v jižních
Èechách v letech 1972–1982, Archeologické
výzkumy v jižních Èechách 1, 7–27.
Páša, J. 2010: Geologická charakteristika. In:
Hrad Orlík nad Humpolcem. Humpolec,
8–16.
Pták, M. – Stehlíková, E. – Koppová, E. –
Fröhlich, J. – Šálková, T. – Jiøík, J. 2014:
Attempt at dendrochronological dating
of the medieval gold-ore processing mill
found in Stará Pazderna near Písek, South
Bohemia, Fines Transire 23, 233–238.
Waldhauser, J. 1995: Støedovìká úpravna zlaté
rudy u Kašperských Hor, Vlastivìdné zprávy
muzea Šumavy 3, 3–14.
Summary
Medieval gold ore mills
Obr. 8 Replika zlatorudného mlýna ve Zlatých Horách. Nahoøe budova stoupovny a pod
ní mlýna. Foto autor.
Q
The interest in research into Medieval gold
ore treatment plants was initiated by the discovery of a gold ore mill at Písek in 1966–
1967. Dendrochronology dating indicates
that the mill was constructed shortly after
year 1323 on a foundation of pine beams,
the longest beam measuring 10,58 meters.
Archaeological excavations revealed a large
number of fragments of millstones and
crushing stones, with round depressions,
in which the gold ore was crushed before
grinding. Similar mills operated in all Medieval gold mining districts throughout Europe. More than 50 such mills have so far
been documented principally on the basis of
millsones discovered in the Czech Republic
alone. A modern replica of a gold ore mill
of the 16th century was constructed at Zlaté
Hory (north-eastern Czech Republic).
Jiøí Fröhlich, emeritní pracovník
Prácheòského muzea v Písku,
adresa: Erbenova 1546, 397 01 Písek,
e-mail: [email protected]
Q
Obr. 9 Zlatorudný mlýn podle Georgia Agricoly (1556).
Q Obr. 7 Mlýnský kámen druhotnì použitý jako stoupový. Rejštejn
na Šumavì. Foto autor.
17/2015 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE – REA
63

Podobné dokumenty

Kolbe - Petruzalek s.r.o.

Kolbe - Petruzalek s.r.o. Linky na mleté maso Profi line Linka na mleté maso kombinuje automatický mlýnek s porcovaèkou na maso a dopravníkovým pásem. Jedná se o ekonomické vstupní øešení, nejvýhodnìjší pro vysoce kvalitní ...

Více

Zpravodaj leden 2015

Zpravodaj leden 2015 jednoty a 85. výroèí postavení sokolovny. Vystoupení dìtských oddílù bylo velmi pìkné – rodièe se svými dìtièkami a pøedškoláci pøedvedli veselou rozcvièku, mladší žactvo si pøipravilo pìknou scénk...

Více

ZDE - Hornické muzeum Rudolfov

ZDE - Hornické muzeum Rudolfov a pøedmìty užívali Keltové, obývající naše území v posledních staletích pøed zaèátkem letopoètu. Vrcholný støedovìk pøinesl rozkvìt zlatých dolù v okolí Kašperských Hor, ale také na Prachaticku, Vo...

Více

Komunální volby 2006 Tichý pláč

Komunální volby 2006 Tichý pláč nìkolikrát pøevyšuje (6-krát v Mor. Budìjovicích, 5-krát v N. Syrovicích a 3-krát v Domamili i v Želetavì). Je to logické, a proto obecnì platí, že èím vìtší je obec, tím je také více zájemcù kandi...

Více

strategie top čr do roku 2025

strategie top čr do roku 2025 „vmìstnat“ souèasný stav evropského TOP i jeho pøedpokládaný vývoj do izolovaného rámce nìkterého ze tøí definovaných scénáøù:

Více

prosinec - březen 2010 - Louňovice pod Blaníkem

prosinec - březen 2010 - Louňovice pod Blaníkem Na úřední desce internetových stránek městyse byla spuštěna nová záložka: ÚZEMNÍ PLÁN. Touto cestou si budou moci nejen obyvatelé našeho městyse prohlédnout vypracované mapové výkresy včetně legend...

Více

Kovák č. 12/2015 - Odborový svaz KOVO

Kovák č. 12/2015 - Odborový svaz KOVO z RP OS KOVO Plzeò a s nimi tøi zamìstnanci firmy. Tahounem odboráøù z firmy je kol. Iveta Štychová, která je zároveò èlenkou ERZ firmy. Vlastní kolektivní vyjednávání nebylo jednoduché, ale probíh...

Více

VN 1/2015 - Město Vizovice

VN 1/2015 - Město Vizovice melodií pøekvapující informace z rádia o 110. výroèí narození Jana Wericha. Tolik? Napadá mì s upøeným pohledem do padajících vloèek snìhu v šedomodrém probouzejícím se ránu. A i když je zaèátek ro...

Více