Záměsová voda - Průmyslová keramika, spol. s ro

Záměsová voda - Průmyslová keramika, spol. s ro

Průmyslová keramika, spol. s r.o.
Spešovská 627
CZ 679 02 Rájec-Jestřebí
( ++420-516 432 197
++420-516 432 251
Fax ++420-516 432 273
e-mail: [email protected]
www.prumker.cz
Návod se týká běžných hutných žárobetonů s hydraulickou vazbou (dle ČSN EN 1402-1).
Suché žárovzdorné směsi ŽÁROBET jsou určeny pro výrobu monolitických vyzdívek
a žárobetonových prefabrikovaných dílců. Kvalita žárobetonů z těchto směsí vyrobených a tím i jejich
životnost v provozu je silně ovlivněna kvalitou zpracování směsí, jejich uložením, ošetřováním a
uváděním do provozu. Žárobetonové směsi je proto nutné zpracovávat zvlášť pečlivě.
Mísení žárobetonových směsí
Dodávané suché směsi ŽÁROBET již obsahují všechny složky kromě vody. Směsi se z pytlů vysypou
do připravené míchačky a po asi 1 minutě mísení za sucha se přidá předepsané množství vody a
mísí se další 2 – 3 minuty, až je dosaženo homogenní struktury.
Je zapotřebí dbát následujících doporučení :
Do míchačky se dávkuje vždy obsah celého pytle. Dlouhou přípravou a
manipulací může dojít v pytlích k separaci některých složek.
Záměsová voda musí vyhovovat ČSN 72 2028, pitná voda se nemusí
přezkušovat, průmyslová voda se nepovoluje, protože hrozí nebezpečí špatného
tuhnutí.
Míchačky a používané nářadí musí být čisté, především musí být očištěné od
případných zbytků portlandského cementu a vápna.
Používají se především míchačky s nuceným oběhem lopatek. Běžné spádové
betonářské míchačky jsou méně vhodné, směs v nich mísená vyžaduje vyšší
obsah záměsové vody a žárobeton takhle vyrobený má nižší kvalitu.
Výjimečně, a to v případech potřeby malého množství směsi je možno mísení
provádět ručně na podložce, která nesaje vodu. Obsah pytle (pytlů) se nejprve
promísí za sucha, pak se zkropí vodou a opět dokonale promísí.
Záměsová voda
Obsah záměsové vody výrazně ovlivňuje vlastnosti, především pevnost (ale i
objemovou hmotnost a nasákavost). Nejkvalitnější hutné žárobetony se dosáhnou s co nejnižším
obsahem vody. Při zvyšujícím se obsahu vody roste pórovitost a snižuje se pevnost, prodlužuje se
rovněž doba tuhnutí. Připravená směs nesmí být tekutá, ztekutit se může až účinkem vibrace. Po
zvibrování ale smí být na povrchu jen tenká vrstva cementového mléka.
ŽÁROBET
1
Zpracování směsí
Zpracováním směsi se rozumí ukládání směsi na místo (bednění, formy) a její
zhutnění. Bednění musí být pevné (především při vibraci) a lehce rozebiratelné. Bednění nesmí
odsávat vodu z povrchu vlhké směsi.
Směs v bednění se musí zhutnit, nejlépe vibrací ponorným vibrátorem, lze použít i
vibrátor příložný. Zhutnění dílců ve formách se provádí především na vibračních stolech, větší dílce je
výhodné vibrovat rovněž ponorným vibrátorem.
Ošetřování uloženého žárobetonu
Čerstvě uložený a zhutněný žárobeton je třeba chránit před nadměrným teplem,
mrazem, otřesy a vibracemi. Otřesy a vibrace jsou během doby tuhnutí nepřípustné. Po dobu tuhnutí
a tvrdnutí musí být uložený žárobeton chráněný před odpařením vody z povrchu a musí být udržován
ve vlhkém stavu. Uložený žárobeton se musí během tuhnutí sledovat a v okamžiku, kdy se uložený
žárobeton ohřeje vlivem hydratace na 45 až 50°C, se povrch díla, popřípadě dílce, musí udržovat
v trvale vlhkém stavu minimálně tři dny.
Nejvhodnější postup spočívá v tom, že se po zahřátí žárobetonové dílce kropí,
popřípadě se po kropení překryjí PE fólií nebo mokrými pytli. Minimálně 24 hodin se musí čerstvě
uložený žárobeton sledovat, aby jeho povrch nevysychal.
Čím je uložený žárobeton hmotnější, tím je větší pravděpodobnost dosažení vyšší
teploty a tím více se musí prvních 24 hodin kropit.
Naopak u drobných dílců, u nichž hydratační teplo nedosahuje takové intenzity, aby
se vyrobený dílec sám zahřál, je výhodné uložit tento dílec i s formou na teplé místo, aby hydratace
(tj. tuhnutí) proběhla ve výrobně potřebném čase.
Odbedňování žárobetonů
Odbednit žárobetonový monolit je možné ihned po zatvrdnutí žárobetonu, zpravidla
po 24 hodinách, náročné konstrukce (stropy) po 35 až 40 hodinách. Odbednit dílec z forem lze podle
podmínek obvykle po 4 až 6 hodinách. Tato doba je závislá především na teplotě vstupních materiálů
a teplotě prostředí v němž žárobeton tuhne.
Vysoušení a uvádění vyzdívek do provozu
Zatvrdlý žárobeton obsahuje část záměsové vody, a to asi 6 % chemicky vázané
vody a určité množství vody volné.
Obsah volné vody kolísá podle množství vody, která se během skladování (po
odbednění a odformování) odpařila. Voda volná i vázaná v žárobetonu obsažená se musí při prvním
ohřevu a uvádění vyzdívky do provozu odstranit. Vysoušení a první ohřev žárobetonů se provádí
pomalu, aby přítomná voda mohla volně uniknout. Při rychlém ohřevu může dojít k porušení
(popraskání) žárobetonu a snížení jeho pevnosti.
Rychlost ohřevu, vysoušení a temperování žárobetonových vyzdívek je náročný
úkol, závislý na mnoha vlivech, především na hmotnosti vyzdívky, odpařované ploše, rychlosti
odvádění par, hutnosti žárobetonu a dalších podmínkách. U vyzdívek nových agregátů stanovuje
vysoušecí křivku projektant, při opakovaných procesech (po opravách) se vysouší obvykle již podle
zkušeností.
Při nedostatku zkušeností s vysoušením vyzdívek doporučujeme se obrátit na
odborné firmy.
ŽÁROBET
2