Amerika a) poloha, rozloha, členitost • kontinent byl

Transkript

Amerika a) poloha, rozloha, členitost • kontinent byl
Amerika
a) poloha, rozloha, členitost
 kontinent byl pojmenován podle italského cestovatele Ameriga
Vespucciho (až do 19. století se souběžně používalo i označení
„Nový svět“)
 druhý největší kontinent (po Eurasii)
 nachází se na západní polokouli
 dělí se na:
2
 Jižní Ameriku – 18 mil. km
2
42 mil. km
2
 Severní Ameriku – 24 mil. km
hranicí mezi oběma Amerikami –
Panamská šíje
(prokopána – panamský průplav)

 Angloamerika (Kanada, USA) – hovoří se převážně
anglicky
 Latinská Amerika – hovoří se převážně španělsky a
portugalsky  románské jazyky (vznikly z latiny)
výrazně větší členitost pobřeží má Severní Amerika
 oceány: Atlantský, Severní ledový a Tichý (= Pacifik)
 moře: Beringovo, Karibské, Labradorské, Sargasové
 zálivy: Aljašský, Hudsonův, Kalifornský, Mexický
 průlivy: Beringův (nejblíže k Asii), Draekův,
Magalhãesův – pojmenovány podle slavných mořeplavců,
kteří obepluli svět
 poloostrovy: Aljaška, Kalifornie, Florida, Labrador,
Yucatán  patří k Dánsku)
 ostrovy + souostroví: Antily – Malé, Velké (Hispaniola,
Jamajka, Kuba, Portoriko)
Baffinův ostrov, Bahamy, Falklandy (pro Brity  britská
kolonie) / Malvíny (pro Argentince), Galapágy, Grónsko
(největší ostrov světa  patří k Dánsku), Ohňová země
b) povrch
 na západě kontinentu se táhne pás vysokých pohoří  Kordillery
/ Andy  nejvyšší horou celé Ameriky je Aconcagua – 6 959
metrů n. m. (v Aljašských horách se nachází nejvyšší hora Severní
Ameriky – Mount Mac Kinley
 Amerika se rozkládá na třech litosférických deskách:
 Jihoamerická
 Severoamerická
deska
 Karibská
 pohybují se směrem na západ, kde se pod ně podsouvají těžší
oceánské litosférické desky  díky tomu došlo k vyvrásnění
nejdelšího pásemného pohoří na světě  jde zde řada činných
(např. Popocatépetl – Mexiko) a vyhaslých sopek (např.
Chimborazo – Ekvádor)
činná sopka (mapová značka)

Kordillery se dělí na několik horských hřebenů:
 Pobřežní pásmo
 Kaskádové pohoří, Sierra Nevada
 Skalnaté hory
 směrem na východ převládají roviny (nížiny) a vysočiny
vysočiny:
nížiny:
 Appalačské pohoří
 Arktická nížina


Guyanská vysočina
Brazilská vysočina




Pobřežní nížina
Orinocká nížina
Amazonská nížina
Laplatská nížina
c) podnebí
 jsou zde zastoupeny všechny podnebné pásy
 kromě zeměpisné šířky a nadmořské výšky ovlivňují
charakter podnebí i oceánské proudy; Severní tichomořský
proud otepluje podnebí Aljašky; vinou studeného Peruánského
/ Humboldtova proudu vznikla jihoamerická poušť Atacama
(nejsušší na světě)
 nejsevernější část Ameriky je ovlivněná Severním ledovým
oceánem  polární podnebí s nízkými teplotami a malým
množstvím srážek
 oblasti ležící v severním mírném pásu mají převážně
vnitrozemské / kontinentální podnebí (se studenými zimami
a horkými slunnými léty)  nedostatkem srážek zde vznikly
bezlesé travnaté oblasti – stepi, které se v této části Ameriky
označují jako prérie  časté jsou zde ničivé vířivé větry –
tornáda
 v mírném podnebném pásu existují i pouště (např. Velká
solná poušť)
 v Údolí smrti (Death Halley) naměřena nejvyšší teplota na
o
světě: + 57 C
o
 mezi 40 s. š. a obratníkem Raka převládá suché a teplé
subtropické podnebí  dostatek srážek je pouze na návětří
Kordiller  za nimi ve „srážkovém stínu“ převažuje
polopouštní a pouštní krajina (např. Mexická plošina)
 pro tropy jsou typické celoročně vysoké teploty 
nejdeštivější oblast leží v Amazonii (srážky sem přinášejí
pasáty z Atlantiku)
 oblast Karibiku, pobřeží USA a Mexika ohrožují pravidelně
ničivé tropické bouře – hurikány
o
 mezi obratníkem Kozoroha a 40 j. š. – opět subtropické
podnebí  srážek ubývá směrem od Atlantiku k Andám 
vznikly zde rozsáhlé travnaté stepi – pampy

podnebí jižního mírného pásu se vyskytuje pouze v malé
části Jižní Ameriky  dostatek srážek jen na návětrné straně
And (díky západním větrům)  málo srážek v argentinské
Patagonii (drsné přírodní podmínky vlivem přílivu studeného
vzduchu z nedaleké Antarktidy)
řeky
d) vodstvo
jezera
přehrady
 Amerika patří ke třem úmořím
 Severní ledový oceán (např. Mackenzie)
 Tichý oceán / Pacifik (např. Yukon)
 Atlantský oceán (nejvíce – např. řeka sv. Vavřince,
Mississippi, Orinoko, Amazonka, Paraná + Uruguay 
společné ústí se nazývá La Plata


hranice mezi úmořími Atlantského a Tichého oceánu vede
po hřebenech Kordiller
největší a nejvýznamnější americké řeky:

Mississippi – ústí deltou do Mexického zálivu (v jeho ústí
město New Orleans); zásobárnou vody pro velká města i
zdejší zemědělské farmy; splavná pro říční lodě

Amazonka – odvodňuje území o velikosti půlky Evropy 
díky přílivu je splavná hluboko do vnitrozemí (přístav
Manaus – 1500 kilometrů od Atlantiku); o zjištění pramene
se zasloužili čeští geografové v čele s prof. Bohumírem
Jánským
drtivá většina jezer se nachází v Severní Americe  jsou
ledovcového nebo ledovco-tektonického původu – např. Velká
kanadská jezera (leží na hranici Kanady a USA), největší
zásobárnou sladké vody na světě; využívají se k lodní dopravě

Hořejší

Michiganské

Huronské

Erijské
mezi nimi turisticky hojně navštěvované

Ontarijské
Niagarské vodopády



Titicaca – v Andách (nejvýše položené jezero na světě – ve výšce
3810 metrů n. m.)
nejvyšší vodopád na světě leží v Guyanské vysočině a jmenuje
se Angelův vodopád / Salto Angel (podle objevitele – letce
Jimmyho Angela) – 979 metrů
přehrady byly většinou vybudovány na největších amerických
řekách z důvodu výroby elektřiny  největší přehrady najdeme
v Jižní Americe
e) přírodní oblasti – ochrana přírody
 přírodu v Americe významně přeměnil člověk (došlo k vykácení
lesů, travnaté stepi rozorány na pole …)
 průvodní příroda se chrání  zejména v Severní Amerika má
ochrana přírody dlouhou tradici (v roce 1872 byl zřízen
Yellowstonský národní park)  severoamerické národní parky
jsou hojně navštěvovány  peníze od turistů jsou důležitým
zdrojem příjmů pro stát
 vegetace se liší podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky
 v Americe jsou zastoupeny všechny vegetační pásy
 polární pouště – žijí zde lední medvědi, tuleni, velryby …  jedná
se o území Grónska a nejsevernější ostrovy Kanady
 tundry – ožívají pouze velmi krátkého léta  typickou vegetací
jsou mechy, lišejníky, odolné trávy a zakrslé dřeviny  domovem
pro polární lišky, sobi …  směrem na jih v krajině přibývá stromů
– lesotundra
o
 lesy severního mírného pásu – severně od 50 s. š. převažují
jehličnaté lesy – tajga  důležitý zdroj dřeva pro kanadský
průmysl  volně žijící medvěd grizzly, vlk nebo los dnes vyskytují
už jen ve Skalnatých horách a na Aljašce; směrem na jih
přecházejí v lesy smíšení a listnaté (většinou vykáceny 
ustoupily lidským sídlům a polím)
 stepi a lesostepi – zabírají střední část Severní Ameriky – prérie
(původně zde žila početná stáda bizonů)  využívají se
k pěstování obilí a chovu dobytka (kovbojové)
 pouště a polopouště – nachází se ve „srážkovém stínu“ Kordiller
(např. Mohavská poušť, Gilská poušť, Velká solná poušť)
 savany – vyskytují se ve střídavě vlhkých tropech  navazují na
tropické deštné pralesy




intenzivně zemědělsky
v povodí Orinoka – llanos
využívány
na Brazilské vysočině – campos
tropické deštné pralesy – kromě Amazonie se vyskytují i v části
Střední Ameriky  velkým problémem je jejich kácení zejména
v Amazonské nížině (ohrožení zdejší fauny – tukan, jaguár, tapír
…)
lesy jižního mírného pásu – listnáče najdeme jen na
tichomořském pobřeží  za Andami jen travnaté stepi – pampy
(zdejším pastevcům dobytka se říká gaučové)
f) historický přehled
 původní obyvatelé (Eskymáci = Inuité, nížinní i horští Indiáni)
přišli do Ameriky před asi 30 000 lety z Asie přes Beringův průliv
( patří tedy ke žluté lidské rase)  až do příchodu Evropanů žili
obyvatelé Ameriky izolovaně
 pojmenování „Indián“ vzniklo v důsledku omylu Evropanů 
Kryštof Kolumbus, který v roce 1492 připlul k americkým
břehům, se domníval, že doplul přes Atlantik do Indie
 zatímco severoameričtí Indiáni (lovci a pastevci) nevytvořili žádné
centralizované říše, tak ve Střední a Jižní Americe vznikly vyspělé
předkolumbovské civilizace

na území Mexika: Aztékové (dobyl Španěl Cortéz
– 1521)

na území Peru a dalších okolních států: Inkové
(dobyl Španěl Pizarro – 1533)
 Španělům a Portugalcům se podařilo území Střední a Jižní
Ameriky ovládnout (= kolonizovat)  tzv. Latinská Amerika (hovoří se
zde románskými jazyky, obyvatelé se hlásí ke katolictví)
 na těžkou práci v dolech a na plantážích dováželi kolonizátoři
z Afriky černochy jako otroky (v USA se označují jako
„Afroameričané“)
 většina zemí dnešní Latinské Ameriky získala nezávislost na
pyrenejských státech v 1. polovině 19. století  jako hrdina boje za
nezávislost je uctíván venezuelský generál a politik Simón Bolívar 
politickou závislost na evropských státech vyměnily za ekonomickou
závislost na Spojených státech amerických
 větší část Severní Ameriky ovládli Angličané / Britové, kteří
postupně založili na atlantském pobřeží celkem třináct osad / kolonií
 ty se nakonec osamostatnily a vytvořily 4. července 1776 Spojené
státy americké  prvním prezidentem byl zvolen hrdina „boje za
nezávislost“ Georgie Washington
 do konce 19. století se USA koupěmi území nebo válkami (např.
s Mexikem) rozšířily až k Pacifiku (od Ruska koupili Aljašku)
 původní obyvatelé byli násilím přesídlováni do nehostinných
oblastí (byly pro ně zřizovány indiánské rezervace)
 po skončení občasné války („Severu proti Jihu“) v roce 1865 se
z USA během několika let stala světová hospodářská velmoc 
toto postavení světové supervelmoci se ještě posílilo po
skončení 2. světové války (1945)
ve vlajce: 13 pruhů = 13 původních britských osad, z nichž vznikly Spojené
státy americké
50 hvězd = současný počet amerických států
g) obyvatelstvo
 na území obou Amerik žije asi 890 mil. obyvatel (celkový počet
mírně roste)
 obyvatelé jsou rozmístěni velmi nerovnoměrně (části Ameriky
jsou liduprázdné, na druhé straně atlantské pobřeží je přelidněné –
velká města)
 nejlidnatější státy (k roku 2011 – viz
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/ucebnice-zemepisu/statyjizni-ameriky-petr-daubner.html):

USA
310 mil.


Brazílie
200 mil.

Mexiko
115 mil.

Kolumbie
45 mil.

Argentina
40 mil.

Kanada
34 mil.
žijí zde zástupci všech tří lidských ras a jejich míšenci:
 běloch + indiánka = mestic
 běloch + černoška = mulat
 černoch + indiánka = zambo
Učebnice – Zeměpis světa 2 (Nakladatelství České geografické
společnosti, s. r. o.) – viz str. 4–9, 22–27

Podobné dokumenty

Pojmy k obrysové mapě

Pojmy k obrysové mapě moře – Baffinovo1 moře, Beaufortovo moře, Beringovo moře, Karibské moře, Labradorské moře, Sargasové moře zálivy - Aljašský záliv, Hudsonův záliv, Kalifornský záliv, La Plata, Mexický záliv, záliv ...

Více

Lokalizace

Lokalizace Nicaragua, Winnipegosis, Winnipeg, Niagarské vodopády ostrovy, poloostrovy - Antily - Malé Antily, Velké Antily, Haiti (Hispaniola), Jamajka, Kajmanské ostrovy, Kuba, Portoriko, Trinidad, Tobago; A...

Více

Pojmy na místopis světa (kvinta, septima)

Pojmy na místopis světa (kvinta, septima) Galapágy, Ohňová země, Falklandy (Malvíny), Jižní Georgia, Jižní Sandwichovy ostrovy (jsou-li ještě v mapě), Kuba, Jamajka, Hispaniola, Portoriko, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Guadeloupe, Trinidad

Více

ORIENTACE NA MAPĚ SEVERNÍ AMERIKY

ORIENTACE NA MAPĚ SEVERNÍ AMERIKY Poloostrovy: Labrador, Aljaška, Boothia, Nové Skotsko, Kalifornský, Florida Povrchové tvary: Kordillery, Skalnaté hory, Pobřežní pásmo, Sierra Nevada (Mt. Whittney 4 418 m n.m.), Kaskádové pohoří (...

Více

Učební text E02 Základy historické geologie

Učební text E02 Základy historické geologie V průběhu věků však nevznikala jen nová kontinentální kůra, nýbrž i kůra oceánická. Ta se neustále tvoří v oblastech středooceánských hřbetů, ale protože zároveň v subdukčních zónách zaniká, nenajd...

Více

Kolumbie

Kolumbie velké terénní vozidlo, které vypadalo spíš jako silný náklaďák. „To víte,

Více

Seznam pojmů z regionální geografie Ameriky

Seznam pojmů z regionální geografie Ameriky (Columbia Plateau), Velká pánev (Great Basin, část: Údolí smrti (Death Valley)), Koloradská plošina (Colorado Plateau, část: Grand Canyon), Mexická náhorní plošina, Citlaltépetl (5610 m n. m.), Pob...

Více

vy_32_inovace_08_oceany_prac.list

vy_32_inovace_08_oceany_prac.list oceán), který byl oficiálně definován Mezinárodní hydrografickou organizací jako oceán obklopující ___________ až v roce 2000, nicméně mezi námořníky má tento pojem dlouhou tradici. Celková rozloha...

Více

místopis světa

místopis světa Jezera Maracaibo (Lago de Maracaibo) Titicaca Moře, zálivy Panamský průplav Karibské moře Ostrovy, souostroví Velké Antily Malé Antily Falklandy (Malvíny)

Více