Měsíčník informací ze života našeho domova. ČERVEN 2014

Transkript

Měsíčník informací ze života našeho domova.
ČERVEN 2014
Svátky a významné dny v červnu
1. červen
Mezinárodní den dětí
8. červen
Mezinárodní den oceánů
10. červen
Významný den: Vyhlazení obce Lidice
21. červen
Evropský svátek hudby
21. červen
Nejčastější den, ve kterém nastává letní slunovrat
(severní polokoule) resp. zimní slunovrat (jižní polokoule)
23. červen
Mezinárodní olympijský den
27. červen
Významný den: Den památky obětí komunistického
režimu
27. červen
Světový den rybářství
Významné události:
2. června 1541 – Vypukl požár, který zničil dvě třetiny Malé Strany a
severní část Pražského hradu.
2. června 1896 – Guglielmo Marconi získal patent pro svůj nejnovější
vynález – rádio.
4. června 1876 – Byl zahájen provoz druhé koňské tramvaje v Brně.
7. června 1781 – Byl položen základní kámen Stavovského divadla v
Praze. Otevřeno bylo 21. března 1783 jako Nostické národní divadlo.
11. června 1881 – Bylo poprvé otevřeno Národní divadlo premiérou
Smetanovy Libuše.
15. června 1086 – Na Pražském hradě korunován Vratislav II. českým
králem.
16. června 1471 – Vladislav Jagellonský byl prohlášen českým
králem.
17. června 1866 – Začala prusko - rakouská válka.
18. června 1311 – Jan Lucemburský uspořádal v Brně zemský sněm.
19. června 1946 – Edvard Beneš byl jednomyslně zvolen presidentem
ČSR.
19. června 1976 – Sonda Viking 1 přistála na povrchu Marsu.
20. června 451 – Římské vojsko pod velením Flavia Aetia porazilo
hunského vládce Attilu v bitvě na Katalaunských polích.
21. června 1621 – Poprava 27 účastníků českého stavovského
povstání na Staroměstském náměstí v Praze (mezi nimi lékař Ján
Jesenský, český spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a
český diplomat a spisovatel Václav Budovec z Budova).
22. června 1846 – Adolph Sax si patentuje saxofon.
25. června 1876 – Bojovníci indiánských kmenů Lakotů, severních
Šajenů a Arapahů; porazili americkou armádu v bitvě u Little
Bighornu.
Výročí slavných osobností:
1. června 1926 nar. MARILYN MONROE, americká
herečka, hvězda 50. let 20. století. Zazářila například
v nejlepší komedii 20. století „Někdo to rád horké“.
3. června 1801 nar. FRANTIŠEK ŠKROUP, český hudebník,
dirigent a hudební skladatel, kapelník Stavovského divadla, kde složil
hudbu k frašce Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a
žádná rvačka“, ve které roku 1834 poprvé zazněla píseň „Kde domov
můj“, která se později stala českou národní hymnou.
3. června 1926 nar. IRWIN ALAN GINSBERG, americký básník,
jeden z členů hnutí nazvaného „beat generation“, jehož členové se
vyznačovali odporem k jakékoli tradici a autoritě. Nejznámější je jeho
básnická sbírka „Kvílení“.
3. června 1986 nar. RAFAEL NADAL, současný profesionální
španělský tenista, dvojnásobný šampión Wimbledonu a momentálně
jeden z nejlepších hráčů světa.
6. června 1606 nar. PIERRE CORNEILLE, francouzský básník a
dramatik období klasicismu. Mezi jeho největší díla patří tragédie
„Cid“. Patřil také k členům Francouzské akademie, která měla
dohlížet na „čistotu“ francouzského jazyka.
6. června 1941 zemř. LOUIS CHEVROLET, americký
automobilový závodník a spoluzakladatel firmy Chevrolet Motor Car
Company.
8. června 1621 nar. JEAN DE LA FONTAINE, francouzský
spisovatel období klasicismu. Psal hlavně básně a bajky, byl také
členem Francouzské akademie, která měla dohlížet na „čistotu“
francouzského jazyka.
12. června 1946 zemř. KAREL TOMAN, český básník, novinář a
překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických
buřičů.
13. června 1936 nar. HELENA RŮŽIČKOVÁ, jedna
z nejoblíbenějších českých hereček. Mezi její
nejpopulárnější filmy patří komediální série „Slunce
seno…“ a příhody české rodinky Homolkových, kromě
toho si zahrála i v pohádkách (např. „O princezně
Jasněnce a létajícím ševci“ nebo „Z pekla štěstí“) a
v mnoha dalších českých filmech.
15. června 1996 zemř. ELLA FITZGERALD, jedna
z nejpopulárnějších jazzových zpěvaček v Americe, získala mnoho
ocenění a vydala přes 40 alb. Spolupracovala s dalšími hudebními
idoly jako třeba s Luisem Armstrongem nebo Frankem Sinatrou.
16. června 1966 nar. JAN ŽELEZNÝ, bývalý český atlet, je
považován za nejlepšího oštěpaře všech dob, třikrát vyhrál olympijské
hry i několikrát mistrovství světa. Dosud je držitelem rekordu v hodu
oštěpem.
16. června 1991 zemř. ADINA MANDLOVÁ, česká filmová a
divadelní herečka, idol 30. let. Je známá hlavně díky svým filmovým
rolím – hrála např. ve filmech „Mravnost nade vše“, „Kristián“ nebo
„U pokladny stál“.
19. června 1881 nar. FRANTIŠEK GELLNER, český básník,
prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace
anarchistických buřičů. Ztratil se kdesi na haličské frontě za 1. světové
války.
19. června 1941 nar. VÁCLAV KLAUS, od roku 2003 český
prezident, vykonával svou funkci dvě volební období. Zaměřením je
ekonom a vydal i několik knih, mimo jiné je známá „Modrá, nikoli
zelená planeta“.
19. června 1941 nar. JAN VODŇANSKÝ, spisovatel, herec, zpěvák
a textař. Kromě dospělých čtenářů a posluchačů tvořil také pro děti –
různá představení nebo básničky, z nichž některé zhudebnil Petr
Skoumal.
23. června 1891 nar. VLADISLAV VANČURA, český spisovatel,
dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Byl popraven
nacisty a po smrti jmenován národním umělcem. Mezi jeho
nejznámější díla patří např. román „Markéta Lazarová“ nebo kniha
pro děti „Kubula a Kuba Kubikula“.
25. června 1876 zemř. GEORGE ARMSTRONG CUSTER,
americký generál, velitel armády Spojených států v Občanské válce a
ve válkách proti indiánům. Byl zabit v bitvě u Little Bighornu.
25. června 1956 zemř. EDUARD ŠTORCH, český pedagog,
spisovatel a archeolog, známý především svými romány pro mládež,
zasazenými nejčastěji do doby kamenné nebo bronzové.
27. června 2001 zemř. TOVE JANNSSONOVÁ, finská
spisovatelka, malířka, ilustrátorka a autorka komiksů. Jejím
nejslavnějším dílem jsou knihy o skřítcích mumincích a jejich
přátelích.
28. června 1981 zemř. TERRY FOX, kanadský národní hrdina, který
s amputovanou nohou běhal napříč zemí, aby získal peníze na výzkum
rakoviny. Nakonec této nemoci sám podlehl. Dodnes se na jeho počest
pořádají běžecké závody v mnoha zemích po celém světě včetně
České republiky.
30. června 1981 nar. BARBORA ŠPOTÁKOVÁ, česká oštěpařka,
držitelka světového rekordu v hodu oštěpem v ženské kategorii.
Zpracovala: Mazurková Olga, PSS střediska Helios
Dne 30. května jsme se s našimi uživateli zúčastnili příjemné akce, a
to „smažení vaječiny“ na našem sesterském středisku LUNA. Je
pravda, že vaječinu nesmažili uživatelé sami, ale šikovné paní
kuchařky.
Tato akce byla však spojena především s kácením májky. Bohuže,l
stejně jako v loňském roce, nám počasí moc nepřálo, proto jsme
odpoledne strávili v jídelně. To nebránilo místním zaměstnancům již
pokácenou májku přinést právě zde. Následně několik uživatelek
odvazovalo jednu mašli po druhé. Mělo to jeden prostý důvod – aby
bylo možno mašle řádně spočítat a vyhlásit tak vítěze tipovací
soutěže.
Jak jsem již výše zmínila, všichni jsme si pochutnali na vaječině,
malém zákusečku a v neposlední řadě na vychlazeném pivu.
A co by to byla za akce, kdybychom seděli jen tak. K poslechu nám
zpívaly Havířovské babky. Po skončení jejich vystoupení pokračovali
uživatelé ve zpěvu sami a nutno podotknout, že jim to šlo na
výbornou.
Co dodat? Akce to byla pěkná a snad to příští rok vyjde i s tím
počasím.
Zpracovala: Chodilová Radka, PSS střediska Helios
ODPOVĚĎ Z MINULÉHO ČÍSLA: JOSEF ZÍMA
A MÁME TADY NOVOU HÁDANKU:
Narodila jsem se 19. května 1941 v Žirovnici u Pelhřimova a jsem
česká herečka.
Narodila jsem se v rodině učitelů. Studovala jsem (1955–1959)
Pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale zájem o
divadlo mě po maturitě dovedl ke studiu herectví. A tak v letech 1959
až 1963 jsem studovala na DAMU v ročníku vedeném Vlastou
Fabianovou. Po absolvování pražské DAMU jsem nastoupila nejprve
v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1963/1964) a potom jsem získala
angažmá v Divadle na Vinohradech (1964 až 1987). Odtud jsem v
roce 1988 odešla do Národního divadla.
Od roku 2012 hostuji v Divadle Kalich ve hrách Na mělčině a
Sbohem, zůstávám! Roku 1977 jsem podepsala Antichartu. Ve filmu
jsem se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika
epizodních rolích mi dal velkou příležitost režisér Karel Kachyňa,
když mě v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně.
Ztvárnila jsem jak v divadle, tak ve filmech, televizních inscenacích a
seriálech množství rolí nejen dramatických, ale i často komediálních.
Za hlavní role ve filmech Petrolejové lampy a Morgiana jsem byla
nominována na cenu za nejlepší herecký výkon na prestižním festivalu
v Cannes. Jsem držitelkou dvou Českých lvů za nejlepší herecký
výkon v hlavní roli ve filmech CO CHTNEŠ V ŽITĚ (1998) a
VÝLET (2002).
Ze spolupráce s režisérkou Alice Nellis vzešlo ještě ocenění za
Nejlepší herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Soči
(2000) za roli ve filmu ENE BENE.
Dále jsem držitelkou Ceny Alfréda Radoka a Ceny Thálie. Mým
celoživotním partnerem byl herec a režisér Stanislav Remunda, se
kterým mám dvě dcery: Theodoru a Sabinu Remundovou. Od 90. let
také hraji s nimi v rodinném zájezdovém divadle.
UŽ VÍTE, KDO JSEM?
Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
aktivizačním pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho
šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky
naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme
úspěšné řešitele.
Zpracovala: Mazurková Olga, PSS střediska Helios
PRO BYSTRÉ HLAVIČKY
Milé bystré hlavičky,
opět se hlásí ke slovu křížovka. Doufám, že i přes letní vedra se
nenecháte odradit, schováte se někam do přívětivého stínu a zkrátíte si
chvíli luštěním.
Tajenka z minulého čísla zněla: HANA ZAGOROVÁ.
Šťastnou vylosovanou výherkyní se stala paní GRAPLOVÁ
BLAŽENA.
Blahopřejeme!!!
Drobný dárek byl předán opět ihned po slosování.
Další tajenka v sobě skrývá příjemné volné chvilky, oblíbené obzvlášť
u dětí. K tomuto tématu se váží i další slova, která máte doplnit do
připravených políček. Postup je stále stejný, ale pro jistotu
připomínám pravidla vyplňování: jednotlivá slova vepisujete do
příslušných řádků označených čísly, vždy a pouze do bílých políček.
Šedá políčka zůstávají volná. Tajenku ukrývají zelená políčka, která
jsou seřazena ve sloupci pod sebou, kde naleznete jméno známé české
zpěvačky.
Řešení odevzdejte jako obvykle do 15. dne následujícího měsíce
aktivizačním pracovnicím.
Létu zdar a křížovkám obzvlášť! 
1.
oblíbený vodní sport, především v létě
2.
první prázdninový měsíc
3.
obtížný letní hmyz, který nepříjemně bodá(množné číslo)
4.
oblíbený studený desert
5.
volno pro dospělé
6.
druhý prázdninový měsíc
7.
žáci chtějí mít na vysvědčení samé ........
8.
oblíbená letní činnost na slunci
9.
“výplata” žáků v na konci školního roku nebo v pololetí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovnice
A máme tady ještě kvíz:
Kolik hlav se skrývá v tomto obrázku?
Vložila: Silvie Švecová, ergoterapeutka
.....a pro všechny, kteří neměli možnost zúčastnit
se besedy o Vladimíru Menšíkovi, jenž se konala
12. 6. 2014 v jídelně našeho střediska Helios
Legenda televizní zábavy. Mistr vyprávění. Patriot, který dokázal své
rodiště zviditelnit jako málokdo jiný. Ale také herec velkých
dramatických rolí. To všechno byl Vladimír Menšík. Narodil se
9. října 1929 v Ivančicích na jižní Moravě a jeho početná rodina mu
vytvořila zázemí, z nějž později často čerpal ve svých humorných
vyprávěních.
Menšík od dětství miloval svět poutí a cirkusů a přitahoval jej svět
estrád, musel se ale podřídit vůli rodičů a vystudoval strojní
průmyslovku. Již v této době začal ochotnicky hrát divadlo a v tom
pokračoval i ve svém prvním zaměstnání v Brněnských strojírnách.
Touha po divadle jej nakonec přivedla na JAMU, kde v roce 1953
absolvoval studium herectví. Do doby jeho studií spadá také první
filmová role, i když šlo jen o komparz, a sice v budovatelském
dramatu VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949). Nutno dodat, že v
Menšíkově početné a často dnes již legendární filmografii se jeho
premiérový vstup na filmové plátno vyjímá spíše jako kuriozita.
Po dokončení JAMU nastoupil Vladimír Menšík do zájezdového
Vesnického divadla, kde strávil jednu sezónu (1953-1954), následně
působil v Divadle E. F. Buriana (respektive D 34; 1954-1958). Tady
tříbil své herecké umění a ve svých začátcích (než jej začalo trápit
astma) byl také poměrně dobrým zpěvákem. Se stálým divadelním
angažmá přišly další filmové role, i když zatím jen stále ve formátu
epizodek (DĚDEČEK AUTOMOBIL, 1956). Svět filmu začal
Menšíka lákat čím dál víc, tím pádem se zákonitě dostal do konfliktu s
E. F. Burianem, který, jak je obecně známo, na filmové umění
pohlížel se značným despektem.
Z Burianova divadla Menšík odešel v roce 1958 a jako herec se stal
stálým zaměstnancem Filmového studia Barrandov. Tady je na místě
připomenout, že barrandovský herecký soubor nebyl nikdy nijak velký
a sestával spíše z představitelů vedlejších rolí. Zatímco většina
velkých hereckých osobností byla spjata se stálým divadelním
angažmá, Menšík byl prakticky jediným protagonistou velkých rolí,
který pracoval mimo divadelní prkna. V pozdějších letech však
několikrát pohostinsky v divadle vystupoval, například v Divadle Za
branou nebo v Divadle S. K. Neumanna. Stálé divadelní angažmá již
nikdy nepřijal, sám to zdůvodňoval tím, že sepjetí s jedním prostorem
a jen omezeným ansámblem kolegů je pro něj svazující, svou roli
sehrálo ale i jeho astma, jemuž prašné prostředí divadel neprospívalo.
Menšíkovo herectví vycházelo z tradic lidového vypravěčství, v jeho
práci je ale zřetelná i inspirace velkými hereckými osobnostmi
komického typu. Mezi výrazné atributy jeho projevu patřila rychlá
mluva, živá gestikulace, v neposlední řadě také mimořádná schopnost
improvizace. Přestože je vnímán především jako komik, jeho
přirozený lidský projev podmíněný v pozdějších letech životní
zkušeností mu umožnil zazářit i v dramatických až tragických rolích.
Po nástupu do Barrandova začal Menšík pochopitelně točit mnohem
častěji a jeho filmografie se rozrůstala o několik titulů ročně.
Vzhledem k tomu, že počet jeho vystoupení před filmovou, potažmo
televizní kamerou, se pohybuje někde kolem čísla 150, není nutné
všechny jeho role vypočítávat, připomeňme si ale ty nejdůležitější. Do
poloviny šedesátých let převažují v Menšíkově filmografii stále
vedlejší role, častěji to byly například postavy vojáků a důstojníků. Z
úloh tohoto typu můžeme připomenout film PRÁČE (1960) z doby
druhé světové války. Tento titul není dnes rozhodně tolik známý jako
historky, které o jeho natáčení Menšík později často vyprávěl. Z
Menšíkových rolí řidičů vyniká postava Standy v komedii HLEDÁ SE
TÁTA (1961), což bylo jeho první výraznější vystoupení před
filmovou kamerou. Počátkem šedesátých let navázal Menšík
spolupráci také s televizí, která v pozdějších letech získala dominující
postavení.
Z výraznějších uměleckých počinů s Menšíkovou účastí můžeme
připomenout komedie AŽ PŘIJDE KOCOUR (1963), kde hrál
školníka, nebo postavu barmana ve slavné parodii LIMONÁDOVÝ
JOE (1964). V několika veselohrách vytvořil také výrazné kreace
příslušníků bezpečnosti (BÍLÁ PANÍ, 1965; ŽENU ANI KVĚTINOU
NEUHODÍŠ, 1966), zapamatovatelné, i když nevelké úlohy ztvárnil v
komediích Václava Vorlíčka (KDO CHCE ZABÍT JESSII, 1966;
PANE, VY JSTE VDOVA, 1970; DÍVKA NA KOŠTĚTI, 1971). V
dalších filmech komediálního ražení se zaměřením na dětského diváka
hrál také postavy otců (NAŠE BLÁZNIVÁ RODINA, 1968). Ve
druhé polovině šedesátých let ale dostal i první příležitosti, v nich
prokázal
schopnost
charakterního
herectví
(MARKETA
LAZAROVÁ, 1967). Za svou roli Pyřka ve filmu VŠICHNI DOBŘÍ
RODÁCI (1968) byl oceněn časopisem Kino. Z Menšíkovy práce pro
televizi z této doby vyniká dodnes slavná mikrokomedie BOHOUŠ
(1968), kde se objevil se svým častým hereckým partnerem Jiřím
Sovákem.
Své první hlavní role se Vladimír Menšík dočkal až v roce 1970, kdy
jej do své komediálně laděné postmoderní pohádky VRAŽDA ING.
ČERTA (1970) obsadila Ester Krumbachová. Zatímco řada filmů ze
současnosti s Menšíkovou účastí je dnes zapomenuta, divácké oblibě
se dodnes těší komedie se sci-fi nebo pohádkovou tématikou (JAK
UTOPIT DOKTORA MRÁČKA, 1974; ZÍTRA VSTANU A
OPAŘÍM SE ČAJEM, 1977; COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT,
1977). Z řady rolí starostlivých otců vyniká jeho kreace ševce Bursíka
v melodramatickém příběhu z doby první republiky LÁSKY MEZI
KAPKAMI DEŠTĚ (1979). Nelze zapomenout ale ani na dodnes
slavné pohádky, v nichž hrál postavy sluhů i králů (TŘI OŘÍŠKY
PRO POPELKU, 1973; JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, 1977; PRINC
A VEČERNICE, 1978).
Sedmdesátá léta byla v Menšíkově práci ve znamení převažujících
položek pro televizi. Vedle řady televizních inscenací se začal
objevovat v televizních seriálech (CHALUPÁŘI, 1975; ŽENA ZA
PULTEM, 1977; ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, 1979), do srdcí
diváků všech generací se zapsal jako vypravěč televizních pohádek
Karel Majer v pohádkovém seriálu ARABELA (1980). Výraznou
dramatickou hlavní postavu hudebníka Káry, který propadl
alkoholismu, představil v televizním filmu IKARŮV PÁD (1977),
jemuž se dostalo ocenění i v zahraničí. Druhá polovina 70. let je i ve
znamení několika televizních Silvestrů, které Menšík moderoval a
které dnes patří do zlatého fondu televizní zábavy. Dalším formátem,
který herce proslavil, byly malé povídky podle námětů diváků, které
Menšík uváděl a často v nich také hrál a Československá televize je
řadu let uváděla pod názvem Bakaláři.
Zatímco televize Vladimíra Menšíka již na přelomu 70. a 80. let
uvedla do pozice mistra televizní zábavy, jeho vystoupení ve filmech
té doby jsou spíše diskutabilní, i když se jedná o dodnes často
reprízované tituly (KDYŽ ROZVOD, TAK ROZVOD, 1982;
MLADÉ VÍNO, 1986). Další významné herecké příležitosti mu ale
opět nabídla televize. Znovu v postavě alkoholika Káry zazářil v
televizním dramatu TAŽNÍ PTÁCI (1983), které volně navazovalo na
starší titul IKARŮV PÁD (1977). K vrcholům Menšíkova
dramatického herectví patří televizní film JAKO KNÍŽE ROHAN
(1983), který vznikl na základě klasické literární předlohy.
V polovině osmdesátých let musel Vladimír Menšík kvůli postupující
nemoci omezovat svou práci a posledních pár let před smrtí
vystupoval před kamerou již jen výjimečně, například v seriálech
LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR (1984) nebo MY VŠICHNI ŠKOLOU
POVINNÍ (1984), nadále ale objížděl republiku se svými pořady
založenými na jeho vypravěčském umění. Svou hereckou dráhu
uzavřel Vladimír Menšík důstojně – dramatickou postavou jednoho z
pacientů protialkoholické léčebny ve filmu DOBŘÍ HOLUBI SE
VRACEJÍ (1988); původně ale jako těžký astmatik účast na natáčení
odmítl kvůli scéně s peřím. Definitivně naposledy vystoupil před
kamerou v zábavném televizním pořadu ABECEDA (1988). Poté
odjel do Brna, kde měl znovu točit, ale dva dny nato zemřel v
Nemocnici u svaté Anny v Brně ve věku 58 let (29. května 1988).
Vladimír Menšík získal řadu ocenění, již v roce 1974 byl jmenován
zasloužilým umělcem. V návaznosti na svůj výstup v televizním filmu
IKARŮV PÁD (1977) obdržel Výroční cenu Československé televize
(1978), v témže roce získal čestné občanství v rodných Ivančicích.
Rok 1979 mu pak přinesl titul národního umělce. Získal také četná
ocenění na domácích filmových festivalech. Pro naši dobu je pak
příznačné, že zatímco dosud žijícím umělcům se často vyčítají tituly
přijaté od totalitního režimu, u Vladimíra Menšíka - snad z úcty k
předčasně zemřelé legendě českého herectví – se jeho titul národního
umělce připomíná jen zřídka. Vladimír Menšík byl dvakrát ženatý a
měl celkem čtyři děti, v jeho stopách se vydala jen dcera Martina
Menšíková (*1965), která je též herečkou. Syn Petr Menšík (*1955)
provozuje v centru Brna Kavárnu Vladimíra Menšíka. V Ivančicích si
můžeme hercovu osobnost připomenout v expozici Vladimíra
Menšíka v místní Staré radnici. Mimořádná obliba Vladimíra Menšíka
vedla také k vydání četných publikací věnovaných jeho osobností,
mimo jiné posmrtně vydané memoáry Stromeček mého veselého
života (1993) a Dary Vladimíra Menšíka (1998), v monografických a
vzpomínkových knihách vyniká biografie Vladimír Menšík (1987), na
herce ve svých autobiografiích zavzpomínala i řada dalších herců.
Široké oblibě provázené komerčním úspěchem se také těší četné
záznamy jeho televizních vystoupení, vydávaných na CD a DVD.
Chvilka zamyšlení
Vzpomínky
Lidé zabývající se duchovní podstatou života poukazují na to, že je
třeba žít přítomným okamžikem. Vnímat aktuální pocit, soustředit se
na to, co se děje zrovna teď. Nezabývat se zbytečně minulostí a ani
budoucností. Vše plyne tak, jak má. Určitě je to těžké pro ty, kteří
mají závažné starosti. Jejich mysl naplno zaměstnávají pocity strachu
a obav z budoucnosti. Je to pochopitelné, dnes žijeme ve světě
dynamickém řízeném velmi rychlým tempem. A není jednoduché se
zastavit a věřit.
Každý den si někdo z nás vzpomene na někoho, kdo žil v naší
blízkosti. Připomínají nám to lidé, zážitky, hudba, film ... Cítíme se
smutní, ale zároveň nám to přináší opětovné „setkání“ s našimi
nejbližšími. Ucítíme vůni polévky, kterou vařila babička, když jsme
byli malí. Zpíváme ukolébavky dětem a vracíme se vzpomínkami do
let, kdy je někdo zpíval nám. A toto jsou ty okamžiky naplněné
štěstím a plnohodnotným prožitím.
Ano, je důležité vnímat přítomnost proto, abychom se na ni soustředili
a vše vytvářeli zrovna teď. Právě v tomto okamžiku se to děje.
Zastavme se na chvíli a zamysleme se nad tím, co se právě teď děje,
co cítíme. Jestli je to štěstí, buďme za to vděční. Jestli je to smutek,
uvědomme si, že odezní. Protože všechno má svůj čas. Podle nás
někdy utíká rychle, jindy se to vleče. To je pro nás přirozené. Když se
ovšem zastavíme, uvědomíme si, že vše plyne dle svých zákonitostí.
A to je tak krásně obyčejné.
Minulost a přítomnost. Ani jedno by bez sebe nemohlo existovat.
Autor: Andrea Bartošová, sociální pracovnice
Jako každý rok, tak i letos se naši hokejoví fandové těšili na začátek
mistrovství světa. Tentokrát se boj o medaile odehrával v běloruském
Minsku, a to od 9. do 25. května. Toto mistrovství bylo již v pořadí
78. Pořadatel byl zvolen na kongresu v Bernu 8. května 2009.
I mezi našimi uživateli se našli věrní fanoušci, kteří sledovali veškeré
zápasy našich hokejistů. Před každým utkáním proběhla tipovací
soutěž a výherce obdržel drobný dárek. V přízemí byla umístěna velká
informační tabule, kde bylo možno se seznámit s aktuálními výsledky.
Přes veškerou snahu týmu českých hokejistů, tito dosáhli pouze na tzv.
bramborovou medaili.
Konečné pořadí
1. 1. místo Rusko
2. 2. místo Finsko
3. 3. místo Švédsko
Víte, že hokejový tým má i svoji hymnu?
Červená, modrá a bílá, koukejte, jaká jsme síla.
Teď musí se bát, ten kdo by nám chtěl v cestě stát.
Český dres je dávná sláva, český lev vám góly dává.
Se světem se prát, odvahu dát každému gól, góóól!!!
Ref.
Proto nic než vítězství, chceme další vítězství, dát nám šanci jít
ke stupňům teď nejvyšším. Češi, do toho, Češi do toho..
Další gól ke slávě brána, finále a pak slavobrána,
my chceme se bít z poháru pít za všechny z Vás.
Ref.
Proto nic než vítězství, chceme další vítězství, dát nám šanci jít
ke stupňům teď nejvyšším, Proto nic než vítězství, chceme další vítězství,
chceme další vítězství
Češi, do toho, Češi do toho…..
Tak a za rok v Ostravě!!!!!!
Zpracovala: Olga Mazurková, PSS střediska Helios
Výlet do Myslivny Vratimov
Potrpíte si na dobré jídlo a pití? Mohu Vám říci, že pokud jste se
nezúčastnili našeho „výletu“ do restaurace Myslivna, opravdu jste
zaváhali.
Do Vratimova jsme se vydali v pátek 20. 6., a to právě v době
oběda. Někteří z nás si menu objednali den předem, ostatní až na
místě. V průběhu celé doby panovala velice příjemná nálada a
prostředí restaurace bylo opravdu moc hezké a stylové. Ze zdi na
nás koukalo několik mysliveckých trofejí jako hlavy jelenů, paroží,
vyčiněné kůže atd.
A byli mezi námi i takoví, kteří po vydatném obědě zvládli zákusek,
pohár se šlehačkou nebo zmrzlinu. Samozřejmě nechyběla lahodná
kávička, pivo a jiné.
A tak to má být. Jak se říká „Žijeme jen jednou“, tak pokud to
jenom trošku jde, proč si nedopřát?
Klimšová Božena
Kuráň Miroslav
Kucharczyková Amálie
Lazar Rudolf
Labudková Štefánia
Vondrusová Milada
Staníková Květoslava
Krivenková Vlasta
Cepková Anna
Vojtíšková Božena
Na měsíce červenec a srpen plánujeme:
28. červenec
11. srpen
25. srpen
28. srpen
Canisterapie s Jerrym
Loučení s létem
od 14.00 hod. na zahradě střediska Helios,
společná akce s uživateli střediska Luna
Dle počasí budou dále probíhat tyto akce:
●
opékání párků
●
dopolední - odpolední program na zahradě či procházka
●
návštěva Lucie s Algidou a Dorinkou
●
výlet dle zájmu uživatelů.
O všech akcích budete informováni včas, budeme se domlouvat a
společně plánovat i ráno u zpráviček.
V týdnu od 16. do 19. září 2014 plánujeme pro uživatele domova
se zvláštním režimem výlet do ZOO Ostrava.
Na tomto čísle spolupracovaly:
Olga Mazurková
Radka Chodilová
Silvie Švecová
Denisa Sapíková
Andrea Bartošová
Gabriela Kunčická
Hlavní kontrolor:
Gabriela Kunčická

Měsíčník informací ze života našeho domova. ČERVEN 2014

Transkript

Podobné dokumenty