stáhnout PDF

iliííiliihhi
"«.
iii
ffiWSiiB«
JINOJAZYČNÁ
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
VE ZLÍNĚ
V • 1937-1938
/>■
V
-
r.
/z.
:
A
ieme
Vám
Vašim rodičům za celoroční
i
Vaše nákupy u nás a přejeme
jemné a
We
Vám
pří
veselé prázdniny.
thank you and your parents for the purchases
you have made from us during the whole
year and we wish you a happy and pleasant
holiday.
Veuillez recevoir, vous
ciments
ď
pendant
toute
et
vos parents, nos remer-
avoir fait des achats chez nous
année.
l’
Nous vous
souhaitons
de bonnes vacances.
Wir danken Ihnen und
käufe bei uns
Ihren Eltern für die Ein
während
des
ganzen Jahres
und wünschen Ihnen angenehme und frohe
Ferien.
KNIHKUPECTVÍ
TJSK*
Zlín
iJl\ Z-jllll'
BUCHHANDLUNG 1
Knihovní systém Clavius
SOUKROMÁ JINOJAZYČNÁ
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
(s
právem
veřejnosti)
vyučovacím jazykem československým a
anglickým, francouzským nebo německým
s
VE ZLÍNĚ
pátém roce
v
THE ENGLISH SCHOOL, ZLÍN
(Recognised by the Czechoslovakian
Ministry of Education)
the Fifth Year
in
ÉCOLE FRANQAISE
ď
(avec
le
Ecoles publiques)
droit
á ZLÍN, RépubliqueTchécoslovaque
e n
c
/'
n q u
i
ě
m
e
a n n é e
P R VAT- BÜRGERSCHULE
I
(mit ©ffentlichkeitsrecht)
čechoslowakischer u. englischer, franzö
sischer oder deutscher Unterrichtssprache
mit
in
ZLÍN, Čechoslowakische Republik
in
dem fünften Jahre
1937-38
Vydalo ředitelství školy vlastním nákladem
Vytiskla knihtiskárna
E.
Potměšil ve Zlíně
Muz.
KNIHOVNA
j.
'
'
ý-bodní Moravy
Invent.
Z1Z..6
// C/C2-
Az
děti našich dětí
svým dětem budou teskně vyprávěti
.
.
.
14. září 1937.
Den velikého smutku padl v naši
dosud nezažili. Jak bychom mohli
tolik plakat!
Dědeček
zemi, smutku, jakého jsme
mluvit, když se nám chce
odešel.
Velcí lidé se jinak dívají na světové události.
Zemřel
filosof, státník, vladař,
A
říkají dnes:
občan, voják.
Já ale to řeknu tak, jak my si to myslíme, jak my to cítíme.
Dědeček odešel. Laskavý, milující.
My všichni pláčeme. Stojíme u Tvého úmrtního lože a
v duchu líbáme Tvé laskavé ruce, které se pro nás tolik napracovaly.
My, Tvoje děti, Tvoji vnuci, dnes ani nechápeme velikosti
a pravdy Tvých slov, ale slibujeme, že si je poneseme celým
životem jako Tvůj odkaz, Tvé požehnání. Nebudeme se báti
života, neboť s námi, nad námi se vznáší Tvůj svátý stín.
Odešels, hospodáři! Zasel
jsi
a zanechal tu nás,
abychom
Celý život jsi nad námi bděl, celých 87 let jsi vzdo
roval spánku. A nyní jsi usnul. Spi, spi klidně! My nejmladší
budeme nad Tebou bdít. Nad Tebou, který jsi byl největší
sklidili.
a nejspravedlivější z nás.
Zůstaneš hvězdou, která září a bude zářit na věky. Nejen na
nebi českém, slovanském. Tvá hasnoucí hvězda svítí na nebi
světa. Přijde čas, že její záře osvítí všechno lidstvo.
A
do každého srdce pronikne jeden světlý paprsek: paprsek
lásky a míru.
F.
Hrbáčková.
5
Znalost řečí národní povinností Čechoslováků
Československá mládež neprožila dosud školního roku tak
nabitého dějinnými událostmi jako byl právě uplynulý školní
rok. Události následovaly za sebou v takových obdobích a byly
takového rozsahu, že jejich odraz tvořil vzrušené pozadí celého
života a práce školy. Úměrně k věku a schopnostem žactva
působily tyto události kladně k tomu, že naše mládež si uvě
domila podstatu a význam osvoboditelského díla presidenta
T. G. Masaryka, velikost lásky, vděčnosti i závazků celého
národa k němu, k jeho nástupci, presidentu republiky dr. Ed
vardu Benešovi, ke své svobodné republice a k její vládě,
opravdovost a sílu odhodlání ubránit společně nej vyšší hod
noty lidské svobody a hospodářské nezávislosti stůj co stůj,
vůli splniti klidně a důstojně svou povilmnost a z toho vyplý
vající závazek včas se na vše připravili.
V
citovém vzrušení, právem pochopitelném a někdy spra
vedlivě přecházejícím v mravní rozhořčení, žili děti
rodiče.
V tomto stavu myslí není však vždy snadné zachovali rovno
váhu rozumu a citu; snadno se přehlédne důležitá okolnost,
lehce se zamění následek za příčinu, dochází k unáhleným
nebo i k mylným závěrům. Náznaky toho projevují se u ně
kterých rodičů, ba i u učitelstva, pokud jde o potřebu zna
losti cizích řečí. A tu je třeba několika slov na vysvětlení,
k zabránění omylům, které by v budoucnosti mohly způsobili
těžké škody, často nenapravitelné, protože ztracený čas nelze
i
nahraditi.
Náš národ
je
národem silným
a slavným. Jeho síla a sláva
spočívala odjakživa v práci a v duchovních hodnotách, které
světu poskytoval. Opakuji, které světu poskytoval, neboť
musí býti jasno, že jako zákazník, jako spotřebitel by byl
náš národ bez své vysoké kulturní úrovně ve světovém mě
řítku národem malým. Tato skutečnost kladla a klade na
vy nikají dí muže a ženy našeho národa, t, j. na ty, kdo světu
jménem našeho národa dávají vzácné hodnoty, určité nepo
minutelné požadavky.
Jedním z nich byla a je schopnost mluvili k světu nebo
aspoň k velikým jeho částem tak, aby tomu bylo rozuměno,
to jest světovými řečmi. Jen na tomto základě lze úspěšně
navazovat! a udržovati styky a přátelství osobní, politické a
hospodářské, jež hrají v dějinách národů rozhodující roli.
I zde však si doba vynucuje změny. Dnes, v době radia,
leteckého spojení, výměny myšlenek i zboží v netušeném roz6
rychlosti, nestačí již tenká vrstva vzdělanců, ovláda
jících cizí řeči; cítí se stále více potřeba znalosti cizích řečí
v nejširších vrstvách národa. Už T. G. Masaryk ve svém re
volučním díle osvobozenském poznal a zvážil význam prostých
Čechoslováků, kteří svou znalostí řečí a poměrů různých ná
rodů prokázali osvobozovacímu dílu služby nedocenitelné.
sahu
i
Tím
význam ovšem má znalost
cizích řečí v širokých
vrstvách lidových, zejména obchodních a průmyslových, pro
udržení a zabezpečení budoucnosti naší republiky. Bylo by již
na čase, aby si celá naše veřejnost uvědomila, že volání pre
sidenta republiky dr. Edvarda Beneše a výzvy všech vynika
větší
našeho národa bez rozdílu, aby se mládež naše
učila cizím řečem, jsou vážně míněny a mládeži i rodičům
a nic není
československým záměrně určeny. Pevně věříme
s to naší důvěrou otřásli
v slavnou budoucnost své re
publiky, ale víra sama by nestačila. Přítomnost více než
jindy nás poučuje o významu práce pro republiku v celém
jících
lidí
—
nám naléhavě
Je
třeba, aby tisíce a ti
síce Čechoslováků, odcházejících za prací a ob
chodem do ciziny, bylo vyzbrojeno dostatečnou
znalostí cizích řečí tak, aby jeden každý z nich
byl odpovědným vyslancem republiky v okruhu
svých styků, své práce, své působnosti. Je nám
stejně třeba, aby u nás doma rychle přibývalo
prostých lidí, znajících cizí řeči, aby cizinci
u nás nacházeli milé prostředí a možriost co nej
světě.
t
—
širších
a
nejúplnějších informací.
Je-li toho třeba v celé republice, kdo z rodičů zlínských
dětí chtěl by o tom pochybovat vzhledem k zlínské mládeži?
Na každém kroku
může každý ve Zlíně přesvědčit a často
bolestně hmotně pocítit, jak veliký význam má pro budoucnost
se
Citujeme slova dr. h. c. J. A. Bati
k rodičům na schůzi Spolku rodičů z jara 1938: ,,Budeme-li
chtít si udržet a zajistit budoucnost, práci, náš životní stan
dard, musíme my a zejména naše děti znát cizí řeči. Starý,
prací vyčerpaný člověk se jen těžce učí a zpravidla se nena
učí cizí řeči. Zato mladý, dítě, které ještě netíží jiné starosti,
to se učí snadno, hravě. Deset nebo dvacet tisic ve spořitelně
je sice lepší než nic, ale není to nic ve srovnání s tím, zná-lii
mladý člověk jednu nebo dvě světové řeči. Proto rozumní
zlínští rodiče dají svým dětem jazykové vzdělání.“
Dělají to ovšem nejen rozumní rodiče zlínští, nýbrž všichni
rozumní rodiče českoslovenští. Mnozí z nich posílají děti do
škol zahraničních, mnozí z nich do německých škol v Českodětí znalost cizích řečí.
7
slovensku. Zlínští rodiče nemají zapotřebí ani toho, ani onoho.
Naše škola, duchem československá, dá dítěti doma stejné
hodnoty za nepoměrně menší náklad a bez nebezpečí pro jeho
duchovní růst. Organisací i výsledky pracovními je škola je
diná svého druhu v republice a slouží poctivě myšlence, vy
jádřené nadpisem: Znalost řečí je národní povinností Čecho
slováku. Umožňuje splnění této povinnosti všem dětem, jichž
rodiče jsou ochotni poskytnout dětem malým nákladem to,
co jinak dospívající mládež a dospělí vykupují těžkými obětmi
na čase, zdraví i majetku, když po celodenní vyčerpávající
práci a s plnou hlavou starostí o zítřek navštěvují večerní
kursy řečí, aby pracně dohonili to, co bylo v mládí nepro
myšleně zameškáno.
Ladislav Vlček.
Dějinné události v životě o práci školy
Školní rok 1937-38 se dovršil. Učitelé žáci ohlížejí se po
své práci, aby zvážili a posoudili, co vykonali v nedílné jednotě.
Byl to letos výjimečný rok. Pohnuté události světové po
znamenaly hluboce i školní dílo. Tytam jsou staré časy, jejichž
politické děje narážely na dveře někdejší školy jen hluchými
údery. Dnešní škola se nemůže, nesmí uzavírali vnějším prou
dům
její povinností je však, aby je uzákonila a přiblížila
dítěti. Do jaké míry se to podařilo naší škole?
Třídní kniha se zápisem učiva v jednotlivých týdnech je
spolehlivým deníkem událostí, jež vzrušovaly srdce dítěte,
jejich ohlas naplňoval především hodiny mateřského jazyka,
i
—
dějepisu, občanské nauky.
Předznamenáním vážnosti letošního roku byla hned v prv
ních dnech zářijových náhlá zvěst o chorobě presidenta Osvo
boditele. Našim dětem stala se přímým podnětem k bližšímu
poznání jeho díla: Uspořádáme výstavku Masarykových knih.
Tou měrou však, jak rostou obavy, rodí se z původního
skromného plánu podnik rozměrnější — z domácí výstavky
třídní vzniká posléze významná záležitost veřejná.
Touž přichází osudné datum 14. září 1937. Truchlení, za
chvacující celý národ bez výjimky, zrcadlí se nad jiné zřetel
něji ve školní práci. Hluboké prožití dnů žalu budí v dětech
touhu, aby se památné okamžiky zachytily trvaleji na pamčt
budoucím. Děti obnovují téměř zapomenutý zvyk památečních
8
listů,
na jejichž stránky vpisují řádky, diktované bolestí a
láskou.
podzim zní v jejich práci jediná melodie: Učme se
chápat Masarykův odkaz humanity a demokracie. A bolest
a naděje národa promlouvá k nim ústy básníků — smuteční
kruh veršů Seifertových stává se duchovním majetkem celé
Po
celý
školy.
Nové zhodnocení
a zvniternční státního svátku, v němž se
osiřelý lid semkl v důvěře a lásce kolem svého hospodáře,
vyznívá i u našich dětí nadšeným holdem presidentu republiky
a vrcholí vroucím dopisem, jejž mu píší zástupci školní sa
mosprávy.
Srdečný soucit se zeměmi, které pustoší válka, vnáší své
děti si uvědomují, že
stíny do jasné nálady předvánoční.
I
není plné radosti při utrpení druhých. Dospělejší žáci to nej
lépe vyjadřují vánoční úvahou „Pokoj lidem dobré vůle“,
vážným slibem demokratického dítěte, které chce, abychom
se milovali, dobrých násilím tlačili nedali a pravdu každému
přáli.
Přecházejí zimní měsíce nejpilnější práce. Blíží se 7. březen,
den Masarykův. Dětem je jasno, že také je zavazuje jeho
odkaz k statečnému činu dělné lásky. Určí a naplní jej heslem
měsíce března: „Sám se přičiň
potřebným pomáhej!" Za
—
—
sazením pamětních lip učí se chápati význam symbolu
stromu, pod jehož větvemi najdou ochranu všichni čestní,
poctiví lidé.
Zahraniční události letošního jara a jejich vliv na vnitřní
poměry zrcadlí se nadmíru citlivě i v drobném školním světě.
Z dětí promlouvá úzkost dospělých, zachvění o krov domova,
mužné odhodlání k obraně, bude-íi jí třeba. 420 mírových
pozdravů Červeného kříže, které se z naší školy rozlétají
o velikonočních svátcích jako ptáci po celé Evropě, prohlašuje
slavné, že naše děti jsou synové a dcery národa po rodu i po
výchově paciíistického, jenž ke zbrani sahá jen v obraně,
když už ostatní prostředky selhaly.
Jen tak lze vysvětlit vroucí, vděčné dopisy anglickému mi
nisterskému předsedovi Chainberlainovi. Jen tak lze pochopit
obsah oněch 200 dopisů, jimiž odpověděly naše děti na po
selství míru walleským dětem: Chceme mír, ale demokracie
a svoboda jsou základní podmínky našeho života
jsme
pro ně schopni každé oběti.
Mládí má smysl pro hrdinství a touží uctívati. 1 naše děti
si volí své ideály. Dovedou plně prožiti romantickou vroucnost
—
9
osobnosti Štcfánikovy, ale jejich srdce je oddáno hrdinovi ze
všech nejprostšímu
střízlivému bojovníku moderní doby
presidentu "Benešovi.
—
—
celoroční práce se uzavírá. Na jejím počátku přešla
do dějin a legendy světlá postava Osvoboditelova. Na jejím
konci skládají všichni chlapci a děvčata naší školy závazný
Kruh
do rukou muže, jenž védě kormidlo našeho státu: „Chceme
úcta ma
být přáteli všech a ničími nepřáteli. Naše heslo
teřské řeči, láska národu, vděčnost tvůrcům, všechny síly
demokracii pro jediný cíl
lidskost."
Hedvika Sedláková.
slib
—
—
Begin at the Beginning!
”
Beginning has been our watchword for this
School Year. The First Class became an experimental class
from the start, and have been taught quite differently from the
rest. On the basis of these tests, it is proposed to use the
experimental methods of 1937-8 as the normal method for
future First Classes. A pupil who leaves the First Class with
a muddled knowledge of English can never hope to get out of
the muddle by the time he gets to the top of the school: the
muddle gets worse. That is why we have tried to begin
at the beginning, and examine what can be improved. The
first improvement has been in the teaching of Pronunciation:
the second in getting the pupils to speak English.
Our first duty is to teach our boys and girls to speak.
Therefore English must be taught to them first as sound—the
first stage must be oral.
“Begin
at the
But what of the pronunciation?
Each successive day implants more deeply habits
of
pronun
Therefore it must
ciation—good or bad—as the case may be.
be our aim at the beginning to get that pronunciation absolutely
correct.
important to realise that this can be done, provided
that we not rely on mere imitation, when the only check is
the ear, but teach pronunciation by an application of the
science of Phonetics. Our boys and girls must learn what
speech sounds are, how they are made, and add to the
checking power of the ear, the constructive power of placing
the vocal organs in certain positions so as to produce certain
It
10
is
sounds. An example of
over the page.
This
is
And
then
how we
use Phonetics
is
explained
the only way to counteract the instinctive tendency
to assimilate English speech-sounds to those of Czech.
we must
constantly be developing in our pupils
that instinctive language-sense (Sprachgefühl), which they
all possess in varying degrees in Czech, and which, super
seding all rules, grammars and dictionaries, and resting at
bottom on the direct association of expression and experience,
can give the only real guide in the use of English, whether
in conversation or in literature.
The most
is to make
effective way of achieving this direct association
the children constantly hear and speak English,
especially at first in the rapid give and take of dialogue.
That is our plea for little playlets or conversations about
which more is said on the next page.
This language sense (Sprachgefühl)—the sense for an exact
correspondence between thought and expression—is linked
up with the physical experience of hearing and articulating
a language, where by dint of repetition—a direct association
is established between certain groups of sounds and certain
physical experiences.
When
a boy begins English in the First Class at the age
of ten or eleven, he is no longer the same impulsive little
creature he was when he was learning Czech. He has begun
to exercise his various powers deliberately and consciously;
he has imagination and above all curiosity. If therefore we
can inspire him with a strong desire to speak English, we
have begun at the beginning.
His vocal organs are still pliable, his impressions vivid,
so that imitation and learning by heart will offer little
In a word, we have caught him in the nick of
difficulty.
time for realising the highest ideal of education, the co
operation of conscious and unconscious activities—of reason
and instinct.
11
HOW FAR WE GO WITH
PHONETICS
There are
in
tha simplest
never occur
in
Czech.
Here just
words
IN
THE FIRST CLASS
in English,
to imitate the teacher is not
sounds which
enough: so
we
use
DIAGRAMS
which show how
to place
the vocal organs in
certain positions to
produce certain sounds.
We
also use
SYMBOLS
to focus attention
on special vowel-
sounds which are
very frequent.
We
use only these three symbols, each of which
important as this example
12
is
very
shows:—
THE
BLACK
T H 0
B L
ae
C K
COUNTRY.
C
A
NTRY.
’’Speech First”
-
such
is
our motto
E9KIM0CS
In the First Class
we
we work
have printed simple
“
without a Reader. Instead,
CONVERSATIONS
”
in
which the
characters are real live pupils, who do quite ordinary things
such as lighting Eskimo lamps, borrowing matches and
looking at pictures of igloos to see if they have made them
CONVERSATIONS differ very
shape. These
delibe
widely from the literary English of the Reader.
“
Got a match ?—
rately introduce the First Class pupils to
the
“
right
Sorry!
I
”
We
haven’t.”
—because we believe that they can make themselves at home
with Spoken English, while their imitative faculties are at
their best.
13
Reading
It
for
Pleasure
we
has already been said that
have dispensed with
regular Reader in the First Class. There is however
is from the delightful American
plenty of reading, and that
“
a
childrens’ newspapers.
MY WEEKLY READER ”—publi
shed by The American Education Press Inc. Columbus, Ohio,
U. S. A. The boys and girls in the First Class are given the
opportunity of subscribing voluntarily to this paper, but the
paper is not read in school. It is left to the pupils to read
when and where they like. There is one stipulation only,
and that is that each child gets an edition of the paper which
is easy enough, so that no one is bored trying to puzzle
out passages which are too hard. New words and express
ions are noticed in distributing the papers, but never drilled,
because the aim here is to reach the maximum pace compatible
with intelligent enjoyment.
*
*
Singing
Singing has its part to play in the teaching of English.
Right at the beginning we have tried to show our“ boys and
girls that they are learning something real, not a
subject
To do this it is important to create an English atmosphere
It is of course too early to get that atmosphere from literature,
but it can be got from Singing. It was found possible for
“
example to get out of one song, Bonnie Charlie ”, material
to give an impression of Scotland for a geography lesson,
material for a talk on Scotch accents which really interested
the class, and an explanation of how the St. Andrew Cross
fits into the Union Jack, which was carefully worked out
in a
drawing lesson.
More than
slowing up of notes in songs affords
an excellent opportunity of correcting bad habits of pronuncia
tion and of forming good habits.
14
that, the
The results
In stating our results, it is necessary to look back at our
aim.
wanted to give our boys and girls a surer footing
in English right at the beginning.
What have we done to this
We
end?
We
have tried
improve their pronunciation by an easy
course in Phonetics: by never going too far, we have preserved
interest in the mysterious little phonetic signs and found
them of sterling worth in reminding our children that many
sounds in English are not in Czech, and therefore that they
must be learned as new sounds.
to
changing over from the Reader with its vocabulary of
Dragons and Princesses, to the Conversations with their
stock of words like Matches, Wireless, Locks and Bicycles,
we have given the class the material they need for lessons
in Geography, Science and Arithmetic. This has left more
time for real work in these subjects, and so the results have
been better.
In
From
these Conversations the children have got into the
habits of Spoken English in a natural way. The most noticable difference to be found in this First Class is that their
ordinary answers to the teacher’s questions are given
instinctively in the colloquial form, “I’ll” “don’t” “wouldn’t”.
Our pupils this year have definitely acquired a command of
Spoken English, wider and more accurate than that of any
previous First Class.
We
have had none of that bane of the language teacher,
the pupils’ reluctance to speak, because our boys and girls
have been given the opportunity to talk about things which
interest them: to pretend, to be on the move, to shout and
to whisper—in a word, to live through the experiences about
which they are talking.
There has been and always will be
definite regular homework—hard work. Our failures are
There may be many
those who have slacked at home.
interesting ways of learning English, but there is no easy way.
It is with this idea always in mind that we have made a
new beginning, and built up a surer foundation for the next
But
two
it is
years.
not
all play.
John Grubb.
15
Les ditficultés qu'un mattre rencontre dans l’enseignement
de
la
langue fran$aise
Le but que nous cherchons á atteindre dans notre ensei
gnement de la langue frangaise est pratique avant tout. Nos
élěves sortent de notre école avec des connaissances solides
et le moyen de s’exprimer correctement dans la langue fran
gaise. C’est done aussi par un enseignement coneret et prati
que que nous cherchons á atteindre ce but.
Děs la premiere classe, le maitre est mis en presence,
ďélěves qui ne savent aucun mot frangais alors que lui-meme
ne salt pas le Tchěque. Cette premiere difficulté semble
insurmontable pour un enseignement fructueux et une compre
hension réciproque. Les debuts sont lents, il est vrai, mais
bientöt arrivent les progres reels qui permettent aux élěves
de se faire comprendre par de petites propositions simples.
Le maitre utilise aussi les mémes formes et ainsi se réalise la
compréhension réciproque.
Le maitre rencontre ďautres difficultés quand il doit enseigner ďautres branches que le frangais: le calcul, la géographie, les sciences naturelles, la géométrie, dans lesquelles
de nombreux termes techniques spéciaux viennent conlribucr
á l’accroissement du vocabulaire et qui augmentent considérablement le travail des enfants. Pour éviter cette difficulté
nouvelle le maitre s’en tient au vocabulaire des enfants et
y puise les mots connus en donnant pourtant de temps en
temps un mot nouveau que l’enfant apprendra á connaitre
et á appliquer dans ďautres legons. Le travail du maitre
consiste ů préparer soigneusement la matiěre nouvelle qui ne
doit point comprendre de termes recherchés ou nouveaux,
mais au contraire se concentrer sur 1’étendue du vocabulaire
des élěves.
Une nouvelle
apparait main tenant et qui est
ďimportance: Pouvons-nous donner ů nos éleves des livres
frangais? Nous répondrons négativement car ces livres contiennent un vocabulaire qui n’est pas á la portée de nos
élěves; en leur donnant de tels livres, l’enseignement seraits
hérissé des difficultés du vocabulaire et n’aurait plus de valeur
propre, ce serait une perte de temps et un résultat certainement défectueux. 11 reste done bien peu de chose aux mains
du maitre qui n’a qu’une ressource, celle de faire lui-meme
les textes appropriés au degré de développement du vocabu
laire des enfants. Ces textes seront simples et la matiěre
16
difficulté
enseignée sera restreinte dans les limites
compréhension.
Dans
minimums de
la
connaissent déjá
assez la langue pour formuler des phrases correctes. Le
maitre en profite pour étendre son enseignement. Pour surmonter la difficulté du vocabulaire, il se sert de 1’enseignement
concret, il place les élěves en face des réalités pratiques,
les élěves font des experiences, ils r ega rděnt des images, ils
font des travaux manuels tout en écoutant ce que le maitre
dit. Le maitre a un avantage á faire des graphiques, des
dessins, des croquis qui soient á la portée des élěves.
Les élěves ont souvent de la peine á parier et entre eux
ils ne le font pas volontiers. Pour surmonter cet écueil, le
maitre fera des dramatisations avec les morceaux que les
élěves connaissent et c’est dans ces conversations qu’ils
se préparent á 1’élocution, á la composition et finalement á la
conversation qui est le but que nous nous proposons.
les
classes
suivantes, les
élěves
.
Les difficultés multiples qui se dressent dans l’apprentissage de la langue frangaise sont surmontées aisément si le
maitre sait rester dans le rayon des élěves, s’il a un en
seignement concret avec des livres simplifiés et s’il sait faire
parier les enfants.
Wie arbeiten
Max
Doerflinger.
wir ?
Die Kleinen kommen zu uns mit geringen Kenntnissen in
der gewählten Sprache. Manche kennen kein Wort. Hier
sollen sie nun in einer fremden Sprache rechnen, Natur- und
Erdkunde haben. Das soll sie nicht abschrecken. Wir setzen'
in sprachlicher Hinsicht nichts voraus und beginnen so, daß
auch jene mitkommen, die keine Sprachkenntnisse mitgebracht
haben.
Ein Beispiel aus der Naturkunde.
Das ist ein Apfel. Der Apfel ist rot. Der Apfel ist gelb ...
Das ist eine Birne. Die Birne ist grün. Die Birne ist...
Dabei zeigen Lehrer und Schüler jeweils auf die betref
fende Frucht. Der Apfel ist gut. Die Birne ist nicht gut. Die
Pflaume
sehr gut... Ich esse einen Apfel (und beißt
wirklich hinein). Der Apfel ist gut... Dann zerschneiden
ist
KNITICVr A
muzea jihovýchodn'
.„vy ve
Zlín zámek
17
Zlíni
wir den Apfel und sprechen von den Kernen ebenso. In der
nächsten Naturkundestunde verwenden wir zunächst wieder
dieselben Gesprächseinheiten, dieselben Sätzchen, bis sie fest
sitzen und gern verwendet werden. Dann können wir uns
eine kleine Erweiterung erlauben: Der Apfel hängt auf dem
Baum (und der Schüler zeigt dies auf der Skizze). Die Birne
(Pflaume, Nuß...) hängt auf dem Baum. Das Blatt hängt auf
dem Baum... Dann bringen wir auch den Stamm und die
Wurzel damit in Beziehung.
Die Kinder lernen also keine Vokabeln, um sie dann zu
Sätzen zusammenzufügen, sondern drücken sich gleich vom
Anfänge an in natürlichen Einheiten, in ganzen Sätzen aus.
Den mündlichen Ausdruck
begleiten wir
womöglich mit
entsprechenden Handlung. Das Kind lernt also die
fremde Sprache so ähnlich, wie es die Muttersprache gelernt
hat. Es übersetzt nicht, es lernt vielmehr vom Anfang an in
der fremden Sprache zu denken.
einer
Es hat sich bewährt, daß wir das gesprochene Wort mit
der entsprechenden Handlung verbinden, wo immer es möglich
ist. Durch diese Methode fördern wir die Klarheit, helfen den
neuen Ausdruck festigen und machen ihn so geeignet, leicht ins
Bewußtsein zurückzukehren. Sie regt auch zu häufigerem
Sprechen an. Wir halten daher an ihr bis in die 4. Klasse fest.
Hier erscheint sie schon in freierer Form. Die Schüler
sind bereits in der Lage, alles in
eben tun. Beispiel:
Worte zu
kleiden,
was
sie
Als wir in der 4. Klasse vom Wesen des Rundfunks spra
chen, machten wir Schaltversuche an unserem eigenen Versuchs-Empfänger. Dabei arbeiteten die Schüler so: Ich schalte
die Antenne ein, damit die Radiowellen in den Empfänger
gelangen können. Ich wickle erst den isolierten Draht von
der Heizung herunter. Nun kann ich mit dem Bananenstecker
einschalten ... Beobachtender Schüler: Warum müssen wir auch
erden? Handelnder Schüler: Durch die Erdung wird der Emp
fang reiner u. s. w. Vergißt der handelnde Schüler während
seiner Tätigkeit auch den mündlichen Ausdruck, setzen die
beobachtenden Schüler ein. So entsteht oft ein frischer Wett
bewerb.
Durch alle unsere Bestrebungen zieht sich wie ein roter
Faden der folgende Leitgedanke: zu einfacher, klarer Aus
drucksweise anregen.
18
Die Erweiterung
und Festigung des Wortschatzes
den fremdsprachigen Gegen
ständen gegeben, andererseits durch die Häufigkeit der Ver
wendung im praktischen Leben. Wohl arbeiten wir mit dem
Frequenzwörterbuch, der Lehrer lebt sich aber bald in den
Wortschatz seiner Schüler hinein ind spürt schon, wenn er
ein noch nicht verarbeitetes Wort verwendet. Aus metho
dischen Gründen sprechen wir mit den Kindern womöglich
nur in der Sprache, die sie sich zur Erlernung gewählt haben,
nicht nur während des Unterrichtes, sondern auch in den
Zwischenzeiten. Dadurch wiederholen sich die wichtigsten
Ausdrücke von selbst am häufigsten. So tragen wir auf na
türliche Weise ihrem Häufigkeitsgrade Rechnung und helfen
einen festen Grundstock bauen.
Für die Erweiterung und Festigung ist die Lektüre nicht zu
unterschätzen. Auf diesem Gebiet ist ein weiterer Ausbau
empfehlenswert. Ein Buch, das in der Muttersprache geschrie
ben ist, verlockte bisher begreiflicherweise stärker zum Lesen.
ist
Mit
einerseits durch den Stoff in
dem
Wortschatz wächst auch die Ausdrucksfähigkeit
der Schüler.
Die Ausdrucksiähigkeit wächst.
eine Kugel. Wir
wohnen auf dieser Kugel. Sie dreht
sich um ihre Achse. Eine Umdre
hung dauert 24 Stunden. Das ist
ein Tag.
Die
1.
Klasse
Reproduktion,
herrscht vor.
Der einfache Satz
Der einfach erweiterte Satz
2.
Klasse
herrscht vor. Die richtige
Wortfolge
festigt sich.
Übergang zur
selbstän
digen Ausdrucksweise.
Der Nebensatz
3.
Klasse
in
tritt
den Vordergrund.
Pflege des selbstän
digen Ausdruckes.
Klasse
che gehen ins Sprach
gefühl über. Der
selbständige Aus
druck herrscht vor.
ist
Wir wohnen
auf der Oberfläche
der Erdkugel. Diese Riesenkugel
dreht sich täglich einmal um ihre
Achse und wandert
mal um die Sonne.
Die Erde
Feinheiten der Spra
4.
Erde
bewegt
ist
sie
jährlich
ein
ein Planet, deshalb
sich in einer ellip
Bahn um
Sonne. Die
Erdkugel
Magnet, der
uns ständig anzieht, der uns nicht
tischen
in
die
ist auch ein
den Weltenraum fallen
lässt.
Vor Kopernikus behauptete man,
die Erde stehe im Mittelpunkt der
Welt und die Sonne kreise um
herum. Seit 400 Jahren
dieser Irrtum widerlegt.
sie
ist
19
S
DER WORTSCHATZ
5000
1.
Kl.
2.
KL
3.
Kl.
4.
KL
4000
3000
2000
1000
Deutsch
als
Nebengegenstand.
Es
ist
Deutsch
als
Hauptgegenstand.
der aktive Wortschatz, den die Mehrzahl der Schüller jeder Klasse bis
15. Mai beherrschte.
zum
DEř SACHLICHE
AUFBAU
IN DER.
NATUR:UND ERDKUNDE.
des
vor
der
Sei
und
Mitmen
Achtung
Ehrfurcht
Schöpfung
der
der
als
Krone
|chen
Schöpfung (höchjtes trz.iehungsz.iel).
-
l
Erkennen großer Zu|ammenhänge und Geje^mäßigkeiten.
E
(höchjtes Unterrichtsziel.)
Teilerkenntni||e.
Vertieftes und
einheit.
gefe|tigtes Wi||en
der ganzen
Stoff
-
einzelnen Gebiete einer Stoffeinheit, erfaßt auf
Grund innerer und äußerer Betätigung der Sinne.
Die
21
Die Ausdrucksfähigkeit pflegen wir durch systematische
Sprechübungen und Gespräche. Da zeigte sich die Notwendig
keit, die Kinder mit der Verwendung der Fragewörter ver
traut zu machen. Haben sie darin eine Sicherheit erlangt,
fragen sie gern und oft. Die gepflegte Schülerfrage führt
selbst zu Schülergesprächen. Eine gern gepflegte Art ist das
vorbereitete Schüler-Zwiegespräch. Zwei Schüler bereiten ein
Gespräch vor und bieten es ihren Mitschülern. Diese nehmen
nachher zu Inhalt und Sprache Stellung. In der I. Klasse
haben sich Märchen für diese Zwiegespräche gut bewährt.
In den anderen Klassen dramatisieren wir wieder andere
Lesestoffe. In den höheren Klassen lassen sich dazu sogar
Stoffe aus den Realien verwenden. Beispiel: In der 4. Klasse
erarbeiteten wir die Wirkungsweise des Autos. Aus diesem
Stoff wählten sich die Schüler selbst Zwiegespräche. Von
diesen möchte ich nur 2 anführen: 1. Das Auto hat auf offener
Straße eine Panne. 2. Luft- oder Wasserkühlung?
Das gesprochene Wort
uns wichtiger als das geschrie
bene. Wir schreiben erst, wenn wir das, was wir schreiben
wollen, mündlich gut ausdrücken können.
Zu dem Diagramm
Zu 1. Der Schüler
ist
,,Der sachliche
soll nicht
bloß
Aufbau..(S. 21.)
mit dem geistigen Auge
klar sehen, er soll auch mit dem geistigen Ohr hören, im
Geiste riechen, schmecken und tasten. Sein Vorstellungs
leben soll sich also harmonisch entfalten. Soll dies ermöglicht
werden, müssen vorher die Dinge mit den Sinnen wirklich
erfasst werden.
Zu
texte.
2.
Wie wir
vertiefen
und
festigen, zeigen unsere Arbeits
Systematische Wiederholungen.
Beispiel zu 3. Der Kreislauf des Wassers führt zum Er
kennen einer Gesetzmäßigkeit. Nach und nach werden noch
andere Kreisläufe erkannt und miteinander verglichen. Das
führt zur Erkenntnis einer allgemeinen Gesetzmäßigkeit, einer
weisen Einrichtung in der Schöpfung.
Beispiel zu 4. In der Erdkunde erkennen wir, wie in ver
schiedenen Landschaften die Menschen verschieden sind. Der
Fischer im Norden ist ernst und verschlossen, der Bewohner
im sonnigen Neapel ist lustig und lärmend. Wir lernen ver
stehen, warum die Bewohner der slowakischen Berge oder
der Alpen ehrliche, gesunde Menschen sind, die gern singen
und die Freiheit in ihren Bergen über alles lieben. Dieses Ver
stehen führt zur Achtung.
22
Zur Selbsttätigkeit
den höheren Klassen ist der grundlegende Wortschatz
soweit gefestigt, daß wir die Kinder selbständig in
Gruppen
ln
arbeiten lassen können.
Hier studiert die 4. deutsche
Klasse die Arbeitsweise eines
Autos.
Josef Endisch,
Hier sehen wir eine Gruppe der 3. Klasse im Gelände arbei
ten. Sie mißt mit Hilfe eines Theodoliten eine Baumhohe.
Ing.
Erich Gerlich.
23
Branné táboření žactva: Odpolední nástup k branné výchově.
Branné táboření: Poslední chvíle před návratem domů.
um
Návrat z branného tábora: Čelo proudu
se státní
vlajkou
Organisace školy
Podle výnosů zemské školní rady v Brně ze dne 25. ledna 1934, č. 4037,
ze dne 4. července 1934, č. 44.330, ze dne 6. srpna 1935, č. 37.383,
z 3. srpna 1936, č. 40.641 a výn. min. šk. a nýc. "osvěty, z 2- záři 1936,
N c l"“'—&knle
č.
a
na
základě
zákonů
o
školách
národních
106.051-1/2
]r
veřejnosti. Vyučování na škole se řídí schválenými osnovami, které
^právo
se jen nepatme uchvluií od osnov pro normální měšťanské školy: některé
do 11. a III. třídy, aby se v první
obtížnější partie učiva byly
posunuty
třídě mohli žací venoVatl l‘o neivvaatněii strance lazvkove. Uikv tom'll"
že školské úřady‘takto upravené osnovy schválily, mohou si naši žáci,
ve 3 letech os vo ti všechny základní vědomosti, normálními osnovami
předepsané, i při vyučováni cizí vyučovací řeCi. -Škola i>odléliá dozoru
příslušných škojnírfi úřadu: její vysvědčeni" mají stejnou platnost jako
vysvědčení veřeinvch měšťanských škol.
Škola sa.dělí ve 3 větve: anglickou, francouzskou a německou. Každá
'
i i
větev
třídy.
májjr^postupné SL-nlár-h
větší cil
K«
Šknlp jp připnjpna
i
na
jakn
řlvi-IA tříila
mi-šfilnclfýVh
Ve všech
třídách všech tří větví se vyučuje češtině, dějepisu, občanské
nauce a výchově, ručním pracím, náboženství kreslení, psaní a těl výchově
česky. Těmto předmětům vyučují čsl. učitelé. Ostatním předmětůr
příslušnou cizí řečí učitelé, jimž je tato cizí řeč mateřskou řeč
čané, Francouzi, Němci.
.
Ve
čtvrté třídě bylo vyučováno kromě již uvedených předmě tů česky
také 2 hodiny počtům, a 2 hodiny přírodovědě, aby žáci měli piříležitost
zaokrouhlit! své vědomosti z těchto předmětů jak česky, tak i v příslušné
25
druhé vyučovací řeči. Čtvrtá třída byla zřízena jedna pro všechny tři
větve. Žáci mají společně vyučování českým předmětům; v předmětech
vyučovaných druhou vyučovací řečí se rozejdou do 3 sekcí: anglické,
francouzské a německé. Praxe nám potvrdila, že toto zařízení je nejen
úspornější, ale po stránce výchovné i výhodnější. Žáci tu prakticky spolu
pracují, a i když se při některé práci na čas rozdělí, přece stále cítí
jako jeden celek. Tato spolupráce bude míti zajisté blahodárný vliv na
utváření jejich osobnosti bezprostředně před vstupem do praktického
života.
Počet hodin v jednotlivých třídách a předmětech je patrný z připojené
tabulky. Hodiny a názvy předmětů, jimž se vyučuje cizí řečí, jsou tištěny
ležatě (kursivou).
Podmínky
přijímací.
Do
školy jsou přijímány děti, které vyhověly podmínkám pro přijetí
do školy měšťanské vůbec a jsou schopny výuky v cizí řeči. Do vyšších
tříd přijímají se žáci, kteří s velmi dobrým prospěchem vychodili přísluš
nou nižší třídu měšťanské školy a ovládají druhý vyučovací jazyk tolik,
aby mohli se zdarem sledovati vyučování i v předmětech, kterým se
vyučuje cizí řečí.
Výjimečně přicházejí na školu i žáci bez průpravy v přípravných kur
sech; jsou to zejména žáci z míst mimo Zlín; jejich počet stále vzrůstá.
Jde ovšem o žáky velmi způsobilé, kteří při mimořádné péči učitelů i ro
dičů a zvláštní pílí překonávají zpravidla v prvém čtvrtletí nedostatky
řeči a na konci prvé třídy se řadí k nejlepším žákům.
í~ Příprava
žáků.
O
přípravu žáků pečuje škola již dlouho před vlastním jejich vstupem!
do ní. Na všech obecných školách ve Zlíně mají žáci příležitost naučiti
se a zdokunälutäU J>tí v diiylltiliilti, Ve iransimě a v němčině ve zvláštních
přípravných kursech natolik, aby mohli sledovati se zdarem vyučování těmito
řečmi. Zřídili jsme na každé škole dvě oddělení těchto přípravných kursů:
nižší pro žáky čtvrté třídy a nižších tříd, vyšší pro žáky páté třídy. Tím
se nejen rozšířila naše příprava dětí na 2 roky, ale zejména jsme umožnili
všem dětem, které se učily některé cizí řeči ve věku předškolním nebo
v době docházky do nižších tříd obecné školy, aby ve výuce pokračovali.
V přípravných kursech bylo vyučování třikrát týdně. Měli jsme též kursy
nro děti ve věku předškolním. V uplynulém roce byl takový kurs němčiny
na Letně a na Zalešně, francouzský a anglický v naší škole. Děti přichá
zely denně o půl deváté a pobyly ve „školce“ do půl jedenácté. Hrami,
říkankami, zpěvem atd. si zvykají děti cizí řeč slyšeti, opakováním se
učí výslovnosti a správnému přízvuku; výsledky jsou dobré.
^Stolní poplatky.
Školné je 100 Kč měsíčně. Žáci, kteří vstoupili do školy za jiných pod
mínek, podrží výhodu, pokud budou školu navštěvovat!. Nově přijímaným
žákům nelze povöliti žádných slev.
Kromě školného zaplatí žáci při zápise
a tisky, noví žáci 10 Kč zápisného.
Učebnice a psací potřeby
si
20
Kč na učebné pomůcky
opatřují žáci sami.
Ubytování cizích žáků.
V
příštím roce snad zřídíme pokusný internát pro 10—20 žáků
s dobrým zaopatřeními a s náležitým pedagogickým dozorem. Kdyby však
Tabulka počtu hodin učebných předmětů.
Předmět
Třída
n
Druhý
jazyk
IV.
I.
II.
III.
2
2
2
—
československý
5
5
4
5
anglický
4
4
4
4
1
1
1
1
Náboženství
1!
Franc, větev
Angl. větev
francouzský
německý
německý
anglický
Občanská nauka a výchova
n.
m.
2
2
2
5
5
4
IV.
Dějepis
i /, l /,
—
I.
H.
III.
2
2
2
—
5
5
5
4
5
1
1
1
1
1
1
3
3
4
2-2
3
3
4
2-2
4
4
4
2-2
4
Měřictví a rýsování
1
V,
7,
2
/
Kreslení
2
2
2
2
2
Psaní
1
Ruční práce chlapecké
1
1
1
—
1
1
1
—
2
3
4
2
2
3
4
2
Zpěv
1
/
Z
/
Tělesná výchova
2
2
2
2
naukou o domácím hospodářství
Psaní na stroji
4
4
7i 7.
2
2
— —
2
2
1
1
1
4
2
/
2
2
——
2
4
4
4
7i 7=
2-2
2-2
2
2
2
2
1
1
1
—
2
3
4
2
/
/
2
2
a
8
a-
lis«
rq
2
— —
2
1
— — —
chlapci
33 33
33 34 33 33 33
děvčata
34
35
34
3
1
1
7,
3
2-2
1
— — —
Těsnopis
1
17, 17, 17. 17. 17. 17. 17. 17. 17. 17.
Počty s jedn. účetnictvím
s
Po
známka
IV.
/V, '7. /7, '7, *7, /7, /7. /7, *7. *7. /7,
Zeměpis
Ruční práce (ženské)
větev
— — —— 4 4 4 4 — — — —
— — — — — ——— 4 4 4 4
3
3
3 4 3 3 3 4 — — — — — — — — — — — 3 3 3 4
Z 1 /,
Přírodopis a přírodozpyt
r
Něm.
36 34 34
7.
2
1
— — —
7.
34 33 33 33 34
35 36 34 34 35 36
27
tomto roce k zřízení internátu nedošlo, pomůžeme rádi umístit*
žáky ve spolehlivých rodinách stejně jako v minulých letech.
ani v
cizí
Učitelský sbor ve školním roce 1937/38.
A.
1.
2.
Vlastní sbor:
Paulíne Ast, čsl. stát. přísl., německá výp. učitelka, od 1. září do
30. listopadu 1937.
PhDr. Blahoslav Balcar, B. A., M. A., čsl. stát. přísl., výp. učitel, od
září 1937.
1.
3.
4.
Eric Bancalari, B. A., stát. přísl. velkobritský, anglický učitel, třídní
v II. tř. anglické, od 1. září 1937.
Max Doerflinger, švýc. stát. přísl., franc, učitel, třídní V II. tř. franč.,
od
5.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
září 1937.
Jaroslav Dufka,
září
1.
6.
1.
do
stát.
čsl.
30.
přísl.,
výp. učitel pro české předměty,
od
listopadu 1937.
Josef Endisch, čsl. stát. přísl., německý odb. učitel, od 1. září 1937.
Ernst Etzler, čsl. stát. přísl., německý výp. učitel, od 15. prosince 1937
do
května 1938.
15.
Ing. Erich Gerlich, čsl. stát. přísl., něm. zat. učitel, od 1. září 1937.
John S. Gibbs, B. A., stát. přísl. velkobritský, anglický učitel, třídní
III. tř. angl., od 1. září 1937.
John
Grubb, B. A., stát. přísl. velkobritský, angl. učitel, třídní
I. tř. angl., od 1. září 1937.
Věra Hasalová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od
15. listopadu 1937 do 10. února 1938.
Emma Illeová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od
S.
prosince 1937.
Marie Jadrníčková, čsl.
1.
13.
od
14.
září 1937.
1.
Alfred Jaggi, švýc.
od
1.
stát. přísl., vedl. učitelka
němčiny a franštiny,
'
stát.
přísl.,
září 1937.
franc, učitel, třídní v III.
tř.
franc.,
Herrmann
Kessler, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, od 1. záři do
30. listopadu 1937.
16. Jiřina Mannsfeldová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty,
od 1. září 1937.
15.
17.
18.
19.
20.
Johann Peschel, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v I. tř. něna.,
od 1. září 1937.
Marie Pospíšilová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka žen. ruč. prací a dom.
nauk, od 1. září 1937.
Marie Přikrylová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty,
od 1. dubna 1938.
Zdenka Přikrylová,
třídní v
21.
22.
23.
28
tř.
od
franc.,
Karl Richter, čsl. stát.
Hedvika Sedláková, čsl.
1.
přísl.,
stát.
výp. učitelka pro české předměty,
září 1937.
něm. výp. učitel, od 15. prosince 1937.
přísl., odborná učitelka pro české před
měty (I. odbor), třídní IV. tř., od 1. září 1937.
Wilhelm Stastny, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v
od
24.
I.
čsl. stát. přísl.,
15.
prosince 1937.
Františka Šnyrychová,
čsl. stát. přísl.,
II. tř.
něm.,
výp. učitelka pro čes. předměty.
se zkouškou způsobilosti vyučovali němčině na
ských, od 1. září 1937.
26.
27.
28.
B.
2.
Externí učitelé:
Olga Bernovská, učitelka němčiny v přípravných kursech, od 1. září 1937
do 31. ledna 1938.
Liboslava Burešová, učitelka angličtiny v něm. větvi školy a v příprav.
kursech, od
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
školách měšťan
Rudolf Tschöp, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v II. tř. něm,.
od 1. září do 30. listopadu 1937.
Ladislav Vlček, čsl. stát. přísl., ředitel školy, od 1. září 1937.
Irmgarda Witková, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty,
se zkouškou způsobilosti pro vyučování němčině na čsl. školách
měšťanských, od 1. prosince 1937.
Charlotte Woditschka, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitelka, od 1. září 1937.
25.
1.
čsl.
1.
září 1937.
Vladimír Dubský, odb. učitel Masarykovy pokus. měšť. školy, vyučoval
počtům a měřictví ve IV. třídě, od 1. září 1937.
Augustin Hejkal, odb. učitel Masarykovy pokus. měšť. školy, vyučoval
psaní na stroji.
Bohuslava Košutová, učitelka němčiny v příprav, kursech.
Augustin Jurák, učitel římskokatolického náboženství.
Lubomír Moravec, učitel českobratrského náboženství evangelického.
Bernard Přerovský, učitel římskokatolického náboženství.
Ferdinand Valík, učitel československého náboženství.
Kronika jinojazyčné měšťanské školy
ve školním roce 1937-1938
a)
Porady učitelského sboru.
Konference členů jednotlivých sekcí konaly se pravidelně každý
Společných porad bylo v letošním školním roce celkem 18:
zahajovací konference 3/9 1937,
smuteční v úmrtní den T. G. Masaryka 14/9,
o zamýšleném letním táboru 10/11,
konference tělovýchovná 12/11,
o
písemných žákovských pracích 3/1
o přestupu našich žáků na jiné školy
týden,.
1938,
10/1,
pololetní klasifikační 22/1,
o novém školním řádu 29/1,
o výstavě a sjezdu učitelstva reformních
a pokusných škol ve Zlíně
7/2,
o úpravě rozvrhu hodin před táborem 10/2,
o letním táboru s p. Kozlíkem 23/2,
o slavnostech na počest T. G. Masaryka 28/2,
o koncentraci učiva, o učivu přírodovědném (ref. odb. uč. Endisch) 4/4,
o inspekcích na naší škole 25/5,
konference v táboře
1/6,
29
konference v táboře 3/6,
klasifikační konference za
závěrečná konference.
Změny v učitelském
b)
K
září byli
1.
II.
pololetí 11/6,
sboru:
na naší škole nově ustanoveni:
Zdenka Přikrylová, absolventka
státní pedagogické akademie v Brně.
Jiřina Mannsfeldová, absolventka IV. ročníku učitelského ústavu v Kro
měříži,
\
Jaroslav Dufka, absolvent státní pedagogické akademie v Brně,
Hermann Kessler, absolvent nčmiecké pedagogické akademie v
Dne
Praze.
listopadu 1937 přichází Věra Hasalová, absolventka učitelského
ústavu ve Valaš. Meziříčí.
15.
listopadu odchází Hermann Kessler, výpomocný učitel německé
větve, na praktikantské místo do Krnova.
Pauline Ast a Rudolf Tschöp, oba výpomocní učitelé na německé větvi,
nastupují dne 1. prosince 1937 praktikantská místa v Rýmařově a ve Vel.
Dne
30.
Stáchli.
;
prosince 1937 odchází též výpomocný učitel české sekce, Jaroslav
Dufka, který byl ustanoven jako praktikant ve Světlé u Jevíčka.
Téhož dne nastupují nové výpomocné učitelky, Emma Illeová, absolventka
učitelského ústavu v Brně, a Irma Witková, absolventka státní peda
gogické akademie v Brně.
Dne 15. prosince 1937 doplňují učitelský sbor německé sekce výpomocní
učitelé Ernst Etzler, Karl Richter a Wilhelm Stastny, absolventi němec
kého učitelského ústavu v Brně.
10. února 1938 odchází výpomocná učitelka Věra Hasalová, jež byla
povolána na praktikantské místo ve Valaš. Meziříčí.
31. března 1938 odchází výpomocná učitelka Jiřina Mannsfeldová s 20
žáky naší školy do Holandska.
Dne 1. dubna 1938 nastupuje na její místo Marie Přikrylová, absolventka
učitelského ústavu v Kroměříži.
Dne 15. května 1938 odchází výpomocný učitel německé sekce Ernst Etz
ler ze zdravotních důvodů.
1.
c)
Zvláštní události:
Školní rok byl zahájen slavnostním společným shromážděním za účasti
rodičů dne 1. září 1937.
Dne 14. září 1937 poklonili se učitelé i žáci nesmrtelné památce T. G.
Masaryka na smuteční slavnosti.
Dne 27. října 1937 oslavili žáci
promluvil ředitel školy.
státní svátek zdařilou besídkou, při níž
Téhož dne odpoledne konala se slavnost otevření výstavy díla Masary
kova, již uspořádala žákovská samospráva naší školy. Výstava trvala od
prosince a navštívilo ji 220 dospělých a 300 dětí.
V podzimním období provedli žáci naší školy celkem tři sbírky, jež
vynesly 728 Kč a mnoho věcných darů. Peníze byly odeslány OPM., šat
stvo a prádlo dětem hraničářské školy v Kružberku.
27. října
30
do
20.
prosince 1937 vypravila škola tradiční vánoční besídku v sále
morního kina na Dílech. Zúčastnilo se jí 436 hostů.
18.
Ko
Kč
připadl ve prospěch fondu DČČK. na naší škole.
Dne 26. ledna 1938 konala se schůze rodičů, na níž ředitelé zlínských
odborných a středních škol informovali rodiče o různých typech škol,
Čistý výtěžek 1.850
vhodných pro jejich děti.
Dne 10. února 1938 navštívili školu Dr. Fejér-Tumer a Dr. Vočadlo
z Bratislavy, kteří přednášeli o Basic English. 11. února sešli se s nimi
zlínští učitelé cizích jazyků na společné konferenci, na níž za řízení
řed. L. Vlčka pojednali o metodách jazykového vyučování. Čilé debaty
se zúčastnilo mnoho z přítomných učitelů.
7.
března 1938 vzpomněli žáci života i díla presidenta Osvoboditele
vlastní akademií, na níž promluvil okresní školní inspektor p. Plachý.
Poté se zúčastnili žáci i učitelé společné slavnosti zlínských dětí ve
Velkém kině. Odpoledne zasadili zástupci samosprávy památnou lípu
Masarykovu před školní budovou a 10 lip (každá třída jednu) na třídě
Tomáše
Bati.
Před velikonocemi dne 13. dubna 1938 uspořádali žáci I. tříd jarní
besídku' se zpěvem, básněmi a dramatisacemi.
Památku generála Milana Rastislava Štefánika oslavili jsme besídkou
se zdramatisovaným životopisným pásmem dne 4. května 1938.
Dne 12. května 1938 vykonal školní lékař MUDr. Kluska očkování čtr
náctiletých žáků na naší škole.
Dne 13. května 1938 uspořádaly II. třídy naší školy oslavu Svátku matek.
Ve dnech 18.-22. května 1938 se zúčastnili členové učitelského sboru
JMŠ. zlínského sjezdu učitelů pokusných a reformních škol. Hosté sjezdu
hospitovali na naší škole dne 20. května 1938.
Dne 19. května 1938 byla slavnostně zahájena výstava jinojazyčné
měšťanské školy, jež hodnotí především jazykové zisky prvního čtyřletého
období školy. Z hostů, přítomných zahájení výstavy dlužno především,
jmenovati předsedu sjezdu ref. škol doc. dr. Václava Příhodu.
Ve dnech 21. a 22. května 1938 zúčastnili se chlapci z naší školy závodů
měší. škol zlínských, v nichž se umístili na 4. místě.
děvčata JMS. přispěli tělocvičnými čísly k úspěchu
Dětského dne Dorostu Cs. Červeného kříže ve Zlíně.
Všichni chlapci
i
V
jarním období uspořádala škola celkem 4 sbírky: na Masarykův den
čsl. zahraničí vybráno 1.016 Kč, ve prospěch červeného kříže 610 Kč,
Okresní péči o mládež 164 Kč.
Oslava narozenin p. presidenta republiky dr. Edv. Beneše byla dne
28. května 1938 (účast na slavnosti Masarykových škol a poslech roz
hlasu). 25. května 1938 vyslechli žáci přenos holdu dětí panu presidentovi.
Dne 27. května 1938 prohlédl školní lékař MUDr. Kluska žáky před
odchodem do tábora.
Od
května do 8. června 1938 uskutečnil se branný tábor všech žáků
naší školy v Uble u Vizovic. Přítomno bylo 210 dětí (všechny až na churavé, jimž pobyt v táboře nedoporučil lékař) a 21 učitelů. Náklad Kč 80.—
na osobu nastřádali si žáci od ledna do května. Tábor řídil sám ředitel
30.
školy.
Závěrečná besídka JMŠ. konala se dne
20.
června 1938.
Školní rok ukončen slavnostním společným shromážděním 22. června 1938.
31
d) Inspekce, hospitace a
návštěvy.
Okresní školní inspektor
návštěvách.
Dne
F.
p.
Plachý prohlédl školu při několika
května prohlédl školu zemský inspektor dr. Dvořáček,
inspekci na anglické větvi vykonal prof. Petr Beneš, na větvi francouzské
zemský inspektor vrchní školní rada K. Kusák.
V těch že dnech vykonal inspekci na anglické větvi p. prof. Petr Beneš,
na větvi francouzské p. zemský inspektor K. Klusák.
Během roku navštívili naši školu a většinou i hospitovali při vyučování:
11.
a
12.
8/9
1937
Mrs. Elisabeth
Mudie, Londýn.
9/9
1937
dr.
10/9
1937
25/10 1937
27/10 1937
Hill,
Jan Kapras
Mme
st.
Cambridge,
Mme
Sognérieu, Paříž, dr.
a dr. Jan Kapras ml. z Prahy.
Alice La Mazlené z Paříže.
Masarykův ústav pro ženská povolání, Brno.
ředitel Masarykovy pokusné školy p. Stanislav Vrána, paní
Marie Baťová, ředitel obchodní školy p. Oldřich Horák,
Cyril Kohoutek.
16/11 1937 oktáva dívčího reál. gymnasia v Olomouci, vedená ředitelem
panem Klementem Králíkem a dvěma členy učitelského sboru.
prosinci David Novick a A. L. Morgan z Washingtonu.
dr. Klinge, redaktor Přítomnosti.
7/1 1938
p.
V
10/1
1938
8/3
1938
27/4
1938
výprava z Holandska.
V. Bajkov z Ruska a dr. Gizela Viktorinová z Polska a vý
prava z Francie.
Eva Andrueti z Kaunasu, Litva.
20/5
1938
dr.
V
Kriebel, okresní školní inspektor, Brno.
Karel Klaška, okresní školní inspektor, Humpolec.
Josef Kolář, okresní školní inspektor, Třeboň.
Dr. Jaroslav Nykl, ředitel pokusné měšťanské školy, Praha.
Štefan Kovalčík, ředitel měšťanské školy, Prešov.
Marie Matějovská, správkyně francouzské školy, Bratislava.
O.
květnu pí Anežka Holancová, ředitelka odborné školy pro ženská po
volání, Vyškov.
A. Papečkyz z min. vyučování republiky litevské.
11/5 1938
Exkurse a branné vycházky:
17/9
1937
20/9
1937
I.
I.
4/10
1937
I.
13/10
1937
I.
15/10 1937
21/10 1937
4/11
1937
I.
I.
angl. zjišťování délkových
Odhad vzdálenosti
přírodě.
při chůzi a běhu.
angl. určování světových stran v lese.
angl. výstavka ovoce v Masarykově škole.
franc, určování světových stran.
angl. měření vzdálenosti jednoho kilometru
angl. kreslení budov na Dílech.
—
třídy prohlídka knihkupectví a tiskárny p.
model uhelných dolů.
angl. studijní ústav
III.
—
11/1
1938
I.
1/4
1938
I.
angl. v
5/5
1938
I.
angl.
32
měr v
cihelně.
na louce pod lesem (na květinách).
rychlost.
Siegla.
Všechny
III.
4/1 1938
14/1 1938
|
|
a IV. třídy chodily pravidelně do studijního ústavu v hodi
nách přírodovědy a zeměpisu.
branné vycházky podle plánu, pochodové, orientační, cvičné.
12/4 1938
Při pobytu v táboře byla
I
čen
i
noční poplach.
branné výchově věnována 3 odpoledne a cvi
1
f
Letošní činnost Dorostu Čs. Červeného kříže.
k
tradici naší školy, že se všichni žáci bez výjimky sdružují
v Dorostu Čs. Červeného kříže. Bylo tomu tak i v školním roce 1937-38,
kdy měl Dorost u nás v 10 třídách 220 členů.
Náleží
již
V prvních volbách
na počátku školního roku
sešli se
zástupci
tříd, starostové, jednatelé, pokladníci, referenti čistoty a redaktoři Mla dého Zlína (počtem 50) a zvolili do školního výboru samosprávy 5 žáků.
starostka, Rud. Osička, III. angl. Myli to: Frant. llrbáčková, IV. angl.
Pavla
III.
jednatel,
Chlůdová,
angl.
pokladní, Jarm. Tlustáková, III. ně
mecká - ref. čistoty, Jar. Vlček, III. franc. - redaktor Mladého Zlína.
1
.
Klidná a úspěšná práce výboru byla v listopadu přerušena odchodem
obětavé starostky Frant. Hrbáčkové, jež z rodinných důvodů opustila
školu. V doplňovací volbě byl na její místo zvolen dosavadní jednatel,
Rud. Osička z III. angl. Funkci jednatele převzala po něm Drahomíra
Matulová z II. něm.
V druhém pololetí
-
se
funkcionáři vyměnili.
Pavla
Byli
zvoleni:
Jos.
Chlůdová,
angl.
jednatelka,
Jar. Mikulčák, II. něm. - pokladník, Věra Vlčková, I. franc. - ref. čistoty,
Mir. Stejskal, III. něm. - redaktor Mladého Zlína. Tento výbor zistával
svou funkci k úplné spokojenosti nerušeně až do konce školního roku.
Holas,
III.
angl.
starosta,
III.
-
Třídní schůzky jednotlivých tříd a schůze školního za
stupitelstva se konaly střídavě čtrnáctidenně, schůzky školního
výboru a sekc ífunkcionářů podle potřeby.
V
třídách bylo 31 třídních schůzek, v II. třídách 24, v III. a ve
IV. třídách celkem 33 třídních schůzek. Plenárních schůzí škol. zastupitel
stva bylo 20.
I.
Vnitřní samosprávná činnost
Dorostu
na
škole se
nejlépe obráží v deseti hygienických a sociálních heslech, jejichž praktic
kému provádění byl věnován vždy měsíc. Bylo to:
Září:
ftíjen:
Vzorné chování ve škole
i
mimo
naší
školu,
Osobní čistota především.
Listopad: Pořádek osobní i školní.
Prosinec: Dobrá kniha - nejlepší přítel.
Leden: Před pololetím s chutí do práce!
Únor: Šetřme na letní tábor!
Březen: Sám se přičiň - potřebným pomáhej!
Duben: Pravda vítězí!
Květen: Buď práci čest!
Společných shromáždění
bylo letos 28. Některá z nich měla
ráz slavnostní a podobala se téměř besídkám. Zvláště sluší jmenovati:
33
Slavnost zahájení škol. roku 1/9 1937, přípravu k volbám 3/9, rozloučení
s milou starostkou 5/11, rozloučení s některými pp. učiteli 1/12, před
vánoční spol. shromáždění 22/12, školní vánoční dar - vzorně vybavená
tělocvična 3/1 1938, naše chování a prospěch v pololetní statistice 28/1,
nové volby do škol. zastupitelstva 9/2, odchod pí uč. Mannsfeldové 31/9,
poučení o CPO. 24/4, slavnostní zahájení lesního tábora v Uhle 30/5,
spol. shromáždění anglické školy v táboře 31/5, německá škola obstarává
program 1 6, francouzská škola nás baví 2/6, co nám nachystala III. ně
mecká s odb. školou 3 6, divadélko „Kanu s ním" podle Nerudy (IV. tř.)
4 6, závěrečné spol. shromáždění 22/6 1938.
besídky
Také
a
akademie
dobrá. Bylo jich celkem
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
12.
byly
letos
četné
a
jejich
úroveň
Jak si to představují referenti čistoty 6/9 1937.
Smuteční slavnost v den úmrtí T. G. M. 14/9.
Akademie na oslavu státního svátku 27/10.
Slavnostní zahájení výstavy díla T.G. M. 27/10.
Vánoční besídka v Komorním kině 18/12.
Slavnost na pamět presidenta Osvoboditele 7/3.
Jarní slavnost předvelikonoční 13 4.
Na pamět Mil. R. Štefánika 4/5.
Svátek matek v naší škole 13/5.
Oslava narozenin p. presidenta republiky 28
Slavnost při táborovém ohni 7 6.
Besídka na rozloučenou 20/6.
Koncertů, divadel
nější byl
a
filmů jsme
5.
leto navštívili 16.
Nejvýznam
koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů 14 12 1937.
Bolest nad
výstavě
odchodem presidenta Osvoboditele byla přímým podnětem
jeho díla, již samospráva uspořádala ve dnech 27/10—20/12.
Vzácnou pomocí min. rady p. Vasila Akradia podařilo se na ni soustředili
všecky knihy T. G. M., a to nejen originály, nýbrž i překlady. Výstavu
navštívilo 220 dospělých hostů a 300 dětí.
k
školy je již každoročně pořádaná čtenářská a nketa o nejoblíbenější knihu. Letos byla provedena v měsíci lednu. Ví
tězné tři knihy jsou Babička Bož. Němcové, Jiráskovy Staré pověsti
české a Robinson.
V
tradici
naší
provedli žá:*i soutěž o nejlepší heslo měsíce
Masarykova, jehož náplň měla být zároveň uctěním památky Osvobodite
lovy. Zvítězila II. angl. heslem: „Sám se přičiň
potřebným pomáhej!"
V duchu tohoto hesla poskytly naše děti účinnou pomoc 58 potřebným
spolužákům tím, že jim zaopatřily obědy, svačiny, šatstvo a prádlo a
pomohly jim šetřit na lesní tábor.
V červnu obeslali jsme také soutěž
o nejlepší do
Koncem února
—
rostovou školu.
DCČK.
března 1938 zúčastnila se naše škola krásné a významné slav
nosti sázení Masarykových pamětních lip. Zástupci škol
ní samosprávy zasadili lípu před školní budovou, zástupci tříd 10 lip
na třídě Tomáše Bati.
Dne
7.
Korespondence
se zahraničními členy Dorostu byla letos živá
na větvi anglické a francouzské. Anglické třídy odeslaly 27 a přijaly 20
dopisů. Francouzské třídy poslaly 42 a dostaly 38 dopisů. Zvláštní
34
zmínky zasluhuje odezva na mírový projev walesských děti, pronesený
na Den dobré vůle 18. května 1938. Žáci naší školy odeslali do Walesu
na 200 dopisů a 84 mírových pohlednic do ostatní Anglie. Poselství
míru vyslechli v rozhlase.
Sbírek
organisovaných prodejů bylo letos na škole 7: V říjnu
rozprodej smutečních odznaků vynesl Kč 223.—, v prosinci sbírka šatstva
a prádla s peněžitým darem Kč 100.— byla zaslána
potřebným dětem
hraničářské školy v Kružberku, v březnu vybraly děti na Masarykův
den zahraničí Kč 1.016.—,, v dubnu ve prospěch Červeného kříže Kč 400.—,
rozprodejem mírových pohlednic odvedly DČČK Kč 260.— a v květnu
OPM. za odznaky k Svátku matek Kč 164.—. Sbírky vynesly celkem,
a
Kč 2.568.-.
Žákovská čítárna
couzský,
1
1937-38 měla 7 časopisů českých,
anglický a 2 německé. V záznamu je 516 návštěv.
Mladý Zlín
v
uveřejnil
r.
našim dětem 20
1
fran
Zvláště uvádíme
Pamlá teční listy v čís. 4, Na
článků.
příspěvky Den velikého smutku v čís. 2,
exkursi v redakci a administraci Zlína v čís. 6, Der 14. September a
Byl to stromeček tenounký v čís. 7, Walesským dětem v čís. 9 a Přesedáine v čís. 10.
ak se jeví na konci školního roku práce, k níž podle svých sil přispěl
každý jednotlivec Dorostu. I v přehledu a ve zkratce je zřejmě patrno,
jak se naše děti každým rokem lépe vžívají do svých sociálních povin
ností, jak je chápou s opravdovosti a odpovědností stále rostoucí. Kéž
v příští době
a přes všecky překážky a těžkosti
dovedou po
kračovali na cestě za novým, lepším lidstvím, jež jim ukazuje Červený
1
i
—
—
kříž.
Hedvika Sedláková, ved. samosprávy.
Z přírodovědy
v
I.
tř.
anglické.
KNIHOVNA
Moravy ve Z lim*
Zlín Lámek
tnxcea jihovýchod
35
Seznam žáků ve školním roce 1937-38
třída anglická:
I.
1.
2.
14.
Zdeněk Konečný z Kvasíc
Rudolf Kraus z Olomouce
10.
Milan Kvasnička ze Zlína
Jan Marek z Třebíče
Zdeněk Matula z Tečovic
Karel Mildner z Přívlak
Boris Oškera z Hodonína
Otakar Pavela z Kostelce
Milan Pelikovský z Brna
František Pokorný z Brna
II.
Josef Pospíšil ze Všetul
12.
Zdeněk Pšeja
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
13.
14.
15.
16.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
Holešova
Miroslav Sklenář ze Štěpánova
Ivan Slezák z Březnice
Bohumil Velikovský z ukovečka
z
26.
27.
28.
18.
Vladislav Zapletal z Uher. Hra
Zdeněk Zdráhal ze Zlína
Milada Havlíková z Mor. Krum
lova
19.
20.
21.
22.
III.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
36
Lydie Břichtová z Holešova
Vlasta Hečková z Mládcové
Karla Horáčková z Modřk
Božena Janečková z Buen. Aires
Zdenka Jurnečková z Čenovic
Vlasta Pečenková z Čenovic
Jindra Pražáková ze Zlína
Marie Tesařová z Uh. Hradiště
Olga Vacová z Nového Světa
Marie Kubínová z Lukovečka
třída anglická:
Adámek
1.
Vladislav
2.
Jaroslav Danzer z
3.
Vlastimil Evanžin z
z
Jablůnky
Olomouce
Prostějova
Jaroslav Fuchs z Cokytle
Jan Gryc ze Senetářova
Emilie Rapačová z Bochoř
Terezie Sokolová z Bartějova
Marie Stuchlíková ze Zlína
4.
6.
Bohumír llarna z Rokytnice
Zdeňka Valčíková ze Zlína
7.
Josef Holas z
5.
8.
11.
Zdeněk Vajík ze Zlína
Ludv. Velikovský z Lukovečka
I
diště
17.
Vojtěch Staša z Prštného
Jan Šefránek ze Zlína
Václav Tichna z Vyškova
Kojetína
Pavel Janeček ze St. Svojanova
Vizovic
Jaroslav Bouduík z Otvovic
11.
Rudolf Javořík z Březového
Antonín Kacovský z Koryčan
Rudolf Osička z Otrokovic
12.
Jindřich
Lubomír Faldík z Holešova
František Hložek ze Zlína
František Hofbrucker ze Stráž
13.
15.
Jindřich Staněk z Vítové
Josef Střeček ze Slušovic
Tomáš Stuchlík ze Zlína
nice
16.
Anna Holásková ze Zádveřic
Milan Cholasta ze Zlína
17. Eliška.
Jaroslav Janošík z Lemešan
Ladislav Kozel z Bohuslavic
18.
9.
třída anglická:
10.
Jaroslav Bednařík z
Štěpán Krátký z Opatové
Jan Krutílek z Hranic
Bohumil Mlýnek ze Všetul
Zdeněk Papírek z Kostelce
Vladimír Placr ze Skorňan
n.
V.
14.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Roudný
z
Tuková
Hořavová ze Vsetína
Olga Chludová ze Zlína
Pavla Chludová ze Zlína
Helena Kropáčová z New Yorku
Růžena Navrátilová z Přísnotic
Marie Papežíková z Dolní Vsi
Marie Pelikánová z Nivnice
Libuše Pšejová z Holešova
25.
Božena Stodolová ze Zlína
26.
Lidmila
Středulínská ze
III.
Zlína
■
IV. třída
1.
2.
anglická:
3.
4.
2.
Werner Budischovsky z Jihlavy
Otakar Bumbálek z Kroměříže
3.
František Chrastina ze Zlína
6.
7.
5.
Zdeněk Jarcovják ze Slušovic
Zdeněk Michalik ze Zlína
6.
Jaroslav Placr z Plzně
8.
7.
Františka
Hrbáěková ze Zlína
Marta Oksnerová ze Zlína
9.
1.
4.
8.
9.
5.
10.
11.
Irma Syslová z Kojetína
12.
13.
I.
14.
třída francouzská:
1.
Miroslav Jurěa z Nového Hro
zenkova
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
10.
II.
12.
13.
11.
Jindřich Miklík z
Břeclavě
Jan Petráš z Břeclavě
Ferdinand Rozehnal z Kroměříže
Ladislav Valášek z Velehradu
František Venzara ze Zlína
Adolf Vítek ze Strakonic
Jarmila Frajtová ze Zlína
Marie Hřebíěková z Brna
Ludmila Kotyzová ze Zlína
Vlasta Machalová ze Šardíc
Věra Vlčková ze Sudoměřic
třída francouzská:
4.
Bohumír Janeček z Kudlova
Josef Marholt ze Spytihněvi
Leopold Matela z Holešova
Jaroslav Reizenthaler z Bzence
5.
Josefina Arcariová z Bukurešti
1.
2.
3.
6.
7.
8.
Milena Ilozová ze Slušovic
Marie Patáková ze Štípy
Eva Podlipská z Prahy
Hana Štrangleldová
15.
1.
2.
3.
4.
5.
I.
Zdeněk Fiala
Hulína
Ferdinand Krepl z Hranic n. B.
František Miklík z Břeclavi
Svatopluk Obdržálek ze Zlínu
Miroslav Kostek z Přerova
Antonín Rössl z Třebíče
Leopold Smečka z Kostelce
u Štípy
Miroslav Valerián z Veselé
Jaromír Vlček ze Sudoměřic.
Arnošt Weber z Lukov a u Bystr.
Bohuši. Bobálová z Klečůvky
Jiřina Janotová z Napajedel
Irena Ordáňová ze Vsetína
Edita Baťova ze Zlína
Lidmila Baťová ze Zlína
z
Bohuslav Navrátil z Bělé u
sokého Mýta
Vy
Zdeněk Štrangfeld z Letovic
Marie Bartoňová z Choryně
u Val. Meziříčí
Věra Faldíková z Holešova
Blanka Venzarová z Dubrovníka
třída
německá:
1.
Vlastimil Hrbáček ze Zlína
2.
Josef Chlud ze Zlína
3.
Jindřich Jahůdka z Valašských
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
10.
Kristina Trávníčková z Liberce
II.
11.
Jarmila Vaňková z Loučky
12.
z
francouzská:
IV. třída francouzská:
Letovic
9.
tř.
Klobouk
Zdeněk Jandera ze Zlína
Sáša Kind z Olomouce
Jaromír Lauman ze Zlína
Zdeněk Mezírka ze Zlína
Jan Pilečka ze Zlína
Vladimír Prokeš z Třebíče
Jan Roubínek ze Zlína
Vítězslav Šolek ze Vsetína
Leopold Vitá sek ze Zlína
37
■
18.
Väc’av Zika z Křiviklád
Věra Filipiová ze Želechovic
Marie Hovorková z Mukačeva
Karla Chlůdová z Holešova
Marie Jasenská ze Zlína
Marie Knauerová z Petřvaldu
19.
Anna Mošnovská ze
2'.).
Eliška Novotná ze Zlína
21.
Alice Orlová z Chorvatské Nové
13.
14.
15.
16.
17.
Zlína
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
23.
24.
25.
26.
27.
30.
Milada Peikertová z Nového
Hrozenkova
Věra Pelčáková z Kroměříže
Božena Pekařová z Hvozdné
Květoslava Przywarová z Bená
tek u Šternberku
Ludmi'a Rychlíková z Vizovic
Marie Koudelková z Bukova
1.
2.
3.
4.
5.
třída
německá:
Jan Becker z Neumünster
Bedřich Čermák ze Sezemic
Frant. Čižmař z Kirchberka
Josef Hlavniěka ze Zlína
Bohumil Marušák z Držkové
7.
Jaroslav Matějka ze Zlína
Jan Mertl ze Sušic
8.
Vladimír Mikulěák ze Zlína
9.
Jiří
6.
10.
Orság z Halenkova
Stanislav Pastorěák z Lůžkovic
11.
Jaroslav Pikula ze Vsetína
12.
Ludvík Písek z Prštného
Karel Piškytl z Přerova
Oldřich Polák ze Zlína
Stanislav Pomalíš z Bratislavy
Gustav Sokol ze Zlína
Antonín Vlček ze Zlína
Zdeněk Zavadil z Kroměříže
Drahomíra Blahová ze Zlína
Jaroslava Blechtová z Červené
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
38
Marta Hrbáěková ze Zlína
Marie Chludová z Kvasic
Jarmila Jahůdková z Brna
Marie Jopková ze Zlína
Miroslava Kokotková z Poruby
Anna Kratochvílová
ze Žele
Drahomíra Machalová ze Žele
chovic
31.
Květoslava Machálková z Koryěan
32.
Věra Malotová ze Zlína
Drahomíra Matulová z Těšíc
Antonie Musilová z Německého
Brodu
33.
34.
35.
Lidmila
Šebestová
z
Bystřice
pod Hostýnem
37.
Hana Štéglová ze Sezemic
Věra Vaňková z Oseká
38.
Anděla Vrzalíková ze Zlína
39.
Jaroslava Životská ze Vsetína
Lidmila Zlínská ze Zlína
36.
II.
ze Zlína
chovic
Vsi
22.
Dagmar Hlásenská
40.
III.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
třída
německá:
Ladislav Dvořánek z Napajedel
Dušan Kupka z Uh. Hradiště
Milan Matějka ze Zlína
Karel Ordáň ze Vsetína
Antonín Slezák z Březnice
Miroslav Stejskal ze Sl. Města
Karel Žárský ze Zlína
Lidmila Genžová ze Zádveřic
Lidmila Hlaváčková z Napajedel
Milada Ilobzová ze Stařeče
u Třebíče
Lhoty
Květoslava Bradová z Malenovic
Marie Čápová z Chlumce nad
14.
Dana Hudcová z Adamova
Lidmila Macháňová ze Zlína
Anna Malotová ze Zlína
Jarmila Mošnovská ze Zlína
15.
Jindřiška Odložilová ze Zlína
16.
Anna Okénková
Cidlinou
17.
Jana Oksnerová ze Zlína
11.
12.
13.
z
Malé Vrbky
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
Nedakonic
Milada Pospíšilová z Tlumačova
Dagmar Sulcová z Prahy
Milada Šutová ze Zlína
29.
Helena Stavjaníěková ze Zlína
Marta Stuchlíková ze Zlína
Jarmila Tlustáková ze Zlína
Libuše Tlustáková ze Štípy
Lidmila Vavrušová z Kroměříže
27. Jiřina
28.
Eva Morgenstemová z Vidně
IV. tr. německá:
1. Josef Deneš z Celčic
2. Eduard Lauman ze Zlína
3. Zdeněk Meluzín z Blanska
Lidmila Ošívková z
Weisová ze
Sv.
Jánů
n.
M.
Běla Hájková z Drahelic
KNIHY
Vojnar z Plzně
4.
Jiří
6.
Anna
7.
Helena Zajíčková z
9.
pod Hostýnem
Jiřina Slámová z Bystřice p. H.
Lidmila Misařová z Napajedel
5.
Trefilová z Olomouce
Bystřice
váže levně a dobře
iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii
Telefon
367
FR. SIEGEL, Zlín, Šte ánikova 151
Čalounické zboží
nejlevněji obdržíte jen přímo u výrobce
ZÁCLONY STORY MATRACE KLUBOVKY
FRANC. POHOVKY KANADSKÁ KŘESLA atd.
-
-
-
-
Pro školáky
la
aktovky
Leopold Malota,
čalounlctví, Zlín,
D!ouhál21 -Tel. 27
39
SPOŘIT
znamená hospodářsky myslet na
prospěch svůj,
národa
a státu!
Bezpečným
ochráncem Vašich úspor
je
SPOŘITELNA
MĚSTA ZLÍNA
větší
nej
ústav
na
Zlínsku
peněžní
Udržet znalost
je
řečí
téměř stejné obtížné jako
je získat.
+
ABSOLVENTI
naší školy proto navštěvují večerní
kursy
řečí,
které pořádá
lidová
škola
Vyšší
ve
Tomáše
Bati
Zlíně.
Staňte se členy Anglického klubu
ve Zlíně!
The English Club
of Zlín.
Zavařovací láhve
„SIEMENS“
strojky na zmrzlinu, na šťávy
koupíte u firmy
J.
Pořízková, Zlín
Masarykovo náměstí
•
vedle firmy Nehera
VLASTNÍ VÝROBA
A OPRAVA ZRCADEL
U FIRMY
J.
VILÍM A SPOL.
-
ZLÍN
Milé děti!
Přejeme
v
Vám všem pěkné
prázdniny.
Na sňledanou
plné síle po prázdninácň.
Boh. Siegel, Zlín
Rasínova
Potřebujete zařízení bytů
dveře pro novostavbu?
Objednejte
TELEFON č
s
—
31
důvěrou
ul.
• Tržnice
Baťa
nebo okna a
u firmy
KRČMA,
JOSEF
strojní
stolařstvi.
ZLÍN, Dlouhá ulice
č.
136
Učebné pomůcky
Fysikální přístroje
Literaturu pedagogickou
Tabelární pomůcky
Projekční přístroje
i
zábavnou, časopisy
i
cizozemské, papírnické
potřeby
hromadně a výhodně
pro školu
i
tu-
kancelář
nakoupíte
v Ústředním nakladatelství a knihkupectví
učitelstva československého
filiálka
Telefon
čís.
v
BRNĚ
14475.
společnost
Kounicova
•
číslo
s
r.o.
34
Ceníky, rozpočty zdarma.
•
TUTO ZPRÁVU
VYTISKLA
Xnihtiskárna £. Potměšil, Zlín
fi
č.
110
Xde
se
elektřinou
tam
Pečete-li
vm
f
se dobré hospodaří.
maso v
elektrické
troubě, uspoříte víc, než dáte
za
maso
•
Na jednom kg masa
získáte na
váze o 20 dkg víc než v troubč
Spotřeba proudu
činí
Kč 2 80
Kč —'60
Skutečná úspora
činí
Kč
plamenné
Kdyby
darmo
t.
j
2'20
uhlí a všechny
—
plamenné produkty byly za
ušetříte ještě na 1 kg
^
20
vepřového masa
Přesvědčte se také Vy, Zapůjčíme Vám elektrický
sporák za měsíční nájemné.
Kursy vaření a přednášky o úsporném hospodaření
od 1. srpna vždy
úterý a pátek
v Obch. domě Baťa
v
i
^
«g.
-,|3
Jlljfltifíe*
Bartošova
Elektrická kuchyně
-
-
zčí*
52.
zdrojem zdraví v rodině.
■
d
dům
líláš
byl vybudován,
aby
sloužil lidem
k nejmenšímu nákupu přidáváme kus služby
Obchodním domě Baťa, odpadají
vám pochůzky a nošení zboží od obchodu k ob
chodu. U nás máte vše, co potřebujete, na jednom
Kupujete-Ii v
místě. Potraviny v přízem:, textil v
I.
patře a
o patro výše ostatní, co pro vaši domácnost po
třebujete. Všude máte možnost si zboží nezávazně
prohlédnout. Zboží je vyloženo vkusně na pultech
neb výstavkách a zřetelně ocenováno.
V
suterénu vám poslouží bytovým zařízením a
občerstvením v bufetu.
M
Obchodním dome Jšaťa
je
radost nakupovat
Cítíte se zde jako na návštěvě u svých
dobrých
známých. Všude uvidíte upřímnou snahu všem
dobře pcsloužiti. Pro vaše pohodlí je zde pohyb
livé schodiště a několik výtahů, které
vás dopraví
z etáže do etáže.
Tato služba by nebyla úplná, kdyby zde nebylo
dokonalé dodávkové služby, která vám objednané
neb nakoupené zboží dodá bez přirážky až do domu.
Ceny jsou kalkulovány
tak,
aby zákazník obdržel
za své peníze největší protihodnotu ve zboží.
'V Obcfi. dome
se vyplatí nakupovat