dna testy intolerance potravin

Krakovská 8/581, Praha 1,
Tel.: +420 234 280 280
Fax: +420 234 280 000
Bezplatná linka: 800 390 390
e-mail: [email protected]
www.ghcgenetics.cz
Laboratoř GHC GENETICS je akreditována ČESKÝM INSTITUTEM PRO AKREDITACI, o.p.s. (ČIA) jako
zdravotnická laboratoř č. 8124 dle normy ČSN EN ISO 15189:2007, rozsah akreditace je uveden na:
www.ghcgenetics.cz/Certifikace/. Služby poskytované laboratoří v rozsahu akreditace jsou pokryty
mezinárodními multilaterálními dohodami EA (European co-operation for accreditation) i ILAC
(International Laboratory Accreditation Cooperation).
Laboratoř je také certifikována dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN ISO/IEC 27001:2006 v oborech:
- Provádění prediktivních genetických analýz vzorků DNA za účelem prevence nemocí.
- Provádění forenzních genetických analýz vzorků DNA.
- P rovádění diagnostických genetických testů za účelem detekce a prevence geneticky
podmíněných nemocí.
DNA TESTY
INTOLERANCE POTRAVIN
INFORMUJTE SE U SVÉHO MEDICÍNSKÉHO REPREZENTANTA
LAKTÓZOVÁ INTOLERANCE
Laktózová intolerance je nejčastější forma disacharidázové deficience a jedná se o neschopnost trávit laktózu,
která je hlavním cukrem obsaženým v mléce. Laktózová intolerance je v podstatě normální fyziologický stav, jehož
příčinou je snížená aktivita enzymu laktázy - phlorizin hydrolázy. Snížení aktivity enzymu je u člověka geneticky
determinováno navzdory pokračujícímu příjmu laktózy v potravě.
Klinické příznaky
Tento stav může být klinicky prezentován různými intestinálními příznaky po přijetí potravy obsahující laktózu:
nadýmání, nevolnosti, břišní koliky nebo průjem. Odhaduje se, že 7-20% bělošské populace trpí intolerancí laktózy.
Intolerance se projevuje v jakémkoli věku a muži i ženy jsou postiženi stejně.
Genetické vyšetření- gen LCT
Enzym laktáza - phlorizin hydroláza je kódován genem LCT, který je lokalizován na chromozomu 2 (oblast 2q21).
Laktáza – phlorizin hydroláza má dvě enzymatické aktivity: phlorizin hydrolázovou a laktázovou – ta hydrolyzuje
mléčný cukr laktózu na glukózu a galaktózu.
Exprese genu LCT je regulována a tato regulace zahrnuje transkripční a posttranskripční
kontrolu. Transkripční regulace se ukazuje jako nejdůležitější faktor, který ovlivňuje
hladinu enzymu laktázy – phlorizin hydrolázy. Se sníženou aktivitou enzymu jsou
asociovány jednonukleotidové polymorfismy -13910 T/C a -22018 A/G, které jsou ve
vzdálenosti 14 a 22 kb před genem LCT. Tyto polymorfismy ovlivňují transkripci genu
LCT a tak snižují hladinu enzymu. S tímto jevem se pojí dva stavy laktázy: laktázová
perzistence, tj. normální aktivita enzymu laktázy a laktázová non – persistence, tj.
snížená aktivita enzymu laktázy. Snížena aktivita enzymu laktázy, která
vede klinicky k projevům laktózové intolerance - dospělý typ,
byla popsána v případě mutovaného homozygota pro oba tyto
polymorfismy genu LCT (genotypový haplotyp CC/GG)
Dědičnost
Dědičnost onemocnění je autozomálně recesivní, tzn., že každý
z rodičů pacienta je nositelem minimálně jedné mutované alely
-13910C a alely -22018G. Sourozenci pacienta mají 25% riziko,
že také zdědili obě dvě mutované alely, a proto doporučujeme
jejich molekulárně genetické vyšetření.
Léčba/dietní doporučení
Laktózová intolerance může být klinicky prezentována různými intestinálními příznaky po přijetí potravy
obsahující laktózu*, ale někteří pacienti určité množství laktózy ve stravě tolerují. Dle toho se ošetřujícím lékařem/
gastroenterologem individuálně určí vhodná dieta pro konkrétního pacienta. U pacientů s laktózovou intolerancí je
důležité kompenzovat příjem vápníku a vitamínu D!
* Mimo mléko a mléčné výrobky (včetně sušeného mléka a smetany) je laktóza obsažena v řadě dalších potravin,
do kterých se přidává při zpracování, např. chléb a jiné pečivo (vafle, palačinky, sušenky), instantní polévky, instantní
nápoje, bramborové lupínky, kukuřičné lupínky, klobása, margarín, salátové dresinky, bonbóny.
Je nutná kontrola etiket všech přijímaných potravin, a pokud je uveden v etiketě jeden z těchto názvů- mléko,laktóza,
syrovátka, tvaroh, mléčná sušina, netučné sušené mléko- pak přípravek obsahuje laktózu.
Laktóza může být součástí některých léků (např. antikoncepčních pilulek), proto je nutné, aby pacienti četli pečlivě
příbalový leták užívaných léků.
HEREDITÁRNÍ FRUKTÓZOVÁ INTOLERANCE
Fruktóza je jednoduchý sacharid obsažený hlavně v ovoci (ovocných sirupech, kompotech, marmeládách) a medu,
ale i v kysaném zelí, brukvovité a cibulové zelenině.
Dědičná fruktózová intolerance - hereditární fruktózová intolerance (HFI) je vrozené onemocnění, které se projevuje
neschopností štěpit fruktózu a jiné cukry (sacharóza, sorbitol). Incidence tohoto onemocnění v Evropě se uvádí okolo
1/20000.
Klinické příznaky
U jedinců s HFI dochází po příjmu potravy obsahující fruktózu, sacharózu nebo sorbitol k bolestem břicha, zvracení
a hypoglykémii s následným odmítáním potravy, která tyto cukry obsahuje. Dlouhotrvající příjem fruktózy může vést
k vážnému poškození jater a ledvin, což může mít za následek i smrt (zejména u malých dětí).
Příznaky se objevují poprvé u kojenců při zavádění ovocného a zeleninového příkrmu k mléčné stravě. Z tohoto
důvodu je u dětí vhodné provést genetické vyšetření ještě před zavedením příkrmu nebo v případě výskytu
některých z výše uvedených příznaků ihned po jeho zavedení.
Genetické vyšetření- gen AldoB
Onemocnění je způsobeno vrozenou poruchou enzymu - aldolázy B, jehož hlavní funkcí je štěpení
uvedených cukrů- fruktózy, sacharózy a sorbitolu. Příčinou poruchy tohoto enzymu jsou mutace
(vrozené změny v DNA) v genu pro aldolázu B (gen AldoB), který je lokalizován na 9. chromozómu.
V genu AldoB bylo již popsáno několik desítek mutací, v evropské populaci jsou nejčastější mutace
A149P, A174D, N334K a del4E4, které představují více než 85% všech HFI mutantních alel. HFI je
u dítěte potvrzena v případě průkazu dvou mutací v genu AldoB, které mohou být shodné
i rozdílné.
Dědičnost
Onemocnění se dědí autozomálně recesivně, tzn., že dítě musí zdědit mutaci genu
AldoB od každého ze svých rodičů.
Rodiče dítěte s diagnostikovanou HFI jsou oba nositelé minimálně jedné z těchto mutací
genu AldoB a mají 25 % riziko HFI pro každé další dítě bez ohledu na pohlaví dítěte. Jeden
z rodičů nebo také oba, ale mohou být přímo pacienti s HFI (dosud nediagnostikovaní), kdy
molekulárně genetické vyšetření prokáže u rodiče přítomnost dvou mutací genu AldoB.
Riziko pro jejich děti se potom pohybuje od 75 % (v případě jednoho rodiče nositele mutace
a jednoho rodiče s HFI) až do 100 % (v případě obou rodičů s HFI).
Z tohoto důvodu doporučujeme v případě průkazu mutace u dítěte molekulárně genetické
vyšetření rodičů a dalších pokrevních příbuzných v riziku (příbuzní 1. stupně) k zajištění
prevence HFI v rodině.
Léčba/dietní doporučení
Léčba pacientů s prokázanou HFI spočívá v dietě, kdy jsou z potravy vyloučeny potraviny
obsahující fruktózu, sacharózu a sorbitol. Dodržováním diety lze předejít nepříjemným trávicím
obtížím a zabránit vážnému poškození jater a ledvin.
CELIAKIE
Celiakie je onemocnění zažívacího traktu, při kterém se u geneticky disponovaných osob vlivem intolerance lepku
(glutenu) v potravě začínají tvořit protilátky napadající sliznici tenkého střeva. Tak vzniká chronický zánět. V tenkém
střevě při celiakii postupně ubývá klků, přes které se uskutečňuje vstřebávání potravy. Vysoký podíl nestrávených
složek potravy následně způsobuje průjmy, které jsou příčinou neprospívání a hubnutí. Lepek se vyskytuje
v obilovinách a potravinách z nich vyrobených. Po vyloučení lepku z jídelníčku dochází ke sníženému dráždění
sliznice střeva lepkem, zánětlivé změny ustupují a vzhled sliznice se postupně normalizuje.
Klinické příznaky
Celiakie má variabilní průběh, může se objevit již v prvním roce života (po zařazení obilných kaší do potravy) nebo
později v dětství. Choroba může probíhat s minimálními příznaky nebo zcela bezpříznakově. V řadě případů se projeví
až v pozdějším věku poruchami vstřebávání tuků, vápníku, železa, vitaminů rozpustných v tucích a v krajním případě
až vznikem nádoru střeva nebo projevy osteoporózy. V dospělém věku se projevy této choroby významně zhoršují
při stresu - operaci, porodu, infekčním onemocnění apod. Počet postižených je u obou pohlaví stejný, formou celiakie
s vážnějšími projevy jsou postiženy více ženy, bezpříznakový průběh je častější u mužů.
Diagnostika
Při podezření na nemoc je zhodnocen stav výživy a provedeno imunologické vyšetření se stanovením specifických
protilátek (anti-endomysium, anti-gliadin, anti-transglutamináza). V případě klinických příznaků a/nebo pozitivity
protilátek je provedeno endoskopické vyšetření s enterobiopsií, kde je ve vzorku střevní sliznice při následném
mikroskopickém vyšetření patrné zkrácení nebo vymizení střevních klků.
Genetické vyšetření- HLA typizace
Odhaduje se, že výskyt této nemoci je u příbuzných prvního stupně 10-15%, a u monozygotních dvojčat
70 – 100%, což poukazuje na genetický základ této nemoci. Mezi hlavní genetické faktory asociované se
vznikem celiakie patří molekuly hlavního histokompatibilního systému MHC (Major Histocompatibility
Complex) třídy II. Každá MHC molekula je tvořena několika podjednotkami HLA-DR, HLA-DQ a HLA-DP.
V případě molekuly HLA-DQ je řetězec alfa kódován genem DQA1 a řetězec beta genem DQB1 a jejich
sekvence je vysoce variabilní (polymorfní). Konkrétní varianty alel (DQ heterodimer), které predisponují
k celiakii, jsou kódovány alelami DQA1*0501 a DQB1*0201.
Molekulárně genetické vyšetření prováděné v naší laboratoři
je zaměřeno na detekci rizikových alel HLA-DQA*0501 a HLADQB1*0201 a rizikovou alelu HLA-DRB1*04, která i v případě
nepřítomnosti alel DQA1 a DQB1 zvyšuje riziko vzniku celiakie.
HLA genetický screening je efektivní metoda pro diagnostiku
celiakie u osob s rodinnou zátěží a může být použita také pro ověření
výsledků bioptických vyšetření (např. při negativním nebo hraničním
výsledku). Kombinace klinických pozorování, imunologických a molekulárně
genetických metod umožňuje potvrdit diagnózu, zachytit rizikové jedince
v rodinách pacientů na základě jejich genotypů a připravit rodiny na potřebné
klinické a dietetické opatření.
Léčba/dietní doporučení
Při potvrzení diagnózy celiakie zahájit bezlepkovou dietu a vhodnou gastroenterologickou
dispenzarizaci. Zlepšení zdravotního stavu pacienta je možno pozorovat velmi brzy po nasazení
bezlepkové (bez glutenové) diety. K normalizaci obrazu sliznice tenkého střeva dochází v průběhu
1–2 týdnů, někdy až za 2–3 měsíce.
WWW.GHCGENETICS.CZ