Warsaw Pact Intelligence on NATO`s Strategy and Combat Readiness

Warsaw Pact Intelligence on NATO`s Strategy and Combat Readiness

¥
VOJENSKY
HISTORJCKY
ARCHIV
~
maferial.:!.lt
..:.~q
IS
"
-'
ftHR "'Ii'lf /°
5' :{4/4'-
L Operacni.priprava
Operacni pfiprava v roee 1964 byla provadena s dIem dale zvysovat
bojovou pfipravenost vojsk k zahajeni-a vedeni valky, zejmena jejiho pocatecniho obdobi.
Veleni Severoatlantickeho paktu Pf~pok§.da, ze za stavajiciho pomeru
sil mezi soeialistiek;Ymi a kapitalistic yIDl staty muze vzniknout nejen
vseobeenii jaderna, ale i omezena viilKa. V souvislosti s tim vypraeovalo
teoril vedeni omezenyc1i valek;-ktera zejmena v poslednieh leteeh se odrazila i v oper~rave
spojenecky-eh ozbrojenyeh sil na Stfedoevrop.
skem vcilcis~-1
.Teorie omezenych valek je soucasti sirsi strategicke koneepee "pruzne
reakee", jejiz pfijeti je vYrazem recilnejsiho hodnoeeni pomeru sil obou
tiiboru a dokladem ~e~om~~y",
spocivajid ve
vYlucne orientaei na pfipravy""vS€obecneJaaerne valky. Polni fad Spojenyeh statu ameriekych eharakterizuje omezenou valku jako zamerne omezeni valecne cinnosti ze strany vcilcieich narodu se zretelem na jedno nebo
nekolik hledisek. Zakladnimi eharakteristiekymi rysy omezene viliky je
omezeni politiekyeh dIu, omezen! pouzityeh sil a prostfedku, omezen!
objektu. provadenych uderti a omezeni prostoru bojove cinnosti. Za rozhodujiei kriterium se povazuje za vSeeh okolnosti v .,ouce . PO~i
straj;e~rnyeh
prostfedku k niE~i eilu na u
aU
~ah,
mtenZlta a trvani omezene valky mo ou byt ruzne a budou zaviset na
stEpni omezeni.
t Omezena valka ptedstavuje dvoji problem. Na jedne strane je nutno
vyclenit dostatecne mnozstvi sil, aby bylo dosazeno pomerne ryehle stanovenyeh cilu. Na druM strane je nutne pouzit ozbrojenych sil tak, aby se
co nejviee zmensilo riziko rOzSiteni omezene villky ve viliku vSeobecnou.
Vzhledem k tomu, ze zapadni sbity nemaji v Evrope dostatek konvencnieh
sil, ptedpokladaji v budouei vcilce nutnost omezeneho pouZiti jadernyeh
..
..
zbranL!.~
~,fA-
~)
Pfitom omezeni se ma tykat predevsim '" raze a dIu, na ktere jsou
jaderne Mery provadeny. V zasade ma byt pouZito jen tzv. taktiekyeh
jadernyeh zbrani, ktere jsou prevazne organizacne zacleneny do utvarti,
svazkU a vyssieh svazku pozemnich silo (Jdery se maji provadet pouze na
vojenske objekty taktiekeho a operacniho vYznamu, ktere bezprostfedne
souvisi s bojovou cinnosti, jako napf. vojska na bojisti, Ietiste taktickeho,
vojskoveho a dopravniho letectva, velitelska stanoviste, spojovaci uzly,
dopravni zafizeni a sklady, naehazejici se v prostoru vedeni omezene vcilky
a bezprosttedne slouzid k zabezpeceni bojove cinnosti vojsk.
K zaM.jeni pouzivani jadernyeh zbrani muze dojit zejm(ma za situace,
kdy splneni ptedpokladanyeh cUd Dlilie doslllinout konvenenimi prostfedky, pouZil-li protivnik jadernych zbrani jako prvni nebo provadi-1i k jejich
pouZiti bezprostfedni ptipravy. Veleni Severoatlantiekeho paktu ptedpokladii, ze pro uspesne vedeni omezene valky je nezbytne nutne mit dostatecne mnoZstvi strategickych zciloh, vysoce pohyblivYch a schopnych
,
pfepravy
vzduchem
do jakehokoTIv~lecne
se stra-
tegick;Ymi jadernyroi zbranemi a neustala hrozba jejich zasazeni maji
zabranit ptertistani omezene valky ve valku vseobecnou.
(Koncepce omezenych valek prosazovana pfedevsim Spojenyroi staty
ma zabezpeCit postupne dosazeni vQjensko-poIitiekyeh eilu pfi minimalnim
5
riziku rozpoutani vseobecne jaderne valky, jejiz zhoubnost si americke
veleni v poslednich letech stale jasneji uvedomuj~J.Vzh~edem ke slozitosti, s niz je spojeno zachovlmi rUznych omezeni a v dusledku 7o~por:
nosti vojensko-politickych cilu a pfedpokladanych omezeni, vzmka ph
rozpout{mi omezene v:Hky vzdy realne nebezpeci jejiho pteriistani ve
vseobecnou jadernou valku, zvlaste budou-li pouzivany jaderne zbrane
treba i tech nejmensich razi. Z techto duvodu muze byt omezena valka
i formourozpoutani vseobecne termonuklearni valky.
rVSeobecnajaderna vaIka podle nazoru veleni NATO muze vzniknout
po kratSiIn nebo delsim obdobi zvysovani mezinarodniho napeti, nebo
nenadale, vznikla-li vYhodna vojensko-politicka situace. Za jednu z pfiznivYch podminek vzniku viilky se muze povazovat i vyhroceni politickych
rozporU a hospodarskych potiZi ve statech jedne z vojenskych koalic, spojenych napfiklad s. vynucenyro. omezenim stavu ozbrojenych si1. Dalsi
mofuosti, ktera se v soucasne doM poklflda za nejpravdepodobnejSi, je
vyUstlmi omezene valky ve v§eobecnou jadernou valku, postupnym OPOl1Stenim jednotlivYch omezeni. Ptemenil omezene valky ve valku vseobecnou muze byt rovnez zpusobena neumernou reakd na opatreni, provadena
jednou z valcicich strano nebo v dusledku omylu, spatneho porozumeni
signalUm, selhanim technickych zanzeni a lidi. PfitQIIl ne~outani vseobec~~~
valky zaujiIna v pl~ech veleIri.~O
Dte~'
'P!2lnC-fAd,--&'Beri.ckearmady charakterizuje vseobecnou valku jako
ozbrojeny konflikt, v nemz protistojici nuklearni mocnosti nebo koalice
pouZivaji vsech prostfedkii, ktere maji k disposici. Ve vseobecne valce
neexistuji za;Ina omezeni a jaderne udery jsou provadeny proti zemim
ohou stran.1'Toto sttetnuti ma byt reakci na ptime nebo nepnme ohrozeni
narodni bezpecnosti, kdy zadnfl jina cinnost nedavfl nadeji na dosazeni
politickych cilit. Z teto, ve svem zduvodneni ve!mi~mlhave de~Il~e vy\.pljva. ze veleni ~
a ptedevsim USA s moznos~'ys.eobecne valky jimi
-"'~'-'
.. zamerne rozpoutane nadale pine pocitaji.
""
.
ela soucasna strategicka koncepce tzv. "pruZne reakce" poCitajiei s vedenim omezenych valek a za vYhodne nebo naopak bezvYchodne situace
i s valkou vseobecnou je z vojensko-politickeho hlediska jas~vni,
dobrodruzna a ve svYch dusledcich. nebezpecna. Sama ~ch
valek je~a
a plna teoreticky neujasnenych probh~mu, tykajicich se
'Ze]mena vo]ensko-politickjch cilu valky, pouziti sil a prostredkii a objektii
jadernych Uderii. Veleni NATO nema ztejme ani jasno v otazkach vlastni
mechaniky vedeni takoveto valky na valciSti, kde jiz v miru proti soM
stoji sima uskupeni vojsk obou taboru a kde i dilci neuspech jedne ze
stran by by! pravdepodobne hodnocen jako duvod k opuSteni jakychkoli
puvodne uVaZovanych omezeni . Nedofesenou zustava i problematika po\ uZiti jadernych zbrani v omezenevitlce-;~da
veleni paktu pouzit v konvenenim. konfliktu jadernych zbrani jako prvni vzdy, kdyby jeho vojska
utrpela znaenejsi ztraty, kdyby doslo k ztratam duleZitYch prostoru uzemi,
nebo kdyby se wbec ukazalo, ze zamyslenych politickych dIu nelze dosahnout konvencnimi formami boje, cini celou tuto teorii, zejmena pfi
aplikaci na podminky stredoevropskeho v:Uciste veImi problematickou.1
Vzhledem k tomu, ze se ve spojeneckych ozbrojenych silach Severoatl~
tickeho paktu provarli jiZ nekolik let fada opatfeni, mimo jine i v oblasti
operacne-takticke ptipravy, s cHem pfipravit vojska i k vedeni omezenych
valek, je tfeba s takovouto mOZnosti pocitat byt i jen pro kratsi obdobi.
~
J
(..
,
l.'
I
,
,
-
6
VOJENSKY.HfSTORICKY
,
ARGH[V
.:-'.',...
1-1H(J -61 nc:s:..
mater~~:t
8kA'f6S.
'
.
.'
( £:
,
"
31f,-t.-,f
,
,
,
V souvislosti se zmeno\1 nazoru na moznost vzniku a vedeni valky,
zejmena vaak z iniciativy NSR a ostatnich evropskych clenskych statu
paktu, byla v roc~~.
oficialne pfijata nova koncepce tzv. t,pre~k vztahuje vYlucne na uzemi Nemecke~kove
re~',
ktera se pra
publiky. Podstata teto koncepce, ktera je rozpracovanim a aplikad nOvYch
zasad na podminky stfedoevropskeho vaIciste, spociva v zamyslu vest
ozbrojenYmi sHami aktivni bojovou cinnost od samych vychodnich hranie
NSR, nepripustit ztratu jejiho u.zemi a vytvofit podminky pro zahajeni
utoenych operaci a pfeneseni bojove cinnosti na uzeini NDR a CSSR
v kratkYch Ihtitacl),"-.1
VYvoj nove strategicke koncepce bezprosttedne souvisi se vstupem
NSR do SeveroatIantickeho paktu, kdy bylo velenim NATO rozhodnuto
opustit koncepci "periferni strategie", ktera ptedpokladala vedeni boje na
zddenou do cele hloubky uzemi NSR, vycerpat vojska utocnika ptedevsim
jadernymi Mery, zastavit jejich postup na fece Ryn a ptejit do protiofenzivy. "Periferni strategii" vysttidala "ptedni strategic", ktera asi do
roku 1961 pfedpokladala odchod spojeneckych vojsk a vedeni obrany na
cafe tek Weser a Lech v hloubce 80 -120 km od statni hranice. Jednou
z rozhodujicich podminek ptijeti koncepce "pfedni obrany" bylo dobudovani zapadonemecke armady, vyzbrojeni spojeneckych vojsk dostatecnY'm
mnozstvim jadernych prosttedkU taktickeho a operacniho dosahu a celkove. zvYseni bojove pfipravenosti spojeneckych ozbrojenych silo
Nova k~P~
,.p.I.!::g.niobra~J ptedpoklada pted zahajenim valky
nekolikade
'Q.bdobi zs~~1i~,
ve kterem maji hlavni sHy NATO
opustit posadky, rozvinout se v ptedurcenych prostorech, zaujmout operacni sestavu a provest nejnutnejSi opatteni k odrazeni agrese. V ptipade
ne~aIeho
napa,deni, ktere se rovnez nevyluc~
maji pohranicni utvary
vytvotit podminky pro rozvinuti a !zasaie11f1'iTavnichsi1. V soucasne doM,
sHy rozmistene na hranicich a v ptihranicnim prostoru jsou podle nazoru
ptedstavitelu NSR naprosto nedostatecne a je nutno je podstatne posilit
a vysunout cast utvarU jadernychprosttedku
taktickeho dosahu b!ize
k hranicim. Pozadavky na posileni vojsk v pohranici; zejmena utvary
jaderneho napadeni oduvodi1uji tint, ze by vojska utoenika mohla na
dlileZitych smerech proniknout do znacne hloubky na u.zemi NSR a pfi
masovem uteku civilniho obyvatelstva a jeho promiseni s bojujicimi vojsky obou stran yYtvotit takovou situaci, kdy pouZiti jadernych zbrani
se strany obrance by bylo problematicke, ne-li uplne nemozne. Veleni
NATO souhlasi s posHenim pohranicnichutvaru a v souvislosti s tim ptedpoklada ve svYch planech castecne pteskupeni ozbrojenych sil, soucasne
vsak zdurazfiuje, ze hlavni sHy zustanou v podstate ve svYch sta.vajicich
prostorech. I kdyz nutnostj)osilen! rhrani~niCh
..911larU,je vseobecne
uzmivana, n~ni doposiid vyteseno,.l
toto posHeni uskutecnit. Jednim
z prvnich opatfen1'm&}i'byt'l5Iairy' na polozeni jaqernych minovY~li
v ptihranici na nejduleZitejsich strategickd-operacnicn~'Soucasne se v teto souvislostr vyskytuji nazory na reorganizaci, zesileni a pfezbrojeni jednotek spolkove ostrahy hranic, do jejihoz sloZeni by
mely byt zacleneny i pohranicni celni jednotky na hranicich s NDR a Bavorska pOhranicni. policie. Tato pohranicni vojska by mela zabranit proniknuti protivnika do hloubky uzemi. NSR i za pouZiti taktickych jadernych zbrani a zajistit zasazeni hlavnich sil NATO. K zvYseni odpovednosti
veleni paktu za obranu uzemi NSR se poklada za vYhodne pfedat pohranieni vojska do podtizenosti NATO. Realizace techto opatteni, ktera budou
.
7
pravdepodobne predmetem jeste mnohych jednani politickych i vojenskych predstavitelu NATO, narm mimo jine i na nedostatek ubytovacich
zafizeni v prihranicnim prostoru.
Cela koncepce "predni obrany" je jednim z fady proble~u,. ktere jsou
jii nekolik let projednavany v ramci celkove nove strateglcke koncepte
NATO. I kdyz koncepce "pfedni obrany" byla vSeob~cne schvfde;na a
oficialne pfijata, soucasny stav teoretickych uvah a neJednotnost .nazorU
na jednotliva konkretni opatfeni ukazuji, ze ani v teto otazce nem dosud
v ramci paktu uplne jasno. Samotna koncepce je ve sve podstate znacne
rozporna, zejmena pokud se tYka vyznamu, ktery ji jednotlive Clenske
staty pfipisuji. Koncepce vychaziz nazorU na moinosti a nutnost vedeni
omezenych valek i na stfedoevropskem valcisti. Soucasne ma ukazat nutnostdalsiho zvysovani poctu a kvality konvencnich ozbrojenych sil ev-
ropskych clenskych statu.
.
Koncepce "pfedni obrany" se tYka pouze vedeni bojove cinnosti na uzemi NSR. Z hlediska strategickeho nema velky vYznaID, muze vsak znacne
ovlivnit bojovou Cinnost v prvnich dnech valky v pfihranicnich prostorech a proto se s ni musi pocitat jako s jednou moznou variantou vedeni
bojove cinnosti v poMtecnim obdobi valky. V celkove strategii paktu je
nutno hodnotit koncepci "predni obrany" jako zpruinemi a rozsifeni politiky zastrasovani v uzke souvislosti s koncepci omezenych valek, ktere
maji umoznit predevsim USA vyhnout se nebezpeCi napadeni vlastniho
uzemi.
Koncepce vedeni valek, zejmena. koncepce "predni obrany" "Ie spojeni
s teorii omezene valky vyplyvaji jednakze strategicko-politicke situace
uvnitf atlanticke aliance, ale zvlaste z vojensko-politickych cilu hlavnich
mocnosti pri pfipadnem vzniku ozbrojeneho konfliktu se staty socialistickeho tabora. Vynika snaha vojensky zduraznit usili odvnitit vseobecnou
jadernou valku s jejimi dusledky pro Spojene staty americke a tim ziskat
cas k provedeni opatfeni k vYhodnemu pOuZiti jadernych strategickyc):'l
pros~redku. Proto tyto koncepce nevyluc1.1jiI:I).QtI1,..QSU::~chleho
pfechodu
:t~e~:\lgl'kOll,J?!:QY~~EC:~~~J:\~~~~~::-.~!_z,aVliv strategickych koncepci ria operacni pHpravu spojeneckych ozbrojenych sil SeveroatIantickeho paktu
Prijeti strategicke koncepce, zamerene jak na moznost vzniku vseobecne jaderne valky, tak i valek omezenych, vedenych konvencnimi nebo
i taktickyroi jadernymi zbranemi se projevilo i v operacni priprave spojeneckych ozbrojenych siloIV souladu se zmenou strategicke koncepce prepracovalo veleni NATO varianty predpokladaneho pouZiti ozbrojenych sil
na stfedoevropskem valCiSti. Dukazem zmeny strategicke koncepc.e a z toho vyplyvajici zamysly na pouziti ozbrojenych sil je srovnani poznatkU
z velkych cviceni a manevrU provedenych v poslednich sesti az sedmi
.
letech spojeneckymi ozbrojenY'mi sHami NATO.
"\ Rozsahlejsi cviceni provcidena ~L~o roku 1960 (~phetna"1)
"'" vychazela
z koncepce ,,!g:Q!!).adft-e odvety", jejimizamaaefilbylo hromadne pouziti
jadernych z6rani vseho druhu v'pripade jakehokoliv ozbrojeneho konfliktu
-
mezi obema tabory,
vedeni
pohyblive
obrany
s cHem ziskat
cas
k provedeni mcibilizace, soustredeni zaloh a pfiprave prechodu do protiutoku. Hlavnim.prostredkem jaderneho utoku bylo temer vYlucne letectv~
8
VDJENSKYHISTORIC:
ARCHIV
.pIemaf99~
ala; .//!~,$
v
..
..
.."';':::
}4f@-11 J /1f<4,:
,r S;, .Jfl{-:"r[
Podil ostatnich prostredku jaderneho napadeni vojenskeho letectva a poi, ~~m.nich sil byl pro nedostatek tikhto zbrani nevyrazny.
PN vsech cvicenich v danem obdobi se procvicovalo pfedevsim vedeni
obranne operace, coz odpovidalo tehdejsimu pojeti, poslani a ukolu pozemnich sil NATO. V nametech cviceni se predpokladalo delSi obdobi naru.stani
valecneho nebezpeCi, ktere umoznovalo vcas uvest vOjska do bojove pohotovosti, provest urCita mobilizacni opatfenia vcas zaujmout ptedpokladanou operacni sestavu. Mozpost zahajeni valky s obsolutnimptekvapenim
se s o1;1E!demna prevazuji€! ~~l~ectv~~~
st~~~£Ki~h--PFQsti'.edeich
jad::~~o :r:apade~!-prakt~!~~
Spojenecka vojska NATO byla uskupena do Severni a Stredni skupiny
armad, v jejichZ slozeni se predpokladalo 26 az 33 divizi. Severni skupina
armad, kterou tvofil belgicky, britsky, holandsky a nemecky armadni sbor
s pfedpokladanyro poctem 10 -14 divizi byla zpravidla uskupena do jednoho operacniho sledu.
Stredni skupina armad byla zpravidla uskupena do dvou sledu, se 7.
americkou armadou v prvnim a 1. francouzskou armadou ve druhem operacnim sledu. Behem prvnich ctyf az sedmi dnu vedeni pohyblive obrany
se procvicoval ustup vojsk 7. armady, zastaveni utoku protivnika s vyuZitim hromadneho pouziti jadernych zbrani a pfirozenych terennich car
v hloubce od 120 do 280 km od statni hranice. Vzhledem k tehdejsimu
stavu a bojeschopnosti zapadonemeckych svazk1i a nenasycenosti pozemnich vojsk prostfedky jaderneho napadeni se n~jhlubstp.rQniknuti-protiv; nika, pf~g.Q()1¥adalov pasmu proti ~SSR, zejmen1/:"pak v pasmu 2. zaR.ado~~, nemeckeho arin~sboru.
Sily 1. francouzske armady byly zasazovany
iA do boje 3. at 5. den operace ke konecnemu zastaveni protivnika a vytvo-
r
,'.
c reni . podminek pro pozdejsi zasazeni mobilizovanych a pfisunovanych
zilloh. V prve f:izi operace se tez procvicovala opatfeni k dalsimu narostani
sil na v<Ucisti (mobilizace, ptisuny vojsk ze zamofi) tak, aby D15~D20
bylo moino ptejit vojsky Sttedni skupiny armad do vseobecffeno .pJ'..9:tj.,.
~.'
. utoku.
~,:' .,--~-,.,..
f.i' ---"1?0upuSteni od koncepce "hromadne odvety", zejmena pak v procesu
prosazo vani kotlcepce "ptedni strategie" se pI-i provadenych
cvicenich
; projevily zasadni zmeny. Cviceni vychazela ze zamyslu veleni NATO vest
fJ
i. na stfedOevrOpSKenl valcisti alespon docasne omezenou v:Hkll, pnceffiZ
'
.'
, ,
.
.1
,
,
bojova cinnost byla obvykle zanajovana a pOlftatltoii--dObuvedena formou
obranneho boje s pouiitim vYlucne konvencnich s pozdejslm prechodem
k pouziti jadernych zbrani operacne-taktickeho a taktickeho dosahu. Prechod k poliZiti jadernych zbrani byl uskutecnovan nekolik hodin az nekoUk dni po zahajeni bojove cinnosti. Vojska NATO pfistupovala k pouziti
~~rnic]:J., ~brani vetSinou za situace, ze techto zbrani po~!L.Er.?~ik
JPrvm.
'/"pHcvicenich v tomto obdobi byla doba narustani villecneho nebezpeci
macne kratsi a v souvislosti s tim byly zkraceny i casove lh1ity uvadeni
vojsk do bojove pohotovosti. Zkracovanim doby pfiprav a doby uvadeni
vojsk do bojovepohotovosti se ."ytvarely ptedpoklady pro zamezeni vcasneho odhaleni a 'provedeni protiopatfeni protivnikem, cimz vznikla moznost dosazeni operacniho ptekvapeni.
V dusledku praktickeho uplatnovani koncepce "pfedni obrany" se na
rozdil od cviceni provadenych do roku 1960, podstatne zmenilo operacni
uskupeni vojsk, pfedevsim Stfedni skupiny armad (scMma 2). Do prvniho
9
operacniho sledu Stfednf skupiny armad jsou zasazovany sily dvou armad
(7. A [A] a 1. A [FD, pricemz misto drivejsiho druheho operacniho sledu
se vytvafi zaloha v hodnote jednoho nebo vice svazkU. Dalsim charakteristickyro rysem je jednak z~azovani francouzskych...wazku (3. md, 1. od)
do PfYniho sledu armady: v pasmu protL<::JiS.B.,jednak operacnf podfizeni
zapad~keiiOr
armaGiillio'S15OfU1:"
francouzske armade. Temito opat- ,
renimi dochazi k podstatnem'yp~sileni prav~11.().Jdjd1a Stredni skupiny
,
armad a to jak na smeru Plzeii. - Niiri1'5erg;"TiiKi na smeru Linz Munchen.
-
Zmena v koncepci se projevovala i v charakteru vedeni operaci pocatecniho obdobi vlilky. I kdyz spojenecka vojska NATO vedla zpocatku
i pH techto cvicenich pohyblivou obranu, byla cinnost vojsk. pH ni pod-
statne aktivnejsf a celli tato faze podstatne kratsi (2 aZ 3 dny). Rovnez
predpokladana hlQY!L~~~J~~S!!i.zila.(maximalne
do 120 Ian).
Pfestoze se pte~d_do protiuto~1,1.l'.~ite, ;o-cviCenich.l1~~oval,
byla
obranna faze zako~oY@a~1!iiymi proij,Ydery, jejichZ cilem bylo vytvoht
pfedpoklady pro prechod do protiU~u,Y pOOstatne kratSi dobe nez tomu
..bylo dffy!;):~Protiudery provadely obvykle zalohy armadnichsboru, poliif-eh..arfuad a skupin armad, jejichZ jadro tvofily nejeasteji tankove a
obrnene divize, vyvedene z boje .v pr1ibehu obranne operace.
Veleni Severoatlantfckeho paktu, vzhledem k nutnostf pfipravit ozbrojene sily k vedeni omezenych valek s pouzitfm jak klasickych tak taktickych jadernych zbrani i k vedeni vseobecne jaderne valky, zamefilo operacni pfipravu v roce 1964 na splneni techto hlavnich cHu:
- ovffint a uiJicsnenrrealnosti
operacnich
plami v souladu
s predpo-
kladanyro pOuZitim ozbrojenych sil v omezene valce, s pozdejsfm pfecho-.
dem k valce vseobecne;
- zvysovanf bojove pfipravenosti stabu a vojsk, s durazem na bojovou
pohotovost, planovani, organizaci a vedenf obrannych operaci pocatecniho
obdobi viUky, podle zasad "pfedni strategie";
- zdokonaleni
soucinnosti
stabit vsech slozek ozbrojenych
sil, zejm€ma
letectva a vojenskeho namofnictva s pozemnimi silami v otazkach planovani a provedeni jadernych uderu v omezene a vseobecne valce;
- prohlubovani
spoluprace
spojeneckych
st8.b1i vsech stupn1i s organy
civilni spravy, zejmena v ot8.zkach mobilizace a dopmovanf ozbrojenych
sil, evakuace civilniho obyvatelstva z pasma bojove cinnosti a ochrany
komunikacf pfed partyzany a zaskodniky;
- provefeni mOZnosti posileni vojsk,
cisti pffsunem strategickych zaloh;
.
zvlaste na stfedoevropskem val-
- udrzovanf vysokeho stupne pohotovosti spojcvaciho systemu, zejmena radiovych sftf pro zabezpecenf veleni prostredkfun jaderneho napadeni;
zabezpeceni zasobovanf vojsk materialem vseho druhu, s durazem na
jadernou munici spojeneckyroi tylovymi organy.
K dosazenf vytycenych dIu byla provedena cela fada cvicenf v ramci
jednotlivych narodnich armad i v ramci Severoatlantfckeho paktu. VetSina
cviceni vychazela z konce e vedeni ometene valky a jejiho prerustani
-
(
.
ve.
noualku,
na roz
jednotlivych cvicenfch se pfedpokladalo
uiitim taktickych jadernych zbranf, nebo vedeni vseobecne jaderne valky.
Zahajeni omezene valky se pfedpokladalo
po obdobi zvyseneho mezinarodniho napeti, jehoz nejcastejsf pffcinou ve stredni Evrope bylo reseni
10
"
0 CVlcem mm yc
et,
y ph
vedenf bucf omezene valky i s po-
::',;4i&f1~~;~:~!M~~~
!
~~.~
--"'jj~
nemecke a berlinske otazky. Obdobi zvYseneho napeti, jehoz delka se pohybovala v rozmezi 3 aZ 14 dn1i, bylo vyuzivano k uvedeni vojsk do bojove
pohotovosti, vedeni pr1izkumu a provedeni nekterych opatfeni mobilizacniho a politicko-hospOOatskeho charakteru. Soustfedeni vojsk utoenika
v pfihranicnich prostorech se provadelo pod zaminkou cviceni (FALLEX-64), nebo v ddsledku pohranicnich incidentu (LION VERT 1963),
ktere vyustily v ozbrojenou srazku, pfi neuplnem soustfedeni vojsk protivnika. Bojova cinnost vojsk byla zahajovana utokem proti vnika (ktereho
vzdy pfedstavovala vojska stat1i Varsavske smlouvy) na dulezitych operacnich smerech soucasne, nebo postupne po pfisunu vojsk do prostoru
stretnuti. Ozbrojene sily NATO zaujimaly operacni sestavu pod ochranou
vojsk krytu statni hranice slozenych zpravidla z lehkych obrnenych pluku
a vyclenenych utvarti divizi prvnichsledu.
Valka byla vedena ozbrojenYmi sHami dislokovanyroi jiz v miru v prostoru valCiste a zpocatku vylucne konvencnimi zbranemi. Takticke jaderne
zbrane se poutivaly aZ v pr1ibehu obrannych operaci a doba zahajeni jejich pouziti byla v jednotlivych cvicenich r1izna. Pro srovnani uvadime
v tabulce 1 ptehled pouziti jadernych zbrani pn cvicenich v letech 1962
az 1964, pfi nicM byla procvicovana ko~.omezene-VMky.
rz'~.tVedeneho pfeli1eaUvyplyva, ze/Koncepce omezene valky se na stfedoevropskem valcisti procvicuie prakticky od Lok\!..1Il.6.2.-zpocatkuv ramci
skupiny arinad (cviceni GRAND SLAM I a II), v roce 1963 v ramci celeho
stfedoevropskeho valCiste (cviceni LION VERT) a v roce 1964 v celem
evropskem prostoru (manevr FALLEX-64). At do r9ku-l964 s(;'pfet;:aazelo
k .pouziti jadernych ~i
Y7.ny:at.E.° jejich ~.J?!.Qiiv!lU~em.
--1 race
.
1964 bylo zahajeno pouzivani jadernych zbranf v d1isledku prolomeni obrany a uspesneho rozvijeni utoku protivnika. Reakce protivnika, ktery v 00-
J vetu
.. "
pouzH jaderne zbrane bez jakehokoliv omezeni, znamenala vseobecnou jadernou valku. \
I)~~t!.
iadernY~h zbrani bezprostfedne souvisela se
zt~~
a postupn se menila v zavislosti na prosazovani
ve cvicenich zasad' "pfedni strategie".
V race 1962 byly jader!1~.~Rr.ane pquz.ilY az tretiJ;ien (46 hodin) vedeni
valkY1reKonecnemu zastaveni utoku protiVI1iKaVhloubce 50 az 150 km
"',.,_.~
,
od statni hranice,
\
zatimco v r~~3
jiz za 10 ho~
zahajeni
bojove
cinnosti s cilem vyrovnat nepr~znrvy~SIT:lJtOk
protivnika byl zastaIyen v hloubce 30 az 100 km, pficemz v pasmu proti eSSR byl nepatrny
uspech.Pl-i podzimnich manevrech v roce 1964 se zacalo pouzivat jadernych zbrani asi po 34 hodinach, pri pr1ilomu .ptedni cary obrany v hloubce
30 az 80 krn od statni hranice.
"
Jader~~ Udery, provadene zpocatku diviznimi a sborovymi utvary jadertl€nO napadeni, byly vedeny na prvni sledy utQ.£i.~ vojsk, prostory
\ soustredeni zaloh, palebna :p6staveni raket a delostfelectva, letiste, mista
veleni, spojovaci usttedny, dulezite komunikacni uzly a jine d1ilezite objekty rozmistene na bojisti. K provedeni uder1l byly pouzivany tzv. "takticke jaderne zbrane", jejicM raze nepresahla 100 kt.
Ze zp1isobu pouziti jadernych zbrani vyplyva, ze veleni NATO pripravuje ozbrojene sUy k vedeni omezene i vseobecne valky, v kazdem pfipade
pak k valce vedene s pouzitim jadernych zbrani.
~
1
.
l
c..::...~--~-~"
"'---""'-"-""""" '" """""'--"""
..
11
.,....
<\1
..!4
P'-t
;::!
1i~
~
~:
"""
~~
CJ
E-i
i~
«0
s:: :-
~~~
G
..,
=
~...
>N
<\1
N
=
~
....
-'I
S
-as
s::
to.a
0
II.
.=
~
~
,....
~~
:>
os
~~
.2&
;t;E
ca>
~8
:s'"
;!~
:Ii"'
S~
~~
~~
>
>'41
...S::
>Q,)'C.
.=
~
l1li
1:1
Qj
I-IN'<I:S
""'13
os"
13.0111
~
....
0
~
0(1$
'":>
0
~
~f';~
p.'t1~
=
t'::~($
W t):=
~
-:I
~
'1»
s::
...
IU
'"
~
:s
s::
~
'4J
>
oi
:!!!
1!
..
Eo
~~
~s
<IS!
avv
".!II
,0"
~~
>!!
:>~
p.d,)~
dN
g
..'<:10'
.:s
cu
2~~
d "'t'~
:;
""'",0
~:';;'2
0..-=.s::"
~
5"'-'"
I1IE~:>
..!j
.f
...==-;
!1j"'
"
~
>~&~
'C.-8 ~
01-1,::
PIs
111
aogJ
O._aJ
:::-ClSc",-'I,,~
::s'Eog.a
.s.:: g.::t
u.I~~'tI
>f~!
~;g~
U>C::
;;t
.pi!
NO"'"
,!'d=
~,fj;;3
,008.
!§:s
~ah~
a~.g .
°'E~~"
""'°.!ll.!ll ;a~~~
-a'B
~ ~~.~
~ c.~ §
~fd>JCtl'H
g
~
oQS" 8.
IU
~~ Ci§
~s::~
~.~
g,~.d
f!.2~'"
~~
~>
S'"
00
;c~e
e
octI'8
~OJ
Q.lMIJ
='0
oCISa.J
:>:>
'4Vcg
Q'N
4,)::1
NO
~ Pro 6'J
s:: ..::
:> ,:s...
'[;1:2.4.1
)~
"s::t)
Q,a.J
c:~
.=,~'E
CUS::as
=.!:! ...
o4l Q. p:;
0
s::
,
-a~to
=-gc:l
E.s::~ .
.g~t>E
~~U.;
~'g~~:g
.
ca:(U
~~~~
4,)~
(J,Q
"23~~e
e~~.g~
3&Q,lC:u
<> -'I,,:>
~~'C:M :;..=i
.s'g~>~5
tg~~1!~
JI."!
-§'<:o£jP.2!
C- \110(1)0
J-<OiUe~~
.c~~oo::s
~,Qs:>§~
~.=
~.:s- >
e-aNi;io
G)>*1'0'0;>
!~8~~'g
..<:0"::
Co}
,d Ct- (J
t.1" J:-;:.,.~41
.~.;C)
~ ~t.
s=
GoIO
CJQ
'"
S::..,
Q
.!do:>
N~
0>
<If
~13.
..::
~::i
:>0
s::
-CJ
C:::G.J
",0
»t)O
-4)
>JUJ
0:>
~~e~~~
~:!o~g~
.. . Sj..I;;. <':I
::~,Q':::,,~
~~-a~flJg
0 ~ <II '4,)8
C.~i1ai~k
.!deN~~c.
S "'~:>II..ti
~~~otVr:~
oQJ,(~~n
>
(QQO
..;1J.4't:J41$)w
t"'.J:Jro:,Q:~>
f-IO"l""'tON!U
e
~
.=
~
E.:s
~t
~:g
-8
IiU
.,...
,...
~
....
>N
:=
0
Qo
'1:1
Qj
i
t
:!:
..
'"
:-
'2:z:
~=
:;!N
:i;a
i5
Q'"
j;'
:s
'-t
'tI
o(IJ
.!II
~
~
:!
s::
Ct)
'CG)
,I:>
0'» lIS
~
~8.
,0
.,;0=
..::08
S~
~
s::
..::
I:>
G)
1U1
:>
~
0
)!
j
CIJ
§
<
p:;
C,)
~
II:
.12
E
XI)
s::
~
'"0
2
f:
::=
.
~
1<
.f!
a:!i
'2a
cu~
'<I:S
"::'"
111:NO
4>-'0
«1.0
.,;
0
.s::
~
~
~
>.
,0
(U
s::
)Q.I
s::
lIS
...
,0
N
.q)
s::
...
CU
!
!:::
)!
~
~
~
~
c:I
:z:
<
p:;
C,)
:2
~
if
E
'":>.
0
~'"
IV
~
r.1
>
:z:
0
::3
'"
~
.c
.:>,
;...
~
M
;ii
:s
;j
.....
1i
~
I~
~
J
tJ:
..tD
UJ
~
....
3~
'"" ..u
f! c:I-~
E
OJ
;g
,::
>
'":ca
...
>
~
>£:
Qo
,.....
1:1
0
~
E
-cu
,Jo:
£
1d
.:!
...
~ s::
~ i3
1.1):
-'I
"
>
)t.I;I
-::i
Joi
08
-=
..::
Q)
~ P; cD
E~.2~
~~~~
CGocv-4Jo4)
~dS::C
7jg~~
.§~
~~
., JCJ
-as
"::'"
as>
NO
Q)'O
c4.o
~<
0
IQ
C,)
Z
S
Po.
CIJ
;1;
CD
t"1
.,; .,;
0 Q
..:: ..::
=
:
:><
(.Q
..J
'"'
<
'"
:;:
'1»~eO
~Jgo~
::»>
~'2'2~
cu-8f'E
~ ~~, f
&~~fJ
""~'5
~..<E-;.,
"'gfo8~
.:!.'O
d
"~:;;I~
~6~+:
:s '" 0 ~
~~:&
1;:g-g1i
2~.~~
.s~'Q:~
>::'C':;"
Provedena cviceni svedci 0 tom, ze spojenecke ozbrojene s~y neiso:u
[email protected] vest delSi dobu uspeSne bojovou cinnost qez pouziti ja_cieJ;n-ych
zbrani, vznredein k uev;?'hodnemu pomeru sil, ktery ~
prvnich
dnu valky vedene konvencnimi prosttedky stava jeste vjTraznejsim. Proto
veleni NATO poklada za jednu z dUlezitych podminek uspesnebo vedeni
omezen~ valky pripravenost ozbrojenych sil k vedeni vseobecne jaderne
valky. J
Op-eracni uskupeni vojsk na stredoevropskem valcisti se v roce 1964
v podstate nemenilo. Spojenecke ozbrojene sHy byly uskupeny do Severni
a Stredni skupiny armad a do 2. a4. spojeneckeho taktic~eho leteckeho
velitelstvi.
Severni skupina armad ve slozeni 1. holandsky, 1. zapadonemecky,
1. britsky a 1. belgicky armadni sbor branila pasmo 240 km siroke a jeji
rozhrani tvofila na severu reka Labe a na jihu cara Kassel, Bonn. Operacni sestava byla uclenena do jednoho sledu s celkovjTm poctem 11 divizi.
Do zalohy byla vyclenena zpocatku jedna zapadonemecka divize, a po
zmobilizovani a pfesunu dalsi tfi divize (britska, belgicka, holandska).
Urcitou zvlastnosti je vycleneni do zaIohy zapadonemecke 7. mechanizovane divize, ktera je v miru podfizena 3. armadnimu sboru, patficimu do
slozeni Sttedni skupiny armad. Operacni hustota v pasmu Severni skupiny armad pfedstavovala 20 km na divizi. Armad~i sbory bnlnily pasma
40 aZ 80 km siroka. NejuZsi pasmo mel belgicky armadni sbor (dve divize)
na pravem kfidle, nejsirsi britsky armadni sbor (m diVize) ve stfedu operaeni sestavy Severni skupiny armad.
Sttedni skupina armad s 1. francouzskou a 7. americkou armadou
v prvnim sledu zaujimala obranu v pasmu asi 450 km sirokem jizne eary
Kassel, Bonn az po rakouske statni hranice. ZaIohu velitele skupiny armad
tvofila jedna divize (1 vvd N). Celkem se ve slozeni Sttedni skupiny armad
nachazelo 14 divizi, 2 lehke obrnene pluky a jedna samostatna brigada.
Krome toho se v pasmu skupiny armad pfedpokladalo soustfedeni zalohy
vrchniho velitele NATO v hodnote tfi divizi pfesunutych z USA. V prvnim operacnim sledu bylo zasazeno asi 12 divizi, ve druhem 3 divize
(veetne zaIoh polnich armad). Operacni hustota pfedstavovala 30 km na
divizi.
Polni armady elenily operaeni sestavu do jednoho sledu' a vytvarely
zalohu v hodnote jedne divize. 7. armada ve slozeni tfi armadnich sboru
(3 as [N], 5 a 7 as [AD tvofila jadro operaeniho uskupeni Stfedni skupiny
armad a branila pasmo asi 250km Siroke na levem kfidle skupiny armad
na nejduleiitejsim frankfurtskem smeru. 1. armada ve slozeni dvou armadnich sborn (2 as [N] a 2 as [FJ) zaujimala obranu na pravem kfidle
(proti CSSR) v pasmu asi 200 km sirokem. Armadni sbory slozene ze dvou
az tfi divizi branily pasma 50 az 130 km siroka.
Spojenecke vojenske letectvo, uskupene do 2. a 4. spojeneckeho taktickeho leteckeho velitelstvi vedlo samostatne vzdusne operace a plnilo bojove
ukoly ve prospech. pozemnich vojsk.
2. spojenecke takticke letecke veliteIstvi, do jehoz podfizenosti patti zapadonemecke'letecke velitelstvi "Sever", holandske, belgicke a britske letectvo na uzemi NSR, ma 36 bojovjTch letek s 686 letouny, z nicm 213 je
nosicu jadernych zbrani. Pasmo bojove cinnosti je totoZfie s pasmem S~verni skupiny armad v jejiZ prospech pUsobi.
13
.,."-,C.'-""'__"""'.".".~'>""'-",..'~
.
4. spojeneckemu taktickemu leteckemu velitelstvi je podHzeno zapadonemecke letecke velitelstvi "Jih", kanadska 1. Id, francouzske 1. takticke
letecke velitelstvi a americka 17. a 3. letecka armada s celkovym poctem
68 bojovy-ch letek s 1534 letouny, z nicM je 769 nosicu jadernych zbrani.
Je urceno k leteckemu zabezpeceni Stfedni skupiny armad, v jejiz pasmu
pusobi.
Slozeni spojeneckych leteckych velitelstvi je v souladu s jejich pfedpokladanym pouzitim a umomuje splneni pozadavku na letecke zabezpeceni bojove cinnosti vojsk Severnia Stfedni skupiny armad.
Posileni vojsk ve stfedni Evrope pfedpokladalo veleni NATO provadet
jednak mobilizaci, jednak ptisunem strategickych zaloh ze zamofi. Zasazeni mobilizovanych svazku se pfedpokladalo v pozdejsi doM vzhledem
k tomu, ze prvni mobilizovane svazky (asi tfi divize) mely dosahnout
bojove pohotovosti v D5. Do D20 mela" byt spojenecka vojska posHena
0 dalSich 11 az 12 divizi mobilizovanych na uzemi elenskych statu v zapadni Evrope. Z techto duvodu se zasazeni mobilizovanych zaloh v operacnich cvicenich neprojevilo.
'
PosHeni spojeneckych 'vojsk v prvnich dnech valky se pfedpokladalo
uskutecnit pfedevsim pfisunem casti pohotovych strategickych zilloh z uzemi USA. Veleni americke armady planuje v pfipade potfeby pfesunout
vzdusnou cestou v prvnim pofadi svazky, ktere maji na valciSti pfedsunutou tezkou bojovou techniku a material (2 od, 4 pd).
Pfitom pfedpoklada, ze pH plnem vytizeni pfepravni kapacity letounu
vojenske dopravni letecke sluzby bude na pfesun jedne divize tfeba 36 aZ
40 hodin. (Podle zkusenosti ze cviceni byl pfesun proveden za 63,5 hodin
pfi polovienim vytizeni pfepravni kapacity.)
Pfesun ma byt proveden na letecke zakladny v NSR a Francu. Prostor
soustfedeni se pfedpokltida vseobecne v prostoru Mainz, Pirmasens, Karlsruhe, Heidelberg, kde je uskladnen pfedsunuty material. Pfevzeti materialu ma byt provedeno za 1 az 2 dny. Celkem se poeita, ze do evropskeho
prostoru by byly pfesunuty etyH divize (3 as). S pouzitim dvou divizi,
jejicM material je pfedsunut se poeita do DIG, s dalSimi dvema divizemi
v pozdejsi doM. Jejich zasazeni lze pfedpokladat v pasmu Stredni skupiny
.. armad.
.
Krome presunu strategickych zaloh vzdusnou cestou, proverovalo americke veleni i moznosti pfesunu po mofi (cvieeni STEEL PIKE). Tyto
pfesuny se maji vzajemne dopliiovat. Vzdusny presun ma zabezpecit co
nejrychlejsi posHeni vojsk v Evrope, zatimco pfesun po mon ma umoznit
rychle narustani sil hromadnou prepravou vojsk a bojove techniky. V souvislosti s tim se uvazuje i 0 vyuZiti spanelskych pfistavu..
Posileni taktickeho letectva pl{muje veleni NATO provadet utvary velitelstvi taktickeho letectva USA, v jehoz slozeni je 60 bojovy-ch letek.
Podle zkusenosti ze cviceni je zapotfebi k pfeletu letky 9 hodin a nejmene
4 hodiny pfipravy k bojove cinnosti. Z toho vyplYva, ze prvni .!~J-lISA
mohou byt zasazeny nejdf~ve za 13 hoffin. Mnozstvi l~K presunl.ltych
z USA bude zaviset na( ce~ne-strategicke
situaci a na stavu
letiStnich prostom v zapadni Evrope. Konkretni pocet letek pi'edurcenych
k posileni stfedoevropskeho valciSte neni znam. V dobe berlfnske krize
bylo takticke letectvo v Evrope posileno llletkami. Posilovani taktickeho
letectva v Evrope je pravidelne procvieovano cyklickyro vy-cvikem, kte14
J
'~
'i;
I:',~
<f!
"!
':;,
reho se zucastiiuji utvary velitelstvi taktickeho letectva USA a pfi vsech
rozsahlejsich cvicenich v omezenem rozsahu (1- 2 letky).
Vedeni bojove cinnosti v obdobi, kdy se pouzivalo vYlucne konvenenich
zbrani, se vYrazne neodlisovalo od zasad vedeni bojove cinnosti za pouZiti
jadernych zbrani.
Polni hid armady Spojenych statU charakterizuje zvlastnosti veden!
bojove cinnosti bez pouziti jadernych zbrani takto:
snizenim palebne sily a zmenSenim prostoru bojove cinnosti, ktery
je mozno ucinne kontrolovat;
snizenou zranitelnosti vojsk, ktera umoznuje vetsi .koncentraci sil
a prostfedku;
omezenou moznosti hlubokeho manevru v dusledku snizene palebne
sUy a mensiho kontrolovaneho prostoru;
snizenim tempa vedeni bojove Cinnosti a prodlouzenim doby potfebne nil.spIneni bojovYch ukolu, ktere se v utoku i obrane nemen!. Stfetnuti,
ktera pri pouziti jadernych z~rani mohou byt rozhodnuta behem nekolika
hodin, mohou bez jejich pouziti trvat i nekolik dnu;
vYhodnejsimi podminkami pro vedeni obrany prostoru. MobiIni obrany se pouZiv!i jen pfi vysoce pohyblivYch fazich boje nebo za situace, kdy
je nezbytne branit siroke pasmo minimalnimi silami;
vetsi centralizaci veleni, zejmena pH fizeni palebne podpory a organizaci bojoveho zabezpeceni.
Polni fad zvlast nevymezuje hranici mezi vedenim bojove cinnosti s pouZitim a bez pouziti jadernych zbrani. Zdiiraziluje nutnost organizovat
bojovou Cinnost tak, aby bylo zabezpeceno jeji uspesne vedeni bez pouziti
i s pouzitim jadernych zbrani bez zvlastnich zmen. Vzhledem k tomu
nemohou vojska pIne vyuzivat nektery-ch vYhod, ktere jim vedeni bojove
cinnosti bez pouziti jadernych zbrani poskytuje. Z techto duvodu se nepfedpoklada napriklad zuzeni pasem bojove cinnosti. Koncentrace sil ma
byt provadena jen v nutnych pfipadech na rozhodujicich smerech, nil. co
mozna nejkratSi dobu a v co nejtesnejsim dotyku s protivnikem.
ZkuSenosti z provedenych cviceni potvrzuji, ze pti zahajeni pouzivani
jadernych zbrani seneprovadEHy Mdne zvlastni zmeny v bojovy-ch (operacnich) sestavach vojsk a v sitce pasem bojove cinnosti.
"O"tvarya jednotky jadernehonapadeni v obdobi vedeni bojove cinriosti
konvencnimi zbranemi se nachazeji v pIne bojove pohotovosti v sestavach
svazku a svazu. Jejich cinnost byla zamefena nil. organizaci a vedeni pruzkumu cilu, vhodnych pro jaderne udery, nil.dokonalou ptipravu techniky
a obsluh. Topograficky prnzkum uptesnoval podklady pro fizeni palby.
"(Jtvaryjaderneho napadeni operacne-taktickeho dosahu u polnich armad a armadnich sborn vytvarely skupiny reaktivniho delostfelectva.
Ostatni prostfedky plnily ukoly v ramcidelostfeleckych skupin. Pro rlzeni
a koordinaci paleb se. vytvafelo u armady takticko-operacni sttedisko,
u armadnich sborn sttediska koordinace palebne podpory a stfediska
fizeni palby.
Podporu vojsk konvencni munici provadely pfedevsim utvary (jednotky) jaderneho napadeni vyzbrojene hIavnov;Ym delosttelectvem a v ojediniHych pfipadech i utvary (jednotky) vybavene raketami taktickeho dosahu. Pouziti prostfedku jaderneho napadeni operacne-taktickeho dosahu
se k podpote vojsk konvencni munici neptedpokladalo.
-
-
-
15
.
c
--v
Hlavnim poZadavkern na utvary a jednotky jaderneho napadeni v obdobi vedeni bojove cinnosti konvencnimi zbranemi je maximalni utajeni
a nepretrZita pHpravenost k okamZitemu zaMjeni palby jadernou munici.
PH pomiti taktickeho letectva v omezene vlilce byl kladen zryseny
dUraz na primou leteckou podporu a na soucinnost s vsevojskovyroi svazky.
Soucasne se tesily i otazky pouZiti letectva k provedeni hromadnych jadernych udero za pfedpokladu vyusteni omezene valky ve vSeobecnou
jadernou valku. Proto se u jednotek nosiC1i jadernych zbrani uddovaly
hotovostni sily k provedeni jadernych uderu.
Takticke letectvo udrzovalo v prvych4 5 dn~ch operace vysokou intenzitu bojove cinnosti. PrUmerne usili stihaciho bombardovaciho letectva
bylo 2,2 vzletu za den, u prozkumneho letectva 1,6 vzletu za den. V prvnich 2 - 3 dnech pocatecniho obdobi muze vsak byt usili taktickeho letectva znacne vyssi.
Veleni anierickych ozbrojenych sil se snazi pfehodnotit ulohu a misto
taktickeho letectva v omezenych vaIkach a yyvoclit z toho ucinna opatteni
jak v oblasti operacni a bojove ptipravy, iak i v oblasti dalSi vYstavby
letectva. Proto soustavne sleduje tyto otazky a uskutecmlo za tim ueelem
radu cviceni s konecnY'm cilern najit nejueinnejsi zpusoby Ietecke podpory
a bojoveho pomiti letectva v omezenych valkach.
Opatteni spocivala zejmena ve zryseni usili casti taktickeho letectva
vycleneneho pro ptimou leteckou podporu pozemnich vojsk, procviceni
norych zpusobu organizace souelnnosti s pozemnimi vojsky a v zavadeni
nekterych nOvYch prvku do taktiky stihaciho bombardovaciho letectva
(napt. pouzivani vetSich skupin letounu pro nieeni jednotlivYch cilu).
Zakladnim predpokladem
uspeiineho vedeni operaci v prvnich dnech
.
ohotovost vojsk. Proto veleni Severoatlantickeho
valky je v so
-
paktu jiz v iniru provadi sous
¥
opatreni v oblasti rystavby, orga-
nizace, vYzbroje a v zamereni operacne-takticke pfipravy k udrzovani
vojsk v trvale vysoke bojove pohotovosti.
Ve vsech armadlich ClenskYch s~litu paktu se provadi zlikladni rycvik
jednotlivce ve rycvikovych sttediscich, mimo bojove utvary. ~e~()liJ.t.nastupnich ~erminu" v roce zabezpecuje ply~v.ani-V6jsk;-tunzje
~na
sezannost vycviku a neni ani dOcasne sniZovana bojova pohotovost utvaro a clivizi.
Bojova pohotovost je proverovana pH vsech cvicenich a zvlaste ph
rozsahlejsich cvicenich je jednim z hlavnich ueebnich ukolu. Uvadeni
vojsk do bojove pohotovos~ se provadi podle jednotne smernice, platne
pro vsechny armady clenskych statu, ktera umoZrluje uvadet vojska plynule a pomerne v kratke doM do prislusneho stupne bojove pohotovosti
jak po linii narodniho, tak spojeneckeho veleni.
Proverovani bojove pohotovosti pH rozsililejsich cvicenich a manevrech se provadelo v obdobi 6 aZ 20 dnu. V teto doM byla vojska uvadena
postupne do jednotlivYch stuprlu bojove pohotovosti "vaIeenY'm nebezpeeim" pocinaje a "vseobecnyro poplachem" konee v souladu s odhalovanim
priprav protivnika k napadeni.
V roee 1964 na rozdil od minulych let, bylo zjisteno nekolik odlisnosti
v uvadeni vojsk do bojove pohotovosti. Zatimco v dfivejsich letech byl
vyhhlsen urcity stuperl bojove pohotovosti a potom vojska provadela
opatreni, v roce 1964 se postupne na zaklade clileich natizeni v souladu se
16
situad provadela opatfeni, ktera se obsahem cinnosti pfiblizovala danemu
stupni bojove pohotovosti, takze v doM jeho vyhlaseni jej prakticky vojska jiZ dosahla. Nektera opatfeni daneho stupne pfesahovala do dalsiho
stupne, clmZ bylo dosazeno plynulosti, posloupnosti a predevsim vcasnosti
v uvAdeni vojsk do bojove pohotovosti.
DalSi zvlastnost spocivala v tom, ze bojova cinnost byla zahajovana jiz
pri dosazeni bojove pohotovosti "oranZov-y" (FALLEX-64), zatimeo drive
soucasne nebo po vyhlaseni "vseobecneho poplachu". Bojovacinnost byla
vedena konvencnimi a taktickymi jadernymi zbranemi (omezena valka)
a vyhlaseni "vseobecneho poplachu" bylo provedeno ve stejnou dobu jako
zahajeni vSeobeene jaderne valky. Stupne bojove pohotovosti se tykaly
vseeh vojsk bez ohledu zda se cviceni zucastni ci nikoliv.
Vyvedeni stiibu do prostorU eviceni bylo provedeno asi 27 az 29 hodin
pfed zahajenim bojove cinnosti bojov-yID' poplaehem pfi dosazeni vojsk
tretiho stupne bojove pohotovosti tzv. "zv-yseneho poplaehu".
UvAdenim vojsk do bojove pohotovosti potvrdilo platnost zavedeneho
systemu a ukiizalo, ze veleni NATO hleda dalsi moznosti jeho zkvalitneni,
pfedevSim v plynulosti a pruznosti.
Mimo cviceni se proevicovala bojova pohotovost samostatne v ramei
Mzne provAdene operacne-takticke pripravy.
V tabulce 2 uviidime pfehled nacvikU boj ove pohotovosti amerieke
armAdy dislokovane v NSR.
Tabulka 2
.
1OO!
vyhla§ujio~anproverku
Nastup v posadklich
Celkem
I
(bez vYJE!%du)
I
S opultenim
posadek
USAREUR
7A
8
3
8
3
-
7 as
6
5
1
5 as
di vlze
di!1osttelecke
sltUplny
Celkem
1963
5
5
1
6
8
1
8
10
8
2
20
13
6
7
13
lehke obrnene
pluky
jlne armtdni
prosttedky
12
11
1
12
!
3
1
8
Celkem
62
U
13
78
Z tabulky vyplyva, ze ni\c:yilp,lbo'ove ohotovosti je venoviina znacna
p~rnost.
i kdyz vetsina at
omezena p
. -vojsk
v posadkach. Vyjezd z posaciek naevicovaly nejcasteji delostfeleeke skupiny, v jejichZ slozeni jsou i utvary jaderneho napadeni. Pfi srovnani
s rokem 1963 je zfejme, ze pocet proverek se castecne snizil. Nejvice byla
sniZena intenzita nacvikU na stupni divize, kde klesla na polovinu. U ostatnich armad byia intenzita naeviku bojove pohotovosti podstatne nizst
Z dilcich poznatku vyplyva, ze nejcasreji byla provefovana rovnez u utvarU jaderneho napadeni.
CHern previizne casti proverek vyhlasovanyeh vyssimi staby bylo pravidelne provefovat a zdokonalovat cely system uvedeni vojsk do bojove
pohotovosti ad nejvyssich organuveleni aZ po rotu a baterii.
17
Proniknuti
bulce 3.
signalu a dosahovane
easy utvaru
(jednotek)
uvadime
v ta-
Tabulka
USAREUR
1964
1964
Proniknut!
signaltl
do rot, baterii
85 % osob
lehke
obr. pluky
svazky
as
7A
I 1963
- -
1963
1964
46
I
~I-
a nalo-
zen! ma terialu
I
Pohotovost k Pfe~~~;tA~nyrostoru
125
162
143
196
190
-
125
300
3
160
I
1
Ukon<!eni nacviku
(bez vyjezl1u)
Pozn3.mka: Dosahovane <!asy jSoU uvad6ny v mlnutach. Ziomek v <!ltatell ptedstavuje
ve jmenovatel! maxlmBln! <!as. "O'daje jsou 0 americke armada.
minimaJ.ni,
-
Proniknuti signalu do jednotek se dosahovalo V promeru za 22 64
minut. Nastup jednotek a nalozeni materialu se op:J;'otiroku 1963 prumer. ne snizilo 0 14 minut a pohotovost k presunu do prostoro rozptyleni se
v prUmeru zvy.sila asi 0 15 -17 minut. Vcelku dosahovane easy se oproti
minulym letum v podstate nezmenily a zatim plne neodpovidaji stanovenyro normam. 'O'tvarya svazky maji opustit posadky do 30 60 minut ad
vyhlaseni poplachu a za 5 az 6 hodin maji byt pfipraveny (vcetne prostredku jaderneho napadeni) k plneni bojoveho ukolu.
Proverky bojove pohotovosti leteckych svazku a utvaro spojeneckeho
letectva v Evrope se provadely pravidelne jednou za tfi m.esice a byly
zamefeny na nacviky v pronikani signalu a provereni spojovacich zafizeni
jednotlivy.ch stupnu veleni v ramci narodnich armad i NATO, ana vlastni
nacviky bojove pohotovosti.
CHem nacvikU bojove pohotovosti bylo dosazeni casovy.ch norem stanovenych Slllernici NATO, podle niZ ma byt 80 % taktickeho letectva pi'ipraveno plnit bojove ukoly za 3 az 3,5 hod. Z toho asi 25 % do 15 az 20
minut, 30 % behem 2 az 2,5 hodiny a 25 % do 3 az 3,5 hodiny.
Aby bylo
.
-
mozne splnit tento pozadavek, u :zuje kaZ
'
e--letectva
dvojici az roj V pohotovosti k pln~~
--qQ.J§"-~.
~crenskych
statu NATO se udrzuji podle nafizeni velitelu spojeneckych taktickych leteckych velitelstvi nebo velitelu
obvodu PVO pohotovostni sHy ve tfech stanovenych stupnich bojove pohotovosti: u kazde stihaci letky dvojice v pohotovosti ke vzletu do 5 minut
a dvojice v pohotovosti ke vzletu do 30 minut, Vsechny ostatni bojeschopne letouny techto jednotek (tj. 70 % z celkoveho stavu letounu
jednotky) musi by-t pripraveny plnit ukoly do 3 hodin po vydani rozkazu.
Krome pravidelnych proverek byla bojova pOhotovost procvicovana
rovnez pfi spolecnych cvicenich obdobne jako u pozemnich si1.
Ro~ltoduiicim einit~m v celkove bojove pfipravenosti spojeneckych
ozbrojenych sil NATO, je vy~hotovost
strategickych .}.;E9.stredku jagerneho nap..!c!!:!!li.
Postupne zvysovam poCtil strateglckycn rizenych stfel poastaTne zkvantnuje a celkove zvysuje bojovou pohotovost.
18
,
Z techto duvodu, i' kdyz easy dosahovane. pfi uvadeni vojsk do bojove
pohotovosti se zasadne nezmenily, doba~ potfebna k rozpoutani va.lky ~
------
d~.ati1a.
Jednotny system uvadeni vojsk do bojove pohotovosti umoznuje, krome jednorazoveho uvedeni vsech ozbrojenych sil do pIne bojove pohotovosti, postupne planovite a diferencovane zvysovat bojovou pohotovost
v souladu s koncepci, pfipoustejici mOZnost jak vseobecne tak i omezene
valky. Jednotny system bojove pohotovosti spolu s opatrenimi provadenymi ve vjstavbe, organizaci, vYzbroji a pfiprave vojsk zabezpeeuje
vysokou bojovou pohotovost spojeneckych ozbrojenych si1.
.
Ziver
Organizace operaeni pi'ipravy, jejiz hlavni formou zustala i nadale
velite1sko-:sti\bni cviceni, umoznila stabUm zdokonalit a proverit pfipravenost k vedeni operaci pocatecniho obdobi valky.
Z narodnich stabU jsou nejl~_e_--Rtiw.:~Ill"-"st~-amerlCk~.~;_ma.dy
v NSR, ktere prova.dely intenzivntpfipraw
v~hu
celeho-roku a"~
me ueasti na vsech spojeneckych cvicenich provedly rozs8.hla cviceni
i v ramci narodni armady.
Staby zapadonemecke armady spinily ukoly operacni pi'ipravy a pfi
spojeneckych cvicenich prokazaly, ze jsou pfipraveny pinit ukoly v ramci
spojeneckych si1. VySSl staby jsou obsazeny vetsinou dustojniky byvale
hitlerovske armady, ktei'i maji znacne bojove zkusenosti, avsak jejich
vysoka vekova hranice se stava v soucasne dobe problemem. lJrovni operacni pi'ipravy se nejvice pfiblizuji americke armade.
Z francouzske armady zustavaji nadale nejlepe ptipraveny staby 1.
arm!dy. Pi'iprava stabU na uzemi Francie dosahla v poslednfch lHech
znacne intenzity, jejiz cilem je odstranit nedostatky zavinene dlouholetou
koionialni valkou a dosahnout urovne pfipravenosti americkych stabU.
Zkuseposti z organizace a fizeni bojove cinnosti ve zvIastnich podminkach
jsou vSak znacne.
U'roven pfipravenosti stabu ozbrojenych spojeneckych sil jako celku
se v roce 1964 dale zvysi1~Operacni pfiprava centralizovane planovana
a tizena Vrchnim velitelstvim Severoatlantickeho paktu umoznila ovefit
komplexne strategickou koncepci, zamefenou na moznost ved~ni omezene
valky s pozdejsim ptechodem k vseobecne jaderne valce.fVyvrcholenim
systematicke pfipravy byla rozsahia velitelsko-st8.bni cviceni a manevry
provadene pravidelne na podzim kaZdeho roku. Prubeh techto cviceni
ukaz1!l,_ze SPOjenecke j1tby jsou pfipraveny fidit operace pocatecniho
obdobi'
v~meze~,
,
)
,
"-"""'-""-'"--""'~
'"
Zamefeni operacni pfipravy pro nejblizsi budoucnost nedozna pravdepodobnevjraznejsich
zmen. Zakladni smernici pro pfipraVQ, stabU bude
i nadale plan Vrchniho velitele NATO, ktery na rozdilod minulych let se
od roku 1964 sestavuje na. obdobi ctyf let (drive tti) a vydava v cervnu
pted planovacim obdobim. Plan, na jehoz zpracovani se podileji ministerstva obrany vSech clenskjch statu (krome Islandu), zahrnuje hlavni Ukoly
operacni ptipravy, pfedevsim pak vsechna rozsahla spojenecka cviceni
a manevry Hlavni usili operacni ptipravy bude zamefeno na zvIadnuti
zasad vedeni omezene valky a jejiho pferostani ve valku vSeobecnou a na
zvladnuti zasad "pfedni obrany".
~
19
Souteze vojenskeho Ietectva NATO jsou dilcimi proverkami bojove pfipravenosti jednotlivych druhu Ietectva a zaroven vyrazem prohlubujicich
se integracnich snah. Souteze dokazuji, ze se pfiklada velky vyznam boJove cinnosti z malych vysek do 600 m. Vysledky soutezi siouti woven
jako podklady pro dalsi zamereni a planov{;mi vycviku osadak a ke zkvalitneni bojove pfipravy taktickeho Ietectva.
.
V bojove pfiprave Ietectva Severoatlantickeho paktu se v uplynulem
roce znovu projevily urcite nedostatky, ktere souviseji zejmena se zavadenim nadzvukovych letounu, naroenych na pfipravu osadky i obsluhu
a vybaveni ve1mi slozitou elektronickou vyzbroji. Provodnim zjevem intenzivni hojove pfipravy byl pomerne vysokY pocet katastrof a havariji.
Zvlaste yYrazne se to projevilo v prubehu prvniho pololeti 1964 pfi vycviku na letounech typu F-I05, kdy doSlo k 18 vetsim leteckyro udalostem.
Vycvik na Ietounech F-I05 u americkych taktickych stihacich leteckych
kfidel byl doeasne pferusen a z toho duvodu se i pfisluSnici 36. a 49. tslk
17. LA nezucastnili souteze stihaciho bombardovaciho Ietectva Severoatlantickeho paktu.
ZkuSenosti z bojove pfipravy zapadonemeckeho Ietectva prokazaly, ze
typy letounu, v soucasne doM zavadene do vyzbroje, zdaleka nespInuji
pfedpokladane pozadavky. Projevilo se to zejmena u jednotek vyzbrojenych Ietouny F-I04G, ktere maji omezene moznosti bojoveho pouZiti za
ztiZenych povetrnostnichpodminek,
zvIaste pfi pineni stihacich bombardovacich ukolu a u j.ednotek vyzbrojenych Ietouny FIAT G.91. Letouny
FIAT G.91 se v praxi totiz ukazaly jako nedostatecne vybavene pro cin'nost za ztizenych povetrnostnich podminek a jejich po"Uzitiz travnatych
ploch je rovnez problematicke.
Tyto nedostatky vedly ke zpomaleni tempa vystavby zapadonemeckeho
letectva a nakonec i ke zmenaID'v planech vystavby a pfezbrojeni.
Pres uvedene nedostatky v bojove pfiprave letectv<ilSeveroatlantickeho
paktu jeji vysIedky zajistily zvyseni bojovych moznosti taktickeho letectva jake ceiku jak pro pfipravu a provedeni jaderneho utoku ve vseobecne jaderne valce, tak i pro pIneni ukolu Ietectva v omezenych valkach.
ZvIaste se zvysila pfipravenost taktickeho Ietectva pro vedeni bojove <:innosti V' malych yYskach ve dne a castecne i v noel.
V. CelkovY zavk
VysIedky, dosazene v operacne-takticke pfipr'ave spojeneckych ozbrojenych sil Severoatiantickeho paktu na stfedoevropskem vaIciSti v roce
1964 opet pi'ispely k podstatnemu zvyseni pfipravenosti vojsk k vedeni
jak vseobecne, tak i omezene valky s pouzitim i bez pouZiti jadernych
zbrani. 1 kdyz v posiednich Ietech byl znacny duraz polozen na pripravy
k vedeni omezene valky, z celkoveho charakteru pfipravy Stabu a vojsk
vyplyva, ze~avni konce
i nadale zUstava vseobe na jaderna v~
.
.
.
.'
ec e ozbro n suy jsou
fipraveny provests jejim zahaJen
j1lderny utok s dIem vytvofit pfedpoklady pro vedeni operaci vSech slozek ozbrojenych si1. Nasycenost vojsk
prostfedky jaderneho napadeni a dostatecne mnozstvi jaderne munice .. zabezpecuje jadernou podporu planovanych operaci.
Veleni Severoatiantickeho paktu pi'edpoklada v pfipade vedeni omezene valky vyrovnat nepfiznivy pomer pozemnich sil dostatecnym poctem
'.
37
/
roo'
,','~~
.
I8oplorna.ter,alO
;(ff;-
",.
~ -'.*"011;~
1
,
'"
...,
1:JJ.t:/l1- t'J./IQ;.
{7..
?(v:
t".E
.$1/1"';>
;
,
taktickych
a operacne-taktickych
jadernych
zbrani, jichZ hodIa pouzit
vZdy,jestlize spIneni dIu v omezene vaIce vedene konvencnimi prosti'edky
bude ohrozeno.
Vysoka bojova pohotovost vojsk, soustavne a intenzivne procvicovana
podIe jednotneho systemu, umoznuje zaMjit vedeni operaci ve velmi knHkych lhutach bez provedeni zvIastnich predbefuych opatfeni. Doplnovimi
utvaru a svazku vojaky v nekolika nastupnich terminech se zakIadnim
vycvikem nesnizuje ani docasne jejich bojovou pohotovost.
DalSim ciniteIem ovliviiujicim bojovou hodnotu vojsk NATO je vseobecne vysoke mnozstvi soudobe bojove techniky, jakoz i zavedeni systemu spojeni, umoznujici operativnost veIeni. Tyto skutecnosti spoIu s narocne provadenou intenzivni operacne-taktickou pfipravou; probihajici
z veIke casti v polnich podminkach, pi'ispivaji k pfipravenosti ozbrojenych sil Severoatlantickeho paktu k plneni operacne-strategickych ciIu
na stfedoevropskem valcisti.
38