11 - Exodus

Exodus
• Josef s bratry se usmířili a rodící se Izrael přežívá v Egyptě pod ochrannými křídli
Josefa hladomor
• Přichází nový faraon a situace se mění – ze svobodných židů se stávají otroci
• Proč již od Abrahama plánované otroctví? – židé se měli z rodinného klanu přerodit ve
skutečný národ, který bude hrát roli modelového společenství, které má přivést celý
svět k poznání jediného Boha.
• Židé byli v Egyptě separováni a nesměli opustit nejstarší ghetto jejich dějin,
neexistovala přirozená migarce
• Celou 2M je možné rozdělit na 3 části: Exodus (faktický zrod židovského národa
z lůna národa jiného), Darování Tóry (scénář, podle kterého se má vyvolený národ
chovat), Stavba Miškanu (přenosného Chrámu)
• v otroctví byli prakticky cca 200 let (od 400 let předpovědi je třeba odečíst roky bez
útisku a poexodové putování pouští, pak by to mělo zhruba vyjít…)
Mojžíš – člověk zvláštní a obyčejný
• faraon ze strachu ze síly nového národa nařídil zabíjet všechny mužské novorozence
(snad i pod vlivem předpovědi, že se má židům narodit zachránce)
• Mojžíš zachráněn z Nilu, vychován na kr. dvoře, zabil dozorce, utekl do pouště, setkal
se s Bohem, oženil se a po pominutí nebezpečí se vrátil
• Zvláštní: paradoxně zachráněn eg. princeznou, kojná jeho matka, nebyl otrok,
vyvolen Bohem, s Bohem se setkal
• Obyčejný: syn konkrétního muže a konkrétní ženy (x mýtickým hrdinům), zabil, bál
se, pochyboval, pomluvil Izrael, asi mohl mít vadu řeči
•
Boží jméno
• JHVH z hořícího keře – Bůh nemá konkrétní jméno, ale vlastnost (jsem i budu,
působí, že se stane, naznačuje, že Bůh se může stát tím, kým je třeba být),
výslovnost byla zapomenuta kvůli zákazu vyslovování
• nemožnost zjistit Boží jméno souvisí se starověkým chápáním jména – viz. stvoření
• vždy se používalo v opisech, vysloveno jedině ve velesvatyni na Pesach
• opisy: české – Bůh, Hospodin, Otec,… hebrejské: elohím (Bůh), adonai (pán)
10 ran
• 2M 7,14-12,51
• Jaký smysl měly egyptské rány, když je evidentní, že Bůh mohl židovský národ vyvést
i bez nich?
• Měl vůbec faraon na výběr? Máme v každém okamžiku skutečnou svobodu volby?
Proč Bůh zatvrdil faraonovo srdce?
• Proč rány: 1. trest za trápení židovských otroků, 2. výchova – faraon měl poznat, že
Bůh je jediný; pro židy povzbuzením, 3. aby mohl být faraon očištěn z vin zabíjení
prvorozených žid. chlapců smrtí svých prvorozených – dokonat tak své pokání
1
Rány
Krev v Nilu
Žáby
Komáři
Mouchy
Dobytčí mor
Vředy
Kroupy
Kobylky
Tma
Smrt prvorozených
•
•
•
židé
nepostihlo Židy
nepostihlo Židy
nepostihlo Židy
- (k. dodržují sobotu)
nepostihlo Židy
musí se přiopravit
faraon
nereaguje
slibuje, nesplní
zatvrdí se
zatvrdí se
zatvrdí se
B. zatvrdí f. srdce
uzná chybu a pak se zatvrdí
B. zatvrdí f. srdce
B. zatvrdí f. srdce
sám vyhání židy
Proč zatvrzení faraonova srdce? Pro umožnění jeho svobodné volby. Dokud
faraon zatvrzoval své srdce sám, hřešil ze svého svobodného rozhodnutí.
V okamžicích, kdy již chtěl pod tlakem událostí a utrpení židům vyjít vstříc, Bůh sám
zatvrdil jeho srdce, aby se nerozhodoval pod tlakem událostí. Aby to ukrátka nebylo
tak, že ho Bůh k takovému rozhodnutí donutil násilím. Bůh chtěl faraonovo svobodné
rozhodnutí.
Poslední rána – jediná rána, na kterou se museli Židé připravit. Zabít beránka a
jeho krví potřít veřeje domu. Beránek byl egyptské posvátné zvíře! Byl to tedy znak
toho, že Židé byli odhodláni opustit Egypt se vším všudy.
Byla krev vně či uvnitř domu? – Kdo ví. Pokud vně, bylo to znamení již předjímané
nezávislosti na Egyptu pro egypťany, jestli zevnitř, bylo to pro připomenutí před
cestou, že se Židé všeho v Egyptě zříkají.
Vznik svátku Pesach
• k exodu se vztahuje i ustanovení toho svátku, který měl svou realizační formu přímo
při exodu a pak se od té doby slavil rok co rok
• je to vlastně největší židovský svátek v roce
• žid. slovo pasach = překročení – připomínka, že Bůh při bití prvorozených egypta
překročil židovské domy
• slaví se od 14. do 21. nisanu – tím také vzniká rozdíl v datech kř. velikonoc a žid.
pesachu (letos 21.3. x 20.4.)
• tento svátek má tedy navěky připomínat vysvobození z egyptského otroctví
• podstatné prvky: obětování beránka (posvátné egyptské zvíře!), jeho konzumace
s nekvašenými chleby a hořkými bylinami, obutí, ve spěchu a připravení na cestu
• symbolika: beránek – NE egyptu, obětováním jeho božstva
• nekvašený chléb – zbavení se kvasu jako pýchy, nafoukanosti a modloslužby Egypta;
nebo symbolické vymanění se z egyptské kultury vyhlášené vynikajícím kynutým
pečivem
Konečný odchod z Egypta
• 15. nisanu ráno byli Židé doslova vyhnáni a obtěžkáni dary na cestu
• každenně si ho Židé připomínají modlitbou vyznání víry Šma Jisrael
• na exodus se Bůh odvolává v Desateru (nikoliv na stvoření světa)
• zajímavé je, že Bůh nevedl Židy přímou krátkou pobřežní cestou, aby se příliš rychle
nedostali k hranicím Palestiny a nemuseli hned začít bojovat a vše si nerozmysleli
• odchod se brzy změnil v úprk před Egypťany, kteří si záhy vše rozmysleli a začali Židy
pronásledovat
• problém nastal na břehu Rákosového moře, kde se Židé ocitli v kleštích mezi mořem
a egyptským vojskem
• dle známého příběhu Židé přešli rozdělené moře suchou nohou a egyptské vojsko,
které vjelo do rozděleného moře za nimi bylo mořem pohlceno a utopilo se
2
•
•
•
•
•
•
přechodem přes moře, který se slaví 7. den pesachu vlastně celé velikonoce končí
poměrně rychle, už za 30 dní a už podruhé začali Židé reptat a toužit po návratu do
Egypta (poprvé před přechodem moře) – po 30ti dnech jim na poušti došlo jídlo
po třech dnech hladu dostávají na dlouho manu – pokrm, který každé ráno padal
z nebe a kterým se živili
nesměli však sbírat do zásoby, pouze před sobotou, aby v sobotu sbírat nemuseli
zřejmě účel učit se spoléhat na Boha, že na druhý den bude mana opět k dispozici i
učení se sebekázni
mana <= z hebr. „man hu“ = Co to je?
3