centuriones - chimera guild

chimera guild
centuriones
Contributed by memphis
Tuesday, 05 February 2008
Last Updated Tuesday, 05 February 2008
Velitelé gildy, ka~dý je jim podYízen. Tmto hrdiným váleníkom se dostává té nejvyšší cti, mnozí z nich sou
cenni jako národní hrdinové. Nejznámnjším z nich byl Numerius, kterému se dostalo pocty velet kohortám
Pretorus. Svobodní Xímané se dlí podle povodu i bohatství na tyYi podskupiny. Nejmén poetnou, bye nejmocnjší
skupinou byli patricijové. Xadili se k nim ti Xímané, kteYí nále~eli k nkterému z povodních rodo. Tyto rody vycházely z
nkterého slavného a vtšinou mýtického pYedka, kterého uctívali a jeho~ jméno asto nosili. Nejslavnjšími
rody byli Corneliové (gens Cornelia - odtud pocházeli všichni Scipionové), Aemiliové (gens Aemilia - Aemilius
Paulus, Scipio Aemilianus) nebo Iuliové (gens Iulia - Gaius Iulius Caesar). Ka~dý starý rod ml nkolik vtví neboli rodin
(familia). V ele ka~dé takové rodiny stál velmi vá~ený otec (pater familias), který ovládal všechny dole~ité
kroky svých pYíbuzných a vybíral jim budoucí kariéru....
Plebejové mají nejasný povod. Logicky se dají pokládat za pYíslušníky podrobeného domácího obyvatelstva nebo
mén urozené souasníky budoucích patricijo. V nejstarším období byla jejich práva prakticky nulová a byli
naprosto podYízeni patricijom. Jejich snahy o získávání práv zaínaly známým povstáním proti patricijom, které probhlo
snad roku 494 pYed n.l. na Aventinu a je známé jako první secese (odchod). Tou si plebejové vybojovali první pYístupy k
moci, toti~ právo být zastupováni tribuny lidu. Postupn se jednotlivé úYady stávaly pYístupnými i plebejom a vznikaly i
nkteré plebejské rody, popYípad rody smíšeného povodu. Teoretické rovnoprávnosti mezi patriciji a plebeji bylo
dosa~eno ve tYetím století pYed n.l., ale prakticky k ní nedošlo nikdy. Plebej mohl získat vyšší
postavení jedin tím, ~e zbohatnul. Tato majetková aristokracie vzniká v probhu druhého století pYed n.l. a záhy se
stává stejn dole~itou jako tradiní dlení podle pYíslušnosti k rodom.
Nobilita nebyla od druhého století pYed n.l. tvoYena pouze patriciji ze starých rodo, ale všemi osobami vetn
plebejo, jejich~ pYedek nkdy zastával úYad "cum imperio" (tedy ten, kterého doprovází liktoYi). Ten, kdo jako první z
celé rodiny dosáhne takové pocty, se nazývá "homo novus" (nový lovk). PYíslušník nobility nosil na znamení
svého postavení zlatý prsten a ml právo na obrazy (ius imaginus), toti~ mo~nost mít v atriu domu vystaveny busty, malby
nebo masky pYedko.
PYíslušníci jezdeckého stavu (equites=jezdci) byli povodn skuten mu~i, kteYí si mohli dovolit slou~it v Yímském
jezdectvu. Ve druhém století pYed n.l., kdy vojenskou slu~bu u jezdectva lépe zastali spojenci, se jako jezdci oznaovali ti
obané, kteYí mohli pYi censu (souet majetku) prokázat hodnotu 400 000 sestercio a více a byli moráln bezúhonní. Kvoli
tomu, ~e senátoYi mli od tYetího století pYed n.l. zakázáno obchodovat, stali se jezdci nejvtšími obchodníky
právníky a vlastníky pody. Mnoho z nich se stalo publikány a podílelo se na výbru daní od podrobených provincií. Na
znamení svého postavení nosili zlatý prsten a tuniku lemovanou úzkým nachovým pruhem (tunica angusticlavia).
Obané (civis) se zpravidla v Yenických vystoupeních oslovovali jako "Quirites", co~ je slovo ne zcela jasného povodu,
které mlo pravdpodobn oznaovat obany v roli civilních osob; naproti tomu Romani bylo zYejm oslovení obano vojensky
posobících.
Postavení Yímského obana bylo velkou ctí a týkalo se pouze mu~o. Obanství se získávalo automaticky po narození, jestli~e
oba rodie byli oddáni podle zákona a oba také byli obany. Krom tohoto zposobu mohlo být obanství udleno naturalizací
cizince. Obanství mohlo být i ztraceno, a to tehdy, jestli~e byl oban zajat nepYáteli, nedostál-li povinnostem obana nebo
jestli~e pYesídlil do takové kolonie, která nemla právo obanství (jestli~e by se ale vrátil zpt do Xíma, opt by obanství
získal).
Za republiky mlo obanské právo jen omezené území Apeninského poloostrova. Spojenci dosáhli práva na obanství
a~ díky spojenecké válce a zákonu Plautia Papiria z roku 89 pYed n.l. Od dalšího roku se pak právo na
obanství vztahuje na všechny mu~ské svobodné obyvatele Itálie. Definitivní konec systému obanství ureného
jen Italom pak uinil císaY Caracalla, který roku 212 n.l. udlil obanství všem mu~ským svobodným obanom
Yíše.
Samotné obanství se dlilo na dva stupn - plnoprávné a soukromé. Plnoprávní obané (cives optimo iure) nosili odv
obana, co~ byla bílá tóga a apka (pilleus). Mli politická práva (aktivní i pasivní volební právo, právo zastávat kn~ské
úYady a odvolat se k lidu pYi obvinní ze zloinu). Obané, kteYí mli druhý typ obanství (cives minuto iure) tato práva nemli.
PatYí mezi n propuštnci nebo obyvatelé provincií. Oba typy obanství pak disponovaly soukromými právy - právo
uzavYít sHatek podle zákona, právo na vlastnictví chránné státem (umo~Hovalo obanovi pojovat na vysoký úrok)
nebo právo uplatnit své nároky pYed soudem. Plnoprávní obané byli povinni dostavit se ke sítání lidu, vykonávat
vojenskou slu~bu a platit dan (zrušeno po vítzství nad Makedonií roku 167 pYed n.l.). I ostatní práva doznávala
zmn, není však tYeba je sledovat.
http://chimera.mysteria.cz
Powered by Joomla!
Generated: 12 October, 2016, 22:06