docDobrá zpráva od Boha
download 
Stížnost Transkript
Dobrá zpráva od Boha
´ ´ DOBR A ZPR AVA OD BOHA ˇ ´ ˇ V cem v am tato bro zura ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ muze byt uzitecna? ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ Tato brozura vam zprıjemnı poznavanı ˇ´ ˚ ˇ ´ Bozıho Slova, Bible. Z odkazu na konci kazdeho ´ kde mu˚ zete ˇ odstavce se dozvıte, v Bibli najıt´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ odpovedi na tucne vytistene ocıslovane otazky. ˇ ı´ biblickych ´ versˇ u˚ prem ˇ y´ slejte ˇ Priˇ cten o tom, ´ en ˇ ych ´ otazek ´ ´ ı.´ Kter ykoli ´ ˇ jak se zmın tykaj svedek ˚uze ˇ uvedenym ´ versˇ um ˚ ˚ ´ ´ Jehovuv vam rad pom ˇ ˇ si Luka´ seˇ 24:32, 45. porozumet. D Preˇ ctˇ ete ´ ˇ ˚ ˇ ´ Jak si uvedene verse muzete najıt v Bibli? JAN 16:33–17:24 ´ ´ ´ ˇ mate souzenı, ale seberte odvahu! Zvı˙˙ ˇ ˇ ˙˙ ˙ tezil jsem nad svetem.“ ˇ ´ ˙˙ ˙˙ Zacatek odkazu ˙˙ ˇ ˙˙ ˇ´ˇ ´ ´ udava biblickou knihu. ˙ ˙ ˙ Jezıs to pronesl, zvedl oci k nebi ˇ ˇ ˇ ˇ ˙ a rekl: „Otce, prisla ta hodi˙˙˙ ° ˙˙˙ ´ ˇ´ ´ ˚ ˙˙˙ Prvnı cıslo ˙˙˙ na; oslav sveho syna, aby tvuj syn ˙˙˙ ˇ ˙ ˙ oznacuje kapitolu. ˙ ˙ oslavil tebe 2 podle toho, jak jsi mu ˇ´ ˇ dal autoritu nade vsım telem, aby dal ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vecny zivot plnemu poctu tech, kte´ ´ ˇ ˇ ´ re jsi mu ˙dal. 3 To znamena vecny ˙ ´ ˇ´ ˙ ˙ ˙ ˙ ˇ˙ ˙ ° ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ˇ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ Druhe cıslo ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ zivot, ze prijımajı poznanı o tobe, je˙˙˙˙˙˙˙ ˇ ˇ ´ ´ ´ urcuje vers. ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ dinem pravem Bohu, a o tom, ktereˇ´ˇ ho jsi vyslal, Jezısi Kristu. 4 Oslavil ˇ ˇ ˇ jsem te na zemi, kdyz jsem dokoncil ˙˙ ˙˙ ˙ ° 17 ˇ si Jana 17:3. Preˇ ctˇ ete ˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙ D ˙˙ ˙˙˙˙˙˙˙˙ ˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙ ˙ ˙˙ ˘ 2012 WATCH TOWER BIBLE AND TRACT SOCIETY OF PENNSYLVANIA ´ od Boha Dobra´ zprava Vydavatele´ ´ ˇ Poznamka: Vsechny publikace, ˇ ´ ˇ re ˇ zmınka, ´ o nichz je v teto brozu ˇ vydali svedkov e´ Jehovovi. WATCHTOWER BIBLE AND TRACT SOCIETY OF NEW YORK, INC. Brooklyn, New York, U.S.A. ´ ´ ˇ Vydanı z kvetna 2016 ˇ ´ ´ ˇ ´ Tato publikace nenı´ urcena k prodeji. Je poskytovana v ramci celosvetov e´ biblicke´ vzdelˇ avac ı´ ˇ ´ ´ cinnosti, ktera´ je podporovana dobrovolnymi dary. ´ prevzaty ˇ ´ Pısma ´ ˇ ´ sveta ˇ (se studijnımi ´ poznamkami) ´ Pokud nenı´ uvedeno jinak, jsou biblicke´ citaty ze Svateho — Prekladu noveho ˇ e´ fotografie: strana 6 nahore: ˇ svitek od Mrtveho ´ ˇ Shrine of the Book, fotografie ˘ The Israel Museum, Jerusalem; strana 6 uprostred: ˇ Pouzit more, ˇ ´ British Library; strana 16, Hitler: podkladem je fotografie od U.S. reck y´ kodex: The Codex Alexandrinus in Reduced Photographic Facsimile, 1909, se svolenım ˇ reck ˇ ´ British Library National Archives; strana 32 vpravo nahore: y´ kodex: The Codex Alexandrinus in Reduced Photographic Facsimile, 1909, se svolenım Good News From God! Czech (fg-B) Made in Britain by Watch Tower Bible and Tract Society of Britain (Registered in England as a Charity) ´ Vyrobeno v Britanii 1 ´ Co je tou dobrou zpravou? ´ ´ ˚ ˇ 1. Jakou zpravu nam Buh sdeluje? ˚ si preje, ˇ ˇ Buh abychom se ze zivota radovali. Zemi ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ a vsechno na nı stvoril z lasky k nam. Uz brzy zakrocı, ´ ˇ ˇ ˇ´ aby lidem po celem svete zajistil lepsı budoucnost ˇ ˚ a aby je osvobodil od vseho, co jim pusob ı´ utrpenı.´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ D Prectete si Jeremjase 29:11. ˇ ´ ´ eˇ se nepodarilo ˇ odstranit nasil ´ ı,´ nemoci Zadne´ vlad ´ ˇ en ˇ ı,´ ani smrt. Co je tedy tou dobrou zpravou? Je to ujist ˇze Buh ˚ zanedlouho vsechny ˇ ´ ´ ´ lidske vlady nahradı svou vlast´ podmınk ´ ach ´ a budou nı.´ Lide´ pak budou zˇ ıt´ v pokojnych ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ se tesit z dokonaleho zdravı. D Prectete si Izaja´ seˇ 25:8; 33:24; Daniela 2:44. ´ tak dule ˚ zit ˇ a´ prav ´ eˇ dnes? 2. Procˇ je dobra´ zprava ˚ odstranı´ zle´ lidi. Utrpenı´ skoncˇ ı´ azˇ potom, co Buh ´ ˇ ˇ ˇ (Sefanjas 2:3) Kdy to bude? V Bibli bylo predpov ezeno, ´ problemy ´ ´ s jakymi se v te´ dobeˇ lidstvo bude potykat. ´ ˇ ˇ ˚ ´ To, co se kolem nas deje, ukazuje, ze Buh zasahne uzˇ velˇ si 2. Timoteovi 3:1–5. mi brzy. D Preˇ ctˇ ete ˇ delat? ˇ 3. Co bychom meli ˇ bychom Boha poznavat ´ Meli z jeho Slova, Bible. ´ napsal milujıc ´ ı´ otec. Tato kniha je jako dopis, kter y´ nam ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ziˇ Dozvıdame se z nı, jak muzeme uz nynı zkvalitnit svuj ˇ ˇ pro to, abychom mohli v budoucvot a co mu˚ zeme delat ˇ ´ ˇ ˇ e.ˇ Ne vsem ˇ ˇ a´ bude lıbit ´ to, nosti zıt na zemi vecn se mozn ˇze Bibli poznav ´ ate. ´ ˇ Nenechte se ale odradit. Byla by skoda ´ ´ ˇ ıt. ´ D Preˇ ctˇ ete ˇ si Prˇ ıslov ´ ı´ o tuto nadhernou vyhlıdku prij ´ 29:25; Zjevenı 14:6, 7. 3 2 ˚ Kdo je Buh? ˇ ˇ ´ 1. Proc bychom meli Boha uctıvat? ˚ je stvoritelem ˇ ˇ ´ Pravy´ Buh vseho. Nema´ pocˇ atek ani koˇ ´ ˇ nec. (Zalm 90:2) Prave on nechal do Bible zapsat dobrou ´ ´ ˇ zpravu. (1. Timoteovi 1:11) Je darcem zivota, a proto byˇ ´ ˇ ˇ si Zjevenı´ 4:11. chom meli uctıvat pouze jeho. D Prectˇ ete ˚ je? 2. Jaky´ Buh ˇ protoze ˇ je to duch. To znaLide´ nemohou Boha videt, ´ ze ˇ je vysˇ sˇ ı´ formou zivota ˇ ˇ ı´ mena, nezˇ tvorove,´ kterˇ ı´ zij ´ ´ ˇ ˇ ´ na zemi a majı hmotne telo. (Jan 1:18; 4:24) Bozı osobˇ mu˚ zeme ˇ ´ ˇ ı,´ ktere´ vytvoril. ˇ Naprˇ ı-´ nost vsak poznavat z vec ˇ ´ odhaluje jeho lasku ´ klad rozmanitost ovoce a kvetin nam ´ ´ ´ a moudrost. Velikost vesmıru zase vypovıda o jeho moci. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Rımanum 1:20. ˇ eˇ vıc ´ se toho o Bozˇ ı´ osobnosti mu˚ zeme ˇ ˇ et ˇ Jest dozved ´ ˇ ´ ´ ´ ´ z Bible. Je v nı naprıklad napsano, co se Bohu lıbı ˚ e´ situace. a co ne, jak jedna´ s lidmi a jak reaguje na ruzn ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 103:7–10. ˚ nejak ˇ e´ jmeno? ´ 3. Ma´ Buh ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Jezıs rekl: „Nas Otce v nebesıch, a je posveceno tve ´ ˇ ˚ ´ ˚ ´ jmeno.“ (Matous 6:9) Buh ma mnoho titulu, ale jmeno ˇ em ´ jazyce se vyslovuje trochu jinak. ma´ pouze jedno. V kazd ˇ ˇ ˇ ´ V cestine jsou obvykle tvary Jehova nebo Jahve. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 83:18. ´ ˇ Bozˇ ı´ jmeno bylo z mnoha Biblı´ odstraneno a nahrazeno ´ ˚ ˚ ´ ˇ bylo tituly Pan nebo Buh. V puvodnıch rukopisech vsak ´ Jezˇ ı´ sˇ daval ´ ´ ˇ uvedeno asi 7 000krat. Bozˇ ı´ jmeno lidem na ve´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ domı tım, ze je o Bohu ucil. D Prectete si Jana 17:26. 4 ´ ˇ´ ´ 4. Zalezı Jehovovi na nas? ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Je utrpenı, ktere ve svete vidıme, dokladem toho, ze ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ Bohu na nas nezalezı? Nekterı lide tvrdı, ze nas Buh necha´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ va trpet, aby nas zkousel. To ale nenı pravda. D Prectete si Jakuba 1:13. ˚ poctil clov ˇ eka ˇ tım, ´ ze ˇ mu dal svobodnou vuli. ˚ Buh ´ ˇ ˚ ˇ Nejsme snad radi, ze se muzeme sami rozhodnout, zda buˇ deme Bohu slouzit? (Jozue 24:15) ´ ´ ˇ ˚ Mnozı lide vsak svou svobodnou vuli ˇ ´ ˚ je jako zneuzili — rozhodli se druhym ubliBuh ˇzovat. Proto je kolem nas ´ tolik utrpe´ ı´ otec — milujıc nı.´ Pohled na takovou nespravedlˇ vzdy delˇ a´ to, ´ ı.´ D Preˇ ctˇ ete ˇ nost Jehovu velmi trap ´ co je pro nas ˇ si 1. Mojzˇ ı´sovu 6:5, 6. ´ z dlouhodobeho ´ zale ´ zˇ ı.´ Preje ˇ Jehovovi na nas si, hlediska nejlepsˇ ı´ ˇ ˇ radost. Uzˇ abychom ze zivota meli brzy proto odstranı´ zlo i ty, kdo ho ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pusobı. Ma vsak padny duvod, proc utrpenı docasne priˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ poustı. Vıce se o tom doctete v 8. lekci. D Prectete si 2. Petra 2:9; 3:7, 13. ˇ ˇ blızk ´ y´ vztah? 5. Jak si k Bohu mu˚ zeme vytvorit ´ vybız ´ ı,´ abychom si k nemu ˇ ˇ blızk ´ y´ Jehova nas vytvorili ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ e´ vztah tım, ze se k nemu budeme modlit. Zajıma se o kazd ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ho z nas. (Zalm 65:2; 145:18) Je ochotny nam odpoustet. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ Prestoze delame chyby, vazı si nası snahy lıbit se mu. A tak ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ navzdory sve nedokonalosti muzeme mıt k Bohu blızky ˇ ˇ si Zalm 103:12–14; Jakuba 4:8. vztah. D Preˇ ctˇ ete ˇ ´ Jehovovi, a proto bychom ho meli ˇ milovat Zijeme dıky ´ ˇ ´ ´ vıc nez kohokoli jineho. (Marek 12:30) Svou naklonnost ´ najevo tım, ´ ze ˇ ho budete dal´ poznavat ´ ˇ to, mu date a delat ˇ ´ ˇ ´ ´ co si preje. Vas vztah k Bohu bude dıky tomu stale pevnejˇ sˇ ı.´ ˇ ˇ ˇ D Prectete si 1. Timoteovi 2:4; 1. Jana 5:3. 5 3 ´ ı´ dobra´ zprava ´ Pochaz opravdu od Boha? 1. Kdo je autorem Bible? ´ o tom, ze ˇ lide´ budou zˇ ıt´ na zemi navzdy, ˇ Dobra´ zprava ˇ ´ ´ ´ je zapsana v Bibli. (Zalm 37:29) Bible se sklada z 66 men´ knih. K jejich napsan ´ ı´ Buh ˚ pouzil ˇ asi 40 vern ˇ ych ´ musˇ ıch ˇ ˚ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zu. Prvnıch pet knih sepsal Mojzıs priblizne pred 3 500 ´ ˇ ˇ lety. Poslednı knihu napsal apostol Jan asi pred 1 900 lety. ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ Cı myslenky pisatele Bible zaznamenali? Pri psanı je ˚ ´ ´ Buh vedl svym svatym duchem. (2. Samuelova 23:2) ˇ´ ˇ ´ ´ ´ Zapsali tedy Bozı myslenky, a ne sve vlastnı. To znamena, ˇze autorem Bible je Buh. ˚ D Preˇ ctˇ ete ˇ si 2. Timoteovi 3:16; 2. Petra 1:20, 21. ˇ ´ jistı,´ ze ˇ Bible je od Boha? 2. Procˇ si mu˚ zeme byt ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Bible presne a podrobne predpovıda budoucnost. ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Nic takoveho nedokaze zadny clovek. (Jozue 23:14) ˇ ´ ˚ ´ ´ Pouze vsemohoucı Buh s jistotou vı, jaka je budoucnost ˇ ˇ ˇ ´ ˇ lidstva. D Prectete si Izajase 42:9; 46:10. ´ ˇ avali, ´ ˇ kniha od Boha bude jePravem bychom ocek ze ˇ a. ´ A to Bible skutecn ˇ eˇ je. Byla vydana ´ ´ dinecn ve stovkach ˚ ´ ´ ˇ ´ ˚ jazyku a v celkovem nakladu nekolika miliard vytisku. ˇ ´ ´ ˇ Ackoli byla napsana velmi davno, je v souladu se soucas´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ nymi vedeckymi poznatky. A prestoze ji psalo tolik muzˇ u, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ informace, ktere obsahuje, si vzajemne neprotirecı.1 ˇ ˇ ˇ ´ jasneˇ vypovıd ´ a´ o Bozˇ ı´ lasce ´ Bible navıc a doka´ ze menit zivot ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ lidı k lepsımu. Tyto skutecnosti jsou pro miliony lidı preˇ civ ˇ ym ´ dukazem, ˚ ˇ Bible je Bozˇ ı´ Slovo. sved ze ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si 1. Tesalonicanum 2:13. ˇ ˇ 1 Viz brozuru Kniha pro vsechny lidi. 6 ˇ 3. O cem Bible je? ´ z hlavnıch ´ nam ´ et ˇ u˚ Bible je dobra´ zprava ´ o BoJednım ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ zım laskyplnem zameru s lidstvem. Dozvıdame se z nı, ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ jak na pocatku lidskych dejin clovek ztratil moznost zıt ´ ´ v raji a jak bude nakonec raj znovu obnoven. ˇ ˇ ˇ ´ D Prectete si Zjevenı 21:4, 5. ´ ´ Bozˇ ı´ Slovo obsahuje take´ zakony, zasady a rady. Jsou ˇ ´ ˇ ´ ˚ v nem navıc prıklady toho, jak Buh jednal v minulosti. ˇ Ty ukazujı,´ jakou ma´ osobnost. Pomocı´ Bible tedy mu˚ zete ˇ et ˇ se, jak se stat ´ jeho prˇ ıtelem. ´ Boha poznat a dozved ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 19:7, 11; Jakuba 2:23; 4:8. ˇ ˇ 4. Jak mu˚ zete Bibli porozumet? ´ brozu ˇ re ˇ je uplatnena ˇ stejna´ metoda, jakou pouzˇ ı-´ V teto ˇ uvad ´ elˇ postupneˇ a „vyznam ´ ´ val Jezˇ ı´ s.ˇ Biblicke´ verse Pısem“ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vysvetloval. D Prectete si Lukase 24:27, 45. ´ ´ od Boha. Presˇ Maloco je tak poutave´ jako dobra´ zprava ˇ rˇ ı´ lide´ reagujı´ lhostejneˇ nebo podra´ zd ˇ en ˇ e.ˇ to na ni nekte ´ ˇ ´ Nenechte se tım vsak ovlivnit. Na tom, zda poznate Boha, ´ ı´ vase ˇ nadeje ˇ na veˇ cn ˇ y´ zivot. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Jana 17:3. zavis ´ informacı´ najdete ve 2. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 7 4 Kdo je Ježíš Kristus? 1. Jak začal Ježíš existovat? Předtím než se Ježíš narodil na zemi, žil na rozdíl od jiných lidí jako duchovní osoba v nebi. (Jan 8:23) Byl prvním, koho Bůh stvořil, a jediným, kdo byl stvořen přímo Jehovou. Proto je označen jako jediný zplozený Syn. (Jan 1:14) Ježíš se podílel na tvoření všeho ostatního. A protože sloužil jako Boží mluvčí, je také nazván „Slovo“. Přečtěte si Přísloví 8:22, 23, 30; Kolosanům 1:15, 16. 2. Proč Bůh poslal Ježíše na zem? Život svého Syna Bůh přenesl z nebe do lůna židovské panny, která se jmenovala Marie. Ježíš tedy neměl lidského otce. (Lukáš 1:30–35) Přišel na zem proto, aby (1) učil pravdu o Bohu, (2) dal nám příklad, jak jednat v souladu s Boží vůlí, i když se setkáváme s problémy, a (3) obětoval svůj dokonalý život jako výkupné. Přečtěte si Matouše 20:28. 3. Proč potřebujeme výkupné? Výkupné je cena zaplacená za osvobození člověka, kterému hrozí smrt. (2. Mojžíšova 21:29, 30) Božím původním záměrem nebylo, aby lidé stárli a umírali. Jak to víme? Prvnímu člověku Adamovi Bůh řekl, že pokud se dopustí hříchu, zemře. Kdyby tedy Adam nezhřešil, nikdy by nezemřel. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 5:5) Bible vysvětluje, že jeho prostřednictvím vstoupila smrt do světa lidí. To znamená, že hřích a následný trest, Díky čemu totiž smrt, předal Adam všem druzí k Ježíšovi rádi přicházeli? MATOUŠ 11:29; MAREK 10:13–16 ´ ˚ ´ ´ svym potomkum. Mame-li byt osvobozeni od smrti, kterou ˇ ˇ ´ ´ jsme po Adamovi zdedili, potrebujeme vykupne. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Rımanum 5:12; 6:23. ´ ´ ˇ ˇ Kdo ale mohl toto vykupne zaplatit? Kdyz zemreme, ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ zaplatıme tım jen za sve vlastnı hrıchy. Zadny nedokonaly ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ clovek nemuze zaplatit za hrıchy nekoho jineho. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 49:7–9. ˇ 4. Procˇ Jezˇ ı´ sˇ zemrel? ´ dokonaly.´ Nemusel zemrˇ ıt´ Jezˇ ı´ sˇ byl na rozdıl´ od nas ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ych ´ nedopustil. Zemrel ˇ vsak ˇ za sve hrıchy, protoze se zadn ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ za hrıchy druhych. Tım, ze Buh poslal sveho Syna, ´ zemrel, ˇ projevil lidstvu mimorˇ adnou ´ ´ aby za nas lasku. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Velkou lasku dal najevo i Jezıs, protoze sveho Otce poslechl ˇ hrˇ ıchy ´ ˇ ˚ zivot ˇ za nase obetovat. a byl ochotny´ svuj ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Jana 3:16; Rımanum 5:18, 19. ´ 5. Co Jezˇ ı´ sˇ delˇ a´ nynı? ´ Kdyzˇ byl Jezˇ ı´ sˇ na zemi, uzdravoval nemocne,´ krˇ ısil ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ mrtve a pomahal tem, kdo byli v tezke situaci. Tım ukazal, ˇ ˇ e´ lidi. (Matousˇ co v budoucnu udelˇ a´ pro vsechny poslusn ˚ ´ jako du15:30, 31; Jan 5:28) Po jeho smrti ho Buh vzkrˇ ısil ˇ chovnı´ osobu. (1. Petra 3:18) Jezˇ ı´ sˇ potom cekal po Bozˇ ı´ ´ pravici, dokud ho Jehova nezmocnı k tomu, aby panoval ˚ ´ nad celou zemı.´ (Hebrejcum 10:12, 13) Dobrou jako kral ´ ˇ ´ ´ ´ ´ zpravu o tom, ze nynı vladne v nebi, jeho nasledovnıci ´ ´ ˇ ˇ D Preˇ ctˇ ete ˇ si Daniela 7:13, 14; oznamujı po celem svete. Matouseˇ 24:14. ´ ˇ k tomu, Svou kralovskou moc Jezˇ ı´ sˇ brzy pouzije ˇ ´ ´ ˇ ˚ aby skoncoval s vesker ym utrpenım i s temi, kdo ho pusoˇ y,´ kdo Jezˇ ı´ se ˇ posloucha´ a tak v nejˇ projevuje vıru, ´ bı.´ Kazd ˇ ˇ ˇ ´ ´ se bude tesit ze zivota v pozemskem raji. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 37:9–11. ´ informacı´ najdete ve 4. a 5. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 9 5 ´ er ˇ se zemı? ´ Jak y´ je Bozˇ ı´ zam ˇ ˚ ˇ 1. Proc Buh stvoril zemi? ˇ proto, aby byla nasˇ ım ´ domovem. Jehova zemi vytvoril ´ ´ ´ ˇ ˇ´ Prvnı lidsky par, Adam a Eva, tedy nemeli zıt v nebi. ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Pro zivot v nebi Buh vytvoril andely. (Job 38:4, 7) Prvnıho ˇcloveka ˇ Buh ˚ umıstil ´ ´ ´ ´ ´ do krasneho raje nazvaneho Eden. ˇ ´ ˇ ´ potom(1. Mojzısova 2:15–17) Jemu a jeho budoucım ˚ ´ ˇ ´ ˇ kum dal vyhlıdku na nekonecny zivot na zemi. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 37:29; 115:16. ´ ´ Zpocˇ atku byla rajem pouze zahrada Eden. Prvnı´ lid´ ˇ ´ potomky mela ˇ postupska dvojice ho vsak spolu se svymi ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ne rozsırit po cele zemi. (1. Mojzısova 1:28) Zemeˇ nebuˇ ˇ bude domovem lidı.´ de nikdy znicena. Navzdy ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 104:5. ´ 2. Procˇ dnes zemeˇ nenı´ rajem? Adam a Eva neposlechli Boha, a proto je ze zahrady ´ byl ztracen a zˇ adn ´ emu ´ ˇ eku ˇ se nepoEden vyhnal. Raj clov ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ darilo ho obnovit. Bible rıka, ze zeme byla dana do ruky niˇ ´ lidı.´ (Job 9:24) D Preˇ ctˇ ete ˇ si 1. Mojzˇ ı´sovu ˇ 3:23, 24. cemn ych ´ ˇ ˚ ´ ˇ Znamena to, ze se Jehovuv zamer s lidstvem neuskutec-ˇ ´ ˚ je vsemohouc ˇ ˇ nı? Tak to nenı.´ Buh ı,´ a proto je vylouceno, ˇze by se mu neco ˇ nepodarilo. ˇ ´ ˇ ´ (Izajas 45:18) Zajistı, aby lid´ stavu, jaky´ si puvodn ˚ ´ stvo znovu bylo v takovem eˇ prˇ al. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 37:11, 34. ´ obnoven? 3. Jak bude raj ´ Raj´ bude na zemi obnoven v dobe,ˇ kdy bude Jezˇ ı´ sˇ vlad´ V armagedonske´ bitveˇ nout jako Bohem ustanoveny´ kral. ˇ ´ ˇ ´ ˇ on a jeho andele znicı vsechny, kdo Bohu odporujı.´ Jezˇ ı´ sˇ ´ let uvezn ˇ ı´ Satana, nicemn ˇ ´ ´ tvopote´ na tisıc eho duchovnıho 10 ˇ ˇ ra, pod jehoz vlivem se Adam a Eva vzbourili proti Bohu. ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ Ti, kdo Bohu slouzı, Armagedon prezijı, protoze je Jezıs po´ ˇ vede a bude je chranit. Budou se pak radovat ze zivota ´ ´ ˇ si Zjevenı´ 20:1–3; 21:3, 4. v pozemskem raji. D Preˇ ctˇ ete ´ 4. Kdy skoncˇ ı´ utrpenı? ˚ skoncuje se zlem na zemi? Jezˇ ı´ sˇ predpov ˇ ˇ el, ˇ Kdy Buh ed ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ podle ceho bude mozne rozeznat, ze konec je blızko. Dnes´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nı svetove pomery ohrozujı samotnou existenci lidstva ˇ zijeme ˇ ´ eru ˇ systemu ´ ˇ ı“. ´ a jsou dokladem toho, ze v „zav vec ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Matouse 24:3, 7–14, 21, 22. ´ let panovat z nebe nad zemı´ a behem ˇ Jezˇ ı´ sˇ bude tisıc ˇ ym ´ utrpenım. ´ (Izaja´ sˇ 9:6, 7; te´ doby skoncuje s vesker ´ ˇ 11:9) Nebude pouze kralem, ale take´ veleknezem, kter y´ ˇ hrˇ ıchy ´ ˇ ˚ tak prostrednicˇ vymaze tech, kdo milujı´ Boha. Buh ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ tvım Jezıse odstranı nemoci, starnutı a smrt. ˇ ˇ ˇ ´ˇ D Prectete si Izajase 25:8; 33:24. ´ 5. Kdo bude zˇ ıt´ v raji? ´ budou zˇ ıt´ ti, kdo Boha poslouchajı.´ (1. Jana 2:17) V raji ´ ´ aby hledali pokorne´ lidi a ucili ˇ Jezˇ ı´ sˇ vyslal sve´ nasledovn ıky, ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ je delat to, co se Bohu lıbı. V dnesnı dobe Jehova na zivot ´ pripravuje ˇ v raji miliony lidı.´ (Sefanja´ sˇ 2:3) Ti, kdo chodı´ ´ ´ ˇ u˚ Jehovovych, ´ ´ lepsˇ ımi ´ do salu Kralovstvı´ svedk se ucˇ ı´ byt ˇ ˇ ˇ ´ manzelkami a matkami. Deti a romanzely a otci a lepsˇ ımi ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ dice uctıvajı Boha spolecne a dozvıdajı se, jaky uzitek mo´ ´ ´ ˇ si Michea´ seˇ 4:1–4. hou mıt z biblickych zasad. D Preˇ ctˇ ete ´ Kralovstv ´ V sale ı´ ´ s lidmi, se setkate ˇ ´ kterı milujı´ Boha ˇ a chtejˇ ı´ se ucit, ˇ jak mu delat radost ´ informacı´ najdete ve 3. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 11 6 ˇ pro mrtve? ´ Jaka´ je nadeje ´ ´ ˇ ˇ 1. Majı mrtvı nejakou nadeji? ˚ prˇ ıtel ´ Lazar, kter y´ bydlel v Betanii nedaleko JeruJezˇ ı´ sˇ uv ´ ˇ Kdyzˇ tam Jezˇ ı´ sˇ priˇ sel, ˇ byl Lazar mrtvy´ uzˇ zalema, zemrel. ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ctyri dny. Jezıs sel s jeho sestrami Martou a Mariı k mıstu, ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ kde byl jeho prıtel pohrben. Brzy se tam shromazdil zastup ´ si predstavit, ˇ ˇ Marta a Marie radost, lidı.´ Umıte jakou mely ˇ ˇ´ˇ ˇ´ kdyz Jezıs Lazara vzkrısil? D Přectˇ ěte si Jana 11:21–24, 38–44. ˇ ela, ˇ jakou nadeji ˇ mrtvı´ majı.´ Veˇ rila, ˇ ˇ Jehova Marta ved ze ´ ı,´ aby opet ˇ zili ˇ na zemi. D Přectˇ ěte si Joba mrtve´ lidi vzkrˇ ıs 14:14, 15. ˇ ekem ˇ ˇ 2. Co se s clov stane, kdyzˇ zemre? ˇ ı´ z prachu. (1. MojLide´ jsou hmotnı´ tvorove´ vytvoren ˇ ˇ ktera´ by po zˇ ı´ sova 2:7; 3:19) Nemajı´ nesmrtelnou dusi, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ smrti zila dal. Kdyz clovek zemre, odumre i jeho mozek ˇ ˇ ˇ a zaniknou jeho myslenky. Mrtvı´ si tedy nejsou niceho ve˚ ˇ ´ ˇ domi. To byl duvod, proc Lazar nevypravel nic o tom, jake´ to bylo, kdyzˇ byl mrtvy.´ D Přectˇ ěte si Kazatele 9:5, 6, 10. ´ ˇ ty, kdo zemreli, ˇ ˚ tr yzn ´ ı´ v ohni? VzhleA co nazor, ze Buh ˇ ´ ˇ dem k tomu, ze podle Bible si mrtvı nic neuvedomuj ı,´ je naˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ uka o pekle falesna a stavı Boha do spatneho svetla. Uzˇ saˇ ˇ by lide´ byli trapeni ´ motna´ predstava, ze v ohni, mu je ´ ˇ odporna. D Přectěte si Jeremjáše 7:31. ˚ rekl ˇ Buh Adamovi: „Jsi . . . prach a do ´ ı´ s.“ ˇ prachu se vrat ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 3:19 12 ´ ´ 3. Mohou s nami mrtvı mluvit? ˇ ˇ rˇ ı´ niMrtvı´ ani nemluvı,´ ani neslysˇ ı.´ (Zalm 115:17) Nekte ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ cemnı andele vsak s lidmi komunikujı a vydavajı se pri tom ˇ ˇ ´ za ty, kdo zemreli. (2. Petra 2:4) Snazit se mluvit s mrtvymi ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nam Jehova zakazuje. D Prectete si 5. Mojzısovu 18:10, 11. ˇ 4. Kdo bude vzkrˇ ı´ sen? ˇ ˇ K zivotu na zemi budou vzkrˇ ı´ seny miliony lidı.´ Budou ˇ ˇ mezi nimi dokonce i ti, kdo Boha neznali a kdo delali spat´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ne veci. D Prectete si Lukase 23:43; Skutky 24:15. ˇ ı´ lide´ dostanou prˇ ıle ´ zitost ˇ ´ Vzkrˇ ı´ sen poznavat pravdu ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ o Bohu a projevovat vıru v Jezıse tım, ze ho budou poslouˇ dobre´ veci, ˇ chat. (Zjevenı´ 20:11–13) Ti, kdo budou delat ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ budou moci zıt na zemi vecne. D Prectete si Jana 5:28, 29. ˇ na vzkrˇ ı´ sen ˇ ı´ dozvıd ´ ame ´ 5. Co se z nadeje o Jehovovi? ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ Vzkrısenı je mozne dıky tomu, ze Buh poslal sveho Syna, ´ zemrel. ˇ Je tedy dokladem Jehovovy lasky ´ aby za nas a nezaˇ e´ laskavosti. Na koho z tech, ˇ ˇ ´ slouzen kdo zemreli, se teˇ sˇ ıte ˇ ´ ˇ si Jana 3:16; Rıman ´ ˚ 6:23. um nejvıc? D Preˇ ctˇ ete ´ informacı´ najdete v 6., 7. a 10. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 13 7 ´ ´ Co je Bozˇ ı´ kralovstv ı? ˇ´ ´ ´ 1. Co je Bozı kralovstvı? ´ ´ ´ ˇ Bozˇ ı´ kralovstv ı´ je vlada se sıdlem v nebi. Nahradı´ vsechny ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˚ ´ lidske vlady a zpusobı, ze se Bozı vule bude dıt nejen v ne´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ bi, ale i na zemi. To je dobra zprava. Bozı kralovstvı je totiz ˇ ˇ ´ ˇ ˚ presne takovou vladou, jakou potrebujeme. Zpusoˇ vsichni ˇ bı,´ ze lide´ na zemi budou zˇ ıt´ v jednoteˇ a pokoji. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Daniela 2:44; Matouse 6:9, 10; 24:14. ˇ ˇ eho ´ ´ ´ nejak ˇ y´ kral. ´ Kralem ´ V cele kazd kralovstv ı´ musı´ byt ´ kralovstv ´ ´ ˇ Krista. Bozˇ ıho ı´ jmenoval Jehova sveho Syna, Jezˇ ı´ se ˇ ˇ ˇ ´ D Prectete si Zjevenı 11:15. ´ nejlepsˇ ım ´ kralem? ´ 2. Procˇ je Jezˇ ı´ sˇ tım ´ kralem ´ ˇ je laskavy´ Bozˇ ı´ Syn je nejvhodnejˇ sˇ ım proto, ze ´ ´ ´ ´ ˇ bude a zastava se toho, co je spravne. (Jan 1:14) A protoze ´ ˇ poma´ vladnout z nebe, doka´ ze ˇ ˇ ˇ ´ ˇ hat vsem lidem. Kdyz byl vzkrısen Procˇ je Jezˇ ı´ sˇ ´ nejlepsˇ ım ´ tım ´ kralem? MAREK 1:40–42 a vystoupil do nebe, posadil se ˚ po Bozˇ ı´ pravici. (Hebrejcum ˇ 10:12, 13) Potom cekal, dokud ˚ nesveˇ ril ˇ kralovskou ´ mu Buh moc. ˇ ˇ ˇ D Prectete si Daniela 7:13, 14. ˇ e´ spoluvladce? ´ 3. Bude mıt´ Jezˇ ı´ sˇ nejak ˇ ´ ˇ postaS Jezˇ ı´ sem budou v nebi vladnout „svatı´ Nejvy´ se ´ ´ cleny ˇ ´ skupiny se stali veneho“. (Daniel 7:27) Prvnımi teto ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ a zeny ˇ Jezısovi vernı apostolove. Dalsı verne muze Jehova ˇ ı´ dostavaj ´ ı´ tito lide´ duchovnı´ vybır´ a´ azˇ dosud. Priˇ vzkrˇ ı´ sen ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ si Jana 14:1–3; telo, stejne jako ho dostal Jezıs. D Preˇ ctˇ ete ˚ 15:42–44. 1. Korinanum 14 ´ ˇ´ˇ ´ ´ Kolik lidı jde do nebe? Jezıs je nazval „male stado“. (Lu´ ˇ ˇ ´ ´ kas 12:32) Tech, kdo budou spolu s nım vladnout lidem ˇ ˇ ˇ na zemi, bude celkem 144 000. D Prectete si Zjevenı´ 14:1. ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ 4. K cemu doslo, kdyz Jezıs zacal vladnout? ´ ˇ ´ ´ prvnım, ´ Bozˇ ı´ kralovstv ı´ zacalo vladnout v roce 1914.1 Tım ´ udelal, ˇ ˇ svrhl Satana a jeho de´ co Jezˇ ı´ sˇ jako kral bylo to, ze ´ ˇ ˇ ˇ ´ mony do blızkosti zeme. Satan se rozzuril a zacal po cele ze˚ ˇˇ ´ ´ ˇ mi pusobit tezkosti. (Zjevenı 12:7–10, 12) Problemy, s nimiz ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ´ se lidstvo od te doby potyka, stale narustajı. Valky, hladoˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ mory, epidemie a zemetresenı jsou soucastı znamenı, ktere ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ukazuje, ze Bozı kralovstvı se jiz brzy v plne mıre ujme vlady ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nad zemı. D Prectete si Lukase 21:7, 10, 11, 31. ˇ ´ ´ 5. Ceho Bozˇ ı´ kralovstv ı´ dosahne? ´ ˇ ´ celosvetov ˇ Uzˇ dnes tato vlada prostrednictv ım e´ kazatelˇ ´ ´ ı´ ske´ cinnosti sjednocuje velky´ zastup lidı,´ kterˇ ı´ pochazej ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ze vsech narodu. Poddanymi teto vlady a jejıho krale Jezˇ ı´ se ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ se stavajı miliony pokornych lidı. Az Bozı kralovstvı odstraˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nı´ tento nicemny system vecı, sve poddane ochranı. Kazdy, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ kdo se chce tesit z toho, co Bozı kralovstvı prinese, by se ˇ jak byt ´ poslusn ˇ ym ´ poddanym ´ Jezˇ ı´ se. ˇ proto melˇ ucit, ˇ ˇ ˇ ´ D Prectete si Zjevenı 7:9, 14, 16, 17. ˇ ´ let, toto kralovstv ´ Behem obdobı,´ ktere´ bude trvat tisıc ı´ ˇ ı´ Bozˇ ı´ puvodn ˚ ´ er ˇ se zemı.´ Ta se zmen ˇ ı´ v celouskutecn ı´ zam ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ svetovy raj. Nakonec Jezıs preda vladu svemu Otci. (1. Ko˚ 15:24–26) Znate ´ nekoho, ˇ ´ rinanum koho by dobra´ zprava ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ si Zalm o Bozım kralovstvı mohla zajımat? D Preˇ ctˇ ete 37:10, 11, 29. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 1 Vıce informacı o biblickych proroctvıch, ktera se tykajı roku 1914, najdete ´ ´ a? ´ na stranach v knize Co Bible doopravdy rˇ ık 215–218. ´ ´ Vıce informacı najdete v 8. a 9. kapitole knihy ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 15 8 ˚ pripou ˇ ˇ ı´ zlo Procˇ Buh st ´ a utrpenı? 1. Jak zlo vzniklo? Zlo na zemi vzniklo tehdy, kdyzˇ Satan vyslovil prvnı´ lez.ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Puvodne to byl dokonaly andel, ale „nestal pevne v pravde“. ˇ touzit ˇ po uctıv ´ an ´ ı,´ ktere´ pravem ´ (Jan 8:44) Zacal patrˇ ı´ pou´ ˇ ˇ ˇ ´ ze Bohu. Satan prvnı zene Eve lhal a svedl ji k tomu, aby mısˇ ˇ ´ ´ to Boha poslechla jeho. Adam se k Eve v neposlusnem jedna´ ˇ ´ ´ nı pripojil. Jeho rozhodnutı vedlo k utrpenı a smrti. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ D Prectete si 1. Mojzısovu 3:1–6, 19. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Tım, ze Satan Evu presvedcil, aby Boha neposlechla, vyˇ ´ volal vzpouru proti Jehovove svrchovanosti neboli pravu ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ vladnout. Vetsina lidı se k Satanovi pripojila a Boha jako sve´ ´ ˇ ho panovnıka zavrhla. Tak se ze Satana stal „panovnık sveˇ si Jana 14:30; 1. Jana 5:19. ta“. D Preˇ ctˇ ete ˇ Bozˇ ı´ stvoren ˇ ı´ nejakou ˇ 2. Melo vadu? ˇ ˚ ˇ ˇ Vsechno, co Buh vytvoril, bylo dokonale.´ Lidi i andely ˇ ˇ ˇ stvoril tak, ze byli schopni dokonale poslouchat jeho pozaˇ ´ ˇ ˚ ´ ˚ davky. (5. Mojzısova 32:4, 5) Buh nam dal svobodnou vuli, ˇ ˇ nea proto si mu˚ zeme vybrat, zda budeme jednat dobre, ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ bo spatne. Dıky svobodne vuli muzeme davat Bohu najevo, ˇ ho milujeme. ˇ ˇ ˇ ze D Prectete si Ja- ˚ lidem doBuh ˇ casn eˇ dovoluje ´ vladnout, aby ´ ˇ se ukazalo, ze nejsou schopni ´ problemy lidstva ˇ ˇ vyresit kuba 1:13–15; 1. Jana 5:3. ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ 3. Proc Buh pripoustı utrpenı? ˇ vzpouru Jehova se rozhodl, ze ´ ˇ proti sve svrchovanosti bude ne´ ˇ ´ ˇ ˇ jaky cas snaset. Proc? Aby se ´ ˇ snahy vladnout ´ prokazalo, ze ne´ ˇ ˇ zavisle na nem nepovedou k nice´ mu dobremu. (Kazatel 7:29; 8:9) ´ ´ ˇ ˇ Nynı, po 6 000 letech lidskych dejin, je tato skutecnost zcela ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ zrejma. Lidskym vladcum se nepodarilo skoncovat s valka- ˇ ´ ´ ´ ˇ si Jemi, zlocinnostı, bezpravım ani nemocemi. D Preˇ ctˇ ete ˇ ˇ 10:23; Rıman ´ ˚ 9:17. remja´ se um ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ Bozı vlada se od tech lidskych naprosto lisı. Kazdemu, ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ kdo ji podporuje, totiz prinası mnoho dobreho. (Izajas ˇ ´ ´ ´ 48:17, 18) Vsechny lidske vlady Jehova brzy odstranı. Na zeˇ´ ˇ´ ´ ´ ˇ mi pak budou zıt pouze ti, kdo si zvolili Bozı vladu. (Izajas ˇ ˇ ˇ 11:9) D Prectete si Daniela 2:44. ˇ ´ ´ zitost ˇ ´ Bozˇ ı´ trpelivosti? ˇ 4. K cemu mame prˇ ıle dıky ˇ lide´ budou Jehovu poslouchat pouze ze soSatan tvrdil, ze ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ beckych pohnutek. Chteli byste toto obvinenı vyvratit? Mate ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ k tomu prılezitost. Dıky tomu, ze je Buh trpelivy, muze kazdy´ ´ ukazat, ´ ´ z nas zda podporuje vladu Bozˇ ı,´ nebo lidskou. To, ´ ˇ ˚ ˇ jak jsme se rozhodli, pak bude patrne z naseho zpusobu ziˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vota. D Prectete si Joba 1:8–12; Prıslovı 27:11. ˇ ´ ˇ jsme si 5. Jak mu˚ zeme davat najevo, ze ´ ´ za sveho panovnıka vybrali Boha? ´ ame ´ ´ ze ˇ z Bible poznav ´ ame, ´ Sve´ rozhodnutı´ dav najevo tım, ´ ´ ˇ ´ jak mame Boha uctıvat, a ze podle toho jedname. (Jan 4:23) ´ odmıt´ ame ´ ˇ se stejneˇ jako Jezˇ ı´ sˇ Satana jako panovnıka tak, ze ´ ˇ si Jana 17:14. nezapojujeme do politiky a valek. D Preˇ ctˇ ete ´ a´ k tomu, Svou moc Satan pouzˇ ıv ˇ ´ ´ ˇ ´ ze prosazuje nemoralnı a skodlive ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ zpusoby jednanı. Kdyz takove veci zaZ toho, jak se ˇ rˇ ı´ prˇ atel ´ e´ a prˇ ıbuzn ´ vrhneme, nekte ı´ rozhodujeme, ´ mozn ˇ a´ budou vysmıvat ´ ´ se nam a poje patrne, zda ´ ´ stavı se proti nam. (1. Petra 4:3, 4) ´ jsme si za sveho ˇ Je tedy treba se rozhodnout: Budeme ´ panovnıka ´ ˇ vyhledavat spolecnost lidı,´ kterˇ ı´ miluvybrali Boha ´ jı Boha? Budeme poslouchat jeho ´ ´ ˇ moudre´ a laskypln e´ zakony? Jestlize ´ ˇ ˇ ˇ pokud se clov ˇ ek ˇ ano, dokazeme, ze Satan lhal, kdyzˇ tvrdil, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ dostane do narocne situace, nebude se Bozımi pokyny rıdit. ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si 1. Korinanum 6:9, 10; 15:33. ´ ´ ˇ zlo a utrpenı´ skoncˇ ı.´ Bozˇ ı´ laska k lidem je zarukou toho, ze ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Bozˇ ım ´ slibum ˚ veˇ rˇ ı,´ Ti, kdo svym jednanım davajı najevo, ze ´ ˇ y´ zivot. ˇ ˇ ˇ ˇ zıskaj ı´ veˇ cn D Prectete si Jana 3:16. ´ informacı´ najdete v 11. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 17 9 Jak mít šťastnou rodinu? 1. Proč je pro štěstí v rodině důležité uzavřít manželství? Jehova je šťastný Bůh, a proto si přeje, aby i rodiny byly šťastné. (1. Timoteovi 1:11) Je původcem manželství. Tento svazek je pro spokojenost v rodině důležitý, protože vytváří stabilní prostředí pro výchovu dětí. V souvislosti s registrací manželství by křesťané měli respektovat místní zákony. Přečtěte si Lukáše 2:1, 4, 5. Bůh si přeje, aby manželství bylo trvalým svazkem mezi mužem a ženou. Jehova chce, aby si manželé byli věrní. (Hebrejcům 13:4) Nenávidí rozvod. (Malachiáš 2:16) Křesťan se smí rozvést a uzavřít nový sňatek pouze v případě, že se jeho partner dopustil cizoložství. Přečtěte si Matouše 19:3–6, 9. 2. Jak by se k sobě měli manželé chovat? Jehova stvořil muže a ženu tak, aby se v manželství vzájemně doplňovali. (1. Mojžíšova 2:18) Manžel je hlavou rodiny, a proto má odpovědnost starat se o hmotné potřeby manželky i dětí a vyučovat je o Bohu. Manželce by měl projevovat obětavou lásku. Láska a úcta by měly být v manželství vzájemné. A jelikož jsme všichni nedokonalí, je pro šťastné manželství důležité i to, aby se partneři učili jeden druhému odpouštět. Přečtěte si Efezanům 4:31, 32; 5:22–25, 33; 1. Petra 3:7. 3. Pokud jste v manželství nešťastní, měli byste od svého partnera odejít? Máte-li v manželství neshody, oba byste se měli snažit jednat spolu s láskou. (1. Korinťanům 13:4, 5) Boží Slovo manželům doporučuje, aby běžné manželské problémy ne18 ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ si 1. Korinaresili tım, ze budou zıt oddelene. D Preˇ ctˇ ete ˚ num 7:10–13. ˇ co si pro vas ´ Buh ˚ preje? ˇ 4. Deti, ˇ ˇ ze zivota ˇ Jehova chce, abyste byly sastn e´ a mely radost. ´ a´ vam ´ k tomu ty nejlepsˇ ı´ rady. Preje ˇ ˇ uziˇ Dav si, abyste mely ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˚ tek z moudrosti a zkusenostı svych rodicu. (Kolosanum ˇ 3:20) Jehova take´ chce, abyste delaly to, co si on i jeho Syn ˇ ı,´ a aby vas ´ to teˇ silo. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Kazatele 11:9–12:1; prej Matouseˇ 19:13–15; 21:15, 16. ˇ co mu˚ zete ˇ ˇ 5. Rodice, delat pro to, ˇ ˇ ˇ ´ aby vase deti byly sastne? ´ detem ˇ ˇ zajisovat ˇ ´ Svym byste meli jıdlo, bydlenı´ a obleˇ ı.´ (1. Timoteovi 5:8) Aby vsak ˇ deti ˇ byly sastn ˇ ˇ cen e,´ potre´ ˇ ´ bujı i to, abyste je ucili milovat Boha a poznavat ho. (Efeza˚ 6:4) Pokud jim v projevovan ´ ı´ lasky ´ ˚ num k Bohu pujdete ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ prıkladem, muze to na ne silne pusobit. Kdyz se pri vychove ˇrıdit ´ Bozˇ ım ´ Slovem, pozitivneˇ to ovlivnı´ jejich ˇ ´ detı budete ˇ an ´ ı.´ D Preˇ ctˇ ete ˇ si 5. Mojzˇ ı´sovu ˇ ´ ı´ 22:6. 6:4–7; Prˇ ıslov uvazov ˇ ´ a, ´ kdyzˇ je povzbuzujete a chval´ ıte. ´ Take´ Detem prospıv ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vsak potrebujı, abyste je usmernovali. Budete je tak chranit ˇ jednan ´ ım, ´ ktere´ by je mohlo pripravovat ˇ ˇ est ˇ ı.´ pred o st ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ (Prıslovı 22:15) Ukaznovanı by vsak nikdy nemelo byt ´ ˇ si Kolosanum ˚ 3:21. drsne. D Preˇ ctˇ ete ˇ ˇ ´ Svedkov e´ Jehovovi vydali nekolik knih, ktere´ byly napsany ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ konkretne pro potreby rodicu a detı. Tyto knihy jsou zaloˇ ˇ ˇ si Zalm 19:7, 11. zeny na Bibli. D Preˇ ctˇ ete ´ informacı´ najdete ve 14. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 19 10 ´ zenstv ˇ ´ Jak poznat prave´ nabo ı? ´ ´ ˇ ´ 1. Existuje pouze jedno prave nabozenstvı? ˇ sve´ nasledovn ´ ´ jen jednomu zpusobu, ˚ Jezˇ ı´ sˇ ucil ıky jak ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Boha uctıvat. Prave nabozenstvı prirovnal k ceste vedoucı´ ˇ emu ´ ˇ ˇ ´ je tech, ˇ ´ ı.“ ´ k veˇ cn zivotu a rekl: „Malo kdo ji nalezaj ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ı,´ (Matous 7:14) Bohu je prijatelne pouze takove uctıvan ˇ ˇ ´ jsou ve sve´ ktere´ je zalozeno na Bibli. Pravı´ Bozˇ ı´ sluzebn ıci ´ ˇ ´ ˇ si Jana vıre jednotnı. D Preˇ ctˇ ete ˚ 4:23, 24; 14:6; Efezanum 4:4, 5. ˇ „Bute ve strehu ˇ falesn ˇ ymi ´ pred proroky.“ ˇ ˇ ych ´ 2. Co Jezˇ ı´ sˇ rekl o falesn ˇ kresanech? ˇ MATOUS 7:15 ˇ kresˇ Jezˇ ı´ sˇ upozornil na to, ze ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ anske ucenı bude znecisteno vliˇ ´ ˚ ˇ ı´ za kresany ˇ vem falesnych proroku. Ti se oznacuj a budı´ ´ ı,´ ze ˇ Boha uctıvaj ´ ı´ spravn ´ e.ˇ Jak tedy mu˚ zete ˇ zdan prave´ a fa´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ lesne kresany rozeznat? Pravı kresane se vyznacujı urcity˚ ´ ı.´ D Preˇ ctˇ ete ˇ si Matouseˇ mi postoji a zpusoby jednan 7:13–23. ˇ ˇ ˇ 3. Podle ceho mu˚ zete poznat prave´ kresany? ´ ´ ´ ˇ Zamyslete se nad nasledujıcımi peti znaky: ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˛ Pravı kresane povazujı Bibli za Bozı Slovo. Snazı se ´ zasad. ´ ´ zenstv ˇ jednat podle biblickych Prave´ nabo ı´ se tedy ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ lisı od tech, ktera jsou zalozena na lidskych nazorech. (Maˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ tous 15:7–9) Bozı sluzebnıci zijı ´ ˇ ´ v souladu s tım, co ucı druhe.´ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Jana 17:17; 2. Timo- ˇ eˇ oznamu„Verejn ˇ znajı´ Boha, jı,´ ze ´ skutky ale svymi ´ ı.“ ´ ho zapıraj TITOVI 1:16 teovi 3:16, 17. ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ Jezısovi nasledovnıci majı uctu k Bozımu jmenu Jeˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ hova. Jezıs daval uctu k Bozımu jmenu najevo tak, ze o nem ´ ˇ s lidmi mluvil. Pomahal jim Boha poznat a ucil je modlit se ´ ˇ ˇ o to, aby jmeno jeho Otce bylo posveceno. (Matous 6:9) ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Znate nejake nabozenstvı, ktere pouzıva Bozı jmeno? ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Jana 17:26; Rımanum 10:13, 14. ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˛ Pravı kresane mluvı s lidmi o Bozım kralovstvı. Buh ˇˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ poveril Jezıse, aby oznamoval dobrou zpravu o Kralovstvı. ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ Tato vlada je pro lidstvo jedinou nadejı. Jezıs o nı mluvil ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ az do sve smrti. (Lukas 4:43; 8:1; 23:42, 43) Svym nasle´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dovnıkum sveril stejny ukol. Kdyz k vam nekdo prijde ´ ˇ ´ ´ ´ kralovstv ´ ´ a mluvı´ s vami o Bozˇ ım ı,´ k jakemu nabozenstvı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nejspıs patrı? D Prectete si Matouse 24:14. ˛ ˇ ´ ´ nejsou cˇ ast ´ ı´ tohoto zkazen ˇ eho ´ Jezˇ ı´ sovi nasledovn ıci ˇ ˇ ˇ se nezapojujı´ sveta. Mu˚ zete je poznat podle toho, ze ´ ´ ˚ do politiky ani do socialnıch konfliktu. (Jan 17:16; 18:36) ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ ´ Take se vyhybajı skodlivym zvykum a postojum, ktere jsou ˇ ˇ ˇˇ ´ ˇ si Jakuba 4:4. ve svete bezne. D Preˇ ctˇ ete ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˛ Pravı kresane si navzajem projevujı opravdovou lasˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ku. Z Bozıho Slova se ucı mıt uctu ke vsem lidem, a uz jsou ´ ´ ˇ a´ nabo ´ zenstv ˇ ˇ jakekoli narodnosti. Falesn ı´ casto podporujı´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ valky mezi narody, ale sluzebnıci praveho Boha se odmıta´ ˇ ˚ ´ ˇ jı do techto konfliktu zapojovat. (Micheas 4:1–3) Naopak ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ drunesobecky venujı svuj cas a prostredky ve prospech ´ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Jana 13:34, 35; 1. Jana 4:20. hych. ˛ ´ zenstv ˇ ´ to prave? ´ 4. Ktere´ nabo ı´ je podle vas ´ ktere´ nabo ´ zenstv ˇ ´ a´ vesker ˇ e´ sve´ ucen ˇ ı´ Co myslıte, ı´ zaklad ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ na Bozım Slove, ma uctu k Bozımu jmenu a oznamuje Bozˇ ı´ ´ ˇ pro lidstvo? A ktere´ nabo ´ zenˇ kralovstv ı´ jako jedinou nadeji ˇ ´ ze ˇ jeho clenov ˇ ´ stvı´ se vyznacuje tım, e´ majı´ mezi sebou lasku ´alcen ˇ ı? ´ D Preˇ ctˇ ete ´ ´ ˇ si 1. Jana 3:10–12. a vyhybajı se v ´ informacı´ najdete v 15. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 21 11 ´ Procˇ jsou biblicke´ zasady ˇ cn ˇ e? ´ uzite ˇ ˇ ´ ˇ 1. Proc potrebujeme, aby nas nekdo vedl? ˇ ˇ sˇ ı´ nezˇ my a je milujıc ´ ım ´ Otcem, Na´ sˇ Stvoritel je moudrej ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ kteremu na nas zalezı. Jeho zamerem nebylo, abychom zili ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nezavisle na nem. (Jeremjas 10:23) Stejne jako male dıte ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ potrebuje vedenı od svych rodicu, kazdy z nas potrebuje ´ toto las´ vedenı´ od Boha. (Izaja´ sˇ 48:17, 18) Jehova nam ´ ´ ˇ ´ ´ ´ kyplne vedenı poskytuje prostrednictvım biblickych zasad. ˇ ˇ ˇ D Prectete si 2. Timoteovi 3:16. ´ zakony ´ ´ ´ ıme, ´ ˇ Pokud se Jehovovymi a zasadami rˇ ıd mu˚ zeˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ me uz dnes zıt spokojene a mıt nadeji, ze to tak bude vec-ˇ ˚ je na´ sˇ Stvoritel, ˇ ne.ˇ Buh a proto je moudre,´ kdyzˇ jeho vedeˇ ˇ ˇ ım ´ ame. ´ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 19:7, 11; nı´ s vdeˇ cnost ı´ prij Zjevenı´ 4:11. ´ ´ ˚ 2. Co jsou biblicke´ zasady a jak se lisˇ ı´ od zakon u? ´ ´ ı´ konkretn ´ ıch ´ situacı.´ (5. MojZakony se obvykle tykaj ˇ ´ zˇ ı´ sova 22:8) Naproti tomu zasady jsou obecne´ pravdy. ´ ´ ˇ e´ situaci uplatnit, Abychom poznali, ktere zasady v urcit ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ musıme o nich premyslet. (Prıslovı 2:10–12) Bible nam ´ ˇ zivot ˇ ´ naprˇ ıklad ukazuje, ze je darem od Boha. Tato zasada ´ ´ ´ nas vede k tomu, abychom v praci, doma i na cestach doˇ ˇ ˇ ı.´ D Preˇ ctˇ ete ˇ si Skutky 17:28. dr zovali bezpecnostn ı´ opatren ´ ˚ zit ˇ ejˇ sˇ ı? ´ 3. Ktere´ dveˇ zasady jsou nejdule ´ ´ ´ a, ´ jaky´ Na tyto dveˇ zasady poukazal Jezˇ ı´ s.ˇ Z prvnı´ vyplyv ˇ ´ ´ ˇ ´ je skutecny smysl lidskeho zivota — poznavat Boha, milovat ˇ eˇ mu slouzit. ˇ Touto ho a vern ´ ˇ rˇ ıdit ´ zasadou bychom se meli ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ pokazde, kdyz delame nejake´ ˇ ´ vede K cemu nas ´ rozhodnutı.´ (Prˇ ıslov ı´ 3:6) ´ ´ biblicka zasada, ˇ ˇ ze zivot je darem ˇ 36:9 od Boha? ZALM ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ Lide, kterı v souladu s nı jednajı, zıskajı pratelstvı s Bohem, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ si Maopravdove stestı a nadeji na vecny zivot. D Prectˇ ete touseˇ 22:36–38. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Druha zasada nam pomaha mıt pokojne vztahy ´ ˚ s ostatnımi lidmi. (1. Korinanum 13:4–7) Pokud ji uplatˇ ˚ ˚ nujeme, napodobujeme zpusob, jak s lidmi jedna´ Buh. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Matouse 7:12; 22:39, 40. ˇ ´ ´ zasad? ´ 4. Jaky´ uzitek mame z biblickych ˇ an ´ ı´ biblickych ´ zasad ´ ´ a´ naprˇ ıklad ´ Uplatnov pomah v roˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dine. Jestlize se jimi jejı clenove rıdı, rodina je sjednocena ´ ˚ ˇ´ ´ ´ laskou. (Kolosanum 3:12–14) Bozı Slovo rodiny take chra´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ nı. Obsahuje totiz dulezitou zasadu, ze manzelstvı ma byt ´ ˇ si 1. Mojzˇ ı´sovu ˇ 2:24. trvalym svazkem. D Preˇ ctˇ ete ´ ´ chran ´ ı´ i v hmotnem ´ a citovem ´ ohleBiblicke´ zasady nas ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ du. Naprıklad zamestnavatele casto davajı prednost zaˇ ˚ ´ dodr zov ˇ an ´ ı´ biblickych ´ zasad ´ mestnanc um, kterˇ ı´ jsou dıky ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ poctivı a pracovitı. (Prıslovı 10:4, 26; Hebrejcum 13:18) ´ vede take´ k tomu, abychom byli spokojeBozˇ ı´ Slovo nas ˇ ˇ ni s vecmi, ktere´ jsou pro zivot nezbytne,´ a abychom ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ si spıse nez hmotnych vecı vazili pratelstvı s Bohem. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Matouse 6:24, 25, 33; 1. Timoteovi 6:8–10. ˇ an ´ ım ´ biblickych ´ zasad ´ ´ ´ ıme ´ Dodr zov zarove nˇ chran sve´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zdravı. (Prıslovı 14:30; 22:24, 25) Pokud naprıklad po´ ˇ slouchame Bozˇ ı´ pokyn, kter y´ odsuzuje opilstvı,´ mu˚ ze´ ˚ ´ ´ me se vyhnout smrtelnym nemocem a ruznym nehodam. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ (Prıslovı 23:20) Pitı alkoholickych napoju Jehova nezakazuˇ ´ en ˇ ı.´ (Zalm je, ale chce, abychom v tom byli umırn 104:15; ´ ˚ ´ ´ ´ 1. Korinanum 6:10) Biblicke zasady jsou pro nas prˇ ınos´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne i z toho duvodu, ze se netykajı pouze naseho jednanı, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ale i myslenı. (Zalm 119:97–100) Kresane se jimi vsak ´ ı´ nejen proto, ze ˇ je to pro neˇ uzite ˇ cn ˇ e,´ ale hlavneˇ prorˇ ıd ˇ tım ´ chtejˇ ı´ prin ˇ a´ set ˇ cest ˇ to, ze Jehovovi. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Matouse 5:14–16. ´ informacı´ najdete ve 12. a 13. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 23 12 ˇ ˇ Jak si mu˚ zete k Bohu vytvorit ´ y´ vztah? blızk ´ ˚ ˇ ´ 1. Nasloucha Buh vsem modlitbam? ˚ vybız ´ ı´ lidi ze vsech ˇ ´ ˚ aby se k nemu ˇ Buh narod u, modlili. ˇ ´ ˇ ˇ ´ (Zalm 65:2) To ale neznamena, ze jsou mu prijatelne ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ vsechny modlitby. Odmıta naprıklad modlitby manzela, ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ kter y se spatne chova ke sve manzelce. (1. Petra 3:7) ´ Izraelitu, ˚ kterˇ ı´ neustale ´ Podobneˇ nenaslouchal modlitbam ˇ ˇ ´ ˇ ´ delali spatne veci. Na druhou stranu je ochotny naslouchat ´ tech, ˇ ´ zn ˇ ych ´ hrˇ ıch ´ u, ˚ modlitbam kdo se sice dopustili zava ˇ´ ˇ ´ ˇ si Izaja´ seˇ 1:15; 55:7. ale uprımne jich litujı. D Preˇ ctˇ ete ˇ modlit? 2. Jak bychom se meli ˇ povazovat ˇ ˇ Modlitbu bychom nemeli za samozrejmost. ˚ ˚ ´ ´ ˇ Je to jeden ze zpusobu, jak Boha uctıvame. Meli bychom ˇ se tedy modlit pouze k nemu. (Matousˇ 4:10; 6:9) Jelikozˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ jsme nedokonalı, nemuzeme k Bohu pristupovat prımo. ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ Proto bychom se meli modlit ve jmenu Jezıse, kter y zemrel ˇ ˇ´ za nase hrıchy. (Jan 14:6) Jehova nechce, abychom modˇ´ ´ ˇ ˇ litby jen mechanicky odrıkavali nebo je cetli. Preje si, abyˇ ´ chom se k nemu modlili ze srdce, tedy vlastnımi slovy. ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Matouse 6:7; Filipanum 4:6, 7. ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ Nas Stvoritel slysı i modlitby pronesene v duchu. (1. Sa´ ˇ muelova 1:12, 13) Povzbuzuje nas, abychom se modlili pri ˚ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ´ nejruznejsıch prılezitostech, naprıklad na zacatku a na konˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ci dne, pred jıdlem nebo kdyz se potykame s problemy. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 55:22; Matouse 15:36. ˇ ´ ı? ´ 3. Procˇ se kresan e´ schazej ´ svuj ˚ vztah k Bohu nenı´ jednoduche,´ protoze ˇ ziˇ Rozvıjet ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jeme mezi lidmi, kterı v nej neverı a jeho slibu o pokojnych ´ ach ´ na zemi se vysmıvaj ´ ı.´ (2. Timoteovi 3:1, 4; podmınk 24 ˇ ˇ ´ 2. Petra 3:3, 13) Potrebujeme tedy cerpat povzbuzenı ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ze spolecnosti ostatnıch kresanu a oni zase potrebujı´ nas. ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Hebrejcum 10:24, 25. ´ ˇ Pokud se budete prˇ atelit s lidmi, kterˇ ı´ Boha milujı,´ pri´ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ blızı vas to k nemu. Shromazdenı svedku Jehovovych jsou ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ prılezitostı, kdy muzete byt posıleni vırou druhych. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Rımanum 1:11, 12. ´ ´ pomu˚ ze ˇ vytvorit ˇ si 4. Co dalsˇ ıho vam ´ ´ blızky vztah k Bohu? ˇ ı´ zit ˇ se k Bohu mu˚ zete ˇ ´ ze ˇ budete rozjımat ´ Pribl take´ tım, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ o myslenkach, ktere jste se dozvedeli z jeho Slova. Premy´ s´ ´ ı,´ radach ´ a slibech. Rozjım ´ an ´ ı´ lejte naprˇ ıklad o jeho jednan ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ spojene s modlitbou prohloubı vase ocenenı pro Bozı lasku ˇ ˇ si Jozua 1:8; Zalm a moudrost. D Preˇ ctˇ ete 1:1–3. ´ y´ vztah k Bohu mu˚ zete ˇ Blızk mıt´ pouze tehdy, kdyzˇ v nejˇ ´ ´ ´ ´ je vsak ˇ neˇ budete mıt vıru a budete se na nejˇ spolehat. Vıra ´ pecovat. ˇ ´ ji neustale ´ posilovat tım, ´ co, o co musıte Musıte ˇze si pripom ˇ ´ınate, ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ na jakych dukazech je vase vıra zalozena. ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Matouse 4:4; Hebrejcum 11:1, 6. ´ prˇ atelstv ´ ˇ ´ 5. Co dıky ı´ s Bohem mu˚ zete zıskat? ´ Doka´ ze ˇ je ochranit ´ O ty, kdo ho milujı,´ se Jehova stara. ˇ cˇ ımkoli, ´ ´ a nadeji ˇ na veˇ cn ˇ y´ pred co by ohrozilo jejich vıru ˇ ˇzivot. (Zalm ´ ˇ ´ ´ 91:1, 2, 7–10) Varuje nas pred jednanım, ˇ ˇ ´ pripravovat ˇ ktere´ by mohlo skodit nasemu zdravı´ nebo nas ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ o stestı. Jehova nas vede po te nejlepsı zivotnı ceste.ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Zalm 73:27, 28; Jakuba 4:4, 8. ´ informacı´ najdete v 17. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 25 13 Jaka´ je budoucnost ´ zenstv ˇ ´ nabo ı? ˇ ´ ˇ ´ ´ 1. Jsou vsechna nabozenstvı dobra? ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ V kazdem nabozenstvı se najdou lide, kterı se uprımne ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ snazı lıbit Bohu. On o takovych lidech vı a zalezı mu ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ na nich. Smutne vsak je, ze ve jmenu nabozenstvı se casto ´ ´ ˚ ˇ ´ pacha zlo. (2. Korinanum 4:3, 4; 11:13–15) Ze sdelovacıch ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ prostredku se dozvıdame, ze nektere cırkve jsou dokonce ´ ˇ´ ´ ´ zapleteny do terorismu, valek, genocidy nebo do zneuzıvanı ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ detı. Uprımne verıcı takove zpravy urcite zarmucujı. ˇ ˇ ˇ ˇ D Prectete si Matouse 24:3–5, 11, 12. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Zatımco prave nabozenstvı svymi ciny Boha oslavuje, faˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ lesne nabozenstvı ho urazı tım, ze zastava nauky, ktere jsou ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ casto v rozporu s Biblı. Patrı k tomu naprıklad lzi o Bohu ´ ˇ ˇ ˇ ´ a o stavu mrtvych. Jehova si vsak preje, aby o nem lide poˇ ˇ ˇ znali pravdu. D Prectete si Ezekiela 18:4; 1. Timoteovi 2:3–5. ˇ ym ´ nabo ´ zenstv ˇ ´ 2. Co se stane s falesn ım? ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Zadne nabozenstvı, ktere tvrdı, ze miluje Boha, ale ve ˇ ˚ ˇ ˚ skutecnosti miluje Satanuv svet, Buh neschvaluje. (Jakub ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ 4:4) Vsechna falesna nabozenstvı jsou v Bozım Slove oznaˇ ´ ´ ´ ´ cena jako „Velky Babylon“. Toto jmeno je odvozeno od naˇ ´ ˇ ˇ ´ zvu starovekeho mesta, odkud se po potope v Noemovych ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ dnech zacalo falesne nabozenstvı sırit. S nabozenstvım, ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ktere lidi podvadı a utlacuje, Buh uz brzy razne skoncuje. ˇ ˇ ˇ ´ D Prectete si Zjevenı 17:1, 2, 5, 16, 17; 18:8. ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Na uprımne jednotlivce v techto cırkvıch vsak Jehova ne´ ´ ˇ ˇ ˇ zapomına. Umoznuje jim poznat pravdu z Bible a pripojit ˇ si Michea´ seˇ 4:2, 5. se k jeho lidu. D Preˇ ctˇ ete ˇ uprˇ ımn ´ ˇ 3. Jake´ rozhodnutı´ by meli ı´ lide´ udelat? ˇ to, co je Na lidech, kterˇ ı´ touzˇ ı´ poznat pravdu a delat ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ı,´ aby falesn ˇ e´ spravne, Jehovovi zalezı. Nalehave je tedy vybız 26 ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ nabozenstvı opustili. Ti, kdo Boha milujı a chtejı se mu lı´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ bit, jsou ochotnı udelat ve svem zivote urcite zmeny. ˇ ˇ ˇ ´ D Prectete si Zjevenı 18:4. ˇ rˇ ı´ lide´ v prvnım ´ stoletı´ vyslechli od apoKdyzˇ si nekte ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ stolu dobrou zpravu, prijali ji s nadsenım. Dıky vyucovanı ´ ˇ ˇ ˇ´ od Jehovy zıskali nadeji do budoucnosti a naucili se zıt tak, ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ aby byli sastnejsı a aby jejich zivot mel skutecny smysl. ´ vynikajıc ´ ım ´ prˇ ıkladem, ´ ˇ na dobrou Jsou pro nas protoze ´ zareagovali tım, ´ ze ˇ uctıv ´ an ´ ı´ Jehovy dali ve svem ´ ˇ zpravu zivoˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ te na prvnı mısto. D Prectete si 1. Tesalonicanum 1:8, 9; 2:13. ˇ eho, ´ ˇ e´ nabo ´ zenstv ˇ Kazd kdo opustı´ falesn ı,´ zve Jehova ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ do sve rodiny. Tım, ze toto laskyplne pozvanı´ prijmete, ´ ´ ate ´ milujıc ´ ı´ rodinu pravych ´ Bose stanete jeho prˇ ateli, zısk ˇzıch ´ sluzebn ˇ ´ıku˚ a budete mıt´ nadeji ˇ na veˇ cn ˇ y´ zivot. ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Marka 10:29, 30; 2. Korinanum 6:17, 18. ˇ ı´ falesn ˇ eho ´ ´ zenstv ˇ 4. Procˇ je znicen nabo ı´ ´ dobrou zpravou? ´ ı´ se soud nad falesn ˇ ym ´ nabo ´ zenstv ˇ ´ je dobrou Blı´ zˇ ıc ım ´ ˇ celemu ´ ˇ prinese ˇ ´ ´ zpravou proto, ze svetu ulevu od utlaku. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Zadne falesne nabozenstvı uz nikdy nebude klamat ani ˇ ˇ ´ rozdelovat lidstvo. Vsichni lide´ pak budou jednotneˇ uctıvat ´ ˇ ˇ ˇ ´ praveho Boha. D Prectete si Zjevenı 18:20, 21; 21:3, 4. ´ zenstv ˇ Prave´ nabo ı´ lidi sjednocuje ´ informacı´ najdete v 15. a 16. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 27 14 ˚ organizuje svuj ˚ lid? Procˇ Buh ˇ ˚ ˇ ´ 1. Proc Buh zorganizoval staroveky Izrael? ˇ Buh ˚ narod, ´ Z potomku˚ patriarchy Abrahama vytvoril ´ ´ ´ ˚ kter y nazval Izrael. Dal tomuto narodu soubor zakonu ˇ ˇˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ a poveril jej, aby strezil prave uctıvanı a Bozı vyroky. (Zalm ˇ ´ ˇ ´ 147:19, 20) Prospech z toho mohly mıt vsechny narody. ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ D Prectete si 1. Mojzısovu 22:18. ˚ si Izraelity vybral za sve´ svedky. ˇ ´ Buh Historie tohoto na´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ roda byla dokladem toho, jaky uzitek lidem prinası poslus´ zakon ´ ˚ (5. Mojzˇ ı´ sova ˇ ´ nost Bozˇ ıch u. 4:6) Okolnı´ narody tak ´ ´ ˇ ˇ ˇ mohly praveho Boha lepe poznat. D Prectete si Izaja´ seˇ 43:10, 12. ´ pravı´ kresan ˇ ´ 2. Procˇ jsou zorganizovani e? ˇ ´ nˇ a Jehova za svuj ˚ lid zacal ˇ Izrael casem ztratil Bozˇ ı´ prˇ ıze ˇ ˇ povazovat kresansk y´ sbor. (Matousˇ 21:43; 23:37, 38) ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ Namısto Izraelitu tedy jako Jehovovi svedkove slouzı pravı ˇ ´ ˇ si Skutky 15:14, 17. kresane. D Preˇ ctˇ ete ´ ´ zorganizoval, aby ve vsech ˇ ´ Jezˇ ı´ sˇ sve´ nasledovn ıky na´ ˇ ˇ ´ ˇ rodech kazali a cinili ucednıky. (Matous 10:7, 11; 24:14; ´ eru ˇ soucasn ˇ ´ ´ ˇ ı,´ toto 28:19, 20) Dnes, v zav eho systemu vec ´usilı´ vrcholı.´ Jehova poprve´ v dejin ˇ ach ´ sjednotil v pravem ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ uctıvanı miliony lidı ze vsech narodu. (Zjevenı 7:9, 10) ´ ´ Jsou zorganizovani, aby se mohli navzajem povzbuzovat ˇ ıch ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ en a pomahat si. Biblicke vyucovanı na jejich shroma´ zd ´ a´ po celem ´ svet ˇ eˇ podle stejneho ´ probıh programu. ˇ ˇ ˇ ˚ D Prectete si Hebrejcum 10:24, 25. ˇ ˇ ˇ u˚ Jehovovych? ´ 3. Jak zacaly novodobe´ dejiny svedk ´ ych ´ letech 19. stoletı´ zacala ˇ V sedmdesat mala´ skupina ˚ ´ badatelu Bible znovu objevovat davno zapomenute´ biblic28 ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ke pravdy. Tito lide si uvedomili, ze Jezıs sve nasledovnıky ´ ´ ´ ˇ ˇ´ zorganizoval proto, aby kazali. V mezinarodnım merıtˇ ´ ˇ´ ´ ku tedy zacali oznamovat dobrou zpravu o Bozım kralov´ ˇ ´ ˇ ´ stvı. Roku 1931 prijali jmeno svedkove Jehovovi. ˇ ˇ ˇ D Prectete si Skutky 1:8; 2:1, 4; 5:42. ˇ ´ 4. Jak jsou svedkov e´ Jehovovi zorganizovani? ´ stoletı´ meli ˇ kresan ˇ ´ uzitek ˇ V prvnım e´ v mnoha zemıch ˇ ´ ´ ˇ ˇ z cinnosti vedoucıho sboru. Ten uznaval, ze vsechny sbo´ ˇ ˇ ry jsou podrˇ ızeny Jezˇ ı´ sovi. (Skutky 16:4, 5) Z cinnosti ve´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ doucıho sboru, kter y je tvoren zkusenymi kresanskymi ´ ˇ ˇ starsˇ ımi, majı´ svedkov e´ Jehovovi uzitek i dnes. Vedoucı´ sbor ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ dohlızı na odbocky svedku Jehovovych, ktere´ majı´ na staˇ rost preklad, tisk a distribuci publikacı´ ke studiu Bible ve ´ ˇ ´ vıce nez 600 jazycıch. Poskytuje tak biblicke´ povzbuzenı´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ a vedenı pro vıce nez 100 000 sboru. V kazdem z techto ˚ ˇ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ sboru slouzı zpusobilı muzi jako starsı neboli duchovnı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ pastyri, kterı se o „Bozı stado“ s laskou starajı. ˇ ˇ ˇ D Prectete si 1. Petra 5:2, 3. ˇ ´ k tomu, aby ka´ Svedkov e´ Jehovovi jsou zorganizovani ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ zali dobrou zpravu a pomahali lidem stat se Jezısovymi ˇ ´ Stejneˇ jako apostolov ˇ ˇ ˚ od doucedn ıky. e,´ i oni ka´ zou dum ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mu. (Skutky 20:20) Lidem, kterı uprımne touzı poznat bib´ ı´ studium Bible. Svedkov ˇ lickou pravdu, nabız e´ Jehovovi ˇ nejsou jen organizace — tvorˇ ı´ symbolickou rodinu, vsak ´ ıho ´ Otce a jezˇ se sklad ´ a´ z bratru˚ a sester, jezˇ ma´ milujıc ´ ´ ´ ˇ ˚ kterˇ ı´ se jeden o druheho zajımajı. (2. Tesalonicanum 1:3) ˚ ´ ˇ Jehovuv lid je zorganizovan proto, aby delal Bohu radost ´ ´ ´ tomu tvorˇ ı´ tu nejsastˇ a pomahal druhym, a dıky ˇ ˇ si Zalm 33:12; nejˇ sˇ ı´ rodinu na zemi. D Preˇ ctˇ ete Skutky 20:35. ´ informacı´ najdete v 19. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 15 ˇ Boha Procˇ byste meli ´ ´ poznavat dal? ˇ ´ ˇ 1. Proc stojı za to ve studiu Bible pokracovat? ´ brozu ˇ re ˇ dozved ˇ eli ˇ o zakladn ´ ´ bibTo, co jste se v teto ıch ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ lickych naukach, nepochybne posılilo vas vztah k Jehovovi. ˇ treba ˇ ´ rozvıjet ´ studiem Bozˇ ıho ´ Tento vztah je vsak neustale ˇ ´ Slova. (1. Petra 2:2) Na tom, zda to budete delat, zavisı´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ si Jana 17:3; Judu 21. vase nadeje na vecny zivot. D Preˇ ctˇ ete ˇ´ ´ ´ ´ ´ Cım vıc budete Boha poznavat, tım vıc se bude prohluˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ bovat vase vıra. Ta vam pomuze jednat tak, aby z toho mel ˚ ´ ´ ´ ´ ´ radost. (Hebrejcum 11:1, 6) Vıra vas take podnıtı, abyste ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ litovali svych drıvejsıch spatnych skutku a udelali ve svem ziˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vote potrebne zmeny. D Prectete si Skutky 3:19. ˇ ´ ı´ Boha pred ˇ avat ´ ´ 2. Jak mu˚ zete poznan druhym? ˇ y´ je rad, ´ kdyzˇ mu˚ ze ˇ druhym ´ rˇ ıct ´ nejakou ˇ Asi kazd dobrou ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ zpravu. Je tedy prirozene, ze o tom, co se z Bible dozvıdate, ´ lidmi. V prub ˚ ehu ˇ budete chtıt´ mluvit s ostatnımi studia ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ se naucıte, jak muzete pomocı Bible vysvetlit to, cemu veˇ´ ˇ ´ D Preˇ ctˇ ete ˇ ˚ si Rımanum 10:13–15. rıte. ˇ ´ ˇ ´ ´ Mozna se podobne jako mnozı jinı rozhodnete mluvit ´ prˇ ateli ´ ´ ´ o Bibli nejprve se svymi nebo prˇ ıbuzn ymi. Bute ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ pri tom taktnı. Spıs nez abyste jim rıkali, ze jejich nazory ˇ ´ ˇ´ jsou spatne, mluvte s nimi o Bozıch slibech. Pamatujte ˇ vıc ´ nezˇ slova casto ˇ ˚ ´ ı.´ take´ na to, ze zapusob ı´ laskave´ jednan ˇ ˇ ˇ D Prectete si 2. Timoteovi 2:24, 25. ˇ ´ 3. Jaky´ vztah k Bohu mu˚ zete mıt? ´ Slova vam ´ pomu˚ ze ˇ k duchovnımu ´ ˚ Studium Bozˇ ıho rusˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ tu. Casem se mozna rozhodnete, ze se Jehovovi zasvetıte ˇ S Jehovou mu˚ zete ´ ˇ ´ navazat jedinecny vztah ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ v modlitbe. Tak s nım navazete jedinecny vztah a stanete se ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ 6:18. soucastı jeho rodiny. D Prectete si 2. Korinanum ´ pomu˚ ze ˇ delat ˇ 4. Co vam pokroky? ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ Dulezite je, abyste dal poznavali Bozı Slovo. (Hebrejcum ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ 5:13, 14) Pozadejte nekoho ze svedku Jehovovych, aby s va´ ˇ ´ ´ mi Bibli pomocı knihy Co Bible doopravdy rıka? ˇ ´ studoval ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ Cım vıc se toho z Bozıho Slova naucıte, tım spokojenejsı ˇ ˇ si Zalm 1:1–3; 73:27, 28. budete. D Preˇ ctˇ ete ˚ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ Puvodcem dobre zpravy je sastny Buh Jehova. Svuj vztah ˇ ˚ ˇ ´ ˇ k nemu muzete posilovat tım, ze budete v kontaktu s jeho ˚ ´ lidem. (Hebrejcum 10:24, 25) Pokud i nadale budete jedˇ ´ ´ ˇ nat tak, abyste Bohu delali radost, date tım najevo, ze touˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ zıte zıskat skutecny zivot — vecny zivot v pozemskem raji. ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ Vytvaret si k Jehovovi blızky vztah je to nejlepsı, co muzete ˇ ˇ si 1. Timoteovi 1:11; 6:19. delat. D Preˇ ctˇ ete ´ informacı´ najdete v 18. kapitole knihy Vıce ´ a? ´ Co Bible doopravdy rˇ ık 31 CO BIBLE doopravdy ˇ ´ ´ RIKA? Tato kniha je k dispozici ´ ˚ ve stovkach jazyku, ˇ ˇ ´ ˇ a to v tistene podobe ´ nebo na internetove adrese www.jw.org ´ KTER A ´ OTAZKA ´ BY VAS ´ ZAJIMALA? 4 8 12 ˇ´ˇ Kdo je Jezıs Kristus? ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Proc Buh pripoustı ´ zlo a utrpenı? ˚ ˇ Jak si muzete k Bohu ˇ ´ ´ vytvorit blızky vztah? www.jw.org/cs 1 5 9 13 Co je tou dobrou ´ zpravou? ´ ˇ´ ´ ˇ Jaky je Bozı zamer ´ se zemı? ´ ˇ Jak mıt sastnou rodinu? ´ Jaka je budoucnost ´ ˇ ´ nabozenstvı? 2 6 10 14 ˚ Kdo je Buh? ´ ˇ Jaka je nadeje ´ pro mrtve? ´ Jak poznat prave ´ ˇ ´ nabozenstvı? 3 7 ´ ´ ´ Pochazı dobra ´ zprava opravdu od Boha? ˇ´ Co je Bozı ´ ´ kralovstvı? 11 ˇ ´ Proc jsou biblicke ´ ˇ ˇ ´ zasady uzitecne? ˇ ˚ Proc Buh organizuje ˚ svuj lid? fg-B
Podobné dokumenty
Dobra zprava pro vsechny
a ˇ se?
hovou sami. Jestlize si na modlitby vyhrazujeˇ
´ ˇ
ˇ
me dostatek casu, nas vztah k nemu se bude
ˇ
prohlubovat. (Jak. 4:7, 8) A to je neco velmi
ZEM ˇ REL V ´ AM N ˇ EKDO BL ´ IZK ´ Y?
splnı. Po vzkrısenı bude mıt zase tolik sil, jako melˇ
´ ı,´ a uzˇ mu nikdy neubydou. (Job 33:24, 25)
v mlad
ˇ
´ miˇ ı´ vsichni,
To same´ brzy zazij
kdo si va´ zˇ ı´ Bozˇ ıho
spokojenosti v nevlastn ´ ı rodin ˇ e
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina,6 7 rwandstina, rectina, samojstina, sin´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
halstina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, s...
take vede k vıre v Jezıse Krista –
ˇ
sı rozvodovost v Evrope (predpoklada se, ze 4 manˇ
