3_část_strany_3_9

HÁDEJ, HÁDEJ, HÁDAČI
Venku je to jako hora a v chalupě jako voda. (HÍNS)
Z borovic kape jako slzy. Nezkoušej dát ji
na šaty. Člověka trápívá a mrzí,když se
mu lepí na paty. (ALŮMS)
Dlouhá je a trvá krátkou chvíli,
široká je víc než jednu míli,
vysoká je, má sedmery schody,
přec se vejde do kapičky vody.
(AHUD)
Umí stříhat ušima a má tvrdou
palici. Jeho jméno slušívá
nejzadnější lavici. (LESO)
Každé ráno vesele tahá
spáče z postele. Za tu
službu nevděčníci hned ho
klepnou po palici.
(KÍDUB)
Skáče líp než malá blecha, polapit se
nechce nechat, přeskočí i starou kašnu, na
bříšku má tajnou brašnu. (NAKOLK)
Ve dne dřímá ve věži, v noci koulí očima.
Když se slunce naježí, půlnoc pro ni začíná.
(AVOS)
I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká.
Maminku má roháčku a tatínka býka.
(OKTÁLET)
Nemá ruce, nemá nohy a přece dveře
otevírá. (RTÍV)
PŘESMYČKY NA VŠECHNO, CO JE SPOJENÉ S LÉTEM
Dlouho po utěšování přestal brečet.
S maminkou jsme koupali štěňata.
Milé to malé pičátko, které si hraje s banánem.
Kapr šíleně plaval v rybníce, když zjistil, že na břehu sedí rybář.
Sníh ryby ještě nikdy nezažili.
Bratr splétá borové větve do sebe a doufá, že mu z toho vznikne košík.
Katastr o mysliveckých revírech nerozhodl.
Bratře, šněrovací tkaničky jsi zapomněl koupit.
Tudy poplav, Kypr vynecháme, na dovolenou tam pojedeme příště.
Spor takovýmto způsobem nevyřešíš.
Mámo, řekni mi, jestli se ti to líbí.
Musím jít na nukleární medicínu.
(A. Vošická, 6.tř)
Ámosek
-3-
červen 2013
LITERÁRNÍ POKUSY
Léto v lese
Bylo léto a veverky už nebavilo pořád schovávat oříšky. Nudilo je
to. Jednou večer svolali schůzi a začali se domlouvat, jak se
zabaví. Po chvíli vykřikl pan Dub, starosta lesa,: ,,Zahrajeme
si kopanou s oříšky.“ Další den si našli krásnou mýtinu, na
kterou nakreslili hřiště a začali hrát.“ Po deseti minutách
všichni zakřičeli:,,Gól.“ A v tu chvíli zakřičel jeden hráč:
,,Ten neplatí.“ Všichni se začali hádat. Okolo zrovna šla
skupina selátek a nabídla se, že budou rozhodčí. Soudili,
ale špatně a veverky je vyhodily z hřiště i s dresy rozhodčích a řekly jim, ať už se nikdy
nevracejí. Od té doby jsou všechna selátka pruhovaná.
(D.Lhotský, 6.tř.)
Jak vzniklo souhvězdí velký vůz
Na jedné malé planetce žili malí zelení vesmírní mužíci,
kteří měli všichni stejnou matku. Jejich nepřítelem byli
červení mužíci z ohnivé planety. Často jim na jejich
planetu shazovali ohnivé koule, a to proto, že, zelení
mužíci vlastnili jeden ze čtyř dílů skládanky na truhle,
kde byl ukryt diamant moci. Jednu noc se domluvili s
vodní planetou, že na ohnivou planetu zaútočí a celou
jí uhasí. A to také udělali. Ohniví mužíci se jim chtěli
pomstít. Jednu noc se vloupali na zelenou planetku a
ukradli matku. Utekli daleko do vesmíru na svých
motorkách z hvězd. Zelení mužíčci si z hvězd vyrobili
i vůz a snaží se je dohonit dodnes.
(D.Lhotský, 6.tř.)
Dům plný mravenců
Jednoho dne jsem se vrátil domů ze školy a zjistil, že mám pokoj plný
mravenců. Nikdo doma nebyl, a tak jsem se o to postaral, jako by
se postaral tatínek. Všechny věci jsem vynesl před dům a zavolal
deratizéra. Deratizér se nejdřív divil, kde se ti mravenci vzali, a
pak zjistil, že je sem natáhla 3 roky stará plesnivá svačina, kterou
jsem hodil do hraček. Mravenci byli jako zbláznění do svačiny, a
Tak, když jí deratizér ve svém obleku vynesl ven, hodil jsem ji do
sousedova domu jako pomstu za to, že mi přejel mé kolo, které
jsem měl teprve 30 let. Soused si mravence ochočil a otevřel si
mravenčí cirkus, kde představuje své cvičené mravence.
(D.Koucký, 6.tř.)
Ámosek
-4-
červen 2013
Létající kolo
Moje kolo bylo nudné, nebarevné a rozbité. Po čase mi
rodiče koupili nové a mě napadlo, že bych mu mohl
přidělat křídla. Nejdřív jsem potřeboval materiál a ten
jsme sehnal v obchodě Materiály všeho druhu.
Konstrukci jsem udělal z bambusu, který nám
rostl za domem. Když byla křídla hotová, tak
jsem je přidělal ke kolu a rozjel sem se. Kolo
se jen trochu nadzvihlo a zase spadlo. Zjistil jsem, že je bambus moc těžký, a tak jsem ho
vyměnil za dřevo. To ale bylo sice lehčí, ale pořád dost těžké. Přestal jsem se snažit a rozhodl
se počkat, až ho vynalezne někdo jiný a to je ten, kdo je GÉNIUS.
(M.Hrabánková, D.Koucký, 6.tř.)
Léto v budoucnosti
Je rok 3549 a je léto. Děti mají prázdniny, ale dospělí také nechodí do práce, protože si koupili
roboty náhradníky. Já se nudím, protože si nemám s kým hrát. Všechny děti si koupily
kamarády náhradníky. My nemáme moc peněz, a tak si nemůžu koupit náhradníka. Šel jsem
na naši půdu a tam jsem uviděl zvláštní věc, která byla v krabici s nápisem “Houpačka”. Řekl
jsem si, že to je asi hloupost, ale když jsem se koukl na návod uviděl jsem, že to bude docela
zábava. Podle návodu jsem si ji postavil na šňůře na prádlo a začal se houpat. Bavilo mě to a
pomyslel jsem si, jaké to bylo v minulosti, kde si všechny děti tuto houpačku mohli postavit a
společně se houpat. “KŘÁP” a už jsem ležel na zemi. Houpačka za ta staletí trochu
ztrouchnivěla a už nebyla tak pevná. Další už jsme neměli, a tak jsem se zase začal nudit.
(M.Hrabánková, D.Koucký , 6.tř.)
Obří meteorit
Píše se rok 5034 a vesmírné satelity hlásí,
že se k zemi blíží obří meteorit. Meteorit
vylétl z černé díry, která je od nás vzdálená
5000 světelných let. Vědci v NASA nevěděli,
co dělat. Měli dvě možnosti. Buď přesunout
část lidstva na Mars, Měsíc, Saturn, Merkur
a novou planetu Klink. Problém by, ale v
tom, že se tam celé lidstvo nevejde, a tak
vybrali možnost dvě, a to, že vypálí na
meteorit všechny rakety, co mají, a pokusí se ho zničit. Tři, dva, jedna, nula, start a rakety už
letěly proti meteoritu. Sice do něj narazily, ale jemu to nic neudělalo, a tak mířil stále k Zemi.
40000 kilometrů nad Zemí se meteorit najednou rozplynul. Nikdo nevěděl, co se stalo, a až po
chvíli viděli, že meteorit rozbila vesmírná loď, která se vracela ze své vesmírné mise a byla
vybavena nejlepší technikou, co kdy lidstvo vynalezlo.
(D.Koucký)
Ámosek
-5-
červen 2013
ROZHOVOR S MARTINEM HARICHEM
,
Ámosek
-6-
červen 2013
CIZOJAZYČNÉ OKÉNKO
Červen. Pro všechny školáky poslední měsíc školního roku. Poslední písemky, zkoušení. Měsíc
školních výletů, sportovních olympiád, úklidu ve třídách. A pak už hurá na prázdniny! Těšíme se na ně
všichni. Bude to čas odpočinku a poznávání. I když na internetu najdeme velké množství informací,
není nad vlastní prožitky. Při cestování objevujeme krásná místa, poznáváme jiné prostředí,
seznamujeme se s novými lidmi a jejich tradicemi. Jak jsme v té chvíli rádi, že se učíme cizím jazykům a
že angličtina dnes plní funkci mezinárodního dorozumívacího jazyka.
V průběhu července a srpna se po celém světě slaví velké množství svátků a probíhají mnohé slavnosti.
Ámosek vám některé z nich chce připomenout.
Pro naše jižní sousedy, Rakousko, je nejvýznamnější událostí v létě salzburský hudební festival
Salzburger Festspiele. Je považován za nejvýznamnější operní a divadelní festival v Evropě. Na
mnoha otevřených scénách ve městě jsou v průběhu července a srpna uváděna divadelní představení.
První ročník se uskutečnil v roce 1920. Zakladatelé chtěli uctít památku W. A. Mozarta v jeho rodném
městě. Kdo dává přednost sportu, jistě nezapomene sledovat slavný tenisový turnaj ve
Wimbledonu. Tento nejstarší tenisový turnaj na světě se hraje od roku 1877.
Je to jediný ze čtyř velkých turnajů hraný na trávě. Pro Wimbledon je typické bílé
oblečení hráčů a podávání jahod se šlehačkou. Věřili byste, že se každý rok sní
30 000 kg jahod?Francouzi slaví 14.července svůj státní svátek. V roce 1789
došlo v Paříži k dobytí pevnosti sloužící jako vězení, Bastily. Tato událost se stala počátkem známé
Velké francouzské revoluce. Svátek se slaví ve všech větších městech Francie. Oslavy v Paříži
doprovází celodenní program, který zahrnuje vojenskou přehlídku a přehlídku letadel, které na obloze
vytváří barvy francouzské vlajky. Odpoledne se pak koná koncert u Eiffelovky. Den je zakončen
půlhodinovým ohňostrojem s hudbou. Na severu Španělska ve městě Pamplona se od 6. do 14. července
koná slavný běh býků ulicemi. Tento svátek, španělsky Los Sanfermines, získal celosvětovou
proslulost poté, co jej popsal Ernest Hemingway ve svém románu Fiesta z
roku 1926. Každý den je v 8 hodin vypuštěno z ohrady šest býků, kteří se
ženou úzkými, dlážděnými ulicemi starého města. Doprovází je mnoho
dobrovolníků z řad přihlížejících. I u našich západních sousedů je na co se dívat.
V Kaltenbergu blízko Mnichova se v průběhu tří červencových týdnů koná největší rytířský turnaj na
světě, tzv. Kaltenberské rytířské hry. 1200 aktérů tu vytváří neopakovatelnou atmosféru
středověkého trhu. Můžeme obdivovat stará řemesla, ochutnat dobové pokrmy a nápoje, zaposlouchat
se do zpěvu muzikantů a minesengrů nebo zažít život rytířů. Ti ve velké aréně předvádějí odvážné
souboje, jaké se odehrávaly ve 14. století. Polské městečko Wolin leží na pobřeží Baltského moře. V
raném středověku bylo důležitým přístavem. V červenci se tu každoročně koná Vikingský festival. Ze
Skandinávie sem připlouvají vikingské čluny a svádějí mezi sebou bitvy. Těm přihlížejí lidé oblečení v
dobových kostýmech. Všichni si tak připomínají význam, který toto místo v
dávných dobách mělo. V chorvatské Dalmácii blízko Splitu můžeme navštívit město
Sinj. První neděli v srpnu tu probíhá lidová veselice Sinjska alka. Lidé si připomínají
vítězství nad Turky, kteří městu vládli v létech 1513-1699. Historickou událost
lidé oslavují rytířským kláním, kdy jezdci zápolí o štít, znak vítězství .
Svátků a lidových slavností je v létě velké množství. Jejich atmosféra je
nezapomenutelná. Tak co říkáte, nestálo by za to některé poznat na vlastní kůži?
(paní učitelka Skolková , L. Zajíčková, P. Vlková)
Ámosek
-7-
červen 2013
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
S Pohodáři po stopách ussurijského tygra
V pondělí 10.6. se pro druhý stupeň a 4. třídu konala přednáška na
téma Po stopách ussurijského tygra, žluté rasy a československých
legionářů. Přednášel nám Martin Dufek z agentury Pohodáři.
Přednáška se konala v restauraci Kozlův dvůr v Košeticích. Ze
začátku nám vyprávěl o tom, jak se setkal s českými a slovenskými
hráči ruského hokejového klubu Amur Chabarovsk. Ukázal nám
jeho rozhovory s českými hráči Martinem Růžičkou, Jakubem
Petružálkem, Petrem Vránou nebo také se známým slovenským
brankářem Jánem Lašákem. Hokejisté ho pozvali, aby se díval na
jejich trénink, a on nám ukázal krátký záznam z tréninku. V Rusku
byla teplota -30 °C. Pan Dufek se chtěl podívat do vesnice Kijevka,
do které v roce 2006 dojeli Češi Petr Goldman a Petr Vavřík. Byla
zima a noc, takže mu tam autobus nezastavil a on přespal na
Nedalekém autobusovém nádraží ve vrátnici. Lidé v Rusku jsou
neuvěřitelně pohostinní. V Rusku slaví Vánoce až 7.1. Je to podle
julianského kalendáře. Pan Dufek se jel také podívat do rezervace,
kde chovají tygry ussurijské. Majitel rezervace mu vyprávěl o tom, jak ho tygr pokousal. Nakonec
jsme se dozvěděli taky něco o Sankt Petěrburgu a o putováni našich legionářů za 1. světové války.
Přednáška trvala asi jeden a půl hodiny a všechny velice bavila. (D. Koucký, D. Lhotský)
Deváťáci v archivu
Dne 11.6. jsme se my, deváťáci, vydali do
pelhřimovského archivu. Nejprve jsem zhlédli
prezentaci o historii písma a poté si sami mohli
vyzkoušet napsat naše jméno písmem, které se
používalo ještě za doby králů. Nakonec jsme si
zasoutěžili o pacovskou pečeť a sladkou odměnu
s pelhřimovskou školou, nad kterou jsme
samozřejmě vyhráli!
(J. Koucká, V. Dvořáková )
Deváťáci v Pelhřimovském deníku
Po přednášce v archivu jsme se přesunuli do redakce
Pelhřimovského deníku. Dozvěděli jsme se, kdo je jakými
úkoly pověřen a co musejí redaktoři udělat pro jeden
výtisk novin. Poté se někteří z nás mohli zapojit do
vytváření jednoho z článků. Nakonec jsme za pečlivé
poslouchání dostali sladkou odměnu.
(V. Dvořáková, K. Vlk, J. Strnad)
Ámosek
-8-
červen 2013
Ámosek, časopis novinářského kroužku ZŠ Košetice
Vydává Základní škola a mateřská škola Košetice, 394 22 Košetice 165, okres Pelhřimov
Telefon: 565 498 183, e-mail: [email protected]
Šéfredaktor: Mgr. Jana Radilová
Redaktoři:
6. třída: Burda Jiří, Lhotský Daniel, Koucký Daniel, Mezerová Pavlína, Petrů Adéla, Hrabánková
Magdaléna,
Vančura Michal , Vošická Alena, Lhota Lukáš
7. třída: Burdová Monika, Vondráčková Jana
9. třída: Maška Martin, Vlk Jakub, Vlková Pavlína
Na tvorbě časopisu se podíleli rovněž žáci 9. třídy o hodinách mediální výchovy.
Grafická úprava časopisu: Vlk Jakub, Burda Jiří
Ámosek
-9-
červen 2013