bon(a)boniéra

bon(a)boniéra
aneb boňácky novinkovník
listopad 2015
5. číslo
ROZHOVOR S BIBIÁNOU TAKÁČOVOU
JAK SE VYDAŘIL CRAZY FILM FEST
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
O CRAZY FILM FESTU
OBSAH
ÚVODNÍK
DĚLAT VĚCI ZE SRDCE A NAPLNO JE COOL
3
4
7
8
10
11
ÚVODNÍK
CO BYLO – CRAZY FILM FEST
OSOBNOST LISTOPADU
ROZHOVOR S BIBIÁNOU TAKÁČOVOU
B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE
CO BUDE & POZVÁNKY
KDO ZA TO MŮŽE ANEB REDakční RADA
Vlasta Dubský
Zdeněk Heřt
Aleš Lang
Martina Müllerová
JAZYKOVĚ TO ČEKNUL
Tomáš Došek
KDYBY COSI
[email protected]
V uplynulém měsíci jsme žili festivalem. Nejen my, v BONĚ, ale
také celé Řevnice se na několik dní proměnili na malé Karlovy
Vary. Promítalo se v Kině Řevnice, paralelně probíhal
doprovoní program na několika místech, sešli se zde lidé
z Prahy i okolí, příznivci a přátelé BONA, o.p.s., lidé známí i
neznámí... O tom, že pořádat festival s tematikou duševního
zdraví není jednoduché, si vyzkoušeli už mnozí před námi.
Filmové festivaly vznikají a zanikají. V čem teda byl ten náš
jedinečný?
V první řadě díky nezvyklému formátu – každý z filmů byl
opatřen komentářem. Šmrnc festivalu dodal také tým lidí –
organizátorů, kteří se setkali ve stejném nadšení, osobním
zanícení pro práci a jeli do toho se srdíčkem. Festival měl štěstí
na vynikající hlavní organizátorku Annu Schlindenbuch, která
dotáhla myšlenku dokonce a dnes můžeme bez ostychu říct,
že zdárného. Všichni společně vytvořili komorní atmosféru, kde
jsme se mohli cítit příjemně a kam bychom se rádi příští rok
vrátili.
Aktuální číslo bon(a)boniéry není jenom o festivalu, ale o tom,
že dělat věci ze srdce a naplno je cool. A platí to nejen
v práci, v časopisu, ale i v tvorbě. Od srdce pro vás také
tvoříme tento mini newsletter. Hezké čtení!
MARTINA MÜLLEROVÁ
2
3
Zajímavosti:
CO BYLO
CRAZY FILM FEST

Festival stál 155 tisíc korun (což je v porovnání s obdobnými
festivaly nízkonákladovka ... a to je k neuvěření.)

Diky grantům, sponzorům, kampani na HITHITu a prodeji
vstupenek a suvenýrů jsme získali 157 tisíc. (Zde je potřeba
opět vyzdvihnout Aničku, která to všechno měla na starost a
může za to, že jsme s festivalem v plusu. Díky ní jsme si rovněž
vyzkoušeli crowdfundingovou kampaň na Hithitu. Splnili jsme
na 108 % a vybrali 54 480 Kč.)

V průběhu příprav bylo potřeba vyřídit nejméně 1391 e-mailů.
TEXT A FOTO: ALEŠ LANG
Vážení přátelé,
Chtěl bych Vám říct pár informací o akci, kterou naše organizace
dělala poprvé ve své historii. Díky Aničce Schlindenbuch, která
s nápadem přišla, jsme pořádali filmový festival. Crazy film festival,
který byl zaměřen na tématiku života s duševním onemocněním,
pořádala BONA, o.p.s. spolu s kinem Řevnice a o.s. Náruč ve dnech
9. až 11. října v Řevnicích (v Řevnicích hlavně proto, že se nabízela
dobrá spolupráce s místním kinem i podpora zastupitelstva obce).
Cílem akce byla osvěta veřejnosti o dané problematice.
V rámci festivalu proběhlo:
9 filmů s hosty, kteří uvedli film a přidali kousek osvěty na téma
související s filmem. Patří jim za to díky a zvlášť MUDr. Michaele
Štochlové, která se vzdala honoráře ve prospěch našich klientů.
3 koncerty (OTK, Výplach, United heads), které byly výborné. Díky
Vám všem za účast!
1 výstava – uspořádali jsme výstavu obrazů Martina Šourka, který byl
také přítomen na vernisáži osobně.
2 divadelní představení v podání divadelního souboru Mezi prkny a
Bohnické divadelní společnosti
2 besedy – besedovalo Studio 27 a Paralelní životy
4
Děkujeme:

Aničko ještě jednou Tobě,

Nadaci Bona za výrazné finanční posunutí k cíli,

Vám všem, kdo jste se na realizaci projektu podíleli nebo
přispěli v rámci HITHITu. (I díky Vám bude BONA, o.p.s. spolu
s Aničkou Schlindenbuch pořádat Crazy film festival i příští
rok.)

zaměstnancům Kina Řevnice, Modrého domečku a hlavně
dobrovolníkům Markétě Ticové (Novákové), Honzovi
Schlindenbuch, Jardovi Pešice.
P.P. (poslední poznámka): Pokud byste se chtěli o podrobnostech z
festivalu dozvědět více, řekněte si o závěrečné zhodnocení festivalu
nebo o další informace na adrese [email protected] nebo
[email protected].
Na další straně naleznete výběr z fotodokumentace tří skvělých
festivalových dnů.
5
Jako doprovodní
program proběhli
v Řevnicích tři
koncerty
hudebních kapel
v prostorách
dřevěného
železničního
magacínu
Sklad 13
OSOBNOST LISTOPADU
V 5. čísle bon(a)boniéry se REDakce
rozhodla udělit ocenění
MARTINOVI ŠOURKOVI
Vernisáž obrazů
Martina Šourka
v magacíně
Sklad 13
Divadelní soubor
Mezi prkny
a Bohnická
divadelní
společnost
za reprezentaci a šíření
dobrého jména BONY, o.p.s.
v rámci své výstavy
na Crazy Film Festu
v říjnu 2015.
Prosíme oceněného,
aby si přišel na BONU vyzvednout ocenění:
bonbón dle vlastního výběru
z luxusní bonboniéry sponzorované
ředitelem Alešem Langem.
7
Jaké jsou první zážitky z klientů a spolupracovníků?
Zatiaľ len dobré. Priznám sa, že som sa bála, či budem vediet komunikovať a celkovo
fungovat, ale zatial to ide. Som tu momentálne len týždeň, takže zatial je to vo fáze
prieskumu a vytvárania vzťahov s klientami a kolegami. Co ma však překvapuje od
kolegov, je veľmi priateľský prístup a určitá osobnostnú vyladenost v rámci týmu. Zatiaľ
ma klienti učia zaúčajú do provozu a postupov a zároveň mi umožňujú ich pomaly
spoznávať.
ROZHOVOR
S BIBÁNOU
TAKÁČOVOU
terapeutka v komunitním centru
JEDNA BEDNA
TEXT: MARTINA MÜLLEROVÁ
Odkud tě vítr zavál do Bony? Co tě motivovalo k přijetí práce asistentky terapeuta?
Skúšala som písať na viacej miest cez prázdniny, keď som skončila školu Bc. Bola som na
pohovore, kde mi velmi sadol p. riaditel aj Lenka po takej ludskej stránke, proste sa mi
pozdávali. Vedela som si velmi dobře predstavit s nimi pracovat. Momentalne
dokoncujem druheho bakalara na psychologii (prvého Bc. Som robila zo sociálnej práce).
Z tohoto hladiska mi bolo luto, ze ma najskor nezobrali. To sa však potom zmenilo, lebo
prva prijata uchadzačka nakonec pracovat nemohla, tak zavolali mne. V tom čase som
mala dohodnuté, že budem svedok na svadbe kamarátky vo Švédsku tak som to prijala
s tým, že možem nastupit až neskor. Povedali mi, že radi si počkaju na správneho člověka
tak to pre mna bolo aj také trošku potvrdenie, že nie som uplne krízová možnost.
Co jsi studovala a nebo doposud dělala?
Svoje studium som zacinala v Košiciach na psychologii ale kedze ma lakala Praha aj
úrovnou studia aj možnostmi a osamostatněním, tak som v druhom ročníku išla do Prahy.
Keďže psychológia nevyšla na 1x, tak som šla na sociálnu prácu. Na druhý krát psychológia
už vyšla. Za tú dobu som získala množstvo praxí, ale nerobila som nikde na úvazok.
Brigady som mala rozne – od osobnej asistencie, zákazníckeho servisu, prodaj zubárskej
techniky, práce v bare … Co sa týka studia a mojho budúceho zamerania rada by som sa
venovat neskor klinickej psychologii a oblasti zameranej na neurovedy, kedže sa vo
volnom čase aj pomocou niektorých skušok v škole snažím doplnovat vzdelanie v biológii.
Biologia aj psychologia sú moje „srdcové vedy“.
8
Už jsi stihla nějaké veselé nebo naopak srdceryvné zážitky z bydlení?
Som rada, že sa mi podarilo zvládnuť jednu situáciu, v ktorej som si nebola úplne istá. Išlo
o situáciu, kedy som sa musela rýchlo rozhodnúť, či povoliť požadované voľno, alebo nie.
Nakoniec som to vyriešila tak, aby obe strany boli spokojné.
Jaké jsou tvé představy do budoucnosti?
ada by som tu ostala dlhší čas zostala pracovať. Medzi moje osobné ciele patrí dokončiť
školu, teda urobiť magistra. Posiliť svoju finančnú samostatnosť s tým, že by som rada
využila svoje koníčky – rada fotím, kreslím – toto všetko by som chcela zúročiť i finančne aj
ked konkrétne predstavy sú mlhavé hlavne vo svetle dobrej konkurencie. Snažím sa
vpodstate otvorit všetkému v čom by si moja mysel aj účty na živobytie našli zalúbenie.
Beriem to tak, že nato aby si člověk nejak vylovil a aplikoval svoje skutočné sny a
predstavy má celý život.
Co ráda děláš ve volném čase?
Snažím sa rozvíjjať v kresbe a maľbe, čo vyžaduje veľkú vytrvalosť, trpezlivosť a otvorenost
mysle pre nové nápady. Fascinujú ma hlavne portréty a modifikované abstraktné krajiny.
Rada chodím do prírody sportovat – kolo, beh, turistika… Medzi moje koníčky by sa dalo
povedat patrí cestovanie po svete – beriem to však ale ako súčasť života. Bola som
v Indonézii, Kavkaz, Rusko, Mongolsko, Balkán. Vacsinou to rieším tak, že zoženiem
nejakého partáka, dohodneme sa na společných predstavách otom čo všetko pojem
„lowcost“ obsahuje a bud sadneme do lietadla alebo stopujeme už od Opatova :)
Máš z osobního života nějaké zkušenosti s psychiatrickým onemocněním a/nebo
závislostí? Nebo se plánuješ zbláznit až tady?
K závislostiam nemám našťastie vzťah – nefajčím iba som to skúšala na strednej a při
výkone istých ludi okolo tzn. krabička za den sa mi to zdal drahý koníček tak som prestala.
Inak niekedy fajčiarom tú ich chvílku zastavenia a vydychovania dymu dost závidim. Velmi
mám rada dobrú kávu bez mlieka a cukru a tiež dobré červené víno ale to sú skor požitky.
Čo sa týka psychického onemocnění, tuto problematiku studuji druhým rokem a je to
oblast, v ktorej by som se rada uplatnila. Mám skúsenosť s příbuzným, ktorý si prešiel
psych. onemocněním. Nejakým sposobom ma to zasiahlo a preto živo viem, že táto sféra
práce je viac doležitá než si v skutočnosti spoločnost dokáže uvědomit ale nezazlievam jej
to.
9
B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE
TEXT: ZDENĚK HEŘT
Vážení a milí čtenáři a čtenářky,
podařilo se mi vzpomenout v nejvyšší čas na
milou povinnost příspěvku do bon(a)boniéry
a i přes příjemný čas trávený na dovolené z
části trávené v Jeseníkách,odkud jsem se
dnes vrátil, usedám k počítači a píši pozdrav z dovolené, i k d y ž z
Prahy.
Raní teploty blíží se nule, Slunce však pluje stále ve stejné radosti po
obloze a Pán času posunul ručičku hodin tam kam patří a udělal by
největší radost panu pekaři bojujícímu za časovou jednotu, kdyby ji
již nepřesouval zpět. Leč zvyk je železná košile, a proto z lecjakých
důvodů mohlo by býti lepší, kdybychom se narodili v době
bronzové, případně dřevěné, kdy ty košile nebyly ještě tak
nerozbitné a nekompromisně nerozbitné.
Je zřejmé, že železná košile život může zachránit, přičemž po většinu
času nesmírně tíží. S jedním zvykem se mi daří vést v tuto chvíli slušný
boj a vítězit a pomohli jste mi k tomu vy, lidé se kterými se v BONĚ
potkávám. Z nezištných důvodů neumím být dostatečně krutý a
odpírat lidem cigarety, pokud si o ně umí slušně říct, ale nedařilo se
mi vymezit a začínal jsem si připadat jako chodící automat na
kusovky. Chvíli jsem vyhrožoval, že budu muset přestat kouřit, abych
ušetřil a hlavně vyřešil problém, až se tak stalo.
A je mi krásně. Povzneseně. Po třech týdnech pekla už na kouření
nemyslím. Netřeba mi ho jest a mám víc energie, času a
sebevědomí. Totiž jsem dokázal se na to vyprdnout.
Asi jsem extrémní případ, protože jsem nekouřil zas tak moc, ale ráno
kašlal opravdu hodně a možná, kdybych šel na test alergií, tak by mi
10
vypadlo, že mám alergii na nikotin, ale to už je jedno. Už vám,
kuřákům ani nezávidím.
Nesmrdím lidem v tramvaji, ani na zastávce a doufám, že mi to
vydrží.
Co mě čeká jest dovolená v Krkonoších. Když bude pěkně bude to
fajn, když bude pršet bude to nevšední. Třeba se dostanu i k básním
svým na něž nemám příliš mnoho času. Trochu fotím a při lezení po
horách se potím.
Z mých nejlepších zdrojů se mi doslechlo, že jediný, kdo napsal
akrostich na daná sova z minulého měsíce je pan Antonín Zeman a
proto vyhrává poděkování za nejlepší báseň na zakázku.
Jako dalšího autora bych chtěl vyzdvihnout paní Blanku T., která
přispěla dvěma básněmi, ze kterých se můžete pokochat i vy básní
Moje báseň.
Do příště pište, básněte anebo komponujte a své příspěvky posílejte
na adresu [email protected].
Děkuji a přeji plodný měsíc listopad!
Zdeněk
Antonín Zeman
Blanka T.
(bez názvu)
Moje báseň
Z něhy pro Tebe
zbyl jen popel,
víra však nedává
mi spát,
nejsem jak po větru
plášť.
Ležím v posteli
A dívám se na televizi.
Potom si sednu do křesla
A piji kafe,
Ať mě to dobře blafe.
Kouřím cigaretu
A připadám si jako v bufetu.
11
CO BUDE & POZVÁNKY
Promítání fotek, Středa 25. 11. 2015 o 17:00 v klubu Na Průhonu.
12
Pozýváme Vás na výstavu umělecké tvorby Lukáše Trnky
s názvem „Lukáš nám vypsal všechny propisky“, kterou si
můžete prohlédnout v galerii komunitního centra JEDNA
BEDNA, Žitná 23, Praha1.
13