téma - BMW Revue

1/2014
www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/
Kč/4,15
/ 4,, 15 EUR
Tak to má být!
BMW M235i Coupé
Na vln zájmu
BMW ady 4 Gran Coupé
Leo
v nejlepší form
Leonardo DiCaprio
41
9 771213 249005
Další krok
k dokonalosti
BMW X3
Sunseeker 68 Sport Yacht
Výkon, prostor, elegance
www.sunseeker.cz
Sunseeker Czech Republic
Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku:
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ
tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové jachty v délkách 12 až 48 metrů.
b
bsa
s
obsah
40
Kaleidoskop
.......................6
Gurmán
Chutě Asie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Novinky
BMW řady 4 Gran Coupé . . . . . . . . . . . . . . . 10
Technika
BMW X3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Aerodynamický tunel BMW . . . . . . . . . . . . . 52
BMW řady 2 Active Tourer . . . . . . . . . . . . . 32
Inovation Day 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Profil
Leonardo DiCaprio. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Motorsport
Alessandro Zanardi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
DTM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
Cestování
Istanbul - Grand Bazaar . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Mobilní služby
BMW ConnectedDrive . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Téma
Budoucnost hudebního průmyslu . . . . . . . . . 36
Emirates Aviation College v Dubaji . . . . . . . 60
Historie
BMW 750iL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Dlouhověkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Zajímavé ostrovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Virtuální realita
Gran Turismo 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Jízda
BMW M235i Coupé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
BMW revue 1/2014 3
!" #$%&'(')'*+,+-./0+1&
" 23')4'''
!"#
kaleidoskop
kaleidoskop
První souhrnná kniha
o BMW Art Cars
Vydavatelství Hatje Cantz vydalo bohatě ilustrovanou
knihu mapující tradici uměleckých automobilů BMW Art
Cars. Tato série speciálních vozů upravených podle návrhu nejlepších umělců dané doby začala v roce 1975.
Tehdy se ředitel BMW Motorsport Jechen Neerpash dohodl se svým přítelem, známým umělcem Alexanderem
Calderem na tom, že navrhne design závodního vozu 3.0
CSL pro vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans. Následovaly práce Franka Stelly, Andy Warhola, Mataza Kayamai,
Jenny Holzerové nebo Jeffa Koonse. Asi nemá smysl vyjmenovávat všechny. Jestli vás historie BMW Art Cars
zajímá více, nechte se inspirovat stejnojmennou 200
stránkovou knihou se 148 ilustracemi.
foto archiv
-red-
BMW Group DesignworksUSA
získala osm cen GOOD DESIGN
Osm produktů, které vznikly v konzultantské a designérské společnosti BMW Group DesignworksUSA, získaly cenu GOOD DESIGN. Oceněny byly produkty z různých oblastí. Například hrací
počítač, nástěnná nabíječka BMW i Wallbox, přípravky pro zubní
péči Hello nebo domácí kino.
foto archiv
6 BMW revue 1/2014
-red-
9 milionů BMW
z Dingolfingu
V únoru oslavila továrna Dingolfing výrobu automobilu s pořadovým
číslem 9 000 000. Výročním vozem se stalo BMW M6 Gran Coupé,
které si přímo z výrobní linky odvezli majitelé Dirk a Heidi Schulzovi
z Hamburku za přítomnosti ředitele továrny Roberta Küssela a továrního pilota BMW Dirka Wernera. To je ostatně příznačné, protože Dingolfing je již tradičním místem výroby velkých Coupé BMW. V roce 1978
zde byla zahájena produkce první generace řady 6, kterou na téměř
deset let vystřídala výroba velkých Coupé řady 8. Od roku 2003 se
sem opět vrátila řada 6, tentokrát její druhá a následně i aktuální, třetí
generace.
foto archiv
-red-
Rekordní rok pro BMW Welt
Unikátní stavba BMW zaznamenala v roce 2013 rekord v návštěvnosti. Z nejrůznějších důvodů, jejichž společným jmenovatelem bylo BMW, budovu
BMW Welt navštívilo 2,93 milionu lidí. To je meziroční nárůst o značných 20
procent. BMW Welt bylo navíc v roce 2013 označeno za nejlepší designovou
lokaci v Německu. BMW Welt je tradičně místem, kde si zákazníci mohou
převzít své nové vozy. V roce 2013 si zde své automobily převzalo více než
21 500 řidičů.
foto archiv
BYCHL YACHT CENTRUM a.s. - Výhradní zastoupení Hydrolift pro Českou a Slovenskou republiku
Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
-red-
www.hydrolift.cz
BMW revue 1/2014 7
kaleidoskop
kaleidoskop
Jarní novinky v nabídce BMW
Stalo se již tradicí, že BMW vždy na podzim
a na jaře zavádí do svého výrobního programu
novinky, případně drobná vylepšení. Kromě zcela nových modelových řad, které na jaře 2014
vstupují na trh, došlo také na rozšíření nabídky
v již stávajících modelech.
Hned při uvedení na trh dostává řada 2 další motory do své nabídky. Jde o vznětové verze 218d
a 225d s dvoulitrovými čtyřválci pod kapotou.
Slabší verze přeplňovaná jedním turbodmychadlem má výkon 105 kW (143 k), zatímco stupňovitě plněná verze 225d poskytuje výkon 160 kW
(218 k). Tím se aktuální nabídka motorů pro řadu
2 Coupé rozšiřuje na celkem pět položek.
Řada 3 Gran Turismo se i na českém trhu již stačila
velmi dobře etablovat. BMW rozšiřuje nabídku dostupných motorů o velmi atraktivní vznětové řadové šestiválce s objemem 3,0 l spojené výhradně
s osmistupňovými samočinnými převodovkami.
Zatímco verze 330d s výkonem 190 kW (258 k)
je k dispozici s pohonem zadních nebo všech kol
xDrive, výkonnější 335d (230 kW/313 k) je spojena výhradně s pohonem všech kol.
Také BMW řady 4 Coupé dostává dvojici nových verzí. Jednou z nich je vznětový čtyřválec
425d s výkonem 160 kW (218 k), druhou potom 430d xDrive s třílitrovým vznětovým šestiválcem o výkonu 190 kW (258 k) a pohonem
všech kol. Pro otevřené provedení je vůbec
poprvé připravena verze s pohonem všech kol –
model 428i xDrive.
Speciální charakter BMW řady 4 Coupé může
od letošního jara dále podtrhnout nabídka individualizačního programu BMW Individual, která
tradičně obsahuje několik speciálních barev karoserie, ale také specifický design dekoračních
prvků a materiálů pro interiér. K dispozici jsou
také nové designy kol. Novinkou je možnost objednat kůží čalouněnou přístrojovou desku, která
je od jara připravena v rámci programu BMW Individual také pro sedany a kombi BMW řady 3.
Jarní novinkou je standardní výbava všech modelů BMW systémem měření tlaku v pneumatikách. K dispozici již bude přesná informace
o tlaku v jednotlivých kolech. BMW tak upouští
od měření pomocí rozdílu otáček kol. Aktualizace
se dotýká také rádia Professional a navigace Business, které se objeví v nabídce pro řadu 1, řady
2 Coupé a řadu 5. Systémy dostanou výkonnější
elektroniku. Navigační systém Business dostane
i větší displej. Součástí těchto úprav je možnost
využívat Služby ConnectedDrive včetně doplňkových funkcí v podobě Informační služby Concierge Services, dopravních informací RTTI nebo
vzdálené obsluhy Remote Services.
Zajímavá změna postihla modely 650i ve verzích Coupé, Gran Coupé i Cabrio – všechny
dostaly továrně montovaný M sportovní výfuk,
který dokáže lépe zvýraznit působivý zvuk osmiválcového motoru při akceleraci i zpomalování.
foto archiv
-red-
BMW a Salewa
Jakmile na trh vstoupí BMW řady 2 Active Tourer, začne také
partnerství mezi BMW a specialistou na zimní vybavení – společností Salewa. Obě společnosti budou vyzývat lidi, aby vyrazili
na výlet do přírody. Současně budou pořádat různé akce související s outdoorovým vybavením a životním stylem. V rámci společného partnerství se obě společnosti budou prezentovat pod
heslem „Jeden život k prožití.“ Jednou z tváří celého projektu
bude i Roger Schägli, profesionální alpinista, který v rámci své
práce ročně najezdí přibližně 35 000 kilometrů.
foto archiv
8 BMW revue 1/2014
-red-
edk^cc‚gjťZcĉ!
které ochrání
S vámi od A do Z
novinky
BMW řady 4 Gran Coupé (F36)
Na vlně zájmu
BMW opět rozšiřuje svou nabídku o další „nízký“ model. Na základě
nového Coupé řady 4 se po kabrioletu představuje třetí karosářská verze –
BMW řady 4 Gran Coupé. Novinka přináší všechno, na co jste u sportovního
modelu zvyklí, a navíc přidává nemalou dávku praktičnosti.
10 BMW revue 1/2014
Druhý pár dveří se do linií Coupé řady 4 podařilo zakomponovat velmi přirozeně
Pohled zepředu výrazné rozdíly mezi Coupé
a Gran Coupé neodhalí. Dravčí oči charakterizované dvojicemi kruhových světlometů, tradiční
ledvinky tvořící masku chladiče, kola v rozích karoserie a dlouhá kapota – to jsou definující prvky,
které změnu nevyžadují. Už boční pohled ale ukazuje odlišnosti, zejména v zadních partiích. Zde
zaujmou dva páry dveří, které vynikají elegantním
řešením v podobě bezrámových oken. Další detaily, které stojí za povšimnutí, jsou například leskle
černý B-sloupek, který svým pojetím dokresluje
opravdu působivou siluetu se svažující se střechou, jež opticky prodlužuje boční partie vozu.
Druhým detailem, který má své pevné místo
v historii BMW, je potom moderní interpretace
tzv. Hofmeisterova zalomení. Jde o tvar zakončení bočního okna v oblasti C-sloupku.
Všechny základní vnější rozměry jsou stejné
jako u výchozího kupé, tedy délka 4638 mm, šířka
1825 mm a rozvor náprav 2810 mm. Změnila se
ale výška. Gran Coupé je o 12 mm vyšší a střecha
je o 112 mm delší a plynule klesá směrem k víku
zavazadlového prostoru. Celkově působí auto naprosto vyváženě.
dobný pocit jako ve vozech třídy GT. Tradičně silnou stránkou BMW je ergonomie ovládacích prvků a 4 Gran Coupé není v tomto ohledu výjimkou.
Už po prvních metrech vás zaujme, jak intuitivně
se přepínají stěrače či blinkry, ale nejvíce oceníte
výborně fungující systém iDrive poslední genera-
ce s dotykovou horní plochou ovladače, kterým
se mění nastavení všech informačních a zábavních systémů.
Do vozu lze také objednat kompletní služby
sdružené pod názvem BMW ConnectedDrive.
Kdo si potrpí na moderní technologické prvky,
Z tohoto pohledu jsou interiéry Coupé a Gran Coupé nerozeznatelné
Interiér 4+1
Jakmile se za vámi zaklapnou elegantní dveře bez rámů, pohltí vás známá kvalita interiéru
BMW. Už vůně koženého čalounění vypovídá
o tom, kolik pozornosti věnoval tým pod vedením
šéfdesignéra Tima Shiha vytvoření hodnotného
vnitřního prostoru. Ten v sobě kombinuje prvky
známé z kupé i sedanu řady 4 a výsledkem je po-
BMW revue 1/2014 11
novinky
BMW řady 4 Gran Coupé (F36)
může si užívat plně barevný Head-Up displej, Driving Assistant, asistent dálkových světel, systém
aktivní ochrany nebo adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go. Samozřejmostí je snadné spojení vašeho telefonu se systémem v autě, podobně jako
podpora stále rostoucího počtu různých aplikací.
Orientaci na řidiče, jež je stále základním poselstvím interiérů BMW, ještě umocňuje skvělá pozice za volantem a výhled přes kapličku přístrojů
s technologií Black Panel. Dvojici dominantních
kruhových ukazatelů (zobrazují rychlost a otáčky
motoru) doplňuje nejen ukazatel paliva, ale také
teploty oleje. Tento zásadní prvek už dlouhou dobu
odlišuje vozy BMW od konkurence – využívat celý
potenciál silných motorů lze totiž až v momentě,
kdy je kapalina pořádně prohřátá a řidič BMW má
tuto informaci neustále v zorném poli.
Exkluzivní materiály, inteligentní využití prostoru – postup známý jako vrstvení – a kvalitní zpracovaní jsou slova, která vás napadnou v prvních
okamžicích za volantem. Interiér přední a zadní
části je propojený v jeden úžasný celek. Vzadu
najdeme dvě samostatná sedadla, která si svou
kvalitou a tvarem v ničem nezadají s těmi předními. Interiér je uspořádán do konfigurace 4+1,
takže v případě potřeby zvládne převézt pět pasažérů. Pro větší pohodlí je ale samozřejmě příjemnější, pokud se na zadní sedadla posadí dva
lidé. Díky zvýšené střeše a dostatečně dimenzovanému prostoru pro nohy nebudou trpět nedostatkem místa, naopak si z této pohodlné pozice
mohou naplno užívat jízdní projev BMW řady 4
Gran Coupé.
12 BMW revue 1/2014
Pětidveřová variabilita
Ačkoliv už u stojícího vozu probouzí dynamické
linie výrazné emoce, u řady 4 Gran Coupé je důležitá i praktická stránka. Základní objem zavazadelníku činí 480 litrů, což je o 35 litrů více, než najdete
v dvoudveřové variantě. I zde je patrná inspirace
z větších modelů Coupé značky BMW – nejde jen
o dynamiku a eleganci, ale i praktické použití vašeho vozu a ohled na jeho všestranné kvality. Zadní
opěradla lze snadno sklopit v poměru 40:20:40,
což zajišťuje vysokou flexibilitu a pohodlné nakládání nejrůznějších předmětů. Víko zavazadelníku
je navíc standardně vybaveno elektrickým otevíráním a zavíráním, což je rychlé, praktické a příjemné. A komu to nestačí, může si přiobjednat funkci
Smart Opener, která umožní víko otevřít pouhým
pohybem nohy pod okrajem zadního nárazníku.
Maximální objem prostoru pro náklad činí 1300 litrů a to je hodnota, jež v pohodě splní všechny vaše
prostorové požadavky a navíc snadným sklopením
opěradel vznikne téměř rovná nákladová plocha.
Zvýšenou praktičnost řady 4 Gran Coupé mají na svědomí hlavně páté výklopné dveře
otevírající, podobně jako u řady 3 Gran Turismo, rozměrný vstup do prostoru pro náklad
Osvědčené motory
U BMW očekáváte, že bude mít silný motor.
Ani nová řada 4 Gran Coupé vás v tomto ohledu
nezklame. Potenciál pod kapotou je očekávaný.
Pokud k novému Gran Coupé přicházíte, něco
o něm napovídá už i přední nárazník s masivními otvory pro přívod vzduchu. Dlouhá, rozlehlá
kapota ukrývá prověřenou techniku: čtyř- a šestiválcové podélně uložené motory.
Pro nové BMW řady Gran Coupé si při uvedení můžete zvolit z pěti výkonných a zároveň
kultivovaných jednotek. Vrcholem je prozatím
model BMW 435i Gran Coupé, přičemž v tom-
to případě kola pohání řadový třílitrový šestiválec s výkonem 225 kW, tedy 306 koní. Zrychlení na stovku zabere pouhých 5,5 s a maximální
rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h.
Ani tento model nespotřebuje zbytečně moc
benzinu: v kombinovaném cyklu pouhých 7,5
až 7,6 l/100 km. Solidní hospodárnosti je dosaženo zejména díky přístupu EfficientDynamics.
Tento koncept obsahuje pokrokové technologie motorů, lehkou konstrukci a propracovanou aerodynamiku. S tím je spojena také
rekuperace kinetické energie, funkce Auto
Start Stop, ukazatel správného řazení a aktivní
řízení příslušenství motoru. K plně ekonomic-
ké jízdě pomůže režim ECO PRO. Modely 420i
Gran Coupé a 428i Gran Coupé jsou poháněny lehkými, ale silnými dvoulitrovými čtyřválci
s výkonem 135 kW (184 k), respektive 180 kW
(245 k). Ani toto rozhodně nejsou pohonné
jednotky, které by nestačily pro dynamické
svezení, ale naopak vynikají kultivovaností,
pružností danou vysokým točivým momentem
a v neposlední řadě i hospodárností. Všechny
benzinové motory využívají technologie BMW
TwinPower Turbo s dvoukomorovými turbodmychadly Twin-Scroll a přímým vstřikováním
paliva High Precision Injection. Motory s hliníkovými bloky nabízejí samozřejmě víc, pro po-
S M sportovním paketem to novému pětidveřovému Coupé náramně sluší
BMW řady 4 Gran Coupé
Verze
Zdvihový objem (cm3)
Výkon, kW (k)/min-1
420i
1997
428i
1997
435i
2979
135 (184)/5000-6250
180 (245)/5000-6500
225 (306)/5800-6400
Točivý moment, N.m/min-1
270/1250-4500
350 (1250-4800
400/1200-5000
Převodovka
6M (8A)
6M (8A)/xDrive 6M (8A)
6M (8A)
Pohotovostní hmotnost, kg
1480 (1505)
1510 (1530)/1580 (1595)
1575 (1585)
Maximální rychlost, km/h
236 (236)
250 (250)/250 (250)
250 (250)
Zrychlení z 0 na 100 km/h, s
7,5 (7,6)
6,1 (6,0)/5,8 (6,0)
5,5 (5,2)
Kombinovaná spotřeba, l/100 km
6,4 (6,1)
6,6 (6,3)/6,8 (6,7)
8,1 (7,5)
418d
1995
420d
1995
105 (143)/4000
320/1750-2500
6M (8A)
1490 (1510)
213 (213)
9,2 (9,1)
4,5 (4,5)
135 (184)/4000
380/1750-2750
6M (8A)/xDrive 6M (8A)
1510 (1525)/1585 (1600)
236 (231)/234 (229)
7,7 (7,5)/7,7 (7,5)
4,7 (4,6)/4,9 (4,8)
BMW revue 1/2014 13
novinky
BMW řady 4 Gran Coupé (F36)
řádek zmiňme třeba variabilní časování Double
Vanos nebo systém Valvetronic, což jsou sací
ventily s proměnným zdvihem.
Vznětové jednotky nového BMW řady 4
Gran Coupé jsou vybaveny technologií BMW
TwinPower Turbo. V tomto případě to znamená
zejména přímé vstřikování Common Rail a turbodmychadlo s variabilní geometrií lopatek. Implementace pokrokových prvků má za cíl nejen
maximálně příjemný projev dvoulitrového čtyřválce, ale také působivý zátah a samozřejmě nízkou spotřebu paliva. Základní model pod označením 418d Gran Coupé přináší výkon 105 kW
(143 k) a slibuje kombinovanou spotřebu mezi
4,5 až 4,7 l/100 km. Verze 420d má vyšší výkon
135 kW (184 k) a dle pneumatik a použité převodovky spotřebuje také pod 5 l/100 km. Když
už jsme zmínili převodovku, základem je pro
všechny verze přesná šestistupňová manuální
převodovka, ale v nabídce nechybí ani prověřená osmistupňová automatická skříň Steptronic, která u sportovní varianty nabídne změnu
rychlostních stupňů pomocí páček na volantu.
V létě 2014 se milovníci výkonných naftových
verzí mohou těšit na představení verzí BMW
435d xDrive Gran Coupé a také BMW 430d
Gran Coupé, přičemž už 430d oslní výkonem
190 kW (258 k) a zejména točivým momentem
560 N.m. Mezi přednosti často volené samočinné převodovky patří rychlé změny převodových
stupňů, ale i skvělý komfort řazení. Díky optimalizované konstrukci prokazatelně nezvyšuje
spotřebu paliva, a to ani v porovnání s manuální
převodovkou. U sportovní varianty této převodovky lze samozřejmě zvolit rozdílné charakteristiky řazení dle vašich aktuálních preferencí.
Přenos síly je tradičně na zadní kola, ovšem už
nyní, v době uvedení modelu na trh, je možné
si objednat inteligentní pohon všech kol BMW
xDrive. Tento systém, který bez rušivých vlivů
směrem k řidiči neustále přesouvá točivý moment dle aktuální situace mezi jednotlivá kola,
se dá přikoupit k modelům 428i Gran Coupé
a 420d Gran Coupé, v létě budou následovat
i verze 435i a 420i. Výhodou je, že ani takto pokročilá technika příliš nezvyšuje spotřebu paliva
a zároveň přináší vysokou míru stability a jistoty ve všech jízdních situacích.
Individualizace
(takřka) bez hranic
tažlivějším a v jejichž výběru se odrazí vaše
osobnost. Základem jsou tři speciální výbavové linie, které auto přizpůsobí osobnosti
řidiče. Připravena je Modern Line, Sport Line
a Luxury Line, přičemž každá trochu pozmění exteriér a interiér automobilu. Vyznačují se
specifickým provedením ledvinek masky chladiče, nasávacích otvorů v přídi, vzduchových
průduchů za předními koly, krytů zpětných
zrcátek, lišt kolem oken a nárazníků. Odlišné jsou i nástavce prahů, označení na bocích
anebo například obložení středového panelu,
pokud pohlédneme do interiéru.
Vyhledávaným doplňkem je také M sportovní paket, který dodává ještě více sportovního
šmrncu. Tím zdaleka možnosti individuality
nekončí – vybírat můžete různé barvy karoserie, litá kola, čalounění interiéru nebo nastavitelný podvozek. A aby toho nebylo málo, další
rozšíření nabízí program BMW Individual... Cílem zkrátka bylo vytvořit jedinečný automobil,
který vkusně dokreslí jedinečnost svého majitele a nabídne další alternativu mezi středně
velkými vozy BMW. A to se bezezbytku podařilo.
Své BMW 4 Gran Coupé si můžete dovybavit různými prvky, které ho učiní ještě při-
foto archiv
ném rozvoru a nabízí největší výšku karoserie,
ale také světlou výšku. Právě Gran Turismo je
určitým přestupním můstkem k větší řadě 5, případně k typu X3.
Nové Gran Coupé je křížencem sedanu a Coupé. Ve srovnání s těmito modely však má velkou
výklopnou stěnu otevírající velký vstupní otvor
do zavazadlového prostoru (podobně jako Gran Tu-
rismo). Právě tento prvek může být pro mnoho
zákazníků rozhodující vlastností oproti sedanu.
Naopak Gran Coupé nabídne sportovnější charakteristiku podvozku a dravější jízdní projev,
ve stylu dvoudveřového Coupé. Z dostupných
údajů je zatím zřejmé, že rozdíl mezi Gran Coupé a sedanem bude v tomto případě menší, než
je tomu u větších sourozenců řad 6 a 5.
Daniel Klement
Jak zapadne do rodiny?
BMW řady 4 Gran Coupé rozšiřuje segment
střední třídy vozů BMW do dosud nebývalé
šíře, a sice na šest různých provedení (do té
doby bylo rekordem 5 verzí v řadách E36
a E46). Lze tak vybírat z různě zaměřených
automobilů postavených na stejném základu.
Od ostatních se nejvíce odlišuje řada 3 Gran
Turismo, která je postavena na prodloužeBMW řady 3 sedan
BMW řady 3 Touring
BMW řady 3 Gran Turismo
BMW řady 4 Gran Coupé
BMW řady 4 Coupé
BMW řady 4 Cabrio
Základní technické údaje
Rozvor
mm
BMW řady 3 Sedan
2810
BMW řady 3 Touring
2810
BMW řady 3 Gran Turismo 2920
BMW řady 4 Gran Coupé
2810
BMW řady 4 Coupé
2810
BMW řady 4 Cabrio
2810
14 BMW revue 1/2014
Rozměry
Rozchod
Světlá výška
mm (d/š/v)
vpředu/vzadu, mm
mm
4624/1811/1429
1543/1583
140
4624/1811/1429
1543/1583
140
4824/1828/1508
1541/1586
165
4638/1825/1389
1545/1594
130
4638/1825/1362
1545/1594
130
4638/1825/1384
1545/1594
130
Zavazadlový
prostor, l
480
495-1500
520-1600
480-1300
445
220-370
Pohotovostní
hmotnost (20d), kg
1420
1490
1565
1510
1450
1680
Odpor
vzduchu (cx)
0,27
0,31
0,28
0,27
0,28
0,28
profil
Leonardo DiCaprio
Leo
v nejlepší formě
Největší senzací letošní filmové zimy byla černá komedie hollywoodského
veterána Martina Scorseseho Vlk z Wall Street. V České republice ji za šest týdnů
po premiéře shlédlo úctyhodných tři sta tisíc diváků. Kromě vrcholného filmařského
řemesla postaveného na vynikajícím scénáři se v titulní roli znovu zaskvěl jeden
z nejuznávanějších hereckých talentů současnosti - Leonardo DiCaprio.
16 BMW revue 1/2014
Přestože mu teprve letos bude čtyřicet, už dnes
jej můžeme řadit do kategorie takových legend,
jakými byli a jsou Marlon Brando, Laurence Olivier,
Henry Fonda, Paul Newman nebo Dustin Hoffman.
Pozoruhodné je, že velký herecký talent na něm byl
patrný už od samého začátku, takže se to s ním má
tak trochu jako s dobrým vínem – časem pouze zraje.
Přirozený talent
Chybělo málo a Leonardo Wilhelm DiCaprio
(* 11. listopadu 1974, Los Angeles) by dnes možná
nebyl Američan, ale Němec. Než přišel na svět, tak
jeho otec, ilustrátor a distributor undergroundových
komiksů, který byl napůl Ital a napůl Němec, i matka, ta pracovala jako sekretářka a původem byla
Němka s ruskými kořeny, uvažovali docela vážně,
že se natrvalo odstěhují zpátky do Západního Německa, které prožívalo tehdy obrovský rozmach.
Naštěstí to neudělali, protože kdyby malý Leo vyrůstal někde v Mnichově nebo Stuttgartu, jen těžko
by se z něj mohla stát hollywoodská star.
K herectví Leonarda DiCapria inspiroval jeho
nevlastní bratr z otcovy strany, který se objevoval
v televizních reklamách. Když to dokáže on, dokážu
to taky, myslel si Leonardo – a měl pravdu, i když
si ze začátku musel zvyknout spíš na odmítání. Měl
kříž s castingovými agenty, jeden z nich požadoval,
aby se přejmenoval na Lennyho Williamse, protože jeho původní jméno zní příliš cize. DiCaprio to
odmítl a po epizodách v několika reklamách a pak
i seriálech (Lassie) se na začátku devadesátých let
konečně dostal k filmu. Nejprve se objevil v béčkovém hororu Critters 3, vzápětí si ho ale všiml Robert
De Niro a v dramatu Dospívání po americku (1993)
ho nechal obsadit do role svého nevlastního syna.
A kdyby někdo náhodou tenhle film neviděl, dostal
téhož roku ještě jednu šanci k setkání s DiCapriovým talentem: Lasse Hallström mu svěřil figuru
retardovaného kluka Ernieho ve svém zdaleka nejlepším filmu Co žere Gilberta Grapea. I po letech
Nouzový východ
Krvavý diamant
vzpomínal DiCaprio na to, že šlo o nejbezstarostnější natáčení, na kterém kdy byl, protože si tam
zkrátka mohl dělat, co chtěl. A dělal to tak dobře, že
za Gilberta Grapea získal svou první oscarovou nominaci. DiCaprio byl přirozený herecký talent. „Škola mi nikdy moc neříkala, herectví jsem se ale učit
nemusel, šlo mi samo,“ říká dnes sebevědomě.
Léta hledání
V následujících třech letech se DiCaprio hledal
nejen herecky, ale také jako osobnost. Dodnes má
trochu mindrák z toho, že kvůli filmování zanedbával
školu a na univerzitu se nikdy ani nehlásil. Namísto
UCLA nebo jiné známé kalifornské univerzity tak
přišla škola života. Dlužno říci, že jí proplul poměrně bez velkých malérů. Podařilo se mu vyhnout
nejrůznějším drogovým a alkoholovým excesům,
nerozhazoval peníze za sporťáky, nevyhledával zlatokopky. Zřejmě na tom měla zásluhu výchova jeho
matky, s níž žil sám od jednoho roku, kdy se jeho
rodiče rozvedli.
Naproti tomu jeho herecké hledání bylo mnohem obtížnější. Tvrdí se, že je ve vybírání rolí nerozhodný, takže snad volil od každého trochu, možná
si ale prostě chtěl vyzkoušet, co v něm je a co je
schopen zvládnout: rozervaný básník Arthur Rimbaud v dramatu Úplné zatmění, s nímž přijel v roce
1994 i na festival do Karlových Varů, ostrostřelec
ve westernu Rychlejší než smrt, heroinový závislák
ve Rváčově deníku a syn nemocné matky v psychologickém Marvinově pokoji. Všemi těmihle rolemi si
DiCaprio upevňoval postavení nadaného mladíka,
pořád ale čekal na někoho, kdo jeho talent posune
do ještě vyšší ligy. Tím pravým byl až Baz Luhrmann,
který si DiCapria vybral jako novodobého Romea
do explozivního hitu Romeo a Julie. Byl to film, který
z Leonarda DiCapria učinil dívčí idol, možná největší
od dob slavného Rudolpha Valentina.
Kroky vedle
A právě když sbíral ovace za roli veronského tragického milence, ozval se James Cameron. Tvůrce
úspěšných konzumních velkofilmů jako Terminátor,
Vetřelci nebo Avatar se rozhodl na pozadí katastrofy
lodi Titanic vytvořit velkou love story. Titanic (1997)
je dodnes jeden z největších trháků filmového plátna. Vydělal přes 1,8 miliardy dolarů a sklidil úspěch
i od kritiků. Zahrát si v takovém velkofilmu hlavní
roli by mělo být pro herce ctí. Leonardo DiCaprio to
však po letech vidí úplně jinak. U příležitosti 15. výročí premiéry filmu vrátil Cameron do distribuce film
BMW revue 1/2014 17
profil
Leonardo DiCaprio
Titanik
ve formátu 3D. Na slavnostní událost se do Londýna dostavily téměř všechny hvězdy velkofilmu.
Na červeném koberci byla k vidění představitelka
hlavní hrdinky - Kate Winslet, režisér firmu - James
Cameron a mnoho dalších - pouze Leonardo DiCaprio chyběl. Podle Cameronových slov se na sebe
herec nedokázal při sledování filmu, s odstupem
let, ani podívat: „Nepustil jsem mu celý film, jen 18
minut z něj, ještě před několika měsíci. Bylo to úžasné střetnutí a bylo také úžasné sledovat jeho reakci.
Nemohl tomu uvěřit. Řekl mi: Jsem takové mladé
ucho, koukni na mě... V podstatě se schoval pod
sedadlo.“ Režisérovo vysvětlení je zřejmě značně
přikrášlené. Leonardo DiCaprio se ve skutečnosti
několikrát nechal slyšet, že se za své účinkování
v Titanicu dnes trochu stydí, a kdyby mohl, klidně
by jej ve své filmografii oželel. Podobně se ostatně
vyjadřuje o svém dalším hereckém poklesku, a to
když přijal nabídku na historického Muže se železnou maskou (1998), zřejmě jeho nejhorší film. Útěchou mu snad může být, že si ve stejném roce také
zahrál ve filmu Woody Allena Celebrity.
Tehdy mu na čas stoupla sláva do hlavy. Podle
režiséra Jamese Camerona se choval jako rozmazlený fracek, ani se neobtěžoval přijít na předávání
Oscarů. „Ve třiadvaceti s dvanácti miliony v kapse
jsem byl příliš mladý na to, aby mě sláva, kterou
jsem byl tehdy ohromený, nedostala. Herectví pro
mě bylo cestou z bídy a plnými doušky jsem si
užíval život milionáře a playboye,“ vzpomíná herec
po letech. Také proto se koncem devadesátých let
stal nejvyhledávanějším objektem bulvárních novinářů a paparazzi. V novinách jste se jen těžko mohli
dočíst něco o jeho tvůrčích plánech, ale o tom, že
chodí v přestrojení na utkání svého oblíbeného basketbalového týmu L. A. Lakers a s kterou supermodelkou právě randí, toho byly stránky plné. Vypadalo
to, jako by talentovaný herec proměňoval svoje nesporné nadání v povrchní slávu. Ve skutečnosti si
Leonardo musel tohle období protrpět.
„Jsem nadmíru spokojený, že už mám za sebou
dobu, kdy ze mě Hollywood vytvořil sex symbol,
a velice rád to přepustím svým mladším kolegům.
Jen ať si to užijí, hlavně ať už já mám pokoj. Ještě
jim budu držet palce, aby to zvládli s noblesou, ta
mi tehdy chyběla,“ vzpomíná na dobu po hvězdném Titaniku.
18 BMW revue 1/2014
Osudová setkání
Říká se, že velkého herce udělá pouze velký režisér. Leonardo DiCaprio takového potkal v roce 2001
a nebyl to nikdo jiný než jeden z nejúspěšnějších
a nejvlivnějších režisérů současnosti Martin Scorsese. Během osmi let spolupracovali na čtyřech
dramatech: Gangy New Yorku (2002), Letec (2004),
Skrytá identita (2006) a Prokletý ostrov (2010),
v nichž DiCaprio pokaždé překonal sám sebe. „Obvykle se při natáčení večer dokážu odpoutat od své
postavy,“ svěřoval se DiCaprio po premiéře Prokletého ostrova: „Ale tentokrát tam bylo několik týdnů,
kdy jsem zůstal uvnitř, a bylo to nejhlouběji, jak jsem
s jakoukoli postavou šel.“
Filmoví kritici oceňují, že ve filmech Martina
Scorseseho teče krev a slzy skutečného života.
Hlavními tématy jeho snímků bývají osudy italoamerické komunity, organizovaný zločin, násilí, silní
jedinci i náboženské problémy. I po své sedmdesátce hloubá nad složitostí lidské povahy: „Přitahují
mě konfliktní postavy, co žijí ve společnosti ovládané přísnými zákony. Někteří to přežívají tak, že zákony obcházejí či porušují. Ti s menším diplomatickým
nadáním nepřežijí.“
Scorsese si s DiCapriem padli do noty. Možná
i kvůli společným italským kořenům. Každopádně
bylo jasné, že u čtyřech filmů spolupráce těch dvou
nezůstane. Zřejmě také proto, že DiCaprio už není
pouze nájemným hercem, ale taky filmovým producentem, který má do obsazování hlavních rolí co
mluvit. Ostatně i z jeho podnětu vznikl film Letec,
který by Scorseseho jinak zřejmě nikdy nenapadlo
natočit. Ale DiCaprio byl osobností Howarda Hughese doslova posedlý. „Byl génius i cvok zároveň,
ale především vášnivý pilot, letecký konstruktér
a průkopník aviatiky. Za knipl poprvé sedl ve čtrnácti
v roce 1920. V roce 1938 za 91 hodin a 14 minut obletěl svět. Na tehdejší dobu to byl fantastický výkon
a dlouho nepřekonaný světový rekord,“ vypráví ještě dnes a s nadšením pokračuje: „Bylo neuvěřitelné,
jak zvládal stejně dobře letadla, film či ženy, ve všem
musel být jednička a ze všeho také uměl těžit. Narodil se sice ve zlaté kolébce, ale zděděné miliony
požehnaně rozmnožil. Miloval nejslavnější hvězdy,
patřily mu desítky rozhlasových stanic, filmová studia, kasina, stovky hotelů i letecká společnost. Už
před lety, kdy jsem si přečetl jeho životopis, mi bylo
jasné, že z toho může být senzační film. Hughes byl
pro mě nejzajímavější ze všech osobností, na které
jsem při filmování dosud narazil.“ Roli vzal Leonardo
také velice vážně. Každou podrobnost konzultoval
s odborníky včetně psychiatrů. Několik dní dokonce prožil na psychiatrické klinice v Kalifornii a sblížil
se s pacientem, který stejně jako Hughes trpěl paranoiou.“ Dlouhé hodiny trávil v maskérně, záleželo
mu na každém detailu. Neváhal také stát celé hodiny v Adamově rouše před filmovým štábem při
přípravě dramatické scény, kdy se Hughes zhroutí
Leonardo DiCaprio a jeden z nejúspěšnějších
a nejvlivnějších režisérů současnosti Martin Scorsese
a zavře se nahý ve svém soukromém kinu. „Museli
mě i mé tělo znát velice důvěrně, aby je při natáčení
intimních scén, kdy před nimi stojím nahý, už nic nerozptylovalo.“ Režisér Martin Scorsese si DiCapria
nemohl vynachválit. „Byl Hughesovi podobný nejen
svým huňatým obočím, ale i povahou - je, myslím,
stejně umanutý a hlavně jsem věděl, že je dříč. Snad
ještě nikdy jsem ale neviděl mladého herce tak tvrdě pracovat jako Lea.“
Úspěchy filmů natočených s Martinem Scorsesem však neznamenaly, že by se spolupráci s jinými
režiséry vyhýbal. V posledních letech natočil velice
úspěšné filmy například se Stevenem Spielbergem
(Chyť mě, když to dokážeš, 2002), Samem Mendesem (Nozový východ, 2008) Ridley Scottem (Labyrint
lží, 2008), nebo s Clintem Eastwoodem (J. Edgar,
2011). Co jméno, to legenda. A to nejlepší ještě
mělo přijít.
V pořadí osmým celovečerním snímkem „šílence
z videopůjčovny“ Quentina Tarantina, který jím složil
poctu spaghetti westernům, je dramatická komedie
Nespoutaný Django (2011). A nebyl by to Tarantino,
aby diváky nešokoval. Do role odporného rasistického farmáře Candieho libujícího si v nejrůznějších
zvrácenostech obsadil Leonarda DiCapria. A tento
risk se vyplatil. DiCaprio v roli záporáka byl senzací
a svým hereckým výkonem film nečekaně ozdobil.
„Calvin Candie je skutečně odporná, opovrženíhodná postava bez kapky lidskosti či slušnosti. Bylo pro
mě složité srovnat se s tím, že ho hraju.“ Nakonec
ale Leonarda role docela bavila. „Objevíte v sobě totiž temné stránky, o jakých nemáte ani tušení.“Od
této chvíle bylo jasné, že hrdina z Titaniku bude moci
hrát už kohokoliv a diváci mu budou věřit.
Utajené soukromí
Zatímco filmová tvorba je pro DiCapria věcí veřejnou, o svém soukromí hovoří jen nerad. Má totiž své
neblahé zkušenosti s bulvárem z dob bezprostředně
po natočení Titaniku. Celkem známá je jeho posedlost románky s dlouhonohými kráskami, zejména
modelkami. K těm dlouhodobějším lze zařadit Kristen Zang (1996–1998), Gisele Bündchen (2000–
2005) a od roku 2005 chodil s izraelskou modelkou
Bar Refaeli. V roce 2011 se rozešli a pak byl často vídán s americkou herečkou a modelkou Blake Lively.
Loni se rozešel s další ze světových supermodelek, třiadvacetiletou Američankou Erin Heathertonovou, pak trávil hodně času s herečkou Margot
Robbie. Naposledy jej novináři přistihli na balkoně
hotelu s finalistkou Miss Universe Aferditou Dreshaj z Kosova. V posledních týdnech bývá vídán
ve společnosti německé modelky Toni Garrn, která
je téměř o celou generaci mladší. „Nevím, jestli se
někdy ožením,“ prohlašuje a dál si užívá svůj staromládenecký život.
„Čím dál víc si uvědomuju, že trávím strašně
moc času v práci, a přitom to nejdůležitější v životě je rodina,“ přiznal už před časem. „Poprvé mi
to došlo už v roce 2008, když mi zemřela babička.“
Je hodně fixovaný na matku, se kterou každoročně
tráví dovolenou.
Jeho nejlepšími přáteli jsou také herci. Těmi
nejbližšími jsou Tobey Maguire, Kevin Connolly,
Lukas Haas a zejména Kate Winslet, s níž se zná
úplně nejdéle. Seznámili se při natáčení Titaniku,
po deseti letech se spolu znovu setkali v Nouzovém
Vlk z Wall Street
východu. „Brečela jsme mu několikrát na rameni,
když mi bylo nejhůř,“ přiznává herečka. Když se
před dvěma lety už potřetí tajně vdávala, za svého
svědka si vybrala právě DiCapria. „Je to moje nejlepší přítelkyně a můžeme se jeden druhému s čímkoliv svěřit,“ říká Leonardo.
Ve svém volném čase se DiCaprio angažuje
také v projektech sociální zodpovědnosti. Během
prázdnin netouží jenom ležet u bazénu. „Chci létat
po světě a přesvědčovat lidi, aby chránili životní
prostředí,“ říká herec, který jezdí hybridním autem
a na střeše svého newyorského domu má solární
panely. Už před rokem tento milovník zvířat a majitel fenky labradora podpořil kampaň organizace
World Wildlife Fund proti obchodu se sloními kly,
rohovinou nosorožců a tygřími kůžemi. Petici, která
se jmenuje Ruce pryč od částí mého těla, podepsala
třeba i Alyssa Milano.
Přelomový rok
Už nějaký čas si stěžoval na svoji přepracovanost. „Jsem totálně vyšťavený,“ řekl asi před rokem. Teprve po dvou velkých loňských premiérách
divákům došlo, z čeho. Nejprve dorazil do kin remake slavného filmu Velký Gatsby v režii Baze Luhrmanna. Dílo získalo sice smíšené kritiky, ale diváci
si jej oblíbili, o čemž svědčí obrovská návštěvnost.
Všichni se shodují na tom, že jde o dokonalý herecký koncert představitele titulní role. Leonardo DiCaprio tady dokazuje, proč je považován za jednoho
z nejlepších herců své generace. Je stejně uvěřitelný jako zranitelný, křehký a něžně rozpačitý komický
čekatel na setkání se svou láskou, tak jako muž, který si musí pečlivě hlídat svou distingovanou image,
pod níž bublá násilnické chování.
V listopadu pak přišel do kin Vlk z Wall Street,
páté společné dílo dua Scorsese-DiCaprio. Jde
o jakési volné pokračování příběhů Gordona Gekka,
kterého známe důvěrně v podání Michalea Douglase. Tentokrát je hlavním hrdinou postava skutečná.
Martin Scorsese vycházel ze scénáře napsaného
podle autobiografické knihy brokera Jordana Belforta, kterému časopis Forbes kvůli jeho dravým
metodám při obchodování na akciovém trhu přiřknul
přezdívku Vlk z Wall Street. Jeho děj chronologicky
sleduje příběh mladého makléře, který přichází v polovině osmdesátých let jako dvaadvacetiletý na Wall
Street, aby ji dobyl. V této velkolepé fresce sledujeme tři dějství, která věrně popisují příběh vzestupu
a pádu burzovního Caliguly. V prvním sledujeme, jak
se dostává ke svému bohatství, v druhém jak si ho
užívá a navyšuje ho a ve třetím je jeho nenasytnost
a chamtivost konfrontována s realitou zákona.
Leonardo DiCaprio z plátna během tří hodin takřka
nesleze a pevně mu vévodí. Tempu filmu se svým
výkonem podřizuje a zároveň ho vytáčí do vyšších
obrátek. Nesmělý zelenáč na Wall Streetu se proměňuje v dravou štiku ve finančním rybníce a posléze muže, jehož dohánějí všechny jeho závislosti.
„Kdybych si měl vybrat, hrál bych jen postavy
silných jedinců, jako byl miliardář a vynálezce Howard Hughes v Letci, nebo ty dramatické, jako je
Jay Gatsby,“ prohlásil Leonardo DiCaprio už před
časem. Vlk z Wall Streetu byl pro něj ideální kombinací obojího a možná právě proto tak v této roli vyniká. I pro ty nejlepší režiséry a producenty teď ale
bude tento herec představovat velký oříšek. Jakou
roli mu budou muset nabídnout, aby nastavenou
laťku mohl překonat?
foto archiv
-mjr-
BMW revue 1/2014 19
Praha 1 BOSS Store Pařížská 6
Praha 1 BOSS Store Pařížská 19
Praha 1 BOSS Store Pařížská 6
Praha 1 BOSS Store Pařížská 19
novinky
BMW X3 (F25)
Další krok
k dokonalosti
BMW X3 má za sebou první desetiletí úspěšné kariéry, během něhož vzniklo více než
milion těchto vozů. Zakladatel segmentu prémiových kompaktních vozů SAV (Sports
Activity Vehicle) je na trhu ve své druhé generaci, která právě prošla modernizací.
22 BMW revue 1/2014
Druhá generace BMW X3 měla premiéru v roce
2010, takže se nachází přibližně v polovině svého
životního cyklu. Největší interiér a zavazadlový prostor v segmentu zůstal u modernizované modelové
řady BMW X3 zachován, ale designéři dále cizelovali vnější vzhled a interiér, zatímco konstruktéři se
zaměřili na optimalizaci jednotlivých konstrukčních
celků, zejména poháněcího ústrojí.
Stylistické úpravy prodloužily karoserii o pouhý centimetr, na 4657 mm. Ostatní rozměry, šířka
1881 mm a výška 1661 mm, se shodují s úspěšným
předchůdcem, což platí i pro rozvor 2810 mm. Mezi
nové prvky vnějšího designu patří nově tvarované
přední světlomety, u nichž mají zákazníci poprvé možnost volby verze světlometů s úspornými elektroluminiscenčními diodami LED pro všechny osvětlovací funkce. Na technologii LED spoléhají rovněž
mlhové světlomety, které jsou umístěny pod hlavními světlomety v přepracovaném předním nárazníku,
do něhož zasahují nezaměnitelné ledvinky masky
chladiče BMW. Znalci bezesporu zaznamenají při
pohledu z profilu také nové kryty vnějších zpětných
zrcátek s ukazateli směru osazenými diodami LED.
V detailech vylepšený interiér nabízí i nadále pozoruhodný prostor pro pět cestujících, kteří mají
k dispozici zavazadlový prostor o objemu 550 litrů. Přepravu předmětů větších rozměrů umožňují
sklopná zadní sedadla, asymetricky dělená v poměru 40:20:40, jejichž složením vznikne zavazadlový
prostor o objemu až 1600 litrů. Majitelé nového
BMW X3 bezesporu ocení také možnost automatického otvírání zadního výklopného víka na povel
pohybu nohy pod okrajem zadního nárazníku. Praktickou využitelnost zavazadlového prostoru dále vylepšuje paket odkládacích schránek, skládací box,
posuvné příčky s ukotvením v kolejnicích v podlaze
zavazadlového prostoru a sítě pro bezpečné zajištění přepravovaných předmětů.
Prémiovou atmosféru umocňují pečlivě vybrané
kvalitní materiály, mezi nimiž nechybí chromované
ozdobné prvky, leskle černý středový panel ve spojení s automatickou klimatizací a dřevěné obložení
s perleťovým efektem. Na výběr jsou čtyři nové
barvy čalounění a čtyři nové druhy ozdobného obložení. Atraktivitu interiéru zvyšují také nové držáky
nápojů s elegantním posuvným krytem před řadicí
pákou, resp. pákou voliče. Kůží obšitý volant je součástí sériové výbavy, stejně jako rádio Professional
s centrálním informačním displejem a ovladačem
iDrive. Na přání zvýší potěšení z poslechu oblíbené
hudby zvuková aparatura Professional od značky
Harman Kardon. Novinkou v oblasti bezpečnosti je
funkce inteligentního tísňového volání, která využíSoučástí standardní výbavy je rádio Professional
s kontrolním displejem a ovladačem iDrive
Ozdoba na předních blatnících nahradila směrové
ukazatele, které se přestěhovaly do zrcátek
BMW revue 1/2014 23
novinky
BMW X3 (F25)
vá zabudovaný telefon a v případě potřeby rychle
přivolá pomoc. V nabídce nechybí ani široká paleta
nejmodernějších asistenčních systémů, jakož i služeb a aplikací BMW ConnectedDrive.
Kromě širší nabídky vnějších laků (čtyři nové
odstíny pro karoserii), kol (pět nových designů kol
z lehké slitiny) a již zmíněných barev interiéru nabízejí ještě rozmanitější možnosti individualizace paket xLine a M sportovní paket. První uvedený paket
posouvá do popředí dynamický a robustní charakter
BMW X3, zatímco M sportovní paket dává důraz
na sportovní aspekty tohoto modelu.
Jak se sluší a patří na společnost, jejíž název zní
Bayerische Motoren Werke, zasáhla modernizace
modelové řady BMW X3 rovněž poháněcí ústrojí.
Od zahájení prodeje jsou na výběr čtyři vznětové
a tři zážehové motory, které splňují emisní normu
EU6 a pokrývají rozpětí výkonů od 110 kW/150 k
do 230 kW/313 k. Nová generace turbodieselů
se zdvihovým objemem 2,0 litru a celohliníkovou
konstrukcí, která slaví v modelové řadě BMW X3
svou premiéru, dostala do vínku přímé vstřikování
common rail s elektromagnetickými vstřikovači a maximálním vstřikovacím tlakem 200 MPa.
BMW X3 xDrive20d se tak může pochlubit nejvyšším výkonem 140 kW/190 k a maximem točivého
momentu 400 N.m, zatímco předchůdce nabízel
135 kW/184 k a 380 N.m. Zrychlení z 0 na 100 km/h
se tím zkrátilo o 0,4 s na 8,1 s, přestože spotřeba
paliva klesla ve spojení s osmistupňovou samočinnou převodovkou o 7,1 %. Se čtvrtou generací pneumatik s nízkým valivým odporem je kombinovaná
spotřeba paliva této verze dokonce jen 5,0 l/100 km.
Ještě úspornější je BMW X3 sDrive18d s výkonem
110 kW/150 k, točivým momentem 360 N.m, pohonem zadních kol, šestistupňovou mechanickou
převodovkou a výše uvedenými pneumatikami.
Jeho rekordně nízká spotřeba paliva má hodnotu
4,7 l/100 km. Hospodárnější jsou i třílitrové turbodiesely v modelech X3 xDrive30d (190 kW/258 k
Oblíbená verze X3 xDrive20d jako první dostala zcela novou generaci
řadových motorů BMW (konkrétně B47, který nahradil N47)
24 BMW revue 1/2014
a 560 N.m; 5,9 až 6,1 l/100 km) a X3 xDrive35d
(230 kW/313 k a 630 N.m; 6,0 l/100 km). Příkladnou
hospodárností v kombinaci se suverénními výkonovými parametry se mohou pochlubit také zážehové motory v modelech X3 sDrive20i/xDrive20i
(135 kW/184 k a 270 N.m; 6,7 až 7,9 l/100 km),
X3 xDrive28i (180 kW/245 k a 350 N.m; 7,3 až
7,4 l/100 km) a X3 xDrive35i (225 kW/306 k a 400
N.m; 8,3 l/100 km). Všechny motory pracují s technologií BMW TwinPower Turbo a jejich spotřebu
paliva snižuje soubor technologií BMW EfficientDynamics, který zahrnuje mimo jiné nejnovější generaci systému Auto Start Stop, rekuperaci kinetické
energie, ukazatel vhodného řazení a elektronicky
řízené vedlejší agregáty motoru. Nejnižší spotřeby
paliva v reálném provozu lze dosáhnout za přispění
režimu ECO PRO, jehož součástí je ve spojení se
samočinnou převodovkou funkce setrvačné jízdy.
foto archiv
Pavel Olivík
Největší změnou přídě jsou světlomety propojené s maskou chladiče
cestování
Istanbul
Grand Bazaar:
Nic není nemožné
Istanbul patří mezi má oblíbená města. Například v roce 2005 jsem na místním
stadionu sledoval úchvatné finále Ligy mistrů, ve kterém FC Liverpool srovnal
po poločase tříbrankovou ztrátu a nakonec porazil v penaltovém rozstřelu AC
Milán. Když jsem ale svému tureckému známému žijícímu v Praze prozradil, že
jsem během svých tuším osmi pobytů v Istanbulu nenavštívil ani jednou Grand
Bazaar, hovořil jeho udivený pohled za všechny komentáře. Na konci loňského
roku jsem se proto rozhodl tento lapsus napravit.
26 BMW revue 1/2014
Original copy
Při cestě z letiště do hotelu Royal Crown v centru Istanbulu sděluji taxikáři, že bych rád navštívil
Grand Bazaar. Muž za volantem přikyvuje souhlasně hlavou. Jen ho zaráží malý objem mého
zavazadla. Zřejmě proto mě seznamuje s existencí svého příbuzného, jehož krámek se zbožím, jak
jinak, značkovým a vysoce kvalitním, se sice nachází mimo centrum, pár kufrů lze ovšem pořídit
ve srovnání s cenami na Grand Bazaaru za velmi
přijatelný peníz. Jako člověk znalý věci mi zároveň
vysvětluje, že jedním z důvodů, proč mají Turkish
Airlines v otázce hmotnosti zavazadel ve srovnání s ostatními leteckými přepravci velmi liberální
politiku, je podpora místních obchodníků s oděvy.
Zároveň se mi ale dostává upozornění, že když už
se někdo rozhodne nakupovat na Grand Bazaaru,
musí počítat s poněkud vyššími cenami. Na druhou stranu ale, ta kvalita…
Mé touze navštívit slavné místo se kupodivu
nediví ani na recepci docela luxusního hotelu. Recepční s mým výběrem zcela souhlasí a ochotně
mi vysvětluje cestu. Na věci by možná nebylo nic
tak neobvyklého, kdyby součástí hotelu nebyl
butik s opravdu značkovými oděvy. Recepční mě
zároveň upozorňuje, abych se nenechal zlákat
desítkami prodejců, kteří lemují cestu vedoucí
na místo činu. Takřka spiklenecky mi sděluje, že
všichni nabízejí padělky. Na otázku, zdali se značkového zboží dočkám na Grand Bazaaru, odpoví-
dá, že jednoznačně ano. Tedy pokud chci koupit
zlato, koberce, nádobí, čaj. Na otázku ohledně výskytu módy je na základě dlouhodobé zkušenosti
evidentně velmi dobře připraven. Veškeré zboží
v prostorách Grand Bazaru patří do kategorie „original copy“. Že jste na podobný výraz doposud
nikdy nenarazili? Nic si z toho nedělejte. Já také
ne! Ale člověk se stále učí.
Dokonalý labyrint
Před vstupem do, jak se posléze ukázalo,
nekonečných prostor Grand Bazaaru, přichází
„předkrm“. Jeho stěny totiž lemují stánky totožné s těmi, které známe z Česka. I sortiment je
prakticky stejný – nepříliš povedené padělky všeho druhu, přičemž převládají především notoric-
BMW revue 1/2014 27
cestování
Istanbul
Na největším bulváru narazím na několik obchodů se zlatem, zcela jednoznačně ovšem dominují obchodníci s „original copy.“ Hned kontakt
s prvním z nich ovšem ukazuje, že má původní
představa toho, že za pár dolarů je možné obléci
početnou rodinu, je velmi, opravdu velmi mylná.
Za zimní bundu značky Tommy Hilfiger chce trhovec 180 dolarů. Prakticky stejnou bundu jsem
přitom koupil před rokem v největším evropském
outletu v rakouském Parndorfu za polovinu. Prodejce ovšem má argumentace nezajímá. Dokonce se tváří takřka uraženě a vytahuje katalog.
Ukazuje mi, že na rozdíl od Rakušanů neprodává starou kolekci, ale aktuální „original copy.“
Smlouvat nehodlá! Buď mám brát, nebo nechat
ležet. Nechávám ležet.
Jdu si dát místní vynikající čaj, v tomto případě mi ani nevadí, že tradiční med nahradil
cukr. Majitel malé kavárny mi vysvětluje místní
zvyklosti. Obchody, které jsou nejvíce na ráně,
nabízí zboží docela slušné kvality. Při vyvinutí
značné diplomaticko-obchodní aktivity lze při
troše štěstí uhádat slevu zhruba 10 % – 15 %.
Krámy s nejkvalitnějším zbožím se nacházejí spíše v méně přístupných částech.
Dolar tvrdí muziku
V jednom takovém se po konzumaci čaje
ocitám. Ve velmi vkusně zařízeném obchodě
o velikosti hodně velkého obývacího pokoje se
nachází „originál copy“ nejslavnějších módních značek – Prada, Just Cavalli, Hermés,
Fendi a samozřejmě Louis Vuitton. V prodejně
jsou vzorky (džíny, bundy, svetry, kabelky, šály
peněženky, boty), v případě zájmu o jakoukoli velikost vytáhne prodejce mobilní telefon.
Nejdříve objedná potenciálnímu klientovi čaj,
poté konkrétní kus oděvu. Ze strany majitele
se mi dostává vysvětlení, že se sice nejedná
o značkové zboží v pravém slova smyslu, nicméně kvalitativně je zcela srovnatelné. Kromě
ky známé sportovní značky. Na rozdíl od Česka
ovšem proti prodejcům padělaného zboží nezasahuje jinak všudypřítomná státní moc. Jedna
krajanka nakupuje asi dvacet šál s nápisem Louis
Vuitton. Ochotně mi vysvětluje, že byť se jedná
o padělek, kvalita kašmíru je nezpochybnitelná.
Cena za kus třicet dolarů.
Přichází čas mého vstupu na Grand Bazaar.
Činím tak vchodem číslo sedm, celkem jich má
být deset. Ještě předtím však nekompromisně
vyhlížející policista projede jakýmsi přístrojem
moji tašku. Není nad bezpečnost. Konečně vcházím do Grand Bazaaru, vzápětí se dostavuje šok.
Ocitám se totiž v bludišti plném lidí a kamenných
obchodů. Prostorami zřejmě největší zastřešené obchodní plochy planety vede několik hlavních cest. Na ty je napojen bezpočet menších,
mnohdy klikatících se uliček. Při pohledu na lidskou masu začínám věřit informacím, podle kterých navštíví v „slabších“ dnech Grand Bazaar
250 000 lidí, zatímco pokud se daří, projde nejstarším (rok založení zahájení stavby 1456) tržištěm světa přes 400 000 návštěvníků.
28 BMW revue 1/2014
americké bankovky se těší podstatně většímu zájmu, než je tomu v případě jednotné
evropské měny. Jinak nemají místní obchodníci problémy s prakticky jakoukoli „civilizovanou“ měnou (švýcarské franky, libry, jeny,
ruble, koruny). Problém je v tom, že nedolaroví cizinci musí počítat s flexibilním tureckým
přepočtem. Zatímco při nákupech v dolarech
vyšla zmiňovaná bunda na cca 8000 Kč, nákup
za euro by tento kus oděvu prodražilo o 700
korun. Stanovení kurzu je pochopitelně v rukou obchodníka.
Majitel obchodu, poněkud překvapivě spokojený s tím, že někdo z ciziny projevil zájem
o jeho byznys, vysvětluje, že největšímu zájmu
se těší jednoznačně produkce Louis Vuitton.
Zároveň by ovšem i jako zastánce volného trhu
zatrhl prodej padělků této značky, které mají
ke kvalitě a ceně „original copy“ daleko. Laciné
napodobeniny, které si může koupit každý, sráží podle jeho názoru prestiž značky. Souhlasím.
V rámci zachování národní hrdosti ovšem před
Turkem zachovávám v tajnosti, že v naší vlasti
podlehla kouzlu na první pohled padělané kabelky například manželka jednoho bývalého premiéra či stále vyhledávaná celebrita, která randila
s Jardou Jágrem.
Do Bruselu cesta dlouhá
toho reagují Turci pružně na poptávku. A tak
zatímco robustnější, dejme tomu 120 kilo vážící muž nemá v případě zájmu například o koupi
zimní bundy Prada šanci, neboť italské XL se
rovná jedinci o rozměrech 180 cm a 75 kg živé
váhy, z Grand Bazaaru si odveze bundu každý, velikost XXXL není problém. Stačí, pokud
zájemce vysází na dřevo 400 dolarů. Nejedná
se sice o malou částku, obchodník ovšem argumentuje tím, že cena originálu, jehož kvalita
ovšem rozhodně nepřevyšuje „original copy,“
vyjde takřka na trojnásobek. Takže, pokud si
bundu nekoupím, vůbec nic se neděje. Během
následujících dvaceti minut se přesvědčuji, že
sebevědomá slova tureckého obchodníka mají
reálný základ. Do obchodu přichází staří známí,
rusky hovořící muži nadstandardních rozměrů.
Nákup si odnášejí ve velkém igelitovém vaku.
Majitel je spokojen, bez nutnosti smlouvat vyinkasoval takřka 2000 dolarů. Mimochodem,
V souvislosti s Tureckem můžeme hovořit
o policejním státě. Přesto, jak ukazuje Grand Bazaar, mohou vedle sebe žít ve vzájemné symbióze zástupci státní moci, majitelé luxusních butiků
i prodejci „original copy.“
Recepční z hotelu má pro tyto poměry docela
srozumitelné vysvětlení. V první řadě považují
Turci Grand Bazaar za takřka posvátné místo,
bez kterého si nelze Istanbul představit. Z tohoto důvodu proti způsobu jeho fungování a nabídce zboží příliš neprotestují ani majitelé istanbulských nákupních center. Kromě toho nemá
BMW revue 1/2014 29
cestování
Istanbul
cenu likvidovat něco, co dlouhodobě velmi
slušně funguje. A Grand Bazaar jede, nájemní
smlouvy přechází automaticky z otce na syna,
mít obchod na této adresuje je věcí prestiže.
Istanbulu pak provozování mega trhu zajišťuje
astronomické příjmy.
Pán na recepci přidává i další těžce zpochybnitelné argumenty. Výroba, distribuce a prodej
„original copy“ zaměstnávají v zemi mnoho
stovek tisíc lidí. Jen samotný Grand Bazaar
nabízí slušnou obživu 26 000 obyvatel velkoměsta. Kromě toho se místní padělky vyznačují
ve srovnání s konkurencí v jiných zemích mimořádnou kvalitou. Vzhledem k tomu, že jsem
prošel řadu českých tržnic, musím souhlasit.
Ostatně, několikrát mi bylo z turecké strany řečeno, že zboží, které se v místních továrničkách
vyrábí za účelem přesunu mimo jiné do Česka,
nemůže svou kvalitou ani zdaleka konkurovat
nabídce místního veletržiště.
V rámci přátelské debaty se snažím vytáhnout poslední trumf. Po případném vstupu
do EU budou mít všichni lidé spojení s tímto
nelegálním, takřka zločinným byznysem utrum.
Svou argumentaci podporuji akcemi, které proti
padělatelům a distributorům jejich zboží vedou
české celní a policejní orgány. Jinak mimořádně
profesionálně se chovající recepční se na mě
chvíli dívá jako na osobu se sníženou mentální
schopností. Z jeho pohledu je možno vyčíst, jak
daleko je z Istanbulu do Bruselu.
Jazyková bariéra nehrozí
Přestože turečtina nepatří mezi řeči nám
blízké, jazykové bariéry se v Grand Bazaaru
nemusíte bát. Na základě vlastních zkušeností
si dokonce troufám tvrdit, že našinec se zde
domluví snáze než například s personálem
30 BMW revue 1/2014
českých obchodních řetězců. O vietnamských
prodavačích nemluvě. Turkům se totiž podařilo vytvořit v zájmu fungování byznysu jakýsi
univerzální slovanský jazyk. Jeho základ logicky tvoří, vzhledem k převážné části klientely,
několik desítek ruských slov. Poté, co dotyčný
prodavač zjistí národnost, následuje „achoj“.
Vzápětí přechází do řeči, ve které v jediném
souvětí narazíte na výrazy ruské, slovenské,
české a polské. Většina místních prodejců pak
ještě nestačila zaznamenat konec existence
Československa. Prahu, Bratislavu, Brno, Ostravu či Trenčín proto hází do jednoho pomyslného pytle. Jeden z obchodníků mi vysvětluje,
že v žádném z nich sice nebyl, nicméně v každém má několik silných obchodních partnerů.
Pochopitelně se jedná o velký byznys, občas
skoro nezvládá pokrýt poptávku. Přitom se mi
snaží vnutit svetr od Burberry, jehož cena zdatně konkuruje originálu, zakoupenému v londýnském centru oděvního gigantu. Ale prý kdybych
se rozhodl pro větší odběr, udělá mi cenu. Jako
znalec poměrů na českých tržnicích se ptám,
zdali nejsou obchodníci z Česka menšího vzrůstu a nemají na středoevropské poměry šikmé
oči? Prý v žádném případě. Jedná se pouze
o Čechy, kteří touží pouze po nejvyšší kvalitě.
Jak jinak!
Gurmánský zážitek
Pojme-li člověk návštěvu Grand Bazaaru
opravdu seriózně, po několika hodinách konstatuje dvě věci. V první řadě nemá jasno, ve kterém místě se právě nachází a zdali obchod, před
kterým stojí, již předtím několikrát nenavštívil.
Kromě toho se ve stále větší míře ozývá hlad.
Rozhodně doporučuji tomuto pocitu podlehnout. Restaurace, které se nacházejí v prostorách istanbulského labyrintu, totiž nabízejí vedle
čistoty (toalety nevyjímaje) a špičkové obsluhy
rovněž mimořádně povedená jídla.
Majitelem podniku, který v sobě kombinuje čajovnu, kavárnu a menší restauraci, je student istanbulské polytechniky Ismail. Hovoří plynně rusky, anglicky a německy. Osobně mě k němu přivedl jeden
z prodejců. Mezi obchodníky a majiteli restaurace
totiž existuje dohoda. Za dohození klienta si prodejce odnáší provizi v podobě plného tácu se šálky
čaje. Kromě toho majitel restaurace v průběhu jídla
hostovi několikrát naznačí, že pokud se chce potkat
na Grand Bazaaru se špičkovou kvalitou za přijatelnou cenu, musí navštívit konkrétní obchod. Jestliže
svolíte, můžete si být jisti tím, že během závěrečné
kávy či čaje dorazí ze zmiňovaného krámu rychlý
posel za účelem doprovodu.
Zpět k jídlu. Ismail v roli majitele i číšníka nabízí
menu. Zároveň mi ovšem sděluje, že je připraven
splnit jakékoli přání v mezích zákona. Grilovaný
sudžuk neboli mimořádně povedený kořeněný
salám sice není součástí nabídky, ale žádný problém. Stejně tak je tomu v případě grilovaného
jehněčího špízu zvaného šiš kebab. Neskutečné
omáčky z lilku, rajčat, paprik a česneku jsou samozřejmostí. Stejně tak jako právě z pece vytažené bagety. Ve výčtu nelze opomenout sladkou
baklavu. Mírnou vadou na kráse je absence vína.
V prostorách Grand Bazaaru je totiž prohibice. Lukulské hody nakonec vyšly v přepočtu na zhruba
800 korun. Nechci se dotknout prodejců „original
copy“, ale kvalita jimi nabízené produkce za kuchyní Ismaila jednoznačně zaostává.
Vzhůru do Afriky
Na letiště mě v neděli, po třídenním pobytu
v Istanbulu, odváží stejný hotelový taxikář. Poněkud podezřele si prohlíží má dvě původní zavazadla. Vzhledem k velmi přátelskému jednání
všech, se kterými jsem se v Istanbulu setkal, se
takřka dostavují výčitky svědomí. Tyto se ovšem
v letištní hale rozplynuly. Mých pár set dolarů to-
tiž nebude turecké ekonomice rozhodně chybět.
Vedle mě totiž rozbilo tábor několik cestujících
do nigerijského Lagosu. Dohromady mají sedmadvacet pytlů zboží. Vzhledem k tomu, že stejné pytle mají rovněž prodejci na Grand Bazzaru,
nepochybuji o jejich obsahu. „Original copy“ míří
ve velkém do Afriky.
foto archiv
Petr Bošnakov
DecoltSFWPMVÍO­čFĕFO­
1PLVEN¡UFS¡EJOPW©UFDIOPMPHJFBKTUFPUFWčFO­OPW½NčFĕFO­NQBLKF
UFOUPCBHPETQPMFÍOPTUJ(FVNVSÍFOQS¡WÙ7¡N-PHJLB%FDPMUVTQPÍ­W¡
WEPLPOBM©WZW¡ĪFOPTUJQčFIMFEOPTUJGVOLÍOPTUJBWBSJBCJMJUÙ
www.golfgeum.com
BMW revue 1/2014 31
novinky
B M W ř a d y 2 A c t i v e To u r e r ( F 4 5 )
Pohon vpředu,
prostor vzadu
BMW řady 2 Active Tourer je pro BMW v mnoha ohledech revoluční.
Bezesporu je to začátek nové éry, protože se nejedná o prosté
rozšíření výrobního programu do dalšího tržního segmentu, nýbrž
o realizaci u vozů BMW dosud nepoužívané technické koncepce.
32 BMW revue 1/2014
Kategorie víceúčelových jednoprostorových
vozů MPV (Multi Purpose Vehicle) zažila v Evropě velký boom v 90. letech minulého století
a od té doby je trvalou součástí evropského
trhu. Postupně se objevily spekulace o vstupu
značky BMW do tohoto segmentu praktických
rodinných vozů s variabilním interiérem, nicméně tradiční koncepce s motorem uloženým
vpředu podélně a pohonem zadních kol představuje pro tento druh vozů značnou nevýhodu,
neboť neumožňuje maximální využití obestavěného prostoru pro cestující a jejich zavazadla.
Proto nedávala adaptace stávající techniky velký smysl.
V tomto ohledu má koncepce „všechno
vpředu“, tedy vpředu napříč uložený motor,
jehož hnací síla je přenášena na přední kola,
jasně navrch. U BMW proto dlouho hledali
způsob, jak skloubit pro značku BMW typickou
radost z jízdy s dosud nepoužívaným pohonem
předních kol. A výsledek tohoto úsilí, zařazený
Head-Up displej je řešen nově pomocí vyklápěcího
sklíčka, na němž se jednotlivé informace zobrazují
v rámci výrobního programu mnichovské automobilky do řady 2, dostal přídomek Active
Tourer, který poukazuje na to, že konstruktéři
a designéři BMW vytvořili prostorný automobil
s flexibilním interiérem, jenž se vymyká běžným měřítkům kategorie MPV.
První vlaštovkou, která naznačovala podobu plánovaného kompaktního víceúčelového
automobilu pro motoristy s aktivním životním
stylem, byla studie BMW Concept Active
Tourer, představená na podzim 2012 na autosalonu v Paříži. O necelý rok později, v červenci
2013, mohli návštěvníci outdoorového veletrhu
ve Friedrichshafenu obdivovat BMW Concept
Active Tourer Outdoor v provedení pro outdoorové nadšence, které naznačilo rozmanité
možnosti individualizace připravované novinky.
Sériová verze se dočkala světové výstavní
premiéry na ženevském autosalonu v březnu 2014 a od výše zmíněných studií se nijak
dramaticky neliší ani vnějším vzhledem, ani
designem interiéru. BMW řady 2 Active Tourer
je s délkou karoserie 4342 mm o 11 mm kratší
než koncept, s šířkou 1800 mm o 34 mm užší
a s výškou 1585 mm o 25 mm vyšší. Jedná se
tedy o kompaktní automobil dokonale připravený na nástrahy městského provozu.
Relativně dlouhý rozvor 2670 mm je důležitým předpokladem pro velkorysý vnitřní prostor, stejně jako zcela nová platforma s motorem uloženým vpředu napříč a pohonem
předních kol (alternativně se počítá i s inteligentním pohonem všech kol xDrive, který se
objeví v nabídce modelu Active Tourer ještě
letos). Tento technický základ, k němuž patří
i zcela nová generace zážehových a vznětových motorů BMW TwinPower Turbo, budou
s BMW řady 2 Active Tourer sdílet i malé modely BMW a budoucí MINI. Dalším prvenstvím
nového praktického BMW je první aplikace tříválcového motoru v sériově vyráběném automobilu této značky.
Přístrojová deska působí moderně,
ale nese se v klasickém stylu BMW
BMW revue 1/2014 33
novinky
B M W ř a d y 2 A c t i v e To u r e r ( F 4 5 )
Boční pohled na BMW řady 2 Active Tourer prozrazuje jednoprostorovou koncepci karoserie, která slaví u BMW premiéru
Osobitý, ale přirozeně
známý design
Přestože se jedná o naprostou novinku, která nemá ve výrobním programu BMW žádného
předchůdce, dává design BMW řady 2 Active
Tourer jednoznačně najevo příslušnost k mnichovské značce. Výrazná příď s typickými,
moderně stylizovanými dvojitými kruhovými
světlomety pod společným krycím sklem, mezi
něž jsou vloženy neméně charakteristické ledvinky masky chladiče, přechází ladnými liniemi
do osobité siluety se zdrženlivě klínovitým profilem a vyváženými proporcemi, jejichž základem
je dlouhý rozvor s krátkými převisy karoserie
vpředu i vzadu. Velký důraz byl samozřejmě kladen na aerodynamické vlastnosti, což dokládá
hodnota součinitele aerodynamického odporu
Zadní sedadla jsou dělená v poměru 2:3, opěradla v poměru
2:1:2. Lze je posouvat, měnit sklon opěradel a sklápět…
34 BMW revue 1/2014
vzduchu cx = 0,26 až 0,29, v závislosti na zvoleném motoru. Mezi viditelné aerodynamické
prvky patří svislé aerodynamické plochy, které
žádoucím způsobem usměrňují vzdušné proudění po obou stranách zadního okna.
V souladu s moderními trendy dávají vozu výraz především pečlivě navržené světlomety, které mohou být na přání vybaveny elektroluminiscenčními diodami LED pro všechny osvětlovací
funkce, včetně potkávacích a dálkových světel.
V porovnání s xenonovými zdroji světla spotřebují
diody LED o polovinu méně energie. Technologie
LED nalézá uplatnění rovněž ve statických světlech pro odbočování, která při odbočování nebo
při průjezdu zatáčkou rychlostí mezi 40 a 70 km/h
osvětlují prostor po straně vozidla. Diodami LED
mohou být osazeny také typické zadní svítilny
BMW ve tvaru písmene L.
Active Tourer je nefalšovaným BMW rovněž
v interiéru, v němž na cestující čeká pět pohodlných sedadel ve dvou řadách, v mírně zvýšené
poloze, která společně s velkorysým prosklením
kabiny zajišťuje výborný výhled všemi směry.
Ještě více světla může dovnitř proudit panoramatickým střešním oknem.
Opěradla zadních sedadel jsou dělená v poměru 40:20:40 a individuálně sklopná na sedáky, které jsou dělené v poměru 60:40. Obě části zadních
sedadel lze nezávisle na sobě podélně posouvat
a získávat tak podle aktuální potřeby více prostoru pro nohy cestujících na zadních sedadlech
nebo pro méně skladné předměty v zavazadlovém prostoru. V základní pětimístné konfiguraci
má zavazadlový prostor objem 468 litrů, maximální kapacita činí 1510 litrů. Ještě více flexibility
nabízí robustní skládací podlaha zavazadlového
…po sklopení se zavazadlový prostor zvětší ze 468 l na 1510 l. Podlaha
prostoru pro náklad je dvojitá, pod ní je ještě dalších přibližně 70 litrů.
prostoru, pod níž jsou praktické multifunkční přihrádky. Po sklopení opěradla sedadla spolujezdce
vpředu je možné přepravovat předměty dlouhé
až 2,40 m. Dalšími prvky, které zvyšují praktičnost
tohoto vozu, jsou upevňovací oka a multifunkční
háčky pro tašky. Zadní výklopné víko může být
na přání automaticky ovládané, a to i na pokyn
pohybu nohy pod zadním nárazníkem.
Kromě základní výbavy budou na výběr výbavové linie Sport Line a Luxury Line, které o něco
později doplní M sportovní paket. K dispozici
bude rovněž plejáda asistenčních systémů, známých z ostatních vozů BMW. V této třídě výjimečný je na přání dodávaný Head-Up displej.
Zbrusu nový podvozek
i motory
BMW slibuje i u svého prvního vozu s pohonem předních kol a v případě modelu 218i Active
Tourer s tříválcem pod kapotou vynikající jízdní
dynamiku, typickou radost z jízdy a sportovní
výkony s neméně výjimečnou hospodárností.
Zpočátku budou k dispozici dvě zážehové a jedna vznětová jednotka, ale Concept Active Tourer
naznačil, že v Mnichově do budoucnosti počítají
také s hybridním pohonem s možností vnějšího
dobíjení (eDrive), u něhož dosahuje kombinovaný
výkon zážehového tříválce a elektromotoru hodnoty 140 kW (190 k). Tato varianta má průměrně spotřebovat necelých 2,5 l/100 km, přestože
zrychlí „na sto“ za necelých osm sekund a dosahuje nejvyšší rychlosti 200 km/h.
Podívejme se však, s čím BMW řady 2 Active
Tourer přijde na trh. Oba zážehové motory modelů 218i Active Tourer (tříválec 1,5 litru) a 225i
Active Tourer (čtyřválec 2,0 litru) mají shodné
vrtání a zdvih válců (82,0 mm, resp. 94,6 mm)
a sdílejí celou řadu prvků, od technologie BMW
TwinPower Turbo s přímým vstřikováním benzinu
a přeplňováním turbodmychadlem, přes proměnné časování Double-VANOS až po standardizovaná rozhraní. Tříválec se liší jedním vyvažovacím
hřídelem, zatímco čtyřválec disponuje dvěma
protiběžnými vyvažovacími hřídeli (to platí i pro
turbodiesel) a systémem plně variabilního časování a zdvihu ventilů Valvetronic.
Tříválcový Active Tourer poskytuje nejvyšší výkon 100 kW (136 k) při 4400 až 6000 min-1 a maximální točivý moment 220 N.m při 1250 až 4300 min-1,
což při pohotovostní hmotnosti 1320 kg stačí
ke zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,3 až 9,6 sekun-
BMW při návrhu designu svého MPV příliš neriskovalo. Ozdobné prvky
v nasávacích otvorech mohou být podle verze provedené různými styly.
dy, v závislosti na druhu zvolené šestistupňové převodovky, mechanické nebo samočinné.
Základní model 218i dokáže vyvinout nejvyšší
rychlost 200 km/h a v kombinovaném cyklu EU
se spokojí s pouhými 4,9 až 5,1 litru benzinu
na 100 km.
Na vrcholu nabídky bude při zahájení prodeje
stát 225i Active Tourer, jehož dvoulitrový čtyřválec, dodávaný výhradně s osmistupňovou samočinnou převodovkou, je vyladěn na nejvyšší výkon
170 kW (231 k) při 4750 až 6000 min-1 a maximální točivý moment 350 N.m při 1250 min-1.
Zrychlení z klidu na 100 km/h je pro tuto verzi
otázkou 6,8 sekundy, po německé dálnici s ní
lze jet rychlostí až 235 km/h, přičemž při dodržení podmínek evropského zkušebního cyklu by
neměla spotřeba paliva přesáhnout 6,0 l/100 km.
Mezi oběma zážehovými jednotkami figuruje
dvoulitrový turbodiesel 218d, jehož výkonové
parametry jsou 110 kW (150 k) při 4000 min-1
a 330 N.m při 1750 až 2250 min-1. Ať se zákazníci rozhodnou pro šestistupňovou mechanickou
nebo osmistupňovou samočinnou převodovku,
na jízdní dynamiku a spotřebu paliva to nebude
mít vliv. V obou případech je nejvyšší rychlost
modelu 218d Active Tourer 205 km/h, zrychlení
„na sto“ za 8,9 s a průměrná spotřeba paliva
4,1 l/100 km.
Od základu nově vyvinutý podvozek dostal
do vínku nezávislé zavěšení všech kol. Vpředu
jsou příčná ramena a svislé pružicí vzpěry, zadní
kola jsou vedena víceprvkovými závěsy, uloženými v pomocném rámu. Na přání může být vůz
vybaven sportovním podvozkem M nebo adaptivními tlumiči DDC. Standardní řízení s elektromechanickým posilovačem může být vylepšeno
posilovačem Servotronic. Další alternativou dodávanou na přání je sportovní řízení s variabilním
převodem v závislosti na míře natočení volantu.
Zahájení prodeje prvního BMW s předním pohonem a novou generací motorů je naplánováno
na září letošního roku.
foto archiv
Pavel Olivík
BMW řady 2 Active Tourer
Zdvihový objem (cm3)/počet válců
Výkon, kW (k)/min-1
Točivý moment, N.m/min-1
Převodovka
Pohotovostní hmotnost, kg
Maximální rychlost, km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h, s
Kombinovaná spotřeba, l/100 km
218i
1499/3
225i
1998/4
218d
1995/4
100 (136)/4500-6000
220/1250
6M (6A)
1320
200 (200)
9,3 (9,6)
4,9 (5,1)
170 (231)/4750-6000
350/1250
8A
1430
235
6,8
6
110 (150)/4000
330/1750-2250
6M (8A)
1375
205 (205)
8,9 (8,9)
4,1 (4,1)
BMW revue 1/2014 35
téma
budoucnost hudebního průmyslu
Jak budeme
poslouchat hudbu?
Kdykoliv se sejdou lidé, kteří se nějakým způsobem podílejí na hudebním průmyslu,
dříve nebo později se jejich řeč stočí na jediné téma: budoucnost hudby, přesněji
na budoucnost její distribuce. Přežijí cédéčka? A co je v budoucnu nahradí?
A budeme ještě vůbec nějaké fyzické nosiče vůbec potřebovat, když si už dnes
můžeme hudbu legálně stahovat z internetu? A co hudební streamování? Zdá se, že
hudební svět je na prahu další revoluce. Přišla dřív, než se kdokoliv nadál.
Obec hudebních posluchačů je dnes rozdělena
podle generačního vztahu k technologiím. Čtyřicátníci a starší přehrávají nejčastěji cédéčka, třicátníci
dávají přednost nelegálně i legálně získané hudbě
v komprimovaném formátu MP3, generace teenagerů a dvacetiletých přichází stále více na chuť
hudebnímu streamování a k poslechu využívá služby, jako jsou Deezer, Spotify, Pandora, Rdio a další.
Není třeba snad ani dodávat, že tahle generace už
muziku poslouchá převážně ze sluchátek ze svých
“chytrých” telefonů. A aby to nebylo všechno úplně tak jednoduché, přichází napříč všemi generacemi jakýsi retrotrend – návrat k poslechu klasických
vinylových gramofonových desek.
Cesta za dokonalým
záznamem
Když se v roce 1982 objevila na světovém trhu
první cédéčka, nadšení hudebních příznivců nebralo konce. Konečně tu bylo (údajně) dokonalé
médium, které posluchačům zprostředkovalo naprosto dokonalý hudební zážitek. Už žádný praskot
gramofonové desky, už žádné trable s namotanými magnetickými pásky kompaktních kazet. Zdálo
se, že CD je nosičem takříkajíc “na věky”. Jenže
po více než třech dekádách se zdá být všechno jinak, CD se prodává stále méně a hudba se stále
více poslouchá v počítači komprimovaných formátech. Jak se bude šířit za deset patnáct let, to dnes
není s určitostí schopen odhadnout vůbec nikdo.
Jisté přinejmenším je, že těch nosičů bude určitě
víc a že dost pravděpodobně k nim budou patřit ta
dnes tolik zatracovaná a odepisovaná CD.
O záznam zvuku se lidstvo pokoušelo od nepaměti, ale teprve v druhé polovině 19. století se jej
opravdu podařilo zachytit a reprodukovat. Prvním,
skutečně praktickým a funkčním, přístrojem pro
záznam zvuku byl fonograf Thomase Edisona, patentovaný roku 1878, který se do konce 19. století rozšířil po Evropě a Americe a až do roku 1910
dominoval jako nejpoužívanější přístroj pro záznam
36 BMW revue 1/2014
a reprodukci zvuku. Záznam na fonografické voskové válečky probíhal čistě akusticky – záznamová
jehla byla připojená na velkou plechovou „troubu“,
do které se mluvilo či zpívalo. Tím, jak se zvukové
vibrace přenášely na jehlu, byla na rotující a posunující se válec rytá rýha se zvukovým záznamem.
Později, na začátku 20. století, byly voskové válečky nahrazeny celuloidovými válci, které se nedaly
už tak snadno poničit. Už v roce 1889 však přišlo
další vylepšení - Emile Berliner vynalezl gramofonovou desku. Zvuk se na ni zaznamenával obdobně
jako na fonografický válec, avšak byla zde výhoda
oboustranného (a tedy delšího) záznamu. Výroba
desek byla levnější než výroba válců a jednodušší
bylo i jejich skladování. Na běžné „domácí“ gramofony se již ale nedalo nahrávat, takže pokud chtěl
někdo i po roce 1910 zvuk zaznamenat, musel použít opět fonograf. Výrobci desek ze začátku experimentovali s různými materiály, v té době se ale nakonec nejvhodnějším materiálem stal šelak (plasty
tehdy ještě nebyly). Šelakové desky pak kralovaly
až do konce 50. let, než je nahradil vinyl.
Dnes už zapomenuté
magnetofony
Méně známá skutečnost je, že prakticky souběžně s fonografem a gramofonem probíhal vývoj
jiného převratného vynálezu – magnetofonu. Princip záznamu elektromagnetických kmitů na ocelový drát si v roce 1878 nechal patentovat americký
mechanik Oberlin Smith, ale trvalo ještě další půlstoletí, než jeho vynález v Německu zdokonalili tak,
že jej bylo možné používat k studiovým nahrávkám
hudby. V padesátých letech šel vývoj značně kupředu a magnetofony se stávaly celkem běžnou
součástí výbavy domácností. Zpočátku šlo ještě
o magnetofony cívkové, ale koncem 60. let se
začaly prosazovat kompaktní kazety (patentované
v roce 1962 holandskou společností Philips).
Už v 70. letech minulého století se začaly v odborném tisku objevovat první zmínky o chystaném
přechodu z analogového na digitální záznam zvuku,
a dokonce i obrazu, ale nikdo pořádně netušil, co si
pod tím má představit. Revoluce přišla na sklonku
roku 1982, kdy koncerny SONY a Philips společně
uvedly na trh nový digitální audio formát nazvaný
Compact Disc, zkratka CD. Kvalitou zvuku, fyzickou skladností spojenou s údajnou nezničitelností
a “věčností” záznamu si cédéčka okamžitě získala
přízeň posluchačů.
Od listopadu 1982 do března následujícího roku
se kompakty prodávaly pouze v Japonsku, které je
technickým novinkám tradičně nakloněno. Teprve
pak přišel na řadu evropský a americký trh, kde
však nové médium přes své nesporné výhody zpočátku narazilo na nezájem. Důvodů bylo více, ale
tím hlavním byla vysoká cena přehrávačů.
Cédéčka to neměla snadné ani u velkých hudeb-
ních vydavatelství, která se obávala, že jim novinka
nabourá zavedený trh s vinylovými deskami. Dokonce ani obchodníci nebyli z kompaktů nadšení.
Jistý amsterodamský prodejce si například stěžoval, že kompaktní disky lze krást snadněji než vinyly
a zákazníci navíc malá cédéčka podvědomě vnímají
jako něco méně hodnotného než velké gramofonové desky.
Přes počáteční slabé výsledky se prodej CD
v polovině 80. let přeci jenom rozběhl. Svůj podíl
na tom měla americká kapela Dire Straits. Její album Brothers in Arms (1985) se stalo historicky
prvním cédéčkem, kterého se prodalo přes jeden
milion kopií.
Už v roce 1987 světový prodej CD překonal
prodej klasických vinylových gramofonových desek a o pět let později překonal i prodej tehdy velice rozšířených a oblíbených kompaktních kazet.
Cédéčko se stalo synonymem dokonalého hudebního záznamu a lidé za ně byli ochotni utrácet velké
sumy a mnozí začali ukvapeně likvidovat svoje sbírky gramofonových desek.
Konec zlatých časů
S nástupem cédéček prožíval hudební průmysl
zlaté časy. V letech 1993 až 2001 se každoročně
prodávalo ve světě přes jednu miliardu hudebních
nosičů a hudební vydavatelství prosperovala jako
nikdy předtím. S počátkem nového tisíciletí se to
ale rychle změnilo.
Počítače vybavené vypalovačkami, rychlý internet a bouřlivý rozvoj nelegálních úložišť hudby v digitálním formátu způsobil, že se prodeje fyzických
nosičů začaly dramaticky propadat. V důsledku
hudebního pirátství poklesl v letech 2000 až 2010
v celosvětovém měřítku prodej CD na jednu čtvrtinu a každoročně dál klesá asi o deset procent.
Kdysi bohatá hudební vydavatelství, zvyklá na milionové zisky, začala nejdřív propouštět, pak se začala spojovat, a některá dokonce zkrachovala. Z takzvané “velké šestky” gramofonových společností
dominujících světovému trhu koncem 80. let (EMI,
BMW revue 1/2014 37
téma
budoucnost hudebního průmyslu
šestkrát více než platících uživatelů mají tyto služby
uživatelů neplatících. V tomto případě nejde o žádné piráty. Zájemci si mohou účet aktivovat a služby
v poněkud omezenější míře využívat, musí se však
smířit s tím, že proud hudby je několikrát do hodiny
přerušován reklamními sděleními, podobně jako je
tomu u soukromých rádií.
Boj o poplatky
CBS, BMG, PolyGram, WEA a MCA) dnes zbyly
tři vydavatelské konglomeráty – francouzským kapitálem ovládaný Universal Music, japonské Sony
Music a americký Warner Music.
Ještě hůře dopadli hudební interpreti. O milionových kontraktech s velkými vydavatelstvími si už
teď mohou nechat pouze zdát. Jejich příjmy plynou
především z koncertů a prodej CD je pro ně jen
jakýmsi doplňkem na přilepšenou. Přesto se v letech 2011 a 2012 začala situace obracet k lepšímu.
Poprvé po dvanácti letech nepřetržitého propadu
obratu zaznamenala Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) mírný nárůst. Neznamená to,
že lidé začali více kupovat hudební nosiče, ale byli
ochotni zaplatit víc za legální přehrávání hudby.
Přicházejí streamovací služby
Stahování hudby a filmů online, které se stalo
vražedným nástrojem pro hudební a nahrávací společnosti v posledních deseti letech, začíná totiž nahrazovat kompletní streaming. Místo toho, abyste
z nelegálních úložišť prostřednictvím internetu stahovali celá alba ve formátu MP3 a pak je ukládali
na hard disky svých počítačů, si jednoduše hudbu
přehráváte on-line. Funguje to na podobném principu jako veřejná knihovna. Za menší poplatek (v přepočtu asi 120 až 180 Kč měsíčně) máte přístup
prakticky ke kompletní hudební diskografii, která
je umístěna na velkokapacitních serverech – dvě
nejrozšířenější služby tohoto typu, Deezer a Spotify, například uvádějí, že ve svém archivu mají přes
dvacet milionů nahrávek. Vyberete si titul, autora,
album nebo jednotlivou nahrávku a máte je okamžitě k dispozici k přehrání.
Jako obvykle je nositelkou nového trendu nejmladší internetová generace. Zatímco ti starší mají
ještě stále v hlavě zakódováno, že když si chtějí
poslechnout hudbu, musejí ji předtím v nějaké
(byť jen digitální) podobě vlastnit, ti nejmladší nic
vlastnit a skladovat nepotřebují, protože vědí, že si
prostřednictvím placených služeb mohou kdykoliv
cokoliv poslechnout.
38 BMW revue 1/2014
O tom, že streamované hudbě patří přinejmenším nejbližší budoucnost, svědčí nebývalý nárůst
zájmu, který je vyjádřen i v řeči čísel. Každoročně
stoupá obrat na streamových hudebních službách
asi o sto procent. Počátkem letošního roku měla
největší streamovací služba, původně švédský
Spotify, přes šest milionů platících uživatelů, zatímco francouzský Deezer čtyři miliony. Jen během
letošního roku by se počet platících uživatelů měl
ještě zdvojnásobit, protože obě služby se spojují s mobilními operátory (u nás se Deezer spojil
s T-Mobile) a nabízejí výhodné balíčky služeb. Asi
Provozovatel si musí vyjednat smlouvy s držiteli
práv k obsahu nebo s jejich zástupci. Obsah smluv
ovšem není veřejný. Někdy se platí za každé přehrání, někdy se možná platí paušál za knihovnu poskytnutou určitým vydavatelem, ale ten se stejně
musí rozpočítat mezi jednotlivé zastoupené hudebníky a autory podle počtu přehrání. Tak či onak se
nakonec dospěje k tomu, že hudební tvůrci dostávají zaplaceno podle toho, jak byli hráni, což vychází
jen na haléře za přehrání a v tom je kámen úrazu.
V loňském roce Thom Yorke, leader rockové
skupiny Radiohead, stáhl ze Spotify své sólové
nahrávky i nahrávky své skupiny Atoms for Peace.
A to na protest proti tomu, že Spotify hudebníkům
prý platí „kulový“. Potvrzuje to jeho kolega Sam
Duckworth, který údajně za 4685 přehrání svého
posledního sólového alba na Spotify dostal v přepočtu asi 575 korun. To je stejné, jako kdyby po vystoupení prodal dvě CD. I to je například důvod,
proč někteří interpreti dodnes nedali své archivní
nahrávky k dispozici streamovacím službám. Například všechny nahrávky legendárních Beatles lze
legálně stáhnout pouze za poplatek z iTunes.
Z dlouhodobého hlediska žijeme v době teprve dětských krůčků streamingu. Miliony uživatelů různých služeb jsou celosvětově zatím ještě
počty směšnými. Může mít Spotify za nějakých
pět let třeba čtvrt miliardy uživatelů? A z toho
šedesát milionů platících? Přitom na to není třeba desetkrát více hudby, ta je z tohoto pohledu
nákladem „fixním“.
Ale až se bude za streaming vyplácet desetkrát
více v celkových číslech, až se budou za kdysi vydané menšinové nahrávky vyplácet stovky dolarů
každé čtvrtletí po celou dobu trvání práv, bude mít
streamování hudby pro interprety a autory úplně
jinou přitažlivost. Navíc internetové hudební služby umožňují posluchačům objevovat novou hudbu
a dostat se k nové hudbě tak snadno jako nikdy
dříve. Pro hudebníky to není vždy jednoznačným
požehnáním — celosvětově je vlivem internetu obrovská konkurence ve všech hudebních žánrech.
Ale to je určitě dobře pro hudbu.
Renesance vinylu
V posledních letech jsme svědky naprosto
nečekaného jevu. Každoročně stoupá prodej
klasických vinylových gramofonových desek asi
o 70 %. Přestože černé desky zatím představují
necelé jedno procento celosvětového obratu, hudební vydavatelství vycítila další možný pramen
příjmů a kdysi likvidované lisovny gramofonových
desek dnes jedou na plnou kapacitu (včetně bývalých Gramofonových závodů v Loděnicích).
Dnes už je běžné, že prakticky každý interpret
přicházející na trh s novým albem vydává alespoň
limitovanou sérii také na vinylu. Prodejním hitem
se stávají reedice klasických rockových alb z 60.
a 70. let, na nových vinylech si můžete také pořídit klasická alba Depeche Mode, Queen, ale taky
Milese Davise a Johna Coltranea.
Kouzlo gramofonové desky objevila nejdřív nejmladší generace, pro niž alchymie
nastavování přítlaku jehly přenosky a obřadné vyjímání a ukládání desky do papírového
obalu byla jakýmsi novým happeningem. Pak
se k nim přidali jejich rodiče, kteří z čiré nostalgie vynesli ze sklepa zaprášené gramofony a sbírky desek a vrátili se o pár desetiletí
zpět. Z happeningu mladých a nostalgického rozjímání starších se však záhy stal nový
trend. O gramofonové desky je najednou obrovský zájem. Ceny originálních alb prodávaných ještě před pár lety za pár korun vystřelily
do astronomické výše.
Třicet i čtyřicet let staré gramofony, které byly
ještě před pár lety téměř bezcenné, se stávají
vyhledávaným zbožím v bazarech i na nejrůznějších internetových aukcích. Gramofonová
deska je také oblíbeným vánočním nebo narozeninovým dárkem, podobně jako bylo ještě před
pár lety hudební cédéčko. Nikdo ale nedokáže
s jistotou říci, zda tento trend je trvalý, nebo zda
stejně rychle skončí. Nicméně lze předpokládat,
že gramofonové desky a gramofony s námi ještě
nějaký ten rok, či spíše desetiletí zůstanou.
A co s cédéčky?
Formát CD je dnes jakousi odepisovanou Popelkou hudebního průmyslu. Souvisí to mimo
jiné také s rozmachem USB flash pamětí, které
jej nahradily ve světě počítačů. V domácnostech
po celém světě jsou však dnes desítky miliard originálních i vypalovaných CD. Patří snad na smetiště? V žádném případě!
Přestože skalní audiofilové vás budou přesvědčovat o opaku, hudební cédéčka dokáží zprostředkovat téměř dokonalý hudební zážitek, který
si s tolik vychvalovanými analogovými nahrávkami z gramofonových desek nijak nezadá. Abyste
však plně využili jejich potenciál, měli byste se
zaměřit na vaše reprodukční zařízení. Největší
rezervy tkví obvykle v kvalitě digitálně-analogového převodníku (DAC), jímž je váš CD přehrávač
vybaven. Dnes jsou na trhu poměrně dostupné
DAC převodníky (v cenových relacích od sedmi
do patnácti tisíc Kč), které dokáží doslova zázraky.
Když takový převodník připojíte ke stávajícímu CD
přehrávači, doplněnému o kvalitní stereofonní zesilovač s dobrými reproduktory, budete na hudbu
z CD nahlížet najednou úplně jinak.
Můžete si rovněž pořídit přehrávač formátu
SACD, ale výběr titulů, které jsou v tomto formátu k dispozici, je značně omezený. Ke konci
loňského roku nebyly v tomto formátu určenému především skutečným audiofilům k dispozici
více než necelé čtyři tisícovky alb, což je opravdu málo. Ještě hůře si vede formát DVD-Audio,
kde se počet vydaných titulů odhaduje pouze
ve stovkách.
Budoucnost celého hudebního průmyslu závisí především na úspěchu streamovacích služeb,
nicméně „materializované nahrávky“ typu CD
nebo gramofonové desky přežijí s největší pravděpodobností několik dalších desetiletí. Lidé si
totiž zvykli hudbu nejen poslouchat, ale také ji nějakým způsobem vlastnit. A s rozměrem lidského
sobectví je nutné vždy počítat.
foto archiv
-mjr-
BMW revue 1/2014 39
jízda
BMW M235i
Tak to
má být!
Nabídka BMW se rozkročila do různých segmentů, míří stále
na širší skupiny zákazníků – pomalu už začíná být těžké říci, jak
vlastně vypadá správné BMW. Jedno je jisté: jedním z nových
modelů, který ctí tradiční vlastnosti své značky, je bez
nejmenší pochyby právě BMW M235i Coupé.
40 BMW revue 1/2014
Recept na M235i Coupé není nic nového. Prostě se vezme silný motor a vloží se do malé karoserie. Tímto způsobem už vznikla velká spousta
zajímavých automobilů různých značek. U BMW
tento přístup v daném měřítku uplatnili nejdříve
v roce 1977 v modelu 323i, který byl vybavený
šestiválcem 2,3 litru s výkonem 145 k. Z podobného soudku byla také Alpina B8 4.6, která
do řady 3 E36 přinesla velký osmiválec, a vlastně
také BMW 135i Coupé, které je přímým předchůdcem aktuálního „malého“ kupátka M235i.
Jeho mechanika je samozřejmě velmi podobná
s M135i, které se představilo v loňském roce. Srdcem pohonu je tedy třílitrový šestiválec s výkonem
326 k, který pohání zadní kola s pomocí manuální
nebo samočinné převodovky. Jelikož je před označením písmeno M, je jasné, že jde o vůz ze skupiny
automobilů M Performance, které marketingovou
řečí stojí někde mezi klasickými modely BMW a ostrými verzemi BMW M. Když to upřesníme, tak jde
o nejvýkonnější verze standardní nabídky, které
v některých ohledech svými vlastnostmi jakoby vystrkují růžky nad standardní modely, což platí více
pro optiku a výkonnost než pro jízdní projev.
Verze M235i je standardně vybavena M paketem, který je v detailech pozměněn. Chybí například mlhovky v krajních spodních otvorech přídě,
kde jsou umístěné chladiče . Verze M Performance má také šedě lakovaná zrcátka, ale ty lze zaměnit za standardní v barvě karoserie. Součástí
základní výbavy jsou také brzdy se čtyřpístkovými pevnými třmeny lakovanými jasně modrou
barvou. Jsou to brzdy, které lze pro modely s M
paketem objednat také pro ostatní verze. Na zádi
nechybí nenápadná odtrhová hrana, která však
má pro aerodynamiku značný význam.
Když stojíte kupátku řady 2 tváří v tvář, opět si
člověk uvědomí, jak se nová auta zvětšují. Na dnešní standardy je tohle s délkou 4454 mm docela
malé auto, pohled na technické údaje však prozrazuje, že je o 21 mm delší a o 5 kg lehčí než M3
E36! Hodně zajímavě jsou na tomto Coupé řešeny
boky a zejména jejich povrchy kolem zadních kol.
Zadní blatníky jsou totiž nenápadně vytažené a kolem nich se vytváří zajímavá souhra světla a stínů.
Automobil celkově působí dravějším dojmem než
řada 1 a současně není tak uhlazený a tak elegantní
jak řada 4, určená pro „větší kluky“.
BMW revue 1/2014 41
jízda
BMW M235i
Zábava na okruhu
Základní charakteristiky podvozku nejvýkonnější řady 2 odpovídají spřízněnému provedení řady 1
a oproti běžným verzím vybaveným M paketem
má tužší nastavení s upravenou elastokinematikou. Součástí standardní výbavy je řízení s proměnným převodem, které je ve střední poloze
méně strmé než u krajů rejdu. Jde o mechanický
systém, kde se převod mění pouze změnou rozteče zubů na hřebenu převodky řízení. Oba modely
M Performance mají stejný rozvor a až na několik
milimetrů i rozchody kol. Podvozek testovaných
vozů je vybaven aktivními tlumiči a součástí balíčku je také osmistupňová samočinná převodovka.
Obě tyto položky se dodávají na přání a za příplatek 20, resp. 57 tisíc korun.
Jelikož verze M135i dokázala zejména ve spojení se zadním pohonem a manuální převodovkou zapůsobit, jsem zvědav, zda bude kupátko
ještě lepší. Teoretické předpoklady i zkušenosti
z minulosti naznačují, že by tomu tak mělo být.
42 BMW revue 1/2014
Přeci jen, o 124 mm protažený zadní převis pomůže s lepším rozložením hmotnosti, a to nejen
staticky, ale zejména dynamicky při jízdě.
K dispozici mám několik kol na tak zvaném
Handling Course uprostřed vysokorychlostního
oválu Las Vegas Speedway. Již první seznamovací kola potvrzují původní předpoklady. Následné
rychlé svezení, které obsahuje jak táhlé zatáčky,
tak rychlé přechody z jedné strany na druhou,
dává pocítit za volantem větší suverenitu. Záď
M235i působí ve srovnání s M135i uklidněnějším
dojmem. Současně je hlavně při přechodu z jedné zatáčky do druhé jasně cítit, že zadní část pomáhá. Asi není příliš překvapující, že se v těchto
situacích můžete svobodně rozhodnout, jakým
stylem zatáčku projedete (samozřejmě pokud
máte stabilizační systém nastavený v pozici OFF).
I přes kompaktní rozměry zůstává rozvor s hodnotou 2690 mm relativně dlouhý, takže i při průjezdech zatáčkami poněkud rozevlátějším stylem
máte dostatek času na všechny korekce. Auto
je totiž, právě z důvodu většího zadního převisu,
hodnější než poněkud divoké M135i.
Na zkušebním okruhu byla jedna táhlá 180stupňová zatáčka projížděná na trojku. Právě zde se
ve výjezdu po delším trápení zadních pneumatik
ukázalo, že BMW ví, proč pro určitou skupinu
zákazníků nabízí v rámci příslušenství lamelový
samosvorný diferenciál. Dodává ho specialista
v oboru – německá firma Drexler. Má svornost
v tahu 30 % a při puštění plynového pedálu 15 %.
Cena ještě nebyla pevně stanovena, ale předpokládá se, že se bude pohybovat kolem 2800 eur,
tedy přibližně 75 000 Kč.
Přenos hmotnosti je zcela přirozený, a i když je
na okruhu znát, že podvozek je i v nejsportovnějším nastavení naladěn tak, aby vás příliš nevydrncal (dovoluje určité náklony karoserie), máte vůz
stále pěkně pod kontrolou. Malé rozměry spolu
s docela nízkou hmotností (1455 kg) jsou v tomto
ohledu zdrojem určitého napětí, které vás v tomhle kupé nutí stále se snažit jet rychle a užívat si
jeho vlastností.
V situacích, kdy se na okruhu zaměříte
na rychlost, ukáže se, že řada 2 je i ve své zatím nejostřejší verzi navržena spíše pro řádění na běžných silnicích. Na okruh by to chtělo
všechno přeci jen trochu přitvrdit. To ale rozhodně není kritika, ale spíše poukázání na charakter tohoto vozu.
Plnotučný motor
pro hojnost jízdy
Přeplňovaný šestiválec je v M325i senzační.
Vlastně se ničím příliš neliší od jiných motorů 35i, ale právě tady a v typu M135i má práci
s nejmenší porcí hmotnosti. Jeho silnou strán-
BMW revue 1/2014 43
jízda
BMW M235i
kou je přirozená kultura chodu i zvuk, avšak
opomenout nelze ani jeho sílu vlastně v celém
spektru otáček. Možná by mohl v některých situacích rychleji reagovat, garantuji vám však, že
dávkování jeho síly k zadním kolům je přirozené
a zcela nezáludné.
Ať už máte jakékoliv otáčky, stačí prostě jen
sešlápnout plynový pedál a ručka otáčkoměru
se bryskně zvedá. Ve spojení s osmistupňovou
převodovkou, která má jednotlivé převody hodně
blízko u sebe, občas ani nepoznáte, jestli máte
zařazenou čtyřku nebo pětku. To bylo možné ověřit na klopeném vysokorychlostním oválu, který
nám posloužil právě pro potrápení přeplňovaného
šestiválce. Na okruhu, který má rekord v průměrné rychlosti přesahující 300 km/h, se pohybujeme
nejvýše 220 km/h a až do této rychlosti máte pocit, že motor snad nezná hranic, neustále má chuť
hnát automobil s nebývalou lehkostí kupředu.
Na okruhu ani oválu jeho pružnost vlastně ani
nevyužijete, můžete se ale spolehnout na potřebný zátah ve vysokých otáčkách i schopnost
bez potíží a námahy točit sedm tisíc otáček. Celé
spektrum vlastností motoru si proto, možná paradoxně, užijete více mimo okruhové nasazení.
Jakmile s ním totiž vyrazíte do běžného provozu,
odhalí se jeho skutečný charakter. Stane se z něj
klasické BMW v tom nejlepším stylu, který byl
znát na 323i E21, 325i E30, 328i E36 a 330i E46.
Je pohodlné, ale takovým tím příjemným způsobem, kdy je cítit, že péruje, ale přitom je karoserie
vždy jistě pod kontrolou bez nejmenšího náznaku jakékoliv změkčilosti (která byla mírně cítit
na okruhu). Asi se ale sluší dodat, že dynamikou
v přímém směru tohle malé Coupé překonává jak
M3 E36, tak i M3 E46 (tak to prostě je).
Do toho se přidává mimořádně silný motor,
který ani není potřeba vytáčet, a v neposlední
řadě i osmistupňová samočinná převodovka, která skvěle zapadá do celkového naladění. Zkrátka
jeden povedený celek, který je připraven opravdu
44 BMW revue 1/2014
pobavit a hlavně dodat pocit, že řídíte automobil
s mimořádným potenciálem a charakterem. Je to
zkrátka senzační výsledek spojení velkého motoru
a malého auta, které zase není až tak moc malé.
Takřka okamžitě, jakmile se objevily první informace o M235i, vyvstaly otázky, zda bude existovat ostrá verze, přesněji řečeno nástupce modelu
1 M Coupé. U BMW samozřejmě mlčí, nicméně
po svezení je jasné, že prostor by na něco méně
kompromisního určitě byl. A to jak vlastnostmi
(hmotností a výkonem), tak i cenou. Doufejme,
že nás BMW v tomto ohledu překvapí, vždyť šestiválec z nové M3/M4 by se pod kapotu této modelové řady bezpochyby vešel...
foto archiv
Petr Hanke
BMW M235i Coupé
Motor
Objem
Výkon
Točivý moment
Pohotovostní hmotnost
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
Kombinovaná spotřeba
Cena
R6, dvoukomorové turbo
2979 cm3
240 kW (326 k)/5800-6000 min-1
450 N.m/1300-4500 min-1
1455 kg
6,1 kg/kW
5,0 s
250 km/h
8,1 l/100 km
1 122 500 Kč
Bezpečnost a výkonnost spolu s ekologickým přístupem patří k prioritám Pirelli. Pro milovníky sportovní jízdy
s vysoce výkonnými sportovními automobily přichází Pirelli s novou řadou pneumatik P Zero. Jejich progresivní
technologie dokonale ladí s nejexkluzivnějšími sportovními vozy světa. Pro městská auta, sedany a výkonná
SUV přináší Pirelli kompletní řadu nových „zelených“ pneumatik Cinturato P4, P6 a P7 a P1. Ekologický přístup
uplatňovaný u těchto pneumatik snižuje spotřebu paliva, snižuje emise škodlivých látek, zvyšuje aktivní
bezpečnost při všech povětrnostních podmínkách, zdokonaluje přilnavost v zatáčkách, zkracuje brzdnou dráhu
a prodlužuje jejich životnost.
ZVYŠTE SVOJI BEZPEČNOST A VÝKON, ZÁROVEŇ SNIŽTE DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
P ZERO SILVER ™
Společnost Pirelli reaguje na specifikace
předních výrobců osobních automobilů řadou
pneumatik s mimořádně vysokým výkonem.
Ideální volbou pro řidiče prémiových sportovních
sedanů a kupé jsou pneumatiky P Zero Silver,
které
kombinují sportovní charakteristiku
typickou pro řadu P Zero s rozšířenou dobou
maximálního výkonu za použití technologie
a materiálů pneumatik F1. Jaké výhody nabízejí?
Zvyšují brzdný a trakční výkon i při vysoké
rychlosti, zlepšují jízdní vlastnosti při sportovní
jízdě a díky speciální vícesložkové směsi
zpracované technologií MIRS prodlužují dobu
maximálního výkonu.
PIRELLI CINTURATO P4, P6 A P7
Ekologie, všestrannost, bezpečnost
a radost z jízdy. To jsou vlastnosti
pneumatik Pirelli Cinturato. Tato řada
s verzemi P4 a P6 je vhodná pro vozy
nižší a střední třídy, naopak verze
P7 je ideální volbou pro vozy střední
a vyšší třídy. Díky inovativním směsím,
konstrukci a dezénům pneumatiky
zajišťují nižší spotřebu paliva (o 4 %)
a produkci emisí oxidu uhličitého, zlepšují
ovládání v zatáčkách na mokré vozovce,
zkracují brzdnou dráhu a přispívají k delší
životnosti (až o 30 % proti běžným
pneumatikám). Auto jedoucí rychlostí
80 km/h na mokré vozovce potřebuje
o 11 % kratší brzdnou dráhu (29,9 m místo
34 m), zatímco při rychlosti 100 km/h
na suché vozovce činí brzdná dráha
jen něco málo přes 38 m místo 40,5 m,
potřebných u srovnatelných pneumatik.
NOVÁ PIRELLI CINTURATO P1
Pirelli uvádí v letošním roce novou, prémiovou
pneumatiku Cinturato P1 pro malé a střední
městské vozy, čímž zároveň dochází k rozšíření
oblíbené řady „zelených pneumatik“. Tato
technologicky vyspělá „zelená“ pneumatika
zaručuje výkon na každém povrchu a je šetrná
k životnímu prostředí. Vývoj této pneumatiky
proběhl ve Výzkumném a vývojovém centru Pirelli
v Miláně, kde se navrhují i pneumatiky pro formuli
1. Tato nová řada pneumatik Pirelli vyniká úsporou
paliva a nízkou hlučností. Díky hmotnosti nižší
o 15 % a volbě inovativních technologických řešení
dosáhla nová pneumatika Cinturato P1 snížení
valivého odporu až o 25 %. Došlo i k omezení
vnější hlučnosti o 1,5 dB a vnitřní hlučnosti o 1 dB,
což umocňuje pohodlí z jízdy a potěšení z řízení.
Cinturato P1 bude na evropském trhu k dispozici
od konce letošního roku v rozsahu velikostí od 14
až po 16 palců. V některých rozměrech bude
dostupná i ve verzi RunFlat.
VÍCE INFORMACÍ O NABÍDCE LETNÍCH PNEUMATIK PIRELLI PRO ROK 2012 NALEZNETE NA STRÁNKÁCH
WWW.CZ.PIRELLI.COM
gurmán
chutě Asie
Asie v Praze
Barevná, zajímavá, exotická...
Voní koriandrem, zázvorem, citronovou trávou... Jasmínová rýže, sója, zelenina,
mořské plody, ryby, omáčky. Kokos, tamarind, galangal... Netradiční, skvěle
vyladěné chutě, zajímavé kontrasty a ZVLÁŠTNÍ RITUÁLY spojené s asijskými
pokrmy způsobují závislost. Už jste to taky zjistili?
46 BMW revue 1/2014
Máte chuť nastartovat den jarními závitky z rýžového těsta s pikantní omáčkou? K obědu se
trochu rozehřát tradiční thajskou polévkou Tom
Kha Kai nebo vietnamskou Pho Bo s rýžovými
nudlemi a hovězím? Vypálit si pusu pikantním
červeným kari a pak vše završit třeba úžasným
dezertem z rýže a kokosového mléka, sladkým
sushi s jahodou nebo zmrzlinou z máku, zeleného
čaje, fazolí? A večer pro změnu vyzkoušet třeba
japonské BBQ? Pak se vydejte do Asie. Alespoň
na skok. A ani hned nemusíte kupovat letenky.
variacích. Jejich koncepty jsou stále zajímavější,
jídla připravená z co nejčerstvějších, autentických
surovin respektují sezonu. A kromě vzrůstající
obliby dosahují i řady úspěchů. Například z šesti
restaurací, které byly v loni označeny v michelinském průvodci jako Bib Gourmand, tedy podniky
s kvalitním a zajímavým jídlem za dobré ceny,
jsou tři – Sansho, již zmiňované SaSaZu a Aureole - spojeny právě s asijskou kuchyní.
Dobré, zdravé, přitažlivé
Asijská kuchyně je provázaná nejen s nejrůznějšími rituály, ale i s častou praxí vzájemného
sdílení pokrmů a vnímáním jídla všemi smysly.
Ještě než vám pokrm položí na talíř, už jej předbíhá vůně koření, bylin, čerstvých ingrediencí.
Dokonalá úprava na talíři či v misce je samozřejmostí a spolu s barevností a rozmanitostí pokrmů
Od „Bóbika“ k Michelinu
Asijské chutě u nás frčí. Ne nadarmo se nedávno učil nejznámější český šéfkuchař Zdeněk
Pohlreich od šéfkuchaře známého pražského
podniku SaSaZu Shahafa Shabtaye, jak připravit
autentická asijská jídla. Díky němu už umí Bang
Chang ranní krevety či Bombajské kuře jako pravý Asiat. Což se hodí, protože nejen u nás nacházejí místní šéfkuchaři stále víc inspirace právě
v Asii. Zatraktivňují tak své jídelníčky, ať už jde
o suroviny či technologické postupy, a je to zajímavé, chutné, zábavné.
Také nabídka asijských restaurací je tu den ode
dne bohatší a pestřejší. Zdaleka už mezi nimi také
nepřevládají jen obligátní „číny“, v nichž můžete
dostat super jídlo, ale taky „Bóbika“ (vzpomínáte na populární reklamu s pejskem pod klošem?)
neboli pokrm sice exotické chuti, ale ne úplně
jasného původu.
Vedle nich vyrostla a etablovala se řada podniků s kvalitní nabídkou vietnamské, indické, ale
i stále populárnější thajské, indonéské, japonské
kuchyně..., ať už tradiční či v moderních fusion
BMW revue 1/2014 47
gurmán
chutě Asie
potěší oko. Pak teprve přichází na řadu chuť – přitažlivost harmonie a vyváženosti, která je hlavní
zásadou, aby se dobře doplňovalo sladké i slané,
hořké i kyselé, pálivé i jemné, křupavé i krémové
v takovém poměru, aby byl výsledek dokonalý.
Mylná je představa, že tato jídla většinou pálí jako
čert. Pravdou je, že velmi pálivá je zhruba čtvrtina
z nich a na stupni pálivosti se většinou můžete
předem domluvit s obsluhou.
Příprava většiny asijských pokrmů je rychlá
a relativně jednoduchá, se surovinami se často
kouzlí při vysokých teplotách, ale kratičkou dobu,
ať už ve woku nebo třeba v tradiční peci tandoor.
Používá se malé množství tuku a pokrmy jsou
zpravidla velmi zdravé, lehce stravitelné, řada
použitých ingrediencí podporuje dobré trávení
a suroviny obsahují potřebné množství minerálů,
aminokyselin, bílkovin či vlákniny. I z tohoto důvodu se asijská kuchyně řadí mezi nejzdravější
na světě. A další předností je rozmanitost související nejen s regionálními specialitami, ale i se
zálibou v mnoha malých chodech.
Takže to máme - polévky, knedíčky, rolky, závitky, placky... Masa nakrájená tak, aby se dala jíst
hůlkami. Voňavé koření, bylinky. Houby. Saláty.
Samozřejmě rýže, luštěniny. Dipy, omáčky. Ryby,
plody moře. Rafinované a přitom jednoduché sladkosti... Spousta, ale opravdu spousta čerstvého
ovoce. Ať už je to Thajsko, Japonsko, Čína, Vietnam... (právě tyto kuchyně jsou v Česku zastoupeny nejvíce), jídlo je malý obřad. A zejména pikantní
a svěží thajské pokrmy jsou nám stále bližší. Oproti indické kuchyni, kde dominuje zejména sušené
koření, je pro tu thajskou typická hlavně přítomnost čerstvých bylin a rostlin. A na skutečné poklady vonící česnekem, zázvorem, koriandrem, pálící
48 BMW revue 1/2014
po chilli s typickou chutí garnátové pasty Naam
Phrik či rybí omáčky Naam Pla narazíte v Thajsku
hlavně na ulici, která je centrem gastronomického
dění. U nás už tyto a další exotické asijské chutě
přináší mnoho restaurací. A kam si vyrazit, aby šel
člověk na jistotu, že si pochutná?
Vaří Thajci i Češi
Je jasné, že je to jako s jazykem – když vás vede
rodilý mluvčí, dá se předpokládat, že umí. Když
vám vaří kuchař, který má od malička nachutnané
suroviny a ingredience, které patří k jeho národní
kuchyni, je to také výhoda, ale v Česku najdete
i řadu podniků, kde můžete ochutnat vynikající
asijské pokrmy v podání českých šéfkuchařů.
Ať už je to AvantGarde v Dejvicích, kde vaří
ve stylu fusion Patrik Havlíček, svého času kapitán národního týmu kuchařů, který se netají svou
zálibou v Asii a její vliv prolíná většinou svých
menu. Aureole na Pankráci nebo třeba Miyabi, nejstarší sushi restaurace v Praze, kde vám
mimo jiné nabídnou sushi s tuňákem marinovaným v černém pivu.
Když už zmiňujeme Aureole, tak tahle restaurace byla otevřená teprve třetím rokem a už získala
ocenění Bib Gourmand. Přestože leží vysoko nad
Prahou a výhled je tu velkolepý, lidé sem chodí
hlavně za jídlem. I to tady odpovídá trendům a nárokům vysoké gastronomie. A kreativní menu
šéfkuchaře Jiřího Krále nabízejí šmrncovní mix
evropské a asijské kuchyně. Přestože například
SaSaZu či Budha Bar tu byly dříve, jako ryze český podnik se tu s fusion Evropy a Asie prosadili
prakticky jako první. Z pokrmů jsou tu úspěšné
zejména Tori Kara, marinovaná kuřecí stehýnka
ve stylu japonské kuchyně, či thajská polévka
Tom Yam.
SaSaZu je, co se týče asijské kuchyně, v Praze jednoznačně nejvíc trendy podnik. Přitažlivý
mix indonéské, thajské a vietnamské kuchyně
v atraktivních prostorách průmyslové haly “zabydlené” zcela v asijském stylu je další restaurací
s oceněním Bib. Šéfkuchař Shahaf Shabtay kouzlí ve špičkově vybavené kuchyni nádherná jídla,
která vyjadřují, že v jednoduchosti je krása a že
rafinovanost lze nacházet v kombinacích, kde
byste ji nečekali. Perfektní suroviny, absolutní
čerstvost, odvaha, kreativita a čistota konceptu,
což se odráží v bohatství i čistotě chutí v každém
soustu. Což vyneslo SaSaZu stejné michelinské
ocenění jako Aureole či restauraci Sansho.
Původně to byli Paul Day a Sofia Smith, kteří tvořili páteř podniku Sansho, v němž se opět
snoubí Asie s Evropou. Poctivá, výtečně vychucená jídla, absolutní čerstvost, sezonnost a k tomu
nepřehlédnutelná zábavnost téhle kuchyně, kde
české publikum okouzlil mimo jiné zdejší Soft
Shell Crab, ovšem i vynikající, pomaloučku připravovaný křupavý bůček a vůbec masa z ekologických chovů či skvělá kari. Dnes podniku, který si
stále drží laťku vysoko, vládne jen Paul Day. Sofia
Smith se přes angažmá v restauraci Patio přesunula do dalšího podniku, jenž rozšiřuje nabídku
asijské kuchyně.
Café Buddha na Národní třídě je společným dílem Sofie Smith a Ratany Phomprasit aneb “thajské babičky”. Sofie ladí chutě, Ratana vaří a jejich
kari je nedostižné, skvěle vychucené, z autentických surovin. Zdejší jídla mají šmrnc a styl, ať už si
dáte polévku – například skvělou Coconut & Galangal Tom Kha s krevetami či thajský vývar Frangrant Beef Noodle Soup Kwai Tiao Nue, výtečné
Red Curry s kachnimi prsíčky v tamarind omáčce a na závěr třeba Panang Black Rice Pudding
z „černé rýže“ s kokosovým mlékem, ovocem
a domácí kokosovou zmrzlinou. Super. Pikantní
tak akorát, sladké, slané, kyselé, křupavé i měkoučké, sametově hladké i řízné a hlavně plné
chutí, tak jak to má být. Restaurace je mladší sestrou stejnojmenného podniku v Balbínově ulici
v čele s indonéským šéfkuchařem Ketutem, který mimo jiné připravuje jak domácí polévky, kari
pasty a další typické omáčky, tak výtečné sushi
z těch nejlepších surovin.
Autentické chutě z rukou thajské šéfkuchařky
Nathayy Kaewphoopha nabízí i další stálice mezi
pražskými asijskými restauracemi – NOI. Opět je
synonymem pro čerstvost, kvalitu a typické chu-
BMW revue 1/2014 49
gurmán
chutě Asie
Zapomenout bychom neměli ani na vyhlášené
hotelové restaurace, jejichž asijské variace patří
k vyhlášeným mezi tuzemskými gurmety. Ať už
je to kuchyně šéfkuchaře Ariho Munadara v restauraci ZINC hotelu Hilton Old Town, kde se již
tradičně prolínají evropské a asijské vlivy, či restaurace Essensia hotelu Mandarin Oriental, jíž vládne Jiří Štift. Ve spolupráci se svým sous chefem
Stevenem Senewiratnem, který je odborníkem
na asijskou kuchyni, vytvářejí menu kombinující
evropskou kuchyni z lokálních surovin, která vychází z tradiční české kuchyně, ovšem v moderní
úpravě, s asijskou kuchyní opět v moderním stylu.
Ve woku i v peci tandoori smaží, fritují, pečou při
vysokých teplotách, pracují metodou pomalého
dušení sous vide, pracují s postupy techno-emocionální kuchyně. A výsledek je mimořádný.
A jsou tu i podniky jako Buddha Bar, Malý Buddha, Sakura, Nostress a řada dalších zajímavých
míst, kde dostanete špičkovou asijskou kuchyni.
Vznikla i v Brně (Koishi) či Ostravě (Lotos).
V Praze však najdete i takové podniky, jako je
třeba Yaku BBQ, špičková restaurace specializovaná na japonské grilování přímo na stole, jaké se
v celé Evropě dají spočítat na prstech. K japonskému BBQ patří i specifické suroviny a zcela specifický rituál, ale o tom třeba zase někdy příště.
Te x t a f o t o
tě a k tomu i za velmi rozumné ceny. O její skvělé
úrovni svědčí i fakt, že vloni v létě na oslavě jejích
pátých narozenin tu vařil své menu nejslavnější
thajský šékuchař Chumpol Jangprai. Jídla jsou
zde výtečná a restaurace se může pochlubit
i prestižním oceněním Thai Select. Stejně jako
Lemon Leaf či Bangkok.
Vynikající speciality z rukou Thajců ochutnáte
také v restauracích Modrý zub či COA. Noodle
bar Modrý zub, zaměřený především na thajskou
kuchyni, představuje dva podniky v Jindřišské
a Spálené ulici. Vládne jim nový šéfkuchařský
tým – specialisté na asijskou kuchyni z Thajska
a Laosu Buncherd Phosuwan a Khamteum Keosouvannasan působili ve špičkových podnicích
v Japonsku i Anglii a jejich nudle či soté z pánve
wok patří k nejlepším v Praze. Ostatně pokud jste
na pálivá jídla, tady si užijete. Ovšem s obsluhou
se snadno domluvíte i na jemnějších variantách.
Mimochodem velmi příjemný podnik s rozumnými cenami a velmi pěknými jídly, samozřejmě
z toho nejčerstvějšího, co je na trhu.
Také restaurace COA patří k místům, kde dobře vědí, že kvalita výchozích surovin je absolutní
základ. A tak se snaží získat vše potřebné přímo
z Asie, od těch nejlepších dodavatelů a suroviny
upravovat jednoduše, nejšetrnějším a nejtypičtějším způsobem. Tenhle zajímavý mix vietnamské,
čínské, indonéské, japonské i thajské kuchyně
představuje vzrušující jízdu exotickými vůněmi
i chutěmi v jejich autentické asijské podobě.
Atraktivní menu kombinuje saláty, dim sum, polévky, pokrmy z woku, kari i sushi a čas od času
se objeví i specializovaná nabídka jako zajímavý
průřez regiony či sezonními pokrmy. Hezký čistý
koncept úspěšného německého řetězce.
50 BMW revue 1/2014
Radana Vítková
Praha 1 BOSS Store Pařížská 6
Praha 1 BOSS Store Pařížská 19
technika
aerodynamický tunel BMW
Hrátky s větrem
Aerodynamika je u automobilu velmi důležitá, protože významně
ovlivňuje nejen spotřebu paliva, jízdní vlastnosti, chování vozidla
v různých rychlostech a situacích, komfort, ale také bezpečnost.
BMW proto věnuje této oblasti velkou pozornost.
BMW zahrnulo aerodynamiku do své strategie
EfficientDynamics, v jejímž rámci usiluje o snižování spotřeby paliva a emisí při současném zvyšování pověstné radosti z jízdy. Zásadního pokroku
v oblasti aerodynamiky umožňuje skupině BMW
Group od roku 2009 dosahovat Aerodynamické
zkušební centrum BMW v Mnichově, jinými slovy řečeno: aerodynamický tunel.
52 BMW revue 1/2014
Aerodynamické zkušební centrum BMW, postavené během dvou let investicí 170 milionů eur
na pozemku o rozloze 25 000 m2 v těsné blízkosti Výzkumného a vývojového centra BMW (FIZ),
vytváří nové možnosti analýzy aerodynamických
vlastností a zároveň umožňuje úzkou spolupráci
mezi odborníky na aerodynamiku, designéry, konstruktéry, vývojáři motorů a dalšími specialisty.
Celkem se jedná o cca 500 zaměstnanců z oblasti EfficientDynamics. Tito specialisté pracovali
dříve v pěti různých střediscích a ke společným
činnostem v aerodynamickém tunelu museli přijíždět ze vzdálenosti až 20 kilometrů.
Aerodynamické zkušební centrum BMW zahrnuje aerodynamický tunel pro vozidla ve skutečné
velikosti, v němž je jízda na vozovce simulována
Hlavní ventilátor aerodynamického tunelu má průměr 8 metrů
prostřednictvím pěti oběžných pásů. Ve druhém
aerodynamickém tunelu (tzv. Aerolab) se testují
zmenšené modely a prototypy v originální velikosti, které lze natáčet všemi směry nad oběžným pásem, jenž patří mezi největší na světě.
Další jedinečnou předností je možnost testovat
dva modely současně, a tak analyzovat obtékání
karoserie vzduchem za nejrůznějších provozních
podmínek, například při předjíždění.
Ve velkém aerodynamickém tunelu uvádí
vzduch do pohybu ventilátor s průměrem 8 m,
výkonem 4,4 MW a otáčkami 300 min-1. Stěny
tunelu a výstupní otvor do měřicí komory, včetně
možnosti jeho úprav, je řešen s maximální precizností, aby byly zaručeny správné poměry proudění.
Oběžné pásy pod koly připevněného testovaného
vozidla simulují otáčení kol za jízdy a pohyb vozovky pod tělesem karoserie. To je velmi důležité,
Aerodynamický tunel je součástí výzkumného a vývojového centra BMW (FIZ) v Mnichově
protože i u moderních vozidel způsobuje proudění
vzduchu v těchto oblastech přibližně 50 procent
celkového aerodynamického odporu vzduchu.
Výjimečné úrovně dosahuje nejen rozmanitost,
ale i přesnost měření, přičemž v obou tunelech lze
vytvořit proudění vzduchu s rychlostí až 300 km/h,
což poprvé umožňuje měřit modely ve zmenšeném měřítku za správných fyzikálních podmínek.
Podle zákonů aerodynamiky totiž výsledky měření
modelu v měřítku 1:2 odpovídají vozidlu v originální velikosti při poloviční rychlosti větru. Podle
normy platné v automobilovém průmyslu se aerodynamický odpor vzduchu zjišťuje při rychlosti
140 km/h. To znamená, že u modelu 1:2 musí takové měření probíhat při rychlosti 280 km/h.
Velikost aerodynamického odporu vzduchu je
definována součinem bezrozměrného součinitele aerodynamického odporu vzduchu (cx) a čelní
plochy vozidla v metrech čtverečních (A). Vzhledem k tomu, že čelní plocha vozidla je do značné
míry obtížně ovlivnitelným faktorem, protože je
výsledkem požadavků na vnitřní rozměry interiéru vozidla příslušné kategorie, představuje součinitel aerodynamického odporu vzduchu (cx) pro
konstruktéry hlavní páku pro dosahování pokroku v oblasti aerodynamiky.
I drobná vylepšení mohou ve svém souhrnu
znamenat značný přínos. Již při jízdě nízkou
rychlostí, například po městě, musí automobil
vynakládat velkou část hnací síly právě na překonávání aerodynamického odporu vzduchu. Se
vzrůstající rychlostí význam aerodynamického
odporu vzduchu ještě více roste. BMW uvádí, že
snížení aerodynamického odporu vzduchu o 10
procent sníží v praxi spotřebu paliva průměrně
BMW revue 1/2014 53
technika
aerodynamický tunel BMW
nule navazují na prodloužený střešní spojler.
BMW udává, že provedené změny v oblasti
zadního okna znamenají u BMW X5 v rychlosti
200 km/h přínos 6 kW.
Při aerodynamickém vývoji se samozřejmě
hojně využívá také nejmodernější výpočetní
technika, nicméně ověřování výsledků na skutečných modelech a vozech v aerodynamickém tunelu hraje stále velmi důležitou roli.
Počítačové metody výpočtu proudění plynů
a kapalin CFD (Computational Fluid Dynamics)
umožňují již v rané fázi vývoje rozpoznávat
na vozidle oblasti, kde vzniká nežádoucí víření
vzduchu, odtrhování vzdušného proudění, podtlak a další faktory, které zvyšují aerodynamický odpor vzduchu. Na druhé straně ovšem obrovské množství dat potřebné pro tyto náročné
výpočty znamená, že i s využíváním extrémně
výkonných počítačů trvají jednotlivé výpočetní
procesy až tři dny. V aerodynamickém tunelu
lze během této doby uskutečnit téměř 100
měření, takže je to investice, která se rychle
zaplatí.
foto archiv
Pavel Olivík
Modelka Sylvie van der Vaartová ukazuje, že účinná
aerodynamika ji nerozcuchá ani v kabrioletu
Měření aerodynamického odporu je velmi přesné i zásluhou pohybující se podložky a roztočených kol
o více než 2,5 procenta. Na aerodynamický odpor mají ze 40 % procent vliv celkové proporce
karoserie, 30 % odporu vzniká v oblasti kol jejich
podběhů, 20 % vytváří podlaha vozu a 10 procent připadá na nutné funkční otvory, zejména
v přední části.
Aerodynamický vývoj se však nezaměřuje
pouze na c x, ale i na řadu dalších kritérií. Pro
zajištění maximální jízdní stability je nezbytné
optimalizovat vztlakové síly. Pro chlazení motoru, převodovky a brzdové soustavy je nutné
zajistit dostatečný přívod chladného vzduchu.
A v neposlední řadě jsou zde i přínosy pro
komfort a bezpečnost v podobě minimalizace aerodynamického hluku, způsobovaného
vířivým prouděním vzduchu kolem karoserie,
a omezení znečišťování ploch karoserie, především oken a vnějších zpětných zrcátek, během jízdy v nepříznivých podmínkách. U vozidel s otevřenou karoserií, jako jsou kabriolety
a roadstery, se k tomu přidává ještě cílené
vedení vzduchu nad hlavami cestujících při
otevřené střeše, aby nevznikaly nepříjemné
turbulence v interiéru.
Nejnovějšími viditelnými aerodynamickými prvky nových vozidel BMW jsou například
vzduchové clony, které vedou vzduch svislými
štěrbinami v předním nárazníku a odvádějí ho
do těsné blízkosti předních kol. Tím se omezují
vzduchové víry vznikající právě kolem otáčejících se předních kol. Vzduch obtékající karoserii
je těmito vzduchovými clonami odříznutý od kol.
S řešením aerodynamiky kolem předních kol
souvisí také vzduchové průduchy za předními
koly, které snižují tlak v podbězích předních kol,
jenž má tendenci tlačit proti směru pohybu automobilu. Například na novém BMW X5 jsou jasně
patrné i další aerodynamické prvky, které snižují
aerodynamický odpor. Jde především o svislé
odtrhové hrany kolem zadního okna, které ply-
54 BMW revue 1/2014
Praha 1
Praha 1
BOSS Store Pařížská 6
BOSS Store Pařížská 19
motorsport
Alessandro Zanardi
Legenda
se vrací
Když Alessandro Zanardi opustil po GP Macaa 2009 kokpit svého BMW 320si, zdálo
se, že jeden z nejpůsobivějších příběhů historie automobilových závodů právě
skončil. Letos se však ukazuje, že se rozroste o další kapitoly.
56 BMW revue 1/2014
Zanardiho první test s vozem BMW Z4 GT3 na okruhu Adria
Hrůzostrašná Zanardiho havárie na okruhu Lausitzring ve formuli IndyCar
Někdejší, dnes 47letý italský pilot F1 a dvojnásobný vítěz prestižního amerického seriálu monopostů ChampCar totiž během ledna oficiálně
potvrdil to, o čem si najednou začali cvrlikat vrabci
na střeše: že se mu po automobilových bitvách
stýská natolik, že se jeho automobilová kariéra dočká po čtyřleté absenci dalšího pokračování. Tentokrát v upraveném voze BMW Z4 GT3, s nímž vyrazí
do šampionátu Blancpain Sprint Series.
Story, na jejímž počátku v září 2001 stála hrůzostrašná havárie s Patrickem Carpentierem, při níž
Zanardi přišel ve svém reynardu na německém
okruhu Lausitzring v rychlosti kolem 300 km/h
o obě nohy, tedy ještě opravdu neskončila. A v této
souvislosti snad není možné Zanardiho příběh nepřipomenout. Story o odvaze, statečnosti, neuvěřitelné zarputilosti a vůli dokázat zdánlivě nemožné,
která poznamenala snad celý automobilový svět.
Vždyť Zanardi už dva roky poté, co se nad jeho
automobilovou kariéru zdánlivě zavřela voda, v upraveném monopostu ChamCar dokázal v rychlosti přes
200 km/h na Lausitzringu odkroužit oněch 13 kol,
které mu při jeho havárii chyběly do cíle! A ani potom
Ital zdaleka nezůstal pouze u této úžasné demonstrace vůle. Ještě v téže sezoně se totiž s vozem
BMW 320 - upraveným samozřejmě pro ruční ovládání - představil v evropském šampionátu cestovních vozů a pak se - navzdory svému handicapu - vrátil k pravidelné automobilové kariéře. Již v roce 2005
se dokázal nejen stát italským mistrem kategorie
Superturismo, ale dokonce vstoupit i do mistrovství světa cestovních vozů. A i tam v každém z jeho
závodů přirozeně patřil mezi ty, jimž diváci věnovali
nejvíc pozornosti. Ovšem zdaleka ne jen kvůli jeho životnímu příběhu, protože stále dokazoval, že závodit
rozhodně nezapomněl. A navzdory svým protézám
získal s vozem BMW do konce sezony 2009 ve světovém šampionátu čtyři vítězství a po deseti závodech tohoto mistrovství světa stál na pódiu!
BMW revue 1/2014 57
motorsport
Alessandro Zanardi
Italův test s vozem BMW M3 DTM
Jenže v roce 2007 se v Monte Carlu žijící Alessandro Zanardi začal vedle automobilových závodů
a závodů jachet věnovat také další formě závodění:
handbiku. Což je forma paralympijské cyklistiky.
S rukama ovládanou jízdní tříkolkou to po několika
trénincích nejprve zkusil v newyorském maratonu.
A když tehdy dojel na Manhattanu čtvrtý, dva roky
poté se zúčastnil i mistrovství světa v této disciplíně. Pak se začal soustřeďovat na paralympiádu,
která se v roce 2012 konala v Londýně, a tam byl
naprosto nepřehlédnutelný. Získal totiž dvě zlaté
paralympijské medaile: jak v 16 km dlouhé časovce, tak i v 64 km dlouhém silničním závodě s hromadným startem. K nim pak přidal i stříbro, jež
pro červeno-zeleno-bílé italské barvy získal ve smíšených štafetách. Ale ani tehdy na automobilové
závody Zanardi nezapomněl.
Předloni v listopadu se například Ital, který koncem roku 2006 ve španělské Valencii vyzkoušel
i pro sebe speciálně upravený monopost F1 BMW
Sauber, objevil na závodním automobilovém okruhu znovu. V rámci oslav 40.výročí divize BMW
Motorsport totiž dostal šanci za nemalé pozornosti
tisku otestovat na Nürburgringu i vůz, s nímž se
mnichovská automobilka vrátila do seriálu DTM.
Ve zlatých barvách vyvedený automobil BMW M3
DTM byl tehdy pro něho samozřejmě opět upraven (neměl akcelerátor, ani pedál spojky, zatímco
brzdový pedál byl posunut doprava, aby vyhovoval
Zanardiho protéze) a zdálo se, jako by Ital za jeho
volantem pookřál. Byl doslova nadšený a touha po-
S handbikem Zanardi vyhrál i paralympiádu
58 BMW revue 1/2014
V letech 2003 až 2009 jezdil Zanardi ve voze BMW
Mistrovství světa cestovních vozů
kračovat v automobilových hrátkách z něho přímo
čišela. Přirozeně si nemohl dost dobře představit,
že by mu snad dal někdo šanci jezdit šampionát
DTM, nicméně oněch 32 kol na okruhu pod nürburgským hradem jej k návratu do automobilových
závodů evidentně inspirovalo i motivovalo. Od té
doby si s touto myšlenkou začal pohrávat, a když
se jej loni na jeho narozeniny sportovní šéf BMW
Jens Marquard zeptal, může-li mu něčím udělat
radost, zkusil mu projekt s návratem na závodní
tratě navrhnout. Myšlenku pak konzultovali se známým italským týmem ROAL Motorsport (někdejší
stáj BMW-Italia, jemuž šéfuje prvním mistr světa
cestovních vozů Robert Ravaglia, u něhož jezdil
i WTCC. Ravagliovou podmínkou však bylo, že při
lednových testech na severoitalském okruhu bude
Adria Zanardi jezdit s upraveným vozem BMW Z4
GT3 časy kolem 1:20 minuty, protože tým tam má
ty nejlepší o tři sekundy lepší. Ovšem Zanardi již
první den jezdil časy mnohem a mnohem rychlejší
než 1:20, takže velmi rychle se dospělo k dohodě,
že Zanardi trochu zredukuje svoji přípravu na kva-
lifikaci pro příští paralympiádu, která se pojede
v Rio de Janeiro. A zúčastní se tudíž šesti ze sedmi
proponovaných závodních víkendů dvouhodinové
Sprint Series, v nichž se přirozeně nebude střídat
s žádným jiným pilotem.
U vozu BMW Z4 GT3 je použit stejný systém
ručního ovládání, s jakým Zanardi v letech 2003
až 2009 jezdil mistrovství světa cestovních vozů
a s nímž absolvoval také lednové testování na okruhu Adria, po němž hýřil spokojeností:„Je pravdou,
že hned napoprvé asi mohu jen těžko „zet-čtyřku“
chválit, protože jsem ji hned napoprvé tak moc
zase poznat nedokázal. Jisté však je, že je přinejmenším tak dobrá, jak jsem si o ní myslel. Navíc
je tenhle vůz opravdu silný, což náramně vyhovuje
mému jezdeckému stylu, se kterým naopak nekorespondovaly vozy WTCC. Tenhle automobil způsobem jízdy mnohem víc připomíná monoposty
IndyCar, s nimiž jsem závodil v USA, a musím se
přiznat, že na závodění s nimi se těším už dnes!“
foto archiv
-pm-
Ve svých závodních vozech Zanardi používá ruční ovládání
SÍLA VÝKONU
SVOBODA ŘÍZENÍ
AŽ O 60% VYŠŠÍ MAZACÍ ÚČINNOST
OPROTI PŘEDNÍMU KONKURENTOVI*
Castrol EDGE Professional BMW LL04 0W-30, využívající technologii Fluid Strength Technology™,
je dosud nejlepší a nejvýkonnější motorový olej, vytvořený exkluzivně pro vozy značky BMW.
Jeho jedinečná přizpůsobivá síla snižuje kontakt kovových částí při různých rychlostech jízdy.
Castrol EDGE Professional - snižuje tření a maximalizuje výkon motoru.
*Testováno oproti motorovému oleji 5W-30 předního konkurenta
téma
Emirates Aviation College v Dubaji
Jak jsem krotila
Airbus A 380
Je to jedno z nejmodernějších center leteckého výcviku na světě: Emirates
Aviation College v Dubaji, kde se školí skutečná letecká elita. A taky já. Jaké to
je, KDYŽ AIRBUS ŘÍDÍ ŽENSKÁ? Připoutejte se, prosím! Budete to potřebovat.
60 BMW revue 1/2014
v letištní hale odměřují první minuty našeho pobytu ve Spojených arabských emirátech a já v tu
chvíli ještě netuším, jak obrovský mne tu čeká zážitek. A že až poletíme zpátky, budu taky „frajer“
a mohla bych si klidně sednout rovnou do kokpitu.
Na airbusu A 380 budu mít totiž nalétanou část
své první hodiny v křesle pilota.
Kabelky, velbloudi
a byznysmeni
Letadlo začíná klesat
Z výšky jsou vidět ve tmě tu a tam osvícené
oázy pouštních resortů a pak už se objeví tisíce
světel Dubaje a my se zvolna blížíme k zemi. Náš
airbus měkce sedne a člověk bezděky vydýchne.
Uff, máme to za sebou.
Pilot je frajer, říkám si, když letadlo dobržďuje
na ploše letiště, které se pyšní největším terminálem na světě. Ostatně všechno se tu snaží mít
obří, nejvyšší, nejhonosnější. Gigantické Rolexy
Do Dubaje míří lidé pracovně i za zážitky. Obří
kongresová centra, velkolepé hotely, skvělá poloha prakticky uprostřed světa, mezi Čínou, Indií,
Evropou, k tomu dynamicky se rozvíjející infrastruktura, to vše dělá z tohoto emirátu atraktivní
cíl byznysu, ale i turistů sem přijíždí stále víc a víc.
A tak letadla křižují oblohu sem a tam.
Vždyť kdo by nechtěl vidět slavné umělé
palmové ostrovy s luxusním hotelem Burdž
al-Arab ve tvaru plachetnice, projet se v abře
– vodním taxíku po kanálu půlícím město, navštívit klasické tržiště provoněné kořením, ovocem a sladkostmi a samozřejmě i „zlatou uličku“- největší trh se zlatem v arabském světě.
Je to zážitek, ať už se procházíte mezi starým
stavbami a pod dřevěnými podloubími a nebo
se naopak necháte okouzlit tepem moderní
metropole s nově zbudovaným metrem, obřími
obchodními centry, v nichž nechybí vodopády
a akvária přes několik pater, kluziště či sněhový
park s lyžařskými sjezdovkami.
BMW revue 1/2014 61
téma
Emirates Aviation College v Dubaji
Na jedné straně město jako z pohádek Tisíce
a jedné noci, na druhé bizarní šílenství konzumu.
Obchody a daší obchody – móda, boty, kabelky...
Koho to nebaví, může si vyjet do pouště na velbloudu. Kdo nechce do pouště, může se nechat
vyvézt výtahem na nejvyšší budovu světa. Je to
pět let, co ji dostavěli. Má celkem 162 pater a se
svými 828 metry ční Burdž Chalífa vysoko nad
místními mrakodrapy. Štíhlá a elegantní s výhledem na město, oceán, souostroví Palm Jumeirah.
Krása, až se tají dech. A vážně se mi tají. Jenomže
to ještě netuším, že za chvíli se mi bude tajit ještě
víc. To až budu Burdž Chalífu vidět seshora a z docela těsné blízkosti. Do Dubaje se totiž můžete vydat třeba i proto, abyste se naučili pilotovat Airbus.
Jak se dělá pilot
Mikrobusem projíždíme město a zastavujeme
před budovou na jeho okraji. Vypadá jako letadlo
poskládané z lego kostek (jak jinak než obřích)
a ukrývá nejmodernější výcvikové středisko společnosti Emirates pro piloty a posádku dopravních
letadel. Letecké dopravě se tu daří, a tak aerolinie
posilují a tomu odpovídá i tohle školicí středisko,
na které jsou v Dubaji náležitě pyšní.
Blíží se k nám sympaťák v bílé košili a představuje se jako Sam. Sam šéfuje výcviku a je připraven udělat z nás piloty. Kdo je ochoten usednout
za knipl, dostane svou šanci. Nevím sice, jak to
chce udělat s takovým materiálem, jako jsem třeba
já, ale Sam vypadá, že je muž činu. A že ví, co dělá.
Vstupujeme do obrovského prostoru, který připomíná cosi mezi tovární halou a garážemi, ovšem
pro letadla. Tedy jejich části. Každá část (kokpity,
přední či zadní část trupu) představuje trenažéry
pro určitý typ nácviku. Míjíme největší simulátor
pro piloty Boeingu 777-300. Pak jeho zadní část
se spuštěnou skluzavkou, kde se právě nacvičuje
evakuace nouzovými východy. Doufám, že my se
evakuovat nebudeme muset, že budeme šikovní
a vyhneme se nehodám i krizovým situacím.
Ve trojici nastupujeme se Samem do kokpitu Airbusu 380. Zvenku bílý domeček na pohyblivých
„muřích“ nohách, uvnitř naprosto reálná pilotní
kabina s dvěma sedadly pilotů a několika dalšími
sedačkami pro posádku. Abych mohla do skutečného stroje, musela bych v téhle „krabici“ nalétat
50 hodin. Každopádně v provozu jsou prý simulátory 24 hodin denně, aby mohly nepřetržitě chrlit
další a další piloty. Tak dobrá, jdeme na to.
Zvedni ten čumák
Palubní deska před námi, za okny panorama Dubaje. Sam zadává do počítače trasu letu a nejdřív
s námi sám obletí město. Pak už si to budeme
moct vyzkoušet sami. Těším se, až budu mít ten
kolos v rukách, na první start a hlavně přistání.
Sam krouží kolem města, když oblétává Chalífu, jsme tak blízko, že by se na ni dalo téměř sáhnout. „Zastavím vám a foťte,“ nabádá nás Sam
a člověk by pomalu vytáhl foťák, než si uvědomí,
jaká je to pitomost. Ještě jednou zakroužíme ko-
62 BMW revue 1/2014
lem pobřeží a pak usedám do pilotní sedačky. Je
pohodlná, ale i když je to nanečisto, uvědomím si,
jak sebou nervózně šiju.
Klid, vydechnout, nadechnout, nohy mám
na pedálech, které velikostí skoro připomínají
ploutve, ruku na kniplu, před sebou startovní dráhu. Rozjíždím se, přidávám plyn. Ta světýlka, co
tam všude blikají, mne nechávají v klidu. Mám
přece druhého pilota. „Jsou všichni připoutaní?“
ptá se Sam a není to jen tak otázka do větru.
Jak kličkuji po dráze, hází to s námi téměř reálně. Ale už se chytám, řítíme se vpřed celkem
rovně, nabírám rychlost a zdvihám Airbusu čumák. Teď pro změnu nabíráme výšku. Dopředu
dozadu, doleva doprava, letadlo se naklání a stáčí, uprostřed oblohy mi není úplně jasné, jak mám
udržovat správný směr. Naštěstí mám Sama. Ten
radí a já letím. Letím!
Je to paráda, turbulence žádné. Užívám si to.
A nebýt přistání, byl by to docela klidný let. Ale přede mnou už je cílové letiště a přistávací dráha. Čumák dolů, klesáme, vyrovnat, ještě dolů, vyrovnat,
vysunout podvozek a pak - buch. Pořádně třísknu
tímhle obrem o zem.
Kabina se zatřese, honím A 380 po ranveji
jako hokejista puk po ledě, ale naštěstí se udržím na dráze. Brzdím, zpomalujeme, stojíme.
Jasně, pilot je fajer. Sam mi ukazuje, že jsem
jednička, a to tedy jsem. Zkrotila jsem A-třistaosmdesátku.
Vítejte na zemi! Vítejte v Dubaji. V zemi pohádek nejen tisíce a jedné noci.
foto archiv
Radana Vítková
Výhradní zastoupení Williams performance tenders pro ČR a SR:
• Prodej (showroom s kompletní modelovou řadou)
• Záruční i pozáruční servis
• Logistika
• Uskladnění
Komplexní servisní služby
nabízíme našim zákazníkům
nejen v ČR a SR, ale
i v Chorvatsku. Pro více
informací nás neváhejte
kontaktovat.
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected], www.bychlyacht.cz
BMW
BMWrevue
revue1/2014
1/201263
1
motorsport
dtm
Do třetího roku
se dvěma nováčky
Letošní šampionát DTM, který je pro automobily BMW opět hlavní
závodní scénou, začíná na známém badensko-württenbergském
okruhu v Hockenheimu až první květnový víkend.
66 BMW revue 1/2014
BMW revue 1/2014 67
motorsport
dtm
Augusto Farfus by letos přinejmenším rád zopakoval loňský titul vicemistra
Přesto už 111 dnů před prvním závodem
všechny čtyři týmy BMW, které se tohoto seriálu zúčastní, ohlásily svá jezdecká složení. Což
byl docela slušný předstih, jestliže si uvědomíme, že zcela nová mnichovská zbraň, s níž se
bavorská automobilka v tomto seriálu objeví –
tedy vůz BMW M4 DTM - byla za poněkud utajených podmínek ve španělském Monteblanco
poprvé testována až po dalších 35 dnech.
Překvapující ovšem bylo, že i když se bavorské automobily neměly v uplynulém ročníku
DTM rozhodně za co stydět, zůstala nakonec
z kvarteta závodních stájí bez jezdeckých změn
pouze jediná: v belgickém Mechelenu sídlící
RBM, v jejímž čele stojí Bart Mampaey a která
byla mezi týmy v loňském šampionátu celkově
druhá. Takže i letos v ní uvidíme loňského vicemistra DTM Augusta Farfuse (30) z Brazílie
a amerického milovníka golfu i rybaření Joey
Handa (35), jehož loňským nejlepším výsledkem bylo páté místo v Brands Hatch.
U týmu Schnitzer Motorsport už se ale letos nebudeme setkávat s Dirkem Wernerem,
který bude v této sezoně jezdit závody GT
vozů. Ve stáji samozřejmě zůstal loni v DTM
celkově třetí Bruno Spengler. Vedle 30letého
populárního Kanaďana, jenž předloni dokázal
s vozem BMW tenhle šampionát vyhrát, ovšem budeme ve Freilassingu nedaleko Mnichova - kde má tým základnu - vídat dalšího
z vítězů DTM: Martina Tomczyka (32), který
v seriálu triumfoval v roce 2011. Tvrdohlavého milovníka videoher, jemuž loňská sezona
v týmu RMG výrazně nevyšla a pro něhož
bylo zdaleka nejlepším umístěním páté místo
na Nürburgringu.
Když už hovoříme o stáji z Niederzissenu
- týmu RMG, v jehož čele je Stefan Reinhold
- jemuž se loni rozhodně nepodařilo naplnit
68 BMW revue 1/2014
svůj předpokládaný potenciál - připomeňme
si, že vedle Tomczyka z ní odešel i trojnásobný britský mistr světa cestovních vozů – Andy
Priaulx. Čtyřicetiletý Brit se totiž letos přesunul
za Atlantik, kde bude s vozy BMW startovat
ve známém americkém týmu Rahal-Lettermnan-Lanigen. Kdo se tedy v barvách týmu,
jehož centrálu najdeme nedaleko Nürburgringu, v této sezoně představí? Jedničkou týmu
bude 24letý Marco Wittmann z Markt Erlbachu,
který loni seriál DTM s vozem BMW M3-DTM
absolvoval ve stáji MTEK. Byla to sice v tomto seriálu jeho premiéra, ale náramná: nejenže
při ní skončil celkově sedmý a v závodě na rakouském Red Bull Ringu druhý, ale zároveň si
v DTM zajistil i titul Nováčka roku. Jeho týmovým kolegou u RMG se pak pro změnu stal
28letý zrzek Maxime Martin, který sice bude
mít letos v DTM premiéru, ale přesto není
v BMW Motorsport rozhodně greenhornem:
loni tam totiž plnil úlohu testmana a rezervního pilota. Talentovaný Belgičan, jezdící výtečně především na mokrých tratích, sice v DTM
bude nováčkem, ovšem za volantem už toho
má za sebou dost. Začínal v pohárovém vozu
Mini Cooper a ve formuli Renault zkusil i monoposty. Později jeho pestrá kariéra pokračovala
nejrůznějšími závody, ovšem před pěti lety se
začal prosazovat především v GT vozech. Za jejich volanty úspěšně jezdil jak seriál Blancpain
Endurance (druhý v sezoně 2012, třetí loni), tak
i světový šampionát FIA GT (v roce 2011 vyhrál tři závody a celkově skončil šestý) a loni
i americkou sérii ALMS: v té například vyhrál
s vozem BMW Z4 GTE závod v Long Beach.
Není proto divu, že syn někdejšího automobilového závodníka (Jean-Michel se koncem
osmdesátých let stal s vozem BMW belgickým
šampionem cestovních vozů, jezdil s ním seriál
DTM a v roce 1987 ve Spa vyhrál i jeden závod
mistrovství světa cestovních vozů!), který se
dokonce se sportovními prototypy také třikrát
objevil ve 24hodinovce Le Mans, je považován
Joey Hand z Kalifornie se mimo DTM a amerických závodů představil i v australské serii V8 Supercars
Šampion DTM z roku 2011 - Martin Tomczyk
za mimořádný talent. A očekává se, že letos by
se měl spolu s Wittmannem postarat o výrazný
výsledkový skok týmu RMG...
Čtvrtým z týmů mnichovské značky, jenž
startuje v seriálu DTM, je Ernestem Knoorsem vedená stáj MTEK, sídlící v bavorském
Garchingu. Loni sice v šampionátu teprve
debutovala, ale již v závěrečném závodě sezony se přesto dočkala svého prvního vítězství.
Tenhle triumf na říjnovém Hockenheimringu
Pro Portugalce Antonia Felixe Costu by mělo
být DTM jen zastávkou na cestě do F1
Naplní belgický talent Maxime Martin předpoklady?
zařídil dnes ve Švýcarsku žijící bývalý pilot F1
Timo Glock (31), který samozřejmě u MTEK
nadále zůstává.
V momentě, kdy Marco Wittmann odešel
do týmu RMG a s ním i loni rezervní pilot
BMW Maxim Martin, se však objevila nutnost
dosavadní závodní rodinu bavorské značky doplnit. Do úvahy přicházela celá řada nejrůznějších kandidátů, ovšem jméno angažovaného jezdce se nakonec stalo docela velkým
překvapením: Portugalec Antonio Felix Costa
je totiž členem juniorského týmu Red Bull, patří mezi největší naděje formule 1 a letos byl
velkým kandidátem na sedadlo v italské stáji
Toro Rosso. Talentovaný 22letý mladík, jehož
starší bratr Duarte jezdil mistrovství světa
cestovních vozů, na sebe ve světě automobilových závodů výrazně upozornil předloni, kdy
zvítězil v GP Macaa (loni v ní byl pro změnu
druhý), která je považována za neoficiální mistrovstvím světa F3. Jenže v tu dobu už měl
momentálně nejpopulárnější portugalský automobilový závodník na svém kontě spoustu
dalších úspěchů: vítězství v dvoulitrové formuli Renault, čtvrté místo v prestižní World Series, jež se jezdí s třiapůllitrovými monoposty
Renault (loni třetí), třetí příčku v seriálu GP3
a také angažmá testmana u týmů F1 Force India a Red Bull. Testmanem stáje Red Bull (spolu se Sebastienem Buemim) zůstává ostatně
v Lisabonu narozený jezdec, jenž už od devíti
závodil v motokárách, také letos a Red Bull
za ním bude jako sponzor stát i v DTM.
Jednou z nejčastějších otázek, které Antonio Felix Costa po svém prvním testu s vozem
Kalendář DTM 2014
04. 05.
15. 05.
01. 06.
29. 06
13. 07.
03. 08.
17. 08
14. 09.
28. 09.
19. 10.
Hockenheimring
Oschersleben
Hungaroring
Norisring
Moskva
Red Bull Ring
Nürburgring
Lausitzring
Guangzhou
Hockenheimring
(Německo)
(Německo)
(Maďarsko)
(Německo)
(Rusko)
(Rakousko)
(Německo)
(Německo)
(Čína)
(Německo)
BMW revue 1/2014 69
motorsport
dtm
Timo Glock, jenž loni závod DTM vyhrál poprvé,
by letos rád přidal triumfy další
DTM dostával, byla samozřejmě ta týkající se
jeho eventuální kariéry ve formuli 1. Portugalec
ovšem start v DTM za nějaké odložení svých
GP plánů rozhodně nepovažuje. „Proč bych
měl uvažovat tímto způsobem? Mám smlouvu s velkým automobilovým výrobcem a jsem
rezervním pilotem loni nejlepšího týmu F1. Co
bych si měl přát víc?“ ptá se Portugalec, který
vůbec nepochybuje o tom, že se v budoucnu
stane po Tiago Monteirovi již čtvrtým Portugal-
Pro Kanaďana Bruna Spenglera je letošní cíl jasný: druhý titul v DTM
cem, jenž bude startovat v F1. Když ostatně
vůz DTM (napoprvé model BMW M3) v Jerezu
testoval, byl víc než příjemně překvapen jeho
vlastnostmi: „Musím se přiznat, že jsem zdaleka neočekával, že by tyto vozy mohly být tak
rychlé a že závodní automobily se střechou dokáží na závodní trati generovat takový přítlak.
Takže musím říci, že jízdy s tímto vozem mě
od samého počátku přinášely potěšení. S každou další jsme spolu s inženýry dělali výrazné
pokroky a jsem přesvědčen, že letošní sezona
bude pro mou kariéru znamenat mnohé. Zvláště když jsem zjistil, že atmosféra u BMW je velmi podobná té, která vládne u týmů F1.“
A tak se nechme překvapit, co tenhle nově
namíchaný jezdecký oktet dokáže ve třetím
roce jejich účinkování v Deutsche Tourenwagen Masters týmům BMW přinést.
foto archiv
-pm-
Loňský Nováček roku Marco Wittmann už letos v DTM touží po první výhře
70 BMW revue 1/2014
BMW Service
$%&'($)*+,
./()$/+$
5!"/2 ! !6+789 .:;+2<"=>;+"6+? !257@A+.;A?>;+"!0>:>B 6>!"6+?<#,./:+.68:C
B6>;DB<*>.?<E5B 9 6+@81:A!257 @&:" *F;G*+.6D5!6+1=5B8+?89>@<2<"5;0E80+1D65"6>!"<
.+6 #,/68;>.5;6+? 9! *;<!5
>;D9C7 " ;A578"3
0 $1$/-*>.+B<?"D68+?89+I<9/2689>@<2<"AB!9 0*>/!0E<0*+;<2<
0*F9<>;>5@ .02+"6>5!257@5>1;>.5.J1>6+? ,>! *;<!5.9 "*+KL0+">;>:51! /9" 1A6 #,# M :+"6+/?;C.;0E8B 96F90*>!"E 186+? ,>@+*5&9C7 " ! 6 #,+"
>1;F."6+?89E<1<M 9.1+*9+6+6 B@2<7?8!"+6<#<9 "*+6 @>N
0 /*21$/$ ->:51/9M+!>;/;A"87 6>!"6 1>;>25B &+@A!" 1>B 2<!+?89
;>. 9:6/91>! *;<!5>!>@6D&9C7 9 /?;C.;A.; 16>5"J0E 1+"5/!1>9+6 @>
;:+6# 2/E<"+M8&:1A76/!:>6"+:"5B " &+9A! >;? 0>!"+*/9 0 )%34->1>@5&:1A/?;C.@51 ;6+? 9! *;<!5&!<9C7 " "+:F
.+;G,>16G#,0>1986 :.+0CBM<"6D:" *G.6+?<#,6/,*+168#,;>.CE<B 1 " :6/9&0E 1/" :28M >1+? ,>;>.50E<B89+#895" #,6<:>;<&:" *G/9B ;A9D68.+:28M>16/,*+168,>;>.5
,6 19C7 " >1B "+6 ."*/#8" "+:/?1*+,># 66GM+!
1+& NO+5">*<.>;+6G! *;<!
81 =!:/$%&'(')' !" #& 23')4'''
2 56
téma
dlouhověkost
Dočkáme se
nesmrtelnosti?
Otázka dlouhověkosti, dokonce nesmrtelnosti, provází lidstvo od nepaměti.
Chceme žít déle, požehnaného věku se pak dočkat v pokud možno co
nejlepším stavu. Na kámen mudrců či elixír života to nevypadá, do boje
o dlouhověkost ovšem s razancí sobě vlastní, vstupují stále ve větší míře
informační technologie. A vezmeme-li v úvahu, že biologický předpoklad
dožití člověka se pohybuje kolem 200 let, máme se na co těšit.
72 BMW revue 1/2014
Počítačová superinteligence
Raymond Kurzweil - nejznámější a zřejmě nejrespektovanější zastánce teorie singularity
Život lze prodloužit
Podle odborníků se absolutní délka lidského života přes veškeré statistické údaje neprodlužuje,
na jedince, kteří se dožili až 120 let bylo totiž možno narazit již v dobách antických. Jak ovšem vypovídají statistiky, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost dožití tzv. středního vyššího věku. Ve 20.
letech minulého století se muži dožívali průměrného věku 47 let, ženy na tom byly o tři roky délky života lépe. V současné době je průměrný věk
muže 71 let, ženy se dožívají 78 let. Na začátku
nového tisíciletí konstatovali vědci z univerzity
v americkém Idaho, že na konci nového století
se prodlouží lidský život o 20 – 40 let. Prestižní
magazín Science publikoval na toto téma materiál, podle kterého rostla v posledních 160 letech
průměrná délka lidského života každých deset let
o dva a půl roku. A Stephen Richards, který před
deseti lety zpracovával pro anglickou vládu studii
o průměrné délce lidského života, ve své zprávě
konstatoval, že muž, který se v roce 2040 dožije
šedesáti let, má veškeré předpoklady pro to, aby
na světě pobýval dalších 32 let, zatímco dnešní
pětašedesátnice má před sebou v průměru jedenadvacet let života. Stephen Richards pak vyzval britskou vládu k opuštění představy, že není
možné prodloužit lidský život za určitou hranici.
Kromě věcí, které můžeme ovlivnit sami například prostřednictvím zdravého životního stylu,
lze život prodloužit například cestou kontroverzní,
mediálně hojně propírané genové manipulace,
tedy genovou terapií.
V posledních letech se v souvislosti s prodloužením lidského života hovoří stále častěji
o technologické singularitě. Její stoupenci razí
teorii, že přijde čas, kdy technický pokrok dosáhne takového tempa, že nezvratně promění budoucnost. V rámci debat na toto téma je používán termín „počítačová superinteligence“, jejíž
schopnosti a možnosti jsou zcela mimo lidské
možnosti a představivost. Tento použil jako první Vernon Synge, podle kterého budou mít lidé
během třiceti let prostředky pro vytvoření super
inteligentního systému.
Nejznámějším a zřejmě nejrespektovanějším zastáncem teorie singularity je Raymond
Kurzweil. Americký vynálezce se touto problematikou zabývá od osmdesátých let minulého
století. Základ jeho teorie stojí na skutečnosti, že v dobách dobrých, ale i zlých, a dokonce
děsivých počítačový výkon vždy nezadržitelně
a exponenciálně rostl. V této souvislosti je nutno říci, že se v případě Raymonda Kurzweila
nejedná o extravagantního snílka a podivína
v jedné osobě, ale o respektovanou osobnost.
Již v sedmnácti letech vynalezl a sestrojil počítač komponující hudbu, podílel se na optickém
rozpoznávání znaků, syntéze řeči a převodu řeči
na text. Ve sbírce má sedmnáct čestných doktorátů vážených akademických institucí. Podle
Raymonda Kurzweila dojde v rozmezí deseti let
k počítačové simulaci lidského mozku, zatímco
v roce 2030 budou počítače disponovat inteligencí na lidské úrovni. Ve stejném roce pak přijde čas tzv. nanobotů – malých automatických
strojů schopných putovat krevním řečištěm
a vykonávat přesně stanovené úkoly. Nanoboti
by pak měli nejen nahradit řadu lidských orgánů,
ale v jejich silách budou veškeré opravy lidského
těla. Americký futurolog je přesvědčen o tom,
že s pomocí nanobotů budeme moci zálohovat
celý obsah mozku prakticky stejným způsobem,
jakým si dnes zálohujeme soubory na počítači.
Američan má řadu vlivných podporovatelů, jím
založenou Univerzitu singularity v Kalifornii pod-
Počítač IBM Deep Blue si v roce 1996 poradil s tehdejším mistrem světa Garri Kasparovem
BMW revue 1/2014 73
téma
dlouhověkost
ky považována pětistupňová převodovka, zatímco o existenci mobilních telefonů jsme neměli
potuchy, napsal mezi svými stoupenci takřka
kultovní dílo „Věk inteligentních strojů.“ V něm
předpověděl, že se další roky ponesou ve znamení nástupu převratných počítačových technologií, především internetu. Stalo se! Stejně tak
uspěl s předpovědí, že v roce 1998 porazí počítač nejlepšího šachistu světa. V tomto směru
se americký vědec mýlil jen o dva roky. Počítač
IBM Deep Blue si totiž poradil s tehdejším mistrem světa Garri Kasparovem o dva roky dříve.
Ordinuje dr. IBM Watson
poruje a zásobuje experty společnost Google.
Ale to není všechno. Podle stoupenců teorie
singularity v roce 2045 přesáhne výpočetní a inteligenční síla počítačů miliardkrát souhrnnou
kapacitu lidských mozků. V okamžiku, kdy se
podaří nahrát obsah mozku do počítače, se člověk přiblíží na dosah nesmrtelnosti.
Mýlit se je lidské
Pochopitelně, že Raymond Kurzweil má řadu
oponentů. Do kategorie významných můžeme
zařadit ředitele ruského Institutu systémové
analýzy Genadije Osipova. Vědec je přesvědčen
o tom, že lidskou a uměle vytvořenou inteligenci
zatím srovnávat nelze. Svou argumentaci opírá
o skutečnost, že se lidská mysl vyznačuje takovými schopnostmi, jako jsou intuice a předvídavost, které nelze naprogramovat. Kromě toho,
jak tvrdí Genadij Osipov, mýlit se je lidské, tak
proč poskytovat stejnou možnost i super počítačům?
Raymond Kurzweil si ovšem věří! Před nedávnem proto uzavřel s tvůrcem počítačového bezpečnostního systému Lotus Mitchem
Koporomem sázku o 10 000 dolarů. Je totiž
přesvědčen o tom, že někdy kolem roku 2029
přijde počítač, který se vyrovná s tzv. Turingovým testem. V praxi to znamená, že počítač povede plnohodnotnou diskuzi s živým člověkem
na prakticky jakékoli téma.
74 BMW revue 1/2014
Na koho si v tomto sporu vsadit? Nevím! Každopádně Ray Kurzweil může pro někoho neskutečné teorie opřít o nezpochybnitelná fakta. Již
v roce 1980, kdy byla za jeden z vrcholů techni-
Nutno říci, že výdobytky moderní techniky
již na lidské dlouhověkosti s úspěchem pracují.
Nejdále pokročil v tomto směru IBM Watson –
super počítač vybavený umělou inteligencí. Podle dostupných zdrojů disponoval již před třemi
lety stejnými znalostmi jako studenti druhého
ročníku medicíny. A co je nejdůležitější, systematicky pracuje na svém dalším vzdělávání. Například IBM Watson specializovaný na onkologii
zvládl vstřebat 600 000 lékařských dokumentů.
K tomu nutno přičíst dva miliony stránek ze 42
různých onkologických časopisů a 1,5 milionů
záznamů pacientů s rakovinou. Na základě těchto informací je super počítač schopný přijít s návrhem optimální léčby. Nesmíme opomenout,
že na výsledcích počítačového doktora mají
největší zásluhu odborníci z oblasti medicíny,
kteří zajistili vkládání nezbytných údajů a zkoušky. Na programu Wellpoint strávili lékaři a další
specializovaný personál celkem 14 700 hodin.
Svého „kolegu“ z IBM svým úsilím přiblížili k cíli
v podobě cloudového řešení. V případě tzv. cloudu se jedná o souhrn různých technologií a principů vystavených na základě rozšiřujících se
možností internetu. Cloudové řešení poskytuje
přístup klientů ke konkrétním aplikacím, které
IBM Watson – super počítač vybavený umělou inteligencí
V loňském roce byla založena společnost Calico, ve které spojili své síly dva mimořádně úspěšní muži na poli top byznysu - bývalý ředitel Google, současný
předseda představenstva Apple Arthur Levinson (nahoře) a spoluzakladatel jednoho z nejznámějších fulltextových vyhledávačů Google Larry Page (dole)
jim umožní přístup k datům odkudkoli a kdykoli. S pomocí jednoduchého tabletu bude možno
odhadovat léčbu pacienta prakticky v kterémkoli
místě planety. Podle odborníků je navíc takřka
jisté, že v blízké budoucnosti bude možno vtěsnat hardware z objemného super stroje IBM
Watson do kapesního počítače.
Vzhledem k tomu, že IBM není o charitě, i v případě dr. Watsona jde v první řadě o peníze. V lednu
se v médiích objevila informace, podle které získal
počítačový doktor od roku 2011 zakázky v hodnotě
100 milionů dolarů. Tedy vzhledem k počátečním
investicím nic moc. Věci by však měly nabrat podle dostupných informací rychlejších spád. V roce
2018 mají zakázky atakovat hranici jedné miliardy,
o pět let později již desetinásobek.
Lary Page se v této souvislosti zmínil o nádorových onemocněních, podle onkologů
je totiž jejich zvýšený výskyt přímo úměrný
zvyšování průměrného věku obyvatelstva.
Zjednodušeně řečeno, v minulosti bylo méně
rakoviny, neboť zákeřné choroby se jistá část
populace v důsledku přirozené smrti stářím
nedožila. Jak spolumajitel Google konstatoval,
vyřešení problémů rakoviny přidá lidem v prů-
měru tři roky života, proto o něm přemýšlí jako
o něčem, co by změnilo svět k lepšímu. Zároveň ovšem technologický vizionář uznal, že
v oblastech, jako je zdravotnictví, trvá postup
od přelomové myšlenky k realitě i dvacet let.
Proto nastal čas začít se těmito myšlenkami
zabývat již dnes, za další dvě desetiletí budeme možná disponovat informacemi, které se
nám nyní jeví jako ze sféry sci-fi. Nutno říci,
Po analýze technologie
a postupy
Super počítačem IBM Watson ovšem nástup
nejnovějších informačních technologií do boje
za lidskou dlouhověkost ani zdaleka nekončí.
V loňském roce byla založena společnost Calico, ve které spojili své síly dva mimořádně
úspěšní muži na poli top byznysu, jejichž firmy
se jinak moc nemusí. Na jedné straně bývalý
ředitel Google, současný předseda představenstva Apple Arthur Levinson. Na straně druhé
spoluzakladatel jednoho z nejznámějších fulltextových vyhledávačů Google Larry Page. V počáteční fázi bude projekt Calico podle magazínu
Time, který se dostal k exkluzivním informacím,
věnovat především analýze dat za účelem nových možných přístupů k léčení chorob přímo
spojených se stárnutím organismu. Na začátku
bude tedy Calico procházet velké databáze dat
a hledat v nich podnětné a originální pohledy
na problémy zdraví a stárnutí. Poté by mělo přijít
na řadu vytvoření nových technologií a postupů,
které by řešily nemoci novými způsoby.
BMW revue 1/2014 75
téma
dlouhověkost
Podle stoupenců teorie singularity v roce 2045 přesáhne výpočetní a inteligenční síla počítačů miliardkrát souhrnnou kapacitu
lidských mozků. V okamžiku, kdy se podaří nahrát obsah mozku do počítače, se člověk přiblíží na dosah nesmrtelnosti.
že Google má v tomto ohledu jisté zkušenosti, v minulosti se totiž společnost s úspěchem
věnovala předvídání chřipkových trendů. Projekt se setkal s velmi příznivou odezvou především ze strany epidemiologů, včasné rozpoznání onemocnění totiž snížilo počty nemocí
zasažených lidí.
Kostky jsou vrženy
Název loni založené společnosti je zkratkou
„California Life Company“. Inspirací prý mohla být i kočka Calico proslavená sedmi životy.
Firma se sídlem v Montain View (stejnou adresu má Google) má být početně nevelká a financovaná z privátních zdrojů. Jak tomu bývá
v podobných případech zvykem, projekt vzbudil
značný zájem, má tudíž logicky své zastánce
i odpůrce. První skupina hovoří o spojení dvou
společností, které jsou absolutními špičkami
v oboru. A jak praví všeobecně známý slogan
Google, pokud se firma do něčeho pustí, dělá
to jinak a ve velkém. A co je nejpodstatnější,
desetkrát lépe. Na druhé straně ovšem vstupují pánové Levinson a Page na horkou půdu.
Tu ovládají farmaceutické koncerny schopné investovat do vývoje léků takové částky,
o kterých si mohou i v Google nechat v hodně
odvážných snech pouze zdát. Pesimisté pak
poukazují, nikoli nelogicky, na to, že statistiky
sice o něčem vypovídají, úspěch v medicíně je
ovšem založen na znalostech celé řady vědních
oborů. Kromě toho se na rozdíl od světa informačních technologií jedná o oblast, která si libuje v bezpočtu omezení a norem.
76 BMW revue 1/2014
Přes veškerá zmiňovaná rizika jsou pánové Levinson a Page optimisty. A nejsou sami.
K projektu Calico se před časem vyjádřil i mnohonásobný generální ředitel Apple Tim Cook.
Řada jeho přátel žila kratší dobu, případně méně
plnohodnotným životem, než by si zasloužila.
Art Levinson patří podle jeho názoru do katego-
rie bláznů, kteří si myslí, že tomu tak nemusí být.
A pevně věří, že neexistuje nikdo, kdo by dokázal zvládnout takovou misi lépe, než právě on.
Tim Cook proto očekává s nadšením výsledek.
Určitě není sám.
foto archiv
Petr Bošnakov
K projektu Calico se před časem kladně vyjádřil
i mnohonásobný generální ředitel Apple Tim Cook
svatby, svatební cesty a vyročí,
luxusní all inclusive dovolená
2 děti zdarma
sporty a zábava v ceně
5x restaurace, 2x bar
3 pláže s bílým pískem
golf u oceánu zdarma
bazény a skvělé koupání
Plánujete svatbu, svatební cestu nebo oslavu výročí?
Toužíte prožít dovolenou, kterou si zapamatujete navždy?
Přejete si zmizet na krásnou pláž ostrova Mauricius?
Hledáte v základní ceně luxusní program all inclusive?
Chcete se jednoduše sbalit a odletět? Kontaktujte nás!
Shandrani Resort & Spa 5*, Mauricius:
44 550 Kč* svatební cesta do 12 měsíců od svatby
55 138 Kč* svatba včetně svatebního balíčku a formalit
44 550 Kč* výročí svatby každých 5 let +/- 6 měsíců
47 822 Kč* dovolená, pobyt až pro 2 děti zdarma
*Cena je na osobu a zahrnuje letenku s Emirates,
luxusní all inclusive na 7 nocí v pokoji Superior,
pro pobyt od 28.4. do 30.9. 2014, při kurzu 27,5 Kč/€.
Odlety denně: zvolte si termín i délku pobytu!
Cestovní kancelář BLUE MARLIN s.r.o., K Sídlišti 1728/31, 140 00 Praha 4
[email protected], + 420 777 811 821, www.bluemarlin.cz
historie
BMW 750iL (E32)
Splnit
všechny nároky
Vlajková loď BMW znamená nejen vnitřní luxus, ale také důstojnou techniku
– i proto se pod kapotu řady 7 nastěhoval dvanáctiválcový motor, který je
považován za vrcholnou motorizaci osobních automobilů. Jestli je pro pohon
ohromného sedanu v prodloužené verzi L vhodný? Je zbytečné se ptát...
Široké ledvinky prozrazují přítomnost velkého motoru. BMW E32 se brzy stane
zajímavým youngtimerem, který zatím čeká na zvýšený zájem sběratelů.
78 BMW revue 1/2014
Je BMW 750iL opravdu tím autem, ve kterém
budete raději sedět vzadu a necháte se hýčkat
prostorem a kvalitní kůží? I to je otázka, na kterou se tento článek pokusí najít odpověď. Luxusní automobily mají bohužel tu smůlu, že rychle
klesají na ceně. Ač jsou nositeli pokroku, jejich
hodnota v průběhu času rychle ztrácí. A pak se
často stane, že si třetí či čtvrtý majitel takového
vozu neuvědomuje, že složitá a precizní technika
vyžaduje péči a servis. Ten bývá zanedbán, což
se bohužel projevuje na stále se zhoršujícím stavu starších luxusních aut. My bychom si ovšem
nedovolili předvádět vám automobil, který by se
netěšil péči svého majitele. Člověk, který má to
štěstí, že se do jeho garáže vedle dalších historických BMW různých typů nastěhoval i luxusní
model 750i v provedení L (dle německého lang,
prodloužený), se o svá auta stará tak, jak se sluší
a patří. Samozřejmě nejezdí v zimě, na prosolené silnice by mnichovské skvosty nikdy nevytáhl
a sám zajišťuje většinu nutných oprav či výměn
dílů. Pro BMW má viditelně slabost, ale v dobrém slova smyslu.
Proč se rozhodl pořídit si 750i? Velký vůz
s ještě větším motorem, který by mohl na první
pohled působit trochu zbytečně? Důvodů je několik – za prvé se mu tohle konkrétní BMW vždy
líbilo (což je pochopitelné) a za druhé je v současné době relativně dostupné. Pokud trochu
zapátráte na internetu, zjistíte, že tato generace
(E32) se nyní přímo nabízí jako investice do budoucna. Auta, která jsme objevili, byla vždy
ve skvělém stavu, někdy i po prvním majiteli
a ceny se pohybovaly od 80 000 do 150 000 Kč.
Jak je možné, že takovou krásnou reprezentativní limuzínu (kterou model L připomíná víc než
co jiného) lze získat za tak málo peněz? BMW
E32 je totiž ve fázi, kdy ještě není zajímavým
youngtimerem, ale zároveň už je jako ojetý vůz
pro mnohé příliš staré.
Trocha historie
Pojďme se podívat trochu do historie. První BMW řady 7 bylo představeno v roce 1977
a za designem velkého sedanu stál tehdy Paul
Bracq. Model nahradil velké sedany BMW označované interně jako E3. Z nich také dostaly první
verze řady 7 dvanáctiventilové šestiválce M30.
Většina verzí motorů byla již tehdy vybavena vstřikováním paliva, pouze 728 a 730 měly do roku
1979 čtyřkomorový karburátor Solex. Na svou
dobu bylo BMW řady 7 velmi sofistikované. Šlo
například o první model značky, který disponoval indikátorem servisních prohlídek, systémem
check control, který řidiče upozorňoval na různé
chybové hlášky, a také propracovanou klimatizací. Mezi další zajímavosti patřil palubní počítač,
systém ABS (zpočátku za příplatek, později standardně) a také řidičův airbag (u pozdějších modelů z let 1985-1986). Posádku už tehdy hýčkala
kvalitní kůže, dřevěné dekory, elektricky ovládaná
a vyhřívaná sedadla a logicky také elektricky ovládaná okna a zpětná zrcátka.
BMW řady 7 si mezi milovníky luxusního svezení rychle vydobylo své místo po boku konkurence ze Stuttgartu. V letech 1977 až 1986 bylo
vyrobeno celkem 285 029 luxusních vlajkových
lodí BMW, ale už od roku 1979 probíhal vývoj
Palubní deska je klasicky směřovaná na řidiče, který má v dosahu ovladače
všeho potřebného. Rozmístění je intuitivní a velmi jasně definované.
BMW revue 1/2014 79
historie
BMW 750iL (E32)
Bez nápisu není ani poznat, že před vámi jede vůz s dvanáctiválcem,
který už v roce 1988 dokázal jezdit po Autobahnu 250 km/h.
nástupce první generace. Trval dlouhých sedm
let, než se v červenci 1986 představila druhá
generace BMW řady 7 s typovým označením
E32. A to je právě vůz, který nás zajímá. Aby
se mnichovská značka mohla se svou novinkou
dostat na vrchol, potřebovala ji naplnit nejlepšími technologiemi a inovacemi. Mezi některé prvky, které si tehdy mohl movitý zákazník
objednat, patřil například integrovaný telefon
a fax, chladnička na víno, systém kontroly trakce a speciální stěrače, které se díky pružince při
jízdě vysokou rychlostí více lepily na sklo a lépe
tak stíraly vodu. Jízda byla samozřejmě také
důležitá a sofistikovaný podvozek (s možností stavitelných tlumičů) pomáhal tomu, že E32
excelovala nejen v oblasti komfortu odpružení,
ale také jistými jízdními vlastnostmi, kterými
překonávala i některé daleko menší a lehčí vozy.
Aby se mohla značka ukázat, potřebovala také
rozšířit nabídku motorů – šestiválec byl pro řadu
7 už prostě trochu málo. I proto se v roce 1987
objevila verze 750i, pod jejíž kapotou si tiše ševelil úplně nový dvanáctiválec M70 o objemu
4988 cm³ s výkonem 300 koní. Velmi jednoduše
a pouze pro ilustraci lze říci, že motor vznikl spojením dvou šestiválců M20 v úhlu 60°. Kromě
této vrcholné motorizace šlo pod kapotu objednat samozřejmě i šestiválec, v roce 1992 se objevil dokonce osmiválec M60. O tom, že v námi
představeném modelu buší dvanáctiválec, se
80 BMW revue 1/2014
dozvíte velmi snadno: motorizace se u BMW
řady 7 E32 dá rozlišit podle toho, jak jsou velké
ledvinky mezi čtveřicí kulatých světlometů. Pokud má auto osmi- či dvanáctiválec, má ledvinky
široké.
Rychle za volant
To už mě ale vítá luxusní interiér, kožené čalounění, které ani po letech neztratilo svou vůni
a na první pohled patrnou kvalitu. Dveře se za-
Prodloužená verze L má pro zadní cestující přichystáno o 11,4 cm prostoru více než běžná
verze. Díky tomu se vzadu usadíte opravdu královsky, samozřejmě na kvalitní kůži.
vírají se sebejistým zvukem, který dává najevo,
že materiálem se tehdy ještě nešetřilo. Obhlížím
luxusní prvky, dvoustupňové vyhřívání předních
sedadel, rádio, klimatizaci a zejména stylový telefon Motorola, který je stále funkční! Vedle voliče
automatické převodovky ZF jsou umístěna tlačítka měnící nastavení převodovky. Jednoduchý
ovladač už tenkrát aktivoval buď sportovní, nebo
komfortní mód. Přesouvám se na zadní sedadla –
BMW E32 se prodávalo také v prodloužené verzi
L, která přidává 11,4 cm prostoru pro nohy zadních cestujících. Větší prostor byl získán prodloužením zadního páru dveří a karoserie v těchto
místech. Faktem je, že prostoru je zde královsky
a navíc vaše tělo obejmou pevné, kvalitní kožené
sedačky, které je možné elektricky posouvat.
Dvanáctiválec není na volnoběh skoro ani slyšet. Je výborně odhlučněn, pouze při vytáčení
informuje řidiče o svém potenciálu. Zvuk narůstá
a proměňuje se, kolem 3000 min-1 už připomíná
výborně sladěný mechanický orchestr. Výkon
300 koní je patrný v každé jízdní situaci. Můžete
si jen tak plout krajinou a užívat si pohodlí, úžasný
výhled do všech stran a majestátnost limuzíny,
kterou navrhl Ercole Spada a Hans Kerschbaum.
A když dostanete chuť na sportovní svezení, jednoduše změníte nastavení a zašlápnete pedál
plynu do podlahy. Stane se to během vteřiny –
převodovka hladce, ale razantně podřadí a motor se probere. Na zadní kola v tu chvíli proudí
450 N.m točivého momentu, což stačí k drtivé
akceleraci doprovázené těžko popsatelným zvukem dvanácti pístů, které se daly do pohybu.
Zrychlení je výrazné, gradace výkonu přitažlivá
a celkový dojem výborný.
Možná vás napadá, jakou má asi pětilitrový
dvanáctiválec v těžkém autě spotřebu. Není to
tak hrozné. Během testu jsme se pohybovali
mezi hodnotami 13 a 17 l/100 km, díky čemuž
nám nádrž o objemu 102 litrů mohla i nějakou
dobu vystačit. Majitel byl dokonce projížďkou tak
nadšen, že nám s radostí sdělil, že dokud bude
hezké počasí, určitě vezme na výlet s dvanáctiválcem celou rodinu. Pokud by vyrazil do Německa na dálnice s neomezenou rychlostí, určitě by
se neztrapnil: BMW 750i bylo prvním modelem
značky, u kterého bylo nastavené elektronické
omezení maximální rychlosti na 250 km/h.
Představený model je ve skvělé kondici a má
velmi dobrou výbavu, ale vrcholem v době BMW
řady 7 E32 byla verze Highline, ve které nechyběly
ani broušené skleničky na sekt, opěrátka nohou
a sluneční clony na bočních oknech. V souvislosti
s tímto modelem nelze také opomenout prototyp
767iL z roku 1988, známý pod názvem Goldfish.
Zajímavostí je, že se jedná o jediný vůz, do kterého
byl naistalován ohromný motor se šestnácti válci
o objemu 6,7 litru. Délka motoru si vyžádala výrazné úpravy chladicího systému, samotný chladič byl
například přesunut do zadní části vozu. Zajímavé
jsou také modely Alpina, konkrétně B11 3.5, B11
4.0 a B12 5.0, které měly nejen upravené motory
a podvozky, ale také decentní bodykity, linky na karoserii a charakteristická kola s mnoha paprsky.
Během svého života BMW E32 překonalo svého předchůdce. V letech 1986 až 1994 vzniklo
v německém Dingolfingu celkem 311 068 těchto
luxusních sedanů. V roce 1994 se představila tře-
Telefon Motorola je integrovaný přímo ve voze. I dnes se s ním dá
telefonovat a je ceněným detailem fotografovaného vozu.
Vedle voliče automatické převodovky, která řadí hladce, najdete také další
tlačítka měnící nastavení protiprokluzového ASC či tuhosti tlumičů
tí generace BMW řady 7, známá pod označením
E38. To už byla první „sedmička“, pod jejíž kapotu se dostal i vznětový motor a volitelně pětistupňový automat. Mezi další prvenství patřilo použití
xenonových světlometů a integrované navigace.
To už jsme se ale trochu vzdálili od předmětu našeho zájmu.
Pokud bychom to měli shrnout, BMW 750iL
z konce 80. let i v současnosti nadchne. Svou
kvalitou, odolnou technikou, prestižním dvanáctiválcem, ale také jízdními vlastnostmi a pohodlím
interiéru. Jestliže vás tento elegantní vůz oslovu-
je, je ideální čas na jeho koupi. Později už auta
na ceně klesat nebudou, zejména verze s jedinečným dvanáctiválcem, který je vrcholem automobilové produkce. A jestli sedět raději vepředu,
nebo vzadu? Podle mé zkušenosti jsou přední
sedadla skvělá a navíc, nic se nevyrovná pocitu
za volantem. A dozadu můžete naložit třeba tetičku, které tím pohodlím a prostorem určitě při
jízdě do kavárny uděláte radost. A nezapomeňte
jí při vystupování otevřít dveře!
foto archiv
Daniel Klement
Technické údaje
Zdvihový objem/počet válců
Výkon
Točivý moment
Hmotnost
Maximální rychlost
Zrychlení z na 100 km/h
Průměrná spotřeba
4988 cm3/V12
221 kW (300 k)/5700 min-1
450 N.m
1840 kg
250 km/h
7,4 s
17,1 l/100 km
BMW revue 1/2014 81
technika
Innovation Day 2014
Hon na účinnost
Přístup BMW EfficientDynamics není ničím jiným než výrazem pro zvyšování
účinnosti. Po masivním nástupu této strategie v roce 2007 do sériové produkce
u BMW neustále pracují na jejím zdokonalování. Na letošní akci nazvané
Innovation Day 2014 jsme měli možnost nahlédnout pod pokličku vývoje
mnichovské značky, kde jsme se seznámili s mnoha technologiemi, které
v horizontu roku a dále směřují do sériové produkce.
Hybridní verze BMW X5 vstoupí na trh v roce 2015 pod názvem BMW X5 eDrive
84 BMW revue 1/2014
systém váží ve vývojové podobě méně než 5 kg a je
de facto zmenšeninou systémů používaných u moderních pasivních domů.
Přemýšlí dopředu
Zbrusu nová generace motorů BMW (jejich označení začínají na B)
sdílí blok motoru pro zážehové i vznětové verze
Cílem každého konstruktéra je posunovat
hranice možného. Často se tak děje po malých
krůčcích, které společně v konečném důsledku
a s odstupem času znamenají velký skok. Ideálně je to vidět třeba na nové generaci BMW X5,
která v mezigeneračním srovnání shodila i přes
mírné zvětšení vnějších rozměrů 80 kg hmotnosti.
3,3 kg se například ušetřilo na krytech podvozku,
2 kg na nábojích, 4 kg na sedadlech, 4 kg na kolech
nebo 3 kg na stabilizátorech, které jsou nyní duté.
I to je součástí strategie EfficientDynamics, která
má za cíl zvyšování dynamiky a současně snižování spotřeby paliva – i když oboje najednou již z principu není možné. Tento přístup je třeba chápat tak,
že na jednu stranu dokáží jet nové modely úsporněji a v druhém extrému rychleji.
Gram po gramu
Právě snižování hmotnosti je v celém automobilovém průmyslu jedním z hlavních témat, jak dosáhnout zvýšení účinnosti využívání energie obsažené v palivu. V podání BMW to není pouze hledání
drobných úspor, jako v uvedeném případě nové generace X5, ale také vývoj nových materiálů a jejich
použití v sériové produkci. Tento přístup je patrný
i na uhlíkových kompozitech, které BMW používá
hlavně na modelech BMW i. Postupně z něj ale začínají těžit i modely hlavní značky BMW. Zatím především sportovní typy M3 a M4, ale díky odřezkům
z uhlíkových kompozitů se tento materiál v recyklované podobě začne zanedlouho používat například
pro díly, jako jsou nosníky přístrojové desky.
Zajímavé je také hledání různých cest pro účinnější hospodaření s energiemi uvnitř automobilu,
což bylo jedním z dalších témat celé akce. Věděli
jste například, že v městském provozu při vnější
teplotě 0 stupňů Celsia je v BMW i3 v průměru
potřeba 5 kW na pohon a celé 3 kW na topení?
Z těchto 3 kW přitom následně přibližně polovina
utíká do ovzduší odvětráváním vnitřního prostoru.
Technici BMW proto k tomuto odvětrávání připojují
výměník voda-vzduch a unikající teplo (v létě chlad)
zachytávají a přenášejí do druhého výměníku umístěného před vstupem do chladicí soustavy. Tím se jí
usnadní práce a šetří se cenné kapky energie. Celý
Naše prohlídka světem budoucnosti pokračuje testovací jízdou po polygonu Miramas, kde má
BMW své jihoevropské testovací centrum. Usedáme do BMW 535i vybaveného speciálním softwarem převodovky, který by se měl dostat do výroby někdy v průběhu příštího roku. Zkoušíme dvě
nové funkce. Jednou z nich je podřazení v situaci,
kdy se rychle přibližujete k automobilu vpředu.
Znáte ten okamžik, kdy se k autu před vámi blížíte,
dáte nohu z plynu a rozhodujete se, zda předjet,
nebo ne. Právě v této chvíli převodovka prototypu
jemně podřadí o jeden převod. Tím se připraví buď
na akceleraci, nebo pomůže s jemným zpomalením. Právě tento „rozhodný“ okamžik, který trvá
sekundu až dvě, dokáže uspořit kapku paliva a současně zlepšit jízdní projev.
Druhou zkoušenou funkcí bylo opět podřazení
převodovky, ale v situaci, kdy dáte směrovku v okamžiku, kdy máte v mrtvém úhlu cizí automobil.
Podřazení převodovky umožní přirozeně a hlavně
bez prodlevy akcelerovat a zařadit se před inkriminovaný vůz. Možná se vám to zdá jako přílišné detaily, v praxi ale jde o velmi příjemné a především
nevtíravé funkce, které opět o trochu zpříjemní jízdu s vozem vybaveným samočinnou převodovkou.
Pozitivem je, že když je automobil vybaven adaptivním tempomatem (v prvním případě) nebo systémem monitoringu mrtvého úhlu zpětných zrcátek
(druhý případ), nevyžaduje žádná další čidla.
V noci jako ve dne
Když si myslíte, že LED světla jsou to nejlepší
na světě, budete mít pravdu tak nejvýše půl roku.
Na podzim totiž bude možné do BMW i8 objednat
laserová světla, která se s určitým zpožděním objeví také v dalších modelech značky BMW. Zatím lze
pouze spekulovat, zda tomu bude u nadcházející ge-
Pro nové motory je samozřejmostí přeplňování výfukovým turbodmychadlem
Kolo uhlíkových kompozitů je o přibližně 50 % lehčí
než konvenční lité kolo z hliníkové slitiny
BMW revue 1/2014 85
technika
Innovation Day 2014
Laserové světlomety se vyznačují dosvitem až 500 m. Zleva: potkávací LED světlo; dálkové LED světlo; dálkové laserové světlo.
nerace BMW řady 7 nebo dříve. V každém případě
bylo v předvečer celé akce možné usednout do jedné ze „Sedmiček“ vývojového týmu a vychutnat si
na vlastní oči noční jízdu s laserovými světly.
Je to opravdový zážitek. Nejde jen o to, že laserový světlomet prodlouží dosvit LED světel až na 500
metrů, ale samotné světlo se rozprostře také po okolí silnice a doslova rozzáří i stromy kolem ní. Laserové
světlo pocházející z laserové diody s velmi úzkým barevným světlem (proto lze mluvit o laserové diodě)
má bílou barvu a dodá při nočním cestování hodně
jistoty. Intenzitou a komplexností umožní vnímat prostředí trojrozměrně a zcela přirozeně. Vidíte ne jednu
zatáčku dopředu, ale když to jde, tak hned dvě nebo
tři a můžete se na ně připravit jako ve dne.
Součástí laserových světel je samozřejmě neoslňující asistent dálkových světel, který dokáže aktivně
odstínit okolní automobily a zabránit jejich oslnění.
Laserové diody jsou novinkou, která kromě vojenské
techniky nachází uplatnění ve specializovaných projektorech. Použití v automobilu je naprostou novinkou, která vyžadovala vyřešit určité problémy s vnitřní
teplotou laserového světelného modulu. Samotný
laserový světlomet je tvořen trojicí laserových diod
produkujících mimořádně silné modré světlo, které
se pomocí fosforu změní na jasně bílé, které je pro
lidské oko nejpřirozenější. „Laserový“ modul má velikost přibližně 10 x 10 x 4 cm s konečnou svítivou plochou 3 x 3 cm. Je tedy neobyčejně kompaktní. Současně se vyznačuje přibližně trojnásobnou světelnou
účinností ve srovnání s již tak velmi úspornými LED.
TwinPower Turbo
O motorech TwinPower Turbo jsme toho již napsali hodně. Spolu s novým MINI, řadou 2 Active
Tourer a v modernizované X3 xDrive20d se ale
do prodeje dostává zbrusu nová generace těchto
motorů. Jde o od základu nový vývoj, který dokazuje
písmeno „B“ použité pro interní označení této rodiny řadových motorů se třemi, čtyřmi a šesti válci.
Všechny jsou postavené kolem „jednoho“ válce
86 BMW revue 1/2014
s objemem půl litru a motory jsou navržené tak, že
je lze do automobilu zastavět jak podélně, tak napříč.
Ačkoliv nové motory disponují přímým vstřikováním,
přeplňováním (zážehové i vznětové), plně variabilním
rozvodem Valvetronic a časováním Double-VANOS
(zážehové), stejně tak jako proměnnou geometrií
rozváděcích lopatek (vznětové), tedy technologiemi,
které byly přítomné již dříve, došlo k jejich celkovému upravení. Například akční člen rozvodu Valvetronic je nyní v přední části motoru a skloněný směrem
k jeho „studené“ straně. Společným rysem je například umístění turbodmychadel co možná nejblíže
k motoru. Nové motory jsou spolu s převodovkami
stále lépe zapouzdřené z důvodu účinnější zvukové
i tepelné izolace. Tím se zvyšuje akustický komfort
a současně se motor udržuje déle zahřátý, což při následném startu snižuje spotřebu paliva. Zajímavostí
je použití shodného bloku pro zážehové a vznětové
verze, ale také aplikace standardizované kabeláže,
rozhraní pro připojení chladicích systémů a příslušenství, stejně tak jako uložení v karoserii. Celkem
zážehové a vznětové motory vzájemně sdílí přibližně
30 až 40 procent dílů. V rámci jednoho druhu pohonných jednotek činí shoda přibližně 60 procent. Tím se
dosahuje mnohem větší flexibility při výrobě, stejně
jako je možný větší tlak na ceny dílů od dodavatelů.
V každém případě jsou nové motory přibližně o 5 procent úspornější, údajně mají také větší ochotu k vytáčení, rychlejší reakce a zapracovalo se také na zvukovém projevu. Přesto však nezbývá nic jiného než
počkat na první testovací jízdy, které těmto prohlášením dají reálnější podobu. O parametrech prvních
představených verzí nových motorů se více dočtete
v článku představujícím BMW řady 2 Active Tourer.
Modul laserového světla je velmi kompaktní, uvnitř je umístěna trojice laserových diod
Hybridní svezení na závěr
Jako poslední bod programu nesmírně zajímavého dne byla možnost řízení chystané hybridní verze
BMW X5, která dostane ke svému označení slovo
eDrive. Jde o plug-in hybridní vůz, který má akumulátor umístěný nad zadními koly a elektromotor
situovaný mezi spalovací motor a osmistupňovou
samočinnou převodovku. Hlavním zdrojem síly byl
v testovaném prototypu přeplňovaný zážehový
dvoulitrový čtyřválec s výkonem 180 kW (245 k).
Elektromotor disponuje výkonem 70 kW a je schopen automobil pohánět i zcela samostatně do rychlosti 120 km/h. Na elektřinu tyto prototypy ujedou
přibližně 30 km. Praktická zkušenost ukázala, že jím
poskytovaná dynamika dostačuje pro zamýšlené
použití v městském provozu. I v tomto případě se,
stejně jako v typech i3 a i8, jedná o elektromotor
reluktančního typu, který se vyznačuje schopností
dosahovat v kontrolovaných podmínkách i vysokých
otáček. Automobilka udává hodnotu kombinované
spotřeby ve výši jen 4,7 l/100 km, to je o 1,5 l/100 km
méně než v případě vznětového xDrive30d, a dokonce o 3,8 l/100 km méně než v případě verze
xDrive35i. Skutečný apetit však nebylo možné zjistit.
Celkový projev ve sportovním režimu účinně
maskuje skutečnost, že pod kapotou pracuje motor se čtyřmi válci. Točivý moment elektromotoru
a jeho rychlé reakce vytvářejí dojem jízdy se šestiválcovým motorem. Subjektivně je dynamika
prototypu BMW X5 eDrive postavená někde mezi
verze xDrive30d a 40d. Řízení bylo nečekaně pří-
Nové strategie řazení převodovek bylo možné otestovat v praxi za volantem BMW 535i
jemným zážitkem nejen díky povedeně sladěné
hnací soustavě, která se při klidném způsobu jízdy
vyznačovala nízkou hlučností a plynulostí, ale také
díky ochotě maskovaného automobilu k zatáčení.
Lehký motor umístěný až za předními koly a těžký
akumulátor vzadu zajistily rozložení hmotnosti v poměru blízkém 50:50.
Den plný inovací v podání BMW naznačil, že
automobilka neustává ve vývoji nových systémů,
funkcí a přístupů. Současně stále cizeluje ty stávající a snaží se vyjít vstříc zákonným požadavkům, ale
také různým skupinám řidičů.
foto archiv
Petr Hanke
&KUDāWHVLVYª%0:
0HFKDQLFN¾]DEH]SHÎRYDF®V\VWªPXUÎHQ¾SUR]DP\N¢Q®DEORNRY¢Q®S¢N\ďD]HQ®DXWRPDWLFN¾FK
SďHYRGRYHNYR]LGHO%0:
9¾KRG\]Dď®]HQ®
š-HGQRGXFKªRYO¢G¢Q®
š6NODGQRVW]Dď®]HQ®
š9\VRN¢RGROQRVWSURWLS¢ÎHQ®DY\ORPHQ®
š2FHORYªWÚOHVR]DEH]SHÎXMH]Dď®]HQ®SURWLQDYUW¢Q®
š%H]SHÎQRVWQ®X]DP\NDF®V\VWªP$%86
=Dď®]HQ®MHXUÎHQªSURPRGHORYªďDG\
DXWRPRELOĥ%0:
%0:))%0:)))%0:)
%0:(()))%0:)))
)%0:;)%0:;(%0:;((
3R]Q¢PND=Dď®]HQ®QHQ®XUÎHQRSURVSRUWRYQ®SďHYRGRYNX6WHSWURQLF
3RYUFKRY¢»SUDYD
=Dď®]HQ®VHGRG¢Y¢YUĥ]Q¾FKSRYUFKRY¾FKDEDUHYQ¾FKSURYHGHQ®FK1DREMHGQ¢YNXMHPRĴQªGRGDW]Dď®]HQ®
VSRWLVNHPQHERƋUHPQ®PORJHP
ZZZYDPVHFXULW\F]
9¾KUDGQ®]DVWRXSHQ®V\VWªPX9$0VHFXULW\SURÍHVNRXUHSXEOLNX,5,6,'(17VUR1RYRGYRUVN¢3UDKD
PRELOHPDLOLQIR#YDPVHFXULW\F]
BMW revue 1/2014 87
téma
zajímavé ostrovy
Nakouknutí
do říše ostrovů
Napadlo vás někdy, že každý z nás je někým, jehož životní prostor je obklopen
vodou a je tedy ve své podstatě ostrovanem? Třeba to vypadá jako za vlasy
přitažené, ale ve skutečnosti zase není čemu se divit.
88 BMW revue 1/2014
Ambergris Caye v Karibiku
Vždyť zeměkoule je z téměř 71 procent tvořena vodou, takže obrovským ostrovem je de facto
každý z kontinentů. A to i přesto, že si nic takového nepřipouštíme ani náhodou a jen občas nám
to připomene pouze nejmenší z nich: Austrálie,
se svými 7,6 miliony km2.
Ovšem i když z podobných úvah kontinenty
vypustíme, zůstává ostrovní říše obrovskou a veledůležitou součástí naší planety. Nedivme se.
Nebudeme-li totiž hovořit o úplných mrňousích,
je stále možné najít na zeměkouli víc jak 175 000
ostrovů, které mají alespoň 0,15 km2. Přičemž
tato místa ovšem nejsou zdaleka obklopena pouze vodou moří a oceánů, ale také řek či jezer.
A na těch žije takový počet lidí, že prakticky každý
devátý člověk na naší planetě je skutečným ostrovanem. A takhle velká říše už nejspíš stojí
i za to, abychom nakoukli za její dveře a udělali si
jakousi miniexkurzi do jejích zajímavostí.
Kolumbijský ostrov Santa Cruz del Islote s téměř 1 300 obyvateli
čtverečních kilometrů, pak je kanadský Baffin
Island, jenž byl nepochybně známý námořníkům
z Grónska a Islandu, kteří se na americký kontinent dostali před Kolumbem. Pro nás možná
není nezajímavé, že kousek za naší východní hranicí leží Žitný ostrov, který je se svými 1 886 km2
druhým největším evropským říčním ostrovem,
přičemž ten v Evropě největší najdeme v Nizozemsku. A největší říční ostrov na světě? Tím je
brazilský Ilha do Bananal (19 162 km2), tvořený
dvěma kanály na brazilské řece Araguaia.
Fakt, že ostrovem s nejvyšší lidskou populací
je více jak 1 050 km dlouhá a 210 km široká indonéská Jáva, kde žije 138 milionů lidí, je vcel-
Za nejmenší ostrov světa se oficiálně považuje Bishop Rock se svým známým majákem
Který je největší?
O tom, že největším ostrovem je Grónsko
(2 130 800 km2), patřící k Dánskému království,
ví prakticky každý. Méně už je ale známé, že to
nemusí být tak úplně pravda. Vědci totiž rozhodně nevylučují, že se pod grónským ledem skrývají
dokonce až tři samostatné ostrovy! Za ním pak
v tabulce velikostí najdeme v Malajském souostroví Novou Guineu (786 000 km2), která je ostrovem, na němž je také možné najít vůbec nejvyšší horu: Puncak Jaya, jenž je 4 884 m vysoký
a tedy o 605 m vyšší, než je druhý nejvyšší ostrovní vrchol Mauna Kea na Havaji. Na třetím místě ve velikosti ostrovů je Borneo (743 330 km2).
Ostrov, o nějž se dělí největší počet států: Indonézie, Malajsie a Brunejský sultanát. Čtvrtým
ostrovem co do velikosti je pak Madagaskar
(587 713 km2), považovaný za na zeměkouli vůbec nejstarší ostrov, protože se prý oddělil od Indie před nějakými 90 miliony let. A posledním
z ostrovů, jehož plocha přesahuje půl milionu
BMW revue 1/2014 89
téma
zajímavé ostrovy
Hongkongský Ap Lei Chau, plný mrakodrapů, má téměř tolik obyvatel jako Pardubice
ku známý. Mnohem méně se ovšem ví, že nejlidnatějším říčním ostrovem je africký Ukerewe
(530 km2), ležící na Viktoriině jezeře v Tanzánii,
kde na něm žije 150 tisíc lidí. Největší hustotu
obyvatel však má úplně jiný ostrov: kolumbijský
Santa Cruz del Islote. Tenhle ostrov o rozloze
jen o malinko převyšující desetinu čtveřečního
kilometru ( 0,012 km2) má sice jen 90 domů,
dva obchody a jednu restauraci, ale bydlí tam
1247 lidí. Což teoreticky představuje téměř
neuvěřitelnou hustotu 103 917 lidí na km2!
Po praktické stránce je ale nejlidnatějším ostrovem v Hongkongu ležící Ap Lei Chau, pose-
Chatičky na známém turistickém ostrově Bora Bora
90 BMW revue 1/2014
tý mrakodrapy: tam na jeho ploše 1,3 km2 žije
80 000 lidí! Bezesporu nejmenším ostrovem,
na kterém žije víc než milion lidí, však je bezesporu Manhattan v New Yorku...
Cvičiště pro Mars
Naopak ostrovem s nejmenší hustotou osídlení je Grónsko, kde žije něco málo přes 56 tisíc obyvatel, takže na jednu osobu připadá 38,37 km2!
Ovšem nepříliš pohostinných ostrovů, na kterých stabilně dokonce nebydlí nikdo, je celá
spousta. Tím největším z nich je Devon Island
v kanadské Arktidě, který je se svými 55 247 km2
co do velikosti sedmadvacátým největším ostrovem světa. A protože na tomto ostrově v souostroví Queen Elisabeth najdeme i kráter Haughton, považovaný za nejlepší zemskou analogii
povrchu Marsu, není divu, že Devon již celých
deset let během letních měsíců slouží jako simulační prostor pro cestu na rudou planetu.
V Kanadě však najdeme také 172. největší ostrov světa, jenž je největší jezerní ostrov
na zeměkouli. Ten leží v Ontariu na Huronském
jezeře, jmenuje se Manitoulin a jeho rozloha je
2 766 km2.
Tristan da Cunha, obydlený, ale od civilizace nejvzdálenější ostrov světa
Asi největší ostrovní ideál těch, co na nich tráví
dovolenou – totiž výhradně písečný ostrov – však
najdeme úplně jinde: na australském pobřeží
Queensland, 200 km severně od Brisbane. Jeho
jméno je Fraser Island, je 120 km dlouhý a průměrně 24 km široký a jeho rozloha je 1 840 km2.
V Evropě se naopak dá najít největší sopečný
ostrov (tím je se svou rozlohou 10 828 km2 Island), ovšem největší ostrov vytvořený lidskou
činností leží na severoamerickém kontinentu.
Přesněji řečeno v kanadském Quebecku. Jeho
jméno je Ile René-Levasseur a má průměr 72 km.
Jeho rozloha je 2 200 km2 a leží ve středu jezera
Manicougan, jež jako umělá vodní nádrž vzniklo
přehrazením stejnojmenné řeky. V tomto případě
tedy nejde o to, že by ostrov vznikl tím, že by
jej snad někdo ve vodě vybudoval, ale právě naopak: někdejší poloostrov byl v roce 1970 uměle
a kompletně obklopen vodou...
Jinou raritou pak je samozřejmě největší ostrov
ležící na jiném ostrově. Tedy jakýsi ostrov na druhou. A tím je v ostrovní říši zhruba 75 000 roků
starý sopečný Pulau Samosir (630 km2) na jezeře
Toba. Přičemž tato turisticky velmi oblíbená destinace je dislokována na šestém nejrozlehlejším
ostrově světa – na indonéské Sumatře.
Téměř 3000 km k civilizaci
Jestliže v předcházejících řádcích jsme se převážně věnovali v ostrovní říši tomu největšímu,
toto kapitolu naopak začneme ostrovem nejmen-
Devon Island, na němž se cvičí i výsadek na Mars
ším. A rovnou si řekněme, že ukázat na nejmenší ostrov světa není rozhodně nic jednoduchého
a spíš se to zdá prakticky nemožné. Pravdou ale
je, že za ten nejmenší se považuje Bishop Rock.
Onen malý kousek skály, který je součástí souo-
stroví Scilly v britském Cornwallu, je vyhlášený
především svým desetiposchoďovým a 49 m
vysokým majákem. Ten tu stojí od roku 1858
a jeho každých 15 sekund blikající světlo je vidět
na vzdálenost 39 km.
Filipínský ostrov Borocay vynechá při sestavování ostrovního Top Ten jen málokdo
BMW revue 1/2014 91
téma
zajímavé ostrovy
Obydleným, ale od civilizace nejvzdálenějším
ostrovem je 11,3 km dlouhý a v Atlantiku ležící
Tristan da Cunha. Žije na něm zhruba 250 lidí
a ti to mají k nejbližší civilizaci opravdu setsakramentsky daleko: 2 816 km do Jižní Afriky
a 3 360 km k pobřeží Jižní Ameriky! Nejvzdálenějším neobydleným ostrovem je pro změnu Norsku patřící Bouvet Island (49 km2), který leží také v jižním Atlantiku. Z ostrova, jehož
povrch je většinou pokryt ledovcem, to je cca
2 200 km k jihozápadnímu pobřeží Jižní Afriky
a asi 1 700 km do Antarktidy.
Docela slušnou kuriozitou ostrovní říše je asi
nejmenší ostrov, jímž prochází hranice dvou
států: tím se může pochlubit ani ne půl kilometru dlouhý Södra Bokjsön, jehož jedna část patří
Norsku, zatímco druhá Švédsku. A podobnou
kuriozitku nabízí i ostrovy ležící na jezeře Orba
Co v Tibetu. Protože jezero leží v nadmořské
výšce 5 209 m, jsou těmi nejvýše položenými
na planetě. A ostrov s nejnižší polohou? I takový existuje. Jmenuje se Franchetti a leží na severoetiopském jezeře Afrera, jehož hladina je
102 m pod hladinou moře.
Nejjižnějším ostrovem světa je malý Deveral
Island u Antarktidy (81° 28´S a 161° 54´ E), zatímco za nejseverněji položený ostrov byl považován pouhých 15 m dlouhý Oodaaq, jenž leží
nějakých 750 km od severního pólu. Jenže americký výzkumník Dennis Smitt před sedmi lety
objevil ostrůvek ještě severnější (83° 40´30´´ severní šířky) a nazval jej Stray Dog West...
Ile René-Levasseur s průměrem 72 km vznikl tím, že kolem
někdejšího poloostrova byla vybudována vodní nádrž
Mnohem snadnější ale je ukázat na nejmenší nezávislý ostrovní stát. Tím je republika Nauru, ležící v Mikronésii v jižní části Tichého oceánu. Na ostrově známém dříve pod jménem
Pleasant Island (21 km 2). Počet tamních obyvatel se ustálil těsně pod hranicí 10 000 a ti
asi nemohou říci, že by to k sousedům měli co
by kamenem dohodil: na nejbližší ostrov Banana to je nějakých 300 km. A když už jsme
u ostrovních zemí, pak se sluší poznamenat,
Další ze známých filipínských turistických ostrovů – Palawan
92 BMW revue 1/2014
že tou největší z nich je Indonésie, která se
rozléhá na 17 508 ostrovech a má 247 milionů
obyvatel...
Největším ostrovem, který je přímo spojený s kontinentem, je samozřejmě díky svému
tunelu Velká Británie, zatímco největším ostrovem, který je s pevninou spojený pomocí mostu
či hráze, je kanadský Cape Breton (10 311 km2).
Ten je propojený s provincií Nové Skotsko díky
nasypané a 1 385 m dlouhé hrázi.
Ostrovy pro nás
Nějak takhle tedy vypadají základní fakta říše
ostrovů. Jenže marná sláva, my si zpravidla ostrovy vysnili poněkud jinak. Jako jakési téměř
dokonalé synonymum klidu a pokoje, vytvářející
azyl před zbytkem světa. Alespoň na čas. Pořídit
si něco takového v podobě malého privátního ostrova není samozřejmě nic nemožného, zvláště
dnes, kdy ceny padají. To vše ale za předpokladu,
že si na to můžete vyhradit minimálně půldruhého
Největším nezávislým ostrovem světa je Nauru:
menší státy už jsou pouze Vatikán a Monako...
Největším ostrovem světa je Grónsko. Otázkou ovšem je, co skrývá jeho ledovým krunýř. Možná jeden či dva další ostrovy...
milionu dolarů. Pak si samozřejmě můžete vybírat
prakticky okamžitě. Ovšem pro normálního smrtelníka je zpravidla ostrovní krása většinou záležitostí cestovních kanceláří.
Ty se nám přirozeně snaží namluvit, že ty nejkrásnější jsou právě ty, které mají ve své nabídce,
a posoudit něco takového je prakticky nemožné,
protože každý z nás krásu vidí v něčem úplně
jiném. Ale přesto – bez ohledu na osobní vkus
- jakési ostrovní Top Ten přece jen nabídneme.
Pomineme-li nejrůznější kuriozity, pak do toho,
co by si člověk neměl z ostrovní říše nechat uniknout, totiž patří třeba Galapágy, rozložené v Tichém oceánu na obou stranách rovníku a vzdálené zhruba 930 km od Ekvádoru. V Top Ten by
asi neměl chybět druhý největší thajský ostrov
Koh Samui, právě tak jako běloučké řecké Santorini v Egejském moři. Své místo tu rozhodně
má také nějakých 40 km dlouhý a 1,6 km široký
Ambergris Caye v Karibiku. Už proto, že tenhle
největší ostrov Belize, kde je nejrozšířenějším
dopravním prostředkem golfový vozík, byl již několikrát vyhlášen serverem Tripadvozor ostrovem
nejkrásnějším.
Hodně se hovoří o kanadském ostrově prince
Edwarda, který má úplně jinou atmosféru, a samozřejmě i o vulkanickém ostrově Bora Bora
(29, km2) ve francouzské Polynézii. Pro mnohé je
nepředstavitelné, že by snad mezi deseti nejpo-
pulárnějšími ostrovy chybělo Bali, jiní by přísahali
na havajský „květinový ostrov“ Kauai. A rozhodně by tam neměly chybět ani úžasné filipínské ostrovy: jak 450 km dlouhý a 50 km široký Palawan,
tak malý ostrov Boracay, ležící nějakých 300 km
jižně od Manily. Ten byl před dvěma lety jmenován nejkrásnějším ostrovem světa pro změnu
magazínem Travel + Leisure...
foto archiv
-pm-
Turisticky velmi oblíbený řecký středomořský ostrov Santorini, jehož rozloha je 90 km2
BMW revue 1/2014 93
virtuální realita
G r a n Tu r i s m o 6
293 km/h v nové M4
Začátkem prosince minulého roku BMW oficiálně představilo dvojčata M3
Sedan a M4 Coupé. Jen několik dní poté už s jedním z nich bylo možné jezdit
doslova po celém světě. Na okruzích, ve městech, a dokonce i na legendární
Nordschleife. Říkáte si, co je to za zavádějící informaci? Omyl, řeč je
o virtuální realitě. M4 se totiž představilo ve hře Gran Turismo 6.
94 BMW revue 1/2014
Je to už 15 let, co Kazonuri Yamauchi uvedl na trh svůj první simulátor Gran Turismo
pro herní konzoli Sony Playstation. Každá další
generace této hry na sebe strhávala zaslouženou pozornost svým propracováním. Grafika je
jedna věc, ale podstata úspěchu Gran Turisma
spočívá v tom, že se vždy snažilo o co možná
nejvěrnější zprostředkování jízdního charakteru
z nabízených automobilů. To byl a i dodnes je
největší rozdíl oproti jiným „autovým“ hrám.
Ve spojení se správným volantem jste dokázali poznat nejen to, jestli zrovna jedete s autem s poháněnými předními nebo zadními koly,
ale identifikujete také skutečnost, jestli daný
motor má přeplňování, či nikoliv. Když se to
všechno spojí s propracovanými okruhy, máte
za dané náklady skutečně neobyčejnou zábavu.
Šestá generace jde ještě dál. Má nejen
větší množství aut, logičtější uspořádání, ale
hlavně zprostředkování jízdních zážitků je ještě věrnější. Někdy je až skoro s podivem, jak
pouze volant a obrazovka dokáží řidiče informovat o chování daného auta. Samozřejmě,
že na jemné nuance, které v opravdovém
automobilu vnímáte celým tělem a zejména
jeho zadní částí, musíte zapomenout, nicméně
po několika hodinách, mnoha roztočeních a nárazech do bariér budete schopni projet zatáčku
řízeným smykem.
Tato reálnost způsobuje, že dokážete skutečně vnímat rozdíly mezi jednotlivými automobily. Pro příznivce značky BMW je připravena
opravdu velká nabídka několika desítek modelů
různého zaměření a z různé doby (v přehledu
jsou uvedené jen ty nejzajímavější). Sednete si
třeba do roadsteru Z8 a objevíte jeho ladnost
a ve srovnání s modernějšími modely určitou
měkkost. Naopak závodní McLaren F1 GTR je
ostrým a překvapivě hodným náčiním na tratě,
kde se dosahuje vysokých rychlostí.
Spoustu zábavy si užijete také za volanty
různých generací typu M3. Chybí sice první M3 E30, ale jinak je připraveno opravdu
hodně muziky, a to včetně té pro skutečné
fajnšmekry. Zážitkem je třeba jízda s osmiválcovou M3 GTR (E46), která je doslova brutální
a ohromí nejen samotným výkonem motoru,
ale také zvukem. Závodní verze je přitom ještě lepší. Když ale vezmete M3 GT2, budete
opět rychlejší a auto začne reagovat ještě
bezprostředněji.
BMW revue 1/2014 95
virtuální realita
G r a n Tu r i s m o 6
Skutečnou lahůdkou je M3 CSL, i když v tomto případě Gran Turismo přeci jen nedokáže zcela zprostředkovat speciálnost téhle verze. Jasně však cítíte přímé reakce, rychlé řazení, onu
zvláštní touhu motoru po otáčkách a samozřejmě i zvuk, který z karbonového sání jakoby rozvibruje celé auto zbavené izolačních materiálů...
A jak je na tom největší novinka modrobílé
značky? M4 se řídí fantasticky. S tvrdším nastavením podvozku je jasně cítit okruhovější zaměření ve srovnání s osmiválcem. Auto je přesnější a říznější, na brzdách působí jistě a stabilně,
krásně dovoluje dobrzďovat až hluboko do zatáčky, kdy vám zadní část pomáhá se zatáčením.
Zpočátku bylo potřeba pracovat opravdu velmi jemně s plynovým pedálem, protože nový
přeplňovaný šestiválec má síly opravdu hodně
Vozy BMW v GT 6 (výběr)
BMW M4 Coupé
BMW M3 CSL
BMW M3 GTR
BMW M3 GT
BMW M3 (různé generace)
BMW Z4 GT3
BMW M Coupé
BMW 135i
BMW M5
BMW Z8
BMW 2002 turbo
BMW 507
McLaren F1 GTR
96 BMW revue 1/2014
– a je okamžitě k dispozici. Zejména více točivého momentu v nízkých a středních otáčkách
autu pomáhá s plynulou akcelerací. Ochota
k vytáčení je přitom vynikající, a dokonce je cítit
i určitá gradace výkonu až do nejvyšších otáček za 7000 min-1. Na rovince Döttinger Höhe
na Nordschleife se vám podaří dosáhnout
i rychlosti přes 290 km/h.
Je těžké v této chvíli jakkoliv hodnotit reálnou M4, s níž ještě skoro nikdo mimo lidí z automobilky nejezdil. V každém případě hra ukazuje docela značný posun mezi stále senzačním
osmiválcem E92 (reálně ověřeno) a přeplňovaným šestiválcem. Teď je otázka, zda za to může
BMW M nebo Gran Turismo 6...
foto archiv
Petr Hanke
MODEL
JIŽ OD
BRIO
76
130
Kč
kožený dvojsed
s polohováním
SPECIÁLNÍ NABÍDKA – SLEVA 15% NA OBJEDNÁVKY MODELU BRIO.
Nabídka platí jen do 6.4.2014.
PRAHA 1, V JÁMĚ 3
PRAHA 8, RUBÍN CENTRE POBŘEŽNÍ 52
BRNO MODŘICE, SOHO INTERIÉROVÉ CENTRUM, SVRATECKÁ 989
BRNO, PŘÍKOP 4 (BUDOVA IBC)
www.natuzzi.cz
2/2014
BMW revue 2/2014
Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v červnu 2014,
připravujeme tato témata:
BMW revue
BMW řady 4 Cabrio
Pro letní číslo je svezení v novém BMW řady 4 Cabrio
ideálním tématem.
Nejlepší cherry z Jerezu
Proč se tu dává víno myším, kdo všechno tu má
svůj sud, no a samozřejmě jaké je tajemství té
pravé chuti.
BMW M235i Racing
Dostupné závodnické náčiní pro nejrůznější druhy
závodů. Více informací přineseme v příštím čísle.
Grafická úprava a sazba:
TOPSTAR agency a.s.
(ročník XVII, číslo 67, 1/2014)
Cena:
ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR
Vydavatel a redakce:
TOPSTAR agency a.s.
Krátká 22, 100 00 Praha 10
tel.: 274 818 319, 274 818 324
fax: 274 821 254, e-mail: [email protected]
Inzerce:
tel.: 274 818 319, fax: 274 821 254
e-mail: [email protected]
98 BMW revue 1/2014
Předplatné (4 čísla):
ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel
SR: 13,96 EUR
zajišťuje Media Print Kapa Pressegrosso, a.s
oddelenie inej formy predaja
P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava
tel.: +421 244 458 821, 16, 0800 188 826
fax: +421 244 458 819
e-mail: [email protected]
Redakční rada pod vedením Evy Bychlové:
Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke
Distribuce:
ČR: directmail, Mediaprint & Kapa
SR: Pressmedia
www.bmwrevue.cz
http://facebook.com/BMWrevue.CR
Nevyžádané rukopisy a fotografie
se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno
MK ČR pod registračním číslem E 7991.
ISSN 1213 – 2497
*****
Trou aux Biches
Resort & Spa
Soukromý ráj
na Mauríciu
Soukromý ráj
na Mauríciu
Na západním pobřeží ostrova Maurícius, na nekonečné
pláži s bělostným pískem, objevíte ráj. Prestižní resort
Trou aux Biches je postaven s maximálním důrazem
na soukromí. Vaše tropické apartmá s venkovní sprchou
a privátním bazénkem je ukryto ve svěží palmové zahradě.
Na dosah ruky máte excelentní servis, gurmánské zážitky
v 6 restauracích, luxusní lázně i obrovský bazén.
Resort jsme osobně navštívili. Poradíme Vám. Více na www.Mauritius.cz
Praha 724 730 002 | Brno 724 065 777
| Bratislava 0948 040 574