Stáhnout soubor - Redakční systém Actavia

Transkript

autor:
abstract:
rev:
Centrální správa DOI
Solen software
Systém Actavia je primárně určený pro redakce vědeckých časopisů. Jednou
z jeho funkcí je i plně automatické přidělování identifikátorů DOI a styk se
systémem CrossRef. Velké organizace mohou pod jedním CrossRef účtem
odesílat data o článcích z více časopisů, potažmo z více instalací Actavie.
Modul Centrální správa DOI rozšiřuje schopnost systému jednak o možnost
ručního přidělení DOI i všem neperiodickým typům materiálů, které CrossRef
podporuje, a také lze z jednoho místa sledovat údaje o DOI přidělených ze
všech pracovišť organizace a vytvářet sestavy pro rozúčtování na nákladová
střediska.
2.1. CZEN (český text, anglická verze systému)
datum: září 2014
2
OBSAH
Úvod .................................................................................................................... 4
DOI ............................................................................................................. 4
CrossRef ...................................................................................................... 4
Actavia – Centrální správa DOI ....................................................................... 6
Jak číst tento manuál ..................................................................................... 7
Průvodce systémem ............................................................................................... 8
Přehled DOI.................................................................................................. 8
Vázaný článek .............................................................................................10
Vytvoření DOI ..............................................................................................11
Podřízený DOI ......................................................................................13
Uložení referencí ...................................................................................15
Kontrola validátorem .............................................................................16
Úpravy vázaného článku (response page) ................................................17
Změna DOI ..........................................................................................24
CrossRef detail.............................................................................................26
Práce s referencemi ...............................................................................28
Článek a jeho úpravy ....................................................................................29
Editace článku ......................................................................................30
Přílohy .................................................................................................34
Přehled typů DOI .........................................................................................36
Obecné poznámky k formulářům ....................................................................39
Vzhled polí podle důležitosti ....................................................................39
Společná pole formulářů ........................................................................39
Typy DOI.............................................................................................................44
Journal .......................................................................................................44
Journal issue ...............................................................................................46
Journal Article..............................................................................................48
Single-volume book ......................................................................................50
Volume of a book series (periodická vícesvazková práce, má ISSN) ...................52
Úvod
Solen software, s.r.o.
Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc
3
Volume of a book set ................................................................................... 55
Content part ............................................................................................... 58
Single conference and its proceedings............................................................ 60
Conference and proceedings – part of a series ................................................ 63
Conference paper ........................................................................................ 67
Standalone component list ........................................................................... 69
Thesis ........................................................................................................ 70
Report, working paper ................................................................................. 73
Report, working paper – part of a series ........................................................ 76
Standard .................................................................................................... 80
Database ................................................................................................... 82
Dataset ...................................................................................................... 85
Sub-component .......................................................................................... 87
Vázané instance, centrální správa .......................................................................... 89
Souhrné vyúčtování ..................................................................................... 89
Nastavení systému, číselníky................................................................................. 90
Overview of DOI types ................................................................................. 90
List of items ............................................................................................... 92
Cost centers ............................................................................................... 92
Převod znaků .............................................................................................. 93
Systémové změny DOI ......................................................................................... 94
Change the accounting center ....................................................................... 94
Change the DOI type ................................................................................... 95
Change DOI................................................................................................ 95
Bind to review system.................................................................................. 96
Change the target page ............................................................................... 96
Delete DOI ................................................................................................. 97
Chcete vědět víc? ........................................................................................ 97
Úvod
4
ÚVOD
DOI
DOI (Digital Object Identifier – digitální identifikátor objektu) je jedinečný a
trvalý řetězec znaků (písmen a číslic).
Může jím být označen jakýkoliv objekt – fyzický, digitální nebo abstraktní –
který je třeba identifikovat, a to primárně v rámci určité komunity nebo pro
účely ochrany intelektuálního vlastnictví. V našem kontextu je typickým
objektem, jemuž je DOI přiřazován, článek elektronicky publikovaného
časopisu, kniha, její kapitola, kvalifikační práce, norma, technická zpráva,
apod. Může jít ale i o tabulku, schéma nebo obrázek ve článku či kapitole. DOI
je jakousi obdobou čárového kódu používaného pro fyzické komodity.
O systém DOI a jeho rozvoj se stará International DOI Foundation (IDF),
která provozuje základní infrastrukturu pro registraci a využití DOI. Poskytuje
také licence registračním agenturám, které DOI registrují a nabízejí služby pro
jejich využití v určitých oblastech.
Na oblast vědeckého výzkumu a služby pro vydavatele odborné literatury se
specializuje registrační agentura CrossRef.
Jméno DOI se skládá ze dvou částí – prefixu a sufixu – oddělených lomítkem.
Prefix přiděluje CrossRef vydavatelům poté, co se stanou členy CrossRef, sufix
přiděluje sám vydavatel. Každá kombinace prefixu a sufixu musí být jedinečná
– k jednomu objektu smí být přidělen pouze jeden DOI a žádné dva objekty
nesmí mít stejný DOI.
C ROSS R EF
CrossRef je oficiální mezinárodní registrační agentura, která poskytuje
organizační a technickou infrastrukturu pro registraci a využití DOI v oblasti
vědeckého výzkumu.
Nejviditelnějším a nejdůležitějším výsledkem je možnost získání stabilních,
trvalých odkazů na elektronicky publikované vědecké práce. Tyto odkazy se
objevují především v seznamu referencí vydavatelova článku a směřují na
materiál, který je citovaný autorem.
V systému CrossRef je ke každému DOI přiřazena sada základních metadat a
URL tzv. „response page“ – webové stránky, kde je uvedena plná
bibliografická citace dokumentu, DOI a informace o možnosti přístupu
k plnému textu dokumentu. Velmi doporučené je umístit sem také abstrakt.
Pokud uživatel klikne na odkaz obsahující DOI (např. v referenci vědeckého
článku), pošle jej systém pro směrování DOI na tuto URL. (Systém Actavia
tuto stránku automaticky vytváří.)
Úvod
5
Takto je jednoznačně identifikován obsah položky a zajištěn trvalý
hypertextový odkaz na jeho umístění na internetu (odolný vůči změnám
umístění po přestavbách webů apod.). Vydavatel má zároveň pod kontrolou
přístup k plnému textu (může jej zpřístupnit jen autorizovaným uživatelům,
zpoplatnit atd.).
1. Příprava DOI
DOI: 10.nnnn/abc
–
–
–
–
response page
formulář metadat
přidání referencí
editace response page
připojení PDF, příloh, ...
Vytvoření sub-DOI
– formulář metadat
– přidání referencí
Vytvoření sub-DOI
Vytvoření sub-DOI
...
2. Validace XML
V Actavii na jeden klik,
propojení s validátorem
CrossRef.
3. Odeslání na CrossRef
V Actavii na jeden klik. Přímé
propojení na server CR.
http://dx.doi.org/10.nnnn/abc
DOI: 10.nnnn/abc.01
response page
http://dx.doi.org/10.nnnn/abc.01
DOI: 10.nnnn/abc.02
response page
DOI: 10.nnnn/abc.03
response page
CrossRef potvrzuje DOI,
vznikají adresy dx.doi.org
cross ref
Schéma založení a zveřejnění DOI, modrou barvou Actavia, červenou CR.
Vydavatel má za povinnost přidat odchozí odkazy ke každé referenci
dokumentu, která odkazuje na materiál (např. odborný článek nebo kniha)
registrovaný v systému CrossRef. Také o to se systém Actavia postará.
Kromě samotného vytváření DOI tak můžeme nejen připravit a exportovat
data (včetně referencí) na CrossRef, ale také získávat informace o citovanosti
prací jinými autory (cited-by data) – pokud je tato funkce u účtu, pod kterým
Actavia data odesílá, aktivní.
Úvod
6
A CTAVIA – C ENTRÁLNÍ
SPRÁVA
DOI
Systém Actavia nabízí dva rozdílné nástroje pro přidělování DOI:
1) ČLÁNKY ČASOPISŮ
Ačkoliv je článek časopisu jedním z objektů, kterým lze DOI přidělit ručně,
je v tomto případě daleko vhodnější použít redakční modul systému
Actavia s modulem citačních databází. Na rozdíl od neperiodických DOI
mají články z časopisů pevně danou strukturu – toho Actavia využívá
k daleko větší automatizaci. Popis DOI vytváří systém sám při importu
z InDesignu. Celé číslo časopisu včetně všech popisů lze importovat
doslova za pár vteřin. Proces správy DOI pro časopisy je popsán v manuálu
redakční role typografa a oproti tématu tohoto dokumentu jsou zde mnohé
odlišnosti. Tento manuál se DOI přiděleným v redakcích časopisů věnuje
pouze v nezbytně nutné míře.
2) RUČNÍ PŘIDĚLOVÁNÍ DOI
CrossRef dovoluje přidělit DOI zhruba dvaceti různým typům objektů
v mnoha variacích – od knih a časopisů přes normy, technické zprávy či
vysokoškolské práce až po jednotlivé příspěvky z konferencí, kapitoly knih
nebo dokonce jednotlivé komponenty jako obrázky či tabulky. Všechny tyto
typy DOI Vám Actavia umožní správně popsat a povede Vás při jejich
tvorbě. Popis DOI vzniká ručně – položku po položce. Funkčnost importu
u manuálně tvořených DOI vzhledem k rozmanitosti popisovaných
materiálů použít nelze.
Velké organizace mohou pod jednou registrací na CrossRefu přidělovat DOI
z více pracovišť – typicky několik redakcí časopisů plus registrace
neperiodických DOI, může jít i o více nezávislých instalací Actavie. V takových
konfiguracích se naplno projeví další z funkcí modulu „Centrální správa DOI“ –
možnost sledovat všechny přidělené DOI z jednoho místa:
Úvod
7
Modul Centrální správy pak získává údaje o všech přidělených DOI a dokáže
vytvořit i sestavy podle času a nákladových středisek.
J AK
ČÍST TENTO MANUÁL
Úvodní kapitola – tímto se chýlí ke konci.
Kapitola druhá – průvodce systémem – Vás seznámí s hlavním pohledem na
DOI, připraví Vás na zákonitosti a typy údajů, se kterými se setkáme. Na
vzorovém případu fiktivního konferenčního sborníku si projdeme všechny fáze
postupu popisu DOI a jeho registrace – od vytvoření (včetně podřízených
DOI) přes přidání referencí a přípravy na odeslání na CrossRef až po přidání
doplňujících informací na tvz. „response page“ (neboli navázaný článek).
V jejím závěru si představíme jednotlivé typy DOI a pomůžeme Vám
rozhodnout, který z nich pro konkrétní objekt zvolit. Kapitolu si přečtěte
celou a důkladně.
Kapitola třetí – typy DOI – je velmi rozsáhlá, popisuje jeden typ DOI po druhém.
Použijte ji jako kuchařku – vyberte jen části, které se vám hodí.
Kapitola čtvrtá se vztahuje pouze ke konfiguracím, kdy modul Centrální
správy získává údaje z jiných instalací Actavie o dalších DOI – typicky
z redakcí časopisů.
Kapitola pátá se věnuje možným nastavením a úpravám. Je vhodná pro
zvídavější čtenáře, kteří se chtějí dovědět více o pozadí systému, upravit
některá nastavení apod.
A v poslední kapitole se dozvíte něco o nouzových zásazích do automatiky
systému – tzv. systémových změnách DOI.
Průvodce systémem
8
PRŮVODCE
SYSTÉMEM
P ŘEHLED DOI
Hlavním rozcestím pro všechny naše DOI a navázané články je tabulka
s přehledem uložených objektů (knih, článků atd.), kterou najdeme v hlavním
menu pod položkou „Administration –> DOI, citation DBs“:
Záznamy je možné filtrovat podle typu (v závislosti na prvním výběrovém poli
se objevují další, podrobnější, filtry) a podle stavu exportu na CrossRef (a
případně i PubMed, pokud je vazba na PM u instalace aktivní).
U snímků obrazovek mějte na paměti, že od Vašeho pohledu se mohou
lišit nejen graficky, ale také podle konfigurace systému Actavia.
Z filtrů si blíže všimneme prvního – pro naše potřeby je zásadní volba
„manual DOI only“, která zobrazí ty DOI, které jsou přiděleny ručně přes
proces, jenž je hlavním předmětem tohoto manuálu. Další 2 volby umožňují
zobrazit pouze místní (vytvořené touto instancí Actavie), nebo externí DOI
(získané synchronizací s jinou instancí).
Proberme nejdůležitější sloupce tabulky:
Article ID – proklik do formuláře, kde můžeme upravit všechny zadané údaje
(jde o stejný formulář, s pomocí kterého se DOI objektu přiděluje; všechny
typy formulářů jsou podrobně popsány níže v kapitole „Typy DOI“).
DOI – kliknutím na DOI se otevře okno detailu (slouží pro doplnění referencí a
odeslání DOI na CrossRef, věnujeme se mu v kapitole „CrossRef detail“). Před
vlastním DOI se objevují 2 ikonky:
Průvodce systémem
9
První (
nebo
) slouží k systémovým změnám vytvořeného DOI – tyto
funkce by měly být využívány jen výjimečně a po důkladném uvážení. Po
odeslání na CrossRef pak již většinou nejsou možné, některé akce lze také pro
konkrétní typ zakázat. Nachází se zde změna účetního střediska, úprava DOI
(včetně odstranění) nebo jeho typu či nastavení vazby na cílovou stránku
nebo na recenzní systém. Podrobně vše popíšeme v kapitole „Systémové
změny DOI“.
Důležitým ukazatelem je druhá ikonka:
červené kolečko informuje o tom, že DOI odeslané není,
modré kolečko ukazuje na tzv. „interní DOI“ – to jsou DOI, které mají
z nějakého důvodu zablokované odeslání na CrossRef,
šipka signalizuje, že jde o část jiného DOI a samostatně se neodesílá (např.
článek časopisu, příspěvek ve sborníku, kapitola knihy apod.).
v ojedinělých případech může být i šipka modrá – to je podřízené DOI,
které je zablokované (například jedna z kapitol knihy, příspěvek
konference).
Fajfka znamená, že jsme DOI odeslali na CrossRef:
zelená ukazuje potvrzené záznamy (CrossRef potvrdil DOI),
modrá označuje zatím nepotvrzené záznamy – odeslali jsme export, ale
dosud nedošla odpověď,
červená může znamenat nějakou chybu – pokud export prošel validátorem
(viz dále), může jít o chybné potvrzení (CrossRef občas odmítne autorizaci,
e-mail se ztratí apod.) – spousta chyb se vyřeší opakovaným odesláním.
ošklivá ikonka, uvidíte ji pouze, když selže odeslání DOI (chyba v exportu,
neúplná data, … ?) Zkontrolujte export validátorem, zkuste to znovu,
případně nás kontaktujte…
Další sloupce jsou informační – autor, zkrácený název apod. Před názvem
položky je ikonka lupy ( ) – tou lze přejít na stránku, na kterou je DOI
navázaný (tzv. „response page“).
A všimněme si ještě posledních sloupců:
r. (jako reference) – číslo označuje počet referencí, po kliknutí se zobrazí
sparsované reference s odkazy na CrossRef (pokud byly dohledané –
v závislosti na nastavení se mohou dohledávat a doplňovat i odkazy na
PubMed),
c. (jako cited-by) – číslo označuje počet tzv. „inbound citací“ (kolikrát byla
práce citovaná) – tuto funkci nemusíme mít k dizpozici.
Průvodce systémem
10
V ÁZANÝ
ČLÁNEK
DOI musí vázat na webovou stránku přístupnou z internetu – CrossRef ji
nazývá „response page“. Takovou stránku – v naší terminologii „článek“
– Actavia ke každému založenému DOI automaticky vytvoří (a hned po
založení nás k němu zavede). Nacházejí se zde základní údaje o dokumentu
(autoři, název, abstrakt…), informace, jak se návštěvník dostane ke
kompletnímu textu (např. odkaz do e-shopu nebo odkaz na PDF ke stažení) a
také reference (pokud je dokument má).
Na článek se dostaneme také ze stránky přehledu DOI přes ikonku lupy ( )
ve sloupci „Article name“, seznam všech informačních článků Actavie najdeme
v hlavním menu pod položkou „Administration–>articles“, kde s využitím filtru
sekce „Manual DOI articles“ zobrazíme pouze ty, které byly založeny jako
cílová stránka pro DOI:
Hlavičku část článku vytvoří systém při uložení DOI s využitím zadaných údajů,
přidává také odkazy na podřízené DOI, pokud existují. My můžeme s pomocí
editoru Actavie doplnit libovolný další obsah – např. obsah knihy nebo
sborníku, pokud nebudeme jednotlivé kapitoly či příspěvky registrovat
jednotlivě, PDF dokumentu, ilustrační obrázky, tabulky, galerie, videa…
Editor ale vůbec nemusíte potřebovat, pokud si vystačíte s hlavičkou článku a
abstraktem. Vestavěné funkce umožňují vložit PDF ke stažení, odkaz na eshop a obálku dokumentu. Pokud budeme registrovat i podřízené DOI (např.
kapitoly knihy nebo příspěvky sborníku), tak se jejich seznam s odkazy vloží
automaticky a nemá smysl jej vkládat ručně. Což naopak oceníme v případě,
kdy podřízené DOI registrovat nechceme, ale potřebujeme zveřejnit obsah
díla. Stručné představení editoru je zařazeno v kapitole „Článek a jeho
úpravy“, příklad, jak přidat obsah, ilustrační obrázek a odkaz na PDF, je
součástí následující kapitoly. Podrobně je práce s editorem popsána
v samostatném manuálu „Tvorba obsahu“.
Průvodce systémem
11
V YTVOŘENÍ DOI
Vlastní DOI vytvoříme s pomocí formuláře, ke kterému nás zavede modré
tlačítko „Create DOI manually“ nacházející se pod tabulkou s přehledem DOI.
Nejprve musíme ve výběrovém poli zvolit správný typ, jenž odpovídá objektu,
který chceme registrovat.
Nejsložitější věcí na celém přidělení DOI může být právě rozhodnutí, jakému
typ DOI se náš materiál nejvíce blíží. Typům se budeme důkladně věnovat
později, teď si předvedeme vytvoření fiktivního sborníku z konference.
Formulář, který se zobrazí po výběru typu DOI, obsahuje právě ty položky,
které k danému typu CrossRef akceptuje:
Všimněme si maličkých ikonek napravo od popisu položek – to jsou informační
políčka. Když na ně přijedete myší, ukáže se popis daného údaje…
Průvodce systémem
12
Po vyplnění můžeme formulář odeslat. Pokud jsme nezapomněli na žádnou
povinnou položku, vytvoří se DOI a zobrazí potvrzení.
Odtud se přes zelené tlačítko dostaneme na automaticky založený článek (tzv.
response page) s hlavními vloženými údaji objektu. Přesně na tuto stránku
CrossRef zavede každého, kdo bude hledat tento dokument přes DOI (třeba
pokud klikne na DOI tohoto objektu v referencích nějakého odborného článku).
Průvodce systémem
13
Takto uvidí článek anonymní (nepřihlášený) návštěvník. Nám se ukáží
u článku ještě další ovládací prvky (vložení snímku obálky, upload PDF,
editace stránky, …), jejichž využití si ukážeme dále.
P ODŘÍZENÝ DOI
K řadě typů DOI lze vytvořit tzv. podřízený DOI – z pohledu CrossRefu je částí
nadřazeného objektu nebo je na něm jinak závislý. Typickým příkladem jsou
články čísla časopisu, kapitoly knihy nebo příspěvky v konferenčním sborníku.
Při ukládání takových DOI musíme v úvodu formuláře vybrat jeho nadřazený
objekt, nabízí se všechny dříve vytvořené DOI odpovídajícího typu. Tyto
nadřazené objekty mohou být místní (vytvořené touto instancí Actavie), ale
také externí (získané synchronizací s jinou instancí) – u nich záleží na
povolení v číselníku položek replikací (žluté tlačítko „Linked instances“ pod
tabulkou s přehledem existujících DOI). K externím většinou nebude možné
podřazené ruční DOI vytvořit, protože není vhodné, aby DOI k jednomu typu
zdroje vznikaly na více pracovištích.
Průvodce systémem
14
My pokusně vytvoříme DOI pro konferenční příspěvek a podřadíme ho našemu
fiktivnímu sborníku (zásadní je vybrat ten správný nadřazený DOI hned
v úvodu formuláře):
Jak vidíme, vše je velmi jednoduché a intuitivní.
Průvodce systémem
15
Také podřízené DOI má teď svůj vlastní článek (response page), odkazy na
všechny existující podřízené DOI se zobrazují také u článku rodičovského DOI:
U LOŽENÍ
REFERENCÍ
K DOI jsme zatím nedodali reference – to je povinnost, kterou CrossRef
vyžaduje, aby mohl plnit svou funkci – propojovat vědecké dokumenty.
V přehledu DOI (vstupní stránka aplikace) klikneme na DOI námi uloženého
konferenčního příspěvku a otevře se nám technické okno CrossRef, v jehož
spodní polovině se ukazuje export článku ve formátu XML (v našem případě
jen část patřící podřízenému DOI, které nejde samostatně odeslat – proto
také mezi tlačítky akcí první 4 chybí a zůstala zde jen ta, která se týkají práce
s referencemi).
Průvodce systémem
16
Do okna místo XML dat zkopírujeme reference z našeho příspěvku a zeleným
tlačítkem „Import references“ dáme pokyn systému, aby s nimi provedl 3
navazující akce: sparsoval je (rozsekal na hlavní části), dohledal k nim DOI
(může trvat déle) a uložil je k příspěvku.
Reference se poté nejen odesílají s dalšími údaji na CrossRef, ale zobrazí se
na navázané stránce – response page (včetně prokliků na dohledané zdroje
na CrossRefu).
U citací zahraničních časopisů od roku 2000 je pravděpodobnost dohledání
DOI slušná, u knih daleko menší a u čaských materiálů zatím poměrně mizivá.
Actavia citace neustále dohledává (dělá to na pozadí neustále). Pokud
vydavatelé citovaných materiálů DOI přidělí až v budoucnosti, během pár dní
je Actavia sama dohledá.
K ONTROLA
VALIDÁTOREM
Pokud jsme vytvořili DOI objektu, doplnili k němu všechny podřízené DOI,
které jsme chtěli, a dodali i reference (pokud jsou součástí dokumentu),
zbývá nám poslední krok před tím, než budeme moci odeslat export na
CrossRef – tím je validace, kontrola správnosti XML. Je důležitá, protože
chybné XML CrossRef odmítne uložit.
Opět přejdeme do technického okna CrossRef pro DOI, které chceme
zkontrolovat – v našem případě to bude DOI celého sborníku, na který se
automaticky váží i podřízené DOI příspěvků s referencemi.
Průvodce systémem
17
Modrým tlačítkem odešleme na pozadí XML export do validátoru CrossRef,
který prověří, zda vytvořený XML soubor odpovídá specifikaci CrossRef, a
zobrazí výsledek:
Pokud validátor nevypíše žádné chyby (jako v našem příkladu), můžeme DOI
zeleným tlačítkem „Send“ odeslat na server CrossRef.
(Na obrázku vidíme, že chybí tlačítka pro práci s referencemi – k tomuto typu
DOI – konferenčnímu sborníku – je totiž není možné přiřadit. Naopak
podřízená DOI není možné odeslat samostatně, u těchto DOI zase chybí
tlačítka pro validaci a odeslání…
Případné chyby se můžete pokusit odstranit sami (příčinou může být např.
nějaký neobvyklý znak v zadaných datech) nebo se obraťte na programátory
systému – pravidel, která musí export splňovat jsou až stovky, mohli jsme na
některé zapomenout…
K funkcím v okně technického okna CrossRef se ještě podrobněji vrátíme
v podkapitole „CrossRef detail“ dále v textu…
Ú PRAVY
VÁZANÉHO ČLÁNKU
( RESPONSE
PAGE )
Nyní se podíváme na úpravy, které změní pouze podobu webové stránky
registrovaného dokumentu (response page) – nikoliv export na CrossRef.
Článek najdeme v přehledu článků (odkaz „Administration -> articles“
v hlavním menu) i v přehledu DOI (ikonka
před jménem článku).
Průvodce systémem
18
Doplnění snímku obálky
V pravém horním rohu (pod řádkem ikon) se nachází čárkovaně orámovaný
prostor pro snímek obálky dokumentu.
Přes ikonku snadno nahrajeme obrázek z pevného disku počítače.
Snímek můžeme samozřejmě kdykoliv změnit (odkaz „Replace image“ pod
obálkou). Jeho velikost se řídí podle šířky okna prohlížeče (aby nezabíral příliš
velkou část stránky).
Vložení dalších informací
Ke článku můžeme doplnit jakýkoliv další obsah – nejen
naformátovaný text, ale i obrázky, videa nebo soubory ke stažení.
libovolně
My si ukážeme, jak k našemu fiktivnímu sborníku přidat jeho obsah, ilustrační
obrázek, odkaz do e-shopu a PDF ke stažení.
Přes ikonku úplně vpravo nahoře vstoupíme do editoru – zatím tu nic není:
Průvodce systémem
19
Do editačního pole zadáme třeba obsah sborníku – jméno článku a jeho
autora (pod sebou), na začátek přidáme také větší nadpis – pokud před
nadpisy vynecháme příslušný počet řádků a použijeme inteligentní rozsekání,
vytvoříme rovnou správně nastylované odstavce:
Styly jednotlivých bloků můžeme u každé z položek snadno změnit.
Průvodce systémem
20
A takto potom vypadá zobrazení na webu (vše, co vložíme v editoru, se
ve článku zobrazí dole pod údaji vygenerovanými automaticky na základě dat
zadaných do formuláře):
Není to samozřejmě jediný způsob, jak dosáhnout této podoby – dobře
poslouží třeba také styly „heading + paragr.“ (každá dvojice jméno článku –
autor v jednom bloku) nebo „cpl: hdg/para.“ (všechny položky obsahu jsou
v jednom bloku).
Velmi snadné je doplnit obrázek: založíme blok s nějakým obrázkovým stylem
(můžeme zadat také popisek)…
Průvodce systémem
21
a přidáme snímek (nahrajeme z pevného disku počítače – levá ikona – nebo
z galerie – pravá ikona):
Můžeme doplnit i jakýkoliv odkaz – třeba na e-shop (odkaz na e-shop ale
budeme obvykle vkládat přes formulář při popisu DOI).
Actavia vám dovolí pomocí jednoduchých značek přímo v textu použít tučné,
kurzívu, indexy, různá zvýraznění, barvičky, odkazy, apod. Stručný přehled
textových značek najdete pod žlutým tlačítkem „Show help“.
Průvodce systémem
22
Zde vidíme, jak se používá tzv. textová notace pro vytvoření odkazu v textu:
Odkaz zavřeme do dvojitých hranatých závorek, za svislítko můžeme napsat
kratší text, případně za další svislítko doplníme ještě vysvětlivku.
Vložení PDF
Často budeme chtít připojit PDF dokumentu – to můžeme udělat třemi
způsoby.
Přímé vložení
Nejjednodušší je využít vestavěnou funkci. Hodí se pro případy, že
nepotřebujeme PDF podrobněji popisovat a vyhovuje nám umístění odkazu
i jeho text – tlačítko pro vložení uvidíme hned pod údaji zadanými do článku
přes formulář popisu DOI:
PDF se zobrazí pod článkem, nahradit jej můžeme přes malou ikonku
vpravo vedle odkazu:
Průvodce systémem
23
Editor
Pokud PDF vložíme přes editor, dokážeme odkaz umístit třeba za ručně
vložený obsah nebo obrázek, text si určíme zcela sami.
Můžeme využít styl „PDF link“ – pracuje se s ním velmi podobně jako
s obrázkem: nejprve vytvoříme blok s tímto stylem a s požadovaným textem,
pak k němu nahrajeme odpovídající PDF soubor.
Příloha
Nebo PDF vložíme do příloh článku – ty se zobrazují na konci pod článkem,
výhodou je možnost popsání souboru a automatické zobrazení jeho velikosti.
Tentokrát nebudeme pracovat v editoru, ale přes levou z ikon nad
článkem přejdeme do příloh, kde soubor přidáme (modré tlačítko „Add
file“). Pak můžeme i upravit jeho popis.
PDF (ale obecně i soubory v jakémkoliv jiném formátu) se zobrazí dole na
konci článku:
V naší ukázce jsme možnosti práce s článkem v editoru předvedli jen
okrajově. Stručné obecnější představení najdete níže v tomto manuálu
v kapitole „Článek a jeho úpravy“. A ještě podrobněji je práce s editorem se
všemi jeho možnostmi popsána v samostatném manuálu „Tvorba obsahu“.
Průvodce systémem
24
Z MĚNA DOI
Ve výjimečných případech se může stát, že budeme potřebovat změnit
vytvořené DOI. My si ukážeme příklad, jak postupovat, pokud jsme zadali
chybně ISBN, podle něhož se DOI vytváří. (Pokud jsme ale již DOI odeslali,
změnit ho nemůžeme – proto před odesláním vše důkladně zkontrolujte.)
Můžeme začít třeba opravou ISBN: v tabulce s přehledem DOI klikneme
u našeho záznamu na Article ID, přes které vstoupíme do známého formuláře,
který jsme vyplňovali při ukládání sborníku. Zde jen změníme ISBN na
správné, ostatní údaje nemáme důvod upravovat. Po potvrzení změny se
dostaneme znovu na přehled DOI.
Při pohledu do druhého sloupce „DOI“ vidíme, že první ikonka (zámek)
signalizuje, že DOI u našeho sborníku není možné měnit – také vidíme, že
jsme DOI neodeslali, takže důvodem musí být zákaz změny DOI pro tento typ.
Odemčení změn u vybraného typu DOI
Abychom změnu DOI povolili, klikneme mezi odkazy pod tabulkou na šedé
tlačítko „Ref. tables“, které nás přenese do přehledu všech typů DOI.
Vyhledáme ten náš (conference):
– a už zde vidíme, že u něj není ruční změna DOI povolena (první ikonka
v druhém sloupci „DOI format“ je
) – a přes ikonku
„Action“ vstoupíme do formuláře pro úpravu typu:
Průvodce systémem
v posledním sloupci
25
Pro naše účely potřebujeme u 3. políčka „Hand DOI“ povolit ruční úpravy.
Po návratu do přehledu existujících DOI se už u našeho typu objevuje ikonka
značící, že DOI je možné změnit. Pokud na ni klikneme, otevře se okno se
systémovými funkcemi. Zde přejdeme do 3. záložky „Change DOI“:
Průvodce systémem
26
Opravíme chybnou část a formulář odešleme – systém potvrdí změnu a
zavede nás zpět na přehled, kde už můžeme vidět opravený DOI (a to včetně
jeho podřízených DOI).
Pro jistotu doporučujeme změny u typu DOI opět zamčít.
Všechny systémové změny DOI podrobně popisujeme v kapitole „Systémové
změny DOI“.
Zde končí práce s naším fiktivním sborníkem a následují obecnější informace.
C ROSS R EF
DETAIL
Do technického okna CrossRef se dostaneme kliknutím na DOI v přehledové
tabulce DOI. Nejste-li obeznámeni s problematikou exportů CrossRef, může
Vás formát maličko vyděsit:)
Spodní polovina okna (pod čarou) se mění podle kontextu – ten určují
označená barevná tlačítka. Proberme si je:
XML a Save XML
Vygeneruje XML formát exportu článku a vloží ho do okna (jako na obrázku
výše). Tlačítko „Save XML“ jej umožní uložit na disk.
Validator
Na pozadí odešle XML export do validátoru CrossRef, který prověří, zda
vytvořený XML soubor odpovídá specifikaci CrossRef, a zobrazí výsledek:
Průvodce systémem
27
Spodní část okna vygeneroval server CrossRef.
Send
Odešle export na server CrossRef. Výsledek se nedozvíme ihned, oznámení
přijde až po nějaké době e-mailem. Actavia počká na e-mail, analyzuje jej a
sama spravuje výsledky. CrossRef většinou reaguje v řádu desítek minut
(výjimečně může ale jít i o několik dní!!!).
Load citations
Máme-li na CrossRefu aktivní i získávání cited-by informací, lze načíst jejich
aktuální (k tomuto okamžiku) seznam. Data se získávají na pozadí ze serveru
CrossRef:
Cited-by data není potřeba oklikávat u každého článku, Actavia je získává na
pozadí automaticky.
Průvodce systémem
28
P RÁCE
S REFERENCEMI
Reference jsou nedílnou a důležitou součástí popisu DOI v systému CrossRef.
Už zamotný název cross (křížení) – ref (referencí) napovídá, že jde hlavně
o ně. Principem systému CrossRef je právě propojení citovaných materiálů
přes reference.
Reference chápe Actavia jako blok – neměníme je po jedné, ale celou skupinu
najednou. Tzv. parser referencí se pokusí rozsekat je na hlavní části (autor,
název, rok, …) a Actavia zkouší na pozadí dohledat jejich DOI – u českých
referencí, odkazů na knihy nebo materiálů vydaných před rokem 2000 je
pravděpodobnost nalezení dost nízká. U nových článků renomovaných
zahraničních časopisů naopak celkem vysoká. Actavia reference dohledává na
pozadí opakovaně – pokud tedy nebude napoprvé nalezena, nic to
neznamená, může se na CrossRefu objevit později. U biomedicínských
instalací se systém podobně snaží o dohledání referencí na serveru PubMed.
Referencím se v okně CrossRef věnují 4 tlačítka (chybí v případě, že u daného
typu DOI reference být nemají):
Export references – do okna načte seznam referencí uložených u objektu
(pokud dosud nebyly žádné reference uloženy, tlačítko chybí).
Check references – sparsuje seznam referencí vložený do okna.
Find DOI – sparsuje seznam referencí vložený do okna a pokusí se k nim
dohledat DOI (může trvat déle).
Import references – sparsuje seznam referencí vložený do okna, dohledá
k nim DOI (může trvat déle) a seznamem nahradí aktuální reference uložené
u článku.
Kombinací funkcí export a import můžeme seznam referencí u článku ručně
upravit.
Reference jsou součástí exportu na CrossRef, zobrazí také se na navázané
stránce – response page (včetně prokliků na dohledané zdroje na CrossRefu).
Průvodce systémem
29
Č LÁNEK
A JEHO ÚPRAVY
Pro úpravu článku slouží editor Actavie, díky kterému můžeme přidat na
webovou stránku prakticky libovolný obsah bez znalosti jazyka HTML.
Nejčastěji ho využijeme u článků těch registrovaných dokumentů, které jsou
vnitřně strukturované, ale jejich podřízené DOI nebudeme registrovat. Umožní
nám doplnit jejich obsah – např. seznam kapitol knihy, příspěvků sborníku
nebo článků supplementa.
Zde stručně představíme možnosti tohoto komplexního nástroje, podrobně je
práce s editorem popsána v samostatném manuálu „Tvorba obsahu“.
Začneme pohledem na seznam
articles“ v hlavním menu):
Ikonkou
článků
(položka
„Administration
–>
přejdeme do editoru, ikonkami v posledním sloupci článek
zobrazíme ( ) nebo přejdeme do nastavení popisných údajů pro roboty ( )
– klíčová slova (keywords) a popis obsahu (description).Základní pohledy na
článek
Nejprve si představíme ikonky, které se zobrazují vpravo nahoře uvnitř článku.
Začneme zprava:
edit article – úpravy obsahu článku.
view article – ukáže článek v podobě, jak se zobrazí na webu. Na
tuto stránku se dostaneme také z přehledu článků (kliknutím na
název článku nebo na ikonku
).
article options – umožňuje nastavit HTML metatagy popis
(description) a klíčová slova (keywords), slouží pro indexovací roboty
a zlepšuje dohledatelnost pro internetové vyhledávače. Dostaneme
se sem také z přehledu článků (ikonka
).
Průvodce systémem
30
set parameters – vede k formuláři pro popis DOI (u jiných typů
článků se neobjevuje nebo má odlišný význam).
attached files – umožňuje k článku přidat jakýkoliv počet příloh
s prakticky neomezenou velikostí, jejich seznam s odkazem ke
stažení se zobrazuje pod článkem. Soubory z vlastního PC lze
nahrávat hromadně (je možné označit více souborů), můžeme
doplnit také popis.
E DITACE
ČLÁNKU
Editor Actavie je osobité a velmi silné prostředí, které zahrnuje hned čtyři
různé způsoby úpravy stránek:

Základní editace – nejsnazší je přidávat odstavec po odstavci a u každého
vybrat styl (zobrazení).

Textová notace – pokročilejší editace dovoluje článek napsat v jednoduché
textové notaci (případně zkopírovat třeba z Wordu), Actavia v tomto
formátu rozezná nadpisy, zvýraznění, odkazy, vysvětlivky apod.

WYSIWYG – tento módu editace můžete znát z jiných systémů,
doporučujeme ho použít pouze na složité konstrukty, které nelze vytvořit
jinak (tabulky).

HTML – poslední způsob editace – přímo v HTML – je určený odborníkům
vybaveným znalostí tohoto jazyka.
WYSIWYG a HTML režimy se vám zobrazí pouze v případě, kdy článku zvolíte
styl „html“.
Základní editace
Článek lze skládat po jednotlivých odstavcích (v tomto kontextu nemluvíme
jen o klasických textových odstavcích, ale spíše o jakýchkoliv blocích – tedy
např. i o nadpisech, obrázcích, vložených videích, mezerách atd., tedy o
jakémkoliv obsahu webové stránky), kterým vždy vybereme požadovaný styl
– různé typy nadpisů, zvýraznění, seznamy, obrázky a další, případně
rozmanité kombinace. Snadné je vložit i obrázkovou galerii, flash animaci
nebo video/audio v moderním HTML5 formátu.
Průvodce systémem
31
Začneme nejjednodušším příkladem: do textového pole „Paragraph“ napíšeme
požadovaný text, pod ním vybereme styl (např. „heading 2“) a založíme:
Odstavec se vytvoří, po stranách se objeví ovládací prvky:
Tímto způsobem postupně naklikáme celý článek, s využitím pár základních
stylů dokážeme snadno vytvořit jednoduchou stránku.
Styly u všech vytvořených odstavců můžeme samozřejmě libovolně měnit,
ikonky vpravo u každého z nich slouží k:
editaci obsahu a
ke smazání odstavce.
Párované styly
Párované odstavce jsou zařazeny do skupiny „Spec. text“. Systém u dvojic
formátuje skupiny oddělené prázdnými řádky, u každé skupiny se pak její
první řádek zobrazí jako první člen páru, další řádky mají styl druhého členu
páru. Stejné výsledné zobrazení získáme i při založení obou částí zvlášť (např.
„definitiv term“ + „definition description“ se zobrazí totožně jako „couple def.
term/descr.“), ale využití páru je bezpochyby rychlejší a přehlednější, navíc
dvojic můžeme vložit více najednou.
Průvodce systémem
32
Styly s obrázky
Celá řada stylů (všechny ze skupin „Images“ a „Combinations with images“ a
jeden ze skupiny „Links“) umožňuje vložení obrázku. Po zvolení některého
z těchto stylů je třeba snímek připojit, můžeme ho nahrát buď přímo
z pevného disku počítače, nebo využít ty již uložené v systému.
Ke každému stylu obrázku je možné připojit také libovolně dlouhý text (jak při
zakládání bloku, tak při jeho editaci).
Links
Links jsou shromážděny (spolu s některými dalšími styly) do stejnojmenné
skupiny.
Prvním stylem je zde „PDF link“. Po jeho založení se před zadaný text připojí
výrazná ikona a vpravo se ukáže odkaz pro nahrání PDF do systému:
Obdobně se chová styl „inserted file“, jen ikony se liší a upload přijme soubor
v libovolném formátu.
Průvodce systémem
33
Oba tyto styly se hodí pro případ, že potřebujeme odkaz na soubor vložit
jinam než na konec stránky, jinak se dají dobře nahradit přílohami ke článku
(viz níže).
„Link image“ má 2 části – vlastní odkaz a zobrazovaný text
– oddělené středníkem ODKAZ;TEXT ODKAZU. Text odkazu (je možné ho
vynechat) se pak zobrazí pod obrázkem, který ke stylu připojíme.
Pro zápis klasických odkazů je vhodné využít tzv. textovou notaci.
Textová notace a SECTUMSEMPRA rozsekání
Vkládat obsah odstavec po odstavci může být obtěžující a zbytečně časově
náročné. Proto systém umožňuje připravit celý článek najednou a využít
„inteligent chop“ (SECTUMSEMPRA - je to výchozí volba při zadávání nového
obsahu do okna dole pod článkem).
Speciálními značkami na začátku odstavce nebo vynecháním řádků můžeme
určit, jaké styly se nově založeným odstavcům přidělí. Jednotlivé možnosti
jsou popsány v nápovědě dole pod editorem. Zde se můžeme seznámit také
se značkami, které se používají uvnitř odstavců a slouží ke zvýraznění kousků
textu, k vytváření odkazů, vysvětlivek apod.
WYSIWYG a HTML editace
Pokud by nestačily předvolené styly, je možné editovat odstavec v režimu
HTML. Po výběru stylu „HTML“ se nabídne i možnost úpravy v režimu
WYSIWYG:
Ve WYSIWYG režimu se setkáme s podobným prostředím jako např. ve Wordu,
najdeme zde i editor tabulek, vkládání a formátování obrázků a mnoho dalšího.
HTML a WYSIWYG editace by však měly být využívány jen v nejvyšší nouzi,
protože při neopatrném zásahu jimi lze rozbít design stránek! Actavia se snaží
udržet obsah a vzhled přísně oddělený – to je dobré pro fulltextové hledání,
úpravy webu v budoucnu a indexaci roboty. Jakmile odstavec přeneseme do
WYSIWYG nebo HTML režimu, tyto vlastnosti se omezí nebo ztratí.
Průvodce systémem
34
Změna pořadí a hromadné úpravy
Teď si všimneme ikonek, které se ukazují na levé straně každého odstavce:
) nám umožní vložit nový odstavec na jakékoliv místo v textu
Šipka (
– nejsme tedy odkázání jen na přidávání na konec.
Dvojice zelených šipek (
výš/níž.
) slouží ke změně pořadí odstavců – vždy o 1
Zbývající 3 ikonky využijeme k označování odstavců pro účely hromadné
úpravy.
, pokud
Základní označení jednoho odstavce provedeme ikonkou
potřebujeme označit větší úsek stránky (např. od 4. do 12. odstavce), budou
), které vymezí začátek a konec výběru.
se nám hodit modré šipky (
Pro označování všech odstavců článku slouží 3 ikonky zcela nahoře nad
prvním odstavcem:
S jejich pomocí snadno všechny označíme ( ), u všech označení zrušíme ( )
nebo u všech jejich stav prohodíme ( ). Inverzi výběru zařídí také šipka dole
pod posledním odstavcem (
).
Označené odstavce pak s využitím hromadných akcí pod posledním
odstavcem snadno odstraníme, sloučíme do jednoho pod zvoleným stylem
nebo jim všem změníme styl na jeden konkrétní.
P ŘÍLOHY
Ke každému článku je možné přidat jakýkoliv počet příloh s prakticky
neomezenou velikostí, jejich seznam s odkazem ke stažení se zobrazuje pod
článkem.
Na stránku pro jejich nahrávání a úpravu nás zavede levá z ikon nad
článkem.
Nové soubory vložíme na stránce Upload manager (tam nás zavede tlačítko
„Add file“ vlevo dole). Při výběru souborů z vlastního PC můžete (pokud to
dovolí Váš prohlížeč) označit více položek a nahrát je hromadně.
Po dokončení uploadu okno zavřeme a na stránce vidíme nahrané soubory.
Vpravo se u každého nacházejí 4 ikonky:
Průvodce systémem
35
Změna popisu a nastavení, soubor můžeme krátce popsat, upravit jeho
jméno a také určit, zda ho mohou měnit i další operátoři s příslušnými
právy k článku, nebo jen ten, kdo ho nahrál.
Soubor lze snadno deaktivovat – u článku se přestane zobrazovat.
Stejně tak ho můžeme kdykoliv znovu aktivovat (
) a vrátit ke článku.
Nahrazení novým souborem.
Trvalé smazání, soubor není možné obnovit.
Takto pak mohou vypadat přílohy pod článkem:
Průvodce systémem
36
P ŘEHLED
TYPŮ
DOI
Zvolit správný typ DOI je při registraci zásadní. Obvykle to není problém, ale
může se stát, že si nebudeme jistí. Někdy může být obtížné rozlišit, zda se
jedná o samostatnou práci, nebo o součást série či sady (např. u knih nebo
sborníků) – zásadním kritériem je v tomto případě přítomnost ISBN sady nebo
ISSN u sérií. V charakteristikách níže je proto tento znak zdůrazněn tučným
písmem.
art – Actavia articles
Tento typ DOI nelze založit ručně, pochází z redakční části systému Actavia a
v přehledu je jen pro úplnost. Setkáte se s ním ale u položek, které jsou
replikované z „časopisových“ instalací Actavie.
journal – Journal
DOI na úrovni celého časopisu.
journal_issue – Journal issue
DOI můžeme přidělit také na úrovni čísla časopisu. Redakční instalace Actavie
má tvorbu DOI pro články a čísla automatizovanou. Pouze mimořádná čísla
(jako supplementa), kde nechceme přidělovat DOI jednotlivým článkům, je
vhodné tvořit ručním procesem. V takovém případě bychom také měli na
stránku článku tohoto vytvořeného DOI vložit obsah čísla.
book_monogr – Single-volume book
Spadají sem všechny jednosvazkové knihy bez ohledu na to, zda jde o dílo
jednoho
autora,
soubor
příspěvků
různých
autorů
nebo
práce
encyklopedického typu.
Základním kritériem, jak poznat, že kniha není součástí knižní série nebo sady,
je, že v ní je uvedeno pouze její vlastní ISBN a ne ISBN souboru nebo
ISSN sady.
Pokud kniha obsahuje části v různých jazycích, vyberte převažující jazyk
knihy.
book_series – Volume of a book series
Knižní série je vícesvazková periodická práce, rozpoznáme ji především
podle toho, že má přidělené ISSN – to je pak v každém svazku uvedeno.
Každý svazek ze série je třeba registrovat zvlášť.
knihy.
Průvodce systémem
37
book_set – Volume of a book set
Knižní soubor je vícesvazková neperiodická publikace, nemá ISSN, ale kromě
svého vlastního ISBN má také ISBN přidělené celému svazku – takže
v každém svazku je uvedeno jak ISBN jednotlivého svazku, tak ISBN celého
souboru.
Každý svazek souboru je třeba registrovat zvlášť.
knihy.
conference – Single conference and its proceedings
Jedná se konferenci a její sborník, který není vydáván jako série – nemá
ISSN. Pokud je takový sborník rozdělen na více svazků, je třeba zadat každý
zvlášť.
conf_serie – Conference and proceedings – part of a series
Do této skupiny patří konferenční sborník vydávaný jako série, má také
přidělené ISSN. Někdy může vypadat stejně jako časopis – nemá název
svazku ani ISBN. Pak může být uložen také jako číslo časopisu.
sa_component – Standalone component list
DOI lze přidělit také menším celkům (skupině doplňkových komponent), které
patří do nějakého většího rodičovského objektu, který již má registrovaný DOI
(musí být vytvořen při dřívějším uložení nebo přes jiný registrační proces).
dissertation – Thesis
Jde o vysokoškolské práce, které nebyly publikovány knižně nebo v časopise –
typickým příkladem může být dizertace.
reportpap - Report, working paper
Technické zprávy, koncepty, working paper…, pokud nejsou součástí série –
nemají ISSN.
reppap_serie – Report, working paper – part of a series
Technické zprávy, koncepty, working paper…, které jsou součástí série – bylo
jim přiděleno ISSN.
standard – Standard
DOI můžeme registrovat také pro normy. Není nutné přidělovat nový DOI pro
každou verzi normy (ale je to možné).
Průvodce systémem
38
database –Database
DOI lze přidělit celým databázím (k tomu slouží tento typ) i menším datovým
celkům (pro tuto možnost použijte „Dataset“).
dataset – Dataset
Jedná se o menší datový celek – databázový záznam nebo soubor dat – patřící
pod nějakou databázi.
sub-article – Journal Article
Tento typ použijete nejspíš jen výjimečně, protože články časopisu je
mnohem snazší registrovat automaticky přes redakční část systému Actavia.
Při přidělování DOI článkům, které nemají název, použijte pro
„Title“ vhodný nadpis z oddílu časopisu nebo z obsahu (např. „Errata“).
pole
sub-component – Sub-component
Pod tento typ spadají nejrůznější doplňující informace, jako jsou obrázky,
tabulky nebo videa.
sub-content – Content part
Typicky jde o entitu zařazenou v obsahu práce (např. kapitolu, oddíl apod.).
Není nutné registrovat všechny položky obsahu (např. předmluvu nebo doslov
lze vynechat).
Contributors zde nemusí být uvedeni, pokud jsou u všech položek práce stejní
(jsou zaznamenáni v nadřazeném DOI).
Název u každé obsahové položky musí být zadán. Pokud jsou ale názvy
položek např. „Kapitola 1“, „Kapitola 2“ atd., měli byste tuto informaci uvést
v poli „Component number“, a ne v poli „Title“.
Pozor na pořadí obsahových položek – u knih je třeba uvádět je v pořadí,
v jakém se nacházejí v obsahu. (U časopisů a dat z konferencí toto neplatí.)
sub-confpaper – Conference paper
Jednotlivý příspěvek z konference.
V další kapitole probereme jednotlivé typy DOI a jejich formuláře.
Průvodce systémem
39
O BECNÉ
POZNÁMKY K FORMULÁŘŮM
Projdeme si typická společná pole, která se ve formulářích objevují. Tato část
je důležitá, čtěte ji velmi důkladně!
V ZHLED
POLÍ PODLE DŮLEŽITOSTI
Pole mají různou míru důležitosti, pro lepší přehlednost se odlišují vzhledem:

povinná mají červenou barvu a jsou označena hvězdičkou (v některých
případech je vyžadováno jedno z dvojice takto označených políček),

doporučená (i když ne povinná) jsou zobrazena tmavě,

nepovinná a méně významná jsou šedá.
Většina polí vyžaduje jednu hodnotu, někdy je jich ale možné zadat více
– každou na samostatný řádek v textovém poli formuláře.
Všechna políčka jsou doplněna nápovědou, která se zobrazí po najetí kurzoru
na ikonku
S POLEČNÁ
(za popisem pole).
POLE FORMULÁŘŮ
ISBN
U většiny typů DOI je vyžadováno ISBN (i když třeba není ve formuláři
označeno jako povinné), na jeho základě je vytvářeno samotné DOI. Toto
nastavení je možné na přání zákazníka při implementaci upravit.
Systém před odesláním zkontroluje, zda má zadané ISBN formát Vaší
organizace.
V sekci ISBN se může objevit také pole „NoISBN reason“ – jím lze společnosti
CrossRef potvrdit, že registrovaný objekt ISBN nemá (přestože by ho typicky
měl mít – to se týká hlavně knih). Pokud však na základě ISBN generujeme
DOI, pak ho bez výjimek vyžadujeme a pole „NoISBN reason“ není k dispozici.
Průvodce systémem
40
Pokud se DOI tvoří na základě ISBN, je důležité konzistentně dodržovat jeho
formát a nemíchat mezi sebou ISBN-10, ISBN-13, případně formáty bez a
s pomlčkami.
Datumy
Datumy můžeme vložit několika způsoby.
PŘESNÉ DATUM
Den, měsíc a rok (v tomto pořadí, případně obráceně: rok, měsíc, den)
oddělujeme tečkami, lomítky nebo pomlčkami, měsíce zadáváme číslem,
stejně jako u dnů je můžeme zapsat jednou i dvěma číslicemi (např. „5“ i
„05“). Mezery nejsou povolené. Několik příkladů zadání jednoho data různými
způsoby: „3.5.2012“, „03-05-2012“, „2012.05.03“, „2012/5/3“.
Systém zvládne i různé formy anglických datumů, kdy je měsíc zadán slovem
(případně zkratkou) – např. „3rd February 2014“, „3 Feb 2014“, „feb. 3
2014“, „February 3rd, 2014“.
MĚSÍC /OBDOBÍ/ČTVRTLETÍ + ROK
Pokud neznáme celé datum (např. některé časopisy udávají termín vydání jen
měsícem, ročním obdobím nebo čtvrtletím), můžeme vložit také anglický
název měsíce (nebo jeho zkratku) společně s rokem (např. „February 2014“
nebo „Feb 2014“).
Systém přijme také roční období v angličtině (např. „Spring 2011“), které
automaticky převede do formátu vyžadovaného organizací CrossRef (v tomto
příkladu „00.21.2011“). A na konec několik způsobů, jak zapsat čtvrtletí:
„2014 Q2“, „Second Quarter 2014“, „2nd Quarter 2014“ (tyto údaje převede
systém na „00.32.2014“).
Fiktivní měcíce začínající dvojkou označují roční období, začínají-li trojkou,
označují kvartály.
POUZE ROK
Často je u termínu vydání (zejména u knih) známý pouze rok – i ten formulář
přijme.
Contributors
V této sekci se mohou objevit 2 pole: „Contributors“ a „Affiliation“. Aby
systém rozpoznal jednotlivé části jmen a příslušnost pracovišť k osobám, je
třeba dodržet některá pravidla.
Průvodce systémem
41
Contributors
Do pole „Contributors“ zadáváme na jednotlivé řádky každého – osoby i
organizace – kdo přispěl k autorství nebo redakci entity.
U osob uvádíme jméno a příjmení a případně tzv. sufix (junior, senior
– uvedeme zkráceně „Jr.“, „Sr.“). Akademické tituly je možné doplnit také,
i když se to zpravidla nedělá – na CrossRef se neodesílají, ale pokud je
zadáme, objeví se v článku vytvořeném pro DOI.
prof. JUDr. Ing. Xaverius Pabišta Jr., Ph.D.
Doc. Petronila Wenigová, Ph.D.
U organizací (které také mohou být přispěvateli) je jistější na konec doplnit do
závorky výraz „Organization“ (nebo zkratku „Org.“), aby je systém nezaměnil
se jménem osoby.
National Group of Best People (Org.)
Osoba či organizace mohou ke vzniku entity přispět v různých rolích. Roli je
vhodné specifikovat v závorce hned za jménem (v angličtině, stačí také zapsat
jen zkratkou). Systém rozlišuje 4 role přispěvatelů: autor (Author, zkratka A.),
editor (Editor, Ed.), předseda (používá se u sborníků konferencí – Chairman,
Ch.), překladatel (Translator, Tr.). Pokud žádnou z nich neuvedete, bude
přispěvatel uložen jako autor.
Har Gobind Khorana Jr. (Ed.)
Petronila Wenigová
National Group of Best People (Tr.) (Org.)
Na konec (za jméno a roli) je možné do závorky doplnit také ORCID osoby (ve
formátu: „ORCID: 0123-4567-8912-0000“ nebo „http://orcid.org/0123-45678912-0000“).
Har Gobind Khorana Jr. (Editor) (ORCID: 0123-4567-8912-0000)
Průvodce systémem
42
S použitím všech těchto pravidel může pole přispěvatelů vypadat např. takto:
prof. Ing. Karel Novák
Doc. Har Gobind Khorana Jr., Ph.D. (Editor) (ORCID: 0123-4567-8912-0000)
prof. JUDr. Ing. Xaverius Pabišta Sr.
National Group of Best People (Translator) (Org.)
Systém umožňuje také zadat všechny přispěvatele na jednom řádku oddělené
čárkami, správné rozpoznání jmen je však nejisté (selže například, pokud se
mezi přispěvateli objeví organizace, nebo když některý z přispěvatelů bude
mít za jménem titul oddělený čárkou). Může jít ale o výrazné zrychlení práce
v případě, kdy kopírujeme jména (a pracoviště – viz níže) např. z PDF článku.
Affiliation
Jednotlivá pracoviště zadáváme na samostatné řádky v poli. Zpravidla se
tento údaj neodesílá na CrossRef a slouží pouze pro účely webové stránky, na
kterou se DOI váže.
Actavia přiřazuje autory k pracovištím pomocí indexů, které umí z polí autorů
a pracovišť vyčíst. Jako indexy můžeme použít jak číslice, tak písmena – podle
zvyklostí redakce. Většinou stačí zápis zkopírovaný z příspěvku. Např.:
Pokud jsou všichni přispěvatelé zapsáni na jednom řádku, nelze je zadávat
včetně titulů za jménem – čárky mohou být v tomto případě použity pouze
pro oddělení jmen a indexů.
Průvodce systémem
43
Systém pak pole převádí na svůj formát, kde každý přispěvatel je na jednom
řádku a indexy vloží za znak „$“ na konec. Tímto způsobem je můžeme
samozřejmě zadat rovnou:
Účetní středisko
U DOI, které jsou registrované samostatně (nikoliv v rámci rodičovského DOI),
je třeba určit účetní středisko, na jehož vrub bude účtován registrační
poplatek. V seznamu se objevují aktivní nákladová střediska – jejich nabídku
lze upravit v číselníku „Cost centers“. Zde můžeme založit nové středisko
nebo aktivovat či deaktivovat již existující. Více informací naleznete v závěru
tohoto manuálu v podkapitole „Cost centers“.
E-shop URL
Společnost CrossRef vyžaduje, aby se na tzv. „response page“ nacházela
informace o způsobu, jak se dostat k celému textu registrované entity. Jednou
z možností je zakoupení dokumentu v e-shopu vydavatele.
Systém Actavia proto automaticky vloží do vytvářeného článku odkaz do eshopu, jehož adresu zadáte do formulářového pole „E-shop URL“. Políčko je
určené pro adresu konkrétního dokumentu (knihy, článku časopisu…), nikoliv
pro úvodní stránku e-shopu nebo seznam všech nabízených knih. Dejte pozor
na překlepy, pokud jde o adresu na jiný web, musí začínat „http://“ (je dobré
zkontrolovat funkčnost vytvořeného odkazu ve vytvořeném článku).
Nemusí jít pouze o e-shop, může jít o podrobnější stránku na jiném webu,
apod. Pokud je dokument volně k dispozici a lze jej tedy umístit v PDF
formátu přímo ke článku, nechte políčko prázdné a žádný odkaz se nevytvoří.
Popis pro Web
Popis pro web obsahuje všeobecný informační popis, který bude vložený na
stránku vázanou na DOI, neodesílá se na CrossRef:
Průvodce systémem
44
TYPY DOI
Jednotlivé obrázky částí formulářů nemusí být zcela totožné s Vaším
pohledem – podle různých konfigurací se může lišit důležitost některých polí
(a tím pádem i způsob jejich zobrazení).
Pole, jejichž význam je jasný, nebudou již v textu zmiňována, podrobněji
budou popsána jen ta, u kterých by se mohly objevit nejasnosti.
Na začátku vždy vypíšeme, které typy podřízených DOI je ke konkrétnímu
typu možné přiřadit či pod které typy nadřazených DOI patří.
J OURNAL
DOI na úrovni celého časopisu.

Journal
Vybereme časopis, který je již zaveden do systému. Načtení příslušných
dat do některých dalších polí (např. názvy časopisu nebo ISSN) nám
umožní odkaz „Load journal data“ pod výběrovým polem.

registrator
CrossRef registrátor je údaj odesílaný s každou dávkou DOI. Měl by
určovat vydavatele článku, případně pracoviště, které DOI odesílá.
(Do dávky je přidán také údaj „depositor“ – ten je v Actavii nastaven
napevno podle organizace vlastnící prefix DOI).

Full title
Plný název, pod kterým je časopis obecně známý nebo citovaný.
Typy DOI
45
Poznámka: názvů je možné zadat až 10 kvůli a) změnám názvu časopisu v
průběhu času, b) přeloženým názvům časopisu (např. japonský název a
anglický ekvivalent) a c) obvyklé chybné uvádění jména časopisu autory.

Abbrev. title
Obvyklá zkratka nebo zkratky užívané při citování časopisu. Je doporučené
(i když nepovinné) uvádět za zkrácenými slovy v názvu tečky.
Posledními položkami popisu jsou identifikátory ISSN a CODEN:
Typy DOI
46
J OURNAL
ISSUE
DOI můžeme přidělit také na úrovni čísla časopisu. Redakční instalace Actavie
má tvorbu DOI pro články a čísla automatizovanou. Pouze mimořádná čísla
(jako supplementa), kde nechceme přidělovat DOI jednotlivým článkům, je
vhodné tvořit ručním procesem. V takovém případě bychom také měli na
stránku článku tohoto vytvořeného DOI vložit obsah (pomocí editoru).
Podřízené typy DOI: Journal Article.
Pokud se jedná o zvláštní číslo, uvedeme informace o zvláštním číslování do
pole „Special numbering“. Editory mimořádných čísel zadáme do pole
„Contributors“ (nepatří sem autoři dílčích článků).

Journal
Vybereme časopis, který je již zaveden do systému. Načtení příslušných
dat do některých dalších polí (např. názvy časopisu nebo ISSN) nám
umožní odkaz „Load journal data“.

registrator
určovat vydavatele článku, resp. středisko organizace vlastnící DOI.

Full title
Plný název, pod kterým je časopis obecně známý nebo citovaný.
Poznámka: názvů je možné zadat až 10 kvůli a) změnám názvu časopisu
v průběhu času, b) přeloženým názvům časopisu (např. japonský název a
anglický ekvivalent) a c) obvyklé chybné uvádění jména časopisu autory.
Typy DOI
47

Abbrev. title
Obvyklá zkratka nebo zkratky užívané při citování časopisu.
Je doporučené (i když nepovinné) uvádět za zkrácenými slovy tečky.

Issue
Pokud je číslo označované pouze sezónním jménem, zadáme toto jméno
(např. „Spring“); pokud je označované také číslicí, zadáme pouze číslici.

Special numbering
Označení čísla (pro supplementa nebo zvláštní čísla). Společně s číslicí
zadejte text definující typ zvláštního čísla (např. „5 suppl“).
Vyplňujeme, jen pokud jde o supplementum nebo zvláštní číslo. (V tom
případě nevyplňujeme předcházející pole „Issue“.)

Contributors
Pro správné rozpoznání jednotlivých částí jmen systémem je třeba dodržet
některá pravidla – podrobně jsou popsána výše v kapitole „Obecné
poznámky k formulářům“.
Podrobné pokyny k zadávání datumů najdete výše v kapitole „Obecné
Typy DOI
48
J OURNAL A RTICLE
Tento typ použijete nejspíš jen výjimečně, protože články časopisu je
mnohem snazší registrovat automaticky přes redakční část systému Actavia.
Při přidělování DOI článkům, které nemají název, použijte pro
„Title“ vhodný nadpis z oddílu časopisu nebo z obsahu (např. „Errata“).
pole
Nadřazené typy DOI: Journal issue.
Podřízené typy DOI: Sub-component.

Title, Subtitle
Mezera a interpunkce (např. dvojtečka) mezi názvem a podtitulem by
neměly být součástí názvu ani podtitulu, totéž platí o formátovacích
značkách.

Orig. title
Název v původním jazyce.

Contributors
Pro správné rozpoznání jednotlivých částí jmen systémem a přiřazení
pracoviště k osobám je třeba dodržet některá pravidla – podrobně jsou
popsána výše v kapitole „Obecné poznámky k formulářům“.
Typy DOI
49

Publication date

Page ranges
Následující 3 pole obsahují informace o rozsahu stran.
Pokud má celá entita jen jednu stranu, zadejte číslo této strany do polí
„First page“ i „Last page“.
Pokud má entita nesouvislé stránkování, zadejte první rozsah stran do polí
„First page“ a „Last page“ a všechny informace o ostatních stránkách do
„Other pages“.
Povolené znaky jsou písmena, číslice nebo kombinace, interpunkce je
možná pouze v poli „Other pages“ – k zaznamenání jednotlivých stránek a
jejich rozsahů použijte čárky a pomlčky, bez mezer.
Písmenné prefixy nebo sufixy by měly být zahrnuty.
Typy DOI
50
S INGLE - VOLUME
BOOK
Spadají sem všechny jednosvazkové knihy bez ohledu na to, zda jde o dílo
jednoho
autora,
soubor
příspěvků
různých
autorů
nebo
práce
encyklopedického typu.
Základním kritériem, jak poznat, že kniha není součástí knižní série nebo sady,
je, že v ní je uvedeno pouze její vlastní ISBN a ne ISBN souboru nebo
ISSN sady. Pokud kniha obsahuje části v různých jazycích, vyberte
převažující jazyk.
Podřízené typy DOI: Content part.

registrator

Book type
Volíme ten, který se nejvíce blíží skutečnosti:


monograph – stejný autor nebo autoři napsali většinu obsahu

edited_book – kniha se skládá především z jednotlivých příspěvků
(kapitol) od různých autorů

reference – jde především o odkazovací práci (např. encyklopedie)

other – práci není možné zařadit do žádné z těchto kategorií.
Title, Subtitle
Mezera a interpunkce (např. dvojtečka) mezi názvem a podtitulem by neměly
být součástí názvu ani podtitulu, totéž platí o formátovacích značkách.
titleNázev v původním jazyce.
Typy DOI
51

Contributors

Publication date

Name
Název vydavatele.
Pokud je registrován překlad, uveďte vydavatele překladu (ne originálu).

Place
Sídlo vydavatele.
Pokud jde o velké město (např. New York, Amsterdam), není třeba
upřesňovat zemi, americký stát nebo kanadskou provincii. U menších míst by
měl být tento údaj doplněn.
Typy DOI
52
V OLUME OF A BOOK SERIES
( PERIODICKÁ VÍCESVAZKOVÁ
PRÁCE , MÁ
ISSN)
Knižní série je vícesvazková periodická práce, rozpoznáme ji především
podle toho, že má přidělené ISSN – to je pak v každém svazku uvedeno.
Každý svazek ze série je třeba registrovat zvlášť. Pokud kniha obsahuje části
v různých jazycích, vyberte převažující jazyk knihy.
Nejprve zadáváme údaje, které se vztahují ke konkrétnímu registrovanému
svazku. Data k celé sérii vkládáme až na závěr v sekci „Series“.

registrator

Book type





Title, Subtitle, Orig. title
značkách. Nepovinně lze vložit i název v původním jazyce.
Typy DOI
53

Contributors

Publication date

Name
Název vydavatele. Pokud je registrován překlad, uveďte vydavatele
překladu (ne originálu).

Place
Sídlo vydavatele. Jde-li o velké město (např. New York, Amsterdam), není
třeba upřesňovat zemi, americký stát nebo kanadskou provincii. U
menších míst by měl být tento údaj doplněn.
Typy DOI
54
Series
Následuje řada polí, kam zadáme informace vztahující se k celé sérii (dosud
jsme vkládali data o konkrétním svazku). Pokud jsme již údaje o této sérii
zadali dříve, pomůže nám s vyplněním tlačítko „Load series data“ (umožní
nám vybrat již vloženou sérii daného typu a načíst její údaje do formuláře).
Nejasnosti by mohly vzniknout jen u pole „Series number“ – to se ale týká jen
sborníků z konferencí (nikoliv knih).
Typy DOI
55
V OLUME
OF A BOOK SET
Knižní soubor je vícesvazková neperiodická publikace, nemá ISSN, ale kromě
svého vlastního ISBN má také ISBN přidělené celému svazku – takže
v každém svazku je uvedeno jak ISBN jednotlivého svazku, tak ISBN celého
souboru.
Každý svazek souboru je třeba registrovat zvlášť.
knihy.
Nejprve zadáváme údaje, které se vztahují ke konkrétnímu registrovanému
svazku. Data vztahující se k celému souboru vkládáme až na závěr v sekci
„Set“.

registrator

Book type




Typy DOI
56

Title, Subtitle
značkách.

title

Contributors

Publication date
Typy DOI
57

Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.
upřesňovat zemi, americký stát nebo kanadskou provincii. U menších míst
by měl být tento údaj doplněn.
Set
Následuje řada polí, kam zadáme informace vztahující se k celému souboru
(dosud jsme vkládali data o konkrétním svazku). Pokud jsme již údaje o
tomto souboru zadali dříve, pomůže nám s vyplněním tlačítko „Load set
data“ (umožní nám vybrat již vložený soubor daného typu a načíst jeho údaje
do formuláře).

Part numer
Číslo oddílu svazku. Někdy má knižní soubor více oddílů (a jeden nebo více
svazků v rámci každého oddílu) – sem vložte číslo oddílu, do kterého patří
daný svazek.
Typy DOI
58
C ONTENT
PART
Typicky jde o entitu zařazenou v obsahu práce (např. kapitolu, oddíl apod.).
Není nutné registrovat všechny položky obsahu (např. předmluvu nebo doslov
lze vynechat).
Contributors zde nemusí být uvedeni, pokud jsou u všech položek práce stejní
(jsou zaznamenáni v nadřazeném DOI).
Název u každé obsahové položky musí být zadán. Pokud jsou ale názvy
položek např. „Kapitola 1“, „Kapitola 2“ atd., měli byste tuto informaci uvést
v poli „Component number“, a ne v poli „Title“.
Pozor na pořadí obsahových položek – u knih je třeba uvádět je v pořadí,
v jakém se nacházejí v obsahu. (U časopisů a dat z konferencí toto neplatí.)
Nadřazené typy DOI: Single-volume book, Volume of a book series, Volume
of a book set, Report, working paper, Report, working paper – part of a series,
Standard.

Title, Subtitle, Orig. title
značkách. Nepoviný je také název v původním jazyce.

Component type
Typ části obsahu. Zvolte, o jaký typ části obsahu se jedná: chapter
– kapitola, other – ostatní, part – část, reference_entry – referenční vstup,
section – sekce, track – stopa.
Typy DOI
59

Component numer
Číslo obsahové položky knihy (např. kapitoly, sekce). Měl by zde být
zadán i jakýkoliv přídavný text, který pomůže identifikovat typ – např.
„Section 8“. (Zadat jenom „8“ je také možné, ale první varianta je lepší.)

Contributors

Publication date

Page ranges
„First page“ i „Last page“. Má-li entita nesouvislé stránkování, zadejte
první rozsah stran do polí „First page“ a „Last page“ a všechny informace
o ostatních stránkách do „Other pages“.
Typy DOI
60
S INGLE
CONFERENCE AND ITS PROCEEDINGS
Jedná se konferenci a její sborník, který není vydáván jako série – nemá
ISSN. Pokud je takový sborník rozdělen na více svazků, je třeba zadat každý
zvlášť.
Podřízené typy DOI: Conference paper.
Při vyplňování je třeba dát pozor, zda zadáváme informace o konání
konference (2. sekce „Konference“), nebo o konferenčním sborníku (3. sekce
„Konferenční sborník“)

registrator

Theme
Téma je slogan nebo speciální důraz konference v konkrétním roce, každý
rok bývá odlišné.
(Např. téma konference American Society for Information Science and
Technology bylo v roce 1999 „Knowledge: Creation, Organization and
Use“ a v roce 2000 „Defining Information Architecture“.)

Akronym
Zkratka konference.
Často obsahuje rok konference (např. SGML '97), někdy číslo konference.
Je doporučené tyto informace do zkratky nezařazovat, ale zadat je do čísla
nebo data konference.
Typy DOI
61

Location
Místo konference.
Město a země konference (pokud je konference v USA nebo v Kanadě,
měly by zde být uvedeny také stát nebo provincie a země může chybět).

Dates
Data začátku a konce konání konference.
Rozsah vložíme s pomocí pomlčky (kolem ní mohou, ale nemusí být
mezery), datum můžeme zadat ve formátu den, měsíc, rok vyjádřené
číslicemi, oddlělené tečkou, pomlčkou nebo lomítkem (bez mezer). Několik
příkladů: „3.-5.5.2014“, „3/5/2014 - 5/5/2014“, „3-5-5-2014“ – všechny
systém převede na „3.5.2014-5.5.2014“.
Pokud je konference pouze jednodenní, zadejte obě data rozsahu stejná.

Proceedings subjekt
Předmět konferenčního sborníku.
Např. u sborníku „Proceedings of the 1999 ACM Conference on Computer
Graphics“ je předmětem „Computer Graphics“.

Contributors
V případě, že budete registrovat také jednotlivé příspěvky sborníku, není
třeba přispěvatele (a jejich pracoviště) na tomto místě vyplňovat.
Typy DOI
62

Publication date

Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele. Pokud jde o velké město (např. New York, Amsterdam),
není třeba upřesňovat zemi, americký stát nebo kanadskou provincii.
U menších míst by měl být tento údaj doplněn.
Popis opět ukončují dvě sdílené položky: URL na e-shop a informační popis:
Typy DOI
63
C ONFERENCE
AND PROCEEDINGS
–
PART OF A SERIES
Do této skupiny patří konferenční sborník vydávaný jako série, má také
přidělené ISSN. Někdy může vypadat stejně jako časopis – nemá název
svazku ani ISBN. Pak může být uložen také jako číslo časopisu.
Podřízené typy DOI: Conference paper.
Při vyplňování je třeba dát pozor, zda zadáváme informace o konání
konference (2. sekce „Konference“), nebo o konferenčním sborníku (od 3.
sekce „Konferenční sborník“ dále). Co se týká údajů o sborníku, nejprve
vkládáme data o konkrétním registrovanému svazku, na závěr v sekci „Série“
pak i informace vztahující se k celé sérii.

registrator

Theme
Téma je slogan nebo speciální důraz konference v konkrétním roce, každý
rok bývá odlišné.
(Např. téma konference American Society for Information Science and
Technology bylo v roce 1999 „Knowledge: Creation, Organization and
Use“ a v roce 2000 „Defining Information Architecture“.)

Akronym
Zkratka konference. Často obsahuje rok konference (např. SGML '97),
někdy číslo konference. Je doporučené tyto informace do zkratky
nezařazovat, ale zadat je do čísla nebo data konference.
Typy DOI
64

Location
Místo konference.
Město a země konference (pokud je konference v USA nebo v Kanadě,
měly by zde být uvedeny také stát nebo provincie a země může chybět).

Dates
Data začátku a konce konání konference.
Rozsah vložíme s pomocí pomlčky (kolem ní mohou, ale nemusí být
mezery), datum můžeme zadat ve formátu den, měsíc, rok vyjádřené
číslicemi, oddlělené tečkou, pomlčkou nebo lomítkem (bez mezer). Několik
příkladů: „3.-5.5.2014“, „3/5/2014 - 5/5/2014“, „3-5-5-2014“ – všechny
systém převede na „3.5.2014-5.5.2014“.
Pokud je konference pouze jednodenní, zadejte obě data rozsahu stejná.

Proceedings subjekt
Předmět konferenčního sborníku.
Např. u sborníku „Proceedings of the 1999 ACM Conference on Computer
Graphics“ je předmětem „Computer Graphics“.

Contributors
V případě, že budete registrovat také jednotlivé příspěvky sborníku, není
třeba přispěvatele (a jejich pracoviště) na tomto místě vyplňovat.
Typy DOI
65

Publication date

Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.
Typy DOI
66
Series
jsme vkládali data o konkrétním svazku). Pokud jsme již údaje o této sérii
zadali dříve, pomůže nám s vyplněním tlačítko „Load series data“ (umožní
nám vybrat již vloženou sérii daného typu a načíst její údaje do formuláře).

Title, Subtitle
značkách.

Orig. title

Series numer
Číslo série v rámci určité publikované konferenční disciplíny.
Je odlišné od čísla svazku: Číslo svazku je číslo knihy ve fyzicky
vytištěném souboru a obvykle se objevující v sekvenci. Číslo série není
spojené s fyzickou manifestací vytištěného svazku a nemusí být navazující.
Nejčastěji je používáno v „Lectures“ vydávaných nakladatelstvím Springer.
Typy DOI
67
C ONFERENCE
PAPER
Jednotlivý příspěvek z konference.
Nadřazené typy DOI: Single conference and its proceedings, Conference
and proceedings – part of a series.

Title, Subtitle
značkách.

Orig. title

Contributors
Typy DOI
68

Publication date

Page ranges
„First page“ i „Last page“.
Pokud má entita nesouvislé stránkování, zadejte první rozsah stran do polí
„First page“ a „Last page“ a všechny informace o ostatních stránkách do
„Other pages“.
Typy DOI
69
S TANDALONE
COMPONENT LIST
DOI lze přidělit také menším celkům (skupině doplňkových komponent), které
patří do nějakého většího rodičovského objektu, který již má registrovaný DOI
(musí být vytvořen při dřívějším uložení nebo přes jiný registrační proces).

Parent DOI
DOI nadřazeného objektu. Tentokrát ho nevybíráme z nabízeného
seznamu, ale můžeme zapsat jakékoliv již existující DOI – i takové, které
jsme neregistrovali přes systém Actavia.
Typy DOI
70
T HESIS
Jde o vysokoškolské práce, které nebyly publikovány knižně nebo v časopise –
typickým příkladem může být dizertace.

registrator

Title, Subtitle
značkách.

Orig. title

Degrese
Titul(y) udělený za vysokoškolskou kvalifikační práci.
Typy DOI
71

Person
Následujících 6 polí slouží pro údaje o osobě, která přispěla k vytvoření
entity.

Given name, Surname
Křestní jméno může být zadáno jako iniciály, nebo celé, v kombinaci s
„Příjmením“ vytváří jméno osoby.
Pokud není jasné odlišení křestního jména od příjmení
nezápadních jmen), je možné zadat celé jméno do „Příjmení“.

(např.
u
Sufix
Sufix jména, např. „junior“ nebo „senior“.

Affiliation
Instituce, v rámci které přispěvatel působí. Zadáváme jméno instituce,
které může být doplněno také místem. (Další informace, jako např. URL
nebo e-mail, sem nepatří.) Osoba může mít maximálně 5 takových
institucí (každou zadáme na samostatný řádek v poli).

ORCID (Open Researcher and Contributor ID)
Můžeme zadat jako číslo s pomlčkami i ve tvaru URL (např. „0123-45678912-0000“ i „http://orcid.org/0123-4567-8912-0000“).
Typy DOI
72

Institution
Následující 4 pole shromažďují informace o organizaci, která sponzorovala
nebo pořádala výzkum nebo vývoj, ale není vydavatelem objektu.
Bývá to např. univerzita, korporace, vládní agentura, nezisková organizace
nebo konsorcium.

Institution name
Plné jméno instituce.

Akronym
Zkratka instituce.
Pokud je instituce známa pod různými zkratkami, zadejte všechny obvyklé.

Place
Hlavní sídlo instituce.

Department
Oddělení v rámci instituce.
Je jich možné zadat více (každé na samostatném řádku).
U vysokoškolské kvalifikační práce (např. dizertace) se obvykle zadává
oddělení, ve kterém byla dokončena.

Approval date
Typy DOI
73
R EPORT ,
WORKING PAPER
Technické zprávy, koncepty, working paper…, pokud nejsou součástí série –
nemají ISSN.
Podřízené typy DOI: Content part, Sub-component.

registrator

Title, Subtitle
značkách.

title

Contributors
Typy DOI
74

Institution
nebo konsorcium.

Institution name

Akronym
Zkratka instituce.

Place

Department
Typy DOI
75

Approval date, Publication date

Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.

Contract numer
Číslo smlouvy, pod kterým byly technická zpráva nebo working paper
napsány.
Typy DOI
76
R EPORT ,
WORKING PAPER
–
PART OF A SERIES
Technické zprávy, koncepty, working paper…, které jsou součástí série – bylo
jim přiděleno ISSN.

registrator

Title, Subtitle
Mezera a interpunkce (např. dvojtečka) mezi názvem a podtitulem by neměly
být součástí názvu ani podtitulu, totéž platí o formátovacích značkách.

Orig. title

Contributors
Typy DOI
77

Institution
nebo konsorcium.

Institution name

Akronym
Zkratka instituce.

Place

Department
Typy DOI
78


Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.

Contract numer
Číslo smlouvy, pod kterým byly technická zpráva nebo working paper
napsány.
Typy DOI
79
Series
jsme vkládali data o jednotlivé zprávě nebo working paperu). Pokud jsme již
údaje o této sérii zadali dříve, pomůže nám s vyplněním tlačítko „Load series
data“ (umožní nám vybrat již vloženou sérii daného typu a načíst její údaje do
formuláře).
Nejasnosti by mohly vzniknout jen u pole „Series number“ – to se ale týká jen
sborníků z konferencí.
Typy DOI
80
S TANDARD
DOI můžeme registrovat také pro normy. Není nutné přidělovat nový DOI pro
každou verzi normy (ale je to možné).

registrator

Title, Subtitle
značkách.

Orig. title
Následují označení normy a organizace.
Typy DOI
81

Contributors


Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.
Typy DOI
82
D ATABASE
DOI lze přidělit celým databázím (k tomu slouží tento typ) i menším datovým
celkům (pro tuto možnost použijte „Dataset“).
Podřízené typy DOI: Dataset, Sub-component.

registrator

Title, Subtitle
značkách.

title

Contributors
Typy DOI
83

Institution
nebo pořádala výzkum nebo vývoj, ale není vydavatelem objektu. Např.
univerzita, korporace, agentura, nezisková organizace, konsorcium apod.

Institution name

Akronym
Zkratka instituce.

Place

Department
Oddělení v rámci instituce. Je jich možné zadat více (každé na
samostatném řádku). U vysokoškolské kvalifikační práce (např. dizertace)
se obvykle zadává oddělení, ve kterém byla dokončena.

Creation, publication, update date
Typy DOI
84

Name
Název vydavatele.

Place
Sídlo vydavatele.

Description
Popis komponenty (např. titulek obrázku nebo popis videa), který může
být nezávislý na kontextu dokumentu.
Typy DOI
85
D ATASET
Jedná se o menší datový celek – databázový záznam nebo soubor dat – patřící
pod nějakou databázi.
Nadřazené typy DOI: Database.

Title, Subtitle
značkách.

Orig. title

Contributors
Typy DOI
86

Creation, publication, update date

Description

Format
Popis formátu souboru a/nebo přípona souboru. (Nepatří sem popis
obsahu.)
Typy DOI
87
S UB - COMPONENT
Pod tento typ spadají nejrůznější doplňující informace, jako jsou obrázky,
tabulky nebo videa.
Nadřazené typy DOI: Standalone component list, Thesis, Report, working
paper, Report, working paper – part of a series, Standard, Database, Dataset,
Journal Article, Content part, Conference paper.

Parent relation
Vztah k nadřazenému objektu (popsanému v přímém rodiči):


isPartOf – je částí,

isReferencedBy – je na ni odkazováno,

isRequiredBy – je vyžadována,

isTranslationOf – je překladem.
Title, Subtitle
značkách.

Orig. title
Typy DOI
88

Contributors

Publication date

Description

Format
Popis formátu souboru a/nebo přípona souboru. (Nepatří sem popis
obsahu.)
Typy DOI
89
VÁZANÉ
INSTANCE, CENTRÁLNÍ SPRÁVA
Pod jednou registrací na CrossRefu můžeme přidělovat DOI z více pracovišť,
může jít i o více nezávislých instalací Actavie – typicky několik redakcí
časopisů plus modul Centrální správa DOI pro registraci neperiodických DOI.
Připomeňme, že jedna instance Actavie může spravovat více časopisů.
Všechny přidělené DOI pak můžeme sledovat z jednoho místa. Údaje
o registrovaných DOI se automaticky stahují (replikují) do databáze modulu
Centrální zpráva DOI. K přehledu položek replikací se dostaneme přes žluté
tlačítko „Linked instances“:
Zde můžeme vyvolat replikaci i ručně – přes ikonku
S OUHRNÉ
vpravo.
VYÚČTOVÁNÍ
Souhrnné vyúčtování registrovaných DOI se nachází na stránce Admin->DOI
summary. Přes výběrové pole nahoře zvolíme požadovaný rok, můžeme získat
i souhrn za čtvrtletí:
PDF verzi vyúčtování (pro jednotlivá účetní střediska i souhrnou) získáme
jedním klikem na příslušnou ikonku
na levé straně tabulky.
Vázané instance, centrální správa
90
NASTAVENÍ
SYSTÉMU, ČÍSELNÍKY
S ručním přidělováním DOI je spojeno několik možností nastavení, která sice
obvykle měnit nebudeme, ale je dobré o nich pro případ potřeby vědět. Do
nastavení vstupujeme ze stránky přehledu DOI, kde se dole nachází řada
tlačítek (některá mohou chybět – dle konfigurace):
O VERVIEW
OF
DOI
TYPES
Třetí z nich (šedé) „Ref. tables“ nás zavede k přehledu typů DOI, která
můžeme ručně vytvořit:
Stručně projdeme zajímavé sloupce:
DOI type – ikonka před jménem typu informuje, zda je ruční vytváření
tohoto typu povoleno. Pokud není, typ se nenabízí v hlavním výběrovém poli
při vytváření DOI.
DOI Format – první ikonka (
) ukazuje, zda je u tohoto typu povoleno
ručně měnit vytvořené DOI, druhá ( ) signalizuje, zda je k DOI možné ručně
přiřadit URL (ve funkcích pro systémové změny DOI této volbě odpovídá 4. a
5. odkaz – „Bind to review system“ a „Change the target page“). U obou
ikonek platí, že pokud je akce zakázána, zobrazuje se zámek ( ). Hned za
ikonami pak následuje maska pro vytváření typu DOI – často se používá
zadané ISBN nebo sekvenční číslo (v kombinaci s dalšími údaji), jednotlivé
proměnlivé části začínají znakem „#“ (např. „#ISBN“ zastupuje ISBN, jak je
zadáno do formuláře, „#Y“ znamená rok z data publikace, „#N2“ je
dvojmístné sekvenční číslo atd.). V případě zájmu můžeme také připravit na
míru převod mezi různě zadanými ISBN (bez pomlček – s pomlčkami).
Nastavení systému, číselníky
91
Formát DOI je velmi důležitý, mějte na paměti, že vytvořená DOI nás
s největší pravděpodobností přežijí. Formát DOI by měl být nezávislý na
věcech, které se v organizaci s časem mění.
Případnou změnu masky vždy konzultujte s programátory systému,
algoritmy lze snadno upravit na míru vašim potřebám.
V dalších 2 sloupcích pak vidíme popisné údaje pro jednotlivé typy, které se
objevují v prvním výběrovém poli při ručním vytváření DOI a na začátku
jednotlivých formulářů jako úvodní popisný text.
Všechna nastavení můžeme měnit přes ikonku
v posledním sloupci:
Důležitá jsou první 4 pole, ve druhé části můžeme upravit popis (pokud se
tam vloudila nějaká chybička).
Upravovat nastavení jednotlivých typů DOI nejspíš bude potřeba jen
výjimečně – např. můžete vypnout nepoužívaný typ nebo povolit dosud
zakázaný ve chvíli, kdy začnete registrovat nový typ dokumentů.
Co se týká změn vytvořených DOI, měli bychom je provádět jen v nezbytných
případech a po důkladném uvážení. Doporučujeme proto nechat možnost
změny DOI u všech typů zamknutou a jen v případě potřeby ji krátkodobě
odemknout a následně zase uzamknout.
92
Teď si všimneme 2 modrých tlačítek nahoře (zobrazují se v přehledu typů DOI
i ve formuláři pro úpravu typu).
L IST
OF ITEMS
První z nich – „List of items“ – směřuje na přehled všech elementů, které se
objevují ve formulářích pro vytvoření DOI.
Neměly by zde být potřeba žádné úpravy – jen pokud byste objevili chybný
popis u formulářového pole (nebo v jeho nápovědě), můžete ho opravit
– myslete ale na to, že jednotlivá pole se objevují ve více typech DOI, takže
např. „Volume“ musí být v češtině „Ročník/svazek“ (pro časopisy i pro knihy).
Pokud některé z polí má mít v organizaci nějaké specifické pravidlo, lze jej
ppopsat do pole s nápovědou.
C OST
CENTERS
Druhé tlačítko – „Cost centers“ – vede na seznam accounting center – ta se
nabízejí
při
vytváření
DOI
(u všech typů mimo podřízených).
Seznam středisek importujeme při implementaci, po nasazení systému tak
mohou být aktivována i ta, která nebudeme potřebovat. Zde tedy můžeme
93
některá deaktivovat – a to buď jednotlivě kliknutím na ikonku signalizující
stav (
), nebo přes hromadnou akci dole v tabulce.
Stejně tak lze aktivovat neaktivní středisko ( ), založit zcela nové (modré
tlačítko pod tabulkou) nebo upravit název existujícího (ve formuláři, do
kterého
vstoupíme
přes
ikonku
v posledním
sloupci
„Action“).
Doporučujeme ale střediska neodstraňovat úplně ( ) – deaktivace postačí,
nikdy nevíme, zda ho nebudeme za nějaký čas znovu potřebovat.
P ŘEVOD
ZNAKŮ
Na závěr zmíníme ještě šedé tlačítko „List of export entities“ vlevo dole pod
přehledem DOI.
Zavede nás k tzv. entitám, které před odesláním do citační databáze nahrazují
nepovolené nebo rizikové znaky (např. místo znaku ± posíláme text
„±“).
Už několik let jsme na to nenarazili, ale může se stát, že jsme některý znak
opomenuli a ten se pak na serveru, kam jsme jej exportovali, nezobrazí
správně. V takovém případě buď kontaktujte náš tým, nebo se můžete
potřebný znak pokusit vložit svépomocí – pro počítačové odborníky by to
neměl být problém…
94
SYSTÉMOVÉ
ZMĚNY
DOI
Systémové změny DOI nabízí funkce, které by měly být používány jen
výjimečně a po důkladném uvážení. Obvykle nejsou povoleny (před jejich
použitím je třeba je odemknout)
Okno s nabídkou systémových změn se otevře po kliknutí na první ikonu ve
sloupci „DOI“ v tabulce přehledu DOI. Pokud je možná změna samotného
DOI, zobrazuje se ikonka
, jinak (když změna u tohoto typu není povolena,
nebo pokud byl DOI již odeslán na CrossRef) uvidíme ikonku zámku (
).
Okno systémových změn nabízí v horním řádku 6 akcí (v okně se mění jen
střední část, hlavička s nabídkou funkcí a spodní část s upozorněním zůstávají
neměnné):
C HANGE
THE ACCOUNTING CENTER
Toto je jediná akce, která je možná i po odeslání DOI na CrossRef. Po
rozúčtování DOI na jednotlivá pracoviště a uzavření účetního období je ale
lepší se jí vyhnout.
Tato funkce má o něco širší možnosti, než je změna účetního střediska přes
zakládací formulář – zde lze přiřadit různým střediskům i jednotlivé podřízené
DOI (např. příspěvky z jednoho sborníku).
Systémové změny DOI
95
C HANGE
THE
DOI
TYPE
Tato funkce nám pomůže, pokud jsme zaměnili podobné typy DOI – např.
pokud si až po vyplnění formuláře všimneme, že se nejedná o samostatnou
knihu, ale o součást série.
Ve výběrovém poli se nabízejí pouze podobné typy. Zadaná data, která se
v novém typu neobjevují, budou nenávratně smazána. A naopak musíme dát
pozor, zda nějaké údaje nechybí – po změně typu je nutné vždy zkontrolovat
celý formulář pro popis DOI, proto nás po potvrzení změny systém do tohoto
formuláře zavede. Případné existující podřízené DOI zůstanou zachovány.
Změna typu DOI je aktivní, pokud pro DOI existuje podobný typ.
Další 3 funkce jsou k dispozici v závislosti na nastavení jednotlivých typů DOI.
Doporučujeme ponechat tyto funkce u všech typů zamknuté,
v případě potřeby je krátkodobě odemknout a následně zase
uzamknout.
Stejně jako pro změnu typu DOI pro ně platí, že po odeslání na CrossRef je již
není možné provést.
C HANGE DOI
Přistoupit ke změně již vytvořeného DOI bychom měli jen v nezbytných
případech a po důkladném uvážení.
Může mít smysl třeba v případě, že registrujeme jednotlivé kapitoly knihy a
chceme, aby jejich DOI odpovídalo číslu kapitoly. DOI u typu „Content
part“ může mít jako poslední složku dvoumístné sekvenční číslo – tzn. že DOI
první registrované kapitoly bude končit „01“, druhé „02“ atd. U knih
nemusíme registrovat všechny kapitoly – takže pokud se rozhodneme první
96
kapitolu z jakéhokoliv důvodu neregistrovat a začneme uložením třeba druhé
kapitoly, bude její DOI končit „01“. V takovém případě může být vhodné
ručně změnit závěr jejího DOI na „02“. Pokud tak učiníme a následně uložíme
třetí kapitolu, bude její DOI již správně končit „03“ – automatická tvorba DOI
bude pokračovat sekvenčně podle posledního existujícího DOI (případné
mezery v pořadí bude ignorovat).
Jiný případ odůvodněné změny DOI je chybně zadané ISBN, na jehož základě
se DOI vytvořilo.
Úprava DOI se projeví také v jeho podřízených DOI (změní se část, která
odpovídá nadřazenému DOI).
B IND
TO REVIEW SYSTEM
Tato funkce nám umožní propojit ručně vytvořený DOI na schválený článek
recenzního systému. Bude se hodit například při registraci DOI pro některý
z článků supplementa, který prošel recenzním řízením v systému Actavia –
zároveň máme možnost zachovat DOI přidělené automaticky recenzním
systémem, nebo použít DOI vytvořené při ručním vytvoření a prolinkovat ho
na článek s navázanou historií recenzního řízení. Ve výběrovém poli se
nabízejí všechny schválené články, které prošly recenzním systémem a dosud
nebyly odeslány na CrossRef. Článek, ke kterému DOI připojíme, již nebude
možné zařadit do čísla časopisu ani do pohledu Ahead of Print.
C HANGE
THE TARGET PAGE
Také tato funkce by měla být využívána velmi výjimečně. Pokud potřebujete
přesunout již existující obsah z jiné stránky v systému, je vhodnější přenést
jej pomocí šablon.
97
Ve výběrovém poli se nabízejí ty články vytvořené editorem Actavie, které
nejsou navázané na jiné DOI. U některých instalací může být aktivní i
propojení na stránku mimo systém – tato volba je ale velmi silně
nedoporučná. Připomeňme, že stránka v systému Actavia může mít
aktivované tzv. automatické přesměrování – tím lze nasměrovat response
page i mimo instalace Actravie, nad takovými stránkami ovšem nemáme
kontrolu ze systému a nemůžeme ani ovlivnit jejich neměnnost a dostupnost.
D ELETE DOI
Odstranit je možné pouze ten DOI, na který není vázaný žádný podřízený DOI.
Tato akce smaže také článek (response page), který je na DOI navázaný.
C HCETE
VĚDĚT VÍC ?
Tento manuál rozhodně nebyl vyčerpávající. K některým částem systému
jsme se ani nedostali, k jiným jsme se jen přiblížili.
V rozsáhlém manuálu „Tvorba obsahu“ se dozvíte všechno o editoru článků a
jeho možnostech – naučíte se vkládat obrázky, videa, zvukové soubory,
zvětšovací objekty, mnoho typů animovaných obrázkových galerií, importovat
a přenášet delší kusy textu.
V manuálu „Administrace systému“ se zase dozvíte o správě uživatelů,
úpravách menu a dalších tématech týkajících se správy.

Stáhnout soubor - Redakční systém Actavia

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhnout soubor - Redakční systém Actavia

SSW_ActaviaFceVycet-R27výčet funkcí

Představení systému Actavia v PDF

CZWeb časopisu - Redakční systém Actavia

CZTvorba obsahu

Přední světový časopis o původním vědeckém výzkumu

Web of Science Core Collection Quick Reference Guide

Prezentace aplikace PowerPoint

optika a optoelektronika

Science Classic

Návod k ResearcherID – zřízení, provázaní s publikacemi