Mediální pokrytí duben 2013

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
duben 2013
(seřazeno dle aktuálnosti)
SKLÁŘ A KERAMIK: Platinové termočlánky z Čech expandují do hi-tech průmyslu
30. 04. 2013
Objem roční výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl
nárůst výroby 30 %. Firma produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a
vysoce komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí
v nejvyšší třídě v sériovém režimu.
SAFINA vyrábí tři druhy termočlánků z platiny a rhodia*. Jejich produkce je komplexním souborem
více než 40 specifických kroků. Tyto drahé kovy mají nezastupitelnou kvalitu, pokud jde o možnost
přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. Termočlánky
z výrobního programu SAFINY se využívají pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní
prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení
chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování
skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Termočlánky
SAFINY slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a
výzkumu, jsou např. zařazeny do aplikací NASA - americké firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze
safinských termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace.
„O vývoj know-how a výzkum se stará samostatný projektový tým, zároveň provádíme významné
investice do nových technologií. SAFINA má samostatnou akreditovanou kalibrační laboratoř, která
prošla klíčovou inovací v roce 2012 a má jedinečné postavení nejen na českém trhu. Za poslední
období jsme také investovali nejen do žíhacích pecí a dalších zařízení určených k výrobě, ale také do
měřicího systému pevných bodů. Poslední celkové investice do dalšího vylepšení přesáhly 20 milionů
Kč,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA.
Měření kvality termočlánků se v SAFINĚ provádí pomocí tzv. metody pevných bodů**, jež SAFINĚ
zajišťuje unikátní postavení na celosvětovém trhu. Této metodě přecházela tzv. porovnávací metoda
pomocí vzorku - etalonu druhého řádu. Zavedením nové metody v roce 2012 se SAFINA významně
posunula v kvalitě měření termočlánků. Dnes vyrábí termočlánky nejvyšší kvality dle norem IEC a
ASTM, které odpovídají té nejnáročnější poptávce na globálním trhu. Testování kvality vyrobených
šarží zaštituje zkušební laboratoř SAFINY akreditovaná Českým metrologickým institutem (ČMI).
V portfoliu SAFINY výroba termočlánků zastává 15 % z celkové hodnoty výroby a zpracování drahých
kovů. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků a podíl na
celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %, kde největší trhy představují USA a Německo.
Firma počítá s tím, že uplatnění drahokovových termočlánků v hi-tech odvětví do budoucna poroste.
Neustále se totiž zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost, což kovy jako platina a rhodium mohou
v měření teploty zajistit. Odhaduje, že její výroba termočlánků meziročně poroste v průměru o 20-30
%, hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh.
Moderní řízení: Češi se učí investovat do zlata
26. 04. 2013
Náklad: 7 000
Draze kup a levně prodej. To mohl být dříve “slogan” českých investorů do zlata. Vysoká cena zlata
fungovala v Česku většinou jako povel k nákupu drahého kovu. Při nízké ceně zlato investory
nezajímalo, nebo se ho zbavovali. Prodejci nyní hlásí, že se trend začíná měnit.
Současný výrazný propad ceny zlata zvyšuje zájem lidí o investice do drahého kovu o desítky procent.
“Jen od začátku dubna si naši klienti objednali investiční zlato v objemu 100 kilogramů,” říká Libor
Křapka ze společnosti Safina. Během 14 dnů tak objednávky dosáhly dvojnásobku běžného měsíčního
průměru. Také Marian Hlista z EMS Gold Investments potvrzuje, že se v posledních dnech zvedla
poptávka minimálně o sto procent. “Lidé nakupují většinou slitky od 30 gramů výše. A nejsou to
žádné malé částky,” dodává Hlista. Například 50gramové zlaté slitky se prodávají přibližně za 45 tisíc
korun.
PRIMA FAMILY: Cena zlata na světových trzích se výrazně propadla
21. 04. 2013
Luboš Mokráš
Sandra PARMOVÁ, moderátorka
Cena zlata na světových trzích se výrazně propadla. Během tohoto týdne komodita zažila vůbec
nejhlubší jednodenní ztrátu za posledních 30 let a její cena se pohybuje na úrovni z února 2011. Ještě
před půl rokem přitom tento drahý kov lámal úplně opačné rekordy. Enormní nárůsty ceny zlata ale
odborníci přirovnávali k nafouknuté bublině, která právě teď splaskla. Není ale vyloučeno, že
komodita bude dál ztrácet na ceně.
Daniel JANOCH, redaktor
Zlaté šperky, zlaté polovodičové součástky nebo zlaté zuby. Zlato se stalo cenným kovem nejen pro
to, že se blýská a má dobrou vodivost, ale i proto, že si dokáže dlouhodobě udržet svou cenu.
Daniel JANOCH, redaktor
Za poslední rok jsme ale byli u zlata svědky už dvou cenových zemětřesení. První přišlo minulý rok,
kdy cena prudce stoupala a postupně vyšplhala až k 18 stovkám dolarů za unci, neboli 13 stovkách
korun za gram.
Sandra PARMOVÁ, moderátorka
Zlato znova útočí na svá cenová maxima, a to po dlouhých 5 měsících.
Daniel JANOCH, redaktor
Od té doby ale uplynulo 6 měsíců a teď tu máme další zemětřesení. Tentokrát cena dramaticky rychle
padá. Tak hrozné to ale zatím není, z 1800 dolarů za unci se cena propadla na necelých 1400 dolarů.
To znamená, že gram se prodává za jednu tisícikorunu.
Vladimír PIKORA, ekonom
Byl to největší propad ceny zlata od roku 1983.
Libor KŘAPKA, obchodní manažer společnosti pro výkup a zpracování kovů
Je pravděpodobné, že velcí hráči typu FED, Evropské centrální banky či Mezinárodního měnového
fondu nemají zájem na tom, aby lidé umrtvovali své peněžní zásoby právě ve fyzickém zlatě.
Daniel JANOCH, redaktor
Na druhou stranu se už dlouho mluví o tom, že zlato je mnohonásobně předražené. A bylo jen
otázkou času, kdy tato bublina splaskne. A je také možné, že ještě zcela nesplaskla. Pokud tedy
zvažujete, že budete investovat do zlata, vyplatí se možná ještě počkat. Podle odborníků je totiž
možné, že bude cena zlata dále klesat.
Vladimír PIKORA, ekonom
Cena zlata byla neracionálně vysoko. Podle mě by měla ještě poklesnout.
Daniel JANOCH, redaktor
Libor Tampier a Daniel Janoch, Prima FTV.
IHNED.CZ: Češi se učí investovat do zlata. Nízké ceny rozpálily poptávku po drahém kovu
17. 04. 2013
Pavla Francová
Cena zlata se dostala nejníže za poslední dva roky. Tuzemští investoři nelení a skupují zlaté slitky.
Zájem roste o několik desítek procent. Podle odborníků se dá čekat, že žlutý kov zlevní ještě víc.
Draze kup a levně prodej. To mohl být dříve "slogan" českých investorů do zlata. Vysoká cena zlata
fungovala v Česku většinou jako povel k nákupu drahého kovu. Při nízké ceně zlato investory
nezajímalo, nebo se ho zbavovali.
Prodejci nyní hlásí, že se trend začíná měnit. Současný výrazný propad ceny zlata zvyšuje zájem lidí o
investice do drahého kovu o desítky procent.
"Jen od začátku dubna si naši klienti objednali investiční zlato v objemu 100 kilogramů," říká Libor
Křapka ze společnosti Safina. Během 14 dnů tak objednávky dosáhly dvojnásobku běžného měsíčního
průměru.
Také Marian Hlista z EMS Gold Investments potvrzuje, že se v posledních dnech zvedla poptávka
minimálně o sto procent. "Lidé nakupují většinou slitky od 30 gramů výše. A nejsou to žádné malé
částky," dodává Hlista. Například 50gramové zlaté slitky se prodávají přibližně za 45 tisíc korun.
Zhruba o pětinu vyšší zájem o investiční zlato hlásí Česká mincovna. "Poptávka je nyní velká. Část lidí
sice zpanikařila a začala prodávat, naopak ale přibylo těch, kteří využívají nízké ceny a nakupují," říká
Tereza Zoubková z České mincovny.
Stejný nárůst potvrzují i další. "V posledních dnech registrujeme zvýšený zájem soukromých investorů
o nákup zlata nebo pořízení spořicích programů. Poptávka se zvýšila o 20 procent proti běžnému
obchodnímu období, neboť propad je považován vzhledem k své rychlosti a způsobu za umělý,
neopřený o současnou ekonomickou realitu," doplňuje Michal Sýkora, jednatel společnosti MPM
Invest.
Pokles může pokračovat
Analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak říká, že pokles cen drahých kovů se dá očekávat i v
dalších dnech. "Dlouhodobí investoři mohou tento pokles využít na nakupování, protože objem
peněz v ekonomice dál roste," říká Tomčiak.
Nyní se cena zlata pohybuje okolo 1380 dolarů za troyskou unci, na začátku letošního roku byla
přibližně o 320 dolarů výš.
Češi se podle obchodníků začínají učit, jak investovat do zlata. "Už si pomalu zvykají, že nákup
investičního zlata ve formě slitků je běžnou součástí investování. Dříve bylo typické, že výrazné
nákupy probíhaly při náhlém vzestupu ceny, protože Češi ve drahých kovech neměli uloženo nic a báli
se, že jim ujede vlak," dodává Křapka.
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-59708560-nizke-ceny-zlata-rozpalily-poptavku-zajemstoupa-o-desitky-procent
Krátká zmínka o tomto článku byla publikována také na následujících serverech:
PRAVEDNES
17. 04. 2013
http://pravednes.cz/ekonomika.news
NOVINA.CZ
17. 04. 2013
http://www.novina.cz/ekonomika/
AKTUALNIZPRAVY.CZ
17. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10463547-Cesi-se-uci-investovat-do-zlata.-Nizke-ceny-rozpalilypoptavku-po-drahem-kovu
MEGAAKTUALITY.CZ
17. 04. 2013
http://www.megaaktuality.cz/cesi-se-uci-investovat-do-zlata-nizke-ceny-rozpalily-poptavku-podrahem-kovu/
ROPA.CZ
17. 04. 2013
http://www.ropa.cz/komentar/cesi-se-uci-investovat-do-zlata-nizke-ceny-rozpalily-poptavku-podrahem-kovu/
VOLNY.CZ
17. 04. 2013
http://web.volny.cz/noviny/ekonomika-apodnikani/clanek/~volny/IDC/240727/action/AddPost/dskn/1/
SIGNALTRADE.CZ
17. 04. 2013
http://www.signaltrade.cz/zpravy-dne/strana-3/
STROJÍRENSTVÍ: Špičkové termočlánky
17. 04. 2013
Bohdan Kopčák
SVETPRUMYSLU.CZ: SAFINA utržila za první čtvrtletí více než 150 mil. Kč
16. 04. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013.
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013. Nejvíce toto období charakterizují pokles hodnoty zlata v amerických dolarech, nákupy
centrálních bank a zvýšení poptávky po fyzickém zlatě v Asii. SAFINA v prvních třech měsících roku
utržila v segmentu investičních drahých kovů víc než 150 mil. Kč, a je tak stále lídrem tohoto trhu v
České republice.
V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných
investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie –
především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými
kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA
zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Mezinárodní situace
Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů
zaznamenána korekce přibližně o 6 % - cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576
USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu
ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému
rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA. Tuto situaci
využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na
pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata - jmenovitě G. Soros - prodali část
svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali část
svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.
Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané
spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská
Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu
(průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek
nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba.
Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou
také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.
Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i v
Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě
oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny,
dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze
očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor
Křapka.
Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy
americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace
je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu.
Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také
vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.
Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a
snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové
těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o
jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší
než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato
1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).
Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok
31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže
rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové
ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové
výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost v
některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.
Vývoj na českém trhu
„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od
roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro
horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve
zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností,
které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat,
jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“
SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily
příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg
fyzického zlata.
Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá
investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy,
které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese
ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době
doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí
Libor Křapka.
http://www.svetprumyslu.cz/domaci/strojirenstvi/16-04-2013/safina-utrzila-za-prvni-ctvrtleti-vicenez-150-mil-kc.html
KURZY.CZ: Safina: Hodnocení trhu s drahými kovy 1Q13
16. 04. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013.
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013. Nejvíce toto období charakterizují pokles hodnoty zlata v amerických dolarech, nákupy
centrálních bank a zvýšení poptávky po fyzickém zlatě v Asii. SAFINA v prvních třech měsících roku
utržila v segmentu investičních drahých kovů víc než 150 mil. Kč, a je tak stále lídrem tohoto trhu v
České republice.
V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných
investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie –
především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými
kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA
zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Mezinárodní situace
Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů
zaznamenána korekce přibližně o 6 % - cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576
USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu
ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému
rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA. Tuto situaci
využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na
pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata - jmenovitě G. Soros - prodali část
svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali část
svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.
Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané
spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská
Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu
(průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek
nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba.
Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou
také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.
Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i v
Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě
oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny,
dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze
očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor
Křapka.
Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy
americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace
je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu.
Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také
vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.
Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a
snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové
těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o
jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší
než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato
1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).
Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok
31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže
rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové
ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové
výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost v
některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.
Vývoj na českém trhu
„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od
roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro
horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve
zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností,
které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat,
jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“
SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily
příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg
fyzického zlata.
Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá
investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy,
které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese
ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době
doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí
Libor Křapka.
http://zpravy.kurzy.cz/350123-safina-hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-1q13/
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na serverech:
SEZNAM.NAME
16. 04. 2013
http://www.seznam.name/rss-clanek-7763607/2013-04-16/safina-hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy1q13.html
AKTUALNIZPRAVY.CZ
16. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10458109-Safina--Hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-1Q13
ELCHRON.CZ
16. 04. 2013
http://www.elchron.cz/?server=Kurzy.cz
PRAVEDNES.CZ
16. 04. 2013
http://pravednes.cz/ekonomika.news
FINANCEZLIN.CZ
16. 04. 2013
http://www.financezlin.cz/page/588.aktivni-investor/
AKCIEATRHY.CZ
16. 04. 2013
http://www.akcieatrhy.cz/cz/home
CTISI.CZ
16. 04. 2013
http://www.ctisi.cz/clanek/safina-hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-1q13
DŮM-BYT.EU
16. 04. 2013
http://www.dum-byt.eu/clanky/safina-hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-1q13/
PRAŽSKÝ DENÍK: Zlato stále láká
16. 04. 2013
Náklad: 6 000
Praha – Společnost SAFINA za první tři měsíce tohoto roku utržila za prodej drahých kovů více než
150 milionů korun. Přibližně 80 procent prodaných investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých
20 procent do ostatních zemí Evropské unie, především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich
zkušeností je velikost trhu s investičními drahými kovy v Česku zhruba tři miliardy korun ročně. V
oboru u nás podniká okolo 200 společností,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel podniku. Zájem o
drahé kovy projevují především fyzické osoby. Nejvyšší nákup představoval 20 kilogramů zlata.
Investiční zlato se doporučuje jako výhodná investice pro horizont tří a více let.
Stejný článek byl publikován také v dalších středočeských Denících:
Benešovský deník
Berounský deník
Boleslavský deník
Kladenský deník
Kolínský deník
Kutnohorský deník
Mělnický deník
Nymburský deník
Příbramský deník
Rakovnický deník
CIANEWS.CZ: Safina utržila za první čtvrtletí více než 150 mil. Kč v segmentu investičních drahých
kovů
15. 04. 2013
Společnost rovněž hodnotí hlavní trendy ve vývoji trhu s investičními drahými kovy za dané období
15. dubna 2013 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve
střední a východní Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými
kovy za 1. čtvrtletí roku 2013. Nejvíce toto období charakterizují pokles hodnoty zlata v amerických
dolarech, nákupy centrálních bank a zvýšení poptávky po fyzickém zlatě v Asii. SAFINA v prvních třech
měsících roku utržila v segmentu investičních drahých kovů víc než 150 mil. Kč, a je tak stále lídrem
tohoto trhu v České republice.
V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných
investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie –
především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými
kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA
zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Mezinárodní situace
Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů
zaznamenána korekce přibližně o 6 % - cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576
USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu
ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému
rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA . Tuto situaci
využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na
pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata - jmenovitě G. Soros - prodali
část svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali
část svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.
Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané
spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská
Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu
(průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek
nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba.
Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou
také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.
Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i
v Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě
oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny,
dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze
očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor
Křapka.
Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy
americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace
je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu.
Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také
vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.
Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a
snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové
těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o
jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší
než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato
1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).
Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok
31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže
rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové
ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové
výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost
v některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.
Vývoj na českém trhu
„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od
roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro
horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve
zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností,
které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat,
jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“
SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily
příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg
fyzického zlata,
Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá
investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy,
které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese
ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době
doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí
Libor Křapka.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/safina-utrzila-za-prvni-ctvrtleti-vice-nez-150-mil-kc-vsegmentu-investicnich-drahych-kovu-618792/
INVESTUJEME.CZ: SAFINA utržila za první čtvrtletí více než 150 mil. Kč v segmentu investičních
drahých kovů
15. 04. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013. Nejvíce toto období charakterizují pokles hodnoty zlata v amerických dolarech, nákupy
centrálních bank a zvýšení poptávky po fyzickém zlatě v Asii. SAFINA v prvních třech měsících roku
utržila v segmentu investičních drahých kovů víc než 150 mil. Kč, a je tak stále lídrem tohoto trhu v
České republice.
V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných
investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie –
především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými
kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA
zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Mezinárodní situace
Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů
zaznamenána korekce přibližně o 6 % – cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576
USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu
ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému
rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA. Tuto situaci
využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na
pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata – jmenovitě G. Soros – prodali
část svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali
část svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.
Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané
spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská
Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu
(průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek
nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba.
Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou
také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.
Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i v
Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě
oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny,
dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze
očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor
Křapka.
Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy
americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace
je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu.
Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také
vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.
Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a
snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové
těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o
jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší
než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato
1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).
Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok
31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže
rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové
ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové
výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost v
některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.
Vývoj na českém trhu
„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od
roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro
horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve
zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností,
které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat,
jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“
SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily
příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg
fyzického zlata.
Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá
investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy,
které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese
ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době
doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí
Libor Křapka.
http://www.investujeme.cz/safina-utrzila-za-prvni-ctvrtleti-vice-nez-150-mil-kc-v-segmentuinvesticnich-drahych-kovu/
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na serverech:
BURZADNES.COM
15. 04. 2013
http://burzadnes.com/
FINCENTRUM.COM
15. 04. 2013
http://www.slajchrt.fincentrum.com/kontakt
PRAVEDNES.CZ
15. 04. 2013
http://pravednes.cz/search.page?q=safina
AKTUALNE.CZ: Přišel čas na nákup zlata? Jeho cena dál klesá
15. 04. 2013
ČTK
Praha - Současný propad cen zlata mohou využít k nákupům dlouhodobí investoři. Shodují se na tom
odborníci oslovení ČTK.
Cena zlata se minulý týden poprvé od července 2011 dostala pod hranici 1500 dolarů za troyskou
unci (31,1 gramu) a během pondělí se tento drahý kov prodával za 1427 dolarů za troyskou unci.
"Cena zlata se dostala do střednědobého sestupného trendu. Důvodem jsou spekulace o tom, že
(americká centrální banka) FED by mohl omezit lití levných peněz na trhy," uvedl analytik společnosti
Colosseum Boris Tomčiak. "Investoři ve velkém vyprodávají pozice. Hedge fondy snížily od října pozici
ve zlatě o zdrcujících 72 procent," doplnil.
"V nejbližších dnech je možný další propad ceny o několik desítek dolarů," uvedl dále Tomčiak.
"Dlouhodobí investoři mohou tento pokles využít na přikupování, protože objem peněz v globální
ekonomice nadále roste," dodal.
Obchodní manažer společnosti Safina pro investiční kovy Libor Křapka je přesvědčen, že i přes
současný propad ceny zůstává zlato vhodné pro investici. "Nedochází k žádnému rapidnímu oživování
(ekonomiky) a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem," uvedl Křapka.
Křapka také upozorňuje, že ve světové ekonomice působí i tlaky na zvýšení ceny zlata. V Asii podle
něj nečekaně vzrostla poptávka po fyzickém investičním zlatě oproti poptávce po cenných papírech
krytých zlatem.
Společnost Safina, která je předním českým prodejcem investičních drahých kovů, také uvedla, že v
Česku zaznamenala v souvislosti s poklesem ceny zlata v letošním prvním čtvrtletí větší zájem od
fyzických osob. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg fyzického zlata.
http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/investice/clanek.phtml?id=776996
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na serverech:
SEZNAM.NAME
15. 04. 2013
http://ww.seznam.name/rss-clanek-7755740/2013-04-15/prisel-cas-na-nakup-zlata-jeho-cena-dalklesa.html
PRAVEDNES.INFO
15. 04. 2013
http://www.pravednes.info/399462-prisel-cas-na-nakup-zlata-jeho-cena-dal-klesa
NEWS.SK
15. 04. 2013
http://www.news.sk/rss/clanok/2013/04/1275866/prisel-cas-na-nakup-zlata-jeho-cena-dal-klesa/
iFIRMY.CZ
15. 04. 2013
http://ifirmy.cz/
HSAK.CZ
15. 04. 2013
http://www.hsak.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=51&Itemid=62
CLANKYZPRAVY.CZ
15. 04. 2013
https://www.clankyzpravy.cz/zpravy-clanek484388
E15.CZ: Zlato dál padá, zažilo největší ztrátu za více než 30 let
15. 04. 2013
Cena zlata dnes pokračovala v těžkém propadu a odpoledne ztrácela až osm procent, což byla jeho
nejhlubší jednodenní ztráta za více než 30 let. Zlato kleslo na 1356,85 dolaru za troyskou unci, nejníže
od února 2011. Výprodej žlutého kovu v pátek odstartovaly obavy z prodeje kyperského zlata.
Zlato v pátek ztratilo více než čtyři procenta a poprvé od července 2011 se dostalo pod hranici 1500
dolarů za troyskou unci. Dnes pád jeho ceny zrychlil hromadný úprk investorů a technické prodeje po
překonání klíčových hranic.
Investoři se od zlata odvracejí v situaci, kdy ve světě ustupují obavy z růstu inflace a objevují se
náznaky, že americká centrální banka by ke konci roku mohla začít omezovat monetární podporu
ekonomiky. Dnešní slabé údaje z čínské ekonomiky, které srazily ceny průmyslových komodit, byly
pro investory jen další záminkou k výprodeji, řekli analytici agentuře Reuters.
Vývoj ceny zlata za posledních 5 let
Se zlatem padaly i ceny dalších drahých kovů. Cena stříbra sestoupila nejníže od října 2010 a platina
klesla na minimum od loňského srpna. Výrazně oslabují i další komodity jako průmyslové kovy a ropa,
ty ale srážejí hlavně obavy z útlumu čínské ekonomiky.
Zlato už je asi třetinu pod rekordním maximem 1920,30 dolaru ze září 2011. Jeho propad začal pod
vlivem zprávy z minulého týdne, že Kypr bude v rámci plánu na záchranu před bankrotem zřejmě
nucen získat zhruba 400 milionů eur prodejem části zlatých rezerv. Tato částka je sice relativně nízká,
vyvolalo to ale obavy, že k prodejům zlata přikročí také další silně zadlužené evropské země,
například Itálie a Španělsko.
Propad cen zlata by mohl přilákat dlouhodobé investory
Současný propad cen zlata mohou využít k nákupům dlouhodobí investoři, míní analytici. „Cena zlata
se dostala do střednědobého sestupného trendu. Důvodem jsou spekulace o tom, že (americká
centrální banka) FED by mohl omezit lití levných peněz na trhy,“ uvedl analytik společnosti
Colosseum Boris Tomčiak. „Investoři ve velkém vyprodávají pozice. Hedge fondy snížily od října pozici
ve zlatě o zdrcujících 72 procent,“ doplnil.
„V nejbližších dnech je možný další propad ceny o několik desítek dolarů,“ uvedl dále Tomčiak.
„Dlouhodobí investoři mohou tento pokles využít na přikupování, protože objem peněz v globální
ekonomice nadále roste,“ dodal.
Obchodní manažer společnosti Safina pro investiční kovy Libor Křapka je přesvědčen, že i přes
současný propad ceny zůstává zlato vhodné pro investici. „Nedochází k žádnému rapidnímu oživování
(ekonomiky) a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ uvedl Křapka.
Křapka také upozorňuje, že ve světové ekonomice působí i tlaky na zvýšení ceny zlata. V Asii podle
něj nečekaně vzrostla poptávka po fyzickém investičním zlatě oproti poptávce po cenných papírech
krytých zlatem.
Společnost Safina, která je předním českým prodejcem investičních drahých kovů, také uvedla, že v
Česku zaznamenala v souvislosti s poklesem ceny zlata v letošním prvním čtvrtletí větší zájem od
fyzických osob. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kilogramů fyzického zlata.
http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zlato-dal-pada-zazilo-nejvetsi-ztratu-za-vice-nez-30-let974735
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na serverech:
CTUSI.INFO
15. 04. 2013
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/312/zlato_dal_pada_zazilo_nejvetsi_ztratu_za_vice_nez
_30_let/
XNOVINKY.CZ
15. 04. 2013
http://xnovinky.cz/zlato-dal-pada-zazilo-nejvetsi-ztratu-za-vice-nez-30-let-917706/
SEZNAM.NAME
15. 04. 2013
http://ww.seznam.name/rss-clanek-7756407/2013-04-15/zlato-dal-pada-zazilo-nejvetsi-ztratu-zavice-nez-30-let.html
ROPA.CZ
15. 04. 2013
http://www.ropa.cz/komentar/zlato-dal-pada-zazilo-nejvetsi-ztratu-za-vice-nez-let/
AKTUALNIZPRAVY.CZ
15. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10451678-Zlato-dal-pada,-zazilo-nejvetsi-ztratu-za-vice-nez-30-let
CLIQZ.COM
15. 04. 2013
http://www.cliqz.com/cz.zpravy/c/56412.html
CLANKY.KECTENI.CZ
15. 04. 2013
http://clanky.kecteni.cz/1076773-zlato-dal-pada-zazilo-nejvetsi-ztratu-za-vice-nez-30-let
IHNED.CZ: Zlato zažilo nejhlubší jednodenní ztrátu za více než 30 let. Je to příležitost k nákupu
15. 04. 2013
ČTK, vlk
Masivní výprodeje zlata hedgeovými fondy srazily jeho cenu na 1356,85 dolaru za troyskou unci,
nejníže od února 2011. Dlouhodobí investoři toho mohou využít k přikupování, shodují se experti.
Cena zlata v pondělí pokračovala v těžkém propadu a odpoledne ztrácela až osm procent.
Zlato tak utrpělo nejhlubší jednodenní ztrátu za více než 30 let a jeho cena klesla na 1356,85 dolaru
za troyskou unci, nejníže od února 2011 (graf zde). Výprodej žlutého kovu v pátek odstartovaly obavy
z prodeje kyperského zlata.
Současný propad cen zlata mohou využít k nákupům dlouhodobí investoři, shodují se oslovení
odborníci.
"Cena zlata se dostala do střednědobého sestupného trendu. Důvodem jsou spekulace o tom, že
(americká centrální banka) FED by mohl omezit lití levných peněz na trhy," uvedl analytik společnosti
Colosseum Boris Tomčiak.
"Investoři ve velkém vyprodávají pozice. Hedge fondy snížily od října pozici ve zlatě o zdrcujících 72
procent," doplnil.
"V nejbližších dnech je možný další propad ceny o několik desítek dolarů," uvedl dále Tomčiak.
"Dlouhodobí investoři mohou tento pokles využít na přikupování, protože objem peněz v globální
ekonomice nadále roste," dodal.
Obchodní manažer společnosti Safina pro investiční kovy Libor Křapka je přesvědčen, že i přes
současný propad ceny zůstává zlato vhodné pro investici. "Nedochází k žádnému rapidnímu oživování
(ekonomiky) a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem," uvedl Křapka.
Křapka také upozorňuje, že ve světové ekonomice působí i tlaky na zvýšení ceny zlata. V Asii podle
něj nečekaně vzrostla poptávka po fyzickém investičním zlatě oproti poptávce po cenných papírech
krytých zlatem.
Společnost Safina, která je předním českým prodejcem investičních drahých kovů, také uvedla, že v
Česku zaznamenala v souvislosti s poklesem ceny zlata v letošním prvním čtvrtletí větší zájem od
fyzických osob. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg fyzického zlata.
Se zlatem padaly i ceny dalších drahých kovů. Cena stříbra sestoupila nejníže od října 2010 a platina
klesla na minimum od loňského srpna. Výrazně oslabují i další komodity jako průmyslové kovy a ropa,
ty ale srážejí hlavně obavy z útlumu čínské ekonomiky.
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/c1-59695750-zlato-zazilo-nejhlubsi-jednodenni-ztratu-zavice-nez-30-let-je-to-prilezitost-k-nakupu
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na serverech:
ROPA.CZ
15. 04. 2013
http://www.ropa.cz/komentar/zlato-zazilo-nejhlubsi-jednodenni-ztratu-za-vice-nez-let-je-toprilezitost-k-nakupu/
WEB.VOLNY.CZ
15. 04. 2013
http://web.volny.cz/noviny/ekonomika-apodnikani/clanek/~volny/IDC/240603/action/ShowPosts/dssa/1/
AKTUALNIZPRAVY.CZ
15. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10451097-Zlato-zazilo-nejhlubsi-jednodenni-ztratu-za-vice-nez-30let.-Je-to-prilezitost-k-nakupu
PRAVEDNES.CZ
15. 04. 2013
http://pravednes.cz/ekonomika.news
FINPARADA.CZ: SAFINA utržila za první čtvrtletí více než 150 mil. Kč v segmentu investičních
drahých kovů
15. 04. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 1. čtvrtletí
roku 2013. Nejvíce toto období charakterizují pokles hodnoty zlata v amerických dolarech, nákupy
centrálních bank a zvýšení poptávky po fyzickém zlatě v Asii. SAFINA v prvních třech měsících roku
utržila v segmentu investičních drahých kovů víc než 150 mil. Kč, a je tak stále lídrem tohoto trhu v
České republice.
V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných
investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie –
především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými
kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA
zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Mezinárodní situace
Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů
zaznamenána korekce přibližně o 6 % - cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576
USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu
ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému
rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA. Tuto situaci
využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na
pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata - jmenovitě G. Soros - prodali část
svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali část
svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.
Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané
spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská
Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu
(průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek
nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba.
Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou
také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.
Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i v
Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě
oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny,
dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze
očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor
Křapka.
Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy
americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace
je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu.
Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také
vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.
Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a
snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové
těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o
jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší
než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato
1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).
Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok
31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže
rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové
ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové
výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost v
některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.
Vývoj na českém trhu
„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od
roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro
horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve
zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností,
které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat,
jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“
SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily
příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg
fyzického zlata.
Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá
investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy,
které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese
ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době
doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí
Libor Křapka.
http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=4247
FINANCNINOVINY.CZ: Propad cen zlata by mohl přilákat dlouhodobé investory
15. 04. 2013
ČTK
Praha - Současný propad cen zlata mohou využít k nákupům dlouhodobí investoři. Shodují se na tom
odborníci oslovení ČTK. Zlato se minulý týden poprvé od července 2011 dostala pod hranici 1500
dolarů za troyskou unci (31,1 gramu) a dnes se tento drahý kov prodával za 1427 dolarů za troyskou
unci
"Cena zlata se dostala do střednědobého sestupného trendu. Důvodem jsou spekulace o tom, že
(americká centrální banka) FED by mohl omezit lití levných peněz na trhy," uvedl analytik společnosti
Colosseum Boris Tomčiak. "Investoři ve velkém vyprodávají pozice. Hedge fondy snížily od října pozici
ve zlatě o zdrcujících 72 procent," doplnil.
"V nejbližších dnech je možný další propad ceny o několik desítek dolarů," uvedl dále Tomčiak.
"Dlouhodobí investoři mohou tento pokles využít na přikupování, protože objem peněz v globální
ekonomice nadále roste," dodal.
Obchodní manažer společnosti Safina pro investiční kovy Libor Křapka je přesvědčen, že i přes
současný propad ceny zůstává zlato vhodné pro investici. "Nedochází k žádnému rapidnímu oživování
(ekonomiky) a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným
přístavem," uvedl Křapka.
Křapka také upozorňuje, že ve světové ekonomice působí i tlaky na zvýšení ceny zlata. V Asii podle
něj nečekaně vzrostla poptávka po fyzickém investičním zlatě oproti poptávce po cenných papírech
krytých zlatem.
Společnost Safina, která je předním českým prodejcem investičních drahých kovů, také uvedla, že v
Česku zaznamenala v souvislosti s poklesem ceny zlata v letošním prvním čtvrtletí větší zájem od
fyzických osob. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg fyzického zlata.
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/banky/zpravy/propad-cen-zlata-by-mohl-prilakatdlouhodobe-investory/926779
ODPADY: Platinové termočlánky expandují do hi-tech průmyslu
12. 04. 2013
Společnost SAFINA, a. s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, proniká do světového hi-tech průmyslu díky výrobě termočlánků z platiny a rhodia. Objem
roční výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst
výroby 30 %. SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce
komplexní výrobní technologie.
Termočlánky se využívají pro měřicí zařízení zejména v letectví (např. řízení chodu proudových
motorů), chemickém (citlivé chemické technologie), sklářském (zvlákňování skla), automobilovém
(bezpečnostní čidla), vojenském a elektrotechnickém průmyslu. Termočlánky slouží pro měření
teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou např.
zařazeny do aplikací NASA. Podíl SAFINy na celosvětovém trhu termočlánků dosahuje téměř 15 %,
největší trhy představují USA a Německo.
ENERGETIKA: Platinové termočlánky ze SAFINY expandují do hi-tech průmyslu
10. 04. 2013
Náklad: 5 000
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, proniká s výrobou termočlánků z platiny a rhodia do světového hi-tech průmyslu. Objem roční
výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst výroby
30 %. SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce
komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí
v nejvyšší třídě v sériovém režimu.
SAFINA vyrábí tři druhy termočlánků z platiny a rhodia*. Jejich produkce je komplexním souborem
více než 40 specifických kroků. Tyto drahé kovy mají nezastupitelnou kvalitu, pokud jde o možnost
přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. Termočlánky
z výrobního programu SAFINY se využívají pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní
prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení
chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování
skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Termočlánky
SAFINY slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a
výzkumu, jsou např. zařazeny do aplikací NASA - americké firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze
safinských termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace. „Výroba termočlánků je
v naší společnosti na výrazném vzestupu a je charakterizována vysokou specializací. O vývoj knowhow a výzkum se stará samostatný projektový tým, zároveň provádíme významné investice do nových
technologií. SAFINA má samostatnou akreditovanou kalibrační laboratoř, která prošla klíčovou inovací
v roce 2012 a má jedinečné postavení nejen na českém trhu. Za poslední období jsme také investovali
nejen do žíhacích pecí a dalších zařízení určených k výrobě, ale také do měřicího systému pevných
bodů. Poslední celkové investice do dalšího vylepšení přesáhly 20 milionů Kč,“ řekl Tomáš Plachý,
generální ředitel SAFINA.
TECHNICKÝ TÝDENÍK: Unikátní platinové termočlánky ze Safiny
02. 04. 2013
ag
Náklad: 9 000
Česká a.s. SAFINA zpracovává materiály s obsahem drahých kovů a v poslední době proniká na
světové trhy se svými termočlánky z platiny a rhodia. Letos jich chce vyrobit na 350 kg. SAFINA
zároveň patří mezi nemnoho dodavatelů termočlánků, kteří je produkují v nejvyšší třídě a v sériovém
režimu. O její kvalitní výrobky mají zájem jak domácí elektrotechnické firmy, tak přední oborové
zahraniční podniky, zejména z USA a SRN.
SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na bázi inovativní a vysoce komplexní výrobní
technologie. Konkrétně se jedná o 3 druhy termočlánků z platiny a rhodia. Právě tyto drahé kovy
vykazují nezastupitelnou kvalitu, pokud jde o přesné měření velmi vysokých teplot a jejich korozní
odolnost vůči prostředí.
UPLATNILY SE I VE VESMÍRU
Termočlánky z Vestce u Prahy se využívají pro měřicí zařízení, kde je hlavní prioritou absolutní
bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (při řízení chodu proudových
motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský,
automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl.
Termočlánky ze SAFINY slouží také pro měření teploty v četných přístrojích určených pro
zdravotnická zařízení, ve vědě a výzkumu. Třeba byly zařazeny do aplikací pro NASA: americké firmy
Cleveland Electric a NBS montují české termočlánky kupř. do teploměrů pro vesmírné experimenty.
„Výroba termočlánků je v naší společnosti na výrazném vzestupu a je charakterizována vysokou
specializací,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA. „O vývoj know-how a výzkum
se stará samostatný projektový tým. Zároveň zabezpečujeme významné investice do nových
technologií. SAFINA má samostatnou akreditovanou kalibrační laboratoř, která vloni prošla klíčovou
inovací a má jedinečné postavení nejen na českém trhu. Za poslední období jsme investovali také do
žíhacích pecí a dalších výrobních zařízení, do měřicího systému pevných bodů apod.“ Citované
investice přesáhly 20 mil. Kč.
NESMLOUVAVÝ AKCENT NA KVALITU
Měření kvality termočlánků se v SAFINĚ provádí pomocí metody pevných bodů na bázi sledování
teploty tání čistých kovů. Zaručuje vyšší preciznost i kvalitu termočlánků. Představuje absolutní
metodu pro verifikaci jakosti produkce. Nepotřebuje žádné referenční body. Je absolutní sama o
sobě. Na rozdíl od kalibrace odvozené od vzorku (etalonu) je spolehlivá ve všech podmínkách i
laboratořích. Využívá základní fyzikální vlastnosti čistých kovů, které jsou neměnné. Případné
odchylky od stanovených teplot se zapisují do kalibračního listu. Zjednodušeně řečeno: termočlánek
musí naměřit danou teplotu tání mědi přesně jak v české, tak v americké laboratoři.
Testování jakosti a spolehlivosti vyrobených šarží zaštiťuje zkušební laboratoř SAFINY akreditovaná
Českým metrologickým institutem (ČMI). Aplikace metody pevných bodů garantuje unikátní
postavení české firmy na světovém trhu. Ve Vestci jí předcházela tzv. porovnávací metoda pomocí
vzorku – etalonu II. řádu. Loňskou implementací nové metody pevných bodů se SAFINA významně
posunula v kvalitě měření termočlánků. Dnes její termočlánky vyhoví požadavkům nejvyšší kvality i
podle norem IEC a ASTM.
OPTIMÁLNÍ SPECIALIZACE
SAFINA se zaměřuje zejména na tuto trojici termočlánků:
„S“: Platina – Platina Rhodium 10 (hlavní oblast využití představu je Evropa); „R“: Platina – Platina
Rhodium 13 (rozšířeny jsou zejména v USA) a na „B“: Platina Rhodium 6 – Platina Rhodium 30 (jsou
vhodné pro velmi vysoké teploty).
„Počítáme, že uplatnění drahokovových termočlánků v high-tech odvětvích do budoucna poroste.
Neustále se zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost při měření teplot. To mohou drahé kovy,
jako jsou platina a rhodium, zajistit. Odhadujeme, že naše výroba termočlánků meziročně poroste, a
to v průměru o 20–30 %. Hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh,“ dodal Tomáš Plachý.
V portfoliu SAFINY zastává výroba termočlánků 15 % z celkové hodnoty výroby a zpracování drahých
kovů. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků. Její podíl na
celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %. Největší trhy představují USA a Německo.
SAFINA, a. s., disponuje uceleným výrobním programem při zpracování a výrobě produktů z drahých
a neželezných kovů, včetně recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský
průmysl. Klíčovou činností společnosti je také produkce a prodej investičních drahokovových destiček
a slitků, které se vyrábí především ze zlata, stříbra a platiny.
Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své
obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent. Orientuje se i na Asii, Severní Ameriku a
Ruskou federaci.
SAFINA zaměstnává celkem 218 osob a její obrat vloni dosáhl 4,7 mld. Kč.
SAFINA, a. s., je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP.
CHEMAGAZÍN: Platinové termočlánky ze Safiny expandují do high-tech průmyslu
02. 04. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, proniká s výrobou termočlánků z platiny a rhodia do světového hi-tech průmyslu. Objem roční
výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst výroby
30 %. SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce
komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí
v nejvyšší třídě v sériovém režimu.
SAFINA vyrábí tři druhy termočlánků z platiny a rhodia*. Jejich produkce je komplexním souborem
více než 40 specifických kroků. Tyto drahé kovy mají nezastupitelnou kvalitu, pokud jde o možnost
přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. Termočlánky
z výrobního programu SAFINY se využívají pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní
prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení
chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování
skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Termočlánky
SAFINY slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a
výzkumu, jsou např. zařazeny do aplikací NASA - americké firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze
safinských termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace.
„Výroba termočlánků je v naší společnosti na výrazném vzestupu a je charakterizována vysokou
specializací. O vývoj know-how a výzkum se stará samostatný projektový tým, zároveň provádíme
významné investice do nových technologií. SAFINA má samostatnou akreditovanou kalibrační
laboratoř, která prošla klíčovou inovací v roce 2012 a má jedinečné postavení nejen na českém trhu. Za
poslední období jsme také investovali nejen do žíhacích pecí a dalších zařízení určených k výrobě, ale
také do měřicího systému pevných bodů. Poslední celkové investice do dalšího vylepšení přesáhly 20
milionů Kč,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA.
Měření kvality termočlánků se v SAFINĚ provádí pomocí tzv. metody pevných bodů**, jež SAFINĚ
zajišťuje unikátní postavení na celosvětovém trhu. Této metodě přecházela tzv. porovnávací metoda
pomocí vzorku - etalonu druhého řádu. Zavedením nové metody v roce 2012 se SAFINA významně
posunula v kvalitě měření termočlánků. Dnes vyrábí termočlánky nejvyšší kvality dle norem IEC a
ASTM, které odpovídají té nejnáročnější poptávce na globálním trhu. Testování kvality vyrobených
šarží zaštituje zkušební laboratoř SAFINY akreditovaná Českým metrologickým institutem.
Videoprezentaci termočlánků můžete zhlédnout na: www.youtube.com/user/safinaas.
PENIZE.CZ: Libor Kochrda: Zlato má smysl, jen když ho držíte sami
17. 04. 2013
Martin Vlnas
V prvním dílu rozhovoru s ředitelem společnosti IBIS InGold Liborem Kochrdou jsme se bavili o tom,
proč investovat do zlata a jak zlato nakupovat, pokud máte volné finanční prostředky. V dnešním
pokračování bude řeč mimo jiné o alternativních formách investování.
Kromě jednorázového nákupu zlata mají dnes klienti k dispozici také nákup v kombinaci s různými
dlouhodobými formami spoření.
Naše společnost nabízí tři varianty dlouhodobého investování. První je Pravidelný nákup. Pokud si
klient zvolí tuto variantu, volí si kromě gramáže slitků a částky, kterou chce pravidelně investovat,
také frekvenci pravidelné investice – tedy jak často plánuje do zlata investovat. Nejkratší rozmezí je
jeden týden, nejdelší pak jeden rok. Dle toho pak klientům automaticky zasíláme pro forma
objednávku. Na klientovi pak je, aby se rozhodl, zda objednávku přijme. Pokud ano, dojde k nákupu
slitku a doručení zlata klientovi.
V tomto případě si tedy klient vždy kupuje celý slitek. Jedna unce zlata, o které jsme se minule bavili
jako o nejvhodnější gramáži pro investování do zlata, ale stojí přibližně 35 tisíc korun. A to je
poměrně hodně…
Ano. Tento způsob investování vyžaduje vysokou solventnost klientů, což není zcela typické. Většina
našich klientů tolik volných peněz nemá, a chtějí kupovat vyšší gramáže, protože pak se nakupuje
jeden gram zlata za výhodnější cenu než u malých slitků. Právě takovým zákazníkům je určeno
Spoření na nákup – klient si vybere jeden konkrétní slitek, na jehož nákup si chce naspořit, a začne
posílat své peníze. Jakmile se výše naspořených prostředků potká s aktuální tržní cenou slitku, dojde
k zafixování ceny a expedici slitku. Rozdíl mezi zafixovanou cenou slitku a naspořenou částkou se pak
převede na další spoření.
Výhodou tohoto produktu je, že klient kromě standardní obchodní marže neplatí žádné další
poplatky. Cena slitků je stejná jako u jednorázového nákupu. Na druhou stranu ale peníze, které u
nás mají klienti naspořené, neúročíme.
Co se stane v případě, když se rozhodnu spořit po relativně malých částkách a cena zlata kontinuálně
poroste? Teoreticky bych tak nikdy nemusel na slitek dosáhnout…
Ano. Teoreticky to možné je. Ono ale nemusí jít pouze o takový extrémní případ. Nákup se může
klientovi poměrně prodražit, i když cena zlata poroste pomaleji. Rozdíl mezi cenou slitku v momentě,
kdy se pro investici rozhodne, a okamžikem, kdy naspoří požadovanou částku, může být například u
jedné unce i několik tisíc korun. Samozřejmě ale nutno uvést, že oběma směry. Proto klientům
doporučujeme, aby k naspoření požadované hodnoty slitku došlo maximálně jednou ročně,
optimálně rychleji.
Musí klient spořit stále stejnou částku? Nebo může reagovat na výkyvy v ceně? Mohu například
v situaci, kdy zlato prudce oslabí, využít okolností a jednorázově zainvestovat částku zbývající
k nákupu slitku?
Částku pravidelného spoření, kterou klient uvádí při sjednání objednávky, je možné v průběhu
spoření měnit – bez poplatku. Ke spoření lze samozřejmě libovolně posílat mimořádné platby a
urychlit si tak „dospoření“ na cenu požadovaného slitku. Ani zde nemáme žádné poplatky. Víme, že
život přináší mnohá překvapení, proto i naše produkty jsou maximálně flexibilní, aby se životní situaci
našich zákazníků dokázaly přizpůsobit, a ne aby je svazovaly.
Co je doma, to se počítá
Poslední variantou je něco, čemu říkáte iiplan. O co jde?
Já osobně považuji iiplan za naši vlajkovou loď. Jde o alternativu ke Spoření na nákup, kdy klient
průběžně spoří na nákup vybraného slitku. Inteligentní investiční plán - iiplan však řeší způsob
spoření jinak. Každá platba nad sto korun je automaticky zhmotněna ve fyzické zlato. Pokud se tedy
rozhodnete investovat do desetigramového slitku, který bude stát deset tisíc korun, a pošlete
tisícikorunu, zafixujeme vám v rámci iiplanu jeden gram zlata za aktuální cenu. Jestliže další měsíc
cena zlata poklesne, nakoupíte za tisíc korun zlata víc. Pokud naopak cena zlata stoupne, nakoupíte
za zmíněnou tisícikorunu zlata méně. Co je však důležité – objem nakoupený za připsané platby je už
neměnný. Jednoduše řečeno, nakupujete vždy za aktuální cenu zlata. Princip je tedy stejný, jako když
investujete třeba do fondů životního cyklu.
Co když ale klient nenaspoří cílovou částku? Skončí například po dvou tisícikorunách, a patří mu tedy
jen plus minus dva gramy z desetigramové cihličky?
Nic strašného. Všechny dospořené slitky v souladu se sjednanou smlouvou klientovi obratem fyzicky
předáváme už v průběhu spoření. Ty jsou v jeho výhradním vlastnictví. Pokud klient žádá ukončení
iiplanu v okamžiku, kdy má ještě nějaký slitek zafixovaný částečně (pouze určitou část hmotnosti
slitku například dva gramy z desetigramového slitku), pak mu vydáme slitky v nižší gramáži, které
odpovídají naspořené částce. Nejlehčí je slitek vážící jeden gram, takže v tomto případě by klient
dostal ten. Rozdíl mezi cenou jednogramového slitku a naspořenou částkou, za níž už u nás žádné
zlato koupit nelze, pošleme klientovi zpět na účet. Klientům se to ale nevyplatí, protože
jednogramové slitky jsou při přepočtu na cenu za gram výrazně dražší.
V případě iiplanu se už platí vstupní poplatky. Proč a jak jsou vysoké?
Princip vstupního poplatku je nastavený podobně jako u stavebního spoření. Platí se na začátku a je
počítán buďto procentem z cílové částky, které se snižuje s množstvím slitku a gramáží, nebo fixním
poplatkem za každý jeden slitek. Poplatek slouží na krytí režijních nákladů spojených s distribucí a
fixací po malých částkách.
Jak vlastně probíhá doručování zlata ke klientům?
Veškeré objednávky distribuujeme prostřednictvím České pošty cenným psaním přímo k rukám
klienta.
Už se někdy takové psaní ztratilo?
Neztratilo, zatím máme s Českou poštou velmi pozitivní zkušenost. A i pokud by ke ztrátě došlo,
všechno je pojištěné a my okamžitě expedujeme slitek nový.
Mohu opravdu poštou poslat i kilovou zlatou cihlu?
Můžete, pojištění je možné sjednat do dvou milionů korun. Pokud klient kupuje víc, vždycky se
dohodneme individuálně.
Musí si od vás klienti zlato vždy fyzicky odebrat, nebo pokud chci, si mohu zlato nechat uložené u
vás?
Já se domnívám, že fyzické zlato má jako investice smysl pouze tehdy, když ho má klient ve svém
držení. Nemyslím si, že je rozumné investovat do zlata tak, že spořím do sejfu obchodníka a jednou za
rok dostanu potvrzení, že tam moje zlato opravdu je. Pokud ale někdo požaduje uložení v našich
sejfech, můžeme mu vyhovět v případě, že využívá variantu investování, kterému říkáme iiplan (kde
poskytujeme tento depozit zdarma).
A kde máte sejfy?
Tak to vám z bezpečnostních důvodů nepovím… V našich trezorech stejně žádné návštěvní hodiny
nevedeme. (smích)
Velkou výhodou investic do zlata na rozdíl od jiných drahých kovů je jeho osvobození od DPH. Proč
tomu tak je právě u zlata?
Myslím, že jde z velké míry o zásluhu centrálních bank, které zlato mají v devizových rezervách.
Jak zlato prodat
Principy nákupu už jsou jasné. Jak ale probíhá prodej zlata?
Prodejní ceny se aktualizují naprosto stejně jako ceny nákupní. Pokud se změní jedna, změní se i
druhá. Marže se pohybuje v průměru okolo deseti procent. Jestliže chcete zlato prodat u nás, stačí na
našem webu vyplnit formulář, a pak zlato opět pomocí cenného psaní společně s formulářem doručit
na naši adresu. My zkontrolujeme, zda vše souhlasí a zda se slitky nebylo nijak manipulováno, a do 48
hodin od doručení už putují peníze na konto klienta.
Co se stane, pokud je slitek opravdu nějakým způsobem znehodnocený? Třeba kus slitku chybí.
V tom případě se z investičního zlata stává zlato zlomkové, jehož výkupní cena je mnohem nižší.
Jeden gram investičního zlata v tuto chvíli vykupujeme za 1216 korun. Jeden gram 24karátového
zlomkového zlata se vykupuje odhadem mezi osmi sty a devíti sty korunami. Poškozením slitku tak
přijdete o víc než dvacet procent ceny. Samozřejmě záleží, komu budete zlato prodávat. Uvedené
sumy odpovídají nabídkám seriozních obchodníků se zlomkovým zlatem. Pokud vběhnete do prvního
bazaru nebo zastavárny, bude nabídka opravdu podstatně nižší.
Vykupujete zlomkové zlato?
Ne, doporučujeme našim zákazníkům výkup zlomkového zlata realizovat u našeho partnera,
společnosti Safina.
http://www.penize.cz/komodity-a-futures/253187-libor-kochrda-zlato-ma-smysl-jen-kdyz-ho-drzitesami
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na portálech:
FINANCEDNES.COM
17. 04. 2013
http://www.financednes.com/
KARELKILIAN.CZ
17. 04. 2013
http://www.karelkilian.cz/aktuality/72-se-zmnou-zakona-se-mni-praktiky-lichva
SEZNAM.NAME
17. 04. 2013
http://www.seznam.name/rss-clanek-7766859/2013-04-17/libor-kochrda-zlato-ma-smysl-jen-kdyzho-drzite-sami.html
XNOVINKY.CZ
17. 04. 2013
http://xnovinky.cz/libor-kochrda-zlato-ma-smysl-jen-kdyz-ho-drzite-sami-918541/
AKTUALNIZPRAVY.CZ
17. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10459615-Libor-Kochrda--Zlato-ma-smysl,-jen-kdyz-ho-drzite-sami
IDNES.CZ: Zlato zlevňuje. Na co si dát pozor, když si ho budete chtít koupit
16. 04. 2013
Zuzana Kohoutová
Má dnes vůbec smysl investovat do zlata? Jedni odborníci tvrdí, že ano, vidí ve zlatě jistotu a ochranu
před inflací. Jiní jsou skeptičtí. Posledních 12 let zlato více či méně rostlo, nyní zažilo nejstrmější pád
za posledních 30 let.
Kyperské banky se zlata zbavují, spekuluje se, že se podobně budou chovat i další banky krizí
ohrožených států, například Itálie či Španělska. A to by mohlo cenu srazit ještě mnohem níž.
"Několikaletá cesta vzhůru je u konce, ale zatím je zřejmě příliš brzy na to hovořit o úplném obratu
trendu. Nadcházející dny a týdny budou velmi důležité, teď dochází na válku nervů," uvádí ve svém
komentáři komoditní stratég Saxo Bank Ole S. Hansen.
Co odborník, to jiný názor
Analytici ze Société Générale odhadují, že cena bude dále klesat, letos o čtyři procenta, v
následujících čtyřech letech spadne cena troyské unce až na 1 100 amerických dolarů. V další růst
ceny zlata nevěří ani analytik ČSOB Petr Báča.
Zcela jinak to zase vidí analytici Erste Bank. Po nynějším propadu čekají růst s potenciálem kolem 1
800 dolarů za troyskou unci už na konci tohoto roku.
Podle analytiků společnosti NextFinance je zlato dobrou pojistkou před inflací, musí se však správně
načasovat. Do zlata se vyplatí investovat v době, kdy už se krize chýlí ke konci. Nyní radí ještě počkat.
Dlouhodobě sleduje pohyb ceny zlata také analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Zlato po roce 1980
spadlo v reálných cenách o 82 procent. Cena tehdy klesala dvě desetiletí," uvádí příklad a dodává, že
to není investice na jistotu (zlato nenese žádný výnos), ale určitý doplněk do portfolia.
"To je jistě pravda, nicméně americká a zejména světová ekonomika je dnes ve zcela jiné situaci. Růst
cen akcií a dluhopisového trhu je výrazně dopován neustálým tištěním ničím nekrytých peněz, a to
jak v USA, eurozóně nebo Japonsku. Otázkou je, co se stane, až doping skončí," oponuje Michal
Sýkora, majitel společnosti MPM Invest.
Do zlata maximálně 15 procent volného kapitálu
V čem se však odborníci vzácně shodují, je to, že investovat do zlata byste neměli víc než 15 procent
peněz, které jste schopni ušetřit, a rozhodně počítat s dlouhodobou investicí (minimálně na 10 až 15
let).
Pro makléře Patria Direct Jana Kovalovského se stalo zlato oblíbenou komoditou poté, co se mu v září
2009 podařilo prostřednictvím KO certifikátu (páková investice) dosáhnout výrazného zhodnocení.
"Investuji do zlata pravidelně několik let. Původně jsem pro své investice vybíral fondy nebo warranty
(burzovně obchodované cenné papíry derivátového typu podobné opcím). Nyní si vybírám rizikovější
aktiva a investuji prostřednictvím finančních derivátů CFD (kontrakty na vyrovnání rozdílů)," říká
makléř, který si také myslí, že se pokles ceny zlata zastaví. Takové investice si však mohou dovolit
pouze zkušení investoři.
"Podle našeho názoru by mělo být fyzické zlato součástí úspor každého střadatele. Ne primárně kvůli
výnosu, ale kvůli zajištění. V portfoliu by mělo tvořit něco kolem patnácti procent," doporučuje
Michal Sýkora.
Pokud se rozhodnete nějaké peníze do zlata uložit, třeba právě proto, že nyní zlevňuje, přečtěte si,
čím se řídit, abyste zbytečně nenarazili.
Nevěřte firmám, které nabízejí vysoké zhodnocení
Cenu zlata ovlivňují světové trhy. Záleží, kdy nakupujete a kdy prodáváte. Čím je kratší doba mezi
nákupem a prodejem, tím větší je riziko. Proto se obecně komodity používají jako dlouhodobější
investiční nástroj. Výnosnost zlata se v posledních deseti letech pohybovala okolo 14 procent ročně.
Existují však firmy, které lákají klienty na roční výnosy 30 procent, ale i více. "Nikdo neříká, že
výjimečně nemůže jakýkoli finanční instrument takový výnos dokázat. Příliš pravděpodobné to ale
není. Pokud se s takovou nabídkou setkáte, je třeba být obezřetný," upozorňuje Michal Sýkora a
dodává, že pokud se někdo ohání výnosy překračujícími 30 procent, je buď investiční génius, nebo je
někde skrytý problém.
Na trhu existuje velké množství společností, které prodávají fyzické zlato, některé nabízejí i možnost
spoření do zlata. "Banky se zlatem zatím příliš nezabývají. A to ani přesto, že v zahraničí je to
standard, například Sparkasse to dělá naprosto běžně. Vždy byste měli vybírat prověřenou
společnost, jako jsou například Česká mincovna či Safina," radí Michal Sýkora.
Pozor na zbytečné poplatky
Jako u každé jiné investice platí: vždy si spočítejte všechny náklady, prostudujte si vstupní i výstupní
podmínky a zajištění spoření (audit, způsob uložení depozitu). Seriózní poskytovatelé mají jasná
pravidla. K ceně na burze tak připlácíte za přepracování z polotovaru do formy investičního slitku
(nebo mince), přepravu, pojištění, skladování, distribuci.
Příklad pro slitek 100 gramů: Burzovní cena zlata 107 500 korun + výrobní cena slitku 2 670 korun +
marže obchodníka včetně všech nákladů 2 168 korun = koncová cena investičního slitku 112 338
korun. Obecně platí: čím menší slitek, tím vyšší příplatek nad burzovní cenou. U slitků o hmotnosti
jednoho gramu je příplatek až 65 procent.
Vstupní poplatek neznamená nutně problém, ale nikdy by navýšení nemělo přesáhnout hranici ve
výši jednotek procent. Někteří poskytovatelé se snaží vydělat na vysokých vstupních poplatcích, které
zpravidla slouží k zaplacení obchodníků. Uslyšíte-li slova jako "vstupní poplatek vypočtený z cílové
částky", utíkejte pryč.
Investiční zlato není každé zlato
Investiční zlato je považováno za rezervní měnu a je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Pro
investory velmi výhodná záležitost. Ovšem pozor, investiční zlato je přesně definováno (Zákon
č.235/2004 Sb. O dani z přidané hodnoty, § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato).
Ostatní produkty od DPH osvobozeny nejsou. Obchodníci často nabízejí mince, u kterých se
předpokládá i jistá sběratelská hodnota. Ale pozor. Podle zákona jsou za investiční zlaté mince
považovány pouze mince zveřejněné ve věstníku ČNB. Čili ne všechny obchodované zlaté mince jsou
zároveň považovány za investiční zlato a tudíž za ty nezveřejněné zaplatíte DPH ve výši 21 procent.
Od daně nejsou osvobozené ani další investiční drahé kovy, jako je například stříbro nebo platina, či
diamanty.
Není problém nakoupit, ale dobře prodat
Pokud se rozhodnete investovat do zlata, musíte počítat s tím, že investiční zlato se chová podobně
jako měna. Zatímco se prodává (a vy nakoupíte) s přirážkou nad burzovní cenou, při prodeji zpět
obchodníkovi počítejte s výkupní cenou pod aktuální cenou na burze.
Většina menších obchodníků nabízí odkupní cenu mezi pěti a deseti procenty pod burzovní cenou.
Skutečně velcí obchodníci svým klientům dokážou nabídnout jen dvě až tři procenta pod burzovní
cenou, či alternativní formy zpětného prodeje jako jsou například aukce nebo speciální nabídky i nad
cenou burzy. Jakékoli vyšší, respektive nižší ceny prodeje jsou podezřelé a nejsou v pořádku.
A platí zde jednoduché pravidlo: Nakupujte tam, kde vám zajistí i zpětný výkup za dobrých podmínek.
Pamatujte, že investujete v českých korunách
Pokud vám obchodník ukazuje vývoj ceny a zisky na dolarovém grafu, je to jen půl pravdy. Velkou roli
hraje i kurz koruny vůči dolaru nebo euru. Proto není pravda, že když klesá kurz zlata vůči dolaru,
proděláváte i v českých korunách nebo naopak. Koruna působí jako určitý nárazník. Měnové kurzy a
jejich vzájemný poměr musíte vždy vzít v úvahu.
"Ač byla cena zlata v amerických dolarech nejvýše v září 2011, zlato dosáhlo nejvyšší ceny v českých
korunách až na přelomu srpna a září 2012. Kdo však chce investovat do fyzického zlata, nemusí se na
tyto burzovní výkyvy příliš ohlížet. Na burzách se odehrává pouze šest procent obchodů se zlatem a
tam pochopitelně zlato čelí náladám trhu a útokům různých spekulantů. Pokud má investor ve zlatě
rozumnou část jmění, pak je dobře chráněn, protože mu vždy část portfolia roste," vysvětluje Michal
Sýkora.
http://finance.idnes.cz/na-co-si-dat-pozor-pri-sporeni-do-zlata-dx8/inv.aspx?c=A130409_152915_inv_zuk
Stručná informace o tomto článku byla zveřejněna také na portálech:
CTUSI.INFO
17. 04. 2013
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/3/zlato_zlevnuje_na_co_si_dat_pozor_kdyz_si_ho_bude
te_chtit_koupit/
OSOBNIASISTENCE.CZ
17. 04. 2013
http://www.osobniasistence.cz/?tema=5&article=9&detail=6
FINANCNIK.SK
17. 04. 2013
http://www.financnik.sk/?did=277&sprava=83686
AKTUALNIZPRAVY.CZ
17. 04. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10459437-Zlato-zlevnuje.-Na-co-si-dat-pozor,-kdyz-si-ho-budetechtit-koupit
PARLAMENTNILISTY.CZ: Centrální banky skupují zlato, svědčí to o času rizik, upozorňuje ekonom
06. 04. 2013
Olga Böhmová
Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety
stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí leckdy i přes tisícovku. Právě to nutí některé lidi k
zamyšlení, zda i oni si nemají s ohledem na zajištění rodiny nakoupit do trezoru zlaté cihličky.
Důvodem je i nově vzniklá bankovní krize na Kypru, z celkového pohledu je to pak trvající krize
eurozóny.
Koncem loňského roku vyhlásil veřejnoprávní rozhlas soutěž o české historii, ale kupodivu výhrou
nebyly peníze, ale zlaté cihly. Velká vánoční soutěž Radiožurnálu o zlatou cihlu probíhala několik
týdnů formou vědomostních otázek.
Vyhrát zlatou cihlu – pro někoho to je myšlenka poněkud podivná, ale pro ekonomy už tak ne. Podle
nich se Český rozhlas zachoval velmi rozumně, neboť i světové burzy zaznamenávají trvalý nárůst
ceny zlata, i když samozřejmě na burzách se cena zlata aktuálně pohybuje podle poptávky směrem
nahoru i dolů.
Jak ParlamentníListy.cz zjistily, v těchto dnech je aktuální cena zlata za gram v korunách 993.89
Kč/gram. Zlato se totiž nyní obchoduje především v gramech a v trojských uncích. Historicky se ale
obchodovalo v uncích; až s rozvojem významu metrické soustavy a obchodu se zlatem se prosadila i
cena za gram zlata.
S ohledem na možné pády ekonomik různých států se zdá ale nákup zlata nejenom zajímavou
myšlenkou, s ohledem na bankovní krizi na Kypru pak i rozumnou investicí.
Centrální bankéři zlato zatracovali, ale teď se jej snaží nakoupit
„Zatímco centrální banky se v minulosti zlata systematicky zbavovaly, tak v posledních letech a
měsících - a Česká národní banka není výjimka - zlato zpětně nakupují. Chtějí ho mít zpátky pod
kontrolou, což je na jedné straně záležitost asijských ekonomik – třeba Číny - ale my jsme
zaznamenali i snahu německé Bundesbank dokonce fyzicky přivézt zlato ze Spojených států. To je
jenom znak toho, že před námi jsou časy rizik a nebezpečí. I centrální bankéři, kteří zlato zatracovali,
tak se jej dnes snaží zpátky dočerpat do svých zásob,“ upozornil v této souvislosti ParlamentníListy.cz
Josef Šíma z katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v
Praze.
„Téma zlata je samozřejmě ve vzduchu a platí to minimálně od sedmdesátých let, že zlato přestalo
být penězi a byla tak přeťata poslední vazba mezi zlatem a penězi. Platí také, že od té doby cena zlata
roste samozřejmě v souvislosti s tím, jak roste nestabilita finančního světa, který je založen na
papírových penězích. V dobách krizí a velmi mimořádných opatření hospodářské politiky – což je i
případ Kypru, kde jde o vyvlastňování úspor, zdaňování úspor - to jsou samozřejmě impulsy, které
vedou lidi k hledání jistoty. Zlato je pak dlouhodobá jistota, což je osvědčeno i staletími,“ zmínil dále
Šíma.
„V okamžiku, kdy se státy skrze své centrální banky na tom trhu pohybují a výrazně nakupují, tak je
cena tržní velmi ovlivněna nákupy centrálních bank,“ doplnil k tomu.
Podle něj se ale právě před pětačtyřiceti lety předpokládalo, že cena zlata půjde dolů. „Ale vidíme, že
přesný opak je pravdou. Tzv. politizace produkce peněz je ale nevídaná a proto zlato trhá rekordy,“
pronesl.
Ceny zlata souvisí nejen s Kyprem...
Dalších ekonomové pak soudí, že cena zlata může do jisté míry souviset nejenom s krizí na Kypru, ale
i s krizí eurozóny celkově.
„Vítězem kyperské krize jsou ti, kteří svou hotovost diverzifikovali a nesázeli na jednu kartu finanční
hotovosti na bankovních vkladech. Cena zlata sice v současné době nereaguje na zprávy z Kypru tak
výrazným růstem, jako v minulých obdobích, přesto v prvních dnech po uzavření bank poskočila nad
hranici 1600 USD za unci. Obyvatelům Kypru po zavedení tvrdé kapitálové kontroly zlato (pokud do
něj investovali) zachránilo část životních úspor. Vláda na něj jednoduše nedosáhla,“ řekl v této
souvislosti ParlamentnímListům.cz Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České
mincovny.
Co se týče samotné kyperské krize, pak místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš
zdůraznil, že se ale na nás podobná hrozba neřítí.
Dolejš: Oni na tom Kypru spekulovali s tamějším daňovým rájem
„Obecně z kyperské krize žádné přímé hrozby pro naše banky nevyplývají, leda tak pro ty šikuly, kteří
mají peníze tam, protože spekulovali s tamějším daňovým rájem. Domácích depozit se to ale
rozhodně netýká,“ upozornil ParlamentníListy.cz Dolejš.
Na úhradu dluhů státu pak podle něj slouží garanční fondy popřípadě tzv. euroval. „Tam ale my
dosud nic neplatíme. Samozřejmě, že hodnota našich peněz může být zčásti přesouvána jinam, ale to
bez ohledu na evropskou integraci - jednoduchým způsobem, tedy že klesá jejich reálná hodnota jsou úročeny méně, než činí inflace,“ připomněl Dolejš.
„Svěříte bance své peníze a ony vám tam moc nevydělají. Poplatková politika, rozdíl mezi úročením
kreditu a deposit, transakce na mezibankovním trhu - to vše ovlivňuje ziskovost banky. Zisk je pak
posílán jako podíl z dividend mateřským bankám,“ upozornil pak politik ještě v této souvislosti.
Podle něj je však logické, že v době nejistoty na finančních trzích dochází i v Česku k odklonu od
peněžních úložek k tzv. tezauraci, tedy k nějaké nepeněžní komoditě, která není ovlivněna obchodem
s penězi a bankrotem banky.
Převést majetek do forem, kde nebude ohrožen
„V takovém případě se rozhoduji podle toho, zda chci pouze převést svůj majetek na formu, která
není ohrožená (tezaurace je možná do slitků drahých kovů, do realit, do umění, diamantů atp.),
anebo chci investovat do nějakých lepších výnosů, než které dosahují různé finanční produkty,“ zmínil
Dolejš. Že se ale investice do zlata vyplatí, tak na to kývl, i když i tady je podle něj nějaké ale.
„Jenže v tom případě mne musí zajímat situace na komoditním trhu – zde co ovlivňuje cenu
investičního zlata. Aktuálně zlato není úplně nejjistější forma - ceny nejsou zrovna stabilní (je to
otázka chování producentů zlata a deprivované poptávky), ale k dlouhodobé tezauraci bez větších
zhodnocovacích ambicí taková zlatá cihlička asi stačí,“ dodal Dolejš.
Kupní síla neubývá
V této souvislosti je však třeba připomenout, že cena zlata neletí nahoru jen nyní, ekonomové
zaznamenali jeho růst již od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety stál gram
zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i brilianty, jejichž cena také
dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi čtyři až pět procent.
Ale zpět ke zlatu. „Hlavní výhoda tohoto způsobu spoření je v tom, že kupní síla neubývá,“ uvedl
nedávno pro ParlamentníListy.cz Martin Kahoun, který je jednatelem firmy Zlate-investovani.cz, která
zlato již dlouhodobě prodává.
„Druhá věc je, že vám to nemůže stát zabavit. Ani banka. A máte to ve vlastní správě. Tady si
nespoříte na určitý spořící produkt. Nikdo vám nebude říkat: Teď nemůžete použít část vkladu… Máte
to ve své správě, jste svůj vlastní pán,“ připomněl pak Kahoun jednu z dalších výhod zlata.
Hrozí i pády celých ekonomik států
Jeho slova potvrdil i ekonom Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. Ten zase zmínil možné pády
ekonomik různých států.
„Strach bude enormní. Navíc centrální banky budou opět pumpovat peníze do ekonomiky. To v
minulosti vždy vedlo ke zdražení zlata. Lidé se totiž budou bát, že všude o peníze přijdou. Takový
strach by navíc oslabil i korunu. Investice do zlata by pak mohla být pro korunové investory ještě
zajímavější," řekl před časem pro server iDnes.cz Pikora.
Vývoj ceny zlata ale vzbuzuje v investorech velké emoce. Jedni argumentují, že další tištění peněz
přinese znehodnocení měn, a hodnota zlata proto bude stoupat. Druzí mluví o tom, že je cena zlata
ovlivněna především úrokovými sazbami, které by měly růst. Je tak možný i velký pád ceny zlata?
„Riziko existuje vždycky, ale ten argument s bublinou na trzích se zlatem se opakuje desítky let a
vždycky se ukázalo, že i když cena zlata sem tam kolísá, tak že dlouhodobým trendem je naopak růst.
Prodělat se dá ale vždy na všem. Ve světě stabilita a bezrizikovost neexistuje. Ovšem v dnešní době kdy vám mohou z bankovního účtu jednoduše zmizet peníze – viz již zmíněný případ Kypru – tak je
zajištění z dlouhodobého hlediska, i kdyby cena zlata klesla, záruka bezpečných úspor na rozdíl od
penzijních systémů,“ dodal ekonom Šíma.
Jedna unce zlata = kvalitní pánský oblek?
Další ekonomové pak zdůrazňují ten fakt, že se na zlatě dá i slušně vydělat. Hlavním důvodem je to,
že je do určité míry ochráněno před inflací. Uvádí se, že před 100 lety bylo možné ve Spojených
státech koupit za unci zlata velmi kvalitní pánský oblek, stejně jako před 2 000 lety ve starém Římě.
Podobné srovnání pak platí i dnes.
Vedle ropy a dalších komodit je zlato považováno za mnohem konzervativnější investici a investoři ho
dokonce často nazývají "bezpečným přístavem". Proč? Na rozdíl od ropy jeho cena tolik nekolísá.
Naopak, pokud jsou trhy neklidné, cena zlata roste. Výjimkou byl například rok 2008, kdy padla
investiční banka Lehman Brothers. Tehdy cena zlata klesala i přes paniku na finančních trzích. Poté už
jen stoupala, i když – jak už jsme uvedli – cena zlata může i krátkodobě klesat. To se například stalo v
loňském roce. I na zlatu se tedy dá prodělat.
Zlato lze nakupovat v různých formách, také do něj "jen" investovat
Fyzické zlato lze nakupovat ve formě cihel, šperků, zlatých mincí nebo medailí. Možností jsou ale i
klasičtější – třeba investice do společností, které zlato těží, podobně jako u ropy. Většina investorů,
kteří chtějí mít kovy v portfoliu, ale využívá nákup takzvaných ETF – tedy fondy obchodované na
burze, které se na takovou investici zaměřují.
„Centrální banky mají na trhu své agenty, kteří krátkodobě manipulují. Takže proto to lítá sem tam.
Když má někdo tendenci sledovat to každý den, tak je to problém,“ vysvětlil pak v této souvislosti pro
ParlamentníListy.cz jednatel firmy Zlate-investovani.cz Martin Kahoun. Podle něj je proto ideální
vývoj cen a svých úspor sledovat jednou, dvakrát ročně a pak se na grafu objeví zhodnocení.
„Když na to budete koukat každý den nebo obden, tak se z toho zblázníte,“ dodal Kahoun.
Výhodné je kupovat i slitky, či destičky
Pokud se rozhodnete pro investiční zlato, podle obchodníků je pak kromě cihliček výhodné kupovat i
slitky, tedy destičky, nebo mince. Na slitku by měly být uvedené tyto hodnoty – značka slévárny,
váha, výrobní číslo, které je unikátní, certifikát pravosti a ryzost. Investiční zlato musí mít 24 karátů.
Ryzost určuje příměs jiných kovů ve slitku.
„Nejčastěji narazíte na slitek o hmotnosti jeden gram až jeden kilogram. Zcela nejtypičtější jsou slitky
o váze jedna trojská unce – tedy 31,103 gramů. V této jednotce se zlato obchoduje i na burzách. Zlato
se prodává i v daleko větších cihlách, to je ale ve většině případů určené centrálním bankám,“
informují weby, které se obchodováním se zlatem zabývají.
Ekonomové pak zdůrazňují ten fakt, že zlato, a komodity obecně, by v investičním portfoliu složeném
z několika instrumentů, rozhodně neměly tvořit většinu. Mělo by spíš jít o doplňkovou investici. Zlato
pak podle nich konkrétně může sloužit jako zajištění nebo uchovatel hodnoty. I oni ale upozornili, že
zlato je vhodnější pro dlouhodobější investice. Je proto vhodné zvolit alespoň pětiletý investiční
horizont.
Zlaté cihly a mince pak nabízejí od roku 2009 i některé nestátní české banky. Jako první zahájila
prodej Komerční banka, která lidem nabízí cihly vedle cenných papírů a investičních fondů.
„Reagujeme tím tak na čerstvou vlnu zájmu o drahé kovy, které jsou v nejistých dobách populární,“
uvedla tehdy mluvčí Komerční banky pro média.
Šperky od Tiffanyho? Proč ne?
Rostoucí zájem o zlato a drahé kameny pak prý láká do Česka i mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti
největších otevřely svůj obchod v Praze už čtyři, což z Prahy učinilo ve srovnání s ostatními
postkomunistickými státy střední Evropy naprostý unikát.
„Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní centrum střední a východní
Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od Tiffanyho," doplnil v této
souvislosti ředitel společnosti Tiffany Michael Kowalsky.
Na dračku jdou i zlaté slitky
A kupodivu šperky pak prý kupují i běžní Češi. Za zlato, stříbro a luxusní šperky Češi prý loni utratili víc
než tři miliardy korun. Na „dračku“ pak šly prý i slitky.
„Naše firma zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno
asi 600 kilo investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem," uvedl
nedávno Libor Křapka ze společnosti Safina.
Ve srovnání s ostatními státy Evropy ale mají Češi stále ve zlatě uloženo relativně málo peněz. Podle
investičních expertů by to mělo být až 15 procent volných úspor, Češi ve zlatě ale zatím mají jen pět
procent svých investic.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Centralni-banky-skupuji-zlato-svedci-to-o-casurizik-upozornuje-ekonom-268050
Krátká informace o tomto článku byla publikována také na následujících serverech:
BIZINET.CZ
06. 04. 2013
http://www.bizinet.cz/clanek/centralni-banky-skupuji-zlato-svedci-to-o-casu-rizik-upozornujeekonom-438699
MOJECELEBRITY.CZ
06. 04. 2013
http://www.mojecelebrity.cz/clanek/centralni-banky-skupuji-zlato-svedci-to-o-casu-rizik-upozornujeekonom-432759
AKTUALIZOVANO.CZ
06. 04. 2013
http://aktualizovano.cz/l-sk/c-4747616b7643f7e65d6028f4a066698b8fdfed?portal=
XNOVINKY.CZ
06. 04. 2013
http://xnovinky.cz/centralni-banky-skupuji-zlato-svedci-to-o-casu-rizik-upozornuje-ekonom-911972/
POLITICKE-LISTY.CZ
06. 04. 2013
http://www.politicke-listy.cz/?clanek=157737-centralni-banky-skupuji-zlato--svedci-to-o-casu-rizik-upozornuje-ekonom.html
CLANKY.KECTENI.CZ
06. 04. 2013
http://clanky.kecteni.cz/1067556-centralni-banky-skupuji-zlato-svedci-to-o-casu-rizik-upozornujeekonom