ve formátu PDF - Institut sociologických studií UK FSV

konference 09
Doktorandská konference SOCIOLOGIE A PŘÍBUZNÝCH
OBORŮ 2009
Záměr konference
Cílem doktorandské sociologické konference je vytvoření náročného kritického prostředí pro odbornou diskusi a
prezentaci částí doktorandských prácí zpracovaných v podobě, která odpovídá nárokům na článek v odborném
časopise. Předpokládá se, že se doktorandi nespokojí s uveřejněním své práce v sociologické řadě Pražských
sociologických studií, ale následně nabídnou text k publikaci i odborným časopisům.
· Součástí doktorandské konference bude: Přednáška pozvaného hosta s diskusí (cca 60 min.)
· Prezentace doktorandských příspěvků, recenze a diskuse (15 + 5 + 15 min) – předpokládá se účast doktorandů FF
UK, FSV UK a FSS MU
· Webová prezentace recenzovaných příspěvků v ročence konference
Závazný termín pro odevzdání příspěvků -
Organizační výbor konference
Garanti:
· prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph. D. email zde
· doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. email zde
Ostatní členové:
· JUDr. Michal Illner
· zástupci studentů
Tajemník a správce webové stránky konference: PhDr. Petr Novák email zde
Datum a místo konání
21. května 2009
Fakulta sociálních věd UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 (Hollar), místnost č. 212, 8.30 - 18.40 hod.
Program
8.30
8.30 – 8.35
Začátek konference
Úvodní slovo prof. J. Kabeleho
8.35 – 12.50 Dopolední blok
8.35 – 9.15
Jiří Remr: Možnosti a limity využití principu meta-evaluace ve společenskovědním výzkumu
9.15 – 9.55
Julia Häuberer: Contesting Social Capital
9.55 – 10.35 Lucie Hošková: Svobodné mateřství jako životní volba
10.35 – 10.50 Přestávka na občerstvení
10.50 – 11.30 Ondřej Špaček: Konceptualizace sousedství – místo ve městě pohledem teorie strukturace
11.30 – 12.10 Kateřina Pulkrábková: Romské ženy v českém veřejném prostoru
12.10 – 12.50 Karel Čada: Medikalizace společnosti, socializace medicíny
Compiled 27.6.2014 9:03:18 by Document Globe ®
1
12.50 – 14.00 Přestávka na oběd
14.00 – 18.40 Odpolední blok
14.00 – 15.00 čestný host: PhDr. Zuzana Kusá, CSc.
15.00 – 15.40 Jaroslava Marhánková: Aktivně stárnout. Konstruování představ aktivního stárnutí v České republice
15.40 – 16.20 Přemysl Vlček: Vybrané sociodiagnostické a psychodiagnostické nástroje a jejich možné použití v procesu
pracovní adaptace
16.20 – 17.00 Miroslav Paulíček: Komika, smích a humor v dějinách společnosti a umění
17.00 – 17.15 Přestávka na občerstvení
17.15 – 17.55 Michal Kotík: O příčinách renesance filmového westernu v Československu počátkem 60. let minulého
století. Na základě dobového odborného filmového diskurzu
17.55 – 18.35 Marta Svobodová: Sešitový román pro ženy v tenatech propagandy
18.35 – 18.40 závěrečné slovo prof. J. Kabeleho
18.40
Závěr konference
Přihlášené příspěvky
Čada, Karel - Medikalizace společnosti, socializace medicíny příspěvek zde
Ve svém příspěvku srovnávám dva procesy, které popisují proměny současné medicíny – medikalizaci společnosti a
socializaci medicíny. Jeho cílem je představit teoretické zázemí současného sociologického studia medicíny a ukázat,
jak lze uplatnit tyto přístupy při analýzy jednoho parciálního tématu – lékové politiky. Medikalizaci popisuje Peter Conrad
(1992) jako proces, kdy původně nemedicínské problémy jsou definovány a léčeny jako problémy medicínské. Proces lze
ilustrovat například nárůstem počtu poruch a nemocí klasifikovaných v diagnostických manuálech odborných lékařských
společností. Ivan Illich (1976) využívá tohoto pojmu v kritice současné medicíny, kdy medicínští profesionálové a
příslušné firmy vytvářejí nerealistické představy o zdraví, na jejichž základě se zvyšuje poptávka po léčbě. Pod pojem
socializace medicíny zahrnuji řadu přístupů, které zdůrazňují nutnost začlenění sociální dimenzi do medicínské praxe
– důraz na komunikaci lékaře a pacienta, pronikání celostních principů do medicíny či definování pacienta jako
spotřebitele. Zatímco první z těchto procesů popisuje vzrůstající vliv medicínsko-farmaceutického komplexu, druhý
zdůrazňuje vzrůstající vliv pacientů. Ve svém příspěvku chci ukázat, jak se tyto zdánlivě rozporné přístupy prolínají a
jak společně vytvářejí zázemí pro utváření zdravotních politik.
Häuberer, Julia - Contesting Social Capital příspěvek zde
Starting point is Putnams (2000) social capital concept defining social capital as networks of civic engagement, norms of
reciprocity and social trust. In Putnams writings we can find clear statements about the assumed connections of these
indicators – networks of civic engagement are hypothesized to influence norms and trust positively as might norms
influence trust. While Putnam did not measure all these indicators in his “Social Capital Index” and, thus, could not prove
the accuracy of the proposed connections, various, however confusing results can be found in the literature. Aim of the
paper is to test the validity of these propositions in the Czech Republic. Therefore, two different data sources are used
– the face-to-face survey “Our Society” (CVVM 2007-04) and the telephone survey “Social Relationships among Czech
Citizens 2007/2008”. It is shown that the three indicators neither build one construct nor do they show the proposed
influences on each other. This shows the necessity to rethink the concept of social capital - which might be done by
dividing the structural (networks of civic engagement) from the cultural (trust and norms) social capital dimension.
Hošková, Lucie - Svobodné mateřství jako životní volba příspěvek zde
Příspěvek je dílčím výstupem etnografického výzkumu zaměřeného na svobodné mateřství vysokoškolsky vzdělaných
žen s dobrým socioekonomickým postavením. Cílem výzkumu je nalézt motivy, které tyto ženy vedou k rozhodnutí být
svobodnou matkou, a odhalit, zda je pro ně svobodné mateřství výsledkem hodnotové volby či racionálního životního
rozhodnutí.
S liberalizací společnosti dochází k devalvaci instituce rodiny a jejímu nahrazování alternativními formami. Jednou
z nich je svobodné mateřství. Počátkem 90. let bylo převážně doménou žen s nízkým socioekonomickým statusem
a vzděláním. Po roce 2000 však roste počet svobodných matek s vysokoškolským vzděláním a dobrým socioekonomickým postavením, u nichž byl tento jev počátkem 90. let nejslabší. Nasnadě je otázka, zda před námi stojí
nový trend a pokud ano, tak proč. Analýza rozhovorů s respondentkami mezi 25 – 35 lety vede k odhalení postojů
dotazovaných k rodině a manželství – mají vyšší očekávání a vyšší požadavky na partnera, nejsou tlačeny finanční
situací k uzavření manželství ani nepotřebují partnera k získání společenského postavení. Samy sebe deklarují jako
„záměrně svobodné“. Nalezení vhodného partnera – což vidí jako nepřekonatelnou překážku – by pravděpodobně vedlo
ke změně názoru.
Kotík, Michal - O příčinách renesance filmového westernu v Československu počátkem 60. let minulého století.
Na základě dobového odborného filmového diskurzu příspěvek zde
Compiled 27.6.2014 9:03:18 by Document Globe ®
2
Příspěvek se bude zabývat problematikou nové vlny obliby žánru filmového westernu v české společnosti 60. a 70.
let. Po přestávce trvající od r. 1948 se v této době znovu objevovaly původní westerny, byť nejprve v proměněné
podobě - jako parodie. Položím si otázku, proč v této době došlo ke znovuobjevení tohoto žánru, jak lze toto obnovení
a úspěšnost resp. oblibu westernů chápat a z hlediska společnosti vykládat. Šlo např. jen o jiný druh útěku před již
vyčpělými schématy „nového“ soc. realismu a hrdiny „nové doby“? Nebo se dokonce mimoděk otevřel i prostor pro
prezentaci jiných než jedním slovem „socialistických“ hodnot života? Srovnáním populárního cyklu o Vinnetouovi jako
dokonalého znakového světa bez viditelné ideologie v kontrastu s východoněmeckou „socialistickou odpovědí“ formou
obdobné série „indiánek“, ideologicko-výchovné „moralitky“ Smrt v sedle, parodující rodokapsy v kontrastu k vážně
míněnému „hraničářskému“ filmu Král Šumavy a klasické parodii Limonádový Joe, se pokusím na otázku odpovědět.
Všimnu si i shod morálních či etických ideálů a vzorců chování ve westernech a dobových dílech soc. realismu, které
se ale v každém žánru jinak prezentovaly, a podle toho také jinak přijímaly. Pokusím se také ukázat postavení westernu
v kontextu tehdejší populární kultury.
Marhánková, Jaroslava - Aktivně stárnout. Konstruování přestav aktivního stárnutí v České republice příspěvek
zde
Současné demografické trendy vyvolávají potřebu redefinovat významy stáří a jeho místo ve společnosti. Příspěvek se
zaměřuje na tři roviny, v jejichž rámci se aktivní stáří a aktivita obecně konstituuje jako nejen jako žádoucí, ale také
univerzálně správná podoba života ve stáří. Příspěvek nejprve stručně nastiňuje kontext vzniku termínu aktivní stáří a
způsoby, jakými je tento koncept v národních i mezinárodních dokumentech a gerontologickém diskurzu konstruován
jako „správné“ stáří. Na základě etnografické studie dvou center poskytujících volnočasové aktivity pro seniory (založené
především na zúčastněném pozorování, hloubkových a neformálních rozhovorech s jeho klienty a zaměstnanci) pak
ukazuje 1) jakým způsobem se v rámci běžného chodu center a přístupu jejich zaměstnanců konstruuje představa
aktivního stárnutí a obecně aktivity jako žádoucího a nejvhodnějšího životního stylu ve stáří 2) jakým způsobem
se k této představě vztahují klienti samotní. Cílem příspěvku je poukázat na aktivitu jako na výrazný mechanismus
konstrukce normativního obrazu „dobrého stáří“, který na jednu stranu slouží seniorům jako prostředek vymezení se
vůči stereotypním obrazům stárnutí, na druhé straně se ale jeho prostřednictvím konstituují nové nerovnosti založené
na možnosti/ochotě „aktivně stárnout“.
Paulíček, Miroslav - Komika, smích a humor v dějinách společnosti a umění příspěvek zde
Příspěvek se bude zabývat dějinnými proměnami sociálních funkcí komiky a smíchu. Nejprve shrnu teoretické přístupy,
které se tímto tématem zabývaly, filosofická či psychoanalytická pátrání po podstatě smíchu, teorie subdominance,
inkongruence a relaxace uvedu ve vztahu k sociologickým výzkumům, jež se v této oblasti provádějí. Dále provedu
nutná rozlišení konfigurací komiky, pod níž standardně spadají podkategorie, jako vtip, humor nebo ironie. Z hlediska
dějin smíchu je také významným tématem v rámci komiky smích středověký – karnevalový, jehož specifické vlastnosti
mi umožní vytvořit zvláštní sociologicko-sémiotický pohled na smích. Na základě několika hierarchizací druhů komiky,
pocházejících od různých autorů, potom mohu popsat místo smíchu v umění a dějinné proměny toho, zda komické do
vysokého umění patří či nikoli, případně jaký druh komiky. Závěrem nastíním postavení smíchu v současné společnosti,
jeho funkci a charakter, případně též budoucnost.
Pulkrábková, Kateřina - Romské ženy v českém veřejném sektoru příspěvek zde
Cílem příspěvku je sociologicky reflektovat, jak jsou v současné české společnosti Romské ženy re/prezentovány a
zastupovány ve veřejném prostoru. Příspěvek vychází ze závěrů kvalitativní analýzy dvou typů dat. Prvním zdrojem
jsou hloubkové rozhovory s Romskými aktivistkami, působícími aktivně v orgánech státní správy a v aktivně činných
NGOs. Rozhovory byly pořízeny na přelomu roku 2008 a 2009. Druhým zdrojem jsou články zpracované v rámci analýzy
alternativních (Romských) periodik za období leden-červen 2008. Cílem analýzy je najít obrazy a způsoby reprezentace
a tematizace Romského ženství ve veřejném prostoru současné české občanské společnosti. Pokouším se odhalit
a popsat obrazy ženství, strategie re/prezentace, ale také odlišné kategorizační rámce, ve kterých Romské ženy ve
veřejném prostoru formulují své nároky a požadavky. Pro lepší pochopení odlišné kategorizace využívám v analýze
komparace se závěry analýzy obdobných dat o jiných minoritách v ČR. Výsledkem je nastolení témat k veřejné diskuzi,
která jsou pro Romské ženy ve veřejném prostoru aktuální, relevantní či (ne)přípustná.
Remr, Jiří - Možnosti a limity využití principů meta-evaluace ve společenskovědním výzkumu příspěvek zde
V současnosti se obrací pozornost metodologů ke kvalitě prováděných výzkumů a ke způsobům jejího dosažení.
Jejich snaha je o to naléhavější, neboť laická veřejnost i zadavatelé častokrát nedovedou rozeznat kvalitní výzkum
od nekvalitního. V řadě pramenů lze najít argument, že hlavním zdrojem diferencí mezi základním výzkumem ve
společenských vědách (coby etalonem kvalitně provedených šetření) a “laickými” výzkumy jsou jejich procesy. Není
to tedy ani způsob prezentace výsledků, ani použité metody sběru dat a nejsou to ani způsoby jejich analýzy; v čem
se ale oba typy šetření zásadně odlišují, jsou postupy a standardy, kterými se řídí a podle kterých jsou prováděny.
Podnětný přístup lze najít v oblasti evaluačního výzkumu, ve kterém se používají tzv. meta-evaluace, tedy evaluace
provedených evaluací. Tato specifická “výzkumná” fáze je považována za závazek realizátora vůči uživatelům, jimž touto
formou poskytuje dostatečné podklady k posouzení daného šetření. Otázka tedy zní: Je evaluace výzkumného procesu
správnou cestou, jak poukázat na rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním výzkumem? Napomůže vyšší ochota výzkumníků
otevřít black-box svých šetření snazšímu posouzení kvality výzkumu? Jak vlastně takovou evaluaci výzkumu provést?
To jsou otázky, na které bude předkládaný příspěvek hledat odpovědi.
Compiled 27.6.2014 9:03:18 by Document Globe ®
3
Svobodová, Marta - Sešitový román pro ženy v tenatech propagandy příspěvek zde
Příspěvek se pokusí navázat na příspěvek Meziválečný román pro ženy jako místo projevu národní a lokální identity,
který byl přednesen na dok. konferenci v roce 2008. Tehdy byly předvedeny strategie vytváření textu, který mezi řádky
vychovává čtenářky ke správné orientaci v proměněné situaci národa ve „vlastním“ státě, letos se naše pozornost
zaměří na explicitní metatexty, jimiž byla doprovázena zásadní edice sešitových románů – Večery pod lampou. Jejich
orientace na čistě národní produkci se zde střetá s otevřeně hlásanou ideologií českého fašismu (majitelem koncernu,
do něhož VpL spadají, byl nechvalně proslulý Jiří Stříbrný). Zaměříme se na strategie, jakými byly činěny pokusy
sloučit neslučitelné a vychovat čtenářku, která by na jednu stranu byla dobrou Češkou a na stranu druhou příslušnicí
mládeže tzv. „nezatíženou tradicí starého politického myšlení“. Zároveň budeme usilovat o odpověď otázku, do jaké
míry mohl být úspěšný tento záměr, snažící se uměle vytvořit nový typ národní identity a zároveň, prostřednictvím
čtenářku kontaktujících a přímo aktivizujících rubrik, vytvářející zdání, že existuje již zformovaná komunita takovýchto
dívek-čtenářek.
Špaček, Ondřej - Konceptualizace sousedství – místo ve městě pohledem teorie strukturace příspěvek zde
Sousedství je možné považovat za základní stavební kameny městského prostoru. Nejedná se ale o pojem jednoznačný,
můžeme se setkat s řadou různých vymezení a chápání. V tomto příspěvku definuji pojem sousedství jako sociálního
rozměru okolí bydliště. Zahrnuji přitom do něj jak sociální vazby, které se na jeho území vznikají, tak každodenní
interakce, které se zde realizují. Součástí sousedství je i vazba obyvatel k lokalitě, stejně tak jako lokalizované
instituce a historie místa. Mnohovrstevnatost pojmu sousedství se pokusím zachytit za pomocí Giddensovy strukturační
teorie. Zdůrazněn bude každodenní charakter interakcí, který sousedství ustanovuje, stejně tak jako klíčová role
sdílení prostoru. Giddensův přístup také dokáže řešit obousměrný charakter působení mezi jednotlivými obyvateli a
sousedstvím. V textu také naznačím některé problémy spojené s použitou definicí jako je problém, zda prostorově
rozptýlení obyvatelé města vymezují ze svých pozic jednotlivá sousedství obdobně.
Vlček, Přemysl - Vybrané sociodiagnostické a psychodiagnostické nástroje a jejich možné použití v procesu
pracovní adaptace příspěvek zde
V článku bych se chtěl zaměřit na potenciální vazby kariérové orientace zaměstnance (např. sociální) s tím, jak může
vnímat jednotlivé druhy kotev motivační řízení organizace v rámci tzv. Herzbergovy teorie pracovní motivace. Teorie
Fredericka Herzberga je známá jako teorie dvou faktorů: hygienických a motivačních per se. Stručně by se dalo říct, že
hygienické faktory jsou příčinou toho, proč na daném pracovišti jedinec pasivně zůstává (díky vnějším silovým vazbám).
Motivátory oproti tomu jsou příčinou toho, že na daném pracovišti chce sám od sebe zůstat (vnitřní pohnutky). Základní
vnitřní oblast pracovní motivace, která je spojovacím indikátorem pro intervenci směrem k vnitřní motivaci, je popisována
teorií kariérových kotev (E. H. Schein). Jde o to, co zaměstnance vnitřně na daném pracovišti nejspíše „zachytí – ukotví“,
a to podle jeho základní profesní orientace. Spojení těchto dvou přístupů může dát systematický pohled zapojující
do hledání optimální pracovní motivace jak pracovníka, tak charakteristiky pracoviště. Takové spojení může vyzývat k
hledání obecnějších škál, které by mohly být vhodným diagnostickým měřítkem pro zjišťování problémů relace pracovní
spokojenost – výkon, kde optimální rovnováha této relace je podmínkou účinného pracovního rozvoje, uspokojujícího
obě zainteresované strany.
Compiled 27.6.2014 9:03:18 by Document Globe ®
4