metodicky_pokyn_OZP

Č. j.: 61 - 1325 - 20.12.2013/3879
V Praze dne 27. 12. 2013
METODICKÝ POKYN VRCHNÍHO ŘEDITELE ÚSEKU LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ
SLUŽBY č. 6/2013
Posuzování zdravotního stavu pro účely zákona č. 329/2011
Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů, ve znění od 1.1.2014
Obsah
Čl. 1. Úvodní ustanovení
Čl. 2. Příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku
Čl. 3. Průkaz osoby se zdravotním postižením
Čl. 4. Řízení
Čl. 5. Obecná pravidla posuzování zdravotního stavu pro účely ZPDOZP
Čl. 6. Posuzování zdravotního stavu pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním
postižením
Čl. 7. Stavy, které lze považovat za podstatné omezení pohyblivosti a orientace pro účely přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením
Čl. 8. Posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku
Čl. 9. Přechodná ustanovení
Čl. 10. Závěrečná ustanovení
Použité zkratky v textu
ČR
ČSSZ
dg.
DNZS
EU
ICF/MKF
KLP
KPÚP
lékaři LPS
„Lékařský nález“
LPS
MP
MPSV
PL
OZP
OSSZ
PK MPSV
Posudek o OZP
pracoviště LPS
program POSUDKY
příloha č. 4 k vyhl.
č. 388/2011 Sb.
průkaz OZP
průkaz TP
průkaz ZTP
průkaz ZTP/P
příloha k ZPDOZP
SŘ
ÚP ČR
vyhláška k ZPDOZP
Česká republika
Česká správa sociálního zabezpečení
diagnóza
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Evropská unie
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
kontrolní lékařská prohlídka
rozumí se tím Úřad práce ČR – krajská pobočka a pobočka pro hlavní město
Prahu
lékaři oddělení LPS, plnící úkoly OSSZ při posuzování zdravotního stavu ve
smyslu ust. § 8 odst. 1 ZOPSZ
tiskopis „Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu“ generovaný
programem „POSUDKY“, který vyplňuje ošetřující lékař
lékařská posudková služba
Metodický pokyn vrchního ředitele úseku LPS č. XY/2013, Posuzování
zdravotního stavu pro účely zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění
od 1. 1. 2014
Ministerstvo práce a sociálních věcí
praktický lékař, který registruje fyzickou osobu nebo poskytovatel zdravotních
služeb
osoba se zdravotním postižením
okresní správa sociálního zabezpečení, v textu se tím míní též Pražská správa
sociálního zabezpečení (PSSZ) a Městská správa sociálního zabezpečení Brno
(MSSZ Brno)
posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí
písemný záznam o posouzení zdravotního stavu, splňující náležitosti dle právní
úpravy
útvar LPS, začleněný do vnitřní organizační struktury OSSZ
program výpočetní techniky zajišťující agendu posuzování pro účely sociálního
zabezpečení
příloha č. 4 k vyhlášce MPSV č. 388/2011 Sb., o provedení některých
ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
v které jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné
omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby
se zdravotním postižením
průkaz osoby se zdravotním postižením
průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“
průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“
průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“
příloha k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů – „Zdravotní postižení odůvodňující
přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho
přiznání“
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
rozumí se tím Úřad práce České republiky – krajská pobočka ÚP a pobočka ÚP
pro hlavní město Prahu
vyhláška MPSV č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o
poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
2
vyhláška k ZSS
ZPDOZP
Záznam o jednání
ZDP
ZOPSZ
ZPHN
ZSS
ZÚP
vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
písemný záznam o posouzení zdravotního stavu osoby, generovaný
v programu POSUDKY
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů
zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
předpisů.
zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
3
Čl. 1
Úvodní ustanovení
1) Tento MP upravuje postup lékařů LPS při posuzování zdravotního stavu fyzických osob pro účely
ZPDOZP. Jedná se o posuzování:
a) schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se
zdravotním postižením,
b) zda jde o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým
postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální
retardací pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku, a zda zdravotní stav nevylučuje
poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku.
2) Obecně závaznými právními předpisy, jimiž se řídí posuzování podle předchozího odstavce, jsou
ZPDOZP, vyhláška k ZPDOZP, ZOPSZ a SŘ.
3) Peněžité dávky poskytované OZP jsou určeny ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního
postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování.
4) Dávky a služby poskytované OZP jsou průkaz OZP, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní
pomůcku.
5) O dávkách a o průkazu OZP podle ZPDOZP rozhodují KPÚP. O odvolání proti rozhodnutí podle
předchozí věty rozhoduje MPSV.
6) Nárok na příspěvek na mobilitu, na příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz OZP má osoba
uvedená v § 3 ZPDOZP, tzn. také cizinec a občan členského státu EU nebo jeho rodinný příslušník
za podmínek stanovených ve výše uvedeném paragrafu, kteří splňují podmínku bydliště na území
ČR; co se rozumí bydlištěm, stanoví ZPHN.
7) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely ZPDOZP považuje nepříznivý zdravotní
stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok.
8) Zdravotní stav občanů pro účely poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku a pro účely řízení o
přiznání průkazu OZP posuzují lékaři LPS, plnící úkoly konkrétní OSSZ. Tato kompetence lékařů
LPS je stanovena v ust. § 8 odst. 1 písm. e) ZOPSZ. Pro účely odvolacího řízení správního posuzují
zdravotní stav posudkové komise MPSV.
9) Při posuzování zdravotního stavu občanů pro výše uvedené účely si poskytují vzájemnou
součinnost oddělení LPS a útvary KPÚP.
Čl. 2
Příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku
1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která je držitelem průkazu ZTP nebo

ZTP/P, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 , opakovaně se v kalendářním
měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby

Pozn.: nárok na příspěvek na mobilitu přiznaný podle právních předpisů do 31.12.2013 zaniká nejpozději
31.12.2015 (viz též Čl. 9 Přechodná ustanovení)
4
podle ZSS v domově pro OZP, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve
zdravotnickém zařízení ústavní péče. Zdravotní stav pro účely příspěvku na mobilitu se samostatně
neposuzuje.
2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo
pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru DNZS,
a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
3) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo
speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového
ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru DNZS, a její zdravotní stav
nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
4) Zdravotní postižení charakteru DNZS odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku
a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k ZPDOZP.
5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že
a) se jedná o osobu starší
1. 3 let, je-li příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního
zvedacího systému, schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu,
2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa, nebo
3. 1 roku v ostatních případech;
b) zvláštní pomůcka
1. umožní osobě sebeobsluhu, nebo
2. zvláštní pomůcku potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí
povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím;
přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům,
které osoba využívá;
c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo ji může využívat ve svém sociálním prostředí.
6) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně
poskytne při splnění výše uvedených podmínek nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích.
7) Lékaři LPS se při posuzování zdravotního stavu pro účely ZPDOZP zabývají pouze zdravotními
podmínkami. Plnění ostatních podmínek kontrolují a řeší pracovníci KPÚP.
8) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou vadou nosného nebo
pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a
osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, je
uveden ve vyhlášce k ZPDOZP.
Čl. 3
Průkaz osoby se zdravotním postižením
1) Nárok na průkaz OZP má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením
charakteru DNZS, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně
osob s poruchou autistického spektra.
5
2) Nárok na průkaz TP má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo
orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením
pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při DNZS schopna samostatné pohyblivosti v domácím
prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo
překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav,
kdy osoba je při DNZS schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost
orientace má jen v exteriéru.
3) Nárok na průkaz ZTP má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně
osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav,
kdy osoba je při DNZS schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je
schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením
orientace se rozumí stav, kdy osoba je při DNZS schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí
a v exteriéru má značné obtíže.
4) Nárok na průkaz ZTP/P má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením
pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.
Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav,
kdy osoba je při DNZS schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není
schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na
invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se
rozumí stav, kdy osoba při DNZS není schopna samostatné orientace v exteriéru.
5) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok
a) na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou
hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sezení vázáno
na zakoupení místenky,
b) na přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání,
zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani
obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.
6) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok
a) na výhody uvedené u průkazu TP,
b) na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob
(tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
c) na slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní
přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
7) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok
a) na výhody uvedené u průkazu TP a ZTP,
b) na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné
vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
c) na bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji
nedoprovází průvodce.
8) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P,
může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné
6
kulturní a sportovní akce. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P,
upravují jiné právní předpisy, např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 4
Řízení
1) Účastníkem řízení je pouze žadatel o přiznání průkazu OZP nebo žadatel o dávku nebo osoby
uvedené v § 17 odst. 1 ZPDOZP, tj. nabyvatelé nároku na dávku zemřelého žadatele v pořadí
manžel, děti a rodiče, pokud žili s žadatelem ve společné domácnosti v době jeho smrti.
Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po
zemřelém.
2) Řízení o přiznání dávky a o přiznání průkazu OZP se zahajuje na základě písemné žádosti
(tiskopisu předepsaném MPSV) podané na KPÚP, která ve věci rozhoduje. Správní řízení z moci
úřední se zahajuje ve věci změny nároku na průkaz OZP a také v případě řízení ve věci odnětí
příspěvku na mobilitu nebo ve věci zastavení výplaty příspěvku na mobilitu. Podnět k správnímu
řízení z moci úřední může podat také OSSZ, pokud na základě výsledku posouzení zdravotního
stavu zjistí posudkově významné skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz OZP.
3) Žádost podle odstavce 2, kromě náležitostí podání podle SŘ, dále obsahuje označení PL, který
registruje žadatele o průkaz OZP.
4) Pro účely řízení o přiznání průkazu OZP požádá KPÚP příslušnou OSSZ o posouzení zdravotního
stavu a schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání
průkazu OZP vychází KPÚP z tohoto posudku. OSSZ zašle příslušné KPÚP stejnopis posudku;
obsah posudku je součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu OZP, které obdrží
žadatel.
5) Jestliže KPÚP rozhodne o přiznání průkazu OZP, současně na základě výsledku posouzení
zdravotního stavu žadatele rozhodne o době platnosti tohoto průkazu. Doba platnosti průkazu
OZP je nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku. Průkaz
OZP může být přiznán nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení
o jeho přiznání. Doba platnosti průkazu OZP se odvíjí od doby platnosti posudku, vyjma případů,
kdy je delší než 10 let u osob starších 18 let věku a 5 let u osob mladších 18 let.
6) Pokud žadatel není schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá
zástupce, KPÚP ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka; o ustanovení opatrovníka rozhoduje
KPÚP na základě lékařského posudku PL.
7) Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle SŘ, dále obsahuje náležitosti uvedené v ust. §
23 ZPDOZP, včetně označení PL, který registruje žadatele o dávku. Součástí žádosti je též čestné
prohlášení podle § 6 odst. 3 ZPDOZP, s výjimkou žádosti o příspěvek podle § 6 odst. 4 téhož
zákona, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu, a čestné prohlášení podle § 9 odst. 6 ZPDOZP,
jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla.
Jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny, schodišťové
sedačky nebo stropního zvedacího systému je náležitostí žádosti také souhlas vlastníka
nemovitosti podle § 9 odst. 7 ZPDOZP.
7
8) KPÚP o posouzení zdravotního stavu požádá místně příslušnou OSSZ (pracoviště LPS). Žádost o
posouzení zdravotního stavu pro výše uvedené účely obsahuje identifikační údaje osoby, která
má být posouzena včetně jména, adresy a telefonu PL posuzovaného. Pokud by žadatel neměl
žádného PL, určí pracoviště LPS zdravotnické zařízení, které provede vyšetření žadatele za
úplatu.
9) Dnem zahájení posudkové činnosti je den, kdy místně příslušné OSSZ je doručena žádost KPÚP o
posouzení zdravotního stavu osoby. Referent/ka LPS zaeviduje do aplikace POSUDKY příjem
žádosti o posouzení zdravotního stavu neprodleně, nejpozději do 3 pracovních/kalendářních dnů
od doručení žádosti na OSSZ. Na dobu, po kterou pracoviště LPS OSSZ posuzuje zdravotní stav
žadatele, KPÚP řízení o příspěvku a průkazu OZP přeruší.
10) Pracoviště LPS zašle PL žádost o vyšetření zdravotního stavu společně s tiskopisem „Lékařský
nález“ a se stanovením lhůty k jeho navrácení (doporučený termín vyplnění PL je do 15 dnů po
doručení žádosti s tiskopisem). Tiskopis „Lékařský nález“ se generuje z aplikace POSUDKY. Před
odesláním je třeba na tiskopisu „Lékařský nález“ zaškrtnout příslušnou kolonku účelu, pro který
bude osoba posuzována. Současně pracoviště LPS zašle žadateli informaci týkající se posuzování
jeho zdravotního stavu s požadavkem na podrobení se vyšetření u PL (doporučený termín je do
8 dnů od doručení informace s výzvou).
11) Žadatel o dávku je ve smyslu ust. § 26 ZPDOZP povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu
lékařem LPS příslušné OSSZ, popřípadě lékařem určeným ČSSZ, podrobit se vyšetření
zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného OSSZ nebo jinému odbornému
vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících
lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování
posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li
k tomu OSSZ vyzván, a to ve lhůtě, kterou OSSZ určí. Totéž platí dle § 34a odst. 3 ZPDOZP i pro
žadatele o průkaz OZP a držitele tohoto průkazu.
12) Pokud se žadatel nepodrobí vyšetření zdravotního stavu anebo odmítne poskytnout součinnost
podle výše uvedeného odstavce a nelze z toho důvodu vypracovat posudek, postupuje se podle
ust. § 16a odst. 5 ZOPSZ, tj. OSSZ (pracoviště LPS) neprodleně sdělí tuto skutečnost orgánu,
který vede řízení (KPÚP).
13) Po obdržení zdravotnické dokumentace zkontroluje lékař LPS „Lékařský nález“ vyplněný PL a
další dodané odborné nálezy. Pokud není dokumentace úplná nebo chybí některé odborné
nálezy nezbytné pro posouzení, pracoviště LPS zajistí doplnění dokumentace vyžádáním od PL
nebo požadavkem na vyšetření odborným lékařem za úhradu.
14) O přiznání průkazu OZP nebo o dávku může žádat i osoba, která má trvalý pobyt v ČR, avšak
svého PL má v cizině. Od r. 2011 vznikla pro ČSSZ povinnost zajišťovat i překlady podkladů,
potřebných pro zpracování posudku pro dávky vyplácené jinými orgány (ÚP ČR) v rámci resortu
práce a sociálních věcí. Od 1. 1. 2013 existuje k využití nový formulář: „Žádost o překlad pro
nepojistné systémy“, přístupný na Intranetu ČSSZ pod odkazem http://intranet.cssz./04-609.htm. Kompletní informace k překladům je uvedena na intranetu pod oknem: ústředí - odbor
kanceláře ÚŘ - oddělení evropské koordinace a mezinárodních styků – překlady.
15) Podrobná objektivizace zdravotního stavu se provádí na základě vyhodnocení odborných
lékařských nálezů a skutečností zjištěných při jednání. V případě úplné a dostačující zdravotnické
dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti posuzovaného, a to i v případě, že jeho
žádosti nebude vyhověno.
8
16) V případě, že z doložených odborných nálezů nelze objektivně posoudit zdravotní stav, ale lze jej
posoudit na základě vlastního vyšetření, pozve se posuzovaná osoba na jednání a zdravotní stav
se posoudí v přítomnosti. Zdravotní stav v přítomnosti žadatele se posoudí vždy, pokud o to sám
požádá.
17) Lhůta pro vypracování posudku činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal
(KPÚP) lhůtu delší. Brání-li vydání posudku v uvedené lhůtě závažné důvody, sdělí OSSZ
(pracoviště LPS) neprodleně tyto důvody orgánu, který o to požádal (KPÚP); v těchto případech
se lhůta 45 dnů prodlužuje o dalších 30 dnů, nestanoví-li orgán (KPÚP), který o posouzení
požádal, lhůtu delší (§ 16a odst. 2 ZOPSZ).
18) Stejnopis posudku pracoviště LPS zašle KPÚP v souladu s ustanovením § 16a odst. 3 ZOPSZ.
19) Posudky o zdravotním stavu pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na
pořízení motorového vozidla u malých dětí (v rozmezí 3 – 7 let) s mentálními postiženími
uvedenými v článku 8, odstavci 6, písm. b) tohoto MP musí být zkontrolovány vedoucími lékaři
oddělení LPS pracovišť ČSSZ. Informace o vypracování posudku s požadavkem na jeho kontrolu
se zasílá vedoucímu lékaři oddělení LPS pracoviště ČSSZ elektronickou poštou, posudek se
nezasílá fyzicky. Po kontrole a vyjádření vedoucího lékaře oddělení LPS pracoviště ČSSZ se
posudek dopracuje a předá KPÚP k vydání rozhodnutí.
20) Posudek lékaře LPS slouží jako podklad pro rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat písemné
odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u orgánu, který je vydal (KPÚP). Proti
samotnému posudku odvolání není možné.
21) KPÚP před vydáním rozhodnutí vyrozumí účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům
rozhodnutí (ustanovení § 36 odst. 3 SŘ). V případě nesouhlasu může žadatel na KPÚP podat
námitku a doložit další důkazy.
Pokud žadatel před vydáním rozhodnutí uplatní nové lékařské nálezy, které nemají vliv na
posudkový závěr, lékař LPS ve vyjádření k námitkám před vydáním rozhodnutí pro KPÚP uvede,
že souhlasí s původním posouzením. Svůj souhlas s původním posouzením musí řádně
zdůvodnit, např. konstatováním, že předložené nálezy nepřinášejí žádné nové rozhodné
skutečnosti o zdravotním stavu a funkčních schopnostech, nebo vysvětlením, proč nejsou
akceptovány námitky posuzované osoby. Po vyjádření lékaře LPS opět KPÚP vyrozumí účastníka
řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 SŘ)
a následně vydá rozhodnutí. Pokud na základě nových nálezů dojde ke změně posudkového
závěru, pak vypracuje lékař LPS v rámci stejného řízení nové posudky a stejnopisy posudků zašle
zpět KPÚP. V nových posudcích se musí lékař LPS vyjádřit o zdravotním stavu jak k prvotnímu
datu posouzení, stanovenému KPÚP, tak ke změně výsledku posouzení od data lékařského
nálezu dokládajícího zhoršení zdravotního stavu. Platnost posudku bude pro první výrok
stanovena od data požadovaného KPÚP do data nového lékařského nálezu a pro druhý výrok od
data nového nálezu do doby, kdy se očekává další změna zdravotního stavu. Vzhledem
k procesním postupům KPÚP (vydání rozhodnutí) je nutno vypracovat dva samostatné posudky
pro každý výrok s odůvodněním zvlášť.
22) Při odvolání proti rozhodnutí zkoumá KPÚP v rámci autoremedury, zda se v jejím postupu
nevyskytují taková pochybení, která jsou důvodem pro změnu nebo zrušení rozhodnutí.
V žádném případě není smyslem autoremedury provádět další dokazování a proto KPÚP nebude
v těchto případech žádat lékaře LPS OSSZ o vyjádření, zda trvá na svém hodnocení zdravotního
stavu. Doloží-li účastník řízení nové lékařské nálezy či jiné podklady až po vydání rozhodnutí
KPÚP, pak KPÚP tyto podklady spolu s odvoláním postoupí odvolacímu správnímu orgánu
k dalšímu řízení.
9
23) Posudek pro odvolací řízení vypracovává na žádost odvolacího orgánu příslušná PK MPSV.
Pracoviště LPS příslušné OSSZ zašle PK MPSV na její vyžádání posudkovou dokumentaci
posuzovaného. O zaslané dokumentaci musí vést pracoviště LPS evidenci.
Čl. 5
Obecná pravidla posuzování zdravotního stavu pro účely ZPDOZP
1) Pro posuzování zdravotního stavu pro účely průkazu OZP a příspěvků na zvláštní pomůcku platí
obecné principy posudkové činnosti, vycházející z přesného a úplně zjištěného skutečného stavu
věci. Pro výše uvedené účely je rozhodující vyhodnocení zdravotního stavu a posouzení funkčního
dopadu zdravotního postižení na omezení schopnosti pohyblivosti a orientace a pro účely
příspěvku na zvláštní pomůcku, zda jde o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí
nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo
hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní
pomůcku.
2) Pro posouzení zdravotního stavu pro výše uvedené účely je nezbytné:
a) objektivizovat zdravotní stav odbornými funkčními lékařskými nálezy, které dokládají
pohybovou, orientační nebo smyslovou poruchu žadatele;
b) zjistit, zda těžké zdravotní postižení je trvalé nebo dlouhodobé (má charakter DNZS), tj.
s předpokladem trvání zpravidla déle než rok;
c) stanovit druh zdravotního postižení a vyhodnotit stupeň funkčního postižení podle § 34 a 34b
ZPDOZP a podle přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., pro účely průkazu OZP a pro účely
příspěvku na zvláštní pomůcku ve smyslu § 9 odst. 1 až 4 ZPDOZP ve vztahu ke stavům
uvedeným v příloze k ZPDOZP.
3) Součástí posudku je zhodnocení zdravotního stavu s vyjádřením, zda posuzovaný splňuje či
nesplňuje zdravotní podmínku pro přiznání průkazu OZP, tj. příslušný stupeň funkčního postižení
pohyblivosti nebo orientace podle § 34 ZPDOZP nebo zdravotní podmínku pro přiznání příspěvku
na zvláštní pomůcku a případně vyjádření ke kontraindikaci (zdravotní stav vylučující přiznání
příspěvku na zvláštní pomůcku). Do záznamu o jednání a posudkového zhodnocení zásadně
nepatří vyjádření jak, kdy, a k čemu bude posuzovaný dávky či služby využívat nebo vyjádření
osobního názoru posuzujícího lékaře, které přímo nesouvisí s posuzováním zdravotního stavu.
Lékař LPS se nevyjadřuje ani v tom smyslu, zda doporučuje přiznání průkazu OZP nebo poskytnutí
příspěvku nebo jeho výši.
4) Na podkladě posudkového závěru se z nabídky programu POSUDKY vybere odpovídající výrok a
jeho odůvodnění.
5) Jako datum vzniku se uvede datum uvedené příslušnou KPÚP v žádosti o posouzení zdravotního
stavu pro tyto účely. Pro účely přiznání průkazu OZP bude datum vzniku stanoveno nejčastěji k 1.
dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení, pokud k tomuto datu byla lékařskými
nálezy doložena těžká funkční porucha charakteru DNZS, vedoucí k středně těžké, těžké, velmi
těžké nebo úplné poruše schopnosti pohyblivosti nebo orientace. Pouze ve výjimečných případech,
kdy těžká funkční porucha charakteru DNZS, vedoucí k výše uvedeným stupňům poruchy
schopnosti pohyblivosti anebo orientace nastala až k některému dni v průběhu měsíce, se datum
vzniku bude vztahovat k tomuto dni. Pokud je požadováno datum vzniku do budoucna (např. ke
10
konci platnosti průkazu TP, ZTP, ZTP/P nebo ke konci předcházejícího posudku), nebo pokud není
uvedeno žádné datum, uvede se datum dnem posouzení.
6) Pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku se datum vzniku uvede dle data uvedeného KPÚP
v žádosti o posouzení zdravotního stavu (půjde většinou o datum podání žádosti o příspěvek,
případně o datum zakoupení pomůcky, pokud tato byla zakoupena v průběhu 12 měsíců před
podáním žádosti).
7) Doba platnosti posudku pro účely přiznání průkazu OZP se určí v závislosti na předpokládané
změně zdravotního stavu. Pokud se jedná o zdravotní postižení, jehož funkční dopad na
schopnosti pohyblivosti a orientace se může měnit, stanoví se platnost posudku s ohledem na
předpokládanou dynamiku postižení, zvláštnosti konkrétního případu a účel posudku. Dobu
platnosti posudku je nezbytné v posudkovém zhodnocení odůvodnit, a to zejména v případech,
kdy je stanovena na krátkou dobu (např. na 1 rok). U trvalých stavů (trvalé ochrnutí, amputační
ztráty končetin, nevidomost, hluchota) se platnost posudku stanoví trvale. U osob do 18 let věku
se doba platnosti posudku obvykle stanovuje při nástupu povinné školní docházky (6 až 7 letech)
a pak ve stěžejních věkových milnících (10 let, 15 let a 18 let), pokud se nejedná o stav neměnný,
kdy se rovněž stanoví platnost posudku trvale, vyjma úplné nebo praktické hluchoty, kdy se
stanoví platnost posudku do 18 let věku. Doba platnosti posudku pro účely příspěvku na zvláštní
pomůcku se nestanovuje (stanovuje se pouze datum, od kdy platí posudek).
8) U osob, které jsou zároveň příjemci invalidního důchodu, je zapotřebí sladit platnost posudku
v nepojistných systémech (pokud to bude možné) s platností posudku o invaliditě tak, aby
v souladu se zásadou hospodárnosti ve správním řízení nebylo opakovaně v krátkém časovém
sledu vyžadováno vyplnění předepsaného tiskopisu ošetřujícím lékařem nebo zapůjčení jeho
zdravotnické dokumentace. Stejný postup se dodržuje také v nepojistných systémech při souběhu
např. stupně závislosti a průkazu OZP. Za dodržení tohoto opatření zodpovídá především
posuzující lékař, který při novém posouzení kontroluje výsledky a platnosti předchozích posudků.
Čl. 6
Posuzování zdravotního stavu
pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením
1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu OZP se hodnotí:
a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby podle § 34b ZPDOZP,
b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
Pozn.: funkční dopad následků úrazů, operací a mozkových příhod lze zpravidla posoudit až po
skončení rekonvalescence a rehabilitace, když je již zřejmý celkový výsledek léčby. Krátkodobé
a přechodné poruchy nelze posudkově hodnotit.
c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního
postižení ve smyslu § 34 ZPDOZP.
2) Prováděcí právní předpis – příloha č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. stanoví, které zdravotní stavy lze
považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.
3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace u zdravotního stavu,
který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů
v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.
11
4) Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti
nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické
osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se
s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. Při posuzování malých dětí, zejména
předškolního věku, je třeba odlišit fyziologickou nezralost dítěte v oblasti pohybových a
orientačních schopností od patologické limitace způsobené konkrétním zdravotním postižením.
5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a orientace pro účely nároku na průkaz
OZP se vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost
pohyblivosti nebo orientace. Z výše uvedeného vyplývá, že mohou nastat situace, kdy stejné
zdravotní postižení (stejná dg.) způsobí různý stupeň poruchy pohybových či orientačních
schopností.
6) Při vyhodnocování tělesných schopností je třeba se zaměřit na celkový somatický stav, funkční
stav jednotlivých částí těla a končetin (z hlediska anatomických a funkčních změn), stav a funkci
kardiovaskulárního a dýchacího systému, parenchymových orgánů, nosného a pohybového ústrojí
se zaměřením na svalovou sílu končetin, vytrvalost svalové kontrakce, funkci motorického reflexu,
hybnost a stabilitu kloubů, zejména pak velkých kloubů končetin, páteře a pánve, kontrolu
složitých volních pohybů, změny polohy těla. Je třeba popsat způsob chůze, její rozsah a dosah z
hlediska vzdálenosti a nároků na povrch a překážky, popř. kompenzační pomůcky nebo jiný
náhradní způsob pohybu (lezení, invalidní vozík).
7) Vyhodnocení smyslových schopností zahrnuje zhodnocení stavu zraku a sluchu, tj. zrakové ostrosti
do dálky a do blízka, rozsahu zrakového pole, kvality vidění, vnímání světla a barvy. V případě
sluchu se hodnotí vnímání, tj. detekce zvuků, lokalizace a lateralizace zvuku, rozlišení hovoru, tj.
mluvené řeči, úroveň slyšení. Rozsah zrakových a sluchových funkcí je třeba dát do vztahu
ke schopnosti orientace a prostorového vnímání.
8) Při mentálním a duševním postižení je třeba objektivizovat jeho závažnost a vyhodnotit schopnost
orientace časem, místem a osobou, stav a kvalitu vědomí, úroveň intelektu a kognitivních funkcí,
vnímání a myšlení, rozhodování, včetně schopnosti komunikace. V případě posuzování dětí
s poruchami autistického spektra je nezbytným podkladem odborné pedopsychiatrické vyšetření.
9) Pokud je zjištěno závažné zdravotní postižení charakteru DNZS, ať tělesné, smyslové, mentální
nebo duševní, je třeba zhodnotit, do jaké míry toto postižení omezuje schopnost pohyblivosti a
orientace, zda na úrovni středně těžkého, těžkého nebo zvláště těžkého funkčního postižení ve
smyslu § 34 ZPDOZP. Z tohoto pohledu samotnou dg. nemoci, úrazu nebo vady nelze považovat
za posudkově rozhodnou skutečnost pro účely přiznání průkazu OZP. Vždy je třeba objektivizovat
dopad zdravotního postižení na schopnost pohyblivosti a orientace a příslušným funkčním
vyšetřením ho prokázat. Z hlediska posudkového zhodnocení a výroku ve vztahu k nároku na
průkaz OZP je zcela zásadní a rozhodující splnění příslušného funkčního postižení dle § 34
ZPDOZP.
10) Při objektivizaci zdravotního postižení a posouzení funkčního omezení u dětí, zejména v raném
dětském věku od 1 do 3 let, je nutno velmi pečlivě hodnotit omezení pohybových, mentálních a
orientačních schopností. Zjištěné skutečnosti je třeba porovnávat se schopnostmi stejně starého
zdravého dítěte. Pokud u velmi malého dítěte nelze pro jeho biologickou nezralost a neschopnost
spolupráce při vyšetření přesněji diferencovat rozsah a stupeň zdravotního postižení (např. tíži
ventilační poruchy, stupeň oční vady nebo poruchy sluchu, stupeň poruchy intelektu), není možné
v takovém případě učinit kladný výrok.
11) Při zjištění podstatného omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace podle § 34 ZPDOZP se
vyhodnotí, zda a kterému zdravotnímu stavu podle přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. zjištěné
12
zdravotní postižení odpovídá a stanoví, v kterém odstavci a písmenu je příslušný zdravotní stav
uveden. Pokud zdravotní stav ve výše uvedené příloze není uveden, pak se ve výroku uvede
zdravotní stav, který je s ním svými funkčními důsledky nejvíce srovnatelný.
Ve většině případů stavy uvedené v jednotlivých odstavcích (1, 2 a 3) přílohy č. 4 k vyhl. č.
388/2011 Sb. korelují s příslušným stupněm funkčního postižení podle § 34 odst. 2, 3 a 4
ZPDOZP. Nelze ale vyloučit situaci, kdy např. bude lékařem LPS zjištěn některý zdravotní stav
uvedený v odstavci 2 přílohy č. 4 k výše citované vyhlášce, odůvodňující přiznání průkazu ZTP, ale
rozsah a tíže funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace bude objektivně a prokazatelně
odpovídat jen středně těžkému funkčního postižení podle § 34 odst. 2 ZPDOZP, odůvodňujícímu
nárok na průkaz TP. Z hlediska posudkového zhodnocení je pak nezbytné, aby lékař LPS
vyhodnotil především stupeň funkčního postižení dle § 34 ZPDOZP a k němu vybral odpovídající
zdravotní stav z přílohy č. 4 k citované vyhlášce.
V posudkové praxi se bude jednat o to, aby posuzující lékař dospěl k posudkově správnému
hodnocení v případech, kdy část skutečností v podkladovém odborném nálezu bude svědčit pro
průkaz TP (např. u osoby s roztroušenou sklerózou bude uvedeno EDSS 3 - 4, což svědčí o
minimální disabilitě a schopnosti chůze cca 1 km) a současně část skutečností bude svědčit pro
průkaz ZTP (např. v nálezu bude uvedena těžší hemiparéza, tedy stav odpovídající spíše odst. 2
přílohy 4 k citované vyhlášce). Může se však jednat také o případy opačné, kdy část skutečností
bude svědčit pro zdravotní stav odůvodňující přiznání průkazu TP, ale funkční schopnosti budou
odpovídat průkazu ZTP. Vzhledem ke skutečnosti, že v souladu se ZPDOZP se posuzují funkční
schopnosti, musí se posuzující lékař s rozporem uvedeným v podkladovém lékařském nálezu
vyrovnat takovým způsobem, aby příslušnému zákonnému ustanovení odpovídal
adekvátní stav uvedený v příloze č. 4 k citované vyhlášce a vysvětlit, že z rozsahu
funkčních schopností vyplývá, že jde spíše např. o lehčí (nebo těžší) parézu a tedy se jedná o stav
odpovídající odst. 1 (nebo odst. 2) citované přílohy. Při posouzení zdravotního stavu je
nutno si uvědomit, že z hlediska posudkového zhodnocení a výroku ve vztahu
k nároku na průkaz OZP je zcela zásadní a rozhodující splnění příslušného funkčního
postižení dle § 34 ZPDOZP.
Čl. 7
Stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a
orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením
1) Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace na úrovni středně těžkého
funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace odůvodňující přiznání průkazu TP lze
považovat stavy:
a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny,
Jedná se buď o stav, který je definován ztrátou úchopové schopnosti na podkladě chybění
všech nebo několika prstů jedné ruky, nebo o stav na podkladě středně těžké parézy nebo
akrální plegie či flekční spasticity nebo závažné artrózy loketního a ramenního kloubu horní
končetiny.
b) anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně,
Jedná se o stav definovaný ztrátou prstů na obou nohou nebo ztrátou jedné nohy v kloubu
Lisfrankově nebo Chopartově a výše až po bérec včetně.
c) podstatné omezení funkce dolní končetiny,
13
Jedná se o omezení funkce jedné dolní končetiny nejméně o polovinu rozsahu na podkladě
různé etiologie, např. na podkladě středně těžké parézy, závažné artrózy nebo zánětů dvou
velkých kloubů dolní končetiny nebo ztuhnutí kolenního nebo kyčelního kloubu, stav po
endoprotéze s funkčně závažným omezením hybnosti v operovaném kloubu (zejména flexe),
pakloub bércové nebo stehenní kosti; sem patří také postižení cév s trofickými změnami,
mízním edémem, klaudikacemi, s těžkým varikózním komplexem.
d) středně těžké omezení funkce dvou končetin,
Jedná se o omezení funkce dvou končetin (obou dolních končetin, obou horních končetin,
nebo jedné dolní končetiny a jedné horní končetiny) např. na podkladě lehké paraparézy nebo
hemiparézy, vážného artrotického postižení nosných kloubů obou dolních končetin nebo
vážného postižení loketních a ramenních kloubů s poruchou funkce nejméně o třetinu rozsahu,
těžší formy celkové osteoporózy, závažné polyneuropatie dolních končetin nebo zánětlivého
postižení několika kloubů dvou končetin.
e) zkrácení dolní končetiny přesahující 5 cm,
Jedná se o stav definovaný zkrácením dolní končetiny na podkladě různé etiologie nejméně o
5 cm.
f)
postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií,
Jedná se o stav po operacích nebo úrazech pánve s přetrvávajícími projevy nervového a
svalového dráždění, nebo poruchou pánevního prstence s narušenou funkcí dolních končetin.
g) postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového
korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře,
Jedná se o onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s přetrvávajícími projevy
nervového a svalového dráždění, insuficiencí svalového korzetu a ztuhnutím dvou úseku
páteře.
h) stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy,
Jedná se o záchvatová onemocnění různé etiologie spojená s opakovanými poruchami vědomí
(3 – 4 krát za měsíc) nebo závrativými stavy omezující celkovou výkonnost při běžné denní
činnosti.
i)
omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických
postiženích,
Jedná se o celkové stavy různé etiologie omezující pohyblivost zejména sníženým dosahem v
exteriéru (cca 600 s přestávkami) a limitující výkon při běžných domácích0, činnostech, např.
NYHA II až III, tolerovaná zátěž kolem 1 W/kg, METS kolem 3, Fontain II.a na obou dolních
končetinách, středně těžká ventilační porucha, onkologická onemocnění s WHO indexem 2,
apod.).
j)
psychické postižení s opakujícími poruchami komunikace a orientace v exteriéru, včetně
vysoce funkčního typu autismu,
Jedná se o širokou škálu psychických postižení různé etiologie s občasnými poruchami
komunikace, schopností orientovat se ve známém prostředí a zhoršenou schopností orientace
pouze v neznámém prostředí, po naučené cestě je schopen se pohybovat sám, sem patří také
psychiatrem potvrzený vysoce funkční autismus.
k) neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí
dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze,
Jedná se o širokou skupinu chorob centrálního i periferního nervového systému, jejichž
klinický projev je různorodý v závislosti na postižených strukturách, na hloubce postižení a na
14
průvodních příznacích (středně těžká rigidita, hypokinéza, tremor, mimovolní pohyby), které
omezují pohyblivost zejména sníženým dosahem v exteriéru (cca 600 m i s přestávkami).
2) Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace na úrovni těžkého funkčního
postižení pohyblivosti nebo orientace odůvodňující přiznání průkazu ZTP lze považovat stavy:
a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy,
Jedná se o stav definovaný ztrátou jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, při
kterém je fyzická osoba schopna navenek používat protézu, nepotřebuje nebo nepoužívá
invalidní vozík (exterierovým uživatelem protézy je uživatel, který má schopnost nebo
předpoklady používat protézu v interiéru, ale také v exteriéru – je schopen pohybu po
nerovném povrchu, schodech, apod.).
b) anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci,
Jedná se o stav definovaný ztrátou obou dolních končetin v úrovni Lisfrankova nebo
Chopartova kloubu nebo na jedné dolní končetině v úrovni uvedených kloubů a na druhé
končetině v kterékoliv úrovni bérce.
c) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,
Jedná se o těžkou poruchu funkce jedné dolní končetiny, např. na podkladě těžké parézy nebo
plegie, stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou
funkcí operované končetiny v důsledku uvolňování TEP nebo poruchy inervace končetiny
(artróza ani omezení rozsahu hybnosti v kloubu po TEP nepůsobí ztrátu opěrné funkce dolní
končetiny).
d) anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí,
Jedná se o stav se současným chyběním horní a dolní končetiny v kterékoliv úrovni předloktí a
bérce, bez ohledu na stav a délku amputačního pahýlu.
e) anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,
Jedná se o stav, kdy došlo ke ztrátě obou horních končetin v kterékoliv části předloktí.
f)
těžké omezení funkce dvou končetin,
Jedná se o stav těžkého omezení funkce na jakýchkoliv dvou končetinách (obou dolních
končetinách, obou horních končetinách, nebo jedné dolní končetiny a jedné horní končetiny)
na podkladě různé etiologie se závažnými poruchami pohybových schopností, např. středně
těžké hemiparézy nebo paraparézy (se schopností samostatné chůze s pomůckami v
exteriéru), těžkého omezení hybnosti kyčelních nebo kolenních kloubů na obou dolních
končetinách.
g) postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo těžkou nestabilitou
pánevního prstence,
Jedná se o stav po operacích nebo úrazech pánve s těžkou poruchou funkce obou dolních
končetin, umožňující chůzi jen s pomocí kompenzační pomůcky, nebo s nestabilitou pánevního
prstence vyžadující při pohyblivosti používat kompenzační pomůcky.
h) postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo
závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku,
Jedná se o onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s těžkou poruchou funkce
obou dolních končetin nebo horních končetin na úrovni těžkých paréz nebo jejich kombinací,
nebo stavy s výraznými svalovými atrofiemi nebo se závažnými deformitami páteře
s omezením exkurzí hrudníku a tím i závažnou poruchou ventilace, nebo stavy se ztuhnutím tří
úseků páteře.
15
i)
těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a
onkologických postiženích,
Jedná se o chronické stavy interního charakteru různé etiologie značně omezující pohyblivost a
výkon běžných činností, chůze v rozsahu cca 300 m i s přestávkami, např. onemocnění
kardiovaskulárního aparátu s trvající oběhovou nedostatečností NYHA IV i při zavedené léčbě,
tolerovaná zátěž menší než 1 W/kg, METS pod 2, dechová nedostatečnost těžkého stupně,
selhání ledvin ve stadiu dialýzy provázené závažnými tělesnými komplikacemi, těžké obliterace
cév obou dolních končetin s výrazným trofickým postižením a výrazným funkčním postižením
hybnosti, dále onkologická onemocnění s WHO indexem 3, nepříznivými průvodními projevy
na pohybové schopnosti (těžké parézy, těžké neuropatie, lymfedém dolních končetin,
pneumopatie, kardiopatie, mnohočetná postižení skeletu) nebo orientační schopnosti.
j)
celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i
přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,
Jedná se o stav, kdy osoba starší 18 let neslyší a nerozumí řeči ani při použití naslouchadel.
k) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně
těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a
oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí
na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo
oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální
ostrost není postižena,
Jedná se o kombinované postižení zraku a sluchu, přičemž poruchy se hodnotí při optimální
korekci jmenovaných vad.
l)
oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je
menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
Poruchy vidění se u této vady hodnotí při optimální korekci.
m) psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace
v exteriéru, včetně středně funkčního typu autismu,
Jedná se o širokou škálu psychických postižení různé etiologie se závažnými poruchami
komunikace, schopností orientovat se pouze v domácím prostředí, se značnými obtížemi
v neznámém prostředí a exteriéru, sem patří také středně funkční autismus.
n) neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými
hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.
komplikacemi
typu
rigidity,
Jedná se o širokou skupinu chorob centrálního i periferního nervového systému, jejichž
klinický projev je různorodý v závislosti na postižených strukturách, hloubce postižení a na
průvodních příznacích (těžká rigidita, hypokinéza, tremor, mimovolní pohyby, poruchy
stability, omezení dechových funkcí, kognitivní poruchy), které omezují pohyblivost zejména
sníženým dosahem v exteriéru (cca 300 m i s přestávkami) a orientaci pro závažné poruchy
komunikace a kognitivních funkcí.
3) Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace na úrovni zvlášť těžkého
funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace odůvodňující přiznání průkazu ZTP/P lze
považovat stavy:
a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy
nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu,
Jedná se o stav definovaný ztrátou jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, při
kterém je fyzická osoba schopna se pohybovat po bytě s použitím protézy, k pohybu venku
však potřebuje invalidní vozík. Interierovým uživatelem protézy je uživatel, který má
16
schopnost nebo předpoklady používat protézu pouze pro pohyb na rovném povrchu a při
pomalé konstantní rychlosti chůze, tj. v zásadě jen v interiérech.
b) anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše,
Jedná se o stav definovaný ztrátou obou dolních končetin na kterékoliv úrovni bérců a výše.
c) anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a
dolní končetiny v úrovni paže a stehna,
Jedná se o stav s významnou ztrátou obou horních končetin v loketních kloubech nebo
na kterékoliv úrovni paže, nebo o stav charakterizovaný chyběním jedné horní končetiny v
kterékoliv části paže a chyběním jedné dolní končetiny v kterékoliv části stehna, bez ohledu na
stav a délku amputačního pahýlu.
d) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní
končetiny,
Jedná se o stav definovaný funkční ztrátou jedné dolní končetiny a současně jedné horní
končetiny na podkladě různé etiologie, např. těžká hemiparéza až plegie postižených končetin,
s odkázaností na invalidní vozík.
e) funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí,
Jedná se o úplnou ztrátu funkce obou dolních končetin, např. na podkladě těžké parézy nebo
plegie, těžké poruchy funkce nosných kloubů na obou dolních končetinách se ztrátou opěrné
funkce končetin, neschopností chůze a trvalou odkázaností na invalidní vozík, EDSS 7 a více.
f)
zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků
pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina,
Jedná se o stav definovaný těžkou poruchou pohyblivosti při závažném postižení minimálně tří
funkčních celků pohybového ústrojí, zpravidla s odkázaností na invalidní vozík.
g) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud
tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm,
Jedná se o stav definovaný poruchou vzrůstu a současnou přítomností závažných deformit
končetin a hrudníku, např. přidružená dysmelie nebo těžká kyfoskolióza s gibbem.
h) multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým
postižením orientace nebo pohyblivosti,
Jedná se o chronické stavy interního charakteru různé etiologie postihující dva a více tělesných
orgánů, které selhávají, nebo stavy se ztrátou imunity, při kterých není fyzická osoba schopna
se pohybovat nebo orientovat samostatně a potřebuje průvodce, např. kardiopulmonální
selhávání, hepatorenální selhávání s celkovým metabolickým rozvratem, onkologická
onemocnění s metastatickým rozsevem do různých orgánů a selháváním funkce některého
z nich, ztráta imunity např. z důvodu agamaglobulinémie, terminální fáze AIDS, stavy během
transplantace krvetvorných buněk do jednoho roku po jejím ukončení.
i)
celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i
přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku,
Jedná se o stav u dětí do 18 let, kdy neslyší a nerozumí řeči ani při použití naslouchadel.
j)
neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou
korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do
5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná
nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty
světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
17
Funkční porucha zraku je přesně popsána.
k) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu
oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera
horší než 65%, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí,
kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
Jedná se o kombinované postižení zraku a sluchu, jejichž funkční poruchy se hodnotí při
optimální korekci.
l)
střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ horší než 50,
Jedná se o dvě rozdílné skupiny funkčního postižení. Za mentální retardaci se považuje stav,
kdy nedojde k přiměřenému vývoji duševních schopností do dvou let života z různých příčin,
např. vrozená vývojová vada, prenatální či perinatální poškození mozku apod. Za demenci se
považuje chronický, postupný trvalý úbytek duševních funkcí a schopností. Za středně těžké a
těžké demence se považují stavy s poklesem MMSE pod 17 bodů (pozn.: jedná se pouze o
orientační vyšetření, které nemá úplnou vypovídací schopnost; rozhodující je psychiatrické a
případně psychologické vyšetření).
m) psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace
včetně nízko funkčního typu autismu,
Jedná se o širokou škálu psychických postižení různé etiologie s neschopností se dorozumět
s jinými osobami a porozumět sdělovaným skutečnostem, neschopností se orientovat ani
v nejbližším okolí - sem patří také nízko funkční autismus, pokud splňuje výše uvedené
atributy. Funkční porucha musí být prokázána odborným psychiatrickým vyšetřením, v případě
dětí pedopsychiatrem, který se uvedenými poruchami zabývá. V žádném případě nestačí
pouhé psychologické vyšetření, které je pouze pomocným vyšetřením pro odborného
psychiatra.
n) neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi
a těžkými neuropsychickými projevy,
Jedná se o širokou skupinu chorob centrálního i periferního nervového systému, jejichž
klinický projev je různorodý v závislosti na postižených strukturách, na hloubce postižení a na
průvodních příznacích (velmi těžká rigidita, akinéza, trvalý tremor, poruchy stability,
přidružená těžká dechová nedostatečnost, těžká porucha kognitivních funkcí, vedlejším
projevem může být též nesrozumitelná řeč, těžké poruchy osobnosti a chování), s odkázaností
na průvodce (osobní asistenci), resp. na invalidní vozík.
Čl. 8
Posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku
1) Posouzení zdravotního stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku se provádí dle § 9 odst. 1 až
4 ZPDOZP a jeho přílohy. K jiným skutečnostem než zde uvedeným se lékař LPS nevyjadřuje (viz
též zmocňující ust. v § 8 odst. 1 písm. e) ZOPSZ).
2) Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy
vylučující jeho přiznání jsou taxativně uvedena v příloze k ZPDOZP. To znamená, že při posuzování
zdravotního stavu nelze použít princip srovnatelnosti jako u posuzování zdravotního stavu pro
účely průkazu OZP. Konkrétně se jedná o níže uvedená zdravotní postižení.
3) Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:
18
a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,
Jedná se o stav, který je definován po stránce chybění části těla, bez ohledu na stav a délku
amputačního pahýlu, funkčnost či nefunkčnost protézy.
b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí
(těžká paréza),
Plegie znamená, že není přítomna motorická ani senzorická funkce, případně je zachována
nekompletní senzorická funkce, svalová síla 0 až 1 a tento funkční nález musí být prokázán na
dvou končetinách. Osoba bývá pro své zdravotní postižení zpravidla odkázána na použití
invalidního vozíku.
c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a
v bérci a výše,
Podstatnou částí se rozumí chybění horní končetiny v předloktí a výše a chybění dolní
končetiny v bérci a výše. Jde o stav, který je přesně definován po stránce chybění části těla,
bez ohledu na stav a délku amputačního pahýlu, funkčnost či nefunkčnost protézy (pozn. toto
zdravotní postižení neodůvodňuje přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla).
d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo
těžkého ochrnutí,
Stav funkčně odpovídá charakteristice uvedené v písm. b) tohoto odstavce.
e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení
hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,
Podstatným omezením se rozumí obvykle omezení hybnosti o 2/3 rozsahu kloubních exkurzí;
omezení může být různé etiologie; ke ztuhnutí kloubů může dojít v jejich různém postavení;
čím více je ankylóza ve flexi, tím horší jsou podmínky pro chůzi; nejnevýhodnější je kombinace
flexe v kyčlích, velká addukce a zevní rotace, kdy je nejvíce postižena stabilita ve stoji a
schopnost chůze; rentgenologicky jsou zřejmé kostěné srůsty kloubní štěrbiny s destrukcí
měkkých vnitřních struktur, s tvorbou přemosťujících dorzálních nebo postranních osteofytů;
postižení musí být oboustranné.
f)
ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů
dolních končetin,
Jedná se o kombinaci několika postižení pohybového systému s těžkými funkčními následky,
tj. tří úseků páteře (celých úseků, nikoliv pouze jejich částí) a dvou nosných kloubů, tj. obou
kyčlí, kolen nebo kolena a kyčle, přičemž za těžké omezení pohyblivosti se považuje snížení
rozsahu kloubních exkursí o více než polovinu; jako příklady nejčastějších postižení lze uvést
Bechtěrevovu nemoc v pokročilém stadiu, se ztuhnutím několika úseků páteře a s těžkým
postižením kyčelních nebo kolenních kloubů, nebo např. revmatoidní arthritis s těžkými
destruktivními změnami na páteři a uvedených kloubech.
g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového
ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup,
pánev, končetina,
Jedná se o případy, kdy je přítomna těžká funkční porucha hybnosti na základě postižení dvou
končetin (z nichž alespoň jedna závažně postižená končetina je dolní) a současně jde o
postižení trupu nebo páteře nebo pánve, anebo při postižení tří končetin; může se jednat
např. o uvolňování a nestabilitu pánevního pletence se středně těžkými parézami dolních
končetin, nebo o nedostatečný vývin dvou končetin a hrudníku (či jeho deformity), nebo o
těžké atrofie trupového a končetinového svalstva s odkázaností na invalidní vozík a jiné.
19
h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška
postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,
Jedná se o chondrodystrofii nebo nanismus jiného původu, provázené výše uvedenými
deformitami a vzrůstem do 120 cm; v případě dětí (dorostu) musí být ukončení růstu doloženo
odborným lékařským nálezem.
i)
anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace
v kyčelním kloubu,
Jedná se o stav, který je definován po stránce chybění části těla.
j)
anatomická nebo funkční ztráta končetiny,
Anatomická ztráta končetiny znamená stav po amputaci horní nebo dolní končetiny různého
(funkčně významného) rozsahu nebo funkčně významné omezení vývoje končetiny na
podkladě vrozené vady; funkční postižení horní nebo dolní končetiny se projevuje ztrátou
aktivní hybnosti všech kloubů končetiny, případně ztuhnutím těchto kloubů nebo svalovou
atrofií či ztrátou aktivní hybnosti v důsledku ochrnutí končetiny; u horní končetiny lze za
funkční ztrátu považovat i anatomickou ztrátu ruky v zápěstí, u dolní končetiny anatomickou
ztrátu v kotníku (obě tyto vady vyžadují speciální úpravu motorového vozidla); etiologicky
může jít o stav po amputaci končetiny pro nemoc či úraz, vrozené vady horní nebo dolní
končetiny na genetickém podkladě, v důsledku teratogenních vlivů nebo na podkladě
mechanickém, např. strangulací končetiny pupečníkem; dále se může jednat o závažná
postižení neurologická nebo poúrazové stavy (toto zdravotní postižení neodůvodňuje přiznání
příspěvku na pořízení motorového vozidla, ale např. na dodatečnou úpravu motorového
vozidla, stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, speciální komponenty
osobního počítače).
k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,
Funkční charakteristika je uvedena v předchozím odstavci a její posouzení má význam např.
pro přiznání speciálně upraveného počítače nebo pomůcek pro úpravu bytu, toto zdravotní
postižení neodůvodňuje přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla.
l)
anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.
Jedná se o stav, který je definován po stránce chybění části těla.
4) Za těžké zrakové postižení se považuje:
a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po
zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 -10 stupňů od bodu fixace, bez
omezení zrakové ostrosti,
c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší
než 1/60 (0,02),
d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na
druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení
zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.
5) Za těžké sluchové postižení se považuje:
20
a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším
sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové
neuroprotézy,
b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 - 90 dB,
zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 – 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk
mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 – 15 %), přes používání
kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,
c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu
oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 – 69 dB,
ztráta slyšení 65 – 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku
v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí
v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02).
6) Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení
motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému se považují:
a) zdravotní postižení uvedená v odst. 3 tohoto článku (tj. těžké vady nosného nebo pohybového
ústrojí), písm. a), b), d) až i), a l),
Tj. kromě anatomické ztráty podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí
a výše a v bérci a výše, dále kromě anatomické nebo funkční ztráty končetiny a kromě
anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin.
b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.
Za tyto stavy se považují též stavy se závažným neuropsychickým deficitem u osob do 18 let
věku, u nichž duševní porucha narušuje racionální myšlení a působí stavy dlouhodobé agrese
s poškozováním sebe nebo okolí i přes zavedenou medikaci; uvedeným upřesněním
posudkových kritérií tak lze vyhovět potřebám dětí, které z důvodu závažné duševní poruchy,
poruchy chování nebo mentálního deficitu, doprovázených agresivním chováním vůči sobě
nebo okolí, vyžadují individuální dopravu; nejčastějším příkladem takových poruch jsou
pervazivní vývojové poruchy (např. nízko funkční formy autizmu, hyperaktivní porucha
sdružená s mentální retardací a se sebepoškozováním, desintegrační porucha a jiné); nutno
zdůraznit, že u malých dětí v předškolním věku nelze spolehlivě hodnotit dle IQ; obtížně lze
stanovit také přesnou míru poruchy intelektu, proto mentální postižení u těchto dětí je nutno
posuzovat velmi individuálně, spíše na základě retardačního kvocientu (opoždění
psychomotorického vývoje) s přihlédnutím k dalším poruchám, jako např. k poruchám
chování; pro stanovení mentální úrovně dítěte s pervazivní poruchou a narušením verbálního
myšlení se používají vývojové škály např. Gesell, Bayleová, PEP, APEP (diagnostická metoda
by měla být součástí vyšetření klinickým psychologem).
7) Zdravotní postižení, která vylučují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku:
a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením
rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových
látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky,
Kontraindikací přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku může být např. nepříznivý zdravotní
stav u seniorů s aterosklerózou, demencí, Alzheimerovou nemocí nebo organickým
psychosyndromem nebo porucha mentálních funkcí, chování apod. u dětí, u kterých nelze ani
předpokládat smysluplné využití poskytnuté pomůcky; těžká a hluboká mentální retardace
však není kontraindikací v případě příspěvku na pořízení motorového vozidla, neboť v tomto
případě se jedná o jednu z indikací (pokud osoba je schopna být převážena motorovým
vozidlem); je-li těžká nebo hluboká mentální retardace pozitivní indikací pro nárok na zvláštní
21
pomůcku, má tato skutečnost přednost před vylučující podmínkou – ta se v uvedeném případě
neuplatní.
b) hluchoněmost: tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodícímu psovi,
c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst: tato kontraindikace platí jen ve vztahu
k vodícímu psovi.
8) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní
pomůcku, je uveden ve vyhlášce k ZPDOZP.
9) Při posouzení zdravotního stavu se lékař LPS k jednotlivým pomůckám nevyjadřuje, ale potřebuje
vědět, pro účely jaké pomůcky je zdravotní stav posuzován. Lékař LPS se v posudku vyjádří
k tomu, zda z obecného hlediska posuzovaný splňuje zdravotní podmínku k přiznání příspěvku
podle kategorie pomůcek, tj. zda se jedná o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového
ústrojí, o osobu těžce sluchově postiženou a o osobu těžce zrakově postiženou a kterému písmenu
předmětného odstavce zdravotní stav odpovídá. Tomu odpovídá výroková část posudku.
10) Při posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaný na
pořízení motorového vozidla se lékař LPS řídí především skutečnostmi, uvedenými v části I. bod 4
přílohy k ZPDOZP, tzn. zdravotními postiženími odůvodňujícími přiznání příspěvku. Až na druhém
místě se řídí kontraindikacemi. To co je indikací, nemůže být kontraindikací, takže při tomto
posuzování lékař LPS vychází z dalších ustanovení kontraindikací, tj. poruchy chování a stavů
závislostí na návykové látce.
11) V posudkovém zhodnocení (závěru) se uvede, že jde o osobu s těžkou vadou nosného nebo
pohybového ústrojí nebo osobu s těžkým sluchovým postižením nebo osobu s těžkým zrakovým
postižením nebo o osobu s těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. Zároveň se uvede, zda se
nejedná/jedná o zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikaci).
Upozorňujeme, že jsou definovány 3 typy kontraindikací, ale týkají se dvou okruhů zvláštních
pomůcek. První okruh tvoří vodicí psi a druhý okruh ostatní zvláštní pomůcky. Na závěr se uvede,
o jaké konkrétní zdravotní postižení se jedná (jeho název, funkční vymezení, jako např. funkční
ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny, těžká forma hluchoslepoty atd.).
Osoba s praktickou nebo úplnou nevidomostí, která požádala o příspěvek na zvláštní pomůcku
poskytovanou na pořízení psa, nebude splňovat podmínku pro přiznání příspěvku, pokud bude
alergická na zvířecí srst nebo bude hluchoněmá; osoba s Downovým syndromem s těžkou
mentální retardací, která je současně slepá, nebude splňovat podmínku pro přiznání příspěvku na
slepecký psací stroj, protože se nebude schopna naučit používání této zvláštní pomůcky.
Čl. 9
Přechodná ustanovení
1) Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti
novelizovaného ZPDOZP se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Nárok na takto přiznaný příspěvek na mobilitu zaniká nejpozději dnem
31. prosince 2015. KPÚP zahájí před uplynutím této doby řízení z moci úřední o nároku na
příspěvek na mobilitu podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2) Řízení o přiznání průkazu OZP zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti
novelizovaného ZPDOZP se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona s tím, že v případě přiznání průkazu OZP se doba jeho platnosti stanoví
nejdéle na 12 kalendářních měsíců. KPÚP zahájí před uplynutím této doby platnosti průkazu osoby
22
se zdravotním postižením řízení z moci úřední o nároku na průkaz OZP podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. 10
Závěrečná ustanovení
1)
Metodický pokyn vrchní ředitelky úseku LPS č. 12/2011 „Posuzování zdravotního stavu pro účely
zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně
souvisejících zákonů“, se zrušuje.
2)
Tento MP nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014.
MUDr. Dušan Gajdoštík
vrchní ředitel
úseku lékařské posudkové služby
23