Kouřimský zpravodaj 4/2010

MĚSÍČNÍK MĚSTA KOUŘIM
DUBEN 2010
14,- Kč
Č.4
CENA
OSLAVUJEME VYSVĚDČENÍ Z POČÍTAČOVÉHO KURZU
PRO SENIORY
6.4.2010
Ulice v proměnách času
Pražská ulice dříve a nyní.
Prosíme občany města, kteří vlastní jakoukoliv historickou
fotografii kouřimských ulic, či písemné záznamy, o
zapůjčení. Fotografie i písemné materiály okopírujeme a
okamžitě vrátíme. Velmi by nám pomohly při našem
vydávání miniseriálu v Kouřimském zpravodaji.
Děkujeme.
2
Co vlastně do té popelnice patří?
Zápisy zveřejněny:
1. Na úřední desce v přízemí radnice
2. Na internetové adrese www.kourim-radnice.cz
Dobrý den,
měla jsem pro Vás připravenou „tajenku“, ale někam se
ztratila, tak to zkusím znovu. V popelnici skončí určitě
minimálně nedopalky a sáček od čaje. Sporné to je potom
v případě bot a trička, ty se dají darovat dál, případně tričko
Zastupitelstvo města
použít jako hadr tátovi do dílny, kde se z něj stane nebezpečný
zasedalo dne 31. 3. 2010
odpad, u bot záleží na materiálu …Řasenku doplňuju, takže tu
nevyhazuji, zrcátko rozebrat a roztřídit. A ten salám, ten bych
Vypsání výzev na dodavatele
nedávala ani do popelnice, ani do kompostu, ale pejskům☺
zakázek malého rozsahu
(Od čtenářky Kouřimského zpravodaje 2/2010.)
Usnesení č. 32
Recyklace, aneb proměna k novému životu
ZM schvaluje vypsání výzev na dodavatele zakázek Při recyklaci jsou zpracovány odpady na nové materiály.
malého rozsahu na akce:
Budeme-li poctivě třídit, dáme šanci znovu „oživnout“ mnoha
Vybavení posilovny Kouřim
materiálům a ušetříme tak přírodní zdroje. Pokud vyhodíme
Rekonstrukce koupelny, WC, pokojů v čp. 95 – III. vše pouze do směsné popelnice, odpad se uloží na skládce
etapa
nebo se jinak bez dalšího využití zlikviduje.
K základnímu třídění patří papír, sklo, plasty, kov a nápojové
Vybavení IC Kouřim
(tetrapakové) obaly.
Rekonstrukce SH Kouřim (podlaha, okna, atd.)
Jaký je jejich osud?
Třídění bioodpadu (nádoby)
Papír: Slisovaný sběrový papír poslouží k výrobě nového
Obnova hradební zdi – p.č. - 236/2 a -236/3
papíru, stejně jako když se vyrábí ze dřeva, přidává se do
Výzvy budou rozesílány průběžně na jednotlivé
směsi na výrobu papíru. Papír je možné takto recyklovat asi
akce. Parametry výzev upřesní výběrová komise.
pětkrát až sedmkrát.
Výrobky z recyklovaného papíru: novinový papír, sešity,
Účastníci kurzu Internetové školičky děkují městu
lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod.
Kouřim, paní starostce Mgr. Zuzaně Čihákové,
Sklo: Vytříděné sklo se rozdrtí a přidá do výchozí směsi
ředitelce školy M. Šolleho Mgr. Haně Borové a naší
k výrobě nového skla. Nejčastěji se takto vyrábí lahve na
trpělivé, ochotné a vstřícné paní učitelce Mgr. Věře
minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky. Ušetří se přitom
mnoho energie a surovin, přičemž sklo se dá takto používat
Kotrabové za poznatky, které nám rozšířily obzory.
vlastně donekonečna.
Ještě jednou velké díky.
Žáci Internetové školičky. Plasty: Každý druh plastů je zpracován jinou technologií,
protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se
vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň do zimních bund
Zpráva o stavu Konta „varhany“
a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií
V měsíci březnu se konto opět mírně navýšilo. Dalšími (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na
dárci byli manželé Měšťánkovi, pí ing. Linhartová
odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel.
s manželem a znovu paní Třebenská. Stav konta je nyní Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek,
70.609,- Kč, přičemž dalších 5.000,- Kč je na účtu MěÚ zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod.
z důvodu potvrzení pro daňový odpočet.
Kovy: Kovové odpady ze sběren druhotných surovin či
Znovu moc a moc děkuji za příspěvky a znovu
sběrných dvorů putují do hutí, kde se přetaví. Potraviny a
barvy, které z nich zbyly, shoří při teplotě 1700°C.
připomínám č. konta: 233 991 861/0300.
Ivan Fiala Z některých plechovek tak vznikne znovu stejný výrobek,
nebo třeba různé odlitky, tyče a desky.
Nápojové kartony: Nápojové kartony je možné
Je čas na vyčištění komínů
Kontakt:Josef Tesařík - Kominictví
Kutnohorská 810, Kostelec n. Černými lesy
telefon: 602 934 712
recyklovat dvěma způsoby. V papírnách – papír tvoří většinu
tohoto obalu, takže je možné zpracovávat ho stejně jako starý
papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo
v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále
zpracovat na palety apod. Na speciální lince – nápojové
kartony se rozdrtí a drť se za tepla lisuje do desek, které je
možné použít. např. jako stavební izolace. Taková linka
funguje také v ČR.
Čerpáno z Bulletinu sítě mateřských center 14/2009.
3
Firmy zajišťující na požádání občanů
odvoz velkoobjemového odpadu a suti.
KONTEJNERY - ODVOZ
VELKOOBJEMOVÉHO, STAVEBNÍHO
ODPADU A ZEMINY OD JEDNOTLIVÝCH
NEMOVITOSTÍ
firma ZIPR s.r.o
adresa: Nové Město 174
telefon: 321 783 491
739 022 594 (Čepelák Ondřej)
603 837 467 (Čepelák Luboš)
Firma Jelínek
tel. 606 561 258, 728 250 773
AUTODOPRAVA, KONTEJNERY
Odvoz: odpadu, suti, hlíny, železného šrotu, atd. …
Dovoz: písků, štěrků, zeminy, kačírku, uhlí, stavebního
materiálu, atd. …
Úpravy zahrad, zemní práce, přistavení
velkoobjemového kontejneru, vyklízení sklepních a
půdních prostor.
velkoobjemový kontejner - 9m3
sutě, zemina, kamení - nízký kontejner cca 2m3
písky, kačírky
Cena je tvořena dohodou.
odvoz více kontejnerů – cena po dohodě (se slevou)
Obecní úřad Radim
tel. 321 792 325
Cena je tvořena:
28,- Kč/1 km + DPH (účtují se 4 cesty)
90,- Kč – zvednutí + DPH
850,- Kč/1t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá
dani, zbytek) - občané a obce, kteří mají uzavřenou
smlouvu
930,- Kč/1t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá
dani, zbytek) – firmy, které mají uzavřenou smlouvu
970,- Kč/t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá
dani, zbytek) – firmy, které nemají uzavřenou smlouvu
50,- Kč/den + DPH - stání
Nykos a. s. Ždánice
tel. 321 796 097
Cena je tvořena:
21,50 Kč/1 km – do 4,5 t
110,- Kč – manipulace
cca 950,- Kč/t – dle druhu odpadu
55,- Kč – přistavení kontejneru na den
+ 20 % DPH
36,-Kč/1 km – do 13t
145,-Kč – manipulace
cca 950,- Kč – dle druhu odpadu
62,- - 69,- Kč (podle velikosti) – přistavení
kontejneru na den
+ 20 % DPH
Autodoprava Dočkal – Červený Hrádek 33
tel. 321 790 075, 602 291 330
Cena je tvořena:
TATRA 815 a TATRA 148
30,- Kč / 1 km
570,- Kč / 1 hod.
LIAZ 110 HR
30,- Kč / 1 km
500,- Kč / 1 hod.
200,- Kč / 1 hod. čekání
Pronájem kontejneru na 1 den – 50,- Kč
kontejner 30,- Kč/ 1 km
200,- Kč manipulace
50,- Kč / 1 den
TATRA souprava
45,- Kč / 1 km
+ 20 % DPH
LIAZ souprava
40,- Kč/ 1 km
+ 20 % DPH
Autodoprava Starý – Ždánice 145
(zemní práce)
tel. 777 289 959
Cena je tvořena: dohodou.
4
Občanské sdružení Diakonie Broumov
je nezisková organizace, která poskytuje
sociální služby pro občany z okraje společnosti
– materiální pomoc sociálně potřebným,
azylové ubytování i pracovní příležitost.
Více na www: diakoniebroumov.org
Město Kouřim Vás zve na
ČARODĚJN I CE
VYHLAŠUJE
SBÍRKU POUŽITÉHO
OŠACENÍ
Hřiště u sportovní haly
30. dubna 2010
17.00 – 21.00
Pálení čarodějnických
ohňů
Zábavný program pro
děti
Občerstvení zajištěno
 Letního a zimního oblečení /dámské, pánské,dětské/
 Lůžkovin, prostěradel, ručníků, utěrek, záclon,
 Látky (minimálně 1m2, prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek)
 Domácí potřeby-nádobí bílé i černé, skleničky- vše
nepoškozené
 Peří,péřových a vatovaných přikrývek, polštářů a
dek
 Obuv – veškerou nepoškozenou
VĚCI, KTERÉ VZÍT NEMŮŽEME:
 ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce – z ekologických
důvodů
 nábytek, jízdní kola a dětské kočárky - ty se
transportem znehodnotí
 znečištěný a vlhký textil
Sbírka se uskuteční :
29.4. 2010
7.00 – 15.00
Kouřim - přízemí radnice
Věci prosíme zabalené do igelitových
pytlů či krabic,
aby se nepoškodily transportem
Děkujeme za Vaši pomoc.
Rodinné centrum Knoflíček,
Čs. armády 497, 281 61 Kouřim
MĚSTO KOUŘIM,
Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim
Bližší informace Vám rádi sdělíme:
tel. : 224 316 800, 224 317 203
6
Bez Knoflíčku ani ránu
Město Kouřim Vás zve na 9. ročník
TURNAJE
V POZEMNÍM HOKEJI
dopoledne: 9.00 – 12.00 děti do 15 let
odpoledne: 14.00 – 18.00 dospělí
dne 8. 5. 2010 (sobota)
parkoviště před skanzenem
Pravidla 2010
-Účast nejméně jedné ženy (dívky) v pětičlenném
družstvu (u dětí nemusí být).
-Po celou dobu utkání 1 žena (dívka) na hřišti.
-Hra 1x 6 minuty = zápas.
-Gól neplatí z autu a po faulu.
-Hraje se s tenisovým míčkem.
-Ohraničené hřiště.
-Při rozehrávání musí být protihráč vzdálen
minimálně 1 m.
-Brankář může chytat míček do ruky jenom
v brankovišti a rozehrát maximálně do půlky hřiště.
-Za hrubý faul bude penalta (nájezd).
-Bude pískána vysoká hůl (nad ramena).
-V brankovišti nesmí stát protihráč.
-Získávané body 3 – 2 - 1 (výhra – výhra v
nájezdech – prohra v nájezdech). Při rovnosti bodů
vzájemný zápas.
Remíza – zápas (pouze 1. – 3. místo) – náhlá smrt –
nájezdy.
-Střídání hráčů dle pravidel hokeje.
Květinový den
12. května 2010 se bude konat 14. ročník
Českého dne proti rakovině. Zakoupením
žlutého kvítku měsíčku lékařského od
dobrovolníků v ulicích města za minimální
částku 20 Kč je možno přispět na boj proti
rakovině. Účelem sbírky je získání
finančních prostředků na nádorovou
prevenci, zlepšení kvality života
onkologických pacientů, podpora
onkologické výchovy, výzkumu a vybavení
onkologických center. Každý dárce obdrží
navíc i letáček s informacemi o nádorové
prevenci.
Bohumíra Nováková
Město Kouřim Vás zve na
6. KOUŘIMSKOU KULIČKIÁDU,
která se koná 21. května 2010
v parku Na Hradbách
od 16.00 hodin
Brankářská výstroj:
Může: lapačka, vyrážečka, brankářská hokejka,
obličejová maska, hráčské holenní chrániče, hráčská
vesta
Nemůže: brankářské betony, brankářská vesta
Přihlášky: (do 6. 5. 2010)
seznam hráčů a název družstva
dospělých (zápisné za tým – 100Kč a
dětí (bez zápisného) přijímá starostka a
H. Královská (ve sportovní hale)
Kategorie:
předškolní děti
děti 1. až 3. třída
děti 4. až 6. třída
děti 7. až 9. třída
dorostenci
dospělí
7
Pravidla:
- hraje se s hliněnkami
- každý hraje sám za sebe
- do kuliček se smí pouze cvrnkat
- důlek je široký 11–12 cm
- hluboký 7–8 cm
8
16. 3. se konalo na radnici setkání občanů
důchodového věku pod názvem „Vítání jara
s písničkou“. Děkujeme maminkám z RC Knoflíček za
občerstvení. Děkujeme dětem z RC Knoflíček za
krásnou básničku, p. Petrovi a p.Václavu Skalníkovým
za hru na harmoniku a stovce účastníků za krásnou
atmosféru. Nejstarším účastníkem akce byl pan Josef
Dytrych z Lipanské ulice.
17. 3. opravili pracovníci firmy ZIPR závadu na
vodovodním řadu v ulici Komenská.
20. 3. jsme si mohli zatančit na tradičním již 17. plesu
města
21. 3. pořádali kouřimští skauti dětský karneval.
22. 3. v 11.00 hod. byl na náměstí pokřtěn nový
autobus, který bude jezdit v rámci Pražské integrované
dopravy do Kouřimi.
24. 3. provedla firma ZIPR opravu přivaděče vody
z Dobrého Pole
28. 4. se uskutečnil již 44. ročník Lipanské stezky.
29. 3. … a přijela k nám pouť.
od 29. 3. byly postupně odstraněny v ulici Čs. armády
sloupy pro vrchní vedení nn.
Ve dnech 30. – 31. 3. proběhla Jarní výstava ZŠ
Okružní v sálu radnice. Zde si návštěvníci mohli pro
potěšení zakoupit řadu výrobků, a to nejen
s velikonočními náměty.
3. 4. jsme společně na staré Kouřimi hledali
velikonoční vajíčka v rámci tradiční velikonoční
procházky.
3. - 4. 4. proběhlo ve skanzenu Chození s Jidášem a tradiční
průběh velikonoční pomlázky spolu s velikonoč-ním
jarmarkem v prostředí probouzející se jarní přírody.
6. 4. byl ukončen počítačový kurs pro seniory.
Ohlasy od absolventů: „Tento kurs byl pro nás velmi
přínosný, přesvědčili jsme se, že i nám starším tato
dovednost není upřena.“ „Díky internetové školičce jsme
našli nejen nové přátele, ale už víme, jak si najít spoustu
informací, které nám usnadní běžný život.“
6. – 8. 4. opravila firma ZIPR v úseku zaústění ul.
Novoměstská na náměstí propadlý kamenný kanalizační
řad. Odborná firma zpětně zadláždila místo výkopu.
7. – 8. 4. firma ZIPR na žádost majitelů přilehlých
nemovitostí, provedla sondu před domem čp. 82, která měla
zjistit stav podloží pod komunikací ve vztahu k existenci
v dřívější době umístěné benzínové pumpy.
Závěry: nádrže na benzín byly již v dřívější době
demontovány, proveden zásyp zeminou. Daná zemina
vlivem zatékání dešťových vod poklesla, proto došlo
k sesedání vozovky.
10. 4. jsme šli „Na to“ a opět jsme po roce vyčistili škarpy
od všeho, co tam nepatří.
Od 21. 4. začíná akce Rozvodných závodů Kolín Pokládka kabelů nn na Novém Městě a výměna veřejného
osvětlení. Sebrali jsem 6 desítek pneumatik a 69 pytlů.
Účastníkům patří velké poděkování za účast.
9
RC KNOFLÍČEK
MĚSTO KOUŘIM
nejen děti z kouřimských škol - mateřské, základní Okružní a základní M. Šollleho, ale také z Městce Králové a z okolních obcí.
Poděkování patří všem, kteří ať již kulturním programem, výrobou smrtek, či účastí na akci přispěli k zahnání zimy na ústup a
přivítání svěžího a teplého jara.
Jirkovská Radka
17. ples města
RC Knoflíček - přivítal Jaro velkým úspěchem
Děvčata z našeho kroužku aerobiku se 19. 3. 2010
zúčastnila okresní školní pohybové soutěže v Kolíně.
Na tuto soutěž byly vytvořené dvě skupiny mladších
a starších cvičenek. Mladší dívky se umístily na
skvělém druhém místě a postupují do krajského
kola. Starší děvčata byla také skvělá, pořadí není důležité, jejich vystoupení vzhledem k věku bylo fantastické. Děvčata měla možnost večerního předtančení na maturitním plese v Kolíně, kde také sklidila
velký potlesk. Své skvělé vystoupení předvedla i na
městském plese v Kouřimi. Děkujeme děvčatům i
naší cvičitelce Andrejce za pevné nervy a ochotu nacvičovat i ve svém volnu. Velké Dík patří našemu
městu, zakoupilo dívkám dresy.
Nová aktivita:
Každý čtvrtek od 9.30 hod. mají maminky, které navštěvují různé aktivity RC, vyhrazený prostor pro své svaly
v nově otevřené posilovně. Manžel jedné maminky vypracoval plán tréninku, podle kterého maminky s
nadšením posilují. Děkujeme!
http://www.rcknoflicek.estranky.cz/
Vynášení Smrti
Sobota 20. března byla pro všechny návštěvníky
Kouřimi i její obyvatele velkým dnem. V deset hodin dopoledne město zahájilo turistickou sezónu vynášením Smrti a
skanzen lákal návštěvníky na novinku - Svatojosefský trh.
Zahájení turistické sezóny nemohlo přijít v krásnější
den. Zprvu sice spadlo na účastníky Vynášení Smrti pár dešťových kapek, ti se tím však od všeobecného veselí z konce
zimy nenechali odradit. Nakonec se počasí umoudřilo a vyčarovalo krásných 15 stupňů.
Průvod v čele se Smrtkami se vydal od kouřimského
muzea v deset hodin dopoledne. Smrtky, vytvořené pomocí
starých hadrů, sena, slámy a nejrůznějšího roští, kolem krku
ozdobené náhrdelníkem z vyfouklých vajec, představily
20. 3. 2010 – Z módní přehlídky – moderovala
Tereza Jirkovská
Dobrý večer dámy a pánové, dovolte mi, abych vás
ještě jednou co nejsrdečněji přivítala na již sedmnáctém
plese města Kouřimi.
Všechny tyto nádherné společenské a svatební šaty
spolu se šperky a doplňky, které vzápětí uvidíte, našim
modelkám a modelům vybrala a zapůjčila paní Helena
Blažková ze Svatebního ateliéru Pod Zámkem, který sídlí
v Kolíně v Zámecké ulici. Jako doplněk pro každou
z modelek poslouží kytice, které speciálně dle šatů a typu
dívky uvázala paní Blanka Urbanová.
Bohatě zdobené taftové šaty, které mám na sobě nyní
já, vynikají krásnou výšivkou a také řasením sukně. Zapínají se za krkem. Tento model šatů je vhodný i pro dámy, které se po zimě (stejně jako já) ještě nestačily dostat do formy. Šaty samy dokáží vymodelovat štíhlý pas a mohu
z vlastní zkušenosti říci, že i dýchat v nich mohu.
Ale dost už o mých šatech, neboť v tuto chvíli sem
k nám začnou přicházet modelky a modelové, kteří si pro
Vás oblékli skvostné společenské a svatební róby.
Tak tedy, neprodlužujme ten moment, módní přehlídka právě začíná.!!!
•
Přichází paní Veronika Havlínová, která má na sobě
taftové šaty princesového střihu pošité drobnými korálky.
Tyto šaty mohou také podtrhnout půvab žen plnějších
tvarů. Model může být doplněn o špagetová ramínka a
bolerko.
•
Terce Bezouškové padnou jako ulité červené saténové šaty, které lemují ženskou postavu. Mají dlouhý rozparek a zavazují se za krkem. Štrasová brož v hlubokém
výstřihu dotváří vznešený dojem z tohoto modelu. A konečně červené rukavice jsou tou poslední třešničkou na
dortu.
•
Jako by se Eva Váňová přímo zrodila pro tuto romantickou toaletu s bohatě vyšívaným korzetem. Myslím
si, že kdyby si Popelka mohla vybrat šaty, kterými by
svého prince okouzlila, sáhla by právě po tomto nádherném modelu. I materiál – satén, organza,tyl – je přímo
snový. Chybět nemůže kabelka a pochopitelně štrasové
šperky. Tato róba je oblíbená i u nevěst, které
pak celou svatbu ladí do barvy šatů.
10
•
Zadáková Kristýna má na sobě model
americké značky Merys Bridal. Opět byl k jeho
zhotovení použit satén, organza a tyl. Můžete vidět
bohatě zdobenou a řasenou sukni, krásný korzet a
stylovou kabelku. Modelku zdobí efektní štrasová
bižuterie, kterou můžete zakoupit ve svatebním
ateliéru Pod Zámkem, jenž sídlí v Kolíně v Zámecké
ulici. Do těchto šatů se, mohu-li to tak říci, zamilovaly
české maturantky a šatičky jsou opravdu žádané.
•
Nyní Vám Magdaléna Vlasáková předvádí
opravdu nádherné tmavě modré taftové šaty, které
jsou zdobené stříbrnou výšivkou s korálky. Doplněk,
který žádná žena nemůže postrádat je v tomto případě
kabelka ze stejného materiálu a barvy jako je tato
skvostná róba. Tmavě modrá barva vynikne
především na ženách, které mají od přírody tmavší
vlasy a tmavší barvu kůže, aniž by se musely celé dny
opékat na přímém slunci. Pro typ bělozelené pletijako mám kupříkladu já paní Helena vhodně zvolila
světlejší barvu šatů, která netvoří tak veliký kontrast
ve srovnání s pletí.:D
•
Paní Lenka Švarcová přichází v lehkých žlutých
šifónových šatech, na kterých se vyjímá nespočetné
množství korálků a flitrů. Zákaznice Svatebního
atelieru Pod Zámkem si tento model také velice
oblíbily.
•
Modelka paní Andrea Hrstková si oblékla
jednoduché šifonové šaty s ramínky v řeckém stylu,
jež jsou pod prsy zdobeny štrasovou ozdobou. Tento
střih šatů je se těší oblibě u maminek v očekávání,
kdy bříško ještě není tak velké, ale zároveň jej už
neschováte. Toto se však netýká naší modelky
Andrei.
•
Paní Jana Strejčková vám nyní představuje
krásné bleděmodré šaty s bohatou tylovou sukní
zdobenou perličkami. Jak vidíte šaty jsou na boku
řasené a dozdobené látkovými květy. Každá dívka i
žena si může ve svatebním ateliéru pod zámkem
půjčit dle svého přání klasické, méně zdobené róby, i
nápaditější verze večerní toalety, jako jsou šaty naší
modelky Jany.
•
Další variantu červených šatů zvolila Karolína
Lhotáková. Ušity jsou z jemného šifonu a saténu, a
sice ve slušivém princesovém střihu. Doplňuje je
blyštivý štras, jenž můžete zakoupit i v internetovém
obchodě Svatebního atelieru a to na adrese:
eshop.podzamkem.cz
Vrcholem každé módní přehlídky jsou svatební šaty,
proto prosím, přivítejte velkým potleskem naše malé
družičky Terezky a Šárku v jejich krásných menších
svatebních variantách. Pravidlem bývá, že družičkami
jsou neprovdaná děvčata. Ta by si měla obléci podobné
jdou v čele průvodu a zasypávají cestu snoubenců květinami.
Květiny mají symbolicky přilákat bohyni plodnosti.
Zapomenout nesmíme na mládence Jakuba, kterému velmi
sluší černé kalhoty, bílá košile a vestička. Kravatu či
motýlek doporučujeme barevně sladit s celým svatebním
obřadem.
Dámy a pánové, přichází vrchol přehlídky, šest, jak jinak
než nádherných svatebních šatů zapůjčených ze Svatebního
ateliéru Pod Zámkem, který sídlí v Kolíně v Zámecké ulici.
•
Jako první přichází Petra Jonášová s černobílou
variantou svatebních šatů, které stejně dobře poslouží
jako šaty společenské a to když vyměníme stávající bílé
rukavice za černé a bílou sukni za černou. Hodí se pro
nevěsty, které chtějí šokovat, či pro páry, které volí
netradiční průběh svatebního obřadu. Elegantní
kombinace s černou barvou, jež se může objevit i na
špercích, svatebních oznámeních a jiných doplňcích, je
všechno - jen ne nudné a okoukané. Jejím partnerem pro
tuto chvíli je náš model Martin, který doprovází nevěsty
bílém obleku. Pod vestou má bordó košili rozhalenku,
která je mezi muži velice oblíbena. Pánové se nemusí
škrtit v kravatě a povolovat si knoflíčky, v košili
rozhalenkového typu jsou stále upraveni a užijí ji i při
běžném nošení např. k riflím. Nejen rozhalenky, ale i
další košile v barvách dle vašeho přání můžete zakoupit
ve Svatebním atelieru Pod Zámkem, kde Vám s výběrem
poradí nejen paní majitelka, ale i její manžel pan Lukáš
Blažek.
•
Dechberoucí svatební šaty v barvě šampaň,
v kterých nyní přichází Eva Štubňová, se vzadu zavazují
rafinovaným francouzským šněrováním. Mají rozevlátou
sukni z organzy a sluší nevěstám s více či méně oblými
křivkami. Romanticky splývavý závoj v barvě šatů, která
se svým až téměř nostalgickým odstínem odlišuje od
11
ostatních čistě bílých modelů,
pochopitelně nesmí chybět, ať už máte raději klasické
pojetí svatby či naopak. Doprovodem pro naší nevěstu
v svatebních šatech barvy šampaň je náš model Radim
v klasickém tmavém obleku s bílou košilí. Celý oblek
doplňuje barevná kravata a kapesníček v klopě stejné
barvy.
•
Adéla Zubíková si pro dnešní večer vybrala výrazné svatební šaty zdobené výšivkou v oblíbené
bordó barvě. Podívejte, takováto vlečka je snem snad
každé dívky. S modelem ladí závoj lemovaný
proužkem. Malá odbočka k něčemu, co našim očím
zůstane skryto – říká se, že nevěsty by neměly zapomínat na podvazek, nejlépe v modré barvě. Zajímavým zpestřením svatebního dne či noci je pak
snažení ženicha, jenž musí tento podvazek své nevěste
z nožky sundat bez toho, aby se ho dotkl svýma rukama. + Model Martin – upozornit, jak se k sobě hodí
do barvy.
•
Mukařovská Klára právě přichází v bílých romantických svatebních šatech s bohatou tylovou
sukní, která je vyrobena z mačkané organzy a zdobená aplikacemi a drapením. Ještě jednou připomínám, že všechny krásné květiny, které můžete u
manekýn vidět uvázala paní Blanka Urbanová +
model Radim
•
Bílé taftové svatební šaty v nichž přichází Pavla
Serbusová jsou posety stříbřitými krystalky ohraničenými překrásnou ruční výšivkou, která zdůrazňuje
jemnost budoucí nevěsty z dílny americké značky
Merys Bridal. V této svatební róbě se každá žena bude
cítit jako opravdová princezna. Zajímavostí je, že tyto
šaty, aby měly objem takový jaký mají nyní, obsahují
spodničku s třemi obručemi, ty ovšem nebrání v jakémkoliv pohybu nevěsty, takže se milé dámy nemusíte se bát ani rozměrnějších modelů sukní. + model
Martin
•
A nyní již přichází naše poslední modelka Klára
Dvořáková v klasických šatech princesového střihu
s výšivkou do obloučků. Naprosto okouzlující je tvar
výstřihu s řasením. Róba je dozdobena perlami a křišťály, které nás upoutávají svými odlesky. Součástí
modelu jsou i špagetová ramínka, která navodí dojem
křehkosti a jemné elegance. K róbě ladí šperky i kytice uvázaná šikovnou paní květinářkou. Jistě všichni
znáte onen svatební zvyk, že chýlí-li se svatební hostina ke konci, hází nevěsta svatební kytici za hlavu
mezi svatebčany. Praví se, že ta svobodná dívka, která
ji chytne, bude příští nevěstou. + model Radim
až budu tohle povídat, za dívkou se shromáždí všechny
ženy, co šly na přehlídce, a ona bude moci hodit svou
Dámy a pánové, naše módní přehlídka je u konce. Veliký
potlesk patří našim modelkám, úžasným šatům, které předvedly a také paní Heleně Blažkové ze svatebního ateliéru
Pod Zámkem, která nám všechny dnešní modely s velkou
ochotou vybírala a pomáhala zkoušet. Pokud na některé z
vás čeká ONEN velký den, či důležitý ples, neváhejte ateliér paní Heleny navštívit. Věřte, že se u ní setkáte s příjemnou přátelskou atmosférou a spolu s ní že se vám
dostane profesionálních rad.
Město Kouřim děkuje paní Heleně Blažkové, za to, že nám
pomohla zrealizovat tuto módní přehlídku. Ráda bych vám
nyní jako poděkování předala malý dárek a kytici, kterou
uvázala paní Marcela Mejzlíková, která je také autorkou
kytic pro soutěž nejsympatičtějších slečen a dam plesu, na
kterou se můžete těšit před půlnocí.
Mně už teď nezbývá již nic jiného, než popřát vám všem
krásný večer, dobrou zábavu a šťastnou ruku při výběru
lístků do tomboly.
12
Poroty ve složení Jana Koubková,
Ludmila Nerudová, Jitka Ježíková a Jaroslav Žák,
Ing. Vladimír Apltauer a Roman Kubelka volily tradičně nejsympatičtější plesu.
Nejsympatičtějším párem plesu byl zvolen pár Milan a
Dáša Navrátilovi
Nejsympatičtější slečnou – Lucie Trojanová
Nejsympatičtějším pánem – Marek Ježík
Nejsympatičtější paní – Hana Kovačková
Dárky nejsympatičtějším věnovala paní Dana Lacinová-Pavlínková, Jana Strejčková a Město Kouřim
Taneční soutěž vyhrál pár Jiří Kupec, Jana Strejčková
2. Luděk Folkman, Lenka Auterská
3. Jaromír Hodina, Martina Jeníková
4. Tomáš Bandy, Soňa Bandyová
5. Miroslav Baštář, Jana Dubovská
6. Pavel Ptáčník, Mirka Pštrossová
Dárky účastníkům taneční soutěže věnovalo
Město Kouřim.
Sponzoři plesu, kterým patří velké poděkování:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
Lonza Biotec, spol. s..o.
Kouřim
Město
Kouřim
Karel Sojka
Jatky Kouřim
Zemědělské družstvo
Křečhoř
Nykos a.s.
Ždánice
Marta Doušová
Herna-bar, Kouřim
Hana Žáková ml.
Kouřim
Miroslav Biarinec
Kouřim
Jiří Šmejkal
Autodoprava
Honební společenství
Kouřim
Komerční banka
Kolín
Zipr s.r.o. Zlatnictví
Kouřim
Josef Minarčík
Velim
Kenast
Pečky
Komerční banka
Kolín
Vladimír Tichý
Výškové práce
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
13
Manželé Kratochvílovi
Pardubice
Mgr. Zuzana Čiháková
starostka
Ing. Václav Valentin
Total Elf
Radek Procházka – Zahradnictví
Kouřim
OAD
Kolín
Ing. Karel Fousek
Kostelec n. Černými lesy
Dagmar Bignall
Kouřim
Jaroslav Linhart
Soukromý zemědělec
MUDr. Renata Hejduková
Zubní lékařka
Milan Borový
Stavební firma
Ing. Vladimír Apltauer
Kouřim
Gastroinstant s.r.o.
Kouřim
Ing. Jarmil Vinklárek
Soukromý zemědělec
Martin Zámiš
Kouřim
Místní organizace
svazu tělesně postižených Kouřim
Jakub Pěchouček
Kouřim
Mgr. Radomila Vedralová
Lékárna Kouřim
Truhlářství
Josef Petr + Ing. Pavel Petr
Karel Lubina
Kouřim
Ladislav a Dagmar Lacinovi
TOP Kouřim
Hana Bělohlávková
Květinka Kouřim
MUDr. Tomáš Přikryl
Lékař
Martin Apltauer
Kouřim
Jaroslava Ahnelová
Kouřim
Jarmila Růžičková
Čistírna, mandl
Hana Jelínková
Kouřim
43.
44.
45.
46
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
Markéta Kratochvílová
Kouřim
Josef Polák
Montážní práce Ovčáry
Petr a Lenka Keltnerovi
Papírnictví a hračky
MUDr. Zuzana Marešová
Lékařka
Anton Stepak
Stavební práce
Jana Kočová
Sametové perly
Svatební ateliér
Pod Zámkem, Kolín
Josef Tesařík, kominík
Kostelec n. Č. lesy
Zahradnictví Jandl
Dobré Pole
Milan Pštross
Kouřim
MUD. Lucie Otáhalová
Kouřim
Polabské mlékárny
Poděbrady
Česká spořitelna
pobočka Kouřim
Lahůdky a cukrárna
Hana Kloudová
Ing. Jaroslav Štěpán
Kouřim
Jiří Jeneš
Kouřim
Vaníček – Energo Final
Pečky
Obchůdek
Slávka Poulová
Železný - nářadí
Kolín
Cestovní agentura
ELKA
Libor Vaňkovský - Miksa
Kouřim
Základní škola Miloše Šolleho
Kouřim
Kamil Holý
Žaluzie
Miroslav Lacina
Kouřim
Jaroslava Lacinová
Kouřim
Hana Žáková
Průmyslové zboží
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
90.
91.
92.
93.
94.
14
Petr Ladýř
Truhlářství
Martina Poláková
M&P Móda
Cvičenky
Rehabilitační cvičení, Kouřim
Jaroslav Švorba
Kouřim
Dana Beránková
ADIDAS
Renata Mašková
Kadeřnictví, Kouřim
František Tóth
Bistro 59, Kouřim
Jindřiška Jagerská
Kadeřnictví
Ludmila Folkmanová
Probyt
Ing. Lucie Jonáková
Kouřim
Marcela Mejzlíková
Květinářství U Magdy
Vlastimi Hakl
H1 Security
Vodoinstalatérství – Dvořák Z.
Kouřim
Roman Klement
Samoobsluha Kouřim
Josef Jirsík
Hryzely
Vladimír Havlíček
Autodoprava, Kouřim
Marek a Hana Ježíkovi
Molitorov
Antonín Šindler
Kouřim
Truhlářství Procházka, Lejnar
Kouřim
Olga Vacková
Drogerie, Kouřim
Jozef Zahradníček
Kouřim
Jiří Plesnivý
Restaurace Na Střelnici
Jiří Pivoňka
Kouřim
SDH Kouřim
PNEU Jirkalovi
Český Brod
Miroslav Brejcha
Ovocná školka Molitorov
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
104.
105.
JUDr. Martin Vlasák
advokát
Václav Jakubiček
Ovoce – zelenina, Kouřim
Otto Klouda
Kouřim
Jaroslav Jasenovský
Kouřim
Roman a Kateřina Klementovi
Kouřim
Lukáš Hejduk
Kouřim
Václav Mejzlík
Kouřim
Milan Pštross
Kouřim
Martin Maryška
Kouřim
Václav Mejzlík ml.
Ovoce – zelenina, Kouřim
Novák JPF s.r.o.
Kouřim
15
Z dětského karnevalu
konaného dne 21. 3. 2010
16
Ohlédnutí za 44. ročníkem Lipanské stezky –
28. 3. 2010
Město Kouřim děkuje:
Za sponzorování akce firmám:
Jatky K. Sojky
Pekárna Vratislav Žalud
Lonza Biotec
Samoobsluha K+K
.
Total Elf
Lahůdky Hana Kloudová
Mgr. Radomila Vedralová - lékárna
Zipr s.r.o. Kouřim
Novák JPF s.r.o
Město Kouřim
paní Dana Ditrychová
Za měření časů RNDr. Jaroslavu Maršálkovi.
Za zápis, organizaci jednotlivých běhů a za předávání odměn
Marii Třebenské, Josefu Hasilovi, Janě Němcové, Hance
Žákové, Jitce Jirkovské (nejmladší běžci), Lucii a Lence
Šmejkalovým, Janě Pokorné a Andree Švorbové.
Za lékařský dozor paní doktorce Lucii Otáhalové.
Za psaní diplomů Vendule Siňorové a Vítězslavu Lupínkovi.
Za dohled na trati při hlavních závodech na 5.000 a 10.000 m
Bezpečnostní agentuře H1 Security p. Vlastimila Hakla – p.
Vlastimilu Haklovi, Lubomíru Metelákovi, Romanu
Šmigelskému, Jiřímu Kupcovi, Robertu Mašínovi, Antonínu
Hollerovi a Policii ČR - p. Zdeňkovi Kohoutovi.
Za úklid areálu a přípravu občerstvení Hance Královské a
Rudovi Netáhlíkovi.
Za výborný čaj domovu po seniory.
Za párky pro závodníky Karlu Sojkovi. (…a zase jim moc
tradičně chutnaly).
Za chleba k párkům Vratislavu Žaludovi.
Za výrobu diplomů Liborovi Chmelovi a Jakubovi Richterovi.
Za provádění hudbou a slovem Ladislavu Knapovi.
Všem, kteří tuto tradiční akci přišli podpořit a pomohli
radou nebo přiložením ruky k dílu.
Nejmladší účastník závodu - Jiří Miler – ročník 2008
Nejstarší účastník hlavního závodu – Matěj Jelínek - ročník
1942
Celkem se akce zúčastnilo 159 běžců.
Blahopřejeme výherkyni kola od firmy ZIPR s.r.o. Kouřim
Aničce Nedvědové.
Kolo vylosoval Lukáš Skřivánek, v letošním roce nejúspěšnější
závodník z Kouřimáků.
Radostná zpráva – pomalu, ale jistě, se Kouřimáci zúčastňují
hlavního závodu (5 – 10 km).
Děkuji všem za pěknou atmosféru.
Vzkaz účastníkům hlavního závodu: Byli jste skvělí. Děkuji.
starostka
17
Výsledková listina – 44. ročník Lipanské stezky 28.3.2010
Kategorie: předškolní děti – chlapci
Délka běhu: 60 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Filip Nedvěd
1
Jakub Vála
2
Štěpán Horčák
3
Jakub Mateásko
4
Šimon Malaník
5
Jiří Miler
6
Oddíl
Kouřim
Kouřim
Kouřim
Praha – Kulani
Kouřim
AC Mladá Boleslav
Čas
16:08:00
18:31:00
22:21:00
29:20:00
36.63.00
01:06:25
Rok narození
2005
2004
2006
2007
2007
2008
Kategorie: 1. třída (2003-2002) – 2.třída (2002 – 2001) – chlapci
Délka běhu: 200 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Jan Sedlák
1
ZŠ Kounice
Matěj Srnec
2
ZŠ Kounice
Petr Vávra
3
Praha
Matěj Duda
4
Praha – Kulani
Michal Nedvěd
5
Kouřim
Nikolas Jandečka
6
Bohouňovice
Čas
39:19:00
38:57:00
39:07:00
42.69.00
48.65.00
01:01:23
Rok narození
2001
2002
2002
2002
2003
2003
Kategorie: 3. třída (2001-2000) – 4.třída (2000 – 1999) – chlapci
Délka běhu: 300 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Marek Novotný
1
Sokol Kolín
Dominik Šimon
2
Kounice
Ladislav Nedvěd
3
Kouřim
Ondřej Duda
4
Praha – Kulani
Michael Špitálský
5
Praha
Daniel Rejhon
6
Třebovle
David Jandečka
7
Bohouňovice
Čas
58:03:00
1:02:13
1:03:92
1:04:20
1.13.17
1:16:91
1:23:41
Rok narození
2000
2000
1999
2000
2000
2000
2000
Kategorie: 5. třída (1999 - 1998) – 6.třída (1998 – 1997) – chlapci
Délka běhu: 600 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Čas
Filip Srnec
1
Kounice
2:22:07
Emil Kotrch
2
Brník
2:33:19
Rok narození
1999
1999
Kategorie: 7. třída (1997-1996) – chlapci
Délka běhu: 1000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Vít Müller
1
Jakub Láska
2
Čas
3:37:42
4:05:09
Rok narození
1996
1996
Kategorie: 8. třída (1996-1995) – 9. třída (1995 – 1994) – chlapci
Délka běhu: 1000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Čas
Tomáš Domín
1
ZŠ Kounice
3:51:59
Rok narození
1996
Oddíl
SKP Nymburk
ZŠ Kounice
18
Jakub Jehlička
Vojtěch Novotný
2
3
4:24:31
4:43:44
1995
1996
Kategorie: Kouřimská míle (neomezeno věkovou hranicí) – muži
Délka běhu: 1609 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Petr Louda
1
AC Turnov
Petr Müller
2
SKP Nymburk
Lukáš Skřivánek
3
Kouřim
Petr Novotný
4
Radovesnice
Ondřej Duda
5
Praha – Kulani
Milan Adámek
6
Třešť
Nikolas Jandečka
7
Bohouňovice
Čas
5:12:26
6:07:08
6:08:48
6:09:51
8:32:40
8:55:93
10:32:90
Rok narození
1964
1964
1983
1970
2000
1967
2003
Kategorie: muži
Délka běhu: 5000 m
Jméno, příjmení
Svatopluk Pour
Petr Novotný
Lukáš Skřivánek
Jan Fiala
Josef Krátký
David Jandečka
Čas
20:29:63
21:34:38
21:35:38
25:11:60
26:42:38
53:56:67
Rok narození
1952
1970
1983
1953
1965
2000
Kategorie: hlavní závod – muži do 39 let
Délka běhu: 10 000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Jiří Miler
1
AC Mladá Boleslav
Jiří Čivrný
2
Semily
Jan Herda
3
Dobřichov
Petr Krásný
4
Brodce
Pavel Krásný
5
Boleslav
Pavel Miler
6
Sokol Kolín
Ladislav Stančo
7
Čelákovice
Jiří Grohs
8
Praha
Marek Otáhal
9
Kouřim
Čas
33:44:31
33:45:00
37:10:00
37:38:00
38:43:00
39:00:00
44:07:00
47:08:00
48:53:00
Rok narození
1975
1980
1983
1975
1975
1979
1977
1975
1986
Kategorie: hlavní závod – muži 40 – 49 let
Délka běhu: 10 000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Petr Louda
1
AC Turnov
Mojmír Svoboda
2
Hvězda Pardubice
Jiří Bubeníček
3
TJ Sokol Lhotka
Luděk Peška
4
Kenast Pečky
Jaroslav Paroulek
5
SK Nymburk
Čestmír Hrdninka
6
TTC Č.Brod
Petr Smrčka
7
BK Říčany
Čas
36:30:00
38:07:00
39:17:00
39:57:00
41:39:00
44:52:00
45:06:00
Rok narození
1964
1966
1968
1961
1970
1967
1969
Pořadí
1
2
3
4
5
6
ZŠ Kounice
Sokol Kolín
Oddíl
Slavoj Obecnice
Radovesnice
Kouřim
Plaňany
TJ Svitavy
Bohouňovice
19
Kategorie: hlavní závod – muži 50 – 60 let
Délka běhu: 10 000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Miloš Smrčka
1
BK Říčany
Jiří Čivrný
2
Slovan Liberec
Vladimír Vacarda
3
AC Slovan Liberec
Miloš Havlík
4
Kunžak
David Jindra
5
AC Obora Hvězda
Václav Čokrt
6
TTC Č.Brod
Miroslav Horyna
7
Praha – zahr.Město
Čas
34:40:00
37:41:00
38:56:00
39:55:00
40:13:00
52:59:00
53:22:00
Rok narození
1954
1953
1959
1958
1960
1959
1954
Kategorie: hlavní závod – muži nad 60 let
Délka běhu: 10 000 m
Jméno, příjmení
Pořadí
Oddíl
Miroslav Říha
1
Sokol Sadská
Sláva Pilík
2
SK Senomaty
Jaromír Vyskočil
3
Sokol Kolín
Matěj Jelínek
4
Hvězda Pardubice
Jan Svoboda
5
Příbram
Oldřich Čepelka
6
TIMA Liberec
Čas
44:37:00
47:28:00
47:52:00
49:02:00
49:40:00
59:07:00
Rok narození
1945
1950
1946
1942
1943
1948
20
Památník JUNÁKA V KOUŘIMI
K 90. výročí založení (1920 – 2010)
Kouřim před 90 lety.
Úvod.
Byla hodně jiná ta naše starobylá Kouřim, měla tenkrát
ještě starodávný ráz. Malé tiché město s 2300 obyvateli převážně
drobných živnostníků a zemědělců s vrstvičkou úřednické a
měšťanské honorace. Občané pracovali převážně ve městě
v cihelně, cukrovaru, marmeládovně, hospodářském družstvu na
dráze a v zemědělství.
Právě vzniklé samostatné Československo vytvořilo
podmínky pro vznik skautského hnutí, do kterého se zapojovala
hlavně školní mládež , studentstvo a pracující. Jsou i zprávy o tom,
že i bývalí trempové se snažili zapojit do skautského hnutí, a proto
se v době první republiky sdružovali v oddílech. Jména jako byl br.
Jelínek, Hodač, Černý, bratří Balvínové ,se již objevují v této době.
Lze o nich hovořit jako o prvních skautech v Kouřimi. Byly to
doby, kdy se prolínalo ještě sokolské a skautské hnutí. Sokolové
působící v Kouřimi od roku 1871 sdružovali zejména cvičence pod
heslo: v zdravém těle zdravý duch. Skauti, kteří se věnovali přírodě
a trempinku razili heslo: buď připraven.
Rok 1920-1938
Skautská organizace Junáka byla založena v Kouřimi
v roce1920 po vzniku samostatné Československé republiky. Vznik
Junáka v Kolíně v roce 1919 měl vliv na rozvoj skautingu na celém
okrese Kolín.V Kouřimi se pomalu rozvíjel skauting, protože zde
převládal Sokol a často mládež byla v obou organizacích. První
vedoucí střediska byl br. Standa Jelínek a k němu se připojilo
několik chlapců z Nouzových domů. Tábořit jezdili na Sázavu, kde
prožívali začátky skautského života a učili se skautským
dovednostem.
První velkou akcí skautů na Kolínsku byl sjezd Župy
kutnohorské v Kolíně (podle časopisu Skaut Junák 4.-5. května
1921). Sjezdu se zúčastnilo 450 skautů, kteří pochodovali městem.
Průvodu se zúčastnily: Pardubice, Nymburk, Sadská, Poděbrady,
Kostomlaty, Kutná Hora, Čáslav, Nové Dvory, Křečhoř a Kouřim.
První den byly promítány filmy o táboření v Tatrách a za
doprovodu bratra Nováka byla zahájena diskuze, která byla velmi
zajímavá a poučná pro všechny zúčastněné skauty.
Další činnost kouřimských skautů probíhala při různých
akcích pořádaných jak městem, ale i Sokolem. Byly to různé
závody, sportovní utkání, ale i význačné oslavy, kterých se skauti
zúčastňovali. Podle kroniky města měli skauti do roku 1927
klubovny po různých místech ve městě např. v budově soudu, na
ovčíně apod.
které rovněž používali skauti pro svoje skautské aktivity.
Se svolením městského zastupitelstva dostali skauti pozemek u
lesíčka Na Hrázce, kde si mohli postavit svoji první klubovnu. Byla
postavena v témže roce a začínala být využívána ke skautské
činnosti celého střediska. V roce 1928 otevřel klub ČST spolu se
skauty Na Hrázce zimní kluziště, kde se uskutečňovaly celou zimu
hry a hokejová utkání.
Velkou akcí skautů v té době bylo uspořádání oslav 10. výročí
našeho osvobození, které se konalo 17.července 1928. Byl svolán
Župní skautský sjezd v Kouřimi. Sešlo se přes 200 skautů.Na
tomto sjezdu se konaly různé závody (štafetový běh, skok do
dálky, běh na 300m) a další různé soutěže. Závod na 3000 metrů
začal a skončil na náměstí. Odpoledne ve 14.00 hod. se konal
průvod se srazem na Barborce a s kapelou řízenou panem
Dekojem.
Pochodovalo se na hřiště. Zde se konala velká slavnost pro veřejnost
i soutěžící. Bylo zde hodnocení všech závodů a rozdání cen. Dalším
programem byly ukázky ze života skautů, stanový tábor, žertovné
hry, velká tombola a mnoho pěkných atrakcí. Bylo postaráno o
pohodlí a občerstvení všech zúčastněných a celé odpoledne
vyhrávala k poslechu kouřimská kapela. Večer byl táborový oheň a
velký ohňostroj.
Mimo klasické skautské činnosti se skauti věnovali hraní
divadelních představeních a organizování slavností pro veřejnost
města a okolí. Velkým úspěchem v roce 1937 bylo sehrání divadelní
pohádky „O Sněhurce“.
Okupace a druhá světová válka přerušila v celé republice
činnost Junáka, a tak se stalo i v Kouřimi Mnoho dobrých skautů –
vlastenců, bylo okupanty stíháno a mnozí z nich byli vězněni a
popraveni. Z Kouřimi to byli bratři Balvínové. Čest jejich památce.
Jelikož v Kouřimi již nežijí žádní pamětníci kouřimského
skautingu v období první republiky, byly tyto informace čerpány
z kroniky města.
Rok 1945-1951.
Po
skončení
druhé
světové
války
se
nikdo
z prvorepublikových skautů do aktivní činnosti nezapojil. Buď
zemřeli, nebo se stali jenom příznivci Junáka. Jediní, kdo skautské
hnutí osobně prožili, byli manželé Jiráskovi, kteří se do města
přistěhovali ke konci první republiky. V té době se však již praktické
skautské činnosti nezúčastňovali.
Po skončení války se v květnu 1945 obnovovala s velkým elánem
činnost různých spolků. Ožíval i skauting, který ve městě začínal
velmi skromně. Podnět k obnoveni Junáka dala malá skupina
chlapců, Řehák, Vodička a Schejbal. Měli již skautské kroje a
scházeli se, ale chyběl jim vůdce. Požádali tehdy studenta gymnázia
Vladimíra Borovičku ( Smrčka), syna významného kouřimského
občana, válečného partyzána, politika a příležitostního básníka Josefa
Borovičky, aby se jich ujal a vedl je. Ten však váhal, protože o
skautingu prakticky mnoho nevěděl. Nakonec se však chlapců ujal a
v počáteční činnosti vycházel ze své dřívější činnosti v Klubu
mladého hlasatele a z trampování s kamarády v údolí řeky Sázavy.
Rovněž obstojná hra na kytaru a zpěv trampských písniček byly pro
novou činnost přínosem. Přibylo několik dalších chlapců a vznikl
první oddíl Junáka po druhé světové válce. Zástupcem se stal
František Pospíšil (Robin). Jako památku na skauty první republiky
daroval p.Balvín, otec popravených bratrů, oddílu červenobílou
skautskou vlajku.
21
Patronem a příznivcem rodícího se
skautingu v Kouřimi se stal MUDr. Jirásek a jeho
paní, kteří v té době podporovali novou organizaci nejen
praktickými radami, ale i hmotně. Součastně vzniklo i „Sdružení
přátel Junáka“, tj. organizace rodičů a přátel, která měla
v programu morální a hmotnou podporu činnosti Junáka. Jeho
členy byli zejména MUDr. Jirásek, J.Borovička, Boh.Opatrný,
Josef Mašek, K.Sobotka a další.
V polovině července 1945 se v Kouřimi objevil Bohumil
Opatrný (Míla), tehdy 21-letý začínající student Vysoké školy
architektury a pozemního stavitelství, jehož otec nastoupil
k 1.7.1945 do místního cukrovaru. Míla právě absolvoval poslední
tábor se skauty ze svého rodiště Kopidlna, kde byl členem Junáka
od roku 1935. Ihned po příchodu do Kouřimi navázal kontakt
s místními členy Junáka, zejména pak se Smrčkem, který jej uvedl
k MUDr.Jiráskovi. Ten jej přijal s uspokojením jako skauta
s praktickými i organizačními zkušenostmi s prací v Junáku.
Společně se Smrčkem byla zintenzivněna náborová
činnost. Během druhého pololetí roku nastal rychlý příliv nejen
chlapců, ale i děvčat, a to různého stáří, a tak postupně vznikly
oddíly „Vlčat“, „Skautek“ i „Světlušek“. Od počátku roku 1946
bylo již oficiálně registrováno úplné středisko, složené z oddílů
chlapců a děvčat.
Vedoucím střediska byl zvolen br.Opatrný (Míla),
zástupcem se stal br. Borovička (Smrček), vůdci, případně jejich
zástupci, byli Mirek Švarc(Pastor), Fr.Pospíšil(Robin), Václav
Machurka, Jiří Frančík, Betynka Plocková, Marie Plocková. Jarka
Bílková a Káťa Hodková. Ke kádru Junáka, kterému zůstali věrni
po celou dobu jeho existence v Kouřimi, náleželi např. bratři
Vepříkové Jarda (Vepr) a Láďa (Medák), bratři Plockové (Karel,
Pepík, František), Láďa Ladýř (Kapitán), Jarda Kudlák (Kudl),
Mirek Brejcha (Mastňák), Jarda Havlíček (Maruška), Petr Hurt,
Milda Bašta (Fulda), Jarda Kout (Guta), Jarda Pivoňka (Pivča),
Václav Bartoň, Vojta Stoupa(Stupač), Ivan Bouchal, Jiří Kotaška,
Jan Schebouer, Josef Zdeněk, Milan Jirásek, bratří Svobodové,
Standa Kubát, Beránek, Klein, Bejšovec, Kája Sobotka(Bezucha)
Petr Černý (Maskot) Jarmil Macháček, Ladislav Klement (Kléma)
a další. Z okolních vesnic např. Josef Srb a Stanislav Hrdina
z Chvatlin, Václav Hons z Miškovic, Hrdina (Hopkins) ze Ždánic a
mnoho jiných kteří již vymizeli z paměti. Oporami dívčího
skautingu byly zejména Marie Pelikánová (Pela), Milada
Michalová, Jarka Mašková, Marie Padevítová, Jarmila Štajmarová,
Alenka Svejkovská, Maruška Raková,Eva Sobotková, sestry
Kordovy, Jana Jirásková, Z.Dvořáková, K.Kaplanová, skautky ze
Svojšic a mnoho dalších. Mnozí se dnešních dnů již nedožili, ale
věnovali skautingu nejkrásnější mladá léta.
Junák se stal nejpočetnější mládežnickou organizací ve
městě. V létech 1948 a 1949 měl již cca 200 členů a až 8 oddílů,
včetně členů ze sousedních obcí (Svojšice ,Radim, Třebovle).
Ve Třebovli byl založen Junák v roce 1946 a byl to oddíl
„Kamzíků“s deseti členy. První schůzky byly pořádány v přírodě,
později získali klubovnu - „Pastoušku“, kterou obývali až do
rozpuštění Junáka. Členové oddílu byli Šedivý Jaroslav, Černík
Zdeněk, Milbach Zdeněk, Zalabák Ladislav, Svoboda Miroslav,
Kraus Václav, Bína Jiří, Dvořák Jiří, Kraus Jan, Svoboda Josef.
Letních táborů se skauti ze Třebovle zúčastňovali s kouřimskými
skauty a spolu prováděli předepsané zkoušky u br. Opatrného a
Borovičky.
Proč získal Junák tak velkou oblibu mezi mládeží ? Nutno si
uvědomit, jaká byla doba. Bylo těsně po válce, země trpěla
nedostatkem všeho hmotného i kulturního. Kromě rozhlasu
neexistovaly žádné sdělovací prostředky svým programem pro
mládež přitažlivé, telefon vlastnily převážně organizace (mobil,
internet
neexistoval), motorismus byl v plenkách, (osobní automobil a
motocykl vlastnilo několik jednotlivců) ve městě byl pouze biograf
s programy převážně mládeži nepřístupnými.Divadelní ochotníci
pořádali 1 až 2 představení ročně s tematikou mládeži opět mnoho
neříkající. Mládež se mohla organizovaně vyžívat v Sokole, jehož
cvičitelé v té době prosazovali převážně pro ně jen málo přitažlivé
cvičení na nářadí a prostných, a ve fotbalovém klubu, kde byl zájem
jen o omezený počet jednotlivců, ze kterých se měli zrodit budoucí
reprezentanti města.
Junák naproti tomu nabízel mládeži pro ně dosud neznámý
program, přitažlivý svou romantikou, dobrodružstvím a
vlastenectvím. Sympatie u dětí vzbuzovalo i mládí vedoucích, kteří
převážně tvořili studenti středních a vysokých škol. Kromě klasické
skautské výchovy vnikaly i různé zájmové kroužky, např. výtvarný,
fotografický, pěvecký a sportovní. Vedení Junáka projednalo se
Sportovním klubem S.K. Kouřim, že jeho členové mohou, mimo
jejich tréninkový program, užívat fotbalové hřiště. Rovněž se
Sokolem byl sjednán volný přístup na Letní cvičiště.A tak si mohly
skautské družiny mimo pravidelná schůzky jít zahrát kopanou,
volejbal , nebo běhat či provádět různé atletické disciplíny. Získaly
se i boxerské rukavice pro případný zájem starších chlapců. Později,
kdy již existoval dostatečný prostor v nové klubovně, se začal hrát
ping-pong.
Děti se v Junáku vyžívaly i kulturně. V intervalu 14 dnů
vycházel střediskový časopis „Atom 21“ Redaktorem, vydavatelem i
tiskařem byl Jaroslav Vepřek(Vepr). Kromě informací z činnosti
střediska vycházely v něm i odborné články , povídky i básně.
Pravidelným přispívatelem byl br. Hrdina(Hopkins)., jehož reportáže
nepostrádaly vtipu. Básničkami zásoboval časopis J. Borovička (otec
Smrčka) . S velkým úspěchem recitoval br.Václav Hons (budoucí
český básník) na Mikulášské besídce Borovičkovu báseň o toulkách
sv. Petra po zemi .
K uctění památky prezidenta Dr. Beneše byl po jeho smrti
vydán zvláštní výtisk „Atomu 21“, sestaveného z výtisků knih a
projevů pana presidenta. Vzhledem k politické situaci po únoru 1948
to bylo dosti odvážné.
22
Časopis nebyl totiž formálně povolen,
a tak mohl být považován za ilegální tiskovinu.Vše však dopadlo
dobře, a předsedkyně MNV naopak konstatovala, že to bylo
napsáno velice hezky.
Činnost střediska se kromě pravidelných oddílových i
družinových schůzek a táborových ohňů zaměřila také na
propagaci skautingu. Každý týden se měnila výzdoba informační
skříňky. Každý rok se pořádala Mikulášská besídka, sehrálo se
několik divadelních představení. Veliký úspěch sklidila hra „Hoši
z rybářské uličky“ s režijní pomocí pana Bradáče, osvědčeného
kouřimského ochotníka, kde vynikal zejména výborný výkon
Milana Jiráska.
Středisko se zúčastňovalo i řady společenských akcí
pořádaných pro veřejnost i ostatními místními organizacemi
(Sokol, Sportovní klub Hasiči aj.) Byly to zejména slavnostní
průvody k výročí vzniku Československa, Den osvobození, MDŽ,
dále sportovní soutěže (atletika, kopaná) , závody branné zdatnosti
apod., kde zástupci či družstva Junáka dosahovali značných
úspěchů. Např. účast na IV. Zborovském závodě v Kouřimi, kde
v soutěžích 3-členných hlídek vybojovala hlídka Junáka 1.cenu a
postoupila do okresního kola a několik jednotlivců (Polák,
Plockové, Bašta) obsadilo v závodě jednotlivců přední místa.
V okresním kole (červen 1947), obsadila 3-členná hlídka (Oparný
Švarc,Plocek) dokonce druhé místo mezi cca 20 zúčastněnými.
Rovněž v soutěži jednotlivců obsadili kouřimští Junáci několik
předních míst. Při lehkoatletických závodech v Kouřimi,
pořádaných Sokolem, získali Junáci l.místo ve skoku vysokém, 1.
a2. místo v bězích apod.
Činovnici střediska zvyšovali i svou odbornou úroveň,
studovali skautský tisk tj. časopisy Junák, Skautský vůdce,
Skautská praxe a další odborné příručky, vydávané ústředím
Junáka V roce 1946 (5. až 18.8) absolvovali úspěšně bratři
Opatrný, Borovička a Machurka, Oblastní lesní školu, a bylo jim
povoleno nosit šedý šátek absolventa LŠ.
Od počátku činnosti Junáka v Kouřimi bylo velkou obtíží
to, že nebylo možné využívat vlastní klubovnu. Začínalo se v malé
skautově Na Hrázce. Ta byla vhodná ještě tak pro družinu. Potom
se schůzky konaly Na Střelnici, ve škole, v budově soudu (dnešní
Muzeum) a v ubytovně
pro kampaňové zaměstnance na
Ovčíně(sousedství s dnešní skautovnou), kterou zapůjčil cukrovar.
Všechny tyto místnosti byly nevyhovující a mnohé nehezké.
Problém měla vyřešit stavba nové klubovny poblíž městského
koupaliště.
Díky obětavé pomoci rodiny MUDr. Jiráska a příznivců
skautingu se podařilo na podzim 1946 od Fondu národní obnovy
získat montovanou dřevěnou budovu. Z Prahy byla převezena na
pozemek nedaleko městské plovárny. Tento pozemek věnoval
skautům k užívání bezplatně p.Lonský(majitel statku v Diblíkově) .
Náklady na pořízení budovy hradil v plné výši ze svých prostředků
MUDr. Jirásek.
Dispoziční a architektonické řešení nové klubovny navrhl vedoucí
střediska Míla Opatrný (student VŠ architektury), a to včetně
vnitřního vybavení a krbu ve společenském sále.
Konstrukční úpravy a vlastní realizaci stavby vedl bez
jakéhokoliv nároku na odměnu majitel místní stavební firmy Ing.
arch. Václav Brychta. Provedl statické posouzení nosných
konstrukcí a navrhl a zajistil výrobu dvou obloukovitých
dřevěných nosníků pro elegantní zastropení společenského sálu.
V nové klubovně měl mít každý oddíl vlastní místnost, dále tam
měla být
kancelář střediska, malý sklad a velká společenská místnost, ve které
se mohlo scházet celé středisko. Přestože mnozí rodiče obětavě
pomáhali stavbu realizovat, byla to akce nad síly celé organizace. Na
stavbě se trávila každá volná chvíle. K úplnému dokončení vlastně
nikdy nedošlo. Ale i ne zcela dokončené dílo potřebám střediska
dobře sloužilo.
Pro možnost zimní rekreace se podařilo společně
s kolínskými skauty získat v zimě 1946 dvě chalupy v Krkonoších, a
to prostřednictvím kolínského bratra Ládi France, kamaráda našeho
Mirka Švarce. Byly to dvě horské chalupy na Thámových pasekách ,
cca 50 m od sebe, jedna pro Kolín, druhá pro Kouřim. Možnost
jejich využívání skončila v r. 1949.
Vyvrcholením celoroční činnosti byly letní tábory.
Uspořádání těchto táborů nebylo jednoduché. Je třeba si uvědomit, že
bylo těsně po válce. Lidé neoplývali finančními prostředky, neboť na
podzim roku 1945 proběhla měnová reforma, úspory občanů ležely
na vázaných vkladech, pro jejichž čerpání bylo třeba doložit, že jde o
mimořádné vydání. Rovněž nebylo dostatek potravin. Základní
potraviny byly na příděl (potravinové lístky) , byl nedostatek
průmyslového zboží i ošacení. Na druhé straně byly po dosažení
svobody vztahy mezi lidmi daleko vstřícnější a obětavější. Činnosti
střediska pomáhali, podle svých možností, velice obětavě rodiče dětí.
Přispívali potravinami, ale i finančně. Značnou pomoc poskytovali i
místní živnostníci a podnikatelé, např. pekař Josef Mašek, obchodník
s potravinami K.Lubina,majitel marmeládovny p.Havlíček, jatecký
Svoboda, obchodní s průmyslovým zbožím p.Sobotka a další.
Díky všestranné pomoci občanů města, finančních
prostředků z ústředí Junáka i tehdejší Péče o mládež se podařilo
skautské tábory každý rok uskutečnit. Tábor trval obvykle 4 týdny
v červenci. Příspěvek účastníků, včetně vedoucích, byl 400 Kč.
Veškeré činnosti si Junáci zařizovali sami, na táborech nebyla žádná
placená pracovní síla. Služby byly rozděleny tak, že jedna družina
vařila, druhá připravovala topivo (dřevo), třetí opatřovala nákup
potravin a potřeb na další den. Noční klid a bezpečnost zajišťovaly 2členné hlídky. Pro zásobování táborů byly navíc nakupovány mimo
přídělový systém levné potraviny, dovážené organizací UNNRA.To
byly převážně masové konzervy a nápoje, ale i arašidové máslo bylo
výborné, do dneška ničím nenahraditelné.
Přípravy táborů (chlapecký, dívčí) začínaly již v jarních
měsících. Bylo nutné zajistit vhodné tábořiště.
23
Díky pomoci MUDr. Jiráska probíhala tato akce
opět hladce. Vozil vedoucího střediska a jeho zástupce svým
osobním autem, tábořiště vyhledal a měl rozhodující slovo při
jednání s majiteli vyhlédnutých pozemků, popřípadě s lesní
správou. Převážně bylo propůjčení bezplatné. MUDr. Jirásek
prováděl i před táborové zdravotní prohlídky dětí, tábory
vybavoval lékárničkami, vedoucí zaškoloval na první pomoc a
během táborů dojížděl dohlédnout na zdravotní stav účastníků. Vše
vykonával zdarma.
Rovněž byl nedostatek stanů. Pro první tábory se podařilo
díky paní Jiráskové zajistit půjčení vojenských stanů od místní
posádky ČSA. Pro vybudování táborových kuchyní a jídelen byly
zapůjčeny vagónové plachty od cukrovaru. Představitelé spolku
přátel Junáku(SPJ) pomáhali zajistit přepravu účastníků táborů a
potřebného vybavení, nákladními auty od místních organizací
(např. p.Strejček od Hospodářského družstva), popř. vagony ČSD.
Výstavbě táborů byla věnována velká péče po provozní i
estetické stránce. Při jejich výstavbě pomáhali ochotně i členové
SPJ, např. J.Mašek, Jaromír Černý a další. Při budování a provozu
táborů pomáhali i ti členové střediska, kteří z důvodu studia na
vysokých školách byli kromě prázdnin převážně mimo domov a
pravidelné činnosti se nemohli zúčastňovat. Byli to zejména
Jaromír Kostka a Jiří Ort.
První skautský tábor se uskutečnil v červenci roku 1946 u
Kácova n/S. Tábor stál na louce v zátočině řeky, na levém břehu,
proti proudu Sázavy, asi půl hodiny chůze od Kácova. Les byl na
protějším břehu. Na levém břehu byl les poměrně daleko.
K romantice řeky a zalesněné stráně patřil i „Sázavský pacifik“ ,
který tábor pravidelně zdravil houkáním. Tábor měl asi 30 dětí a
vedl ho vedoucí střediska Míla společně se svým zástupcem
Smrčkem a pomocníkem Vendou Machurkou.Na pár dnů se objevil
i Jarda Kostka.Byl to v podstatě tábor nováčkovský. Jeho účastníci
se tábornictví teprve učili.Kromě výchovného, zábavného a
sportovního programu byly během pobytu organizovány naučné
výlety dětí do blízkého okolí. Byla to zejména prohlídka Kácova a
jeho okolí a návštěva obce a hradu Český Štemberk.
V roce 1947 odjížděli na tábor již chlapci a děvčata.
Skauti tábořili u Podkosti, nedaleko hradu Kost, nad druhým
rybníkem, přímo v lese. Tábor měl asi 30 skautů a vedl ho opět
Míla a Smrček. Zde již působil jako zdravotník Jaromír Kostka,
tehdy student medicíny. Vedení tábora pomáhal i Jiří Ort. Výstavba
tábora byla sice ovlivněna poněkud nepříhodným místem (les), ale
jinak měl tábor dobrou úroveň. Zvyšovala se odbornost, lovila se
Tři orlí péra a podnikaly se noční hry. Organizovaly se i výlety na
hrad Kost, do města Sobotky, na zámek Humprecht a návštěva
Prachovských skal. Bylo velmi teplé slunečné počasí a rybník pod
táborem byl plně využíván. Řada chlapců zde zlepšila své plavecké
umění.
Děvčata tábořila u Lomnice nad Popelkou na palouku nedaleko
hájovny v překrásném prostředí. Bylo zde asi 20 skautek, vedly je
Betyna Plocková a Maruška Poláková. Vedení pomáhal po určitý
čas i Josef Mašek.
Kromě tradičního táborového programu bylo uskutečněno
i několik výletů do okolí. Největší úspěch měla návštěva továrny
na suchary Antonína Jíny a hradu Kost. Při té příležitosti byl
navštíven i chlapecký tábor v Podkosti. V roce 1948 tábořili skauti
a skutky u Telče. Chlapecký tábor byl u Svatojánského rybníka.
Měl asi 40 chlapců, včetně Vlčat. Vedl ho opět Míla ve spolupráci
se Smrčkem, Pastorem, J.Kostkou a Láďou Kuchařem. Výstavby
tábora se opět zúčastnili zástupci SPJ Pepa Mašek a Jaromír Černý.
Jako host se zde objevil i Láďa Franc z Kolína. Od počátku tábora
asi dva týdny pršelo, přesto nálada táborníků byla dobrá. Nepřízeň
počasí se neprojevila ano na zdravotním stavu dětí. Pouze jede
chlapec(Kudl) onemocněl angínou. V druhé polovině tábora se
počasí již umoudřilo a bylo pěkně. Ve Svatojánském rybníku bylo
kromě vodního ptactva hodně užovek. V okolí rostlo hodně hub –
přeborníkem ve sběru hřibů byl Venda Honc.
Skautky tábořily u Dolníha Mržatce na „Březovém
paloučku“ , poblíž hájovny. Bylo to velmi pěkné tábořiště. Tábor měl
přes 30 dětí, včetně Světlušek. Vedla ho úspěšně Káťa Hodková.
Byla navázána družba s telčskými skautkami, které tábořily u Malého
rybníka. Všechny tři tábory uspořádaly noční hru „Dobývání
Javořice“. V této hře neuspěli chlapci, vedení Smrčkem, neboť
zabloudili v jim neznámém terénu. I na těchto táborech byly
organizovány naučné výlety do okolí. Navštíveno bylo město Telč a
jeho krásný zámek, Mrákotín a Jindřichův Hradec a jeho zámek.
V roce 1949, opět v červenci, byly uskutečněny tábory, a to
u Police nad Metují v Maršovském údolí. Chlapecký tábor byl blíže u
řeky Metuje za železničním podjezdem na rozsáhlé louce, pod
romantickou skálou. Měl včetně Vlčat více než 40 účastníků, Tábor
vede opět vedoucí střediska ve spolupráci se Smrčkem, Jirkou
Frančíkem, Jaromírem Kostkou, Vendou Machurkou a Jiřím Ortem.
Dívčí tábor byl blíže Maršovu. Měl včetně Světlušek cca 30 děvčat.
Vedla jej Káťa Hodková, které pomáhaly starší skautky, Pelikánová,
Mašková a Padevítová, v té době 16 – 17- leté.
Tyto tábory byly svým programem i výstavbou
vyvrcholením práce střediska. Velkou pozornost budila již vstupní
táborová brána (viz.obrázek) do chlapeckého tábora. Jako vzorové se
tábory dostaly i do časopisů v Anglii, na základě návštěvy
anglických redaktorů, od nichž jsme sklidili velkou pochvalu.
I zde bylo uskutečněno několik poznávacích výletů, a to do
Adršbachšských skal, na Hvězdu, do Babiččina údolí , Hronova, na
náchodský zámek a do Krkonoš. Samo údolí Metuje je velice
romantické, ale voda v řece je ledová. Do myslí účastníků táborů se
nesmazatelně zapsal i závěrečný společný táborový oheň se
slavnostním slibem. Byly to poslední opravdové skautské tábory.
24
V roce 1950 se již skautské tábory,
vzhledem ke změně režimu(únor 1948), nedaly uskutečnit.
Vyvrcholil tlak na zrušení Junáka a na převedení oddílů do
pionýrské organizace a ČSM . Proto se skupina asi 20 příslušníků
střediska (včetně děvčat) zúčastnila jen lesní brigády u tehdy ještě
zachovalého Arnoštova na Šumavě. Tu vedli kolínští skauti
br.Kopecký (Kope). Skauti měli samostatný tábor, kroje a táboráky
byly více méně načerno. Tábory byly předčasně ukončeny , neboť
dva kolínští chlapci uprchli za hranice. Táborový inventář byl
zabedněn v táborové kuchyni s tím, že jej jednou získáme zase
zpět. Nikdo nepředpokládal, že skauting zmizí ze života mládeže
na dlouhých 40 let.
28. září 1950 byl vedoucí střediska, který součastně vedl
veškerou administrativní i ekonomickou agendu, povolán na
zasedání představitelů MNV (Jirásková, Bednařík) a předsedy
místní skupiny ČSM s představiteli Okresního výboru ČSM
z Kolína, které se konalo v klubovně kouřimského ČSM
v Kolínské ulici. Vedoucí střediska byl přítomnými vyzván, aby
veškerý skautský majetek neprodleně předal zástupcům OV ČSM
z Kolína. Tuto žádost v poměrně bouřlivé debatě odmítl splnit
s poukazem na skutečnost, že veškerý majetek byl vytvořen
obětavou a nezištnou činností mládeže v Kouřimi a proto musí
zůstat tento majetek v Kouřimi. Nakonec se podařilo pro tento
názor získat i představitelé kouřimské lidosprávy a reprezentanti
OV ČSM, odjeli domů s nepořízenou. Majetek zůstal dále
v Kouřimi a někteří starší chlapci jeho část (stany, sport.vybavení)
ukryli.
Dne l. října 1950 nastoupil vedoucí střediska základní
vojenskou službu a svou funkci předal svému zástupci Smrčkovi.
V roce 1951 ještě několik starších chlapců tábořilo pod
stany na Sázavě, ovšem bez krojů a bez skautského programu už
jako kamarádi.. To byl konec všech táborů.
Další existence skautingu byla nemožná. Z okresního
výboru ČSM z Kolína přijížděli agitátoři, aby skauty získávali pro
vstup do pionýrské organizace. S ideologií této organizace skauti
nesouhlasili. Podle vzpomínek br.Kudláka při jedné takové agitaci
nasypali dva skauti (Kudlák, Plocek) agitátorům do nádrže
motorky cukr. Byla to legrace, ale zároveň odvážný čin. Být
v pionýrské organizaci jen „na oko“ a dále pracovat po svém
nebylo trvale možné a pro Junáky i nedůstojné. Přidalo se i
„špiclování“ pod okny klubovny a proto bylo nutné činnost
ukončit. Majetek byl předán místní organizaci ČSM.
Tak skončilo šest let poválečného skautování v Kouřimi.
Většina tehdejších členů Junáka postupně odešla za svým
povoláním nebo z rodinných důvodů. Uplynulo proto dlouhých 40
let než k obnově skautingu ve městě Kouřimi došlo.
Obnovení Junáka v Kouřimi po 40 letech.
Po skončení komunistické zvůle v roce 1989 se celý národ
začal probouzet k novému životu. Také zakázané organizace Junák,
Sokol znovu začínají již počtvrté v celé republice. Bohužel
v Kouřimi nebyl nikdo, kdo by v r. 1968 – 1970 obnovil organizaci
Junáka, rovněž také v nové době 1989 neměl nikdo z místních
zájem. O Vánocích se sešli dva přátelé Karel Čihák a Evžen
Procházka, kteří nebyli z Kouřimi, ale dohodli se o obnovení
Junáka v Kouřimi. K nim se přidali manželé Baštovi, br.
Machurka, Kratochvíl a Macháček. První setkání v lednu nebylo
jednoduché, ale věděli jsme, že zde budovali bývalí Skauti krásné
klubovny a koupaliště. V této době jsou užívány městem Kouřim
ke svým potřebám. Byli jsme nuceni vyvolat jednání na městě u
předsedy MNV p. Mejzlíka ohledně tohoto majetku. Při vlídném
přijetí a velmi dobrém jednání ze strany města vznikla dohoda o
majetku oboustranně uspokojivá.
Město nám nabídlo pozemek a budovy Na ovčíně /Tuzexu/ za to, že
nebudeme požadovat skautskou klubovnu, v kempu. Dále nám byly
nabídnuty opravy zdevastovaných budov, které byly přidělené. Po
tomto pro nás dobrém začátku v jednání se roznesla zpráva o
založení Junáka ve městě a děti se nám začaly přihlašovat samy. 15.
ledna 1990 měla tato nová organizace cca 35 členů. Bylo nutno
založit středisko Junáka v Kouřimi a zaregistrovat se u OR v Kolíně.
Čekalo nás hodně práce, ale síla, která v této době byla,
neznala překážek. V lednu za příznivého počasí jsme ihned začali
vyklízet a bourat vše nepotřebné, hlavně shnilé podlahy v budovách.
Na tomto pozemku si okolní občané udělali skládku popele a různého
haraburdí, které bylo nutno odvozit.V této době nám přálo velice
dobré počasí a bylo možno dělat veškeré práce na budovách. Bylo
nutné oplotit celý objekt, aby se zamezil vstup nežádoucím. V této
době nás podpořily kouřimské organizace a podniky, např. Autoklub
nám dal veškeré pletivo na oplocení, rybáři a myslivci nás podpořili
finančně, JZD Třebovle nám dalo sloupky na oplocení Strojobal
dřevo na plot a Spofa nás podpořila finančně. Aby se měly děti kde
scházet na schůzkách, bylo nutno urychleně provést zabetonování
v pěti místnostech podlahy.
,V rohu pozemku jsme za přispění JZD Třebovle vybudovali
prostor pro naše táboráky. Výsadbou různých okrasných keřů, stromů
jsme si udělali pěkné prostředí v areálu.
Jelikož br. Čihák byl zvolen na podzim starostou města, byl
zvolen vedením střediska br. Evžen Procházka. V březnu byl odhalen
památník T.G.Masaryka, který dal opravit br. Čihák a u slavnostního
odhalení stáli Sokolové a první skaut v kroji malý Kája Čihák.
Začínali jsme dvěma oddíly, a to oddíly skautů a skautek celkem 45
členů.
Čas nám rychle ubíhal a my jsme v překvapení zjistili, že je
třeba uspořádat první letní tábor pro své členy odměnou za práci,
kterou všichni věnovali k budování nového střediska v Kouřimi. Na
nový tábor je třeba koupit nové stany, pozemek na táboření, ale
nebyly na to peníze.
Br. Čihák, který pocházel z Českomoravské vysočiny,
navrhl, že s br. Procházkou dojedou do této oblasti sehnat louku
k táboření. Byli jsme tam několikrát, ale až potřetí jsme našli louku,
která se nám zalíbila a splňovala
25
naše předpoklady. Další před táborový
úkol byl zajistit plachty a stany. Podsady jsme si udělali u Čiháků
na dvoře sami zapojením všech dětí ze střediska. Prkna na podsady
nám prodal p.Švarc z pily ze Zásmuk za dobrou cenu pro nás.
Zajištění finanční částky na stany vyřešil br, Čihák, že požádal
předsedu MNV p.Mejzlíka o zapůjčení 20.000,-- Kč z města
Kouřimi a vrácení do čtyř let. Město nám též pomohlo, že nám
zakoupilo vojenskou polní kuchyň a se stěhováním všech věcí na
tábořiště. Byla to v té době velká pomoc od města Kouřim.
Na tento první tábor po 40 letech bylo nutno postavit tábor
pro 50 členů střediska. Tento tábor se nám velice podařila všechny
návštěvy, které se tábora zúčastnily, byly překvapeny, ce se za tak
krátkou dobu dá zajistit. V okolí tábořiště měl br.Čihák mnoho
známých, kteří nám vždy pomohli. Na tábor jsme museli vozit
vodu ze mlýna, tam nám bylo dováženo pečivo a mléko každé ráno
čerstvé. Po skončení tábora jsme museli vše odvést do Lokte k p.
Moravcovi k uskladnění do příštího roku.
První velká výprava střediska autobusem byla 14.9. 1990
do Prahy na Hrad, kde bylo setkání skautů a skautek z Čech a
Moravy s prezidentem Havlem. Zde bylo po velice pěkném
projevu prezidenta popřáno skautům, aby již nebylo skautské hnutí
zlikvidováno. Prezidentovi bylo předáno slavnostně nejvyšší
skautské vyznamenání od starosty Junáka. Po skončení jsme se
odebrali na Vyšehrad k pomníku zakladatele skautingu A.B.
Svojsíka. Tento zájezd do Prahy byl pro naše členy velice zajímavý
a poučný.
V roce 1990 v září při zahájení prvního skautského roku
jsme uspořádali slavnostní táborák na zahradě u kluboven. Byl
zajímavý pro všechny naše členy střediska a přišli nás navštívit:
předseda MNV, p. Mejzlík, ředitel Spofy ing. Křišťan a mnoho
rodičů našich dětí. Hodnocení prvního roku bylo všemi kladné a
bylo nám slíbeno od všech účastníků pomoc v příštím roce.
Ukončení roku bylo mikulášskou zábavou a všichni byli
obdarováni dárky od Mikuláše. Rok skončil a byl poznamenán
usilovnou prací všech skautů střediska.
První výročí obnovení činnosti Junáka v Kouřimi po 40
letech se konalo 26.1. 1991 v 16.00 hod na skautově. Celé
odpoledne probíhalo ve velice dobré pohodě při zvuku kytar, zpěvu
a zábavných výstupů dětí. Zde jsme vyhodnotili naše první
úspěchy v našem středisku a plánovali další akce zábavné, ale i
pracovní.
Rozhodnutím ORJ Kolín
bylo požádáno středisko
Kouřim, aby uspořádalo první závod po obnově Junáka v Kouřimi
– Svojsíkův závod ve dnech 24. a 25.5.1991. Pro naše středisko to
vyžadovalo mnoho času a příprav na tak velkou akci okresního
charakteru. Za pomoci všech členů střediska a známých občanů
jsme do tohoto termínu vše připravili.
Sraz všech účastníků závodu byl na klubovnách a slavnostním
průvodem městem se všichni přemístili do kempu, kde bylo
středisko závodu. Průvodu se zúčastnilo 450 skautů okresu Kolín.
Zahájení byli přítomni ORJ br. Hora, zástupce okresu Kolín Mgr.
Brandejský a br. Kamarýt. Po slavnostních projevech bylo
provedeno ocenění za znovuobnovení Junáka medailí díků: br.
K.Čihák, J.Valenta, E.Procházka, M.Beránek a O.Čepelák ze
Žabonos. Start a cíl závodu na 4 km byl ve skále a celá trať vedla
po staré Kouřimi. Další využívání času v kempu byl závod
„Borovský“ a „Indiánský“. Občerstvení pro všechny závodníky
bylo zajištěno v kempu. Za velkou pomoc patřilo poděkování všem
pracovníkům Městského úřadu v Kouřimi, zvláště rodinám
Hejdukovým, Procházkovým a Čihákovým, ale i občanům města
za podporu této akce. Tento první závod se velice vydařil, i když
pršelo. Od roku 1991 se v Kouřimi pořádají maškarní plesy pro
děti z města a okolí.
Tábor v roce 1992 byl táborem hlavně pracovním, protože
br. Čihák zajistil v Bošicích tesko barák, který jsme dostali zadarmo.
Po zajištění povolení majitele louky a JZD Keblov jsme začali ihned
tento objekt stavět na tábořišti v Kačerově. V této budově vznikla
velká kuchyň, sklad potravin, velká místnost s krbem, venkovní
jídelna a skal na uskladnění podsad ke stanům. Veškerý materiál na
stavbu nám ochotně a bezplatně odvezl na tábořiště pan Růžička
z Kouřimi. Během tábora za pomocí rodičů a táborníků se tento
objekt hrubé stavby podařil postavit. Celý podzim jsme jezdili
dodělávat tuto budovu, aby v příštím roce byla schopna provozu.
Touto stavbou jsme si zajistili velice dobré potřebné zázemí pro
tábory na další roky táboření. Z tábora se též uskutečnila velká pěší
výprava na známý Blaník.
V roce 1992 byl br. Čihák zvolen předsedou Okresní rady
Junáka v Kolíně.
V roce 1993 bylo provedeno oplocení celé zahrady u
kluboven a vysázení stromy a okrasnými keři. Stále se muselo
pracovat na vylepšování kluboven v Kouřimi a okolí. Br. Čihák
zasedal v Okresním úřadu v Kolíně a získal možnost výměny dětí
z Anglie a České republiky. Na základě pozvání anglických skautů
do Kouřimi vzniklo jednání o výměně dětí v roce 1994.
Začátkem roku 1994 se začala opravovat budova
„Kameňák“, kde bylo třeba vyměnit okna, opravit stropy, instalovat
novou elektriku, provézt omítky v místnostech a nové podlahy.
Tímto vznikly nové klubovny pro skauty a Vlčata, které byly již
nutné vybudovat pro nové přicházející členy do střediska. Tento rok
byla plánovaná cesta do Anglie. Zájezd autobusem se uskutečnil dne
25.7. – 10.8. 1994 za účasti kouřimských a ratibořských skautů a
skautek. První zastávka byla v Německu v Kolíně n.Rýnem, kde
jsme měli připravenou prohlídku katedrály a města. Večer nás
očekávali skauti v Dormagenu se starostou města a mnoho
německých skautů. Večer se uskutečnil velký slavnostní táborák
s pohoštěním pro všechny členy zájezdu. Brzo ráno jsme pokračovali
přes Belgii a lodí jsme se přepravili do Anglie, kde nás čekali
newarští skauti. Pro nás zde byl připraven stanový tábor v pěkném
prostředí. Celých 15 dní byl program velice zajímavý. Navštívili
jsme různá
26
muzea, tábory, oslavy Robina Huda, koupání v
moři a besedy s anglickými skauty. Na zpáteční cestě jsme
se zastavili v Londýně, navštívili královský palác a část města.
Zajímavá byla zastávka v Paříži, kde skauti měli půldenní rozchod
k prohlídce města. Odtud jsme pokračovali přes Německo do Čech.
V roce 1995 probíhaly dokončovací práce na skautově (Kameňáku)
zejména venkovní fasáda budovy, oprava střechy, komínů,
záchodů a další drobné úpravy. Jelikož jsme neměli garáž pro naše
nové auto Škoda 1203, bylo nutno zajistit garážování. Dostali jsme
starší stavební buňku a tu jsme opravili na garáž. Byla to náročná
práce, protože bylo nutno přerušit hlavní elektrické vedení, aby
jeřáb mohl tuto buňku umístit na parcelu.
Skauti i skautky se zúčastnili závody (Svojsíkův závod) a
umístili se na předních místech.
Po velkých přípravách na tábořišti nás v r. 1996 čekala
návštěva německých skautů z Dormagenu, u kterých jsme při cestě
do Anglie přespávali a byli jsme pohoštěni. Po této návštěvě
k nám přijeli skauti z Anglie a Ameriky, kteří u nás tábořili 10 dnů
a další jejich pobyt byl u skautů v Ratboři. Při pobytu u nás jsme
jim zajišťovali návštěvy zámků a různých památek v Čechách.
Velice se jim u nás líbily slavnostní táborové ohně, při kterých naši
skauti předváděli zábavné výstupy a zpěvy. Oni tento program u
táboráku neznají, je baví starší člen jejich střediska. Všichni jejich
členové se rádi zúčastňovali našeho programu i táborové hry
„Přemyslovci“. Po vřelém rozloučení jsme si slíbili další spolupráci
a plánovanou návštěvu v roce 1998 v Anglii.
Rok 1997 se stal pro nás rokem pracovním. Bylo třeba
vybudovat v celém areálu střediska hlavní přípojku a rozvody
elektriky do všech budov podle platných norem. Velice nám
pomohl pan Kocourek z Toušic, který vše zařídil a udělal. Tato
pomoc měla pro naše středisko veliký přínos, jelikož byla tato
rekonstrukce provedena za minimální náklady.
Jelikož nám začaly nákupem přibývat různé sekačky,
nářadí k údržbě střediska, bylo nutné vybudovat sklad. Koupili
jsme „TESKO“ barák v Molitorově od zemědělského učiliště, který
jsme rozbourali a převezli do našeho střediska. Stavby se ujal br.
Čihák a tři nezaměstnaní Romové a několik členů našeho střediska
a rodičů. Tento objekt byl postaven za tři měsíce a provedena
kolaudace. V této budově vznikla klubovna, kuchyňka a velký
sklad na lodě, stany, sekačku a různý materiál. Říkáme ji
Šumavanka.
Naše středisko se také zúčastnilo slavnostního pochodu
Prahou k zahájení mezinárodního setkání skautů „FENIX“.
V jarních měsících 1998 jsme dokončili Šumavanku
vnitřními úpravami a nátěry celé budovy. Z této stavby vznikla pro
nás pěkná a velice důležitá budova.
V tomto roce jsme poprvé uspořádali setkání bývalých (old) skautů
z roku 1945 – 1951 u nás v klubovnách. Bylo to velice příjemné
oboustranné setkání jak pro ně, tak i pro nás. Na celý den bylo
zajištěno občerstvení a program, který jim připomínal jejich
skautování v mládí. Na závěr setkání byl pro ně připraven
slavnostní táborák a naši členové jim při táboráku zazpívali mnoho
skautských písní, ke kterým se rádi přidávali. Neradi se s námi
loučili a jejich přání bylo, aby se toto setkání každé dva roky
opakovalo u nás v Kouřimi.
Nás ještě v tomto roce čekala opět cesta do Anglie na
návštěvu, která byla naplánované. Opět jsme jeli přes Německo,
Belgii a tentokrát do Francie. Cesta z Francie do Anglie trvala
pouze jednu hodinu a byla podstatně lacinější než ta minulá. Po
příjezdu do Newarku jsme byli velice mile překvapeni, že se s nimi
zúčastníme international camp v Sherwoodu 1988. Byl to
veliký tábor ve vojenských prostorách dlouhých cca 2,5 km a my byli
rozděleni do šesti jejich táborů, které byly již zde připraveny. Tábor
měl asi osm tisíc členů ze dvaceti čtyř států Evropy. Každé ráno byly
obrovské nástupy s programem a každý den byly naplánovány
zajímavé činnosti ze sportů, her, rukodělek, jízda na koních a lodích,
využívání tobogánů a jiných zajímavostí. Ještě krásnější byly večery
plné různých her a tanců od různých států. Naše skautky měly
taneční vystoupení – country tance, které se všem velice líbily a
sklidily velký potlesk. Byly na tento výstup pyšné, že se jim náramně
povedl. Druhý den přišel pořadatel za námi, aby večer tyto tance
opakovaly znovu. Byly velice rády za pozvání. Tento desetidenní
tábor velice rychle uběhl a my jsme museli pomýšlet na zpáteční
cestu domů. Tentokrát jsme jeli domů přes celé Holandsko, které se
nám velice líbilo. Pan farář z Kolína n/Rýnem nám zajistil na
zpáteční cestě ubytování v krásném poutním městě v Kevelaeru,
(v katolickém domě s přespáním i s jídlem). Odtud jsme 900 km jeli
až domů s menšími zastávkami. Tento zájezd byl nejlepší ze všech,
na který budeme vzpomínat celý život.
Tradičně každým rokem začíná větší akce střediska Kouřim
maškarním plesem pro všechny děti z města a okolí s bohatou
tombolou a různými hry.
V roce 1999 se netradičně oslavilo výročí obnovení Junáka
v Kouřimi v místě bývalých kluboven v kempu za účasti bývalého
vedoucího střediska 1945-1950 br. Opatrného z Kolína a jeho
několika přátel. Všichni vzpomínali na tuto velkou stavbu, kterou
dokázali svými silami postavit za financování MUDr. Jiráska a
ostatních příznivců Junáka.
V tomto roce na táboře probíhala hra za života Robina
Hooda, kterého celá Anglie oslavuje při všech příležitostech.
Další stavbou na tábořišti v Kačerově byla stavba srubu ze
zbouraného Tesko baráku v Kouřimi, který nám dala firma Gastro
instant s.r.o. zadarmo. Na této stavbě pracoval br. Černík, br. Čihák a
několik našich starších členů. Touto stavbou nám vzniklo zázemí,
kdy bylo možno zajišťovat veškeré brigády na tábořišti. Poděkování
patří panu Mixovi, který nám provedl vnitřní úpravy sádrokartonů
zadarmo.
V roce 2000 jsme oslavili 10 let naší činnosti zhodnotili
výsledky práce, kterou jsme dokázali za tuto dobu udělat. Na tuto
malou slavnost byli pozváni představitelé
27
města, sponzoři a rodiče dětí.
V květnu tohoto roku byli členové střediska br. Čihák, br.
Černík a sestra Kuncová pozváni na Slovensko na oslavu 85.
výročí skautingu v Trenčíně. Zúčastnili se slavnostního zasedání
slovenských skautů a byli pozváni k primátorovi města Trenčína.
Po vřelém přijetí a besedě vznikla dohoda o výměnném způsobu
spolupráce s dětmi. Večer byl slavnostní táborák na hradě, kde
jsme s nimi prožili krásný večer se zpěvy a různými výstupy. Po
ukončení návštěvy jsme pozvali slovenskou delegaci skautů k nám
na tábor Kačerov, kde se dojedná další spolupráce.
Desátý tábor v Kačerově byl pořádán se skauty z Anglie,
kteří k nám v počtu 45 skautů celou dobu táboření
prožívali.Zúčastnili se s námi všech her a programů, které jsme pro
ně připravili. Uskutečnili jsme několik zájezdů (Hluboká, Kámen –
hrad u Pacova, a Haškova Lipnice). Po ukončení táboření u nás
pokračovali v návštěvě skautů v Radboři. Na tento tábor
v Kačerově přijela návštěva skautů ze Slovenska. Zde se dojednala
výměna skautů v příštím roce. Tento rok byl pro nás velice
náročný, ale vše se dobře zvládlo a všichni byli spokojeni.
Další stavbou roku 2001 byla stavba v Kačerově pro
kuchařky, a to chatička pro dvě osoby v blízkosti kuchyně. Tuto
stavbu provedl br. Černík a br. Čihák společně. Bratr Černík celou
konstrukci chaty doma připravil a po vybetonování základu se
převezla na tábořiště. Vnitřek chaty provedl p.Mixa sádrokartony
(sponzorský dar) a venkovní stěny byly pobity krajinkami. Tímto
vznikla další pěkná stavba na tábořišti.
V květnu se naše středisko zúčastnilo okresní akademie
v Kolíně se svou kapelou a pěknými výstupy. Velikým
překvapením byly naše světlušky, které vystoupily ve velkém
počtu na podium se svítícími lampičkami a s pěkným zpěvem.
Na náš tábor v červenci přijeli skauti ze Slovenska, Po
týdnu táboření u nás jsme s nimi autobusem jeli na tábor na
Slovensko do chráněné oblasti Moutín. Zde byl připravený
zajímavý tábor, ale jejich program byl pro nás často náročný.
Během tábora jsme chtěli poznat Slovensko, a tak jsme podnikali
zájezdy ( Trenčanské Teplice, Rožumberok – skautské muzeum,
slovenský skanzen). Na jejich táboře jsme zažili velké překvapení.
Uspořádání Štědrého dne, kde se zpívaly koledy a všichni si dávali
dárky a o půlnoci se slavil přípitkem Silvestr. Po skončení těchto
akcí jsme byli pozváni asi dva kilometry od tábora na jejich slibový
oheň, kde jednotlivě na nejvyšší skále skládali svůj slib. Do tábora
jsme se vrátili ve čtyři hodiny ráno a ještě tento den jsme odjížděli
domů. Bylo to velice náročné, ale všichni naši táborníci odjížděli
spokojeni s touto spoluprací , která bude pokračovat v příštím roce.
Jelikož v roce 2000 a 2001 jsme měli problémy s kvalitou
a množstvím vody, byli jsme nuceni na podzim vybudovat novou
studánku. Za pomoci přátel Domařových, kteří nám studánku
vybagrovali a pomoci pana Bézi a Vilimovského , br. Černíka a br.
Čiháka se studánka vybudovala.
Tato velká akce se podařila a od této doby máme ve studánce 1,40
m kvalitní pitnou vodu i pro kojence. Ještě bylo nutno na studánku
postavit menší dřevěnou stavbu k zakrytí. Tuto nám provedl náš
sponzor ing. Petr a jeho otec a střechu udělal p. Ježík. Oběma
sponzorům patří dík za jejich pěknou stavbu, která nás nic nestála.
Všechny návštěvy tábora se jdou ke studánce osvěžit.
Karneval v roce 2002 se nám velice vydařil velkou účastí.
Byla velká tombola. Pekly se perníčky, které se prodávaly,
z Kolína se přivezly čerstvé zákusky, limonáda, pivo a párky od
pana Sojky, prodávaly se hračky pro děti. Zábava se vydařila za
účasti krásných masek, které byly vyhodnoceny a odměněny.
Vlčata a světlušky se zúčastnili okresního kola a jejich
výsledky nebyly špatné, vlčata byli pátí a světlušky třetí. V budoucnu
bude třeba se více věnovat přípravě na tyto závody.
V červenci tohoto roku se znovu uskutečnil tábor u nás se
slovenskými skauty. Program, který byl připraven pro všechny,
splňoval podmínky dobrého tábora. Umožnili jsme jim též dva
zájezdy za poznáním českých památek. Po týdnu jsme s nimi opět
odjeli do tábora na Slovensko – Moutina, kde jsme pokračovali
s nimi dle jejich programů, které se nám již nezdály tak náročné.
Podnikli jsme několik výletů po krásách Slovenska a slavnostním
nástupem jsme se s nimi rozloučili. Další spolupráce byla ukončena,
protože vůdce jejich okresu a střediska Trenčín br. Loebel přešel na
funkci náčelníka old skautů celého Slovenska a toto středisko se
rozpadlo.
Rok 2003 byl pro nás tábor „odpočinku“ jako vždy táborová
hra a oddíly měly větší možnost splňovat různé odborky (Tři kapky
rosy, Tři tesáky, Tři orlí péra). Při táboráku nám hrála naše kapela a
pod vedením přítele p. Konůpka jsme ve mlýně natočili první CD
našich skautských písniček.
O Vánocích naše kapela hrála vánoční koledy ve skanzenu,
v muzeu, v domově důchodců a na Sv.Štěpána v kostele byl
uspořádán koncert koled a básniček pro veřejnost. Při této příležitosti
jsme nahráli druhé CD vánočních koled. Výtěžek sbírky byl zaslán
pro postižené děti.
Při závodě světlušek a vlčat konaném v roce 2004 světlušky
obsadily druhé místo a vlčata šesté místo.
Při konání „Kouřimských slavností“ se naši členové
zúčastnili pořadatelské služby a předávali význačným osobnostem
kytice např. p. Medkovi a sólistům a dirigentům ve skautských
krojích, což bylo pro všechny milým překvapením.
Tábor v roce 2004 byl deštivý a dost dětí onemocnělo, ale
obětavou prací naší členky MUDr. Otáhalové jsme vše zvládli. Bylo
jí vysloveno veřejné poděkování. Hlavním programem na táboře byla
hra „Harry Potter“ , která se všem líbila.
Na tábořišti bylo nutno postavit novou bránu, která
28
již dosloužila. Po ukončení tohoto náročného
tábora jsme odjížděli v pohodě a těšili se na
příští tábor. Na skautově v Kouřimi se opět sešli bývalí skauti daleko ve větším počtu než jindy. Je to tím, že si vždy vzpomenou na
někoho, kde zde ještě nebyl a rád by se s nimi sešel. Tato setkání
jsou vždy srdečná, kamarádská a všichni vzpomínají, jak v mládí
skautovali a zapomínají na své stáří. Celé odpoledne jim hrála naše
kapela skautské písničky a oni se vždy rádi připojí ke zpěvu. Vždy
mají u nás zajištěno dobré občerstvení a zábavu, čehož si velice
váží a opět se za dva roky .
Rok 2005 byl pro nás stejný jako v předešlých letech. Táborová hra se jmenovala „Pán prstenů“.
Jelikož pro světlušky a vlčata nebylo v blízkosti tábořiště
možnost koupání, rozhodli jsme se v roce 2006 k vybudování
malého koupaliště na potoce. Panely jsme zakoupili ve Zruči a pan
Bleha z Hudlic nám ochotně vybagroval zadarmo tuto nádrž. Na
ukončení bylo nutno vybetonovat stavidlo.
V tomto roce byly naše světlušky úspěšnější, v závodě
okresního kola světlušek a vlčat vyhrály první místo, čímž měly
možnost postoupit do krajského kola. Toto vítězství oslavily ve
svém oddíle v klubovnách slíbeným dortem. Ze závodu přivezly
též putovní cenu.
V září naši vedoucí připravili závody „Hry do kopce“ pro
naše členy, ale i děti z Kouřimi. Sešlo se mnoho dětí, kterým se
tyto hry líbily a zároveň se přihlašovali do Skauta. Bylo tam mnoho
aktivit a za jejich splnění dostávaly razítka, za které si v obchůdku
mohly koupit různé dárky. Na občerstvení zde byla podávána limonáda zdarma. Toto vydařené odpoledne končilo táborákem.
V roce 2007 jsme se rozhodli vybudovat hřiště u kluboven
pro využití různých sportů. Požádáním o grant na tuto stavbu a následným schválením jsme obdrželi 60.000,-- Kč a od Lonzy
20.000,-- Kč. Vybagrování celé plochy na hřiště provedl pan Čepelák z Kouřimi bez nároku na zaplacení. Základy a vyzdění okolo
hřiště nám postavila firma pana Chmela z Kutné Hory, na stavbu
dohlížel po celou dobu br.Čihák. Pracovali tam hlavně Romové.
Tento rok se stavba nedokončila.
Na tábořišti v Kačerově bylo nutno postavit u kuchyně
nový komín. Tuto stavbu nám provedli rodiče dětí z Hudlic zadarmo.
V roce 2008 na žádost paní starostky Dekojové z Kostelce
n/Č.L. jsme založili v Kostelci skautskou organizaci. V základní
škole jsme uspořádali besedu s dětmi a v krátké době se přihlásilo
do Junáka 20 dětí. Město připravilo dvě klubovny na schůzky a my
jsme vyslali tři vedoucí na vedení dvou oddílů. Slíbili jsme jim, že
tyto dva oddíly budou tábořit s námi na Kačerově.
Světlušky našeho oddílu, které byly dobře připravené na
závod okresního kola světlušek a vlčat se sestrou Pavlou, vyhrály
opět první místo a postoupily do krajského kola. Byla to pro ně
velká sláva a za odměnu dostaly opět velký dort. Na krajském kole
v Benátkách n./J.obsadily třetí místo.
Na tábořišti jsme povedli nátěry všech podsad na stany a
obnovili jsme nátěry třech budov. Tábor byl ve znamení indiánů a
hra se jmenovala „Po stopách indiánů“. Všichni si museli vyrobit
oblečení a zbraně, které používali po celý tábor. Veškeré hry byly
zaměřeny podle života indiánů.
20. výročí našich táborů jsme připravovali celé jarní měsíce v roce
2009. Postavili jsme na tábořišti novou bránu, u sklepa nový vstup
se zastřešením, nové desky na stoly v jídelně. Veškeré truhlářské
práce nám provedl ing. Petr s otcem zadarmo. Na hlavní budově
jsme provedli nové zakrytí střechy, kterou provedl pan Ježík,
a také střechu u vstupu do sklepa. Pochvalu si zaslouží i Jindra Tesařík a Tomáš Havlíček za vybudování vodovodního potrubí od
studánky k budově tábora. Toto potrubí sponzorovala sestra MUDr.
Otáhalová. Všechno provedli ve svém volném čase a bylo to překvapení pro nás všechny.
Velkolepá slavnost na táboře k 20. výročí se konala 11.8.2009. Byli
pozváni hosté, rodiče dětí, naši sponzoři, mnoho známých, kteří nám
po celou dobu pomáhali. Celkem se nás na této akci zúčastnilo cca
320 lidí. Začátek byl ve 13.00 hod., kde byl slavnostní nástup, předávání ocenění sponzorům diplomy a pamětní hrníčky naší výroby.
Místostarosta města K.Sobotka nám předal nové album, velký závodní luk a různé pohlednice pro děti. Popřál nám mnoho dalších
úspěchů a splnění všech našich plánů. Ujistil nás o podpoře pí.starostky a města Kouřim v naší další činnosti. Po nástupu bylo nabídnuto občerstvení v naší jídelně pro hosty. Pro zábavu byly odpoledne připraveny různé aktivity, kde mohli rodiče s dětmi si zasoutěžit. Ukončení slavnosti bylo v 17.00 hod. slavnostním táborákem,
kterého se mohli všichni zúčastnit Touto oslavou byla završena dvacetiletá práce na tomto krásném tábořišti v Kačerově.
Podzim roku 2009 byl tradičně provázen mikulášskou nadílkou, která se uskutečnila za účasti cca 60 skautů na klubovně.
Bylo to krásné posezení u krbu s bohatým programem a nadílkou
Mikuláše a čertů. Jako každoročně bylo roznášeno betlémské světlo a
bohatý vánoční program v kostele sv.Štěpána.
Již počátkem roku 2010 začaly přípravy na 20.výročí obnovení Junáka v Kouřimi. Toto výročí se uskuteční 15. května slavnostním ceremoniálem a výstavou skautské historie a současnosti v sále
města. Tato výstava potrvá do 22.5., kdy mají po dvou letech sraz old
skauti.
Old skauti z roku 1945 – 1951.
Jejich srazy byly uskutečněny již na podzim roku 1990 při
táboráku. Tehdy přišli zavzpomínat br. Borovička, br.Plocek Karel,
br. Macháček , br.Machurka, a br.Bašta s manželkou Marií. Toto setkání dalo podnět ke srazům starých skautů. Již v roce 1996 zásluhou
sestry M.Baštové se začali old skauti pravidelně scházet každé dva
roky. Od roku 2004 trvaly tyto srazy celý den a zúčastňovali se old
skauti z celé republiky i za zahraničí. Rodina Hurtova USA, Švýcarsko, br. MUDr. Kostka Německo. Dnes již pravidelné srazy, které
se konají každé dva roky čítají 30 až 40 old skautů, jejichž mladý
věk se pohybuje 68 – 85 roků.
29
Všichni se na tyto srazy velmi těší,
aby si mohli zavzpomínat na krásně prožité
skautské časy. Loňského 20 výročí letního tábora v Kačerově se
také mnozí z nich zúčastnili. Časy roku 1945 – 1951 byli pro
mnohé z nich ty nejhezčí v jejich životě. Čest památce všech old
skautů, kteří se dnešních dnů nedočkali.
Závěrečné slovo.
Z celých vzpomínek a pamětí, které jsou věnovány jak pro
mladou generaci, ale i pro pamětníky vyplývá, že skautské hnutí
ovlivňovalo mladé lidi a připravovalo je pro další život, učilo
k vlastenectví a milování naší krásné vlasti. Klademe si otázku,
proč nemělo pionýrské hnutí šanci přežít? Vznik této organizace
byl nucený a veškeré podmínky pro jejich činnost zajišťoval socialistický stát. Totéž platilo i o ČSM. Děti musely povinně(nikoliv
dobrovolně) navštěvovat tyto organizace pro to, aby měli dobré kádrové posudky pro další životní profesní rozvoj. Na rozdíl od Pionýra, vstupují děti do Junáka dobrovolně a připravují se na samostatný život spjatý s přírodou a vlastenectvím.
Díky roku 1989 nemusejí se dnes již dvacetiletí a starší
přetvářet před školou a rodinou v jaké organizaci jsou zapojeni.
Díky všem těmto změnám nemají tito mladí lidé o historii skautingu tušení. Pro toto poznání přispěly tyto paměti, hlavně proto,
aby se neopakovaly případy, které jsou zde vzpomínány. Z heslem
buď připraven odevzdáváme pomyslnou štafetu mladé generaci,
aby nikdy nezapomínali na bělost a ostražitost.
Budoucím následníkům a pokračovatelům skautského
hnutí v Kouřimi, přejeme v započaté skautské stezce mnoho úspěchů a krásných zážitků v dobrovolně zvoleném skautském životě.
Čest památce všem skautům střediska Kouřim, kteří se
dnešních dnů již nedožili. Zůstanou v našich vzpomínkách.
Autoři vzpomínek:
br. Karel Čihák vůdce střediska
br. Míla Opatrný vedoucí střediska 1945-1951
Karel Sobotka místostarosta města (Vlče 1949-1951)
Seznam členů Junáka v Kouřimi v roce 2010.
Historické putování
z kroniky města Kouřim z let 1938 - 1968
(V elektronické podobě jsou předcházející části kroniky
k dispozici na naší internetové adrese, tj. www.kouřimradnice.cz – Kouřimský zpravodaj)
Část 7.
Odboj v Kouřimi
(autor: Josef Batelka)
Začínám psáti kapitolu, která má ukázati a dosvědčiti,
že i v našem malém a odlehlém městečku žili lidé, kteří
mysleli na budoucnost národa a nepodlehli ani strachu,
ani svodu výhod a peněz, jež skýtala přízeň německých
okupantů a válečné doby, která vždy a všude chytráky
obohacovala a poctivé ničila.
Odboj v Kouřimi byl připravován již v roce 1940 a
1941. Jednotlivé skupinky osobních přátel i jednotlivců
zapojovali se na tyto odbojové skupiny:
1) Skupina plukovníka Alexe
2) Skupina východní Čechy
Obě tyto skupiny byly časem rozbity a zahynuli z nich :
ze skupiny Alexe – praporčík Beneš, který po převratu
zemřel na následky věznění, plukovník Mašín z Lošan,
jehož zbraně i poznámky zakopány byly na zahradě Jirkovského v Kouřimi. Ze skupiny východní Čechy –
MUDr. Frant. Dvořák z Červených Peček, Otakar Moravec – Robur, spisovatel z Kolína – Oba byli popraveni.
Jejich zbraně byli zprvu v muzejní baště v Kouřimi a po
prohlídce muzea v záložně kouřimské a zatčení nešťastných Ing. V. Kostky a J.Balvína, kteří neměli s nimi
nic společného, převezeny byly do Kolína. Tam potom
byla rozbita skupina Kasperidesova, u nichž zbraně byly
nalezeny. Hasičské a sokolské skupiny odbojové byly zakládány hlavně proto, aby bylo zajištěno převzetí zbraní,
kterými mělo býti vyzbrojeno odbojové hnutí. Byly též
připravovány světelné majáky, jimiž měla býti dávána
znamení parašutistům při shazování zbraní. Tato skupina
většinou hasičských pracovníků nesla jméno „Rada tří –
3R“. Tato střediska byla však postupně rozbíjena a na
jejich místě vyrůstaly nové skupiny. V Kouřimi však stále
existovaly skupiny, které byly zapojeny na ústřední skupiny odboje.
K prvnímu zatýkání v Kouřimi došlo 9. ledna 1941.
Tím byla likvidována místní skupina odboje. Zatčeni
byli: Jan Rýzner, Josef Bukač, Frant. Mejzlík starší,
Frant. Mejzlík mladší(propuštěn po 4 týdnech domů),
Josef Malík z Vrchů, Josef Vosecký ze Ždánic, Bohumil
Melcr z Toušic, Frant. Kubelka, Čeněk Syřínek, Josef
Hykman a Jan Pokorný ze Svojšic, Alois Jedlička z Vrbčan, Václav Tříska z Nučic. Organizátoru Josefu Borovičkovi, starostovi města Kouřimě, se podařilo uprchnout a
žil v podzemí pod různými doklady na jméno Václav Ulrich. Byl naň vydán zatykač a později jeho syn a žena odvezeny do koncentračního tábora na Moravu.
Současně s likvidací této skupiny sebrány byly staré, nepotřebné zbraně v hořejším muzeu v občanské záložně
v Kouřimi, na Střelnici, v sídle Národní gardy 136
v Kouřimi. Při tom zatčen byl Ing. Vilém Kostka,
správce kouřimského cukrovaru jako velitel gardy a Josef
Balvín, dělník z Kouřimi. (Skutečné zbraně skupiny
MUDr. Dvořáka z Kolína skupiny Východní Čechy,
uložené v muzejní baště, nenašli). Oba zatčení
30
zahynuli v koncentračních táborech.
Při likvidaci komunistické ilegální činnosti
byl zatčen dne 7. dubna 1941 Oldřich Vosecký,
skladník konzumního družstva v Kouřimi. Po
rozpuštění KSČ počal Vosecký navazovati styk
s podzemním vedením strany komunistické v Praze.
Jeho byt v Kouřimi stal se stálou styčnou stanicí mezi
Prahou a Brnem. Byla to tzv. přepážka. Kolem sebe
soustředil asi 7 lidí z nichž měla vzniknouti skupina na
odboj připravených lidí. V Plaňanech vznikla neodvisle
též větší skupina stejných cílů, která pokusila s ním
navázati styk a při jejím prozrazením byl O. Vosecký
zatčen.
Odbojová skupina „Úvod“ byla na Kouřimsku
zastoupena velmi početně. Přes J. Doskočila byli v této
skupině činni a dne 1. března 1943 zatčeni: Josef
Chábera z Kouřimi, Karel Klouda z Kl. Skalice,
Ludvík Hraba ze Zásmuk, Václav Plaček z Poďous,
Karel Nordych z Lošánek.
Skupina plukovníka Mašína byla rozbita v r. 1942.
Před svým zatčením odevzdal Mašín celý archiv odboje
do rukou člena poručíka v záloze Josefa Jirkovského.
Tento archív byl zachován až do revoluce a podle
určení odevzdán generálu Moravcovi a Ingrovi.
Pokračováním této skupiny byla skupina plukovníka
Alexe. Velitelem pluku byl štábní strážmistr Kratochvíl,
Polní Voděrady, velitelem roty štábní strážmistr
Lašman – Táborský, jeho zástupcem četař aspirant
Roman Mikuláš, úředník zdejšího Hospodářského
družstva. Velitelem „bojůvky Kouřim“ byl štábní
strážmistr Zlamberk, který měl krycí číslo „3“. Síla
bojůvky byla 25 mužů. V Horních Krutech měl
organizaci v této skupině Ant. Procházka, poručík
letectva ve funkci velitele roty. Při provedeném
zatýkání v Ratboři, Zásmukách a v Bečvářích velitel
pluku Kratochvíl byl zatčen a podařilo se mu z vězení
v Terezíně v Malé pevnosti varovati motákem Lašmana,
kterému se pak podařilo před zatčením uprchnouti. Na
skupinu Alex byla zapojena rovněž hasičská „3R“. Ze
zemské hasičské jednoty, která byla zapojena na odboj
důstojníků čsl. armády vedlo spojení přes Josefa Dědka
ze Svojšic na Kouřimsko.
Kouřimská jednota měla vedle dříve uvedených úkolů,
v čas potřeby obsadit a chránit liblickou stanici. Z této
skupiny byli zatčeni: 13. září 1944 Josef Dědek ze
Svojšic. Později došlo k zatýkání velitelů hasičských
okrsků. Byl zatčen: Karel Hrabík z Kouřimě, Josef
Felkl ze Zásmuk, Jaroslav Jírovský z Krychnova, Jarosl.
Krásný z Červ. Hrádku, Josef Ditrich z Chotutic,
Stanislav Růžička z Cerhenic, Josef Batelka ze
Žabonos, Václav Čermák z Radimě a později i Frant.
Mádle ze Zásmuk.
V tomto hnutí byli též zapojeni MUDr. Jirásek a Josef
Ze skupiny zemřeli v koncentračním táboře v Terezíně:
Jaroslav Jirovský z Krychnova, František Mádle ze
Zásmuk, Stanislav Růžička z Cerhenic a Josef Ditrich
z Chotutic.
Odbojová skupina „V Boj“ rozšiřovala na kouřimsku
časopis prostřednictvím spojení, které obstarával Frant.
Vaníček z Kolína. Časopis rozšiřoval MUDr. Emilián
Jirásek, MUDr. Kábrt a MUDr. Hovorka z Plaňan. Když
byla gestapem zachycena stopa, uprchl Vaníček přes
Maďarsko a Cařihrad do ciziny a zahynul 10. prosince
1942 jako letec při náletu na Maltu.
Skupina „Východní Čechy“ vedena MUDr. Dvořákem,
známým českým archeologem, jak již dříve uvedeno
měla ukryty zbraně v muzejní baště. Prostředník byl řed.
muzea – pisatel této kroniky. Když bylo prohledáno
hořejší muzeum v záložně – převezeny zbraně do Kolína.
Skupina tato byla zničena. Zastřeleni byli oba z Kolína a
Josef Dudek, znamenitý laborant kolínského muzea,
zemřel v koncentračním táboře.
Přes všechny ztráty, pronásledování a věznění udržela se
střediska odboje v Kouřimi do poslední chvíle. Pracovala
nezávisle na sobě. Duch odboje v městě nebyl nikdy
zlomen. Město Kouřim nemělo za okupace vůbec
politických udavačů, vlajkařů a do Ligy proti bolševikům
se nikdo přes veškerou agitaci nepřihlásil. Pokud byly
projevy nařízeny a doručovány číslované pozvánky pro
kontrolu, byly tak odbývány, že byly paskvilem na
oslavu.
Město čítající 3.000 obyvatel mělo posádku 600
vojenských feuerschutz polizei, 60 vozů s celou
výzbrojí. Další posádky byly ve Svojšicích, Olešce,
Vrbčanech, Kostelci nad Černými lesy, v Českém Brodě
a v Kolíně byla pancéřová armáda SS generála Schörnera.
Při přeletu bombardovacích letadel přes Kouřim
docházelo před očima německého vojska ke spontánním
projevům radostí. Dne 1. května byl uspořádán veřejný
koncert na náměstí. Zajišťovací hlídky německé silniční
policie tomuto koncertu bezradně přihlížely. Koncert
končil pochody: Lví silou a Hej Slované!
A to bylo již v době, kdy mnohé části německé zbity
prchaly před postupujícím nepřítelem, ale v Čechách ještě
vládnul generál Schörner.
Od 1. května 1945 již bylo zřejmé, že bude za potřebí
všechny odbojné skupiny spojit, aby revoluce, která
visela ve vzduchu, byla jednotně vedena. Představitelé
jednotlivých odbojových skupin se sešli již 15. dubna,
aby se dohodli o jednotném vedení. Vedením pověřen
major československé armády, který byl v Kouřimi
přechodně ubytován J. Moucha.
31
K utvoření revolučního národního výboru
byla svolána společná schůze všech představitelů na 8
hodinu ranní dne 5. května 1945 do Městské spořitelny.
Již v 10 hodin dopoledne promluvil k občanům, kteří
zaplnili náměstí, zvolený předseda revolučního národního výboru Dr. Karel Kössl. Představil členy, doplnil národní výbor podle přání přítomných. Do jednání však
přišla zpráva, že Praha povstala a rozhlas volá o pomoc.
Tato zpráva ukončila jednání. Všichni shromáždění počali zpívati hymny, které po tolik let nesměly veřejně
býti zpívány a vedení předáno bylo do rukou majora
Mouchy, k provedení odbojové akce. Ihned zajištěna
pošta, telefonní centrála, garáže ČS dráhy a organizována pomoc Praze. Beze zbraní se do Prahy jeti nemohlo,
poněvadž všude v okolí byly německé posádky. Telefonní spojení jednotlivých německých vojenských útvarů bylo ihned přerušeno, takže posádky neměly již mezi
sebou spojení. O to se postaral Jiří Vízner, knihař a byl
to dobrý zásah. Na to odešli major Moucha, poručík
Linhart, poručík Vojta, štábní strážmistr Flamberk a
Josef Mašek, pekař, jako velitel hasičů, spolu s ředitelem městského úřadu Františkem Korečkem, jednat
s německým místním velitelstvím o kapitulaci místní
posádky a vydání zbraní. Uvedením místního hasičského sboru do pohotovosti pověřen byl Josef Mašek.
Německý velitel zbraně odmítl vydati s tím, že bez dohody s vyšším velitelem tak učiniti nemůže a chtěl se
dohodnouti telefonicky s velitelem celého útvaru, který
byl ubytovaný ve Svojšicích v zámku. Telefonní spojení
však bylo již přerušeno, takže jednání bylo převedeno
na společnou schůzi všech důstojníků a rotmistrů německé posádky, kteří se sešli ve Střelnici. Ale i toto
shromáždění nechtělo o kapitulaci slyšeti a proto výše
uvedení odjeli do Svojšic. K nim připojili se ještě Jiří
Vízner, Josef Mašek a Ervin Kaňák. Výzbroj delegace
byla ubohá, takže může se říci, že celé jednání bylo vedeno proti německé posádce, po zuby ozbrojené, takřka
s holýma rukama. Velitelem ve Svojšicích byl major
Rusche, který kategoricky odmítl kapitulaci a téměř po
dvouhodinové poradě s důstojníky, vyzval, aby štábní
strážmistr Flamberk s ním odjel do Kolína. Bylo známo,
že v Kolíně je posádka 12.000 SSmanů a velitelem této
neporažené armády je generál Schörner, bylo toto odmítnuto a položen kategoricky požadavek vydání
zbraní. Situace byla: Buď – anebo! Do tohoto jednání
vpadl ozbrojený partyzán Román Mikuláš, úředník
Družstva, který svým rozhodným způsobem přispěl ke
konečnému „ ano“ německého velitele. Velitelem
Svojšic ustanoven Roman Mikoláš a vydávání zbraní
počalo. I vysílací stanice byla rozmontována
Jiřím Víznerem. Odpoledne odzbrojeny Svojšice a dvůr
Votelež. S kouřimskou delegací odjel zpět i spojovací
německý důstojník do Kouřimě a posádka v Kouřimi odzbrojena zcela. Výzbroj byla shromažďována ve spořitelně, ale poněvadž její množství stále stoupalo, byla stěhována do budovy soudu. Docházelo sice k výstupům, ale
jakmile se vedoucí našich čet oblékli do vojenských šatů,
svých starých hodností, bylo odzbrojení provázeno hladce. V odevzdávaných zbraních bylo značné množství
ručních granátů – stojní pušky a zbraní všeho druhu.
Večer navázáno bylo telefonické spojení s revoluční národní radou v Praze. Kouřimští dali se Praze k dispozici
s tím, že máme zbraně, náboje, autobusy a můžeme ihned
odjed na pomoc. Tento telefonický rozhovor byl uskutečněn kolem 6. hodiny večerní 5. května. Odpověď zněla: „ U nás je situace dobrá. Rozšiřte povstání ve svém
kraji“. Tento rozkaz jsme přijali od vojenského oddělení
revoluční národní rady v Praze. Podle tohoto rozkazu
jsme začali vyzbrojovati okolní obce a to: Ždánice, Malotice, Třebovle, Království, Dobré Pole, Zásmuky, Klášterní Skalici, Toušice, Miškovice. Zároveň telefonován
do okolních měst rozkaz národní rady pražské, jako výzva k povstání. Volány Plaňany, Kolín, Kostelec nad
Černými lesy, Pečky, Poděbrady, Kutná Hora, Český
Brod a vše, co v okolí dalo se telefonicky připojiti. Odpovědi z měst byli však takové, že situace vojenská jest taková, že povstání není možné provésti.
Zůstala tedy Kouřim v noci 5. května s okolními obcemi
v povstání osamocena, ale vytrvala a svoje poslání vykonala. Přikročeno ihned k zajišťovacím opatřením. Na východních silnicích města postaveny barikády. Jejich účelem bylo porušiti a znemožniti spojení mezi severní a
jižní státní silnicí v okrese a zabrániti rychlou dopravu
posil německé pražské posádce a udržeti středisko povstání pro celý Kouřimský obvod hlavně poskytnutím
zbraní všem, kdož se k boji hlásili.
V samotné Kouřimi bylo ozbrojeno více než 200 mužů.
Pokud okolní obce potřebovaly posily, vysílány autobusy s četami do okolí. Dvě čety poslány na pomoc Ždánicím, které byly zvláště ohroženy, jedna četa odjela do
Malotic, přechodně posílena byla Oleška a ve Vrbčanech
proveden průzkum o síle jednotky německé. V okolních
obcích byla 5. května večer takováto situace:
Malotice: Tam byla u školy na státní silnici
32
vybudována obranná barikáda. Účelem jejím
bylo zadržovati, odzbrojovati, po případě aspoň
zdržovati jednotky jedoucí ku Praze. Ke čtvrté hodině
odpolední projíždělo směrem od Kutné Hory ke Praze
auto obsazené SSmanny. Před barikádou začali SS
házeti granáty. Hlídka u barikády zahájila palbu. Dva
SS byli zajati – třetí postřelený uprchl do polí.
Hozeným granátem byl poraněn řídící učitel Martínek.
Ždánice: Postavili podle rozkazu kapitána Nehasila
barikádu u kovárny – u mostu – na státní silnici.
Z olešecké posádky SS Arbeitdienst jela na průzkum
cyklistická četa. Když přijížděli ke Ždánicům seskočili
z kol a zahájili ostřelování barikády. Naši palbu
opětovali a tak se rozpoutal pravidelný boj. Ze Ždánické
posádky padl sokolník jednoty Sokol ve Ždánicích –
Hlubuček J. Na telefonickou výzvu byly z Kouřimi
vyslány na pomoc ihned dvě čety, které okamžitě do
boje zasáhly. Při další přestřelce padli Jáchymové otec a
syn. Zraněný Hlubuček byl převezen do ošetřovny do
Kouřimě – byla zřízena v domě spořitelny. Byl zasažen
do prsou, patrně střelou dům-dům, která mu vyrvala
z těla kus masa. SSmani své mrtvé vzali s sebou, ale boj
trval až do nočních hodin. V krátkém příměří, po
odklizení mrtvých, žádali SSmani, aby jim byly vydány
i mrtvoly našich padlých, což ovšem bylo odmítnuto.
Jednání bylo vedeno i telefonicky přímo z velitelství
v Kouřimi. K osobnímu jednání s velitelem SS odjel
z Kouřimě MUDr. E. Jirásek, místní lékař a okresní
soudce Dr. Hofbauer jako parlamentář. SS hrozili
vypálením obce Ždánic. Během noci se však přechodně
stáhli z bojiště a za časného rána odjeli směrem
k Benešovu. Poněvadž situace ve Ždánicích v noci se
zhoršila, žádali jsme telefonicky vojenské velitelství
revoluční národní rady v Praze o vyslání pomoci. Žádali
jsme o vyslání jednotky tankové, která by postup SS
zadržela a obrátila – Praha však tyto tanky k dispozici
neměla a proto sdělila, abychom celou věc vyřídili
podle dané situace. Situace v Praze se podle hlášení
rádia podstatně horšila. Rádio zoufale volala o pomoc
spojence. I Kouřim přes všechnu snahu nepřiměla žádné
okolní město k povstání a zůstala osamoceným
ostrovem odboje v celém kraji. Všechny německé
posádky v okolních městech ovládaly situaci a celé
okolí. 5. května neměli jsme vůbec žádnou zprávu, že
by v některém městě, aspoň trochu blízkém – se
vzchopili také k odboji. Kutná Hora slíbila sice rotu
vládního vojska, ale nedočkali jsme se jej.
Místní německá posádka byla zcela odzbrojena. Ale
v Kouřimi, kromě posádky, byli též němečtí uprchlíci,
v počtu asi 200, většinou žen a starých mužů a ti měli
také zbraně.
V Prokůpkově domě byla jejich ústředna pro celý okres
kouřimský. Tato stanice byla vybavena i krátkovlnou
vysílačkou, o které však nikdo nevěděl. Z této stanice byli
voláni SS o pomoc. Zajímavé jest i pamětihodné, že toto
volání zachyceno bylo jak ruským velitelstvím, tak
odposlouchací službou v Londýně. Londýn pak 5. května
hlásil, že ve středočeském městečku Kouřimi odzbrojili
německou posádku a bijí se s nepřítele. A když
v pozdějších dnech přišli k nám na pomoc ruští tankisti,
sdělili, že zachytili volání Němců o vyslání SS do
Kouřimi, a proto nám jedou na pomoc. Bylo jim
nepochopitelné, že Praha volá o pomoc proti Němcům a
z Kouřimě, že se volá o pomoc Němcům – proti českému
obyvatelstvu.
Toto německé volání, které trvalo až do půlnoci, kdy
byla vysílačka nalezena, bylo nám osudné.
Mezi 5. a 6. hodinou ranní dne 6. května volal Kolín,
kde měli zařízenou odposlouchávací službu vojenských
rozhovorů. Obdrželi jsme tuto zprávu: Kolín: Jest vyslána
do Kouřimi vojenská jednotka, aby likvidovala vaší akci
– bylo by dobře – kdybyste se z města stáhli – máte-li
kam.
Ihned svolána vojenská porada přítomných velitelů.
Podle dalšího hlášení (které snad učinil rada okr. úřadu
Streit) měl přijeti do Kouřimě oddíl pancéřové armády
gen. Schörnera, aby zlikvidoval povstání. Kouřim měla
k dispozici pouze lehké zbraně, se kterými nebylo možno
se postaviti pancéřovým jednotkám. Bylo tedy v poradě
rozhodnuto, vzíti zbraně a stáhnout do Ostráku a vyčkat
dalšího vývoje. Dán rozkaz ke stažení hlídek, připraveny
autobusy a mužstvo se zbraněmi odjelo k ránu 4 autobusy
do lesů nad Kouřimí - 6. květen - neděle.
Před 7. hodinou ranní byla Kouřim obklíčena ze všech
stran. Oddíl německých vojínů rozdělený na čety
postupoval současně všemi ulicemi k náměstí. Střílel do
oken,dveří, zdí, vnikal do domů, vyháněl muže na ulici,
uvnitř rozbíjeli skříně a hledali zbraně.
Překvapení občané, kteří nevěděli ani, že obránci opustili
město, zděšeně prchali a i po nich bylo stříleno. Za půl
hodiny byli němečtí násilníci na náměstí a vedoucí
důstojník s oddílem obsadil radnici. Vyzval přítomného
starostu p. Frant. Váchu, aby s ním šel sbírat zbraně. Jiný
oddíl obsadil četnickou stanici. Odzbrojili všechny
četníky a odvedli. Bubnováním dali vyhlásiti, že se
všichni muži musí dostaviti na náměstí, všechny zbraně
musí být odevzdány, všechny domy a místnosti musí býti
otevřeny.
33
Nebudou-li všechny zbraně do 12 hodiny
polední odevzdány, bude Kouřim zničena. Muži
shromažďováni v Prokůpkově domě, v hostinci u
Váchů, kde byli prohlíženi, zda nemají při sobě zbraní,
oddíly mužů staveny „ke zdi“ u Skálů na náměstí před
napřažené pušky a bylo jim vyhrožováno zastřelením,
neprozradí-li kde jsou zbraně. Mezitím vyšla i
osvobozená německá posádka kouřimská, byla
ozbrojena a přidala se k trestnému oddílu.
Zdemolována byla městská spořitelna, okresní soud i
pošta. Při prohlížení domů stříleli při každé příležitosti a
tak také ustřelili ruku dělníku Chloupkovi, který se
pokusil před nimi zavříti dveře.
Výzvy k odevzdání zbraní nebylo ovšem
uposlechnuto, vždyť muži se zbraní byli většinou
v okolních lesích, prodloužil velitel lhůtu do 3 hodin
odpoledne. Ale již mezitím se začaly formovat oddíly
k odchodu města.
Z Kouřimě a okolí shromáždili tzv. „národní hosty“ –
německé uprchlíky. Donutili autobusy ČSD, aby s nimi
jely. Velitel německé posádky kouřimské, který se 5.
května vzdal, byl zatčen a při vystupování z auta před
spořitelnou padl a zakrátko zemřel. Zjištěno, že spáchal
sebevraždu otrávením, patrně aby unikl vojenskému
soudu. K večeru se oddíly zformovaly a zajištěně
odtáhly z města směrem k Českému Brodu. Pořádkovou
službu ve městě převzali hasiči .
Pondělí 7. května
V noci vrátila se většina mužů se zbraněmi do města.
Poněvadž major Moucha zůstal na státní silnici
v Kostelci nad Černými lesy, kde byly odzbrojovány
transporty projíždějící od Prahy i ke Praze, sešli se
velitelé
jednotlivých
oddílů
v kanceláři
Dr.
Svárovského a dohodli se na dalším postupu. Byli to:
Dr. Svárovský Ant., štábní strážmistr Flamberk,
poručíci Linhart a Vojta, strážmistr Voháňka a štábní
rotmistr Drobník. Rozhodnuto bylo přeložiti stanoviště
odboje z Městské spořitelny do Havlíčkovy továrny,
ježto se předpokládalo, že vojenské jednotky odtáhnou
přes Kouřim na Prahu. Zřízeny byly pozorovatelny na
věžích ze kterých byly hlášeny pohyby jednotek
směřujících ke Kouřimi. Tyto první jednotky byly již 7.
května zajímány, odzbrojovány a zajišťovány
v Havlíčkově továrně.
V úterý 8. května již od časného rána procházely
Kouřimí jednotka za jednotkou a po odzbrojení byly
eskortovány do shromážďovacích táborů v Plaňanech
nebo Kostelci nad Černými lesy. Při odzbrojování
ovšem vznikaly šarvátky, byly vysílány posily i do
okolních vesnic, když bylo žádáno o pomoc. Pomoc
byla vyslána do Svojšic, Bošic, Doubravčan,
k Českému Brodu a jinam. Během této akce bylo
odzbrojeno více jak 4.000 mužů. V úterý večer, po
od Plaňan k městu pancéřový vlak. Měl tři oddíly. Tato
chvíle byla pro město opravdu jedna z nejhroznějších.
Byly vysláni naproti zvědné a zajišťovací oddíly, které
nepřetržitě hlásily jeho postup po trati. Poněvadž
obyvatelstvo bylo čtyřdenním nervovým vypětím úplně
vyčerpáno, zmocnila se části opravdová panika. Lidé
utíkali za město, ukrývali se do sklepů a připravovali se
na nejhorší. Považovali blížení se vlaku za pokračování
trestní akce německé. V případě, že by vlak byl odbočil
z Bošic k městu, připraveno vyhození části tratě do
povětří. Po půlnoci hlásily hlídky, že vlak odbočil
k Zásmukám. Velitelství obdrželo ze Zásmuk na naše
varování hlášení, aby vlak byl propuštěn směrem na
Sázavu, kde je zajištěno jeho zničení. Tomuto
zneškodnění bez jakýchkoli ztrát také u Sázavy došlo.
V tento památný den osvobozena byla Praha a i naše
městečko si po překonaných obtížích a hlavně poslední,
opravdu těžké noci, oddychlo. Odzbrojování pokračovalo
stále, ale německá armáda byla v úplném rozkladu.
Civilní obyvatelstvo na výzvu rozhlasem, aby venkov
pomohl Praze obvazy a léky, uspořádalo spontálně sběr
všeho potřebného. První auto odjelo již ve středu
odpoledne, plně naložené a za ním následovala další
s potravinami.
Revoluční garda byla ustavena 10. května a jejím
velitelem byl pověřen štábní strážmistr Flamberk. 10.
května jezdili již po obou státních silnicích Rusové na
Prahu. Menší oddíl utábořil se u nás na náměstí. Do
Kouřimi přijely první ruské jednotky v pátek 11. května
1945. Některé zůstaly i přes noc a ubytovaly se
v rodinách. Byly všady dobře přijaty.
Pro pobavení čtenářů od Václava Skalníka
Druhá bitva na hoře Vítkově
Ačkoliv je známo, kde se to všechno tenkrát ve dvacátém
roce upeklo – v Říhově vinárně na Žižkově
v Harantovce, nevisí na tom domě žádná pamětní deska.
„Národ potřebuje inšpiraci. Všechno je teď po válce
votrávený politikou“, konstatoval žižkovský všeuměl
Franta Sauer. Jeho přítel Jaroslav Hašek i všichni hosté u
vína k tomu souhlasně přikyvovali. „Jedině slavná česká
historie svým příkladem může povznést českýho člověka
osvobozenýho od pout habsburský monarchie!“
Z další diskuse na toto téma vyšel potom Sauerův a
Haškův návrh uspořádat na hoře Vítkově reprízu
hrdinského husitského utkání s křižáckými voji.
34
Nápad se všeobecně líbil a došlo to tak daleko, že
záštitu nad monstrpředstavením v přírodě převzal sám
ministr Klofáč. Jeho přičiněním a zásluhou některých
kulturních nadšenců byly pro chystanou podívanou
získány historické kroje, zbroj, kolem dvou set
vojenských koní, padesát žebřiňáků a fasuňků i setnina
legionářů. Do komparsu kooptovali i několik
odhodlaných žen pro role bojovnic. Všichni byli
ochotni vystupovat na scéně jako moderní boží
bojovníci. Zádrhel byl jen v tom, že nikdo nechtěl
převzít roli podlých křižáků.
„Řeknu chlapům z kapslovny,“ nabídl se Franta Sauer.
„Nejsou to žádný fajnovky ani padavky.“ – „To teda
nejsou,“ souhlasil vinárník Říha, „ale dej si, Franto,
pozor dyť je znáš …, dají se do tý bitvy doopravdy a
bude z toho malér.“ – „Malér nemalér, taková věc se
musí brát natúr. V tom je celý tajemství skutečnýho
divadelního umění.“ doložil s vážnou tváří Hašek.
Velký letní den, propagovaný mohutně pražským
tiskem plachtami plakátů i okřídlenou lidovou fámou,
konečně nadešel. Ředitel sadů na Žižkově, Vlka, prý
málem klepla pepka, když mu oznámili, že se divadlo
bude odbývat v parku, a že na vrcholu kopce postaví
roubený válečný srub se zákopem. Žižkov i celá Praha
tonuly v radostném očekávání. Na domech vlály
prapory, od časného rána procházely ulicemi břeskně
vyhrávající kapely. Franta Sauer měl značné potíže
s některými bojovníky, kteří již od rána oblečeni v
zapůjčených kostýmech, v předtuše horkého letního dne
hasili předpokládanou žízeň v žižkovských hospodách.
Rázovitý představitel Jana Žižky z Trocnova, v civilu
redaktor, spisovatel a přítel pivního moku, byl objeven
po delší námaze už v povznešené náladě. Na jeho
pivním tácku se to černalo čárkami. „Rozbijem ty
pacholky křižácký napadrť, skřípěl zuby jednooký
hrdina, když byl společným úsilím posazován na
starého dobromyslného valacha, jenž jinak, tahal
popelářský vůz. Také císař Zikmund žhnul pivním
udatenstvím.
Od Obecního domu, kde hudba vyhrávala Hašlerův
„Kvíteček“, se po obědě konečně hnul s těžkostmi
dohromady sehnaný průvod bojovníků. Trocnovský
hrdina, chvílemi na koni upadající do dřímoty, jel v čele
před rachotícími válečnými vozy. Za nimi v sevřených
řadách pochodovalo vojsko a jela jízda. Na Ohradě se
průvod rozdělil. Křižáci zamířili na karlínské vojenské
cvičiště, husité obsadili srub postavený na temeni
památné hory. Všude kolem stály i seděly tisíce
zvědavců z celé Prahy.
Konečně se ozval výstřel z hmoždíře. Bylo to znamení
pro křižáky. Dole na execíráku zavřeštěly trumpety,
zavířily bubny a s hurónským řevem se hnala masa
jezdců i pěších do vrchu.
Nic nevadilo, že mnozí v jízdě na koni nezkušení padali
na zem. Za velkého supění, kleteb a střelby ze srubu se
křižáci přibližovali ke svému cíli. Bylo dojednáno, že až
se přední řady útočníků vydrápou na kopec, začnou husité
ve srubu zpívat „Kdož sú boží bojovníci“, křižáci se jako
zaleknou, na chvíli ustrnou, a potom teprve napodobí
urputný boj. Leč marně mával režisér praporkem, aby
příval křižáků zastavil. Hrdinský řev jim byl zřejmě
naprosto lhostejný. Dva muži od filmu, točící klikami
kamer, se v posledním okamžiku zachránili zbabělým
úprkem.
Žižka vydal rozkaz vypřáhnout koně z vozů a ty spustit
do řad křižáckých hord z kopce samotíží. Naštěstí se
podařilo tento záměr vojevůdce v poslední chvíli
překazit. Obecenstvo však s tímto zásahem nebylo
spokojeno. „Máme zaplacený vstupný. Dyž bitva, tak
bitva! Žižko, pusť ty vozy dolů!“ Mezitím křižáci p
Mezitím křižáci přilnuli ke srubu a začali přelézat
palisádu. V hrozivé vřavě, která se rozpoutala, padaly
mnohé opravdové, bolestivé rány. Koně se vzpínali a
poděšeně řičeli. A do toho hrozného halasu a běsnění řval
režisér: „Kadle, hned zaraž tu svou zatracenou bandu
křižáckou, dyť víš, vole, že musíš prohrát!“ Leč Zikmund
nedbal. Žižka, stojící na voze u srubu, hrozil palcátem a
cosi pokřikoval. V brnění oděný panovník se domníval,
že mu Žižka nadává, a proto vyzval vojevůdce, aby slezl
z vozu. „Pojď dolů, slepoune, já ti to vykreslím!“ – „Ty
troubo, ty si myslíš, že jsem slepej? To hned uvidíš!“
Improvizovaný dialog vyvrcholil tím, že se za velkého
gaudia diváků servali.
Císařské vojsko, rekrutující se z žižkovských kapslováků,
řádilo mezi husity – legionáři a strhlo do boje i desítky
diváků. Tito udatní civilisté byli obecenstvem nadšeně
povzbuzováni. A zatímco husité bezhlavě prchali,
vystoupila na vyvýšené místo před srubem přední pražská
divadelní umělkyně a jala se podle scénáře recitovat
hrdinskou epopej. Její upřímné úsilí však udusila
neutuchající vřava. Velké, realisticky pojaté válečné
drama ukončilo až oznámení císaře Zikmunda, že už se
dál blbnout nebude a že se jde na Bezovku na pivo.
Důsledky druhé bitvy na Žižkově byly téměř
katastrofální. Škody za 300.000 korun, počítaje v to
kolem dvaceti zraněných koní, kteří museli být koňským
řezníkem Uxou utraceni, rozbité vozy i ztráty na
divadelních kostýmech, zdaleka nevyvážil zisk na
vstupném, jenž obnášel jen 12.000 korun. Dohra tohoto
velkého kulturního snažení byla u soudu. Proto také tato,
i když mohutná a urputná bitva, do dějin nevešla …
35
Nebezpečné známosti s Mazaným Filipem
aneb Jak Kouřimští dobyli Moravu
A hodnocení poroty? Krátké: „Nemáme k tomu co dodat. Bavili jsme
se. Funguje to. Skvěle.“
Byli jsme překvapeni a víc než potěšeni. A taky unaveni. A to nás
Přišlo jaro a s ním i příprava kouřimských divadelníků ze souborů
čekal večer a s ním Valmontovy nebezpečné známosti. A pro mnohé
Mrsťa Prsťa a Junioři na zájezdy a soutěže. Po hektickém
možná kontroverzní zpracování známého příběhu.
podzimu, kdy jsme připravovali další „poDIVování“ a uvedli na
světlo světa dvě nové premiéry – Valmontovy nebezpečné známosti a V půl osmé byl sál zaplněný a na jevišti zazněly první věty prologu a
kostýmní soiré začalo. A záhy přišel úlevný smích
Mazaného Filipa, přišlo pár týdnů nabírání sil na jarní „spanilé
jízdy“ do přehlídkových krajů.
A se skromností nám vlastní musíme
konstatovat, že hned zpočátku jsme měli
štěstí za zády i po kasách. První březnový
víkend /5.-7.3./ jsme totiž vyrazili na
regionální přehlídku činoherních souborů
Valašské křoví ve Slavičíně u Uherského
Hradiště. A protože nejsme troškaři, vezli
jsme obě naše nové inscenace. Prostě
zkusit, zda se na nás devátá múza přeci jen
po moravsku neusměje. A nečekala nás
selankovitá procházka divadelním sadem.
Do soutěže bylo přihlášeno 14 inscenací,
které mohly postoupit na některou ze dvou
přehlídek – studentská divadla na Mladou
scénu v Ústí nad Orlicí /tam směřovali
Junioři/, ostatní na činoherní přehlídku
Divadelní Děčín /tam zase Mrsťa/.
Tedy šance nijak závratné. A odhodlání
některých Moraváků zvítězit převeliké.
Z časových důvodů jsme byli do programu
zařazeni s oběma inscenacemi na sobotu
6.března. Dvě tak odlišné a pohybově i
emocionálně náročné inscenace v jeden
den…
V půl druhé odpoledne jsme /po rušné noci
strávené ve spacácích pod jevištěm, kde se do
půl třetí pokoušela trojice unavených
hudebníků o co nejhlasitější produkci/
spustili znělku Paramountu a na jeviště
vykročil Mazaný Filip Dana Čiháka a za
ním celá plejáda gangsterů a prapodivných
existencí v podání ostatních Juniorů. A
sál, který se nečekaně v onu hodinu zaplnit
více jak půldruhou stovkou diváků, se začal
usmívat a smát a řehtat a tleskat a vůbec
dobře bavit. Junioři je měli na své straně.
Zejména Petr Žďárský po své kreaci
šíleného ředitele blázince /oceněné později i
porotou/.
36
z publika. Vnímavého na slovní humor, citlivého
k pohybovému herectví. Ale jak hra nabírala na
obrátkách a směřovala k tragickému konci, smích
ustával, hlediště se nořilo do ticha. A když
markýza pronesla svou poslední větu „Byla to
přeci jenom hra!“ následovalo krátké ticho, po
němž následoval neutuchající potlesk. A když se
rozsvítil sál, viděli jsme v očích mnoha diváků
slzy. Tak moc s námi Moraváci vešli do příběhu.
Byli jsme spokojení, šťastní..
Rozbor trval bezmála půldruhé hodiny a byla to
náročná, ale plodná diskuse o tématu, hudbě, herectví, detailech. Bylo z ní cítit, že jsme přítomné
porotce i diváky zaujali.
A tak nás nenechali s cenami bez povšimnutí. Junioři získali čestné uznání za svou inscenaci
Mazaný Filip, Petr Žďárský cenu za herecký výkon
v roli šíleného ředitele sanatoria a inscenace byla
doporučena na postup na Národní přehlídku studentského divadla v Ústí n.O.
Mrsťa Prsťa získal cenu za inscenaci Valmontovy
nebezpečné známosti, Tereza Drahotová čestné
uznání za herecký výkon v roli Cecílie, Lenka Auterská cenu za herecký výkon v roli Madame de
Tourvel, Martina Dobiášová cenu za herecký výkon v roli Markýzy de Merteuil, Martin Drahovzal
cenu za režii a inscenace byla nominována na postup na národní přehlídku Divadelní Děčín – stala
se tedy vítězem celé přehlídky.
Zanechali jsme na Moravě hlubokou stopu a další
vřelé pozvání na příští rok s novými inscenacemi.
Zastávka u Cimrmanů
Mrsťa Prsťa v březnu /13.3./ přidal k místům kde si
zahrál i mekku cimrmanologů – Žižkovské divadlo
J.Cimrmana. Diváci zdejšího vyprodaného sálu
zhlédli Mrtvou nevěstu a očividně se dobře bavili.
My ostatně také. Byla to příjemná divadelní zkušenost, násobená i tím, že jsme se převlékali a líčili
v šatně „cimrmanů“, kteří mají divadelní zrcadlové
stolky označeny svými jmény, takže jsme si mohli
hodit kostkou, kdo bude sedět na „Svěrákovi“ nebo
„Weiglovi“. Opět jsme zanechali dobrý dojem a vyjde-li vše jak má, budeme zde hrát na podzim zase.
Co nás čeká
Další přehlídka nás čeká v dubnu, kdy vyrazíme na
Klicperovy dny v Sadské s Mazaným Filipem /16.4./
a o den později se stejnou inscenací na zájezd do
Maršovic /17.4./ a pak v květnu s Valmontem do
Děčína a s barokním pásmem „Svůj širák odhazuji
v dál…“ na Českobrodské brodění /15.5./.
Na konci června bychom ještě rádi obě představení
uvedli v rámci festivalu Open air v Hradci Králové.
Držte nám palce, ať se naše hraní líbí i mimo
Kouřim a my můžeme šířit slávu jejího jména dál a
dál…
PS: Na obou zájezdech se opět prokázalo, jak oba
dnes již propojené soubory skvěle fungují jako jeden osmnáctičlenný tým. Když jedni hrají, druzí zajišťují technické zázemí a naopak. Nic není
nemožné a ochota navzájem si pomoci je ne-
37
1.
Místo, kde se již po deváté bude hrát
pozemní hokej.
2.
Jak se nazývá oslava 2. výročí
založení RC Knoflíček?
(Luštíme za pomoci letáčku, diáře města,
Kouřimského zpravodaje.)
10.
Barva pytlů, do kterých se sbírá plast
a nápojové kartony.
11.
Český den proti rakovině se nazývá …
3.
Odpad, který můžeme každou
poslední neděli odložit před své domy.
4.
Jak nazýváme setkávání na radnici
občanů různých věkových kategorií?
5.
Čištění škarp aneb …
12.
Kolik let působí skauti v Kouřimi?
(slovy)
13.
Kde se konají Dětské
rybářské závody?
14.
Rozepiš zkratku KHS.
15.
Pohádková bytost.
16.
Kdo bude soutěžit 8. června na
náměstí?
17.
2. neděli v květnu slavíme …
18.
Název akce, která se koná 27. 5.
19.
Školní akce pořádaná 4. 5.
20.
1. června slavíme …
21.
Hra v kuličky.
6.
Hliněné kuličky.
Máje na Kouřimsku si
připomeneme v akci …
8. Měsíc, ve kterém
budeme slavit 2. výročí
založení RC Knoflíček.
9. Který spolek oslaví
v červnu 135. výročí
založení.
7.
8. 4. 2010 byli vylosováni 3 úspěšní luštitelé křížovky
z březnového Kouřimského zpravodaje ( Tajenka – Vítej jaro).
Cena – kniha pro milovníky květin a zahrady
Blahopřejeme vylosovaným!
Haně Šmejkalové, Kouřim 567
Marii Pankrácové, Kouřim 199
Janě Hurychové, Kouřim 448
Vyluštěnou křížovku z tohoto čísla odevzdejte do 5. 5. 2010
Cena – váza na květiny.
Text tajenky můžete přinést do IC, do schránky na radnici, do
schránek v Podskalí, na Barborce, v ul. Ruská, v ul. Dobropolská
nebo zaslat na e-adresu starostce: [email protected].
38
Inzerce:
Zahradnictví Hejdukovi
ČALOUNICTVÍ FEDAČKA
Pro letošní sezónu nabízíme:
Provádíme:
opravy starožitného a novodobého čalounění, křesel,
židlí, válend, sedacích souprav a čalounění dveří.
Dále:
opravy čalounění veškerých lodních restaurantů a
čalounění do kůže
VELKÝ VÝBĚR POTAHOVÝCH LÁTEK +
TRUHLÁŘSKÉ PRÁCE VŠEHO DRUHU
Dále:
Prodej ZDRAVOTNÍCH MATRACÍ, které lze vyrobit i
v zakázkových velikostech.
Druhy matrací:
sendvičové, pružinové a latexové. Speciální matrace
pro osoby, které trpí bolestmi zad a jsou upoutáni na
lůžko.
Prodej polohovacích lamelových roštů, všechny druhy
rozměrů. Pokud máte zájem, zašleme Vám nabídkový
ceník.
Doprava zajištěna.
Dodací lhůty: do 10 dnů od doručení objednávky
Ceny sedacích souprav od 13.000,- Kč včetně látky.
Bližší informace:
Fedačka Michal
Sadská, Barákova 345
tel: 325 594 614, 723 953 871
e-mail: [email protected]
www.calounictvifedacka.kvalitne.cz
sadbu balkónových květin
- muškáty ve 4 druzích a téměř 40 kultivarech
- NOVĚ – zlatolisté a bronzolisté pelargónie z Průhonic
- superpřevislé petúnie – více jak 1m dlouhé převisy
- SUNDAVILLA – téměř 10cm velké trubkovité květy ve 3
barvách
- millionbells, petúnie, plnokvěté surfinie, gazánie, lobelky,
stříbrný vodopád, vanilka, vějířovky a další ve více jak 40
druzích a kultivarech
roubované okurky – krátká a dlouhá hadovka
bylinky – levandule, šalvěje, eukalyptus
- LIPPIA dulcis ´Colada´- ještě sladší než známé sladidlo pro
diabetiky (stévie), i pro celoroční pěstování v bytě
široký sortiment skalniček, trvalek a travin – stovky druhů,
novinky
na živé ploty – Thuja occ.´Smaragd´ - 20/30 cm za 35,100/120 cm za 200,- rychlerostoucí cypřišovce – 35,obstaráme široký sortiment keřů, jehličin za opravdu výhodné
ceny
Kvalita za rozumnou cenu !
Prodej probíhá od 12.4. do vyprodání vždy v pátek, sobotu a
neděli od 16,00 do 19,00.
Po skončení jarní sezóny 31.5. bude prodej probíhat po
předchozí dohodě.
Pokud Vám žádný z termínů nevyhovuje, kontaktujte nás
prosím osobně nebo na mob.: 606 510 114 a dohodněte si
individuální dobu návštěvy, možno i během týdne!
Kontakt:
Lukáš a Petra Hejdukovi
Ruská 623, Kouřim
Mobil: 606 510 114
E-mail: [email protected]
www.zahradnictvihejdukovi.cz
Těšíme se na vaši návštěvu a přejeme vám úspěšnou
pěstitelskou sezónu,
L & P Hejdukovi.
AUTOŠKOLA
V KOUŘIMI
Otevřena od 1. 4. 2010 v budově
Městského úřadu
Výcvik pro skupinu B
39
Tel.: 608 511 870
email: [email protected]
40
Dne 28. 4. 2010 oslaví krásné 65. narozeniny
paní Jarmila Růžičková, další pohodová léta,
plná vitality, zdraví, zábavy a moderního
nadhledu, Ti přeje ze srdce „Tvá povedená
dvojka“.
Dcery Jana a Monika
Touto cestou bych chtěl poděkovat členkám Sboru pro
občanské záležitosti pí Řehákové a pí Brabcové za
přání a dárek k mám 70. narozeninám.
Rovněž kolegům a kamarádům děkuji za přání a dárek.
V. Šťastný
Dne 5. března jsme vzpomínali na nedožité padesátétřetí narozeniny
našeho táty, syna, bratra a dědy pana Františka Malíka.
Dne 30. března uplynul smutný 1 rok, kdy nás navždy opustil. S láskou a
úctou stále vzpomínají děti, maminka a bratr s rodinou.
Dne 7. března jsme vzpomínali na den, kdy před 104 roky se narodila naše
maminka a babička paní Josefa Malíková. V červnu to bude již 41 roků,
co nás navždy opustila.
Vzpomíná rodina Malíkova
Na této stránce můžete zveřejňovat bezplatně
Zodpovědný redaktor Hana Žáková. Redakční rada: Hana Jenešová, blahopřání či jiné společenské informace.
Hana Žáková, Zuzana Čiháková.
Náklad 370 výtisků. Kouřimský zpravodaj, měsíčník Města Kouřim
Číslo 4/2010. Cena 14,- Kč. Uzávěrka vždy 9. příslušného měsíce.
Příspěvky přijímá pí. Jirkovská v IC.
Je možno využít i schránku v přízemí radnice a v ulicích
Dobropolská, Ruská, Podskalí, Barborka.
Grafika a výroba: Josef Trnka TISK: GARRET, Kostelec n. Č. l.
[email protected]
e.v.: MK ČR E 10631
Na co se můžete těšit v dubnu a v květnu 2010.
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
22. 4.
Vyjde Kouřimský zpravodaj
Den Země, ZŠ
M. Šolleho
8.00-12.00
26. 4.
27. 4.
28. 4.
29. 4.
3. 5.
4. 5.
Pohlazení pro
maminky, Den
matek, MŠ
16.00-17.00
5. 5.
6. 5.
Školní akademie, ZŠ M.
Šolleho, Na
Střelnici, 17.00
10. 5.
11. 5.
12. 5.
Květinový den
Český den proti
rakovině
13. 5.
17. 5.
18. 5.
19. 5.
20. 5.
Pátek
23. 4.
Pracujeme
v týmu, setkání
na radnici s občany ve věku
16-24 let, sál
radnice 18.00
30. 4.
Svoz žlutých
pytlů a balíků
vytříděného
papíru-připravte
před své domy
do 8.00
Čarodějnice,
pálení ohňů se
zábavným
programem pro
děti, areál sportovní haly,
17.00-21.00
7. 5.
Posezení
s písničkou,
Domov pro seniory – altán na
zahradě
14.00 hod.
14. 5.
Pracujeme
v týmu, setkání
na radnici s občany ve věku
25-35 let,
sál radnice 18.00
21. 5.
Kuličkiáda
6.ročník, park
Na Hradbách
16.00
Vyjde Kouřimský zpravodaj
5
Sobota
24. 4.
Otevřen technický dvůr
8.00-9.00
Mějme se rády,
tvůrčí dílna,
klubovna ve
sportovní
hale,14.00-16.00
1. 5.
Státní svátek
Neděle
25. 4.
Možnost odložení železa
před své domy,
prosba o zametení chodníků
8. 5.
9. ročník
Turnaje v pozemním hokeji,
parkoviště před
skanzenem,
9.00-12.00 děti
14.00-18.00
dospělí
2. ročník
Kouřimské 50
- cyklistický závod,
start závodu
v 10.30 hod. na
náměstí
9. 5.
15. 5.
Oslava 90 let
skautingu
v Kouřimi, zahájení výstavy,
sál radnice 14.00
16. 5.
22. 5.
23. 5.
2. 5.
Bez Knoflíčku
ani ránu
Oslavy
2. výročí
Založení RC a
otevření dětského hřiště Knoflíček, 15.00
Den matek