sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
05-06/2008
Představujeme vám:
Zdeněk Zárybnický
Honza a Míša Pokorní
čtěte na str. 9
Svědectví
Daniely Střihavkové
na str. 7
Postřehy z Konference
Církve bratrské 2008
čtěte na str.11
2
Motto
MODLITBA
Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz
mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost. Žalm 143:1
Proto vám pravím (Ježíš): Věřte, ţe všecko, oč v modlitbě poprosíte,
je vám dáno a budete to mít. A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích,
vám odpustil vaše přestoupení." Marek 11:24-25
Netrapte se ţádnou starostí, ale v kaţdé modlitbě a prosbě děkujte a
předkládejte své ţádosti Bohu. Filipským 4:6
Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu
odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli
uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Jakub 5:15-16
Z naděje se radujte, v souţení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Římanům 12:12
My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova." Skutky 6:4
Modlitba ve stáří
Pane, Ty víš, ţe stárnu.
Nedopusť, abych před touto skutečností zavíral oči.
Nedopusť, abych zahořkl vůči svému okolí, abych byl zahleděn jen do svých problémů.
Ať nemám pocit, ţe se musím při kaţdé příleţitosti ke všemu vyjádřit.
Chraň prosím moji mysl před neustálým připomínáním minulosti a kdykoliv budu chtít
mluvit o svých bolestech a zdravotních potíţích, zavři moje ústa.
Nauč mne Pane přiznat, ţe i já se mohu někdy mýlit.
Kéţ dokáţu být ke svému okolí přívětivý a tolerantní.
Pomoz mi, ať při stárnutí se nestanu zapšklým starým člověkem.
Kéţ o mně platí: „I kdyţ navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.“
Viktorka Truncová
3
Úvodník
PÁR
VŠETEČNÝCH
OTÁZEK
O MODLITBĚ ...
Sto dvacet dnů modlitební pohotovosti. Více neţ čtyři
měsíce modlitebního úsilí a postů. Tolik mnozí z nás investovali do společného úsilí o „obnovu hradeb“. Program
společných modliteb jsme vyhlásili na konci ledna. Změnilo se od té doby něco? Má smysl pokračovat dál?
Kdyţ o tom chvilku přemýšlím, vrací se mi myšlenka: jak
se mohu vůbec takhle ptát? Modlili jsme se za Alfu a její
víkend - a proţili jedno rozhodnutí pro Krista. Modlili jsme se za sestru Ţaloudkovou a
Pán Bůh ji dopřál překročit práh nebeského domova v důstojných podmínkách v Červeném Kostelci. Modlili jsme se za druhého kazatele – a dostali jsme nečekanou odpověď od
Tabačanových. Modlili jsme se za sjezd mládeţe – a mnoho mládeţníků tam proţilo rozhodující konkrétní momenty svého ţivota. Modlili jsme se za předvelikonoční období
zpovědí a obnovy – a Bůh skutečně mocně jednal s řadou z nás.
Moţná je na místě jiná otázka: Je vůči Bohu vůbec fér se ptát, zda má smysl se modlit? Je
příjemné a radostné, ţe kdyţ se modlíme, můţeme si při tom připomínat mocné (a často
nečekané) Boţí činy v našem ţivotě. Ale modlitba není komunikace s nebeským Skladníkem o připravení ţádoucího zboţí k výdeji. Modlitba je audience u Panovníka, který svůj
přijímací salón neotevírá ledaskomu. Vlastně jen svému milovanému Synovi. A pak těm
svým poddaným, kteří od Syna obdrţeli dekret o zproštění dluhů.
Otázka by vlastně měla asi znít takto: Je možné nevyužít tak neuvěřitelnou šanci, jakou
modlitba k nebeskému Otci vlastně je? I kdyby se nedělo (zdánlivě) nic mimořádného, uţ
samotná příleţitost k modlitbě je mimořádná. Kdo si je plně vědom toho, kým před nebeským Bohem skutečně je, ji nemůţe nechat leţet ladem. A uţ v momentě našeho oslovení na začátku modlitby „nebeský Otče“ se dávají do pohybu nevídané věci. Mnohé z
nich jasně uvidíme aţ z nebeské perspektivy. Buďme trpěliví v očekávání a vytrvalí v
modlitbách!
Samuel Jindra
Všechno nejlepší!
Červen
Lašutová Lada
Zbytek Vladimír
Sněhotová Monika
Heinová Eva
Kotasová Martina
Červenec
Srpen
35 let
30 let
20 let
45 let
25 let
V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho
skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.
Izajáš 12,4
4
Několik ohlédnutí za jarními měsíci
ATLETI V AKCI 30+
Po týdnech sbírání odvahy, neúprosného tréninku
a dalších příprav se skupina šesti středněvěkých
odváţlivců v polovině
dubna vypravila do Toulovcových Maštalí, aby
spolu s dalšími muţi proţila víkend připravený
Atlety v akci. Počasí přálo, program byl výborně
připravený a díky mnoha
modlitbám také atmosféra
na celé akci byla mimořádná. Pro některé z nás
nebylo nejsilnějším záţitkem slaňování, jízda na
lanovce nebo vyčerpávající úvodní rozcvička ve
skalách, ale večerní rozhovory. Týkaly se křesťanských hodnot v muţství a otcovství – a nikoho z nás nenechaly
chladným. Bohu za to
díky!
NÁVŠTĚVA Z KYPRU
Milé překvapení nám na
konci dubna přichystali
Libor Kuška s manţelkou
Reginou a synem Viktorem. Po dvou a půl letech
strávených ve Středomoří
zavítali na dva týdny do
Čech. Navštívili také Archu. Bylo mnoho co vyprávět, protoţe ţivot v
Čechách vypadá hodně
odlišně od pestrobarevné
společnosti na sluncem
prohřátém Kypru. Regina
pracuje jako zdravotní
sestra, Libor jako zámečník u výroby plastových
oken. Přejeme jim pro
další fázi pobytu dobré
přátele a zvláštní dar Boţí
milosti potřebný pro
zvládnutí ţivota v cizině.
TABAČANOVI V ARŠE
První květnovou neděli
jsme v Arše přivítali třebíčského vikáře bratra
Martina Tabačana s rodinou. Vzhledem k tomu,
ţe kladně reagoval na
oslovení
staršovstvem
ohledně případného přijetí role druhého kazatele v
Arše, bylo to pro náš sbor
významné setkání. O necelé tři týdny později byl
spolu s dalšími šesti vikáři ordinován na Konferenci CB v Ostravě jako
kazatel CB. Prvního
června členské shromáţdění sboru rozhodne o
tom, zda jej do zvaţované
sluţby povolá. Věříme,
ţe pro sbor by to mohl
být významný impuls k
prohloubení i rozšíření
sluţby evangeliem v našem městě.
KŘEST
První květnovou neděli se
také po delší době opět
zaplnila křtitelnice v Arše. Bylo naší velkou radostí, ţe jsme cestou k
„hrobu starého člověka“
5
mohli doprovázet sestru
Lucii Jiráskovou. „Hrob“
se však zavřel jen na
okamţik a díky Boţí milosti, kterou přijala, můţe
Lucka nyní prošlapávat
další cestu svého ţivota
jako Boţí dcera. Modleme se za ni, stejně jako za
bratra Romana Loudala,
který byl spolu s ní přijat
za plnoprávného člena
společenství Archy.
CESTA DOMŮ
Začátkem května po
dlouhé a těţké cestě údolím stínu smrti nebeský
Otec k sobě zavolal sestru
Marii Ţaloudkovou. Poslední úsek její cesty byl
pozoruhodným svědectvím o daru nadpřirozeného Boţího pokoje a
naděje, který sestra měla.
Sama vyznávala, ţe míří
domů a ţe se tam těší.
Bohu díky za zvláštní
nezapomenutelné vyznání
jejího ţivota. Provázejme
přímluvami jejího manţela i celou rodinu.
NAROZENÍ KATEŘINY
Naší velkou radostí je, ţe
Pán Bůh daroval Ondřejovi a Míše Tesárkovým dceru Kateřinu. Narodila se 22. května. Přejeme celé rodině mnoho
radosti i Boţího poţehnání v dobrodruţství, kte-
ré je v nadcházejících desetiletích čeká. :-) 1
ČERSTVÉ ZPRÁVY
OD IRINY
Všechny své přátele a
podporovatele pozdravuje
sestra Irina Klimová, naše
spolupracovnice v ukrajinském Mariupolu. Dětský domov Obnovljenie,
kde pracuje, sice stále
není v uspokojivé situaci
(úřady nemění zatím svůj
odmítavý postoj ve věci
předávání dalších dětí do
péče DD). Pracovníci DD
se však snaţí vyuţít ty
moţnosti, které jim zůstávají. Podporují dorůstající děti v jejich samostatném zapojení do ţivota. Modleme se spolu s
pracovníky DD a sestrou
Irinou za rozpoznání další
cesty pro Obnovljenie. V
srpnu budeme mít na
tomto místě sestru Veroniku Linhartovou opět na
krátkodobé misii.
1
Při členském shromáţdění v březnu
jsme si připomínali nepříznivý poměr
dospělých plnoprávných členů sboru k
počtu dětí. Průměr za celou CB činí 2,4
dospělých na jedno dítě. V našem sboru
je to 3,6. Není pro nás velkou útěchou,
ţe se najdou některé sbory (zejména
větší sbory ve velkých městech – Praha
1, Praha 3, Brno), které mají tento profil
ještě méně příznivý. S trochou nadsázky
bychom spíš mohli vyhlásit heslo:
Ostrava – náš vzor. Je to sbor podobné
velikosti jako náš, ale dětí má dvojnásobek. Na kaţdé dítě připadají dva dospělí. To je další důvod, proč se radujeme z
narození Kateřiny!
SKUPINKY
V současné době je v našem sboru „evidováno“
14 malých skupinek (v
nich od tří do čtrnácti
účastníků). Jen přibliţně
osm z nich však ţije pravidelným ţivotem, ve
třech nebo čtyřech ţivot
vyhasíná. Chceme vás
poprosit o modlitby za
tuto velmi důleţitou aktivitu, která zahrnuje především modlitby a vzájemnou pastýřskou péči.
Modleme se i za novou
sílu a tvořivost i energii
pro vedoucí skupinek!
SPRÁVCE ARCHY
Naším velmi důleţitým
úkolem pro příští měsíce
bude nalezení nového
správce Archy, který by
se úkolu ujal po odchodu
Kampových v létě 2009.
Prosíme o modlitby za
tuto velmi důleţitou
změnu.
PROJEKTY V ARŠE
2008
Letos poprvé jsme se pokusili zavést nový způsob
udělování finanční podpory aktivit v Arše.
Všichni zodpovědní pracovníci měli moţnost
předloţit staršovstvu sboru návrhy projektů pro
činnosti, za něţ nesou
odpovědnost.
Všechny
pak staršovstvo v dubnu
posoudilo a rozhodlo o
výši částky, kterou z rozpočtu sboru mohou tyto
6
projekty obdrţet. Bylo
podáno celkem osm projektů, z nichţ sedm bylo
přijato a podpořeno souhrnnou částkou cca 39 tis.
Kč. Podobným způsobem
bychom chtěli postupovat
i pro příští rok s tím rozdílem, ţe moţnost podat
projekty bude vyhlášena
o něco dříve – jiţ koncem
tohoto roku.
POLOVINA ZA NÁMI
Pán Bůh nám připravil
nečekaný dar: jiţ koncem
dubna jsme mohli odeslat
další splátku našich dluhů. Z našeho původního
plánu pro letošní rok
uhradit (alespoň) 541 tis.
Kč se nám podařilo díky
Boţí milosti a Vaší štědrosti splatit jiţ plnou polovinu (275 tis. Kč). Ještě
před sedmi lety měl seznam našich věřitelů kolem patnácti poloţek
(sbory CB, banka, organizace,
jednotlivci,
RCB...)! Nyní nám zůstal
jako věřitel jediný subjekt
– Rada CB se svými třemi fondy (Waderova nadace, stavební fond, provozní prostředky). Není
to zázrak?
Z kalendáře starších
Archy vypsal
Samuel Jindra
Svědectví
Minulou neděli ráno jsem jela výtahem s jedním naším milým sousedem, jehoţ
jméno ani neznám, vím jen, ţe uţ dlouhá léta bydlí v našem domě. A on se mě v tom výtahu zeptal, kam ţe jedu tak brzy po ránu a co ţe jsem tak „vyšňořená?“  Abyste mi rozuměli, většinou mě totiţ naši sousedé vidí jen v dţínách nebo vytahaných legínách, kdyţ
venčím našeho pejska nebo jdu s košem. Proto se asi tak trochu podivil, kdyţ mě uviděl v
neděli ráno – přece jen o něco lépe upravenou, v dlouhé černé sukni. 
Hlavou mi prolétla má obvyklá neutrální odpověď, totiţ ţe „jdu do kostela“. Ale najednou jsem se v mysli tak nějak zarazila a řekla jsem – ani nevím proč, ţe jdu na bohosluţbu do Církve bratrské. A ten pán se nad tím podivil a řekl s nelíčeným zájmem: „Tady
v Pardubicích je něco takového? Tak to musím hned říct doma. Víte, já jsem ateista, ale
moje manţelka je věřící, totiţ - byla kdysi - za svobodna - členkou Církve československé
nebo českobratrské nebo tak nějak - ani nevím - jak to říkala, ale co jsme se přestěhovali
sem do Pardubic, a bude to uţ bezmála třicet let (!), tak nikam nechodí. Kolikrát mi říkala,
ţe by ráda šla do kostela, ale do katolického jít nechce, ani nevím proč. Vţdyť máte snad
stejného Boha nebo ne? To víte, já těmto věcem moc nerozumím“
Tak jsem toho našeho milého souseda správně nasměrovala a vysvětlila mu, kde
v Polabinách Archu můţe najít a pozvala jsem ho i s jeho manţelkou, ať se přijdou někdy
v neděli podívat, a ţe budou jistě oba srdečně vítáni. 
Vyšla jsem lehce tanečním krokem z našeho domu a s náhlou radostí jsem s krátkou
modlitbou díků pohleděla vzhůru k jiskřivě zářivému jarnímu nebi. Na obloze jsem uviděla stovky bělavých beránků. Celé nebe vypadalo jako na pultě přehozená doširoka rozprostřená blankytně modrá látka s pravidelně - jako přes nějakou nebeskou šablonu vytištěným vzorem mnoha tisíc obláčků táhnoucích se od obzoru k obzoru - kam jen oko dohlédlo. Z mého pohledu zdola vypadaly všechny ty obláčky úplně stejně. Ale já uţ vím, a
pevně věřím, ţe kaţdý ten obláček je o trošičku jiný, ţe je v Boţích očích originální a jedinečný. Usmála jsem se na to lidským okem nespočítatelné stádečko a řekla jsem jim tu
novou zprávu : „Přeji vám hezký den, moji milí bratříčci a sestřičky, brzy mezi vás asi přibudou další ovečky!“ 
Šla jsem na autobusovou zastávku a přemýšlela jsem s hlubokou vděčností nad
mnoha našimi jiţ vyslyšenými modlitbami… ale i nad těmi - z našeho pohledu - (zatím)
dosud nevyslyšenými…
Připomněla jsem si své počátky na cestách víry, jak jsem kdysi, v prvotním nadšení
s láskou chtěla objímat úplně všechny lidi; nejraději bych chtěla ke Kristu přivést snad celý svět!  Zdálo se mi všechno tak jednoduché a samozřejmé! Jistě mě všichni lidé hned
pochopí a porozumí tomu Boţímu hlasu, který si mě povolal a který dnes i jim chci zvěstovat!  Vţdyť já uţ vím, kde je ta Pravda s velkým P, uţ věřím!  V té době jsem se
velmi často modlila i za lidi v našem domě. Cestou z práce nebo z Archy jsem uţ z dálky
ţehnala celému našemu domu a přála jsem všem obyvatelům, aby i oni byli tak jako já,
zasaţeni, aby i oni uvěřili v Pána Jeţíše Krista a poznali tu nezměrnou hloubku Boţí milosti a Kristovy lásky nabízené ZADARMO. Modlívám se i teď čas od času i za lidi
v autobuse, za lidi v našem městě, i v celé zemi, ale asi uţ ne tak často, jak bych asi měla.
Svou pozornost jsem v poslední době zaměřila uţ více na své bratry a sestry v Kristu, na
konkrétní potřeby našeho sboru a také své nejbliţší rodinné příslušníky. Je to uţ celá řada
lidí, mně osobně velmi drahých a milých, a tak jsem si jimi postupně zaplnila celý svůj
modlitební seznam i své „nové srdce“.
Všechny ty anonymní sousedy v našem domě jsem, přiznám se, poslední dobou ve
svých modlitbách dost opomíjela. Ale Pán Bůh na ně nezapomněl! Je to úţasné, jak Pán
Bůh vyslýchá naše modlitby vyslovené z upřímného srdce. Však On nejlíp ví, co potřebujeme! On dobře zná všechny naše touhy i přání – a vyplní je - v pravý čas, i kdyţ někdy
trochu jinak, neţ si představujeme….
Jeden z mých nejoblíbenějších veršů z Písma svatého, který si i dnes často
v modlitbách připomínám, je tento: „Věř v Pána Jeţíše a budeš spasen ty i všichni kdoţ
jsou v tvém domě!“ (Skutky 16,31) Toto úţasné Boţí zaslíbení jsem vţdy vnímala velmi
osobně, většinou v souvislosti se svou nejbliţší rodinou. A Pán Bůh mou modlitbu vyslyšel a přijal – ovšem pojal to zcela po svém - velkolepě, jak jen On to ve své velkorysosti
umí. Rozepjal svou náruč a přivinul si mě na své srdce a se mnou přijal i celý „můj dům“.
U Boha přece nic není nemoţné! To je pro Něho přece jen nepatrná maličkost, ţe „můj
dům“ je dvanáctiposchoďový a celkem zde ţije šedesát rodin!  Neviditelný Bůh se tak
podivuhodně zviditelňuje v našich vyslyšených přímluvných modlitbách. Je to tak úţasné!
 A u nás to vzal opravdu pěkně od podlahy, ehm, totiţ chci říct - pěkně od vrchu! 
Lucka Jirásková, naše nová sestra v Kristu a naše milá novokřtěnka bydlí totiţ v našem
domě aţ nahoře – ve dvanáctém patře. 
Bůh řekl - ústy svého proroka Izajáše:
„Jako jsou nebesa vyšší neţ země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé
úmysly vaše. Tak tomu bude i s mým slovem, které vychází z mých úst; Nenavrátí se ke
mně s prázdnou, nýbrţ vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.“
(Iz 55,9,11)
Daniela Střihavková
8
Nabídka Biblí pro evangelizační účely
V kanceláři sboru je k dostání broţovaná Bible
za cenu 135,-Kč, oranţové barvy.
Je vhodná pro Vaše blízké a známé,
kterým slouţíte a kterým byste rádi věnovali Bibli.
Představujeme Vám …
Br. Zdeněk Zárybnický z našeho společenství v Kvasíně nám o sobě napsal:
Narodil jsem se v Praze roku 1981. Zemřel jsem a znovu se narodil na svatodušní
svátky v roce 2005 v jednom rybníce nedaleko Rakovníka. V tom městě jsem proţil většinu svého ţivota, aţ po maturitě jsem pravidelně odjíţděl za vzděláním do Prahy.
Kdyţ jsem chodil na gymnázium, hodně jsem touţil po vzdělání. V té době jsem si
myslel, ţe vzdělání a moudrost je skoro totéţ. Učil jsem se mnoho cizích jazyků, neustále
jsem četl, psal a především vášnivě diskutoval, nejraději o filosofii a literatuře.
K dokonalému přehledu mi ovšem něco chybělo: o náboţenstvích a o víře jsem nevěděl
prakticky nic. V mojí rodině ani v mojí škole nebyl ţádný křesťan a informace vyčtené z
knih byly tak podivně zmatené, ţe mě to nemohlo uspokojit. Naštěstí jsem se při psaní
školního časopisu seznámil s jedním klukem, který mě pozval do rakovnické mládeţe CB.
Co jsem si mohl lepšího přát? Kaţdý týden jsem měl od ţivého kazatele přednášku, která
byla šitá na míru mladým lidem. Viděl jsem, jak vypadá taková víra v praxi, jak se křesťané modlí a jak přemýšlejí - a přitom mě nikdo k ničemu nenutil, mohl jsem si svobodně
nesouhlasit a diskutovat.
Tak jsem navštěvoval rakovnickou mládeţ asi dva roky. Bibli uţ jsem měl přečtenou, teorii křesťanství jsem znal celkem obstojně, ale kdybyste se mě zeptali, jak se jmenují nebo co dělají ti mládeţníci, co tam chodí kaţdý pátek se mnou, nevěděl bych. Něco
ve mně se ale postupně měnilo a já jsem (také skrze různé obyčejné zázraky) začínal chápat, ţe Bůh skutečně existuje a kolik toho pro mě uţ udělal.
Jednou v létě jsme byli na mládeţnické dovolené a hráli jsme hru na stráţné anděly:
kaţdý z nás si tajně vylosoval jméno člověka, kterému měl dělat stráţného anděla, tedy
učinit pro něj během dne co nejvíce dobrých věcí. Večer se pak mělo hádat, kdo byl čí anděl. Hra měla obrovský úspěch, většinou jsme kvůli většímu utajení činili dobro úplně
všem. Asi tehdy mi došlo, ţe něco takového měl Bůh na mysli, kdyţ vymýšlel lidi. Tohle
je ono, tohle je to křesťanství - nikoli zákazy, ale láska, která neustále myslí na to, jak prospět druhým. Najednou jsem pochopil a proţil spoustu věcí, které jsem do té doby vnímal
jen jako teoretické poučky. Jeţíš vstoupil do mého ţivota.
Dnes mám svá univerzitní studia z větší části za sebou a učím jiné. Lidé mi často říkají, ţe jsem dost vzdělaný. Nevím, neumím to posoudit, a uţ mi na tom vlastně ani tolik
nezáleţí. Skutečnou moudrost, lásku a pokoj člověk stejně můţe najít jen u Hospodina.
Zdeněk Zárybnický
9
Váţení čtenáři, moţná Vám foto napoví, kdo se nám představuje nyní:
Míša
Pocházím z Moravského Krumlova (okres Znojmo) a do Čech jsem se dostala díky
farmacii, kterou studuji v Hradci Králové. Moji rodiče jsou nevěřící, ale já jsem odmalička
chodila s babičkou a později i s mladší sestrou ke katolíkům.
Existence Boha pro mě byla přirozená, ale chyběl osobní vztah s Ním. Toto se začalo měnit během dospívání, ale nejpodstatnější pro mě bylo setkání se členy vysokoškolského křesťanského hnutí Studenti pro Krista (SpK) na kolejích v HK. Začala jsem chodit
na skupinky biblického studia a různé přednášky pořádané SpK a můj pohled na to, co je
křesťanství, se začal měnit. Velice se prohloubil můj vztah s Bohem a Pán mě začal
usvědčovat z různých špatných postojů a věcí, které jsem dělala. Zároveň jsem zjistila, ţe
některé základy, na nichţ staví katolíci, mi moc nezapadají do Bible, a tak jsem občas zavítala do CB v Hradci Králové nebo v Litomyšli, kde máme s manţelem přátele…
Honza
Narodil jsem se ve Znojmě, ale dětství a dospívání jsem proţil v Moravském Krumlově. Jsem nejmladší ze tří bratrů, kteří společně s rodinami ţijí v Brně. V současné době
pracuji jako asistent na Univerzitě Pardubice.
Cesta k Bohu u mě začala uţ odmalička, kdy se nás hlavně mamka snaţila vodit
kaţdou neděli do kostela (ŘKC). Mimo tenhle „stereotyp“ jsem začal o Bohu více přemýš10
let, kdyţ můj nejstarší bratr Tomáš začal navštěvovat biblické kurzy a chodit na shromáţdění Církve adventistů sedmého dne. To v naší dosud katolické rodině vyvolalo nejednu
dramatickou chvíli, při které často zaznívaly argumenty z Bible, která do té doby byla pro
nás tabu. Situace v rodině se začala více zklidňovat s odchodem Tomáše na vysokou školu
do Prahy. Pro mě a pro mého druhého bratra Davida však Bible zůstala objevena, a také
jsme viděli Tomášovu pevnost ve víře. Moje osobní poznávání Boha začalo dostávat větší
spád během středoškolských studií. Viděl jsem i Davidovu radost ze společenství, do kterého začal chodit během prvního ročníku vysoké školy. Na vysokou školu jsem tedy šel
s touhou najít nějakou podobnou studentskou křesťanskou skupinku. Tu jsem tady
v Pardubicích našel na univerzitních kolejích a získal tak příleţitost duchovně růst a poznávat skrze ostatní křesťany i jiné církve mimo ŘKC. Tak jsem se seznámil i s Církví
bratrskou a Archou. Ačkoli jsem stále nejčastěji chodil do katolického kostela, vnímal
jsem uvnitř sebe čím dál silněji nesoulad mezi tím, co jsem v Bibli četl a na druhou stranu
slyšel v katolickém prostředí …
Oba
… naši svatbu jsme proto chápali nejen jako zlomový okamţik v našich ţivotech,
ale chtěli jsme rovněţ začít společný ţivot s Bohem v prostředí jiné církve. Jelikoţ jsme se
uţ navzájem znali s kazatelem CB v Litomyšli a v místním sboru máme několik dobrých
přátel, oddával nás právě Daniel Smetana.
Z pardubických sborů pro nás byla nejznámější a nejbliţší CB, kterou jsme měli
moţnost poznat při příleţitostných návštěvách. Nyní se s prostředím Archy seznamujeme
více do hloubky, snaţíme se vás postupně poznávat a zmapovat příbuzenské vztahy .
Jsme zapojeni do kurzu ALFA (Honza) a do domácích skupinek (Míša).
Jan a Míša Pokorných
Vítáme br. Zdeňka Zárybnického i manžele Pokorných v našem společenství a přejeme jim,
aby i skrze naše společenství mohli prožívat lásku Pána Ježíše a Boží požehnání.
Církev bratrská
V pátek 23. května brzy ráno vyrazila trojice zástupců parsboru CB, Samuel Jindra, Radek Kalenský a
KONFERENCE CB dubického
Michal Picka do Ostravy. Cílem cesty byl tamější sbor naší
2008
církve, který hostil a organizačně zajišťoval letošní výroční Konferenci CB. Program chystaného jednání byl bohatý
V OSTRAVĚ
a pestrý. Pro jeho hladší průběh obdrţeli všichni delegáti
broţuru s veškerými potřebnými příspěvky a informacemi
dlouho před samotným termínem setkání. Tenko krok organizátorů se ukázal jako velice praktický a uţitečný. Na samotné jednání se tak mohli
zvolení zástupci připravit s podporou svých staršovstev. Mě jakoţto benjamínkovi konference tato moţnost velice pomohla, umoţnila mi nahlédnout do minulosti a lépe se orientovat v tématech, která přesahují rámec jednoho kalendářního roku.
11
Náplň konference lze velice dobře přirovnat výročnímu členskému shromáţdění
v naší Arše. Asi Vás tedy nepřekvapí, napíši-li, ţe v úvodu jsme se vrátili ke konferenci
loňské a diskutovali nad mírou plnění úkolů, které na ní byly stanoveny. Na tuto rekapitulaci postupně navázali se svými referáty tajemník rady, tajemníci jednotlivých odborů rady
a celý cyklus uzavírala zpráva o stavu hospodaření rady CB a revizní zpráva. O kaţdém
příspěvku se hlasovalo jednotlivě. Mě osobně to připadalo poněkud monotónní aţ nudné.
Zpráva, dva tři dotazy a jednomyslné schválení. Bylo patrné, ţe delegáti jsou dobře připraveni a nekladou zbytečné dotazy. Naopak velice zajímavé a povzbudivé bylo vystoupení bratrů vedoucích střediska ve Chvalech. Byl to jeden z výrazných momentů celého setkání a mě velmi oslovil jejich zápal pro celou věc a důvěra v našeho Pána. Projekt rozšíření střediska je velmi odváţný a bez Boţího poţehnání ho realizovat nepůjde.
Odpoledne zabraly pouze dva body. Jak asi začínáte tušit, šlo o nejdůleţitější okamţiky konference. Ano, zástupcům sborů byly představeni vikáři doporučení k ordinaci a
konference je měla za úkol schválit či zamítnout, druhým snad ještě důleţitějším bodem
byla volba předsedy rady a tajemníka rady pro období 2010 – 2013.
Postupně byli jeden po druhém ordinandi představeni přítomným, zaznívala doporučení o jejich připravenosti ze strany zástupců vysílajících sborů, svědectví bratří i sester o
jejich víře a ţivotě a nakonec proběhl akt hlasování. Troufnu si tvrdit a tuším, ţe jsem rozhodně nebyl jediný, kdo byl při pohledu na tyto nové kazatele pln veliké naděje a vděčnosti Pánu, ţe si tyto bratry povolal a vystrojil do náročné kazatelské sluţby. V této souvislosti připomenu jméno Martina Tabačana, který je kandidátem na místo druhého kazatele
v naší Arše.
Po kratší přestávce pak konference pokračovala volbou nových představitelů rady.
Na post předsedy byl naprosto jednoznačně zvolen Daniel Fajfr, na post tajemníka v jiţ o
mnoho napínavějším hlasování Petr Grulich. Jednací den byl uzavřen večerní slavnostní
bohosluţbou s vysluhováním večeře Páně za přítomnosti představitelů ostravské ekumeny.
Záznam bohosluţby, kterou vedl Pavel Černý, můţete najít na adrese:
http://cb.cz/ostrava/nahravky/index.php . Celý utahaný jsem se pak odloţil do postele a
doufal, ţe druhý den uţ tak náročný nebude.
Sobotní ráno bylo zahájeno bohosluţbou pod vedením Pavla Durči. Na kázání bezprostředně navázala diskuse nad zprávou o stavu CB s názvem „Nevyrovnanost a extremismus: Výzva k překonání zbytečné polarizace“ od bratra předsedy Pavla Černého. Po
kratším rozvaţování jsem se rozhodl z ní nepořizovat výtah, je totiţ koncipována jako rámec s mnoha konkrétními příklady a pro výtah proto není příliš vhodná. Její plné znění
naleznete na http://cb.cz/main/cs/content/document/view/1043 .
Před přestávkou byly na pořadu jednání ještě zpráva o činnosti rady a několik kratších příspěvků od členů rady týkajících se závěrů z vizitací sborů. Tyto osobní postřehy a
poznatky bratří se porůznu objevovaly v průběhu celé konference a mně přišly velice cenné, dokonce více neţ hlasování. Ptáte se proč? Dávaly mi nahlédnout do ţivotů v jiných
sborech a dávaly mi i hluboký pocit sounáleţitosti s celou CB. Stručně řečeno jsem si uvě12
domil, ţe naše církev není jen Archa, ţe je poněkud větší a ţe při svém obvyklém církevním ţivotě mi tento rozměr docela uniká. Velice mě to oslovilo a obohatilo, takovýto nový
pohled na to, kým jsme.
Posledním klíčovým bodem byla část týkající „různých návrhů“, např. platy kazatelů, způsob podpory ETS apod. K některým z návrhů přibylo často i několik pozměňovacích úprav a to činilo místy orientaci v obsahu docela těţkou. Díky vzájemné spolupráci
s Radkem se nám dařilo zmatky překonávat a udrţet si směr, který jsme si jiţ při jednání
na staršovstvu vytyčili, a hájit ho. Rád a s povděkem píši, ţe ve všech případech dopadlo
hlasování tak, jak jsme si přáli. Někdy to nebylo ani trochu jednoznačné.
Jsem moc rád, ţe jsem se mohl setkání účastnit. Nejenom proto, ţe jsem se setkal se
známými tvářemi, s některými i po několika letech, ale především jsem si odvezl povzbuzení ze stavu naší církve a její veliké touhy růst v Kristu i početně, a velikou vděčnost za
to, jak náš dobrý a štědrý Pán jedná v mnoha jejích sborech. Velice touţím po tom, aby
Pán Bůh i našemu sboru nadále tolik ţehnal a my jsme tak mohli přispívat k růstu celé
církve.
S přáním Božího pokoje
Michal Picka
Příspěvky našich čtenářů
Nikdo ať si o sobě nemyslí víc, neţ odpovídá jeho víře. Tělo se skládá z mnoha orgánů a
kaţdý v něm má jinou funkci. Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho
jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiţ nás Bůh obdaroval. Komu
Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou. Kdo je nadán k sluţbě, ať slouţí.
Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouţí trpícím, ať
to dělá s radostí. V lásce nemá místo přetvářka.
Slovo na cestu – Římanům 12,3-8 pro SL připravil br. Hlásek
„ABYSTE MILOSTI BOŢÍ NADARMO NEBRALI“ (2. Kor. 6,1)
Kdo toho nedbá, kdo myslí, ţe můţe jen poţívat radosti bez závazku poslušnosti, ten buď
nerozumí, co je to evangelium a potřebuje pravého poučení, buď hřeší na Boţí milost. Pak
je pro něj naděje jen, kdyţ se co nejdříve vzpamatuje – dokud jest ještě čas. Vţdyť tu je
hrozné nebezpečí: takový člověk začne neposlouchat navzdory milosti Boţí. Toho nemůţe
snésti Duch Svatý. Člověk svévolně hřešící proti Boţí milosti Ducha Svatého zarmoutí,
zaplaší jej od sebe – a bez něho je ztracen. Neboť bez Ducha Svatého není ani pokání, není
duchovního obţivení a člověk hyne, ještě jsa ţiv. Člověk o Boţí milost nedbalý neví, kterým hříchem přepne jiţ Boţí shovívavost a který jej milosti Boţí pozbaví navţdy: snad
bude něco po lidském soudu nepatrného – a přece to bude stejně těţký a beznadějný pád
jako byl pád Saulův. A proto je třeba se velice bát kaţdého hříchu.
Z kázání svědka víry Jana Karafiáta pro SL vybral br. Hlásek.
13
Koutek anatomie
CO MOŢNÁ
NEVÍTE
O SVÉM TĚLE
I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl našim obrazem,
podle naší podoby.“
Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil
ho, aby byl obrazem Boţím, jako muţe a ţenu je stvořil.
A Bůh viděl, ţe všechno, co učinil, je velmi dobré.
(2. ČÁST)
Co to vlastně Bůh stvořil – myslím teď člověka. Ve
své podstatě je člověk dokonalým a perfektně (do určitého
času) fungujícím strojem. Je to dokonce úţasná chemická továrna, či laboratoř. Odkryjme
trochu tajemství toho úţasného Boţího stvoření a podívejme se blíţe takovou trochu populární formou na to, co to v nás vlastně je skryto a co se v nás odehrává.
Poznatky jsem čerpal z časopisu „21. století“.
Kosti
mají mnohem ohebnější strukturu, neţ se mnozí domnívají. Do kaţdé části kosti neustále proudí krev a tak je v neustálém stavu růstu a obnovy. Kosti mají dvě důleţité vlastnosti: jednak jsou silné, aby udrţely váhu těla, na druhé straně jsou lehké, abychom se
mohli vůbec pohybovat. Tvoří je vlákna pruţné bílkoviny a skladují většinu vápníku, fosforu a jiných minerálů, které tělo potřebuje. Velice důleţitou funkcí kostí je tvorba krvinek.
Zajímavosti: Počet kostí nemáme kaţdý stejný, záleţí na věku. Po ukončení růstu
(18 – 25 let) nám nejčastěji slouţí 206 kostí. Největší kosti jsou stehenní (u dospělého člověka asi 45 cm), nejmenší měří jen 5 mm a je to třmínek ve středním uchu. Tři kůstky, které máme ve středním uchu, by se vešly do malé krabičky od sirek.
Čím prospějeme: Kosti si smlsnou zejména na vápníku, pokud se k nim dostane ve
vhodné podobě, tzn. mléko a výrobky z něj.
Krevní oběh
V dospělosti koluje tělem muţe 4 – 6 litrů krve, u ţen je to 4 - 5 litrů. Krev je sloţitá
směs tekutin, chemických látek a buněk. Většinu tvoří tekutá krevní plazma, která sestává
hlavně z vody. Je zde však i mnoho chemických látek, např. glukóza, ze které tělo čerpá
energii. Kaţdá kapka krve obsahuje aţ 250 milionů červených krvinek, přenášejících kyslík. Kdybychom tyto krvinky, vyprodukované v těle během lidského ţivota, postavili na
sebe, vznikne věţ vysoká 50 000 km. Dále je v krvi na 300 000 bílých krvinek – bodyguardů organismu před nemocemi. Spojené cévy měří dohromady asi 100 000 km (dvojnásobek délky rovníku). Krev v nás proudí rychlostí asi
2 km/hod., coţ je rychlost líné chůze.
Zajímavosti: Ţivotodárnou tekutinu nám barví červené barvivo hemoglobin obsaţené v červených krvinkách. Krev vypuzená při srdečním stahu do srdečnice oběhne tělem
asi za 1 minutu. Za stejnou dobu navštíví játra jeden litr krve, kde se čistí v dutinkách a
kanálcích, které měří dohromady 20 km.
Čím prospějeme: Naše krev potřebuje ovoce, zeleninu, vlákninu a v přiměřeném
mnoţství také játra.
14
Plíce
jsou místem, kde kyslík ze vdechovaného vzduchu přestupuje do krve a naopak
z plic vystupuje oxid uhličitý, který je do plic dopravován krví z tkání. Plíce se tvarem podobají nafouklé mořské houbě. Při kaţdém nádechu proudí do plic u muţů asi 3,3 litrů a u
ţen asi 1,9 litrů vzduchu. K tomu, aby plíce získaly ze vzduchu pro tělo co nejvíce kyslíku,
potřebují co největší plochu a o to se starají plicní sklípky. Plocha jejich stěn je 70 m2,
takţe při rozprostření by zabraly plochu tenisového kurtu.
Zajímavosti: za ţivot vykonáme asi 500 milionů vdechů a výdechů a plíce při tom
přečerpají asi 250 000 m3 vzduchu, coţ by bohatě naplnilo obrovskou vzducholoď.
V klidu dýcháme asi 13 x za minutu a rychlost vzduchu při průchodu nosními dutinami je
při tom asi 8 km/ hod. Ovšem při kašli nebo kýchnutí okamţitě překračujeme rychlost povolenou na dálnici tj. 130 km/ hod. Rekordní naměřená rychlost při kýchnutí byla 170 km/
hod. ( a to nikdo neměřil u mne!)
Čím plicím prospějeme: okamţitě přestat kouřit a začít cvičit!
Hormony
Důleţitou součástí našeho těla je endokrinní systém, díky němuţ se rodí v těle hormony- chemičtí poslové. Lidský organismus produkuje přes 20 různých hormonů a kaţdý
z nich vzniká v jiné ţláze. Tvoří se v nepatrném mnoţství, ale mají důleţité a dlouhotrvající účinky. Často působí ve dvojicích, přičemţ mají navzájem opačné poslání, aby byly
v rovnováze podmínky uvnitř těla (třeba mnoţství cukru v krvi).
Zajímavosti: většina druhů hormonů působí od narození s výjimkou pohlavních,
které postupně připravují tělo na rozmnoţování a dávají mu rysy dospělosti (věk asi 12 –
18 let, tzv. puberta). Muţi mají jeden pohlavní hormon – testosteron, ţeny se navíc chlubí
estrogenem progesteronem. Díky této chemické laboratoři v našem těle, produkuje ţena
v dospělosti (do období přechodu) ve vaječnících cca 34 tisíc vajíček a průměrný muţ vyprodukuje kaţdoročně na 50 miliard spermií.
Čím prospějeme: zdá se, ţe hormony ničím neovlivníme, naopak ony dovedou pěkně zacvičit s námi. Vliv hormonů se nejvíce projevuje v období puberty, proto bychom
měli mít pochopení pro emotivní chování adolescentů (ale co s tím, kdyţ ta puberta
s člověkem cvičí aţ do stáří?)
Za absolutní přesnost uvedených údajů autor (V. Lukáš) neručí – kontrolu neprováděl!
V regionálním kole Biblické stezky 2008
se naše hlídka dorosťáků
ve sloţení Anna Kampová, Vojta Kukla a Radek Kalenský
umístila na 6. místě z dvanácti.
GRATULUJUME!
Biblickou stezku – orientační závod tříčlenných hlídek nejen ve znalostech Bible – pořádá
kaţdoročně Dorostová unie.
Více na stránkách http://www.cb.cz/dorost/
15
Dětem
Milé děti, Kristinka Widenská pro Vás připravila soutěž.
Ptáte se, co máte udělat, abyste mohli vyhrát?
Vyškrtejte jména států a sestavte ze zbylých písmen tajenku. Tajenku
odevzdejte Kristince Wídenské spolu se svým jménem do 15. června.
IRÁN
ITÁLIE
KAMERUN
KANADA
KOMORY
KUBA
KYPR
LAOS
LITVA
MALTA
BULHARSKO
ČÍNA
DOMINIKA
EGYPT
FRANCIE
GRENADA
HAITY
CHILE
CHORVATSKO
IRÁK
MEXIKO
NĚMECKO
BOLÍVIE
PERU
RUSKO
ŘECKO
SÚDÁN
TUNISKO
TURECKO
VATIKÁN
!
P
O
K
S
I
N
U
T
CH
S
Á
N
J
B
T
P
Y
G
E
L
I
CH
O
F
E
Ţ
D
A
O
E
I
L
Á
T
I
A
R
U
S
K
O
D
B
L
Í
Š
N
S
L
A
V
E
N
A
M
A
U
T
Í
R
Á
O
N
O
A
K
Á
R
I
N
L
D
U
V
R
C
K
A
T
L
A
M
N
A
H
S
I
R
I
C
R
N
S
O
L
V
I
K
A
Ú
I
E
E
E
P
Í
K
K
P
A
K
Y
R
D
Z
M
R
C
Y
Č
O
C
E
B
A
T
S
Á
Ě
A
E
L
K
A
M
E
R
U
N
I
K
N
M
E
X
I
K
O
I
Ř
U
K
!
A
O
V
A
T
I
K
Á
N
A
V
T
I
L
H
Y
R
O
M
O
K
A
D
A
N
E
R
G

Nezapomeňte tajenku předat Kristince Widenské!!! 
16
Narozeniny dětí a dorosťáků
Květen
1.5.2002
1.5.2006
11.5.1993
30.5.2001
Červen
9.6.1999
16.6.2006
16.6.2006
23.6.1999
Červenec
1.7.1995
Bornová Regina
7.7.2003 Blaţek Lukáš
15.7.1999 Blaţek David
16.7.1999 Drobílek Adam
18.7.1992 Born Pavel
18.7.1996 Kampová Anna
18.7.1999 Morozc Oliver
30.7.1994 Čiruk Sergej
Lašutová Anička 6 let
Pirklová Daniela 2 roky
Kalenský Radomír 15 let
Navrátilová Eliška 7 let
Dostál Martin
Lukáš Matěj
Lukáš Vojtěch
Králová Veronika
13 let
5 let
9 let
9 let
16 let
12 let
9 let
14 let
Srpen
8.8.1999 Lašut Josef
9 let
11.8.1993 Ţouţelková Johana 15 let
14.8.2005 Dostál Dominik
3 roky
20.8.2002 Pirklová Aneta
6 let
26.8.1993 Kampová Barbora 15 let
31.8.1999 Čermáková Kristýna 9 let
9 let
2 roky
2 roky
9 let
Akce v červnu a červenci
8.6.
9.00
Bohosluţba se sluţbou bratra kazatele Daniele Kvasničky
15.6.
9.00
Bohosluţba se sluţbou starších sboru
15.15
Sejití ţen všech generací
16.6.
18.00
Staršovstvo - pracovní sejití
19.6.
15.00
Bohosluţba v DD U Kostelíčka - slouţí kazatel S. Jindra
6.7.
9.00
Bohosluţba se sluţbou Boba Parschauera
13.7.
9.00
Bohosluţba s vysluhováním VP
Společné akce během léta
Sbírky
30. 6. – 7. 7.
30. 6. – 6. 7.
29. 7. – 10. 8.
11. 8. – 18. 8.
24. 8. – 31. 8.
Kasa vestibul
4. května 2008
11. května 2008
18. května 2008
25. května 2008
English Camp
Dětská tábor besídky a Awany
Dorostový tábor
Sborová dovolená
Relax
17
800,- Kč
3 397,- Kč
5 145,- Kč
7 812,- Kč
5 437,50 Kč
Sluţby CB
tel. 466 415 226
(půjčování knih vţdy po shromáţdění)
Irena Hambálková
Eva Heinová
Audio půjčovna
Dagmar Kalvachová nejml.
tel. 466 262 552
Prodej knih a hudby
Kavárna
Dagmar Kalvachová
Dagmar Kalvachová
tel. 466 412 210
tel. 466 412 210
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeţe
Evergreeni
Chválící skupinka
Správce budovy
Kancelář sboru, pokladník
Varhanní doprovod
Martin Hambálek
Radomír Kalenský
Daniel Čapek
Tomáš Jeníček
Marek Kalvach
Petr Kalvach
Pavel a Marie Kampovi
Marie Kampová
Daniel Chráska
tel. 466 415 226
tel. 466 648 082
tel. 777 040 730
tel. 603 103 734
tel. 736 466 891
tel. 777 043 356
tel. 732 157 375
tel. 732 157 375
tel. 466 412 253
Knihovna
(půjčování MC vţdy po shromáţdění)
18
19
Pravidelná setkání
NEDĚLE
modlitební chvíle
bohosluţba
bohosluţba
08:00 hod.
09:00 hod.
09:15 hod.
Archa, malý sál
Archa, velký sál
Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
biblická hodina
18:30 hod.
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Awana klub
biblická hodina
17:00 hod.
18:30 hod.
Archa
Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
mládeţ
18:00 hod.
Archa, malý sál
tel. 466 412 210
[email protected]
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
www.cb.cz/pardubice
Číslo účtu sboru CB Pardubice 1201277369 / 0800
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách pouţívejte prosím jako variabilní symbol své rodné
číslo datum narození (bez čísla za lomítkem),
před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby:
diakonie
sbírky, příspěvky, desátky
splátky dluhů ARCHY
úhrada akce mládeţe
úhrada tábora AWANA
úhrada tábora dorostu
zahraniční misie
úhrada Awana klubu
49........
68........
78........
33........
11........
22........
55........
66........
Církev bratrská
Pardubice
Archa
Lonkova 512
530 09 Pardubice
Kazatel
Samuel Jindra
tel. 723 929 999
[email protected]
Starší sboru
Pardubice
Dušan Beníšek
tel. 603 399 349
Radomír Kalenský
tel. 606 788 791
Pavel Kamp
tel. 466 412 210
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím
redakci Sborového listu:
Samuel Jindra [email protected]
Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]
Pavlína Kalvachová [email protected]
Grafická úprava Markéta Chmelová [email protected]
Petr Kotas
tel. 602 309 227
Vladimír Lukáš
tel. 602 482 914
Jaroslav Ţítek
tel. 466 263 749
Uzávěrka příštího čísla srpen 2008.
Kvasín
Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
Zdeněk Šenkýř
tel. 469 666 966
20