PRŮMYSLOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

PRŮMYSLOVÉ
ZEMĚDĚLSTVÍ
a naše zdraví
Volba je na nás.
Zemědělství kdysi vyjadřovalo „osobní“ vztah mezi lidmi
a půdou. Úspěšné hospodaření bylo založeno na znalostech
o místě, po generace shromažďovaných: klimatu, kraji, vodě,
půdě a organismech v ní, smíšených porostech a rotaci
plodin, uchovávání semen, šlechtění rostlin i zvířat a o recyklaci organické hmoty. Pěstování plodin byl proces, který
zahrnoval zemědělce, zemi a komunitu s cílem navždy
zachovat tuto život dávající směnu. Ve středu toho všeho byla
hluboká láska k půdě.
Toto uspořádání bylo rozbito. Po celém světě průmyslové
zemědělství ničí venkov. Rodinné statky ustupují agrárním
podnikatelům. Technicistní vzorce a rychlá řešení nahrazují
osobní zkušenosti a znalosti. Obrovské stroje a masivní
používání chemikálií nahrazují pozorné sledování půdy
a krajiny hospodářem. Smíšené kultury jsou nahrazovány
monokulturami, obrovskými lány jedné plodiny táhnoucími se
do nedohledna. Tyto plodiny nejsou často určeny pro místní
potřebu, ale pro export. Místní zemědělci, komunity
a ekonomiky jsou oddělováni od tradičního živobytí.
„Láska k půdě?“ Toto úsloví bylo nahrazeno lásko u
k zisku, se závažným dopadem na životní prostředí a zdraví
lidí.
Charakteristika
intenzivního zemědělství
Malá druhová rozmanitost
Hlavním rysem intenzivního zemědělství je pěstování velmi
omezeného počtu druhů plodin. Monokultury snižují výrobní náklady, a tím i ceny zemědělských komodit na trhu. Obrovská pole
jen s jednou nebo dvěma plodinami však nevyhnutelně přitahují
škůdce, a vyhubit je vyžaduje velké dávky biocidů (insekticidů, herbicidů, pesticidů apod.). Pěstování stejných rostlin rok co rok
vyčerpává půdu a vyvolává potřebu vyšších dávek průmyslových
hnojiv. Průmyslové zemědělství tedy představuje ideální trh pro
výrobce pesticidů, průmyslových (umělých, strojených apod.) hnojiv a stále se zvětšujících zemědělských strojů.
Vinou celosvětového rozšíření restaurací rychlého občerstvení
se v současnosti na více než polovině světové výměry brambor
pěstuje jen jedna odrůda: Russet Burbank, které dává přednost
McDonalds.(1)
V ČR je ze 3 milionů hektarů zemědělské půdy téměř 2 miliony věnováno jen obilovinám, cukrovce, bramborám a řepce olejné a 68 % zemědělských provozů se věnuje buď jen živočišné
nebo jen rostlinné výrobě, lépe „velkovýrobě“.(2)
Omezením genové různorodosti se připravujeme nejenom
o zdroj odrůd s vypěstovanou odolností, ale i o nutričně
a chuťově vynikající zdroje potravin. Podle světové organizace pro
výživu a zemědělství (FAO) bylo za poslední století nenávratně
ztraceno 75 % genové diverzity v zemědělství.(1) Jen nadšení
osamělých hospodářů pro staré odrůdy a druhy zvířat zachraňuje stovky odrůd rostlin a zvířecích druhů, které bychom jinak
ztratili navždy.
Závislost na vnějších „vstupech“
Intenzívní zemědělství je silně závislé na biocidech, tedy na
pesticidech, zejména herbicidech, a jiných chemických přípravcích,
které se používají k likvidaci nežádoucích organismů. Každý rok je
na světě vyrobeno 2,5 milionu tun pesticidů. Každý rok je v České
republice použito více než 10 tisíc tun, což odpovídá 180 nákladním železničním vagónům a představuje to ročně přibližně 1 kilogram pesticidů na každého muže, ženu a dítě.
Intenzivní zemědělství také spotřebuje obrovská množství průmyslových hnojiv. V České republice se zvýšilo jejich aplikované
množství od roku 1996, kdy dosáhlo 63,5 kg na hektar, na 92,2 kg
na hektar.(3)
1
Oddělení rostlinné a živočišné výroby
Kdysi zemědělci pěstovali rostliny a chovali dobytek na jednom hospodářství, což zajišťovalo rozmanitost hlavních i vedlejších
zemědělských produktů, které se recyklovaly na statku a snižovaly
nákupy mimo něj. Hnůj se využil jako hnojivo, plodiny a jejich
vedlejší produkty se zkrmily zvířatům. Diverzifikované provozy také
poskytovaly finanční jistotu proti výkyvům na trhu nebo při neúro dě určité plodiny.
Nyní jsou zvířata - k rávy, drůbež a prasata - chována v koncentrovaných „intenzivních“ velkochovech. Ty produkují hory hnoje
a řeky kejdy, které znečišťují vodu povrchovou i podzemní a spíše
než cenným vstupem (hnojivem) se stávají nebezpečným odpadem.
Mezitím mnoho statků střední velikosti opustilo chov zvířat a nyní
pěstuje jen jednu až dvě plodiny. Tento trend je důsledkem snah
o minimalizaci nákladů produkcí stejných výrobků.
Dopady intenzivního zemědělství
na životní prostředí
2
Zemědělství na celém světě spotřebovává obrovská množství
vody, energie a chemických látek, často bez ohledu na dlouhodobé
nepříznivé účinky. Zavlažovací systémy čerpají vodu z nádrží rychleji, než se stačí doplňovat. Herbicidy a insekticidy se kumulují
v půdě a v povrchových vodách. Chemická průmyslová hnojiva jsou
splachována z polí do vodních toků, kde zvýšenou
eutrofizací způsobují přemnožení škodlivých sinic.
Hory odpadu a nechutný zápach jsou charakteristickým znakem velkochovů prasat a skotu, jakož
i velkodrůbežáren.
Mnohé z těchto negativních dopadů intenzivního
zemědělství se projevují na místech velmi vzdálených
od míst primárního znečištění.
V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství
v českých zemích etapou zásadních změn, které
utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu
a krajinu. Za mezník v tomto vývoji je považována
kolektivizace realizovaná v 50. letech minulého století, která vedla k úbytku ekostabilizačních prvků v krajině. Ty se
vyznačovaly kromě své stabilizační funkce také velkou biologickou
rozmanitostí (meze, remízky, vlhké nivní louky). Další závažnou
etapou byla přeměna tradičního zemědělství na průmyslovou
velkovýrobu v průběhu 70. let minulého století. Pozemky byly
scelovány do velkých půdních bloků, které často nerespektovaly
reliéf terénu. Tato opatření mají dodnes za následek značně
narušené odtokové poměry a s tím související rizika povodní nebo
sucha. Scelování pozemků se negativně projevilo také ve značném
znečištění hydrosféry (vody povrchové i podzemní) a v degradaci
půdy. V mnoha případech byly rozorány i půdy, které jsou
z různých důvodů zranitelné, zvláště erozí vodní i větrnou.
Těmito kroky byl postupně zahájen proces ztráty přirozené
úrodnosti půdy, výrazného snížení schopnosti retence vod, snížení
biologické rozmanitosti a snížení početnosti populací
původních druhů.(2)
Intenzivní zemědělství zaviňuje:
- úbytek počtu druhů půdních mikroorganismů způsobený jedovatými chemikáliemi, nešetrným zpracováním
půdy i nedostatkem mezí, remízků a stromů v krajině.
S uvedeným poklesem se výrazně snižuje úrodnost půdy
- erozi - 42 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo
vodní erozí, 24 % je dokonce silně ohroženo.(4) Nebezpečí
odnosu svrchní úrodné vrstvy půdy vodou a větrem se
mnohonásobně zvyšuje, chybí-li v krajině meze a re mízky, louky a pastviny. Půda navíc bývá po sklizni
dlouho bez jakéhokoliv rostlinného krytu, který by ji před
erozí ochránil. Důsledkem je snížení půdní úrodnosti,
znečištění a zanášení vodních toků a nádrží, ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu. Tak zemědělství přispívá svým
dílem ke vzniku povodní.
- utužení půd těžkými stroji - voda se pak nemůže vsáknout
do země a odtéká, což vede k povodním, vodní erozi i k pro blémům v období sucha. Utužení půd znamená výrazné ztráty na
výnosech (15 % z celkové úrody); zhutněním je ohroženo kolem
30 - 50 % všech zemědělských půd v ČR.(3)
- snížení rozmanitosti života v krajině. Intenzifikací zemědělství utrpělo především mnoho druhů ptáků (např. koroptev, dudek,
chřástal, atd.) a hmyzu. V krajině také výrazně ubylo zajíců.
Některé dříve bujné plevele se stávají ohroženými druhy, jiné se
přemnožily. Snížením pestrosti života v krajině snadněji dochází
k přemnožení některých rostlin a živočichů, působících pak na
polích značné škody.
- k o n t a m i n a c i v o d y a p ů d y. Podle průzkumů provedených ve
Spojených státech 90 % aplikovaných pesticidů nikdy nezasáhne
svůj cíl(1), ale rozptýlí se do krajiny, kde zasáhne … nás! Největší
problémy způsobuje smývání toxických látek do povrchových vod,
řek, rybníků a oceánů. Každým rokem se situace zhoršuje, protože
škůdci a nemoci získávají proti těmto látkám imunitu, což vyžaduje
stálé zvyšování dávek těchto jedů.
- tvorbu nebezpečných odpadů. Zemědělství je resortem, který
uvolňuje do ovzduší zejména čpavek. Odpady ze zemědělství
3
a lesnictví představují přibližně 17 % veškerých produkovaných
odpadů v ČR.(3) Zpráva senátního výboru USA(5) odhaduje, že ka ž doročně vyprodukují hospodářská zvířata v USA 1,4 miliardy tun
pevného hnoje. Je v ní i výpočtem doloženo, že provozy živočišné
velkovýroby vyprodukují stejné množství odpadu jako menší města.
Dvě stě dojnic vyprodukuje ve výkalech tolik dusíku jako město o
10 000 obyvatelích. Výkrmna prasat, která ročně odchová 2,5 milionu zvířat, má více odpadu než městská oblast Los Angeles.(5)
- kontaminaci spodních vod. Při skladování nebo aplikaci hnoje
na pole se z něj uvolňují chemikálie a antibiotika podávaná
zvířatům, odtékají do povrchových vod a kontaminují je. V České
republice dochází ke znečištění protékajících řek a potoků dusičnany na více než 40 % zemědělské půdy.(3)
- znečištění, způsobené transportem
plodin a potravin na velké vzdálenosti.
Jednotlivé ingredience běžné sklenice jahodového jogurtu nacestují dohromady
18 000 kilometrů.(6) Na každý kilogram kiwi
importovaného z Nového Zélandu připadá
5 kg oxidu uhličitého.(7) Z toho vyplývá velmi
zvýšená spotřeba energie, navíc znečištění
moří loďmi, ovzduší letadly a nákladními
automobily, pokácené lesy na výrobu palet,
negativní dopady nově postavených silnic,
přístavů a letišť -následky jsou nespočítatelné.
- úpadek venkova - průmyslové zemědělství potřebuje velmi
málo pracovních sil. Proto s jeho rozvojem roste na venkově nezaměstnanost, což vede k odchodu lidí do měst a k vylidňování
venkova. Lidé, kteří na vesnici zůstávají, většinou dojíždějí za prací
do města. Vznikají tak jakési poměštěné vesnice postrádající propojení s okolní krajinou.
Ekonomické dopady
průmyslového zemědělství
4
Takové dopady se z řady důvodů těžko odhadují. V některých
případech, například při znečištění vod a globálním oteplování, je
zemědělství jen jednou z několika příčin. Jiným úskalím je naše
neúplná znalost potenciálního ohrožení. Dobrým příkladem je
schopnost některých pesticidů narušit endokrinní systém člověka.
K vymezení rozsahu poškozování zdraví a životního prostředí těmito sloučeninami jsou potřebné další výzkumy.
Britové přesto spočítali, že roční náklady na vyčištění zdrojů
vody od pesticidů dosahují 120 milionů liber (6 mld Kč).(8) Hlavním
znečišťovatelem jsou hnojiva a na dusík bohaté odtoky z provozů
živočišné velkovýroby, které prosakují do půdy. Ročně způsobí
zemědělství ve Velké Británii škody na životním prostředí za
1,4 mld liber (70 mld Kč).(8) Britská vláda zaplatila zemědělcům
2,7 miliardy liber jako kompenzaci za škody způsobené kulhavkou
a slintavkou.(8)
Vyčíslení úplných nákladů na intenzívní zemědělství tedy
zpochybňuje názory o jeho schopnosti produkovat levné potraviny.
Vliv průmyslového zemědělství
na zdraví lidí
MÝTUS:
Průmyslově vyrobené potraviny jsou nezávadné, zdravé a výživné.
PRAVDA:
Jako ve všech mýtech o intenzívním zemědělství nejsou věci
úplně tak, jak se jeví. Průzkumy v USA uvádějí, že tam v letech
197 0 - 1999 vzrostl počet onemocnění z potravin více než deset krát.(9) Nejméně 53 pesticidů, klasifikovaných jako karcinogenní, je
v současnosti masivně aplikováno na většinu plodin v USA.(10)
V České republice je schváleno skoro 20 pesticidů s rakov i notvornými účinky.(11 ) Zatímco industrializace výroby potravin
postupuje, jsme svědky prudkého vzestupu zdravotních rizik
a významného poklesu nutriční hodnoty naší potravy.
Intenzívní zemědělství znečišťuje ovoce a zeleninu pesticidy, přidává hormony vyrobené genovým inženýrstvím do
mléka a masa, které jíme. Není překvapením, že výskyt
rakoviny a onemocnění z potravin jsou rekordně vysoké.
Tři příklady škod páchaných průmyslovým zemědělstvím
na lidech.
1. Soustřeďuje zvířata do koncentračních táborů, ve kterých
trpí nemocemi - podávaná antibiotika zůstávají v jejich
mase.
2. Používá toxické chemikálie na ovoce a zeleninu.
3. Vyrábí potraviny z genově upravených surovin, aniž bychom
o tom byli informováni.
Nové technologie
Odpovědí průmyslu na obrovský nárůst onemocnění z potravin
je sterilizace potravin ozařováním. Použitím této technologie může
průměrný hamburger snahou výrobce o odstranění potenciální
bakteriální kontaminace přijmout dávku ekvivalentní milionům
rentgenů hrudníku(1). Ale při pouti další průmyslovou potravinovou
nabídkou maso ztrácí svou „ochranu“ a je rychle náchylné k další
5
kontaminaci. Mimoto četné studie prokázaly, že konzumace ozáře ného masa může poškodit lidskou DNA(1), a má za následek výskyt
abnormalit u laboratorních zvířat a jejich potomstva. A navíc - ozařování ničí nepostradatelné živiny a vitamíny, které se v potrav i nách přirozeně vyskytují, a může znehodnotit chuť a vůni potravin.
Je rozšíření zařízení pro ozařování (jaderné či rentgenové) tou
správnou odpovědí na problém, který by mohl být vyřešen chovem
zvířat ve zdravém prostředí? Rozhodnutí je na nás.
Nárůst onemocnění z potravin
6
Odhaduje se, že předtím, než v roce 1989 vstoupil v platnost
zákaz přidávání nejinfikovanějších tkání (mozek, mícha apod.) do
potravin, bylo ve Velké Británii zkonzumováno okolo půl milionu
kusů hovězího dobytka nakaženého BSE.(12) Děsivé důsledky, vyplývající z této na první pohled neškodné a i vědci za neškodnou
považované, avšak zcela nepřirozené praxe krmení živých krav
mrtvými, osvětlily všem dopad, který má „průmyslový“ chov zvířat
- vnímání zvířat jen jako výrobního nástroje - na lidské zdraví. Ve
všech oblastech, od způsobu krmení zvířat až po
ustájení a používání nepřirozených léčiv v honbě
za stále vyšší produktivitou ustupuje lidské zdraví
zemědělské velkovýrobě. Obrovské nároky průmyslu na hospodářská zvířata doslova způsobují
závažné vady v konečném produktu - v jídle, které
většina z nás jí.
Vědci odhadují, že patogeny z potravin se jen
ve Spojených státech v současnosti nakazí přes
80 milionů lidí ročně, a z toho 9 000 lidí zemře.(9)
Bacily přecházejí na člověka z hovězího,
vepřového nebo drůbežího masa, ale někdy i ze
sýrů, ovoce a zeleniny, které jsou nedbale zpracované.
Tento růst je do značné míry připisován industrializaci chovu
dobytka a drůbeže. Většina masných výrobků nyní začíná
v „továrnách na živočichy“, kde jsou zvířata držena v krutých
a těsných podmínkách, což vede k šíření chorob mezi zvířaty
a následnému vzniku nemocí z potravin. V USA je nyní počet
ohlášených případů onemocnění Salmonelou a E.coli desetkrát vyšší
než před dvaceti lety a případy onemocnění Campylobacterem se
více než zdvojnásobily.(9) V ČR bylo v roce 2002 evidováno celkem
téměř 50 000 onemocnění salmonelozou a jinými střevními choro bami, způsobenými potravinami.(13)
Používání antibiotik v živočišné výrobě může také urychlovat
alarmující nárůst rezistence na antibiotika, která se projevuje
u nebezpečných patogenů. Rezidua těchto veterinárních antibiotik,
která přecházejí do našich potravin, mohou způsobovat rezistenci
bakterií odpovědných za široký okruh lidských nemocí. Infekce
rezistentní na antibiotika jsou v současnosti ve Spojených státech
jedenáctou nejčastější příčinou úmrtí.(9) Pod vlivem médií možná
ukvapeně soudíme, že vinni jsou pouze lékaři, kteří příliš často
předepisují antibiotika. Ale tento závěr opomíjí fakt, že téměř 50 %
antibiotik je ve světě podáváno zvířatům, nikoli lidem.(14)
Nemocný systém
Posuďme podmínky, které převládají v zemědělském velkochovu
- například chovné klece brojlerů: zvířata jsou tak namačkána na
sebe, že podlaha je stěží viditelná, a pokud je vůbec vidět, je
pokrytá exkrementy. Vzduch je plný prachu a bakterií. Sotva nějaké
sluneční světlo. Překvapí nás, když se nemoci hojně
šíří? A přesto jsou toto podmínky, v nichž je chováno
mnoho naší živočišné potravy. Proč jsme tedy
překvapeni, že velká většina potravin z těchto zvířat
v sobě skrývá choroboplodné organismy?
Teprve od roku 2003 platí v EU nařízení, podle
kterého musejí tzv. obohacené klecové systémy
poskytnout každé nosnici minimálně 550 cm2.
- Salmonella - infekce je všude
Vládní výbor poradců pro mikrobiologickou
nezávadnost potravin Velké Británie konstatoval:
„Syrové drůbeží maso je významný nosič patogenů,
zejména Salmonely a Campylobactera“.(15) Zpráva
uvádí, že jedno ze tří chlazených celých kuřat
vyrobených v Británii a dodaných do maloobchodního prodeje bylo kontaminováno Salmonelou; ještě
větší (41 %) byla kontaminace mražené drůbeže.(16)
Salmonelóza je stále v čele žebříčku potravinových onemocnění v České republice. V roce 2002 jí
onemocnělo 26 459 lidí. V posledních letech přibývá
i případů kampylobakteriózy, od roku 1993 do roku 2002 se její
výskyt zvýšil desetinásobně.(13)
- Campylobacter
Podle Vládního výboru poradců pro mikrobiologickou nezávadnost potravin Velké Británie je Campylobacter v Anglii a Walesu
nejčastější příčinou infekčních střevních chorob lidí.(17) Campylobacter byl v Británii nalezen ve 48 % čerstvých kuřat(18) a v 11
z 12 zpracovaných krůt před prodejem.(19)
- Listeria
Listeria je spojována s hospodářskými zvířaty a se širokým
okruhem potravinářských výrobků pocházejících z těchto zvířat.
V letech 1987 - 89 zemřelo v Británii na listeriózu 26 kojenců.
V roce 1989 britská vláda vydala varování ohroženým skupinám,
7
zejména těhotným ženám, aby se vyhýbaly konzumaci určitých
vysoce rizikových potravin, jako jsou měkké sýry a masové paštiky.
Listeria může způsobit potraty, porod mrtvého dítěte a těžké
onemocnění novorozence. Listeria monocytogenes byla v Británii
nalezena ve více než 66 % čerstvých a zmrazených kuřecích
výrobků.(20) Jiný výzkum zjistil na povrchu těla prasat kontaminaci
Listerií v 58 % případů.(21) V květnu 1995 byl sýr Brie zdrojem
17 případů listeriózy ve Francii. Devět těhotných žen bylo
nakaženo, dvě z nich potratily a další dvě porodily mrtvé děti.(22)
Antibiotika - spása nebo sebevražda?
Při popsaném rozšíření choroboplodných organismů ve velkochovech nepřekvapuje, že mezi farmáři je široce rozšířené používání
antibiotik. Rutinní podávání antibiotik je pro velkochovatele atraktivní o to víc, že tyto látky mají stále mylně chápanou schopnost
podporovat růst zvířat, kterým jsou podávány. Podle zprávy publikované v roce 1995 je celosvětově 90 %
krmiva podávaného brojlerům a 60 % krmiv,
která jsou dávána prasatům, doplňováno
antibakteriálními přísadami.(23)
Antibiotika jsou navržena na ničení bakterií. Ovšem časem je antibiotikum používáno
stále více a více a populace bakterií, která je
citlivá na určité antibiotikum, se postupně
přemění na populaci bakterií, kterým antibiotikum již nemůže ublížit. Výsledkem je, že
dva významné lidské patogeny živočišného
původu, Escherichia a Salmonella, jsou dnes
vysoce odolné vůči antibiotikům. Například
ve Velké Británii je nárůst multirezistentních kmenů Salmonella
typhimurium izolovaných z dobytka shodný s nárůstem rezistence
kmenů nalezených u lidí.(24)
Pesticidy - rostoucí riziko vzniku rakoviny
8
Hlavní složkou industrializovaného potravinářského systému je
rozsáhlé používání toxických chemických látek. Tato toxická ko n taminace potravin nejeví žádné známky snižování. Od roku 1993
celková spotřeba pesticidů vzrostla v České republice o 40 %.(25)
Hlavní problém spojovaný s touto toxickou závislostí je vznik
rakoviny. Rezidua z potenciálně karcinogenních pesticidů se
nacházejí v oblíbeném ovoci a zelenině - v roce 1998 Americký
úřad pro potraviny a léky zjistil rezidua pesticidů ve více než
35 % testovaných potravin.(26) V rámci státního monitoringu reziduí
pesticidů v potravinách v ČR bylo v roce 2002 zjištěno, že 35,7 %
zkoumaných vzorků potravin obsahovalo zbytky pesticidů.(27)
Ve státech EU to bylo 49 % vzorků.(28) Co je horší, současné normy
pro pesticidy v potravinách nemají zvláštní limity pro nenarozené
děti, kojence a malé děti. Mnoho vědců je přesvědčeno, že pesticidy hrají hlavní úlohu v současné „epidemii“ rakoviny dětí.
A rakovina z tohoto zdroje neohrožuje
pouze spotřebitele; ohrožuje také desítky
tisíc zemědělců, polních dělníků a sezónních zemědělských pracovníků.
Pesticidy, používané pro likvidaci nebo
kontrolu škůdců, plevelů a nemocí rostlin
jsou extrémně jedovaté chemikálie, jejichž
hromadné používání způsobuje:
- Přímou otravu člověka, který ch e mikálie aplikuje
- Akumulaci nebezpečných zbytků
chemikálií v rostlinách, v půdě
a vodách
- Rezidua chemikálií v potravinách mohou mít destruktivní
účinky na zdraví lidí, zejména dětí
Podle zprávy Evropské komise překročilo ve státech EU v roce
2002 maximální přípustné hodnoty reziduí 3,6 % zkoumaných
vzorků potravin, v Holandsku dokonce 9,1 %. Proti roku 2000 se
také zvýšilo procento vzorků, ve kterých bylo nalezeno současně
několik pesticidů - 18 % ve srovnání s 15 %.(28) Potraviny s nejvyššími naměřenými zbytky pesticidů byly hlávkový salát, jablka
a jahody.
Toxické účinky pesticidů
Pesticidy mohou být příčinou širokého spektra zdravotních problémů, zahrnujících akutní a chronické poškození nervového systému,
poškození plic, poškození reprodukčních orgánů, dysfunkci imunitního a hormonálního systému, defekty plodu a rakovinu.
Pesticidy ohrožují zvláště děti. Ve srovnání s dospělými jedí děti
poměrně více ovoce a zeleniny a pijí poměrně více vody. Obojí
obvykle obsahuje zbytky pesticidů. Pesticidy mohou způsobit
nejenom krátkodobá onemocnění dětí, ale rovněž trvalé zdravotní
problémy. Je dokázáno, že například při pre- a postnatálním vystavení vlivu pesticidů vzrůstá riziko onemocnění dětskou rakovinou, a vědci se shodují, že vystavení dítěte vlivu neurotoxických
pesticidů v raném věku pravděpodobně zvyšuje riziko pozdějšího
vzniku chronických neurologických chorob.(29) Britská Královská
společnost doporučuje těhotným ženám, aby minimalizovaly styk
s pesticidy narušujícími účinky hormonů a chránily tak zdraví svých
nenarozených dětí.(30), (31)
9
Čeští zemědělci používají téměř 300 chemických látek na
hubení škůdců, a tudíž i potraviny, o kterých předpokládáme, že
jsou zdravé, jako jablka nebo hroznové víno, mohou být chemicky
ošetřovány až 12 krát za sezónu.(2)
Nejnebezpečnější látky, organofosfátové pesticidy, běžně
zemědělci používané, mohou způsobovat řadu zdravotních pro blémů, jako rakovinu, snižování mužské plodnosti, abnormalitu
plodů, syndrom chronické únavy dětí a Parkinsonovu nemoc.
Zbytky chemikálií způsobujících rakovinu, jako DDT nebo lindane,
jsou stále nalézány v půdě, vodě i v potravinách (mléko a mléčné
výrobky) přesto, že jejich používání bylo zakázáno již před 30 lety.
Mnohé studie naznačují, že vliv pesticidů na vznik některých
onemocnění je významný. Výzku my provedené s americkými
farmáři ukázaly, že používání
fenoxidových herbicidů a organofosfátových insekticidů souvisí se
zvýšeným rizikem vzniku různých
druhů rakoviny, jako je lymfom,
leukémie a rakovina prostaty.(32), (33), (34)
Akutní otravy pesticidy způsobují
asi 20 000 úmrtí ročně, většinou
postihují zemědělské dělníky v ro z vojových zemích.(35)
Pesticidy narušující účinek hormonů
Hormony jsou speciální chemické látky, které v živočišném
organismu působí jako signály upozorňující jednotlivé buňky, co
mají dělat. V našem těle řídí mnoho důležitých procesů včetně
rozmnožování, vylučování či krevního oběhu. Zároveň hrají klíčovou
roli při vývoji lidského zárodku. Velmi malá, přesně dávkovaná,
cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství těchto látek
určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů
dítěte v těle matky.
V posledních letech vědci zjistili, že některé pesticidy narušují
účinek hormonů, které nejen řídí řadu důležitých pochodů v těle,
ale hlavně hrají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Lékaři se
obávají, že právě tyto látky jsou příčinou některých varujících
zdravotních trendů, především rapidně se snižujícího množství
spermií. Stejnému důvodu se připisuje také rychle rostoucí počet
případů rakoviny varlat a prsu i některých vývojových poruch
u mužů i žen. (36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48)
10
Koktejlový efekt
Navíc se většina analýz zabývá pouze účinky jediné látky. Ale
lidé nejsou laboratorní zvířata, která dostávají čistou vodu i potravu
s přesně změřenými dávkami jediné vybrané chemikálie.
Ve skutečném životě jsou vystaveni působení nejrůznějších pesticidů i dalších sloučenin zároveň. Ukazuje se, že takové směsi
mohou dohromady působit nepředvídatelně.
Zbytky pesticidů v potravinách
V rámci státního monitoringu reziduí pesticidů v potravinách
bylo v roce 2002 v ČR zjištěno, že 35,66 procenta vzorků potravin
obsahovalo zbytky pesticidů. (27)
Zelenina
V 15,13 % vzorků zeleniny byl zaznamenán pozitivní nález
reziduí pesticidů, a v 5,67 % vzorků zeleniny byly naměřeny hodnoty překračující maximální povolenou hranici.
Ovoce
V 25,8 % vzorků českého ovoce byly nalezeny zbytky pesticidů,
u dovozového ovoce v 30,7 % a nadlimitní zbytky ve 4,1 % vzorků.
Tři čtvrtiny vzorků citrusových plodů obsahovalo rezidua pesticidů,
5,79 % nadlimitní množství.
Dětská výživa
I v dětské výživě byly naměřeny v 15 % vzorků
českých a v 18,8 % vzorků ze zahraničí zbytky pesticidů
ž ivočišné potraviny
Ž
Ve vzorcích potravin živočišného původu byly
naměřeny zbytky organochlorových pesticidů
v 79,54 % případů. V mléku a mléčných výrobcích
byly pozitivní nálezy pesticidů v 91,1 % případů,
zbytky DDT obsahovalo 71,43 % vzorků mléka,
95 % vzorků másla a 91,3 % sýrů. (27)
Biotechnologie není odpověď
Některé firmy říkají, že odpovědí na převažující problémy
průmyslového zemědělství jsou biotechnologie. Nazývají toto řešení
„ekologicky čistým“. Ale biotechnologie funguje na stejných,
monokulturních principech. Tam, kde jsou praktikovány genové
manipulace, způsobují zemědělcům velké škody a náklady navíc.
Používání pesticidů na genově upravené plodiny se nezmenšilo,
právě naopak. Navíc, genové úpravy přinášejí další obrovské
nebezpečí: genové znečištění. Náhodné cizosprášení genově
upravené rostliny s normální může vytvořit nové superplodiny.
Dalším obrovským hazardem je vytvoření tzv. „mrtvých semen“
11
- semen, které produkují rostliny se sterilními semeny - existuje nebezpečí smísení genů a vypuknutí globální pandemie
„sebevražedných rostlin“. Genové znečištění nelze zastav i t - bylo by
tudíž bláznovstvím brát na sebe takové riziko .
Bohužel, alarmující procento našich potravin už bylo genově
upraveno: téměř 50% americké sóji (a sójových výrobků) a bavlny;
35% kukuřice a řepky. Některé odhady tvrdí, že 50 %
balených potravin v USA obsahuje nejméně jednu genově upravenou složku, aniž jsou příslušně označeny pro
informaci spotřebitele.(1) Některá rajčata obsahují virové
geny; některý salát obsahuje geny bakterií.(1)
Zemědělství na křižovatce
Intenzívní zemědělství devastuje naši zemi, vodu
a vzduch, a nyní také ohrožuje udržitelnost biosféry.
Masivní chemické a biologické vstupy způsobují
všeobecné ničení životního prostředí, stejně jako
onemocnění a úmrtí lidí. Monokultury snižují diversitu
našich rostlin a živočichů. Ničením lokalit jsou ohroženy
volně žijící druhy rostlin a živočichů. Velkovýrobní
metody způsobují nevýslovné utrpení zvířatům.
Centralizované vlastnictví korporací ničí zemědělské
komunity na celém světě a vede k masové bídě
a hladu. Systém intenzivního zemědělství je jasně neudržitelný.
Konečný závěr je tento: Masivní přechod zemědělského
hospodářství na velkovýrobní industrializované zemědělství - s odpovídajícími změnami v hodnotách - vyvolal takové ohrožení lidského
zdraví, jako se nestalo v žádném oboru lidských aktivit nikdy předtím.
Rostoucí závislost na chemických, jaderných a genově upravených
vstupech pouze vystupňuje problém. Opravdovým řešením je návrat
k ekologickým zemědělským metodám. Ukazuje se, že produkce
potravin, která je bezpečná pro životní prostředí, humánní ke zvířatům
a založená na společenské nezávislosti, je také výživnější a bezpečnější pro člověka.
Ekologické zemědělství pesticidy
nepotřebuje
12
Ekologické zemědělství, v němž je striktně zakázáno použití
syntetických chemických látek, nabízí řešení, jak omezit množství
nebezpečných látek v potravinách na minimum.
Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření(49), založená na produkci surovin a potravin podle podmínek
optimální kvality a dostatečného množství, používající praktiky
trvale udržitelného života, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí.
Tento přístup chápe úzké spojení mezi všemi částmi přírodního
systému.
Většina technologií produkce potravin má za následek určité
narušení přirozeného prostředí. Ekologické zemědělství však minimalizuje toto narušení nejenom zákazem syntetických pesticidů
a rozpustných hnojiv, ale také tím, že určuje udržování ekologické
diverzity na statku jako základní článek ekologického systému
hospodaření. Ekologičtí zemědělci mají povinnost udržovat
přirozená stanoviště, jako meze, okraje polí,
živé ploty, remízky, rybníky a druhově
bohaté louky v souladu s jejich přírodní
hodnotou, jako součást kontrolního a certifikačního řízení.
V ekologickém zemědělství jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, plevely a nemocemi. Kvalitní půda
pomáhá rostlinám vytvářet přirozenou odolnost proti napadení škůdci a chorobami. Na
ekologických hospodářstvích jsou vítanými
pomocníky přirození predátoři, jako ptáci,
netopýři, brouci, pavoukovci, červi aj. živící se
nejrůznějšími škůdci. Používají se odolné odrůdy nebo
preventivní opatření.
Principy ekologického hospodaření:
- Produkce potravin vysoké kvality a v přiměřeném
množství
- Postupy v souladu s přírodními systémy a cykly na
všech úrovních od půdy přes rostliny až ke
zvířatům
- Udržování anebo zvyšování dlouhodobé úrodnosti
a biologické aktivity půdy
- Osevní postupy a technologie pěstování bránící
erozi půdy
- Regulace, potlačování plevelů (doprovodných rostlin) agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny
- Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům založená na podpoře samoregulující funkce agro-ekosystému, biologických
a biotechnických metodách. Fungicidy a insekticidy nejsou
povoleny
- Etické zacházení se zvířaty respektováním jejich vrozených
potřeb a chování
13
- Respektování místních, ekologických, klimatických a zeměpisných rozdílů a využívání praktik a postupů vyvinutých v jejich
důsledku .
Ekologické principy:
- Podpora druhové pestrosti a ochrana vzácných
přirozených stanovišť a přírodních útvarů.
- Maximální využívání obnovitelných zdrojů a re cyklace, využívání místních zdrojů
- Minimalizace znečištění a odpadů
- Používání genově manipulovaných organismů
(GMO) není povoleno
Principy úpravy biopotravin:
- Minimum zpracování při zachování charakteru
upravované potraviny
- Zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetických hormonů, ozařování, mikrovlnný
ohřev, používání barviv, aromat a sladidel synte tického původu
- Snaha o vyloučení možnosti kontaminace nebo
záměny s konvenční potravinou
- Maximální množství informací o způsobu úpravy
a složkách potraviny pro zákazníky
Sociální principy:
- Zajištění přiměřené kvality života, pracovního prostředí
a uspokojení z práce pro zemědělce a jejich rodiny
- Rozvoj ekologicky zodpovědné produkce, výroby a distribuce,
s důrazem na místní systémy
Dodržování zákonem stanovených pravidel je v systému ekologického zemědělství přísně kontrolováno na všech úrovních, od
vstupů do zemědělské výroby přes produkci a zpracování bioproduktů, výrobu biopotravin až po prodej
konečnému spotřebiteli. Podle výsledků kontrol se
bioprodukty a biopotraviny certifikují vydáním
tzv. Osvědčení o původu bioproduktu (biopotraviny)
a označují ochrannou známkou BIO - Produkt ekologického zemědělství. Tato známka zaručuje
spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému ekologického zemědělství a byly osvědčeny oprávněným certifikačním
orgánem.
14
O svém zdraví rozhodujeme sami
Je na čase transformovat zemědělství na udržitelné podnikání,
založené na systémech, které mohou být používány po stalet í - n e
desetiletí - aniž by byly podkopány zdroje, na nichž je zemědělská produktivita závislá. Zbývá otázka: Jak to udělat?
Způsob, kterým my, spotřebitelé, utrácíme peníze, je
jednou z nejdůležitějších voleb, které činíme. Pokud
budeme své peníze vydávat za potraviny pocházející
z ekologicky vypěstovaných surovin a vyrobených
v místě spotřeby, podporujeme dlouhodobě udržitelný
způsob výroby potravin. Pokud kupujeme místní biopotraviny, dáváme svůj hlas krátkému, jasně čitelnému
potravnímu řetězci - řetězci, který podporuje osobní vztah
mezi lidmi a půdou. Podporujeme způsob hospodaření,
který přibližuje konzumenty a producenty, a zemědělci
dáváme možnost vyprávět svůj příběh: ať už má bio
značku nebo ne, měl by to být dobrý příběh - lepší
potraviny, vypěstované bez pesticidů, zvířata, se kterými se
zachází eticky. Dalším důvodem, proč kupovat místní
potraviny, je, že zemědělci mají vliv na vzhled krajiny vaše peníze vydané za potraviny ji mohou pomáhat
chránit.
Důležitou lekcí, kterou je třeba si uvědomit, je, že my, konzumenti jídla, jsme
ve skutečnosti nejdůležitějšími producenty. S každým rozhodnutím, které činíme při
koupi potravin, pomáháme vytvářet svět, ve kterém chceme žít, sousto po soustu.
15
Reference
1. Fatal Harvest: The Tragedy of Industrial Agriculture, edited by Endrew Kimbrell, Island Press, Washington,
2002
2. HRDP, www.mze.cz (6.11.2003)
3. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2000, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2001
4. VÚMOP: informace o erozi půdy (VÚMOP Praha, 2001)
5. Animal Waste Polution in America: an emerging national problem. Environmental risks of livestock and
poultry production. A report by the Minority Staff of the US Senate committee on Agriculture, Nutrition
and Forestry for Senator Tom Harkin, December 1997, www.senate.gov
6. Brindle, R.: Transport - creating a sustainable future? ARRB Transport Research, Perth 1997
7. Simms, A., Kumar, R., et Robins, N.: Collision course: free trade's free ride on global climate, New
Economics Foundation, London 2000
8. An assessment of the total external costs of UK agriculture. Agricultural Systems 65 (2000), 113 - 136. J.N.
Pretty et al, 2000
9. The Centers for Disease Control and Prevention, http://www.cdc.gov/netinfo.htm
10. U.S. EPA. Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances. 1999. Office of Pesticide Programs list
of chemicals evaluated for carcinogenic potential.
11. Lars Neumeister, Bořivoj Šarapatka, Štěpán Kuzma, Pavlína Samsonová, Ivana Bubeníková
a Sandra Sweeney, "Pesticides in Central and Eastern European Countries, Usage, Registration,
Identification and Evaluation", Part 3: Czech Republic, PAN Germany, 2003
12. Anderson, R. M. et al. “Transmission dynamics and epidemiology of BSE in British cattle“; Nature 382:
779-788. 1996.
13. Centrum pro analýzu epidemiologických dat Státního zdravotního ústavu, 2002,
http://www.szu.cz/cem/epidat/epidat.htm
14. 'World Health Report: Fighting Disease, Fostering Development'. World Health Organisation, Geneva :
pp 20, 107. 1996.
15. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London:
p 17. 1996.
16. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London:
p 12. 1996.
17. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat';HMSO, London:
p 25. 1996.
18. Hood, A. M. et al. 'The extent of surface contamination of retailed chickens with Campylobacter jejuni
serogroups'; Epidem. Inf. 100: 17-25. 1988.
19. Simmons, N. A. and F. J. Gibbs. 'Campylobacter spp. in oven-ready poultry'; Journal of Infection 1:
159-162. 1979.
20. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London:
p 16. 1996.
21. Takeshige, K. et al. 'Epidemiological studies of Listeria monocytogenes from dressed carcasses at a slaughter
house'; Journal of the Japan Veterinary Medical Association 48 (2): 131 - 135. 1995.
22. '17 cases of Listeria in France'. Animal Pharm, 23 June 1995.
23. Colegrave, T. with T. Wesley. 'The Feed Additives Market'. PJB Publications Ltd: p 28. 1995
24. O’brien, Tim, Dr. , Factory farming and human health, Compassion in world farming trust, 1993
25. Státní rostlinolékařská správa: Česká republika - S p otřeba účinných látek v roce 2002, www.srs.cz
26. U.S. EPA. Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances. 1999.
27. Česká zemědělská a potravinářská inspekce, ČZPI, Výsledky plánované kontroly cizorodých látek v roce
2002, www.czpi.cz
28. EU Commission's annual report on pesticide residues: Pesticide Residue Monitoring 2002
29. Wade, M.: Human health and exposure to chemicals which disrupt estrogen, androgen and thyroid
hormone physiology, Health Canada, Ottawa, nedatováno
16
30. Endocrine disrupting chemicals (EDCs), The Royal Society, London 2000.
31. Gupta, C. (2000): Reproductive malformation of the male offspring following maternal exposure to
estrogenic chemicals, Proceedings of the Society of Experimental Biology and Medicine 224: 61-68
32. Solomon, G., Ogunseitan, O.A., et Kirsch, J. (2000): Pesticides and human health: a resource for health
care professionals, Physicians for Social Responsibility-Californians for Pesticide Reform, Santa MonicaBerkeley-San Francisco
33. Mills, P.K. 1998. Correlation analysis of pesticide use data and cancer incidence rates in California counties.
Arch. Environ. Health 53:410 - 413
34. Blair, A. and S.H. Zahm. 1995. Agricultural exposures and cancer. Environ. Health Persp. 103 (Suppl. 8):
205-208.
35. PAN UK Review 1999, Pesticide Action Network UK, London 2000)
36. Sharpe, R., et Skakkebaek, N.E. (1993): Are estrogens involved in falling sperm counts and disorders of
the male reproductive tract?, Lancet 341: 1392-1395
37. Solomon, G.M., et Schettler, T. (2000): Environment and health: 6. Endocrine disruption and potential
human health implications, Canadian Medical Association Journal 163: 1471 - 147643
38. Harrison, P.T.C. (2001): Endocrine disrupters and human health, British Medical Journal 323: 1317 - 1318
39. Carlsen, E., Giwercman, A., Keiding, N., Skakkebaek, N.E. (1992): Evidence for decreasing quality of semen
during past 50 years, British Medical Journal 305: 609-613
40. Swan, S.H., Elkin, E.P., et Fenster, L. (1997): Have sperm densities declined? A reanalysis of global trend
data, Environmental Health Perspectives 105: 1228-1232
41. Swan, S.H., Elkin, E.P., et Fenster, L. (2000): The question of declining sperm density revisited: an analysis
of 101 studies published 1934 - 1996, Environmental Health Perspectives 108: 961-966
42. Miller, W.R., et Sharpe, R.M. (1998): Environmental oestrogens and human reproductive cancers,
Endocrine-Related Cancer 5: 69-96
43. Toppari, J., Larsen, J.C., Christiansen, P., Giwercman, A., Grandjean, P., Guilette, L.J, Jr., Jégou, B., Jensen,
T.K., Jouannet, P., Keiding, N., Leffers, H., McLachlan, J.A., Meyer, O., Müller, J., Rajpert-De Meyts, E.,
Scheike, T., Sharpe, R., Sumpter, J., Skakkebaek, N.E. (1996): Male reproductive health and environmenta l
xenoestrogens, Environmental Health Perspectives Supplement 104: 741-803
44. Wolf, M.S., et Toniolo, P.G. (1995): Environmental organochlorine exposure as a potential etiologic factor
in breast cancer, Environmental Health Perspectives Supplement 103: 141 - 145
45. Abell, A., Ernst, E., et Bonde, J.P. (1994): High sperm density among members of organic farmers'
association, Lancet 343: 1498
46. Jensen, T.J., Giwercman, A., Carlsen, E., Scheike, T., et Skakkebaek, N.E. (1996): Semen quality among
members of organic food association in Zealand, Denmark, Lancet 347: 1844
47. García-Rodríguez, J., García-Martín, M., Nogueras-Ocaňa, M., de Dios Luna-del Castillo, J., Espigares García,
M., Olea, M., Lardelli-Claret, P. (1996): Exposure to pesticides and cryptorchidism: geographical evidence
of a possible association, Environmental Health Perspectives 104: 1090-1095
48. Barlow, S., Kavlock, R.J., Moore, J.A., Schantz, S.L., Sheenhan, D.M., Shuey, D.L., et Lary, J.M. (1999):
Teratology Society Public Affairs Committee position paper: developmental toxicity of endocrine disruptors
to humans, Teratology 60: 365-375
49. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb.
Brožuru vydal PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců díky podpoře získané v rámci výběrového
řízení MŽP na podporu projektů předkládaných nestátními neziskovými organizacemi.
Více informací o ekologickém zemědělství a biopotravinách: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Nemocniční 53,
787 01 Šumperk, www.pro-bio.cz; Informační centrum ekologického zemědělství a ochrany zvířat, PRO-BIO Liga ochrany
spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Truhlářská 20, Praha 1
Text: Tom Václavík, [email protected] Foto: Ing. Michal Pospíšil, Ing. Břetislav Koč, archiv PRO-BIO Svaz ekologických
zemědělců, Josef Vymětal, časopis Veronica, Jaroslava Marková, archiv ECEAT, Společnost pro zvířata - ZO ČSOP.
Vytištěno na recyklovaném papíru.