Historie oboru
Transkript
Historie oboru
2 l{istorie oboru ,,Kdozrw mimilost ovldddpfitomnost" "' GeorgeOrwell od oboru I kdyi samostatnyv6dni obor etopedievmiH ai po roce 1969,kdy se oddElil jiZ diive o vychovu, psychopedig neznaneni to, ie by se jin€ vddni obory nezajimaly popi- nebezpednfch' vzddl6v6nia nipravu osobmravnd,moritnE, di spoledenskyohroienfch, pii pohledu dc historie w nim odhalujecel6 iada soavislostimezi niznlni spoldenskimi mtZeme syst6my a vddnimi obory. Pii zkoumani historic\ich souvislosti oboru etopedie na: sledovatjeho vyvoj v n€kolikarovinich. V kapitoletohoto skripta sezamEiime - Pojeti ffitu a trestini postaved mladistv6ho pachatelev trestnim systEmu -poIdtlryv€deek€hoaijmuos|edovarrguproblematiku - vyvoi nipravnl vfchovnfch rfistavriazafizeni 2.1 Pojeti trestu a treetinf proto mriieme S vfvojem spolednostise utvifel tak6 pohled na trest a trestini, a nejdastcjsimi hovoiit o postupn6humanizacipohledu na odsowen€ho.ve starovdkubyly je dobdnejbliZ5i sankcemi:trest smrti, t€lesnf trest a otroctvi. Ze starovd\ich syst€mri dneini plnily pouze rfiiel systemfimskjr. V6znice zde vSak rn[ly jinf rnfanamnEZ dnes, protoie zde sankce zaji5t'ovaei. V miaulosti se tresty iidily systdmem cdplaty. Podle Cernikovd Cilem nebylyuloZenyproto, ie byl spich6ntrestqi din, ale proto aby seui nikdy neopakoval. trestubylo zpfrsobitutrpeni a nastolit spravedlnost' Ve feudalismuvychizi koncepcetrestu z ideje zastra5ovini. Tresty se vykon6valy Podle veiejnd, piidemi jejich hlavnim irkolem bylo varovat dal5i potencionilni pachateleprincipu dernikovd hovoiime o tzv. vzniku prvni prevence, kteri byla realizovfurana zastraiovfni. Ten spodivf v tofii, ie setresti proto, aby nebylop6chanoz1o.Hlavni driraz se jaka ve starovdk€m tedy Hadl na z{bnrnnou funkci trestu. Samotn€vEzenizde mdlo stejnd frime piedevlim funkci zajilt'ovaci. KromE taho existovalo soukromg domici a politickd v6zeni. Zirovef, se zfunoislimi objevy se zaIinS koncipovat novi forrra trestu a sice tzv. nucen6galcje. Tento dofivotni verdikt nahrazovaltrest smrti. Ai s owicenstvim, zasluhoumySlenekosobnostijako byli napiiHad ThomasMore, o tzvMontesquieu a datsich, dochizi khumanizaci trestu a trestani. zadni se hovoiit vfchovn6 funkcitrctu. stiv6 se Na pielomu 18. a 19. stoleti dochizi k pFechoduod trestlf,ni k vFzn6ni-Zabiovfni vlastni formou odsouzenia odsunulodo td doby ostatniformy trestu-Neni tedy nihoda, Ze uvdzn6nije zikladem cel6 naii stupnicetreshi. Zahiov6ni je totiZ zaloieno na ,,zbavenf citem. Ieii ztrirta mit svobody*, piidemZjeji hodnotulze vyjidnt dobrema nejuniverzaln6jSim stejnoucenupro vkchny (na rozdil tieba od pokuty)' podle Foucaulta se tedy pro@s trestini v pnibdhu iasu transforrnuje na trestni techniku.V{zeai jako institucearisledndpienriSituto strategiido cel€ spolednosti'ialiiovini jako forma trestu m6 srr6 plus vtom, Ze d6vi mohost rozdElit zivafrrost delikventniho chovini od nepciidku ai k trestnimiinrim, od poruSenizikona k odchylceod normyje Zalaioveni s sebou nese tak6 celou iadu nevf'hod. Tou nejz6.sadn{5i podle Fouca'lta to, Ze vdzeni jakoZto instituce nedini z odsouzendhoosobu s provindnim ohroiovatele obecnihoz6jmu,ale chipe jej jako bytost s odchylkoudi anomilii- Jestliie v5ak sankce stavi odsouzendhodo tdto rolg pak kterfkoli odprirce st6vajiciho reXmu nebo panovnikasemfiie ocitnoutv roli v&nd - devianta. (FOUCAULT 2000) 2.2 Postavenimladistvdho pachatelev trestnim syst6nu postaveni mladistv{ho v6estn6 pr6v,nimsyst6muprochieelo dtouhfm vyvojem- Ne vZdy byl v6kovj, rozdil chipan jako polehdujiciokolnost. UZ starov€kdspolednostinaklidaly stejndtak jako s dosp€ljmi.Mezi nejstar5iprivo iadime Chamurapihozikonik z s mladistrnirmi ktery je postavenna takov6mprincipu, kdy bliZni nezraiuje slab5iho,ale tak6 na Mezopot6.nrie, principu oko za oko, zub za anb.Podle tohoto priva je dit6 odpov6dndza w6 &ny stejn6tak jako dospd$. Mezi dalli starovik6 zakoniky iadime: privo asyrsk6,ch€titsk€,starohebrejskd, gordick€.privo iimsk{ a jeho 12 desekje typick6 tinr, Zeabsolutnimoc senach6ziv rukou otce - hlavy rodiny. Ten mriZeza neposlu*nostpotrestatjak Zenu,tak i dit6 a to i talL Zeje napr' prod6 do otroctvj. Ieho postavenimu tdi d6rvi privo norrorozencepiijmout nebo zamitnout. Teprve ai Justinianovyzikony vymezily vE( kdy je ilovdk odpovEdqi za svd diny, piidemi stanovilyhranicisedmilet. Dal$i pisemnostio postaveninezletildhojsou zazramen6nyve stiedovdku,kde byly rozli5ov6nydv€ v6kov€ skupinya to dcspdlosta nedospilost.Av5akvlastni posuzovini piipadri zde bylo velmi nejednotn{.Pro zajimavostuved'medva piipady odliSndhorozsudku za stejni trestnf din. Pnni piipa4 kdy pachole,kter€ se dopustilomordrl mh za trest hlidat polskepsy. do kola Naopakjinde m6 za mord pacholeirlew v trestujen v tonl Zem6 bft na misto vpleteni ,,pouzeutopeno". pfijetim K dal5imu pogtlnu v trestnEpnivnichvztazich dochizi podle Vilkovd aZ posuzovini kodifikace pr6va JosefemI. Tzv. Josefrna (l?0?) ur6uje pravidlo pro mirnEjli mlideZe a to tah ie zloddj do itrnicti let nemi \it trestan z.akrildel smrti. Kviramdjsimu ndmje odd€lenido5loaZv dal5imkodexuupraven€hoMilii Terezii. Tzv. Theresiana (1769), v upravena,,$labo$tvEku" do 16. let, bere jako polehdujici okolnost vedle opilosti i du$evni nemocdlov6ka. Dale kategorizuietrestni odpovEdnostnisledowd: DEti: do ? let nejsoutrestndodpovddn6vribec Nedosp6lei:do 14let maji sniienoutrestni odpov6dnost H:T:": "l'",: il ::ffi byro rotorozd.reni ;ffi;"-T: DitE stardi rodid pouze sedmilet a mladii dvan6ctilet je posuzovanoindividualnEvzhledemktomu, ke lterd v5kovd hranici mlblrte. Ai losefem U.(1?87) byla irplnd vyloudenaodpovddnostv detsk€mvEku a to pied dowsenim 12 let. V aikon€ Franti5ka L z rohr 1803 je poprvd jako polehdujici okolnost uvedenom16dipachateleve vEhr do dvacetilet. V tomto poslednimtrestnimkodexuplatnemai na: do roku 1931seddli dedi z hlediskatrestniodpovddnosti l. obdobi rfipln6ho vyloudeni tratnf odpovHnosti (ddtshi vdk) do dowleni 10.roku 2. obdobi zmenlen6trestni odpovEdnosti{vdk nedospe$)od 10. do 14.roku 3. obdobi mirrr€j5fuo trestdni (v6k mladistqi) od 14let do dowleni 2O-roku Viraaj.m pied[tem v chfpani mladistvdhopachatelea snahosobnostit6 doby byl ds. Zikono trestnim soudnietvinad mkfldeilizrcku 1931 Filosofii tohoto zikona miieme shrnoutdo n{sledujici vdty. ,,Co nejmdnEtrestati, co nejvicevychovivati aje-li nutn6trestatipak i trestemvychovivati a polep5ovati"-" Telrto zikon neni podle V6lkov6jen zisadnim humanistiekfm prfilomem v potrledu na mladistv6hopachatele,ale postavil navic eeskoslovenskona itrovei ostatnichvyspE$ch ewopslqich zer1r. Zikon byl na tehdej5i pomdry velmi progresivni a zdaii$. Vbodech uvidim jeho hlavnipdnciPY. Osoba kterS nedowiila dtrnicfj' rok v6ku, neni trestnd odpovddni a m6 ji bft uloZenaletebnaavi'chovni opatieni. Trestqi Eitrspachanfve v6ku mladiswemsenazfval provindni U nezavairqich trestnlich dinti mohl soud bud pienechat potrestini mladistv€horodind di Skole nebo mu udElit dritku. Toto odsouzeni se nezapisovalodo rejstiiku trestri. Namisto fiestu smrti nebo odndti svobodybylo moZnomladistv6muuloilt pouzetrest zavienibezjakdhokolizosfreniZil<on rozemilal tii stupnd ochranqich opatieni: ochrannf dozor, ochranouqichovu rodinnou, ochranourfchovu istavni. Vlikon ochrann6 vfchorry seproviddl v irstavnivf'chovnEZitkon take upravoval pedi o propu5t6n6 mladistvd- Pledstavendmu polepSovnyukl6dal potiebn€ kroky kvhodndmu umist€ni mladistvehopo propult6ni. 2.3 PoE{ttcyvEdeck€hoziimu o sledovancuproblematiku Zasthncechudf.ch vNeuhofil kazatel lidu vlindhartu a GertrudE, otec sirotkri, vychovatel lidsrva" tim vsim byl Johan Heinrich Pestalozzi {1746-1827). Tento vEhlasqi k fivotu, svdtoqi rychovatel dodal mrarm6sHesldmlideil nejenty nejpotiebndjii prostiedky jenZ smdiujevychovu v k6'anicich ale tak6 vf,chow, vyudovini a pr6ci. Byl otcem syst6mr-r' k z6sadimrodinndhoilvotaApo5tolem opu5t6ndmladeie byl nazjv6n Giovanni Bosco (1815-1881).Tento m6l takd nepiitel tdlesqich trestfr a zastiincevychovy plnd zaloien€ na duchovnichz{Hadectr" nezanedbatelqivliv aa humanizacip€deve qichovnf.chirstavechv mohrcstech t6to kapitoly nelze uv6st vkchny osobnosti, *ter6 se zasloufily o n6pravu obtifoiE vychovatelnd mlideZe. Vzpomeime alespoi Fellenberga, Wichern4 Falkq Makarenka(zde odkazujina niie uvedenouliteraturu)' Zam6ime nyni svou pozornost do naii zemE,kde mriieme najit dostatek osobnosti s vileclim zajmemo obtihrd vychovatelnoumlideZ' Dcera Franti5ka Palackeho,Marie Riegrovi-Pafachi(1S33-1891),ie? odmitala dobrodirmostpod6vajicialmufrry, nawhuje takovf systdmqichovy, ve kterdm bude almufuia zbytedn6.Byla to ona jei se zaslouHlao vanik spolkr pani wat6 Ludmily vPraze, kteqi se jmdno jejiho staralao opu3t6n6divky. V souvislostis Marii Riegrovouuved'mejelt€ alespoi wsterrnika Vojf],, Nriprstka (1826-1894), ktery spoledn€ s Annou Niprstkovou zalolil Jen pro ,,Americky Hub dam", jeoi si dat za ikol pedovat o mlidei a osiiel6 divky zajimavost upozorduji na skuteinost, ie v tomto Hubu takt€z prisobila naSespisovatelka TerezaNov6kov6Hlasy pro z6chranuzpustld a mravnd naruSendmlideie za{naii v druh6 polovind stoleti nabfvat na intenzitd.CestovatelJan trtuejii (1s25-1887)"kte.f nav5tivil devatenact€ho mnoh6 evropsk€irstavy, poiidal zemsh.isn€m,aby se ujal ziizovani instituci pro zpustlou ml6deZ.Jehoniwh bohuiel neuspdl.Ai v osmdesatfchletechdevatenictdhostoleti se dvojici N6prstek- Sehauer podaiilo prosadit nivrh a d.izeni mEstsk6vychovatelnyv Praze pro mravndnaru5en6hochy. Vjzramnjm odbornikemv t6to oblastibyl tak6 FrantiSek Heran (1865-1940),ktery svou studii ,,o mravndzpustldmledeA poukazalna skuteilost, kam mlideZ smdiujea navrhl moZnostiieleni. piedevsimse chtElzam6iit na oblasti,kter6 se tgkaiivlivu prosfredi,volndho dasua budov6ninoqich vf'chovqfch zaiizenV mezivilein€m obdobijsou z hlediskanaieho zkoumini nejzajimavdjiitii osobnosti. pffni z nich je Josef 7*wan (1867-196U ,zcestovalyuEitel a inspektor, kteqi zaloill ve jeni se zabyval spolupr6ci s Herfortem dasopis s nizvem ,,revue irchylni mlideZ", problematikoun6pravn6pedagogikya pedio soci6{ndnaru5enoumkideZ' Alois Zikmund {1831-1953),ieditel zemsk6vychovatelnyv OpatovicictUpublikoval \dsledky sv6 dlouholet6 pr6.cese socii{nE naru5enoumlideX ve spise ,,ml6ideZmravnE vadni... Dle velikosti mravniirchylky rozdElovalml6dei na: - Mravni ohroienou (mravniilvot je ohroien Spatqimprostiedim) - Mravn€ naru5cnou {pod vlivem slabosticharakteruse obias dopusti trestndho dinu) - MravnE vadncu v uf$im slova smyslu (mravnistav,kteqi sed6 t6iko napravi$ posledni osobnosti,jeZ uvidim, je Jaroslav Doleial (1390-1965),druhf ieditel libeisk6 rychovatelny, }teqi propagovalqichovny systdmzaloieny na principu rodinn6ho Zivota. 2.a Vfvoj nipravnE vfchovnfch rfistavriezarlizeni JestliZemirne hovoiit o historii niprarm€ zaiizedr, mfiZemeza pwni jako instituci poHidat polep5ovnuvMettray {Francie}otevienou 22.I. 1840.I kdlri v6mice takov6 existovalyji2 piedtir+ tato polep5ovnaje jedna z prvnich instituci, kteri dowlila reformni snahyfilantropickychorganizacio humanizacipedeo vlznd- polepiovna Mettray je modelem v€znice, kde mriieme shlddnout tdmdi viechny donucovacitechnologieprisobici na chov6ni. Najdeme zde Skolu,vdzeni, armidu, H65ter. ridily cryimi modely: V6zriov6byli rozd6lenido hiuarchizovanfchskupin,herd sesoudasn6 - model rodiny: (sloZeniz '$ratrtt'a dvou,,nejstarlich) - model armidy: {kaZde rodina Ynenl n6Eelnikemje rozddlena do dvou disti, je z nichi kaZdnmi sv€hopodniielnik4 katdi vEzei mf, sv€ dislo, kaidf den zde kontrolov6qaEistota) - model Skoty:{ie zde 56fa mistii, kteii organizujivytrdeninrladi'chvdziri) model klditera: ( je charakteristic\i viudypfitoilrnou modlitbou a nipisem na kaZdecele,BUH VaS Vmi') V demje polepSovnav Mettrey unikitni? Dodnes se zachovivaji urdite modely pr6ce s v6m6m, filozofie fizem tohoto ristavu je platni i v dnelni dobd. Mettray spolupracovala s nemocnicemi,Skolami,veiejnou sprivou i se soutromjmi podniky. Metteray a jeho Skola znamenajinovou epochuv p6di o delikventnijedince' poleplovna vMettray nebyla samoziejmd jedinou nipravnd vychovnouinstituci svd doby (i kdyz asi jednou z nejfdinnej5ich), Existovaly takzvan6 ,,zemEddsk6 sekce centrilnich v&nic" ( jako prvni zaloien 1824Gai11o4dal5ibyly:Fontevrault,Le Boulard). Navic vznikaly istavy pro chud6, opu5t6n€ a tuldck6 dEti {Petit-Bourg 1840, Ostwald 1S42). V t6 dob€ takd existcvaly ftult$', milosrdnd charity urden6 pro mlad€ provinil6 di"ky {v6t5inou dcery prostitutek, tterd nechtdly pokradovat v hii5nosti svi'ch matek). Francouzskyzikon zroku 1850ustanoviltakzvandtrestni kolonig kde se odsouzeni mladiswi(neto i zproit€ni viny) udili v piisn6 disciplindziHadrim pnimyslua zemEddlstvi. V t6 dob6nEkterdvnkaliei arganzacepro mlad6,opu5tdndnebozchudl€ddti techniky z vdznic. NapiiHad sirotdince (Neuhof di Mesnil-Firmin) nebo vyg1valy ubytovny pro uin€ @ethleemde Rheims,Maison de Nancy). Tovdrny kl65tery v Tararea jen pod v Jujurieu, zde vstupovaly ddlniceve vEku tiinecti let, fily zde uzavien€.Vychazely dohledem.Vym[ieqi plat se jim dostal do rukou ai po opustdnitovirny. Tato vyrrdieni nudabyla mimojind zavisli i na pili a dobrdmchovdni. Takt6; existovala iada zfrnem nepiebirajicich model vizeni v zikladni form6' Kopirovala pouze ndkter€ mechanismyvEanic, Byly to napi. spolednostipro opu*t€nd trestancg spolky pro umraviovini, tiady distribuujici pomoc a zajiStbjici dohled nebo ddlnick6sidli5tda ubytovny. Odcestujmena chvili z Ewopy a zkusme se zamdiit na to nejdtrleXtdjii, co se podniHo v rirnci pddeo mladddelikventyv USA. Bylo to devatenict6stoleti, kter6 piineslo obrovsky obrat v chipani juvenilni delikvence. Je to obdobi vzniku velk€ho mnoZstvi filantropich.ichorganizaci,piiiemi tou nejdileiitej$i je hnuti CIfTI'II SAYERSFilosofie tohoto hnuti je postavenana principu poZadavkuvj'chovy na misto trestu. Tato qichova byla bohuiel mnohdyvnipra*mlich zaiizenichuplatilovina tvrdym zptsobem. Vychizi z koncepcep*rens petriae (privo st6tt+kterj'na sebepiebir* p6dio nedospdlce). Roku lS25 byl vNew Yorku dtzen prvni azytovf drim pro opu5t6nouml6dei. Do roku 1860 vzniki dvacet podobnychz.aiizeni,ve kteqfchje uplatiov6na velmi piisnd disciplin4 irstavni refim a krfuedsk€tresty.Navic sezdeprosazovalai vfchovni dinnost,refim a price. Roku 1847 se uskuteEnila stitni reform4 jejid drisledkem bylo zaloZeni pr&myslovychSkol pro ml6dei. O ndco pozddji, piesndji iedeno roku 1853, byla piijata koncepcep6stounslqichdomovfi. pojd'me se nyni podivat na podminkydesk6zemEa vyvoi aiizem u nis. Z dne5nihopohledu se,,etopedickdinstituce" v minulostidElilyna: - sirotiince - vychovatelnYara-ichovnY - ochranovny - polep5ovnya dorucovacipracoury Za jedno z prwrich zaruem pro mrarinE narulenou mladeZ mfiZeme povaZovat vychovatelnu u dobr6ho pastf(1,s42). Zahofr7ajijednota pro blaho opu5t6nfchkfnancri, jejim; tkolern bylo, aby se mladistvi delikventi propu$tdniz vEznic op6t neocitli na dr6ee zlodinu. V roce 1883byla zaloienavychovatelna v Libni uriena pro ml6deZzpustloua Skolou povinnou,Chovancizde byli rozddleni do tii odddleni podle jejich mravniho profilu. Ustav mEljednak Skoluobeeou, ale i 5ko1udvoutiidni a Xvnostenskoupokradovaci-Ye svd dobd vyniga a upoutalatato vychovatelnasvou organizacia v-iborqfoiaivisledky. DoleZaluvidi, do socirilnihoXvota. zadlenEno Zedobrfch 70% propu3tdqichchovancribylo irsp€Snd Ke koaci devatenictdhostoleti smikl spolek,,oehmna opu5tdnfch a zanedbanfch divek*', kterf ziizuje cchranovnu v dernovieich u Tdbora,-kde se o dEvdatastarali nekvalifikovani pracovnici. Divkem se zde dostivalo zaHadnihovzd6lini, piiiemi hlavni duraz byl Haden na mrarmivychovu. Pruni polep3ovna zYrzenltehdy rakous\im cisaistvim 10 byla oteviena r. 1903 v Ko5ieich. V tomto ristavu byla jak nirodni tak i ilvnostenski pokradovaci $kota. Ustav navic disponoval dilnami slouXci kpEstov6rniniafch iemeselOficirilni ilvot chovanctise odehrival v druilnich, kter€ tvoiily s p6stounemtzv. rodinu. Po $kolea prici sechovancivdnovalihudb€,sportua niz$n hr6mLiteratura: cemdrovA v., MAKARrusovAs v, S, SEDLAdETIY. Socidlni trchrana.Praha: PAcR 1998.ISBN 80-85981-97-1. vydavatelsrvi DOLEZAL, I. Pdexit let prdce na zdchramtmlddeie mrarundohroieni. 1933, ISBN nem6' Praha:Spolekpro pedi o slabonnyslnd, FOUCAULT, M. Dohliiet a trestst. Praha:daulphin2000.ISBN 80-8609-96-9. IRUSAKOVA M. Ditd, rdinasfiir. Brno: vydavatelstviMU, 1993 ISBN 80-210-0694-3. STANKOWSKT,A. Etapedie *vd do resocielizaini pedasogtlry.Ostrava:Akademia I WSP- TWP wKatowicactr, 2AA3,ISBN80'7042-257-2WychowaniaFizycnego SfVgnAtq Y. Struindddjinypedogogiky.Praha:SPN 1983.ISBN 14-406-83. VENCOVSKf, E. Pqtchiatrie daw!,ch vdkri.Praha:Karolinum 1996. ISBN 80-7184-226-5. VaffOV{ H., DUNKEL, F. Trestni zakanodirstvi nd mlddeni vhistorickE a srowsvaciperspektivd.Praha.VydavatelstviLeges,1992.ISBN 80-85638-00-2- 11