KOSTRA

KOSTRA
Kostra (skelet) je základem opěrné soustavy.Kosterní soustavu člověka tvoří něco přes 200
kostí.Kosti vytvářejí ochranná pouzdra pro orgány(např. kost lebeční – mozku,krční obratle –
míše,hrudník-plícím a srdci,pánev – orgánům soustavy močopohlavní ).Skelet slouží též jako
zásobárna vápníku.
KOST (OS)
VÝVOJ KOSTI : Kost se vytváří postupnou osifikací (kostnatěním) původního chrupavčitého a
vazivového základu kostry.Do původní tkáně prorůstají cévy, podle kterých se stěhují buňky původně
vazivové, později se měnící v buňky kostní. Mezi buňkami se ukládají anorganické látky. Osifikačními
jádry nazýváme místa, kde osifikace začíná. U dlouhých kostí začíná osifikace vždy uprostřed jejich
délky (podle osifikačního jádra můžeme určit jak stáří jedince, tak i průběh osifikace).Výsledkem
osifikace může být kost dvojího charakteru: -kostní tkáň hutná – (substantia compacta)
-kostní tkáň houbovitá - (substantia spongiosa)
Substantia compacta – tvoří povrchovou část
Substantia spongiosa – ta je uvnitř
STAVBA KOSTI : Povrch je kryt okosticí (periosteum). Je to tuhá, vazivová blána. Pod ní je vlastní
hmota kostní. Ta je prostoupena podélnými kanálky (haversovými kanálky), které jsou vzájemně
propojeny příčnými kanálky. Jsou zde i Volkmenovy kanálky, ti nemají zvrstvené stěny. Haversovým
systémem procházejí kostní cévy a nervy. Vnitřek dlouhých kostí je dutý a vyplňuje jej kostní dřeň čili
morek (medulla ossium). V mládí je dřeň dlouhých kostí červená a je krvetvorným orgánem. Po letech
se začíná ukládat tuk adřeň se mění ve žlutou. Ta ovšem nemá schopnost krvetvorby. Ve stáří mizí
tuk z dřeně a barva se mění v šedou. (V dospělosti se krev tvoří jen v kosti prsní, žebrech a těle
obratlů).
Rozdělení kostí podle vnějšího vzhledu:
1. Dlouhé kosti (kosti končetiny ….)
2. Krátké kosti (zápěstník ……..)
3. Ploché kosti (lopatka,kosti klenby lebeční….)
U dlouhých kostí rozlišujeme tělo kosti (diafýzu) a konce pokryté chrupavkou (epifýzy). Zevní tvar
odpovídá funkci kostí (jako je ochrana vnitřních orgánů). Funkci slouží i architektonika kostí,
tj.uspořádání trámců a plotének kostních.Trámce v houbovité kosti jsou uspořádány podle směru
maximální fyziologické zátěže. Směr trámců se může měnit i při změně zátěže (například po
nepřesném srůstu zlomeniny).
Růst kostí: Kosti rostou nejen do délky, ale i do tloušťky. Růst do délky se uskutečňuje v takzvané
růstové chrupavce. Ta je uložena mezi diafýzou a epifýzou. Růstová chrupavka se zde udržuje tak do
sedmnáctého roku, tedy do doby, kdy kost roste do délky. Když se chrupavka při růstu zvětší, část
přivrácená k diafýze se rozpadá a osteoblasty zde vytvářejí kost okolo rozpadající se chrupavky.
Buňky chrupavky přiléhající ke konci kosti se rychle dělí a růstová chrupavka se tak posouvá směrem
k epifýze.
Růst kosti do tloušťky se uskutečňuje v periostu a to přirůstáním nových vrstev kostních lamel.
Spojení kostí
1. Spojení pevné
2. Spojení málo pohyblivé
3. Spojení pohyblivé(kloub)
1.Tento spoj vylučuje jakýkoli pohyb.Nejčastěji se vyskytuje v podobě švu((sutura )to znamená, že
okraje jedné kosti zapadají mezi výběžky kosti druhé-např. na lebce)). Další možností pevného
KOSTRA
Strana 1 (celkem 14)
spojení kostí, které se přímo nedotýkají může být i chrupavka(např.spojení mezi stydkými kostmi sponou stydkou (symfysis pubica)).
2. Při spojení málo pohyblivém chrupavka umožňuje i nějaký pohyb( např.meziobratlové chrupavčité
ploténky (disci intervertebrales) se při ohnutí páteře stlačují a umožňují tak její pohyb. Ploténky jsou
mezi jednotlivými obratli.
3.Pokud se kosti dotýkají pouze styčnými plochami, jde o spojení kloubní (articulatio). Kosti
zúčastněné na tvorbě kloubu jsou spojeny kloubním pouzdrem (capsula articularis). Toto pevné
pouzdro je zesíleno kloubními vazy (ligamenta). K přilnavosti kostí v kloubu napomáhá kloubní maz
(synovia). Je to čirá tekutina,která je produkována dovnitř kloubu.
Jedna styčná plocha (facies articularis) tvoří jamku, do níž zapadá vypouklá hlavice kloubní. Pohyb
kloubů je zajišťován svaly. Směr i rozsah pohybů v kloubu je dán tvarem a vzájemným poměrem
hlavice a jamky. Základní postavení kloubu je při stoji s volnými horními končetinami a dlaněmi vpřed
směřujícími.
KLOUBY můžeme rozdělovat podle:
1. Tvaru styčné plochy(např.kloub válcovitý,kloub kulovitý…)
2. Počtu kostí účastnících se při stavbě – Jednoduchý kloub (articulatio simplex) – účastní se 2 kosti
– Složený kloub (articulatio composita) –účast více kostí
3. Počtu os,okolo nichž se pohyb v kloubu děje –Jednoosé klouby-mají 1 osu (čepový,kladkový..)
-Dvojosé klouby –(kloub sedlovitý,vejčitý..)
-Trojosé klouby-(kloub kulovitý..)
POHYBY:
 Pohyb kolem osy horizontální frontální—ohnutí-natažení,flexe-extenze(při tomto ději
dochází ke zmenšování či zvětšování úhlu mezi pohybujícími se kostmi)
 Pohyb kolem osy horizontální sagitální—přitažení-odtažení,addukce-abdukce(dochází
zde k přiblížení či oddálení směrem ke střední rovině)
 Pohyb kolem vertikální osy—otáčení—rotace(podle směru otáčení rozeznáváme vnitřní
a zevní rotaci
 Složený pohyb je kroužení – cirkumdukce—to znamená ,že v kloubu dochází
k flexi,abdukci,extenzi a addukci současně.
Pro správnou činnost kloubu je třeba zabezpečit trvalý dotyk styčných ploch
KOSTRA (skelet)
Dělíme ji na 3 části:



Kostra trupu (páteř,žebra,kost hrudní,klíček)
Kostra končetin
Kostra hlavy,lebka
Kostra lebky (cranium)
Skládá se z 22 lebečních kostí.Všechny kosti mimo dolní čelisti jsou spojeny
nepohyblivě(tzn.chrupavkou či vazivem).Vazivové spojení je pomocí švů (sutur). Dolní čelist je
kloubně připojena ke kosti spánkové.Podle významu dutin členíme lebku na: -část mozkovou
-část obličejovou
Část mozková
Tvořena 8mi kostmi. Má vejčitý tvar. Na této části rozeznáváme 2 oddíly:
 Dolní ,spodina lební (base)-je tvořena kostí čelní s kostí čichovou a kostí klínovou a
vzadu kostí týlní a po stranách 2ma kostmi spánkovými.
 Horní,klenba
lební(calva)
je
složena
ze
2kostí
temeních
a
také
z kostí:čelní,týlní,spánkové.
(Dělítkem těchto dvou oddílů je rovina od 1cm nad kořenem nosu k zevnímu hrbolu týlnímu).
Mozková část lebky je tvořena:
 Kostí čelní (os frontale)
 Kostí temení (os parietale)
 Kostí týlní (os occipitale)
 Kostí klínovou (os sphenoidale)
KOSTRA
Strana 2 (celkem 14)
 Kostí čichovou (os ethmoidale)
 Kostí spánkovou (os temporale)
Kost čelní:Skládá se z plotének očnicových(2) a z šupin čelní. Ploténky očnic tvoří stropy očnic,které
jsou odděleny zářezem.Šupina čelní je podkladem čela. Na přechodu šupiny čelní v ploténku
očnicovou je párová dutina(pravá a levá)otevírající se do dutiny nosní.
Kost čichová:Svou dírkovanou ploténkou uzavírá výřez mezi očnicovými ploténky. Svislá ploténka a
labyrinty čichové jsou již v obličejové části.
Kost klínová:Složena z těla a výběžků.Tělo tvoří střední část kosti klínové. Ze shora je prohloubena
v jamku—Turecké sedlo. V této jamce leží podvěsek mozkový(hypofýza).Tělo je duté. Tato dutina
patří k vedlejším dutinám nosním. Z boků těla odstupují 2 výběžky—velká a malá křídla. Dolů jsou
namířeny výběžky křídlovité.
Kost týlní:Nápadná velkým otvorem týlním. Po vnějších stranách otvoru jsou kloubní hrboly
týlní(pravý a levý –jsou spojeny s atlasem). Za otvorem vybíhá kost týlní tzv. šupinou kosti týlní vzhůru
do klenby lební. Na šupinách je zevní hrbol týlní. Od tohoto hrbolu jde zdrsnělá čára šíjová,která je
rozdělena na horní a dolní.
Kost spánková:Párová kost. Vznikla splynutím několika kostí. Na spodině lební je patrná kost
skalní.Je v ní systém dutinek, kde je uloženo čidlo sluchorovnovážné. Do klenby lební vybíhá šupina
kosti spánkové. Most jařmový (arcus zygomaticus)je tvořen výběžkem kosti lícní a je kloubně spojen
s dolní čelistí. Za jamkou je vstup do zevního zvukovodu. Je ohraničen kostí bubínkovou. Výběžek
bradavkový, soscovitý (processus mastoideus) leží za vstupem do zevního zvukovodu. Od spodiny
kosti spánkové míří dopředu kostěný výběžek, výběžek bodcovitý (processus styloideus). Na něj je
zavěšena jazylka a hrtan.
Kost temenní:Je to párová kost tvaru čtyřhranné misky.
Část obličejová
Je tvořena 14 kostmi.Je rozdělena do 2 oddílů:
 Horní oddíl – tvoří ho kosti,které jsou mezi sebou pevně spojené
švy
 Dolní oddíl – tvoří ho pouze kost dolní čelisti,která je kloubně
připojena ke kosti spánkové.
Horní oddíl
Horní čelist (maxilla):Největší z kostí horního oddílu. Párová kost.Střední část se nazývá tělo. Tělo je
duté. Tato dutina se otevírá do dutiny nosní a nazývá se dutina horní čelisti (sinus maxillaris). Z těla
kaudálně vystupuje výběžek dásňový.Kostěná podkova je spojení 2 výběžků dásňových ,v níž jsou
zasazeny horní zuby. Výběžek patrový tvoří podklad tvrdého patra.
Kost lícní (os zygomaticum): Párové kosti leží zevně od horní čelisti (jejich tvar má vliv na šířku
obličeje). Kost lícní vybíhá dozadu ve výběžek spánkový a s lícním výběžkem kosti spánkové tvoří
most jařmový.
Kůstky nosní(os nasale): Jsou to 2 šikmo k sobě skloněné ploténky.
Dalšími kostmi horního oddílu jsou:
 2 kůstky slzní
 2 dolní skořepy nosní
 2 kosti patrové
 kost radličná
Dolní oddíl
Dolní čelist (mandibula):Skládá se z těla a větve.Tělo má tvar podkovy. Dolní okraj těla je ztluštělý a
ve střední rovině vybíhá v hrbol bradový (což je podklad brady). Horní okraj těla tvoří výběžek
dásňový se zubními lůžky pro dolní zuby.Větve dolní čelisti vystupují ze zadního konce těla. Horní
okraj větví vybíhá ve 2 výběžky – výběžek korunový a výběžek kloubní.
Jazylka(os hyoideum): Nepárová kost.Leží před krční páteří ve výši okraje dolní čelisti. Má tvar
podkovy. Střední část se nazývá tělo.Tělo prodlužují velké rohy jazylky.
Dutiny ohraničené kostmi hlavy
MOZKOVÁ ČÁST
Kosti mozkové části ohraničují dutinu lební.Švy spojující kosti části mozkové jsou:
KOSTRA
Strana 3 (celkem 14)
 Šev korunový
 Šev šípový
 Šev lambdový
Šev korunový:Šev mezi šupinou kosti čelní a kostmi temeními (frontálně orientovaný)
Šev šípový:Šev mezi kostmi temeními (sagitálně orientovaný)
Šev lambdový:Spojuje kosti temení se šupinou kosti týlní (frontálně orientovaný)
Čára spánková vymezuje pole – jámu spánkovou. Zevní stěnou této plochy je most
jařmový.Rozeznáváme 3 jámy lební(přední ,střední,zadní). V přední jámě leží čelní lalok mozku. Ve
střední je uložen podvěsek mozkový-hypofýza a spánkové laloky mozku. V zadní je prodloužená
mícha a polokoule mozečku.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Kosti ohraničuje dutina nosní a očnice.
Dutina nosní:Začíná vpředu hruškovitým vchodem a vyúsťuje 2ma oválnými otvory (choanami).
Přepážka rozděluje pravou a levou polovinu. Rozeznáváme na nich strop,spodinu a 2 boční stěnymediální a laterální . Strop, spodina a mediální stěna jsou hladké plochy. Z laterální stěny vyčnívají 3
ploténky-zvané skořepy nosní. Rozeznáváme :horní, dolní, střední skořepu. Skořepami a přepážkami
jsou vymezeny průduchy nosní. Horní průduch je nad dolní skořepou. Střední průduch leží mezi
střední a dolní skořepou. Dolní průduch leží pod dolní skořepou.
Dutina očnicová-očnice(orbita): párová dutina uložená po obou stranách nosního kořene. Má tvar
pyramidy hrotem směřujícím dozadu. Ve hrotu je otvor směřující ven.
KLOUBY LEBKY
Kloub čelistní (articulatio temporomandibularis) Párový kloub. Je mezi dolní čelistí a kostí
spánkovou. Je to kloub složený.
POHYBY



Otvírání a zavírání úst
Posunování dolní čelisti dopředu a dozadu
Pohyby, kdy čelist je na jedné straně dopředu a na straně druhé dozadu



Klouby mezi atlasem a kostí týlní
Klouby mezi atlasem a čepovcem
Vazy, které tato spojení zabezpečují
Spojení mezi lebkou a páteří
Klouby mezi atlasem a kostí týlní zajišťují -
pohyby
úklony
předklon a záklon hlavy
Klouby mezi atlasem a čepovcem - pohyby otáčivé, pohyby hlavy podle svislé osy
Vazy, které tato spojení zabezpečují - vazy brání zubům čepovce, aby se vyvrátily do páteřního
kanálku (do míchy-tím se totiž láme vaz).
Kostra trupu




páteř
žebra
kost hrudní
klíček
Páteř
Páteř má celkem 33 - 34 obratlů. Ty se dělí do 5-ti skupin, podle polohy:
1) Obratle krční ( Vertebrae cervicales)
- počet obratlů je 7. Značí se zkratkou C, C1 – C7
2) Obratle hrudní (Vertebrae thoracicae) - počet obratlů je 12. Značí se zkratkou Th, Th1 – Th12
3) Obratle bederní (Vertebrae lumbales) - počet obratlů je 5. Značí se zkratkou L, L1 – L5
KOSTRA
Strana 4 (celkem 14)
4) Obratle křížové (Vertebrae sacrales ) - počet obratlů je 5. Značí se zkratkou S, S1 – S5
5) Obratle kostrční (Vertebrae coccygrae) - počet obratlů je 4- 5. Značí se zkratkou Co, Co1 – Co4(5)
V dospělosti první tři skupiny zůstávají. Obratle křížové srůstají v kost křížovou a obratle kostrční
srůstají v kostrč. Obratle prvních třech skupin se nazývají obratle VOLNÉ(pravé).
Čtvrtá a pátá skupina obsahuje obratle SROSTLÉ(nepravé).
Volné obratle
Na každém volném obratli (mimo atlasu) rozeznáváme tři část:
 Tělo
 Oblouk
 Výběžky
Tělo obratle(corpus vertebrae):Slouží jako nosná část obratle.Má tvar nízkého válce.Krční obratle
mají nízká a malá těla.Od shora dolu jim přibývá na mohutnosti.Je to dáno zatížením. Nejmohutnější
jsou u obratlů bederních(např.bederní páteř je namáhána při zvedání těžších věcí).
Oblouk obratlový(arcus vertebralis):Odstupuje od zadní plochy těla.Tělo a oblouk spolu uzavírají
otvor obratlový(foramen vertebrale).Při nastavení obratlů na sebe vzniká z jednotlivých otvorů kanál
páteřní(canalis vertebralis),kde je ukryta mícha hřbetní.Při nastavení obratlů nad sebe vznikají
otvory,otvory meziobratlové(foramen intervertebrale),jimiž jsou vedeny míšní nervy.
Výběžky:Odstupují z oblouku obratlového.Je jich sedm.Do zadu namířený je nepárový výběžek trnový
(processus spinosus).Na živém těle je výborně hmatatelný.Do stran směřují výběžky příčné(processus
transversus).Na horu a dolu z každého oblouku odstupuje po dvou výběžcích kloubních(processus
articularis).Ty uskutečňují kloubní spojení mezi obratli.
Rozdílné znaky volných obratlů:
OBRATLE KRČNÍ
Mají malá nízká těla s otvory v příčných výběžcích.Odchylný tvar má sedmý obratel krční,jehož trnový
výběžek je nápadně dlouhý a na konci ztluštělý.Odchylné tvary mají 1.a 2. obratle.
Čepovec (axis):Z horní plochy tohoto druhého obratle krčního vyrůstá jakýsi čep,zub(dens),a proto se
tento obratel nazývá čepovec.Kolem zubu se otáčí první obratel krční a s ním i lebka.Po stranách
zubu jsou 2 styčné plochy pro kloubní spojení s 1.obratlem.
Nosič(atlas):První krční obratel nemá tělo.Má tvar prstence složeného ze dvou kostěných oblouků
(předního a zadního).Na zadní ploše předního oblouku je jamka kloubní pro zub čepovce.Na horní
ploše jsou vejčité jamky kloubní pro spojení s lebkou a na straně opačné jsou plošky kloubní pro
kloubní spojení s čepovcem.
HRUDNÍ OBRATLE
Charakterizují je kloubní jamky pro žebra,které jsou jak na bocích těl,tak i na příčných
výběžcích.Trnové výběžky jsou dlouhé a střechovitě se překrývají .
OBRATLE BEDERNÍ
Těla jsou ledvinovitého tvaru.Tělové výběžky směřují směrem dozadu.
Popis srostlých obratlů:
KOST KŘÍŽOVÁ (OS SACRUM)
Kost je lehce prohnuta.Nacházejí se na ní stopy po srůstu pěti obratlů křížových.Po splynutí jsou na
zadní straně patrné hrbolky trnů.Otvory procházejí míšní nervy.Nacházejí se zde i plochy boltcovitého
tvaru pro spojení s kostmi pánevními.
KOSTRČ
Drobná kost trojúhelníkového tvaru .Vzniká splynutím 4-5zakrnělých obratlů kostrčních.
PÁTEŘ(COLLUMNA VERTEBRALIS)
Obratle jsou vzájemně spojeny v pevný,ale přitom pružný a pohyblivý sloupec.
Páteř má 3 základní úkoly:
 Tvoří nosnou a opornou osu těla
 Chrání míchu
 Umožňuje pohyb kmene tělního
Spojení na páteři:
Je uskutečněno jak spojením v souvislosti ,tak i spojením kloubním.
Rozeznáváme spojení :
KOSTRA
Strana 5 (celkem 14)
 Mezi volnými obratli
 Mezi 5. obratlem bederním a kostí křížovou
 Mezi kostí křížovou a kostrčí
SPOJENÍ MEZI VOLNÝMI OBRATLI
Dělí se na:


Spoje mezi sousedními obratli
Spoje společné všem obratlům
SPOJE MEZI SOUSEDNÍMI OBRATLI
Jsou uskutečněny mezi těly,oblouky a výběžky.
MEZI TĚLY:jsou zde meziobratlové ploténky(disci intervertebrales).Je jich 23.První je mezi čepovcem
a třetím obratlem krčním.(Atlas totiž tělo nemá).Poslední je mezi 5.obratlem bederním a kostí
křížovou.Mají složitou skladbu.K tělům obratlů je přivrácená vrstvička hyalinní chrupavky.Obvod
meziobratlové ploténky tvoří vrstvičky vaziva(na povrchu)a vrstvičky vazivové chrupavky,které se
souborně nazývají – prstenec vazivový(anulus fibrosus).Uprostřed meziobratlové ploténky je
rosolovité jádro(nucleus pulposus).Ve vazivovém prstenci je 10-20 lamel.Zde probíhají šikmo fibrily
(kolagenní).Rosolovité jádro obsahuje mnoho vody,proto je špatně stlačitelné-Jestliže je páteř
v předklonu je jádro zatlačeno dorzálně a napíná zadní část prstence.Často tlak způsobí ,že dojde
k trhání prstence a vzniká výhřez meziobratlové ploténky a rosolovitého jádra (proto je lepší zvedat
předměty pokrčením se v kolenou).Tloušťka meziobratlové ploténky roste kraniokaudálně.Delší
zatížení páteře vede k jejímu menšímu snížení(výška měřena večer je menší než-li ráno).Ve stáří mizí
pružnost těchto plotének(lidé se ve stáří zmenšují).
Funkce meziobratlových plotének:
 Umožňují pohyblivost páteře
 Tvoří pružné nárazníky,které tlumí nárazy(při chůzi,běhu atd.)
Pokud obratle srostou v nepohyblivý kostěný sloupec objevuje se Bachtěrevova choroba.Nemocný
vnímá i každý krok jako bolestivý otřes hlavy.
MEZI OBLOUKY:Mezi nimi jsou vazy meziobloukové-vazy žluté(lig. flavum)-jsou z elastického
vaziva(nažloutlé).Jsou ve stavu dosti značného napětí.
MEZI VÝBĚŽKY:
 Mezi trnovými výběžky – jsou zde vazy mezitrnové(lig.interspinale)
 Mezi
výběžky
příčnými
–
zde
jsou
vazy
mezipříčné(lig.intertransversarium)
 Mezi kloubními výběžky – zde jsou klouby meziobratlové
Postavení kloubních plošek je v různých oddílech páteře různý.
 V krční páteři – skloněny šikmo vzad
 V hrudní páteři – jsou téměř v rovině čelní
 V bederní páteři – jsou orientovány v rovině sagitální
V meziobratlových se odehrávají jen drobné pohyby.Svým postavením a úpravou určují hlavní směry
pohybu.
SPOJE SPOLEČNÉ VŠEM VOLNÝM OBRATLUM
Po přední a zadní ploše obratlových těl běží vazivová páska zvaná podélný vaz přední(lig.
longitudinale anterius) a podélný vaz zadní(lig.longitudinale posterius).Přední je srostlý s okraji těl a
zadní je srostlý s meziobratlovými ploténky.Vaz nadtrnový (lig.supraspinale) – pruh jdoucí po trnech
obratlů od kosti týlní po kost křížovou.Vaz šíjový (lig. nuchae) – v šíjové krajině se vytváří vazivová
blána oddělující oddělující pravou a levou stranu tohoto vazu.Spojení mezi pátým obratel bederní a
horním koncem kosti křížové .Tato oblast je často postižena nějakou chorobou,jelikož páteř je zde
nejvíce namáhaná.Spojení mezi kostí křížovou a kostrčí je synchondróza ,která u muže ve vyšším
věku se mění v synostózu.
TVAR A POHYBLIVOST PÁTEŘE
Páteř není rovná,ale je charakteristicky zakřivená,a to jak v rovině sagitální ,tak i v rovině frontální.
Sagitální zakřivení: je zakřivení tvaru dvojitého S.Zakřivení obrácené konvexitou dozadu se nazývají
KYFÓZY a zakřivení obrácené konvexitou dopředu jsou LORDÓZY.Rozeznáváme lordózu(krční a
bederní) a kyfózu(hrudní a křížovou).Zakřivení se plynule střídají ,ale výjimkou je lordóza bederní a
kyfóza křížová.Esovité zakřivení páteře vzniká až během vývoje po narození.U novorozenců je páteř
rovná (pokud leží),pokud sedí je jejich páteř obloukovitá(tzn.tvoří jednolitý dozadu konvexní oblouk).
První se vytváří lordóza krční(tzn.když dítě začne v leže zvedat hlavu).Potom vzniká lordóza
bederní,kdy dítě začíná vstávat a běhat. Pak kyfózy hrudní,která je kompenzací lordóz.
Tvar páteře je pomíjivý .Až od 6ho roka života začíná páteř zůstávat stejná i ve spánku.Páteř tvoří
pružné pérko, jehož horní konec nese hlavu a dolní konec je vsunut mezi kosti pánevní.Zkrácení
KOSTRA
Strana 6 (celkem 14)
tohoto péra(např.při doskoku) pomáhá zachytit část nárazu.Špatné držení zad je způsobeno špatným
zakřivením páteře – Plochá záda – nedostatečně vytvořené zakřivení páteře
-- Prohnutá záda – (mají jej lidi s mohutným svalstvem).Zde jsou obě lordózy i
kyfóza hrudní výrazné.
Kulatá záda - hlava je pokleslá,páteř krční a hrudní tvoří plynulý dozadu konvexní
Oblouk.Způsobuje to –slabost svalstva,zaměstnání,věk
Ve stáří mizí meziobratlové ploténky,jenž způsobuje,že člověk ve
Stáří roste do země.
Frontální zakřivení- V rovině čelní je páteř lehce vybočena do strany – SKOLIÓZA PÁTEŘE.Obvykle
je část hrudní vychýlena doprava a části krční a bederní jsou vychýleny doleva.Bočitost doprava se
vysvětluje rozvinutějším svalstvem používanější končetiny(např.pravé u praváků).Přechodná
výraznější skolióza se vytváří při větším zatížení jedné z horních končetin či šikmé postavení pánve
(tzn. Při sedu s jednou nohou skrčenou pod tělo).Vadám páteře se snažíme zabránit proto,jelikož
narušují nejen pohyblivou soustavu,ale i soustavy jiné.
POHYBLIVOST PÁTEŘE
Je dána součtem malých pohybů mezi sousedními obratli(je 24 volných obratlů).Pohyblivost kolísá
především s věkem(dětská pohyblivost je značná a s přibývajícím věkem se snižuje).Nejpohyblivější
je páteř krční a přechod mezi páteří hrudní a bederní.Nejnepohyblivější je páteř hrudní.
Pohyby:
 Předklony a záklony,ohnutí vpřed a vzad,anteflexi a retroflexi(extenzi)
 Úklony,lateroflexi
 Otáčení,rotaci neboli torzi
 Pohyby pérovací
Předklony atd.:Zejména u páteře krční a bederní.U hrudní páteře za flexe-stlačení žeber
(výdech),extenze-rozevření žeber (nádech).
Úklony:Souvisí s rotací obratlů.Na straně úklonu se obratel stlačí dolů dozadu a na protilehlé straně
nahoru dopředu.
Otáčení:Probíhá pouze v páteři hrudní a krční.U bederní páteře je otáčení vyloučeno.
Kombinací všech těchto pohybů vzniká kroužení ,cirkumdukce.
Pohyb pérovací:Je dán esovitým zahnutím .Vede to k tlumení nárazů(např.při chůzi,doskoku atd.)
KOST HRUDNÍ
Je to plochá,nepárová kost.Leží na přední straně hrudníku.
Má 3 části:
 Rukojeť – Je to nejširší část kosti hrudní.Má tvar rukojeti meče.Při horním okraji
jsou zářezi pro kloubní spojení s klíčky a pod nimi jsou jamky pro spojení
s prvními žebry(chrupavčité spojení).
 Tělo – Je spojeno chrupavčitě s rukojetí(svírá s ním tupý úhel).V tomto spojení
se připojuje 2, žebro.Další žebra až po sedmé jsou připojena do zářezů na
okrajích těla.
 Mečíkovitý výběžek – Drobný,chrupavčitý útvar nepravidelného tvaru.Ve stáří
tvrdne kvůli ukládání solí vápna.
ŽEBRA(COSTA)
Žeber je dvanáct párů.Každé má část kostěnou a chrupavčitou.
KOSTĚNÁ ČÁST:Tvoří ji obloukovitě prohnutá kost.Zadní konec je ztlouštělý a nazývá se hlavice
žebra.Na ní je kloubní ploška pro připojení k tělu hrudních obratlů.V pokračování hlavice leží zúžený
krček ukončený žeberním obloukem se styčnou kloubní ploškou pro kloubní spojení s příčným
výběžkem obratle hrudního.Tělo žebra je ze stran zploštělé a směřuje ve směru krčku tj.dozadu
zevně.Potom se obloukovitě zahýbá dopředu dolů a přední konec míří dolů a dovnitř.Žebra probíhají
po hrudníku v táhlé spirále zezadu shora dopředu dolů(umožňuje rozšiřování hrudníku).
CHRUPAVČITÁ ČÁST: (přední část)- U prvých 7 žeber končí na kosti hrudníku-ŽEBRA
PRAVÁ.Chrupavky 8,9,10 končí na chrupavce páru předchozího(8 na7,9na8,10 na9)-jsou to ŽEBRA
NEPRAVÁ.Žebra 11 a 12 mají chrupavčitý konec zapuštěný svalové stěny břišní – ŽEBRA
VOLNÁ.Žebra mají různou velikost(např.1,a12. Jsou krátké,7.a8.jsou dlouhé).
SPOJENÍ ŽEBER
Zadní konce:Jsou kloubně připojeny k obratlům hrudním(jak k tělům,tak i k příčným
výběžkům).Spojení s těly je uskutečněno přes styčnou plošku na hlavici žebra.Kloubní jamky tvoří
styčné plošky(na obratlových tělech )a meziobratlová ploténka.
KOSTRA
Strana 7 (celkem 14)
S příčným výběžkem se spojuje styčná ploška na hrbolku žeberním,tato spojení jsou zabezpečena
různými vazy(ty jsou mezi žebrem a hrudním obratlem).
Přední konce:Připojení pravých žeber ke kosti hrudní jsou buď synchondrózy (u 1. Pravidlem u 7.a 6.
Častá) či spojení kloubní.Spojení jsou zesílena vazy(ty jdou od chrupavčitých konců žeber na kost
hrudní).8. a 9. žebro je připojeno mezichrupavkovým kloubem k chrupavkám žeber
předchozích.10.žebro se pojí s předchozím žebrem vazivově.
HRUDNÍK(THORAX)
Kostru tvoří obratle hrudní,kost hrudní a žebra.Užší konec hrudní je ohraničen 1.obratlem
hrudním,1.žebrem a horním okrajem rukojeti kosti hrudní.Vchod je skloněn dopředu.S věkem se tento
sklon zvětšuje.Východ z hrudníku je ohraničen 12.obratlem hrudním,12.žebrem a chrupavčitými konci
11.a 12.žebra.Chrupavčité konce uvedených žeber tvoří oblouk žeberní.Východ z hrudníku je uzavřen
svaly a bránicí.
TVAR HRUDNÍKU A DÝCHACÍ POHYBY ŽEBER
H rudník je zřetelně zpředu na zad oploštělý.Souvisí to i s přímím držením těla.Pohyby žeber se dějí
podle osy jdoucí ve směru krčku žebra.Pohyby otáčivé –přední konce žeber se zvedají a kost hrudní
se oddaluje od páteře(a naopak).Vdech je doprovázen i napřímením páteře(odtud dechová
cvičení).Zvětšením objemu nastává vdech – INSPIRACE.Zmenšením objemu nastává výdech –
EXSPIRACE.Známe 2 krajní typy hrudníku :
 Hrudník exspirační-je dlouhý,úzký se šikmým průběhem žeber
 Hrudník inspirační- je krátký,široký s vodorovným průběhem žeber
Dále existuje:
 Hrudník astenický –(ftizický)-je to vystupňovaný typ exspirační,velmi
dlouhý,úzký se strmým průběhem žeber.Hrudník jakoby fixovaný v krajní
exspiraci.
 Hrudník soudkovitý –(emfyzematický)-je to vystupňovaný hrudník
inspirační.Je tedy krátký ,široký s vodorovně probíhajícími žebry.Hrudník je
jakoby fixovaný v krajní inspiraci.
Klidové postavení hrudníku je něco mezi inspiračním a exspiračním.Hrudník zvláště v mladším věku je
plastický a jeho klenutí je proto možno lehce ovlivnit.
KOSTRA KONČETIN
Horní i dolní končetina mají podobnou stavbu.
Skládají se ze 2 částí:
 Kostra pletence – ta je tvořena kostmi náležejícím do trupu a spojující kostru
volné končetiny s kostrou osovou.
 Kostra volné končetiny – ta má 3 oddíly :horní ,střední, dolní.V horním oddílu
je jediná kost (pažní),(stehenní).Ve středním jsou kosti dvě(vřetenní a
loketní),(holení a lýtková).V dolním oddílu ukončeném 5ti prsty je kostí
mnoho.Tyto kosti členíme na (zápěstní)-(zánártní),(záprstní)-(nártní)a články
prstů.
Kosti u horní končetiny jsou navzájem spojeny značně pohyblivými klouby.Ke kostře osové je
připojena nevelkým kloubem-mezi klíčkem a rukojetí kosti hrudní.Dolní končetina má funkci
opornou.Kosti jsou tu spojeny méně pohyblivými klouby.Kosti pletence dolní končetiny srůstají v kost
pánevní-je připojena ke kostře osové kloubem křížokyčelním.Mimo to jsou spojeny chrupavčitě i
vzájemně ve sponě stydké čímž vzniká PÁNEV.
KOSTRA HORNÍ KONČETINY
Skládá se z: --Pletence horní končetiny
--Kostry volné horní končetiny
KOSTRA PLETENCE HORNÍ KONČETINY
Tvoří ji dvě kosti.
LOPATKA(SCAPULA):Je to plochá trojúhelníková kost.Má 2plochy ,3okraje,3úhly.Plocha ventrální je
lehce prohloubena a naléhá na zadní stěnu hrudníku v rozsahu 2.až 7.žebra.Plocha dorzální je
kostěnou zvanou hřeben lopatky(spina scapulae)předělena ve dvě nestejně veliké jámy-horní (menší)
jámu nadhřebenovou (fossa supraspinata) a dolní (větší) jámu podhřebenovou (fossa
infraspinata).Hřeben lopatky vyvstává nad kloubem ramenním ve shora dolů oploštělý
nadpažek,akromion(acromion).Jeden okraj směřuje nahoru a vybíhá ve výběžek hákovitý(processus
KOSTRA
Strana 8 (celkem 14)
coracoideus).Druhý okraj směřuje dovnitř – přivrácen k páteři.Třetí okraj směřuje ven do jámy
podpažní.Z úhlů je nejnápadnější zevní úhel-je zde jamka kloubu ramenního.
Kost klíční,klíček(clavicula):Kost je 12.až16.cm dlouhá,je esovitě prohnutá.Ve vnitřní části je
vyhnuta dopředu.Na vnější části je vyhnuta dozadu.Vnitřní konec klíčku je opatřen styčnou ploškou
pro rukojeť kosti hrudní.Zevní konec se spojuje s nadpažkem.Pro svoji pozici v těle se tato kost dost
často láme.
KOSTRA VOLNÉ HORNÍ KONČETINY
Kost pažní(humerus):Je podkladem paže.Je to dlouhá kost s tělem a 2ma konci(horním a dolním).
Horní konec je ukončen hlavicí kosti pažní(caput humeri)se styčnou plochu pro jamku na
lopatce.Zevně od hlavice je veliký hrbolek kosti pažní(tuberculum majus humeri).Vpředu pod hlavicí je
malinkatý hrbolek kosti pažní(tuberculum minus humeri).Hrbolky jsou prodlouženy hranami(crista
tuberkuli majoris a crista tuberculi minoris).Mezi hrbolky je žlábek mezihrbolkový.Pod hrbolky je kost
pažní lehce zúžená(tzv.chirurgický krček). Tělo:je oblé.Dolní konec kosti pažní je rozšířený(cndylus
humeri).Má dvě kloubní plochy pro spojení s předloktím.Na straně palcové je to kulovitá hlavička kosti
pažní(capitulum humeri)-pro spojení s kostí vřetenní. Na malíkové straně je to kladka kosti pažní
(trochlea humeri)pro spojení s kostí loketní.Vpředu nad kloubními plochami jsou 2 hrbolky nadkloubní,
epikondyly(epicondylus lateralis a epicondylus medialis).Epikondyl vnitřní je mohutný.
Podkladem předloktí jsou 2kosti:kost vřetenní a kost loketní.
Kost vřetenní (radius):Leží na palcové straně předloktí.Je to dlouhá kost s tělem a 2ma konci.Horní
konec je štíhlí,dolní je objemný.Horní konec je ukončen hlavicí (caput radii),ta má tvar válečku.Horní
plocha tohoto válečku se opírá o hlavičku kosti pažní.Obvod hlavice je kryt chrupavkou kloubní a otáčí
se v zářezu na horním konci kosti loketní.Pod hlavicí je zúžený krček(collum radii),ukončen větším
hrbolkem – drsnatinou kosti vřetenní(tuberositas radii).Dolní konec je rozšířen a ukončen stejnou
plochou pro kůstky zápěstní.Zevní okraj vybíhá ve výběžek bodcovitý(processus styloideus),ten tvoří
podklad zevního kotníku ruky. Vnitřní okraj je opatřen zářezem pro dolní konec kosti loketní.
Kost loketní (ulna): Leží na malíkové straně předloktí. Je to kost stejného typu jako je kost vřetenní.
Horní konec je objemný, dolní štíhlý. Tělo je trojboké. Horní konec je opatřen styčnou plochou pro kost
pažní. Kladka kosti pažní zapadá do kladkového zářezu (incisura trochlearis). Vzadu vybíhá ve
výběžek loketní, okovec ( olecranon). Vpředu pod kladkovým zářezem je výběžek korunový
(processus coronoideus). V jeho blízkosti je drsnatina kosti loketní (tuberositas ulnae). Dolní konec
ulny se nazývá hlavice (caput ulnae). Vnitřní okraj hlavice vybíhá ve výběžek bodcovitý (processus
styloideus), který je podkladem vnitřního kotníku ruky.
KOSTRA RUKY
Skládá se ze třech oddílů:



Kosti zápěstní (ossa carpi)
Kosti záprstní (ossa metacarpi)
Články prstů (phalanges)
Kosti zápěstní,karpální:
Je jich osm. Jsou to krátké kosti postavené do dvou řad po čtyřech.
Rozeznáváme řadu proximální a distální. Obě řady jsou vyklenuty do hřbetu ruky. V řadě proximální je
kost loďkovitá (os scaphoideum), kost poloměsíčitá (os lunatum), kost trojhranná ( os triquetrum), kost
hráškovitá (os pisiforme). V řadě distální jsou: kost trapézová – mnohohranná větší ( os trapezium),
kost trapézovitá – mnohohranná menší ( os trapezoideum), kost hlavatá ( os capitatum), kost hákovitá
(os hamatum).
Kosti záprstní,metakarpální: Je jich pět. Jsou dlouhého typu a rozeznáváme u nich tělo a konce.
Proximální konec se nazývá základna ( báze). Má styčnou plošku pro spojení s kostmi zápěstními
distální řady. Distální konec, hlavice, je ukončen kloubní ploškou pro první článek prstu. Metakarpy
číslujeme I – V. Prvý metakarp je palcový, pátý je malíkový. Metakarpy mají různou délku. Nejdelší je
druhý a nejkratší je metakarp palcový.
Články prstů,falangy: Palec má dva články – proximální a distální. Ostatní prsty mají po třech
článcích – první je proximální, druhý je střední a třetí je distální. První článek je nejdelší a třetí
nejkratší. Rozeznáváme na nich: proximální konec, základnu (báze) s kloubní ploškou pro kosti
předcházející, tělo a konec distální hlavice s kladkovitou styčnou plochou pro kost následující.
Poslední články nemají na distálním konci již plošky kloubní, drsnatině na dlaňové straně se říká
drsnatina distálního článku.
SPOJE HORNÍ KONČETINY
Dělí se na:

KOSTRA
Spoje pletence horní končetiny
Strana 9 (celkem 14)

Spoje horní volné končetiny (kloub ramenní, loketní, kost předloketní a klouby ruky)
Spoje pletence horní končetiny: Klíček je spojen koncem mediálním s rukojetí kosti hrudní a
koncem laterálním s nadpažkem. Kloub mezi rukojetí kosti hrudní a vnitřním koncem klíčku, kloub
hrudoklíčkový ( art. sternoclaviculáris) je předělen kloubní destičkou. Je to kloub složený. Pouzdro je
silné. Pouzdro zesilují vazy spojující oba klíčky, jednak vazy mezi klíčkem a rukojetí kosti hrudní a
jednak mezi klíčkem a prvním žebrem ( vaz meziklíčkový, vaz hrudoklíčkový – přední a zadní, vaz
žebroklíčkový). Podle pohybů je to kloub kulovitý. Pohyby jsou omezené, a přesto mohou být všemi
směry. Zevní konec klíčku je kloubně připojen k nadpažku – kloub nadpažkoklíčkový ( art.
acromioclavicularis). Mezi styčné plochy je vsunuta kloubní destička. Pouzdro kloubní se upíná po
okraje styčných ploch, je na horní straně zesíleno vazivovými pruhy – vaz nadpažkoklíčkový (lig.
acromioclaviculare). Pohyblivost omezuje silný vaz rozepjatý mezi výběžkem hákovitým a vazem
háčkoklíčkovým ( lig. coracoclaviculare). Lopatka je spojena s kostrou osovou jednak pomocí klíčku, a
pak i pomocí svalů. Lopatka má velikou pohyblivost. Pohyby lopatky: posuvné a otáčivé. Posuvné –
dopředu – protrakce ramene, dozadu – retrakce ramene, nahoru – elevace ramene, dolu – deprese
ramene.
Kloub ramenní ( art. humeri) – je kulovitý. Artikulují tu spolu lopatka a kost pažní. Jamku tvoří jamka
na lopatce. Hlavicí kloubní je hlavice kosti pažní. Pouzdro kloubní je volné, upíná se po okraji styčných
ploch. Klenbu nad kloubem tvoří silný vaz mezi výběžkem hákovitým a nadpažkem – vaz háku
nadpažkový ( lig. coracoacromiale). Pohyby v kloubu ramenním: kolem osy horizontální frontální,
kyvadlové pohyby dopředu a dozadu flexe a extenze.Dále kolem osy horizontální sagitální, upažení a
připažení, abdukce a addukce. A ještě pohyby kolem osy vertikální otáčení kosti pažní, rotace zevní a
vnitřní.
Kloub loketní ( art. cubiti): Je to složený kloub. Stýkají se zde tři kosti: vřetenní, lýtková a pažní. Kloub
se skládá ze třech částí:
 kloub mezi kostí pažní a loketní (art. humeroulnaris)
 kloub mezi kostí pažní a vřetenní ( art. humeroradialis )
 kloub mezi horními konci kostí předloketních ( art. radioulnaris
proximalis )
Kloub mezi kostí pažní a loketní: Artikuluje zde kladka kosti pažní s poloměsíčitým zářezem kosti
loketní.
Kloub mezi kostí pažní a vřetenní: V tomto kloubu se stýká kulovitá hlavička kosti pažní s mělkou
jamkou na hlavici kosti vřetenní.
Kloub mezi horními konci kostí předloketních: Spojení horních konců kostí předloketních je
uskutečněno mezi obvodem hlavice kosti vřetenní a zářezem na boku horního konce kosti loketní.
Prstencovitý vaz (lig. anulare radii) přidržuje hlavici radia se zářezem na ulmě. Kloub kladkový – mezi
kostmi pažní a loketní. Mezi kostmi pažní a vřetenní je kloub kulovitý. Mezi oběma kostmi
předloketními je kloub čepový. Pouzdro je pro všechny tři klouby společné. Pouzdro se upínána na
kost pažní, na kosti loketní se připíná na okraji styčných ploch, u vřetenní kosti zasahuje až na krček.
Pouzdro je tenoučké zepředu a zezadu, ale ze strany je zesíleno postranními vazy – zevním a
vnitřním (lig. collaterale radiale a ulnare).V kloubu loketním lze vykonávat tyto pohyby:flexi a extenzi
(ohnutí a natažení).
Spoje kostí předloketních: Horní i dolní konce jsou spojeny kloubně,přivrácené hrany těl spojuje
vazivová mezikostní blána(membrana interossea).Spojení horních konců je součástí kloubu loketního
(a bylo již probráno).Dolní konce kloubu jsou spojeny v dolním kloubu vřetenoloketním (art. radioulnris
distalis) - hlavici kloubní tvoří hlavice kosti loketní a jamkou kloubní je zářez na distálním konci kosti
vřetenní.Jamku doplňuje chrupavčitá destička(discus articularis).Vylučuje ulnu z kontaktu s proximální
řadou karpálních kůstek.Kloubní pouzdro se upevňuje po okrajích styčných ploch.Pohyby v obou
kloubech se dějí současně.Při nich se kost vřetenní otáčí okolo kosti loketní a ruka je obrácená buď
dlaní vpřed tj.poloha supinační,supinace(obě kosti jsou uloženy rovnoběžně), nebo dlaní vzad
tj.poloha pronační,pronace(obě kosti předloketní jsou překříženy).Osy s tímto pohybem spojují středy
hlavic radia a ulny.
RUKY:Je to souhrnný název pro tyto klouby – klouby zápěstní,zápěstně
záprstní(karpometakarpové),mezizáprstní(intermetakarpové),záprstně článkové(metakarpofalangové),
mezičlánkové.
Klouby zápěstní:Tvoří horní a dolní kloub ruční.Horní kloub ruční-neboli kloub vřetenozápěstní (art.
radiocarpea).Je to spojení mezi kostí vřetenní a 3mi radiálními karpálními kůstkami proximální
řady.Jamku kloubní tvoří distální konec kosti vřetenní a trojúhelníkovitá kloubní destička.
KLOUBY
KOSTRA
Strana 10 (celkem 14)
Dolní kloub ruční – neboli kloub středozápěstní (art.mediocarpea).Je to kloubní spojení mezi
proximální a distální řadou kůstek karpálních (mimo kosti hráškovité).Štěrbina kloubní má tvar příčně
položeného S. Štěrbina zasahuje i mezi klouby mezizápěstní(art. intercarpeae).Pouzdro ručních
kloubů se upíná na okraji styčných ploch.Zesíleno je na hřbetní a dlaňové straně. Pohyby se dějí
současně:
1. volární a dorzální flexe
2. úklony ke stranám nebo-li radiální a ulnární dukce ( abdukce a addukce ruky)
Kosti karpální jsou obloukovitě ohnuty do hřbetu ruky – vzniká žlábek zápěstní (sulcus carpi ), který je
překlenut vazem zvaným poutko ohybačů ( retinaculum flexorum ). Ten přeměňuje žlábek zápěstní
v kanálek zápěstní ( canalis carpi ).
Klouby zápěstně záprstní: Spojení mezi distální řadou kůstek karpálních a bázemi metakarpu a
kostí trapézovou, hlavatou a hákovitou. Mezi kostí trapézovou a bází palcového metakarpu je kloub
sedlovitý – zápěstně záprstní kloub palce ( art. carpometacarpea pollicis ). Pouzdro kloubní je volné a
přitom dosti pevné. Vykonává dva pohyby :
1. Abdukce a addukce palce, palec se přibližuje či oddaluje od ukazováku
2. Opozice a repozice palce, je to pohyb palce oproti třetímu prstu či opačně
Klouby zápěstně záprstní ( artt. Carpometacarpeae ): Mezi distální řadou kůstek karpálních a
bázemi druhého až pátého metakarpu. Pouzdro je společné, štěrbina kloubní vybíhá i mezi báze
přilehlých metakarpů, tzv. klouby mezizáprstní ( artt. Intermetacarpeae ). Pohyby se dějí v nepatrném
rozsahu. Nejpohyblivější je metakarp malíku a prsteníku.
Klouby záprstně článkové ( artt. Metacarpophalangeae ): Jedná se klouby mezi hlavicemi
metakarpů a bázemi proximálních článků prstů. Je to 5 samostatných kloubů. Pouzdro je po stranách
zesíleno postranními vazy ( ligg. collateralia ). Hluboký příčný vaz záprstní je rozepjat mezi hlavice
druhého až pátého metakarpu.
Pohyby:
1. Ohnutí a natažení prstů, flexe a extenze
2. Přitažení a odtažení prstů, abdukce a addukce
Klouby mezičlánkové ( artt. Interphalangeae ): Jsou mezičlánky prstů, je jich celkem 9. Palec má
jeden kloub, ostatní prsty po dvou. Pouzdro kloubní zesilují postranní vazy. Pohyby – ohnutí a
natažení prstů.
DOLNÍ KONČETINA
Skládá se:
 Pletenec dolní končetiny
 Kostra volné dolní končetiny
Pletenec dolní končetiny : Je tvořen jedinou kostí – kostí pánevní ( oss coxae ). Horní a dolní oddíl
je rozšířený, střední oddíl je úzký. Na zevní ploše zúžené části se nachází jamka kloubu kyčelního
(acetabulum). Za vývoje nacházíme v této jamce chrupavku, která odděluje kost kyčelní, kost stydkou,
kost sedací. Nad acetabulem leží kost kyčelní (os ilium), vpředu pod ním je kost stydká (os pubis), a
vzadu je kost sedací (os oschii).
Kost kyčelní: Tvoří horní oddíl kosti pánevní. Nad acetabulem vybíhá částí zvanou lopata kosti
kyčelní ( ala ossis ilii). Horní okraj lopaty se jmenuje hřeben kyčelní (crista iliaca). Přední ukončení
hřebene se nazývá přední trn kyčelní horní (spina iliaca anterior superior). Pod ním se nachází přední
trn kyčelní dolní (spina iliaca anterior inferior). Na vnitřní ploše lopaty je jáma kyčelní ( fossa iliaca). Za
ní je styčná plocha pro spojení s kostí křížovou. Dole je otvor ucpaný ( foramen obturatum), uzavřený
vazivovou blánou (membrana obturatoria). Lemuje ho kost stydká a sedací. Na zadním obvodu kosti
sedací je hrbol sedací ( tuber ischiadicum). Na zadním obvodu kosti sedací je hrotnatý výběžek – trn
sedací ( spina ischiadica). Nad trnem i pod ním je zadní okraj kosti pánevní vykrojen. Horní vykrojení
– velký sedací zářez, dolní vykrojení – malý sedací zářez.
Kostra volné dolní končetiny: Skládá se z kostry stehna, bérce a kostry nohy.
Kost stehenní(femur):Je podkladem stehna.Je to dlouhá kost s tělem a 2ma konci-horním a dolním.
Je to i nejmohutnější kost v těle.Na horním konci je kulovitá hlavice kosti stehenní (caput femoris),na
ní uprostřed je nehluboká jamka(fovea capitis femoris).Hlavice s tělem je spojena krčkem stehenní
kosti(collum femoris).Nad krčkem vybíhá kost stehenní ve velký chocholík(trochanter major).Na jeho
zevním svahu je drsnatina hýžďová.Mezi velkým chocholíkem a horním zadním obvodem krčku je
jáma chocholíková (fossa trochanterica).Pod krčkem je malý chocholík(trochanter minor).Oba
chocholíky jsou vpředu spojeny čárou mezichocholíkovou(linea intertrochanterica),vzadu hranou
mezichocholíkovou(crista intertrochanterica).Tělo je dopředu prohnuté a po jeho zadním obvodu je
drsná čára(linea aspera).Dolní konec stehenní má 2 velké kloubní hrbolky-zevní a vnitřní.Jejich styčná
plocha se opírá o horní konec kosti holení.V předu jsou styčné plošky spojeny prohbím(facies
KOSTRA
Strana 11 (celkem 14)
patellaris) pro čéšku.Vzadu jsou odděleny jámou mezihrbolovou(fossa intercondylaris).Nad kondyly se
nacházejí hrboly nadkloubní,epikondyly.
Podkladem bérce jsou 2 kosti bércové(kost holenní a kost lýtková).
Kost holenní (tibia):Leží na palcové straně bérce.Kost je mohutnější ,dlouhého typu.Má tělo a dva
konce.Tělo trojboké.Horní konec se rozšiřuje ve dva hrboly kloubní – zevní a vnitřní.ty jsou od sebe
oddělené mezihrbolovou vyvýšeninou(eminentia intercondylaris).Před ní i za ní jsou plošky –
mezihrbolové(přední a zadní).Na zadním svahu zevního kondylu je styčná ploška pro kloubní spojení
s kostí lýtkovou.Na přechodu horního konce kosti v tělo je drsnatina kosti holenní(tuberositas tibiae),
na ni se upíná vaz čéškový.Dolní konec na vnitřní straně vybíhá v hrbol,vnitřní kotník(malleolus
medialis).Na zevní straně je zářez pro dolní konec kosti lýtkové.Dolní konec kosti holenní je spojen
s kostí hlezenní.
Kost lýtková(fibula):Leží na malíkové straně bérce.Je to štíhlá kost.Na horním konci je rozšířena
v hlavici (caput fibulae).Na dolním konci vybíhá v zevní kotník(malleolus lateralis),ten má styčnou
plošku pro kost hlezenní.
Kostra nohy:Skládá se ze 3 oddílů:
 Kosti zánártní
 Kosti nártní
 Články prstů
Kosti zánártní – tarzální(ossa tarsi):Je jich sedm.Nejmohutnější je kost patní(tuber calcanei).
Distálně (tj.směrem k prstům)Spojuje se sedlovitá kloubní ploška s kostí krychlovou.Shora na ni
naléhá kost hlezenní.Jsou to 2 kloubní plošky-proximální a distální.Distální kloubní ploška (tj.bližší
k prstům)může být dvojitá.Její část leží na boku kosti patní-podpěra hlezenní(sustentaculum tali).Mezi
oběma styčnými ploškami probíhá rýha, která vytváří kanálek zánártní(sinus tarsi).
Kost hlezenní(talus):Rozeznáváme na ni proximálně ležící tělo a distálně ležící hlavici.Spojuje je užší
krček.Styčná ploška se vkládá do vidlice kostí bércových.Nazývá se kladka kosti hlezenní(trochlea
tali).Hlavici kosti hlezenní ukončuje kulovitá styčná ploška pro kost loďkovitou.
Kost loďkovitá(os naviculare):Vnitřní bok této kosti vybíhá v drsnatinu namířenou do plosky nohy
zvanou drsnatina kosti loďkovité (tuberositas ossis navicularis).
Kosti klínovité(ossa cuneiformia)jsou tři-vnitřní ,střední,zevní.U vnitřní směřuje ostří klínu do hřbetu
nohy,u střední a zevní směřuje do chodidla.
Kost krychlová(os cuboideum).
Kosti nártní – metatarzální(ossa metatarsalia):je jich pět.Jsou upraveny obdobně jako metakarpy
na ruce.První metatarz má tělo mohutné a krátké.Pátý metatarz,malíčkový,vybíhá vzadu ve větší
hrbolek,drsnatinu páté kosti nártní(tuberositas ossis metatarsalis V.).
Články prstů – falangy(phalanges):Jsou obdobné článkům prstů na ruce,Jsou však kratší.U malíčku
druhý a třetí článek často srůstá.
Čéška(patella):má tvar zaobleně trojhranný.Přední plocha je drsná.Zadní plocha ,obrácená do kloubu
kolenního,Je hladká a pokryta kloubní chrupavkou.Má 2 plošky,zevní je širší.
SPOJE DOLNÍ KONČETINY
Patří sem:


Spoje pletence dolní končetiny
Spoje vlastní volné končetiny
Spoje pletence dolní končetiny
Obě kosti pánevní jsou připojeny kloubně ke kosti křížové a vpředu chrupavčitě ve sponě stydké.
Kloub mezi kostí pánevní a křížovou je kloub křížokyčelní(art. sacroiliaca).Je to tuhý kloub,
amfiartróza.Styčné plochy jsou na vnitřní straně kostikyčelní a na zevní straně kosti křížové.Obě mají
nepravidelný povrch.Pouzdro kloubní je krátké a silné a je zesíleno vazy křížokyčelními a vazem
kyčlobederním ,ten jde od hřebene kyčelního na příčné výběžky posledních dvou obratlů bederních
.Vaz křížohrbolový(lig.sacrotuberale) začíná na hrbolu sedacím a upíná se na okraj křížové kosti a
kostrče.Vaz křížotrnový(lig.sacrospinale),ten začíná od trnu kosti sedací a končí,tam kde předchozí
vaz.Vazy uzavírají dva velké otvory.Kraniálnější je velký sedací otvor (foramen ischiadicum
majus),kaudálnější je malý sedací otvor(foramen ischiadicum minus).Odtud vystupují svaly ,nervy a
cévy.V kloubu křížokyčelním je minimální pohyblivost.Jsou zde možné kývavé pohyby kolem osy
horizontálně frontální,která prochází ve výši druhého křížového obratle.Za těhotenství se pohyblivost
zvětší,a to prosáknutím pouzdra a vazů tkáňovým mokem.
Spona stydká,symfýza(symphysis pubica)-spojení uvedeno již výše.Tato synchondróza je zesílena
silnými vazivovými pruhy.
KOSTRA
Strana 12 (celkem 14)
Pánev(pelvis):Vzniká spojením pánevních kostí,kosti křížové a kostrče.Váha přenášena páteří na
kost křížovou,je pánví rozváděná , a to za stoje na kosti stehenní ,v sedě na hrboly sedací.Pánev se
dělí na velkou a malou pánev neboli porodnickou.Hranicí mezi oběma je rovina vchodu
pánevního.Malá pánev je ohraničena kostmi nebo vazy(křížohrbolový a křížotrnový).Jsou zde uloženy
některé orgány soustavy pohlavní a močové a také konečník.Rovina vchodu pánevního svírá
s horizontální rovinou úhel asi 60 ,který je otevřený nazad.Jde o sklon pánevní(inclinatio
pelvis).Pánevní sklon závisí na držení těla.Sklon proto kolísá.Na pánvi nacházíme pohlavní
rozdíly.Pánev ženy je krátká,široká,vchod pánevní má tvar příčně oválný,dolní ramena stydkých kostí
se stýkají v oblouku.Mužská pánev je vysoká a úzká,vchod je spíše srdčitý a ramena stydkých kostí
se stýkají v úhlu.
Kloub kyčelní(art.coxae):Je omezený ,kulovitý.Artikulují zde kost stehenní a kost pánevní.Jamku
kloubní tvoří acetabulum zvětšené chrupavčitým lemem.Kloubní chrupavka nekryje střed acetabula a
tak vzniká styčná poloměsíčitá plocha (facies lunata)Hlavicí kloubní je hlavice kosti stehenní.Je plošně
větší než-li acetabulum.Pouzdro kloubní je siné a pevné.Na kosti pánevní se upíná po okrajích
acetabula,na kosti stehenní vpředu na čáru mezichocholíkovou,vzadu na krček.Pouzdro je zesíleno
vazy.Nejmohutnější z nich je vaz kyčlostehenní(lig. iliofemorale),ten patří mezi nejsilnější vazy v těle.
Začíná na trnu kyčelním předním dolním a upíná se na čáru mezichocholíkovou.Tento vaz brání
přepadnutí trupu vzad,brzdí sklon pánve na stranu kročné končetiny a omezuje vnitřní rotaci kosti
stehenní.Vaz sedostehenní(lig. ischiofemorale)je vetkán do dorzální stěny pouzdra kloubního.Začíná
od dorzálního okraje acetabula.Brání přehnané addukci a vnitřní rotaci stehna.Vaz stydkostehenní(lig.
pubofemorale)začíná od horního ramene kosti stydké a vrůstá do dolní části pouzdra
kloubního.Omezuje abdukci a zevní rotaci stehna.Vazivovým vláknům obkružujícím krček kosti
stehenní,říkáme kruhový pás(zona orbicularis).Od spodiny acetabula do jamky na hlavici vede oblý
vaz stehenní(lig. capitis femoris).V kloubu kyčelním lze vykonávat 3 základní pohyby:
 Kolem frontální osy kyvadlovité pohyby dopředu a dozadu,přednožení a
zanožení,flexe a extenze
 Kolem osy sagitální,unožení a přinožení,abdukce a addukce
 Kolem osy vertikální rotaci zevní a vnitřní
Kloub kolenní(art.genus):Největší a nejsložitější kloub v těle.Artikulují zde :kost stehenní , kost
holenní , čéška.Hlavici kloubní tvoří kondyly kosti stehenní.Styčné plochy jsou vpředu spojeny
prohbím, v němž klouže čéška, vzadu jsou odděleny jámou mezihrbolovou. Oba kondyly jsou
zakřiveny v rovině frontální i v rovině sagitální.Zakřivení je vzadu větší než vpředu. Jamku tvoří horní
konec kosti holenní.Styčná ploška na vnitřním kondylu tibie je oválná, na zadním je okrouhlá. Styčná
plocha na čéšce je rozdělena v širší plochu zevní a užší plochu vnitřní. Nesrovnalost zakřivení(
inkongruenci) vyrovnávají destičky z vazivové chrupavky tzv. menisky( zevní a vnitřní). Vnitřní
meniskus ( meniscus medialis) je oválný a rozevřený. Upíná se před vyvýšeninou mezihrbolovou a za
ní. Zevní meniskus(meniscus lateralis) je menší a uzavřenější. Upíná se na vyvýšeninu
mezihrbolovou. U obou menisků je zevní konvexní okraj vysoký a srostlý s pouzdrem, vnitřní konkávní
okraj je tenoučký. Pouzdro kloubní je velmi rozsáhlé. Epikondyly leží mimo pouzdro. Na kosti holenní
a čéšce se pouzdro upíná při okraji chrupavky. Pouzdro kloubní vybíhá v rozsáhlou výchlipku – burza
nadčéšková (bursa suprapatellaris). Zesilující vazy kloubu jsou četné. Jsou to: vaz
čéškový(lig.patellae), postranní vaz vnitřní(lig.collaterale tibiale), postranní vaz zevní (lig.collaterale
fibulare), šikmý vaz zákolenní(lig. popliteum obliquum).Uvnitř kloubu leží vazy zkřížené,přední
(lig.cruciatum anterius)a zadní(lig.cruciatum posterius).
Základní postavení kloubu kolenního je extenze.Patologickým postavením jsou kolena do X (genu
valgum), do O (genu varum), nazad prohnutá do hyperextenze(genu recurvatum).
Pohyby:
 Ohnutí a natažení,flexe a extenze
 Rotace(při flexi) zevní, vnitřní
Spoje kostí bércových
Horní konce jsou spojeny kloubně, dolní konce jen pomocí vaziva. Mezi těly bércových kostí je
napjata tuhá blána – blána mezikostní(membrana interossea). Kloub mezi horními konci – kloub
holeňolýtkový(art.tibiofibularis), je umístěn na zadním obvodu zevního kondylu tibie a hlavicí fibuly.
Pouzdro se upíná po obvodu styčných ploch a je zesíleno vazy. Jsou zde nepatrné posuvné
pohyby(dopředu,nazad). Dolní konce kostí jsou spojeny pouze vazivově,syndesmózou
holeňolýtkovou(syndesmosis tibiofibularis). Dolní konec fibuly se opírá o zářez na zevním okraji
dolního konce kosti holenní. Toto spojení zesilují vazivové pruhy,ty sestupují na přední či zadní plochu
zevního kotníku(lig.tibiofibulare anterius a lig.tibiofibulare posterius).
KOSTRA
Strana 13 (celkem 14)
Kloub nohy: kosti zde jsou spojeny četnými klouby. Nejdůležitější jsou horní kloub
hlezenní(art.talocruralis),dolní kloub hlezenní.
Horní kloub hlezenní: připojuje kostru nohy ke kostem bérce. Hlavicí kloubu je kladka kosti
hlezenní,jamkou je vidlice,jenž je tvořena koncem kosti holenní a lýtkové. Kladka je vpředu širší než
vzadu.Styčné plochy přechází i na boky kosti hlezenní.Pouzdro kloubní se upíná i po okraji styčných
ploch.Vpředu a vzadu je tenké, po stranách je zesíleno vazy.Vaz na straně vnitřní se nazývá vaz
deltový (lig.deltoideum).Vaz na zevní straně se skládá ze tří pruhů, které vycházejí od zevního
kotníku: pruh přední ke kosti hlezenní, pruh střední ke kosti patní, pruh zadní ke kosti hlezenní.
Pohyb : podle osy jdoucí oběma kotníky
 Dorzální flexe – extenze (přiblížení nártu k bérci)
 Flexe plantární
Dolní kloub hlezenní:
Proximální styčné plošky patří kloubu podhlezennímu(art.subtalaris).Pouzdro kloubní se upíná po
obvodu styčných ploch a je zesílen vazy.Pohyby v tomto kloubu se dějí současně s pohyby v kloubu
hlezenopatoloďkovém(art. talocalcaneonavicularis). Jde o kloub mezi kostí hlezenní, patní a
loďkovitou.
Pohyb:
 Plantární flexe s addukcí(špička nohy se přibližuje ke střední rovině)
 Supinace nohy čili inverze(vnitřní okraj chodidla se zvedá od podložky)
 Dorzální flexe s abdukcí(špička nohy se vzdaluje od střední roviny)
 Pronací čili everzí(zevní okraj chodidla se zdvihá od podložky)
Další klouby jsou již jen málo pohyblivé amfiartózy,ale zajišťují pohyb prstů.
KOSTRA
Strana 14 (celkem 14)