1.2 Motorické testy - Fakulta tělesné výchovy a sportu UK

Transkript

1.2 Motorické testy - Fakulta tělesné výchovy a sportu UK
1.2 Motorické testy - obecná charakteristika
Test používáme ve významu zkouška. Jedná se o vědecky podloženou zkoušku, jejímž cílem je
dosáhnout kvantitativního výsledku.
Testování znamená:
1. Provedení zkoušky ve smyslu procedury
2. Přiřazování čísel, jež jsme nazývali měřením
Člověka, který se testování podrobuje, nazveme testovanou osobou (zkráceně
TO) a toho, kdo testování provádí, testujícím nebo examinátorem. (V jiných
oborech se místo TO používá označení pokusná osoba, proband, respondent ap.)
Test jako standardizovaná zkouška. Nejobecněji vyjádřeno, jevem, který testujeme v antropomotorice (stejně jako v pedagogice), je chování člověka. Test pak
je systematická procedura zkonstruovaná za účelem změření určitého vzorku
tohoto chování (50). Systematičnost se projevuje v několika ohledech: obsah testu
je pro všechny TO stejný (či prokazatelně srovnatelný), stejný je i způsob vyhodnocení výsledku. Často je předepsán i stejný způsob provedení zkoušky17). Říkáme,
že test je standardizovaný.
Standardizace vyžaduje i použití standardizovaných pomůcek (náčiní, ocejchovaných přístrojů apod.), promyšlenou, přesnou a pro všechny TO stejnou instrukci.
Zadání, examinátor a prostředí (pomůcky, přístroje apod.) vytvářejí testovou
situaci, která má být reprodukovatelná (i v jiném čase, na jiném místě, jiným
examinátorem). Základním požadavkem je proto omezit na minimum vlivy prostředí a examinátora, neboť do testových výsledků se promítají jako „chyby".
V širším smyslu je standardizace také souhrnem informací o důležitých vlastnostech testu a normách, které získal konstruktér při statistickém ověřování testu.
Za nejvýznamnější se považují údaje o validitě testu pro daný účel, a údaje
o spolehlivosti (reliabilitě), tj. míře přesnosti testových výsledků. Plně standardizovaný test dovoluje i určit místo TO ve skupině vrstevníků. Tomu účelu slouží
normy statisticky odvozené z výsledků většího počtu osob (normové populace).18)
Testy, které označujeme přívlastkem motorické, se vyznačují tím, že jejich
obsahem je pohybová činnost, vymezená pohybovým úkolem testu a příslušnými
pravidly. Testová situace je pak podnětovou situací, která vyvolává nebo navozuje
určitý pohybový projev, tj. motorické chování. Zachycujeme, pokud možno přesně,
některé znaky průběhu tohoto chování, nebo častěji jeho konečný výsledek.
Někdy registrujeme odezvu (reakci) organismu na pohybovou zátěž, nikoli pohybovou činnost samotnou (např. step-test).
Test jako měření. Pohybový úkol je tvůrcem testu určené a testovanou osobou
přijaté zadání. Představuje záměr, který má TO realizovat, nebo situaci, již má
řešit prostřednictvím pohybu. Bezprostředním podnětem k činnosti jsou buď přímá
výzva (např.: „Skoč co nejdále",...), nebo navozená situace vyžadující řešení
(např. v testu herní taktiky má TO, jakmile obdrží míč, provést jedno ze tří
povolených řešení standardní herní situace). Pohybový úkol je řešitelný vymezeným
počtem alternativ, kterých je v praxi vždykonečný počet. Mnohdy jsou to jen
dvě alternativy: „splnil" a „nesplnil". Takové testy označujeme jako dichotomické
či binární. Jiné testy (m-ární) poskytují daleko větší počet alternativ (několik
17
18
) V některých testech může být provedení různé, neboť záleží na způsobu řešení, který TO zvolí.
) Netýká se všech testů; pro některé testy se normy neurčují.
18
Měření a testování
desítek nebo stovek). Například při skoku jsou tyto alternativy vymezeny přesností
měření (jednotkou měření, např. l cm). Stupeň splnění pohybového úkolu nazýváme pohybovým výkonem. Všechny testové výsledky však nelze považovat
za výkony, neboť alternativy řešení nelze uspořádat ve smyslu „lepších" a „horších".
Například v testech, jež mají povahu „pohybového dotazníku", zjišťujeme, kterou
alternativu TO zvolí, aniž by bylo známo, zda je některá lepší než jiná. V takových
případech nazveme jednotlivou alternativu pohybovým řešením testového úkolu •
(P. Blahuš 1976).
Z uvedeného vyplývá, že motorický test můžeme také definovat jako souhrn
pravidel pro přiřazování čísel (číslic) alternativám splnění pohybového úkolu, tj. pohybovým výkonům nebo řešením. (Standardnost podmínek se předpokládá.) Přiřazená čísla nazýváme testové výsledky (skóre). Testování je tedy proces přiřazování testových výsledků.
Ve srovnání s fyzikálním měřením délek nebo hmotnosti je testování složitější.
Zpravidla jde o měřeni zprostředkované, při němž vznikají značně velké chyby,
a které nemůžeme mnohokrát opakovat. Při interpretaci výsledků je tedy nezbytné použít statistické metody. Statistický přístup je pro testy charakteristický
a odlišuje je od jiných zkoušek více než vlastní obsah.
Pohybový obsah testů. Obsah motorických testů užívaných v tělovýchovné
praxi i výzkumu je velmi různorodý. Pohybový úkol vyžaduje někdy jen elementární úkon (stisknutí tlačítka), jindy naopak složitou pohybovou kombinací
(překonání překážkové dráhy). Některé testy představují jakési vzorky činnosti
vykonávané při práci, ve hře nebo ve sportu (zkušební jízda motorovým vozidlem,
test střelby trestných hodů v košíkové), jiné testy obsahují pohybové činnosti
umělé, někdy vtipně vymyšlené, jež se v praxi nevyskytují (např. asynchronní
pohyby končetin, manipulace se zvláštním náčiním, zdolávání neobvyklých překážek). Je zřejmé, že to jsou někdy pohyby TO známé, jindy úplně nové. Způsob
řešení pohybového úkolu může být instrukcí přesně určen, nebo naopak jej
má TO sama nalézt. Paleta je tedy široká, důležité je, aby pohybové činnosti
byly vzhledem k účelu testování diagnosticky významné (problém validity testu),
pro TO dostatečně stimulující a aby usnadňovaly kvantifikaci. Pokud pohybový
obsah testu tvoří činnosti sportovní (např. atletické, plavecké, ...), ať již v podobě
původní, nebo modifikované, je vhodné označení testy sportovně-motorické.
Rozdělení motorických testů. Motorické testy lze klasifikovat podle různých />*
hledisek, viz schéma na str.^t9:/
,
f-—-l
V pedagogické praxi se nejčastěji využívají testy maximální výkonnosti charakteristické požadavkem dosáhnout individuálního extrému (např. zvednout břemeno
o co největší hmotnosti). Maximální výkon se ovšem může projevit i dosažením
minima (např. chyb). Při interpretaci výsledků těchto testů jsou osoby s nejpříznivějšími výsledky hodnoceny jako nejzpůsobilejší, nejzdatnější, nejschopnější atd.
Méně jsou již rozšířeny testy zaměřené na postižení a kvantifikaci typického
pohybového projevu (např. motorického tempa, pohybové laterality). Zde vyšší
Měření a testování
19
či nižší zjištěná hodnota neznamenají ani lepší, ani horší výsledek, neboť jde
0 určení optima, ať individuálního, či skupinového.
Testy motorických schopností (např. silových, vytrvalostních) a testy motorických
dovedností (např. plaveckých, košíkářských) jsou pro tělovýchovnou praxi nejdůležitější. Pouze těmto dvěma skupinám motorických testů věnujeme větší
pozornost (kap. 3.). To ovšem neznamená, že „jiné" motorické testy (např. držení
těla, laterality, kreativity, pohybové aktivity) nejsou důležité. Pro tělesnou výchovu jsou důležité i testy jiné než motorické (např. stavby a složení těla,
fyziologických funkcí, smyslů)19).
Podle místa provádění se testy rozdělují na laboratorní a terénní. Laboratoř
dává zpravidla možnost dokonalé standardizace vyšetřovacich podmínek (odhlučnění, klimatizace, instrukce nahraná na magnetofonovém pásku) a hlavně
možnost použiti citlivých měřicích přístrojů. Je však prostředím umělým a jen
zřídka dovoluje testovat pohybové činnosti prostorově rozsáhlejší. Terénní testy
se provádějí tam, kde se odbývá tělovýchovný proces (v tělocvičně, hale, posilovně;
bazénu, na hřišti), tedy v prostředí přirozeném. Nicméně možnosti standardizace
a nasazení přístrojové techniky jsou tu omezeny.20)
Plní.' standardizovaných testů, zejména baterií, které by byly produktem delší
výzkumné práce, není prozatím v tělesné výchově dostatek, ale v posledních letech
jejich počet vlivem intenzivního výzkumu stále roste. Předností plně standardizovaných testů jsou přesně formulovaný účel, efektivní výběr jednotlivých testů či položek,
které byly pečlivě odzkoušeny a statisticky zhodnoceny. Tabulky norem jsou
podloženy šetřením provedeným u reprezentativních vzorků normové populace,
někdy mají i celostátní platnost. O těchto testech často pojednává rozsáhlá
literatura, neboť jsou prověřovány mnoha uživateli. Pokud je máme k dispozici,
užíváme je přednostně. Testy vlastni konstrukce jsou ty, které si uživatel tvoří
sám, pokud možno podle uznávaných pravidel (viz kap. 2). Jejich standardizace
bývá jen částečná, mají však jednu velkou přednost. Jejich obsah můžeme
stanovit přímo s ohledem na cíle pedagogické nebo výzkumné, a můžeme jej
1 pružně měnit. Kromě toho tyto testy respektují i místní podmínky (např.
velikost tělocvičny).
Podle počtu současně testovaných osob rozeznáváme testy individuální, kde se
testu podrobuje každý jednotlivec samostatně (většina testů laboratorních), a testy
kolektivní (skupinové), kdy zkoušíme celou skupinu osob současně (např. běh
na l 500 m). Skupinové testy jsou časově méně náročné a dovolují využít motivu
soutěženi. Ne vždy však mají přednost, neboť často je žádoucí zachovat určité
soukromi, podobně jako v lékařské ordinaci.
19
) V tělovýchovném procesu se ovšem uplatňují i testy psané (např. testy vědomostí a znalostí).
Při použití moderní didaktické techniky nahrazují „papír a tužku" zkoušecí stroje.
20
) S ohledem na zaměřeni této publikace pro potřeby školy a s ohledem na složitost laboratorních
testů věnujeme hlavní pozornost testům terénním. Popisy uvádíme v kap. 3 a 4.
20
Měření a testováni
maximální výkonnosti
typického pohybového
projevu
Testové systémy. Souhrnný pojem testy zahrnuje nejen jednotlivé zkoušky
(např. běh na 30 m), ale i testové systémy složené z většího počtu (nejméně dvou)
samostatně skórovaných testů, jež tvoří určitý celek a předkládají se při jedné
příležitosti.
Testová baterie (homogenní nebo heterogenní) se vyznačuje tím, že všechny
testy (subtesty) do ní zařazené jsou standardizovány společně a výsledky subtestů
se kumulují; ve-svém úhrnu vytvářejí jeden výsledek (skóre baterie).
Testový profil je volnější seskupení jednotlivých testů; souhrnný výsledek se
obvykle vůbec neurčuje. Atletický profil žáka mohou tvořit např. tři testy; běh,
skok a hod. Jejich skóre jsou tři samostatné výsledky, často předkládané v grafické
formě (odtud i název „profil"). Hlavní rozdíl mezi baterií a profilem je ve způsobu
validování.
Názvy jednotlivých testů se nejčastěji odvozují od jejich pohybového obsahu
(např. vertikální skok) nebo od jména autora, který test navrhl či poprvé použil
(např. Sargentův skok). Název testové baterie obvykle vychází z pojmenování
toho, co se má postihovat (měřit), a často se rozšiřuje i o charakteristiku populační
skupiny, které je určena, např. „Test motorické způsobilosti kandidátů studia tělesné
výchovy". Delší název se zkracuje, zkratku pak tvoří první písmena vybraných
slov nadpisu (např. TMZ).
Popis testové baterie nebo profilu se vydává tiskem, mívá podobu brožury
nebo knížky, která není obvykle určena pro volný prodej, neboť je žádoucí
Míření a testování
21
jistá míra utajení ). Kromě podrobného popisu všech jednotlivých testů a potřebných pomůcek jsou v testové příručce i vzory záznamních protokolů, tabulky norem a pro uživatele důležité standardizační údaje.
Účely testování. Obvyklými uživateli motorických testů jsou učitelé, trenéři,
lékaři aj. Motorické testy jsou zdrojem důležitých informací potřebných pro řízení
tělovýchovného procesu a správné rozhodování. V tělovýchovném výzkumu jsou
výsledky motorických testů podkladem pro přijímání nebo zamítání vědeckých
hypotéz.
V tělovýchovné (sportovní, léčebné) praxi se testy nejvíce využívají ke kontrole
pohybového rozvoje, trénovanosti, fyzické zdatnosti žáků, sportovců, i starších či
nemocných osob. Tato kontrola může a má mít i podobu sebekontroly, uživatelem
testů je pak sám cvičenec. Kontrolní funkci mají motorické testy i při prověřování
účinnosti jednotlivých vyučovacích či tréninkových metod nebo rehabilitačních
postupů.
Výsledky testů jsou dále podstatnou částí podkladů, z nichž se vychází při
výběru osob, např. talentované mládeže do tréninkových středisek, studentů
tělesné výchovy apod., nebo naopak při selekci žáku motoricky retardovaných
nebo kondičně oslabených, jimž je třeba věnovat zvláštní, specializovanou péči.
Výběr a sdružování žáků do homogenních skupin podle úrovně kondičních
schopností, popř. podle úrovně dovedností, je jednou z podmínek diferenciace
ve vyučovacím procesu.
Ve výkonnostním a vrcholovém sportu jsou výsledky testů podkladem pro
predikci sportovní výkonnosti, tj. pro odhad budoucích výkonů ve zvolené
disciplíně na základě testových a sportovních výsledků současných.
Kontrola, selekce i predikce vycházejí z diagnostiky motorických schopností,
dovedností a dalších charakteristik motoriky TO. Stanovení diagnózy má značný
význam především pro cvičence samotného, neboť mu umožňuje poznat vlastní
přednosti a nedostatky. Z těchto poznatků by měl vycházet při výběru povolání
(pohybově náročného) nebo zájmového sportu. Na této diagnóze by měly být
postaveny i metody tréninku, léčení, různá doporučení týkající se životosprávy,
pohybového režimu i diety. Cvičenec by měl znát a pravidelně sledovat některé
osobní parametry motorické, podobně jako zná a sleduje některé parametry
somatické (např. hmotnost těla) nebo funkční (tělesnou teplotu). V daném ohledu
má tělesná výchova ještě značné rezervy.
O motodiagnostice pojednáme podrobněji v kapitole 4 v souvislosti s u. ihami
o aplikaci testů ve školní tělesné výchově. Nicméně již na tomto místě je třeba
podotknout, že testové výsledky tvoří jen část podkladů při rozhodování.
2l
) Provedení testů a zejména vyhodnocení testových výsledků vyžaduje vyšší odbornou kvalifikaci
(tělovýchovného pedagoga, lékaře, psychologa -' podle povahy testu); kromě toho je v mnoha
případech nutno zabránit prozrazení obsahu. Výjimkou jsou ovšem jednoduché testy tělesné kondice
určené k masovému použití, které se naopak popularizují a rozšiřují.
22
Měření a testování

Podobné dokumenty

Acrobat reader PDF soubor 20 stránek

Acrobat reader PDF soubor 20 stránek K pojmu náhodná proměnná ve společenskovědních aplikacích statistiky z hlediska teorie měření. Čsl. Psychol. 3O, l986, č. 6, s. 572-582. (On the concept of random variable in social research use of...

Více

Řízení filtrace na úpravně vody

Řízení filtrace na úpravně vody nastavit tak , že například na analogové hodnoty lze uplatnit hystereze nebo lze definovat dobu, po kterou musí být jednotlivé sledované místo v zakázaném stavu než dojde ke spuštění příslušného al...

Více

Údaje o BAKALÁŘSKÉ PRÁCI studenta Údaje o kvalifikační práci

Údaje o BAKALÁŘSKÉ PRÁCI studenta Údaje o kvalifikační práci Zabývá se stručnou charakteristikou povahy práce zdravotnických záchranářů, okrajově se dotýká kardiopulmonální resuscitace, pojednává o poznatcích z fyziologie tělesné zátěže a tělesné zdatnosti. ...

Více

sevis, ssn - Czech-us

sevis, ssn - Czech-us Co je validace SEVIS/víz? ......................................................................................................................3 Jak validovat SEVIS / víza = arrival check-in?........

Více