napsali o nás
Transkript
napsali o nás
Výběr z tisku NAPSALI O NÁS … Připravil: Jaromír Dřízal Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované texty z monitoringu publicity na pekařská a obchodní témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor a trh získaných z médií, které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Uvedené články záměrně nekomentujeme, aby si čtenáři mohli vytvořit vlastní názor. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněná témata vítáme. Do Česka nesmí 24 tun máku, obsahuje moc morfinu 4. června 2015; Zdroj: Novinky.cz uvádět do oběhu, uvedl ve čtvrtek mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Morfin je v máku přirozeně přítomný, ale jeho bezpečná koncentrace pro potravinářský mák je stanovena na 43 mg/kg, zatímco laboratorní analýza SZPI u této šarže prokázala přítomnost morfinu v koncentraci 137 miligramů (mg)/kg. Látka se z máku získává i pro lékařské účely, morfium slouží jako anestetikum, zároveň funguje jako silně návyková droga. Vzorek potraviny původem z Austrálie odebrali inspektoři ve skladu provozovny společnosti Frumenta ve Slatiňanech. „Vzhledem k včasnému zásahu se závadná šarže nedostala ke spotřebitelům,” řekl mluvčí. Příliš vysoké množství morfinu obsahovala zásilka modrého máku, která do České republiky mířila z Austrálie. Šarži o celkové velikosti 24 tun Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala SZPI kontrolu provedla na základě hlášení dovozu vybraných komodit podle vyhlášky, která platí od začátku roku a ukládá dovozcům informovat SZPI o importu vybraných druhů potravin před jejich příjezdem na místo určení v ČR. Drobní zákazníci, plačte. Začala cenová válka o potraviny 15. června 2015; Zdroj: Týdeník echo.cz „Pro zákazníky chceme to nejlepší,“ hlásají obchodní řetězce i jejich dodavatelé potravin. V idylickém světě rodinných nákupů přesto začal nesmiřitelný konflikt, protože obchodníci ani producenti ve skutečnosti nejsou filantropy a chtějí utrhnout větší část peněz, které Češi v obchodech nechají. Do konfliktu se tak dostaly dvě z nejmocnějších zájmových skupin, na jejichž účtech se každoročně obracejí desítky miliard. V této chvíli jsou na tom hůře gigantické obchodní řetězce, které se jenom brání. První důležitý konflikt skončí už v nadcházejícím týdnu ve sněmovně, kdy proběhne první čtení novely zákona o významné tržní síle. Samotná skutečnost, že se zákon dostal do sněmovny, je úspěchem Potravinářské komory a jejího prezidenta Miroslava Tomana. Normu začal chystat ještě jako ministr zemědělství Rusnokovy vlády a získal podporu antimonopolního úřadu. V ta48 ketem Billa. Bez nového zákona se poměry nezlepší, tvrdí Toman, protože bez nové normy nemůže antimonopolní úřad stíhat údajné nekalé praktiky řetězců, například účtování poplatků za umístění zboží v obchodě, vyžadování zpětných bonusů podle objemu prodaného zboží a vynucování slev při reklamních akcích. žení pokračuje jeho nástupce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a přidal se k němu také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který poslancům normu předložil osobně. „Řetězce nás nutí prodávat pod výrobními náklady a samy si někdy počítají až stoprocentní marži,“ zlobí se Toman ve své kanceláři. Centrála všech tuzemských potravinářů sídlí v prvním patře kancelářské budovy na konci pražského sídliště Malešice, symbolicky nad supermar- Přesvědčování poslanců, kteří musejí pomoc potravinářům schválit, ovšem nezačalo bez komplikací. O významné tržní síle obchodních řetězců jednali zákonodárci celkem třikrát na dubnové a květnové schůzi sněmovny. V prvním čtení jde jen o to, přidělit normu k projednání příslušným výborům, sněmovna se však vždy zasekla v emotivních debatách o tom, jak důležité je chránit kvalitní české potraviny, a přitom neohrozit peněženku českého spotřebitele. Pokud se první čtení nepodaří dokončit ani v příštím týdnu, bude každému z potravinářů jasné, že plán nefunguje. PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015 Výběr z tisku Průzkum: Dodavatelé se moci obchodních řetězců podřídí skoro vždy 25.6.2015; Zdroj: e15.cz Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Ti se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Pro mnohé potravinářské firmy neexistuje jiná alternativa, než dodávat zboží velkým obchodníkům, pokud chtějí udržet objem výroby a zůstat na trhu. Vyplývá to z anonymního průzkumu organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin. Zneužívání rovného postavení vůči svým dodavatelům se projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit, tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně – na dodavatele. Mezi obchodní kulturou řetězců jsou ale velké rozdíly, nejhorší situace je u diskontních prodejen. Řetězce podle studie přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, např. špatné naplánování objemu potravin pro propagační akci, a své náklady. Dodavatelé nemají nad platbami kontrolu, řetězce jim je strhávají automaticky zápočtem z vystavených faktur, uvádí materiál. Například dodavatelům účtují vývoj obalů pro svou privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů či na propagaci výrobků. Podle průzkumu řetězce vydělávají především na široké škále bonusů a pokut. V mnoha případech nemají dodavatelské firmy s obchodníky uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se tak nemohou bránit případným sporům. Dřívější pojmy jako regálné a zalistovací poplatky dnes nahradily právě různé bonusy. „Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Z výsledků průzkumu vyplývá, že tuzemští obchodníci tlačí dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem. Aby přežili, omezují výrobci potravin investice a inovace, šetří v oblasti mezd, pracovních podmínek a surovin, přidávají na efektivitě a intenzitě výroby či pěstování. Dodavatelsko-odběratelské vztahy v ČR reguluje zákon o významné tržní síle. Jeho novelu, proti které obchodníci protestují, nyní projednává sněmovna. Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Vztahy mezi dodavateli a obchodníky má také zlepšit nově založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která prosazuje zásady správné obchodní praxe. »Zabijácké pečivo«? Nevěřte mýtům! 1.7. 2015; Zdroj: AHA! více lepku, tím lépe mouka »lepí« a z ní vyrobené těsto je kvalitnější. Lepek slepuje střeva, po pečivu se tloustne a rozpékané pečivo je vždycky horší než čerstvé! To je jen malý výčet mýtů, které o pečivu kolují. Přitom ale chléb a pečivo by měly mít ve vyváženém jídelníčku své místo. Musíte ale umět vybírat a jíst ho přiměřeně! Chléb a pečivo mají své zastoupení v jídelníčku už odnepaměti. Jsou důležitým zdrojem »rychlých sacharidů« a tedy i rychle využitelné energie. „Důležitý je však výběr a v neposlední řadě i konzumované množství,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy. Tmavé pečivo je zdravější Celozrnné pečivo je sice zdravější (obsahuje vitaminy, minerální látky a vlákninu) a tmavší, ale ne každé tmavší pečivo je celozrnné! „Některé druhy tmavšího pečiva se totiž mohou přibarvovat, a to karamelem nebo praženými obilovinami,“ uvádí odbornice na kvalitu potravin profesorka Jana Dostálová z Fóra zdravé výživy. PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015 Rozpékané pečivo je vždycky horší než čerstvé Vždycky záleží na vstupních surovinách a technologickém postupu, a to jak u čerstvého, tak i u rozpékaného pečiva. Po pečivu se tloustne Na pečivo rozhodně vinu nesvalujte. Tloustne se, pokud přijímáme ve stravě více energie, než vydáváme. Pečivo (zejména bílé) obsahuje dobře dostupnou energii, která se, pokud ji nevyužijeme (při práci, pohybu), ukládá v podobě tuku. Lepek slepuje střeva Lepek, tedy bílkovina obsažená v zrnech obilovin, obsažen rozhodně střeva neslepuje. Podle jeho množství se odvozuje kvalita mouky – čím Čerstvý chléb musí být měkký Tenhle mýtus je hodně rozšířený, takže se výrobci často uchylují k tomu, že chléb méně propékají, aby byl měkký. Správně by ale kůrka měla být tvrdá a čerstvý chléb by měl být dobře propečen, aby neměl sklon k plesnivění. Celozrnné pečivo je dietnější Celozrnné pečivo je z hlediska správné výživy vhodnější, protože obsahuje více vlákniny. Jeho energetická hodnota je ale shodná s běžným pečivem. Bezlepková dieta je skvělá i pro zdravé lidi Bezlepková dieta je sice plnohodnotná a obsahuje potřebné živiny, také dostatek energie a bílkovin a zdravému člověku neublíží, ale také nijak neprospěje. „Není vědecky prokázané, že by vyloučení lepku ze stravy mělo nějaký zdravotní benefit. Je to spíš módní záležitost,“ dodává odborník na metabolismus a klinickou výživu doktor Pavel Kohout z Fóra zdravé výživy. 49 Výběr z tisku „Není dobře, že mladí opouštějí chléb,“ říká šéf žďárské Enpeky 4. 7. 2015; Zdroj: Mladá fronta DNES Z někdejší okresní pekárny vznikla ve Žďáře nad Sázavou společnost Enpeka s obratem kolem 250 milionů korun ročně. Měsíčně tam pekaři a cukráři vyrobí zhruba 500 tun potravin. Letos jedna z největších pekáren na Vysočině uspěla v národní soutěži pekařů při Dnech chleba v Pardubicích. „Teprve podruhé v historii se stalo, že jedna pekárna vyhrála dvě hlavní kategorie,“ těší úspěch ředitele Enpeky Ladislava Unčovského. Spolu s ním na otázky MF DNES odpovídal i spolumajitel a výrobní ředitel Vlastislav Šimon. * Mění se vaši zákazníci, nebo pořád požadují klasiku jako před lety – konzumní chléb a bílé rohlíky? Unčovský: Myslím, že mladá generace tíhne k rohlíkům a opouští chléb, což není správné. Jak se říká, chléb je dar boží a je starý jako lidstvo samo. Část tíhne pod dojmem zdravé výživy k „zrníčkovému“ pečivu. Zároveň se objevuje propaganda, která brojí proti lepku. Skupina lidí ho nemůže, ale aby se ho ze své stravy snažili vymýtit i ti, kterým nevadí, není dobré. Potom si opravdu alergii můžou vypěstovat. Pšenice a rýže jsou základní potraviny. Poptávka po našem chlebu roste, takže je to hodnocení asi relativní. * Mapujete si, jak pracuje konkurence? Unčovský: Průběžně si děláme monitoring toho, co se děje na trhu. Jednak se dělá monitoring cenový, ale také chuťový. Ochutnáváme pečivo a porovnáváme chuť s našimi výrobky. Myslím si, že to dělá každý pekař. * Zajímalo by mě, zda chodíte na výzvědy někdy také osobně? Unčovský: To ne. Obchodní oddělení dostane úkol, nakoupí, uděláme si ochutnávku u nás ve firmě. Přijde technolog, vedoucí pekárny, ochutnáváme a říkáme si názory. * Nedávno jste v národní soutěži pekařů při Dnech chleba v Pardubicích, které pořádá Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, zabodovali všemi třemi přihlášenými chleby, vyhráli jste dvě hlavní ceny. Pomáhá vám to v prodeji? Unčovský: Samozřejmě že na naše úspěchy jsme velice hrdí a snažíme se je co nejlépe prezentovat. Je však otázkou, zda nám to v od50 bytu pomůže. Na druhou stranu je třeba říct, že náš chléb je dlouhodobě vyhledávaný. Máme zkušenost s tím, že i bývalí Žďáráci, kteří bydlí ve vzdálenějších končinách, si náš chléb při cestě na Žďársko koupí a vezou jej třeba i svým známým. * Když se rozhlížím kolem sebe, vaše kancelář je plná diplomů. Unčovský: Dlouhodobě získáváme tahle ocenění. (ukazuje na stěny) Loni se nám podařilo získat prvenství v kategorii Řemeslný chléb, letos jsme chtěli obhájit. To je vždy složitější, ale nám se to povedlo. Navíc jsme vyhráli ještě prestižní kategorii Konzumní chléb. Úžasná radost. Ve dvacetileté historii soutěže se to stalo pouze jednou, když vyhrála dvě kategorie litvínovská pekárna. Navíc byla letos vyšší konkurence, nesoutěžily jen svazové pekárny, přihlásily se i další. Máme právo dodávat vítězné chleby do řetězce Tesco, ale teprve budeme jednat o případných dodávkách. Letos vznikla nová kategorie Chléb bez hranic, kde uspěl jako Chléb vynikající kvality náš Žďárský bochník, který obsahuje 60 procent žitné mouky a má rustikální vzhled, je tedy popraskaný a pomoučený. * Jak se změnil klasický konzumní chleba v porovnání s dobou třeba před dvaceti roky? Šimon: Dříve kvalita kolísala od neděle do pátku. Bylo to tím, že zrání žitného kvasu byl neřízený proces, proto se někdy stalo, že kvas přezrál, nebo nedozrál. Záleželo i na množství výroby. V současné době máme nejmodernější přísně řízenou technologii výroby žitných kvasů, které si u nás děláme a které zrají až tři dny. Chuťově se dřív náš chleba mohl lišit, kyselost se stárnutím chleba zvyšovala. Chuťový vjem si teď uděláme na míru pro zákazníka. Vrátili jsme se k periodickým etážovým pecím vytápěným olejem, chléb se peče po šaržích 42 kusů na kameninových deskách, což umožňuje dokonalé propečení a chléb je stejně kvalitní v pondělí jako v neděli. Je to zachování tradiční výroby kvasových chlebů s podílem ruční práce. Unčovský: Tahle moderní technologie se klasickému pečení v parních pecích hodně blíží. Výroba konzumního chleba trvá dvě hodiny, z toho 53 minut se peče. * Zůstalo ještě něco z původní pekárny? Šimon: Z pekárny okresního formátu už nezbylo prakticky nic, vše je přebudované. Postupně byla provedena modernizace výrobních linek jemného pečiva, chleba a běžného pečiva (rohlíků) se zachováním tradiční technologie. Unčovský: Hodně jsme investovali, ale překračujeme z mého pohledu nesmyslnou normu 250 zaměstnanců, proto nejsme schopni dosáhnout na dotace, což je svým způsobem diskriminující. Máme totiž přes sto lidí ve službách, kteří se nepodílí na výrobě, bez nich bychom měli na dotace nárok. Pokud mluvíme o dotacích, já osobně bych je zrušil, protože je to nespravedlivý systém. Navíc se často stává, že příjemce dotace jen nevymění a nezmodernizuje technologii, což by mohlo být v pořádku, ale snaží se o navýšení výrobních kapacit a díky tomu se stane větší pekárnou. Pak už si nekonkurujeme jen kvalitou, ale i dodaným množstvím, protože bude nutně hledat větší trh. * Okresní pekárna jako předchůdce Enpeky kdysi vyráběla ve velkém množství jeden druh chleba, zatímco teď se vyrábí mnohem pestřejší sortiment. Jak jste tomu přizpůsobili výrobu? Šimon: Konkurence a nabídka jde s dobou. Dřív jsme dělali maximálně pět druhů chleba a dnes dvacet, abychom požadavky trhu pokryPEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015 Výběr z tisku li. Ten se diametrálně liší od doby před třiceti roky. Někdy už je to pro zákazníka až na škodu, nemusí se tak dobře orientovat. Když jsme přebrali provoz, firma měla 180 zaměstnanců a vyráběli jsme 80 druhů výrobků. Dnes máme 300 lidí a děláme 300 druhů výrobků. Pekárnu s cukrárnou doplňuje ještě studená kuchyně a do našich prodejen dodáváme také vlastní mléčné výrobky. * Nedávno mě pobavila facebooková diskuse – v reakci na vaše vítězství – o kvalitě vašeho chleba. Jedni na oceněný chléb nedají dopustit, druzí tvrdí, že je druhý den dobrý už jen na topinky. Co na to říkáte? Šimon: Nevím, jestli ti lidé nakupují přímo v našich prodejnách a zda se jedná přímo o náš chléb, protože v našem okolí koupíte chléb z různých pekáren. Chleba dodáváme úplně čerstvý, nejhorší je, když ho zákazník uloží ještě vlažný do igelitového sáčku. Já to dělám tak, že si doma chleba dám na prkýnko, pokud chci, aby kůrka byla křupavá, nechám jej takhle. Chleba by se měl konzumovat minimálně 7 až 10 hodin po upečení, kdy už je odpářený. Unčovský: Spotřebitelé jsou dost konzervativní, to vidíme i v našem případě. Když jsme přecházeli ze starých kvasů na nové, dostávali jsme dopisy, ať se vrátíme ke starému chlebu. Ale nová technologie jasně ukázala, že to byl správný krok. Náš chleba je přirozeně navinulý, což vytváří příjemnou chlebovou chuť. * V okolí se prosadilo hned několik malých pekařství. Namátkou Věchnov, Řečice, Křižanov, Borová… Poznali jste na svém odbytu, že konkurence roste? Unčovský: Jsou to firmy mnohem menší než ta naše. Je to doplněk na trhu, samozřejmě nám něco uberou. Tyto firmy by určitě měly na trhu být, konkurence je zdravá. Nicméně zajíždění – jak říkají pekaři – daleko od komína není zdravé pro výrobky ani pro spotřebitele. Toto čím dál častěji dělají velké firmy, které jsou od nás vzdálené, a přesto hledají trh až u nás. Tím nám roste konkurence. * Výrobci potravin si obvykle stěžují na tlak velkých řetězců. Je vůbec výhodné do supermarketů a hypermarketů dodávat? Unčovský: Náš cíl je mít vlastní prodejní síť. Zde si řídíme ceny i sortiment. Kromě vlastních prodejen dodáváme naše výrobky prodejnám spotřebního družstva COOP, řetězcům a do volného trhu. Ale máme smlouvy jen s některými řetězci. Obchodování s nimi je obtížné. Celá obchodní politika je založená na spotřebním koši. Kromě chleba a rohlíků jsou zde i jiné PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015 potraviny a obecně se trvá na tom, že tyto výrobky musí být za velice dostupné ceny. Proto je to pro pekaře dost nevýhodné, co se týká dodavatelských cen. Další problém je vůbec se do řetězců dostat. Obecně je v potravinářství ten problém, že se nedá pružně reagovat na cenu surovin. kárnu, ale když si spočítají náklady, přijdou na to, že je to vyjde dráž než v obchodě. Asi to má smysl, když chcete na chalupě mít ráno čerstvý chleba. * Takže byste byli raději, abyste s cenami mohli víc hýbat podle toho, jak se zrovna pohybují ceny surovin a energií? Unčovský: Výrobou srovnatelný je Lapek Jihlava nebo Adélka Pelhřimov, to jsou spřátelené firmy. Navzájem si v nouzi pomáháme: když má někdo problém, ten druhý mu pomůže. Může se totiž stát, že se rozbije nějaké zařízení a my musíme dostát svým závazkům. Pak voláme na spřátelenou pekárnu a výpadek vyřešíme pomocí jejich výrobků. Unčovský: Kdyby šla taková věc u pekařů, dýchalo by se nám lépe. Samozřejmě cenu chleba neurčuje jen cena mouky, ale i cena lidské práce, energií atd. Ale vezměte si například ropu. Zdraží se ropa, na pumpách jdou ceny benzinu nahoru. Nebo ropa zlevní, na pumpách jdou ceny postupně dolů. V našem oboru zdraží suroviny špatnou úrodou nebo třeba výhodným vývozem obilí do zahraničí. Když je dobrá úroda a cena mouky spadne nebo zlevní plyn, obchodníci se hned ozvou, že bychom mohli zlevnit. Když je to opačně, tak na to neslyší. Průměrná mzda v pekárnách je šestnáct tisíc, což je hluboko pod republikovým průměrem. Chtěli bychom platit více, ale bohužel můžeme platit jen to, na co jsme schopni vydělat. Šimon: Je problém zaplatit odborníky. Pracuje se o víkendech i o svátcích, v noci. Pekárna jede kromě 25. prosince každý den v roce. * Jak se na trhu projevilo to, když před časem pečivo výrazněji zdražilo? Unčovský: To už jsou více než čtyři roky. Lidé tehdy kupovali rohlíky v řetězcích za 2,50. Myslím, že s rostoucí cenou se lidé naučili lépe hospodařit a tolik jídlem neplýtvali. S klesající cenou pekařských výrobků už to zase zapomínají. Není to tak dávno, kdy lidé hromadně nakupovali levné rohlíky a používali je jako krmení pro domácí zvířata. Pár takových zpráv se k nám doneslo. Myslím si, že to je úplné zneuctění práce našich lidí. Šimon: Naposledy třeba zdražily výrobky z vajec, protože v Evropě vejce podražila kvůli tomu, že je velký odbyt v Americe zasažené ptačím morem. A my se tady dohadujeme o halíře. * Co říkáte na domácí pečení chleba? To je takový fenomén posledních let, hospodyně si předávají kvásky a zkouší péci doma. Šimon: Někdy si lidé myslí, že to, co mají doma, je nejlepší. Ovšem kdyby měli k dispozici laboratorní rozbor, možná by zjistili, že jimi vyrobený kvas obsahuje nežádoucí mikroorganismy a plísně. To, co je na tom asi láká, je to kouzlo voňavého a čerstvě upečeného chleba. Unčovský: Mnoho lidí si to zkusí, koupí si pe- * Patříte mezi největší pekárny na Vysočině. Je tady vůbec někdo větší? * Ředitelskou funkci jste v Enpece převzal po svém otci, který byl jedním z těch, kdo firmu privatizoval. Budou tady pokračovat i vaše děti? Unčovský: Mám zde od loňského roku syna, který pracuje na obchodním oddělení. Pan Šimon zde má dva syny a třetí majitel pan Gregor také. Snažíme se, aby se tradice posunula na další generaci. Do firmy jsem přišel v roce 2003, když jsem se s otcem dohodl, že se začnu zaučovat, aby mohlo dojít ke generační obměně. Za tu dobu už jsem z pekařiny hodně pochytil. * Fandíte biatlonu? Ptám se proto, že česká reprezentace dlouhé roky využívá váš penzion v Novém Městě na Moravě. Unčovský: Ano, jsme velcí fanoušci. Reprezentanti k nám jezdí pravidelně, jsou u nás spokojení. Každé vítězství s českými biatlonisty trošku oslavíme. A ať vyhrají, nebo ne, máme připravené sladkosti, abychom je ocenili. I letos jsme při světovém poháru stáli na tribunách. *** Fakta Ladislav Unčovský (56 let) * Je ředitelem žďárské pekárny Enpeka i její předseda představenstva. Také působí jako člen představenstva Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. * Původně učil matematiku a fyziku na gymnáziu ve Vysokém Mýtě, získal titul RNDr. V Enpece je dvanáct let. * Průmyslovou pekárnu a cukrárnu ve Žďáře nad Sázavou v roce 1993 zprivatizovaly tři rodiny, které ve firmě působí dodnes a vychovávají své nástupce, Unčovský převzal štafetu po svém otci. Vlastislav Šimon je spolumajitelem a výrobním ředitelem. * Enpeka má kolem 300 zaměstnanců, roční obrat se pohybuje okolo 250 milionů korun. Měsíčně vyrobí 500 tun potravin. - redakčně kráceno51