Stáhnout sedmý díl časopisu v PDF

MATERIÁLY PRO NOVÉ TISÍCILETÍ
07/2014
registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/35.0009
KEVLAR
Jak se stát KOSMONAUTEM?
Čínský česnek NECHCI
BUDÍČEK pro Rosettu!
ZAČÍNÁME
Seznamte se
s projektem Materiály
pro nové tisíciletí
Materiály pro nové tisíciletí jsou koncipovány
jako projekt popularizace vědy a výzkumu.
Projekt je zaměřen na 3 důležité oblasti, jejichž činnost je provázána na řadu dalších.
Jedná se o:
• popularizaci v oblasti materiálového
výzkumu (jakožto základního stavebního kamene dalších vědních a konstrukčních oborů);
• popularizaci v oblasti kosmu, astronomie a jevů ve vesmíru;
• popularizaci v oblasti řízené termojaderné fúze.
V současné době právě v těchto odvětvích
chybí celé dvě generace výzkumných pracovníků. Vysoké školy stále trpí nedostatkem
schopných mladých vědců, kteří by neodcházeli do soukromé sféry či do zahraničí.
Věříme, že vytvoření komplexních popularizačních materiálů spolu s informovaností
žáků, studentů i jejich pedagogů povede ke
zlepšení konkrétních kompetencí pracovníků a zajistí udržitelnost vědy a výzkumu i pro
další generace.
Realizovaný projekt je podpořen v rámci
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji.
Období realizace projektu je 01.07.2012 30.06.2014.
ŽADATEL PROJEKTU
Vítkovice - výzkum a vývoj - technické
aplikace a. s.
www.vitkovice.net
2 MAT21
PARTNEŘI
Asistenční centrum, a.s.
www.asistencnicentrum.cz
Česká kosmická kancelář o.p.s.
www.czechspace.cz
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.
www.ipp.cas.cz
CÍLOVÉ SKUPINY
• žáci základních a středních škol z 5
zapojených krajů (zájemci o vědecko-výzkumnou práci);
• pedagogičtí pracovníci základních
a středních škol (pracovníci v oblasti
seznamování žáků s výzkumem a vývojem);
• studenti prvního stupně terciárního
vzdělávání (bakalářského studia)
v technických studijních oborech (zájemci o působení ve vědeckých oborech).
HLAVNÍ AKTIVITY
• cykly přednášek;
• dny otevřených dveří u žadatele
a partnerů;
• účast na výstavách, sympoziích
a konferencích;
• vydávání publikací;
• semináře pro pedagogické pracovníky;
• natočení krátkých popularizačních
filmů;
• celoroční kroužek pro žáky základních a středních škol;
• další vzdělávání v oblasti soft skills;
• interaktivní webové stránky.
Úvodní
slovo
k projektu
Vážené čtenářky a čtenáři!
Vzhledem k tomu, že se v prostoru úvodníku setkáváme naposledy,
dovolím si za Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. stručnou bilanci jeho
účasti na projektu Materiály pro nové tisíciletí (MAT 21).
Především – projekt vytvořil efektivně pracující tým nadšených lidí ať už Vítkovic, Asistenčního centra, České kosmické kanceláře nebo
již jmenovaného Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Škoda, že v půli roku
2014 činnost projektu končí.
Díky projektu byla vyrobena unikátní pomůcka pro žáky a studenty
– stavebnice tokamaku. Její ohlas přesáhl hranice republiky a v současné době jsou připraveny čtyři exempláře pro evropskou agenturu
Fusin for Evrope (F4E) do Barcelony, o stavebnici referovala i zahraniční média. Je účinnou pomůckou při přednáškách a osm exemplářů
cestuje po školách v České republice.
Projekt MAT 21 financoval čtvrté vydání úspěšné knihy „Řízená termojaderná fúze pro každého – 4U“. Kniha vyšla sice v symbolickém
nákladu 100 kusů, ale i tak vzbudila pozornost a na obzoru je snad
i páté vydání (opět rozšířené) a doufejme, že v nákladu přinejmenším
s jednou nulou navíc.
Projekt se sice více méně“ ilegálně“, ale přesto zúčastnil, minimální
verze výstavy Fusion Expo v budově Akademie věd v Praze. Bohužel
v důsledku organizačních změn fúzního výzkumu v Evropě, nestihne-
EDITORIAL
me v režii projektu uspořádat velkou verzi výstavy Fusion Expo v Ostravě. Vedoucí projektu Ing. Jiří Režnar slíbil pomoc při organizaci Fusion Expo v Ostravě na podzim tohoto roku. Slib je krásným příkladem
toho, že projekt nebyl pouze formální plnění úkolů v daném časovém
intervalu.
Velmi rád bych uzavřel účast ÚFP na projektu kvalitní přihláškou projektu do soutěže SCIAP pořádané každoročně Střediskem společných
činností Akademie věd ČR. Tolik vědecko-technické popularizační činnosti, jako shromáždil projekt MAT 21, se hned tak nevidí a určitě by
bylo vhodné s ní, jako celkem, seznámit veřejnost.
Návštěvních dnů v ÚFP se zúčastnilo 400 žáků a studentů cílových
krajů České republiky, ÚFP dodalo do projektového časopisu 30 článků a asistovalo při natáčení projektových videí.
Nicméně je před námi ještě několik měsíců práce a mohu upřímně
říci, že se těším na mezinárodní veletrh Ampér 2014 v Brně. Vedení
ÚFP souhlasilo se zápůjčkou velkého modelu tokamaku ITER, projekt
dodá propagační tiskoviny, promítneme natočená videa, vystavíme
vydanou knížku o fúzi a pochopitelně nebude chybět stavebnice tokamaku. Účast projektu MAT 21 v Brně bude v podstatě vyvrcholením
popularizačně vzdělávací činnosti ÚFP v rámci projektu.
Ing. Milan Řípa, CSc.
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.
OBSAH
3
4
5–6
7–8
9–11
12–13
14–15
16–18
Úvodní slovo k projektu
BUDÍČEK pro Rosettu!
GRAFEN
TBM – cesta k FÚZNÍ ELEKTŘINĚ
Jak se stát KOSMONAUTEM?
KEVLAR
Zajímavosti z domova i ze světa
Kterak si DÍKY KOSMONAUTICE NAPRAVIT bolavá ZÁDA či nastartovat auto?
19–20
21–22
23–24
25–26
27–28
KALENDÁRIUM
Čínský česnek NECHCI
Z HISTORIE kosmonautiky –
cesta od V2 po současnost, část 2.
KALENDÁŘ AKCÍ,
správné odpovědi TESTU
3D POKOJ
Materiály pro nové tisíciletí 07/2014 | Datum vydání: 03. 03. 2014 | Místo vydání: Ostrava - Poruba
Vydavatel: Vítkovice - výzkum a vývoj - technické aplikace a. s., IČ 27677257, Ostrava, Poruba, Studentská 6202/17
Periodikum: čtvrtletník | Náklad: 200 ks | Evidenční číslo: MK ČR E 21088
Autor: kolektiv autorů | Kontakty: [email protected], http://www.materialy21.cz
Tento časopis vzniká s přispěním Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v rámci projektu
Materiály pro nové tisíciletí (registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/35.0009).
MAT21 3
VESMÍRNÉ PUTOVÁNÍ
BUDÍČEK pro Rosettu!
Vstáváte ráno neradi? A dovedete si
představit, jak těžké musí být probuzení
673 milionů kilometrů od Země, uprostřed
hlubokého studeného vesmíru, bez Sluníčka
a teplé snídaně? Tak přesně takovéto náročné probuzení zažila v pondělí 20. ledna 2014
evropská kosmická sonda Rosetta, která již
téměř deset roků letí vstříc kometě s označením 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Rosetta se vydala na svojí pouť 2. března
2004 z kosmodromu Kourou na pobřeží Atlantického oceánu ve Francouzské Guyane
a po složitých vesmírných manévrech, během
nichž pětkrát prolétla kolem Slunce, třikrát
kolem Země a jednou okolo planety Mars, se
vydala ke svému cíli - kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. V červenci 2011 byla Rosetta signálem ze Země uspána, aby přečkala nejvzdálenější a nejchladnější část své
mise, při které se dostala do vzdálenosti až
800 miliónů kilometrů od Slunce. Spící doletěla téměř k Jupiteru, využila jeho gravitace ke
změně dráhy a začala se vracet zpět směrem
ke Slunci a k Zemi. V srpnu 2014 se sonda
přiblíží ke své cílové kometě, a pokud všechno půjde podle plánu, tak v listopadu 2014
vysadí na povrch komety přistávací modul
Philae. Potom bude ještě zhruba rok následovat kometu na její cestě ke Slunci a všichni
věří, že svými informacemi podstatně rozšíří
naše znalosti a výrazně přispěje k rozluštění
tajemství komet, jako kdysi Rosettská deska
(podle které dostala sonda jméno) přispěla
k rozluštění tajemných hieroglyfů.
Radost v řídícím centru vteřinu po té, co se
sonda ozvala po probuzení 20. ledna 2014.
Zdroj: http://thegalaxytoday.com/wp-content/uploads/2014/01/Rosetta_Wake-up_
signal_cheer.jpg
Palubní budík Rosetty byl nařízen na pondělí
20. ledna 2014 na 10 hodin světového času
(u nás bylo v tu chvíli o jednu hodinu více). Týž
den v podvečer, po zahřátí přístrojů a nabití
baterií, se sonda po dlouhých 31 měsících
spánku znovu ozvala svému pozemnímu řídícímu centru ve středisku Evropské kosmické
agentury v německém Darmstadtu. Přesně
v 19 hodin a sedm minut se na monitorech
objevil výrazný signál značící, že Rosetta je
probuzena a připravena k další práci.
plyny unikající z jádra komety. Na základě
získaných výsledků by měli vědci na Zemi
umět odhadnout vnitřní složení kometárního
jádra. Modul Philae později odebere vzorky
z povrchu komety, na které (snad úspěšně)
přistane a vyhloubí do komety i malou díru
a prozkoumá materiál až skoro 30 cm pod
povrchem. Bude to vůbec první přistání automatické sondy na některé z komet prolétajících sluneční soustavou. Věk (dá-li se to
takto nazvat) komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko odhadují vědci na přibližně 4,6 miliardy roků, takže to bude velice zajímavý pohled
do hluboké minulosti naší sluneční soustavy.
Máme se tedy na co těšit!
Milan Halousek
V tuto chvíli je sonda vzdálena od komety přibližně devět milionů kilometrů a přibližuje se
k ní rychlostí zhruba 800 metrů za sekundu.
První snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko nám Rosetta na Zem pošle ze vzdálenosti dvou milionů kilometrů (to by mělo být
v květnu letošního roku).
Poté se evropská sonda přiblíží ke kometě
tak těsně (v srpnu 2014), že bude mít možnost svými přístroji sledovat a analyzovat
Sonda Rosetta a její přistávací modul Philae
nad kometou.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/var/esa/storage/images/
esa_multimedia/images/2013/12/rosetta_
and_philae_at_comet2/13435641-1-eng-GB/Rosetta_and_Philae_at_comet_node_
full_image.jpg
4 MAT21
Modul Philae po přistání na kometě.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/spaceinimages/Images/2002/01/Rosetta_orbits_comet_with_
lander_on_its_surface
NOBELOVA CENA ZA NOVÉ TECHNOLOGIE
GRAFEN
Grafen je průhlednou formou uhlíku, která
byla objevena v roce 2004 Andrem Geimem
a Konstantinem Novoselovem z Manchesterské univerzity. Za tento objev získali oba
vědci Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2010.
Grafen je tvořen jednovrstvou krystalickou
mříží z šestiúhelníků (jako včelí plástev),
v jejichž vrcholech jsou atomy uhlíku. Při této
tloušťce můžeme hovořit o 2D materiálu.
Pro lepší představu – grafenová vrstvička je
asi milionkrát tenčí než kancelářský papír.
Jde o nejpevnější známý materiál (více jak
100krát pevnější než ocel) s vysokou elektrickou vodivostí a zatím nejvyšší známou
tepelnou vodivostí.
Odborníci se domnívají, že grafen změní náš
svět podobným způsobem, jako to kdysi učinil objev plastů. Jeho vlastnosti ho předurčují
pro nové technologie v různých odvětvích lidské činnosti. Velké využití se očekává v elek-
Struktura grafenu.
Zdroj: http://upload.
wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/
Graphen.jpg
tronice. Vědci se snaží vyrobit tranzistory
a následně další elektronické součástky,
které budou rychlejší než současné založené na křemíku. Ty už jsou na hranici svých
fyzikálních možností. Součástky z grafenu
budou mít také menší spotřebu, budou se
méně zahřívat a budou mít delší výdrž. Uvádí
se, že rychlost internetu by mohla vzrůst až
stokrát. Mnoho patentů z oblasti výzkumu
grafenu vlastní Samsung. Ten zkoumá využití grafenu v dotykových displejích, ve kterých by mohl nahradit vzácné indium (displej
s grafenem může být ohebný).
Provádí se výzkum průhledných pamětí, ve
kterých by měl figurovat grafen společně
s oxidem křemičitým. Takové paměti by se
mohly využívat například v brýlích Google
Glass. Toto zařízení (počítač v brýlích) bylo
zařazeno časopisem Time mezi nejlepší vynálezy roku 2012.
Snímače do fotoaparátů budou daleko výkonnější, pokud bude použit grafen. Čip se
bude vyznačovat daleko vyšší citlivostí. Bude
umět zaznamenat nejenom viditelné světlo, ale i infračervené záření. Jeho cena při
sériové výrobě bude nižší než cena čipů ze
současné technologie. V ČR probíhá výzkum
senzorů obsahujících grafen. Tyto senzory by
se měly používat například v inteligentních
textiliích, měly by hlásit přítomnost plynů
v ovzduší. Využívala by se tak další vlastnost
grafenu, a to jeho nepropustnost pro plyny.
Plánovaná další použití - požární hlásiče, monitorování stavu pacientů atd.
Před několika lety byla zvládnuta výroba
grafenu. Používá se metoda usazování grafenu na mědi. Měděná destička rozžhavená na
teplotu asi 1000 °C je v atmosféře z metanu
a vodíku, metan se rozloží a uhlík na povrchu
mědi vytvoří jednu nebo několik vrstev atomů uhlíku. Na tuto část se přiloží plastová
fólie a poté se tato fólie s grafenem oddělí
od měděné destičky. Potom už jenom stačí
grafen z fólie přetisknout na cílový povrch.
Grafen se také může vyrábět přímo z grafitu. Na grafit se působí intenzivním kavitačním polem ve speciálním prostředí, až dojde
k delaminaci struktury grafitu.
Je možné se setkat také s pojmem bílý
grafen. Tentokrát se však nejedná o formu
uhlíku, ale o nitrid bóru. Ten má podobnou
strukturu a vyrábí se podobnou metodou
jako grafen. Zásadní rozdíl je ale v nevodivosti bílého grafenu. A právě tato rozdílnost
se hodí pro výrobu elektronických součástek, ve kterých se uplatní oba grafeny. V tomto směru se hodí také další vlastnosti, které
mají tentokrát velmi podobné – vysoká optická propustnost a mechanická pružnost. Vědci předpokládají, že právě tyto látky přispějí
k zahájení „éry nanoelektroniky“. Zajímavých
elektrických vlastností lze dosáhnout i kombinací grafenu a sulfidu molybdeničitého.
Neviditelná paměť.
Zdroj: http://news.rice.edu/wp-content/
uploads/2012/03/invisible-memory_on-plastic.jpg
MAT21 5
NOBELOVA CENA ZA NOVÉ TECHNOLOGIE
Google Glass.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/7/76/Google_
Glass_detail.jpg
Z grafenu je možné vyrobit nanotrubičky,
které se mohou použít v kompozitních materiálech. Ty jsou pak pevnější a lehčí než
kompozity s uhlíkovými vlákny. Materiál,
který obsahuje nanotrubičky z grafenu má
výrazně černou barvu, může se proto použít
při konstrukci zrcadlových dalekohledů, ve
kterých odstraňuje rušivé světlo. Kompozitní materiál z grafenu a oxidu titaničitého je
dobře využitelný při fotokatalýze (chemický
rozklad látek za přítomnosti katalyzátoru
a světelného záření).
Podle amerického futuristy Iana Pearsona
by použití grafenu při stavbách výškových
budov znamenalo, že za padesát let by nebyly výjimkou budovy vysoké několik desítek
kilometrů.
Jindřich Hnízdo
Andre Konstantin Geim se narodil
21. října 1958 v ruském Soči, má
však nizozemské a britské občanství. Počátkem 90. let absolvoval
stáže na univerzitách v Nottinghamu, Bathu a Kodani. V letech 1994
až 2000 byl profesorem na univerzitě v nizozemském Nijmegenu.
Od roku 2001 působí na univerzitě
v Manchesteru.
Zdroj: www.derwesten.de/img/incoming/origs3795510/9863737865-w552-h2700-/34005353-375-198x265.
jpg
6 MAT21
Konstantin Sergejevič Novoselov se
narodil v Rusku 23. října 1974, má
britské a ruské občanství. Tento fyzik
je v současnosti profesorem na Manchesterské univerzitě, kam následoval svého učitele Andre Geima. Oba
vědci zahájili dlouholetou spolupráci
v oblasti nanostruktur již v Nizozemí.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Konstantin_Novoselov_portrait.jpg
TERMOJADERNÁ FÚZE
TBM – cesta
k FÚZNÍ
ELEKTŘINĚ
Fúzní energie dá lidstvu neomezený zdroj
levné energie. Filozof by mohl namítnout,
že pokud je to tak dokonalý zdroj, tak určitě nebude snadno dosažitelný. A měl by
pravdu. Cesta k fúzní elektřině není snadná
a bude stát ještě mnoho úsilí.
Rozhodující roli v dosažení výroby elektřiny
z fúzního zdroje hrají dva klíčové vědecké
projekty – projekt experimentálního fúzního
reaktoru ITER a projekt demonstrační fúzní
elektrárny DEMO (viz také MAT21 03/2013).
ITER překročí bod vyrovnání fúzního výkonu
a spotřeby reaktoru, tzv. breakeven, a bude
generovat tepelnou energii. Využití energie
pro energetické účely pak předvede demonstrační fúzní elektrárna DEMO.
Od reaktoru ITER k reaktoru DEMO je však
dlouhá cesta. Výkon reaktoru DEMO bude
mnohem vyšší než výkon reaktoru ITER
a reaktor musí pracovat nepřetržitě 24 hodin denně jako normální elektrárny. Jaderné
komponenty reaktoru DEMO proto budou
mnohem více zatíženy neutronovým zářením
a tepelným tokem.
Poškození materiálů neutrony v reaktoru
ITER se předpokládá na úrovni 1 až 3 dpa
za dobu provozu reaktoru. Jednotka dpa
(displacement per atom) vyjadřuje míru radiačního poškození materiálu a označuje
průměrný počet posuvů každého atomu pod
vlivem srážek s částicemi při ozařování. Hodnota 3 dpa znamená, že se v průměru každý
atom materiálu posune za dobu jeho životnosti pod vlivem srážky s neutrony 3krát.
2 moduly TBM
v první stěně
reaktoru ITER.
Schéma použito
s laskavým svolením ITER.
Zdroj: www.
iter.org/img/
resize-300-90/
www/content/
com/Lists/
Stories/Attachments/1370/
picture2.jpg
Sestava dvou TBM a vnější jednotky, která
zajišťuje cirkulaci médií.
Zdroj: FPA-372 Kick off Meeting: R&D experimental activities in support of the conceptual
and preliminary design of the European Test
Blanket Systems
Neutronové poškození první stěny reaktoru
DEMO se přepokládá mnohem vyšší až na
úrovni 50 dpa. V reaktoru DEMO se tak každý atom první stěny, při srážkách s neutrony
za dobu životnosti stěny, průměrně posune
50krát. U průmyslového fúzního reaktoru se
předpokládá poškození materiálu dokonce
až 150 dpa.
Je vůbec možné, aby při takovém poškození
stěna ještě zůstala stěnou? Moc ne. Naštěstí se většina atomů po srážce zase vrátí na
své místo nebo zaplní místo po jiném vyraženém atomu. Při vysoké teplotě také bude
vlivem tepelného kmitání atomů probíhat
rekombinace atomů, připomínající hojení
materiálu. Přesto při vysoké hodnotě dpa
množství posunů atomů změní mechanické
i fyzikální charakteristiky materiálu. Proto
musí být nalezeny takové materiály, které vysoký neutronový a tepelný tok vydrží.
Dalším důležitým rozdílem mezi reaktory
ITER a DEMO je nutnost výroby tritia, které
bude v první generaci reaktorů sloužit jako
složka paliva. Tritium se v přírodě nevyskytuje a musí se komplikovaně vyrábět. Reaktor
ITER bude tritium kupovat stejně jako jiná experimentální fúzní zařízení. Reaktor DEMO si
ale musí tritium vyrábět sám reakcí fúzních
neutronů s lithiem. Cílem výzkumu fúzních
MAT21 7
TERMOJADERNÁ FÚZE
TBM typu WCCB (Water Cooled Ceramic
Breeder) s keramickými kuličkami Li2TiO3,
chlazenými vodou. Koncepce WCCB je vyvíjena v Japonsku.
Zdroj: ITER TBM Project Meeting & US/Japan
Workshop on “Materials and Blanket System
Integration”, February 23-25, 2004, Rice
Room, UCLA, USA
NEURONOVÝ
MULTIPLIKÁTOR
(Ø < 2mm)
Li KERAMIKA
(Ø < 2mm)
Anglické slovo „blanket“ označuje pokrývku nebo obal. Jde o vnitřní vrstvu reaktorové komory, která má řadu důležitých funkcí:
• tvoří první stěnu reaktoru,
• zajišťuje chlazení první stěny,
• přeměňuje kinetickou energii fúzních
neutronů na teplo,
• odvádí teplo z reaktoru k dalšímu využití,
• chrání magnety a konstrukci reaktoru
před tepelným a neutronovým zářením,
• bude generovat tritium.
Současně:
• musí vydržet vysoké provozní teploty,
• musí vydržet vysoký neutronový tok,
• nesmí významně znečisťovat plazma,
• nesmí významně narušovat magnetické pole svírající plazma.
PRVNÍ STĚNA S CHLADÍCÍMI KANÁLY
technologií je reaktor, pracující se slučováním pouze jader deuteria bez nutnosti používat tritium. Slučování jader deuteria ale vyžaduje mnohem vyšší teploty než slučování
jader deuteria a tritia, takže po nějaký čas
bude používání tritia nutné. Jakmile technologický pokrok umožní zapálit čistě deuteriové palivo, tritium nebude potřeba a elektřinu
budeme vyrábět pouze z vody, ve které je
deuteria dostatek.
Aby bylo možné vyvíjet a testovat materiály, výrobu tritia a další technologie reaktoru
DEMO, budou vyrobeny speciální testovací
moduly, které se umístí do reaktoru ITER.
Tyto moduly se označují jako „Test Blanket
Module“, zkráceně TBM. Celkem bude v reaktoru ITER umístěno 6 modulů TBM. Konstrukce modulů TBM vychází z požadavků na
obal (blanket) reaktoru.
PŘEHLED MODULŮ TBM, KTERÉ BUDOU TESTOVÁNY V REAKTORU ITER
ZEMĚ
OZNAČENÍ
CHLADIVO
GENERÁTOR TRITIA
EU
HCPB
Helium cooled
Pebble Beds
helium
keramika Li4SiO4
EU
HCLL
Helium cooled
Lithium Lead
helium
tekutý kov LiPb
Japonsko
WCCB
Water cooled
Ceramic breeder
voda
keramika Li2TiO3
Korea
HCCR
Helium cooled
Ceramic reflector
helium
keramika Li4SiO4
Čína
HCCB
Helium cooled
Ceramic breeder
helium
keramika Li4SiO4
Indie
LLCB
Lithium Lead cooled
Ceramic breeder
tekutý kov LiPb
keramika Li2TiO3
+ tekutý kov LiPb
Protože není snadné splnit všechny popsané požadavky, řada výzkumných institucí po
celém světě rozpracovává své vlastní koncepce obalu. Jednotlivé koncepce jsou po
dohodě označovány čtyřmi písmeny, z nichž
první dvě označují typ chladiva obalu a druhá
dvě označují materiál pro výrobu tritia. Pro
chlazení obalu jsou navrhovány voda, helium nebo tekutý kov LiPb (který by současně
sloužil pro výrobu tritia). Jako materiál pro
výrobu tritia jsou uvažovány pevné keramické sloučeniny lithia Li4SiO4 a Li2TiO3, nebo
zmíněná tekutá eutektická slitina LiPb. Je
vyvíjeno přibližně 14 koncepcí TBM, z nichž
6 bude v prvním kole testováno v reaktoru
ITER. TBM bude možné po ukončení testů
z reaktoru vyjmout, prozkoumat jejich stav
a nahradit je jinými typy.
Na základě testů ve fúzních podmínkách
reaktoru ITER bude vybrána nejvhodnější
koncepce obalu reaktoru DEMO. TBM jsou
technologických zárodkem elektrárny DEMO
v reaktoru ITER.
TBM = DEMO v ITERU
Co to je TBM?
TBM (Test Blanket Module) je zkušební model obalu reaktoru DEMO.
K čemu jsou?
TBM budou testovat odvod tepla z reaktoru
a způsoby výroby tritia. Budou vyrobeny z nových materiálů, určených po DEMO, a umožní testování technologie budoucího fúzního
reaktoru DEMO v rámci experimentálního
reaktoru ITER.
Slavomír Entler
8 MAT21
JAK NA TO?
Jak se stát
KOSMONAUTEM?
Spousta kluků i holek by chtěla být kosmonauty. Prožít si „na vlastní kůži“ pocit volného poletování ve stavu beztíže, letět k cizím
planetám, zažít věci, které jiní nikdy nezažijí.
Ale jaká je vlastně šance něco takového
opravdu zažít? Je možné se stát skutečným
kosmonautem? Ne teď, ale až budete dospělí, tak můžete něco podobného vyzkoušet. Ta možnost tady je. I když ne příliš velká, spíše malinkatá, ale je!
Jak tedy na to?
Česká republika je od listopadu roku 2008
řádným členem Evropské kosmické agentury
ESA, která má svůj oddíl kosmonautů - občan České republiky může tedy být kosmonautem v oddílu ESA. Zní to snadno, že? Ale
není to tak snadné..
Zatím poslední výběr zájemců o výcvik evropských kosmonautů proběhl v létě roku
2008 – bohužel tedy dříve, než se Česká
republika stala členským státem ESA a než
se tedy mohli čeští zájemci do konkurzu přihlásit. Z tohoto výběru, do kterého poslalo
své přihlášky více než devět tisíc zájemců ze
sedmnácti tehdejších členských států ESA,
bylo vybráno a do výcviku se v následujícím
roce zapojilo šest budoucích evropských
kosmonautů – jediná žena v oddíle Sa-
mantha Cristoforetti (vojenská pilotka z Itálie), Alexander Gerst (geofyzik z Německa),
Andreas Mogensen (letecký inženýr z Dánska), Luca Parmitano (vojenský pilot z Itálie),
Timothy Peake (vojenský pilot z Velké Británie) a Thomas Pesquet (letecký a kosmický
inženýr z Francie).
Do vesmíru se již na svojí téměř šestiměsíční misi podíval v roce 2013 Ital Luca Parmitano, další se na svá vesmírná dobrodružství teprve chystají - Alexander Gerst poletí
v květnu 2014, Samantha Cristoforetti v prosinci 2014, Andreas Mogensen v září 2015,
Timothy Peake v listopadu 2015. Kdy se do
kosmonautického výcviku a potom i do vesmíru dostane český nástupce našeho zatím
jediného kosmonauta Vladimíra Remka (nepočítám Krtečka!) si neodvážím odhadnout,
bude to ale určitě ještě dost dlouho trvat.
Co ale vlastně musí zájemce o místo v oddílu evropských kosmonautů umět a znát?
Podmínky jsou to velice přísné jak z pohledu
zdravotního, tak i z pohledu vzdělanostního.
Ale pokud se to povede, tak zážitky z pobytu
ve volném vesmíru určitě za to budou stát.
Velice přísným výběrem samozřejmě projdou
pouze ti nejlepší z nejlepších – za splnění
řady nutných podmínek. Tou první je státní
příslušnost k jednomu z členských států ESA
Výcvik ve vodním bazénu napodobuje pohyb
ve stavu beztíže ve volném kosmu. Kosmonauté trénují plně oblečeni do skafandrů,
Samanthe Cristoforetti je trochu velký.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: http://blogs.esa.int/astronauts/
files/2012/03/2-In-an-Adjustable-Portable-Foot-Restraint-for-an-exercise-with-the-Body-Restraint-Tether.jpg
- což tedy zájemce z České republiky splňuje
a může si odškrtnout první překážku.
Druhou důležitou podmínkou je vysokoškolské vzdělání uchazeče o povolání profesionálního kosmonauta. Úkoly, které bude
kosmonaut během svého letu plnit, jsou velice složité a náročné, proto je potřeba aby
měl kandidát to nejlepší a nejkomplexnější
vzdělání. Preferuje se vzdělání technického
nebo vědeckého zaměření, výhodou je specializace na letecké nebo kosmické inženýrství
nebo vědy. Samozřejmostí je praxe v daném
oboru a velkou výhodou zkušenosti s letectvím (a to nejenom pro předpokládaný velmi dobrý zdravotní stav a kvalitní fyzickou
a psychickou přípravu pilotů, zejména vojenských).
Zdravotní stav budoucího kosmonauta patří
také mezi důležité parametry výběru. Jednoduše řečeno, musí být absolutně zdravý,
MAT21 9
JAK NA TO?
pouze se dnes již tolerují mírné (ale opravdu jen mírné) oční vady. Nesmí samozřejmě
trpět žádnými dlouhodobými nebo chronickými nemocemi, jako je třeba astma nebo
různé alergie. Prověřuje se nejenom jeho
stav fyzický, ale i stav psychický, schopnost
regenerace organizmu, schopnost zvládat
Na rotující centrifuze může dosáhnout
přetížení hodnot vyšších než 10G
– tedy, tělo člověka v tu chvíli „váží“
i 10x více než normálně (na fotografii
Samantha Cristoforetti).
Fotografie použita s laskavým svolením
ESA.
Zdroj: http://blogs.esa.int/astronauts/
files/2013/07/3.jpg
stres. Zjišťují se reakce organizmu na práci
v nepříznivých podmínkách, jako je třeba vysoká teplota, ověřuje se úroveň sebeovládání a zodpovědnosti.
Věk kandidátů v době vstupu do výcviku by
měl být kolem 30 roků nebo mírně nad tímto věkem (šestice výše jmenovaných nových
evropských kosmonautů byla v době zahájení výcviku ve věku 31 až 37 roků).
Samozřejmostí je dokonalá znalost anglického jazyka! Výhodou je i znalost ruštiny, druhého jazyka, který se při letu na Mezinárodní
kosmickou stanici ISS používá. Ruštinu se
ale budoucí kosmonauté doučí během výcviku, nakonec jí musí ovládat stejně dokonale
jako angličtinu!
Kosmonaut musí být připraven přežít po nepřesném přistání i v zimním lese. A samozřejmě jen s tím, co má u u sebe! Na fotografii
budoucí kosmonaut Thomas Pesquet.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/var/esa/storage/images/
esa_multimedia/images/2012/07/thomas_
pesquet_survival_training/11244384-5-eng-GB/Thomas_Pesquet_survival_training.jpg
10 MAT21
Pokud všechno výše uvedené splňujete
a vaše přihláška do konkurzu na nové evropské kosmonauty projde prvním kolem,
kterým je administrativní posouzení všech
náležitostí, a druhým kolem, kde se všechno
posuzuje znovu a ještě přísněji, tak postoupíte do fáze, kdy si vás pozvou na podrobné
zdravotní prohlídky, které budou pokračovat
mnoha sériemi psychologických testů, které
u vás (nebo na vás) odhalí věci, o kterých
jste nejspíše ani sami neměli vůbec ponětí,
že jimi trpíte.
Lékaři, psychologové, sociologové, psychiatři
a další -ové a -atři vás budou pozorovat, jak
rychle se rozhodujete, při jakém typu otázek se zamýšlíte, jak často, jak rychle a kdy
mrkáte nebo se škrábete na nose či uchu.
A jak často pijete, nebo naopak nepijete (myšleno vodu!). Budou před vámi na monitoru
blikat barevné čtverce, trojúhelníky, kolečka,
písmena nebo čísla, vy si budete muset pamatovat řady obrázků, doplňovat chybějící,
mazat přebytečné nebo rychle analyzovat číselné nebo písmenkové řady – a to všechno
ve stresu, že vedle vás sedí někdo další, kdo
bude třeba lepší a to vysněné místo v oddíle
kosmonautů vám „vyfoukne těsně před nosem“.
A lékaři medicíny budou pozorovat, zda-li
vám správně cuká noha, když vás klepnou
kladívkem do kolene, zda-li máte všechny
vnitřní orgány na správných místech, v počtech a velikostech jak to je zvykem, jak jste
na tom s viděním, sluchem, čichem, jemnou
JAK NA TO?
Kosmonauté trénují i v jeskyních.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2011/10/
three_astronauts_on_the_first_caving_day/
10009815-2-eng-GB/Three_astronauts_on_
the_first_caving_day.jpg
motorikou i hrubou silou, jestli nemáte jednu
ruku delší než druhou nebo naopak.
A potom vám oznámí, že jste prošli všemi
úskalími prvních kol výběru a že postupujete do dalšího výcviku. A všichni vám budou
gratulovat, chtít od vás autogramy, úplně
se vám změní život, o kterém už nebudete
rozhodovat vy sami, ale vaši lektoři, trenéři,
asistenti a velitelé. Nakonec, po několika
letech výcviku, vás posadí do nepohodlné
sedačky v úplně malinké kabině na samém
vršku téměř šedesátimetrové rakety plné výbušných a prudce hořlavých chemikálií a ve
sluchátkách svého skafandru uslyšíte ta nejdůležitější slova svého dosavadního života:
„Deset – devět – osm – sedm – start zážehové
sekce – čtyři – tři – dva – jedna – START!“
Celý oddíl nových evropských astronautů
pohromadě (i s vlastnoručními podpisy).
Zdroj: soukromý archiv M. Halouska
Šťastnou cestu, právě se z Tebe stal kosmonaut! Šťastnou cestu ke hvězdám!
Milan Halousek
A NEŽ SE STANETE SKUTEČNÝMI KOSMONAUTY, ZKUSTE PROJÍT TESTEM ZNALOSTÍ, KTERÝ PRO SVÉ MLADÉ
ZÁJEMCE PŘIPRAVIL AMERICKÝ ÚŘAD PRO LETECTVÍ A KOSMONAUTIKU NASA.
ZADÁNÍ:
Vaše kosmická loď ztroskotala na měsíčním povrchu. Podle programu jste se měli setkat s mateřskou lodí ve vzdálenosti 300 kilometrů na osvětlené straně Měsíce. Při tvrdém přistání byla vaše kosmická loď poškozena a všechno její zařízení zničeno. Podařilo
se vám zachránit pouze patnáct níže uvedených předmětů. Život posádky závisí na tom, zda se dostanete k mateřské lodi. Vaším
úkolem je proto vybrat pro třistakilometrovou cestu nejpotřebnější věci.
Uvedených patnáct předmětů máte seřadit podle pořadí jejich důležitosti pro záchranu života. Označte číslem 1 nejdůležitější předmět, číslem 2 druhý nejdůležitější předmět a potom dál až k číslu 15, které označí nejméně důležitý předmět:
• krabička zápalek
• koncentrovaná potrava
• padákové hedvábí
• padesát stop nylonového lana
• přenosné topné těleso na sluneční baterii
• dvě pistole ráže 7.62 mm
• krabice dehydrovaného mléka
• magnetický kompas
• dvě padesátikilové nádrže s kyslíkem
• hvězdná mapa měsíční oblohy
• samonafukovací záchranný člun
• pětadvacet litrů vody
• signální rakety
• brašna první pomoci s injekčními jehlami
• přijímač a vysílač s frekvenční modulací na sluneční baterie
Správné odpovědi i s vysvětlením a vyhodnocení vašich znalostí (a intuice přežít) najdete na konci tohoto čísla časopisu MAT 21.
Zdroj: převzato z Malé encyklopedie kosmonautiky Aleše Holuba – http://mek.kosmo.cz
MAT21 11
PARA-ARAMIDOVÉ VLÁKNO
KEVLAR
Kevlar řadíme do aromatických polyamidů,
tzv. aramidů. Můžeme ho popsat vzorcem
[ – NH – C6H4 – NH – CO – C6H4 – CO – ]n a názvem poly[para-fenylen tereftalamid]. Vlákna vyrobená právě z tohoto polymeru byla
první s vysokou pevností a také s výhodným
modulem pružnosti.
Kevlar vynalezla Stephanie Louise Kwolek
(*1923), která se narodila v americkém New
Kensingtonu nedaleko Pittsburghu jako dcera polských emigrantů. V roce 1946 začala
pracovat ve společnosti DuPont, od roku
1950 pokračovala v jejích Pioneering Research Laboratory ve Wilmingtonu zabývajících
se polymery. V roce 1964 se stal hlavním
zaměřením její skupiny vývoj vhodnějších
materiálů pro pneumatiky. V roce 1966 se
jí podařilo vyrobit vlákno s pozoruhodnými
vlastnostmi. Tak se objevil kevlar, který se
začal vyrábět v roce 1971, patent Stephanie
obdržela v roce 1974.
Zajímavostí je, že se Stephanie chtěla původně věnovat medicíně, ale pro nedostatek peněz na zaplacení školy přijala místo
chemika v DuPont. Nakonec ji práce v této
firmě zaujala natolik, že zde strávila čtyřicet
let. I nadále však působí jako konzultant této
světoznámé společnosti.
Kevlar získáme polykondenzací chloridu kyseliny tereftalové a para-benzendiaminu.
Abychom dostali kevlarová vlákna, musíme provést zvlákňování z roztoku metodou
dry-jet-wet, která je kombinací zvlákňování
za sucha a za mokra. Při následném dloužení vláken se vlivem působícího smykového
napětí zvyšuje obsah krystalické fáze. Makromolekuly se orientují ve směru působící
síly, a tak se amorfní fáze zmenšuje na úkor
krystalické. Velký podíl krystalické fáze zaručuje vláknům pevnost. Protože kevlar patří
mezi lyotropní LC polymery, které mají vysokou uspořádanost už v roztoku, vykazují jeho
vlákna mimořádnou pevnost v tahu.
Aromatická struktura dodává kevlaru výjimečnou tepelnou odolnost, odolnost proti
hoření i chemikáliím. Vyrábí se několik druhů kevlarových vláken, nejčastěji zmiňované
jsou K29 a K49. Každý druh je přizpůsoben
jinému použití, rozdíly najdeme v některých
vlastnostech. Hlavně se liší v modulech pružnosti, ale také v pevnosti či hustotě.
Obvykle udávané hodnoty veličin charakterizujících výše uvedené druhy kevlaru a další
čtyři materiály shrnuje tabulka na následující
straně.
Z tabulky je zřejmé, že kevlar má výhodnější vlastnosti než nylon, který patří také mezi
polyamidy, ale ne aromatické. Dále můžeme
vyčíst, že K29 má podobný modul pružnosti jako sklo, ale zhruba poloviční hustotu.
V určitých oblastech by tak K29 mohl výhodně nahradit sklo. Výrobky by nebyly křehké a byly by lehčí. Limitujícím faktorem by
ovšem byla vyšší cena.
Stephanie Kwolek.
Zdroj: http://upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/thumb/f/
f6/Stephanie_Kwolek_1986.TIF/
lossy-page1-404px-Stephanie_Kwolek_1986.TIF.jpg
12 MAT21
Ve srovnání s kovy vychází kevlar také v mnoha směrech lépe. Má mnohonásobně větší
pevnost než hliník a asi pětkrát větší než
běžná ocel. Tento fakt ho předurčuje k použití v mnoha oblastech. Pevnost výrazně
klesá při používání za teplot vyšších než
180 °C. Rovněž klesá i modul pružnosti
v tahu. Naopak teploty nižší než -180 °C dokonce zvyšují pevnost vláken. Kevlar proto
najde uplatnění i ve fyzice nízkých teplot.
Kevlarová vlákna.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Aramid_fiber2.
jpg/541px-Aramid_fiber2.jpg
Kevlar je v podstatě nehořlavý, ale může dojít k jeho vznícení. Hoření se však zastaví po
odstranění zdroje ohně. Kevlarová tkanina
při styku s plamenem zuhelnatí, neodkapává. Radioaktivní záření nemá prakticky žádný vliv, při delším ozáření se nepatrně zvyšuje pevnost i modul pružnosti.
Naopak UV záření způsobuje vyblednutí
a zmenšení pevnosti v tahu. Například po
tisíci hodinách působení tohoto záření se
může pevnost snížit až na 20 % původní
hodnoty. Záleží na druhu kevlarového vlákna, u některých není pokles tak dramatický.
Je tedy potřeba vlákna oplést jinými vlákny
nebo opatřit povlakem, který absorbuje požadovanou část UV záření (300-400 nm).
Dalšími vlastnostmi jsou elektrická nevodivost a nízká tepelná vodivost.
Kde všude se s kevlarem setkáváme? Pokusíme se aspoň o výčet nejčastějšího použití
tohoto para-aramidového vlákna
Vlákna se mohou použít v tkanině složené
pouze ze samotného kevlarového vlákna
nebo v tkanině, kde jsou ještě další druhy
vláken (např. uhlíkové). Stejně úspěšně se
kevlar používá jako výztuž kompozitních materiálů, např. laminátů. Dodává se do kompozitních materiálů, ve kterých je potřeba zvýšit
pevnost a odolnost proti vysokým teplotám.
Kevlarová tkanina slouží k výrobě různého
oblečení, ochranných pomůcek a doplňků,
u kterých je požadována pevnost, odolnost
v širokém rozsahu teplot a bezpečnost. Například uveďme rukavice, ponožky, boty
a hlavně velmi účinné neprůstřelné vesty,
ochranné přilby a doplňkové díly k ochraně
krku, ramen a dolní poloviny břicha. Kde je
potřeba, využije se několika vrstev vláken.
PARA-ARAMIDOVÉ VLÁKNO
HUSTOTA
PEVNOST V TAHU
MODUL PRUŽNOSTI
V TAHU
TEPLOTA ROZKLADU
kg.m-3
GPa
GPa
°C
KEVLAR 29
1440
3,6
83
427 – 482
KEVLAR 49
1440
3,6
124
427 – 482
OCEL
7850
0,3 – 1,5***
210
1350*
SKLO
2580
0,05 – 0,1
73
1500*/ 700**
NYLON 66
1140
0,1
5,5
254*
HLINÍK
2700
0,07
70
660*
Zdroj: MIKULČÁK, Jiří. Matematické, fyzikální a chemické tabulky a vzorce pro střední školy. 1. vyd.
Praha: Prometheus, c2003. ISBN 80-719-6264-3.
www.kevlar.com
http://fyzu3v.fjfi.cvut.cz/current/web/prednasky/Materna_u3v2012.pdf
http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf
Neprůstřelná vesta.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/Basisweste.gif
* teplota tání
** teplota měknutí
*** vysokopevnostní ocel kolem 2 GPa
Další použití: ochranné oděvy hasičů,
kosmonautů a kombinézy policistů chránící
celé tělo.
Kevlar umožňuje sestavit pevné a lehké díly
pro letadla, lodě (včetně plachet) a auta, například i pro F1. Výborně posloužil i na raketoplánech.
Je součástí kordových vložek pneumatik,
brzdového obložení, převodových řemenů.
Využívá se také při výrobě sítí a vysoce pevných lan, např. do visutých mostů. Můžeme
ho najít i ve stavebních materiálech.
V optických kabelech zajišťuje tahovou
ochranu, tedy přenášení tahového namáhání tak, aby nebyla namáhána optická vlákna
uvnitř kabelu.
Dále ho můžeme najít (jako tzv. kevlarovou
drť) v lepidlech, tmelech a barvách, kde zvyšuje přilnavost k povrchu. Při natírání klesá
viskozita barvy, po dobarvení viskozita stoupá, barva nestéká.
Firma DuPont neustále vylepšuje „svůj“
kevlar. Například v roce 2010 provedla inovaci K29, který byl mimo jiné s úspěchem
řadu let využíván v kvalitních vysokotlakých
hydraulických hadicích pro svou pevnost,
houževnatost, tepelnou a chemickou odolnost. Nový produkt označený K29 AP je ještě
houževnatější a pevnější a dokáže vydržet
tlak kapaliny o více než 10 % větší.
Jindřich Hnízdo
Kevlarové lano.
Zdroj: www.zongluj.cz/obrazky/728/foto/16mm.
JPG
MAT21 13
POZORUHODNÉ NOVINKY
Zajímavosti
z domova
i ze světa
NA
MĚSÍCI
VZNIKNE
SOLÁRNÍ
ELEKTRÁRNA
Solární elektrárnu dodávající elektřinu
na naši planetu plánuje postavit na Měsíci japonská stavební firma. Vznikl by
tak obří prstenec ze solárních panelů
obepínající celý Měsíc. Energie ze solárních článků na Měsíci by pak byla pomocí mikrovlnných a laserových paprsků
vysílána na přijímací stanice na Zemi,
kde by se přeměnila na elektrický proud.
Více čtěte zde: http://21stoleti.cz/
blog/2013/12/04/na-mesici-vznikne-solarni-elektrarna/
ZMĚNÍ NOVÁ TEORIE SUPRAVODIVOSTI
NAŠE ZACHÁZENÍ S ELEKTŘINOU?
Supravodiče, které fungují za vyšších
teplot, se chovají podivně a to podivně
velice rozmanitým způsobem. Včetně takových výstředností, jako že se elektrony v supravodiči vykašlou na symetrické
uspořádání kolem atomů a namísto toho
vytvoří elegantní proužky. Doteď v tom
byl tvůrčí zmatek. Teď se zdá, že by se
mohla ujmout vlády nová teorie, která zastřeší nejen libůstky supravodičů při vyšších teplotách, ale vůbec supravodivost
jako takovou.
Více čtěte zde: www.osel.cz/index.php?clanek=7343
14 MAT21
V přehledu zajímavostí jsou použity doslovné
citace s odkazy na zdrojové články.
URYCHLOVAČ ČÁSTIC PRO SPECIFICKÉ
ÚKOLY NEMUSÍ MĚŘIT KILOMETRY. VEJDE SE NA BŘÍŠKO PRSTU
Díky metodám mikrotechnologie a nanotechnologie se v současnosti daří neuvěřitelně zmenšovat různá zařízení. Po chemických laboratořích, vysílačkách nebo
počítačích na čipu teď vznikl i urychlovač
částic, který se vejde na drobný optoelektronický čip. Sestrojili ho odborníci
z americké Stanfordovy univerzity.
Více čtěte zde: www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/urychlovac-na-cipu--1266389
JADERNÁ FÚZE A PASIVACE
VODÍKEM
Pasivace kyslíkem nebo kyselinou
je známý jev, kdy se na povrchu
kovu vytvoří nerozpustná vrstva
oxidů bránící další korozi. Kupodivu
nějak podobně by mohl fungovat
i vodík. A jak to souvisí s jadernou
fúzí?
Více čtěte zde: www.scienceworld.
cz/neziva-priroda/jaderna-fuze-a-pasivace-vodikem/
TELEVIZNÍ STANICE NATIONAL
GEOGRAPHIC BUDE V BŘEZNU
ŽIVĚ VYSÍLAT Z KOSMU
Dokumentární televizní stanice National Geographic Channel se v březnu chystá odvysílat dvouhodinový
živý blok z Mezinárodní vesmírné
stanice. Program bude možné naladit i v České republice.
Více čtěte zde: http://technet.
idnes.cz/national-geographic-bude-vysilat-zive-z-vesmiru-fu2-/tec_
vesmir.aspx?c=A140110_073513_
tec_vesmir_vez
SOUTĚŽÍME
CHCETE SI VYDĚLAT? PROKAŽTE VĚDECKY PARANORMÁLNÍ JEV
Český klub skeptiků Sisyfos vypsal od
Nového roku odměnu 10 000 korun
pro každého, kdo na základě vědeckého experimentu prokáže existenci
paranormálních jevů. Zájemci mohou
nechat podrobit testům třeba jasnovidectví, telepatii nebo proutkařství.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/klub-skeptiku-nabizi-odmenu-tomu-kdo-prokaze-paranormalni-jev-pbu-/
veda.aspx?c=A140104_215738_ln_
veda_ebr
ČECH SPOLUOBJEVITELEM PLANETY O HMOTNOSTI ZEMĚ
Astronomové představili objev planety, která obíhá
okolo vzdálené hvězdy a má stejnou hmotnost jako
Země. Spoluautorem studie je český vědec.
Nestává se příliš často, aby slova českého astronoma citovala média z celého světa od USA a Mexika,
přes Evropu až po Asii. David Nesvorný, který pracuje na Southwest Research Institute v USA, je spoluautorem objevu exoplanety s označením KOI-314 c.
Astronomové planetu našli v datech z kosmického
dalekohledu Kepler při snaze o nalezení měsíců exoplanet. KOI-314 c má hmotnost stejnou jako Země.
Více čtěte zde: www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/
cech-spoluobjevitelem-planety-o-hmotnosti-zeme_294154.html#.UtgOedJ5Ma8
SOUTĚŽ
S MAT21!!!
NEZAPOMĚŇTE NA SOUTĚŽ ZE 6. ČÍSLA ČASOPISU MAT21, UKONČENÍ SE BLÍŽÍ! TERMÍN JE
30. 04. 2014
VÍCE K SOUTĚŽI ZDE:
www.materialy21.cz/nova-soutez-projekt-mat-21
STATISÍCE LIDÍ USILUJÍ O CESTU NA
MARS BEZ NÁVRATU. ČEŠKA VE FINÁLE
Z 202 tisíc lidí z celého světa včetně
Česka, kteří projevili zájem o první cestu
lidí na Mars bez návratu na Zemi, se do
užšího výběru dostalo 1058 uchazečů.
Sdělila to na svém webu nizozemská společnost Mars One, která unikátní výpravu
slibuje. Na závěr přísného výběru by podle ní mělo mít naději začít osídlovat Mars
jen asi 24 osob.
Více čtete zde: www.tyden.cz/rubriky/
veda/vesmir/statisice-lidi-usiluji-o-cestu-na-mars-bez-navratu-ceska-ve-finale_293469.html#.UtgO0NJ5Ma8
PŘEKVAPENÍ NA MARSU: PŘED
OPPORTUNITY „VYSKOČIL ZE
ZEMĚ“ KÁMEN
V záběru marťanského vozítka se
nečekaně objevil malý kámen, který před několika dny na daném místě prokazatelně nebyl. Malá záhada
má zřejmě prozaické vysvětlení, ale
vědci z programu se nad ní prý příjemně pobavili.
Více čtěte zde: http://
technet.idnes.cz/curiosity-mars-0ga-/tec_vesmir.
aspx?c=A140123_173416_tec_
vesmir_mla
TEST, KTERÝ MŮŽE OVĚŘIT TEORII SUPERSTRUN
Teoretičtí fyzikové již po několik desetiletí
rozvíjejí teorii, která má ambici sjednotit
popis základních stavebních kamenů
všech jevů kolem nás, v pozorovatelném
vesmíru.
Této teorii se populárně říká teorie superstrun a měla by pod jednou střechou
spojit dohromady všechny čtyři silové interakce hmoty, všechny známé elementární částice, svět kvantových jevů na
mikroskopické úrovni a také svět gravitace, včetně kosmologického vývoje celého
vesmíru.
Více čtěte zde: www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/test-ktery-muze-overit-teorii-superstrun--1303387
MAT21 15
Americký astronaut Andrew Feustel
pracuje při kosmickém výstupu
v rámci poslední mise raketoplánu
Endeavour v květnu 2011 s hardwarem experimentu MISSE-8.
Fotografie použita s laskavým svolením NASA.
Zdroj: www.nasa.gov/images/content/698162main_feature1_XL.jpg
SKINSUIT
Kterak si DÍKY KOSMONAUTICE
NAPRAVIT bolavá ZÁDA či
nastartovat auto?
Již nejednou jste se mohli na stránkách
našeho časopisu přesvědčit, že snad i většina technologií a řešení pro kosmické lety
našla posléze neplánovaně dosti zásadní
využití tady dole na Zemi. Dnes budeme
v jízdě pokračovat a podíváme se, jak Vám
může pomoci evropský kosmický výzkum
s nemocnými zády, jak NASA přetváří běžné
materiály na supermany a co způsobuje revoluci v průmyslu.
okny kosmické stanice ISS. Jenže na straně
druhé astronautům na ISS zas tak mnoho
co závidět není, kromě spousty práce a izolace od lidí daleko ve vesmíru do kategorie
záporů také patří, že se těla astronautů většinou vypořádávají s dlouhodobým pobytem
ve stavu beztíže mnohdy ne zrovna příznivě,
například kosti a svaly se zbavují své hmoty,
jelikož v prostředí bez gravitace mají mnohem méně práce.
Možná jste si už někdy tak v klidu seděli
u počítače a prohlíželi fotky Země z vesmíru (pokud ještě ne, vřele doporučuji
www.earthobservatory.nasa.gov). U takových fotek se člověku snadno zasteskne, že
není z těch šťastlivců, kteří toto vidí neustále
Známým faktem z oblasti kosmické medicíny také je, že astronaut v kosmu „vyroste“
až o 7 centimetrů, protože se mu v nulové
gravitaci prodlouží páteř. Dotyčný člověk si
sice může připadat jako machr, nicméně tento efekt mu ve výsledku způsobí bolesti zad
16 MAT21
během kosmického letu a až čtyřikrát větší
možnost výhřezu ploténky oproti ostatním
lidem po návratu na Zemi. Potíže astronautů
se zády se staly novým objektem v hledáčku
Oddělení kosmické medicíny Evropské kosmické agentury (ESA), které působí pod záštitou Evropského střediska pro astronauty
v německém Kolíně nad Rýnem (pořádají se
zde pravidelně jednou za dva roky velkolepé
dny otevřených dveří!). Němečtí vědci chtějí
porazit potíže astronautů se zády velmi jednoduše: navléknou kosmické cestovatele do
speciálních, dokonale přilnavých obleků, které mají bojovat proti absenci gravitace tím,
že budou stlačovat tělo astronauta od ramenou až po paty silou podobnou, jakou zažívá
člověk na Zemi.
SKINSUIT
„Bylo docela těžké dosáhnout toho, aby oblek člověku skutečně správně seděl,“ hovořil Simon Evetts z Evropského střediska pro
astronauty o pozemních testech prototypů.
„Potřebovali jsme vytvořit oblek, který bude
jednak pohodlný na nošení, ale zároveň
bude pevně sedět a vytvářet správný tlak na
správných místech.“
Londýnští studenti v prototypech
obleků Skinsuit.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/
images/2014/01/skinsuit_kings_college/13477388-1-eng-GB/Skinsuit_
Kings_College.jpg
Když pohlédneme na obrázky - Skinsuit (volně přeložme: padne jako kůže) si své jméno
dozajista zasluhuje, nejvíce asi připomíná
těsně přiléhavé elastické obleky například
pro plavce - triatlety.
Skinsuit je na míru dělaný, vytvořený pomocí
dvousměrného šití a nynější prototypy jsou
dělané ze spandexu, nicméně do budoucna
se přemýšlí o jiných materiálech.
SPANDEX je pevné syntetické vlákno
s výjimečnou elasticitou, syntetická
obdoba přírodního latexu. Je dílem
amerických chemiků C. L. Sandquista a Josepha Shiverse, kteří jej představili světu roku 1959. Spandex
poté začal dobývat svět coby menší
revoluce v oděvnictví. Samotné slovo
spandex je přesmyčkou anglického
výrazu „expands“, neboli zvětšuje,
rozšiřuje.
Spandex se vyrábí čtyřmi různými
způsoby: lisováním při rozpouštění,
reakčním předením, suchým předením (užívá se v naprosté většině)
a vlhkým předením. Tím se vytvoří
prepolymer z glykolu a dalších látek,
poté následují další chemické reakce až ke konečnému vytvoření syntetického vlákna.
Spandex dodnes nachází hlavní využití coby materiál pro elastické oblečení.
Německý Skinsuit již má za sebou testy
v beztíži na palubách letadel, létajících po
parabolách. Na kosmickou premiéru si ale
ještě nějaký ten pátek počká: obléci si ho
má jako „pokusný králík“ dánský astronaut
Andreas Mogensen, který poletí na 10denní misi lodí Sojuz na stanici ISS na podzim
2015. Mogensen prověří funkční aspekty obleku ve vesmíru.
Pokud se Skinsuit osvědčí v kosmonautice,
mohl by se stát dalším zástupcem „kosmických“ nápadů, které nakonec pomáhají i obyčejným pozemšťanům. Jeho nošení může
ulevit nejen starším lidem s problémy se
zády. Technologie Skinsuitu také může najít
aplikaci v boji s následky mozkové obrny.
Pokud se Vám zatím zdá, že je v článku málo
informací o nových materiálech, dejte nám
ještě šanci - teď se podíváme na testování
nových materiálů přímo v kosmu.
V letošním roce má soukromá loď Dragon
přivézt na palubu stanice ISS několik kontejnerků MEC (Modular Experiment Container)
se vzorky různých materiálů, které budou
roboticky, pomocí vnějšího jeřábu, nainstalovány na exteriér orbitální stanice a zůstanou zde několik měsíců, možná i let, než se
některým dalším Dragonem vrátí na Zemi
k analýze. Materiály, účastnící se experimen-
tu MISSE-X (Materials International Space
Station Experiment), se budou dlouhodobě
potýkat se sluneční radiací, atomárním kyslíkem, tvrdým vakuem, teplotními extrémy
od -150 °C po +150 °C a kontaminací, což
poskytne vědcům a inženýrům nový pohled
na konstrukci budoucích kosmických lodí,
výbavy pro kosmonauty či skafandrů.
Nejde přitom o žádnou novinku, podobné
pokusy s materiály probíhají na plášti ISS již
od roku 2001, exteriér ruské části stanice je
podobných kontejnerů rovněž plný. MISSE-X
má však zahrnovat novinky typu real-time
monitorování materiálů, každodenní fotografování vzorků, možnost přivézt více vzorků
nebo s nimi na dálku manipulovat.
MAT21 17
SKINSUIT
Test Skinsuitu při uměle navozeném stavu
beztíže v letadle.
Fotografie použita s laskavým svolením ESA.
Zdroj: www.esa.int/var/esa/storage/images/
esa_multimedia/images/2014/01/skinsuit_
parabolic_flight/13477215-1-eng-GB/Skinsuit_parabolic_flight_node_full_image.jpg
jsou SMA také schopné vyprodukovat
slušnou sílu, což jim otevírá dveře ke kariéře jako náhrada za hydraulické systémy
či součástky pro startéry. Dle NASA se
momentálně zvažuje nový design startérů motorů, v nichž díky užití SMA dojde
k hmotnostní úspoře v poměru 41:1.
Co se týče nových materiálů z laboratoří NASA, velké oblibě se například svého
času těšila speciální měkká matrace, která se zrodila v 70. letech coby tlak-absorbující materiál mající ulehčit astronautům
při kosmickém startu. Zhruba o desetiletí
později NASA materiál uvolnila jedné švédské firmě a výsledkem byla masově vyráběná, velmi oblíbená a pohodlná matrace.
slitina s tvarovou pamětí? Tento materiál je
pod zkratkou SMA k dispozici na trhu již běžně, při nízké teplotě se deformuje a po zahřátí nabývá původní podoby. SMA však pracují
pouze do teploty asi jen 80 °C. NASA se ale
ve svých laboratořích snaží tuto hranici zvýšit až na 300 °C, což tyto slitiny vnese do
kosmonautiky, ale zároveň to zásadně rozšíří
jejich užití v průmyslu na Zemi.
Laboratoře NASA chrlí nové materiály už
dlouhé roky, spolupráce s trhem a rozšiřování nových materiálů mezi obyčejné
lidi a do průmyslu je ale dnes údajně na
čím dál lepší úrovni. A jaké novinky vzešly
z NASA v nedávné době? Co třeba taková
SMA, které se deformují a obnovují s rozdílem pouhých 5° či 3 milimetry, můžou najít
využití coby senzory či v elektronice. Dnes
komerčně dostupné druhy SMA se používají jako obvodové vypínače nebo v medicíně
jako cévní výztuže. Na svůj objem či váhu
Co ještě zajímá NASA? Startující raketa
musí být co možná nejlehčí = super-lehké materiály. Mezi ně můžeme zařadit
tzv. FRF, což je zkratka anglického názvu
pěny vyztužené vlákny. Tato pěna se používá vložena mezi skleněné pláty či pláty
z uhlíkových vláken, výsledkem je něco
jako plastická alternativa lepenky. FRF
není zase tak úplnou novinkou, nicméně
NASA opět vylepšuje a tvrdí, že její verze je
o 30 až 40 procent lehčí než kovové součástky a absorbuje stejně energie jako kovové systémy. Materiál je navíc dle NASA
výjimečně odolný a vydrží v zápřahu skutečně hodně. FRF může být tlustá od asi
centimetru nahoru a je i možné dle přání
zákazníka upravit velikost, váhu, odolnost
či zachycování hluku díky nabízené široké
škále typů pěn, pryskyřice a vláken či změnou směru pletení vláken. K mání je i kulatá verze pro válcovité komponenty. Pláty jsou tvarovány aplikací pryskyřice a po
dokončení mohou být i řezány klasickou
domácí pilkou.
NASA se také třeba zajímá o super-vybroušený kov, který snižuje, až eliminuje odrážení světelných paprsků.
Vít Straka
Zdroje:
Evropská kosmická agentura 10. ledna 2014
- www.esa.int/Our_Activities/Human_Spaceflight/Astronauts/Suit_up_for_Skinsuit
Machinedesign.com 16. ledna 2013 - http://
machinedesign.com/news/new-materials-nasa-labs
Panel experimentu MISSE-8, který byl nainstalován na exteriér stanice ISS v závěru
programu raketoplánů v roce 2011.
Fotografie použita s laskavým svolením NASA.
Zdroj: www.nasa.gov/mission_pages/station/
research/experiments/MISSE-85.jpg
18 MAT21
OSOBNOSTI VĚDY
KALENDÁRIUM
BŘEZEN
Fyzikové nejprve jeho články ignorovali, teprve až po několika pochvalných komentářích od Maxe Plancka, začali Einsteina zvát na
přednášky na mezinárodních setkáních. V letech 1913 – 1933 zastával funkci ředitele Fyzikálního ústavu císaře Viléma. Založil také
nové odvětví vědy – kosmologii. Poté nadobro opustil Německo
a usadil se ve Spojených státech, kde začal působit na nově založeném Institutu vyšších studií v Princetonu v New Jersey, který se brzo
stal mekkou fyziků z celého světa.
Einstein položil základy pro práci, za kterou další fyzikové získávají
Nobelovy ceny.
Další vědci narození v měsíci březnu:
Georg Cantor (03.03.1845 - 06.01.1918)
George Gamow (04.03.1904 - 20.08.1968)
Joseph Priestley (13.03.1733 - 08.02.1804)
ALBERT EINSTEIN se narodil 14. března 1879 v Ulmu v Německu (†
18. dubna 1955), kdy jeho dětství ovlivnily dva „divy“ – kompas a kniha o geometrii, kterou nazval „posvátnou geometrickou knížkou“. Byl
velice zbožný, pouze však do té doby, než přečetl několik vědeckých
knih, které víře odporovaly. Einsteina hluboce ovlivnil mladý student
medicíny jménem Max Talmud a stal se jeho neformálním učitelem.
Právě on ho zasvětil do vyšší matematiky a filozofie.
V roce 1894 se jeho otec odstěhoval do Milána a mladý Einstein
zůstal sám v penzionu v Mnichově, kde měl dokončit studia. Po půl
roce však utekl za rodiči a studium si dokončil nejdříve na střední
škole v Aarau ve Švýcarsku a poté na Eidgenössische Polytechnische Schule v Curychu.
Caroline Herschel (16.03.1750 - 09.01.1848)
Pierre Simon de Laplace (23.03.1749 - 05.03.1827)
Norman Borlaug (25.03.1914 - 12.09.2009)
René Descartes (31.03.1596 - 11.02.1650)
Zdroje:
100 nejslavnějších vědců: nejvýznamnější osobnosti vědy od starověkého Řecka po současnost. Vyd. 1. Brno: Jota, 2009, 304 s. ISBN
978-80-7217-658-8.
http://impressivemagazine.com/wp-content/uploads/2013/10/
Albert-Einstein-genius.jpg
DUBEN
V roce 1901 potkal svou budoucí ženu Milevu Maricovou, kterou si
o 2 roky později vzal. V té době pracoval na Švýcarském patentovém
úřadě v Bernu, kde měl dost času na přemýšlení o cestování člověka spolu s paprskem světla. Toto vedlo Einsteina k formulování principu relativity: „Rychlost světla je konstantní v každém inerciálním
(rovnoměrně se pohybujícím) prostoru“.
J. ROBERT OPPENHEIMER se narodil 22. dubna 1904 v New York
City Německu († 18. února 1967). Po svém studiu na Harvardově
univerzitě se plavil do Anglie, kde prováděl výzkum v Cavendishově
laboratoři Cambridgeské univerzity. Zde měl možnost ke spolupráci
s vědeckou komunitou na jaderném výzkumu.
Rok 1905 byl nazýván Einstainův „zázračný rok“, kdy publikoval
4 články v Annalen der Physik. Nejdůležitějším je však Ist die Trägheit eines Körpers von seinem Energieinhalt abhängig?, kde uvedl,
že speciální teorie relativity vede k rovnici E-mc2. Tato rovnice představovala první mechanismus pro vysvětlení zdroje energie Slunce
a ostatních hvězd.
Byl pozván na univerzitu do Göttingenu, kde se seznámil s dalšími
fyziky (např. s N. Bohrem, P. A. M. Diracem atd.) a posléze získal
doktorát. Po svém návratu do Ameriky vyučoval fyziku na Kalifornské univerzitě v Berkley a na Kalifornském technologickém institutu
(Caltech). Celou svou kariéru však věnoval prozkoumávání a vývoji
kvantové teorie. Jeho zájem o politiku vzbudil vzestup Adolfa HitleMAT21 19
OSOBNOSTI VĚDY
ra v Německu a po
invazi nacistického
Německa do Polska
v roce 1939 (respektive po varování vlády Spojených
států od Alberta
Einsteina a Leo Szilarda o nebezpečí
v případě výroby
jaderné pumy v Německu) začal zjišťovat kritické množství uranu potřebné
pro pumu. Dostal
za úkol zřídit a vést
laboratoře, kde se
měl uskutečnit projekt
Manhattan.
Společné úsilí vynikajících vědců z Los
Alamos vyvrcholilo
výbuchem první jaderné pumy dne 16. července 1945 na místě
zvaném Trinity Site v Novém Mexiku.
V roce 1947 stanul v čele Institutu vyšších studií v Princetonu v New
Jersey a v letech 1947 – 1952 byl předsedou poradního výboru
Komise pro atomovou energii, která se v říjnu 1949 postavila proti
vývoji vodíkové pumy. V roce 1953 byl obviněn ze spojenectví s komunisty v minulosti. Byť byl posléze prohlášen za nevinného, nesměl mít dále přístup k vojenským tajemstvím. V roce 1963 mu byla
udělena cena Enrika Fermiho.
Další vědci narození v měsíci dubnu:
William Harvey (01.04.1578 - 03.06.1657)
Jane Goodallová (*03.04.1934)
Leonardo da Vinci (15.04.1452 - 02.05.1519)
Leonhard Euler (15.04.1707 - 18.09.1783)
Max Planck (23.04.1858 - 04.10.1947)
Kurt Gödel (28.04.1906 - 14.01.1978)
Henri Poincaré (29.04.1854 - 17.07.1912)
Carl Friedrich Gauss (30.04.1777 - 13.02.1855)
Zdroje:
100 nejslavnějších vědců: nejvýznamnější osobnosti vědy od starověkého Řecka po současnost. Vyd. 1. Brno: Jota, 2009, 304 s. ISBN
978-80-7217-658-8.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/JROppenheimer-LosAlamos.jpg
nemocnici a v roce
1885 byl jmenován
do funkce odborného asistenta v oboru
neuropatologie.
Koncem roku 1885
odjel do Paříže,
kde pokračoval ve
studiu na klinice
Salpêtrière pod vedením Jeana-Martina Charcota, jehož
práce s pacienty
s diagnózou hysterie
mu ukázala možnost, že spíše než
v mozku mohou mít
psychologické problémy svůj původ
v mysli. Po návratu
do Vídně se Freud
vrátil ke klinické praxi v neuropsychologii a jeho ordinace, kterou
si otevřel na Berggasse 19, fungovala po téměř půlstoletí jako poradna.
Je zakladatelem termínu „psychoanalýza“. Pro uplatnění však musel
projít sebezkoumáním, aby byly teorie uplatnitelné v praxi a ověřitelné. Příležitost měl po smrti svého otce, kdy tato událost ve Freudovi
uvolnila emoce týkajících se jeho raných zážitků a pocitů spojených
s rodinou. Význam svých vzpomínek se snažil odhalit výkladem snů.
Tvrdil, že sny jsou zastřeným vyjádřením plnění přání (byl však i toho
názoru, že i když spánek dokáže uvolnit cenzuru zakázaných tužeb,
která se děje ve dne, tato cenzura přesto částečně přetrvává i během noci). Bylo třeba sny vyložit, aby mohly být pochopeny. Sny dále
procházely další revizí, když je zkoumaná osoba vypráví analytikovi.
V díle, které vyšlo v roce 1904 (Zur Psycholpathologie des Alltagsleben), popisoval také zdánlivě bezvýznamné chyby jako přeřeknutí
nebo přepsání (později zvané freudovské chyby), drobné chyby při
čtení, zapomínání jmen atd. Vysvětloval zde, že toto může pramenit
z nepřátelství, žárlivosti nebo sobectví. V dalším díle o rok později
se zabýval výzkumem vtipu a jeho vztahu k nevědomí.
Freud byl po vpádu Hitlera do Rakouska nucen uprchnout do Anglie
a zemřel jen několik týdnů po vypuknutí druhé světové války. Jeho
smrt však nezabrzdila přijímání a šíření jeho myšlenek (postupně
vznikala spousta freudovských škol zabývajících se psychoanalýzou).
Richard Feynman (11.05.1918 - 15.02.1988)
Pierre Curie (15.05.1859 - 19.04.1906)
Edward Jenner (17.05.1749 - 26.01.1823)
KVĚTEN
SIGMUND FREUD se narodil 6. května 1856 na Moravě († 23. září
1939). V roce 1859 byla rodina nucena se přestěhovat do Lipska
a o rok později do Vídně. Studium dokončil v roce 1873 na Sperlově
gymnázium a rozhodl se pro kariéru na poli medicíny. Pracoval na
Vídeňské univerzitě s předním fyziologem Ernstem von Brückem,
poté dostal místo klinického asistenta ve vídeňské Všeobecné
20 MAT21
Rachel Carsonová (27.05.1907 - 14.04.1964)
Louis Agassiz (28.05.1807 - 14.12.1873)
Carl Linné (23.05.1707 - 10.01.1778)
Zdroje:
100 nejslavnějších vědců: nejvýznamnější osobnosti vědy od starověkého Řecka po současnost. Vyd. 1. Brno: Jota, 2009, 304 s. ISBN
978-80-7217-658-8.
http://filmmakeriq.com/wp-content/uploads/2013/10/Sigmund-Freud.jpg
TERMOJADERNÁ FÚZE
Čínský česnek NECHCI
2
1
3
6
4
5
1 – Centrální solenoid (6) (Nb3 Sn)
4 – Korekční cívky (18) (Nb Ti)
2 – Cívky toroidálního pole (18) (Nb3 Sn)
5 – Napáječe (31) (Nb Ti)
3 – Cívky poloidálního pole (6) (Nb Ti)
6 – Vnitřní cívky (2 – VS, 27 – ELM)
Ústav fyziky plazmatu Čínské akademie
věd zahájil v Hefai výrobu prototypů dvou
verzí vnitřních cívek pro tokamak ITER.
Je s podivem jak funguje inerce i v lidské
mysli. Čína byla synonymem laciných, nejlépe kopií, značek čehokoli. Dávno tomu
tak. Přesto se najdou lidé, pro které je čínský česnek synonymem podřadné kvality,
šmejdu a šetření za každou cenu.
Cívkami opředený tokamak ITER. Divíte se?
Vždyť se jedná o magnetické udržení termojaderného plazmatu.
Schéma použito s laskavým svolením ITER.
Zdroj: www.iter.org/doc/all/content/com/gallery/Media/7%20-%20Technical/In-cryostat%20
Overview%20130116.jpg
Ukažte mi ale naivu tvrdícího, že partnerství
ITER organization mezi sebe přijme rozvojovou zemi. Sedm nejvyspělejších státu na
světě se pokouší splnit odvěký sen lidské
společnosti - vyrábět energii z ničeho! Pardon z vody! Čína patří mezi více jak rovnocenné partnery společenství a poslední dvě
zprávy budiž více než kvalitním důkazem.
Čínský Ústav fyziky plazmatu ohlásil zahájení výroby dvou elektromagnetických
cívek pro ITER, což samo o sobě nikterak pozoruhodná zpráva. Elektromagnetických cívek bude mít ITER celou řadu,
povětšině ze supravodivého materiálu,
nezřídka aspirující na zápis do knihy rekordů: největší průměr, největší hmotnost,
největší.. „Naše“ cívky nemají ani rekordní
poloměr, ani hmotnost a dokonce nejsou
MAT21 21
TERMOJADERNÁ FÚZE
ze supravodivého materiálu! Tak zvané „in-vessel coils“ jsou nicméně pověřeny na výsost důležitým úkolem!
To, že montáž všech cívek představuje zatraceně tvrdý oříšek (či jak se pěkně česky říká
„čelindž“) nemusím nikoho dlouho přesvědčovat. Nedostatek prostoru, tepelné a neutronové namáhání jsou ty hlavní problémy.
Cívky uvnitř vakuové komory se musí vyrovnat se stísněným prostorem na straně jedné
a přísnou tolerancí na straně druhé, a proto
závity cívek VS potřebují velký rádius mnoha
závitů, na straně druhé závity cívek ELM naopak radius malý. Připevnění cívek do vnitřku
vakuové komory bude jedna z prvních akcí
po svaření devíti segmentů vakuové komory.
Cívky nebudou uvnitř vakuové komory samy.
Svářeči se budou muset vyrovnat s přítomností testovacích modulů obalu či čidel
diagnostik. Výroba těchto cívek, stejně tak
jako většiny ostatních komponent, vyžaduje nové technologie,
nové postupy, takže
úspěch výroby spočívá na bedrech výzkumných
institucí,
nezřídka se zabývajících tak zvaným základním výzkumem.
Viz účast PPPL!
Ten splní, pokud eliminují zhoubné nestability typu VD (vertical displacement = vertikální posun, rozumí se plazmového provazCívky začala v roce 2008 vyvíjet fúzně velece) – cívky proto nesou název VS (vertical
úspěšná laboratoř PPPL – Princeton Plasma
stabilization = vertikální stabilizace) a ELMs
Physics Laboratory. Čína, USA a jméno inže(Edge Localized Modes – mody/nestability
nýrky Anny Eečevové, odpovědné za vývoj
vyskytující se na okraji plazmatu). Nestabicívek v PPPL, jen dokresluje internacionalitu
lity plazmatu vedou ke ztrátě jeho energie,
rodících se originálních technologií pro interpotažmo k úplnému zániku plazmatu. Jako
nacionální projekt tisíciletí – pro tokamak
bonbónek se připojuje větší či menší poškození první stěny
vakuové komory. Dvě
prstencovité
cívky
potlačující nestabilitu VD jsou umístěny
v horní a dolní části
vakuové komory. Ano
rozuměli jste dobře
– obě cívky budou
Výroba obou protoupevněny uvnitř vakutypů Ústavem fyziové komory. Podobně
ky plazmatu Čínské
27 cívek potlačujících
akademie věd bude
nestabilitu okrajového
hotova tento rok a naplazmatu (ELM) najdesmlouvané zkoušky
me uvnitř komory dov PPPL mají termín
konce ve třech řadách
březen 2014.
nad a pod rovníkem,
nu a na největším
Na posledním zaseprůměru vakuové kodání Poradní komise
mory, to je po obvodu
pro vědu a technolorovníku. Cívky ELM
gii STAC (Science and
vnášejí řízené poruchy
Technology Advisory
na okraj magnetickéCommittee),
která
ho pole a minimalizují
„radí“ ITER organizaNa obrázku je šest supravodivých cívek poloidálního pole a jedna z osmnácti cívek
toroidálního pole.
výtrysky energie kontion bylo doporučeno
Schéma použito s laskavým svolením ITER.
čící svoji pouť na komzařadit interní cívky
Zdroj: www.iter.org//img/resize-900-90/www/content/com/Lists/Stories/Attaponentách „vidících“
do základního prochments/1740/pf%20and%201tf.jpg
plazma. Pokud objem
gramu činnosti ITER.
ELM uvolní jistou veliInstalace
systému
kost proudu, lze tyto cívky využít k potlačení
vnitřních cívek do vakuové komory ITER musí
ITER. Poslední slovo má ITER organization:
dalších nestabilit, tak zvaných Resistive Wall
proběhnout do roku 2019!
integraci, komunikaci, montáž a instalaci,
Mode (RWM).
stejně tak harmonogram a logistiku výroby
Svého času jsem nakoupil český (ne čínský)
vnitřních cívek.
Druhý systém cívek zabezpečuje rychlou
česnek na křižovatce před Bezděčínem na
vertikální stabilizaci plazmatu ve spolupráci
Mladoboleslavsku. Navrch huj, uvnitř fuj se
Žádné elektromagnety, či jak je zvykem ve
s vnějšími cívkami poloidálního pole číslo
na česnek vypěstovaný farmářem v Lysé nad
fúzní terminologii říkat, žádné cívky, nemá
2 až 5 (celkem je cívek poloidálního pole
ITER jednoduché. Jedna z osmnácti cívek
Labem hodilo jako ulité. Více jak 50 % česnešest) použitím zdroje pro vertikální stabilizaci
toroidálního pole má hmotnost jako plně
ku putovalo do popelnice.
VS-1 a dvěma cívkami centrálního solenoidu
naložený Boeing 747-300, to je bratru 360
CS2U a CS2L (centrální solenoid = primární
tun, cívka číslo 4 sestavy pole poloidálního
Číňani umí vyrobit VS a ELM cívky! Kupujte
vinutí tokamakového transformátoru má rovmá průměr 26 metrů, nelze ji transportovat
čínský česnek!
něž šest autonomně napájených částí) za
a bude se proto navíjet přímo na místě, kde
použití zdroje VS-2.
bude stát reaktor.
Milan Řípa
22 MAT21
KOSMICKÝ PŘÍBĚH
Z HISTORIE kosmonautiky
- cesta od V2 po současnost, část 2.
Psi CYGAN a DEŽIK byli jen jedni z desítek
(a možná stovek psů) používaných jako pasažéři při startech raket. Oni dva jsou ale
slavní tím, že svůj let do výšky přibližně 100
km dne 15. srpna 1951 šťastně přežili.
V roce 1956 začíná tým Sergeje KOROLJOVA
připravovat první jednomístnou kosmickou
loď a v prvním pololetí roku následujícího vypouštějí obě velmoci (SSSR i USA) své první
mezikontinentální balistické rakety.
Skutečná kosmická éra lidstva začíná
4. října 1957 vypuštěním první sovětské
umělé družice Země SPUTNIK-1 - koule o průměru 58 cm se dvěma páry antén. Funkční
byl Sputnik-1 do 25. října 1957, kdy po vyčerpání energie palubní baterie ukončil své
vysílání, v hustých vrstvách atmosféry Země
zanikl za další dva měsíce - 4. ledna 1958.
První živý tvor se do vesmíru podíval hned
o měsíc později – v kontejneru Sputniku-2
letí do vesmíru fenka LAJKA (SSSR, 3. listopadu 1957). Po pěti hodinách letu však Lajka v kabině umírá na stres a přehřátí organizmu. (viz Obrázek č. 17)
Americkou odpovědí na start prvních sovětských Sputniků měl být start první americké
družice VANGUARD-1 dne 6. prosince 1957
– pokus však skončil po pouhých 2 vteřinách havárií nosné rakety. Prvního úspěšného startu se tak Spojené státy dočkaly
až 31. ledna 1958 – za startem první americká družice EXPLORER-1 stál tým Wernhera von BRAUNA. (viz Obrázek č. 18, Obrázek
č. 19) Opičák ABLE a opička MISS BAKER
se stali prvními primáty, kteří přežili dne
28. května 1959 svůj suborbitální let. Able
však zemřel o 4 dny později na komplikace
po operaci, Miss Baker žila ještě dalších 25
roků v zoologické zahradě jako velká místní
celebrita. (viz Obrázek č. 20)
První úspěšný návrat živých tvorů z oběžné
dráhy kolem Země absolvovali dne 19. srpna
1960 v rámci sovětského kosmického programu fenky STRELKA a BĚLKA (a také dalších 40 myší a 2 krysy). (viz Obrázek č. 21)
Šimpanz HAM se v kabině kosmické lodě
Mercury-Restone MR-2 vydal na svou krátkou slavnou cestu 31. ledna 1961. Během
svého 16 minut a 39 sekund dlouhého
suborbitálního letu se dostal až do výšky
252,6 km nad zemským povrchem a úspěšně se vrátil zpět na Zem. (viz Obrázek č. 22).
A potom se již do vesmíru podíval i člověk.
Prvním kosmonautem světa se 12. dubna
1961 stal sovětský pilot JURIJ GAGARIN.
Obrázek č. 17.
Zdroj: http://mefi.be/img/blog/lajka.jpg
Obrázek č. 18.
Zdroj: http://newsimg.bbc.co.uk/media/
images/44133000/jpg/_44133774_vanguard2_usnavy_416.jpg
Obrázek č. 19.
Zdroj: www.aldebaran.cz/bulletin/2013_09/exp1team.jpg
Obrázek č. 20.
Zdroj: http://image1.findagrave.com/photos/2008/147/27127854_
121190633468.jpg
Obrázek č. 21.
Zdroj: www.spacetoday.org/images/Astronauts/SpaceDogs/BelkaStrelkaRussianDogsNASA.jpg
Obrázek č. 22.
Zdroj: http://1.bp.blogspot.com/-p_BnMpCVS_c/TihbOdn83UI/AAAAAAAACro/
3GDM5ddz5K0/s400/Ham.jpg
MAT21 23
KOSMICKÝ PŘÍBĚH
V kabině VOSTOK-1 obletěl jedenkrát Zemi
a svým 108 minut dlouhým letem otevřel
vesmír svým následovníkům. (viz Obrázek
č. 23a, Obrázek č. 23b, Obrázek č. 23c)
Jako odpověď na triumf sovětské kosmonautiky vyhlašuje americký president JOHN
F. KENNEDY nový program dobytí Měsíce –
program APOLLO. Ve svém emotivním projevu 24. května 1961 sděluje: „... Věřím, že
tento národ si může vytýčit za cíl přistání
člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat
na Zemi do konce tohoto desetiletí ...“. Po
Juriji GAGARINOVI se do vesmíru podívalo do
dnešních dnů ještě dalších 532 mužů a žen
z celkem 37 států světa.
Prvním Američanem se stal JOHN GLENN
(20. února 1962) – viz Obrázek č. 24, první ženou VALENTINA TĚREŠKOVOVÁ (SSSR,
16. června 1963) – viz Obrázek č. 25. Prv-
Obrázek č. 23a.
Zdroj: http://
forum.valka.cz/
files/jurij.jpg
Obrázek č. 27.
Zdroj: www.
astronautix.
com/graphics/i/
ikomarov.jpg
Obrázek č. 23b.
Zdroj: www.
kosmonaut.se/
gagarin/gifs/g_
before_liftoff.jpg
ním člověkem, který se pohyboval ve volném kosmu, byl ALEXEJ LEONOV (SSSR,
18. března 1965) – viz Obrázek č. 26, prvním
kosmonautem který zahynul během své vesmírné mise, byl VLADIMÍR KOMAROV (SSSR,
20. dubna 1967) – viz Obrázek č. 27. Prvním pozemšťanem, který vstoupil na povrch
Měsíce, se stal NEIL ARMSTRONG (USA,
21. července 1969) – viz Obrázek
č. 28. A prvním Čechoslovákem ve vesmíru byl VLADIMÍR REMEK (2. března 1978)
– viz Obrázek č. 29.
Čtyři snímky povrchu Měsíce při prvním
úspěšném přistání odvysílala sonda LUNA
9 (SSSR) dne 6. února 1966. (viz Obrázek
č. 30)
Na planetě Mars poprvé přistála sonda
VIKING-1 (USA) dne 20. června 1976. (viz Obrázek č. 32)
Nová éra kosmonautiky začala 20. listopadu
1998 - vypuštěním ruského modulu ZARJA
byla zahájena výstavba Mezinárodní kosmické stanice ISS. (viz Obrázek č. 33)
Dále už to není historie, ale současnost. Současnost a budoucnost…
Milan Halousek
Venuši navštívil poprvé lidmi vyrobený stroj
– družice VENERA-3 (SSSR) – krátce nato,
1. března 1966 – jelikož ale šlo o tvrdý do-
Obrázek č. 23c.
Zdroj: http://
spaceinimages.
esa.int/var/esa/
storage/images/
esa_multimedia/
images/2011/03/
yuri_gagarin4/
9899039-2-eng-GB/
Yuri_Gagarin_
node_full_image.
jpg
Obrázek č. 24.
Zdroj: http://
upload.
wikimedia.org/
wikipedia/commons/9/98/
John_Glenn_
in_his_Mercury_pressure_suit_2.jpg
Obrázek č. 25.
Zdroj: http://i.space.com/images/i/000/018/489/i02/valentina-tereshkova.jpg?1339689425
Obrázek č. 31.
Zdroj: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/
planetary/image/venera_3.jpg, http://
projekty.gymnazium-kadan.cz/venustransit/images/planet-venus.jpg
Obrázek č. 28.
Zdroj: http://
upload.
wikimedia.org/
wikipedia/commons/0/0d/
Neil_Armstrong_
pose.jpg
Obrázek č. 30.
Zdroj: http://
nssdc.gsfc.nasa.
gov/image/spacecraft/luna-9.jpg
Obrázek č. 29.
Zdroj: www.trek
kies.cz/storage/
obrazky/2010/
n201007231631
_remek12.jpg
24 MAT21
pad, při němž byla sonda zničena, získalo
lidstvo první informace z povrchu planety Venuše až v srpnu 1970, kdy úspěšně přistála
VENERA-7. (viz Obrázek č. 31)
Obrázek č. 33.
Zdroj: http://spaceflight.nasa.gov/
gallery/images/station/issartwork/
med/jsc2006e43519.jpg
Obrázek č. 26.
Zdroj: http://
spacecoalition.
com/wp-content/
uploads/2012/03/
Leonov_spacewalk.jpg
Obrázek č. 32.
Zdroj: www.newscientist.com/data/images/
ns/cms/dn12422/
dn12422-1_450.jpg
VYRAZÍME?
KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY
KALENDÁŘ
AKCÍ
PLANETÁRIUM
FEST 2014
PLA
23.03.2014
23
OSTRAVA,
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
OST
Přehlídka
audiovizuální tvorby v planetáriu.
Pře
Více
Víc informací na: http://planetarium.vsb.cz/cs/okruhy/pro-verejnost/program
rej
BŘEZEN
Ř
2014
SPOLEČNĚ DO STRATOSFÉRY
07.03.2014 - 08.03.2014
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Workshop v rámci projektu Společně do stratosféry je určený zejména studentům středních a vysokých škol a všem vážným zájemcům
o kosmické technologie, lety do vesmírů, nové technologie.
Více informací na: www.astro.cz/kalendar/akce/555
HANDS ON PARTICLE PHYSICS 2014
14.03.2014
PRAHA, Katedra fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské
Seminář pro studenty středních škol. Účastníci semináře analyzují
reálná data z experimentu ALICE na urychlovači LHC v CERNu a tak
odhalují podstatu a vlastnosti struktury hmoty. Seznámí se s hlavními myšlenkami kvantové mechaniky a modely popisující mikrosvět.
Více informací na: http://jaderka.fjfi.cvut.cz/aktuality/2013/
1619-hands-particle-physics-2014
PLANCK - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ EVROPSKÁ SONDA VŠECH DOB
14.03.2014
ZLÍN, Hvězdárna Zlín
Planck je observatoř, která mění náš pohled na Vesmír. Nejlepší
mikrovlnná observatoř světa předčila veškerá očekávání. Vesmír
v mikrovlnném oboru začal vydávat svá tajemství - přednáška Petra
Kulhánka.
Více informací na: www.zas.cz/prednasky.php
VELETRH AMPER 2014
18.03.2014 - 21.03.2014
BRNO, Výstaviště Brno
22. ročník mezinárodního veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automatizace a komunikace.
Témata seminářů se budou dotýkat bezpečnosti v automatizaci, požární bezpečnosti, energii a elektronice budoucnosti, perspektivy
v automatizaci, inteligentních budov a osvětlení, plošným spojům
a elektronickým součástkám a v neposlední řadě elektromobilitě,
ICT systémům a robotice.
Více informací na: www.amper.cz
DEN
DE S PP ČAS V NÁRODNÍM TECHNICKÉM MUZEU
30.03.2014
30
PRAHA,
Národní technické muzeum v Praze
PRA
Pražská
pobočka pořádá ve spolupráci s Národním technickým muPra
zeem
zee společnou akci „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Během celého dne budou před budovou NTM dalekohledy pro
pozorování Slunce (sluneční skvrny, protuberance) či pozemských
objektů (v případě nepříznivého počasí).
Více informací na: http://praha.astro.cz/?page_id=914#brezen
DUBEN 2014
2. MEZINÁRODNÍ CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ KONFERENCE
07.04.2014 - 09.04.2014
MIKULOV
2. mezinárodní chemicko-technologická konferenci - International
Conference on Chemical Technology (ICCT 2014). Smyslem je podpořit vzájemnou informovanost a diskusi mezi odborníky z oboru
a vysokých škol a ústavů.
Více informací na: www.icct.cz
EXPERIMENTEM K POZNÁNÍ A SPOLUPRÁCI
11.04.2014 – 13.04.2014
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Prakticky orientovaný seminář v rámci projektu Brána do vesmíru,
který bude zaměřen na experimenty, jejich význam a využití ve výuce.
Více informací na: www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/
experimentem-k-poznani-a-spolupraci-i.html
49. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL POPULÁRNĚ–VĚDECKÝCH FILMŮ
15.04.2014 – 20.04.2014
OLOMOUC
49. ročník Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Pořadatelem festivalu je Univerzita Palackého
v Olomouci.
Více informací na: www.afo.cz
Den Země s AV ČR 2014
22.04.2014
PRAHA, OSTRAVA, ONDŘEJOV, PRŮHONICE, MILEŠOVKA A JINDE
V ČR
Den Země, který se každoročně po celém světě oslavuje 22. dubna,
již tradičně slaví také vědci z Akademie věd ČR. V průběhu měsíce
MAT21 25
VYRAZÍME?
dubna se proto můžete těšit na velké množství vzdělávacích a populárně-vědeckých akcí, které se zaměřují na poznatky a zajímavosti o planetě Zemi. Akce každoročně probíhají v Praze, Ostravě,
Ondřejově, Průhonicích či na Milešovce a jinde v ČR.
Více informací na: www.otevrena-veda.cz/sd/udalosti/kalendar/den-zeme-s-akademii-ved-2014
Den vědy
23.04.2014 od 12:00 hod.
ÚSTÍ NAD LABEM, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně - Laboratoře
a dílny FVTM, Za Válcovnou
Věda a fyzika - přednáška se zabývá fyzikou a její aplikací do běžné
i technické praxe. Absolvent bude zábavnou formou seznámen se
základními principy a postuláty.
Věda ve vesmíru - Přednáška se zabývá fyzikou a její aplikací do
vesmírného výzkumu. Absolvent přednášky bude poutavou formou
seznámen s možnostmi výzkumu ve vesmíru a konstrukcí amatérské družice.
Více informací na: http://open.ujep.cz/fakulta-vyrobnich-technologii-a-managementu.html
KOSMOS-NEWS PARTY 2014
25.04.2014 - 27.04.2014
PARDUBICE, Hotel TRIM
Největší středoevropské setkání amatérských i profesionálních
zájemců o kosmonautiku. Pro účastníky je připravena více desítka
přednášek a diskusních pořadů předních českých i zahraničních odborníků na kosmonautiku a bohatý doprovodný program po celé tři
dny konání konference.
Více informací na: http://knp.kosmo.cz
KVĚTEN 2014
JARNÍ MHV 2014
01.05.2014 - 04.05.2014
ZUBŘÍ
Pražská pobočka České astronomické společnosti pořádá v květnu
2014 již 15. setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním i denním programem, které se bude konat tradičně v rekreačním areálu BVV v Zubří u Nového Města na Moravě.
Více informací na: http://praha.astro.cz/?page_id=914#kveten1
LITICKÉ HVĚZDOBRANÍ 2014
01.05.2014 - 04.05.2014
LITICE NAD ORLICÍ
Setkání astronomů na hradě v Liticích nad Olicí. Sobota je přístupná
i pro zájemce z řad veřejnosti, budou k vidění desítky dalekohledů
a dalších přístrojů, určených k pozorování Slunce, planet i hlubokého vesmíru. Současně budou opět v prostorách hradu probíhat
přednášky týkající se astronomie a kosmonautiky pro veřejnost.
Více informací na: http://praha.astro.cz/?page_id=914#kveten1
CO JE ZAČ JADERNÝ CHEMIK?
13.05.2014 od 19:00 hod.
PRAHA, Kavárna Potrvá
O studované problematice a aplikacích jaderné chemie, a také
o vlastních zkušenostech, pohovoří absolvent Katedry jaderné chemie FJFI ČVUT v Praze, Ing. Martin Přeček, Ph.D., v současné době
26 MAT21
MAT 21
pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu
AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při
projektu laserového střediska ELI Beamlines.
Více informací na: http://sciencecafe.cz/co-je-zac-jaderny-chemik-seznamte-se-v-kvetnu-na-prazskem-science-cafe
23. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE METALURGIE A MATERIÁLŮ
21.05.-23.05.2014
BRNO, Hotel Voroněž I
Úloha metalurgie a materiálů na počátku 21. století. Jde o témata
- Pokroková výroba železa a oceli, Tváření kovů, Výrobky z oceli a jejich vlastnosti, Moderní trendy v povrchovém inženýrství, Neželezné
kovy a slitiny, Ekonomika a řízení metalurgické výroby.
Více informací na: www.metal2014.com/cz/tematicke-okruhy
TEST PŘEŽITÍ NASA - správné odpovědi (pořadí od nejdůležitějšího předmětu k nejméně důležitému)
1 - dvě padesátikilové nádrže s kyslíkem (nejnaléhavěji potřebné k udržení života)
2 - pětadvacet litrů vody (náhrada značné ztráty vlhkosti na
osvětlené straně)
3 - hvězdná mapa měsíční oblohy (základní navigační pomůcka)
4 - koncentrovaná potrava (účinný prostředek k zásobování potřebnou energií)
5 - přijímač a vysílač s frekvenční modulací na sluneční baterie (pro spojení s mateřskou lodí, ale frekvenční modulace
umožňuje pouze spojení na dohled a krátké vzdálenosti)
6 - padesát stop nylonového lana (užitečné pro zlézání skal, pro
připoutávání raněných)
7 - brašna první pomoci s injekčními jehlami (jehly na vstřikování vitamínů, léků atd. se hodí do speciálních zařízení ve
skafandru)
8 - padákové hedvábí (ochrana proti slunečním paprskům)
9 - samonafukovací záchranný člun (bombička s CO2 může být
použita k pohonu)
10 - signální rakety (nouzové signály, až bude mateřská loď
v dohledu)
11 - dvě pistole ráže 7.62 mm (možný prostředek vlastního pohonu)
12 - krabice dehydrovaného mléka (objemnější náhražka koncentrované potravy)
13 - přenosné topné těleso na sluneční baterii (nepotřebné
mimo osvětlenou stranu)
14 - magnetický kompas (magnetické pole na Měsíci není polarizované, pro navigaci bezcenný)
15 - krabička zápalek (na měsíci není kyslík, aby živil plamen zcela bezcenné)
Vyhodnocení:
Body ve výsledku testu odpovídají absolutnímu rozdílu mezi vaším hodnocením a hodnocením NASA (k znaménku plus nebo
minus se nepřihlíží).
Vzor: Krabičku zápalek jste určili jako nejdůležitější (bodová
hodnota „1“), NASA určila jako zcela bezcennou (bodová hodnota „15“) – rozdíl je 14 bodů.
Výsledek:
0 – 25 - výborný
26 – 32 - dobrý
33 – 45 - průměrný
46 – 55 - obstojný
56 – 70 - slabý
71 – 112 - velmi slabý, svědčí o záměrném zkreslování nebo
aplikování pozemské logiky
Jak jste dopadli? Napište nám na e-mail
[email protected] vaše výsledky! Děkujeme.
3D POKOJ
Jak na to?
Je to jednoduché - obrázek přehněte podle barevných čar a slepte k sobě vždy sousední
písmenka (A+E, C+F, D+H, B+G), měl by vzniknout obdélníkový obývací pokoj.
Poté vystřihněte barevné kolečko na jedné stěně, kterým se můžete zadívat dovnitř.
Zadívejte se třeba na první stůl. Nepřijde vám, že je trojrozměrný?
Zdroj: soukromý archiv J. Hnízda
A
C
E
F
G
H
B
D