Vegetace historických parků Polska
Transkript
Vegetace historických parků Polska
Vegetace historických parků Polska Arboretum Kórnik • Nejstarší a největší arboretum v Polsku, čtvrtá největší sbírka dřevin na světě. • Založeno v první polovině devatenáctého století kolem zámku v Kórnik jeho vlastníkem, hrabětem Titusem Działyńskim . Pokračovatelem byl jeho syn John Kanty Działyński a vnuk Władysław Zamoyski . Na ploše 40 ha se nachází více než 3300 taxonů stromů a keřů. Arboretum Kórnik Pohled na jižní stranu zámku v Kórniku, která zasahuje do arboreta. Zámek je v poslední úpravě z 19. století v novogotické podobě. Zámek není součástí arboreta. Arboretum Kórnik Euodia hupehensis ve sbírkách arboreta Arboretum Kórnik Pohled na jednu z nejstarších částí arboreta. Cesta je rámována Thuja occidentalis ´Lutescens´a Fagus sylvatica ´Atropurpurea´. Arboretum Kórnik Partie s rybníčkem a kulisou stromů, kterým dominuje Salix alba ´Tristis´ Arboretum Kórnik Taxodium distychum Arboretum Kórnik Dýchací kořeny Taxodium distychum. Arboretum Kórnik Alej Tilia cordata Arkadia • Přírodně krajinářský park v romantickém duchu založila Helena z Przeździeckich, manželka Michaela Jerome Radziwilla, majitele nedalekého Nieborówa. • Budován v letech 1778 – 1821 • Řadí se mezi nejcennější polské parky. Arkadia Vodní plocha s Dianiným chrámem a lužním porostem. Arkadia Akvadukt na říčce Skierniewce uvnitř lužního porostu. Arkadia Zeď s hermami, která ohraničuje štěpnici. Arkadia Řecký oblouk porostlý Parthenocissus tricuspidata a lemovaný Picea omorika. Arkadia Palouk s romantickou studnou. Arkadia Palouk na místě bývalého cirku. Prostoru dominuje Pinus nigra. Nieborow • Současná podoba parku je spojena s obdobím vlastnictví objektu princem Michaelem Jerome Radziwillem, který se později stal guvernérem Litvy a byl jedním z nejbohatších polsko-litevských magnátů. • Barokní zahrada ve formálním stylu byla navržena v posledním desetiletí sedmnáctého století, pravděpodobně Tylmanem Gameren a rozšířena v 70. letech osmnáctého století Szymonem Bogumilem Zugem. • Nejcenějšími dřevinami jsou dva platany vysazené 1770 a jsou nejstarší v Polsku. Nieborow Hlavní vstup k zámku lemovaný kulisou stromů z Acer platanoides a Tilia cordata. Nieborow Labyrint z Buxus sempervirens. Nieborow Mohutné Platanus occidentalis u zámku. Nieborow Hlavní průhled s výhledem do krajiny od zámku, zakončený ha-ha příkopem. Pohled usměrňují aleje Tilia cordata. Nieborow Boční kanál s lužním porostem. Nieborow Boční kanál z jedné strany zdůrazněný tvarovaným Carpinus betulus. Nieborow Stará oranžérie se sbírkou historických růží. Nieborow Dutý kmen Platanus occidentalis Nieborow Stylizace kuchyňské zahrady s tvarovaným Buxus sempervirens. Nieborow Nová oranžérie se sbírkou šeříků. Kozlowka • Barokní sídlo rodiny Zamojských v Kozlowce patří k nejzachovalejším šlechtickým sídlům v Polsku. Ti zámek vlastnili od roku 1742 do vyvlastnění státem v roce 1944. V roce 2009 došlo k majetkovému vyrovnání polského státu s rodinou Zamojských. • Park kolem zámku je ve formálním stylu v původní barokní dispozici, na níž navazuje lesní porost bývalé bažatnice. Kozlowka Vstupní brána. Kozlowka Nádvoří zámku s ornamentálními záhony letničkami. Použit je především Coleus a Begonia semperflorens. Kozlowka Letničkové záhony na nádvoří s tvarovanými Taxus baccata. Kozlowka Hlavní parter za zámkem tvořený perspektivně ubíhající kulisou stromů. Plocha je tvořena geometrickými záhony s tvarovaným Buxus sempervirens, doplněné růžemi. Kozlowka Zpětný pohled na zámek s barevnými plochami letniček a záhony s růžemi. Kozlowka Centrální část parteru s růžemi odrůdy ´Pussta´. Kozlowka Ohraničení parteru tvarovaným Carpinus betulus a Tilia cordata. Kozlowka Rosa damascena ´York and Lancaster´ Krakow – Ogród Botaniczny • Botanická zahrada při Jagellonské univerzitě (Hortus Botanicus Universitatis Jagiellonicae) byla založena v roce 1783 a je to nejstarší botanická zahrada v Polsku. • Plocha 9,6 ha. Krakow – Ogród Botaniczny Budova Collegia Śniadeckiho, původně astromická observatoř,dnes botanický ústav Jagellonské univerzity. Výsadba letniček Impatiens New Guinea. Krakow – Ogród Botaniczny Část sbírky jehličnanů čeledi Cuprassaceae. Krakow – Ogród Botaniczny Část alpinária se sbírkou skalniček. Krakow – Ogród Botaniczny Sbírkový skleník. V popředí tvarované Thuja occidentalis. Krakow – Ogród Botaniczny Výsadba trvalek – Heliopsis helianthoides ´Plena´, Helenium, Solidago. Krakow – Ogród Botaniczny Taxidium distychum Krakow – Ogród Botaniczny Cladrastis lutea Krakow – Ogród Botaniczny Ukázka jmenovky břízy ojcovké, která je v ČR kriticky ohrožená (C 1). Palac Wilanow • Palác byl postaven pro polského krále Jana III Sobieskiho v poslední čtvrtině 17. století a později přešel na jiné vlastníky. • Je to charakteristické barokní předměstské sídlo ve stylu Entre cour et Jardin (trojboké nádvoří). • Zahrada u paláce zahrnuje barokní, formální část a přírodně krajinářskou, která byla vytvořena v roce 1784 v anglo-čínském stylu. Palac Wilanow Entre cour et Jardin zarámované mohutnými Tilia platyphyllos. U budovy je pak Magnolia soulangeana. Palac Wilanow Novější pergola s révou a růžemi. Palac Wilanow Okrasný záhon s kapustami a mangoldem. V pozadí Pyracantha. Palac Wilanow Oranžerie s Taxus baccata a letněnými rostlinami. Palac Wilanow Růžová zahrada v horní zahradě. Lemy záhonů jsou z Buxus sempervirens. Palac Wilanow Růže ´Nostalgie´ Palac Wilanow Krajinářská část s pahorkem pro původní čínskou pagodu. Palac Wilanow Formální parter v dolní zahradě. Kužely a centrální prvek tvoří tvarované Taxus baccata. Palac Wilanow Altán v čínském stylu vložený do lužního porostu. Palac Wilanow Podélná nádrž zakončující park. Přes kanál vede čínský mostek. Pobřežní porost tvoří olše, topoly a vrby. Palac Wilanow Pomník bitvy pod Raszynem, která byla zlomová ve prospěch polských vojsk v rakousko-polské válce (1809). Dominanta pomníku v neutrální kulise lužního porostu. Pulawy – Palac Czartoryskich • Sídlo významné polské a litevské šlechty do roku 1831 (pak emigrace rodiny za účast v protiruském povstání). • Současná podoba zámku je neoklasicistní z roku 1843 • Park o rozloze 30 ha má romantickou podobu přírodně krajinářského stylu a vznikal aktivitou Isabelly Czartoryski od roku 1795. Pulawy – Palac Czartoryskich Parter před zámkem. V travnaté ploše roste několik solitér, v závěru Picea pungens ´Glauca´. Pulawy – Palac Czartoryskich Crataegus coccinea v těsné blízkosti zámku. Pulawy – Palac Czartoryskich Výhled z parku s umělým kanálem a údolím Wisly. Pulawy – Palac Czartoryskich Sarkofág ve stinné partii parku. Podrost tvoří bršlice kozí noha. Pulawy – Palac Czartoryskich Sibylin chrám postavený po vzoru chrámu Vesty v Tivoli. Isabella Czartoryski zde shromáždila umělecké památky a vytvořila tak první Národní muzeum v Polsku. Po pařížské emigraci jsou sbírky nyní v Krakowě. Pulawy – Palac Czartoryskich Palac Marinky – klasicistní zámeček v závěru parku s kulisou stromů a předsadbou Thuja occidentalis ´Globosa´. Pulawy – Palac Czartoryskich Klasicistní oranžérie sloužící dnes jako domov důchodců. Pulawy – Palac Czartoryskich Vodárenská věž v anglickém, novogotickém stylu. Zeď je oživena Actinidia arguta. Pulawy – Palac Czartoryskich Juniperus virginiana na hlavním parteru před zámkem Pulawy – Palac Czartoryskich Anglické schody. Rogalin • Park je součástí barokní zámku z 18. století, který byl sídlem rodiny Raczyński. Posledním majitelem panství byl hrabě Bernard Raczyński Edward, který byl v roce 1979-1986 prezidentem Polské republiky v exilu. • Park navazuje na chráněnou krajinnou oblast, která je cená lužními porosty podél řeky Warta. • Proslavené jsou především mohutné duby v okolí Rogalinu. Rogalin Alej Tilia cordata před zámkem. Rogalin Hlavní parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis. V závěru roste mohutná Pinus strobus. Rogalin Tvarovaný okraj parteru z Carpinus betulus a Tilia cordata. Rogalin Stupňovitý pahorek osázený Quercus robur, v popředí Pinus sylestris. Rogalin Systém bosketů z tvarovaných Carpinus betulus při pohledu z vyvýšeného pahorku. Rogalin Loubí z původních Tilia platyphyllos. Rogalin Vnější pohled na formální část parku s tvarovanými Tilia cordata a solitérním Picea abies. Rogalin Mohutné torzo Quercus robur nazvaný „Lech“. Rogalin Quercus robur „Čech“. Rogalin Quercus robur „Rus“. Rogalin Výhled z parku do nivy řeky Warty. Varšava – Ogrod Saski • Park původně založený v roce 1721 u Saského paláce. • 1727 byl otevřen pro veřejnost, jako jeden z nejstarších polských parků. • V 19. století byl přeměněn v přírodně krajinářském stylu. • Po zničení během 2. světové války byl obnoven. Varšava – Ogrod Saski Fontána ve vstupní části parku s alejí Tilia cordata. Varšava – Ogrod Saski Parter před fontánou s výsadbou Pelarginium zonale a Tagetes erecta. Varšava – Ogrod Saski Vodní plocha v parku s kulisou stromů a mohutnými Salix alba ´Pendula´. Varšava – Ogrod Saski Vodojem v podobě chrámu bohyně Vesty podle vzoru z Tivoli. Orámován je Tilia cordata a Taxus baccata. Varšava – Ogrod Saski Vodojem s vodotryskem s precizní kulisou stromů. Varšava – Park Lazienkowski • Park je nazývaný také Lazienki Królewskie. Je to největší park ve Varšavě s rozlohou 76 hektarů. • Založen byl v 17. století v barokním stylu pro Stanisława Herakliusze Lubomirskiho. • V roce 1764 zahrady získal Stanisław August Poniatowski po té, co byl zvolen králem Polska. • Stanisław August inicioval přebudování parku do klasicistní podoby. • Během 2. světové války byly budovy a park významně poničeny, po té obnoveny. Varšava – Park Lazienkowski Oživení záhonem letniček u jednoho z bočních vstupů. Dominuje Fuchsia, podsadbu tvoří Begonia semperflorens. Varšava – Park Lazienkowski Stará oranžerie z roku 1788. U bazénu jsou vysazeny růže odrůdy ´Lilly Marlen´. Varšava – Park Lazienkowski Bílý dům z roku 1776 orámovaný Chamaecyparis pisifera ´Squarrosa´ Varšava – Park Lazienkowski Myslevický palác s letničkovým parterem. Střed záhonu je osázen Amaranthus retroflexus, obvod tvoří Begonia semperflorens. Varšava – Park Lazienkowski Chopinův pomník zarámovaný jednolitou kulisou stromů a zdůrazněný záhony růží. Varšava – Park Lazienkowski Dianin chrám v kulise stromů. Varšava – Park Lazienkowski Belvederský rybník s pobřežní kulisou stromů a porostem Hemerocalis Varšava – Park Lazienkowski Belveder z pohledu od parku rámovaný Pinus strobus. Stavba sloužila do roku 1993 jako sídlo polského prezidenta, dnes je zde muzeum. Varšava – Park Lazienkowski Quercus robur ´Pectinata´pod Belvederem. Varšava – Park Lazienkowski Egyptský chrám v kulise lužního porostu. Varšava – Park Lazienkowski Lázeňský zámek (Zámek na ostrově) v kulise stromů, v popředí porost Ligularia dentata. Varšava – Park Lazienkowski Amfiteátr (Ostrovní divadlo) s jevištěm na ostrově. Varšava – Park Ujazdowski • městský park ve Varšavě v těsné blízkosti parku Lazienkowského. Vzniknul v roce 1893 podle návrhu Francise Szaniora. • Významným prvkem je rybník, navržený Williamem Lindley Heerleinem a vodopádem podle plánu Alfonse Grotowského. • Slavnostní otevření parku se konalo dne 10. srpna 1896. • V letech 2000-2002 byla provedena obnova parku. Varšava – Park Ujazdowski Formální parter s liniemi z tvarovaného Buxus sempervirens a plochami Begonia sempervirens. Varšava – Park Ujazdowski Parter s tvarovaným Buxus sempervirens, mnohokvětými růžemi ´Lilly Marlen´a Juniperus virginiana ´Prostrata´. Varšava – Park Ujazdowski Altán u vodní plochy porostlý Actinidia arguta. Varšava – Park Ujazdowski Pohled z altánu na vodní plochu s kulisou stromů. Varšava – Park Ujazdowski Záhon s růžemi velkokvěté odrůdy ´Gloria Dei´, v pozadí Juniperus virginiana ´Hetz´. Varšava – Park Ujazdowski Detail květu růže ´Gloria Dei´(Tantau, 1945). Varšava – Park Ujazdowski Pobřežní partie se Salix alba ´Pendula´, Ligularia dentata ´Othello´, Hosta sieboldii a Geranium sanguineum. Varšava – Park Ujazdowski Taxodium ascendens se zajímavě řešenou dlažbou. Varšava – Park Ujazdowski Vodopád s Taxodium ascendens, vlevo Ligularia dentata, Dryopterix filix-mas a Anemone japonica. Varšava – Park Ujazdowski Anemone japonica ´Bressingham Glow´, v pozadí Vinca minor. Varšava – Park Ujazdowski Alej Acer platanoides. Zamek v Lancucie • Původní hrad byl změněn na zámek v průběhu 17. a 18. století. • Zásadní podobu získal za vlastnictví rodu Lubomirskich. • Podoba parku pochází z velké části z konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy zámek patřil Stanislawu Lubomirskimu a Isabelle. Vévodkyně Isabella Lubomirska postupně nechala park vybudovat v přírodně krajinářském stylu. • Park má rozlohu 36 ha a je rozdělen na vnitřní park v rámci vnějšího příkopu a park mimo příkop na východ od zámku. Zamek v Lancucie Nádvoří zámku s formálním parterem. Tvarované kužely Taxus baccata jsou doplněny růžemi a letničkami. Zamek v Lancucie Část parteru s růžemi ´La Sevillana´s lemem Senecio bicolor. Vlevo je část budovy oranžerie. Zamek v Lancucie Původní hradební příkop, jehož stěny porůstá Hedera helix. Zamek v Lancucie Hradební příkop zakončený alejí Tilia cordata. Příkop je souvislý okolo celého zámku. Zamek v Lancucie Gloriet zdůrazněný záhony trvalek a letniček: Solidago, Begonia a další. Zamek v Lancucie Zadní strana zámku s tvarovanými figurami Thuja occidentalis a záhony Begonia semperflorens. Zamek v Lancucie Parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis a záhony s Begonia semperflorens, Petunia, Salvia a Oxalis Zamek v Lancucie Boční schodiště se zábradlím porostlým Aristolochia macrophylla. Zamek v Lancucie Růžová zahrada. Zamek v Lancucie Keřová růže ´Castella´. Zamek v Lancucie Rambler ´Perennial Blue´. Zamek v Lancucie Keřová růže ´Westerland´.