Únor - Časopis Život v Kristu

Transkript

Únor - Časopis Život v Kristu
Časopis Apoštolské církve
Ročník 22
Navštivte nás na www.apostolskacirkev.cz
Číslo 2 / 2010
Sloupek
„Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé. Je
však jiný, který o mně svědčí, a já vím, že svědectví,
které o mně vydává, je pravé. Poslali jste k Janovi
a on vydal svědectví pravdě. Já nepotřebuji svědectví
od člověka – ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli
radovat v jeho světle. Svědectví, které mám já, je větší
než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal.
Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal. A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví.
Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili
jeho tvář a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal. Zkoumáte Písma a myslíte si,
že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.“
J 5,31–39
M
ilí bratři a sestry, vážení čtenáři, pokoj vám.
Děkujeme vám za vaši čtenářskou věrnost
a všestrannou pomoc, kterých se od vás
našemu společnému časopisu dostává. Odměnu
máte bezpečně uloženu u našeho Boha. Proplácena je jak zde na zemi, tak v nebi. 
11. ledna tohoto roku došlo v Olomouci k velmi významné události: Pastoři naší církve obdrželi z rukou emeritního biskupa Rudolfa Bubika
ččerstvě vydanou „Studijní bibli s výkladovými pon
známkami“. Tento kromě
jiného
zdůraznil výjimečj
nost
této skutečnosti v širn
ším
š kontextu: Během jediného
roku vychází v naší
n
ateistické zemi v pořadí již
čtvrtá
Bible.
č
To je jistě podivuhodná
událost,
ale osobně jsem si
u
jist, že mnohem významnější je, jak s ní naložíme.
Tato Bible je nám, jediné letniční církvi v České
republice, totiž šitá na míru. Jde o završení plánovitého úsilí, které se klene prakticky přes dvě desetiletí, byť přerušené dlouhou přestávkou.
Spolu s dalšími soudím, že je extrémně důležité, aby se tato publikace nestala jen další ozdobou
naší knihovny, ale tím, k čemu je určena: Obsáhlým studijním materiálem, který nás potupně obohatí jako jednotlivce i církev.
Návod k tomu, jak se to může stát, najdete uprostřed časopisu.
Za téměř čtvrt století, co jsem křesťanem, jsem se
bezpočtukrát setkal se zmínkou eventuálně diskusí
na téma „vztah Starého a Nového zákona“. Dočetl
jsem se také, že v době nástupu fašismu byla v Německu snaha křesťanskou Bibli Starého zákona
úplně zbavit jako pro dnešní dobu nadbytečného.
Stávající číslo časopisu má být pro nás povzbuzením, abychom přijímali naši Bibli jako organický celek – od knihy Genesis po knihu Zjevení.
Kromě jiného jsme za tímto účelem vyzpovídali
emeritního biskupa naší církve, jehož víc jak padesátiletá zkušenost jen podtrhuje význam jeho vyjádření se k tématu.
Co s úvodními verši? Pán Ježíš v nich promlouvá
o starozákonních biblických knihách. Zda jsou pro
nás dle jeho slov aktuální, posoudíte zajisté již sami.
Buďte požehnáni.
Aleš Navrátil
2
Úvodník
3
Na co se lidé vymlouvají?
Starý zákon nepatří do šuplíku
4
6
9
Starý zákon je aktuální
i pro novozákonní křesťany
I řekl Bůh
Pastoři o studijní Bibli
Izrael
10
10
Potraty oddalují vykoupení Izraele
le
Neklidná, nesvatá noc
Filadelfie
11
Být druhý je skvělé... >>>
Studijní materiál
13-16 Starozákonní proroctví vyplněná v Ježíši Kristu
Royal Rangers
17
Royal Rangers >>>
Duchoví dary
18
Dar víry
Čtenáři píší
19
21
21
22
22
23
Židé a Starý zákon
Modlitba
Propisovačka
Jak uvažuješ o své budoucnosti?
Zlo neexistuje!
Co pro mě modlitby znamenají
O
B
S
A
H
11
Povídanky
23
Výprava k ostrovu pokladů
Svědectví
25
25
Zázračné uzdravení
Jak jsem uvěřila
Výpravy do minulosti 16
26, 27 Pád Judy
Procházky světem Bible 16
17
26, 28 Kréta
Život v Kristu - časopis Apoštolské církve
Šéfredaktor: Martin Moldan
Redakce: Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil
Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák
Strany 26-28 sestavil Mgr. Pavel Slepička
Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu redakce:
Život v Kristu, U Podjezdu 12, 772 00 Olomouc
tel.: 585 150 455, e-mail: [email protected]
Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce,
respektive poslední pracovní den předtím.
Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství
Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504
tel. & fax: 558 761 571, 558 761 572, e-mail: [email protected]
Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 25,- Kč,
pro předplatitele 22,- Kč, poštovné podle tarifů,
pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků.
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě
č. j. 2725/92-P/1 ze dne 1. 12. 1992
Jak objednat časopis
Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu:
Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504.
S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou použijete
k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit
zvlášť každé jednotlivé číslo.
Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku
Pavel Vimpel, mobil: 0905-831 356
Na co se lidé vymlouvají?
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu,
a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl
tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘
Mt 25,24
D
razí bratři a sestry, vážení čtenáři,
vzpomínám si na jeden příběh, který se mi stal před léty. Tenkrát mi
bylo něco málo přes dvacet, byl jsem svobodný a pracoval jsem v jednom strojírenském závodě. Jelikož jsem byl již
tehdy obrácený a znovuzrozený křesťan,
řešil jsem otázku, jak svou víru prezentovat na svém pracovišti. V zásadě jsem
měl dva problémy: byla doba komunismu (což mi až tak nevadilo), ale horší
bylo, že komunisty byli tehdy i mí rodiče
a mé svědectví ubližovalo paradoxně více
jim nežli mně. Alespoň se mi tak zdálo.
Zkrátka jsem měl důvod, proč nevystupovat příliš aktivně jako křesťan.
Mým problémem nebylo, že bych se
styděl za Ježíše. Naopak – vojenskou službu jsem si doslova užíval jako období duchovní svobody. Nyní, po několika měsících v civilním zaměstnání jsem si tak
nějak zvykl na klid. Nicméně mé svědomí bylo znepokojeno a jednou při ranní modlitbě, než jsem šel do práce, jsem
řekl Bohu: „Pane, dneska chci začít vydávat svědectví o tobě.“
Víte sami ze zkušenosti, že jsou modlitby, na jejichž vyslyšení čekáme dlouho,
ale jsou modlitby, kdy Pán reaguje okamžitě. A to byl zrovna případ této mé
ranní prosby. Najednou jsem slyšel zcela
jasný hlas, nikoli fyzicky, nýbrž uvnitř, jakoby v srdci, který říkal: „Opravdu chceš?“
Tento hlas byl tak jasný a tak pronikavý,
že se mi vybavil verš z epištoly Židům 4,12:
Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní
duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. V ten okamžik jsem
se cítil zcela odhalen a mohl jsem vidět
naprostou povrchnost svého uvažování.
Spatřil jsem, jak ústa říkají „ano“ ale srdce si trvá na svém „ne“. Byl jsem usvědčen
ze svého pokrytectví, v modlitbě jsem odpověděl něco ve smyslu „Raději ne, ještě se na to necítím“. Zhrozil jsem se ze
sebe. Přes to, že šlo vcelku o banální záležitost (kterou jsem po krátké době vybojoval a zvítězil), v ten okamžik jsem si
uvědomil dvě věci: Svým ústy jsem schopen říkat krásné věci a současně ve svém
srdci mít opačný postoj. Tento stav bych
si neuvědomil, pokud by se mi nedostalo zjevení Ducha svatého, a já tak mohl
činit pokání.
V lednovém úvodníku jsem se zamýšlel nad otázkou nesení ovoce. Jako verš
pro tento rok jsem přijal J 15,16 a nyní
pokračuji v tématu nesení ovoce. Toto
je zcela zásadní pro existenci naší církve
i pro každého z nás osobně. Pouze to, co
je živé, přežívá a roste. V okamžiku, kdy
se nesení ovoce zastaví, organismus umírá. Zdá se, že otázka integrity osobnosti
je úzce spojena s tím, jaká bude církev
složená z jednotlivých jejích členů. Musíme dovolit Duchu svatému, aby prohlédl
naše srdce a zjevil nám ty oblasti, které
nejsou v pořádku. Jen tehdy, když naše
ústa a vnitřek našeho srdce bude v souladu, budeme Bohem použitelní.
Verše v úvodu článku pochází ze známého podobenství o hřivnách. Bohatý
pán před tím, než odcestuje na dlouhou
dobu do zahraničí, rozdělí služebníkům
díl svého majetku a nechá je podnikat. Při
jeho návratu proběhne vyúčtování, jeden
služebník po druhém přichází před pána
a odevzdávají, co vydělali. Ježíš vykreslí
první dva služebníky jako úspěšné; oba
vydělali a majetek svého pána rozmnožili. Důraz je však evidentně kladen na třetího služebníka, který byl naprosto neúspěšný. My si můžeme vyslechnout jeho
vlastní zdůvodnění neúspěchu a pak jej
porovnat s tím, co říká jeho pán.
V odpovědi neúspěšného služebníka
zaslechneme, jak hodnotí svého pána, jakoby ten nesl zodpovědnost za neúspěch
svých poddaných. Jinými slovy, služebník říká něco v tomto smyslu: „Pane, skutečným důvodem, proč jsem nic nevydělal, jsi ty. Tvůj postoj k lidem, tvé motivy,
… prostě jsem se tě bál. Tady poctivě vracím, co je tvé.“ Pomineme-li, že jde o drzost do nebes volající, můžeme v jeho
odpovědi vidět výmluvu – lež a sebeklam,
které jsou o to horší, že sám služebník je
o jejich pravdivosti přesvědčen. Poslechněme si, co na to říká pán:
„Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu,
kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych
přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem“.
Jak rozdílné hodnocení! Tedy ne
strach, ale lenost. Špatný není pán, nýbrž zlé a převrácené srdce jeho služebníka. Máme zde co do činění s výmluvami,
špatným charakterem a leností. Rozuměj
mi dobře drahý čtenáři, nejde o to na někoho házet bláto či jej osočovat. Nejde
ani o to sypat si popel na hlavu a naříkat,
jak jsme špatní. Tím, že Pán Ježíš vyřkl
toto podobenství a Duch svatý inspiroval pisatele evangelia, aby je zaznamenal,
jsme povinni se zamýšlet. Podobenství
nám říká jen to, co je v celé Bibli zmíněno mnohokrát. Připomeňme například
proroka Jeremiáše: Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?
Jeremjáš 17,9
Mé osobní zjištění za léta chození
s Bohem je následující: Naším největším nepřítelem není svět, dokonce ani
ďábel. Nepřítel, kterého musíme porazit
na prvním místě, je naše vlastní povaha.
Ale vraťme se zpět k našemu služebníku
a jeho výmluvám.
Pán hodnotí své služebníky dvěma slovy: Ti úspěšní jsou označeni jako „dobří“ a „věrní“. Ten neúspěšný je označen
jako „zlý“ a „lenivý“.
Chceme-li, můžeme tato hodnocení vnímat jako vzájemné protiklady.
Jako je zlý protikladem dobrého, tak
líný je protikladem
věrného.
Služebník s jednou hřivnou bývá
častým námětem
kázání, a různých úvah. Zpravidla v něm
vidíme křesťana, který je obdarován méně
než druzí. Pointou těchto úvah bývá, jak
snadno je možné přehlédnout a zakopat
tu jedinou hřivnu, jíž jsme obdarováni.
Mezi křesťany často slýchávám obavu,
zda někdy nezakopáváme svou hřivnu. Je
to takové okřídlené úsloví. Varování příběhu jde ale ještě dál: Ukazuje, jak chybní a zvrácení můžeme být ve svém uvažování. Zatímco snadno hledáme chyby na
druhých, je třeba se obrátit k sobě. Tam,
kde mluvíme o strachu, je zakryta lenost.
Tam, kde se srovnáváme s lepšími a obdarovanějšími, mluví Písmo o špatném
charakteru.
Důvodem, proč o těchto věcech píši, je
touha, abychom dovolili Duchu svatému
odkrýt naše srdce a tím i otevřít možnost
k pokání a nápravě. Ano, zjevení Ducha
svatého ohledně našich charakterů je
jednou z podmínek, jak může být církev
zdravá, rostoucí, nesoucí hojnost ovoce.
Dovolme Duchu svatému osvítit naše
srdce a vyžeňme vše, co shledáme jako
zlé či nežádoucí!
Martin Moldan, biskup AC
Úvodník
Ročník 22, únor 2010
3
ŽIVOT V KRISTU
Starý zákon nepatří do šuplíku
Starý zákon je aktuální
,
i pro novozákonní křestany
4
bylo někdy taky, aspoň by ti zbohatlíci tolik nekradli, jak kradou, jen je otázka, jestli by to vrátili. Ale tam musel vrátit. Čili toto bylo pro ten lid a tu dobu,
a dnes už je doba jiná. Třeba ve Starém
Rozhovor s emeritním biskupem Rudolfem Bubikem
Zákoně bylo: „V sobotu nesmíš zapálit
oheň“, a dnes si ho na Sibiři zapálí i Žid,
d některých křesťanů slýcháme, že Dnešní humanismem zpracovaní lidé protože tehdy žili v určité době, v určistarozákonní zlý a přísný Bůh v in- neradi slyší o genocidě celých SZ proná- tém klimatu, a Bůh dal tato nařízení pro
tervalu asi 400 let mezi SZ a NZ rodů, zvláště když je to dnes považová- tamní klima. Takže proto některé z nich
Pán Ježíš ani apoštolé nepřevedli na po„šel do sebe“ a z kruťase se změnil na mi- no za válečný zločin.
lujícího Otce.
K tomu bych řekl jenom tolik, že i dnes hany.
To může říct maximálně nějaký ateis- můžeme vidět, že se v nemocnicích dělata, liberál a podobní, a to z jednoho pro- jí opatření, protože chceme zdravé lidi Jeden oponent platnosti SZ píše, že SZ
stého důvodu: člověk znalý Bible ví, že chránit před nákazou. Například když zakazuje třeba nosit šat z dvojí látky
máme kánon Starého a kánon Nového přišla prasečí chřipka, tak se zavíraly ne- (Lv 19,19), což podle NZ přece nemusíZákona. Pak bychom museli říct, že v No- mocnice atd. A proto, pokud vím, jedna me dodržovat. Analogicky tedy nemusívém Zákoně už ten krutý Bůh 1900 let z posledních genocid, a nedělali ji Židé, me dodržovat ani další ustanovení, ktenemluví, protože kánon byl uzavřen. Ká- bylo zlikvidování Římské říše barbary. rá NZ výslovně neuvádí.
Už jsem odpověděl. Totiž šaty z toho
non Starého Zákona byl uzavřen Bohem Protože už natolik vykvetl hřích, že jediknihou Malachiáše. Trval déle z toho dů- nou pomocí bylo udělat likvidaci podob- materiálu mohly způsobovat v tamním
vodu, že lidé neprožívali křest Duchem nou těm starozákonním. Nediskutujme, vedru ekzém a podobně. Proto Bůh určisvatým jako my. Proto Bůh stále mluvil ale raději se zaměřme na dnešní Evropu. té věci zakazoval a Pán Ježíš už o nich nic
nehovoří, protože hovoří ke všem.
skrze různé proroky. Já mám mluvícího Nehrozí nám náhodou totéž?
Boha. A pokud má někdo mlčícího, tak
by bylo dobré se začíst do Bible
doble a do
NZ o desátcích nemluví… že?
lidé ptali Pána
čte se, proč ten jeho bůh mlčí. I když je
Když se li
Ježíše, kt
které je největpravdou, že jsou lidé, kteří majíí třeba
přikázání, On řekl:
troubící bohy a různé jiné.
ší přikáz
„Milovati budeš Hos„Milovat
podina, Boha svépodina
ho z celého srdce, z celé mysli…“,
a tak dále. Proto
Bůh dal jako
to B
první
přikázáprv
ní, aby člověku řekl: „Chceš
mě milovat?
m
Pak čti dále.
Nechceš-li
mě milovat?
Nečti
to
dále.“ To je
jednoduché. „Ale chcešpoměrně velmi jednoduch
li mě milovat, pak ti radím, jak máš jedJežíš nepřišel Zákon zrušit, nat, aby ti bylo dobře na této zemi, jak
ale naplnit… Proč ale tolik máš jednat, aby bylo dobře lidem vedmojžíšovských nařízení už le tebe.“ Protože málo lidí si uvědomuje, že z Desatera jen tři přikázání směřují
neplatí?
To je jednoduché. Proto- k Bohu, jedno se týká našeho vlastního
že Desatero platí celé, ale těla, abych si odpočinul a ne stále hamzbytek Zákona řešil, pokud ty hamty hamty, a těch šest dalších se už
si dobře všimneme, z veliké týká druhých lidí. Takže láska je založena
části věci hygienické, pak na tom, zda chceš nebo nechceš, od toho
věci takové, jako třeba zdra- se odvíjí desátky a všechno ostatní. Mnové a nezdravé jídlo a další zí lidé mi tvrdili, že desátky do Nového
a další. Takže tam se tak- Zákona nepatří. Na to odpovídám jednotéž Bůh ukazuje jako dobrý duše: Nový Zákon ruší Starý. Starý Zákon
Bůh, který svému lidu ne- tvrdil: Musíš dávat desátek. Nový Zákon
dovoluje to, co my máme tvrdí: Máš výsadu dávat nejmíň desátek.
kolem sebe dnes. Například Protože Boha miluješ a chceš mu udělat
měli milostivé léto Hospo- radost, dáš daleko víc. Ale pokud dávat
dinovo, a myslím si, že by desátek musíš, nedávej ho, protože nenebylo špatné, kdyby tady miluješ.
O
Někteří učí: „Litera zabíjí, ale Duch obživuje…“ Žijeme-li Duchem, litera už na
nás nemůže, a proto pro nás ustanovení
SZ neplatí.
To je veliký nesmysl. Znovu se vrátím
k tomu: Miluješ-li. Pán Ježíš řekl: „Kdo mě
miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec
ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje,
nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte,
není moje, ale mého Otce, který mě poslal.“
(J 14,23–24) Zažil jsem v těchto dnech
malý šok, když mi Duch svatý naplno
ukázal jednu zajímavost. Když se ptali Pána Ježíše, jaké je největší přikázání,
odpověděl: „Milovati budeš Hospodina,
Boha svého.“ Ha, tak moment. Přikázání, že já mám milovat? Přece láska, to je
cit, ne? Přikázání může být, že mám poslouchat, ale milovat? Ano, milovat. On
mě miluje a já se mám přivinout k němu
a milovat ho. Co to znamená milovat? Já
mou manželku Maňku miluji. V žádném
doporučení žádného sexuologa ani jiných nenajdete napsáno, že v manželství
se nemá třít o sebe polystyrénem, to tam
není. Ale nikdy to v přítomnosti Maňky
neudělám. Proč? Ona to nesnáší a já ji
miluji. Tak i Boha potřebuji milovat a dělat všechno pro to, abych mu dělal radost.
Protože i On nám touží dělat radost.
A proto, pokud mi Bůh chce představit,
co mu není příjemné a já ho miluji, pak
to nebudu dělat. A nebudu koketovat
s pojmy litera nelitera, tohle Zákon říká,
tohle neříká. Pokud je to jednou pro mě
Zákon, tak jsem pod Zákonem. A pokud
jsem pod milostí, tak to dělám s radostí,
protože mu chci dělat radost.
Jak můžeme popsat vztah SZ a NZ?
Slyšel jsem: SZ je brána k NZ a NZ je klíč
ke SZ. Bez brány není kam jít, bez klíče
nejde brána odemknout.
Velmi jednoduché: Starý Zákon jsou
základy Zákona Nového. Pán Ježíš velmi jasně řekl, že jsou lidé, kteří stavějí
na písku. Já chci stavět na základech, které položili starozákonní proroci, Mojžíš
a další. Na těchto základech chci stavět, A právě porovnání těchto dvou kapitol
proto ani doba ani nic dalšího mnou ne- mě přivedlo na to, že jsem začal hledat.
Kolik bylo v té době Davidovi let? Bylo to
otřese.
potom, co Abšalóm šel do vzpoury. To jde
Někdy slýchám: „Když čtu (z poslušnos- vypočítat, Abšalómovi mohlo být zhruba
ti) třeba ty Malé proroky, tak tomu stej- 45 let. V kolika letech se mohl Davidovi
ně moc nerozumím… To si raději přelis- narodit, ve třiadvaceti, nebo pětadvaceti?
Pak by už musel David mít přes 65 let.
tuji na Matouše. “
Ano, je to pravda, že jim nerozumíme, A pak mi to dává smysl. Bůh se rozzlobil
ale je druhá pravda: Zkus se u toho mod- na Izrael poté, co Abšalóm šel do vzpoury proti otci. A pak si položíme otázku:
lit a pak pochopíš.
Proč? Měl Izrael důvod jít do vzpoury
„Ty rodokmeny jsou velmi dlouhé a tak proti Davidovi? Neměl. Proč Abšalóm
nějak nudné… lze jejich čtením docílit strhl Izrael? Protože byl osobnost a ne
něčeho užitečného? Nebo Bůh jen pře- nějaký starý zimomřivý děda, jako byl
tehdy David. Bůh se rozhněval na Izrael
cenil naše čtenářské dovednosti?“
Ano, ale já bych tady uvedl jeden pří- a sedmdesát tisíc lidí padlo. A je zajímaklad. Kdysi byl známou osobností jeden vé, že Bůh anděla zastavil před Jeruzaléněmecký pastor, nějaký Wilhelm Busch. mem. Proč? Jelikož Jeruzalém do vzpoury
V jedné knize píše, jak ho za druhé svě- nešel. To jsou věci, které nám pomohou,
tové války zatkli gestapáci a v předpokoji když si je postavíme vedle sebe a čteme.
musel čekat, až přijde na řadu. A říká, že Pak najednou vidíme, že tam musí být
chodil a nudil se, protože tam byly samé oba záznamy.
regály se složkami. Bylo to nudné do
momentu, než na jedné té složce uviděl Když lidé nechtějí číst SZ, na co se vyjméno Wilhelm Busch. A v ten moment mlouvají? Jaké jsou vaše vlastní zkušety složky přestaly být nudné. „Tak oni nosti z rozhovorů s lidmi?
tu mají složku i o mně.“ Zkusme někdy
Je to poměrně jednoduché. Ti lidé, ktek těmhle věcem přistoupit takto. Není ří nechtějí číst Starý Zákon, vesměs netam náhodou něco o mně?
čtou ani Nový. Jelikož se Nový Zákon odvolává na Starý Zákon, tak si rád přečtu
Jak to, že ve SZ čteme některá místa, kte- i ten Starý, hlavně okolnosti, za jakých to
rá jsou téměř nachlup stejná? Nespletl bylo řečeno. Mě každopádně zajímá, jak
se někdo?
byl svět stvořen, a protože mě to zajímá
V Bibli máme například dvě kapitoly, a věnuji se i Starému Zákonu, tak mě vůjednu v knize Paralipomenon, druhou bec nenadzvedává Darwin a spol. Protože
v knize Královské. Je zde dvojí záznam to mám ve Starém Zákoně jasně napsástejné události, a mně porovnání těch- no. A tak mohu hovořit o dalších a dalto dvou zpráv dost pomohlo. Jednou je ších věcech. Když znám Starý Zákon, tak
tam napsáno, že ďábel Davida pokoušel, mě ani buddhismus, ani nic dalšího neaby sečetl Izrael, podruhé je psáno, že to může vyvést z míry. Protože znám Boha
udělal Hospodin, který se rozzlobil na živého, který byl Bohem Abrahamovým,
Izrael. Tak kdo? Bůh nebo ďábel? Dej si Izákovým, Jákobovým, Boha, který na
to k sobě a hned to máš jasné. Bůh se stránkách Starého Zákona mluví. Je pro
rozzlobil na Izrael, a jelikož On nemůže mě velmi zajímavé, jak se staral o Izrapokoušet, dovolil satanovi, aby za něho el na poušti, jak byl Bohem Mojžíšovým
udělal tu nečistou práci. Pak by mě mělo a Jozuovi říkal: „Jak jsem byl s Mojžíšem,
zajímat, proč se Bůh rozzlobil na Izrael budu s tebou.“ To znamená, že i se mnou
a proč tam David najednou byl slepý? bude zrovna tak, jako byl s Mojžíšem.
No, řekni mně, že to není zajímavé. Pak
se tam dočtu další zajímavou věc, když
i dneska lidé touží po různých Samsonech: „To by bylo ono“, říkají, ale pak se
tam dočtu, že to k ničemu nevede a že
stačí obyčejná prostitutka, aby ho odrovnala. Takže raději si na Samsony dávám
pozor. Pak je tam naopak obyčejný Samuel, který je na úrovni, a zase Saul, který trošku už směřoval k Samsonovi a zas
to špatně dopadlo. Čili ono to všechno
má svůj význam pro můj život. Začněme
to tak číst. A jak říkám: Kdo to nechce
číst a čte to jen ze Zákona, protože musí,
ať to nečte.
Ptal se Pavel Slepička.
Starý zákon nepatří do šuplíku
Ročník 22, únor 2010
5
ŽIVOT V KRISTU
Starý zákon nepatří do šuplíku
I řekl Bůh
byl z Albrechtic, z evangelického kostela,
a když tu Bibli vytahoval, dělal to s velkou úctou. Na rozloučenou řekl Pavlovi:
Slovo emeritního biskupa Rudolfa Bubika u příležitosti slavnostního předávání Studijních „Kéž by tato Bible byla našemu národu
biblí s výkladovými poznámkami v Olomouci.
velikým požehnáním.“ A k tomu zazněl
redakčně upraveno, zkráceno komentář: „No, tahle věta by asi v Čechách nezazněla.“ A já bych rád dodal:
„Do času. Teď ne, ale udělejme všechno
pro to, aby i v Čechách zazněla.“ Proč?
Emeritní biskup Rudek Bubik předává Bibli
Protože ten verš má pokračování: I řekl
senioru severomoravské oblasti
Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. (Gn 1,3)
Staškovi Cichému
Formulace I řekl Bůh je v první kapitole
knihy Genesis sedmkrát. Naposled, když
stvořil člověka. Je zajímavé, že po pádu
člověka do hříchu je naprosto stejná formulace uvedena ještě třikrát v Genesis
a pak už v celé Bibli ani jednou. Po pádu
ještě třikrát řekl Bůh to stvořitelské slovo. A já bych vám dnes chtěl ukázat, při
jaké příležitosti to řekl.
Postav koráb
Zaprvé: Země po pádu Adama šla morálně rychle dolů. V šesté kapitole knihy
Genesis řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem
se skoncovat s veškerým světem a ty si
postav koráb. Bude tak široký, tak vysoký
a tak dlouhý.“ A Noe udělal vše přesně
dle udaných rozměrů. Proč? Protože to
byly rozměry vypracované tím nejlepším
architektem. Kdyby byl Noe Čech respekI řekl Bůh
ěhem jediného roku u nás vyšlo něZačnu tím, co je na počátku Bible: tive český letniční nebo charismatik, řekl
kolik Biblí. První vyšla Bible 21, o tři
měsíce později překlad KMS, po Země byla pustá a prázdná a nad propast- by: „Bože, moment, udělejme dohodu. Ty
pěti měsících vyšla katolická Jeruzalém- nou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel všechno můžeš, ta archa je příliš veliká,
ská a předevčírem jsem dostal tuto s let- se duch Boží. (Gn 1,2) Tento první verš to je zbytečné, dá to tolik dřiny, já ji uděničními výkladovými poznámkami. Je to mi hodně připomíná Českou republi- lám trošku menší. Říkáš, že do ní mám
normální? Já to jako normální nevidím. ku dnes. Když Pavel Bubik přivážel tyto dát potravu pro všechna zvířata, vždyť
A právě proto bych se chtěl s vámi sdílet Bible přes celnici na Slezsko, šéf celnice ty to Bože můžeš udělat tak, aby ta zvínejen s historií toho, co vím a znám, ale mu řekl: „Mám tu jednoho věřícího, Bib- řata rok nejedla, aby tam spala.“ Bůh se
chtěl bych vás především upozornit na le dám jemu, ať to vybaví on.“ Ten věřící mnou nediskutuje, co může udělat, On
to, co říká Boží slovo.
B
6
mi jenom zjevuje, co udělat chce. „Noe,
postav koráb.“ Nepůjdu pro příklad do
daleké historie. V šedesátých letech řekl
Bůh slovo skrze proroka bratra Konderlu, a sto rodin se na toto slovo vystěhovalo na Bieszcady. Opustili práci, domy,
rodinné zázemí, a šli do strašně těžkých
podmínek. Proč? Protože to řekl Bůh. Kolik to bylo bojů. Ale co všechno Bůh udělal pro to, aby oni mohli odejít. Protože
komunisté řekli: „Ne!“ Poláci couvli. Jenže pak přišel Dubček a spol a nebyl čas
věnovat se skupince na Slezsku. Všichni,
kdo měli odejít, odešli. Když tam dorazily první rodiny, přišly je přivítat dvě babičky z okresního města se slovy: „Čekáme vás téměř čtyřicet let, protože před
válkou nám Bůh řekl, že přijdete.“ A Bůh
řekl: „Já se o vás postarám.“ A postaral.
Všichni si museli vzít půjčku, přepočítáno na dnešní dobu by to dělalo okolo milionu korun. „Kdy to splatíme?“ Bůh se
postaral. Deset let měli odklad a za deset let přišla do Polska tak strašná inflace,
že milion korun byl jeden měsíční plat.
Všichni zaplatili, a když zaplatili, měna
se srovnala. Proč tam jsou? Nevím. Ale
oni jsou tam, protože On má s nimi plán.
Bůh řekl Noemu: „Toto je můj záměr a ty
to tak uděláš.“ Bratře, sestro, Bůh tě někam povolal, postavil a něco pro tvůj život naplánoval. Vezměme si z Noeho příklad.
Jdi do Bét-elu
Podruhé Bůh použil tuto formulaci k Jákobovi: I řekl Bůh Jákobovi: „Vstaň
a vystup do Bét-elu, usaď se tam…“ (Gn 35,1)
Vrať se do Bét-elu, to znamená vrať se na
místo, kde s tebou mluvil Bůh. Na prvním místě potřebujeme postavit koráb.
Ten koráb v novozákonní době znamená
vše, co se týká našeho spasení: křest vodou, Duchem svatým, členství ve sboru
atd., to je koráb, to nebudu dnes rozebírat. Ale pokud tyto základy máš, pak potřebuješ věc druhou: Vrať se do Bét-elu.
Tam zůstávej a tam ti Bůh dá nové jméno. Cestou do Bét-elu, ale musíš odložit
všechny cizí bohy.
Jákob šel do Bét-elu a dozvěděl se: „Budeš se jmenovat Izrael. A mám pro tebe
další plány Jákobe, půjdeš skrze další
boje.“ Pán Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu
mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda
vás učiní svobodnými.“ (J 8,31–32) Já nepotřebuji žádnou psychologii a podobné věci, já potřebuji zůstávat v jeho slově, pak poznám pravdu a ta pravda mě
vysvobodí. Haleluja. Proto i dnes toužím volat: „Vraťme se do Bét-elu. Zůstávejme v jeho slovu a to slovo nás
vysvobodí.“
Pavel Bubik referuje o práci na Bibli
Starý zákon nepatří do šuplíku
Ročník 22, únor 2010
Hlavní editor Bible Milan Hruška (vlevo) s Alešem Navrátilem
Pastoři Jiří Kostelník a Petr Špok nad čerstvě vybalenými Biblemi
7
Starý zákon nepatří do šuplíku
ŽIVOT V KRISTU
Bůh mluví i dnes
Chtěl bych vám dnes připomenout několik událostí z historie posledních dvaceti let. Někdy v roce 1994 nebo 95 mě
Bůh oslovil a řekl mi, že přijde celosvětová veliká krize. Popsal mi přesně, jak
krize bude probíhat, co se bude dít. Než
jsem to řekl bratřím, setkal jsem se s jedním člověkem, který ekonomice rozuměl
trošku víc než já, a říkám mu: „Co ty na
to?“ On mi řekl: „Rudku, víš, dneska je
v bankovnictví situace tak pojištěna, že
i kdyby Bůh chtěl tu krizi vyvolat, nemá
šanci.“ Jenže krátce nato přišlo další proroctví: „Dám této zemi ještě jedno velké
probuzení. Bude krátké, ale velké. Ještě
ty uvidíš, že v tvé církvi bude 100 000 členů.“ Takže krize být nemůže, i kdyby Bůh
chtěl, no a co s tím probuzením? Nemá
už to ďábel taky tak pojištěné, že už to
nejde?
Pak z ničeho nic vzniklo 13. listopadu
1996 na biblické škole modlitební probuzení. Nebylo připravováno, nijak jsem
to modlitebně „nenapumpoval“, neměli
jsme zvláštní druh hudby, zkrátka jsme
seděli v kanceláři, čtyři studenti, kteří
měli těžké srdce pro národ, pro to, co
se děje, a právě se k nám dostala zpráva, že se to hýbe v Pensacole. Probírali
jsme to, a já jsem se toužil začít modlit. A jeden z těch studentů začal mluvit
a nedomluvil. Říkal: „Bratře biskupe, my
bychom se měli…“ tečka. Já jsem se vzpamatoval, až když jsem s křikem seděl na
židli, modlil jsem se a díval se po studentech, a oni leželi rozhozeni po mé kanceláři a dělali totéž. Škola se seběhla, nevím, kdo je informoval, a pak jedna sestra
řekla: „Když jsem tam vstoupila, dostala
jsem zezadu ránu pod kolena a šla jsem
k zemi.“ Všichni tam leželi. Začalo probuzení v modlitbách. Po dnešní den se
tam studenti modlí každý den, sice už ne
večer ale ráno.
Jenže, asi po roce, kdy modlitby už trošku ochladly, nás navštívili tři muži z Norska. Přišli na základě proroctví, které obdrželi a řekli nám: „Přijali jsme proroctví.
Bůh řekl skrze jednoho svého služebníka,
že v Česku se narodilo probuzení. Že je
malé, nepatrné, ale že to probuzení, které se teď narodilo, zapálí Českou republiku a ta zapálí celou Evropu. My jsme byli
Bohem vysláni najít místo, kde máme
proroctví předat.“ „Jak jste nás tady v Kolíně našli, přece v Praze, tam jsou velikáni, ale my?“ Odpověděli: „Bůh nás poslal
hledat sem. Našli jsme vás, takže proroctví je pravdivé.“ Jak přišli, tak odešli. Už
to je pomalu třináct let, co odešli. Míváme jeden problém. Když se proroctví nenaplní na druhý den ráno, padá
vše.
Tu noc jsme já i Maňka měli zvláštní
zážitek. Znáte to, když člověk ještě spí,
ale už je probuzený. Tak se probouzím
a na mé posteli sedí muž, má v ruce Bibli
a čte: Nato Hospodinův posel zvolal: „Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy,
jimž dáváš pociťovat svůj hrozný hněv již po
sedmdesát let?“ … Posel, který se mnou mluvil,
mi nato řekl: „Provolej, že toto praví Hospodin zástupů: »Horlím pro Jeruzalém a Sijón
velkou horlivostí…“ (Za 1,12.14) Vzpamatoval jsem se, a on už tam neseděl. Říkám
to Maňce a ona říkala: „Za mnou byl taky
a vysvětloval mi, že tak, jako Áron a Chur
pozvedávali ruce Mojžíšovi, tak i já se
mám modlit a pozvedávat ruce. A ještě
mě vzal za ruce a ukazoval: ‚Tak to budeš
dělat.‘„ A život šel dál. Přišel bratr Freidzon, a při společné modlitbě u Františka
Cupala v rohu jeho obýváku najednou
stojí anděl, má v ruce meč, který nahoře hořel ohněm, a ten meč vhodil a říká:
„Vem si meč Ducha, v něm je Boží slovo.“
Ten meč šel vzduchem ke mně. A znovu,
život šel dál.
Když jsem v pondělí (11.1.) dostal tuto
Bibli, Bůh mi tím udělal radost. Proč?
Protože mi ji dal v den mých narozenin.
To byl pro mě velký dárek z jeho strany,
že On si to přesně vypočítal. On nám
chce dělat radost, ale touží, abych i já mu
dělal radost, abych žil a myslel tak, abych
mu dělal radost.
Rudolf Bubik
Máte Bible?
Později jsme na modlitbách měli ještě
jeden prožitek. Byl to anděl, nebo Duch
svatý? Nevím, ale někdo mě mocně oslovil: „Modlíte se tady za probuzení, chcete
probuzení, a máte Bible?“ A život šel dál.
Teprve dnes si uvědomuji, že když se narodil Pán Ježíš, taktéž přišli tři. Taktéž jak
přišli, tak odešli, a pak se třicet let nic nedělo, jakoby se nic nedělo. Teď tu máme
tuto Bibli. Tato je s letničními poznámkami, trochu jsem ji prošel, některá místa jsou velmi dobrá, a některá, no dobře, blud to není, ale já bych to tak neučil.
Zkrátka jsme letniční, jinak už to nejde.
Na Bibli se pracovalo dvacet let. Nejprve v devadesátých letech to měl být Nový
Zákon. To se nakonec nedotáhlo do konce. Poláci dostali Nový Zákon, my ne. Pak
najednou, bude tomu právě teď v únoru deset let, kdy Aleš Navrátil byl vyslán,
aby jménem církve jednal dále. Američané řekli: „Nový Zákon už ne, celou Bibli.“
Souhlasili jsme. Začalo se pracovat. Bůh
něco věděl. A najednou přichází tato Bible. Poznámky letniční, jasné, nekompromisní, proti hříchu, proti polovičatosti,
atd. Už se mě jeden člověk zeptal, jestli jsem to nepsal já. Říkám: „Ne, ne, ne,
fakt ne.“ Je mi to hodně blízké, ale nepsal.
Je to jasné Boží slovo. Tuto Bibli bych se
Skupinové modlitby
8
nebál dát nevěřícímu. Svět je stvořen za
sedm dnů, je tam krásný článek na téma
Darwinovy teorie, a další a další věci.
Egypta. Já tam půjdu s tebou, tam se roz- vořím vám to teď slovem Pána: „Bůh si
množíš, ale já tě taky vyvedu.“ Ano, Bét- nás vybral, a my jdeme s touto Biblí do
el je přechodná doba, a pak jdi do Egyp- protiútoku. Buďme si toho vědomi, neta, aby ses tam rozmnožil. Ale vezmi si podceňme sílu nepřítele, my máme šanci
to Boží slovo. Egypt symbolizuje tento zvítězit. Ale je dobré si uvědomit, do čeho
svět. Bratři, já vás prosím, slyšte mě, ho- jdeme.
Jdi do Egypta
Čili touto Biblí nám bylo něco dáno.
A na závěr: potřetí je formulace I řekl Bůh
užita, když Bůh mluvil k Jákobovi: I řekl
Bůh Izraelovi v nočních viděních: „Jákobe!
Jákobe!“ A on odvětil: „Tu jsem.“ Bůh pravil:
„Já jsem Bůh, Bůh tvého otce. Neboj se sestouelice jsem se těšil na české vydání,
pit do Egypta; učiním tě tam velikým nájelikož už od roku 1994, kdy jsem
rodem. Já sestoupím do Egypta s tebou a já
dostal Nový zákon v angličtině, čertě také určitě vyvedu.“ (Gn 46,2–4) „Jdi do pám z něho, takže jsem věděl, o co jde
a v čem je to jedinečná Bible.
Skoro celou cestu (asi 3 hodiny) domů jsem v ní listoval
Předání Bible Jiřímu Kostelníkovi,
a pročítal (nekoukal jsem se
pastorovi z Kopřivnice
jenom na obrázky ) a opravdu vidím veliké požehnání ve
všech tématech a poznámkách, které tam jsou. Vše je velice dobře provázané a všechny výkladové poznámky jsou
opravdu letniční a fundamentalistické. Žádné liberální názory. V tom spatřuji ohromné požehnání, protože všem
lidem ve sborech to nastaví
jasný pohled na věc, který si
mohou hned v odkazech najít přímo v Bibli. Jsem z Bible tedy velice nadšený, začetl
jsem se do knihy Paralipomenon a teď čtu Žalm 119 a je
to super. Jediné, co mě trochu mrzí je menší přehlednost než v anglické verzi, že
tam nemáme přímou řeč Ježíše červeně a pár chybiček
v českých znacích. Ale to je
naprosto zanedbatelné vůči
Pastoři o Bibli
V
Debaty v kuloárech
obsahu. Každý křesťan by měl mít tuto
Bibli doma.
Jasonovi jsem sám osobně psal děkování.
S pozdravem
František Flek, pastor AC Kolín
Tak a je tu.
ržím ji v ruce. Konečně. Kniha,
o které jsme již slyšeli, těšili se na
ni. Jaká bude? Zvyknu si na ni?
Bude mi rádkyní, pomocnicí, spolupracovnicí na Božím díle nebo to bude pouze jedna z mnoha?
Ještě voní novotou, je čistá, nepopsaná. Ale už první pohled, první zalistování v jejich stránkách napovídá, že přináší
více, než jsem čekal. Biblický text, poznámky, odkazy, s tím, už jsem se setkal,
ale v čem je tato studijní Bible jiná, je
celkový rozsah zpracování. S touto studijní Biblí se mi do rukou dostává nejen
samotný biblický text s odkazy, ale také
výkladové poznámky, konkordance, rejstřík, biblický slovník, soubor map, tematických ukazatelů a také návod, jak přečíst celou Bibli za jeden nebo dva roky.
Už nebude potřeba procházet řadu knih
při studiu, přípravě kázání či vyučování.
Vše mám v jedné knize.
Už první pohled tedy napovídá, jaká
bude. Co teprve, druhý, třetí… A najednou je tu odpověď na otázky. Ano, tato
Bible mi bude pod vedením Ducha svatého pomocnicí, rádkyní, spolupracovnicí.
Vším, co budu potřebovat. Mám v rukou
nádherný dar, svoji studijní Bibli, Boží
slovo, které je součástí naší Boží zbroje.
A když postupně začínám se čtením
této knihy, s vděčností děkuji Bohu za ty,
kteří se podíleli na její tvorbě, spolupracovali na překladu, korekturách, přispívali finančně, a také se za vydání studijní
Bible modlili. Bez této pomoci by nebylo
možno tuto knihu vydat a dát tak nejen
věřícím, ale i nevěřícím tento nádherný
dar.
A tak si myslím, že tato Bible je dalším
z kroků, které chce Bůh v tomto národě
dělat, a modlím se za to, aby byla cestou
k hlubšímu poznání Boží pravdy pro věřící a novou cestou, Božím světlem, pro
lidi tápající ve tmě.
Ing. Miroslav Papež,
pastor AC Kutná Hora
D
Starý zákon nepatří do šuplíku
Ročník 22, únor 2010
9
ŽIVOT V KRISTU
Potraty oddalují vykoupení Izraele
Izrael
V
10
synagogách na celém světě se jednou za rok přečte celá tóra. Tóra je
základní část Svatého písma: pět
knih Mojžíšových. K tomu účelu je tóra
rozdělena na 54 týdenních oddílů. Každému šabatu v roce je přiřazen určitý
týdenní oddíl, takzvaná „paraša“, který
určuje čtení, rozhovory a výklady o sobotách a jim předcházejících týdnech. Někdy se, jako v tomto případě, rozpoutá
veřejná diskuse, když k tomu aktuální situace poskytne podnět. Paraša pro minulý šabat (9. leden 2010) nesla název „Šemot“ a nachází se v 2. Mojžíšově 1,1-6,1.
První kniha Mojžíšova popisuje stvoření země a vznik lidského rodu. Druhá kniha Mojžíšova pak líčí vznik národa. Ale
už předtím, než se z houfu otroků mohl
stát národ, kuje egyptský král plány, jak
ten národ zničit. K jedinečnosti Izraele
patří, že od samého začátku své existence stojí před hrozbou vyhlazení. V plánech egyptského krále hrají rozhodující
roli dvě porodní báby, Šifra a Púa. Farao jim poroučí, aby každého novorozeného chlapce ihned po porodu usmrtily.
„Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu.“ (2. Mojžíšova 1,17).
Ačkoliv v biblickém textu jde jednoznačně o vraždění novorozenců, v dnešním Izraeli v těchto dnech, kdy se čte
„paraša Šemot“, všichni mluví a píší o potratech. V rozhlase vypráví mladé ženy,
jak strašně litují, že podstoupily potrat,
a agitují pro ortodoxní protipotratovou
organizaci „Efrat“. „Potraty oddalují vykoupení“ hlásá titulek v levicově liberálním a sekulárním deníku Haarec. Nejvyšší izraelský rabín v dopise místním
rabínům poukazuje na to, že každý rok je
v Izraeli utraceno 50.000 nenarozených
dětí. Podle odpůrců potratů v Efratu je
z toho 20.000 potratů ilegálních a zbytečných. Nejvyšší duchovní představitelé židovského národa to označují jako
„skutečnou epidemii, která každý rok připraví národ o tisíce židovských životů“.
A „Nehledě k této ztrátě se navíc oddaluje i naše vykoupení!“
Záměrnou paralelou s biblickým textem razí rabíni myšlenku: tak jako se kdysi egyptský farao pokoušel zlikvidovat
izraelské pokolení vražděním kojenců,
ohrožuje dnes židovský národ blahobyt,
konzumní orientace a asimilace prostřednictvím potratů. Jenže oproti odvážným
porodním bábám starověku se dnešní
porodní asistentky panovačným nárokům a vyhlazovacím snahám „faraona“
sotva dokážou vzepřít. Odpůrci potratů
z „Efratu“ podle vlastních údajů zachrá-
ní ročně 4000 až 5000 dětí poskytováním
finanční a psychologické podpory.
Vrchní rabíni, Šlomo Amar a Jona
Metzger, vyzývají ve svém listu izraelské rabíny, aby ve svých sobotních kázáních zdůraznili, že potraty jsou podle
židovského zákona závažným proviněním. „Protipotratová rada“ pod vedením
rabína Jehudy Deriho z pouštního města
Beerševy má být posílena. Deri je v poslední době známý především tím, že ho
mesiánsko-židovská obec v Beerševě žalovala u soudu kvůli jeho antimisionářským aktivitám. Tvrzení, že potraty oddalují vykoupení, vyvozují ortodoxní rabíni
z výroku talmudu, který v traktátu Nida
prohlašuje, že každým narozeným dítětem se vykoupení přibližuje.
Ronit Ehrenfreund-Cohenová odsuzuje rabínský dopis jako „narušování podstaty a hodnot společnosti a země, ve
které žijeme a která i jim vyplácí platy“.
Ehrenfreund-Cohenová vede oddělení
ženských práv při mezinárodní sionistické
organizaci žen WIZO (Women’s International Zionist Organisation). Irit Rosenblumová, vedoucí organizace „Nová rodina“, se brání náboženskému ovlivňování
v otázkách manželství a porodů. Zlobí se
na „hordu mužů“, že chtějí ženám předepisovat, „jak mají nakládat se svým tělem“.
V pozadí této vnitrožidovské debaty
jsou nejen etické úvahy o potratech, které jsou v ortodoxním židovství beztoho
liberálnější, než třeba mezi konzervativními křesťany, ale též demografický vývoj
v Izraeli. Ortodoxní rabíni povolují potrat nejen v případech, kdy je ohrožen
život matky, ale i v krajní nouzové situaci. Mesiánští židé, kteří uznávají Ježíše
Krista jako židovského Mesiáše, sdílejí
etické směrnice konzervativních křesťanů a potraty zásadně odmítají. V izraelské společnosti se proti nim angažují
v organizaci „Be’ad Chaim“ („Pro život“)
www.beadchaim.org.il.
© Johannes Gerloff,
Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil Pavel Mareš
Neklidná, nesvatá noc
Ohlédnutí k nedávnému vyostření izraelsko-palestinských vztahů
O
d Štědrého dne se situace mezi Izraelem a Palestinskou autonomií (PA)
zhoršila. Obě strany utrpěly v posledních dvou týdnech roku 2009 ztráty na
životech. Nikdo zatím nedokáže předpovědět, kam povede současné napětí, útoky a šarvátky. Všechno to začalo... – a to
je právě ten problém. Kde hledat počátek
vývoje, který vedl k současnému stavu?
Na Boží hod a na Štěpána informovala německá tisková agentura Deutsche
Welle pouze o násilnostech v Pákistánu,
Íránu, Afgánistánu, Jemenu a Iráku,
při kterých zahynulo nejméně 112 lidí.
Všechno, co jste se mohli dozvědět o Blízkém východě, se týkalo vánočních svátků
v Betlémě a mírové výzvy latinského patriarchy Fuarda Twala, který podle Deutsche
Welle vyhlásil, že „pokoj a nenásilí by měly
nastoupit na místo války a násilí“. Až 26.
prosince Deutsche Welle projevila obnovený zájem o dění ve Svaté zemi titulkem
„Izraelská armáda zabila šest Palestinců“.
Na Štěpána ráno došla Deutsche Welle
k závěru, že „armáda zřejmě odpověděla na čtvrteční útok, při němž militantní Palestinci zabili Izraelce na Západním
břehu Jordánu“. Do večera už citovala
pouze palestinského prezidenta Abbáse,
který si stěžoval na „prudké vypuknutí
násilí“ a obvinil Izrael z „úmyslného zvyšování napětí“.
Rozhodující zlom v izraelsko-palestinských vztazích však nastal už na Štědrý
den, kdy byl poblíž osady Šavei Šomron
v Samaří zákeřně zastřelen rabín Meir
Abšalom Chaj. Na čtyřicetiletého otce
sedmi dětí, který byl ve svém autě na cestě z Einav domů do Šavei Šomron, zaútočila posádka protijedoucího auta. Podle izraelských sdělovacích prostředků
to byla první oběť teroristického útoku
na Západním břehu po sedmi měsících.
K útoku se přihlásila Brigáda mučedníků al-Aksá, militantní křídlo hnutí Fatah, které vede palestinský prezident Mahmud Abbás.
Orgány Palestinské autonomie v pátek
poté uvěznily 120 Palesticů, ale nepodařilo se jim najít skutečné vrahy rabína.
Proto v noci na sobotu izraelská armáda a tajná služba samy začaly zatýkat vedoucí představitele Brigády al-Aksá, patřící k Fatahu. Protože se Raed Surkadši,
Assan Abu Šarach a Annan Zubach nevzdali, byli zastřeleni.
Dva z těchto tří mužů ve věku mezi 35
a 40 lety už byli dříve v izraelském vězení a podíleli se na několika teroristických
útocích. Surkadši byl z izraelského vězení propuštěn až v únoru 2009. Bratr Abu
Šaracha, Naif, byl zabit izraelskými jednotkami v roce 2004, když vedl nechvalně
známé „Tanzim“. Zubach byl na izrealském seznamu hledaných osob, ale byla
mu udělena amnestie na základě jeho slibu, že se zdrží používání násilí. Předpokládá se, že čtvrtý podezřelý se sám vydal
Ročník 22, únor 2010
Být druhý je skvělé...
Rozhovor s Ivo Sysalou
J
ak to všechno začalo?
Začnu od lesa. Právě před rokem
(1. 1. 2009) jsem nastoupil do našeho
občanského sdružení Filadelfie – Přístav
Oldřichovice jako fundraiser. Přeloženo
pro normální smrtelníky je to ten, kdo
má na starostí shánění peněz v neziskových organizacích (dodnes, žel, nikdo
nevymyslel český ekvivalent toho slova.
Můj návrh „Žebrák od kosti“ se zatím
neujal). Začal jsem tedy oslovovat různé
firmy a nadace, zda by nechtěli podpořit
naše projekty výstavby rodinných domů
pro pěstounské rodiny. Dařilo se nám
se střídavým úspěchem. Například když
jsem oslovil klasickým dopisem 100 nejúspěšnějších firem v republice (dle žebříčku TOP 100), dostal jsem 24 odpovědí,
z toho 23 zamítavých a 1 (slovy jednu)
kladnou.
Navštívil jsem mimo jiné osobně i ředitele Nošovického pivovaru. Z této návštěvy jsem odešel pouze s doporučením,
ať se přihlásíme do jejich každoročního
grantového řízení pod názvem Prazdroj
lidem, kde je možno získat až půl miliónu korun. Ten grant je pozoruhodný tím,
že o tom, kdo nakonec dostane peníze,
nerozhoduje nějaká komise jako u jiných
nadací, ale veřejnost. Komise pouze vybere zhruba ze stovky podaných žádostí
asi čtvrtinu, která se dostane do hlasovacího finále. Moc nadšený jsem z toho
nebyl, neboť to znamenalo nejen napsat
zajímavý projekt, ale pak ještě dva měsíce bojovat o hlasy veřejnosti. Šel jsem do
toho víceméně z povinnosti.
Jaká byla konkurence?
Kromě nás podalo žádost o grant dalších 85 organizací. Prvním výběrovým kolem jsme prošli úspěšně a dostali se tak
mezi 26 finalistů. A pak to začalo. Bylo
nutno začít bojovat o každý hlas. Hlasovalo se buď pomocí internetu, nebo
pomocí dárcovských SMS. Samozřejmě
jsme začali nejprve „doma“, čili v našem sdružení, které má 21 členů. A každý z nás má spoustu příbuzných, přátel,
kolegů v práci, známých... Další logickou
„voličskou základnou“ byl náš domovský
sbor AC Oldřichovice. A každý z členů
sboru má spoustu příbuzných, přátel...
Pak jsem si domluvil návštěvy v několika okolních sborech. Naštěstí žijeme
v protestantské oblasti, kde na každém
rohu stojí nějaký kostel či modlitebna,
takže pro mě byl spíše problém, jak během těch dvou měsíců obejít co nejvíce
shromáždění. Musím říct, že to byla pro
mě osobně asi nejzajímavější a nejpřínosnější část celé práce. Jednak jsem měl
prostor v každém společenství udělat
krátkou prezentaci toho, co děláme, jednak je příjemné občas zajít na návštěvu
„k sousedům“. Navíc jsem se třeba v Církvi bratrské v Těšíně potkal s jedním docela blízkým příbuzným, o kterém jsem ani
neměl potuchy, že existuje.
Nicméně jsem zjistil, že nejúčinnější bude použít ty moderní komunikační
prostředky a oslovit tak všechny spřízněné duše v celé republice. Rozesílal jsem
tedy maily na všechny strany, do všech
sborů AC (aspoň doufám) i do všech
Filadelfie, Izrael
do rukou Palestinské autonomie dříve,
než mohl být dopaden Izraelci.
Úřady palestinského prezidenta a premiéra odsoudily „zločin izraelských okupačních sil v Nablusu a na přechodu z Bet
Chanun“. Prezidentův mluvčí Nabil Abu
Rudeina obvinil Izrael, že se „vrací k politice svévolných vražd“ a tím „ničí bezpečnost a stabilitu palestinského lidu“, a požadoval intervenci Rady bezpečnosti OSN.
Mluvčí izraelské armády hrdě prezentoval obrázky zbraní zabavených v domě
Annana Zubacha během razie. O den
později zveřejnil výsledek balistické expertízy, který potvrdil, že tyto automatické zbraně byly skutečně použity při vraždě rabína Chaje.
Bývalý šéf izraelské vnitřní tajné služby Šabak a současný představitel strany
Kadima, Avi Dichter, v rozhovoru pro
rozhlas naznačil, že palestinské bezpečnostní složky podnikaly tvrdé a vytrvalé
zákroky proti Hamásu, ale byly velmi shovívavé vůči teroristům z Fatahu. Obvinil
Palestince, že po zadržení čtvrtého podezřelého měli o vrazích rabína k dispozici
dostatek informací, aby je mohli zatknout
V Izraeli se spekuluje o tom, proč tři
„podstatně zralejší“ muži provedli tento
útok sami – a proč to udělali tak brzo po
propuštění z izraelské vazby. Zkoumá se
možné napojení na libanonský Hizballáh. Izraelské tajné služby všechna obvinění odmítají; je však nápadné, že nikdo
z podezřelých nebyl zajat živý. Premiér
Netanjahu před vládou prohlásil: „Naše
strategie proti terorismu je jasná. Budeme nadále ostře reagovat na každý útok
na izraelské občany a na každé raketové
ostřelování izraelského území.“
Možná mělo zpravodajství o rostoucím
napětí v izraelsko-palestinských vztazích
začít u nějakých ještě dřívějších událostí.
Třeba u cestovních povolení, které na Vánoce izraelská vláda vydala Palestincům.
Nebo u zrušení uzavření silnic na Západním břehu už před Vánocemi premiérem
Netanjahem, aby Palestinci měli větší
svobodu pohybu. Konec konců, vůdce
Regionální rady pro Samaří, Geršon Mesika, vidí odstranění uzávěr mezi Nablusem a Tulkarmem dva týdny předtím jako
příčinu, proč musel rabi Chaj zemřít.
Je jasné, že na přelomu roku musí stát
Izrael čelit velkým potížím, které možná
nejsou pro veřejnost obecně pochopitelné. Netanjahu jasně tvrdě pracuje na
rozšíření vlády, což obhajuje takto: „Stát
Izrael stojí před velkými úkoly v oblasti
bezpečnosti i politiky. Proto doufám, že
strana Kadima přijme můj požadavek.“
© Johannes Gerloff,
Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil – ms –
www.israelnetz.com
Stavba domku pro další rodinu
11
Filadelfie
ŽIVOT V KRISTU
spřátelených organizací. Aniž bych to nějak marketingově promýšlel, zjistil jsem,
že se mi podařilo vytvořit takové malé
„letadélko“. Začali se mi totiž ozývat lidé,
které vůbec neznám a kteří byli osloveni takzvaně z druhé či třetí ruky, jak se
ta zpráva lavinovitě šířila. K tomu se přidala ještě propagace v novinách, časopisech, v rádiu, dokonce i v televizi. Takže
jsem velmi rychle opustil svůj zpočátku
lehce naštvaný postoj a začalo mě to bavit. V podstatě nás tak tento projekt donutil dělat to, co jsme měli dělat už dávno. V neziskové hantýrce se tomu říká
„píár“, čili vztahy s veřejností (PR – Public
relations).
A jak vlastně celé hlasování dopadlo?
Podle průběžných výsledků jsme byli
celou dobu ve vedení, ale v posledních
dnech, kdy se ještě mohlo hlasovat, nás
předstihl mezinárodní festival pěveckých
sborů Baška. Takže jsme skončili na krásném 2. místě. Znamená to pro nás, že
obdržíme 90 % z požadovaných půl miliónu korun, tedy 450.000,- Kč. K tomu ještě dostaneme 21.249,- Kč z dárcovských
SMS. Těchto DMS jsme měli bezkonkurenčně nejvíc ze všech zúčastněných, což
mě velice těší. Svědčí to totiž o tom, že
řada lidí nám nejen fandí, ale jsou ochotni i něco obětovat a něčím přispět. Toto
prvenství je o to cennější, že jsme ho dosáhli navzdory tomu, že privátní síť AC
nám neumožnila tyto DMS-ky posílat.
Kromě toho jsme získali ještě jedno
cenné prvenství a to v absolutní výši
grantu. Vítězná organizace totiž získala
100 % požadované částky, ale žádali pouze 300.000,- Kč. Takže máme nejvíc ze
všech, přesto, že jsme byli druzí.
Jaké biblické slovo tě vedlo a drželo ve
víře?
Už od založení našeho sdružení nás
provází slovo z Iz 61,6: „Budete užívat
bohatství pronárodů a budete se honosit
jejich slávou“. Za těch 7 let existence vidíme, jak se toto slovo naplňuje. Skutečně užíváme bohatství pronárodů. I když
jsme křesťanská organizace a všude se
tak prezentujeme, většinu prostředků
na naše projekty nám poskytují světské
organizace a firmy. A řekl bych, že v poslední době se dokonce honosíme jejich
slávou. Například, když se chlubíme, že
jsme získali nominaci na prestižní cenu
Nadace O2 za iniciaci změn ve společnosti.
Jak jsi prožíval (i další zainteresovaní vedoucí) poslední chvíle?
V Egyptě. Tedy ne, že bych tam utekl před krizí, jako Abrahám (obávám se,
že dnes bych si tím moc nepomohl), ale
12
shodou okolností jsem tam jel s naší
dcerou Míšou na takovou napůl pracovní cestu. Souvisí to s druhou oblastí mé
služby, a to je vedení vodáckého oddílu
Royal Rangers. V Egyptě jsme totiž byli
pomáhat při stavbě historické plachetnice La Grace. A jelikož už v té době bylo
hlasování ukončeno, musím se přiznat,
že jsem myslel na úplně jiné věci – třeba
jak udělat izolaci podpalubí, nebo jestli
jet k pyramidám na oslu, či na velbloudu.
Nicméně jeden den po práci jsem v Suezu dostal zprávu, jak jsme dopadli, což
mě samozřejmě potěšilo.
již zmíněná Nadace O2 pak 400.000,- Kč
a tak dále. Díky tomu jsme mohli výstavbu nového domu zahájit již na konci minulého roku a v těchto dnech již stojí
hrubá stavba. Kolaudaci a stěhování další rodinky do nového domova bychom
rádi stihli letos na jaře.
Pokud jde o ty cihly, tak z nich máme
postaveny první dva domy v Oldřichovicích. Na Karpentné, kde bude stát i tento nový dům, však stavíme montované
dřevostavby. Jeden takový montovaný
dům vyjde asi na tři a půl milionu korun.
Máte v plánu se do tohoto programu zaDal ti Pán nějaké ujištění předem? Bylo pojit letos znovu?
Právě dnes jsme si na pracovní schůzce
prorocké slovo?
Nesmíš zapomínat, že pro mě je psaní odhlasovali, že ano. A už se těšíme, že zúprojektů moje práce. Za minulý rok jsem ročíme naše čerstvé zkušenosti.
jich napsal osmnáct, plus dalších více jak
sto individuálních žádostí různým fir- A co bys nyní chtěl udělat jinak?
Dvě věci. V prvé řadě – nepodcenit zámám a institucím. Nečekám tedy, že ke
každé žádosti dostanu předem proroc- věr. V posledních několika dnech hlasoké slovo, zda to tentokrát vyjde, či nikoli. vání totiž ještě kromě internetu a mobilu
Prostě to dělám ve víře, že dokud se bude přistupuje třetí možnost, a to je hlasováBohu naše práce líbit, tak jí bude žehnat. ní pomocí kupónů. To jsme podcenili.
Druhou věc už však nemohu příliš
Jak to vidíš teď, budou oslavy 
ovlivnit. Ale velice by nám pomohlo, kdyOslavy děláme ve sdružení vždy hro- by mohl být zrušen ten zákaz zasílání
madně, jednou za rok kolem Vánoc (aby- DMS zpráv v naší privátní síti AC. Myschom vůbec měli čas na něco jiného ). lím, že by to pomohlo i v řadě jiných obDěkujeme Bohu za všechno, co se ten rok lastí – třeba teď při zasílání humanitární
podařilo, a nejsou to jen získané peníze. pomoci na Haiti a podobně.
Největší dík mu samozřejmě patří za to,
že nám pomohl zachránit životy dalších Co bys chtěl vzkázat těm, kteří pro váš
ztracených dětí.
projekt hlasovali?
Že jim všem velice moc děkujeme. MysCo s podporou dále? Jak to chodí? Jdou lím, že každého, kdo nám pomohl, může
se koupit cihly na nový domek?
hřát pocit, že nepřispěl jen na nějaký pěkTěch zhruba půl miliónu by samozřej- ný dárek dětem z dětského domova, ale
mě na celý dům nestačilo. Takže jsme že jim doslova pomohl zásadně změnit
se snažili získat další prostředky, což se jejich život k lepšímu. Časný i ten věčný.
nám díky Bohu daří. Například Nadace
OKD nám poskytla rovný 1 milión korun,
Ptal se Pavel Slepička.
Ročník 22, únor 2010
M
ilí bratři a sestry, vážení čtenáři.
Po letech se opět setkáváte v našem časopise se studijním materiálem. (Před léty to byly ukázky z dnešní
„Studijní bible s výkladovými poznámkami“).
Záměrem stávajícího dvoulistu je povzbudit vaši víru v duchovní celistvost
Bible. Pokud si minimálně pročtete výčet
níže uvedených veršů svědčících o Kristově existenci a působení, určitě bude
posíleno vaše přesvědčení o jednotnosti
obsahu SZ a NZ.
Sám doma neskladuji náš časopis,
k tomu mi slouží redakční archív. Jsem
si však jist, že minimálně tyto čtyři strany z tohoto čísla i dalších vám za archivaci stojí. Proto jsou umístěny ve středu,
abyste si je mohli případně vytrhnout
a založit do šanonu.
Jak jsem již avizoval v minulém redakčním sloupku, chceme v následných více
než třech letech tento dvoulist (počínaje
příštím číslem) věnovat výkladovým poznámkám k Bibli.
Skutečnost, že máme čerstvě k dispozici Bibli s letničními výkladovými poznámkami a obsáhlým doprovodným
studijním aparátem, je podle nás výzvou,
abychom si společně pročetli Písmo
s hlubším vhledem při vzájemném obohacení se našimi znalostmi i zkušenostmi.
Jak to chceme udělat prakticky?
hou být v různém čase nazírány z různých úhlů pohledu.
A o toto nám jde: obraz současnéV každém případě nechceme zmíně- ho pohledu naší církve na Písmo a jeho
nou „Studijní bibli“ dublovat. Obsahuje uplatnění v praxi. Pomoc každému, kdo
množství teologického materiálu vynika- v některé oblasti tápe, případné obohající kvality, z něhož většina nepotřebuje cení těch, kteří již jdou s jistotou.
ani korekci ani doplnění.
Na druhé straně již takřka před dvace- Informace pro čtenáře:
V příštím čísle naleznete na tomto místi lety si pracovníci našeho nakladatelství
povšimli určitých rozdílů mezi pojetím tě časopisu jak komentář k prvním cca
výkladu Písma americkými autory a te- třiceti kapitolám NZ, tak také čtecí plán,
ologickou tradicí českých a moravských který si budete moci vystřihnout jako pozemí, ze které ve velké míře jako církev moc s orientací při pravidelné četbě.
čerpáme.
Je škoda, aby tyto dva zdroje zůstaly Konkrétní informace pro zájemce o spolupráci:
odděleny.
Chceme společně pročíst nejprve NZ,
Naší snahou bude, abyste na tomto
dvoulistu nalézali v budoucích letech posléze SZ chronologicky rychlostí cca
všechno to, co „ve Studijní bibli nenajde- jedna kapitola za den. „Studijní bibte“. Kromě poznámek teologických pře- le“ nám při tom bude hlavním zdrojem
devším poznámky faktografické případ- teologického komentáře, náš dvoulist
v časopise doplňkem. Pokud se na něj
ně zkušenosti s aplikací Písma v praxi.
Kromě souhlasu Rady církve s tímto některé podstatné poznámky nevejdou
projektem jsme již získali příslib spolu- z důvodu místa, máme je v plánu umíspráce některých služebníků v čele s eme- ťovat na naše webové stránky, kde si je
ritním biskupem církve. Budeme vděčni, budeme moci najít.
Vítáme vaše komentáře (pro příští číspokud se k nám připojíte.
Chápeme náš projekt totiž ne jako lo k cca prvním třiceti kapitolám NZ)
„dogmatiku“ Apoštolské církve, jejíž pří- do 15. února. Můžete nám posílat maipadná korekce v budoucnu by byla rou- lem buď svoje jednotlivé postřehy, nebo
s námi navázat pravidelnou spolupráci
háním. Právě naopak.
Jsme přesvědčeni, že živá církev vždy širšího rozsahu.
Z důvodů ryze praktických bude kov aktuálním čase nalézá svůj vztah k Písmu včetně jeho výkladu, který se postup- nečnou redakci poznámek realizovat reně vyvíjí. Základní, jednou vybojované dakční tým časopisu.
Těšíme se na vás.
články učení zůstávají (jako např. učení
Za redakční tým Aleš Navrátil
o Boží Trojici), jiné, méně podstatné, mo-
Studijní materiál
Úvod ke studijnímu dvoulistu
13
ŽIVOT V KRISTU
Studijní materiál
Starozákonní proroctví vyplněná v Ježíši Kristu
14
PŮVOD JEŽÍŠE KRISTA:
Z potomstva ženy
SZ: Mezi tebe a ženu položím nepřátelství,
i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí
hlavu a ty jemu rozdrtíš patu. (Gn 3,15)
NZ: Když se však naplnil stanovený čas,
poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy
(Ga 4,4)
NZ: Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož
předkové byli: Heli, … Melea, Menna, Mattath, Natham, David, (L 3,23.31)
Nazýván Pánem
SZ: Davidův, žalm. Výrok Hospodinův
mému pánu: „Zasedni po mé pravici, já ti
položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
(Ž 110,1)
NZ: „David tedy nazývá Mesiáše Pánem;
jak potom může být jeho synem?“
(L 20,44)
NAROZENÍ:
Narozen v Betlémě
SZ: A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi
nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož
původ je odpradávna, ode dnů věčných.
Immanuel – Bůh s námi
Narodí se panně
(Mi 5,1)
SZ: Proto vám dá znamení sám Panovník:
SZ: „Proto vám dá znamení sám PanovNZ: Když se narodil Ježíš v Judském Bet- Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá
no Immanuel (to je S námi Bůh). (Iz 7,14)
mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).“ lémě za dnů krále Heroda… (Mt 2,1)
NZ: ‚Hle, panna počne a porodí syna
(Iz 7,14)
Čas Kristova narození
a dají mu jméno Immanuel‘, to jest přeložeNZ: hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu
SZ: Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvé- no ‚Bůh s námi‘. (Mt 1,23)
a řekl: „Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní mu lidu a tvému svatému městu, než bude
skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěZván prorokem
bylo počato, je z Ducha svatého.“ (Mt 1,20)
ny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uveSZ: Povolám jim proroka z jejich bratdení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění ří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova
Bude Božím Synem
SZ: Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. a proroctví, k pomazání svatyně svatých. Věz a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži.
On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vy- (Dt 18,18)
budování Jeruzaléma až k pomazanému véNZ: Když lidé viděli znamení, které Ježíš
zplodil.“ (Ž 2,7)
NZ: A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj vodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, ktemilovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ (Mt 3,17) týdny bude opět vybudováno prostranství rý má přijít na svět!“ (J 6,14)
a příkop. Ale budou to svízelné doby. Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zaBude knězem podle řádu
Potomek Abrahama, Izáka a Jákoba
Melchisedechova
SZ: (řečeno Abrahamovi): „ve tvém po- hlazen a nebude již. (Da 9,24–26)
NZ: Když se však naplnil stanovený čas,
SZ: Hospodin přísahal a nebude želet: Ty
tomstvu dojdou požehnání všechny pronájsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
rody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy,
(Ga 4,4)
(Ž 110,4)
Gn 22,18
NZ: Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu
…tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.
Útěk do Egypta
velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl:
(Gn 21,12)
SZ: Když byl Izrael mládenečkem, za- ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘ A na
Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo
miloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna jiném místě říká: ‚Ty jsi kněz navěky podle
z Izraele. (Nu 24,17)
řádu Melchisedechova.‘ (Žd 5,5–6)
NZ: Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu z Egypta. (Oz 11,1)
NZ: On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho
asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa,
Zván Králem
jehož předkové byli: Heli, … Jákob, Izák, Ab- matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy
SZ: „Já jsem ustanovil svého krále na Sijóraham, Tare, Nachor, (L 3,23.34)
proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘ nu, na své svaté hoře!“ (Ž 2,6)
(Mt 2,14–15)
NZ: ‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj
Z pokolení Judy
přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na osSZ: Juda nikdy nebude zbaven žezla ani
Herodes usmrtí děti
látku té, která je podrobena jhu.‘ (Mt 21,5)
palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřiSZ: Toto praví Hospodin: „V Rámě je slyjde ten, který z něho vzejde; toho budou poSvětlo pro pohany
slouchat lidská pokolení. (Gn 49,10)
šet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel
SZ: „…dal jsem tě za světlo pronárodům,
NZ: Jak se mělo za to, byl syn Josefa, je- oplakává své syny, odmítá útěchu, protože
abys byl spása má do končin země.“
hož předkové byli: Heli, … Amínadab, Admin, její synové už nejsou.“ (Jr 31,15)
(Iz 49,6)
Arni, Chesróm, Fares, Juda, (L 3,23.33)
NZ: Když Herodes poznal, že ho mudrci
NZ: Vždyť Pán nám přikázal: ‚Ustanooklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny
Z rodinné linie Jišajovy
chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do vil jsem tě, abys byl světlem pohanům a nesl
SZ: I vzejde proutek z pařezu Jišajova a vý- dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudr- spásu až na sám konec země.‘ Když to pohané uslyšeli, radovali se a velebili slovo Páně;
honek z jeho kořenů vydá ovoce. (Iz 11,1)
ců. (Mt 2,16)
ti pak, kteří byli vyvoleni k věčnému životu,
NZ: Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož
uvěřili. (Sk 13,47–48)
předkové byli: Heli, … Isaj, Obéd, Boaz, Sala,
TITULY:
Naason, (L 3,23.32)
Věčný Bůh
Dobrý Pastýř
SZ: A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi
SZ: Ustanovím nad nimi jednoho pastýře,
Z domu Davidova
nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi
SZ: „Hle, přicházejí dny, je výrok Hos- vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, je- který je bude pást, Davida, svého služebníka.
podinův, kdy Davidovi vzbudím výhonek hož původ je odpradávna, ode dnů věčných. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem.
(Ez 34,23)
spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude (Mi 5,1)
NZ: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř
prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo
NZ: On předchází všechno, všechno v něm
položí svůj život za ovce. (J 10,11)
a spravedlnost.“ (Jr 23,5)
spočívá, (Ko 1,17)
NZ: Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil
NZ: Mnozí šli za ním a on všechny nemocz vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Du- né uzdravil; ale přikázal jim, aby ho nikomu
cha Božího, jak sestupuje jako holubice a při- neprozrazovali - aby se splnilo, co je řečeno
chází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto ústy proroka Izaiáše (Mt 12,15–17)
je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“
(Mt 3,16–17); Přišel do Nazareta, kde vyrosBude učit v podobenstvích
tl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do
SZ: otevřu svá ústa ku přísloví, předložím
synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali hádanky dávnověké. (Ž 78,2)
mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a naNZ: Toto vše mluvil Ježíš k zástupům
lezl místo, kde je psáno: ‚Duch Hospodinův v podobenstvích; bez podobenství k nim vůjest nade mnou; proto mne pomazal, abych bec nemluvil, aby se splnilo, co bylo řečeno
přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, ústy proroka: ‚Otevřu v podobenstvích ústa
Ženich církve ze Židů i pohanů
SZ: Jako se mladík žení s pannou, tak se abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.‘
tví synové ožení s tebou. A jako se ženich ve- vrácení zraku, abych propustil zdeptané na
(Mt 13,34–35)
selí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a poz tebe. (Iz 62,5)
ZÁVĚR SLUŽBY V JERUZALÉMĚ:
NZ: Radujme se a jásejme a vzdejme mu sadil se; a oči všech v synagóze byly na něj
Slavný vjezd do Jeruzaléma
chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho upřeny. Promluvil k nim: „Dnes se splnilo
SZ: Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jerutoto Písmo, které jste právě slyšeli.“
choť se připravila (Zj 19,7)
zalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází
(L 4,16–21) k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný,
Pravá oběť, v níž nalezl Hospodin
pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím
Začne působit v Galilei
zalíbení
mláděti. (Za 9,9)
SZ: Avšak tato sklíčená země ponurá nezůSZ: Obětní hod ani oběť přídavnou sis neNZ: Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes
přál, nýbrž protesals mi uši; nežádals oběť stane. Jako zprvu byla země Zabulón a země ně své pláště a Ježíše na ně posadili. A jak
Neftalí zlehčena, tak nakonec bude přivede- jel, prostírali mu své pláště na cestu. Když
zápalnou ani oběť za hřích. (Ž 40,7–9)
NZ: Proto Kristus říká, když přichází na na ke cti s Přímořím a Zajordáním i Galile- už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý
svět: ‚Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi ou pronárodů. Lid, který chodí v temnotách, zástup učedníků radostně a hlasitě chválit
mi tělo. V zápalné oběti ani v oběti za hřích, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi Boha za všechny mocné činy, které viděli.
Bože, jsi nenašel zalíbení. Proto jsem řekl: šeré smrti, zazáří světlo. (Iz 8,23–9,1)
(L 19,35–37)
NZ: Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn,
Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je
o mně v tvé knize psáno.‘ … Tou vůlí jsme po- odebral se do Galileje. … aby se splnilo, co je
Děti oslavují Ježíše
svěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Země Zabulón
SZ: Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybua Neftalím, směrem k moři za Jordánem, doval mocný val proti svým protivníkům
obětoval své tělo. (Žd 10,5–7.10)
Galilea pohanů - lid bydlící v temnotách uvi- a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
dí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli
Spasitel
(Ž 8,3)
SZ: V oněch dnech dojde Judsko spásy, Je- v krajině stínu smrti.‘ (Mt 4,12.14–16)
NZ: Když velekněží a zákoníci viděruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej
li jeho udivující činy i děti volající v chráV Božích věcech horlivý
nazvou: »Hospodin - naše spravedlnost.«
mě „Hosanna Synu Davidovu“, rozhněvali
SZ: neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, se a řekli mu: „Slyšíš, co to říkají?“ Ježíš jim
(Jr 33,16)
NZ: „Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.
odpověděl: „Ovšem! Nikdy jste nečetli: ‚Z úst
(Ž 69,10) nemluvňátek a kojenců připravil sis chváneboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“
NZ: Udělal si z provazů bič a všechny lu‘?“ (Mt 21,15–16)
(Mt 1,21)
z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem,
směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevraSLUŽBA:
Zavržen náboženskými vůdci
cel a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím
Uvede jej „posel“
SZ: Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se
SZ: Hlas volajícího: „Připravte na poušti odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiš- kamenem úhelným. (Ž 118,22)
cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině sil- tě!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno:
NZ: Když slyšeli velekněží a farizeové tato
‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘
nici pro našeho Boha!“ (Iz 40,3)
podobenství, poznali, že mluví o nich.
(J 2,15–17)
NZ: Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel
(Mt 21,45)
a kázal v Judské poušti: „Čiňte pokání, neKoná divy a zázraky
boť se přiblížilo království nebeské.“ To je ten,
Nenáviděn bez příčiny
SZ: Tehdy se rozevřou oči slepých a oteo němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas
SZ: Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo
volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo
jako jelen a jazyk němého bude plesat.
vyrovnejte mu stezky!‘ (Mt 3,1–2)
umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem
(Iz 35,5–6) neuchvátil, mám teď vracet. (Ž 69,5)
NZ: Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte
Pomazání Duchem svatým
NZ: To proto, aby se naplnilo slovo napsaSZ: Na něm spočine duch Hospodinův: Janovi, co vidíte a slyšíte: Slepí vidí, chromí né v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiduch moudrosti a rozumnosti, duch rady chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, ny‘. (J 15,25)
a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hos- mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
podinovy. … Duch Panovníka Hospodina je
Zradí jej jeho přítel
(Mt 11,4–6)
nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu,
SZ: I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž
abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal
jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vyTichý služebník
mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlápíná se nade mne a zvedá patu. (Ž 41,10)
sit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,
NZ: Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zraSZ: Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se
zuješ Syna člověka?“ (L 22,48)
(Iz 11,2; 61,1) slyšet na ulici. (Iz 42,2)
Velikonoční beránek
SZ: Budete mít beránka bez vady, ročního
samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. Budete
jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. (Ex 12,5–6)
NZ: Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. (1K 5,7)
Studijní materiál
Ročník 22, únor 2010
15
Studijní materiál
ŽIVOT V KRISTU
16
Prodán za 30 stříbrných
SZ: Řekl jsem tedy: „Pokládáte-li to za
dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.“
Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra. Nato mi Hospodin řekl: „Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.“ I vzal
jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem
je v Hospodinově domě tavičovi.
(Za 11,12–13)
NZ: …a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných.
(Mt 26,15)
Útěk učedníků
SZ: „Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok
Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se
rozprchnou! K maličkým však obrátím svou
ruku.“ (Za 13,7)
NZ: Všichni ho opustili a utekli.
(Mk 14,50)
VZKŘÍŠENÍ, NANEBEVSTOUPENÍ
Posmívání
A DRUHÝ PŘÍCHOD:
SZ: Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro
Jeho vzkříšení
smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou: „Svěř
SZ: neboť v moci podsvětí mě neponecháš,
to Hospodinu!“ „Ať mu dá vyváznout, ať ho
nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.
vysvobodí, když si ho oblíbil!“ (Ž 22,8–9)
(Ž 16,10)
NZ: Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí,
NZ: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?
stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘
(Mt 27,43) Není zde, byl vzkříšen.“ (L 24,5–6)
Losování o roucho
SZ: Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
(Ž 22,19)
NZ: Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali
jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému
vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten byl
beze švů, od shora vcelku utkaný. Řekli mezi
sebou: „Netrhejme jej, ale losujme, čí bude.!“
(J 19,23–24)
Nanebevstoupení
SZ: Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli
v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem,
(Ž 68,19)
NZ: Po těch slovech byl před jejich zraky
vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.
(Sk 1,9)
Na Boží pravici
SZ: Davidův, žalm. Výrok Hospodinův
mému pánu: „Zasedni po mé pravici, já ti
Bude žíznit, nabídnou mu ocet
SZ: Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
(Ž 110,1)
dali mi pít ocet. (Ž 69,22)
NZ: On, odlesk Boží slávy a výraz Boží
NZ: Ježíš věděl, že vše je již dokonáno;
Kristus mlčí
SZ: Byl trápen a pokořil se, ústa neote- a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, podstaty, nese všecko svým mocným slovem.
vřel; jako beránek vedený na porážku, jako řekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; Když dokonal očištění od hříchů, usedl po
ovce před střihači zůstal němý, ústa neote- namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu pravici Božího majestátu na výsostech
(Žd 1,3)
ji podali k ústům. (J 19,28–29)
vřel. (Iz 53,7)
NZ: Na žaloby velekněží a starších nic
Druhý příchod
Zvolání opuštěnosti
neodpovídal. Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co
(na své naplnění ještě čeká)
SZ: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opusvšechno proti tobě svědčí?“On mu však neSZ: „Viděl jsem v nočním vidění, hle, s neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař til? Daleko spása má, ač o pomoc volám.
(Ž 22,2) beskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka;
velice divil. (Mt 27,12–14)
NZ: Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš moc- došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu.
ným hlasem: „Eli, Eli, lama sabachtani?“, to A byla mu dána vladařská moc, sláva a kráBičování, plivání
SZ: Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opus- lovství, aby ho uctívali všichni lidé různých
národností a jazyků. Jeho vladařská moc je
a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrý- til?‘ (Mt 27,46)
věčná, která nepomine, a jeho království nevám svou tvář před potupami a popliváním.
bude zničeno.“ (Da 7,13–14)
Umírá
(Iz 50,6)
NZ: Tehdy se ukáže znamení Syna člověka
SZ: Rozlévám se jako voda, všechny kosti
NZ: Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal
zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. … Pli- se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozply- na nebi; a tu budou lomit rukama všechny
nulo se v mém nitru. Jako střep vyschla má čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na
vali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
(Mt 27,26.30) síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
(Mt 24,30)
prachu smrti! (Ž 22,15–16)
NZ: Když Ježíš okusil octa, řekl: „DokonáUKŘIŽOVÁNÍ:
no jest.“ A nakloniv hlavu, skonal. (J 19,30)
Ruce a nohy probity
SZ: Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolKosti mu nezlámou
ná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na
SZ: Ochraňuje všechny jeho kosti, nebude
mé ruce a nohy, (Ž 22,17)
Všechny tyto prorocké odkazy SZ a jeNZ: Když přišli na místo, které se nazývá mu zlomena ani jedna. (Ž 34,21)
NZ: Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již jich NZ naplnění, svědčí o významu zvěsLebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po
ti o Božím Synu, našem Pánu a Bohu
mrtev, kosti mu nelámali (J 19,33)
jeho pravici a druhého po levici. (L 23,33)
Ježíši Kristu (Mesiáši), pro spásu všeho
lidstva, který byl dávno předpověděn, paProboden bok
Ukřižován se zločinci
SZ: Budou vzhlížet ke mně, kterého pro- triarchy, proroky a věrnými z Izraele očeSZ: „Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že bodli. Budou nad ním naříkat, jako se naří- káván. Tyto biblické a historické výpovědi
vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi ká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním svědčí o úžasné pravdivosti Božího slova,
nevěrníky.“ On nesl hřích mnohých, Bůh jej hořce lkát, jako se hořce lká nad prvoroze- na kterém věky nic nezmění!
ným. (Za 12,10)
postihl místo nevěrných. (Iz 53,12)
(Ž 119,160)
NZ: jeden z vojáků mu probodl kopím bok;
NZ: S ním byli ukřižováni dva povstalci,
a ihned vyšla krev a voda. … Písmo praví:
jeden po pravici a druhý po levici.
(Mt 27,38) ‚Uvidí, koho probodli.‘ (J 19,34.37)
Royal Rangers
Přinášíme originální pohled do života Royal Rangers, týdenní akce s názvem Anglické podzimní prázdniny II byla zajímavou a netradiční příležitostí naučit se leccos nového a procvičit si anglický jazyk.
Hostěnice,
29. 10.–1. 11. 2009
J
iž podruhé se v jižní části Moravského krasu shromáždili odvážlivci z řad
Royal Rangers, aby společně pronikli
do tajů krásného anglického jazyka. Plných šest dní tak členové 13. PH Uherský
Brod, 24. PH Brno II a 26. PH Olomouc
zakoušeli angličtinu doslova od rána
až do večera. Areál základny v Hostěnicích se totiž stal po dobu podzimních
prázdnin výsostným územím Spojeného království Velké Británie a Severního
Irska. To znamenalo, že veškeré aktivity
probíhaly v angličtině – od lekcí a seminářů přes práci, hry, výlety a stravování.
Program měli na starost vybraní vedoucí jmenovaných oddílů a také profesionální lektoři, kteří dbali na čistotu jazyka.
Ochranu výsostného území i jeho obyvatel pak zajišťovali po zuby ozbrojení
agenti RR-CI5.
Účastníci byli nuceni používat angličtinu doslova všude. Například stravování
probíhalo tak, že si každý nejprve musel
anglicky objednat a po konzumaci zaplatit librami, které si předtím vydělal prací
či aktivitou při plnění programu. Přitom
se mohl pokusit usmlouvat cenu, pochopitelně opět v angličtině. Samotný jídelníček pak patřil k nejlepším, jaké jsou na
RR akcích k vidění – vždy bylo na výběr
z několika druhů velmi chutných jídel.
Vynikající byl také duchovní program.
Přestože na akci byli přítomni křesťané
z několika denominací, shodli jsme se ve
všem. A cizí jazyk prožitek z kázání či různých vyučování jen umocnil. Přičteme-li
absenci zranění a získání nových kamarádů, vychází nám z toho jedna z nejlepších akcí roku. Chvála Pánu!
and Northern Ireland. It ment that all of
the activities were done in English - starting with lessons and seminaries, continuing with many kinds of work, games,
trips and getting the food. Chosen leaders from the Outposts and professional
lectors (who checked the purity of English language) were responsible for the
program. For protection of the territory
there were also very well-armed RR - CI5
agents.
The participants had to use English
everywhere. For example if they wanted
to get some food, they had to order it
in English and pay with their pounds
after eating. The money had to be earned by some work or activity during the
program. They also could argue about
the cost of the food, of course in English. The menu itself belonged among
the best ones which have been ever seen
on RR actions - there were always more
kinds of meals to choose. Spiritual program was excellent too. Although there
were Christians from any denominations,
we agreed in everything. And the foreign
language encreased our enjoyment of
the preaching and teaching. Seeing that
there were no injuries and that we found
many new friend we must say this was
one of the best actions of the year. Praise
the Lord!
Ing. Přemysl Kavalec,
velitel 24. Přední hlídky RR.
Royal Rangers
Ročník 22, únor 2010
A nyní zcela v hoštěnickém stylu 
English Autumn Holidays II
This was the second time in southern
part of Moravský kras in which some brave people from Royal Rangers came together in order to get in the secrets of
English language. The members of the
Outpost 13th Uherský Brod, Outpost
24.th Brno II. and Outpost 26th Olomouc felt English exactly from the morning to the evening for all six days. During the autumn holidays the area of the
base in Hostěnice became a territory of
The United Kingdom of Great Britain
17
ŽIVOT V KRISTU
Dar víry
„… a někomu zase víra v témž Duchu …“
(1K 12,9)
Duchovní dary
K
aždý nadpřirozený dar má v Písmu
oporu, vychází z Písma a má praktické a zcela konkrétní uplatnění.
To je pro křesťany povzbuzení a vede je
to ke smělosti o tyto dary prosit.
Otázka, kterou si kladu je, jakým způsobem a proč Ježíš buduje svou církev?
Odpověď nacházíme v Novém zákoně.
Apoštol Pavel nám říká, že Církev, která
je jeho tělem, se vzdělává nebo buduje
skrze službu těla podle toho, jak je komu
dáno (Ef 4,16). Záměrem pak je, „abychom
dospěli do plnosti míry Kristovy“ (Ef 4,13).
Z prvního Pavlova dopisu do Korintu
v kapitolách 12 až 14 apoštol dává přesvědčivé pokyny, jak poznat pravost darů,
jejich původ a cíl a rovněž vyzdvihuje nadřazenost lásky nade všechny dary.
Z tohoto oddílu Písma se dozvídáme, že
ze všeho, co nám Kristus dal, není nic tak
účinné v budování církve jako právě duchovní dary nebo charismata (řecký výraz
pro dary, projevy a milosti dány zadarmo
skrze Ducha svatého). Proto přirozené
schopnosti, i když zaníceně a v pomazání použity, nejsou a nemůžou být náhradou či odměnou za efektivní službu milostivých darů, které se k nám dostávají
ní. Skrze tuto víru se dějí zázračné věci,
které oslavují Boha a slouží k budování
církve, činy, které jsou znameními Boží
reality v tomto světě. Zpětně pomáhají
probouzet víru. Tato víra je dána v „Duchu“, což znamená, že věří Duch víry
v člověku. Víra, která v člověku povstává, překonává všechnu jeho malověrnost,
jeho strach a přirozené pochybnosti.“1
Když dar víry funguje, je to víra Boží,
která pracuje skrze člověka. Je to právě
tento dar, který způsobuje, aby se Boží
slovo stalo skutečností. Víra je největší
mocí na světě, protože je prostředkem,
kterým se uvolňuje Boží síla v lidských
životech.
David Lim připomíná: „Dar víry provázejí vroucí modlitba, mimořádná radost a neobyčejná smělost. Nejde o spásnou víru, ale spíše o zázračnou víru pro
zvláštní situaci nebo pro takovou příležitost, jakou bylo třeba Elijášovo střetnutí
s Bálovými proroky (1Kr 18,33–35). Může
sem patřit i zvláštní schopnost vzbudit
víru u druhých, jak to učinil Pavel na lodi
při bouři (Sk 27,25) a Ježíš, když uzdravil chlapce posedlého zlým duchem
(Mt 17,19–20).“2 I když se dar víry může
skrze inspiraci a moc Ducha svatého. Jinými slovy, je to vyjádření nebo výsledek
působení Boží milosti, která byla uvolněna skrze Ducha svatého, proto hovoříme
o darech Ducha.
Dary jsou součástí Božího zajištění života a jsou přístupné všem, kteří je hledají. Církev potřebuje všechny dary, včetně
daru víry, nad kterým se v tomto příspěvku zamyslíme.
Dar víry můžeme definovat jako schopnost důvěřovat Bohu až za hranici pravděpodobnosti a pozdvihovat víru ostatních lidí. Je to Boží uschopnění věřit, že
Bůh v určité situaci dokáže svou moc. Je
to zvláštní důvěra od Ducha svatého, že
Bůh učiní to, co je potřebné právě v daném okamžiku. Víra je dar, který přináší jistotu do naší služby. Prostřednictvím daru víry získáváme přesvědčení
o tom, co Bůh zamýšlí udělat, a je nám
dána moc, abychom věřili a očekávali, že
se tak stane. Víra není věcí rozumu či logického uvažování, zkušeností ani dobré
paměti, je to spíš skutek vůle. Vyžaduje
dětinskou závislost na Bohu. Ježíš řekl:
„Mějte víru v Boha!“ (Mk 11,22).
1 Ulonska, Reinhold. Duchovní dary v učení
V této souvislosti Reinhold Ulonska a praxi. Albrechtice: Křesťanský život 1991. s. 52.
píše: „Když Pavel hovoří o daru víry, myslí 2 Lim, David. Spiritual Gifts: A Fresh Look.
na víru, která může „přenášet hory“. Tato [Nový pohled na duchovní dary.] Springfield MO:
víra je odvážnou vírou, která činí zname- Gospel Publ. House 1991. s. 75.
STUDIJNÍ BIBLE
s letničními výkladovými poznámkami
Po dlouhých letech práce nadchází okamžik vydání „Studijní bible“ s bohatým odkazovým aparátem a letničními výkladovými poznámkami (anglická verze používá název „Full Life Study Bible“).
Je použit u nás nejrozšířenější ekumenický překlad
biblického textu. Bible je doplněna plejádou studijních článků ke klíčovým tématům jako např. uzdravení, křest Duchem svatým atd. Taktéž mapkami a stručnou konkordancí. Na českém trhu půjde o publikaci
jedinečnou, s rozsáhlým teologickým komentářem vynikající úrovně, jehož kvalitu v zahraničí prověřily již
desítky vydání v přibližně čtyřiceti jazycích. Pokud nemáte ve své knihovně více obsáhlých biblických komentářů ve světových jazycích, ve kterých se dobře orientujete,
bude tato nová Bible v současné době ve vaši knihovně nezastupitelná.
Bible by měla být do České republiky dovezená někdy v polovině ledna, a ještě v lednu bychom chtěli tuto Bibli distribuovat. Bible je v jedné velikosti, 23,5 cm x 16,5 cm a ve třech provedeních. Velikost jednotlivých provedení se může
malinko měnit v závislostí na vazbě.
Tvrdá vazba: 495,- Kč, Měkká vazba ve dvojbarevné kožence: 890,- Kč, Vázané v kůži: 1080,- Kč
Nakladatelství Křesťanský život, Pod Červenkami 504, 735 43 Albrechtice
Tel.: 558 761 571, 558 761 572, e-mail: [email protected], www.krestanskyzivot.cz
18
Ročník 22, únor 2010
Židé a Starý zákon
J
ak se Bůh dívá na dnešní Židy, kteří
věří v Hospodina SZ způsobem?
Věřím, že je miluje, On je přece sám
ve svém plánu spásy národů (dle Ř 9–11,
kde ap. Pavel vysvětluje vyvolení a zatvrzení Izraele) „uzavřel pod neposlušnost“,
vylomil jako ušlechtilé větve z olivy, abychom mohli vejít do Božího království
také my z pohanských národů. Věřím, že
s nimi počítá, že je respektuje a používá
i vyslýchá jejich modlitby, tak jako to dělal vždycky v minulosti, protože oni v něj
přece věří jako v pravého Boha, i když
mají zatím dočasně zastřenou cestu ke
spasení skrze Ježíše. Myslím, že tajemství
vztahu Boha Izraele k jeho vlastnímu vyvolenému lidu nemáme moc šanci rozumově pochopit, nevysvětlíme ho logikou
a je potřeba si vyprosit zjevení Božího
srdce ve vztahu k Izraeli. Je to stále jeho
služebník a zřítelnice jeho očí, zaslíbený
prvorozený syn a dědic Božího království, a my jen žijeme z milosti z toho, co
je jeho původním duchovním dědictvím
a co mu dodnes patří, protože smlouvy,
které s ním Bůh uzavřel, jsou věčně platné a Boží povolání je nezrušitelné. Bůh
se nemění a není ano i ne zároveň.
Ve SZ očekávali Mesiáše, Hospodin
s nimi komunikoval a bylo to v pořádku…
Ortodoxní židé stále očekávají Mesiáše. Pán působí i mezi nimi, řada rabínů,
ale i jiných SZ věřících lidí uvěřila v historii i dnes na základě četby NZ a studia 53. kap. v Ježíše. Je o tom napsaná
pěkná kniha Moudrost volá. Většinou museli opustit časem ortodoxně věřící komunitu, protože se pro ni stali odpadlíky a sektáři, tak jako jsme jimi dnes i my,
křesťané, vnímáni jako modláři, protože
vyznáváme podle jejich porozumění tři
bohy. Jiní zůstali a vedou komunitu z Božího povolání jako tajně věřící v Mesiáše
Ježíše. Bůh s nimi stále komunikuje, ale
mají Bohem položený závoj na svém duchovním zraku, takže zatím ve své většině nerozpoznávají Ježíše jako svého Mesiáše. Jejich čas přichází, jakmile vejde
plnost pohanů. Pak bude spasen podle
Písma všechen Izrael. Bůh s ním jednal
v historii jako s jediným z národů vždy
jako s celkem. Tak tomu bude i v závěru dějin, co se týká jeho spasení. Myslím
si, že my budeme svědky tohoto Božího
jednání, žijeme v době, kdy to už začalo
a brzy se to naplní.
Komunikuje s nimi pořád stejně?
Nemám o tom mnoho dokladů, ale
z opakované osobní návštěvy při šabato-
vém obědě v ortodoxní židovské komunitě mohu dosvědčit z jejich osobních
svědectví, že s nimi komunikuje. Ta svědectví byla stejná nebo podobná jako od
křesťanů, svědectví živé víry, ale mluvili o Otci. Mají živou víru v Boha Izraele
a osobní vztah k němu jako k Otci. Takže
věřím na základě osobní zkušenosti, že
s nimi Bůh komunikuje.
Jsou ti dnešní „za vodou“ skrze svoji
víru stejně jako ti starozákonní?
Rozumím tomu tak, že není jiná cesta spasení pro současné byť starozákonně věřící židy než prostřednictvím Ježíše.
On je cesta, pravda a život a nikdo nemůže vejít k Otci nežli skrze něj. Myslím
tím, co se týká přebývání ve věčnosti. Jak
to Bůh udělá se SZ židy, kteří tady byli
před příchodem Ježíše, se mě neptejte.
Myslím si, že Bůh nám nezjevuje všechny hlubiny tajemství spásy, jen ta, která
se nás týkají.
Duchovní dary, Čtenáři píší
jevit nejméně výrazný ze všech darů moci,
je základem pro dar uzdravování i činění
zázraků.
Dar víry je určen pro specifické příležitosti a potřeby. Jednoduše je darován
Duchem do konkrétních situací. Do srdce člověka je vložen v určitou chvíli pro
určitý záměr. Když je potřeba naplněna,
je tím uskutečněn i záměr, pro který byl
dar dán.
Podobně, jako ostatní duchovní dary,
dar víry nám umožňuje použít potenciál, který jsme ve své staré přirozenosti neměli. Je to víra, která se dívá na nemožné a říká: „Ano, stane se to!“ Musíme
dát stranou naše úsilí a plány uskutečnit něco svým vlastním způsobem. Musíme se spolehnout na Boží svrchovanost a dobrotu, že k nám bude milostivý
v čase nouze. Někdy to může být komunikování víry celého těla Kristova skrze použití jednotlivce. Zdali si nevzpomínáme
na období v životě, kdy Duch svatý vanul
nad někým, kdo svědčil nebo se modlil
a náhle víra byla podnícena v celém shromáždění? Takový dar víry působil prostřednictvím apoštola Pavla a uschopnil ho sloužit novou smlouvou. Je přece
zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým
z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných
deskách, nýbrž na živých deskách lidských
srdcí. Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Krista. Ne že bychom
mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na
základě toho, co je v nás; naše způsobilost je
od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit
nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává
život.“ (2K 3,3-6) Pavlovi v církvích nešlo
o samoúčelné předvádění se, i kdyby pramenilo z křesťanské zkušenosti.
Tento dar Pavla uschopnil pomoct jiným k přijetí Ducha skrze slyšení víry
(Ga 3,2.5). S jistotou můžeme říct, že tento dar byl projeven ve společné modlitbě,
což mělo za následek nové vylití Ducha
svatého v Jeruzalémě, kdy „to množství věřících pak mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo ani nenazýval nic z toho, co měl, svým
vlastním, ale měli všechny věci společné.
Apoštolové vydávali velikou mocí svědectví
o vzkříšení Pána Ježíše a veliká milost byla
na nich všech.“ (Sk 4,32-33)
Bratři a sestry nikdo z nás nemá na to,
aby naplnil Boží požadavky z vlastní síly,
nebo aby vykonal práci pro Boží království. Kéž by každý věrný svědek Pána Ježíše Krista mohl používat duchovní dary
v moci Ducha svatého. Proto usilujme
o celou škálu duchovních darů, zvláště
pak o dar víry, který je i dnes tak potřebný v obecenstvích Božího lidu.
Vladimír Rafaj,
VOŠMT
Pro křesťany z pohanů je snazší nejprve
přijmout NZ a později „tráví“ SZ. U mesiánských Židů je to patrně naopak – jak
se tedy formuje jejich vztah k NZ? Co
jim pomáhá?
Mesiánští židé, kteří přišli ke Kristu
jako nevěřící ze sekulárního světa, se obrátili stejně jako každý z nás na základě
zjevení z NZ o spasení v Kristu. Od ortodoxních židů ohledně jejich obrácení ke
Kristu vím spíše jen z četby a studia, ale
většinou k tomu došli hloubkovým studiem SZ a Talmudu na základě zjevení Božího Ducha poté, co se setkali s obsahem
Nového zákona a s úžasem zjistili např.
že Ježíš byl židovský rabi, že neměl řecké,
ale židovské jméno, že jeho matka byla
židovská žena jménem Marie (pořečtěná
forma hebr. jména Mirjam), že pocházel
z rodu jejich krále Davida atd. Myslím,
že to je klíčové při styku s realitou NZ,
židovství všeho, o čem je tam řeč. My si
to tak silně neuvědomujeme, máme pořečtělá jména a vlastní teologii, ale pro
žida je setkání s židovstvím v NZ šokující,
nevyhnutelně ho zastaví a začne se tím
hlouběji zabývat. Je to pro ně nesmírně
těžké uvěřit tomu všemu zejména proto,
že Ježíš je pro ně prokleté jméno a NZ
prokletá kniha.
Musíme si uvědomit, že součástí našeho duchovního dědictví jako církve
v Evropě je dvoutisícileté pronásledování, vyhánění, násilné a potupné obracení židů na křesťanskou víru pod hrozbou
vězení nebo smrti, jejich zabíjení v pogromech s konečným vyvrcholením v holocaustu, kdy bylo vyvražděno šest mili-
19
Čtenáři píší
ŽIVOT V KRISTU
20
onů lidí jen proto, že byli židé. Většina tyto věci si řeší lidé individuálně na záz toho se děla ve jménu Ježíše, také Hit- kladě svého porozumění specifiky židovlerovi vojáci měli na opascích napsáno: ství a osobního vztahu k Bohu.
Bůh je s námi. Hitler sám prohlásil, že
jen dokončuje dílo katolické církve, která K otázce vztahu SZ a NZ...
Tento vztah je jednotný a nedělitelný.
ho konala po staletí. Kdyby církev v historii sama nepoložila základy k tomuto Je živý, závazný a vyplývají z něj pro nás
jednání se židy prostřednictvím tzv. teologie náhrady, holocaust by nemohl proběhnout. Církev měla vážný důvod, proč
mlčela k Hitlerovu vyvražďování Božího
vyvoleného národa. V její teologii nebylo
místo pro spásu židů už po staletí, protože sama vyhlásila, že Bůh je navěky zavrhl a nahradil je ve svém plánu spásy
křesťanskou církví – tzv. Novým Izraelem
Jediným důvodem, kterým vždy ospravedlňovala své jednání, bylo, že židé si tento úděl zaslouží, protože ukřižovali Ježíše. Židé znají svoji historii pochopitelně
vzhledem k jejich nezměrnému utrpení
mnohem lépe, než my jako křesťané známe krvavou historii našich dvoutisíciletých vztahů k nim, která je tragickou součástí naší duchovní historie. K židovské
víře patří pravidlo nikdy nezapomenout.
Nemůžeme se divit, že po tomto našem
„Mesiáši“ , kterého jsme jim historicky
přinesli, místo toho, abychom, jak říká
Pavel, vzbudili jejich žárlivost svým vztahem k jejich Bohu, netouží, a že naopak
jméno Ježíš nenávidí. Proto se ortodoxní židé NZ jako knihy nedotýkají, je prokletá, mají ji zakázáno číst. Vezmou ji do
ruky, řekla bych, jen zázrakem. A ostatní
závažné praktické důsledky. Četba Božíje dílem Ducha svatého a jeho zjevení.
ho slova pro mě vždycky znamenala ptát
První Jeruzalémský koncil řešil otázku se, zda to mám, pokud se týká uchopení
obřízky. Jak to vidí současní mesiánští zaslíbení vírou, a dále, co z toho pro mě
Židé? Co tedy pro ně platí: pořád Ano – prakticky a konkrétně vyplývá do života,
protože je to „svíce našim nohám“ – urještě nějakou dobu Ano – už Ne?
Žid tím, že se stane věřícím v Mesiáše, čuje směr našeho myšlení a následného
nepřestává být židem, naopak začne v pl- rozhodování Pokud jako novozákonní
nosti rozumět a naplňovat svoje židov- lidé čteme a bereme jako zjevení Boží jen
ství. Projevuje se to zejména ve slavení NZ a ke SZ přistupujeme spíš jako k „bibbiblických židovských svátků (a tedy ne lickým historickým příběhům“, které nás
později tradicí vzniklých křesťanských mají poučit, nebo tam nanejvýš najdeme
svátků) a někdy i v doslovném naplnění pro sebe povzbuzující zaslíbení, ochuBožího požadavku obřízky jako znamení zujeme se jako Kristova církev o mnohá
smlouvy. I v mesiánském židovství stejně prorocká zjevení, která Bůh prostřednicjako v ortodoxním nebo v církvi samot- tvím SZ odkrývá a která se týkají doby,
né je mnoho proudů. Některé jsou více ve které žijeme. Jedná se zejména o Boží
konzervativní se synagogálním způso- jednání s Izraelem jako vyvoleným nárobem bohoslužby a věrným dodržováním dem v naší době. Tak se nám může přiBožích nařízení Izraeli včetně obřízky. hodit, že nerozpoznáme časy a doby, ve
Jiné proudy jsou liberálnější či svobod- kterých žijeme, a hrozí nám nebezpenější. Je velmi mnoho mesiánských věří- čí, že v důsledku toho také včas nerozcích, kteří nikam do společenství necho- poznáme ve vztahu k Izraeli Boží určení
dí, protože žádná ze současných forem pro nás jako církev posledních dnů. Můpro ně není dost židovská. Myslím, že žeme tak minout Boží povolání pro sebe
nelze odpovědět jednoznačně, co pro ve vztahu k Izraeli jako Božímu vyvoleně v otázce obřízky v současném stavu nému národu. Pokud věříme a vyhlížíme
jejich vývoje platí, co se týká uvedených druhý příchod Ježíše a chceme rozpomožností, protože je to hnutí mladé a te- znat a stát jako církev v Božím plánu spaologicky nevykvašené. Spíše to vypadá, že sení pro poslední dobu, dost dobře ho
nemůžeme vyhlížet s lhostejným, pasivním nebo dokonce skrytě arogantně povýšeným postojem vůči Izraeli. To se týká
jak jeho duchovní, tak současné fyzické
existence. V duchovní smyslu se jedná
o otázku jeho spasení, protože jsme jeho
dlužníky. Žijeme duchovně z toho, co je
vlastním dědictvím Izraele. Tak jako bylo
evangelium vyneseno před dvěma tisíci
lety z Jeruzaléma do posledních končin
světa, a tedy později i k nám, tak máme
my dnes zodpovědnost nést nebo pomáhat nést evangelium jim, protože jsou ve
své většině sice ne ateistický, ale duchovně odpadlý národ. Ježíš nepřijde, dokud
ho Izrael nerozpozná jako svého Mesiáše a neřekne: Požehnaný, který přichází ve
jménu Hospodina. To jsou jeho poslední
slova, než odtud odešel.
V otázce fyzické existence je to hrozba
nového holocaustu národa Izraele. Misie židům neprobíhá z historických důvodů a také vzhledem k současným zákonům Izraele klasickým způsobem tak
jako u jiných národů. Jde nejprve o naše
zástupné pokání z minulosti dávné i nedávné, a tím je změna smýšlení a jednání, našeho srdce a postoje.Třeba i pokání z ignorace duchovní historie církve ve
vztahu k židům, jehož důsledky nás nutně duchovně ovlivňují doposud. Pokud
vím, ani na biblických školách to neučíme, ani ve společenství církve o tom nemluvíme a nevyučujeme. Boží lid může
hynout nebo být rozptýlen kvůli nedostatku Božího zjevení a poznání. Abrahamovské požehnání (Gen 12,3–4 týkající se
postoje žehnání nebo zlořečení Izraeli) je
platné dodnes jak v individuálních životech, tak v životě církve, ale i národů. Pak
může nastoupit hledání zjevení konkrétních skutků lásky a víry, které nám Bůh
připravil. Věřím, že na prvním místě je to
přijetí duchovní zodpovědnosti za tento
vyvolený národ a postavení se do mezery mezi ním a jeho i naším Bohem v přímluvě a duchovním boji. Jsme na celém
světě jediní, kdo to mohou udělat, protože jsme královským kněžstvem a máme
přístup k Božímu trůnu a k Božímu srdci.
A samozřejmě se můžeme na základě Božího vedení zapojit do konkrétní podpory modlitební i materiální, ať už se jedná
o různé formy skryté misie v Izraeli, kterou se zabývají jednotlivé křesťanské organizace, nebo o navázání vztahu a podporu práce konkrétních mesiánských
sborů v Izraeli.
Pokud v praxi pomíjíme Starý zákon
jako zjevené Boží slovo, žijeme převážně na úrovni novozákonní, na úrovni
osobního spasení. Staráme se vzájemně ve společenství církve o sebe a nové
lidi, kterým NZ zvěst o spasení přinášíme. Někteří z nás mají povolání na růz-
Ročník 22, únor 2010
dy, v němž hraje Izrael jak v době SZ, tak
i dnes a především pak v tisíciletém království, klíčovou roli. Pokud v tom máme
jako Církev posledních dnů najít svoje
místo a stát v Božích plánech, potřebujeme se rozhodnout hledat naplňování Božích potřeb ve vztahu k jeho vyvolenému
národu i v kontextu zjevení, které nám
může dát jen SZ. Bůh s Izraelem počítá
a měli bychom s ním počítat i my. Jen tak
se můžeme pak podílet na přípravě cesty
pro Kristův druhý příchod.
Modlitba
Propisovačka
Seminář
pracovníků
s dětmi
Rev. Jay Risner
host jarního semináře pracovníků s dětmi
Čtenáři píší
ných úrovních duchovní práce ve svém
národě, jiní v jiných národech. Izrael ale
není v Božích očích jako jiné národy, dokonce ani jako náš vlastní národ. Boží
myšlení není naše myšlení, Izrael je pro
Boha jedinečný a nezastupitelný, je tím,
kdo šel v dějinách Božího plánu spásy
národů vepředu jako první a kdo prosekával Boží cestu pro ostatní národy jako
ledoborec. Za své hříchy sklidil dvojnásobnou odplatu z Božích rukou. Pokud
ho ale národy soudily nad rámec Božích
soudů, Bůh je zničil. Stejně tak bude
Bůh soudit nebo žehnat národy v této
poslední době ohledně jejich postoje
a vztahu k dnešnímu Izraeli, který nepřestal být jeho vlastnictvím. Hlavní spojení SZ a NZ vidím v tom, že Bohu nejde
jen o naši spásu (poselství a zjevení NZ),
ale také o dokončení jeho plánů s náro-
V Mesiášově lásce
Alena Krausová
Koordinátorka pro východní
a střední Evropu
Modlitební dům pro všechny národy
v Jeruzalémě
J
edním z vánočních dárků, které jsem
letos dostala, byla propisovačka. Byla
krásná. Jasně zelená barva se leskla na
moderním tvaru tužky a už jsem se těšila,
ay pracuje ve službě dětem už více
než 30 let. Na konci sedmdesátých
jak s ní budu psát poznámky k vyučoválet pracoval také profesionálně v zání. Hned při prvním použití mne nadšení
přešlo. Tužka chvíli psala a chvíli nepsala, bavním průmyslu. V roce 1980 Jay a jeho
někdy pomohlo tužku jen pootočit, aby žena Debbie dokončili to, co měli na
O bolest se s tebou rozdělím
psala, a někdy jsem ji dlouze rozepisova- mysli ve světě sekulární zábavy a začali
a každá starost hned je menší,
la v situaci, kdy jsem nutně potřebovala sloužit na plný úvazek Bohu. Do své služradosti s tebou se znásobí,
psát poznámky a ne přemlouvat tužku. by vložili všechen svůj talent a obdarovájsi přítel můj
Potřebuje jen rozepsat? Nebo budu mu- ní. Jay se stal dětským pastorem v James
vím, zač ti vděčím.
River Assembly, což je sbor, kde je více
set vyměnit náplň?
než 10 000 lidí a dále pak sloužil v TimNakonec to dobře dopadlo. Tužka se
V modlitbě přicházím za tebou,
berline Church, který navštěvuje 6 000
rozepsala, slouží mi dobře a já uvažui přimlouvat se smím,
lidí. Jay byl dále 10 let dětským pastorem
ji,
jakým nástrojem v Boží ruce jsem já. v Kalifornii a pak v roce 1990 začal prakdyž lidé mají trápení
Je na mě spolehnutí? Nebo „chvíli píšu covat na misijním poli v Africe, kde se
a náhodou o tom vím.
a chvíli nepíšu“? Musí Bůh používat růz- stal koordinátorem služby dětem pro výné
způsoby, aby mne dostrkal tam, kde chodní Afriku. V roce 1993, v době, kdy
Jak mocný a veliký jsi,
mám
být? Povede se Bohu mě dovést ke sloužil v Keni, pracoval na dětské televizPane můj,
svému
cíli, nebo bude muset použít jiný ní show „Rainbow Surprise”, která nyní
i přesto k nám se skláníš,
nástroj?
modlitby naše vyslýcháš,
zasahuje každý týden přes 22 milionů
Jako tuhle. Až když udeřily silné mrazy, lidí.
a s láskou lid svůj chráníš.
V současné době má Jay dohled nad
vzpomněla jsem si, že jedna rodina sháLáska tvá svítí nám na cestu,
ní teplé oblečení. Byla s nimi těžká práce, celou produkcí tohoto programu. Jay
a vodu živou nám dáváš pít,
kolikrát si o něco řekli, a pak si pro to pracuje pro světovou misii Assemblies
příslib jsi dal,
nepřišli, ale teď je jim asi zima. Pochytala of God jako mezinárodní specialista pro
že vrátíš se pro svou nevěstu,
jsem doma, co jsme nutně nepotřebovali, službu dětem. Cestuje po celém svěpak v lásce tvé
a donesla jim to. Ve skladu s humanitár- tě a vyučuje dětské pastory a pracovníbudem navždy žít.
ní pomocí jsme našli i teplou bundu pro ky s dětmi, kteří pracují ve školách, dale
babičku a domluvili jsme se, kdy mají při- učí pracovníky, kteří vedou velké dětské
Nikdo nám nemůže dát víc,
evangelizační akce, a také ty, kteří se stajít pro další oblečení. Uvědomila jsem si,
než ty nám dáváš, Ježíši,
rají o rozvoj práce s dětmi v jednotlivých
že mě „rozepsal“ až pohled na venkovní
vždyť z lásky za každého z nás,
národech. Jay je velmi obdarovaný řečník
teploměr. Naštěstí jsem svou chybu napřišel jsi zemřít na kříži.
nejenom ve službě dětem, ale i ve službě
pravila dřív, než bylo pozdě.
dospělým.
Marie Faldynová,
Miluška Kroupová,
Zdroj: Assemblies of God
AC České Budějovice
AC Čáslav
World Missions Press Release
Pane můj,
s pokorou před tebou poklekám,
své srdce dokořán ti otvírám,
když pocit mám,
že na svůj život nestačím,
vím, že jsi zde
a já ti všechno svěřit smím.
J
21
ŽIVOT V KRISTU
Jak uvažuješ o své budoucnosti?
Čtenáři píší
M
22
ilí sourozenci,
chci se s vámi podělit o biblickou úvahu na téma dospělost. Možná si říkáte, proč zrovna
tohle téma? Prozradím vám, že
mi letos bylo 33 let. Tak si myslím, že je to vhodná doba začít o dospělosti uvažovat
V Novém zákoně toto slovo najdeme zejména v Pavlových epištolách. Přečtěte si prosím pozorně tyto
dva verše: „Dokud jsem byl
dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl,
s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.“
(1K 13,11) „Bratři, přestaňte myslet
jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako
nemluvňata, myšlením však buďte dospělí.“
(1K 14,20) Zde se dozvídáme, že v dětství
člověk myslí jinak než v dospělosti. Povrchně to vypadá, že hlavní rozdíl mezi
dítětem a dospělým je ve velikosti, stáří
nebo v chození do práce. Jsem-li dost velký, starý a chodím do práce, pak jsem dospělý. Ale výše uvedené verše dávají jiné
měřítko: Jak uvažuješ?
Zkusme nad tím uvažovat prakticky.
Jak uvažuješ o své budoucnosti? Jako
dítě? (Dneska je krásný den na hraní. Zítra si taky budu hrát. Však rodiče už to
nějak všechno zařídí...) Nebo jako dospělý? (Každý den má dost svých starostí, tak
dnes některé vyřeším, abych si je nestřádal všechny na jednu velkou hromadu...)
Jak uvažuješ o financích? Dělá ti radost
hrkat pokladničkou a těšit se, co si koupíš pro sebe? Nebo uvažuješ, jak je spravovat, jak požehnaně rozdávat atd.? Zkus
přijít na to, jak přemýšlí dítě a jak dospělý o Bohu, o rodině, o sboru, o svém
těle, o kamarádech, o rodičích, o vztazích,
o svém autě... To teď není řečnická otázka. Opravdu si prosím teď odpověz.
Přišel jsi na něco nového o sobě? Já
ano Možná tě to teď může vést ke snaze něco změnit. Ne že by to nutně bylo
špatné, ale doporučuji si přečíst ještě tohle: „O moudrosti mluvíme mezi dospělými,
ovšem není to moudrost současného světa ani
jeho pomíjivých vůdců.“ (1K 2,6) „Ženu se
k cíli, k vítězné odměně Božího nebeského povolání v Kristu Ježíši. Všichni, kdo jsme dospělí, tedy sdílejme tento postoj. Pokud v nějakém ohledu smýšlíte jinak, Bůh vám zjeví
i to. K čemu jsme ale už došli, toho se držme.“
(Fp 3,14–16) „Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.“
(Žd 5,14) Chci vám říct, že žádné lidské
snažení a usilování nás nepřivede do té
správné dospělosti a moudrosti (1 K 2,6),
protože ta je jen od Boha. Dospělost není
naším konečným cílem, tím je vítězný
vstup do věčnosti (Fp 3,14). A taky nestačí vědět o tom dobrém, ale musíme vstupovat do dobrého a vyhýbat se zlému
(Žd 5,14) – naše smysly se vycvičí zkušeností, ne pozorováním, čtením
nebo rozjímáním.
A na konec mám pro vás lahůdkový verš o dospělosti:
Ef 4,11–13 „To On rozdal své
dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele – pro
přípravu svatých k dílu služby,
aby se Kristovo tělo budovalo,
abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství,
k plné míře Kristovy dospělosti.“ Ježíš Kristus je v plné míře dospělý. Nikdo nemůže být dospělejší než On. Takže,
kdo směřuje k dospělosti, musí směřovat
ke Kristu. A kdo směřuje ke Kristu, směřuje k dospělosti. A na tu cestu nám Bůh
dal církev se všemi dary a služebnostmi.
Děkuji Bohu, že mi dal vás všechny.
V lásce Kristově
Honza Bubík, AC Vyškov
Apolletin, 12/2009
Zlo neexistuje!
P
an profesor na univerzitě položil
svým studentům otázku: „Je všechno, co existuje, stvořené Bohem?“
Jeden ze studentů nesměle odpověděl:
„Ano, je to stvořené Bohem.“ „Stvořil
Bůh všechno?“ ptal se dál profesor. „Ano,
pane“, odpověděl student. Profesor pak
pokračoval: „Jestli Bůh stvořil všechno,
znamená to, že Bůh stvořil i zlo, které
existuje. A díky tomuto principu, naše
činnost určuje nás samotné. Bůh je zlo.“
Když toto student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený.
Najednou zvedl ruku jiný student:
„Pane profesore, mohu Vám položit otázku?“ „Samozřejmě“, odpověděl profesor.
Student se postavil a zeptal se: „Existuje
chlad?“ „Co je to za otázku, samozřejmě
že ano, tobě nikdy nebylo chladno?“ Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten
pokračoval: „Ve skutečnosti pane chlad
neexistuje, v souladu se zákony fyziky je
ve skutečnosti chlad pouze nepřítomnost tepla. Člověka a předměty můžeme
popsat a určit jejich energii na základě
přítomnosti anebo vytvoření tepla, ale
nikdy ne na základě přítomnosti či vytvoření chladu. Chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit. Slovo
chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom
mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla.“ Student pokračoval: „Pane
profesore, existuje tma?“ „Samozřejmě,
že existuje“ odpověděl profesor. „Znovu
nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že
není přítomno světlo. Můžeme zkoumat
světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit.
Můžeme zkoumat paprsek za paprskem,
ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji
jednotku, ve které bychom ji mohli měřit.
Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé,
aby pojmenovali nepřítomnost světla.“
Následně se mladík zeptal: „Pane, existuje zlo?“ Tentokrát profesor nejistě odpověděl: „Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi,
trestné činy, násilí, všechno toto není
nic jiného, než projev zla.“ Na to student
odpověděl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je
jen nepřítomnost dobra, tedy Boha. Zlo
je výsledek nepřítomnosti božské lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako
když přichází tma, nebo chlad – tedy v nepřítomnosti světla, tepla a lásky.“ Profesor si sedl. Ten student byl mladý Albert
Einstein.
Dáša Š.,
AC Zlín
Kapky 12/2009
Co pro mě modlitby znamenají
P
řemýšlela jsem, co napsat a co pro můžu napsat, že děti chodí rády do škomě modlitby znamenají. Stále více ly, mají dobré nevěřící kamarády a hodzjišťuji, že modlitby stojí nějaké úsi- né paní učitelky. Je to pro mě potvrzelí a práci. Modlitbu vidím nejen jako pří- ní, že má význam se modlit za konkrétní
mluvu, ale i jako duchovní boj, kdy může- věci. Vzpomněla jsem si, jak před dvěma
me bojovat, žehnat, vyznávat Boží slovo roky Bůh ochránil Radima. Když přišel
apod. Věřím, že důležité místo v modlit- z venku, tak měl bouli těsně pod okem,
bách musí mít modlitby za děti a man- kam ho trefil jeden kluk kuličkou z pisžela. Proto napíšu pár řádků či svědectví, tole. Stačil jen jeden centimetr a mohl
které se těchto modliteb týkají.
ho trefit přímo do oka. Vím, že to byla
Na začátku dne se modlím například Boží ochrana. Také jsem se často modliza děti, aby je Pán ochraňoval ve škole, la i za to, aby měly děti k sobě věřící kaod nemocí, prostě od všeho zlého. Je to marády. Je to pro ně důležité, aby je tak
pro mě důležité a cítím, že to mám dělat. nelákal svět a měly kamarády ve sboru.
Několikrát jsem si mohla uvědomit, jaký Naše děti byly jedny z prvních ve sboru,
mají tyto modlitby význam. Vždy jsme se a proto bylo hodně mladších dětí a věmodlili za paní učitelky, aby měly dob- kově k sobě moc nikoho neměly. A co se
rý vztah k našim dětem a byly ,,rozum- nestalo, přistěhovali se Švecovi i se stejné“. Za kamarády, aby se jim neposmívali ně starými dětmi jako jsou naše  a také
a rozuměli si s nimi. S vděčností Bohu přišla do sboru Alena Brtníková s Vojtou.
Byly to pro nás jasně vyslyšené modlitby
– díky Pane za ně!
Hodně se modlím za manžela. Čím dál
víc ke mně Bůh mluví, abych ho nesla na
modlitbách. Skoro v každé modlitbě se
za něj přimlouvám. Vím, co vnitřně prožívá. a tak se můžu za něj konkrétně modlit. Jeho práce je především na duchovní
úrovni, a proto potřebuje duchovní podporu. Máme mnoho svědectví, když jsem
se za Viktora modlila a pak jsme mohli
vidět, jak si Bůh modlitby použil.
Nejsem dokonalá a mám v modlitbách
ještě hodně co zlepšovat. Modlitbě se člověk může stále učit. Je to otázka rozhodnutí, kdy se třeba i musíme vzdát svého
pohodlí a jednoduše kleknout a modlit se.
Pojďme se to učit společně dál. Pro Boha
jsou naše modlitby příjemnou vůní.
Bůh vám žehnej!
Lucka Balážová, AC Vyškov
Apolletin 01/2010
Čtenáři píší, Povídanky
Ročník 22, únor 2010
Ahoj děti,
nevím jak vy, ale já miluji dobrodružné výpravy. O jedné takové je
dnešní příběh.
Výprava
k ostrovu pokladů
D
en začal jinak, než každý jiný.
Mirek se měl zase jednou vydat na celodenní výpravu klubu Duha. Duha je křesťanský klub,
kam chodí už dva roky jeho nejlepší kamarád Petr. Jenže Petr je nadšený ze všeho, co se v klubu děje,
zatímco Mirek by některé věci nemusel. Petr je křesťan celou svou
bytostí, svým jednáním, svou mluvou, svým uvažováním a také svou
láskou k Bibli. A v tom je právě Mirkův problém. Bible – to přece není
čtení pro dnešní kluky! Jak může
Petr věřit všemu, co je tam napsané? Dobrá, některé názory jsou asi
správné, vedou lidi ke správným
rozhodnutím, ale všemu prostě věřit nejde. Bůh přece neexistuje, to
jenom lidi napsali dobrou knihu,
ve které jsou moudré rady do života. Tečka. Uzavřel si filosofování
o Bibli a křesťanském životě Mirek.
Jenže na jedné schůzce se hovořilo více o tom, co to znamená dát
život Bohu a proč to křesťané dělají. K Mirkovu velikému překvapení tehdy asi tři kluci řekli, že také
chtějí začít žít nový život s Ježíšem,
život plný dobrodružství a nových
objevů a pokladů, které nenajdou
nikde jinde na celém světě a v ničem jiném. A když se přihlásili ti
kamarádi, Mirek si řekl, že to zkusí
taky, aby mezi nimi nevypadal divně. Ono se mu totiž v téhle partě
prima kluků moc líbilo.
Jenže na rozdíl od ostatních,
kteří začali číst Bibli a chodili do
Duhy i na biblické kurzíky, a také
chodívali pomáhat, kde bylo po-
třeba, podle toho, jak se s vedoucími domluvili, Mirek začal chodit jenom na výpravy, jezdil na
tábory a užíval si života s prima
partou.
Jenže dnes měla být taková brigáda, která Mirka baví a pak ještě
celoodpolední hra – lov pokladů.
Mělo se jet do lesa. Vedoucí Roman se zná s místním panem hajným a ten je poprosil, jestli by mu
pomohli opravit krmelce a zásypy
pro lesní zvěř. Do batohů si přibalili každý něco. Jeden vzal kladivo,
druhý pilku, třetí pár náhradních
trámků, další hřebíky, Mirek kotlík
23
Povídanky
ŽIVOT V KRISTU
a sirky, ať je v čem uvařit polévka
a už se šlo.
Kluci byli bezvadně sehraní a takováto práce je mimořádně bavila,
takže dokonce i vymýšleli, že na jedno prkénko vyřežou ozdobný ornament jejich klubu Duha, ať všechny srnky ví, kdo se jim to postaral
o krmelec.
V poledne si kluci rozdělali oheň
a pustili se do vaření polévky, zatímco vedoucí Roman šel do lesa
připravit vše na odpolední hru.
Úkol byl jednoduchý. Kluci si vylosovali dvojičky a spolu se pak vypravili podle zašifrovaných zpráv hledat poklad. Museli u toho projevit
značné znalosti z přírody a orienta-
ce, protože lístek, na kterém nalezli
zprávu, jim prozradil třeba jenom
tolik, že severovýchodně od nejvyššího habru, který roste v okruhu
10 metrů, je pěšina. Když po ní půjdou asi 100 metrů, najdou studánku. Tam bude další zpráva. Jenže
každá dvojička dostala jinou výchozí informaci, aby neběželi všichni
stejně. Až teprve čtvrtá zpráva byla
pro všechny a odtud to byly závody, kdo první najde ostrov pokladů,
kde bylo něco pro každou dvojičku.
Mirek s Petrem měli radost, že byli
spolu v jedné dvojici. A vedli si bezvadně. Mirek jenom netušil, že se
za něj Petr už týdny modlí, protože
mu ho bylo líto, když viděl, že jeho
kamarád ztrácel v životě to nejdů24
ležitější a to je zájem
o to, aby žil naplno s Bohem. Petr se
modlil i před výpravou, aby se Bůh Mirka dotkl. A Bůh modlitby slyší.
Kluci se blížili
k cíli hledání pokladu. Další nápovědu, kudy pokračovat,
mohli dostat pouze
tehdy, když správně
vyluští zprávu, která
je měla vést k biblickému verši. Po té, co
verš řeknou vedoucímu, dostanou od něj
další instrukce, kde hledat. Jenže
tady se v luštění částečně neshodli.
Oba věděli, že správný verš je z knihy Zjevení, ze třetí kapitoly, ale Petrovi vycházel verš 11 a Mirkovi verš
15 nebo 16. Petr vyndal Bibli, že se
na ty verše kouknou a poradí se,
který vyberou. A tak Petr za chvíli
četl:
Zjevení 3,11: Přijdu brzy; drž se
toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil
o vavřín vítěze.
Zatímco Mirek se podíval na svůj
verš a tam stálo:
Zjevení 3,15 – 16: „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys
byl studený anebo horký! Ale že jsi
vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
Na Mirka ta slova zapůsobila jako
ledová sprcha. Najednou věděl, že
toto není hra, že ta slova mluví přímo k jeho srdci, že jsou pravdivá
a že ten Bůh, o kterém ještě ráno
tvrdil, že není, zná každou jeho
myšlenku. Mirek se jenom podíval
tázavě na Petra a Petr nelenil ani
vteřinku, aby Mirkovi ukázal v Bibli,
co má dělat, aby se slova ze Zjevení,
která si Mirek zrovna přečetl, nebyla o něm. Věřte nebo nevěřte, soutěž to odpoledne prohráli, ale když
se večer vraceli domů, byli oba nejšťastnější kluci z celého oddílu.
A jak by se vám četl veršík, který
se tak dotkl Mirka?
Teta Dana.
Ročník 22, únor 2010
D
ne 24. 9. 2009 dostala naše vnučka velké bolesti v zádech, že až
zvracela. Její paní doktorka, která
ji opatruje odmalička, si s ní nevěděla
rady, a tak ji v pátek 25. 9. poslala do nemocnice v Karviné. Tam dostala kapačku
proti bolesti, a protože byl prodloužený
víkend (28. 9.), poslali ji domů. V následujícím týdnu bylo zjištěno, že má zánět
ledvin, o 8 cm zvětšená játra a 150 sedimentaci. Opět stejná doktorka vyjednala
příjem do Fakultní nemocnice v Porubě,
kam ji snacha ve čtvrtek 1. 10. 2009 odpoledne zavezla. Tam dvě hodiny sepisovali
všechny možné údaje o ní i o zdravotní
zátěži v rodině (babička i děda zemřeli
na rakovinu). V pátek se potvrdila diagnóza. Bylo to s ní velmi špatné.
V ten stejný pátek jsme měli modlitební shromáždění „Před Boží tváří“ a já
jsem prosila o modlitbu za vnučku. Tam
jsem prosila o její uzdravení.
Následující den v sobotu jsme měli
první setkání „Kristovy školy“ a tam se
mě Pán mocně dotkl, když jsme četli dopisy sedmi církvím. Slyšela jsem jasně napomenutí: Vím o tvých skutcích, o tvém
úsilí i tvé vytrvalosti… ALE MÁM PROTI TOBĚ TO, ŽE UŽ NEMÁŠ TAKOVOU
LÁSKU JAKO NA POČÁTKU. (Zj 2,2.4).
To Slovo mnou projelo jako meč, až to
fyzicky zabolelo. Okamžitě jsem činila
pokání.
Následující den v neděli byly mocné
chvály a já jsem se celou dobu modlila, ale ne už za uzdravení vnučky. Odevzdávala jsem ji i synovu rodinu Pánu
s prosbou o jejich spasení a zachování.
Pak jsme zpívali ještě jednu píseň, kde
se opakovalo slovo PROSÍM, víc z té písně nevím. Byla jsem uchopena Boží mocí
a přišlo ujištění, že vnučka je uzdravena.
Cítila jsem, že se v ponebeských oblastech něco hnulo.
Opět se Slovo Boží prokázalo jako
pravda: PŘIBLIŽTE SE K BOHU A PŘIBLÍŽÍ SE K VÁM (Jakub 4,7).
V pondělí byli rodiče (syn se snachou)
na návštěvě a v úterý se dozvěděli, že
Miška je v pořádku a bude propuštěná
domů. Chtěla bych znát reakci lékařů, ale
snacha se rozzlobila, že to není možné
a nechtěla tu skutečnost přijmout. Vůbec
se jí nedivím, protože byla u lůžka svých
umírajících rodičů a měla velký strach.
Ptala jsem se Pána, jakým způsobem
jim mám říct, že ji uzdravil Pán Ježíš, že
lékař léčí, ale Bůh je ten, který uzdravuje. Protože se blížil svátek Michaely, jeli
jsme s manželem do Karviné na návštěvu. Měla jsem sevřeného ducha a prosila jsem Pána, aby ON SÁM převzal re-
žii. Když mi snacha vyčetla, že se chovám
jako mrtvý brouk a je mi jedno, že je
vnučka v nemocnici, že jí ani nezavolám,
Pán mi dal milost, že jsem mohla říct: „Já
jsem dělala něco jiného, my jsme se ve
sboru za ni modlili a Pán Ježíš ji v neděli
uzdravil“. Kdyby vybuchla mina, nemohla být reakce dramatičtější. Nastalo mrtvé ticho. Po delší chvíli řekla vnučka dojatým hlasem: „Babičko, děkuji.“ Setkaly
jsme se očima a já jsem věděla, že vnučka
vírou přijala Ježíšovo uzdravení. Při odchodu jsem jí řekla, ať nezapomene při
modlitbě (i mimo ni) děkovat.
Každý týden chodí ke své paní doktorce na kontrolu a i ona musela konstatovat, že je zdravá.
Toto svědectví píšu na oslavu našeho
drahého Pána.
Anna Tarjanová
AC Havířov
Jak jsem uvěřila
O
tom, jak jsem uvěřila, bych mohla napsat poměrně dost, ale nechci
nudit, takže k věci. Uvěřila jsem
v maturitním ročníku na gymplu. Jednou z mých vzdělávacích pedagogů byla
i Mgr. Dagmar Pospíšilová a tím to vlastně všechno začalo. No, vlastně ne úplně
přesně tím, ale ještě o rok dřív, když jsem
poprvé viděla a slyšela charismatického
pastora a tehdy přednášejícího Jiřího
Pospíšila. Měl u nás přednášku o vztazích, která byla tak trochu jiná než sledovat obrázky na zdi, jak to bývalo tehdy
ve škole „populární“. Zaujal mě tím, že
byl něčím jiný, výjimečný, řekla bych. Ke
konci přednášky se za nás modlil a mně
bylo strašně moc hezky, znáte ten pocit
po těle – takové to, že nejste někomu jedno... Další rok jsem dostala na němčinu
jeho ženu. Výuka byla super a Dáša byla
též nějaká jiná, „lepší“, oba dva měli něco,
co já neměla a šlo to vycítit, aniž bych je
líp znala.
To vše přišlo až poslední rok. Dáša už
mě neučila, ale o to víc jsme se poznávaly.
Nejdřív pár nesmělých mailů a SMS a zanedlouho na mě vybalila celé „svědectví“
o tom, jak ona poznala Boha. Vzpomínám, jak jsem suše polkla. Vůbec jsem
nevěděla, že znát Boha znamená mít
s Ním vztah! Vlastně jsem toho o křesťanství celkově moc nevěděla. Jsem si to
vyslechla a rozhodla se, že se budu s Dášou kámošit, i když je „nějaká ujetá“. Později jsem zjistila, že to, jaká je a jací jsou
manželé, co mě na nich hned zaujalo, je
Bůh v jejich životě. Uvěřování se nedělo
z minuty na minutu ani hodiny na hodinu, ale před maturitou mě začaly pronásledovat problémy různého druhu, moc
mě to na světě nebavilo a řekla jsem si, že
dám tedy Bohu nějakou šancičku. Modlila jsem se modlitbou spasení, otevřela
oči a ono nic! Uvažovala jsem, že pár dní
počkám a uvidí se.
A uvidělo...!!! Problémy se začaly řešit,
všechny moje překážky se jaksi zmenšovaly. Co jsem četla v Bibli, v životě fungovalo a já se měnila. Potkávala jsem známé,
kteří mi říkali, že jsem nějaká „jiná“. Poprvé jsem přišla do sboru, poznala všechny z vás a začala Bohu sloužit. Jsem Mu
vděčná za všecko co mi dal, že mi poslal
Pospíšilovy, manžela, a že mě vede Jeho
cestou. Někdy mi to jde hůř, někdy líp,
ale všichni víme, že to stojí zato!
Markéta Pektorová, AC Vyškov
Apolletin 01/2010
Svědectví
Zázračné uzdravení
25
ŽIVOT V KRISTU
16
KONEC JUDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ V SOUVISLOSTECH
650 Přibližné narození proroka Jeremjáše.
Židé v babylonském zajetí podle dobových
634 Narodil se babylonský král Nebúkadnesar.
reliéfů zdobících paláce babylonských králů.
627 Povolání Jeremjáše do prorocké služby.
623 Narození proroka Ezechiele.
612 Babyloňané dobyli hlavní město Asyřanů Ninive, Asýrie byla sražena na kolena.
609 V bitvě proti Egypťanům u Megidda zemřel poslední dobrý král Jóšijáš.
609 Jóachaz králem, v Judsku se obnovuje modloslužba.
609 Egypťané odvlekli krále Jóachaza do Egypta a místo něj dosadili Jójakíma.
605 Asyrská říše byla definitivně rozvrácena babylonskými vojsky.
605 Egypťané byli poraženi Nebúkadnesarem v bitvě u Karchemiše.
605 Judsko se dostalo pod mocenský vliv Babylóna.
605 Proběhla první deportace Židů do Babylóna, odveden byl i mladý Daniel.
602 Král Jójakím se po třech letech v područí vzbouřil proti Nebúkadnesarovi.
Nebúkadnesar připravuje trestné tažení.
597 Král Jójakím zemřel. Jójakímův syn Jójakín se stal králem nad Judou.
597 Nebúkadnesar oblehl Jeruzalém. Jójakín se vzdal babylonskému Nebúkadnesarovi.
597 Proběhla druhá deportace Židů do Babylóna, odvedeni byli mj. král Jójakín a Ezechiel.
597 Babylóňané dosazují Sidkijáše za krále nad Judou.
Později se Sidkijáš proti Nebúkadnesarovi vzbouřil, Nebúkadnesar opět plánuje trestnou výpravu.
593 Povolání Ezechiele do prorocké služby.
588 Babylóňané zahajují dobývání Jeruzaléma, trvalo téměř dva roky a vyústilo v totální likvidaci města.
586 Jeruzalém byl dobyt, třetí deportace Židů do Babylóna, konec Judského království.
562 Zemřel babylonský král Nebúkadnesar, po jeho smrti se Babylonská říše začala rozpadat.
16
Hospodin, Bůh jejich otců, k nim nepřetržitě posílal své posly, protože měl
soucit se svým lidem i se svým příbytkem. Oni však Boží posly zesměšňovali,
pohrdali jeho slovy a jeho proroky prohlašovali za podvodníky, takže Hospodinovo rozhořčení dolehlo na jeho lid a nebyl, kdo by ho zhojil. Přivedl na ně
kaldejského krále, jenž mečem vyvraždil ve svatyni jejich mladé muže, neměl
soucit s mladými muži ani s pannami, ani se starci a kmety; Bůh mu všechny vydal do rukou. Také všechny předměty Hospodinova domu, velké i malé, poklady
Hospodinova domu a poklady královy a jeho velmožů, to vše odvezl do Babylóna. Dům Boží spálili, jeruzalémské hradby strhli, všechny jeho paláce vypálili
a všechno vzácné zařízení bylo zničeno. Pozůstatek lidu, jenž unikl meči, přestěhoval do Babylóna. Stali se otroky, sloužili jemu a jeho synům až do doby, kdy
se kralování ujali Peršané. Tak se naplnilo slovo Hospodinovo, které mluvil ústy
Jeremjáše: „Dokud si země nevynahradí své dny odpočinku, bude odpočívat po
všechny dny, co bude zpustošena, až se vyplní sedmdesát let.“ (2Pa 36,15–21)
26
Lesk a bída starověké Kréty
Již kolem roku 2700 př.n.l. začíná na ostrově Kréta rozkvétat námořní obchod, rozvíjí se
umění a řemesla. Kolem roku 2000 př.n.l. disponovala minojská kultura silnou námořní flotilou. Krétské obchodní lodě přepravovaly zboží mezi Řeckem, Malou Asií, Předním východem
a Egyptem. Výhodná poloha Kréty ji předurčila za uzel obchodních cest. Význam, bohatství
a politická moc Kréty rostla, spolu s tím byly budovány i proslulé minojské paláce. Nejstarším
palácem na Krétě je Faistos, odkud mimo jiné pochází známý disk obsahující zatím nerozluštěné archaické písmo, které je psáno do spirály.
Hlavním městem minojské civilizace byl Knóssos, zdejší palác byl největší, nacházelo se
zde asi 1400 místností ve čtyřech nadzemních patrech. Byly zde části administrativní, obytné,
společenské či skladové. V trůním sále sídlil i (historicky zatím nedoložený) král Mínós. Palác
byl tak rozlehlý a členitý, že se v něm návštěvníci nemohli orientovat, zasloužil si proto zcela
právem označení labyrint. Zajímavostí je, že minojská města neměla hradby, svou zásluhu na
tom nese fakt, že Kréta je ostrov a tak je chráněna mořem před rozpínavostí okolních národů.
Na moři jim bylo hradbou nejmocnější loďstvo tehdejšího světa.
Přírodní katastrofy však zapříčinily úpadek a posléze i zánik této bohaté a vyspělé kultury.
První ničivé zemětřesení v polovině 18. stol. př.n.l. znamenalo konec tzv. prvního palácového
období. Kréťané se zatím nevzdali, paláce obnovili do ještě velkolepější podoby (tzv. druhé
palácové období). Dalším zemětřesením téměř apokalyptických rozměrů byl výbuch sopky
na Théře v polovině 15. stol. př.n.l., kdy Kréťané přišli nejen o své paláce a loďstvo, ale i o své
obchodní velmocenské postavení. Navíc museli čelit i nájezdům Achájů, kteří dílo zkázy postupně dokonali.
Disk z Faistu
16
Babylonská
b l k vojska
k podd vedením
d
kkrále
l
Nebúkadnesara dobývají Judsko.
P
ád Judy
Hospodin nechal pro nevěrnost svého lidu a jeho králů
(i přes četná varování skrze proroky) dopadnout důsledky.
Babylonský král Nebúkadnesar se neobyčejně vzmohl, podmanil si nejen Judské království, ale i okolní království v Malé Asii,
Aramu, Fénicii. Dobyl a vyplenil též Egypt.
Jeruzalém padl roku 587/6 př.n.l. a do zajetí byly odvlečeny desetitisíce obyvatel. Hospodin však na svůj lid nezanevřel natrvalo. Podle zaslíbení daného Jeremjášovi přišlo po 70 letech
vysvobození – Babylon padl a perský král Kýros lid propustil.
(Kde není uvedeno jinak, obrázek je dílem neznámého ilustrátora.)
Městské hradby dosahovaly
výšky asi 25 m.
Západ slunce nad tehdejším Babylonem.
(R. Lacoste)
Babylonský král
Nebúkadnesar na minci
Nebúkadnesar byl „králem světa“, ale též byl
vyhnán od lidí a žil s divou zvěří.
William Blake
Ištařina brána do Babylonu, byla postavená
Nebúkadnesarem (rekonstrukce).
Jeruzalém je vypleněn a rozbořen.
Židé byli využíváni k plnění velkolepých stavebních
plánů Babylonského krále.
Zajatci jsou deportováni do Babylónie.
Babylon měl asi 250 000 obyvatel a představoval největší město světa.
Pohled na Babylon a řeku Eufrat ze Semiramidiných zahrad. (Mario Larrinaga)
Rembrandt
Rozvaliny Babylonu dnes.
Jeremjáš předpověděl 70 let zajetí Judy.
16
K
Mořské motivy byly pro minojskou kulturu na Krétě typické.
Kréťané užívali ke skladování potravin (např.
víno, obilí, olej) až 2 m vysoké keramické nádoby.
Od názvu pithos je prý odvozen náš pytel.
b l ve své době
d bě považováni
ž
Kréťané byli
za námořní velmoc.
réta
V Bibli se Kréta, krásný hornatý ostrov
ve Středozemním moři, zmiňuje jen
okrajově, apoštol Pavel navštívil na Krétě přístav, kde měli přezimovat. Na Krétu poslal
Tita, aby pomohl zdejším křesťanům. Přesto
v období biblických dějin má Kréta a její kultura své nezastupitelné místo s řadou prvenství. Z minojské kultury (podle bájného krále
Mínóa) čerpali později její nástupci, zejména
Řekové, kteří krétské motivy využívali i ve své
mytologii (např. Mínotauros a další související příběhy).
Rekonstrukce a freska
Skok přes býka – součást Zkoušky dospělosti.
Sir Arthur Evans vedl
vykopávky na Krétě.
Ukázka krétských hieroglyfů. Některé typy písem používaných
na Krétě stále odolávají snaze luštitelů a ponechávají si svá tajemství. >>
Válečné loďstvo opouštějící Akrotiri, když na ostrově Théra vybuchla
obrovská sopka, která zapříčinila rychlý zánik krétské civilizace.
Z Théry je dnes kráter a souostroví Santorini.
Ukázkou vytříbeného kusu
šperkařů a úrovně zlatnického
umění Kréťanů jsou proslulé
Včely z Mallie, jednoho
z významných krétských měst.
Rekonstruovaná podoba minojského paláce Knóssos z 1. pol. 2. tis. př.n.l.

Podobné dokumenty

ModLiTBa - Unitaria Liberec

ModLiTBa - Unitaria Liberec Položme si tedy otázku. Opravdu záleží na tom, jestli se lidé modlí za správné věci nebo ne? Já jsem přesvědčen, že je velmi důležité, za co modlíme. Kdyby Bůh splnil všechna naše přání, byli bycho...

Více

10 »14 »15 »16 kulturní

10 »14 »15 »16 kulturní prezentační číslo nového účelem. Jde jen o vzpomekulturního měsíčníku, který nutí mé přítomnosti na vychází ve vydavatelství schůzi. Tito blázni, jak se media4free. Součástí čísla sami nazvali, mě ...

Více

NOS č.2-3 - Odborový svaz státních orgánů a organizací

NOS č.2-3 - Odborový svaz státních orgánů a organizací Řízení činností probíhá naprosto chaoticky, není zajištěn servis v oblasti řádného proškolení, technické podpory a časového prostoru pro plnění pracovních úkolů. Zaměstnanci jsou vystaveni obrovské...

Více

Katalog produktů AMAKO

Katalog produktů AMAKO S ocelovými stožáry se zachází dle zvláštních podmínek, aby nedocházelo k jejich poškození, dle VTOP – 9/2/2014 1. Obchodní podmínky 1.1. Ceník, ceny, slevy Ceník je v souladu se zákonem o cenách 5...

Více

Výroční zpráva 2009 - Muzeum Kroměřížska

Výroční zpráva 2009 - Muzeum Kroměřížska V návštěvnosti byla nasazena vysoká laťka, neboť v roce 2009 byla za posledních deset let největší. Muzeum navštívilo 31 279 zájemců, coţ je o celých 3 741 více neţ v předtím rekordním roce 2005. H...

Více

2.3. kázání L. Ridzoňové Věřím v Ježíše Krista

2.3. kázání L. Ridzoňové Věřím v Ježíše Krista Text: Mt 16,13-23 (Petrovo vyznání a první předpověď utrpení) Kázání: Když jsem přemýšlela nad dnešní částí Kréda, přišel mi mail s odkazem na píseň, kterou asi znáte: Nobody Knows the trouble I´ve...

Více