Souhrnná teritoriální informace Finsko

Transkript

Souhrnná teritoriální informace Finsko
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Souhrnná teritoriální informace Finsko
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Helsinkách ke dni 29.10.2012
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
Finská republika
•
finsky: Suomen tasavalta
•
švédsky: Republiken Finland
1.2. Rozloha
•
338.146 km
2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
•
Počet obyvatel 5 401 267 (2 652 534 mužů, 2 748 722 žen), stav k 12/2011
•
Hustota obyvatelstva 16 obyv./1 km
•
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (15–74 let)
2
•
zaměstnaní 60 %
•
důchodci 14 %
•
nezaměstnaní 7 %
•
studující 8 %
•
invalidní 5 %
•
v domácnosti 3 %
•
ostatní 3 %
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
•
2,6/1.000 obyvatel
Z celkového počtu obyvatelstva je 49 % mužů a 51 % žen. Ve městech žije 67 % obyvatelstva a 33 %
trvale žije na venkově.
1.5. Národnostní složení
•
91,3 % Finů
•
5,4 % Finů švédskojazyčných
•
0,5 % Finů ruskojazyčných
•
0,03% laponská menšina (cca 6500 lidí)
1.6. Náboženské složení
•
protestantské (luteránské) - 77,3% obyvatelstva
•
pravoslavné - 1,1% obyvatelstva
•
katolické a jiné - 1,5% obyvatelstva
•
bez náboženství - 20,1% obyvatelstva
2/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
•
finština, švédština
•
ostatní nejčastěji používané jazyky: angličtina, ruština
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Helsinky (Helsinki, švédsky Helsingfors)
595 384 obyvatel (v aglomeraci hl. města žije celkem cca 1 mil. obyvatel)
Další velká města:
•
Espoo 252 439 obyvatel
•
Tampere 215 168 obyvatel
•
Vantaa 197 636 obyvatel
•
Turku 178 630 obyvatel
•
Oulu 143 909 obyvatel
(Ke dni 31. 12. 2011)
(průběžná aktualizace viz webové stránky Finského statistického úřadu - http://www.stat.fi )
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
1 EURO (od 1. 1. 2002), 100 centů
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Svátky v roce 2011
1. leden
Nový rok
Uudenvuodenpäivä
6. leden
Zjevení Páně
Loppiainen
22. duben
Velký pátek
Pitkäperjantai
24. duben
Velikonoční neděle
Pääsiäispäivä
25. duben
Velikonoční pondělí
2. Pääsiäispäivä
1. května
svátek Vappu, 1. Máj
Vappu, suomalaisen työn päivä
13. května
Nanebevstoupení Páně
Helatorstai
2. června
Hod boží svatodušní
Helluntaipäivä
24. června
předvečer slunovratu
Juhannusaatto
25. června
Slunovrat*
Juhannuspäivä, Suomen lipun
päivä
5. listopadu
svátek Všech svatých
Pyhäinpäivä
6. prosince
Den nezávislosti
Itsenäisyyspäivä
24. prosince
Štědrý den*
Jouluaatto
25. prosince
1. svátek vánoční
Joulupäivä
26. prosince
2. svátek vánoční
Tapaninpäivä
* označené dny nejsou oficiálními svátky Finska, ale dny volna
3/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
V tyto svátky jsou školy, úřady a převážná většina obchodů zavřené.
Obvyklá pracovní doba je od 9.00 do 17.00 hodin. Obchody bývají otevřeny od 9.00, menší obchody
zavírají v 18.00, větší obchody a obchodní domy v 21.00 hod. V sobotu je obvyklá otevírací doba 10.00–
18.00 hod. V neděli jsou obchody uzavřené; výjimku tvoří obchody s potravinami a nákupní centra,
které mají otevřeno i v neděli. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v
předvánočním období.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Česká republika (Československo) je ve Finsku vnímána jako vyspělá průmyslová země s tradiční výrobou
a zejména kvalitním strojírenstvím. Finští obchodníci mají dobré znalosti o českém průmyslovém a
exportním potenciálu. Český exportér může počítat s tím, že finský partner je na jednání dobře připraven
a jeho znalosti o českém prostředí jsou objektivní. Transparentnost a otevřenost jednání je proto
schůdnou cestou k uzavření dohody. Finská ekonomika je neméně otevřená a neméně závislá na exportu
jako naše, a proto prosadit se na trhu lze pouze za předpokladu, že naše firma nabízí technologicky
vyspělý, unikátní nebo cenově konkurenceschopný výrobek.
Kompromisy pro uzavření dohody jsou možné a finští partneři, kteří se zúčastní jednání jsou plně
kompetentní je učinit. Případná (byť dílčí) dohoda platí a není nezbytné ji ihned potvrzovat písemně.
Spolehlivost a serióznost patří v tomto směru mezi ceněné vlastnosti finských obchodníků.
Je třeba také uvést, že Finové jsou citliví na nečestné a podvodné jednání. Tím ale neříkáme, že se nelze
setkat s výjimkami, a proto i ve Finsku je třeba opatrnosti zejména u menších firem. S tím souvisí i
zjištění finanční situace firem.
Relativně snadný je přechod na oslovování křestními jmény, zejména když je zřejmé, že partneři se
budou setkávat pravidelně i později. Zcela běžná je tato forma komunikace např. u zaměstnanců na
jednom pracovišti, a to i u velkých nadnárodních korporací včetně jejich nejvyššího managementu.
Přes relativně osobní charakter komunikace nejsou pracovní vztahy tímto nijak dotčeny a služební
odstup zůstává zachován. Přístup Finů ke komunikaci s obchodními partnery je postaven na několika
základních rysech: pozorné naslouchání, častá mlčenlivost, rezervovanost, zdrženlivá vyjádření a
konkrétní argumentace. Mezi další významné rysy patří finská přesnost a spolehlivost - na jednání je
proto lépe přijít o pět minut dříve než o jednu minutu později.
Pokud se ohlašujeme telefonem, je nezbytné se představit celým jménem bez titulů a říci jméno firmy,
kterou zastupujeme. U titulů existuje výjimka u významných pozic, např. profesor nebo docent v
akademickém prostředí, stačí však jednou na úvod jednání.
Finové mají tendenci mluvit otevřeně a bez okras. Ano znamená "ano!" a ne znamená "ne!". Odmlky
neznamenají nezájem nebo aroganci. Je to způsob, kterým Finové vyjadřují slušnost. Neskáčou do
řeči (na rozdíl od nás), ale vyžadují stejný čas, který byl dopřán partnerovi. "Small talk" - uvolněná
konverzace - neškodí a je dokonce vítaná. Tématem však nikdy nesmí být plat, daně nebo náboženství.
Ideálním, neškodným obsahem úvodního rozhovoru je hokej, počasí a koníčky. Přehledem o finské
literatuře, kultuře či poslední medaili finského sportovce lze jen získat.
Spropitné - služba je obvykle zahrnuta v ceně a proto není třeba počítat se spropitným. Výjimku tvoří
odměna za výjimečně kvalitní službu, která se pohybuje kolem 10%. Běžným zvykem je dát spropitné
poslíčkům a portýrům v hotelích a restauracích.
Taxi - patří mezi nejběžnější dopravní prostředek o víkendech a svátcích (už vzhledem k tomu, že jízda
pod vlivem alkoholu se přísně trestá a návraty z večírků a oslav v podroušeném stavu nemají Finové v
povaze). Taxi je možné objednat telefonicky, nastoupit na parkovištích označených TAKSI nebo i zastavit
v provozu pokud je rozsvícený žlutý transparent.
4/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Využívání péče občany EU, včetně ČR, se ve Finsku jakožto členské zemi EU řídí standardními
mechanismy. Podrobnou informaci poskytuje Centrum mezistátních úhrad www.cmu.cz, doporučujeme
její prostudování . Je důležité si před odjezdem do Finska obstarat Evropskou kartu zdravotního pojištění,
která zaručuje v síti veřejných zdravotnických zařízení občanu ČR stejné podmínky, jako občanům Finska,
tj. občan ČR hradí pouze spoluúčast. Při ošetření v soukromém zdravotnickém zařízení musí občan ČR
ošetření uhradit.
Vzhledem k tomu, že existují rozdíly v hrazení zdravotní péče Finskou zdravotní pojišťovnou KELA
a našimi pojišťovnami, doporučujeme pro déle trvající pobyty uzavřít připojištění např. s Evropskou
pojišťovnou nebo Kooperativou.
Pro naše občany s pojištěním v systému KELA, www.kela.fi, platí, že je při hrazení faktur je k nim
přistupováno jako k finským občanům. V praxi to znamená, že soukromé zdravotní služby jsou výhradně
placeny pacienty, veřejné jsou propláceny podle vzorce za standardní výkony.
Na toto je třeba brát zřetel, protože zdravotní služby ve Finsku jsou velmi drahé; pro příklad uvádíme
běžné stomatologické ošetření (až na aktutní službu vesměs soukromé), které stojí přes 100 EUR.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Ke krátkodobým cestám není potřeba víz, ani žádných zvláštních dokladů. Je-li pobyt ve Finsku delší než
3 měsíce, nebo je-li účelem pobytu výdělečná činnost, a v dalších speciálních případech doporučujeme se
informovat na stránkách imigračního úřadu: www.uvi.fi .
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Finsko je bezpečnou zemí. Vyzýváme k obezřetnosti a zvážení možných rizik v případě cesty odlehlých,
řídce obydlených území severního Finska. Pro tyto případy je mobilní telefon povinností - samozřejmě
s uloženými čísly policie nebo servisní služby. V zimě je třeba se pohybovat po vyznačených cestách,
"zamrznutí" baterie u mobilního telefonu v odlehlých oblastech může znamenat konec nadějí na přivolání
záchrany.
Doporučujeme nepodceňovat možnost výskytu vysoké zvěře podél silnic po celém Finsku. Upozorňujeme,
že povinné ručení nekryje škodu způsobenou při srážce s lesní zvěří.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Velvyslanectví České republiky
Armfeltintie 14
00150 Helsinki
tel.: +358 9 6120 880
fax: +358 9 630 655
email: [email protected]
Spojení z centra: tramvaj č. 3, zastávka Eiran Sairaala, případně cca 15 min. pěšky jižním směrem. Z
letiště lze použít taxi, případně autobus Finnair a na jeho konečné přesednout na tramvaj č. 3.
Honorární konzulát ČR v Tampere
Antti Jokinen
5/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Kuninkaankatu 15 B 26
33210 Tampere
tel.: +358 50 5522680
fax: +358 3 2129974
email: [email protected]
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Zájmy CzechTourism zastupuje paní Lucie Vallin, Stockholm. Kontakty jsou za webových stránkách
CzechTourism nebo ZÚ Stockholm, www.czechtourism.se
CzechTrade nemá svoje zastoupení ve Finsku, ZÚ však úzce spolupracuje s kanceláří ve Stockholmu,
www.czechtrade.se, (ředitelka sl. Klára Jirousková).
Od ledna 2011 pracuje ve statusu "létajícího zástupce" pracovník CzechInvest Mgr. Štěpán Procházka,
www.czechinvest.org
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
•
centrální telefonní číslo v nouzi (záchranka, požárníci, policie): 112
•
policie: 10022
•
nouze na moři: 0204 1000
1.18. Internetové informační zdroje
•
The council of state www.vn.fi/english/index.htm
•
Ministry of employment and economy www.tem.fi
•
Ministry of finance www.vn.fi/vm/eng/paasivu.htm
•
Ministry of transport and communications www.mintc.fi/www/sivut/english/default.html
•
National board of customs www.tulli.fi
•
Employment and economic development centres www.te-keskus.fi/english/default.htm
•
Finpro Finland trade centres www.finpro.fi/site/english
•
Invest in finland bureau www.investinfinland.fi
•
National board of patents and registration www.prh.fi/engl.html
•
Finnish consumer agency www.kuluttajavirasto.fi/englanti/index.html
•
Statistics Finland www.stat.fi
•
The central chamber of commerce of Finland www.keskuskauppakamari.fi
•
FINTRA - The finnish institute for international trade www.fintra.fi
•
The finnish fair corporation www.finnexpo.fi
•
Finnish tourist board www.mek.fi
•
FINLEX (Sbírka finských zákonů v angličtině) www.finlex.fi/en/
•
obecný portál všeobecných obchodních informací a kontaktů www.contactfinland.fi
1.19. Adresy významných institucí
National Board of Customs
Tullihallitus
Erottajankatu 2
P.O.Box 512
6/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
00101 Helsinki
Tel. + 358.9.6141
Fax. + 358.9.614.2852
www.tulli.fi
Invest in Finland
Kaivokatu 8, 6th floor
00100 Helsinki
Tel. +358-10-773 0300
Fax. +358-10-773 0301
E-mail: [email protected]
www.investinfinland.fi
The Central Chamber of Commerce of Finland
Keskuskauppakamari
World Trade Center
Aleksanterinkatu 17
P.O.Box 1000
00100 Helsinki
Tel. + 358.9.696.969
Fax. + 358.9.650.303
www.keskuskauppakamari.fi
FINPRO
Helsinki Trade Center
Porkkalankatu 1
P.O.Box 358
00181 Helsinki
Tel. + 358.204.6951
Fax. + 358.204.695.200
www.finpro.fi
The Finnish Foreign Trade Agents´ Federation
Ulkomaankaupan Agenttiliitto
Elimaenkatu 29
00510 Helsinki
Tel. + 358.9.868.31650
Fax. + 358.9.868.31651
www.agenttiliitto.fi
Finnish Industries
Elinkeinoelämän keskusliitto EK
Etelaranta 10
P.O.Box 30
00131 Helsinki
Tel. + 358.9.42020
Fax. + 358.9.42022299
www.ek.fi
Finnish Farmers´ Union - MTK
Maa- ja metsätaloustuottajain Keskusliitto
Simonkatu 6
P.O.Box 510
00101 Helsinki
Tel. + 358.204131
Fax. + 358.9.204132425
www.mtk.fi
The Arbitration Institute of Central Chamber of Commerce
Aleksanterinkatu 17, World Trade Center P.O.Box 1000
7/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
FI-00101 Helsinki
Federation of Finnish Commerce
Suomen Kaupan Liitto
Eteläranta 10
P.O.Box 340
00131 Helsinki
Tel. + 358.9.172 850
Fax. + 358.9.172 851 20
www.suomenkauppa.fi
Bank of Finland
Suomen Pankki
Snellmaninaukio
P.O.Box 160
00170 Helsinki
Tel. + 358.108311
Fax. + 358.9.174.872
www.bof.fi
Řada důležitých informací a kontaktů je uvedena na veřejném portálu Centrální
obchodní komory www.contactfinland.fi
8/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Státní zřízení:
•
republika
Hlavní politické strany:
Vládní koalice
•
Národní koaliční strana (44 křesel)
•
Sociálně demokratická strana (42 křesel)
•
Levicový svaz (14 křesel)
•
Švédská lidová strana + poslance za Aalandské ostrovy (10)
•
Strana zelených (10)
•
Křesťanští demokraté (6)
Opoziční strany
•
Strana Středu (35)
•
Praví Finové (the Finns Party) (39)
•
Levicová skupina (odpadlíci z Levicového svazu) (2)
Struktura ústředních orgánů státní správy:
•
Úřad předsedy vlády, 19 ministerstev (některé budovy jsou sdílené společně)
•
Parlament 200 členný jednokomorový parlament
•
mandát poslanců na 4 roky
•
poslední volby: březen 2011
•
předseda parlamentu: EERO HEINÄLUOMA od 23. 6. 2011)
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Sauli NIINISTÖ
•
(od 1. 3. 20. 2012)
•
funkční období šestileté
2.3. Složení vlády
Dne 17. dubna 2011 se konaly parlamentní volby. Překvapením byl vysoký zisk
strany Pravých Finů (z 5 poslaneckých míst v roce 2007 na 39) a jejího předsedy
Timo Soiniho (nejvýce hlasů ze všech - 43 212). Účast byla 70,4%, celkový počet
voličů starších 18 let - 2 937 086.
Výsledky voleb
Počet hlasů v %
9/48
+-%
Počet křesel
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Národní koaliční strana
Strana sociální
demokracie
Praví Finové
Strana Středu
Levicový svaz
Strana Zelených
Švédská lidová strana
Křesťanští demokraté
Ostatní
celkem
20,4
19,1
-1.9
-2,3
44
42
19,0
15,8
8,1
7,2
4,3
4,0
5,7
100
+14,9
-7,3
0,7
-1,3
-0,3
-0,9
39
35
14
10
9
6
1
200
současné složení vlády:
•
předseda vlády Jyrki Katainen, Národní koaliční strana
•
místopředsedkyně vlády, ministryně financí Jutta Urpilainen, Strana sociální demokracie
•
ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja, Strana sociální demokracie
•
ministr evropských záležitostí a zahraničního obchodu Alexander Stubb, Národní koaliční strana
•
ministryně pro rozvojovou spolupráci Heidi Hautala, Strana zelených
•
ministryně vnitra Päivi Räsänen, Křesťanští demokraté
•
ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Paula Risikko, Národní koaliční strana
•
ministr obrany Carl Haglund, Švédská lidová strana
•
ministryně veřejné správy a samospráv Henna Virkkuneni, Národní koaliční strana
•
ministr školství Jukka Gustafsson, Strana sociální demokracie
•
ministr kultury a sportu Paavo Arhinmäki, Levicový vztah
•
ministr zemědělství a lesnictví Jari Koskinen, Národní koaliční strana
•
ministryně dopravy Merja Kyllönen, Levicový svaz
•
ministryně pro bytové záležitostí a komunikací Krista Kiuru, Strana sociální demokracie
•
ministr hospodářství Jyri Häkämies, Národní koaliční strana
•
ministr práce Lauri Ihalainen, Strana sociální demokracie
•
ministr životního prostředí Ville Niinistö, Strana zelených
•
ministryně pro základní služby Maria Guzenina-Richardson, Strana sociální demokracie
. ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henriksson, Švédská lidová strana
Po šesti ministrech, včetně premiéra je z Národní koaliční strany a Strany sociálně demokratické, po dvou
ministrech mají Švédská lidová strana, Strana zelených a Levicový svaz. Jednoho ministra mají Křesťanští
demokraté
10/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
11/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
3. Zahraničně-politická orientace
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Finsko je členem:
AfDB, AsDB, Australia Group, BIS, CBSS, CE, CERN, EAPC, EBRD, EIB, EMU, ESA, EU, FAO, G- 9,
IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICFTU, ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO,
Interpol, IOC, IOM, ISO, ITU, MIGA, NAM (host), NC, NEA, NIB, NSG, OAS (pozorovatel), OECD, OPCW,
OSCE, Paris Club, PCA, PFP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNFICYP, UNHCR, UNIDO, UNMEE, UNMIK, UNMIL,
UNMOGIP, UNTSO, UPU, WCO, WEU (pozorovatel), WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC Zdroj: Příručka
CIA (poslední aktualizace v únoru 2005)
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Podle finského MZV je Finsko zastoupeno v 600 dohodách a úmluvách multilaterálního charakteru.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
•
Dohoda o letecké dopravě (13. července 1949)
•
Dohoda o mezinárodní silniční přepravě (23. února 1970)
•
Dohoda o spolupráci na poli kultury, vědy a v příbuzných oblastech (12. října 1973)
•
Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (20. prosince 1975)
•
Dohoda o ochraně a podpoře investic (6. listopadu 1990)
•
Smlouva o zamezení dvojího zdanění (2. prosince 1994)
•
Program kulturní, školské a vědecké spolupráce (26. září 2006)
Internetový odkaz: www.formin.fi
12/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
4. Ekonomická charakteristika země
Finsko jako člen eurozóny se podílelo na záchranných opatřeních pro Řecko a další země. Finsko také
požadovalo větší záruky zemí, které pomoc potřebovaly (větší spoluúčast bank a velkých korporací).
Problematika "eurovalu" rozdělila domácí scénu, výhradně proti pomoci byla strana Praví Finové. Finsko
se také jednoznačně staví za působení účinných kontrolních a sankčních mechanizmů, které by v
budoucnu zabránily opakování situace, která oslabuje společnou měnu a činí EU méně věrohodnou.
Finsko bylo vždy rozpočtově velmi disciplinované a kritizovalo větší partnery v EU za nedodržování
Maastrichtských kritérií.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulé období a předpověď na další
Podle předběžných výsledků roku 2011 (duben 2012) dosáhl růst HDP 2.9%. Toto je, s ohledem na
přetrvávající ekonomické potíže v EU a zejména zemí eurozóny, významný růst, i když je porovnáván
k nízkému základu roku 2009. Růst ekonomiky byl v průběhu roku 2011 velmi nerovnoměrný. Ve 2.
čtvrtletí dokonce oproti stejnému období 2010 poklesl, v následujícím čtvrtroku naopak podstatně vzrostl
(y/y) o 4%.
Na straně poptávky byl růst tažen především soukromou spotřebou, investicemi a zvýšenými zásobami
v důsledku větší zásoby zakázek. Zahraniční obchod zaznamenal nejhorší výsledek za několik desítek
let (prakticky od velké ropné krize v 70. letech minulého století), deficit dosáhl EUR 3,6 mld. Ten poprvé
od roku 1993 způsobil, že bilance běžného účtu skončila v červených číslech. Finské zboží a služby
ztrácely na konkurenceschopnosti. Za očekáváním zůstal i výkon tzv. „zelených“ sektorů, do kterých
byly v posledních letech investovány značné prostředky. S cílem napravit tento stav, ustanovil ministr
zahraničního obchodu 3 pracovní skupiny, které mají předložit návrhy na zlepšení exportní výkonnosti
Finska.
Podobně jako v roce 2010 skončil v deficitu rozpočet centrální vlády. Propad ve výši EUR 6 mld. zhoršil
strukturu dluhu – dluhová pozice Finska (čisté půjčky) je deficitní ve výši EUR 1,5 mld. Výše dluhu
centrální vlády k HDP přesáhla 41% a do budoucna zřejmě poroste. Zlepšit stav státní poklady je
hlavním úkolem současné finské vlády, která předložila balíček opatření na příjmové i výdajové straně.
Po relativně dobrém růstu národní ekonomiky v roce 2011, bude stávající rok v mnoha ohledech složitý.
Odhady růstu HDP se značně liší – od optimističtějších, jako například Ústav zaměstnanců předvídá růst
1,9%, až po velmi pesimistické, se kterým přišel Výzkumný ekonomický ústav: -0,9%. Ministerstvo
financí, na základě jehož odhadu byl sestaven rozpočet, zveřejnil odhad 0,8%.
Pokračování nevalného výkonu finského exportu, který zatím trpí nedostatkem konkurenceschopného
zboží a ztrátou trhů, lze očekávat i v tomto roce. Tradiční obchodní partneři, Německo a Švédsko, ztrácejí
dech a tak se finští exportéři musejí soustředit na země, které si udržují růst a poptávku. Potencionálními
odbytišti mohou být Čína, Indie, země Jižní Ameriky a severní Afriky.
Průměrný růst průmyslové výroby v roce 2011 dosáhl 1,9%. V polovině roku byl nižší v důsledku vyššího
základu roku předcházejícího, ve 2. pololetí se podařilo udržet více než 2%ní růst náběhem nových
zakázek, zejména ve stavebnictví. Výhledově se finský průmysl bude potýkat s nedostatkem zakázek
pro velké firmy. Očekává se také, že krizí budou postiženy i malé a střední firmy, které budou buď
zaměstnávat levnější pracovní sílu ze zahraničí (Estonsko, Litva, Rusko) nebo zkrachují.
Pokračující restrukturalizace elektrotechnického, elektrického a dřevozpracujícího průmyslu, která
započala v roce 2009, sníží poptávku po finském zboží. Zpoždění náběhu jaderné elektrárny Olkiluoto
III, způsobené skluzem v kompletaci stavební části, má a bude mít i dalších letech negativní vliv na
13/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
ceny vstupů energeticky náročných odvětví. Celkový obrázek finského průmyslu vylepšují dva sektory:
strojírenský a chemický. Podařilo se snížit náklady a inovovat sortiment.
V roce 2011 vzrostly celkové investice o 4,6%. Privátní investice vzrostly o 5%. Nejvyšší růst byl
zaznamenán ve strojírenském a dopravním průmyslu – cca 12%. Právě v době nejistoty na trzích a
další hrozící krize se podíl investic k HDP ustálil kolem 20%, což je velmi dobrý výsledek. Investice
rovněž „zdržely“ nástup růstu nezaměstnanosti. Tato situace se však nemusí opakovat v dalších letech.
Zaměstnanost se v roce 2011 zvýšila o 1,1% a míra nezaměstnanosti se zastavila na 7,8%.
K dlouhodobým cílům současné vlády je zvýšit zaměstnanost na 72% a míru nezaměstnanosti stlačit na
5% do roku 2015. Podle Ministerstva financí je cíl nereálný, protože projekce ekonomického růstu tento
cíl pravděpodobně nepodpoří.
Spotřební ceny (CPI) byly v roce 2011 vyšší o 3,4% než v roce předešlém. V loňském roce se zvýšily
některé nepřímé daně (daň ze spotřeby elektřiny pro domácnosti, spotřební daně z pohonných hmot,
cukrovinek a nealkoholických nápojů). Vyšší daně se na celkové inflaci podílely polovinou procentního
bodu. V dalších dvou letech budou mít, v rámci dalších daňových opatření, daně silnější vliv na růst
inflace. Odhad se pohybuje kolem 3%.
Mzdová otázka je řešena v rámci kolektivních dohod mezi vládou, zaměstnaneckými svazy a odbory.
V letech 2011 – 2012 se na základě dohod zvýšily mzdy o 2%.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Indikátor
HDP v trž.
Cenách v EUR
mil.
HDP na
obyvatele (EUR)
v tržních cenách
HDP změna v %
v tržních cenách
Index spotř. cen
- změna v %
Míra
nezaměstnanosti
v % (sezónně
upraveno)
Míra
zaměstnanosti v
%
Běžný účet
v EUR mil.
Běžný účet v %
k HDP
2007
179 659
Makroekonomické ukazatele
2008
2009
186 164
170 971
33 970
35 041
32 025
4,2
0,9
-8,2
2,5
4,1
0,0
6,9
6,4
8,3
69,9
70,6
68,9
7 849
3 789
5 108
4,4
2,1
000
237
2010
180
29
35 559
2,9
3,7
3,4
1,2
7,8
8,4
68,6
67,8
520
3,51,4
2011
192 000
5
- 0,800
-0,4
Zdroj: Ministerstvo financí Finska /Statistický úřad
14/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Struktura průmyslu
Pozn.: V tabulce je uveden podíl průmyslu i ostatních sektorů na tvorbě HDP. Od roku 2009 se nesleduje
primární produkce.
odvětví
podíl v %
2010
0,7
n/a
zemědělství
lesnictví
průmysl
celkem
z toho
zpracovatelský
průmysl
tempa růstu v %
2007
2008
29,5
-6,1
14,1
-10,6
2006
3,0
2,9
2009
2010
n/a
n/a
22,3
10,5
5,4
-0,3
-20,0
6,3
18,8
11,3
6,0
-0,1
-21,3
5,4
stavebnictví
obchod
doprava a
komunikace
nemovitosti
a další
služby pro
podnikatele
ostatní odvětví
•
primární
produkce
•
sekundární
produkce
•
služby
6,6
10,3
8,0
4,3
7,9
3,3
7,5
5,1
2,6
-0,2
-1,0
1,5
-13,2
-11,2
-6,8
5,0
5,9
5,5
21,3
3,2
5,7
3,8
-3,3
0,6
31,5
2,7
1,2
2,9
1,7
16,9
-0,3
n/a
-0,2
n/a
32,4
9,4
5,8
-0,3
-18,5
5,9
64,9
3,2
3,5
1,1
-3,7
1,8
5,0
4,6
0,8
-8,5
3,1
4.9
4,4
0,9
-7,8
3,1
1,5
1,3
1,4
-5,9
1,1
3,4
3,3
-0,6
-2,8
2,0
HDP v
základních
hodnotách
HDP v tržních
cenách
zaměstnanost
(v prac. hod.)
produktivita
práce v celé
ekonomice
0,2
n/a
Zdroj: Ministerstvo financí Finska
4.4. Stavebnictví
Stavebnictví bylo v roce 2011 nejsilnějším sektorem finské ekonomiky. Přidaná hodnota odvětví (čistý
růst) v daném období vzrostla o 3%. Pokud porovnáme s předchozím nejvyšším růstem před krizí, t.j. v
roce 2007, byl loňský výkon stavebnictví o 4% vyšší.
15/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
V roce 2010 rozhodl Finský parlament o výstavbě 2 bloků jaderných elektráren (firmy TVO a
Fennovoima). Výstavba přinese řadu pracovních příležitostí. Dále budou pokračovat stavební práce na
rekonstrukci a výstavbě infrastruktury (propojení úseků Okruhu III). Zpoždění na Olkiluoto III je již
značné, termín uvedení do provozu je stanoven na rok 2014/15 (původně 2010). V přípravě je čtvrtý blok
JE Olkiluoto a JE v oblasti Oulu s investorem Fennovoima.
Dále pokračují významné projekty v dopravě - západní část metra v Helsinkách a dostavba dálnic a
rychlostních komunikací ve středním Finsku.
Náklady na stavební činnost klesají v důsledku příchodu zahraniční pracovní síly, především z Estonska a
dalších zemí Pobaltí. Na východě Finska jsou činné stavební firmy z Ruska.
Výhled do budoucna je značně nejistý. Poptávka po nových rodinných domech prudce klesá, obyvatelé
preferují rekonstrukce stávající bytového fondu. Pokles lze očekávat i u průmyslových staveb a
skladovacích prostor. O něco lepší vyhlídky jsou pro roky 2013 a 2014.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Podíl zemědělství na tvorbě HDP činil v roce 2011 pouhých 0,7%. Hlavními zemědělskými produkty jsou
maso, mléko, vejce, obilí a brambory.
Na půdě EU Finsko prosazuje diferencovaný přístup k členským zemím s ohledem na půdní a klimatické
podmínky. Bonita zemědělské půdy je nízká a k udržení zemědělství jsou potřeba masivní dotace. Finsko
si vyjednalo výjimku a podporuje zemědělce z vlastních zdrojů.
Kultivované, orné plochy ve Finsku ubývá. V roce 2000 činila rozloha 79 783 ha o 10 let později již 64
050 ha. Největší obdělávanou plochu spravují malé firmy (10-30 ha), nejmenší farmy o rozloze 100 ha a
výše.
Od roku 2000 do roku 2011 ubylo přes 15 tisíc farem. Ve Finsku dochází k postupnému snižování počtu
farem již čtyři desetiletí. V roce 1960 bylo ve Finsku 331 000 farem, o deset let později tento počet klesl
na 297 000. V roce 1990 činil počet farem již jen 129 000. Tento trend pokračoval dále po vstupu Finska
do EU. Od roku 1995 do roku 2000 došlo ke snížení o dalších 44 % a v roce 2008 bylo ve Finsku již jen
65 802 farem, což bylo o zhruba 1100 farem méně než v roce 2007. Snižuje se počet farem s malou
rozlohou orné půdy a naopak přibývá farem o rozloze přes 200 hektarů. Průměrná hektarová výměra
finské farmy v roce 2008 činila 35 ha (oproti 34,4 ha v roce 2007), zatímco v roce 1990 byl průměr
pouze 10 ha. Průměrná plocha orné půdy farem byla 37,4 ha v roce 2011
Finské zemědělství je do značné míry závislé na finanční podpoře z fondů EU. V roce 2010 získalo Finsko
767 mil. EUR, domácí podpora činila 1,139 mil. EUR. Finsko trvá na tom, aby CAP rozlišovala mezi
zeměmi na jihu a severu Evropy. Přes trvalé změny klimatu není Finsko schopné zajistit soběstačnost v
produkci zeleniny a ovoce, i když se situace zlepšila v důsledku rozvoje hortikulturního pěstování zeleniny.
Problémem tradičního zemědělství je - přes masivní subvence - pokles kupní síly zemědělců. Nominální i
reálné příjmy poklesly zhruba 40, rep. 50% (základ roku 1990).
V roce 2011 bylo registrováno 914 tisíc kusů hovězího dobytka a jeho počet každoročně mírně
klesá. Zároveň klesá počet prasat, v roce 2008 bylo registrováno 1 381 tisíc kusů, v roce 2011 jen 1335
tisíc kusů. Zajímavým údajem je velikost sobích stád, od roku 1930 se počet zvířat prakticky nezměnil a
osciluje kolem 200 tisíc. (V roce 2011 byl počet 196 tisíc kusů). Nosných slepic bylo cca 4 milióny kusů.
(2011 4050 tisíc kusů). Jejich počet je ustálený, protože je nejoblíběnějším masem na stolech fiských
strávníků.
Hlavní obilninou pěstovanou ve Finsku je ječmen (1 514 mil. kg, výnos 3 510 kg/ha), který se používá
jako krmivo. Druhou nejvíce pěstovanou plodinou je oves (1 043 mil. kg, výnos 3 390 kg/ha), následuje
pšenice (975 mil. kg, výnos 3 850 kg/ha), brambory (673 mil. kg, výnos 27 580 kg/ha), cukrová řepa
(676 mil. kg, výnos 48 010 kg/ha) a žito (78 mil. kg, výnos 2 910kg/ha).
16/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Finsko bylo v roce 2011 soběstačné ve výrobě cereálií (123 %), tekutých mléčných výrobků (95 %),
mléčných výrobků obsahující tuky (109%) , vepřového masa (103%), kuřecího (103%), vajec (116%).
Naopak musí dovážet cca 74% a 15% spotřeby cukru, resp. hovězího masa. Pohled na dlouhodobý vývoj
soběstačnosti ukazuje, že Finsko bylo téměř nezávislé na dovozu cukru v roce 1990 (91%). Rovněž klesá
výroba mléka (jako důsledek SZP), když v roce 1980 mělo cca 30% nadbytku mléka a v roce 2002 ještě
15%. Podle informace Ministerstva zemědělství jsou finští farmáři nespokojeni s prováděním SZP v oblasti
mléčných kvót a politikou tvorby tržních cen.
Finsko vidí v udržení tradičního zemědělství (rodinné farmy) základ protekce krajinného rázu země a
obhajuje koncept zdravých potravin v celé šíři řetězce. Finské potraviny jsou zdravé, výrobci berou ohled
na spotřebitele se sníženou imunitou a trávícími potížemi.
Významným zemědělským podsektorem je pěstování zeleniny a květin ve sklenících, které jsou vytápěné
z městských zdrojů. Finský spotřebitel tak dostává celoročně na stůl čerstvou zeleninu (převážně rajčata,
okurky a kořenovou zeleninu), ovšem v cenách, které vysoce překračují ceny dovážených produktů.
4.6. Služby
V roce 2010 se sektor služeb obdivuhodně zotavil z krize let 2008 - 2009. Průměrný růst se zastavil na
hodnotě 1,8% (rok před tím byl pokles 5,5%. Společně s exportem se služby (výjimku tvoří pohostinství)
řadí mezi ty faktory, který nejvíce ovlivnily propad finského hospodářství.
Nejrychlejší růst zaznamenala doprava a maloobchod. Zásadním impulzem bylo nabytí důvěry v budoucí
vývoj a oživení domácí spotřeby. "Zlaté" časy zažil automobilový průmysl, počet registrovaných vozidel se
oproti roku 2009 zvýšil o 25%. V roce 2011 bylo registrováno 3 494 357 motorových vozidel.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Statistika Energy Market Authority bude vydána koncem května 2011 a STI v této části bude
aktualizována po jejím vydání..
Ve Finsku je cca 78 139 km silnic, 13 000 km hlavních silnic a 700 km dálnic. Finské je známé podporou
cyklisticky; ke konci roku 2009 bylo v provozu 4 900 km cyklistických stezek. Bylo postaveno přes 14 000
mostů. Hodnota majetku se odhaduje na 15 mld. EUR. 69% zboží a 93% veřejné a soukromé dopravy je
vedena po silnicích. V zemi je v provozu celkem 5920 km železničních tratí.
V roce 2009 byla cena elektrické energie konstantní.
Průměrná cena v tzv. Nord Pool Spot ("trading" na severském trhu) činila EUR 49.30/MWh v roce
2011.Tato cena byla o 27,5% nižší než v roce 2008 - důvodem byla snížení poptávky po energii.
Vzhledem k hluboké recesi a mírné zimě, klesla spotřeba energie druhý rok po sobě. Nejvyšší denní
poptávka v roce 2009 byla 13 920 MW.
Finsko není 100% soběstačné ve výrobě energie; část energie dováží ze severských zemí, Ruska a
Estonska. Kapacita vzroste po dokončení nového bloku v Olkiluoto (odhad 2013).
V roce 2010 vydala finská vláda 2 tzv. " principiální rozhodnutí" na výstavbu dvou jaderných elektráren a
v květnu rozhodnutí "posvětil" finský parlament. Licenci získaly dvě firmy: TV0 a Fennovoima. Výstavba
začne v roce 2011 a první energie do sítě poteče v roce 2020. Události v Japonsku výstavbu údajně
neohrozí.
Trh se zemním plynem je méně liberalizován a méně konkurenceschopný. Veškerý plyn se dováží z
Ruska.
17/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Internetové odkazy:
Ministerstvo financí http://www.vm.fi
Ministerstvo zemědělství a lesnictví http://www.mmm.fi
Centrální svaz zemědělských producentů http://www.mtk.fi|
Ministerstvo dopravy http://www.mintr.fi
Úřad pro mediální komunikaci http://viestintavirasto.fi
Svaz energetického průmyslu: http://www.energia.fi
Energy Market Authority : www.energiamarkkinavirasto.fi
Souborové přílohy:
•
Zpráva o energetické situaci
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=72472 (78kB)
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Finská rozvojová pomoc se soustřeďuje na bilaterální spolupráci s rozvojovými zeměmi se zaměřením
na bezpečnost, lidská práva, obchod, zemědělství a lesnictví, vzdělání, zdravotnictví a sociální politiku,
životní prostředí a přistěhovalectví.
Z celkové historie poskytování zahraniční rozvojové pomoci Finskou republikou možno zmínit následující
momenty:
•
v roce 1961 finská vláda schválila první grant pro multilaterální rozvojový projekt;
•
v roce 1965 Finsko zahájilo realizaci prvního bilaterálního projektu rozvojové pomoci, ve stejném
roce byl založena organizační jednotka („Development Cooperation Unit"), které později v roce 1972
expandovala do podoby Divize pro mezinárodní rozvojovou spolupráci;
•
v roce 1996 vláda přijala „principiální rozhodnutí" o zajišťování rozvojové spolupráce, která by měla
vytvářet jednu z hlavních rolí finské zahraniční politiky. Hlavní orientace byla zaměřena na snižování
chudoby ve světě, ochranu životního prostředí, rozvoj demokracie a základních lidských práv;
•
v roce 1998 Finsko schválilo strategii vůči rozvojovým zemím, která respektuje finské národní zájmy
společně s globální zodpovědností v liberálním pojetí.
Finsko postupně navyšuje výdaje na rozvojovou pomoc. V roce 2004 činily tyto výdaje EUR 545,6 mil.
(0,36 % HDP), v roce 2005 EUR 600,1 mil. (0,38 % HDP), v roce 2006 EUR 670,8 (0,40 % HDP), v
roce 2007 EUR 746,1 (0,41 % HDP). V roce 2008 se částka na rozvojovou pomoc opět zvýšila a dosáhla
hodnoty EUR 831,0 (0,44 % HDP). V roce 2009 činily výdaje 952 mil. EUR (0,46 % HDP), v roce2010 997
mil. EUR (0,48 % HDP), v roce 2011 byla částka1111 mil. EUR (0,51 % HDP) Podle předběžných údajů
dosáhla rozvojová pomoc v roce 2012 EUR 1147 (0,51 % HDP).
Vzhledem k nižšímu hodnotovém HDP, byla (odhadem) rozvojová pomoc v roce 2010 EUR 965,6 mil. Z
kapitoly MZV bylo vyčleněno na přímou pomoc EUR 734,7 mil., zbytek tvořily výdaje na administrativu,
náklady na azylanty a převody mezinárodním organizacím.
Internetové odkazy:
•
www.bof.fi
•
www.vm.fi
18/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
•
www.global.finland.fi
•
www.vm.fi
•
ww.mmm.fi,
•
www.mtk.fi
19/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
5. Finanční a daňový sektor
Podle Ministerstva financí se státní finance potýkají po více než 10 letech se schodkem. Příčiny deficitního
hospodaření (EUR 13. mld) jsou snížení daní a vyšší rozpočtové výdaje, přibližně polovina schodku je
způsobena cyklickými jevy, jako např. vyššími výdaji na krytí nezaměstnanosti. Finsko se poprvé dostane
za limit daný Paktem stability a růstu (Maastricht).
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Rok
Příjmy, výdaje a saldo za posledních 5 let ( v mld. EUR)
Příjmy
Výdaje
Saldo
2006
40,78
39,38
1,40
2007
43,20
43,30
-0,10
2008
44,30
44,90
-0,60
2009
37,80
48,00
-10,30
2010
38,5
46,9
-12,4
2011
43,2
50,4
-10,8
2012
45,3
54,4
-9,1
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Rok
Platební bilance za posledních 5 let, devizové rezervy (v mld. EUR)
běžný účet
kapitálový účet
finanční účet
devizové rezervy
2006
8,6
0,18
- 9,07
2007
2008
5,69
7,8
0
- 9,09
5,66
4,7
0,10
7,10
- 0,10
2009
4,7
0,14
11,01
-0,61
2010
0,56
0,184
-3,3
1,6
2011
3,05
0,198
10,27
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Zahraniční zadluženost v EUR mld.
hrubá zahr.
zahr. pohledávky
čistá zahr. zadluženost
zadluženost
365,08
345,39
19,70
425,70
378,00
47,70
418,00
410,20
7,80
430,00
362,40
68,00
326,73
Zdroj: ETLA, BOF
Veřejný dluh v
mld. EUR
20/48
% z HDP
Celkový vládní
dluh
% z HDP
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
2007
56,1
31,2
63,2
35,2
2008
54,4
29,3
63
33,9
2009
64,3
37,3
75
43,5
2010
75,2
41,8
87
48,4
2011
79,7
41,6
93
48,6
Zdroj: Statistics Finland
Internetové odkazy:
•
www.bof.fi
•
www.etla.fi
•
www.mof.fi
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Na rozdíl od ostatních průmyslových zemí, finské finanční trhy byly v celé své dlouhodobé historii velmi
úzké a byly ovládané bankami. Úspory domácností byly směrovány na bankovní deposita a prostor pro
ukládání úspor do cenných papírů byl relativně omezený. V 80. letech došlo k deregulaci finančních trhů a
liberalizaci kapitálových toků a byl vytvořen prostor pro zahájení činnosti zahraničních bank. Tím se finský
finanční trh internacionalizoval a tento vývoj trvá dodnes. Deregulace přinesla i snížení přímých úvěrů
obchodnímu sektoru, které poskytovala centrální banka.
Hlavní komerční banky a pojišťovny :
Banky:
NORDEA BANK FINLAND PLC (Nordea Pankki Suomi Oyj)
Aleksanterinkatu 36 B
FI-00020 NORDEA
tel. + 358.9.1651 /ústředna/, + 358 9 16554471
fax. + 358.9.1655 4500, + 358 9 16354471
www.nordea.fi
OKO BANK (Osuuspankkien Keskuspankki Oyj)
P.O.Box 308
FI-00101 Helsinki
tel. + 358.10.252 011 /ústředna/
fax. + 358.10.252 2002
www.oko.fi
SAMPO PLC (SAMPO Oyj)
Unioninkatu 22
FI-00075 SAMPO
tel. + 358.10 515 15 /ústředna/
fax. + 358.10 516 0051
www.sampo.com
SAVINGS BANK OF AKTIA LTD (Aktia Säästöpankki Oyj)
Mannerheimintie 14
FI-00100 Helsinki
21/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
tel. + 358.10.2475.000 /ústředna/
fax. + 358.10.2476.356
www.aktia.fi
BANK OF ÄLAND LTD (Älandsbanken Abp)
Nygatan 2
FI-22101 Marienhamn
tel. + 358 204 29 011
fax + 358 204 291 228
www.alandsbanken.fi
Pojišťovny:
FENNIA
Televisiokatu 1, 00017 FENNIA
tel. + 00358 10 5031
fax: + 358 10 503 7900
www.fennia.fi
KALEVA
Bulevardi 56, 00101 Helsinki
tel. + 358 10 515 225
fax: + 358 10 516 7454
www.mandatumlife.fi
TAPIOLA
Revontulentie 7, 02010 TAPIOLA
tel.: + 358 9 4531
fax: + 358 9 453 2146
www.tapiola.fi
ILMARINEN
Porkkalankatu 1, 00018 ILMARINEN
tel.: + 358 10 284 11
fax: + 358 10 284 3445
www.ilmarinen.fi
VARMA
Salmisaarenranta 11, PL 1, 00098 VARMA
tel.: + 358 10 2440
fax: + 358 10 244 752
www.varma.fi
IF
Niittyportti 4, Espoo, 00025 IF
tel.: + 358 10 515 10
fax: + 358 10 514 4028
www.if.fi
POHJOLA
Lapinmäentie 1, 00013 POHJOLA
tel.: + 358 10 253 000
fax: + 358 10 559 3275
www.pohjola.fi
22/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
5.5. Daňový systém
Ve Finsku správa daňového systému spadá do kompetence ministerstva financí. Vedle úřadu Daňové
správy vybírá daně a poplatky také Celní správa (spotřební a dovozní daně), Centrum pro správu vozidel
(daně týkající se vozidel) a pojišťovny (důchodové a sociální pojištění).
Osobní příjmy se dělí na výdělečné příjmy (např. mzda, důchod a sociální požitky) a kapitálové příjmy
(např. příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku). Kapitálové příjmy jsou zdaněny pevnou sazbou 28
% a výdělečné příjmy progresivně podle daňové stupnice. Právnické osoby odvádějí daň podle pevné
procentuální sazby. Všichni daňoví poplatníci jsou oprávněni k daňovému odpočtu výdajů vynaložených
na získávání nebo udržování svých příjmů.
Daňové správě (Tax Administration) jsou odváděny tyto daně a poplatky:
•
Daň z příjmu se odvádí z výdělečného příjmu jak obci (komunální daň), tak státu (státní daň). Obce
každý rok potvrzují výši své komunální daně, která se pohybuje v rozmezí 16 – 21 %. Legislativa
upravující stupnici pro odvod státní daně je vydávána rovněž každý rok. Nejnižší daňová míra v roce
2009 činila 7 % a u nejvyšší kategorie příjmů 30,5 %. Procento se v čase mění a
•
Příspěvek na důchodové zabezpečení je odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu.
Daňová správa převádí tento příspěvek dále Ústavu sociálního zabezpečení (KELA). Do roku 2006 se
příspěvky na důchodové zabezpečení řídily několika důchodovými zákony v závislosti na charakteru
pracovního poměru. Od začátku roku 2007 všichni zaměstnanci spadají do sféry jednoho zákona,
který je známý pod zkratkou EPA (Employees´ Pensions Act, finská zkratka TyEL).
•
Příspěvek na zdravotní pojištění je taktéž odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu a
je dále převáděn Daňovou správou Ústavu sociálního zabezpečení (KELA).
•
Církevní daň platí z výdělečného příjmu členové evangelicko-luteránské a ortodoxní církve. Daň činí
1–2 % a je převáděna Daňovou správou církevním obcím.
•
Kapitálová daň je odváděna státu z kapitálových příjmů ve výši 28 %.
•
Tzv. daň odváděna u zdroje (Tax withheld at source) je daň, kterou odvádí cizinec pracující ve Finsku
maximálně 6 měsíců, ve výši 35 % z příjmu. Tuto daň zadržuje zaměstnavatel a odvádí státu. Tento
druh daně se platí také z úrokových příjmů ve výši 28 %, kdy daň zadržuje plátce úroků a odvádí
státu.
•
Daň z přidané hodnoty se platí při nákupu zboží nebo služeb. Podnikatel odvádí DPH státu měsíčně.
Nejběžněji uplatňovaná výše DPH ve Finsku je 23 %, u potravin , krmiva a restauračních služeb 13 %
a některých druhů zboží a služeb (např. knihy, vstupenky na kulturní akce, léky apod.) 9 %.
Upozornění : od 1. ledna 2013 se zvyšuje daň z přidané hodnoty ve všech sazbách o 1
procentní bod, t.j. základní daň bude 24% a snížené 14% resp. 10%.
•
Korporativní daň z příjmu právnických osob ve výši 26 % je Daňovou správou odváděna státu, obcím
a církvi podle jim náležících podílů.
•
Poplatek za péči o les je forma daně vybíraná od majitelů lesů na základě rozlohy lesa. Daňová
správa převádí dále tento poplatek lesním sdružením.
•
Daň z nemovitosti je placena jednou ročně obci na základě hodnoty nemovitosti. Procentuální výši
daně stanoví obecní zastupitelstvo.
•
Dědická daň se odvádí státu z dědictví, jehož hodnota je minimálně 20 000 EUR. Výše této daně
je stanovena na základě hodnoty zděděného majetku a příbuzenského vztahu. V roce 2007 došlo
k rozhodnutí o snížení dědické daně, resp. o posunutí hranice zdanění dědictví z dřívějších 3400 na
nynějších 20 000 EUR s platností od začátku roku.
•
Darovací daň se odvádí státu z daru, jehož hodnota je minimálně 4000 EUR, nebo z předem
darovaného dědictví.
•
Převodní daň je daň placená státu při převodu nemovitosti nebo cenných papírů.
23/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Tabulka daní z příjmu pro rok 2011
Zdanitelný příjem v €
základní daň v €
procento zdanění
15
23
37
68
8
502
3 057
9 593
6.5
7.5
21.5
30.0
600-23 200
200-37 800
800-68 200
200-
Uvádíme některá základní údaje o přímých daních (z práce) pro případné podnikatele (pozn. jsou platné
pro rok 2011):
Korporátní daň je 26%. Základní příspěvek na zdravotní pojištění činí 1,19% (pro penzisty a příjemce
sociální pomoci je příspěvek 1,36%). Příspěvek z výdělku (earned income contribution) činí 0,82% (u
samostatně výdělečně činných 0,92%). Důchodový příspěvek je 4,7 nebo 6% (volitelný) a příspěvek na
nezaměstnanost činí 0,6% z příjmu.
Internetové odkazy:
•
www.contactfinland.fi
•
www.vero.fi,
•
www.kela.fi
•
www.bof.fi
24/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
6. Zahraniční obchod země
Finská ekonomika je životně závislá na exportu a konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Recese výrazně
oslabila pozici finského exportního průmyslu a slabá zahraniční potpávka způsobila propad exportu o
čtvrtinu ve srovnání s rokem 2008. Takový pokles vývozní aktivity nemá v poválečné historii Finska
obdoby a její oživení potrvá roky. Export komodity klíčových sektorů, jako například IT, dřevařského a
strojírenského průmyslu se propadly v řádu desítek procent.
Finský vývoz do zemí EU klesl o 32% a dovoz z těchto zemí o 29%. Vývoz do zemí mimo EU se snížil o
31% a dovoz o 33%. Podíl vývozu do EU 26 činil 55,6%, což je méně než v roce 2008 - 55,9%.
Z významných obchodních partnerů EU se nejlépe vyvíjel obchod s Nizozemskem a Francií. Export
do Ruska se snížil zhruba o třetinu a Rusko se posunulo z 1. místa v roce 2008 na místo 3. v roce
následujícím. V dovozu je nadále největším partnerem, protože je dodavatelem surovin. Dovozní pozici si
vylepšila Čína (4. místo ze 7.), ale bilance bilaterálního obchodu s Čínou se zhoršuje v neprospěch Finska.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
2007
65
59
6
125
vývoz
dovoz
bilance
obrat
Zahraniční obchod Finska (mil. EUR)
2008
2009
484
65 513
44 897
616
62 084
43 250
072
3 429
1 646
304
127 529
88 147
2010
52 340
51 460
880
103 800
2011
56
60
-3
117
668
387
719
055
Zdroj: Finnish National Board of Customs
Srovnání zahraničního obchodu Finska v letech 2009 a 2010 (mil. EUR)
2009
2010
Změna v
43 250
51460
44 897
52 340
88 147
103 800
dovoz
vývoz
obrat
%
+16
+18
+17
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Pořadí
1.
25/48
Finský vývoz v roce 2011 podle zemí
země
hodnota v mil.
Švédsko
Německo
Rusko
Holandsko
USA
Velká Británie
Čína
Francie
Norsko
Itálie
EUR
6 726
5 630
5 330
3 836
2 908
2 914
2 663
1 758
1 596
1 345
Finský dovoz v roce 2011 podle zemí
země
hodnota v mil.. EUR
Rusko
11 315
podíl v %
11,9
9,9
9,4
6,8
5,1
5,1
4,7
3,1
2,8
2,4
podíl v %
18,7
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Německo
Švédsko
Čína
Holandsko
USA
Francie
Norsko
Velká Británie
Itálie
7
6
4
3
2
1
1
1
1
485
025
381
134
217
970
947
770
581
12,4
10,0
7,3
5,2
3,7
3,3
3,2
2,9
2,6
6.3. Komoditní struktura
SITC
Vývoz z Finska v roce 2010 - komoditní členění podle SITC
zboží
hodnota
podíl v %
0
potraviny a živá
zvířata
1
nápoje a tabákové
výrobky
2
suroviny
nepoživatelné,
vyjma paliv
3
minerální látky,
paliva, atd.
4
poživatelné oleje a
tuky
5.
změna v %
2 849
5,5
+9
493
1,0
+8
4 582
8,9
+71
18,4
+31
299
0,6
+85
chemikálie a
příbuzné látky
5 929
11,5
+15
6
zpracované výrobky
podle materiálu
6 352
12,3
+21
7
stroje a dopravní
zařízení
14 755
28,7
+5
8
různé zpracované
výrobky
5 071
9,8
+9
9
netříděné zboží
1 689
3,3
+22
pořadí
9 488
Dovoz do Finska v roce 2010 - komoditní členění podle SITC
zboží
obrat
podíl v %
0
potraviny a živá
zvířata
1
nápoje a tabákové
výrobky
2
změna v %
1 105
2,1
+11
135
0,3
-2
suroviny
nepoživatelné,
vyjma paliv
3 559
6,8
+64
3
minerální látky
4 210
8,0
+46
4
poživatelné oleje a
tuky
50
0,1
+27
5
chemikálie a
příbuzné látky
5 870
11,2
+28
6
zpracované výrobky
podle materiálu
16 566
31,6
+31
7
stroje a dopravní
zařízení
16 914
32,3
-7
26/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
8
různé zpracované
výrobky
9
netříděné zboží
2 987
5,7
+10
983
1,9
+53
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
Finsko je od roku 1995 členem EU. Ve vztahu k ostatním členům Unie se obchodní vztahy řídí pravidly
jednotného vnitřního trhu (JVT) a vyznačují se vysokým stupněm otevřenosti. Platnost Evropské dohody
o přidružení uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou unií skončila vstupem ČR do EU a nyní platí
Smlouva o přistoupení ČR k EU. Dovozní podmínky, dokumenty, originalita zboží, celní systém a kontroly
jsou tudíž upraveny touto dohodou a předpisy navazujícími.
Upozorňujeme, že liberalizace obchodu v rámci JVT neznamená vlastní výklad pravidel a nařízení platných
ve Finsku. Například finské orgány mají právo kontrolovat zatížení nákladních vozidel a zajištění nákladu.
Rovněž mohou běžně provést test na užívání alkoholu zejména po příjezdu trajektů z Německa, Estonska
či Švédska.
6.5. Ochrana domácího trhu
Mimo rámec dohod o pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil, smluv o ochraně duševního
vlastnictví (s EU nebo bilaterálně) či legislativy pokrývající vojenskou a jadernou oblast, existuje poměrně
efektivní systém ochrany místního trhu.
Do tohoto systému lze například zařadit formy:
•
legislativní (ochrana spotřebitele: přísnější fytosanitární předpisy, kvalitní ekologické obaly,
dvojjazyčné nápisy, atd.)
•
subvenční (dotace do zemědělství)
•
psychologické („co je finské, je kvalitnější", jistý konservatismus v jednání)
Finsko zavedlo v souladu s unijní legislativní úpravou předmětné činnosti s platností od 14. srpna 2009
přísnější pravidla pro zahraniční přepravce. Podle nového zákona je dovoleno zahraničnímu přepravci (z
EU nebo EEA) provést se stejným vozidlem nejvýše tři dopravní operace během sedmi dnů po zahájení
cesty do Finska. Sedmidenní lhůta začíná dnem, kdy je mezinárodní náklad vyložen na území Finska.
Každé vyložení nákladu je považováno za jednu dopravní operaci. Například, byl-li náklad dopraven z
přístavu na tři různá místa ve Finsku, bude naplněno ustanovení zákona o třech dopravních operacích.
Přepravce musí prokázat počet vykládek, v opačném případě bude dopravní operace přerušena.
V příloze je zpráva o podpoře domácí výroby a formách propagace finských zemědělských produktů.
Souborové přílohy:
•
Označování zemědělských výrobků - prosazování domácí produkce
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=56660 (38kB)
6.6. Zóny volného obchodu
Finsko nemá zóny volného obchodu a řídí se společnou obchodní politikou EU. V rámci této politiky se v
rozvoji obchodních vztahů s jednotlivými státy a skupinami států angažuje prostřednictvím EU.
Pozn.: Dvoustranný rozměr obchodních vztahů s EU charakterizuje velký počet preferenčních dohod a
ujednání, meziregionálních iniciativ a dalších dohod. Mezi nejvýznamnější patří preferenční obchodní
dohody, dohody a jiné úpravy pro poskytování jednostranných preferencí. EU je rovněž aktivní v řadě
regionálních obchodních iniciativ (např. regionální forum ASEM, ASEAN aj.).
27/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Internetové odkazy:
•
www.tulli.fi
•
www.bof.fi
28/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Finsko patří mezi tradiční a dlouhodobé obchodní partnery České republiky. Pro rozvoj této obchodní
relace byla podstatná zejména Dohoda o odstranění obchodních překážek ve vzájemném obchodě platná
od roku 1974 až do roku 1995. Vstupem Finska do EU byla pak tato bilaterální smlouva překonána tzv.
Evropskou dohodou, která svou dimenzí rovněž upravila další možnosti expanze obchodní spolupráce. Od
1. 5. 2004 je v platnosti Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Přestože v objemovém
srovnání Finsko nepatří mezi nejdůležitější obchodní partnery ČR, má svým postavením i charakterem
významnou pozici v rámci našeho zahraničního obchodu.
Finsko a ČR mají propracované strategie podpory exportu, protože to jsou země silně závislé na
zahraničním obchodě. Finsko je zemí s poměrně malou absorbční schopností a dovoz je podmíněn
nabídkou konkurenceschopné produkce a služeb. Budoucí vývoj česko-finských obchodních vztahů je
závislý na udržení současného zájmu o automobily Škoda a získání významných zakázek, například v
energetice a strojírenství.
Pomalé oživení finské ekonomiky bude mít vliv na česko-finské obchodní vztahy. Finská vláda se bude
snažit maximálně podpořit exportující firmy a obchodní vztahy s Ruskem a Čínou.
7.1. Smluvní základna
V obchodní oblasti platí v současné době tyto smlouvy a dohody:
•
Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstup v
platnost 1. 5. 2004
•
Dohoda o ochraně a podpoře investic, podepsána 6. 11. 1990, vstup v platnost od 23. 10. 1991
(zákon č. 478/91)
•
Dohoda o zabránění dvojímu zdanění, podepsána 2. 12. 1994, vstup v platnost od 12. 12. 1995
(zákon č. 43/96)
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Obchodní výměna ČR - Finsko za posledních 5 let ( tis. EUR)
Vývoz
Dovoz
Obrat
Rok
2005
2006
2007
2008
EUR
pořadí index
348 377
22.
159,5
436 492
19.
125,3
508 653
20.
116,5
604 118
19.
118,8
EUR
59 994
11 932
44 384
202 524
2009
2010
2011
490 317
572 822
663 724
191 613
233 203
294 292
21.
22.
21.
EUR
pořadí index
EUR
pořadí index
288 383
29.
105,5 636 760
24.
129,5
424 560
26.
147,2 861 052
23.
135,2
464 269
27.
109.4 972 922
22.
113,0
430 556
31.
92,7
1034
24.
106,3
674
81,2 298 704
33.
69,4 789 021
26.
76,3
124,6 340 619
33.
108,6 914 441
30.
118,1
116,0 369 432
33.
108,3
1033
28.
113,1
156
Saldo
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Základem našeho vývozu je třída 7 SITC, což jsou stroje a dopravní prostředky. Tato skupina výrobků
se vyznačuje vyšším podílem přidané hodnoty, což je pro české exportující firmy předpoklad pro udržení
konkurenceschopnosti. Třída 7 zahrnuje osobní automobily Škoda, s nimiž je podle dovozce firmy
Helkama mezi finskou veřejností spokojenost a pokud dojde k oživení na trhu, bude i do budoucna
o škodovky (doufejme zvýšený) zájem. Podařilo se udržet poptávku veřejného sektoru (například
poštovních služeb) a o vůz je zájem i mezi řidiči taxislužby (například onový superb). Podíl skupiny 7
29/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
SITC činí cca 70%. Další skupiny zaostávají, druhou významnou položkou je třída 6 SITC (průmyslové
zboží) a třetí v pořadí třída 8 (různé hotové výrobky). Obě posledně jmenované třídy SITC zahrnutí
stovky různých výrobků a drobných položek. Pod třídou 6 SITC jsou i televizory Panasonic, které patří
mezi 3 nejprodávanější značky.
Ve finském dovozu dominují třídy 7 a 6 (v tomto pořadí), které se podílejí na exportu do ČR přibližně
85%. Rovněž třída 5 SITC (chemikálie) stojí za zmínku.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Export do Finska lze zvýšit za předpokladu, že naše firmy přijdou na trh z konkurenceschopným
výrobkem a cenou. Trh má všechny znaky obtížného a málo propustného teritoria, Finsko - podobně jako
ČR - podporuje export a prioritní trhy, jako např. Čínu a Rusko. Je malý (5 mil. obyvatel), saturovaný
(Finové se snaží vyrábět vše), konzervativní (pronikání nového výrobku či služby trvá léta) a země leží
na okraji Evropy. Subjektivně je pak příliš "vázáno" na ruský trh, na jehož absorbci finské firmy až příliš
spoléhají. Rovněž je třeba připustit, že zprávy se šíří ve Finsku velmi rychle a proto je třeba dbát na to,
aby to byly převážně zprávy pozitivní (dobré reference o firmách, úspěchy našich firem v ve Skandinávii,
neexistence korupce, atd.)
Příležitosti pro naše firmy vidíme ve dvou rovinách:
- zvýšení exportu zavedných výrobků (automobily Škoda, televizní přijímače Panasonic, obráběcí stroje
TOS, nápoje)
- účast ve výběrových řízeních na velké projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí,
subdodávky pro finální výrobce, služby
- z nově se rozvíjejích sektorů lze jmenovat těžební průmysl
Kromě uvedených hodnotově významných obchodních případů, lze obrat zvýšit vývozem komponentů a
služeb. Poptávka po subdodávkách poroste, což je pro české firmy výhodné z hlediska nemožnosti zajistit
kompletní investici. Některé subdodávky pro finské odběratele jsou realizovány před Německo a další
evropské země (zejména pro energetický sektor).
Je třeba, aby české subjekty více využívaly specializovaných veletrhů a výstav. Společná účast firem,
zapojení kanceláře CzechTrade ve Stockholmu (CT má v tomto směru dobrou zkušenost) nebo katalogová
prezentace je vhodnou formou prvotních kontaktů.
Z obtížně prosaditelných komodit jmenujeme například potravinářské (kromě piva) a spotřební zboží.
Hlavní překážkou je konzervativní přístup nákupních organizací.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
Dle dostupných informací lze zařadit mezi nejvýznamnější níže uvedené firmy a společnosti, které se
významnou měrou podílely na rozvoji česko-finských obchodních vztahů:
Český vývoz
•
ŠKODA AUTO, a.s.
•
PANASONIC CZECH REPUBLIC, s.r.o.
•
VÍTKOVICE STEEL, a.s.
•
KONE, s.r.o.
•
PHILIP MORRIS ČR, a.s.
•
CELESTIKA RÁJEČKO, s.r.o.
30/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
•
MITAS, a.s.
•
MITTAL STEEL OSTRAVA, a.s.
•
TOS VARNDSDORF, a.s.
•
ŠKODA POWER, a.s.
Český dovoz
•
UNILEVER ČR, s.r.o.
•
OP PAPÍRNA, s.r.o.
•
FERONA, a.s.
•
PROCTER & GAMBLE
•
KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY, a.s.
•
NOKIAN TYRES, s.r.o.
•
MERIMEX, s.r.o.
•
NOKIA CZ, s.r.o.
•
OUTOKUMPU, s.r.o.
•
RUUKI CZ, s.r.o.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
Intenzita poptávek po českém zboží i nabídek českých firem zajímajících se o finský trh pokračovala
v roce 2011 přibližně na stejné úrovni jako v roce předchozím. Nabídky českých firem kvantitativně
převyšovaly poptávky ze strany finských firem. Zároveň bylo možno zaregistrovat množství dotazů
informačního charakteru (daně, dotazy ohledně konání veletržních akcí atd.), což svědčí o možnostech
dalšího rozšíření vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Finskem.
Poptávky finských firem v roce 2009 prostřednictvím zastupitelského úřadu:
malé vodní turbíny
dřevoobráběcí stroje (frézky, pily)
ocelové plechy, trubky apod.
ocelové nerez trubky
děrované plechy
spojovací materiál (šrouby apod.)
služby strojíren (řezání, ohýbání, svařování apod.) kovů
aluminiové profily
plastové materiály
nábytek
osvětlení
textilie pro interiéry
koberce
31/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
rámy a potřeby pro umělecké malíře
skleněné korálky
bižutérie
křišťálové ověsy k lustrům
křišťálové vázy
sklo
cestovní ruch
Nabídky z České republiky prostřednictvím ZÚ v roce 2009:
kompozitní dílce pro automobilový průmysl, vlaky, lodě apod.
kontejnerové systémy pro rychlé stavby
kovové skladovací kontejnery
odvodňování mostů
čističky odpadních vod
strojírenská výroba, pracovní síly
služby v jaderném odvětví, nakládání s radioaktivními odpady, dekontaminace, likvidace nebezpečného
odpadu
stroje pro produkci nanovláken
spolupráce v technologii zpracování dřeva
flexibilní obaly na nápoje, tekutiny a práškové potraviny
optické bezpečnostní prvky (hologramy)
membrány a elektroforézní boxy pro lakování
mycí zařízení na kola nákladních vozů a stavebních strojů
krbová kamna
dřevěný nábytek
kuchyňské zařízení (konvektomaty)
svítidla a osvětlovací systémy
zdravotní prostředky a metody
zdravotní obvazový materiál
kosmetický masážní přístroj
32/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
dárkové předměty z křišťálového skla (otisky rukou)
šperky - perle
reklamní předměty
sportovní oblečení
speciální počítačové programy, komunikační a informační systémy
cukrovinky
čaje
personalistické služby
Tendry:
autobusy
nákladní vozy
sanitky a záchranářské vozy
víceúčelové vozy pro údržbu komunikací
hasící zařízení pro požární vozy
vysokozdvižné vozíky
technické zařízení pro výzkumný ústav
vakcíny pro dobytek
obuv
varhany
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Bilaterální spolupráce v oblasti rozvojové pomoci se soustřeďuje pouze na vzájemnou výměnu zkušeností.
V tomto směru jsou Finové velmi vstřícní a ochotně (na žádost české strany) organizují školení českých
expertů na finských partnerských ministerstvech a technických centrech.
Internetové odkazy:
•
www.mpo.cz
•
www.mzv.cz/helsinki
•
www.tsekki-sivut.fi
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilance vzájemné výměny služeb – vývoz, dovoz a saldo za posledních 5 let ( v mil. Kč)
rok
vývoz/příjmy
dovoz/výdaje
obrat
saldo
2005
33/48
1 274,5
923,4
2 197,9
351,1
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
2006
1 824,4
1 232,3
3 056,7
592,1
2007
2 026,7
1 150,5
3 177,2
876,2
2008
2 258,9
912,5
3 171,4
1 346,4
2009
2 906,0
2 238,2
5 144,2
667,8
2010
2 341,5
1 067,3
3 408,8
1 274,2
Zdroj: ČNB, statistika platební bilance, struktura b.ú.
Od roku 2009 působí pro oblasti Skandinávie kancelář CzechTourism se sídlem ve Stockholmu. Ředitelkou
kanceláře je paní Lucie Vallin (kontakty viz 1.16.). ZÚ společně s kanceláří zajišťuje propagaci a
prezentaci ČR na veletrhu cestovního ruchu MATKA a podle potřeb podporuje incomingovou turistiku.
Od 1. ledna 2010 přestala být OK MATKAT českou firmou, byla převzata norskou společností Nordic
Ferries Center Oy . Firma nicméně stále působí na finském trhu jako největší prodejce pobytů v ČR a
střední Evropě.
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Mezi nejvíce vyvážené patří služby z oblasti dopravy, cestovního ruchu a informačních služeb.
Služby v oblasti spojů tvoři největší podíl na celkovém dovozu služeb z Finska - cca 50%.
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů
služeb o teritorium
Nejvýznamnější vývozci služeb v oblasti cestovního ruchu a dopravy:
•
ČSA
•
ČEDOK
•
BVV FAIR TRAVEL
•
BLUE SKY TRAVEL
•
LAST MINUTE CENTRUM
•
EXCALIBUR TOURS PRAHA
•
H + HOTELS INC.
•
JEROME TRAVEL
•
STELLA
•
CESTOVNÍ KANCELÁŘ RUEFA REISEN
Nejvýznamnější vývozci ostatních služeb (služby obchodní povahy, služby z oblasti financí, výpočetní
techniky, stavebnictví, spojů a pojišťovací služby):
•
ŠKODA POWER, s.r.o.
•
Metrostav, a.s.
•
EUROTEL PRAHA, s. r.o.
•
EWALS CARGO CARE, s. r.o.
•
M-REAL CZ, s.r.o.
•
SCHENKER, s.r.o.
•
AQUATIS, a.s.
•
INTERNATIONAL SOS, s.r.o.
•
NOKIA CZEC REPUBLIC, s.r.o.
•
CELESTICA KLADNO, s.r.o.
34/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
•
3TS, s.r.o.
Nejvýznamnější dovozci služeb v oblasti cestovního ruchu a dopravy:
•
ČSA
•
ČEDOK
•
BVV FAIR TRAVEL
•
BLUE SKY TRAVEL
•
AUTOTURIST
•
CONGRESS BUSINESS TRAVEL
•
OK MATKAT
•
DAEN INTERNATIONAL
•
JEROME TRAVEL
•
SCANTRAVEL
Nejvýznamnější dovozci ostatních služeb (služby obchodní povahy, služby z oblasti financí, výpočetní
techniky, stavebnictví, spojů a pojišťovací služby):
•
NOKIA CZECH REPUBLIC, s.r.o.
•
SCHENKER, s.r.o.
•
STORA ENSO TIMBER ŽĎÍREC, s.r.o.
•
EUROTEL PRAHA, s.r.o.
•
STORA ENSO TIMBER PLANÁ, s.r.o.
•
EURO BAGGING, s.r.o.
•
ŠKODA AUTO, a.s.
•
MORAVIA STEEL, a.s.
•
LOGICA CMG, s.r.o.
•
CELESTICA KLADNO, s.r.o.
Pozn.: Největší zájem o vývoz služeb projevují české firmy působící v oblasti cestovního ruchu,
informačních technologií a obchodu (služby obchodní povahy).
Vyhodnocení poptávky po českých službách
Finské firmy se na ZÚ Helsinky obracejí především se žádostmi o kontakty na české výrobní organizace se
zájmem o dovoz konkrétních výrobků. O informace z oblasti služeb je poměrně malý zájem, nicméně ze
statistiky obchodně-ekonomického úseku vyplývá, že v minulosti poptávaly finské firmy služby z oblasti
obchodu, stavebnictví, informačních technologií apod.
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
V současné době nemá ZÚ informaci o tom, že by v oblasti služeb byla uplatňována omezení či stavěny
obchodní překážky.
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Jako nejperspektivnější pro vývoz do Finska se jeví služby z oblasti cestovního ruchu, dále pak služby
z oblasti informačních a komunikačních technologií a služby z oblasti dopravy. Za perspektivní lze
považovat též služby z oblasti stavebnictví a s tím související projekční služby. Rovněž geologické a
těžební práce (metro a povrchové doly) mají šanci na uplatnění.
35/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Pracovními podmínkami a povinnostmi a právy pracovníků se zabývá tzv. Posted Wokers Act
(1146/1999) ve znění pozdějších úprav a zákon 1198/2005.
Notifikační povinnost
není
Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit
není
Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání
přesáhne 183 dní
Vyslaní pracovníci musí být zaregistrováni u Úřadu práce (Employment and Economic Development Office,
finsky: TE –toimisto ). Seznam místních úřadů práce ve Finsku je k dispozici na webových stránkách
www.mol.fi/mol/fi/toimistot/jsp, anglická verze: www.mol.fi/mol/en/offices.jsp
Pro daňové záležitosti je třeba kontaktovat Daňovou správu (Finnish Tax Administration, finsky:
Verohallinto), www.vero.fi. Na uvedených webových stránkách, které jsou též v anglickém jazyce, jsou
v oddíle „Contacts“ uvedeny též kontakty na regionální a místní daňové kanceláře. Na telefonické dotazy
ohledně zdanění ve Finsku odpovídá i v anglickém jazyce služba na čísle +358-20 697050 (při volání z
Finska 020 697050), v pracovních dnech 9-15 hodin.
Lhůta pro oznámení vyslání
není
Sankce při nedodržení notifikační povinnosti
nejsou
Notifikační formulář
není
Údaje, které je třeba oznámit
nejsou
Maximální délka pracovní doby
Délka pravidelné pracovní doby je max. 8 hodin denně a 40 hodin týdně.
Minimální doba odpočinku
V případě pracovní doby trvající přes 6 hodin je stanovena 1 hodina odpočinku, podle dohody může být
zkrácena minimálně na půl hodiny.
36/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Minimální délka dovolené
Délka dovolené je v závislosti na délce pracovního poměru 2-2,5 dne za každý odpracovaný měsíc
(podmínka odpracování min. 14 dní nebo 35 hodin v měsíci)
Minimální mzda
Minimální mzda je stanovena na základě všeobecně závazné kolektivní smlouvy v daném sektoru. Odkazy
na kolektivní smlouvy jsou uvedeny na stránkách největší finské odborové centrály SAK (www.sak.fi),
kde je u jednotlivých odborových svazů propojení na příslušné kolektivní smlouvy. V anglické verzi
www.sak.fi/english jsou obecné informace o kolektivních smlouvách v části „This is SAK – Labour market
system – Agreements“, kde je uvedeno, že některé odborové svazy a zaměstnavatelské organizace
mohou poskytnout překlad svých kolektivních smluv do angličtiny. Většina ostatních svazů má mimo
jiné i v angličtině obecnou informaci o kolektivních smlouvách v příslušných oborech. Kolektivní smlouvy
jednotlivých odvětví průmyslu a služeb je možno vyhledávat též na internetové adrese www.finlex.fi/en
– odstavec “Secondary legislation“ a dále pak v oddíle „Collective Agreements“. Vyhledávání je možno
provádět podle abecedního pořádku jejich názvů nebo podle roku jejich uzavření.
Práce přesčas honorována tak, že první dvě hodiny práce přesčas jsou honorovány 50-ti procentním
příplatkem, přičemž základem pro výpočet příplatku je brána standardní hodinová sazba. Každá další
přesčasová hodina je honorována příplatkem ve výši 100 % hodinové sazby.
Doklady, které musí být k dispozici v místě výkonu činnosti
Zástupce vysílajícího podniku musí mít před zahájením práce vyslaných pracovníků písemně tyto údaje:
•
formulář E 101 resp. E 102
•
EHIC – evropská karta zdravotního pojištění
•
identifikační doklad
•
identifikační údaje o vysílajícím podniku a údaje o odpovědné osobě ve státě, kde má vysílající
podnik sídlo
•
informace o pracovních podmínkách uplatňovaných v pracovní smlouvě vyslaného pracovníka
•
objasnění práva na vykonávání činnosti (služby) vyslaného pracovníka
Nutnost překladu dokladů
Překlad není nutný, ale zástupce vysílajícího podniku musí v případě nesrozumitelného jazyka umět obsah
dokladů vysvětlit .
Povinnost archivace dokladů
Vysílající podnik musí před zahájením práce vyslaných pracovníků oznámit subjektu, pro který je práce
vykonávána, kdo (zpravidla zástupce vysílajícího podniku) bude mít u sebe uvedené doklady po celou
dobu vyslání pracovníků. Údaje musí být uschovány dva roky po ukončení práce vyslaných pracovníků ve
Finsku.
Jestliže vyslaní pracovníků trvá déle ne 8 dní, zaměstnavatel nebo zástupce vysílajícího podniku musí
evidovat pracovní dobu a údaje o zaplacení mezd vyslaných pracovníků.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce
Jestliže zaměstnavatel vyslaného pracovníka nemá ve Finsku obchodní zastoupení, musí vysílající podnik
ustanovit ve Finsku zástupce, který je zplnomocněný jednat za vysílající podnik u soudu a přebírat jeho
písemnosti. Zástupce musí být ustanoven nejpozději při zahájení práce vyslaného pracovníka a jeho
37/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
pověření musí trvat minimálně 12 měsíců po skončení práce ve Finsku. Zástupce nemusí být ustanoven,
jestliže vyslání trvá max. 14 dní.
Zástupce musí mít sídlo, resp. musí být usazen ve Finsku.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností
není
38/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
Ve Finsku najdou uplatnění výrobky a služby které jsou konkurenceschopné kvalitativně a cenově. Finsko
je zemí EU a tudíž neexistují žádné překážky vývozu, k dovozcům z ČR se přistupuje rovnoprávně jako k
finským subjektům.
Jedna z hlavních podmínek uplatnění českého zboží na finském trhu je případná reference ze zemí
skandinávského regionu.
Pro zjištění konkrétních podmínek pro uplatnění výrobku či služby doporučujeme zaslat dotaz na ZÚ
Helsinky nebo CzechTrade Stockholm.
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Většina distribučních a prodejních kanálů je průchodná, výjimku tvoří dovoz alkoholu (částečná
monopolizace a licenční proces). Velké obchodní organizace např. KESKO a STOCKMANN dávají přednost
tradičním finským dodavatelům. Českým firmám majícím zájem dodávat své výrobky velkým prodejním
řetězcům se proto doporučuje vyhledat nejprve finského obchodního zástupce, který vstoupí do jednání
s nákupčími významných distribučních firem. Zástupci pracují za běžnou provizi, většinou zastupují
více firem nebo mají exkluzivitu i pro jiná teritoria. Většina z nich se koncentruje na oblast Helsinek
a dvě další velká finská města Tampere a Turku. Při výběru vhodného zástupce doporučujeme oslovit
obchodně-ekonomický úsek ZÚ Helsinky, který má k dispozici průběžně aktualizovanou databázi finských
obchodních firem. Případným zájemcům jsou kontakty vybírány dle jejich požadavků.
Na rozdíl od některých jiných evropských zemí je ve Finsku dáván větší důraz na kvalitu zboží a na
trhu je méně dováženého levného zboží z Asie. Výhodou pro české exportní firmy může být celkově
vysoká cenová úroveň ve Finsku, nicméně omezená absorpce trhu (5 mil. obyvatel), široká paleta
zboží místní provenience a finský patriotismus ztěžuje vstup na něj. U nabídky spotřebního zboží bývá
často překážkou požadavek na adjustaci ve finštině. I přes zmiňovanou omezenou absorpci trhu mohou
být finské firmy významnými odběrateli české produkce, navíc některé z nich reexportují zboží do
pobaltských republik a Ruska.
V obchodování s ČR si v ojedinělých případech finské firmy stěžovaly na nespolehlivost partnerů
(nereagování na korespondenci), náhlou změnu obchodní politiky (snaha změnit cenu po uzavření
kontraktu) či neplnění podmínek kontraktu (nízká kvalita, pozdní dodací lhůty). Informace o negativních
zkušenostech se ve Finsku velmi rychle šíří, důvodem pro odmítnutí zakázky může být nízká kvalita zboží,
nedodržení dodací lhůty předcházející dodávky apod.
Řadu významných firem a kontaktů si mohou zájemci o kontakty na finské instituce a firmy vyhledat sami
prostřednictvím internetové stránky www.contactfinland.fi.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Podmínky zaměstnávání cizinců ve Finsku jsou závislé na státní příslušnosti uchazeče o práci. Občané EU,
severských zemí a Švýcarska mají neomezený přístup na finský trh práce a mohou pracovat ve Finsku
i bez povolení k pobytu. Od občanů některých zemí vč. ČR se však vyžaduje registrace zaměstnání u
příslušného pracovního úřadu nejpozději do 14 dní od zahájení práce. Tato registrace se nevyžaduje,
pokud se pracovník již přihlásil u místní policie k pobytu ve Finsku. Registrace pobytu je vyžadována od
občanů zemí EU, pokud jejich pobyt přesáhne 3 měsíce. Pro občany třetích zemí zaměstnání předpokládá
získání pobytového povolení, které je vázáno na splnění dalších podmínek. Podrobnou informaci lze nalézt
na www.uvi.fi.
Zaměstnávání místních sil se řídí standardní pracovně právní legislativou se silným akcentem na ochranu
zaměstnance. Obsáhlou informaci i s možností oznamování a vyhledávání volných pracovních míst
poskytují stránky úřadu práce www.mol.fi.
39/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku nenaráží na žádné neobvyklé překážky (viz
Obchodní zákoník, část 3). Je třeba znát legislativu upravující pracovněprávní vztah k místním silám.
Značná práva pracujících v sociální oblasti a složitý daňový systém poněkud komplikují zřízení pobočky ve
Finsku.
I v tomto případě je vhodné obrátit se na zkušenou komerčně právní kancelář či zastupitelský úřad ČR
v Helsinkách ( který mj. má k dispozici publikaci o finské legislativě pro zřízení kanceláře či pobočky
- Establishing a Business in Finland). Kontakty na finské právní firmy, které jsou schopny zahraniční
kancelář či společný podnik otevřít, jsou uvedeny na webové stránce: www.contactfinland.fi . Podmínky
zakládání firem jsou popsány na stránkách www.enterprisefinland.fi a instrukce k registraci jsou uvedeny
na stránkách Úřadu pro patenty a registrace (National Board of Patents and Registration) www.prh.fi.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Jako nejefektivnější forma propagace se jeví oficiální účast země na významných veletržních akcích
(např. Finntec, Subcontracting, Matka) za přítomnosti podniků a firem a ve spojení s doprovodným
programem. Rovněž účast jednotlivých firem na specializovaných výstavách a veletrzích napomáhá k
šíření jména výrobce či obchodníka. Nejvýznamnější mezinárodní veletrhy ve Finsku se konají především
v Helsinkách, Turku a Tampere (viz bod 8.10 - Významné veletrhy a výstavy). Reklama v HSP je poměrně
drahá a nepřináší očekávaný efekt. Nejlepší reklamou pro ČR je samotný výrobek. Kvalitní výrobky, jako
např. české dopravní prostředky, dělají dobrou reklamu České republice a potažmo i výrobcům z jiných
oborů.
Reklama v běžných médiích (TV a tisk) je neúměrně drahá, inzerci v odborném tisku lze doporučit
za předpokladu, že novináři navštíví ČR (v roce 2009 se uskutečnila cesta finských novinářů z oboru
dopravních prostředků).
V době elektronických médií lze dobrou práci odvést internet (např. webové stránky ZÚ, CzechTrade
(zejm. zahraniční kancelář ve Stockholmu, CzechTourism a CzechInvest).
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Základním předpokladem zabránění sporu je precizně formulovaná smlouva. Finské firmy dávají přednost
smírnému řešení obchodních sporů. Na základě dosavadních zkušeností nedoporučujeme zapojení
ruských obchodních či zprostředkovatelských firem. Pokud je konečným odběratelem ruský zákazník, je
též doporučováno, aby k vyrovnání závazků došlo před odesláním zboží, případně před zadáním zakázky
do výroby apod. Doporučuje se, aby právní kroky proti finským firmám byly vedeny prostřednictvím
finských právních kanceláří případně korektorských firem, protože finské právo neumožňuje třetí straně
nahlédnout do finských registrů (současná situace není přehledná, protože může dojít ke kolizi finského
práva jako práva primárního s právem unijním).
Prevence možných rizik vede k minimalizaci vzniku sporu. Mezi nejcitlivější místa patří dodržení kvality
a dodací lhůty. Náhradní plnění v rozsahu škody patří mezi nejběžnější způsoby řešení kvalitativních a
kvantitativních reklamací.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Finsko jako člen EU oznamuje významné veřejné zakázky prostřednictvím EUROPEAN JOURNAL. Zároveň
je možné ke sledování využít monitoringu zajišťovaném zastupitelským úřadem ČR, který vychází z
týdenních zpravodajství JULKISET HANKINNAT (finské „Veřejné zakázky”). O významných výběrových
řízeních je prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Helsinkách informován CzechTrade,
který je zpracovává a postupuje dále českým podnikatelům a mimo jiné je i publikuje na portálu
www.businessinfo.cz.
40/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Řada tendrů je "šitá na míru" finským firmám, a proto jejich úspěšnost je vysoká. Přesto vyzýváme touto
cestou české firmy, aby věnovaly veřejným zakázkám větší pozornost - ZÚ je připraven poskytnout další
informace k jednotlivým tendrům.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Finsko je zemí EU s běžnými mezinárodně uznávanými zvyklostmi v obchodním a společenském styku.
Firmy vesměs jednají čestně a s vědomím, že nemohou podstoupit nadměrná rizika. Citlivě reagují na
cenový nátlak a odmítají spekulační jednání.
Po vyčištění bankovního sektoru v druhé polovině 90. let téměř neexistuje bankovní a platební riziko.
U nového zákazníka je však vhodné opatřit si bankovní informaci. Pomalost, váhavost v rozhodování a
chladnost v jednání jsou často průvodními znaky v obchodním styku, ale je to jen projev konsensuálního
a kolektivního jednání.
ZÚ však upozorňuje na ojedinělé případy výskytu nečestného jednání (např. ve stavebnictví), o kterém
referovala finská média. Doporučujeme, zejména v případě velkých zakázek, pořízení výpisu z Národního
úřadu pro patenty a registrace. http://www.ytj.fi/english/
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
I když i ve Finsku je možné (ač zřídka) se např. na tržištích setkat s padělanými výrobky značkových
výrobců spotřebního zboží, ve vztahu k českým subjektům nebylo dosud zaznamenáno porušení ochrany
práv duševního vlastnictví. Problematikou ochrany duševního vlastnictví se zabývá National Board of
Patents (Úřad průmyslového vlastnictví):
National Board of Patents and Registration of Finland
Arkadiankatu 6 A
P.O.Box 1140
00101 Helsinki
Tel.: +358-9-6939-500
Fax: +358-9-6939-5328
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Platební morálka finské klientely je velmi vysoká. Běžnou platební podmínkou (u kusového zboží) je úvěr
nebo platba proti dokumentům. Ostatní platební podmínky (plat předem, akreditiv) závisí na předmětu
kupní smlouvy a dohodě obou stran.
Ze zkušeností obchodně-ekonomického úseku jsou známy ojedinělé případy, kdy se finské firmy dostaly
do finančních potíží a následně české firmě nezaplatily za dodané zboží či služby. Proto i ve Finsku je
třeba při obchodních operacích postupovat standardním způsobem, zákazníka důkladně prověřit a placení
zabezpečit vhodnou formou.
Pozn.. Na řadu finských firem doléhá celosvětová ekonomická krize, která může zapříčinit ekonomické
problémy i např. z důvodu druhotné platební neschopnosti. Proto je třeba věnovat zajištění úhrady za
vyvážené zboží maximální pozornost.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
leden
MATKA – TRAVEL FAIR
Mezinárodní veletrh cestovního
ruchu
leden (nepravidelně)
SHOE AND BAG SHOW
Veletrh obuvnického a
kožedělného průmyslu
únor
INTERNATIONAL BOAT SHOW
Mezinárodní výstava lodí
březen (1 x za dva roky)
GASTRO
Mezinárodní veletrh gastronomie
41/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
březen (1 x za dva roky)
VIINIEXPO
Mezinárodní vinařský veletrh
duben (1 x za dva roky)
FINNTEC
Mezinárodní strojírenský veletrh
duben/květen (1 x za dva roky)
CHEMBIO FINLAND
Chemický a biotechnologický
průmysl
červen (1 x za tři roky)
PULPAPER
Mezinárodní výstava papírenského
průmyslu
září (1 x za dva roky)
AUTOMAATIO
Automatizace výrobních procesů
září (1 x za dva roky)
MECA TEC
Strojírenství a komponenty
září (1 x za dva roky)
FINN BUILD
Mezinárodní veletrh stavebnictví
září (1 x za dva roky)
HABITARE
Veletrh nábytku a bytových
doplňků
září (1 x za dva roky)
ELKOM
Mezinárodní veletrh elektroniky
říjen (1 x za dva roky)
LIGHT, ELEKTRICYTY & TELE
Elektřina a telekomunikační
technika
říjen (1 x za dva roky)
ENVIRONMENT & MUNICIPAL
ENGINEERING
Životní prostředí a zpracování
odpadů
říjen (1 x za tři roky)
PACTEC
Veletrh obalové techniky a
manipulačních zařízení
říjen (1 x za dva roky)
FINNSEC
Mezinárodní veletrh bezpečnostní
techniky
říjen
BOOK FAIR
Knižní veletrh
říjen
WINE, FOOD & GOOD LIVING
Víno, potraviny
říjen/listopad
FASHION, BEAUTY, HEALTH
Mezinárodní veletrh "módy, krásy
a zdraví"
listopad
SKIEXPO
Veletrh zimních sportů
listopad - prosinec
MOTOR SHOW
Výstava automobilové techniky
Uvedené veletrhy a výstavy jsou pořádány ve výstavním centru v Helsinkách - SUOMEN MESSUT,
HELSINGIN MESSUKESKUS. Nejvýznamnější veletržní akce je možno vyhledat na níže na následujících
webových stránkách: www.finexpo.fi. Kalendář všech výstav a veletrhů konaných i v ostatních finských
městech je k dispozici na internetové adrese www.messuliitto.fi.
Pozn.: Mezi nejvýznamnější veletržní akce ve Finsku je možno zařadit mezinárodní veletrh průmyslové
produkce SUBCONTRACTING. Na této akci, kterou doporučujeme českým výrobním a exportním
firmám, se setkávají výrobci a obchodníci převážně ze strojírenského a elektrotechnického oboru.
V menší míře jsou vystavovány i výrobky z jiných oborů (plasty, design aj.). Veletrh se koná
každoročně v září v Tampere. Podrobné informace je možno získat na následující internetové adrese:
www.tampereenmessut.fi.
Další internetové odkazy:
•
www.contactfinland.fi
•
www.uvi.fi
•
www.mol.fi
42/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
9. Investiční klima
I v roce 2011 byly finské investice do zahraničí vyšší než zahraniční ve Finsku. Bilance PZI byla záporná
o 3,5 mld. EUR. Více než dvojnásobný propad bilance zaznamenaly i portfoliové investice. Lákání
investorů je jedním z hlavních úkolů finské vlády, je již tradiční otázkou, zda Finsko dokáže snížit daňovou
kvótu a připravit příznivé investiční klima.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Finská vláda motivuje zahraniční investory k investování celou řadou daňových a lokálních pobídek.
Podnikatelské prostředí se řídí zásadou rovnoprávného přístupu domácích a zahraničních investorů. V
hranicích EU je volný pohyb kapitálu zaručen jednotnými pravidly vnitřního trhu, s většinou ostatních
zemí (vč. ČR) má Finsko uzavřené dohody o podpoře investic a zabránění dvojímu zdanění.
Vláda podporuje program regionálního rozvoje, jehož nositelem jsou speciální organizace. Například
KERA, regionální rozvojový fond, financuje a podporuje zakládání firem formou grantů, půjček a garancí.
Podpora zahrnuje celý výrobní řetězec - od výzkumu a rozvoje (R&D) a školení až po marketing výrobků
a služeb. Daňové úlevy platí 3 roky.
Zahraniční firmy působící ve zpracovatelském sektoru, které napomáhají snižovat nezaměstnanost
a zavádějí výrobu náročnou na výzkum a rozvoj, mohou požádat o podporu z fondu TEKES technologického rozvojového centra. V různých oblastech Finska bylo zřízeno 14 poboček.
Koordinace aktivit v rámci podpory přílivu zahraničních investic je ve Finsku řízena organizací Invest
in Finland, jejíž experti spolupracují s finskými ministerstvy a dalšími institucemi státní správy na
propagaci Finska jako ideální země pro zahraniční investory. Jedním z dalších úkolů organizace Invest
in Finland je i pomoc při výběru vhodných lokalit na výstavbu objektů nových výrobních provozoven,
či při hledání strategických partnerů a subdodavatelů. Podrobné informace o činnosti Invest in
Finland včetně kontaktních údajů jsou též v anglickém jazyce na níže uvedené internetové adrese:
www.investinfinland.fi.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
- přímé
investice do
zahraničí
- portfoliové
investice
- ostatní
investice
- finanční
deriváty
- rezervy
Celkem
Mezinárodní investiční pozice Finska za posledních 5 let (mld. EUR)
Aktiva
2007
2008
2009
2010
78,7
82,3 87,3
94,4
173,9
130,8 166,9
207,0
2011
103,3
208,6
84,4
93,8 86,4
94,3
36,3
94,3 81,1
108,3
184,5
6,0 7,9
407,2 440,1
7,1
534,9
7,9
696,5
58,3
65,3
224,6
216,5
5,7
379,0
Závazky
- přímé
investice do
Finska
- portfoliové
investice
43/48
62,6
257,9
63,1 61,4
173,5 203,4
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
- ostatní
investice
- finanční
deriváty
Celkem
čistá mezinárodní
investiční pozice
- přímé
investice
- portfoliové
investice
- ostatní
investice
- finanční
deriváty
- rezervy
Celkem
73,9
85,2 94,5
115,6
34,7
93,4 78,9
103,3
415,2 451,6
552,6
429,1
16,1
19,2 25,9
36,1
-84,0
-42,7 -36,5
-17,6
10.5
8,6 -13,2
-21,3
0,9 2,2
5,0
1,6
5,7
-50,1
6,0 7,9
-8,0 -11,5
176,7
671,7
7,1
-17,7
Zdroj: Bank of Finland
země
Švédsko
Nizozemí
Německo
Velká Británie
Dánsko
Francie
Japonsko
Švýcarsko
Pořadí zemí, které investovaly (FDI) do Finska v roce 2010
objem v mil. EUR
319
263
227
113
73
63
52
40
Zdroj: BOF, Statistics Department
Pořadí zemí, kam investovaly finské firmy (FDI) v roce 2011
země
objem v mil. EUR
Švédsko
27,356
Nizozemí
24,825
Německo
21,151
Lucembursko
18,284
USA
17,744
Rusko
1,403
44/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
Belgie
1,393
Čína
394
Detailní údaje o struktuře přímých zahraničních investic lze vyhledat na internetových stránkách Bank of
Finland: www.bof.fi/eng.
9.3. České investice v teritoriu
Podle statistiky Finské banky jsou finské investice v ČR a českých firem ve Finsku zanedbatelné. Uvádíme
úspěšné finské firmy, které už v minulosti v ČR investovaly a rozvíjejí svojí činnost.
Kone Corporation
Finská společnost vyrábějící výtahy a eskalátory otevřela v prosinci 2004 v průmyslové zóně Severní
Předlice v Ústí nad Labem továrnu na výrobu komponentů k výtahům. KONE je čtvrtá největší výtahová
společnost a jedna z největších eskalátorových společností na světě. Současně ve výtahovém a
eskalátorovém průmyslu je i technologickým lídrem s nejnovějšími výrobky a servisními službami. V ČR
zaměstnává společnost cca 400 vysoce kvalifikovaných pracovních sil.
Tietoenator
Finská společnost Tietoenator je dalším příkladem úspěšné finské investice v ČR. Společnost, která
přesunula část svých aktivit do Ostravy, podniká v oblasti IT služeb. Zaměstnanci pobočky v Ostravě
zajišťují IT služby především pro finské zákazníky – opravují poruchy serverů, vyvíjejí a testují programy
pro účetnictví, evidenci zákazníků a hospodářskou administrativu podniků. V současné době zaměstnává
společnost Tietoenator v ČR více jak 1 000 pracovníků a předpokládá se, že i v budoucích letech se jejich
počet zvýší.
YIT
Jedna z nejvýznamnějších finských firem – stavební společnost YIT – vstoupila v roce 2008 na český
trh. YIT odkoupila 85 % akcií od české společnosti Euro Stavokonsult, přičemž zbývajících 15 % zůstane
stávajícímu vedení české společnosti. Nová česko-finská společnost, která hodlá podnikat především
v oblasti bytové výstavby, se jmenuje YIT Stavo.
Finská kapitálová účast v ČR je reprezentována následujícími firmami:
•
NOKIA Telecommunications, s.r.o.
•
KONE Lifts, a.s. (výtahy)
•
ALKOMETA, s.r.o. (vodka)
•
BERGER, spol. s r.o. (stavební stroje)
•
RANNILA Velvary, s.r.o. (střešní krytiny)
•
FINNAIR (letecká společnost)
•
FINNTHERM Praha - KWH Pipe, a.s. (roury)
•
HELKAMA, s.r.o. (chladící zařízení a stroje)
•
IMCO, s.r.o. (zprostředkovatelské služby)
•
IVO Power Engineering
•
KONECRANES CZ, s.r.o. (jeřáby)
•
LINDSTRÖM, s.r.o. (pracovní oděvy)
•
M-REAL (výroba papíru)
45/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
•
OK-TOURS, a.s. (cestovní kancelář)
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Za prioritní jsou z hlediska zájmu Finska o investice považovány následující obory:
•
informační a komunikační technologie
•
ekologické technologie a služby
•
zdravotní péče
•
dřevozpracující průmysl
•
těžební průmysl
•
obchod a služby
•
energetika
Privatizační programy jako takové neexistují, vláda vyhlašuje a parlament schvaluje privatizaci případ od
případu. O rozvojových programech, zastřešených KERA, viz výše.
Internetové odkazy:
•
www.bof.fi
•
www.stat.fi
•
www.cnb.cz
9.5. Rizika investování v teritoriu
Z investičního hlediska je Finsko jednou z nejméně rizikových zemí na světě. Investiční restriktivní
opatření byla změkčena nebo zrušena vstupem Finska do EU v roce 1995. Pouze některé speciální druhy
výrob (např. vojenský průmysl, jaderná energetika) podléhají kontrole. Byla zrušena devizová kontrola,
přesto firmy jsou povinny - na požádání bankovního dohledu - prokázat způsob nabytí a zdroj peněz.
46/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
Finská ekonomika má v současné době velké problémy s nalezením cest, které by vedly k oživení
ekonomiky. Všechny ekonomické instituce o odborné kruhy se shodují v tom, že finské hospodářství
se bude vzpamatovávat z krize velmi dlouho. Nejbolestivějším místem je rostoucí nezaměstnanost,
která má strukturální kořeny a bude trvat řadu let než se dostane pod 10%. Deficit státního rozpočtu
povede k vyššímu zadlužení země. Na straně příjmů bude třeba sáhnout k úpravě daní a rovněž snížit
výdaje na chod státní správy. Vláda přijala v srpnu 2009 opatření, podle kterého nesmí vládní výdaje
překročit EUR 37 mld., což je o 13 mld. méně než počítal rozpočet na rok 2010. Provním krokem bylo
propojování některých vládních agentur a účadů na místní úrovni. Některé položky ve státním rozpočtu
budou posíleny, jako například podpora rekvalifikací a vzdělání.
Zvýšení míry nezaměstnanost způsobilo pokles příjmů do rozpočtu o EUR 6 mld. (ve srovníní s rokem
2008) a očekává se, že státní kasa přijde o dalších EUR 200 mil. v roce 2010. Vláda také přijala opatření,
kterým se zvyšuje limit pro základní daň z příjmu (v roce 2010 to bude EUR 2200). Hospodaření místních
vlád bylo v minulých letech velmi disciplinované a příjem z výběru daní a poplatků.
Z uvedeného a dalších kroků finské vlády vyplývá, že domácí opatření mohou (politická vůle existuje)
postupně narovnat 7,8% propad HDP. Tím, co skutečně ohrožuje chod hospodářství je špatná odbytová
situace na zahraničních trzích a strukturální problémy soukromého sektoru. Zahraniční obchod byl v roce
2009 zcela paralyzován a propad ve vývozu (a dovozu) o 30% ukazuje na hlubší potíže finské ekonomiky
a podnikatelského prostředí. Tradiční a konkurenceschopná odvětví, jako například IT sektor, loďařský
a dřevozpracující průmysl, se potýkají s nedostatkem zakázek. Finské loděnice v Turku dokončily dvě
výletní lodě (Oasis of the Seas byla největším kontraktem svého druhu) a další objednávky STX Europe
nezískala. Již tak velké potíže papírenského průmyslu znásobila stávka přístavních dělníků a tak vázly
dodávky dřevní suroviny.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
V roce 2010 se Finsko bude nadále potýkat s následky celosvětové hospodářské krize, obdobně jako
všechny ČS EU. Právě ekonomická krize bude hlavní dlouhodobou událostí, která ovlivní chod ekonomiky
a výkonnost obchodní sféry. Finsko ale předpokládá, že v roce 2010 by mělo dojít k výraznému odražení
se ode dna, ale jen za podmínek příznivého vývoje v celé vyspělé Evropě (finská ekonomika je podobně
jako česká poměrně silně vázána mj. na ekonomiku německou). Podle sdělení guvernéra Bank of Finland
Erkkiho Liikanena (Economic Outlook of Finland 2010 – 2012) existují již nyní (březen 2010) signály
postupného ekonomického oživení.
Velkým tématem finské vnitropolitické scény se čím dál více stává otázka imigrace, která má silně
ekonomický podtext. Závislost výkonu finského hospodářství (s ohledem na křivku stárnutí finské
populace) na schopnosti zaměstnat cizí pracovní sílu je dnes důležitou součástí výhledů ekonomického
rozvoje Finska v dalších desetiletích. Dosažení konsenzu politických stran v této věci se přímo odrazí ve
schopnosti efektivně využít pracovní potenciál imigrantů.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
Z hlediska bilaterálního obchodu se v roce 2013 nepředpokládají významnější změny, nicméně globální
ekonomická krize se významně projevuje i ve finské ekonomice. Finská vláda přijala opatření, která
by měla zastavit pokles, oživit finskou ekonomiku a nastartovat nový růst. Nejvýznamnějším podnětem
47/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Finsko
k oživení by měly být dodatečné investice do dopravních komunikací, bytové výstavby a stavebních
rekonstrukcí.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Dostat na finský trh nový výrobek v podstatě znamená „vytlačit“ z něj jiný – konkurenční. V tomto směru
existuje pro české dodavatele šance vzhledem k tomu, že finské firmy mají zájem o vysokou kvalitu a
samozřejmě také o cenu, kterou české firmy mají většinou výhodnější než srovnatelné výrobky západních
výrobců. Z korespondence směrované v předchozích letech na zastupitelský úřad ČR v Helsinkách a z
našich zkušeností je zřejmé, že finské firmy mají mj. zájem především o dovozy komponentů strojírenské
povahy. Podle názoru obchodně-ekonomického úseku existuje prostor pro spolupráci ve výrobní kooperaci
např. při výrobě strojů a vybavení továren, zaoceánských lodí, kolových dopravních prostředků, speciální
techniky pro dřevařský a těžební průmysl atd. Toto potvrzuje i statistika poptávek a tendrů na obchodně
ekonomickém úseku. Určitým problémem v účasti na výběrových řízeních je skutečnost, že řada z nich
je vypsána ve finštině, což často zahraniční výrobní a obchodní firmy odrazuje. Z konkrétních příkladů
poptávek a tendrů za poslední tři roky, které signalizují finský zájem o spolupráci s českými firmami, je
možno jmenovat dále zájem např. o konstrukční materiál, odlitky z oceli a hliníku, výkovky, lesní stroje
pro opracovávání kulatiny, vybavení autoservisů, ocelové trubky, transformátory, těžké a lehké nákladní
vozy, komponenty (např. podvozky) pro speciální a užitkové nákladní automobily, tramvajové kolejnice,
spojky pro železniční vagóny, vodiče, invalidní vozíky, spací pytle, uniformy a ochranné oděvy, svítidla,
keramické dlaždice, hračky, sportovní potřeby a služby (opravy a úpravy finských energetických zařízení,
projekční služby, služby z oblasti stavebnictví, dopravy aj.).
Mimo to existuje i možnost společné spolupráce při realizaci projektů na třetích trzích, podobně jako tomu
bylo v minulosti například v oblasti energetiky (elektrárna Soma v Turecku, aj.).
48/48
© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)

Podobné dokumenty

BRATISLAVA BANSKÁ BYSTRICA NITRA TRENČÍN

BRATISLAVA BANSKÁ BYSTRICA NITRA TRENČÍN materiály Paper, 17. – 21. 9. Druhy papíru: polygrafický, novinový, kancelářský, sanitární, hygiemický, výrobky z papíru Book Exhibition-fair, 17. – 21. 9. Publikace, obchod, doručování, design, li...

Více

pos Points Pos Points 1 Ronnefalk David SE France 433 Germany

pos Points Pos Points 1 Ronnefalk David SE France 433 Germany Pacevicius Mindaugas Meier Michael NICKELL CEDRIC Wilczek Pawel Greder Roland Sicuranza Dario DOMANSKY Jan De Ciutiis Johannes Stadler Hansjörg Laidna Lauri Häkämies Jukka Stiebert Manfred TRNKA Fi...

Více

POHLED ZBLÍZKA

POHLED ZBLÍZKA Obraťte se na policii. Pokud odjíždí vozem, poznamenejte si jeho registrační značku, výrobce a model. Podezřelou bankovku ihned odevzdejte svému nadřízenému nebo pracovníkovi ostrahy, aby ji ...

Více

Seznamte se s novou bankovkou 20

Seznamte se s novou bankovkou 20 Na bankovkách se po celém světě tradičně používají podobizny a průzkumy ukazují, že lidé tváře intuitivně poznávají. Proto byla pro novou sérii bankovek vybrána Európa, postava z řecké mytologie, o...

Více

zpravodaj 2010_1

zpravodaj 2010_1 Pozn. redakce Zpravodaje: Vážení závodníci, zpravidla k 10. prosinci se každoročně uzavírá databáze ČSJ výsledků za uplynulý rok. Po tomto datu není možné již zařadit žádné výsledky do Ročenky (je ...

Více