Rok 2011 - Europa.eu

3. plenární zasedání
Bari, 30. ledna 2012
Výroční zpráva ARLEM
o územním rozměru Unie pro Středomoří
Rok 2011
CdR 395/2011 rev. 1
CS
-1-
Tuto výroční zprávu za rok 2011 připravili spolupředsedové ARLEM paní Mercedes Bresso
(předsedkyně Výboru regionů, Piemont/IT) a pan Mohammed Boudra (nejvyšší představitel regionu
Taza-Al Hoceima-Taounate/MA). Zpráva navazuje na první výroční zprávu přijatou na druhém
plenárním zasedání, jež se konalo dne 29. ledna 2011 v marockém Agadiru, a aktualizuje v ní uvedené
rozbory a doporučení. Se zprávou se dne 2. prosince 2011 seznámili členové předsednictva ARLEM
a byla přijata na třetím plenárním zasedání ARLEM dne 30. ledna 2012 v italském Bari.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-21.
2011: ROK NÁROČNÝCH ÚKOLŮ A NOVÝCH PERSPEKTIV PRO UNII PRO
STŘEDOMOŘÍ
Od posledního plenárního zasedání ARLEM, které se konalo v lednu 2011 v marockém Agadiru a na
němž byla přijata první výroční zpráva o územním rozvoji Unie pro Středomoří, se situace
v evropsko-středomořském prostoru značně změnila. Nedávné události v jižním a východním
Středomoří vedly partnery evropsko-středomořského dialogu k tomu, aby navrhli postup rychlé
reakce a schéma činnosti pro nejbližší období. Mimo to se angažovali v definování skutečné
dlouhodobé strategie, jež vyžaduje celkový přezkum spolupráce v tomto regionu.
Vlna protestů, jež se přehnala přes řadu zemí jižního břehu Středozemního moře a Blízkého východu,
a změny, v něž vyústila, nepochybně ovlivnily rozložení sil v regionu, což vyžaduje přezkum
politické agendy, které doposud vévodily otázky související s bezpečností, a zejména s bojem proti
terorismu a řízením migračních toků.
Evropská unie na události arabského jara reagovala tím, že navrhla obnovenou strategii, založenou na
výraznější hospodářské integraci a intenzivnější politické spolupráci, jejímž cílem je usnadnit
vytvoření prostoru stability a prosperity v jižním sousedství.
Za tímto účelem Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní
politiku v březnu 2011 předložily sdělení nazvané Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu
1
s jižním Středomořím , jehož cílem je především navrhnout soubor opatření, která má Evropská unie
přijmout jako doprovodnou reakci na změny probíhající v jižním Středomoří. Navrhovaná strategie se
zaměřuje na tři hlavní osy, v prvé řadě na cílenou podporu demokratických reforem a posílení
institucí, ale také na intenzivní partnerství s obyvatelstvem a na podporu občanské společnosti,
a v neposlední řadě na podněcování hospodářského růstu a rozvoje založeného na tvorbě pracovních
míst, zejména podporou malých a středních podniků. V této perspektivě byly významné programy
pomoci přeorientovány na země jižního Středomoří.
Evropská unie rovněž navrhla zemím, jež si to přejí, podporu při organizaci voleb nebo volební
pozorovatelskou misi. Ve snaze napomoci stabilizaci zemí arabského jara mimo to také nabídla
služby svých expertů na řízení hranic, bezpečnost a komunikaci.
Dalším krokem tímto směrem je sdělení nazvané Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami,
které v květnu 2011 zveřejnila Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost a v němž se
navrhuje zaujmout v rámci obnovené evropské politiky sousedství diferencovanější přístup kladoucí
větší důraz na partnerství a založený na podmíněnosti. Počítá se s posílenou podporou zemím jižního
Středomoří, které uskutečňují politické a hospodářské reformy, prokáží, že jsou připraveny prohloubit
politickou spolupráci, a dodržují lidská práva a demokratické postupy2. K větší účinnosti této
1
2
Společné sdělení Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
regionů ze dne 8. března 2011 – Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím – COM(2011) 200 final.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne
25. května 2011 – Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami – COM(2011) 303 final.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-3spolupráce by měla přispět výraznější diferenciace, jež napříště nahradí jednotně uplatňovaný model,
a adaptace na nutné požadavky a konkrétní podmínky.
V návaznosti na přijetí nové strategie a přehodnocení priorit byla navýšena a diversifikována finanční
pomoc v rámci politiky sousedství, přičemž je nyní možné využívat financování ze strany
mezinárodních finančních institucí.
V tomto kontextu obzvláště příznivém pro víceúrovňovou dynamiku Výbor lituje, že sdělení Komise
nezmiňuje úlohu místních a regionálních orgánů v nové evropské politice sousedství a v budoucích
evropských programech rozvojové spolupráce. Územní rozměr je totiž zásadní složkou procesu
transformace řady zemí jižního sousedství usilujících o decentralizaci3.
Během této přechodné fáze tedy úloha Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů
a měst (ARLEM) výrazně nabývá na významu, zejména co se týče usnadnění spolupráce a výměny
znalostí mezi územními samosprávami a také konsolidace probíhajícího procesu demokratizace.
V tomto kontextu bude ARLEM moci také sloužit jako platforma pro sdílení zkušeností mezi členy
pocházejícími ze zemí, které se ubírají k demokracii, a členy VR, kteří proces transformace
a konsolidace demokracie nedávno zažili na vlastní kůži. Řada evropských místních a regionálních
orgánů činných ve středomořské oblasti v současnosti usiluje o posílení vzájemné spolupráce, čímž
chtějí podpořit své protějšky a občanskou společnost a usnadnit probíhající transformace.
V této perspektivě se aktivně zasazujeme o odstranění překážek, jež v současnosti místním
a regionálním orgánům brání v přístupu k financování a optimálnímu využívání disponibilních fondů
v rámci politiky sousedství, což usnadní jejich úsilí na cestě podpory demokratizace v jižním
Středomoří.
S uspokojením konstatujeme, že události v jižním Středomoří ještě více zvýraznily nutnost
přeorientovat poslání Unie pro Středomoří a přinutily členské státy, aby přehodnotily svůj přístup
a umožnily zahájit projekty, které lépe odpovídají očekáváním obyvatel a jejich nejnaléhavějším
potřebám.
Proto podporujeme vývoj Unie pro Středomoří, která v roce 2011 navrhuje novou pragmatickou
a funkční vizi, založenou na vícerozměrném přístupu ke středomořským vztahům orientovaném na
podporu růstu, zaměstnanosti a regionálního rozvoje. V této souvislosti připomínáme, že je třeba klást
důraz na to, jak je důležité poskytnout Unii pro Středomoří účinné nástroje a koherentní mechanismy,
které budou odpovídat nejnovějšímu regionálnímu kontextu. Generální tajemník Unie pro Středomoří
3
Toto opomenutí však nesmí zatlačit do pozadí fakt, že Výbor regionů doporučuje přidružit k evropské politice sousedství
všechny regiony EU a nechat místní a regionální orgány převzít část odpovědnosti, která jim v oblasti vnějších vztahů přísluší.
V březnu 2011 užší předsednictvo Výboru regionů předložilo předsednictvu Výboru Prohlášení k situaci v jižním Středomoří, jež
plně podporuje touhy lidu Tuniska, Egypta, Libye a celého tohoto regionu a vyjadřuje solidaritu s jeho voláním po skutečné
demokracii, politickém pluralismu, základních svobodách a dodržování lidských práv.
Prohlášení zdůrazňuje územní rozměr probíhajících procesů, neboť utváření demokracie a demokratický přerod musí především
vycházet zdola a není možné je vnucovat shora, mají-li být stabilní a pevně zakotvené ve společnosti. Současně se zdůrazňuje
význam přípravy demokratických voleb pro zajištění demokratického zastoupení na všech úrovních.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-4hodlá svou činnost zaměřit na čtyři specifické cíle, jež budou realizovány v koordinaci s evropskými
institucemi, ale také s ARLEM: 1) posílit regionální rozměr evropsko-středomořského partnerství,
2) přispívat k integraci jih-jih, 3) podpořit hospodářské reformy přizpůsobením projektů a činností
potřebám středomořských občanů, zejména podporou místního rozvoje a tvorby pracovních míst
a konečně 4) přiznat významnější roli poslancům, občanské společnosti a mladým lidem. Tyto
přizpůsobené, konkrétní a realizovatelné cíle, jakož i vhodné mechanismy a nástroje k jejich dosažení,
umožní lépe reagovat na nová očekávání tohoto regionu.
Unie pro Středomoří si je vědoma toho, že vícerozměrný proces se musí budovat se zapojením všech
klíčových aktérů tohoto regionu, s podporou Evropské unie a mezinárodního společenství a v souladu
s ostatními středomořskými institucemi a sítěmi: parlamenty, místními orgány a občanskou
4
společností . Těší nás, že sekretariát Unie pro Středomoří zamýšlí více pracovat s nástroji EU,
zejména využít existující regionální rámec evropské politiky sousedství k zajištění lepší synergie
a větší účinnosti mezi činnostmi realizovanými na regionální úrovni.
Přístup Unie pro Středomoří je v souladu se strategií EU, jež doporučuje posílení odvětvové
spolupráce, s novými iniciativami spolupráce, které by měly být zahájeny v oblasti energetiky,
energetické bezpečnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, zemědělství, zásobování
a zabezpečování potravin, vzdělávání a odborné přípravy, nebo také informačních technologií
a komunikace. Sekretariát Unie pro Středomoří, jenž má za úkol určovat, vybírat a označovat
projekty, sídlí v Barceloně a je od října 2010 plně funkční a může reformy doprovázet koordinováním
a podporováním konkrétních činnosti, jež budou mít dopad na občany. Zejména v této perspektivě
došlo v posledních měsících k výraznému posílení vztahů mezi sekretariátem Unie pro Středomoří
a ARLEM.
Tyto úkoly, ať již v oblasti demokratizace, zlepšené správy a rozvoje institucionálních kapacit, tak
i na úrovni hospodářské, vskutku představují ambiciózní agendu pro celý region, která bude mít
rovněž vliv na Evropskou unii. Jsme přesvědčeni, že územní rozměr je nutnou součástí reakce na
požadavky řádné správy veřejných služeb, řešení hospodářských těžkostí umocněných nestabilitou,
jež bohužel měly za následek zmrazení zahraničních investic, únik kapitálu a pokles cestovního ruchu.
Rok 2011 je tedy nepopiratelně stěžejním bodem pro ukotvení činnosti ARLEM. Tato zpráva proto
doporučuje navázat na základy naší činnosti položené v posledních měsících a rozvíjet možné směry
činnosti s cílem konsolidovat nové přístupy a strategie zavedené politikou sousedství Evropské unie
a Unií pro Středomoří díky přínosu územního rozměru.
4
Viz návrhy, které předložil pan Youssef Amrani, generální tajemník Unie pro Středomoří na schůzi vyšších úředníků Unie pro
Středomoří v říjnu 2011 v polském Krakově, a také jeho článek Unii pro Středomoří se otevírá nová éra (Une nouvelle ère
s'ouvre pour l'Union pour la Méditerranée), který vyšel v sekci Point de vue časopisu LEMONDE.FR 13. září 2011.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-52.
ÚZEMNÍ ROZMĚR UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ – SITUACE
2.1
Přínos ARLEM pro evropsko-středomořské vztahy
S vytvořením Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM)
21. ledna 2010 zahájily evropsko-středomořské regiony a města novou důležitou etapu v evropskostředomořských vztazích tím, že se staly aktivními partnery řídicí struktury Unie pro středomoří,
čímž jí dodaly územní rozměr.
Spolupráce v rámci ARLEM nám – městům, regionům a samosprávám ze tří břehů Středozemního
moře – umožnila upevnit naši angažovanost v budování prostoru míru, stability, prosperity a lidských
a kulturních výměn založených na respektování společných hodnot. Jsme se vědomi potíží, jež jsou
neodmyslitelnou součástí dvoustranných diplomatických kontaktů mezi státy a které po řadu let naše
kontakty paralyzovaly, proto zlepšíme dialog na místní a regionální úrovni, požádáme o pomoc
aktéry z praxe a doplníme existující vztahy o konkrétní a méně politickou spolupráci.
Za pouhé dva roky své existence se ARLEM stalo dynamickým a slibným shromážděním, jež
přispělo k posílení evropsko-středomořské spolupráce, k jejímu konkrétnějšímu zaměření
a zviditelnění pro občany. Členové ARLEM navázali kontakty a vybudovali přátelství v celém
regionu, a tak posílili existující síť měst a regionů spolupracujících v zájmu míru a prosperity.
V červnu 2010 Unie pro Středomoří přiznala ARLEM statut pozorovatele, čímž jej plně přidružila
k partnerství, přijala kladně činnost shromáždění a uznala jeho význam a přínos zapojení místních
a regionálních orgánů do evropsko-středomořské spolupráce.
Díky tematickým činnostem prováděným v rámci komise pro udržitelný rozvoj (SUDEV), komise
pro hospodářské, sociální a územní záležitosti (ECOTER) a zprávám odrážejícím výsledky této
činnosti ARLEM přispělo k prohloubení spolupráce v několika oblastech činnosti. Zejména šlo o:
•
•
•
•
•
•
5
6
7
8
9
10
městský rozvoj5,
místní vodohospodářsví6,
7
obnovitelné energie ,
8
vztah mezi dezertifikací a klimatickými změnami ve Středomoří ,
malé a střední podniky9,
ochranu a rozvoj kulturního dědictví10.
CdR 62/2011, přijata na 2. plenárním zasedání, 29. ledna 2011.
CdR 61/2011, přijata na 2. plenárním zasedání, 29. ledna 2011.
CdR 295/2011, přijata na 3. plenárním zasedání, 30. ledna 2012.
CdR 418/2011, přijata na 3. plenárním zasedání, 30. ledna 2012.
CdR 378/2011, přijata na 3. plenárním zasedání, 30. ledna 2012.
CdR 386/2011, přijata na 3. plenárním zasedání, 30. ledna 2012.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-6-
V zájmu doplnění tematických činností a transformace našich doporučení na konkrétní projekty
ARLEM podporuje šíření hlavních směrů Unie pro Středomoří pro projekty na místní a regionální
úrovni a zveřejnil výzvu k podávání návrhů na místní a regionální projekty, které lze zasílat na
sekretariát Unie pro Středomoří.
ARLEM navázalo velmi plodnou spolupráci se sekretariátem Unie pro Středomoří, jež se pravidelně
zúčastňuje schůzí ARLEM, poskytuje odborné poznatky a informuje členy o nejnovějším vývoji.
ARLEM rovněž vybudovalo vynikající spolupráci s evropsko-středomořskou univerzitou (EMUNI)
a podepíše oznámení záměru s cílem vytvořit synergie mezi místními a regionálními orgány na jedné
straně a výzkumnými ústavy a univerzitami na straně druhé.
2.2
Úloha ARLEM při řešení stávajících problémů
Chceme-li porozumět politickým, hospodářským, sociálním a demografickým změnám, jimiž
Středomoří prochází, a určit zásadní úkoly, jež bude třeba v nadcházejících letech řešit, má sledování
územní úrovně prvořadý význam pro zaručení trvalého, soudržného a dynamického rozvoje.
Endogenní jevy jako demografický vývoj a změny v průmyslové výrobě se vyskytují souběžně s jevy
exogenními, k nimž patří závislost na klimatu, reliéfu a zdrojích. Ve většině případů se jedná
o problémy společné všem zemím středomořské oblasti, i když je třeba věnovat zvláštní pozornost
specifickým rysům každého z našich území. Myslíme si, že klíčem k řešení těchto úkolů jsou tři
důležité prvky: udržitelnost, soudržnost a řádná správa. Z tohoto důvodu o nich pojednáme ve třech
samostatných částech.
2.2.1
Udržitelnost
Středomoří je zranitelný ekosystém, jehož udržitelnost vyžaduje činnost vlád a soukromých subjektů.
V rámci Unie pro Středomoří se této problematice trvale věnuje pozornost prostřednictvím
politického dialogu a konkrétních projektů. Regiony a místní orgány nesou zvláštní odpovědnost
prostřednictvím politik, které provádějí na podporu udržitelnosti. Mohou hrát významnou roli
zejména v těchto oblastech:
•
Voda
Pro Středomoří jsou typické omezené a nerovnoměrně rozmístěné vodní zdroje. Tento jev je
akcentován silným demografickým růstem, hospodářským a městským rozvojem, masovým
cestovním ruchem, ale také přemísťováním populace do velkých měst na pobřeží a problémem
zpracování odpadních vod, což vyvíjí nesmírný tlak na kapacitu přístupových a distribučních sítí pitné
vody. Tuto situaci ztěžuje zemědělství, jež v oblasti spotřeby vody musí vyvíjet nové racionální
a efektivní metody. Tyto problémy jsou v některých případech umocněny geopolitickým kontextem,
jenž narušuje spolupráci mezi sousedy na území, kde je rozložení vody životně důležitou otázkou
a může přerůst v konflikt.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-7Pro místní a regionální orgány mají otázky související s kvalitou a kvantitou vody bytostný význam.
11
Proto ARLEM v roce 2010 vypracovalo zprávu o vodohospodářství ve Středomoří na místní
úrovni, která byla přijata na druhém plenárním zasedání shromáždění 29. ledna 2011 v marockém
Agadiru. V této zprávě se uvádí, že místní a regionální orgány jsou klíčovými aktéry správy vodních
zdrojů a doporučuje se zaujmout integrovaný a transparentní přístup, k němuž budou přizvány
všechny zúčastněné strany a všichni uživatelé vodohospodářského řetězce. Zpráva prosazuje pilotní
projekt týkající se místního vodohospodářství a navrhuje několik iniciativ na jeho zlepšení v celém
regionu.
V rámci monitorování této zprávy ARLEM spolupracuje se sekretariátem Unie pro Středomoří
a snaží se dodat svým doporučením konkrétní podobu. Sekretariát ARLEM jmenovitě připravil
příručku otázek a odpovědí pro místní a regionální orgány o způsobech získávání finančních zdrojů
na projekty související s vodohospodářstvím. Členové shromáždění jsou rovněž vyzýváni, aby své
vodohospodářské projekty zanesli do atlasu decentralizované spolupráce12, jenž poskytuje hlavní
informace a vyčíslené údaje o rozvojových činnostech prováděných či financovaných místními
a regionálními orgány. Atlas umožňuje snadno získat informace o místních a regionálních projektech
pomocí interaktivních map, jež jasně ukazují, co kdo dělá a kde jednotlivé spolupráce probíhají.
Všichni partneři aktivně zapojení do rozvojové spolupráce tak mají k dispozici nový nástroj, jenž jim
před zahájením nových činností v oblasti spolupráce umožňuje přijímat informovaná rozhodnutí.
Tímto způsobem atlas přispěje ke zintenzivnění spolupráce, zlepšení efektivnosti a účelnosti rozvoje.
Kromě toho se ARLEM zapojilo do příprav prvního středomořského fóra o vodě, jež se konalo
v prosinci 2011 v Marakéši, a aktivně se účastní příprav světového fóra o vodě, které se bude konat
v roce 2012 v Marseille.
•
Změna klimatu
Středomoří je jedním z regionů nejvíce vystavených vlivům globálního oteplování. Úsilí o zmírnění
účinků změny klimatu se stalo součástí politického programu, a to na všech úrovních správy.
Na místní úrovni a v rámci celkové strategie udržitelného rozvoje je třeba stanovit ambiciózní cíle pro
snížení znečištění a ochranu území a biologické rozmanitosti. ARLEM v roce 2011 vypracovalo
zprávu o vztahu mezi dezertifikací a klimatickými změnami ve Středomoří13, která byla přijata
na třetím plenárním zasedání shromáždění konaném 30. ledna 2012 v italském Bari. Tato zpráva
připomíná problémy, jež přináší dezertifikace a klimatická změna a obsahuje doporučení, jak tyto
problémy řešit na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni.
11
12
13
CdR 61/2011
http://portal.cor.europa.eu/atlas/en-US/Pages/welcome.aspx.
CdR 418/2011
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-8•
Energetika
Jedním ze způsobů, jak bojovat proti změně klimatu, je podpora čistých zdrojů energie. Unie pro
Středomoří jednoznačně vsadila na energii z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti se bude muset
spolehnout na místní a regionální orgány, které ze své pozice správce daného území hrají zásadní roli
v racionálním a udržitelném využívání energetických zdrojů. Cílem je podpořit prozkoumáním
životaschopnosti a spuštěním Středomořského solárního programu rozvoj alternativních energií,
otevření nového energetického trhu, přenos technologií, zlepšení přístupu k všeobecným službám
v elektroenergetice.
ARLEM na tomto tématu v roce 2011 pracovalo a na svém třetím plenárním zasedání 30. ledna 2012
přijalo zprávu Podpora obnovitelné energie jako faktoru společného hospodářského
14
a společenského rozvoje ve Středomoří . Zpráva zkoumá, jakým způsobem mohou místní
a regionální orgány, členské státy, EU, Unie pro Středomoří a další aktéři přispět k šíření
obnovitelných energií. Kromě toho ARLEM v současnosti studuje možnosti, které by přineslo
rozšíření Paktu starostů a primátorů do jižního Středomoří.
•
Zemědělství a rozvoj venkova
Středomořská zemědělská společenství mají společné problémy, k nimž patří nedostatek vodních
zdrojů, odliv obyvatel a s tím související ztráta úrodné půdy. Naproti tomu situace zemědělců
v zemích EU a v sousedních středomořských zemích je zcela odlišná, co se týče hospodářské
a sociální podpory poskytované venkovskému obyvatelstvu orgány veřejné správy a přístupu k sítím
umožňujícím komercializaci jejich produktů.
2.2.2
Rozvoj a soudržnost
Středomořský region se vyznačuje značnými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, ale také uvnitř každé
společnosti. Veřejné politiky a výrobní sektor musí řešit problém snížení hospodářských a sociálních
nerovností, jež byly v některých případech prohloubeny celosvětovou hospodářskou krizí. Regiony
a místní orgány se tedy musí každodenně potýkat s těmito problémy:
•
Modernizace hospodářské struktury
Hospodářská a finanční krize, jež na nás již několik let doléhá, nekompromisně odhalila slabé stránky
některých výrobních systémů v zemích severního Středomoří a podtrhla rovněž nutnost zlepšení
podmínek hospodářského rozvoje a podniků v jižním a východním Středomoří. I když celá řada těchto
zemí již prochází demografickým vývojem, musí tento region nicméně čelit naléhavé nutnosti vytvořit
nová místa a absorbovat nově příchozí do trhu práce. Tato palčivá nutnost vytvářet pracovní místa
a beznaděj velkého počtu nezaměstnaných byly nepřehlédnutelně zviditelněny masovými
manifestacemi, které se konaly v několika zemích jižního Středomoří. V této souvislosti mohou
14
CdR 295/2011
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
-9kritéria inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění obsažená ve strategii Evropa 2020
představovat užitečný plán činnosti, a to nejen pro země severního Středomoří, ale také pro celý
region. Otázkou zásadního významu je rovněž posílení evropsko-středomořských obchodních vztahů
tak, aby naši občané mohli konkrétně pocítit kladný vliv posílení našich hospodářských vazeb.
Na svém plenárním zasedání konaném 30. ledna 2012 ARLEM přijalo zprávu o úloze malých
15
a středních podniků ve Středomoří . Tato zpráva vybízí k rozvoji politiky ve znamení soudržnosti,
jež by povzbudila a podpořila rozvoj malých a středních podniků, neboť představují jednu
z nejlepších nosných struktur pro tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj. Zvláštní důraz by měl
být kladen na snížení administrativní zátěže a omezení, jež brzdí rozkvět malých a středních podniků,
zřizování místních rozvojových agentur a podporu podnikání prostřednictvím vzdělávání, odborné
přípravy a budování sítí.
•
Městský rozvoj, soudržnost, územní plánování a územní vyváženost
Středomořská oblast se potýká s nerovnoměrným rozložením obyvatelstva, jež je důsledkem
zrychleného růstu velkých městských aglomerací, zejména v pobřežních oblastech, a probíhá na úkor
venkovských oblastí, které se vylidňují. Tento jev je příčinou problémů v oblasti spotřeby energie
a vody, produkce odpadu, dopravního provozu, znečištění, sociální soudržnosti, chudoby
a nelegálních staveb. Tyto problémy se v nadcházejících letech pravděpodobně dále vyostří a k jejich
řešení bude třeba připravit na místní a regionální úrovni průřezové strategie pro města, dopravu,
služby a veřejná zařízení, řízení přírodních lokalit a hospodářskou činnost jednotlivých území.
ARLEM se během prvního roku své existence soustředilo na udržitelný městský rozvoj, aby k této
otázce upoutalo pozornost, a žádalo, aby se stala průřezovým tématem, zasahujícím do řady oblastí
činnosti, a bylo tak možné uplatňovat koherentní přístup k budoucímu rozvoji velkých městských
aglomerací. Výsledky této činnosti jsou obsaženy ve zprávě ARLEM o městském rozvoji ve
Středomoří16, jež byla přijata v lednu 2011. ARLEM v ní doporučuje zaujmout přístup založený na
více faktorech, k němuž by byly přidruženy všechny zúčastněné strany činné v městském plánování.
Pouze taková inkluzivní dynamika, jež zohlední všechny různé aspekty městského rozvoje, bude moci
zaručit udržitelný přístup. ARLEM rovněž zdůrazňuje význam řádné správy věcí veřejných
a decentralizace, jakož i nutnost soustředit se na plánování a rozvoj měst střední velikosti, a to
zejména v regionech středomořského vnitrozemí, a tak dostat pod kontrolu osídlování pobřeží. Kromě
toho ARLEM doporučuje přijmout středomořskou městskou strategii, upřesnit schéma územního
plánování pro celou oblast kolem Středozemního moře a vytvořit středomořskou městskou agenturu,
což je úkol, jehož by se prozatím mohl ujmout sekretariát Unie pro Středomoří.
15
16
CdR 378/2011
CdR 62/2011
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 10 -
ARLEM oceňuje, že sekretariát Unie pro Středomoří rozšířil své kompetence o městský rozvoj a že
Unie pro Středomoří uspořádala první ministerskou schůzku o udržitelném městském rozvoji
10. listopadu 2011 ve Štrasburku, což již dříve požadoval. ARLEM bylo pozváno, aby se této
ministerské schůzky zúčastnilo a poskytlo příspěvek na téma městská správa. Uspořádání této první
ministerské schůzky je prvním krokem k řešení městských problémů a jedná se zároveň o konkrétní
navázání na návrhy našeho shromáždění v oblasti městského rozvoje, jenž uznává klíčovou úlohu
místních a regionálních orgánů a pro nadcházející roky dodává jasný mandát a akční plán.
•
Sociální začleňování a politiky rovnosti
Musíme bohužel konstatovat, že se nepodařilo výrazně snížit hospodářské rozdíly odlišující tři břehy
Středozemního moře. Nepoměr mezi severem a jihem, nestejnoměrné rozložení přírodních zdrojů,
migrace a oblasti trpící chudobou vyžadují posílení spolupráce mezi subjekty z celé středomořské
oblasti. Existují rovněž nerovnosti uvnitř mnoha zemí, jejichž následkem vzkypěla nespokojenost
obyvatel a jež přispěly k nedávným protestům v řadě zemí jižního Středomoří. Místní a regionální
orgány jakožto správní úřady blízké občanům mohou využít svou přímou znalost sociální reality, na
niž je třeba reagovat, a mají tedy zásadní význam pro podporu politik sociálního začleňování, rovnosti
a boje proti diskriminaci, zejména co se týče nejzranitelnějších skupin, jako jsou ženy, děti či starší
osoby. Aby mohly místní a regionální orgány vůbec jednat, potřebují vyšší míru decentralizace a také
politiky a programy orientované na regionální rozvoj.
•
Migrace
Středomoří se vždy vyznačovalo pohybem obyvatelstva, a to jak v místním měřítku (vylidňování
venkova), tak i v mezinárodním, především z jihu na sever. Tyto toky se ještě zesílily následkem
nepokojů, k nimž došlo v jižních oblastech. Kromě toho dnes stojíme před relativně novými jevy:
jedná se o přistěhovalce ze zemí subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie směřující do jižních
a východních oblastí Středomoří, ať už se pro ně jedná o země cílové či tranzitní. I v tomto případě
jsou regiony a místní orgány správními úřady nejbližšími přistěhovalcům, a z tohoto důvodu musí tuto
problematiku řešit, plnit povinnost přijímat přistěhovalce a reagovat na sociální problémy těchto
nových občanů.
•
Lidská bezpečnost
Existence sítí organizovaného zločinu, výskyt nového druhu chudoby a sociálního vyloučení, spolu
s oslabením tradičních systémů solidarity prohloubily nejistotu ve velkých městských aglomeracích
Středomoří. Správní úřady blízké občanům potřebují nástroje, aby mohly reagovat na příčiny těchto
problémů a dbát na bezpečnost všech občanů.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 11 2.2.3
Řádná správa věcí veřejných
Územní celky jsou ve Středomoří zastoupeny různými způsoby. Různé stupně decentralizace a místní
autonomie lze přičíst historickému vývoji a zvláštnostem každé země. Mimo to místní a regionální
orgány dostávají nestejné zdroje k provádění veřejných politik ve prospěch občanů. Scénář žádoucího
vývoje tedy lze shrnout do následujících tří kroků: snížení oblastních rozdílů, podnícení územního
rozvoje jako hybné síly růstu a zřízení organizačních struktur místních veřejných služeb pro občany.
Proto by bylo žádoucí dosáhnout zlepšení v několika oblastech:
•
Decentralizace a víceúrovňová správa
Nedávný proces decentralizace v několika zemích jižního a východního Středomoří je pozitivním
jevem, který však nedoprovázel přesun hospodářských zdrojů či pravomocí nutných k řízení veřejné
činnosti. Jeho výsledky jsou tedy omezené. Aby mohl proces decentralizace pokračovat a zejména
mohly být vybudovány životaschopné systémy v zemích, které nyní procházejí fází hloubkových
reforem, je nutné posílit administrativní a institucionální kapacity místních a regionálních orgánů
a zlepšit uplatňování zásady subsidiarity. Tento postup, jenž usnadňuje spolupráci na vnitrostátní
úrovni a zlepšuje rovněž efektivitu a řádnou správu, má také zásadní význam v procesu
demokratizace. Víceúrovňová koordinace mezi jednotlivými správními orgány fungujícími na daných
územích je navíc nezbytná pro řešení řady problémů (bydlení, vzdělávání, poskytování základních
služeb, životní prostředí, zdraví, hospodářský rozvoj, atd.)
Zjišťujeme, že arabské jaro mělo dopad na politické struktury mnoha zemí ležících u Středozemního
moře, a to nejen v arabském světě. V této fázi není možné předpovědět následky. Jedna věc se však již
jednoznačně rýsuje: daly se do pohybu hluboké změny a probíhá nebo se plánuje řada
administrativních a politických reforem17, které je třeba pozorně sledovat.
•
Účast občanů a místní demokracie
Masové manifestace a volání po demokracii, základních svobodách, politickém pluralismu
a dodržování lidských práv, jež zaznělo z úst tisíců občanů jižního Středomoří jednoznačně svědčí
o tom, že obyvatelstvo a občanská společnost si přejí být zapojeni do přijímání rozhodnutí. Čím dál
17
V Tunisku se sice celková hospodářská situace v posledních letech zlepšila, avšak regionální nerovnosti se vyostřily. Na severu,
severozápadě a ve střední části došlo k silnému růstu a také ke snížení chudoby díky cestovnímu ruchu, činnosti v pobřežních
vodách a vysokým veřejným investicím. Naproti tomu na jihu a ve středozápadní části této oblasti je snižování chudoby mnohem
pomalejší a regiony ve vnitrozemí vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti. Základním prvkem nové ústavy by měl být obnovený
rámec pro decentralizaci, který by ujasnil pravomoci a zdroje subnárodních úrovní vlády a současně zaručil snížení regionálních
rozdílů. V této perspektivě byla v listopadu 2011 pod záštitou ministerstva pro regionální rozvoj zveřejněna bílá kniha
o regionálním rozvoji, která obsahuje padesátku návrhů orientovaných na to, jak uvést do pohybu dynamiku postupného
odstraňování regionálních rozdílů a vyvážený rozvoj. Co se týče Egypta, je třeba připomenout, že místní úroveň správy v pravém
slova smyslu neexistuje, poněvadž místní správa je z hlediska ústavy součástí výkonné moci. Bylo by vhodné, aby nová ústava,
jež má být sepsána, posílila decentralizaci, a přispěla tak ke zlepšení efektivity poskytovaných základních služeb a rovněž
demokracie a politické odpovědnosti. V Maroku byla v červenci 2011 schválena referendem rozsáhlá ústavní reforma. Počítá
s omezeným převodem pravomocí a s decentralizací systému přidělování zdrojů, což je v souladu s doporučeními, jež vyslovil
poradní výbor pro regionalizaci složený z 22 členů. V současnosti existuje 12 regionů. Nová ústava plánuje převod pravomocí
a zdrojů z centra do regionů, přičemž pravomoci se převedou na přímo volené regionální zástupce, které si vybrali voliči, a nikoli
na regionální zástupce výkonné moci (wali).
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 12 víc si uvědomujeme, že je třeba zavést participativní postupy, jež občanům umožní informovat se
a uvažovat o problémech, jež se jich dotýkají. Konsolidace demokracie a demokratická reforma
především začínají zcela vespod společenské pyramidy a není možné je vnucovat shora, mají-li být
stabilní a pevně zakotvené ve společnosti. Proto trváme na tom, že převzetí odpovědnosti a integrace
na místní úrovni má zásadní význam a že všechny úrovně správy musí být do tohoto postupu
konkrétně zapojeny, od měst a obcí až po občanskou společnost.
•
Struktury spolupráce mezi místními a regionálními orgány
Evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) jsou užitečným nástrojem pro usnadnění
spolupráce mezi městy a regiony, především v rámci přeshraniční spolupráce. ESÚS může rovněž
sloužit jako cenný nástroj pro rozvoj víceúrovňové správy, k realizaci projektů a programů, k získání
financování a k tomu, aby městům a regionům dodaly kapacitu k řešení problémů městského rozvoje.
ARLEM vítá návrh přezkumu nařízení o ESÚS, jehož cílem je rozšířit využívání tohoto nástroje i na
jižní Středomoří, což by místním a regionálním orgánům ze tří břehů Středozemního moře umožnilo
jej využívat ke zlepšení spolupráce a správy. Možnost vytvářet ESÚS by např. mohla být součástí
dohod o spolupráci uzavíraných Evropskou unií se státy ležícími u Středozemního moře v rámci
evropské politiky sousedství, což by zejména přispělo k realizaci cílů Unie pro Středomoří.
•
Spolupráce v kulturní oblasti
Přestože se kulturní spolupráce nenachází mezi prioritami Unie pro Středomoří, ARLEM se touto
otázkou v roce 2011 zabývalo. Na svém třetím plenárním zasedání v lednu 2012 přijalo zprávu
o zachování a posílení kulturního dědictví ve Středomoří18. V této zprávě se uvádí, že zachování
a posílení společného kulturního dědictví evropsko-středomořské oblasti má zásadní význam pro
zvýšení vzájemného porozumění mezi jednotlivými národy tohoto regionu a že se jedná o základní
stavební kámen, na němž lze budovat mezikulturní dialog. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že místní
a regionální orgány mohou mít klíčovou úlohu při ochraně kulturního dědictví a řízení jeho užívání.
3.
NÁVRHY A DOPORUČENÍ
Jsme přesvědčeni, že události probíhající v jižním Středomoří otřásly samotnými základy evropskostředomořských vztahů a činí intenzivní spolupráci naléhavější než kdykoli předtím. Vzhledem
k potenciálu, který ARLEM má pro konsolidaci územního rozměru evropsko-středomořské
spolupráce, se nám zdá vhodné dát najevo naši angažovanost, co se týče našich politických priorit,
jejich formování na institucionální úrovni a jejich transformaci na konkrétní činnosti.
18
CdR 386/2011
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 13 Politické priority
1. Vyjadřujeme nesmírný respekt národům jižního Středomoří, jež se domáhají demokracie,
politického pluralismu, základních svobod a dodržování lidských práv, a odsuzujeme všechny
formy násilí a porušování lidských práv.
2. Nepokoje v zemích jižního Středomoří a následující reformy a změny režimu postrčily
středomořskou oblast do ohniska mezinárodní pozornosti a vedly k prohloubení evropskostředomořské spolupráce v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti. Pevně věříme, že
součástí započatých reforem musí být přezkum rozdělení územních pravomocí s cílem přiblížit
přijímání rozhodnutí územní úrovni, regionům a obcím. Decentralizace a převod pravomocí na
subnárodní úroveň nesmí být považovány za ztrátu moci centrální úrovně, ale za prostředek
doplnění centrálního státu a lepšího přiblížení k občanům.
3. S ohledem na změny, k nimž došlo v jižním Středomoří, zdůrazňujeme, že Unie pro Středomoří
a její sekretariát by se měly přizpůsobit nové situaci a naplánovat činnosti na podporu reforem
režimu a změn.
4. Proto vítáme fakt, že Unie pro Středomoří v roce 2011 přijala hlavní směry pro projekty, což
umožnilo rozjet konkrétní projekty, a přispěla tak k realizaci cílů Unie pro Středomoří. ARLEM
tyto hlavní směry předalo své síti kontaktů, čímž podpořilo jejich šíření, a povzbudilo místní
a regionální orgány k předkládání projektů zveřejněním výzvy k předkládání místních
a regionálních projektů.
5. Připomínáme, že města a regiony mohou významnou měrou přispívat k nastolení ovzduší
vzájemné důvěry, a překlenout tak historické a současné konflikty položením základů užší
spolupráce mezi našimi národy a vždy při tom respektovat jejich hodnoty a cítění.
6. Žádáme, aby Unie pro Středomoří a politiky EU, zejména evropská politika sousedství, byly
doplněny o výrazný územní rozměr. Vítáme společné sdělení Komise a vysoké představitelky EU
pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami, které
zohledňuje novou situaci a zdůrazňuje přístup „více za více“. Současně zdůrazňujeme, že
obnovená politika sousedství by měla více zohledňovat úlohu měst a regionů jako stran
zapojených do dialogu, spolupráce a rozvoje, při současném posílení územní soudržnosti.
7. S obavami totiž konstatujeme, že existují překážky politického i byrokratického charakteru, které
brání tomu, aby místní a regionální orgány mohly lépe využívat finanční zdroje plánované
v rámci evropské politiky sousedství. Schopnost využívat tyto nástroje má prvořadý význam pro
to, aby mohly požadovat více zdrojů pro územní rozměr politik EU týkajících se jejího
sousedství. V tomto smyslu se domníváme, že je důležité diagnostikovat doposud zjištěné potíže
s cílem zlepšit přístup k financování. Je to tím důležitější, že v tomto období změn je přístup
k financování jedním z předpokladů pro posílení místních a regionálních správ a podporu
decentralizace.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 14 -
8. Varujeme proto před nedostatkem zdrojů, jež mají místní a regionální orgány k dispozici,
a v duchu solidarity se angažujeme za institucionální posílení regionů a místních orgánů, za
používání zásady subsidiarity ve středomořském regionu, za konsolidaci kapacit jejich orgánů
veřejné správy a za získání dostatečných zdrojů a dostatečné míry autonomie, aby mohly řádně
provádět veřejné politiky, jež jsou jim vlastní. Probíhající reformy nabízejí možnost, jak posílit
města a regiony, a to jak politicky, tak i finančně, a tuto dynamiku je třeba využít.
9. Konstatujeme totiž, že hospodářská a finanční krize se silně dotkla občanů, hospodářských
subjektů a místních a regionálních orgánů všech zemí, a domníváme se tedy, že je otázkou
zásadního významu podpořit hospodářský rozvoj, uskutečnit opatření pro tvorbu pracovních míst,
prohloubit evropsko-středomořské obchodní vztahy a podpořit inovace a sociální soudržnost,
a tímto způsobem na krizi reagovat a nabídnout národům Středomoří potřebnou perspektivu.
Připomínáme, že tyto priority jsou velkou měrou spjaty s místními trhy a s příležitostmi, jež
poskytují území středomořského regionu.
10. Vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří ve společnostech jižního Středomoří nejpočetnější skupinu,
se domníváme, že jim političtí činitelé musí nabídnout perspektivu a považovat vzdělávání
a zaměstnávání mladých lidí za prioritu. Proto vítáme rozhodnutí Evropské komise výrazně
navýšit financování programu Erasmus Mundus, aby bylo možné zvýšit počet stipendií pro
studenty a zaměstnance vzdělávacích zařízení ze severní Afriky a Středního východu.
Institucionální rámec
11. Oceňujeme, že Unie pro Středomoří udělila ARLEM status pozorovatele a že je tedy toto
shromáždění plně zapojeno do její institucionální struktury, přičemž je mu přiznávána stále
důležitější role. Velmi si ceníme plodné spolupráce, která byla navázána se sekretariátem
Unie pro Středomoří, a budeme pokračovat v podpoře prezentace místních a regionálních
projektů.
12. Společně budeme sledovat jednání o příštím finančním rámci EU na období 2014–2020, jakož
i provádění a přezkum evropské politiky sousedství, a případně vyslovíme doporučení a budeme
rozvíjet hladké vztahy s Evropskou komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a Evropským
parlamentem, prostřednictvím spolupráce s Výborem regionů Evropské unie.
13. Podporujeme zřízení evropsko-středomořské investiční banky s cílem poskytovat pomoc zemím
jižního Středomoří při jejich reformním úsilí, jehož součástí by mělo být specifické financování
na podporu decentralizace a místních a regionálních správ.
14. Vítáme rozhodnutí Evropské banky pro obnovu a rozvoj rozšířit své působení do severní Afriky
a na Střední východ s cílem podpořit hospodářské a politické reformy v tomto měnícím se
regionu.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 15 15. Těší nás, že sekretariát Unie pro Středomoří začal v roce 2011 plně fungovat a že má k dispozici
rozpočet, který mu umožňuje pracovat na realizaci projektů, jež jsou jádrem jeho poslání.
Vyzýváme členské státy Unie pro Středomoří, aby nadále zajišťovaly financování tohoto
sekretariátu a podpořily jej poskytnutím lidských zdrojů.
Návrhy činnosti
16. Domníváme se, že je povinností našeho shromáždění nést odpovědnost za potřebnou podporu
probíhajícího a budoucího procesu decentralizace a regionalizace v evropsko-středomořském
regionu a v této perspektivě podniknout veškeré vhodné iniciativy na základě ročního hodnocení
vývoje tohoto procesu.
17. Jsme si vědomi, že místní a regionální orgány často nemají k dispozici zdroje, jež by jim
umožnily sledovat a ovlivňovat významná rozhodnutí Unie pro Středomoří nebo EU, ani se
patřičně připravit na jejich očekávaný účinek a využít nabízené příležitosti, a proto na sebe
bereme závazek, že budeme zblízka sledovat iniciativy Unie pro Středomoří a EU, jež se přímo
týkají místních a regionálních evropsko-středomořských záležitostí, a sloužit jako
zprostředkovatel priorit a zájmů jejich členů.
18. Navrhujeme, aby ARLEM mobilizovalo svou schopnost jednat a důrazně předkládat návrhy
s cílem dodat odvětvovým prioritám Unie pro Středomoří územní rozměr, a budeme dbát na to,
aby se regiony a místní aktéři mohli zapojit do výběru a realizace konkrétních projektů Unie pro
Středomoří, zejména v případech, kdy má dotyčný projekt jasný územní dopad.
19. Zavazujeme se, že budeme předávat požadavky občanské společnosti a podporovat v územních
celcích intenzivnější zapojení soukromého sektoru do rozvoje středomořského regionu ve snaze
umocnit dynamiku realizace projektů Unie pro Středomoří. Jsme rovněž připraveni prosazovat
decentralizovanější přístup v politice zaměstnanosti a vzdělávání a máme v úmyslu rozvíjet
takové nástroje, jako jsou např. rozvojové agentury, jež mohou podpořit rozvoj lidských zdrojů
a odborné vzdělávání na místní úrovni, a také povzbudit podnikání a usnadnit přechod ze školy do
pracovního života. Pro dosažení těchto cílů by bylo vhodné navázat strukturovanou spolupráci
mezi shromážděním ARLEM a agenturou EU pod názvem Evropská nadace odborného
vzdělávání (ETF). Vyzýváme Evropskou komisi, aby se zavázala k podpoře těchto záměrů.
20. Jsem přesvědčeni, že ARLEM dodá výraznější impuls spolupráci mezi svými členy, aby dokázali
nalézt pozitivní synergie a aby se usnadnila realizace projektů, které lze provádět díky řadě
existujících možností financování na úrovni evropské, evropsko-středomořské a mezinárodní.
21. Nabádáme tedy ARLEM, aby prozkoumalo možnosti, jak usnadnit přenos osvědčených postupů
a sdílení zkušeností v oblasti místní a regionální správy, se zvláštním důrazem na veřejnou správu
a účast občanů, a vybízíme členy shromáždění, aby se zapojili do programu TAIEX a do
twinningových programů, jež jim mohou napomoci při vytváření partnerství a při vzájemném
učení.
CdR 395/2011 rev. 1
.../...
- 16 -
22. Domníváme se, že aktivní účast velkého počtu místních a regionálních orgánů v sítích působících
ve středomořském regionu a do pravidelně pořádaných fór obohacuje diskuse a umožňuje
intenzivnější zapojení místních a regionálních subjektů, a jsme nakloněni tomu, aby ARLEM
zohlednilo přínos participativní demokracie pro jeho diskuse.
23. Prozkoumáme, zda je možné zapojit země jižního a východního Středomoří do regionální politiky
a politiky soudržnosti EU, a důkladně zvážíme možnost zavedení politiky soudržnosti usnadňující
spolupráci jih-jih a podpořené zejména finančními prostředky v rámci politiky sousedství
Evropské unie.
24. Vyzýváme ARLEM, aby prozkoumalo všechny možnosti posílení spolupráce v evropskostředomořském prostoru a věnovalo zvláštní pozornost makroregionálnímu pohledu. Vzhledem
k faktorům zeměpisné blízkosti se jeví jako žádoucí, aby některé specifické činnosti probíhaly
v rámci prostorů jako je Arco Latino, Maghreb, západní Středomoří, Jaderské moře či východní
Středomoří.
25. Vyzýváme ARLEM, aby tuto zprávu předalo hlavám států a předsedům vlád zemí Unie pro
Středomoří, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří, Evropské komisi, Radě, vysoké
představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropskému parlamentu
a parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří.
*
*
CdR 395/2011 rev. 1
*
.../...
- 17 PŘÍLOHA 1:
Přehled schůzí ARLEM v roce 2011:
•
•
•
•
•
2. plenární zasedání ARLEM: 29. ledna 2011, Agadir, Maroko
5. schůze předsednictva ARLEM: 29. ledna 2011, Agadir, Maroko
3. schůze komise SUDEV: 6. července, Brusel, Belgie
3. schůze komise ECOTER: 8. července, Poreč, Chorvatsko
6. schůze předsednictva ARLEM: 2. prosince 2011, Tunis, Tunisko
Zprávy ARLEM připravené v roce 2011 a přijaté na třetím plenárním zasedání ARLEM:
•
•
•
•
•
Vztah mezi dezertifikací a klimatickými změnami ve Středomoří (zpravodaj: pan Vendola, Apulie/IT)
Obnovitelné energie (zpravodaj: pan Lebrun, Valonsko/BE)
Malé a střední podniky (zpravodaj: pan Oualalou, Rabat/MA)
Zachování a posílení kulturního dědictví (pan Güzelbey, Gaziantep/TR)
Výroční zpráva ARLEM 2011 o územním rozměru Unie pro Středomoří
**************
Přehled schůzí ARLEM v roce 2010:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. plenární zasedání ARLEM: 21. ledna, Barcelona, Španělsko
1. schůze předsednictva ARLEM: 21. ledna, Barcelona, Španělsko
2. schůze předsednictva ARLEM: 3. března, Brusel, Belgie
3. schůze předsednictva ARLEM: 3. května, Barcelona, Španělsko
1. schůze komise SUDEV: 2. července, Brusel, Belgie
1. schůze komise ECOTER: 2. července, Brusel, Belgie
4. schůze předsednictva ARLEM: 28. října, Brusel, Belgie
2. schůze komise ECOTER: 28. října, Brusel, Belgie
2. schůze komise SUDEV: 8. listopadu, Marseille, Francie
Zprávy ARLEM připravené v roce 2010 a přijaté na druhém plenárním zasedání ARLEM:
•
•
•
Městský rozvoj ve Středomoří (zpravodaj: pan Khalid Al Hnaifat, Tafilah/JO)
Vodohospodářství (zpravodaj: pan Ramón Luis Valcárcel Siso, Murcie/ES)
Výroční zpráva za rok 2010 o územním rozměru Unie pro Středomoří
Spolupředsedové a předsednictvo ARLEM 2010–2012:
EU
spolupředsedkyně ARLEM: paní Mercedes Bresso,
předsedkyně Výboru regionů, Piemont/IT
pan Ramón Luis Valcárcel Siso, první místopředseda
Výboru regionů, nejvyšší představitel Murcie/ES
pan Luc Van den Brande, předseda komise CIVEX
Výboru regionů, Vlámsko/BE
pan Michel Vauzelle, nejvyšší představitel regionu
Provence-Alpes-Côte d'Azur/FR
CdR 395/2011 rev. 1 příloha I
Středomořské partnerské země
spolupředseda ARLEM: pan Mohamed Boudra,
nejvyšší představitel regionu Taza-Al HoceimaTaounate/MA
pan Mohamed Kebir Addou, guvernér Alžíru/DZ
pan Khalid Al-Hnaifat, starosta města Tafilah/JO
pan Ivan Jakovčić, župan Istrijské župy/HR
.../...
- 18 PŘÍLOHA 2:
SEZNAM ČLENŮ ARLEM
EU
TITLE
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Ms
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Mr
Ms
Mr
Mr
Ms
Ms
Mr
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
SURNAME
ANDERSEN
ARNAOUTAKIS
BARO
BLANC
BOSSMAN
BRESSO
CASTIGLIONE
COHEN
DE LA TORRE PRADOS
GEMESI
GRIÑÁN MARTÍNEZ
HAKANSSON HARJU
JOSEPH
KROGMANN
LAMBERTZ
LEBRUN
LE DRIAN
LOMBARDO
LOUKAIDOU
MACARIO CORREIA
MAS
MASINI
MATONIENE
MIFSUD
MUSOTTO
O'LOUGHLIN
PINTO
ROATTA
ROUILLON
SABBAN
SÉRTÖ RADICS
SPACCA
SWIETALSKI
SZWABSKI
TRIAS
VALCÁRCEL SISO
VAN DEN BRANDE
VAUZELLE
VENDOLA
ZAFEIROPOULOS
CdR 395/2011 rev. 1 příloha II
NAME
Knud
Stavros
Hervé
Jacques
Peter
Mercedes
Giuseppe
Michael
Francisco
Gyorgy
José Antonio
Lotta
Jean-Louis
Martina
Karl-Heinz
Michel
Jean-Yves
Raffaele
Eleni
José
Artur
Sonia
Daiva
Malcolm
Francesco
Fiona
Carlos
Jean
Christophe
Michèle
István
Gian Mario
Leszek
Stanislaw
Xavier
Ramón Luis
Luc
Michel
Nichi
Grigorios
CITY, REGION / COUNTRY CODE
Bornholm / DK
Crete / GR
Aude / FR
Languedoc-Roussillon / FR
Piran / SI
Piemonte / IT
Catania / IT
Kalkara / MT
Malaga/ ES
Gödöllö / HU
Andalucía / ES
Järfälla / SE
Bastidonne / FR
Lower Saxony / DE
Communauté germanophone / BE
Wallonie / BE
Bretagne / FR
Sicilia / IT
Nicosia / CY
Faro / PT
Catalunya / ES
Reggio Emilia / IT
Šiauliai / LT
Pietá / MT
Sicilia / IT
Kildare County / IE
Covilhã / PT
Marseille / FR
Coulaines / FR
Ile-de-France / FR
Uszka / HU
Marche / IT
Stare Bogaczowice / PL
Gdynia / PL
Barcelona / ES
Murcia / ES
Vlaanderen / BE
Provence-Alpes-Côte d’Azur / FR
Puglia / IT
Attica / GR
.../...
- 19 STŘEDOMOŘSKÉ PARTNERSKÉ ZEMĚ
TITLE
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
SURNAME
ABDELMASIH HAYEK
ADDOU
AL-BASHIR
AL-HNAIFAT
ALI
NAME
Hani
Mohamed Kebir
Amer
Khalid
Erfan
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Ms
Mr
Ms
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
Mr
ALI ABDELRAHMAN
BEGTESHI
BELGACEM
BENNOUR
BOHBOT
BOUDRA
BOUSSOUF
CHABAT
DJURAGIĆ
EL KHIEL
ELABI
ELMEGARBEL
GHAZAL
GOLUBOVIĆ
GÜRÜN
GÜZELBEY
HAMZA
HELAL
JAKOVČIĆ
KATIĆIN
LUCA
MANSOUR
MOHAMMED MARICHE
MOUELHI
NAUFAL
OK
OSAILY
OUALALOU
RAIMBERT
SAVAŞ
SEBAÏ
SELMANOVIĆ
Youssef
Eglantina
Mohamed
Karim
Shlomo
Mohamed
Rabah
Abdelhamid
Mario
Fatna
Adel
Nehal
Nader Mohamed
Vuka
Osman
Asim
Ahmed
Ashraf
Ivan
Danijel
Lorenc
Ahmad
Hocine
Hassen
Nouhad
Đsmail
Khaled
Fathallah
Christian
Lütfü
Salah
Erdal
Mr
Mr
Mr
SOW
TOPBAŞ
YAHAV
Moussa Demba
Kadir
Yona
______________
CdR 395/2011 rev. 1 příloha II
CITY, REGION / COUNTRY CODE
Beit Sahour / PS
Alger / DZ
Greater Amman / JO
Greater Tafilah / JO
Municipal Administration Modernization
Program / SY
Giza / EG
Durres/ AL
Sidi Bouzid / TN
Hydra / DZ
Ma'alot-Tarshiha / IL
Taza-Al Hoceima-Taounate/ MA
Wilaya de Constantine / DZ
Fez / MA
Republika Srpska / BA
Arbaoua / MA
Damascus / SY
Cairo / EG
Tripoli / LB
Berane / ME
Muğla / TR
Gaziantep / TR
Nouakchott / MR
Monofia / EG
Istria / HR
Tkon / HR
Shkoder / AL
Aleppo / SY
Tizi Rached / DZ
Jendouba / TN
Kesserouen / LB
Balikesir / TR
Hebron / PS
Rabat / MA
Monaco / MC
Antakya / TR
Kebili / TN
Federation of Bosnia and Herzegovina /
BA
Kaédi / MR
Istanbul / TR
Haifa / IL