formát PDF

29. listopadu 2007
ãíslo 11
roãník XI
Cena 5 Kã
Pûvec Martino
Hammerle-Bortolotti
ãeká na velké role
Blahopfiání k jubileu
generálnímu fiediteli
a. s. Láznû Luhaãovice
str. 3
str. 6
Vila Alpská rÛÏe luxusním penzionem
z lehce du‰iãkové nostalgie nás vytrhly
pfiedãasné snûhové závûje, jeÏ i do stfiedních poloh (tedy nejen na horské hfiebeny
k velké radosti vlekafiÛ nad brzk˘m zahájením zimní sezony) navál ãas kolem
sv. Martina, aby se zas jednou vyplnila
slova pranostik. A protoÏe i mûsíc listopad
dostál svému názvu, listí, jeÏ najednou
zmizelo pod snûhem, mohlo b˘t po oteplení
piln˘ma rukama odklizeno. Tak koneãnû
nastal prostor pro tû‰ení a pfiípravy na
pfiíchod sv. Mikulá‰e a adventního ãasu
s rozsvícen˘mi vánoãními smrky na návsích a námûstích i typick˘m pfiedvánoãním shonem. JiÏ brzy se polinou z vût‰iny
domácností charakteristické vÛnû Vánoc
– à propos – víte, Ïe v Lázních Luhaãovice
si mÛÏete dopfiát mimo jiné relaxaãní
koupel s vÛní jehliãí? CoÏ by jistû nebyl
‰patn˘ nápad?!
Va‰e redakce
Slova moudr˘ch
Ve stáfií není lep‰í útûchy neÏ to,
Ïe jsme celou sílu svého mládí vtûlili
do díla, které nestárne s námi.
Arthur Schopenhauer
Foto – Marta Kozánková
Milí ãtenáfii,
Vila Alpská rÛÏe je dal‰í obnovená kulturní památka v Lázních Luhaãovice, a. s.
Ve ãtyfihvûzdiãkov˘ penzion s názvem
vila Alpská rÛÏe se po rekonstrukci promûnila vila RÛÏová, jeÏ byla oblíben˘m
komorním ubytovacím zafiízením lázeÀsk˘ch hostÛ v samotném stfiedu lázní.
Souãasná celková rekonstrukce, jeÏ probûhla od dubna do fiíjna 2007, zmûnila
její vnûj‰í tváfi i vnitfiní dispoziãní fie‰ení
a posunula ji tak na daleko vy‰‰í standard, kter˘ je pfiipraven uspokojit nároãnou domácí i zahraniãní klientelu.
ZatrÏeno
✓ Vánoãní fiemesln˘ jarmark zaãne
v pátek 30. listopadu od 9 hod. pfied
radnicí, kde zazpívá v 15 hod. Smí‰en˘
pûveck˘ sbor Leo‰e Janáãka z Luhaãovic a sbor Coro Laudamus z Pie‰Èan
a v 16.30 zde bude rozsvícen vánoãní
strom s ohÀostrojem, v sobotu 1. prosince zde v 10 a 11 hod. vystoupí
Malé Zálesí Luhaãovice a Slnieãko
z Detvy, v 15 hod. v Muzeu Luhaãovického Zálesí probûhne vernisáÏ v˘stavy betlémÛ a v 19.30 v LázeÀském
divadle akci ukonãí adventní koncert
âarovn˘ ãas vánoãní – Malé Zálesí
Luhaãovice a Slnieãko z Detvy
✓ Na koncertû pro charitu vystoupí
v kostele Sv. Rodiny 30. listopadu
v 19.30 Smí‰en˘ pûveck˘ sbor Leo‰e
Janáãka z Luhaãovic a Coro Laudamus
z Pie‰Èan
Z historie vzniku
Stavební povolení na stavbu ubytovacího objektu získal na základû
vlastní Ïádosti lázeÀsk˘ správce a stavitel Václav Pirchan, kter˘ v srpnu 1883
pí‰e pfiedstavenstvu obce v Luhaãovicích: „PonûvadÏ v bûhu leto‰ní sezony
ve zdej‰ím léãebním ústavu na slan˘ch vodách náv‰tûva léãebních hostÛ
taková byla, Ïe se v mûsíci ãervenci
pro léãební hosty bytÛ nedostávalo,
tak umínil sobû majitel
tohoto ústavu vysoce urozen˘ pán Oto hrabû Serényi, nov˘ dÛm na místû
parcelního ãísla 840, pfii
slan˘ch vodách k ubytování léãebn˘ch hostÛ dle
pfiedloÏeného, ve dvou
v˘kresech vyhotoveného
návrhu, postaviti: dolní
stavbu z tvrdé hmoty, to je
z kamena, pálen˘ch cihel
a vápna, a horní poschodí z nepálen˘ch cihel
vyhotovoviti a plechem
pokr˘ti nechati. Jak známo, Ïe pan
hrabû co majetník pfii slan˘ch vodách
samotnû Ïádného souseda nemá, kter˘ by proti této stavbû nûjaké námitky
ãiniti mohl, tedy níÏe psaná správa
léãebního ústavu na slan˘ch vodách
uctivû Ïádá, by slavné pfiedstavenstvo
obce luhaãovské k této hofie jmenované stavbû povolení dáti ráãilo”.
(Pokraãování na str. 5)
Láznû Luhaãovice nejkrásnûj‰ím
místem Zlínského kraje
Bûhem v˘jezdního zasedání hospodáfiského v˘boru Poslanecké snûmovny Parlamentu âR,
jeÏ se uskuteãnilo ve Zlínû a Brnû 13. aÏ 15. listopadu, byli poslanci ubytováni v LH JurkoviãÛv
dÛm a v Domû Bedfiicha Smetany v Lázních Luhaãovice, a. s. Na uvítacím rautu v Jurkoviãovû domû jsem poÏádala
Ing. Jaroslava Plachého (ODS), kter˘ je poslancem za Zlínsk˘ kraj a rovnûÏ ãlenem tohoto v˘boru, o rozhovor.
Proã se v˘jezdní zasedání poslancÛ hospodáfiského
v˘boru koná v Luhaãovicích?
Hospodáfisk˘ v˘bor se rozhodl objet celou republiku
a Zlínsk˘ kraj spoleãnû s Jihomoravsk˘m jsou druhou
cestou v˘boru po na‰ich krajích. Jsem rád, protoÏe jsem
kandidoval za Zlínsk˘ kraj, Ïe je to právû nበkraj. A mám
pfiíznivou zprávu: na dne‰ním jednání hospodáfiského v˘boru jsme schválili rozpoãet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kde se také vyskytuje poloÏka 300
mil. Kã na pokraãování v˘stavby R 49 Hulín-Fry‰ták.
V pfií‰tím roce pravdûpodobnû stavbu zahájíme a v do-
w w w. l a z n e l u h a c o v i c e . c z
hledné dobû by mohlo b˘t napojení Zlína na dálniãní síÈ
dokonãeno.
Jak˘ je program va‰eho v˘jezdního zasedání?
Dnes jsme nav‰tívili Slovácké strojírny v Uherském Brodû.
Generální fieditel Jifií Rosenfeld nás seznámil s vybudovan˘m ‰kolicím stfiediskem a se zpÛsobem, jímÏ se snaÏí
fie‰it problémy uãÀovského ‰kolství. Je to pro nás velmi
dÛleÏité, protoÏe uãÀovské ‰kolství se dostalo uÏ do takové krize, Ïe ohroÏuje dal‰í ekonomick˘ rÛst v tomto státû. Musíme
a snaÏíme se je vyfie‰it a zku‰enosti, které nám Slovácké strojírny
prezentovaly, jsou pro nás velmi cenné. (Pokraã. na str. 2)
[email protected]
strana 2
LÁZE≈SKÉ LISTY
29. listopadu 2007
Láznû Luhaãovice nejkrásnûj‰ím místem Zlínského kraje
(Pokraãování ze str. 1)
Zítra budeme jednat se zástupci V˘boru Regionální rady NUTS 2 Stfiední
Morava (Z fr. La Nomenclature des
Unités Territoriales Statistiques, Region
soudrÏnosti – územní statistická jednotka tvofiená Olomouck˘m a Zlínsk˘m
krajem k vyuÏití finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ EU – pozn.
M. K.) o regionálních operaãních programech a dopravní infrastruktufie.
Poté si prohlédneme BaÈÛv mrakodrap
a po tiskové konferenci odjedeme
nav‰tívit firmy Barum Continental,
Fatru Napajedla a Vizovice.
Ve ãtvrtek nav‰tívíme v Brnû Úfiad
pro ochranu hospodáfiské soutûÏe
a bûhem obûda za úãasti pfiedstavitelÛ
Jihomoravského kraje, statutárního
mûsta Brna a podnikatelÛ Jihomoravského kraje budeme jednat o vzdûlávacích systémech, uãÀovském ‰kolství
a kvalifikovan˘ch pracovních silách.
Pfied odjezdem do Prahy se v M-Paláci Brno setkáme s pfiedstavením a diskusí o dopravních a dal‰ích investiãních projektech v Jihomoravském
kraji a krajském mûstû Brnû. TakÏe
program je dost nabit˘ a je zamûfien˘
hlavnû na dopravu a uãÀovské ‰kolství.
Pfiijímáte ãasto pozvání na kulturní a spoleãenské akce v Lázních
Luhaãovice.
Láznû Luhaãovice jsou z celého
Zlínského kraje asi nejkrásnûj‰ím
místem. A dostanu-li pozvánku, tak
pokud je to jen trochu moÏné, rád se
vÏdycky zúãastním. Pravidelnû sem
pfiijíÏdím na zahájení lázeÀské i divadelní sezony, v‰echny akce mû zají-
mají a jsem velmi vdûãn˘ generálnímu fiediteli za kaÏdou pozvánku.
Jak sledujete renovaãní úsilí
Lázní?
Je to fantastická promûna, pamatuji
si je pfied rokem 1989, ale i pfiedtím,
a musím konstatovat, Ïe se Láznû Luhaãovice dostávají do nesmírné krásy.
Sedíme nyní v Jurkoviãovû domû,
kter˘ byl zrekonstruován nákladem
155 mil. Kã, je to nádhern˘ hotel.
Myslím si, Ïe se máme doopravdy
ãím chlubit v rámci Zlínského kraje.
A pokud máme nabídnout to nejlep‰í,
tak jsou to vÏdycky Láznû Luhaãovice.
DÛkazem toho je i dne‰ní pfiítomnost
hospodáfiského v˘boru, kter˘ zde
pfienocuje.
Dafií se vám ve Snûmovnû dobfie
zastupovat Zlínsk˘ kraj?
Myslím, Ïe ano. Jako ãlen hospodáfiského v˘boru spoleãnû s kolegy fie‰íme
jeden z hlavních problémÛ Zlínského
kraje, coÏ je napojení na dálniãní síÈ
a obecnû problémy dopravní infrastruktury, která je zde nedostateãná
a hodnû zanedbaná. KaÏd˘ kraj se
rozvíjí tak rychle, jak rychle dokáÏe
získat investory, ale ti nepfiijdou
do kraje, kter˘ nemá dobré dopravní
napojení. Proto vítáme, Ïe se nám
podafiilo dotáhnout dálnici D 1 jiÏ na
hranu Zlínského kraje a já jsem velmi
rád, Ïe pokraãujeme dál. TakÏe je pro
nás dÛleÏité, abychom vybudovali
u Hulína dálniãní kfiíÏ sever-jih-západ
-v˘chod, coÏ se nám zatím dafií.
Na R 49 smûrem na v˘chod ve
schváleném návrhu rozpoãtu (SFDI)
je 300 mil. Kã, jak uÏ jsem se zmínil.
Aktivnû s diabetem
JiÏ IX. mezinárodní setkání (vûãnû) mlad˘ch diabetikÛ v Luhaãovicích probûhlo
15. aÏ 18. listopadu na pÛdû akciové spoleãnosti. Od ãtvrteãního odpoledne aÏ
do nedûle zaplnilo 250 úãastníkÛ, jeÏ do Lázní Luhaãovice sezvalo obãanské
sdruÏení DIAKTIV z Karviné, v ãele s Vlastimilem Milatou, prostory Spoleãenského domu, pfiilehl˘ch penzionÛ i luhaãovick˘ch sportovi‰È. Projekt urãen˘ diabetikÛm I. typu, ktefií upfiednostÀují aktivní pfiístup k léãbû a zároveÀ
si nepo‰kozují zdraví vlastním pfiiãinûním (napfi. koufiením, nezdravou Ïivotosprávou) získává rok od roku dal‰í pfiíznivce. A to z fiad novû zji‰tûn˘ch ãi
neinformovan˘ch diabetikÛ, diabetického dorostu (kter˘ pfiijíÏdí s doprovodem),
rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ a pfiátel. Leto‰ní úãastníky z tuzemska doplnilo 25 zájemcÛ ze Slovenska, 2 z DráÏìan, Poláci se tentokrát omluvili. V edukaãních
a edukaãnû-motivaãních a informativních diskusních blocích pfiinesli lektofii
z ãesk˘ch i slovensk˘ch vysoko‰kolsk˘ch fakult a také zástupci farmaceutick˘ch firem informace na témata: Praktické (nezbytné) znalosti diabetika od
A do Z, Glykemické indexy potravin – pfiínos pro diabetika, Inzulinoterapie
a pfiib˘vání na váze, Pfiínos sebepoznání ve zvládání diabetu, Nové trendy
v managementu diabetu, Dary pfiírody pro diabetiky i Jak se správnû obouvat.
Edukaãní program v posluchárnách byl jako kaÏdoroãnû kompenzován sportovními aktivitami, jako byl volejbalov˘ turnaj a turnaj v kuÏelkách, od 6. roãníku mezinárodního turnaje v pétanque odradilo poãasí, které nepfiálo tenisu
a turistick˘m vycházkám, ale umoÏnilo plavání v bazénu. Také tentokrát diabetici
v Luhaãovicích naplnili své motto: Více vûdût znamená déle Ïít a jeho autor
americk˘ profesor Joslin by z nich mûl jistû radost.
MK
Jsme na pÛdû lázní, takÏe se nabízí
otázka: Povedou zavádûné poplatky
ve zdravotnictví, které se t˘kají
mal˘ch dûtí i seniorÛ, ke sníÏení
v˘dajÛ zdravotních poji‰Èoven nebo
k omezení ãinnosti?
Je to snaha o regulaci, kterou ministr zdravotnictví TomበJulínek zavádí od 1. ledna. Cílem je regulovat
ãerpání zdravotní péãe a argumentace
je následující. âlovûk, aÈ je doma
nebo v nemocnici ãi v jakémkoliv
zdravotnickém zafiízení, tak musí jíst
a pít, takÏe je to pfiíspûvek na to, co
by stejnû vynaloÏil, kdyby byl doma.
Bereme to jako snahu o to, aby i samozfiejmé vûci mûly cenu a aby si
jich kaÏd˘ váÏil. Urãitû to pfiispûje
k financování jak nemocnic, tak zdravotnick˘ch zafiízení vãetnû lázní. Vû-
fiím tomu, Ïe ti, ktefií láznû potfiebují
a mají je na diagnózu, tak pro nû 60 Kã
nebude tak nefie‰iteln˘ problém. Je to
jeden balíãek cigaret.
Chtûl jste nûco doplnit na závûr?
Pfiedev‰ím bych chtûl fiíct, Ïe Luhaãovice jsou velice pÛvabné. Vidím
to i na ostatních poslancích, ktefií tu
jsou se mnou a jsou velmi spokojení
a nad‰ení. Pfied pár lety jsme zde pofiádali kongres ODS, kter˘ byl pozitivnû hodnocen a vûfiím, Ïe hodnû
jeho úãastníkÛ se sem vrátilo a strávilo
tady i krásnou dovolenou. Já jsem
poslední dovolenou trávil také v Luhaãovicích – na Rybáfiské chatû
s vnuky. Bylo to moc hezké a rádi na
to vzpomínáme.
Marta KOZÁNKOVÁ
ZaloÏena Centrála cestovního
ruchu V˘chodní Moravy
Zlínsk˘ kraj zaloÏil poãátkem fiíjna
Centrálu cestovního ruchu V˘chodní
Moravy jako obecnû prospû‰nou spoleãnost. Novû vzniklá servisnû-produkãní instituce bude poskytovat sluÏby
v oblasti marketingu cestovního ruchu
celému zlínskému regionu. Centrála
bude pfiedev‰ím koordinovat a fiídit
jak jednotlivé turistické oblasti, tak
jednotn˘ a efektivní marketing kraje
v tuzemsku i zahraniãí a zároveÀ
bude poskytovat metodické poradenství místním firmám a podnikatelÛm.
Jejím koordinaãním pÛsobením by se
mûla zv˘‰it náv‰tûvnost Zlínského
kraje domácími i zahraniãními turisty
v turistick˘ch oblastech, jeÏ povede
ve svém dÛsledku k ekonomickému
rozvoji kraje i zamûstnanosti. Marketingová strategie centrály umoÏní také
ãerpání státních finanãních dotací
i dotací z fondÛ EU pro rozvoj cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Organizaãní strukturu obecnû prospû‰né
spoleãnosti tvofií: fieditelka PhDr. Dana
DaÀová se 2 spolupracovnicemi (pfievedeny z oddûlení cestovního ruchu
Krajského úfiadu), pfiedsedou správní
rady je Ing. Josef KrÛÏela, CSC., (generální fieditel Lázní Luhaãovice, a. s.)
a pfiedsedou dozorãí rady MVDr. Stanislav Mi‰ák, námûstek hejtmana.
Sídlo centrály je v budovû 22 areálu
Svit ve Zlínû.
re
Skalica vzpomínala
na dr. Pavla Blaha
Ke 140. v˘roãí narození a 80. v˘roãí úmrtí dr. Pavla Blaha se konalo 6.
listopadu vzpomínkové setkání ve
Skalici. Úãastníci oslav se se‰li u pamûtní desky pfiíchodu doãasné vlády
pro Slovensko do Skalice na Mûstském úfiadû ve Skalici. Následovalo
poloÏení kvûtÛ k pomníku dr. Blaha
v parku nemocnice a u pamûtní desky
na rodném domû a pietní vzpomínka
u jeho hrobu.V podveãer se uskuteãnil v Domû kultury ve Skalici, kter˘
je dílem architekta Du‰ana Jurkoviãe,
komponovan˘ vzpomínkov˘ pofiad.
Mezi pozvan˘mi hosty byl velvyslanec
âR na Slovensku, zástupce Parlamentu SR, pfiedstavitelé Trnavského samo-
správného kraje, pfiedstavitelé mûsta
Skalice a vnuãka a vnuk dr. Blaha.
Luhaãovice, kde dr. Pavel Blaho v letních mûsících 1901-1919 pÛsobil jako
lázeÀsk˘ lékafi (na Jurkoviãovû domû
má i pamûtní desku), zastupoval místostarosta mûsta Mgr. Roman Lebloch
a prim. MUDr. Jifií Hnátek, vedoucí
lékafi akciové spoleãnosti. Ve slavnostním projevu primátor mûsta Stanislav
Chovanec vyzdvihl v˘znam osobnosti
dr. Blaha pro Slovensko a mûsto Skalicu
samotné, následovalo pásmo pfiipomínající osobnost dr. Blaha za hudebního doprovodu Moyzesova kvarteta
a folklorního souboru Skaliãan vã. zahájení vzpomínkové v˘stavy.
JH
29. listopadu 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
strana 3
Pûvec Martino Hammerle-Bortolotti ãeká na velké role
Zlato a stfiíbro letní noci byl nazván srpnov˘ veãerní pofiad, kter˘ zaujal na nasvíceném otevfieném pódiu Spoleãenského domu lázeÀské publikum.
S rakousk˘m charismatick˘m pûvcem Martinem Hammerle-Bortolottim zpívala Petra Notová, sólistka opery Národního divadla Praha, a doprovázel
je komorní soubor Camerata Brunae. Stále populárnûj‰ího, nadûjného, vÏdy dobfie naladûného barytonistu, kter˘ koncertuje v âechách, na Moravû,
v Rakousku, Nûmecku i Itálii, jsem pfied veãerním koncertem poÏádala o rozhovor pro LL.
chior, kter˘ byl nejvût‰í wagnerovsk˘
tenor Metropolitní opery, ale oba jsou
uÏ mrtví. Melchior navíc k tomu dûlal
enormní kariéru jako zpûvák v salonu,
klubech, barech, takÏe byl neuvûfiitelnû
Co je‰tû va‰e album obsahuje?
Je mnohostranné, objeví se tam nejvy‰‰í barytonové árie z oper I Pagliacci
(Komedianti): Prolog, „Hai gia vinta
la causa” z Figarovy svatby, potom
Foto – Marta Kozánková
Zdej‰í publikum se jiÏ na vás tû‰í.
Jak rád vystupujete v Luhaãovicích?
Jedu sem vÏdy velice rád, vÏdyÈ
spolupracuji s kulturním oddûlením
Lázní Luhaãovice jiÏ ‰est let. KaÏd˘
rok máme tento bájeãn˘ kolonádní
koncert, na kter˘ se opravdu moc tû‰ím,
protoÏe je tu jedineãná atmosféra:
kdyÏ se podíváte na tu fontánu, krásné
kvûtinové záhony kolem, JurkoviãÛv
dÛm naproti – je odsud nádhern˘ v˘hled na kolonádu.
Kolik ãasu trávíte jako Raku‰an
v âeské republice? Mluvíte uÏ pûknû
ãesky.
Bydlím v Brnû jiÏ pfies polovinu
roku. Ze zb˘vajících 6 mûsícÛ jsem
chvíli ve Vídni, sem tam jedu do Itálie
a strávím tam 2 nebo 3 t˘dny a studuji
s maestrem, kter˘ Ïije ve Florencii.
V Itálii udûlám krat‰í turné, spojím
dva tfii koncerty dohromady a potom
jedu zase zpátky do Innsbrucku. Aãkoliv
pocházím z Innsbrucku, dostanu se tam
jen 3x za rok a mívám tam jeden koncert roãnû.
Kdy jste pocítil touhu stát se pûvcem?
Chtûl jsem se stát muzikantem odjakÏiva, bylo to jasné od zaãátku, maminka vÏdycky chtûla, aÈ zpívám pro pfiíbuzenstvo. Já jsem se jako dítû chtûl
stát fieditelem cirkusu – dnes mám obojí.
(Smích) Zpívám a tady mám cirkus
(ukázal na hudebníky pfiipravující se na
pódiu na zkou‰ku – pozn. M. K.), a velice se mi to líbí. Je to dobr˘ t˘m.
Koncertujete pravidelnû s Camerata Brunae?
Jsou to v‰echno sólisté, instrumentalisté ze Státní filharmonie Brno
a z orchestru Janáãkovy opery v Brnû.
Je to malé obsazení - pût lidí a mÛÏeme
to zvût‰it na sedm osm hudebníkÛ,
dokonce jsme mûli jiÏ jedenáct nebo
tfiináct na Mozarta. Jsou to vÏdy titíÏ
lidé, je to tedy pravidelné vystoupení,
které máme asi 2x za mûsíc.
Vystupujete v mnoha ãesk˘ch a moravsk˘ch mûstech, kromû zahraniãních koncertÛ zpíváte celoroãnû po
celé na‰í republice. Znáte jiÏ âeskou
republiku?
Celou je‰tû ne, ale tû‰ím se do Znojma na podzim a do Tfiebonû, která má
b˘t na Silvestra a Nov˘ rok, ale je‰tû
to není stoprocentní. Jsou to velice
pûkné v˘lety na koncertní místa.
Mûl jste nebo máte vzor?
Mám víc vzorÛ, jedním z nich je
Mario del Monaco, kter˘ je nejvût‰í
hrdinsk˘ tenor v‰ech dob, pochází
z Florencie. Potom Dán Lauritz Mel-
Martino Hammerle-Bortolotti pfii svém leto‰ním vystoupení v Lázní Luhaãovice
se sopranistkou Petrou Notovou
mnohostrann˘ zpûvák. A je‰tû také
Ital Francesco Merli, kter˘ byl 20 let
prvním hrdinsk˘m tenorem pro verdiovské role v milánské La Scale v meziváleãném období. To jsou tfii nejvût‰í
vzory, pak uÏ není nikdo, protoÏe tento
obor jiÏ skoro nikdo nezpívá. Ale jako
baryton mám je‰tû vzor v Thomasi
Hampsonovi a také v hrdinském tenoru Benu Heppnerovi – takÏe i nûkolik
souãasn˘ch. A nechci zapomenout na
ãesk˘ vzor, kter˘m je Eva Urbanová.
VyuÏíváte svá univerzitní studia
ekonomie v Innsbrucku?
Ekonomii jsem vystudoval proto,
Ïe rodiãe chtûli, abych studoval nûco
pofiádného, coÏ je pr˘ pro muÏe nutné.
Jsem tedy magistr ekonomie. (Smích)
AspoÀ si umíte sám spoãítat honoráfi.
Myslím, Ïe ano, to je‰tû zvládnu. (Smích)
Co je‰tû zpíváte kromû italského
operního repertoáru?
Je pravda, Ïe tvofií ãást mého repertoáru, ale snaÏím se zpívat také jiné vûci,
americké písnû Franka Sinatry, písnû
z 20. a 30. let minulého století, které
byly tenkrát hity. Velice se mi líbí,
také jsem je nahrál na své cédéãko
From some enchanted land. Mám pocit, Ïe to je pûkná hudba a má se zase
hrát, zpívat a poslouchat. Myslím si,
Ïe není tak nároãná i pro ãlovûka,
kter˘ hudbû vÛbec nerozumí.
je tam Kunstlied od Weingartnera
„Liebesfeier”, takÏe umûlá americká
píseÀ, která byla zakázaná pfied 2. svûtovou válkou, pak operety z Ameriky, Vídnû, italské písniãky standardního repertoáru jako „Non ti scordar
di me” a „Torna a Surriento”, ale také
„La strada del bosco”, italsk˘ ‰lágr,
kter˘ není u nás tak znám˘. A potom
v˘let do Kabaretu, amerického muzikálu, a songy Franka Sinatry. TakÏe
jsou to velice rÛzné písnû a pro dûti
máme „Bonus track”- píseÀ Papagena
z Kouzelné flétny.
Zpíváte operu, operetu, nelákal
by vás muzikál?
Ve Vídni jsme jiÏ o muzikálu mluvili,
zajímal by mû Robin Hood, kter˘
kradl bohat˘m a dával chud˘m, coÏ
by mû osobnû lákalo. Robin Hood je
první americk˘ muzikál, a ta role je mi
velice blízká. Právû dnes veãer z nûj
budu zpívat jednu píseÀ.
Je i na va‰em CD?
Ano, je tam také. Je to svatební píseÀ
Oh, Promise Me, kde si Robin Hood
bere lady Marion.
Studoval jste také ãeskou operní
literaturu?
Zpíval jsem ve Smetanovû opefie
Dalibor Budivoje, a ta role se mi moc
líbila. Smetana je mi blízk˘, mám ho
rád, je vhodn˘ pro charakter mého
hlasu.
Mûl jste nebo máte vysnûné role
kromû Robina Hooda z muzikálu?
âekám na velké role, sním o wagnerovsk˘ch rolích. První by byl Siegmund,
kterého bych rád udûlal, alespoÀ ãást
ze Siegmunda z opery Valk˘ra, dá se
dûlat také jenom koncertnû, není to
tak tragické ani tûÏké pro posluchaãe,
je to velice oblíbená hudba, alespoÀ
v Brnû. Potom je to také italsk˘ repertoár, v nûmÏ jsou pûkné role jako
Manrico z opery Trubadúr, ale to je
zatím opravdu jen sen. Na Trubadúra
a Othella mám je‰tû ãas.
Zpíváte i populární a lidové písniãky?
Zatím ne, ale chtûl bych v budoucnu.
Nemám v‰ak nic konkrétního v plánu,
i kdyÏ jsem o tom jiÏ pfiem˘‰lel, rád
bych nazpíval tradiãní ãeské vánoãní
koledy, ale také nûmecké a dal‰í evropské. Pfiem˘‰lím o vánoãních koncertech,
které bych dûlal s pûvci a pûvkynûmi
z rÛzn˘ch zemí Evropy, takov˘ mezinárodní repertoár.
Ve kterém jazyce zpíváte nejradûji?
Zpívám rád v ital‰tinû, angliãtinû,
nûmãinû a také v ãe‰tinû, pokud je to
moÏné. Ale nejradûji asi v ital‰tinû.
Proã jste si ke jménu Hammerle
pfiipojil Bortolotti?
Není to nic jiného neÏ jméno mé
maminky, je Italka, resp. dûdeãek pochází z Itálie, z jiÏního Tyrolska. Vzal
jsem si obû jména, protoÏe jen Bortolotti jsem si vzít nemohl, to by byl
otec na‰tvan˘. Já jsem se totiÏ narodil
jako Bortolotti, ponûvadÏ svatba
m˘ch rodiãÛ se odehrála aÏ po mém
narození. Maminka byla moc mladá.
(Smích)
âeho byste chtûl dosáhnout?
Víte, na zaãátku chce kaÏd˘ dûlat
velkou kariéru a velké peníze, ale potom ãasem, kdyÏ zdárnû pracuje, tak
mu pak jiné vûci pfiijdou dÛleÏitûj‰í.
Jde také o trochu pohodlí v Ïivotû, mít
nûjaké sídlo, kde mÛÏete b˘t doma.
Druhou vûcí je dobr˘ zdravotní stav,
bez nûhoÏ to vÛbec nejde dûlat. A já
to zkusím vzít v‰echno jako dar, nebo
se tomu moÏná fiíká osud. NezáleÏí
na tom, jak to nazveme, ãlovûk v‰ak
má b˘t spokojen˘, coÏ je dÛleÏit˘
faktor. A myslím, Ïe nejenom pro
umûlce, ale pro v‰echny.
¤eknûte mi, kde se nejvíc cítíte
doma?
Cítím se tu doma a rád se sem vracím.
Uvûdomil jsem si, Ïe mám nejvíc
pfiátel tady v âesku. Je to zajímavé,
ale je to tak.
Marta KOZÁNKOVÁ
strana 4
LÁZE≈SKÉ LISTY
29. listopadu 2007
Málokteré láznû mohou nabídnout tolik rÛzn˘ch stylÛ
Akad. architekt Petr RÛÏiãka a arch. Milo‰ Zika z Ateliéru 2 PAAR mûli na starosti vnitfiní zafiízení vily Alpská rÛÏe (dfiíve vila RÛÏová). Byl to po hotelu
DÛm Bedfiicha Smetany, Chaloupce, Myslivnû, LH Palace, hotelu Jestfiabí, LH JurkoviãÛv dÛm jiÏ 7. rekonstruovan˘ a opravovan˘ objekt a. s. Láznû
Luhaãovice (vyjma Inhalatoria a Sluneãních lázní), jehoÏ interiér opût vybavovali. Popovídali jsme si i tentokrát, jak to probíhalo.
stropû zachovala v pÛvodním stavu
a podle ní budou barevné zdobné prvky
nyní obnoveny.
P. R.: Je‰tû bych rád podotkl, Ïe se
nedá fiíct, Ïe by Nûmci mûli rádi jen
‰edou. To je alpsk˘ styl – ‰edá, trochu
hnûdé, tedy ne rÛÏová nebo ãervená.
M. Z.: Je to patrné pfii pohledu na
panorama Prahy, která má pfieváÏnû
cihlovû ãervené stfiechy nebo se pouÏívá mûì. Ve Vídni jsou stfiechy naopak pÛvodnû bfiidlicové, jako plechová
krytina se uÏívá zinek, kter˘ je ‰ed˘.
pro malífie, ktefií si objednávali ‰ablony
z Vídnû a pak podle nich na vesnicích
malovali. Takhle to fungovalo od Slovinska aÏ po Haliã.
Mûli jste na starosti interiéry i celkovou barevnost?
P. R.: Byli jsme pozvaní k fie‰ení barevnosti na fasády. Namíchali jsme
barvy podle odkryté první vrstvy, pro
jednotlivé plochy. Po vyvzorování pfiímo na fasádû jsme je upravili ke spokojenosti své i památkáfiÛ. ZáleÏí také
na poãasí, na slunci barvy vypadají
Foto – Marta Kozánková
Jak˘ jste hledali klíã k vybavení
interiéru vily?
P. R.: Vycházeli jsme z architektury,
která je na fasádû objektu, z interiéru
jsme si vybrali vzorky dekorÛ. V Luhaãovicích je témûfi kaÏdá budova postavená v jiném stylotvorném období.
VÏdy dûláme scénografii období, v nûmÏ
byl dan˘ objekt postaven. Tato vila je
z 19. století, tedy z období empíru, nûmeckého biedermeieru. Je v ní hodnû
cítit nûmeck˘ vliv, vznikla pfied Jurkoviãovou érou v Luhaãovicích. JiÏ na
fasádû bylo znát, Ïe byla nûkolikrát
pfietfiena, z tvarování se dá usoudit, jak
to asi vypadalo uvnitfi, takÏe z toho
jsme vycházeli.
M. Z.: K fasádû bych je‰tû dodal,
Ïe se podle vÏitého názvu vily oãekávala rÛÏová barva fasády i po rekonstrukci. Souãasné barvy v‰ak vycházejí ze sond barevnosti, která byla na vile
v období její v˘stavby. RÛÏová barva
na fasádû zrekonstruované vily pÛvodnû nebyla. Na‰ím zámûrem bylo,
aby se jasnû odli‰ila od protûj‰ího Jurkoviãova domu, kter˘ je rÛÏov˘.
P. R.: Je zajímavé, Ïe to je jeden
z nejstar‰ích domÛ v Luhaãovicích,
postaven˘ je‰tû pfied vznikem akciové
lázeÀské spoleãnosti, neÏ nastoupil
Slovan Jurkoviã se sv˘m barevn˘m
stylem. Tenkrát byly domy nûmecké,
v ‰eré pochmurné barevnosti, ãerné,
‰edé a nakonec v Alpách jsou takové
domy i dnes. Naopak na balkonech je
svítivá oranÏová, to jsou germánské
barevné kompozice. Pfii prÛzkumu barevn˘ch vrstev památkáfii nalezli rÛÏovou vrstvu barvy, kterou povaÏovali za
definitivní. Pozdûji se prokázalo, Ïe to
byla jen mezivrstva. KdyÏ byla Jurkoviãovi zadána práce v lázeÀské akciové
spoleãnosti, prosazoval vizi, Ïe tu vybuduje slovanské láznû jako protipól
Karlov˘m VarÛm a Mariánsk˘m Lázním, a proto i pÛvodní objekty barevnû
upravil tak, aby odpovídaly jeho celkové „slovanské” barevné koncepci.
Tedy i tento dÛm nechal natfiít narÛÏovo,
coÏ je vidût na star˘ch pohlednicích.
M. Z.: Ke germánsk˘m a slovansk˘m
barevnostem bych pro zajímavost doplnil. Byli jsme se podívat na Jurkoviãovu vilu v Brnû, která se bude rekonstruovat. Jurkoviã si ji vymaloval tak,
jak je pro nûho typické. Od nûj vilu
koupila nûmecká rodina, které jeho
barevnost natolik vadila, Ïe ve‰keré
barevné dekory na dfievûn˘ch konstrukcích nechala odstranit, a dokonce
krásn˘ dfievûn˘ strop vstupní haly byl
kompletnû zakryt podbitím, rákosem
a omítnut. Díky tomu se barevnost na
Architekti Milo‰ Zika (zleva) a Petr RÛÏiãka se po dokonãení interiéru vily Alpská rÛÏe
spokojeností netajili
UÏ jste se toho dotkli. Bylo obtíÏné
odli‰it se od Jurkoviãova stylu?
P. R.: Pro nás bylo zajímavé, Ïe je
to nûco jiného.
I v nábytku a vnitfiním zafiízení?
P. R.: Tam uÏ to bylo podobné. Jurkoviã byl v˘jimeãn˘ tím, Ïe se inspiroval
Angliãany a ve své tvorbû uplatÀoval
prvky slovenského folkloru. Tím je
unikátní, protoÏe v té dobû se vût‰inou
bydlelo ve stejném nábytku. âe‰i a Nûmci byli vzájemnû ovlivnûní.
M. Z.: To, co jsme pouÏili do interiéru
vily, je Rakousko-Uhersko. Takhle lidé
v té dobû bydleli. Nûkdo to mÛÏe pamatovat je‰tû od sv˘ch babiãek.
P. R.: Tehdy truhláfii vybírali a kupovali dekory od fiezbáfiÛ podle katalogÛ,
a proto mûl nábytek stejn˘ vzhled.
KdyÏ se budete procházet starou Vídní,
tak si pfiipadáte jako doma. Celé mocnáfiství zásobovalo nûkolik firem, truhláfii na to ‰li pomûrnû sofistikovanû
i dal‰í fiemeslníci si podle nabídek kupovali uÏ polotovary dfievûn˘ch ozdob
a kování v Ïelezáfiství, okenáfiství a nechali si je asi posílat po‰tou, takÏe styl
byl stejn˘. Já jsem tfieba vidûl katalogy
jinak, neÏ kdyÏ je zamraãeno. Je tûÏké
urãit podle mal˘ch vzorkÛ, jak bude
vypadat celá fasáda.
M. Z.: Není moÏné mít úplnou
pfiedstavu o fasádû podle malého nalezeného vzorku barvy. Je proto tfieba
odzkou‰et barvy ve vût‰í plo‰e pfiímo
na dan˘ch místech domu. Po zku‰enosti s Jurkoviãov˘m domem jsme
mírnû pfiidali na sytosti barev, aby se
po ãase, kdy kaÏdá barva na slunci vy‰isuje, v˘sledek co nejvíce pfiiblíÏil
pÛvodní barevnosti.
P. R.: Mûli jsme k dispozici technick˘ prÛzkum, z nûhoÏ vypl˘vá, jak je
tûÏké u star˘ch domÛ, kde je hodnû
barevnosti, urãit, která barva byla pÛvodní. Máme jiÏ zku‰enost, Ïe dûlat
sondy na nûkolika místech nestaãí.
Pfiíkladem jsou oranÏové a okrové balkony. Jsou hodnû dÛleÏité, protoÏe vytváfiejí akcent. A na to se pfii prÛzkumu
nepfii‰lo. Ale kdyÏ si sestavíte koncept
barevnosti domu, ve kterém pouÏijete
nalezenou ‰edou, tak vám to pfiipadá
divné. Zaãnete hledat v literatufie, prohlíÏet podobné stavby a zaãne vám docházet, Ïe tam musí b˘t je‰tû dal‰í barva.
M. Z.: Nakonec se tu‰ená barva na‰la.
Pod zárubní rohov˘ch balkónÛ jsme
objevili zbytek zlatavû okrové barvy.
Tam ji pfii prÛzkumu nehledali. Pfiedpokládali, Ïe ‰edá barva probíhá jako
pás po obvodu domu.
P. R.: KdyÏ jsme tuto barvu vnesli
do pohledÛ na fasády domu, zaãalo
v‰e do sebe logicky zapadat – ‰edá,
bílá, hnûdá, okrová.
M. Z.: Je to viditelné na nároÏí, ty
vûÏiãky vypadají jako dvû svítící lucerny.
P. R.: Najednou to bylo to Rakousko,
jin˘ svût, zcela odli‰n˘ od Jurkoviãova
zámûru. Láznû jsou uÏ dnes jiné, neÏ
Jurkoviã chtûl.
M. Z.: Ta vize, cel˘ch lázní v jednotném stylu, zÛstala na papífie. KvÛli
nepochopení a závisti nûkter˘ch souãasníkÛ Jurkoviã v Luhaãovicích skonãil.
Nûkolik jeho staveb bylo je‰tû v prÛbûhu doby zbouráno. Je dobfie, Ïe se
pÛvodní domy obnovují do stavu svého vzniku, protoÏe jsou pro hosty i zajímavûj‰í. KdyÏ uÏ se zachovaly, tak aÈ
mají svou pÛvodní barevnost.
P. R.: Bûhem doby se láznû úplnû
zmûnily, je tu hodnû zajímav˘ch domÛ,
kaÏd˘ odli‰ného stylu. Funkcionalismus,
art deco, Jurkoviã, pováleãná architektura a v tomto pfiípadû nûmeck˘ dÛm
alpského typu, coÏ je pro Luhaãovice
zajímavé. Málokteré lázeÀské mûsteãko
mÛÏe klientele nabídnout tolik rÛzn˘ch
stylÛ.
M. Z.: To Karlovy Vary jsou jako
jeden nazdoben˘ dort.
A co vnitfiní zafiízení? Opakuje se
tu ve váleãku na stûnách, potahov˘ch
látkách, ãalounûní, koberci kvûtinov˘
motiv.
M. Z.: Vycházeli jsme z motivu otoãen˘ch ãtvercÛ, které jsou na zábradlí
balkónu ãelní fasády. Toho jsme se
drÏeli a v rÛzn˘ch reminiscencích se objevuje na stûnách, koberci a potahové
látce.
P. R.: Udûlali jsme z toho styl. PouÏitím váleãku z první republiky na stûnách
uÏ byl navozen urãit˘ charakter interiéru. Zkusili jsme zase trochu nûco jiného. Ne‰li jsme do moderny, i kdyÏ nás
to nûkdy láká, ale usoudili jsme, Ïe to
nejde. Není moÏné zafiídit odli‰n˘ interiér od fasády, coÏ tfieba v Praze, kde
je památek hodnû, jde. Ve starém domû
lze udûlat hi-tech interiér, ale tady by
to bylo absurdní. KaÏd˘ oãekává, kdyÏ
vejde do starého domu, Ïe bude pokraãovat ve scénografii Ïivota a svûta
té doby. Myslím, Ïe to je hodnota, do
níÏ nelze vnutit supermoderní interiér.
(Pokraãování na str. 7)
29. listopadu 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
strana 5
Vila Alpská rÛÏe luxusním penzionem
zaloÏena Akciová spoleãnost lázní
Luhaãovick˘ch, která koupila láznû
s budovami, okolními pozemky a 56 ha
lesa za 800 000 rakousk˘ch korun od
dosavadního majitele. Serényimu v‰ak
zÛstala silná kapitálová úãast i funkce
pfiedsedy správní rady témûfi do smrti.
Po vykoupení budov vãetnû vily RÛÏová akciová spoleãnost láznû zásadnû
pfiebudovala, orientovala se na ãeskou a slovanskou klientelu a upfiednostÀovala zcela jinou architekturu.
Jejím úspû‰n˘m realizátorem byl slovensk˘ architekt Du‰an Jurkoviã, jenÏ
byl doporuãen z okruhu brnûnsk˘ch
literátÛ a pfiátel dr. Veselého, aby láznû
pfiebudoval a zmûnil je mj. optimistickou barevností sv˘ch staveb. Pfiesto
vila Alpská rÛÏe (dfiíve RÛÏová), jeÏ
se dochovala v témûfi pÛvodní podobû (a k níÏ se souãasnou barevností
fasády opût vrátila), má podle odborníkÛ pozoruhodné dfievûné detaily
balkonu a pavlaãe i soubor okenních
a dvefiních v˘plní s pÛvodním, dnes
jiÏ ojedinûl˘m kováním a zasklením.
vû domû i niωí polské gymnázium.)
Mezi lety 1910 a 1945 byly nûkteré
prostory vily lékafisk˘mi ordinacemi.
Písemnû je doloÏen pronájem MUDr.
Siegfriedem Franklem na dobu 3 let
ãásti 1. patra a pak je‰tû v sezonach
1938-40. Z inzerce v LázeÀském zpravodaji z r. 1909 lze vyãíst, Ïe v RÛÏové
vile mûl svou ordinaci MUDr. Rudolf
Ra‰e, odborn˘ Ïensk˘ lékafi, kter˘ pÛsobil ve zdej‰ích lázních je‰tû bûhem
letních sezon 1910-1913, jinak ordinoval v âesk˘ch Budûjovicích. (V letech
1932-33 navíc pfiispívá ãlánky do LázeÀského zpravodaje luhaãovského.).
Dochovaná reklama vypovídá, Ïe ve
vile mûl je‰tû ordinaci v r. 1912
MUDr. Hradil, odborn˘ lékafi chorob
vnitfiních, dále MUDr. B. ·ebesta, odborn˘ lékafi pro choroby vnitfiní, Ïenské,
rentgen, o‰etfiování zubÛ, a MUDr. Svoboda, odborn˘ lékafi krãní, nosní, u‰ní,
v r. 1938.
Po válce jiÏ slouÏila vila jen pro ubytování lázeÀsk˘ch hostÛ a zamûstnancÛ.
VyuÏití vily
Postupem doby ve vile probûhly
rÛzné stavební úpravy, pfied r. 1910
byly zfiízeny vstupy z boãních fasád
do pfiízemních bytÛ, v letech 1936-37
do‰lo k men‰ím úpravám v pfiízemí.
V letech1910-1937, (jak je patrno
z dobov˘ch fotografií a pohlednic) se
na zábradlí hlavního balkonu v pfiízemí objevují popínavé rostliny (rÛÏe).
Do r. 1943 probûhly dal‰í úpravy a vestavby hygienického zázemí zvy‰ovaly
komfort vily, v r. 1963 byly provedeny adaptace v pfiízemí, byl pfiemístûn
vchod a chodba, z 2pokojového bytu
vzniká 3pokojov˘. V r. 1975 byla povolena pfiípojka plynu. V r. 1977 byla
provedena kompletní obnova exteriéru,
opravena stfiecha (pokryta eternitem),
nová fasáda a venkovní úpravy. Po
r. 1977 je‰tû probûhly úpravy hygienického zázemí a vestavby kuchyní.
V letech 1980-82 se plánovala pfiestavba vily na ordinace lékafiÛ a léãebná
zafiízení, projekt v‰ak nebyl realizován.
Mezi lety 1980-2006 byla v pfiízemí
místo 1 pokoje zfiízena plynová kotelna, bylo zavedeno ústfiední vytápûní
a pfii dispoziãních úpravách vestavûny
nové kuchyÀky, koupelny a WC.
Úpravy a opravy
Vila slouÏila od své v˘stavby po celou dobu k ubytování lázeÀsk˘ch hostÛ
ãi zamûstnancÛ. V r. 1906 v ní dokonce bydlel pfii svém lázeÀském pobytu
i hudební skladatel Leo‰ Janáãek.
Pouze v r. 1914-1915 v ní byla umístûna polská obecná ‰kola (která byla
v Luhaãovicích otevfiena pro 36 ÏákÛ
a pozdûji se pfiestûhovala do vily RÛÏová, byla v‰ak uzavfiena v r. 1915.
V téÏe dobû bylo otevfieno ve VincencoFoto – Marta Kozánková
(Pokraãování ze str. 1)
(Archiv stavebního úfiadu Mûstského
úfiadu v Luhaãovicích). V. Pirchan vyhotovil 2 varianty plánu, stavební povolení obdrÏel zaãátkem záfií a se zahájením stavby neotálel a na uvedené
parcele v blízkosti Slanovodského ml˘na (tehdy domu Pod lipami a dne‰ní
vily Lipová) se pustil do stavby vily
RÛÏová. Na její stavbu byl zãásti pouÏit
i materiál ze zru‰eného Slanovodského
ml˘na vã. ml˘nského náhonu. JiÏ následující rok, v kvûtnu 1884 bylo protokolem pfiedstavenstva obce udûleno povolení správû slanovodsk˘ch lázní k pronájmu postaveného domu ã. 170,
v nûmÏ komise konstatovala, Ïe stavba
byla podle stavebního návrhu i povolení dokonãena, dÛm je vysu‰en a mÛÏe
slouÏit k ubytování. Po dokonãení stavby byl na fasádû vyveden název Letník
u RÛÏe a nûmeck˘ název RosenVilla
(v té dobû se také Luhaãovice psaly nûmecky Luhatschowitz).
Vila byla postavena v tehdej‰ím
módním tzv. alpském (‰v˘carském)
stylu a je spoleãnû s vilou Lipová reprezentantkou serényiovské etapy rozvoje lázní, jeÏ odpovídá nûmeckému
duchu konce 19. století. Stojí za pfiipomenutí, Ïe zdej‰í láznû prosperovaly
do r. 1895, potom v‰ak nastal jejich
úpadek. Majitel Otto Serényi nemûl
dost kapitálu ani zájmu (vûnoval se
politické ãinnosti) na modernizování
budov a dal‰ího lázeÀského zafiízení.
Obrat nastal aÏ od r. 1902, kdy byla
z iniciativy a s vynaloÏením nesmírného úsilí MUDr. Franti‰ka Veselého
Souãasná rekonstrukce
Ing. Libor K˘vala (31) s 3let˘m Josífkem a Mgr. Pavlína K˘valová (28) s 6mûsíãním
Filípkem z Rouského u Hranic na Moravû se stali prvními hosty vily Alpská rÛÏe hned
po jejím otevfiení v polovinû listopadu. Finanãní manaÏer firmy Siemens Automobilové
systémy s. r. o. Fren‰tát pod Radho‰tûm na‰el pro svou rodinu relaxaãní pobyt
s procedurami v právû zrekonstruované vilce v internetové nabídce Lázní Luhaãovice,
a. s. Netu‰il, Ïe budou prvními hosty a velmi si s manÏelkou (vystudovaná právniãka,
nyní na matefiské dovolené) pochvalovali, Ïe se octli v centru lázní a zaÏili i s mal˘mi
dûtmi neru‰en˘ klid a soukromí. Se v‰emi sluÏbami byli velice spokojení a kaÏdému by
zdej‰í pobyt doporuãili.
Pfii souãasné rekonstrukci bylo tfieba
vilu zásadnû zmodernizovat tak, aby
sv˘m standardem odpovídala nárokÛm
dne‰ní klientely. ZároveÀ v‰ak, ponûvadÏ je nemovitou kulturní památkou
âR, bylo tfieba dodrÏet poÏadavky
památkov˘ch orgánÛ a vrátit ji do pÛvodní podoby.
Bylo provedeno dÛsledné statické
zaji‰tûní stavby a povrchové úpravy,
které odpovídaly poãátku minulého
století. Samotná rekonstrukce spoãívala v celkové statické úpravû základÛ,
kdy bylo podloÏí zpevnûno mikropiloty a kolem základÛ byla vybudována monolitická Ïelezobetonová zeì.
Byly vymûnûny zniãené dfievûné prvky
a v replice byly novû provedeny prvky,
jeÏ dostaly pÛvodní barevnost i povrchovou úpravu.
Eternitová stfiecha ze 70. let minulého
stol. byla demontována a nahrazena
pÛvodní ze ‰típané bfiidlice dovezené
ze ·panûlska vã. nového dfievûného
záklopu.
Obytné místnosti v pfiízemí a v 1. podlaÏí jsou novû omítnuty pfii zachování
pÛvodních „blatit˘ch” omítek, byly poloÏeny nové podlahy, provedena nová
elektroinstalace, vzduchotechnické rozvody, ústfiední topení a zdravotechnika. Stará v˘mûníková stanice byla
nahrazena novou plynovou kotelnou.
Dispoziãnû i velikost místností je
zcela nová. Vnitfiní zafiízení je pfiizpÛsobeno dobovému designu, jemuÏ odpovídají i koberce, pouze v kuchyÀkách
jsou podlahy ze souãasného marmolea. Nábytek byl vyroben na zakázku
(více v rozhovoru na str. 4).
Pfii venkovních úpravách, aby nedo‰lo k sesuvu pÛdy, byla vybudována Ïelezobetonová opûrná zeì s pfiedsazením pÛvodní kamenné zdi. Byla
zfiízena zámkovou dlaÏbou nová pfiíjezdová plocha u domu a kompletní
pfiíprava trubkovodÛ k budoucímu
propojení nedaleké vily Lipová. Byl
vybudován nov˘ plynovod pro plynovou kotelnu, nová elektro-, vodovodní
a kanalizaãní pfiípojka. Pfied vilkou byly
vykáceny pfierostlé stromy, které stínily, a na jafie bude dokonãena nová
sadová úprava v nejbliωím okolí.
Náklady na stavební ãásti tvofiily
asi 16, 6 mil.Kã, interiér cca 4 mil., tzn.
celkem cca 20, 5 mil., z toho dotace
Zlínského kraje (z Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón)
ãinila 475 000 Kã a mûsto Luhaãovice
pfiispûlo 300 000 Kã.
Interiér zrekonstruované vily Alpská
rÛÏe si s velk˘m zájmem prohlédli
zamûstnanci Lázní Luhaãovice, a. s.,
bûhem otevfien˘ch dvefií 8. listopadu
a první hosté se ve ãtyfihvûzdiãkovém
penzionu ubytovávají jiÏ od poloviny
listopadu.
Marta KOZÁNKOVÁ
(spolupráce Ing. Karel Martinec)
LÁZE≈SKÉ LISTY
LázeÀské tamtamy
aneb Ze spoleãnosti
☛ Z umûlcÛ spojen˘ch s Luhaãovicemi pfievzal zdej‰í rodák reÏisér Jan Antonín
Pitínsk˘ v fiíjnu cenu ministerstva kultury za pfiínos v oblasti divadla. Aã je
nejmlad‰í laureát, má na svém kontû na 60 (vût‰inou pozoruhodn˘ch) inscenací
v divadlech po celé republice. A mezi 24 osobnostmi vyznamenan˘mi za rok 2007
o státním svátku 28. fiíjna ve Vladislavském sále PraÏského hradu byl i proslul˘ houslov˘ virtuos Václav Hudeãek (jehoÏ akademie probíhá právû v Luhaãovicích). Prezident republiky Václav Klaus mu udûlil Medaili za zásluhy
o stát v oblasti kultury a umûní. Na hradní recepci ve ·panûlském sále pak nechybûl ani Dívãí saxofonov˘ orchestr Luhaãovice. Obûma umûlcÛm blahopfiejeme! A rovnûÏ také Janáãkovu kvartetu (jeÏ lázeÀskou kulturu obohatilo
jiÏ bezpoãtukrát), které si letos pfiipomnûlo 60. v˘roãí svého zaloÏení. Oslavy
byly zahájeny v polovinû fiíjna vernisáÏí v˘stavy 60 let Janáãkova kvarteta
(v Besedním domû v Brnû), kde byla pfiedstavena také kniha Adolfa S˘kory:
Z mého Ïivota v Janáãkovû kvartetu a v listopadu následoval tamtéÏ 1. koncert.
2. koncert naváÏe 19. prosince v Konventu milosrdn˘ch bratfií Brno, kde se
20. ledna bude konat je‰tû 3. koncert. Z mimobrnûnsk˘ch koncertÛ probûhl
zaãátkem listopadu koncert na radnici ve Slezské Ostravû a oslavy zakonãí
23. ledna v praÏském Rudolfinu DÛvûrné listy Leo‰e Janáãka (za spoluúãinkování Jitky Molavcové a Alfréda Strejãka).
☛ V ãerné (místy aÏ morbidní) komedii Moje teta, tvoje teta… kanadského
autora Morrise Panycha pfiesvûdãil sv˘m mistrn˘m hereck˘m i dovednû reÏijním
v˘konem ãlen ãinohry Národního divadla Praha Václav Postráneck˘ s kolegyní
Libu‰í ·vormovou zcela vyprodané LázeÀské divadlo (30. fiíjna), Ïe smát se dá
i váÏn˘m vûcem. Jeho bankovní úfiedník Kemp a domnûlá tetiãka Grace vyvolávali
vedle úsmûvu dojetí, údiv, pochopení i zamy‰lení – podle toho, ze které stránky
byl jejich osamûl˘ Ïivot ãi Ïivot bez lásky (jeÏ nejsou jen jejich v˘sadou)zrovna
pfietfiásán. Pfiekvapivé rozuzlení bylo uÏ jen teãkou za inteligentním humorem.
☛ Jiskfiiãku cestovatelského nad‰ení se podafiilo zaÏehnout neúnavnému
cestovateli Jifiímu Kolbabovi úãastníkÛm jeho pfiedná‰ky ve Spoleãenském domû
(6. listopadu), kde zasvûcenû zprostfiedkoval slovem i obrazem své opojení malajsk˘m ostrovem Bali,na nûmÏ byl jiÏ 11x a strávil tam témûfi rok. A pfiiÏivili ji
i Lucie Kováfiíková s Michalem Jonem, ktefií zahrnuli publikum (20. listopadu)
sv˘mi záÏitky z 3leté cesty na kolech v‰emi kontinenty.
ma
Ze Ïivota a. s.
NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnÛ
Pravidelné kaÏdoroãní setkání zamûstnancÛ se 23. listopadu vyznaãovalo nûkolika odli‰nostmi. Slavnostní ãást odpoledne
probûhla tentokrát v LázeÀském divadle, kde pfiední sólisté
Mûstského divadla Brno Radka Coufalová-Vidláková (Cena
Thálie 2006), Hanka Holi‰ová, Robert Jícha, Stano Slovák
s úvodním slovem Miloslava âíÏka a 6ãlennou skupinou zpûvaãek a taneãnic MDB pozvedli publikum na muzikálové nebe a nic netu‰ícímu
generálnímu fiediteli místo závûreãného pfiídavku zazpívali Happy Birthday!
Ve Spoleãenském domû pak svou velkou zamûstnaneckou rodinu pozval sám jubilant na slavnostní raut, kdyÏ mu pfiedtím s Îivijó pfiipili v‰ichni sektem na
zdraví. I pfies slavnostní okamÏik v‰ak nezanikla slova Ing. Josefa KrÛÏely, CSc.,
která zamûstnanci kaÏdé firmy rádi sly‰í, a to, Ïe se od Nového roku bude pfiidávat.
Pfiípravou bohatého poho‰tûní (jeÏ ‰lo zcela na konto generálního fieditele)
se vytáhli pracovníci Spoleãenského domu a bylo ho tolik, Ïe zaplnilo stoly
i v Dominu, které praskalo ve ‰vech, kam se vût‰ina úãastníkÛ pfiesunula
po 19. hod. Není proto s podivem, Ïe na parketu bylo stálo plno a oslavenec
byl v jednom kole je‰tû po pÛlnoci.
Text a foto – MK
29. listopadu 2007
Pfiedstavujeme Vám
Poãátkem listopadu oslavil Ing. Josef KrÛÏela, CSc., pfiedseda pfiedstavenstva
a generální fieditel Lázní Luhaãovice, a. s., v˘znamné Ïivotní jubileum.
S jeho pÛsobením v Luhaãovicích je spjat vznik akciové spoleãnosti i její dosavadní rozvoj, o nûmÏ vypovídá 15 zrekonstruovan˘ch hotelÛ, penzionÛ a lázeÀsk˘ch zafiízení na ‰piãkové úrovni. A o kvalitû zdej‰ích
lázeÀsk˘ch, ubytovacích a gastronomick˘ch sluÏeb
vûdí i na PraÏském hradû.
Narodil se v nedaleké vala‰ské obci ·títná nad Vláfií.
Pochází ze zemûdûlské rodiny. Po smrti svého otce nastoupil v 15 letech na jeho místo. Pfii zamûstnání vystudoval stfiední i vysokou ‰kolu a vûdeckou aspiranturu v Brnû, kde také pÛsobil
jako vysoko‰kolsk˘ pedagog. Dal‰í pÛsobení smûfiovalo do Prahy, kam se pak
s rodinou pfiestûhoval. Absolvoval diplomatickou akademii a vstoupil do zahraniãních sluÏeb. Pracoval ve Stálé misi âSR pfii OSN v New Yorku, poté jako
konzultant pro mezinárodní politické i ekonomické otázky a byl velvyslancem
ve ·védsku. Po ukonãení diplomatické funkce absolvoval postgraduální studium
¤ízení akciov˘ch spoleãností na Fordham University v New Yorku.
Od r. 1991 se podílel na zpracování privatizaãního projektu státního podniku
a zaloÏení akciové spoleãnosti Láznû Luhaãovice, a. s. (30. 4. 1992). V r. 1993
se stal jejím generálním fieditelem a ãlenem pfiedstavenstva a od r. 1999 je jeho
pfiedsedou. Od r. 1994 pÛsobil také v fiídících orgánech Národní federace hotelÛ
a restaurací âR (nyní AHR âR) a v období 1999-2000 byl jejím prezidentem.
V této funkci se spolupodílel na zaloÏení soukromé Vysoké ‰koly cestovního
ruchu, hotelnictví a lázeÀství v Praze, kde pÛsobí dosud jako jednatel a vedoucí katedry lázeÀství. PÛsobil rovnûÏ v Obchodní a hospodáfiské komofie
okresu Zlín, je ãlenem SdruÏení podnikatelÛ pro rozvoj Zlínského kraje a pfiedsedou správní rady novû zaloÏené Centrály cestovního ruchu V˘chodní Moravy. Je dvojnásobn˘m finalistou soutûÏe ManaÏer roku, v r. 2005 byl vyhlá‰en
ManaÏerem roku odvûtví zdravotnictví a sociálních sluÏeb a v r. 2007 Podnikatelem roku Zlínského kraje 2006. Pod jeho vedením byla akciová spoleãnost
4x zafiazena mezi CZECH TOP 100 obdivovan˘ch firem âR a je drÏitelem
certifikátu kvality ISO 9001:2000.
Pro stále plné nasazení v Luhaãovicích i v Praze mu nezb˘vá témûfi Ïádn˘
voln˘ ãas, k nûmuÏ patfiilo vÏdy sportování, kulturní vyÏití, cestování a v posledních letech i chalupafiení. Pravidelné dojíÏdûní za rodinou, kdy manÏelka
Jaroslava, syn Jan s rodinou a dcerou Ivanou Ïijí v Praze, sk˘tá alespoÀ potû‰ení z jízdy autem.
Dosavadní v˘drÏ v uskuteãÀování vize zvelebování luhaãovick˘ch Lázní
popfiáli mj. svému generálnímu fiediteli zamûstnanci akciové spoleãnosti
na listopadovém setkání a redakce LL se ráda pfiipojila.
LL
Foto – archiv
strana 6
Radí Vám nutriãní terapeutka
Vût‰ina lidí si myslí, Ïe pfiibrat není Ïádn˘ problém. Opak
je pravdou. Zdravû pfiibrat, znamená pfiibrat svalovou hmotu
a ne si pofiídit ozdobné tukové prstence.
Základem realimentaãní stravy není nezfiízené pfiejídání u televize, ale vyváÏená, pestrá, pravidelná strava s adekvátním mnoÏstvím cíleného pohybu
na budování svalové hmoty. Alfu i omegu tvofií pitn˘ reÏim. Není tfieba pít pfieslazené nápoje, tuãné mléãné v˘robky a kofeinové energetické drinky. Bohatû postaãí zafiadit sem tam pfiírodní juice, bylinkové a ovocné ãaje, minerálky chucené
spí‰e fruktózou neÏ klasick˘m cukrem, perlivé ãi neperlivé vody – dle sná‰enlivosti. Pokud si rádi ãaj ãi kávu osladíte, zkuste spí‰e sladit medem neÏ klasick˘m
cukrem. Je to zdravûj‰í a glukóza a fruktóza obsaÏená v medu se vstfiebává rychleji
neÏ sacharóza z cukru fiepného. KdyÏ máte chuÈ mlsat, sáhnûte radûji po celozrnn˘ch su‰enkách, müsli tyãinkách, su‰eném ovoci, su‰en˘ch plodech neÏ po
ãokoládû a bonbónech. Jídelní lístek si sestavte tak, abyste jedli 6x dennû, a to
v rozumn˘ch porcích, které jste schopni sníst a strávit, aniÏ by Vás na nûkolik hodin vyfiadily z bûÏné denní aktivity. Pfiipravujte si jídlo chutné, barevné a vyváÏené.
Pokud Vám to nebude chutnat, jen stûÏí jej budete pravidelnû jíst. âasovû ménû
nároãnou, ov‰em finanãnû je‰tû nákladnûj‰í variantu tvofií tzv. nutridrinky. Ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech se stávají nenahraditelnou sloÏkou potravy. Pokud ale organismus je‰tû dokáÏe vstfiebávat Ïiviny z pfiirozen˘ch zdrojÛ, upfiednostÀujeme
pfiirozené zdroje. KdyÏ uÏ zvolíte nutridrink, hlídejte jeho energetickou hodnotu
a pfiesn˘ popis jednotliv˘ch Ïivin, vitamínÛ a minerálÛ.
Olga ZBO¤ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava
29. listopadu 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
Málokteré láznû mohou
nabídnout tolik rÛzn˘ch...
(Pokraãování ze str. 4)
V nábytku, kter˘ je dûlan˘ na zakázku, jste se také opírali o designe
19. století?
P. R.: Vyrobila ho firma z Kutné
Hory, jejíÏ majitel Ing. Jan Bil˘ je pÛvodnû jadern˘ fyzik, kter˘ zaãal restaurovat star˘ nábytek. Peãlivû si vÏdy
v‰e nakreslil, jak jsou spoje udûlané
postaru, a dnes uÏ tak nábytek i vyrábí. Dûlá ho ze smrkového dfieva, pouÏívá speciální klíny a kování. Jeho malífii na skfiínû malují klasické kvûtinové, figurální ãi krajinné motivy. Nûkteré vûci nerozeznáte od star˘ch, jak
jsou dokonale udûlané. Také nábytek
voskují, takÏe má zvlá‰tní nádech, coÏ
v‰ak pro hotely a vefiejné ubytování
nelze pouÏít. Tato firma vyrábí svÛj
nábytek stejnou technologií jako pfied
100 lety. A zajímavé motivy, které se
objeví na restaurovaném nábytku, si
zaznamená a pouÏije na replikách.
Dokonce je‰tû dnes existují v âechách
firmy, které dûlají rÛzné fiezbáfiské dekory poloprÛmyslovû, takÏe setrvaãnost tradice v˘roby jako v b˘valém
Rakousko-Uhersku pfietrvává nûkde
dodnes. Tak vlastnû ‰ífií a obnovují
krásu za‰l˘ch ãasÛ pro zákazníky, ktefií
k tomu mají vztah.
V‰echno je zde natfiené v barvû
slonové kosti.
M. Z.: Kutnohorská firma pouÏívá
rÛzné patiny, které jsou velice pracné,
fiemeslnû nároãné a také drahé. Chtûli
jsme svûtl˘ nábytek, patinovan˘, aby
nebyl dokonale natfien˘, n˘brÏ lehce
o‰oupan˘ a aby vypadal trochu jako
staroÏitn˘. Je v barvû slonové kosti
a místy je obru‰ovan˘, takÏe je to
kompromis mezi nároãnou technologií a levnûj‰ím zpracováním. KdyÏ ho
Nejprodávanûj‰í
Knihkupectví
Blanky Leke‰ové
Masarykova 185, Luhaãovice
Beletrie
1. M. VáÀová - ·tûstí Aloise Peina
2. D. Garlock - Paprsky ‰tûstí
3. K. McClure - Kovadlina
Populárnû nauãná literatura
1. J. MandÏuková - Domácí lékafi jinak
2. Z. Kinkorová - V souzvuku s nekoneãnem
3. Ch. Rohrbach - Léãení kyvadlem
Dûtská literatura
1. S. Copperová - Probuzení tmy
2. I. Bfiezinová - Holky na vodítkuJmenuji se Ester
3. E. Blytonová - Tajemství tajného
pokoje
ãasem klienti trochu okopou nebo po‰krábou, tak by se mûl teoreticky vylep‰ovat, opotfiebením bude zrát.
P. R.: ProtoÏe jsme pÛvodnû mûli
vybranou jinou firmu, museli jsme
cel˘ designe pfiedûlat, pfiekreslit ve‰kerou dokumentaci. To jsme dûlali
s Ing. Bil˘m na místû. KaÏdou skfiíÀ,
kaÏd˘ kus jsme s ním upravovali a pfiizpÛsobovali jeho technologii. Jsme
zvûdaví, jak bude nábytek vypadat pfii
hotelovém provozu za rok dva. PÛvodnû bylo v‰e je‰tû zdobnûj‰í, dne‰ní
provedení jsou spí‰e symboly. âekáme, jak to v‰echno vyzní, aÏ se povûsí
a zapnou lampiãky, umístí stylové fotografie jako v˘zdoba.
Je to sedm˘ vámi zafiizovan˘ ubytovací objekt, ve kterém z nich byste
se chtûli ubytovat? Kter˘ se vám
nejvíc povedl?
M. Z.: Co se t˘ká celku a prestiÏnosti úkolu, tak asi JurkoviãÛv dÛm.
Ten byl také nominován na Stavbu
roku 2003. Kromû Chaloupky, která
má své soukromí, bych si asi pro pohodlí vybral tuto vilu. Z okna bych se
díval na JurkoviãÛv dÛm naproti.
P. R.: Taky bych volil tuto vilu,
abych vyzkou‰el, jak se v ní bydlí. Ale
i co se t˘ká vybavení. Za 5 let, kdy
jsme vybavovali JurkoviãÛv dÛm, jsou
jiÏ jiné moÏnosti. Tehdy je‰tû nebylo
moÏné získat celoplo‰n˘ koberec se
vzorem a bordurou na míru pÛdorysu
pokoje. Vzorky kobercÛ, potahov˘ch
látek, textilních stínidel se porovnávaly s barevností stûn a nábytku, a to
mnohokrát. Je to dost práce, která nás
na‰tûstí baví. Koneãn˘ soulad vypadá
tak, Ïe to sem patfií, coÏ je dobfie.
Marta KOZÁNKOVÁ
Taneãní veãery
Vinárna Domino ve Spoleãenském
domû - so 1. 12. od 19 hod. hraje Record
Veãer s harmonikou
LH Morava - kavárna - po 3.12. a 10.12.
od 19.30
pá 7. 12. Posezení u cimbálu - HorÀácká
CM M. Hrbáãe (19.30)
Muzeum
Luhaãovického Zálesí
MûDK Elektra - 1.-21.12. otevfieno dennû (kromû pondûlí) 9-12, 13-16 hod.,
29.-30. 12. 13-16 hod.
strana 7
Kulturní program
Knihovna
LázeÀské divadlo
zaã. v 19. 30
so 1. 12. âarovn˘ ãas vánoãní - FS
Malé Zálesí a Slnieãko z Detvy
st 5. 12. Adventní koncert - souboru
Ardor Musicus
ãt 13. 12. Kouzlo operety a vánoãních
koled - sólisté Mûstského divadla Brno
pá 14. 12. Vánoãní koncert ÏákÛ
ZU· Luhaãovice (zaã. v 19 hod.)
ne 30. 12. Muzikál v gala - sólisté
Mûstského divadla Brno
út 1. 1. Novoroãní koncert s Brnûnsk˘m rozhlasov˘m orchestrem lidov˘ch nástrojÛ (v 16 a v 19.30)
Spoleãensk˘ dÛm
zaã. v 19.30
út 4. 12. Plavba kolem svûta - pfiedná‰ka MUDr. K. Pavloskové s diaprojekcí
pá 28. 12. Taneãní veãer se skupinou Record
Hala Vincentka
zaã. v 15 hod.
st 12. 12. Zpûvy vánoãní - pûvecké
sbory Tibi ze Zlína a Alchymisté
z Otrokovic (19.30)
pá 28. 12. Toulky starou lidovou hudbou s hudební spoleãností Camerata
so 29. 12. Klarinet napfiíã staletími
Clarus Kvartet
ne 30. 12. Zpívání u Vincentky
Tetky z Kyjova, muÏsk˘ pûveck˘ sbor
z Bor‰ova, cimbálová muzika J. PetrÛ
LH Palace - kavárna
zaã. v 19.30
ãt 27. 12. Klavírní improvizace
T. Leke‰e
pá 28. 12. Koktejl svûtov˘ch evergreenÛ - D. Mathon a Marathon Band
so 29. 12. Dixielandov˘ veãer - Jazzzubs
Hotel Alexandria
so 29. 12. Veãer u cimbálu s ochutnávkou vín - HorÀácká CM M. Hrbáãe
(20 hod.)
LH Palace - po, st, ãt 13-15 hod.
Program
MûDK Elektra
so 1.12. Pfiedvánoãní jarmark pfied
radnicí s kulturním programem
sál Rondo
so 15. 12. Vánoãní koncert dûtem,
pod zá‰titou B. Basikové, vystoupí
pûveck˘ sbor Moravské dûti z Hole‰ova a hosté: V. Martinová, V. Patejdl,
J. A. Náhlovsk˘, moderuje M. Dejdar
(19 hod.)
ne 16. 12. Franti‰kovo ãarování s Majdou - program pro dûti s M. Reifovou
(15 hod.)
Taneãní veãer
ãt 6. 12. - Mikulá‰sk˘ veãer se StraÀankou (19 hod.)
Galerie Elektra
27. 11. - 16. 12. M. Smékal - vitráÏe,
dfievofiezby, keramika, obrazy
Kino MûDK Elektra
zaã. v 19.30
sobota 1.12. a nedûle 2.12.
Invaze (USA s tit.)
ãtvrtek 6.12.
Hairspray (USA s tit.)
pátek 7.12.
30 dní dlouhá noc (USA, N. Zél. s tit.)
sobota 8.12. a nedûle 9.12. v 16 hod.
Divoké vlny (USA, anim.)
sobota 8.12. a nedûle 9.12.
Saw IV. (USA s tit.)
úter˘ 11.12. v 19.30
Poslední vlak (SRN, âR)
stfieda 12.12.
ChuÈ lásky (USA s tit.)
ãtvrtek 13.12. v 17 hod. a pátek 14.12.
v 19.30
Probuzení tmy (USA s tit.)
pátek 14.12. v 16 hod.
Shrek tfietí - filmásek (USA, anim.)
sobota 15.12. a nedûle 16.12.
Medvídek (âR)
pondûlí 17.12. a úter˘ 18.12.
Mé druhé já (Austr., USA s tit.)
Pfiedprodej vstupenek
CA Luhanka 9-12, 13-17
LH Palace - knihovna
LázeÀské divadlo - 1 hod. pfied akcí ã
Filmov˘ klub Tfietí oko
stfieda 5.12.
Renesance (VB, Fr., Luc. s tit.)
Zmûna programu vyhrazena
Objednávka pfiedplatného
LázeÀské listy – Luhaãovice
V roce 2007 vyjde je‰tû 1 dvojãíslo à 6 Kã
Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po‰tovní poukázka
k úhradû, po‰tovné hradí vydavatel
Pfiedplacené v˘tisky dodávejte na adresu:
Od ãísla: _____________
Jméno a pfiíjmení: __________________________________________________
Ulice, ãíslo domu ___________________________________________________
Obec, mûsto + PSâ _________________________________________________
PODMÍNKY
INZERCE
V NA·Í REDAKCI
Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce:
LázeÀské listy – Luhaãovice
LázeÀské nám. 436, 763 26 Luhaãovice
strana 8
LÁZE≈SKÉ LISTY
LUHANKA
Luhaãovická cestovní
a informaãní agentura
Nabídka polodenních zájezdÛ – prosinec 2007
NÁ· TIP
sobota 1. 12.
Vala‰ské Klobouky
Náv‰tûva Vala‰sk˘ch Klobouk, kde probíhá mikulá‰sk˘ jarmark s mistry lidového fiemesla,
koledníãky, ãerty, pravou vala‰skou zabíjaãkou - v‰e za hudby a zpûvu lidov˘ch souborÛ.
Plná cena i seniofii 169 Kã
Odjezd:
9.00 CA Luhanka, 9.10 hotel Praha, 9.15 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána
Pfiedpokládan˘ návrat: 14 hod.
StráÏnice
nedûle 2. 12.
Náv‰tûva Muzea vesnice jihov˘chodní Moravy s adventní a vánoãní v˘zdobou, ãerty
a Mikulá‰em. Prohlídka Zámeck˘ch vinn˘ch sklepÛ s ochutnávkou vín.
Plná cena 289 Kã, bez ochutnávky 249 Kã, seniofii 269 Kã,
seniofii bez ochutnávky 219 Kã
Vizovice
stfieda 5. 12. a 12. 12.
Náv‰tûva v˘robny Vizovického peãiva a prohlídka umûlecké sklárny. V zámecké ãokoládovnû
moÏnost nákupu ãokolády. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moÏnost nákupu
v podnikové prodejnû.
Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 239 Kã
KromûfiíÏ
ãtvrtek 6. 12. a sobota 29. 12.
Náv‰tûva mûsta naz˘vaného Hanácké Atény – jeho historického centra se stavbami mnoha
architektonick˘ch slohÛ. Prohlídka Arcibiskupsk˘ch zámeck˘ch sklepÛ s v˘kladem a ochutnávkou, voln˘ ãas – náv‰tûva muzeí nebo posezení v kavárnû.
Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochutnávky 249 Kã
Tupesy, Velehrad
ãtvrtek 13. 12. a nedûle 30. 12.
Prohlídka Muzea tupeské keramiky a majolikové dílny. Bazilika na Velehradû – poutní místo
spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín a hudbou.
Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 219 Kã
POMÒCKY.
NAR,
OD, YR.
DÒRAZN¯
ZÁPOR
V¤ENÍ
SARMATI
DRUH
PEP¤E
●
âIDLO
ZRAKU
LIDOV¯
SOUHLAS
UPRAVIT
PILKOU
29. listopadu 2007
NÁ· TIP
RoÏnov pod Radho‰tûm
sobota 15. 12..
Náv‰tûva Vala‰ského muzea v pfiírodû s vánoãním lidov˘m jarmarkem s mistry lidového
fiemesla, koledníãky, ãerty, zpûvem a cimbálovou muzikou. Exkurze ve v˘robnû dekorativních svíãek s moÏností nákupu.
Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã
Odjezd:
9.30 CA Luhanka, 9.40 hotel Praha, 9.45 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána
Pfiedpokládan˘ návrat: 15. hod.
Vizovice, Zlín
nedûle 30. 12.
Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moÏnost nákupu v podnikové prodejnû. Náv‰tûva
Obuvnického muzea a prohlídka zlínského mrakodrapu.
Plná cena 269 Kã, bez ochutnávky 239 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochutnávky 229 Kã
Pokud není uvedeno u zájezdu jinak, je odjezd:
12.10 CA Luhanka, 12.15 hotel Praha, 12.20 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána
Pfiedpokládan˘ návrat: 17.45 hod.
Informace a objednávky:
LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, 763 26 Luhaãovice,
e-mail: [email protected], www.lazneluhacovice.cz/luhanka
tel. 577 681 103, fax 577 131 337, otevfieno dennû: 9-12, 13-17 hod.
H l e d á m e
z a m û s t n a n c e
Lázně Luhačovice, a. s., přijmou zaměstnance na pozice:
FYZIOTERAPEUT /FYZIOTERAPEUTKA – vzdělání střední, vyšší nebo vysokoškolské
v oboru rehabilitace nebo fyzioterapie
MASÉR – kurs pro maséry ve zdravotnictví, praxe výhodou
ZDRAVOTNÍ LABORANT – vzdělání SZŠ v oboru zdravotní laborant
KUCHAŘ /KUCHAŘKA – vyučen v oboru , s praxí – samostatnost a profesionalita.
ČÍŠNÍK /SERVÍRKA – vyučen v oboru, jazykové znalosti,
bez vyučení v oboru možnost zaučení
UKLÍZEČKA – základní vzdělání – ranní a odpolední směna
Nabízíme:
práci v příjemném prostředí, odpovídající ohodnocení, možnost ubytování a podporu profesního růstu
Informace:
Ludvík Pavlištík, personální manažer, Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice
tel. 577 682 204, e-mail: [email protected]
CITRÓN
(ZASTARALE)
●
TROCHU
PENùZ
·LECHTIC
¤ECKÉ
PÍSMENO
K¤ÍÎENEC
VELBLOUDA
P¤ÍSLOVCE
MÍSTA
999
(¤ÍMSKY)
NÁSTROJ
TRAMPÒ
LISTNAT¯
STROM
PAMLSEK
TÍKNUTÍ
PO¤ÁD
BÍL¯
SPORT
3. DÍL
TAJENKY
PLANETKA
●
DRAV¯
PTÁK
SEDMÁ
VELMOC
BÒÎEK
LÁSKY
KLOBOUK
(ZASTARALE)
P¤EDLOÎKA
JMÉNO
PSA
POTOM
1. DÍL
TAJENKY
TùÎK¯
PRVEK
NEVELKÉ
LYÎE
(ZASTAR.)
OZNAâENÍ
LETADEL
LIBANONU
JM. HERCE
FIALY
HÁJOVÁ
BYLINA
BLÁTO
ZNAâKA
PALLADIA
VÁHOVÁJEDNOTKA (LID.)
OCHRANA
POZEMKU
DOSNA
ZNAâKA
TELURU
MAëARSK¯
ZÁPOR
JEMN¯
POPRA·EK
DOMÁCÍ
HLÍDAâI
DRAV¯
PTÁK
SOUâÁSTI
POVOZU
2. DÍL
TAJENKY
OBRUBA
KOLEM
FIRMA
NA D¤EVO
MUÎ
(HONOSNù)
SPZ
SOKOLOVA
OZN. LETADEL
RUMUNSKA
NÁZEV
SOUHVùZDÍ
BERAN
Tajenka z 10. ãísla LázeÀsk˘ch listÛ: Lidí se bojí jenom ten, kter˘ je nezná. Za její správné vylu‰tûní zasíláme odmûnu Vlastû Holubové z Roudnice
nad Labem.
Znûní dne‰ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na‰í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 13. prosince 2007.
Vylosovan˘ v˘herce od nás dostane kniÏní odmûnu a v‰echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku 2007. ·Èastnému v˘herci
poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t˘denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií‰tí ãíslo vyjde 13. prosince 2007.
Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ 46347828 ● ·éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková
● Vycházejí mûsíãnû, kaÏd˘ poslední ãtvrtek v mûsíci ● Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, 763 26 Luhaãovice,
tel. 577 682 215 fax 577 131 179 ● Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková ● Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000
● Registrace: MK âR E 12960 ● NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení ● Uzávûrka ãísla 26. listopadu 2007
29. listopadu 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
pfiíloha I
vila Alpská rÛÏe
Vila Alpská růže s krásným výhledem do parku se nachází přímo v klidném centru lázní,
nedaleko kolonády a minerálních pramenů.
Vila Alpská růže poskytuje luxusní ubytování na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu
ve 2 dvoulůžkových apartmánech s možností přistýlky, 4 studiích pro 2 osoby a 2 studiích pro
4 osoby. Všechny apartmány i studia jsou zařízena replikami dobového nábytku a vybavena i malou kuchyňkou.
Vila Alpská růže s příjemnou atmosférou je vzdálena jen pár kroků od Jurkovičova domu
a lázeňských zařízení, ve kterých jsou hostům poskytovány stravovací služby
a lázeňské procedury. K potěše duše i těla může přispět také nedaleké Lázeňské divadlo
či tenisové kurty.
Z katalogu Zdravotní dovolená & Wellness 2008 ve vile Alpská růže doporučujeme
pobyty:
TÝDEN PRO ZDRAVÍ RELAXAČNÍ POBYT LÁZEŇSKÁ DOVOLENÁ
KRÁTKÁ RELAXACE PRODLOUŽENÝ VÍKEND
RÁDI VÁM PODÁME BLIŽŠÍ INFORMACE
K POBYTŮM
A VAŠI OBJEDNÁVKU POBYTU VYŘÍDÍME:
telefonicky
577 682 268
nebo elektronickou poštou
e-mail: [email protected]
pfiíloha II
LÁZE≈SKÉ LISTY
29. listopadu 2007
SLEVA 20 %
za včasnou
objednávku
na vybrané
pobyty roku 2008
při objednání
do 15. 12. 2007