Vliv snížení konce destilační křivky plynového oleje


158
program
Vliv snížení konce destilaþní kĜivky plynového oleje na jeho
desulfuraci
Doc. Ing. Josef Blažek, CSc., Ing. Naća Kšánová, Ing. Martin Krahulík, Ing. Josef Chudoba,
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
Ústav technologie ropy a petrochemie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
Technická 5, 166 28 Praha 6, tel.: 220 444 254, fax: 220 444 254,
e-mail: [email protected]
Úvod
Na výrobce motorových paliv je vyvíjen velký tlak jak ze strany vládních organizací, tak
výrobcĤ motorových vozidel, aby snižovali množství síry a polyaromátĤ v motorových naftách.
Obsah síry se postupnČ snižoval a v souþasnosti je maximální povolené množství síry v motorové
naftČ ve státech Evropské unie 50 mg/kg, od roku 2009 budou muset mít všechny benziny a
motorové nafty uvádČné na trh v þlenských zemích EU max. 10 mg/kg síry. NejpoužívanČjší
metodou odstraĖování sirných slouþenin z ropných frakcí používaných pĜí výrobČ motorových paliv
je katalytická hydrodesulfurace (HDS). Vyvíjejí se nové metody desulfurace napĜ. S-Zorb Diesel,
TReND, Unipure ASR-2, které se však zatím v širším mČĜítku moc neuplatnily.
Síra se ve stĜednČvroucích ropných frakcích vyskytuje obvykle ve formČ merkaptanĤ (thiolĤ),
alifatických a cyklických sulfidĤ, disulfidĤ, nenasycených cyklických sulfidĤ (thiofenĤ) a jejich
derivátĤ. Nejsnáze podléhají desulfuraci alkanické sulfidy, disulfidy a merkaptany, hĤĜe cyklické
sulfidy, pak thiofeny a nejhĤĜe se odstraĖuje síra z aromatických struktur benzothiofenĤ,
dibenzothiofenĤ a dalších polyaromatických sirných slouþenin. ýím tČžší je ropná frakce, tj. þím
vČtší má teplotu varu, tím více obsahuje heteroatomĤ, a tím vČtší þást síry je vázána v hĤĜe
odbouratelných aromatických strukturách.
HDS thiofenických slouþenin obecnČ probíhá dvČma reakþními cestami. Atom síry je buć
pĜímo odstranČn z molekuly nebo je thiofenický kruh nejprve hydrogenován a pak je síra
odstranČna. Oba tyto reakþní mechanizmy probíhají souþasnČ, avšak na jiných aktivních centrech
katalyzátoru. To, jaká reakce bude pĜevažovat, ovlivĖuje typ sirných slouþenin, reakþní podmínky a
katalyzátor. Reaktivita thiofenických slouþenin pĜi HDS klesá ve smČru: thiofen > alkylovaný
thiofen > benzothiofen (BT) > alkylovaný BT > dibenzothiofen (DBT) a DBT alkylovaný mimo
polohy 4 a 6 > dialkylDBT alkylovaný v polohách 4 a 6 (4,6-DADBT) [1].
Problémy pĜi odsiĜování 4,6 DADBT jsou zpĤsobeny tím, že alkyly polohách 4 a 6 stíní atom
síry, tím vytváĜí prostorovou pĜekážku pĜi adsorpci atomu síry na aktivní centra katalyzátoru,
v dĤsledku þehož je tento atom síry obtížnČ odstranitelný. PĜi desulfuraci 4,6-DADBT proto
pĜevažuje hydrogenaþní cesta. Nejprve musí být alespoĖ jeden aromatický kruh 4,6-DADBT
hydrogenován, tím se zmenší prostorová pĜekážka pro adsorpci atomu síry na aktivní centra
katalyzátoru, a umožní následná hydrodesulfurace. HDS 4,6-DADBT proto usnadĖují katalyzátory
se zvýšenou hydrogenaþní aktivitou [2].
Katalytická hydrodesulfurace plynového oleje je ovlivnČna také dalšími slouþeninami v reakþní
smČsi, zejména heteroslouþeninami obsahujícími dusík a polyaromatickými uhlovodíky. Obecné
poĜadí inhibice HDS se zvČtšuje v ĜadČ: nasycené a monoaromatické uhlovodíky < kondenzované
polyaromáty § kyslíkaté slouþeniny § H2S < organické sirné slouþeniny < bazické dusíkaté
slouþeniny [3].
Tato práce se zabývá porovnáním desulfurace primárního plynového oleje a téhož oleje, ze
kterého bylo odstranČno cca 5 % obj. látek vroucích na konci jeho destilaþního rozmezí.
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1367
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
Experimentální þást
Analýza plynového oleje a produktĤ jeho destilace a desulfurace
Jako surovina byl použit primární plynový olej, který se po odsíĜení používá v rafinérii Paramo
Pardubice na výrobu motorových naft. Jedná se o smČs plynových olejĤ z atmosférické a vakuové
destilace ruské exportní ropy (REB) dopravované do rafinérie ropovodem Družba.
Hustota vzorkĤ byla mČĜena oscilaþním hustomČrem DMA 48. Bod vzplanutí v uzavĜeném
kelímku byl stanoven podle EN 22719 na pĜístroji Normalab Analis NPM 440. Destilaþní zkouška
byla provedena podle ISO 3405. Obsah vody byl stanoven na coulometru WTK 901, stanovení je
založeno na titraci þinidlem Karl Fischera. Viskozita byla stanovena na viskozimetru Stabinger
SVM 3000. Filtrovatelnost byla mČĜena na automatickém pĜístroji Normalab podle EN 116.
Pro stanovení obsahu síry a dusíku byl použit pĜístroj Mitsubishi TS-100/TN-100. Princip
stanovení síry a dusíku na tomto pĜístroji je založen na metodČ Ĝízeného spalování vzorku kyslíkem
v pyrolýzní peci pĜi teplotách 800 – 1000 °C v atmosféĜe inertního plynu (argonu), a následné
analýze spalin na detektoru dusíku a síry. Detekce síry funguje na principu fluorescence a detekce
dusíku na principu chemiluminiscence.
Skupinové složení plynového oleje bylo stanoveno kapalinovou adsorpþní chromatografií.
Chromatografie byla provedena na sklenČné kolonČ 450 x 14 mm I.D. o objemu 65 ml, opatĜené
v horní þásti zásobníkem na mobilní fázi o objemu 250 ml. Kolona byla naplnČna neutrální
aluminou 90 (Aldrich, 150 Mesh), která byla pĜedem aktivována po dobu 8 hodin pĜi 400 °C.
Chromatografická kolona byla smoþena pentanem (cca 5 ml) a do horní þásti kolony byl
kvantitativnČ nanesen pĜibližnČ 1 g pĜesnČ zváženého vzorku. Jednotlivé frakce byly z kolony
eluovány rozpouštČdly uvedenými v tabulce 1. RozpouštČdla byla z frakcí odpaĜena a frakce byly
zváženy.
Tabulka 1: RozpouštČdlová Ĝada použitá pro separaci plynových olejĤ
Frakce
1
2
3
4
5
RozpouštČdlo
Pentan
5 % obj. dichlormethanu v pentanu
10 % obj. dichlormethanu v pentanu
Dichlormethan
Methanol
Objem (ml)
50
60
50
60
50
Typ eluovaných slouþenin
Nasycené uhlovodíky
Monoaromáty
Diaromáty
Polyaromáty
Polární látky
Simulovaná destilace byla provedena na chromatografu Trace 2000 firmy Thermoquest
vybaveném plameno-ionizaþním detektorem (FID), injektorem typu „on-column“ a kapilární
kolonou VARIAN WCOT ULTI–METAL o délce 10 m a vnitĜním prĤmČru 0,53 mm, s nanesenou
nepolární stacionární fázi polydimethysiloxanového typu o tloušĢce filmu 0,17 µm. PĜi výpoþtu
cetanového indexu byla použita data ze simulované destilace plynového oleje, která byla pĜepoþtena
na destilaþní kĜivku dle ISO 3405 pomocí rovnic publikovaných Šatavou [4].
HmotnostnČ-spektrometrická analýza frakcí získaných adsorpþní kapalinovou chromatografií
plynových olejĤ byla provedena na sektorovém hmotnostním spektrometru Autospec Ultima
(Waters, Velká Británie), který byl spojen s plynovým chromatografem Hewlett Packard HP 6890
(Agilent, U.S.A). Pro vnos vzorku do zdroje spektrometru byl použit plynový chromatograf
s kapilární kolonou Zebron ZB-1ms (délka 30 m) s 5 m dlouhou integrovanu pĜedkolonou (vnitĜní
prĤmČr 0,25 mm, síla filmu stacionární fáze 0,25 µm (Phenomenex, U.S.A). Frakce byly pĜed
analýzou ĜedČny n-heptanem na koncentraci 50 mg/ml. PĜed analýzami byl do roztokĤ pĜidán jako
vnitĜní standard 1-bromnaftalen, jehož koncentrace v analyzovaných roztocích byla 200 µg/ml.
Postup mČĜení a výpoþet koncentrace jednotlivých skupin sirných slouþenin jsou uvedeny
v diplomové práci Tomašíkové [5].
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1368
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
Úprava destilaþního rozmezí suroviny
OdstranČní 5 % obj. látek vroucích na konci destilaþního rozmezí suroviny (primární plynový
olej - PPO) bylo provedeno na vakuové destilaþní aparatuĜe (Fischer). Aby se minimalizovala
možnost tepelné degradace plynového oleje, byla destilace provedena za sníženého tlaku ve dvou
stupních. V prvním stupni bylo z cca 300 ml vzorku umístČného v baĖce o objemu 500 ml
oddestilováno cca 82,0 % obj. plynového oleje za tlaku 10 kPa. Destilaþní zbytky z nČkolika
destilací prvního stupnČ byly spojeny a za tlaku 3 kPa z nich bylo oddestilováno dalších cca 73,0 %
obj. vzorku. CelkovČ tak bylo z pĤvodního plynového oleje oddestilováno cca 95,0 % obj. destilátu,
tento destilát je dále uvádČn jako upravený plynový olej (UPO).
Desulfurace
Desulfurace byla provedena na prĤtoþné hydrorafinaþní aparatuĜe vyrobené Technickým
odborem Chemopetrolu Litvínov. Aparatura je vybavena trubkovým reaktorem se skrápČným ložem
katalyzátoru, surovina je nastĜikována þerpadlem (LEWA, typ FCMk 1) z váženého zásobníku.
Regulace prĤtoku vodíku je provádČna hmotnostním regulátorem Brooks (typ 5850S), tlak
v reaktoru regulátorem Bronkhorst (typ P-502C-FGB-100A) s oddČleným regulaþním ventilem.
Reakþní smČs je po prĤchodu reaktorem ochlazována ve vzdušném chladiþi a vedena do
vysokotlakého separátoru, kde se oddČluje plynná a kapalná fáze. Kapalný produkt je jímán
ve spodní þásti separátoru a periodicky odpouštČn pĜes ventily (Parker Lucifer) s antiparalelním
chodem do odbČrové nádoby. Regulace hladiny produktu v separátoru je realizována na základČ
mČĜení tlakové diference. Aparatura je Ĝízena softwarem ve spojení s PC.
Celková délka trubky reaktoru je 478 mm a její vnitĜní prĤmČr 22 mm. StĜedem reaktoru je
zespoda vedena termotrubka s vnČjším prĤmČrem 4 mm. Na sítko umístČné ve stĜední þásti
reaktorové trubky bylo nasypáno 14,7 ml inertního materiálu (sklenČné kuliþky, zrnČní
0,325 - 0,430 mm), další þást byla naplnČna 21,3 ml smČsi komerþního Co-Mo/Al2O3 katalyzátoru
(zrnČní 0,25 - 0,40 mm) a inertu (1:1 obj.) a horní þást opČt inertním materiálem (80,8 ml), který
sloužil k pĜedehĜevu suroviny. Reaktor je vyhĜíván elektrickou pecí, která je tvoĜena topnou
spirálou ovinutou na vnitĜní trubce pece, izolací a vnČjším pláštČm (obrázek 1).
Reaktorová
trubka
Termoþlánek TI 8
TC 1
Inertní materiál
Lože katalyzátoru s inertem
Topné
spirály
Inertní materiál
Pec
1
TC 2
Sítko
Termotrubka
Izolaþní
materiál
Termoþlánky
TI 1 až TI 7
Obr. 1: Schéma uspoĜádání reaktoru a uložení katalyzátoru
Topná elektrická spirála je rozdČlena na dvČ zóny („pĜedehĜívací“ a „reakþní“). Teploty
jednotlivých zón jsou nastavovány pomocí termoþlánkĤ TC 1 a TC 2, které jsou umístČny z boku na
vnitĜní trubce pece (v úrovni 21,5 cm, resp. 2,5 cm nad sítkem) a slouží k mČĜení a regulaci teploty
pece. Teplotní profil lože katalyzátoru je mČĜen termoþlánky TI 1 až TI 7. ýidla tČchto termoþlánkĤ
jsou umístČna v termotrubce ve výšce od 2 cm do 14 cm nad sítkem (po 2 cm). Desulfurace byla
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1369
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
provedena pĜi tlaku 3 MPa, teplotČ cca 364,5 °C, prĤtoku vodíku 10 l/h a nástĜiku suroviny 10 g/h,
což odpovídá relativní hmotnostní rychlosti (WHSV) 1 h-1.
Výsledky a diskuse
OdstranČním 5 % obj. látek vroucích na konci destilaþního rozmezí primárního plynového oleje
(PPO) byl získán upravený plynový olej (UPO). Vlastnosti PPO, UPO a destilaþního zbytku (DZ),
tj. odstranČných látek, jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2: Charakteristika plynového oleje a produktĤ jeho destilace
Vlastnost
PPO
UPO
Bod vzplanutí (°C)
55
Obsah vody (mg/kg)
131
121
Obsah síry (% hm.)
0,70
0,66
Obsah dusíku (mg/kg)
163
115
Cetanový index
53,4
53,7
Hustota pĜi 15 °C (kg/m3)
840
837
2
Viskozita pĜi 40 °C (mm /s)
2,64
2,43
Filtrovatelnost (°C)
-7
-12
Destilaþní zkouška
do 250 °C pĜedestiluje (% obj.)
35 (40)*
(43)*
do 350 °C pĜedestiluje (% obj.)
85 (84)*
(90)*
do 360 °C pĜedestiluje (% obj.)
90 (88)*
(93)*
Skupinové složení
Nasycené uhlovodíky (% hm.)
67,2
67,9
Monoaromáty (% hm.)
17,8
17,5
Diaromáty (% hm.)
8,1
8,1
Polyaromáty a polární látky (% hm.)
7,0
6,5
* V závorce je uvedeno pĜedestilované množství v % hm. dle simulované destilace.
DZ
1,44
699
45,8
25,7
11,2
17,3
Z uvedených údajĤ je zĜejmé, DZ obsahuje velké množství síry (1,44 % hm.) a dusíku
(699 mg/kg). Znaþná þást DZ je tvoĜena aromatickými a polárními slouþeninami (54,2 % hm.) a jen
ménČ jak polovina nasycenými uhlovodíky. UPO mČl ve srovnání s PPO menší obsah dusíku, mírnČ
menší obsah síry. Teplota, kdy pĜedestilovalo 95 % hm. vzorku (T95), se u UPO snížila o 19 °C
(tabulka 3).
Z údajĤ uvedených v tabulce 4 je zĜejmé, že z PPO byly ve formČ DZ odstranČny hlavnČ
benzothiofeny (BT) s jedenácti a více uhlíky v alkylsubstituentech, dibenzothiofeny (DBT) se
þtyĜmi a více uhlíky v alkylsubstituentech a témČĜ všechny benzonaftothiofeny (BNT). V dĤsledku
toho se v UPO výraznČ snížila koncentrace vČtšiny výše uvedených sirných slouþenin a mírnČ
zvýšila koncentrace BT se dvČmi až deseti uhlíky v alkylsubstituentech a C0-C4 DBT. Také
koncentrace 4,6-DMDBT a 2,4,6-trimethyldibenzothiofenu (2,4,6,-TMDBT) se mírnČ zvČtšila,
protože jejich bod varu je nižší než destilaþní rozmezí odstranČných látek.
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1370
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
Tabulka 3: Výsledky simulované destilace hodnocených frakcí
Frakce
PPO
UPO
DZ
IBP
124
120
366
T5
161
160
375
Simulovaná destilace (°C)
T25
T50
T75
215
271
326
211
364
316
388
399
413
T95
383
364
444
FBP
450
395
523
Tabulka 4: Obsah síry vázané v thiofenických slouþeninách obsažených v hodnocených frakcích
Skupina
S slouþenin
C0-BT
C1-BT
C2-BT
C3-BT
C4-BT
C5-BT
C6-BT
C7-BT
C8-BT
C9-BT
C10-BT
C11-BT
C12-BT
C13-BT
C14-BT
C15-BT
Celkem BT
zt* - z toho
Obsah síry (mg/kg)
PPO
UPO
DZ
0
0
0
8
9
0
89
116
0
181
230
0
200
240
0
148
173
0
132
153
0
140
160
0
123
139
0
113
123
0
105
111
22
85
80
166
64
42
420
44
15
549
30
4
491
20
1
374
1480
1597
2025
Skupina
S slouþenin
C0-DBT
C1-DBT
C2-DBT
zt* 4,6-DMDBT
C3-DBT
zt* 2,4,6-TMDBT
C4-DBT
C5-DBT
C6-DBT
C7-DBT
C8-DBT
C9-DBT
Celkem DBT
C0-BNT
C1-BNT
C2-BNT
C3-BNT
C4-BNT
Celkem BNT
Obsah síry (mg/kg)
PPO
UPO
DZ
53
60
0
146
169
1
163
194
1
31
37
1
171
198
1
21
25
1
126
136
126
84
76
314
81
67
460
63
31
632
35
6
583
21
1
425
943
939
2544
4
1
57
9
1
206
6
1
161
2
0
69
1
0
36
22
3
529
Z údajĤ uvedených v tabulce 4 lze odvodit, že v destilaþním zbytku, a v malém množství i
v PPO, byly pĜítomny také BT s šestnácti a více uhlíky v alkylsubstituentech, DBT s deseti a více
uhlíky v alkylsubstituentech a BNT s pČti a více uhlíky v alkylsubstituentech, jejichž množství ale
nebylo stanoveno.
V C0 - C15-BT bylo vázáno cca 21 % hm. a v C0 - C9-DBT cca 14 % hm. celkové síry obsažené
v PPO (tabulka 5). 4,6-DMDBT tvoĜil v PPO cca 31 % hm. C2-DBT.
Tabulka 5: Relativní obsah síry vázané v BT, DBT a BNT (% hm.)
Skupina S slouþenin
C0 - C15-BT
C0 - C9-DBT
C0 - C4-BNT
Celkem
PPO
21,1
13,5
0,3
34,9
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 UPO
24,2
14,2
0,0
38,5
DZ
14,1
17,7
3,7
35,4
1371
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
PPO a UPO byly rafinovány za stejných reakþních podmínek, tj. tlaku 3 MPa, teplotČ
cca 364,5 °C, prĤtoku vodíku 10 l/h a nástĜiku suroviny 10 g/h (WHSV = 1 h-1). Ze získaných
produktĤ rafinace obou surovin byly vakuovou destilací za tlaku 5 kPa odstranČny produkty vroucí
do 142 °C (za normálního tlaku), þímž byl upraven poþátek bodu varu rafinovaného plynového
oleje tak, aby to odpovídalo požadavkĤm kladeným na motorovou naftu.
V tabulkách 6 a 7 jsou uvedeny výsledky analýzy rafinovaného PPO (RPPO) a rafinovaného
UPO (RUPO). Z tČchto údajĤ je zĜejmé, že pĜi rafinaci PPO došlo k výraznému snížení obsahu síry,
a to z 0,70 % hm. (tabulka 2) na 45 mg/kg a obsahu dusíku z 163 mg/kg na 16 mg/kg. ZároveĖ
došlo ke snížení obsahu polyaromátĤ a polárních látek ze 7,0 % hm. na 2,1 % hm. a obsahu
diaromátĤ z 8 % hm. na 6,2 % hm. PĜi rafinaci UPO došlo k podobným zmČnám. V souladu
s rozdílným destilaþním rozmezím surovin mČl RUPO nižší konec destilaþní kĜivky než RPPO.
RUPO mČl ve srovnání s RPPO nižší obsah síry o 13 mg/kg, tj. o 29 % hm., ostatní vlastnosti
RUPO a RPPO se pĜíliš nelišily.
Tabulka 6: Vlastnosti rafinovaných plynových olejĤ
Vlastnost
Obsah vody (mg/kg)
Obsah síry (mg/kg)
Obsah dusíku (mg/kg)
Cetanový index
Hustota pĜi 15 °C (kg/m3)
Viskozita pĜi 40 °C (mm2/s)
Destilaþní zkouška*
do 250 °C pĜedestiluje (% hm.)
do 350 °C pĜedestiluje (% hm.)
do 360 °C pĜedestiluje (% hm.)
Skupinové složení (% hm.)
Nasycené uhlovodíky
Monoaromáty
Diaromáty
Polyaromáty a polární látky
* dle simulované destilace
RPPO
38
45
16
55,3
832
2,58
RUPO
22
32
15
55,3
830
2,43
43
89
92
43
92
95
69,4
22,3
6,2
2,1
70,3
21,0
6,2
2,1
Tabulka 7: Výsledky simulované destilace
Frakce
RPPO
RUPO
IBP
144
149
T5
165
168
Simulovaná destilace (°C)
T25
T50
T75
214
265
316
214
262
310
T95
374
360
FBT
428
402
Obsah síry v thiofenických slouþeninách stanovený v RPPO a RUPO hmotnostní spektrometrií
je uveden v tabulce 8. Z porovnání celkového obsahu síry v RPPO a RUPO (tabulka 6) s údaji
uvedenými v tabulce 8 je zĜejmé, že síra byla v RPPO i v RUPO pĜítomna pĜevážnČ ve formČ
C0 - C15-BT (cca 89 % hm.), ménČ ve formČ C0 - C9-DBT (cca 10 % hm.) a ještČ ménČ ve formČ
C0 - C4-BNT (cca 1 % hm.). Obsah síry vázané v 4,6-DMDBT byl jen cca 0,2 mg/kg, což odpovídá
obsahu 4,6-DMDBT na úrovni cca 1 mg/kg.
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1372
16.–18. 4. 2007 Milovy

program
Tabulka 8: Obsah síry (mg/kg) v thiofenických slouþeninách stanovený v RPPO a RUPO
Slouþeniny
C0 - C15-BT
C0 - C9-DBT
C0 - C4-BNT
Celkem
RPPO
41,7
4,4
0,3
46,4
RUPO
29,7
3,7
0,4
33,8
PĜi provedené rafinaci PPO a UPO došlo tedy k cca 99,5 % snížení obsahu síry (tabulka 9), ale
jen k cca 97,2, resp. 98,1 % snížení obsahu C0 - C15-BT. Obsah C0 - C9-DBT byl snížen o cca
99,5 %, tedy pĜekvapivČ relativnČ více, než obsah C0 - C15-BT.
Tabulka 9: ÚroveĖ desulfurace jednotlivých typĤ sirných slouþenin (% z pĤvodního obsahu
slouþenin v nerafinovaných vzorcích PPO a UPO)
Slouþeniny
C0 - C15-BT
C0 - C9-DBT
Celkem síra
RPPO
97,2
99,5
99,4
RUPO
98,1
99,6
99,5
ZávČr
OdstranČním 5 % obj. látek vroucích na konci destilaþního rozmezí primárního plynového oleje
(PPO) byl tento olej zbaven vČtšiny benzothiofenĤ s jedenácti a více uhlíky v alkylsubstituentech,
dibenzothiofenĤ se þtyĜmi a více uhlíky v alkylsubstituentech, témČĜ všech benzonaftothiofenĤ a
þásti polyaromatických uhlovodíkĤ a slouþenin dusíku. Takto upravený plynový olej (UPO) i
pĤvodní PPO byly podrobeny hydrodesulfuraci za stejných reakþních podmínek. PĜi rafinaci PPO
došlo ke snížení obsahu síry z 0,70 % hm. na 45 mg/kg a obsahu dusíku z 163 mg/kg na 16 mg/kg.
UPO mČl ve srovnání s PPO obsah síry menší o 6 % (0,66 % hm.), ale rafinovaný UPO mČl obsah
síry jen 32 mg/kg, tj. o 29 % hm. nižší než rafinovaný PPO.
PodČkování
Práce byla realizována za podpory Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýeské
republiky v rámci projektu MSM 6046137304.
Literatura
1. Babich I.V., Moulijn J.A.: Science and technology of novel processes for deep desulfurization
of oil refinery streams: a review. Fuel 82 (2003), 607-631.
2. Ishihara A., Dumeignil F., Lee J., Mitsuhashi K., Qian E.W., Kabe T.: Hydrodesulfurization of
sulfur-containing polyaromatic compounds in light gas oil using noble metal catalysts. Applied
Catalysis A: General 289 (2005), 163-173.
3. Schulz H., Böhringer W., Waller P., Ousmanov F.: Gas oil deep hydrodesulfurization:
refractory compounds and retarded kinetics. Catalysis Today 49 (1999), 87-97.
4. Šatava V.: Hodnocení destilaþních charakteristik stĜedních a olejových frakcí. Diplomová
práce, VŠCHT Praha, 2003, 38-39.
5. Tomašíková S.: Skupinová analýza ropných frakcí hmotnostní spektrometrií. Diplomová práce,
VŠCHT Praha, 2006, 20-25.
APROCHEM 2007 • Odpadové fórum 2007 1373
16.–18. 4. 2007 Milovy