Celé číslo letních novin Broumovska si můžete

Pěší výlet
V našem kraji je mnoho míst, která
stojí za to navštívit.
4–5
strany
Bajkování na Broumovsku
Při svých toulkách na kole si můžete vybrat z mnoha
cyklistických tras pro pokročilé i začátečníky.
26
strana
n Meziměstské koupaliště
n Ptačí oblast Broumovsko
n Kulturní přehled
7
9
28
VÍTEJTE V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO
LETNÍ.BROUMOVSKO
Informační noviny. Broumov, Police n. M., Teplice n. M., Meziměstí n LÉTO 2011
Lidová architektura a tradice Broumovska
ZVEME VÁS
Objevte „genius loci“
Mezinárodní horolozecký
filmový festival
Teplice nad Metují
Soutěžní přehlídka profesionálních
a amatérských filmů z celého světa
s horolezeckou i jinou sportovní tématikou
má v Teplicích nad Metují dlouholetou
tradici a těší se velké oblibě.
str. 24
Garden party
První Garden party se konala před chatou
Hvězda v roce „1941“. Jaká bude letos?
str. 26
Festival Za poklady
Broumovska
Další ročník festivalu přivítá Kateřinu
Englichovou, Jana Čenského, flétnistku
Janu Jarkovskou nebo bratry Šimona
a Matouše Michalovy.
str. 25
Broumovsko je malebnou krajinou hor a údolí, skal a roklí, mozaikou lesů a luk, pastvin
a polí. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší voda. Je to krajina
zabydlená a po staletí umně obhospodařovaná.
Na každém kroku se v ní setkáváme s bohatou historií – zdejší církevní i lidové stavby
jsou v architektuře pojmem. Neobyčejné
přírodní krásy Broumovska byly po staletí
hospodářsky kultivovány a obohacovány
o umělecké památky pod správou benediktinského řádu. Vyváženým obhospodařováním a hodnotným stavitelstvím vznikla
svébytná, harmonická, ekologicky a esteticky vyvážená krajina, pro niž je příznačná
pestrost a prolínání krás přírody a historie.
Rovnováha mezi přírodou a člověkem byla
narušena až v posledních desetiletích. Avšak
ani vyhnání původních obyvatel ani násilná
přeměna venkova za socialismu nedokázaly
zničit ducha krajiny, v níž se protíná jedinečný přírodní základ s někdejším moudrým vlivem člověka v tak pevném řádu.
Většina lidí má Broumovsko spojeno
především s přírodními krásami a bohatstvím skalních měst. Ti pozornější vědí, že
Broumovsko je zároveň mimořádně cenné
i svými kulturními památkami. Nacházejí
se tu dvě městské památkové zóny Broumov
a Police nad Metují, vesnická památková rezervace Křinice, dva benediktinské kláštery,
zvláštní skupina devíti barokních venkovských kostelů, nejstarší dřevěný kostel v Čechách, výstavné zděné statky broumovského
typu, desítky kaplí, křížové cesty a stovky
pískovcových soch a křížů mimořádné umělecké hodnoty v obcích i ve volné krajině.
Vesnice v celém regionu Broumovska
jsou kolonizačního typu a zastavění, podél potoků stoupají vzhůru na úpatí kopců a lesů. Na Teplicko a do Broumovské
kotliny přicházeli od poloviny 13. století
především kolonisté z Durynska, kteří sem
pokračování na straně 3
www.kladskepomezi.cz
2
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Na kole za architekturou Broumovska
Při toulkách na kole si užijete krásných výhledů a přírodních scenérií
Broumovsko je po architektonické stránce známé nejen
svými barokními kostely, ale i statky broumovského
typu. Na Teplicko a do Broumovské kotliny přicházeli
kolonisté z Durynska již od poloviny 13. století a přinesli
sem specifický druh hospodářské usedlosti známý pod
termínem „francký dvorcový statek“. Tato venkovská
klasicistní architektura vznikala pod vlivem klasicistní
výstavby a přestavby města Broumova již od 20. let
a největšího rozmachu dosáhla v letech 1850–1870.
Broumov – Křinice – Martinkovice –
Božanov – Otovice (cca 24 km)
Z broumovského náměstí pojedete k nemocnici přes Kolonii 5. května směr Křinice. Naproti nemocnici míjíte dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie (popsaný v tomto
vydání novin na straně 20).
V Křinicích u bývalé kovárny se dáte
doleva a napojíte se na značenou cyklostezku č. 4000. Zděné statky broumovského
typu v této vesnici tvoří od roku 1995 vesnickou památkovou rezervaci. Za povšimnutí zde stojí i kříže a plastiky v polích.
Po cyklotrase č. 4000 pojedete do
Martínkovic a ve vesnici se dáte na křižo-
vatce doprava a napojíte se na cyklotrasu
č. 4303.
V Martínkovicích stojí za povšimnutí vedle zdobných statků i barokní kostel
sv. Jiří a sv. Martina z dílny bratří architektů Martina Allia a Kryštofa Kiliána
Ignáce Dientzenhoferů (najdete ho nad řekou Stěnavou v dolní části obce).
Po cyklotrase č. 4303 pokračujete
na konec vesnice až ke kempu Pod korunou,
kde se přímo napojíte na cyklotrasu č. 4004
a pokračujete pod Božanovským Špičákem
(773 m n. m.) směr vesnice Božanov.
Po trase č. 4004 projedete vesnicí Božanov, kde první zdobný statek stojí naproti baroknímu kostelu sv. Máří Magdaleny.
Božanov, kostel sv. Máří Magdalény
V dolní části obce směrem na Otovice se
dochovaly statky čp. 263 s atypickou okenní dekorací ve štítu a o několik metrů dál
nově opravený tzv. dům s jednou střechou
čp. 289. Před tímto domem stojí sousoší
Panny Marie.
Další typickou ukázkou řemeslné zručnosti a smyslu pro detail jsou zdobné žaluzie
na stodole statku čp. 219. Původní barevnost fasád broumovských statků si můžete
prohlédnout u objektů čp. 228 a 216.
Po cyklotrase č. 4004 dojedete až
do Otovic, kde se dáte doleva a napojíte
se na cyklotrasu č. 4020, po které dojedete
zpět do Broumova.
Po trase přes Otovice a Velkou Ves směr
Broumov míjíte po pravé straně silnice typické francké dvorcové statky. Dalším zajímavým architektonickým prvkem jsou větrací
okenní otvory na střechách stodol a sousoším bohatě zdobené brány k příjezdu statků.
Po pravé straně za restaurací „La Sahula“
stojí další z barokních kostelů Broumovska –
Petra Koderičová
sv. Barbora.
Cyklovýlet z Police nad Metují do Jestřebích hor
Hřeben Jestřebích hor je dlouhý 17 km a nachází se ve východní části
okresu Trutnov mezi údolími Petříkovického potoka a Metuje u Hronova a rozděluje region na severovýchodní a jihozápadní část. Nejvyšší
vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou (739 m n. m.) nabízí
nádherný pohled do širokého okolí. Hustě zalesněný hřeben Jestřebích
hor obklopují Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví
a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory. Dohlédnout lze však i na Zvičinu, Trosky, Ještěd a přes vodní
nádrž Rozkoš až do oblasti okolo Hradce Králové.
Rozhledna Žaltman
Trasa: červené TZ: Police nad Metují – Radešov – Bezděkov nad Metují – Kozínek –
Velký Dřevíč, rozc. – Hronov, Jiráskův rodný domek – zelené TZ: Hronov – Nad
Zbečníkem, rozc. TZ – modré TZ: Zbečník – (Maternice) Skalákova studánka
– červené TZ: rozc. TZ Maternice – rozc. Nad Horním Kostelcem – cyklotrasa
č. 4091: Krkavčina – Odolov – Jívka, rozc. – cyklotrasa č. 4304: Jívka – Stárkov nám. – Solovický dvůr – cyklotrsa č. 4003: Solovický dvůr – Česká Metuje cyklotrasa č. 22: Česká Metuje – Žďár nad Metují – Police nad Metují.
Délka trasy: 40 km
Předpokládaný čas: 4 hod.
Doporučené kolo: Trekkingové nebo MTB
Náročnost: středně náročný
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
3
Objevte „genius loci“
pokračování ze strany 1
přinesli specifický druh hospodářské usedlosti známé jako „francký dvorcový statek“.
V polovině 17. století tvořilo panství broumovského kláštera jednu z největších majetkových položek církevních institucí v Čechách a následně zde došlo ke značnému
rozvoji podnikatelských aktivit spojených
s reaktivací a expanzí vlastního režijního
hospodářství. Podle známého Hesseliova
urbáře víme, že krátce po polovině 70. let se
broumovské panství skládalo z města a 19
vesnic a režijní hospodářství kláštera představovalo 7 dvorů, pivovar, 19 mlýnů, více
než 500 rybníků a lesy pokrývaly více než
třetinu panství.
Architektonické specifikum představuje na Broumovsku klasicistní dvorcový
statek. Venkovský klasicistní dům vznikl
pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby
města Broumova. Na venkově se prosazoval už od 20. let 19. století, především pak
v letech 1850–1870. Výzdoba fasád zde nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými. Detaily jsou vytvořeny ve štuku
a doplňují základní členění fasád určených
lizenami, římsami, slepými arkádami a pilastry. Součástí štítů orientovaných ke komunikaci jsou pamětní desky založení statku, kamenné reliéfy svatých a výklenkové
sochy oblíbených světců. Klasicistní pilastry
ve štítu jsou zpravidla zakončeny hlavicemi.
Charakteristické jsou vstupní portály umístěné v obloukových výklencích. Po stranách
jsou niky se sedátky, vytesané z pískovce.
Klenáky vstupních portálků jsou většinou
datovány a označeny monogramem majitele a číslem popisným. Charakteristickou
zajímavostí staveb je psí bouda, obložená
pískovcovými deskami s reliéfním dekorem
domečku. Omítky staveb jsou barevné, nejčastěji dvoubarevné – žluté a bílé. Barevné
jsou též stylové klasicistní vstupní dveře
do domů. Chlévy a maštale byly součástí
obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily
obestavění dvora doplněné často výměnkem, jehož součástí byla někdy i sýpka.
Sklepy byly někdy mimo dům, častěji ale
součástí domu. Vstupní brány do statků bývají někdy průjezdním výměnkem, někdy
samostatné. Vzácně jsou doplněny bohatou
sochařskou výzdobou.
Řada z těchto statků si svou původní
podobu zachovala dodnes. Některé měly to
Křinice u Broumova
štěstí, že se jim vyhnuly všechny přírodní
i lidské zásahy, jiné se podařilo zrekonstruovat do původní podoby podle dostupných
materiálů a některé na svou opravu teprve
čekají. Asi největší koncentraci původních
statků, ať již v dobrém či horším stavu, nalezneme v obci Křinice, která byla právem
vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Dochovalé stavby lidové architektury,
na nichž můžeme obdivovat zručnost našich předků, kteří svá obydlí stavěli většinou
svépomocí a ke stavbě využívali především
místně dostupné zdroje a tradice pro řešení místních potřeb, najdeme téměř v každé
obci Broumovska i Policka. V polické části
regionu nalezneme kromě zděných stavení
i řadu typických roubených chalup a dřevoMartina Tauchmanová
staveb.
architekturou, kulturou, přírodou a obnovenou křížovou cestou pomocí ručně vyrobených dřevěných informačních zastávek.
Na zhruba 15kilometrové trase uvidíte unikátní broumovskou architekturu, krásnou
přírodu či zajímavé pohledy do krajiny.
U zrodu stezky na přelomu tisíciletí byli
mnozí, i tehdejší starosta Křinic Martin
V této obci naleznete množství broumov- a výčepů. Četné prameny na úpatí Brou- dokumentace a oprava drobných památek Šleis, který byl i iniciátorem jejího rozšíských zděných domů z přelomu 18. a 19. sto- movských stěn zásobovaly krom vesnice v katastru obce, ale také obnova historic- ření na současných 19 zastávek. „Stezka je
letí. Právě pro svou výjimečnou památko- a jejích mlýnů a rybníků i sousední město ké křížové cesty vedoucí z Broumova přes pozoruhodná tím, co můžete zažít, když
vou, historickou a urbanistickou hodnotu Broumov. Dnes je místní kaskáda rybníč- Křinice na vyhlídkový vrchol Hvězda jí celou projdete. Myslím, že není ani tak
byly Křinice prohlášeny v roce 1995 památ- ků, tzv. „Křinické rybníčky“, chráněným v Broumovských stěnách. Trasa s názvem naučná, jako spíš prožitková,“ řekl o stezce
kovou rezervací. Jelikož byla zde a v dalších územím. V posledních letech v obci již KŘINICKÁ NAUČNÁ STEZKA byla Jindřich Horkel, jeden z dalších členů realitřech městu nejbližších obcích (Hejtmán- několikrát působil mezinárodní pracovní v roce 2000 znovu vysvěcena.
začního týmu. Proto neváhejte a toto místo
kovice, Velká Ves, Rožmitál) zapovězena tábor pořádaný ve spolupráci s občanským
prozkoumejte na „vlastní kůži“. Jistě vás
řemesla, nalézal převážný počet křinických sdružením INEX – Sdružením dobrovol- Křinická naučná stezka
zaujme svým osobitým kouzlem a komorní
obyvatel do roku 1700 hlavní zdroj obživy ných aktivit. Mezi významnými činnostTato naučná stezka vede obcí a jejím malebností.
Lucie Lesáková
v zemědělství. Zákaz se ale netýkal mlýnů mi pracovníků tohoto sdružení byla např. okolím a seznámí vás s historií obce, její
Tato obec, založená v roce 1255 zhruba 2 km od Broumova, byla součástí a zároveň
největší selskou vesnicí klášterního panství. Jako ostatní vesnice v regionu Broumovska
dokládá selskou osídlovací strukturu ve formě uzavřených dvorů – tzn., že pozemky
náležící dvoru se táhnou v širokém pruhu od hospodářských budov směrem k hranicím
obecního katastru.
4
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Od kláštera
přes Bobří vrch
k Třípanskému
kameni a zpět
Z Broumovského náměstí se vydáme po modré kolem
benediktinského kláštera směr Rožmitál. Z rožmitálské
cesty jsou krásné výhledy na Javoří hory, Šonov, Broumov
a Otovice.
V dolní a střední části Rožmitálu uvidíme několik dochovaných statků
broumovského typu, roubené a poloroubené chaloupky. Přijdeme k Rožmitálu –
rozcestí a budeme se stále držet modrého
značení, cestu nám bude lemovat Černý
potok až k melafyrovému lomu. U Rožmitálského lomu, kde se těží melafyr a je zde
naleziště polodrahokamů, je rozcestník,
tam se dáme doprava a pokračujeme stále
po modré. Cesta se stáčí podél česko-polských hranic a u rozcestníku U Červeného
vrchu půjdeme přímo po státní hranici až
za Třípanský kámen. Po necelém kilometru
od Třípanského kamene uhneme doleva až
k osadě Janovičky. Z Janoviček se nám nabízí
krásné panoráma Broumovské kotliny. Vydáme se po žluté z kopce dolů podél Svinského potoka směr Benešov, kde jsou dva
rybníky – Metznerův a Černý. Třetí rybník – Pivovarský uvidíme u Olivětinského
pivovaru. Svinský potok se vlévá do řeky
Stěnavy, u které se napojíme na žlutou.
Po žluté značce budeme křižovat Stěnavu
až do Broumova, kde naše cesta končí.
Trasa: modrá TZ: Broumov, Benediktinský
klášter – Pod Klášterem – Poříčí – Rožmitál – U lomu – U Červeného vrchu – Tří-
Statek v Rožmitálu
panský kámen (10, 8 km), silnice č. 303:
Janovičky – Benešov – Broumov Olivětín
(4 km), žlutá TZ: Broumov – Broumov Olivětín (2,7 km)
Délka: cca 17,5 km
Náročnost: střední
Zajímavá místa na trase
Rožmitálský lom – melafyrový lom s nalezištěm polodrahokamů.
Statky Broumovského typu – za klenot
Broumovské kotliny se považuje památkově
chráněný statek čp. 38, nápadný svou fasádou v cihlově červeném provedení s bohatou štukovanou výzdobou.
Statek č. 88 – nachází se přímo vedle lomu.
Ve štítu má pískovcový reliéf Trojjedinosti
Ducha svatého. Tento statek má rozsáhlé
sklepení a dochovala se i brána, kterou lemují ohradní zdi.
Výlet za hranice země i času
Vesnice Chełmsko Śląskie
Při návštěvě Broumovska stojí za to vydat se i za hranice země české, tedy do Polska.
Kromě mnoha přírodních zajímavostí narazíte na místa, kde jakoby se zastavil čas,
a která nám nenásilnou formou připomenou život našich předků. A právě jedním
z takových míst je i malá vesnice Chełmsko Śląskie.
Je to malebná vesnice, která si dodnes
zachovala původní urbanistickou zástavbu, potvrzující její dávný městský
charakter. První doklady připomínající
přidělení městských práv Chełmsku Śląskiemu pocházejí již ze 13. století. Od poloviny 14. století bylo město ve vlastnictví
krzesowských cisterciáků a v 16. století se
stalo významným obchodním a výrobním
střediskem, které se zaměřovalo na plátno
a sukno. Chełmsko Śląskie těžce zasáhly
události třicetileté války, dokonce na jistý čas ztratilo svá městská práva. Opětovný rozvoj města nastal pak na přelomu
17. a 18. století, v době, kdy se ve zdejších chalupách začalo rozvíjet tkalcovství.
Plátno zde vyrobené bylo velmi kvalitní
a vyváželo se do celé Evropy; některá plátna
dokonce až do Ameriky. Z tohoto období
rozkvětu pocházejí i nejdůležitější památky,
které můžete v Chełmsku Śląskiem obdivovat dodnes. Patří k nim především unikátní
soubor budov vystavěný pro české tkalce,
tzv. Dvanáct apoštolů z roku 1707, který se
řadí k deseti nejzajímavějším dřevěným stavebním památkám na polském území.
Dalším unikátem je kostel Svaté rodiny z konce 17. století, považovaný za jeden
z nejkrásnějších barokních kostelů v Dolním
Slezsku. Jeho interiér je vybaven kazatelnou,
klenbami se štukatérskou výzdobou z dílny
italských umělců, pozdně gotickou řezbou
znázorňující svěcení Nejsvětější Panny Marie z doby kolem roku 1500 a také s pietou
z roku 1650. Vedle kostela se nachází budova dřívější farní školy, jejíž průčelí zdobí
renesanční sgrafitová výzdoba. Vydáte-li se
z centra po modré turistické stezce, přijdete
po dvou kilometrech ke kapli vystavěné cisterciáky v letech 1721–22. Kaple, která je
zasvěcená sv. Anně, je zasazená do malebné
ho místa na okraji lesa. Stezku k ní lemuje
křížová cesta. V Chełmsku Śląskiem se každoročně pod jménem „Se lnem v Evropě“
koná jarmark tkalců.
Nejsnáze se do Chełmska Śląskiego
dostanete autem z Mieroszowa, kam vedou
z české strany hned dva hraniční přechody,
a to Meziměstí-Starostín a Zdoňov-Loděnice. Milovníkům pěší a cykloturistiky doporučujeme využit turistického hraničního
přechodu ve Zdoňově-Libné. K přechodu
vede nepříliš kvalitní cesta, ale pro cyklo
a pěší turisty je prohlídka malebné krajiny
na Libné opravdovým balzámem na duši.
Po cestě si můžete všimnout zachovalých
božích muk, torza staré celnice, zarostlého
rybníka či sochy sv. Jana Nepomuckého.
Místy uvidíte zbytky domovních základů
a budete si tak moci udělat obrázek o tom,
jak hustě obydlenou obcí Libná v minulosti
Martina Tauchmanová
bývala.
Třípanský kámen – historický hraniční kámen z roku 1732, na němž jsou
rozeznatelné znaky tří vlastníků: OAB –
Otmar Abbas Braunensis, MGVH – Max
Graf von Hofberg, JBVS – Josef Baron von
Stikfried.
Olivětinský pivovar – vaření piva začalo
brzy po založení Broumova a to okolo roku
1256. Ve staré i novější regionální historii
je často uváděno, že se pivo začalo vařit až
po udělení městských práv králem Karlem
IV. v roce 1348. Dnes se v pivovaře vaří
světlá, polotmavá i tmavá piva a piva nefiltrovaná s příchutěmi. Pivovar nabízí prodejnu, muzeum i exkurzi.
Schrollovy závody – dnes moderní textilní
továrna Veba Broumov a. s.
Busta Josefa Schrolla – díky své sociální
politice vůči zaměstnancům byl přirovnáred
ván k Tomáši Baťovi.
LETNÍ.BROUMOVSKO
5
LÉTO 2011
Výlet přírodou i historií
Kolem machovských chalup vzhůru do
labyrintu skal
Výchozím bodem trasy
je Machov – náměstí.
Dále pokračujeme
po modré turistické
značce do Machovské
Lhoty. Cestou míjíme
staré roubené chalupy
a chaloupky, které byly tak
typické pro tento kraj.
V Machovské Lhotě odbočíme na žlutou turistickou značku, po které začneme
pomalu stoupat přes louky a jdeme směr
Nouzín. Nouzín (polsky Ostrá Góra) je
jednou z vesnic, které patří do tzv. Českého koutku. Po stránce geografické je Český
koutek oddělen od zbytku Kladska a patří
do širšího území české kotliny. Z původních
cca 50 staveb se dnes dochovalo pouze něBledne skaly
kolik domů. Pokračujeme po žluté turistické značce a vcházíme do lesa, kde narazíme
na prudší, ale krátké stoupání. Míjíme Hančův křížek a asi za 1 km dorazíme na odbočku k Borské vyhlídce. Pokud se rozhodnete
vystoupat na vyhlídku, připravte se na převýšení 70 metrů na 350 metrech. Výhledy
však za tu námahu stojí!
Zde se můžete rozhodnout, zda odbočíte vpravo a vrátíte se přes louky po modré turistické značce zpátky do Machova
anebo budete pokračovat rovně po modré
a navštívíte polské Błedne Skały. Pokud se
rozhodnete pokračovat, čeká vás asi 0,5 km
chůze po tzv. Tkalcovském stezníku. Následuje odbočka na žlutou turistickou značku,
která vás zavede ke vstupu do Błednych
Skał. Zde je možnost občerstvení a po zaplacení vstupného (dospělí 10 zł., děti
5 zł.) krásná procházka skalním labyrintem
na vrcholku této stolové hory.
Poté, co si dostatečně užijete výhledy
do okolní krajiny, žlutá turistická
značka vás zavede
zpátky do Machova. (Pod Bludnými skalami – Pod
Bukowinou – lyžařský vlek a skokanské můstky –
Machov)
Délka trasy:
11 km (kratší
varianta 7,5 km)
Náročnost: středně náročná trasa
Martina Golová
Pochod Juliany – tradiční turistická akce
Třídenní putování po česko-polském pohraničí
Manželé Albert a Hermina van Kampenovi pocházejí z Holandska a již dvanáctým rokem
bydlí na venkovském statku ve Vernéřovicích. Pohodoví a usměvaví lidé provozují soubor
ubytovacích zařízení pod názvem Aktief. Starají se o několik zrekonstruovaných statků,
malý kemp a především o holandské turisty, kteří k nám na Broumovsko zavítají.
V roce 2005 se rozhodli uspořádat tzv.
„Pochod Juliany“, ze kterého se stala tradiční turistická akce, jíž se pravidelně
účastní více než stovka turistů, především
z Holandska. „Pochod Juliany“ se každoročně koná koncem dubna. Letošní již
sedmý ročník tohoto třídenního pochodu
proběhne v termínu 28., 29. a 30. dubna a jeho účastníky čekají výlety po obou
stranách česko-polské hranice s celkovým
počtem 50 nebo 100 ujitých kilometrů.
Délka trasy, která se každý rok obměňuje, dává tušit, že je to výprava především
pro trénované chodce. Výchozím místem
je restaurace ve Vernéřovicích a celá akce
je zaměřena na propagaci turistické oblasti
v trojúhelníku Adršpach, Broumov a Sokolowsko.
Pojmenování pochodu je spojeno
se jménem holandské princezny Juliany,
která podle dostupných informací trávila
v roce 1936, spolu se svojí matkou královnou Wilhelminou, zimní prázdniny
v nedaleké polské obci Sokolowsko, kde
bydlely v hotelu jménem Andreasbaude,
dnešní Andrzejowsko. Termín pochodu je
pak spojen s tradiční oslavou Julianiných
narozenin, které se v Holandsku slaví jako
tzv. „Den královny“, a to 30. dubna. Aby
byla tradice úplná, oblékají se všichni Holanďané v tento den do holandské národní
barvy, tedy do oranžova. Stejně tak je tomu
i u účastníků pochodu.
Tento pochod je podporován českými
a polskými organizacemi cestovního ruMartina Tauchmanová
chu.
6
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Adršpašsko-teplické skály
Prohlídkové okruhy, vyhlídky z vrcholků skal i zříceniny
středověkých hradů
obecné (Corvus monedula) nebo tajemné
glaciální relikty pseudokrasových jeskyní – např. pavouka Batyphantes eumenis
nebo střevlíka Trechus striatulus, který byl
zjištěn v části nově objeveného rozsáhlého
systému rozsedlinových jeskyní v Teplických skalách.
Adršpašsko-teplické skály, jejich tajemství a zvěsti o jejich unikátnosti a kráse lákají již po staletí návštěvníky nejen
z Čech. Teplickým i Adršpašským skalním
městem procházejí komerční prohlídkové
okruhy, lemované desítkami zajímavých
skalních útvarů, které nechávají probouzet
ty nejskrytější části lidské fantazie. Leckdy
můžete nesouhlasit a v útvaru vidět něco
zcela odlišného než se skýtá na popisné taV podobě členitých skalních plošin, hřbe- bulce, ale to kouzlu místa vůbec neubírá.
tů, kaňonů, soutěsek a labyrintů skalních Při překonávání stovek schodů, proplétání
věží, krytých rozsáhlými lesními porosty se skalními masivy i dřevěnými chodníčky
s pestrou a významnou podhorskou a hor- si přijde na své každý, kdo má aspoň trochu
skou květenou a zvířenou, představují celek rád pohyb. Brzy totiž nabudete dojmu, že
jedinečné přírodovědné hodnoty a krásy. neděláte skoro nic jiného, než vycházíte
Proto je zcela přirozené, že nejhodnotněj- a scházíte po schodech nejrůznějších tvarů
ší část tohoto území (1771,8 ha) byla již i forem. Vyplatí se vybočit ze standardního
v roce 1933 vyhlášena rezervací.
prohlídkového okruhu, vydat se po značeZe severní části Polické vrchoviny né odbočce na zbytky hradu Střmen, místo
vystupují Adršpašsko-teplické skály jako s vyhlídkou či zvolit nějakou další alternatabulová plošina, tvořená horninami tivou, kterou vám zdejší ukazatele nabídsvrchní křídy a porušená řadou tektonic- nou. Zabere to sice mnohem více času, ale
kých zlomů. Samotná skalní města jsou vrátí se v podobě působivých pohledů.
tvořena křemičitými kvádrovými pískovDalší části skalního celku jsou zpříci středního turonu až coniaku. Skal- stupněny značenými cestami, umožňuní reliéf vystupuje ve výškovém rozpětí jícími se například rozhlédnout po kraji
500–786 m n. m. Převýšení jednotlivých
skalních věží a pilířů je až 100 metrů.
Významný je zde i výskyt podzemních
forem reliéfu – pseudokrasových jeskyní
a propastí. Např. Teplická jeskyně je svojí
délkou 1065 m nejdelší pseudokrasovou
jeskyní v ČR. V současnosti byly však objeveny systémy, které jsou pravděpodobně
ještě rozsáhlejší.
Díky takto dynamickému reliéfu
vykazují zdejší skály nejvýraznější teplotní inverzi ze všech skalních měst České
republiky. Vlhké a chladné mikroklima
kaňonů, soutěsek a jeskyní umožňuje
výskyt glaciálních reliktů. Z přirozených
lesních společenstev se na území dochovala mozaika reliktních borů, fragmenty
podmáčených až rašelinných smrčin v inverzních plochách a zbytky převážně kyselinomilných bučin. Předmětem ochrany
jsou i společenstva vysokostébelných niv
v inverzních polohách skalních měst, kde
se ojediněle dochoval i místní ekotyp roklinového smrku. Velmi bohatá je bryoflóra
území. Dosud bylo na území národní přírodní rezervace nalezeno 261 druhů mechorostů, z toho 41 druhů je zařazených
na Červeném seznamu mechorostů ČR.
Ze zoologických pozoruhodností Adršpašsko-teplických skal je nutné zmínit
pravidelné hnízdění sokola stěhovavého
(Falco peregrinus), skalní kolonii kavky
Adršpašsko-teplické
skály jsou největším
celistvým skalním městem
v České republice. Díky
pseudokrasovému
reliéfu, který je
vytvořen v kvádrových
pískovcích, jsou ovšem
také nejrozsáhlejším
komplexem svého druhu
ve střední Evropě.
ze skalnatého vrcholku Čáp, nebo zavítat
na zříceniny středověkých hradů Adršpach
a Skály. Přestože horolezecká činnost může
být provozována pouze na územích k tomu vyhrazených, jsou pro horolezce tyto
skály pomyslným rájem na Zemi. Skalní
svět tak rozněcuje vnímavá srdce, poutá
zvídavou mysl i odměňuje těla. Aktuální informace a informace o vstupném
a provozní době obou prohlídkových
tras naleznete na www.teplickeskaly.com
a www.skalyadrspach.cz.
Martina Tauchmanová
LETNÍ.BROUMOVSKO
7
LÉTO 2011
Areál zdraví
a sportu
Meziměstí –
„AQA Land“
Místo jako stvořené pro
váš volný čas, rekreaci,
odpočinek a zábavu
Nově zrekonstruované koupaliště
„AQA Land“ bylo slavnostně
otevřeno 25. června 2010. Nachází
se v městě Meziměstí – pod Javořími
horami nedaleko polských hranic.
Moderní komplex byl vybudován na místě bývalého koupaliště pocházejícího z 80. let minulého století. Hlavním
lákadlem areálu jsou tři rozměrné nerezové bazény. Plavecký bazén se čtyřmi drahami je 25 m dlouhý a vybudován
zde byl také vstup pro imobilní návštěvníky. Relaxaci si
užijete v dalším bazénu, do kterého ústí šedesátimetrový
tobogan a také skluzavka s několika drahami. Nachází se
zde masážní vzduchová hlavice, dva chrliče vody, podvodní
trysky, perličková masáž, vodní hřib a šplhací síť. Pro děti
je připraven dětský bazén se šikmou přelivovou plochou,
jemnou perličkovou masáží a hříbečkem s vodní clonou.
Na bezpečnost dohlíží kvalifikovaní plavčíci. Pro případná
zranění je k dispozici ošetřovna.
Návštěvníkům areálu slouží moderní šatny, sprchy
a sociální zařízení v hlavní budově areálu. K dispozici jsou
také dvě převlékací kabinky přímo na ploše areálu. AQA
Land nabízí kromě koupání také mnoho sportovních aktivit. Zahrát si můžete stále oblíbený minigolf s 26 hracími
poli nebo stolní tenis. Pro příznivce míčových her (volejbal, nohejbal,…) je připraveno víceúčelové sportoviště
s kvalitním polyuretanovým povrchem, na které navazuje klasický antukový tenisový kurt. Děti se mohou těšit
na dětské hřiště s kolotočem, houpačkami, pískovištěm
nebo skluzavkou. Otevřeno je podle povětrnostních podmínek od června do září denně od 9.00–19.00 hodin. Každé pondělí dopoledne (do 12.00 hodin) probíhá sanitární
den (údržba komplexu).
Program si můžete zpestřit výletem do nedaleké
vesničky Vižňov. Prohlédnete si Geopark Vnitrosudetská
pánev Vižňov a kostel sv. Anny. V geoparku se na malé ploše můžete seznámit s expozicí hornin Broumovského výběžku. V těsném sousedství geoparku stojí barokní kostel
sv. Anny, patřící do tzv. broumovské skupiny kostelů.
Kostel, postavený podle architektonického návrhu Kiliána
Ignáce Dientzenhofera, každoročně hostí jeden z koncertů
Markéta Hanušová
festivalu Za poklady Broumovska.
Navštívit můžete také další
koupaliště a vodní plochy
v našem regionu a jeho okolí
Teplice nad Metují
n přírodní koupaliště
n 50 x 25 m bazén s hloubkou až 2,8 m
n skokanský můstek s 1,5 m stupněm a 3 m prknem
n dětské kolotoče a houpačky, stolní tenis, ruské
kuželky, líný tenis, hřiště na nohejbal a volejbal
Police nad Metují – koupaliště
n 25m bazén pro plavce
n bazén pro neplavce
n brouzdaliště
n občerstvení
Kudowa Zdrój – aquapark Wodný Swiat
n plavecký bazén 25 m
n rekreační bazén s gejzíry a umělou řekou
n tobogán dlouhý 92 m
Nowa Ruda – aquacentrum
n plavecký bazén 25 m
n rekreační bazén s atrakcemi: vodní biče, gejzíry,
masáže, 60m skluzavka
Náchod – Jiráskovo koupaliště
n bazén 50 x 25 m s masážními tryskami, chrliči vody
a čtyřdráhovou skluzavkou
n dětský bazén se skluzavkou
n brouzdaliště pro nejmenší s vodním hřibem
n občerstvení v areálu koupaliště
Česká Skalice – vodní nádrž Rozkoš
n přírodní koupaliště je ohraničeno plovoucím molem
a bójkami
n brouzdaliště napuštěno pitnou vodou
n tobogán – výška 15 m, délka 115 m
n půjčovna lodí, motorových lodí, šlapadel a surfů
Červený Kostelec – rybník Špinka a Brodský
n v okolí rybníků možnost ubytování, stanování
n občerstvení
8
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Vodní nádrž v polském Radkově
Zalew, kde si užijete nejen příjemné koupání, ale také sport a zábavu
Radkovská vodní nádrž se nachází v malebné krajině
Gór Stołowych (Hejšoviny). Je to oblast, která je
ideálním místem nejen pro osoby hledající ticho,
klid a vůni lesa, ale také pro ty, kteří dávají přednost
aktivnímu odpočinku.
Na území se nachází hlídané přírodní
koupaliště, které ocení zejména rodiny
s dětmi, stejně tak jako půjčovnu vybavení pro vodní sporty, která je zde rovněž
k dispozici. V areálu je i hřiště na plážový
volejbal, na kterém probíhají různé turnaje.
V objektu nádrže se konají četná kulturní, společenská, sportovní, podnikatelská
i obchodní setkání, workshopy a trhy, které přitahují hosty nejen z Polska, ale také
z Čech a Německa. Hlavní akcí je tzv. Jarmark Stołowogórski, osobitý svátek města.
Jedná se o týdenní cyklus prodejních, vzdělávacích a informačních aktivit z oblasti
kultury, sportu, rekreace. Během tohoto
Jarmarku se také koná Rock Jarmark – přehled hudby polsko-českého pohraničí, nebo
Folk Jarmark či Kabareton, jejichž součástí
jsou i besedy se známými interprety a skupinami. Po dobu trvání jarmarku probíhá
také turnaj v plážovém volejbale. Hraje se
o „Soudek čehosi malého“. Této akce se
každoročně účastní čím dál tím větší počet hráčů. Den před oficiálním zahájením
Stołowogórskiego Jarmarku se u Radkovské nádrže koná Audiolake Summer Event,
klubová akce, na níž se sejdou „dýdžejové“
z Polska a celé Evropy. Moderní ozvučení,
světelné efekty, promítání na plátno a neopakovatelná atmosféra je ideální nabídkou
pro milovníky hudby a dobré zábavy.
Atraktivitu tohoto místa a celého regionu podtrhuje také fakt, že je zde prostor pro sportovní akce, jako je např. závod
MTB – stěny, kterého se každým rokem
účastní stovky závodníků. Různorodý terén zaručuje, že je toto místo ideální pro
milovníky cykloturistiky. Co se týče další
významné sportovní události, nesmíme
opomenout Multi Sport Challenge, akci
určenou především pro vyznavače extrémních sportů. Charakter závodu spočívá
ve spojení plaveckého maratonu, běhu,
jízdy na kole a horolezectví. Start závodu
i jeho plavecká část se odehrává přímo
v prostoru vodní nádrže, kde také začíná
většina turistických i cykloturistických tras
vedoucích mezi nejkrásnějšími skalními
útvary Gór Stołowych.
Ti z vás, kteří se rozhodnou pro pěší
výlet, mohou si vybrat z mnoha nabídek.
Značené trasy zavedou turisty a milovníky přírody do nejzajímavějších míst
obce Radków. Během procházky získáte
množství cenných informací - například
o geologii, o výskytu chráněných rostlin
a živočichů nebo o dobové architektuře.
Některé trasy překračují státní hranice
a vedou mikroregionem Policko. Příznivcům cykloturistiky nabízíme velké množ-
ství atraktivních cyklotras, protože i tento
druh sportu se stává mezi lidmi čím dál
populárnějším. Cyklotrasy jsou vyznačené
tak, aby každý milovníky přírody mohl po-
znávat krásy krajiny Gór Stolowych. Většina z nich překračuje státní hranice a vede
mikroregionem Policko, takže je možné
poznávat stejně atraktivní českou stranu
Gór Stołowych.
Obec Radków je dokonalým výchozím bodem pro celou oblast Národního
parku Góry Stołowe, který má rozlohu
cca 50 ha. Patří sem celá vrchovina nejvyššího štítu „Sczelińca Wielkiego“ (Velké
Hejšoviny 919 m n. m). Pokud plánujete
výlet do Gór Stołowych, pak určitě stojí
za to navštívit také chráněnou krajinnou
oblast Błędne skały. Její rozloha je 21 ha
a i tady najdete přírodní zajímavosti.
Aktuální informace o akcích pořádaných obcí Radków, nebo nabídky ubytování naleznete na internetových stránkách
Obecního centra kultury, sportu a turistiky
v Radkowie www.gorystolowe.info.
Srdečně vás zveme a těšíme se na shledanou v Radkowie.
Ireneusz Polanowski –
překlad Beáta Radoňová
LETNÍ.BROUMOVSKO
9
LÉTO 2011
Ptačí oblast Broumovsko
Součást evropské sítě Natura 2000, kde můžete spatřit třeba Sokola stěhovavého
Ptáci patří jednoznačně mezi nejoblíbenější
živočichy – lidé je obdivovali odedávna, snad
pro jejich schopnost letu a zdánlivě neomezenou
svobodu. V Evropě má ochrana ptactva velkou
tradici. Evropská unie přijala už v roce 1979 směrnici
o ochraně volně žijících ptáků, která umožňuje
vyhlášení tzv. ptačích oblastí. Ty pak spolu s dalšími
vyhlášenými lokalitami, které jsou zajímavé
z hlediska tamních živočichů a rostlin, vytvářejí
soustavu chráněných území Natura 2000. V České
republice bylo vyhlášeno celkem 41 ptačích oblastí.
Broumovsko je výjimečné svojí skalnatou
divočinou. Do zdejší ptačí oblasti jsou
proto zahrnuty všechny významné skalní
celky: Adršpašsko-teplické skály, největší
skalní město ve střední Evropě, neméně zajímavé Broumovské stěny a další
skalnatá území. Rozloha ptačí oblasti je
9128 ha. Předmětem ochrany jsou zde
celoevropsky vzácní ptáci, kteří jsou životem vázáni na skalní biotopy a rozsáhlé lesní porosty – sokol stěhovavý a výr
velký.
chránit mláďata před prochladnutím, dehydratací nebo predátory. Proto správa již
několik let po dobu hnízdění uzavírá část
turistické cesty v blízkosti známého hnízdiště a zajišťuje během hnízdění ostrahu.
Díky dobré spolupráci s partnery v území
a pochopení turistické veřejnosti vyváděl
tento nejúspěšnější sokolí pár Broumovska
v letech 2005–2009 dvě až čtyři mláďata
ročně.
Výr velký
Výr je největší evropská sova – v rozSokol stěhovavý
pětí dosahuje až 170 cm při váze kolem
Je to tmavošedě zbarvený dravec, 3 kg. Na jeho vzhledu jsou nápadná pera
hruď je světlá s příčným vlnkováním, které ve tvaru oušek ne veliké hlavě s výraznýje však u mladých ptáků podélně oriento- ma oranžovýma očima. Pro své hnízdění
vané. Sokol je výjimečný rychlostí svého využívá úkryty ve skalách, mezi balvany
letu, které využívá k lovu své potravy, již nebo v lesních porostech. Může se přitvoří zpravidla letící ptáci velikosti holuba. způsobit i druhotně vzniklým lokalitám
K hnízdění si vybírá především skalní stě- v kamenolomech, na zříceninách nebo
ny, dále i hnízda jiných dravců a dokonce v blízkosti lidských obydlí. Jeho potravu
výškové stavby.
tvoří drobní hlodavci i větší savci a ptáSkalní města Broumovska patřila až ci – ježci, zajíci, koroptve, havranovití
do poloviny 20. století mezi naše nejvý- pěvci apod. Jako predátor byl u nás výr
znamnější území, v nichž sokol pravi- pronásledován a na začátku 20. stol. tédelně hnízdil. V poválečných letech zde měř vyhuben. Díky zákonné ochraně se
bylo ročně zaznamenáno hnízdění až podařilo dosáhnout pomalého zvyšování
šesti párů. Poté se však situace změnila početnosti až do 90. let. V současnosti se
a od 70. let nebylo na území ČR prokázáno jediné zahnízdění. V novodobé
historii se na Broumovsku pokusil první
pár o zahnízdění v roce 1998. V současnosti je zde pozorováno 3–5 párů. Zatím
nejúspěšnější je hnízdění na historickém
hnízdišti na Chrámových stěnách v NPR
Adršpašsko-teplické skály. Toto hnízdiště
je lokalizováno v dolní části devadesátimetrové skalní stěny, v blízkosti frekventované cesty, která je součástí turistického
okruhu Teplickými skalami.
Své svatební lety prožívá sokolí pár
od konce února, kdy jsou soutěsky skalního města vzhledem k obvyklému množství
sněhu téměř bez lidí. V této době si také sokoli vyberou hnízdní dutinu. Turisté, kteří přicházejí po odtátí sněhu pod hnízdo,
ptáky ruší. Vyplašení rodiče pak nemohou
dostatečně zahřívat inkubovaná vejce nebo Výr velký
Sokol stěhovavý
vzestupný trend jeho populační hustoty
patrně zastavil.
Na pestrou krajinu Broumovska jsou
vázány i jiné evropsky významné ptačí druhy, jejich populace však nejsou natolik silné, aby se staly předmětem ochrany ptačí
oblasti.
Ve starých bukových lesích s dutina-
mi po datlu černém žije menší druh hnědě
zbarvené sovy, sýc rousný. Živí se převážně
drobnými hlodavci. Kulíšek nejmenší je
naše nejmenší sova (je jen o málo větší než
vrabec). Dává přednost starým jehličnatým
a smíšeným porostům s podrostem.
Kulíšek nejmenší
Sýc rousný
Petr Köppl
10
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Hraničníky v našem kraji
Kamenné mezníky držav broumovských benediktinů
Na území naší vlasti se poměrně často setkáváme s tím, že v terénu
narazíme na člověkem vytvořené památky, u nichž nezasvěcený
pozorovatel jen stěží dokáže odhalit jejich účel. V mnoha případech
to jsou mezníky, hraničníky či pouhé rytiny ve skalách dokládající
majetkové uspořádání, původní hranici držav šlechty, církve, měst,
obcí i místních hospodářů.
A právě na Broumovsku je takových hraničníků velké množství, původně jich zde
byly tisíce. Jemnozrnný pískovec z několika místních lomů i hospodářská prosperita místního kláštera vytvořily ideální
předpoklady pro vznik v Čechách možná
unikátního souboru hraničních kamenů.
Jsou důkazem umu místních kameníků, jejich smyslu pro detail a zodpovědnosti při
tvorbě něčeho tak účelného jako je objekt
sloužící k určení hranice panství.
Území, hranicí přibližně korespondující se současným vymezením Broumovska,
bylo již od 13. století klášterním majetkem.
Rozsáhlá kolonizace někdejšího pralesa zde
byla řízena nejstarším mužským řeholním
řádem na našem území – břevnovskými
benediktiny. Jim údajně v roce 1213 král
Přemysl Otakar I. daroval území dnešního Policka a Broumovska. Polické panství
bylo osídleno poddanými z českého vnitrozemí, oblast na severní straně Broumovských stěn byla součástí mohutné německé
kolonizační vlny.
Počet památek tohoto typu na Broumovsku a Policku se dříve skutečně pohyboval v řádu tisíců. Mnoho hraničních kamenů již bohužel vzalo za své, některé byly
zničeny při neopatrné manipulaci s lesní
technikou, jiné dokonce záměrně a systematicky devastovali příslušníci pohraniční
stráže.
Další mezníky se staly ozdobou soukromých pozemků, jindy posloužily pouze jako stavební materiál. Přesto se však
poměrně velké množství těchto památek
(často díky své poloze v nepřístupném
terénu) stále nachází na původním místě.
Měli bychom je chránit a pečovat o ně.
Jedním z kroků tímto směrem je právě
naše evidence aktuálního stavu hraničníků
Broumovska.
Projekt Hraničníky Broumovska
V roce 2007 byl poprvé vysloven záměr zmapovat současný stav značení his-
torické hranice panství Broumov v terénu.
Realizace projektu se ujal skautský oddíl
z Police nad Metují. Celou akci koordinovalo několik dospělých, hlavní část prací
však skutečně odvedli 12 až 14letí kluci
z Oddílu bratra Františka. Jejich cílem
bylo zdokumentovat zachovalé hraniční
kameny a milníky, každý z nich očistit,
popsat, vyfotografovat, zajímavé nakreslit
a všechny zaznamenat do mapy. V dokumentaci, která tímto způsobem vznikla,
byla přesně uvedena i poloha kamene pomocí GPS souřadnic.
Během terénního průzkumu byl
shromážděn dostatek materiálu k tomu,
aby mohla být připravena výstava mapující
hranice broumovského panství a zároveň
přibližující celý projekt, jeho průběh a výsledky.
V zimě 2007/2008 probíhaly přípravné práce před vlastním výzkumem v terénu;
podařilo se například sehnat lesnické mapy
Broumovských stěn z roku 1936 s přesným
zakreslením polohy jednotlivých hraničníků (včetně jejich číslování). Tato mapa
později hodně pomohla při orientaci mezi
pískovcovými skalami a hlubokými roklemi této přírodní bariéry historicky tvořící
i přirozenou hranici mezi česky a německy
mluvícím obyvatelstvem.
V dubnu 2008 začala vlastní práce
v terénu. Hned na začátku bylo jasné, že
to nebude nic snadného: mnoho kamenů
bylo zničených a odcizených – poměrně velké množství těchto památek bylo
zdokumentováno v zahradách chalup
a statků. Některé památky byly v poměrně špatném stavu, byly povalené, případně
zmizely pod úrovní terénu. Snahou bylo
maximum hraničníků najít, očistit a zdokumentovat. Byly to stovky hodin práce
a přibližně 200 kilometrů pěšího pochodu,
většinou dost neprostupným terénem. Nalezeno, očištěno a zdokumentováno bylo
(k 22. květnu 2009) více než 180 hraničních kamenů.
Hraniční kameny
Kameny samozřejmě pochází z různých období, odhadovaný rozdíl stáří mezi
nejstarším a nejmladším je řádově 300 let.
O tom, jak byla hranice vyznačena před
nimi, můžeme jen polemizovat. Možná se
jednalo o jednodušší dřevěné milníky, záseky na stromech apod. Doklady o této formě vymezení se nám samozřejmě nemohly
dochovat.
Předpokládáme, že byly zničené či
ztracené kameny až do 2. světové války
obnovovány a doplňovány (svědčí o tom
i již zmíněná lesnická mapa z roku 1936,
na které jsou zaznamenány kompletní
řady hraničních mezníků), kromě vlastní
hranice panství máme mnoho hranic mezi
lesem či polnostmi kláštera a soukromými
pozemky sedláků, i zde byl umístěn nespočet klášterních hraničníků.
Hraničníky jsou různé velikosti
od 30 cm až po dvoumetrový Třípanský
kámen, mnohdy jsou využity pro vyznačení hranice i přirozené krajinné prvky, a tak
se často můžeme setkat s vytesaným číslem
a břevnem přímo ve skále.
Hraničník 015
konventu, například O.A.B = Othmar
Abbas Braunensis (česky: Otmar opat
broumovský), případně Bravnoviensis
(břevnovský).
Vytesaná písmena HP a HB
Poměrně často lze na historických
hraničních kamenech objevit vytesaná písmena HB či HP. V Broumovských stěnách
lze najít i kameny, které mají oba iniciály
(na protějších čelech kamene). Jedná se
o německé označení panství – tedy HB
= Herrschaft Braunau a HP = Herrschaft
Politz (zde sousedily oba benediktinské
velkostatky).
V současné době je pořízená evidence
uložena v Muzeu Broumovska, které sídlí
v broumovském klášteře. Každý nalezený mezník má svou evidenční kartu, dále
Číslování
Mezníky byly umístěny v souvislých
řadách a na většině z nich je číslo. Číslice
jsou na novějších kamenech vyobrazeny
jako arabské, na některých starších v podobě římských číslic. Číslování je různé
velikosti, někdy již obtížně čitelné.
Znak benediktinů
Ve znaku břevnovsko-broumovského opatství je v heraldicky pravém štítu v modrém poli stříbrná, později zlatá
ostrev (břevno, laicky silná větev se třemi pahýly), v levém štítu jsou tři stříbrné
kosmé pruhy, z nichž prostřední nese trojici červených nebo zlatých růží, rovněž
v modrém poli.
Štít s břevnem je znakem opata a ten
se také často objevuje buďto pozitivně,
nebo častěji negativně reliéfně tesaný
v hraničnících klášterního panství.
Iniciály opata
Díky tomu je možné v některých případech podle seznamu opatů časově danou
památku zařadit (pokud na daném kameni
chybí datace). Iniciály opatů se objevují
samozřejmě na mnoha památkách na území Broumovska, ať se jedná o sokly křížů,
soch, kašny, znaky na klášterních objektech
(např. hájovnách, farách apod.).
Znak většinou doprovází iniciály tehdejšího představeného klášterního
Znak benediktinského řádu
vznikla velkoformátová mapa, v níž je poloha jednotlivých objektů zaznamenána.
Posledním z výstupů jsou webové stránky
projektu – www.hranicniky.skauting.cz,
na kterých je široké veřejnosti prezentován
celý průzkum.
Každopádně pro každého návštěvníka
CHKO Broumovsko jsou stovky pečlivě
vytesaných pískovcových mezníků dokladem o práci našich předchůdců, lidí, kteří
zde žili před námi. Jsou němými svědky
časů někdejší slávy a bohatství broumovského kláštera, strážci již neexistující hranice, hrdě stojící nad nepoužívanými úvozovými cestami i v podmáčených údolích.
Nám nezbývá než je s úctou zachovávat,
aby mohly i dalším generacím předat dávMichal Bureš
no nevyslovená poselství.
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
11
Broumovsko –
regionální produkt
Místní výrobky mají šanci získat certifikaci regionálního výrobků
Každý region v České
republice má svůj
vlastní neopakovatelný
charakter, daný
přírodním bohatstvím,
kulturou a staletými
tradicemi jeho obyvatel.
Také výrobky a produkty
pocházející z určité
oblasti nesou část
tohoto charakteru – je
do nich vložena práce
tamních řemeslníků
a zemědělců i část jejich
duše.
V roce 2011 se region Broumovsko připojí
k Asociaci regionálních značek (ARZ) a bude
zde zavedena značka Broumovsko – regionální
produkt. Místní výrobci dostanou možnost
certifikovat své výrobky a prostřednictvím
Asociace regionálních značek výrobků distribuovat a propagovat své výrobky po celé
České republice, a také do zahraničí. Výrobky
jsou prodávány například na trzích na Staroměstském náměstí.
Hlavním cílem regionálního značení
výrobků je zviditelnit tradiční regiony (známé např. svou zachovalou přírodou, zdravým
prostředím, lidovými tradicemi) a využít jejich
socio-ekonomických výhod. Do systému regionálních značek „Domácí výrobky” se od roku
2004 zapojilo již 14 regionů – Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory,
Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí a Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky a Prácheňsko. V každém
z nich vznikla regionální značka pro výrobky,
která zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu
na určité výjimečné území. V každém regionu
působí regionální koordinátor, který zajišťuje
správu dané značky, komunikuje s místními
výrobci a s Asociací regionálních značek. Značku výrobkům uděluje nezávislá certifikační
komise (v každém regionu samostatná) po splnění jednotných pravidel, která ale mohou být
přizpůsobena potřebám regionů.
Regionální značkou se označují zpravidla
řemeslné výrobky (např. výrobky z pleteného
dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajka, sklo, nábytek,
papírové obaly, apod.), potraviny a zemědělské produkty (pečivo, mléko, sýry, maso,
obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje, lesní
plody, ryby, med, apod.) a přírodní produkty
(léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely,
extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda, apod.). Značku může
získat výrobek jak tradiční tak i nový, jestliže
splní uvedená kritéria a certifikační komise
rozhodne o jejím udělení.
Značka pomáhá výrobcům v reklamě
a propagaci jejich produkce, s odbytem jejich produktů a v neposlední řadě se zvýšením
prestiže výrobků v tuzemsku i v zahraničí prostřednictvím dobrého jména regionu. Značka
zároveň posiluje sounáležitost místního obyvatelstva s regionem, podněcuje zapojení obyvatel
do dění v regionu a zprostředkovává kontakty
mezi výrobci a dalšími lokálními aktéry. Tím,
že je region prostřednictvím značky prezentován
navenek jako celek, dochází efektivně k posílení
jeho image. Propagace probíhá například formou článků, tiskových zpráv, letáků, katalogů
výrobků, sezónních novin či společných stánků
pro jarmarky a prodejních míst v regionu.
Fungování systému regionálního
značení
Výrobce, který má zájem o udělení značky,
kontaktuje regionálního koordinátora značky,
získá od něj veškeré informace a podklady pro
podání žádosti. Vyplněnou žádost odevzdá
tamtéž. Koordinátor předá žádost certifikační
komisi, která posoudí, jestli výrobek splňuje všechna certifikační kritéria, a rozhodne
o udělení žádosti. Rozhodnutí předá zpět
koordinátorovi, který vydá výrobci certifikát
(platný na dva roky) a uzavře s ním smlouvu
o udělení a užívání značky. Více informací
o celém systém značení se dozvíte na stránkách
www.regionalni-znacky.cz.
Během prvních měsíců jsme ve spolupráci s Asociací regionálních značek zorganizovali sérii tří seminářů zaměřených na zavedení
regionálního značení výrobků. Účastníci se
dozvěděli veškeré parametry důležité k získání
značky a kritéria a druhy výrobků, které mohou být certifikovány. Vyslechli si také zajímavé prezentace Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Ekocentra Violka a dozvěděli
se cenné zkušenosti z regionu Orlických hor
a Podorlicka, kde je značení regionálních výrobků již tradicí. Na posledním semináři bylo
vybráno logo regionálního značení výrobků,
představeno území pokrývající certifikaci regionu Broumovska a oznámeno také složení
certifikační komise. Ta bude z budoucích žádostí vybírat výrobky vhodné pro certifikaci. V certifikační komisi zasednou: 1 zástupce
Asociace regionálních značek, 4 zástupci z řad
místních výrobců a 4 zástupci neziskového sektoru (Agentura pro rozvoj Broumovska o. s.,
DSO Policko, Ekocentrum Violka a MAS
Broumovsko +). V květnu byla vyhlášena
výzva pro výrobce k podávání žádostí certifikace výrobků značkou Broumovsko – regionální
produkt. První oficiální udělování certifikátů
je naplánováno na letní měsíce. Certifikované výrobky budou pro zájemce k dostání
na Informačních centrech v regionu a na dalších vybraných prodejních místech.
Markéta Hanušová
12
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Statky Polského příhraničí
Lidová architektura na území okresu Kamenné Hory a Valbřicha
Oblast Kamenné Hory
a Valbřichu je územím,
které se rozvíjelo už
od dob středověku.
Významným mezníkem
ve vývoji regionu byla
léta 1945–1947, kdy došlo
k vysídlení dosavadních
obyvatel Slezska a Sudet.
popisováno, vykazuje dominantní vlivy Lužice a jižního Německa. Na území okresu
Kladska, které se nachází na jihovýchodě, je
viditelný silný vliv Čech, vyplývající z přímé
historické vazby kladských zemí. V porovnání s více jednorodými sousedními zeměmi Kamennohorskou kotlinou, východní
část Janovických Rudav, Vraními Horami,
Závorami, Kamennými a Valbřišskými horami a zároveň prostředími v kotlinách, jsou
vedlejší přechodnou oblastí v kultuře lidové
architektury.
Pro celé území Sudet je typická přeVesnická architektura území dnešního okre- vaha vesnic ve volných pásmech, případně
su Kamenné Hory a Valbřichu je charakteris- méně rozptýlená pásma několika nížinných
tická mísením vlivu české a lužické architek- vsí, kde jsou domy vystavěny po jedné nebo
tury, a také architektury jižního Německa. obou stranách hlavní cesty. Je zde jen málo
Území okresu Jelení Hory, které se nachází vesnic, které by se rozvíjely okolo několika
na západě od území, jež je v tomto článku cest či okolo centrální návsi.
Architektonický mikroregion Kamenné Hory a Valbřichu se neliší od jiných částí
Sudet: statek tvořil obvykle centrální dům
s přilehlými hospodářskými budovami.
Obytný dům na území Sudet byl zpravidla
reprezentován tzv. franským typem – dřevěné nebo dřevo-zděné budovy s dlouhou
vysokou sedlovou střechou. Ta byla krytá
šindelemi nebo taškami, stejně jako v jižním a středním Německu (ne na severu,
kde se nacházely dlouhé frýzské domy kryté
třtinou). Typ franských budov známe také
z Čech a celého Polska.
V regionu Kamenné Hory a Valbřichu
má rozmístění budov následující formu:
nejčastěji to jsou jednopatrové budovy se
stájí a stodolou, které se nacházejí pod jednou střechou s obytnou budovou. V regionu Valbřichu se pak objevují chlév a stodola
v jednotlivých budovách. Patrové budovy
s průchozí chodbou můžeme nalézt v okolí
Kamenné Hory i Valbřichu.
Sudety jsou také pohraniční oblastí
ve starých konstrukcích vesnických budov.
Území Německa, jižních Čech a Polska je
spojeno tradicí výstavby dřevěných domů.
Ve středním a severním Německu se objevuje skeletová architektura. Sudety jsou
pohraničním územím, Jelenohorská kotlina
vykazuje tíhnutí k tradici lužické a středního
Německa (tedy ke skeletové architektuře),
Kladsko pak inklinuje spíše k české tradici
– dřevěným domům. Pohraniční mikroregion Valbřichu a Kamenné Hory je místem,
kde se mísí vlivy dvou zmíněných oblastí.
V době velké kolonizace se na tomto území
setkaly dva typy budování domů – slovanský, věnčitý (Poláci a Češi) – tedy architektura plně dřevěněná. Také to byl šroubovaný
typ budov, který se na tomto území objevil
s německou kolonizací, technicky pokročilejší, ale ne trvalejší v čem domy věnčité.
Jak to vypadalo na území Kamenné
Hory a Valbřichu? V oblasti Kamenné Hory
se nacházelo více typů konstrukcí budov –
přízemní zděné domy (šroubované), věnčité
domy, patrové – zděné podstavkové domy
(patrný je vliv Lužice). Na území Valbřichu
bylo postaveno o trochu více dřevěných
věnčitých domů (kulturně bližších Čechám
a Kladsku) – příklady takovýchto domů
můžeme najít v Kamionce, Rybnici Leśnej,
Unisławu Śłąském a Łączne. V 18. století, v době, ze které pocházejí popisy
(F. A. Zimmermann1 a v 19. století Johann
Georg Knie2 – přehled vsí z roku 1845),
vypadala situace jasně. Industrializace
v 19. století, která se dostala až na vesnice,
částečně změnila tyto proporce a přinesla
také šroubované budovy dokonce i do východních Sudet.
V 50. letech 20. století bylo množství
dřevěných, věnčitých a šroubovaných budov
1
2
na popisovaném území podstatně menší,
jelikož mnoho původních domů bylo rozebráno již v první polovině 20. století.
To, co na tomto území můžeme vidět dnes, jsou pouze cenné pozůstatky, ne
nutně reprezentativní pro rysy území, které
byly popsány výše, obzvláště pak pro území
Kamenné Hory, kde se civilizační změny
v posledních dvaceti letech projevily intenzivně. O to je ale zajímavější zhlédnout to,
co zůstalo zachováno.
Podívejme se na zajímavé příklady tradičních domů, které stojí za to vidět jak při
cyklistickém výletě, tak i při jízdě automobilem. Zde jsou dvě trasy, které vám doporučujeme absolvovat:
Trasa 1. – jižní část území
Kamenné Hory
Golińsk – první ves po překročení
hranice položená nad Ścinawkou v Mirošovské nížině. Nejcennější jsou zde – kromě
dvorské zástavby, která se již netýká našeho
tématu – domy čp. 74 a 75. Oba to jsou
zděné obytné domy z přelomu 18. a 19. století. Trasa pokračuje hlavní cestou na sever
do městečka Mirošov (ten popisovat nebudeme s ohledem na šíři jeho městské architektury), ze kterého vyrazíme boční cestou
do vsi Różana ve směru na Krzeszów.
Różana – první ves (leží v blízkosti
Zawór) na naší trase za Mirošovem, která
již zaniká, ale přesto je velice zajímavá okolní krajinou. Cenným a vzácným příkladem
vesnické architektury ve vesnici Różana
je kovárna z poloviny 18. století (čp. 28).
Tato budova je spojením obytné a hospodářské části, v této době slouží spíše k letním pobytům. Kovárna byla přebudovaná
v roce 1910, je to přízemní dům s obytným
podkrovím a dvouobloukovým arkádovým
podloubím na přední straně budovy, které
je podepřeno kamenným pilířem s rovnou
hlavicí. Uvnitř budovy je zachována část
původního vybavení. Kovárna byla zmíněna již v roce 1769 v souvislosti s vlastníkem
– rodinou Reimmanů.
Ve vsi Różana také stojí za zhlédnutí
budova umístěná v blízkosti kovárny. Vystavěna byla ve 30. letech 19. století. Po prohlídce domů v této vesnici se naše cesta stáčí
ke Kochanowu.
Další zastávkou na trase je Kochanów
– dlouhá a stále více zastavěná ves ležící
u staré obchodní cesty ve směru na Krzeszów a Kamennou Horu. Návštěvníci by
měli vidět zděný obytný dům čp. 41 z poloviny 18. století a napůl zděnou roubenku
z ¾ 19. století (čp. 92).
Dobromyśl – zděný dům čp. 15
s označením na střeše (věžička) z ¾ 19. století. Obytný dům čp. 38 je napůl zděný
a napůl dřevěný. Ves Dobromyśl se nachá-
Zimmermann, Beyträge zur Beschreibung von Schlesien, Bd I-XIII, Brieg 1783–96
J.G. Knie, Alphabetisch – statistech-topographische Uebersicht allegr Dörfer, Flecken. Städte und
Andersen Orte der Königl. Preuss. Provinz Schlesien, Breslau 1845.
LETNÍ.BROUMOVSKO
zí v jižním cípu kamenohorské kotliny pod
lesem v oblasti Zawór a má velkou hodnotu
jak z hlediska estetiky, tak i podoby krajiny.
Do vesnice se stáčíme asi 1 km vlevo z hlavní trasy, na kterou se následně vracíme. Většina starých budov v Dobromyślu si zaslouží
ochranu a péči odborníků.
Ve vsi jménem Gorzeszów, jež je položena více na sever, jsou velice zajímavé například domy čp. 60 a 74, oba z ¾ 19. století. Trasa poté pokračuje do vsi Krzeszówek.
Za povšimnutí stojí zděné domy čp. 1, 2
v blízkosti gotického kostela sv. Vavřince,
oba z druhé poloviny 19. století.
Krzeszów – sídlí zde barokní cisterciácké opatství (dnes klášter benediktinek),
které je známé v celé Evropě, a také kostel
Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie z let
1728–35, jenž je příkladem slezského baroku (na kostel měl vliv pravděpodobně sám
Kilián Ignác Dientzenhofer). Po cestě narazíme také na kostel sv. Jozefa (1690–96)
s freskami Michaela Willmanna.. Většina
zajímavých budov vesnické architektury
v Krzeszově se zachovala v jeho severní části
podél staré cesty do Czadrowa a Kamenné
Hory.
Naše trasa se následně stáčí okolo
křešovského opatství na jih. Jawiszów je
položen v okolí Křešovské kotliny na trase
z Křešova do Chełmska Śląského. Nejvýznamnějším objektem je roubený vodní
mlýn s obytnou částí (čp. 36) z 18. století
a přestavěný ve ¾ 19. století. Dalšími budovami, jež stojí za vidění, jsou zděné domy
čp. 10 a 51 z roku 1864, které sloužily jak
obytným, tak hospodářským účelům.
Olszyny – leží na stejné cestě jako Jawiszów, ale více na jih ve směru
na Chełmsko Śląské. Zde doporučujeme
udělat zastávku u zděného hospodářského domu čp. 8 z roku 1820, dále u zděné
obytné a hospodářské budovy čp. 11 z roku
1855 a obytného a hospodářského podstavkovo-zděného domu čp. 58 z první poloviny 19. století.
Chełmsko Śląské, které je položeno
více na jih, bylo od středověku až do roku
1945 městem. Dnes je perlou barokní architektury s několika dřevěnými tkalcovskými domy jedinými svého druhu (12
apoštolů), které jsou popisovány v mnoha
průvodcích.
Za zmínku zde stojí stará ves Wójtowa
– náležející od roku 1918 k Chełmsku, nyní
ulice Sądecka a její přilehlé uličky – výjezd
na východ ve směru na Łącznou a Różanou.
Na tomto území si vesnická architektura
zachovala svůj původní ráz. K vidění doporučujeme domy v Sądecké ulici, alespoň
zděný obytný dům čp. 61 z konce 19. století a s ním také dřevěno-zděný hospodářský
dům z první poloviny 19. století. Při jízdě
Sudetskou ulicí v Chełmsku Śląském přejedeme přes Zawory a zajímavou krajinou
vsi Łączna do Różané a vracíme se zpátky
do Mirošova.
Trasa 2. – jižní část území Valbřichu
Nejdříve shlédneme Golińsk (viz trasa 1.), přejedeme přes Mirošov hlavní cestou
ve směru na Valbřich.
První ves za Mirošovem, položená
uprostřed Kamenných Hor v údolí Ścinawky, je Kowalowa. Zde se v dobrém sta-
vu zachovaly velké vesnické domy nejčastěji
se zděným přízemím a roubeným patrem
s vysokými sedlovými střechami, někdy
i s obytným podkrovím. V přízemí bývají
dochované klenby a na oknech a dveřích
pískovce. Jsou to například tyto domy: ulice Malinowa čp. 12 – z roku 1865, Wałbrzyska čp. 20 – z počátku 20. století, čp. 30
– obytně-hospodářský dům z roku 1810,
čp. 34 – obytný dům z roku 1880, čp. 61 –
obytně-hospodářský dům z druhé poloviny
19. století.
Na naší trase následuje velká ves v údolí Ścinawky – Unisław Śląský. Je to největší
ves v okolí, která je vystavěná po obou stranách cesty. Zachovalo se zde mnoho starobylých hospodářství, dokonce i z 18. století
s dvoupodlažními podkrovími. Za zmínku
stojí hlavně zděný obytný dům čp. 10 z 18.
století, dřevěný dům s balkonkem čp. 110
z počátku 19. století, který byl původně
užíván jako hospoda, a rozlehlý obytně-hospodářský dům č.p. 129 z druhé poloviny
19. století.
Na konci vesnice Unisław Śląský se stáčíme vpravo na boční cestu, která nás přes
pole přivede k Rybnici Leśné. Ta leží v kotlině u podnoží Kamenných Hor s úchvatným
výhledem na pásmo Valbřišských hor, hlavně na Rybnický hřbet.
Na naší trase se dostáváme do Rybnice Leśné. Zde se uvnitř vsi zachovalo
více zděných, dřevo-zděných, srubových
a roubených budov z 19. století. Speciální
pozornost zasluhuje velká budova čp. 32
s kamenným vstupem a rámy oken, a také
zděná sýpka u domu čp. 40 z ¾ 19. století. Dřevěný kostel sv. Jadwigi z roku 1608
(podle nejnovějších výzkumů možná už
z roku 1577) je skvělým příkladem vesnické
dřevěné architektury. My se však budeme
soustředit na architekturu obytných a hospodářských budov. Na území Rybnice se nachází funkční turistická chata Andrzejówka,
kde se turisti mohou posílit při své cestě. Je
také příkladem kvalitní německé turistické
dřevěné a zděné architektury z roku 1933.
V jídelní části domu se nachází nádherná
řezba H. Brochenbergera.
Grzmiąca – ves ležící v zajímavém
úzkém zalesněném horském údolí. Stejně
jako v Rybnici se zde nachází dřevený kostel Narození Nejsvětější Panny Marie z poloviny 16. století (původně to byl kostel
evangelický), ale také stará a architektonicky zajímavá hospodářství – od roubených
dřevených chat, až po bohatá kamenná
hospodářství s pískovcovými pásy jako
na šlechtických dvorech. Zajímavý je zděný
dům ležící na ulici Spółdzielců čp. 2 z roku
1736, ale také domy v Turistické ulici čp. 1
a 2 z konce 18. století a poloviny 19. století
nebo obytný dům čp. 46 z 18. století. Dalším úkazem je rovný dřevo-zděný roubený
dům čp. 48 z konce 19. století. Takovéto
LÉTO 2011
domy budovali nemajetní obyvatelé vsí
okolo Valbřicha. Domy ve vsích, které zde
byly popisovány, jsou pouze zajímavými
příklady. Soupis domů, které si zaslouží
vaši pozornost, je samozřejmě mnohem
delší. Projetí popsané trasy umožňuje
zhlédnutí mnoha dalších budov, které tu
nejsou zmíněny.
Nejlepší je vrátit se stejnou trasou přes
Mirošov na hranice (Starostín). Ze vzhledu
na to, že není jiná možnost návratu, aniž by
turista musel vjíždět přímo do města Valbřich nebo přejet po cyklistické stezce přes
Kamenou Horu na Janovičky, je nejlepší se
vrátit.
Zveme české turisty k objevování a fotografování území pohraničí a jeho lidové
13
architektury, hlavně s ohledem na přicházející civilizační změny, které negativně
působí na její stav. Protože stavby náležící
do lidové architektury se přestavují, hlavně za cílem získání víkendových chat, tak
množství těchto unikátních domů ubývá.
Hlavně se to týká těch, které jsou méně známé – zvláště pak z druhé poloviny 19. století
– a jsou krok po kroku přestavovány a ničeny majiteli. Každý nadcházející rok nám
přináší překvapení a často to nejsou změny
k lepšímu – další objekt je rozebrán majitelem nebo se mění ze své původní podoby
k nepoznání.
Text: Przemysław Burchardt,
překlad Barbora Brandejsová
Důležité zdroje:
1. Elżbieta Leszczyńska. Wiejska zabudowa mieszkaniowa w regionie sudeckim. Oficyna Wydawnicza Politechniki Wrocławskiej,
Wrocław 1995.
2. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. T. 8. Kotlina Kamiennogórska, Wzgórza Bramy Lubawskiej, Zawory. Praca pod
redakcja Marka Staffy. Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 1997.
3. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. Sudetów. T. 9. Góry Kamienne. Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 1996.
4. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. Sudetów. T. 10. Góry Wałbrzyskie, Pogórze Wałbrzyskie, Pogórze Bolkowskie.
Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 2005.
14
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Aktivní cizinci žijící ve Vernéřovicích provozují kemp, starají se o několik statků
a mají chuť zlepšovat náš region
Albert a Hermina
van Kampen
Albert a Hermina van Kampen patří mezi cizince, kteří se rozhodli žít
a následně i podnikat v České republice. Před dvanácti lety zakoupili
dům ve Vernéřovicích u Broumova a dnes zde tráví asi osmdesát procent
svého času. Pouze na kratší čas se vrací do svého rodného Holandska,
do přímořského města Enkhuizen. Ve Vernéřovicích se jim moc líbí a jsou
tu spokojeni. Cesta k životu v České republice byla poměrně zajímavá.
Do roku 2000 vedli totiž oba školu létání v Holandsku. Albert jako instruktor
a Hermina se starala o administrativní záležitosti. Vzhledem k silné pozici České
republiky na trhu malých osobních letadel,
došlo k navázání spolupráce a jejich společnost zajišťovala prodej a servis českých letadel holandským zájemcům. Právě obchod
jim umožnil seznámit se s životem v Čechách, českou mentalitou i krásou zdejší
krajiny.
Po přestavbě domu ve Vernéřovicích
sem začali zvát na návštěvu svou rodinu
a přátele. I z toho důvodu přestavěli starou
stodolu na dva apartmány, jejichž stavba
byla dokončena na jaře 2003. Během následujícího léta je sem přijelo navštívit mnoho lidí a všem se tu moc líbilo. Oceňovali
především krásné prostředí, přírodu, klid
a prostor. Postupně se ptali další lidé, zda je
mohou přijet do Čech navštívit. Uvědomili
si, že vesnice a celý region mají zajímavý turistický potenciál, především pro pěší turistiku, cykloturistiku a milovníky přírody.
Na základě svých zkušeností považují
za dobrou myšlenku zapojit do cestovního
ruchu více lidí, kteří by mohli přestavět část
svých domů nebo budov tak, aby vznikly
nové apartmány nebo pokoje. Více rodin by
tak mohlo vydělávat peníze z turismu a zároveň by tak získaly finance na opravu svých
domů, což by mohlo pomoci i při záchraně tradičních staveb regionu. Jako dobrá
myšlenka se ukázalo i vybudování kempu
ve Vernéřovicích. V celé oblasti nebyl žádný
malý a útulný kemp.
Manželé van Kampenovi by rádi pomohli při rozvoji všech turistických možností. Mají mnoho užitečných kontaktů
v Holandsku, Německu a Anglii. Myslí si,
že je potřeba, aby lidé z Vernéřovic a regionu porozuměli tomu, že turismus je průmysl
jako každý jiný. Ale na rozdíl od jiných průmyslových odvětví, je to průmysl relativně
čistý, a proto se velice dobře hodí pro tuto
přírodní oblast. Pro nalákání turistů z jiných
zemí a k motivaci utrácet u nás více peněz,
by měl region vytvořit hezkou, přátelskou,
zvoucí atmosféru a infrastrukturu vysoké
kvality. Jsou si jistí, že již s malými změnami
můžeme vytvořit mnoho z této atmosféry.
Dobře si uvědomují, že svou důležitost má
také přesvědčení a angažovanost lidí žijících
v této oblasti.
Jak již bylo řečeno, Kampenovi si myslí, že turismus má v regionu budoucnost.
Ale také připomínají, že stejné podmínky
má i mnoho jiných regionů kolem nás.
Takže pouze existencí unikátního produktu a vysokým standardem kvality může být
oblast Broumova a Adršpachu pro turisty
světlým bodem uprostřed Evropy. A oni,
jako obyvatelé této oblasti, by rádi nabídli
pomoc při rozvoji turismu.
V minulých letech měli naštěstí možnost pozorovat, že se věci zlepšily. Například
silnice, některé cyklostezky, lepší kvalita
v hotelích, ale doufají, že toto zlepšování
bude pokračovat v rychlejším tempu.
Hermina a Albert jsou velmi milí a komunikativní lidé a při rozhovoru s nimi
jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí,
a mohli jsme si prohlédnout domy, které
obhospodařují a velmi citlivě opravují. Začněme ale od začátku:
Kdy jste se rozhodli žít v České
republice, jaký byl prvotní impuls?
Jak jste přišli na myšlenku koupit
dům právě v Čechách?
Albert: Je to trochu zvláštní, a to hlavně
proto, že to dělá tolik holandských lidí. Ale
my jsme byli jedni z prvních. Do Čech jsme
přišli v roce 1999 a po nás přišlo mnoho
dalších. Proč ale? V Holandsku jsme úspěšně podnikali, ale pak se nám stala taková nepříjemná událost a my se rozhodli všechno
prodat a koupit dům v Čechách. Bylo to asi
tak: vzhledem k našemu podnikání v Holandsku jsme jeli na pracovní cestu do Čech,
při té příležitosti jsme si prohlédli i část České republiky a moc se nám tu líbilo. Návrat
do Holandska nebyl ovšem vůbec příjemný.
Během toho, co jsme byli v Čechách, někdo
vykradl náš dům. Když jsme to viděli, byli
jsme hrozně rozzlobeni a chtěli jsme pryč...
Chtěli jsme zpátky do Čech, protože tady
jsme se cítili bezpečně. A to rozhodlo.
Rok nato jsme prodali naši leteckou
školu, koupili tento dům a kompletně změnili náš život.
Vás to možná překvapí, ale to, co většina Holanďanů na vaší republice oceňuje
je čistý vzduch, klid, bezpečí. Vy to nejspíš
nevidíte, protože tu žijete celý život, ale pro jak vyvinulo postupem času. Tím, jak přinás je to opravdu rozdíl. Také ceny domů jížděla rodina a přátelé na návštěvu a my
byly a stále jsou poměrně příznivé.
viděli, jak se jim tu líbí, začali jsme postupně dávat dohromady vhodné ubytování.
Proč jste se rozhodli pořídit si dům
Dnes obhospodařujeme sedm ubytovacích
právě ve Vernéřovicích?
objektů, dva jsou naše a o zbytek se staráAlbert: To byla náhoda. Vyprávěl jsem o vý- me převážně holandským majitelům. Děláletě do Čech a o tom, jak se nám tu líbilo. me ale to, co nás baví a v čem jsme dobří.
Jednoho z našich bohatých žáků to zaujalo Dělá nám radost, že můžeme lidem něco
natolik, že během týdne koupil velký statek nabídnout. Mnoho lidí přijíždí s úmyslem
v Martínkovicích. Na další hodině mi ukazo- zůstat tu jen pár dnů a většina jich tu zůval obrázky domu a díky němu jsem se podí- stává na jeden, dva i tři týdny. Líbí se jim
val sem do této oblasti a moc se mi tu líbilo. zdejší krajina a snad i způsob, jakým naše
O něco později jsme sem přijeli, abychom ubytování vedeme.
si prohlédli pár domů. První byl v Lachově
a hned druhý byl tento náš dům ve Verné- Jaké místo v Čechách se vám líbí
řovicích. Líbilo se nám, že je uprostřed ves- nejvíce, navštívili jste nějaké české
nice, blízko obchodu. Nebyl tak velký jako významné památky?
ten první dům a byl v dobrém stavu. Část již Albert: Samozřejmě Praha, ta je velmi zabyla renovovaná, i když bohužel ne s využi- jímavá a uchvátí každého návštěvníka.
tím původních stavebních prvků.
Oprávněně patří k nejhezčím městům Evropy, pokud tedy není tím zcela nejhezčím.
Plánovali jste již od začátku, že
Líbí se mi také rybníky v jižních Čechách.
v Čechách budete podnikat?
Pracujeme občas pro amsterodamskou kanHermina: Vůbec ne. Podnikání se tak ně- celář CzechTourismu, jezdíme pro ně na ve-
LETNÍ.BROUMOVSKO
letrhy a tam informujeme návštěvníky o celé
České republice, takže se snažíme poznávat
i jiná místa než Broumovsko. Myslím, že
o České republice toho vím opravdu hodně,
Čechy máme docela projeté, zajímáme se
o turistiku a také hodně o historii.
O historii toho vím určitě víc, než většina našich sousedů.
Máte rádi český způsob života?
A co mentalita Čechů?
Albert: Řekl bych, že v Čechách jsou lidé
hodně introvertní. Ale nevidím na tom nic
špatného.
Také jim déle trvá, než se spřátelí. K cizincům jsou dost rezervovaní, ale to je dáno
i jazykovou bariérou. Snažíme se na to naše
hosty připravit, aby neměli pocit, že u vás
nejsou vítáni a oni to chápou. Nemáme
s tím žádné problémy.
Převzali jste nějaké české tradiční
zvyky?
Albert: Asi ani ne nebo si to neuvědomujeme, možná něco z každodenních rutin,
ale z těch tradičních lidových zvyků jsme si
zatím žádný neosvojili. Jedna z věcí, co je
v Čechách jiná, je, že tu pracovní den začíná dříve než v Holandsku, tam chodí lidé
obvykle do práce až na devátou, tady se pracuje již od sedmi, někde od šesti. Ale to mi
vyhovuje. Rád pracuji od rána.
Hermina: Také obchody tu dříve zavírají než v Holandsku, ale to není problém.
Rozdíl je i v tom, v kolik hodin jíte v Čechách hlavní jídlo dne. Pamatuji se, že když
jsem byla malá, tak i v Holandsku byl hlavním teplým jídlem dne oběd, tak jako je to
teď v Čechách, pak se ale život přizpůsobil
tomu, že lidé často dojíždí za prací mnoho
kilometrů a na velké jídlo nemají čas, tak
se hlavní jídlo posunulo až na večer. Myslím, že to se ale pomalu mění i u vás. Co
se tradičních zvyků týká, tak např. cukroví
na Vánoce nepeču, ale kupuji ho.
Plánujete nějaké další
podnikatelské aktivity?
Albert: Ne, tak to určitě ne. Už teď je toho
dost. Původně jsme nic takového neplánovali
a už tak toho máme dost na starosti. Všechny
domy postupně opravujeme a většinu práce
kolem toho si děláme sami. Zaměstnance
nemáme žádné. Kromě ubytování pořádáme ještě různé turistické akce a dílny, takže
toho máme opravdu dost. Asi největší akcí
je pochod Juliany (více o něm se dočtete
v samostatném článku). Pravda je, že kdyby
nás někdo požádal o spolupráci na nějakém
projektu zaměřeném na turistiku tady u nás
v okolí, třeba na vybudování velkého kempu,
tak bychom asi neodmítli, ale jinak bychom
naopak rádi postupně zpomalili.
Jaký máte názor na české zákony?
Měli jste nějaké problémy
s českými úřady v začátku
podnikání?
Albert: Ne, žádné problémy s úřady jsme
dosud neměli. Když jsme přišli do Čech,
tak pro nás veškerou administrativu vyřizoval jednatel z Náchoda, takže jsme se tím
nemuseli zabývat. Nemyslíme si, že by zákony v Čechách byly tak rozdílné, některé
jsou tu možná trochu přísnější, ale obecně
je to hodně podobné.
Co vás v České republice nejvíce
zklamalo?
Albert: Žádné velké zklamání. Jediné, co nás
mrzí je, že Česká republika se jako turistická
oblast sama vůbec neprodává a nevyužívá
dostatečně svého potenciálu.
Ale jinak jsme tu šťastní, pokud bychom nebyli, odešli bychom.
Které místo na Broumovsku máte
nejraději a doporučujete ho svým
hostům?
Albert: Co byste řekli?...
Ostaš. Jako první posíláme naše hosty
na Ostaš. Je tam moc hezká krajina, nádherný výhled, dobrá možnost stravování a proti
Adršpachu je tam velmi klidno. Pro holandského člověka žijícího na rovině, kde nejsou
téměř žádné stromy…
Alberte, přestavujete všechny ty
staré statky, berete při tom ohled
na to, jak vypadaly původně?
Sháníte si nějaké dobové obrázky
a materiály?
Albert: Ano, při opravě domů vycházím
z jejich původní podoby a snažím se je co
nejcitlivěji opravit. Nejprve si o nich něco
přečtu a na rekonstrukci se řádně připravuji.
Způsob stavění na Broumovsku je velmi specifický. Domy mají silné zdi a jsou
velmi stabilní a také mají velmi zajímavý
styl. Při renovaci se snažím respektovat původní vzhled domu, pokud je to alespoň
trochu možné.
Mockrát děkujeme za milý rozhovor.
Martina Tauchmanová
LÉTO 2011
15
16
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Olivětínský Opat – tradiční pivo, vyráběné již od roku 1348
V areálu můžete nově navštívit
Pivovarnické muzeum
Pivo vyráběné v pivovaře Broumov-Olivětín je
klasickým představitelem tzv. piva českého typu. Tato
piva, hlavně ležáky, lze charakterizovat jako světlá
piva s nízkou intenzitou vůně, silným řízem a plností.
Typická pro tento druh piva je také hořkost a vysoká
pěnivost.
Pivovar je pokračovatelem tradice benediktinského pivovaru umístěného původně
v broumovském klášteře. Kdy začal klášter
v Broumově vařit svoje pivo, není přesně
známo. Přímo v klášteře se vařilo pivo panské
– jeho výroba byla umístěna mimo klauzuru
a opatství. Vzhledem k tomu, že v dobách 16.
století prakticky všechny výčepy ve městech
a vesnicích spravovali měšťané, je pravděpodobné, že výroba panského piva v klášteře
byla omezována, případně zastavována.
K obnovení tradice výroby piva došlo
po návratu řádu benediktinů na Broumovsko. V letech 1659–1661 bylo na jih od klášterního kostela postaveno tzv. nové stavení –
dvě křídla budovy s hospodářským zázemím
kláštera, klášterním pivovarem, bednárnou,
kanceláří panství a hostinskými pokoji. Při
požáru kláštera v roce 1664 byl zničen i pivovar, později byl však obnovený. Při velkém
požáru 13. 7. 1684 na den patronky břevnovského opatství sv. Markéty opět klášter
vyhořel a pivovar byl znovu poškozen (jmenovitě sladovna).
Začátkem 18. století postavili benediktini na pozemcích velkoveského klášterního
dvora, u křižovatky velkoveské cesty a Svídnické silnice, nový pivovar. V roce 1775,
v dobách rebelií broumovských poddaných,
zapálil pivovar neznámý pachatel. V krátké
době se podařilo pivovar znovu postavit.
18. století uzavírá zpráva, že klášterní pivovar
v roce 1786 dodal do 30 hospod na broumovském klášterním panství 4380 věder
piva a do obou městských hostinců dalších
760 věder.
Po druhé světové válce, v roce 1948, se
již k vyráběným druhům piv – tří, čtyř a sedmistupňové – přidalo také pivo desetistupňové. Dále se vařilo pivo tmavé, příležitostně
světlá dvanáctka. Za čtrnáctistupňový tmavý
Císařský Březňák získal pivovar zlaté medaile na potravinářských výstavách v Paříži
(1890) a ve Vídni (1898). V letošním roce
se pivovar vrací k zaniklé tradici a zákazníci
budou mít možnost v květnu ochutnat znovuzrozený čtrnáctistupňový Březňák.
V dnešní době pivovar disponuje vlastní
sladovnou, díky které je soběstačný s jednou
z hlavních surovin – ječným sladem a také
vlastní artézskou studnou zajišťující, k výrobě piva nezbytný, zdroj vody. Třetí nakupovanou základní surovinou je žatecký chmel.
Kromě výroby několika druhů světlých piv
vyrábí pivovar tmavou 10o a 13o a sváteční
polotmavou 17o. Portfolio doplňují kromě
extra hořkého Bittera i čokoládové a medové
pivo. Mezi hlavní speciality patří piva nefiltrovaná. Kromě tradičního ležáku pivovar
nabízí čtyři druhy kořeněných (pepřové, koriandrové, zázvorové a vavřínové) a pět druhů
ovocných (třešňové, meruňkové, jahodové,
citrónové a brusinkové) piv. V březnu uvádí pivovar na trh bylinné pivo pod názvem
Herbal Bitter.
Pivovarnické muzeum
a prohlídky pivovaru
Nejen pro milovníky zlatavého moku je
od června roku 2010, přímo v areálu pivovaru, nově otevřeno Pivovarnické muzeum.
Slavnostní otevření proběhlo při příležitosti
návštěvy převora břevnovského a administrátora broumovského P. Prokopa Siostrzonka.
Tento den se zapsal mezi pamětní, neboť
představitel řádu benediktinů takto oficiálně vstoupil do pivovaru po 62leté odmlce.
V muzeu jsou k vidění historické nástroje
používané k výrobě piva, archivní knihy,
mnoho druhů pivních tácků a plaket a také
obrazy s regionální tematikou.
Kromě muzea mohou zájemci, po předchozí dohodě, navštívit také výrobní prostory
pivovaru. Prohlídka, obohacená vůní sladu
vyrobeného ve vlastní klasické humnové
sladovně a žateckého hlávkového chmele,
odhalí tajemství výroby jednoho z nejstarších
klášterních piv. Vlastní prohlídku je možné
spojit s ochutnávkou olivětínského piva.
Komu pivo zachutná, může si přímo ve vzorkové prodejně vybrat a zakoupit ten druh zlatavého moku, který ho nejvíce zaujal. V budoucnu se pivovar chce ještě více zaměřit
na turistický ruch. Z toho důvodu bude letos
vybudována druhá návštěvní místnost.
Mezi významnými návštěvníky pivovaru byli mimo jiné i konzul Spojených států
amerických a konzul Kanady. V nedávné
době navštívil pivovar senátor Miroslav Antl.
Markéta Hanušová
s přispěním Andrey Noskové
LETNÍ.BROUMOVSKO
17
LÉTO 2011
Přijďte se podívat za zdi kláštera
Prohlídková trasa láká zájemce nejen na Turínské plátno a Vamberecké mumie
Benediktinský klášter patří mezi národní kulturní památky České republiky. Opatství je
impozantním komplexem, jehož dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby, která
byla provedena v letech 1726-1748 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Otevřen je
od začátku dubna do konce října každý den mimo pondělí. Kromě kláštera zve k návštěvě
také klášterní Zahrada*, která přes letní sezónu nabízí zajímavé kulturní programy.
Tajemný unikát v broumovském
klášteře
Je tomu více jak dvanáct let, co byla nalezena v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem unikátní kopie Turínského
plátna z roku 1651. Objev vzbudil velký
zájem odborné i laické veřejnosti a můžeme říci, že broumovská kopie Turínského
plátna láká ke zhlédnutí velké množství návštěvníků i dnes.
V čem spočívá její mimořádnost? Především v tom, že se jedná o jedinou historickou kopii Turínského plátna ve střední
Evropě – severně od Alp. Na světě existuje okolo čtyřiceti podobných kopií, avšak
broumovská patří mezi nejzdařilejší. Jedná
se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny
hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab
originali, což doslovně znamená Vytaženo
z originálu. Kopie se dotýkala originálu
(tím získala punc posvátnosti) 4. května
1651. Zmíněnou událost dosvědčuje autentika (průvodní listina) přiložená k plátnu,
kterou podepsal turínský arcibiskup Julius
Caesar Bergiria.
V dokumentu je uvedeno, že plátno je
určeno „velectěnému a úctyhodnému panu
opatovi Matouši Ferdinandu z Bilenbergu“.
Ten ji zřejmě daroval za svého života broumovskému klášteru a při barokní přestavbě
byla uložena na místo, kde byla před několika lety objevena.
V současné době je broumovská kopie Turínského plátna vystavena s dalšími
artefakty v refektáři a návštěvníci ji mohou
zhlédnout v rámci prohlídky kláštera.
Zajímavé pohřební textilie ze
17. století budou vystaveny
v broumovském klášteře
Nestává se příliš často, že by se dochovaly do dnešních dob oděvy, ve kterých byli
pohřbeni lidé před několika staletími. Je to
způsobeno hnilobným rozkladem lidského
těla po smrti, i když bylo pohřbeno třeba
v kryptě. V broumovském klášteře se shodou zvláštních okolností několik zajímavých
textilií dochovalo, a co je ještě pozoruhodnější – patřily významné osobnosti – Matouši Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka.
I když se pan Sobek narodil v Rajhradě
u Brna, touha po vzdělání ho vedla do broumovského kláštera, kde vystudoval tamější
gymnázium. Po studiích teologie v Olomouci vstoupil v Broumově do benediktinského řádu. Později se stal broumovským
převorem, dále opatem kláštera u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku
1651 spravoval rovněž klášter ve sv. Janu
pod Skalou. Bulou papeže Alexandra VII.
ze dne 10. listopadu 1664, která je zakládací listinou královéhradeckého biskupství,
byl Matouš Ferdinand Sobek potvrzen jako
první biskup v Hradci Králové. Pro své vynikající schopnosti byl v roce 1668 jmenován patnáctým pražským arcibiskupem.
Pan Sobek na Broumov nikdy nezapomněl a měl ho velmi rád, což dosvědčuje jeho přání – aby po smrti bylo jeho tělo
uloženo v opatském kostele sv. Vojtěcha
v Broumově. Tak se i stalo a dne 22. června
1675 bylo jeho tělo pohřbeno v kryptě pod
kaplí sv. Rodiny klášterního kostela. Tam
odpočívalo až do roku 1940.
V roce 1940 se benediktini rozhodli
přebudovat kryptu na horkovzdušné topení. Ostatky přenesli do hrobky v kapitulní síni, kde byly uloženy do roku 1994.
Ve zmíněném roce došlo k otevření krypty
a hned bylo zřejmé, že je ve špatném stavu, musí se upravit a kosterní pozůstatky
důstojně uložit. Po prvním prozkoumání
krypty bylo zjištěno, že je mezi rakvemi
uložena truhlička, na které byla upevněna
olověná destička s textem označujícím, že
se jedná o pozůstatky Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. Kosterní pozůstatky byly předány k odborné expertíze
antropologovi prof. Emanuelu Vlčkovi.
Ten vyřadil kosti, které panu Sobkovi nepatřily, nakonzervoval je a 27. srpna 1994
byly za přítomnosti pražského arcibiskupa
Miloslava Vlka uloženy na přibližné místo
původního umístění – do kaple svaté Rodiny, avšak do nově zhotoveného katafalku
s původním reliéfem, který byl částečně
zazděný do stěny.
Mezi kosterními pozůstatky byly nalezeny punčochy, rukavice a podrážky, které
se dochovaly v relativně zachovalém stavu,
i když pocházejí z roku 1675. 30. března
2011 byly předány výše uvedné textilie k restaurování a 9. července 2011 budou slavnostně vystaveny pro návštěvníky kláštera
při příležitosti svátku svatého Benedikta
jako součást stálé expozice.
Kopie Turínského plátna
Vamberecké mumie jsou
i v letošním roce zpřístupněny
veřejnosti
Již od roku 2000 mohou návštěvníci
broumovského kláštera zhlédnout expozici
Vamberecké mumie ve sklepních prostorech
rozsáhlého klášterního komplexu. Od původního záměru, že mumie budou uloženy
v Broumově pouze na tři roky, bylo z ekonomických důvodů upuštěno.
Mumií měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností bylo
v kryptě kostela sv. Prokopa ve Vamberku
uloženo kolem padesáti. Před několika lety
došlo při stavebních pracích kolem zmíněné
památky k narušení inženýrských sítí a následnému zvýšení vlhkosti v kryptě. Několik
pozůstatků lidských těl bylo již ve značném
stádiu rozkladu a musely být pohřbeny
do země. Třicet čtyři mumií se však podařilo zachránit a byly dočasně uloženy v broumovském klášteře.
Tato lidská těla – pocházející ze 17.
a 18. století – se v současném stavu dochovala díky působení nízké vlhkosti a dostatečnému proudění vzduchu v kryptě. Mezi
nejvýznamnější mumie patří zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena
Grambová, nebo legendární Fext.
Expozici Vamberecké mumie mohou
návštěvníci zhlédnout za příplatek po prohlídce kláštera.
Přemysl Sochor
18
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Hřbitovní kostel Panny Marie
Navštivte unikátní dochovanou památku lidové dřevěné architektury
Turista, který zavítá do Broumova,
by kromě prohlídky Benediktinského
opatství sv. Václava neměl opomenout
také návštěvu unikátního dřevěného
kostelíka. Je dominantou broumovského
hřbitova situovaného u hlavní cesty,
která dále pokračuje na Křinice.
Hřbitovní kostel je nejstarší dochovanou
památkou lidové dřevěné architektury
u nás. První písemná zmínka sahá do roku
1383, kdy je zmiňován i hlavní oltář zasvěcený Panně Marii. Kostel a hřbitov byl pravděpodobně založen ještě ve druhé polovině
13. nebo na začátku 14. století. Důvodem
byla nedostatečná kapacita malého hřbitova u farního kostela, který byl pohřebištěm
obyvatel Broumova a okolních vsí. K původní podobě kostela nebyly dochovány
žádné informace, pouze domněnka, že byl
postaven ze dřeva. Byl spálen při obléhání
města husitskou vojenskou hotovostí hradeckého kraje v roce 1421. Výstavba nového
kostela proběhla kolem roku 1450. Přesné
letopočty a informace o stavitelích nového
kostela se bohužel do dnešních dnů nedochovaly.
Kostel Panny Marie je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby,
hrázděnou konstrukcí z mohutných dubových trámů, pobitou prkny na vnější straně
nad ochozem a na všech stěnách v interiéru.
Ve starších i současných popisech kostela
se stále znovu objevují fantastické dohady
o pouze částečném zničení kostela požárem
v roce 1421, kdy prý shořely stěny a krov
stavby, ale kupodivu zůstal zachován její
strop. Ve skutečnosti ovšem trámová konstrukce lodi a kněžiště, stropu a krovů,
na které je nasazena vysoká zvonice, tvoří
jeden celek, dokonalé tesařské dílo,
které přečkalo staletí právě proto,
že na něm nebylo
nic „sflikováno“
a nastavováno. Dokonale harmonická silueta kostela byla v polovině 18. století poněkud narušena přístavbou malé zvoničky nad
kněžištěm. Stalo se tak v souvislosti se stavbou nového hlavního oltáře a vybudováním
prostoru malé sakristie za ním.
Loď kostela je po celém obvodu obklopena ochozem. Výmalba stropu nad kněžištěm, provedená pomocí šablon, odpovídá
době stavby kostela. Nejstarším obrazem
v lodi kostela je olejomalba Svatá Trojice
s klečící Pannou Marií z roku 1609. Obraz
nechal namalovat známý opat Wolfgang Selender a jeho námět je pozoruhodný především tím, že ve střední části jsou zobrazeni
čeští patroni včetně sv. Jana Nepomuckého
a spodní část obrazu tvoří nejstarší známé
zobrazení města Broumova. Zajímavé jsou
desky s kronikářskými zápisy v ochozu kostela. Prvních šest desek bylo pořízeno v letech
1570–1630 a byly na nich popsány vesměs
katastrofické události – přílet kobylek, velký
požár města, neúroda a následující hlad.
Do ochozu kostela byla přemístěna
řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů.
Návštěvníci si mohou hřbitovní kostel V letošní sezóně bude zájemcům zpřístupprohlédnout od roku 2009, kdy byl v let- něn od začátku června do konce srpna.
Petra Koderičová
ních měsících poprvé otevřen veřejnosti.
Vyučovalo se až do poloviny 19. století
Stará škola „Dřevěnka“
Tato původní roubená barokní patrová budova
se šindelovou mansardovou střechou se nachází
ve Hvězdecké ulici v Polici nad Metují (cca 100 m
od náměstí). Byla postavena v roce 1785, několik let poté,
co Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku.
Do té doby probíhalo vyučování na farách,
vrchnostenských domcích či v pronajatých místnostech zemědělských usedlostí.
V době, kdy budova ještě plnila úkol, pro
který byla postavena, se v přízemí nacházely dvě třídy a v patře byly byty učitelů.
Tehdejší vyučování se od toho dnešního
velmi lišilo. Nejenom vyučované předměty
byly odlišné, ale i například délka a způsob
vyučování. Také se v době fungování Dřevěnky vybíralo školné, jehož výše se vypo-
čítávala podle majetkových poměrů rodičů
žáka. Ve Staré škole se vyučovalo až do roku
1857. Poté byla kolem roku 1900 v přízemí
umístěna truhlárna.
V současné době slouží prostory Dřevěnky k příležitostným výstavám. Během
výstavy si můžete prohlédnout celý interiér školy, ve kterém se mimo jiné nachází
i ukázka dobové školní třídy s žáky a učitelem. Dále je v přízemí budovy k vidění
tkalcovský stav.
Pokud byste chtěli navštívit tuto unikátní stavbu v době, kdy neprobíhá žádná
výstava, je možné si předem telefonicky
domluvit termín v Muzeu města Police nad
Metují, které je umístěno v prostorách benediktinského kláštera (který také mimochodem stojí za návštěvu).
Martina Golová
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
19
Tradiční česká stavebnice MERKUR
Vláčky a kovové stavebnice vznikly počátkem minulého století
Merkur – stavebnice, která již 90 let nabízí zábavu dětem,
rozvíjí jejich zručnost, zdokonaluje motorické vlastnosti,
upevňuje technickou představivost, prostorové vidění, vztah
k estetice a designu i k systémovému postupu montáže.
Merkur vede malé stavitele i k zájmu o další vědění
a poznávání a tím připravuje děti na celoživotní vzdělávání.
Merkur je názvem vláčků a kovové stavebniLiberec, SPŠS Hronov, SŠ Hradec Králové,
ce, která vznikla počátkem minulého století
Hluboká, Univerzita Liberec, Univerzita
v Polici nad Metují. Počátky jsou datovány
Hradec Králové apod.).
k roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil fir- n Merkur je i prostředek pro zájmovou činmu Inventor. V roce 1925 přechází výrobce
nost a mimopracovní vyučování žáků ZŠ,
na nový systém, který se zachoval v nezměněale i vhodnou pomůckou pro výuku na škoné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice
lách speciálních, kde především podporuje
jsou spojovány šroubky a matičkami velikosmotorické vlastnosti, představivost a techti M3,5. Tímto krokem se stavebnice velmi
nickou tvořivost u dětí s postižením.
přiblížila reálnému konstruování a umožnila n Merkur se stal pro svoje nenapodobi- ve výuce mládeže, který je stavebnicově ucetak větší možnosti pro hru a tvořivou práci
telné a široké možnosti v nesčíslně mnoha lený a systematicky je rozšiřován a zdokonadětí. S přechodem na nový systém byla pro
případech i prostředkem k demonstrová- lován ve spolupráci se základními a středními
stavebnici registrována nová ochranná známní mnoha konstrukcí, ověřování různých školami a i s univerzitami.
ka – Merkur. Kolem roku 1930 začal vývoj
Každý rok přichází firma na trh s nočinností, aplikování a odzkoušení teoreticplechových elektrických vláčků MERKUR.
kých poznatků v reálném životě. Pomocí vým typem stavebnic. V roce 2003 to byla
Původně byla železniční vozidla koncipována
Merkuru se dají provádět různé fyzikální stavebnice Merkur KITTY HAWK vyrobená
jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly
ke stému výročí prvního letu bratří Wrigha jiné pokusy.
se ve formě stavebnicových dílů, které se spotů. V roce 2004 byl vydán MERKUR SATradiční česká stavebnice MERKUR
jovaly šroubky a matičkami.
FARI Set. Také byly vyvinuty a dohotoveny
inovuje a drží trend s dobou
po vzoru slavného MERKUR ELEKTRUS
Výrobce stavebnice, vedle klasických me- nové stavebnice MERKUR Elektro E1,
Zajímavosti z historie i současnosti
n Akademik Wichterle na zařízení vyrobeném chanických stavebnic, vyrábí také stavebnice Electronic E2 pro pokusy z elektřiny, magz Merkuru vyrobil první kontaktní čočky, elektroniky, pro školy didaktickou stavebnici netizmu a elektroniky. Mimoto firma vyrábí
které využívají stamilióny lidí na celém EMA pro výuku žáků na základních a střed- elektrickou demonstrační stavebnici EMA
světě.
ních školách. V současné době přichází na trh v rámci vzdělávacího programu „Energie pro
n Nositel Nobelovy ceny německý fyzik čes- se stavebnicemi robotiky a stavebnicemi pro každého“ firmy ČEZ. Vlajkovou lodí je stakého původu Peter Grünberg dle svých slov výuku mechatroniky. Výuka mechatroniky je vebnice M8, která obsahuje 1405 součástek
získal první zájem o techniku tehdy, když si pojem, který je dnes sice velmi moderní, kdy včetně elektromotorku. V posledních dvou
hrál jako malý kluk v Plzni s Merkurem.
hovoříme o výuce vědomostní ekonomiky, letech se firma zaměřuje na zdokonalování
n Studenti z Gymnázia Litomyšl se stali mistry automatizace, ale kdy si také musíme přiznat, manuálů ke stavebnicím MERKUR. Ty jsou
světa v robotice, když v roce 2009 v americ- že na našich školách máme minimum učeb- nyní kresleny ve špičkovém počítačovém
kém Utahu porazili se svým robotem 1500 ních pomůcek pro její výuku. Že nejsou zpra- programu Solid Edge.
soutěžících z 60 zemí světa. I oni začínali covány odpovídající učební materiály a ani
na Merkuru a ten také použili i ke stavbě ví- připravenost pedagogů pro jejich výuku není Robotická ruka BETA
tězného robota. Ten je nyní umístěn v Mu- na takové úrovní, která by odpovídala poStavebnice robotické ruky umožňuje
zeu Merkur v Polici nad Metují.
třebám doby a požadavkům pro další rozvoj uživatelům sestrojit pomocí speciálních
n Merkur se používá ve výuce na mnoha ZŠ, naší ekonomiky a tím i potřebám naší spo- a klasických součástek stavebnice Merkur
středních odborných školách a i univer- lečnosti. Pokud chceme obstát v celosvětové reálně pracující manipulátor připomínající
zitách technického zaměření jako učební konkurenci a udržet krok se světovým tren- skutečnou ruku. Pomocí 6 ks servomotopomůcka i v mnoha studentských pracích, dem není jiné cesty než naší mládež odborně rů a uchopovacího modulu, lze provádět
včetně diplomových (např. ZŠ Broumov, permanentně připravovat již od ZŠ. K tomu prakticky veškeré pohyby a přemísťovat
ZŠ v Hradci Králové, SŠ Dobruška, SPŠSaE máme připravený ucelený kompletní systém předmět z jednoho místa do místa druhé-
ho v jakékoliv poloze. Vhodným naprogramováním lze simulovat požadované pohyby, dráhy pohybů, jejich polohu i natáčení
předmětu.
Robotická ruka řízená mikropočítačem,
programování kroku přes PC, lze demonstrovat např. jako model svářecího robota.
Rozsah pohybů ruky ovládá 6 servomotorů,
umožňuje i natáčení a uchopování „v zápěstí“ ruky, základní verzi umožňuje mikropočítač doplnit o další čidla a senzorové moduly
rozšiřující činnosti. Mikropočítač má vnitřní paměť, která umožňuje naprogramovat
činnost robota a potom nezávislou činnost
mimo spojení s PC.
Muzeum MERKURu
Chcete se dozvědět víc o stavebnicích
a plechových vláčcích MERKUR či parních strojích? Chcete vidět největší stavbu
z MERKURu? Navštivte Muzeum stavebnice MERKUR v Polici nad Metují. Můžete
zde shlédnout obrovské Ocelové město pana
stavitele Jiřího Mládka, velké kolejiště
MERKUR „O“ v měřítku 1:45 a celou řadu
historických i současných exponátů. Čeká
na vás i hrací koutek pro děti i dospělé. Toto
technicko-zábavně vzdělávací muzeum již
navštívilo mnoho tisíc návštěvníků, mimo
jiné i prezident ČR, premiér ČR a ministr
Radko Kříž
školství.
Muzeum se nachází v Polici nad Metují u autobusového nádraží (cca 200 m od náměstí).
20
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Geoparky a cestovní ruch
Od roku 2000 vzniká síť evropských geoparků, od roku 2004 pak s oficiální podporou UNESCO
MAS Broumovsko+, o. s., uspořádala v březnu 2011
v Kreslírně broumovského Kláštera seminář věnovaný
tomuto tématu. Geoparkem se může stát území, na němž
se nachází geologické jevy zvláštního významu, vzácnosti
a krásy, reprezentující krajinu a její geologickou historii
společně s památkami stavebními či kulturními.
Všechny tyto atributy Broumovsko nepochybně má. Na naše pískovce jsou vázány
mnohé biologické fenomény: pozůstatky
ledových dob, kořenové krápníky, vzácní živočichové i rostliny. Z pískovců byly postaveny architektonické skvosty Broumovska.
Ale nejde zdaleka jen o evropsky proslulá
skalní města kvádrových pískovců. Dalšími
geologickými zajímavostmi jsou vulkanické
Javoří hory s nálezy polodrahokamů v melafyrech, zkamenělé araukarity na hřebeni
Jestřebích hor a další unikátní paleontologické nálezy. Opuštěné dolování černého
uhlí na Hronovsku a v celých Jestřebích
horách zanechává dodnes stopy v krajině
i v kultuře lidských sídel. Mořská transgrese – svědek dávného vpádu moře do zdejší
krajiny nebo sochařská práce přírodních sil
v Pískovcových sloupkách u České Metuje
jsou další méně nápadná, ale o to možná tajemnější písmena kroniky Země, kterých je
na Broumovsku mnoho.
Značka geoparku má sloužit pro rozvoj
cestovního ruchu a udržitelný rozvoj území.
Geopark není další formou ochrany území,
ačkoliv spolupráce s orgány ochrany přírody
je nezbytná. Stejně významná je však spolupráce co největšího počtu subjektů, které
v daném území působí, s cílem propojení
geologie s ekologickými a kulturními hodnotami území, zachování jedinečnosti území společně s jeho využíváním pro cestovní
ruch. Značka geoparku má být výzvou pro
místní i návštěvníky garantující určitou kvalitu území a služeb v něm poskytovaných.
V současné době existuje 77 globálních
geoparků ve 24 zemích, síť evropských geoparků má 42 členů ze 16 zemí, přičemž
v roce 2000 měla pouhé 4 členy. V ČR je národním geoparkem pouze Český ráj, avšak
další regiony o zařazení do sítě národních
geoparků usilují. Členství v síti geoparků
umožňuje společnou propagaci díky společné značce a ochranné známce, vzájemnou
výměnu informací, avšak je spojené rovněž
se systémem hodnocení vždy po čtyřech letech. Nabídka geoparku může být zajímavá
pro lidi vyhledávající netradiční a nemasové
formy turistiky. Geopark však je nabídkou
i pro menší obce regionu, z nichž každá má
drobné zajímavosti, jež doposud pro cestovní ruch nebylo možné zužitkovat. Značka
geoparku však dává příležitost rovněž živnostníkům rozšířit svou výrobu či služby.
Pro region Broumovska geopark může pomoci rozšířit turistickou sezonu, protože
není spojen výlučně se slunečným počasím
nebo dobrými sněhovými podmínkami.
Libuše Růčková
s přispěním Petra Köppla
Ochutnávka sportovních a kulturních aktivit
v případě nepříznivého počasí
VÍCEÚČELOVÉ SPORTOVIŠTĚ
V TEPLICÍCH NAD METUJÍ
Na podzim roku 2009 pro Vás město Teplice nad Metují
nově
otevřelo sportovní zařízení, které je k dispozici nejen registrovaným sportovcům, ale především široké veřejnosti.
Sportoviště: plocha 51x36 m s povrchem umělá tráva, v zimě zastřešena nafukovací
halou, squashový kurt, posilovna, masérna.
Sporty, které zde lze provozovat: tenis, volejbal, florbal, házená, nohejbal, sálová kopaná, badminton, basketbal, stolní tenis, squash, posilování.
Více informací na www.sportcentrum.teplicenadmetuji.cz.
SPORTCENTRUM
HELENA V POLICI
NAD METUJÍ
Spinningové
centrum
nabízí skupinové cvičení na
stacionárních kolech, které je
energeticky účinné a spojuje hudbu, motivaci a lidskou
představivost. Každý jezdec si
volí zátěž dle svých možností
a cílů, tempo určuje rytmus
hudby.
www.sportcentrumhelena.com
INDOOR CYCLING BROUMOV
Spinink si můžete vyzkoušet také v Broumově. První ukázková lekce je pro zájemce
zdarma.
spinink.webnode.cz
MUZEUM BROUMOVSKA
V muzeu se seznámíte s uměleckými soubory gotiky, renesance a baroka, s ukázkami
zbraní či broumovským krojem.
Otevřeno od května do září. Denně mimo pondělí.
muzeum.broumovsko.cz
MUZEUM MĚSTA POLICE
NAD METUJÍ
Tradičně pojatá expozice zachycuje dějiny města Police nad
Metují a okolí.
Otevřeno od května do září.
Denně mimo pondělí.
Muzeum města Police nad
Metují na rmn.wz.cz
Podívat se můžete do Pivovarnického muzea v Olivětíně a Muzea
Merkuru, o kterých se více dočtete
ve dalších článcích novin.
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
21
Cyklobusy v Kladském pomezí
zahájí osmou sezonu
Měsíc květen zahájí již osmou
sezónu provozu oblíbených
cyklobusů v Kladském pomezí.
Projekt realizvovaný od roku
2004 se těší stále větší oblibě
mezi občany Kladského pomezí
tak i samotných návštěvníků
a cykloturistů z Hradecka.
Nechte auto doma a využijte jednoduché a pohodlné přepravy do nejkrásnější míst Kladského pomezí, Východních Krkonoš nebo sousedního Polska.
Tradiční linka z Hradce Králové projíždí
městy Jaroměří, Českou Skalicí, Náchodem, Hronovem, Policí nad Metují, Teplicemi nad Metují,
Adršpachem a dále přes Trutnov, Svobodu nad
Úpou a končí na Pomezních boudách. Nabízí
množství výletů jak v rovinatých úsecích kolem
města Jaroměře a podél dolního toku Metuje,
stejně jako kopcovité terény v okolí skalních měst
na severu Kladského pomezí.
Novinkou v letošním roce bude nová linka z Police nad Metují, na kterou bude možnost
přestoupit z linky Hradec Králové – Pomezní boudy. Tato linka vás zaveze přes Honský průsmyk
do Broumova a dále do vrcholových partií málo
známých Javořích hor. Budete překvapeni dobře
značenou cyklostezkou pod hřebenem Javořích
hor, stejně jako architektonickými skvosty v podobě Broumovské skupiny barokních kostelů v jednotlivých obcích Broumovské kotliny. Linka Police
– Broumov – Janovičky bude v provozu pouze poslední víkend v červnu a během víkendů a svátků
v červenci a srpnu!
Cykloturisté a pěší turisté mohou využívat
i další linku z Náchoda přes Hronov, Červený Kostelec, Rtyni v Podkrkonoší, Úpici, Malé Svatoňovice až na Odolov v Jestřebích horách. Zde se nabízí
projížďka po Panské cestě po hřebeni Jestřebích hor
s pěknými sjezdy na všechny světové strany. Pro
rodiny s dětmi doporučujeme vystoupit v Úpici
a využít příjemné a bezpečné cyklostezky podél
řeky Úpy až do Babiččina údolí v Ratibořicích.
Trasa s minimálním převýšením vede z Havlovic až
do Ratibořic po pěkné zpevněné cestě bez automobilového provozu.
Poslední tradiční linka začíná opět v Náchodě a míří do sousedního Polska. Projíždí lázeňským
městem Kudowa Zdroj a stoupá až do srdce Národního parku Stolové hory do výletní osady Karlow. Zpět vás bude čekat krásný sjezd třeba přes
osadu Ostra Gora a Machovskou Lhotou a dále
Machovem se dostanete na cyklotrasu číslo 22.
Po této cyklotrase od mlýnu Kozinek se podél řeky
Metuje vydáte přes Hronov a Velké Poříčí do Náchoda.
Turistická informační centra vás vybaví mapou a jízdními řády pro letošní rok. Cykloturistická
sezóna začíná v Kladském pomezí 14. května první
jízdou cyklobusů. Přejeme Vám mnoho šťastných
kilometrů a společných zážitků v našem regionu.
Více o cyklobusech, jízdních řádech a novinkách na www.kladskepomezi.cz
22
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Mezinárodní horolezecký filmový festival Teplice nad Metují
Festival tradičně doplní bohatý
doprovodný program
Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF) je soutěžní přehlídka profesionálních
a amatérských filmů z celého světa s horolezeckou i jinou sportovní tematikou. Tento
festival má v Teplicích nad Metují dlouholetou tradici a těší se velké oblibě, jak u českých,
tak zahraničních návštěvníků, kteří našli zalíbení v extrémních sportech, a to zejména
v těch, které se provozují ve volné přírodě. Termín festivalu se postupem času ustálil
na posledním srpnovém víkendu a dělá tak pomyslnou tečku za dvěma měsíci prázdnin.
Nultý ročník přátelského setkání horolezců v Teplicích nad Metují se uskutečnil již
v roce 1980. V té době mohl jen málokdo
„jen tak“ vacestovat za hranice našeho státu, a proto byly zkušenosti a zážitky z velehor z jiných zemí velmi cenné. Hlavní
organizátor tohoto festivalu, polický horolezec Miroslav Šmíd, pozval své kamarády horolezce, kteří zde promítli své filmy,
okomentovali své diapozitivy, podělili se
o své zkušenosti z hor. Akce se velmi zdařila a návštěvníkům se zalíbila natolik, že
se z ní stala tradice. V roce 1981 se tedy
konal první ročník Festivalu horolezeckých
filmů.
Události roku 1989 přinesly jiné
starosti a po desátém ročníku festivalu se
tradice přerušila. Až po Šmídově tragické
smrti na Lost Arrow v roce 1993 se parta jeho kamarádů rozhodla festival oživit.
Akci vedl z pozice ředitele Tomáš Čada.
Radek Myška, tehdejší starosta Teplic nad
Metují, festival výrazně podpořil tím, že
do jeho organizace významně zaintereso-
val město. I když šlo stále o shromáždění
horolezců-kamarádů hlavně z Čech a také
ze Slovenska, koncepce festivalu byla pozměněna – stala se z něj soutěžní přehlídka
filmů. Přibylo množství filmů ze zahraničí
a porota posuzující přihlášené filmy byla
od těch dob pokaždé mezinárodního složení. Název festivalu se změnil na Mezinárodní horolezecký filmový festival.
Navíc doba pokročila a horolezci začali pokukovat i po jiných sportech v horách jakými jsou například skialpinismus
nebo paragliding. Také začali houfně cestovat po světě, proto musel festival sledovat
nový trend a otevřít se i těmto možnostem.
A tak po několik let byly filmy rozděleny
do tří soutěžních kategorií: Horolezectví
(A), Sporty v horách (B) a Člověk a hory
(C), ale současné trendy nás přinutily
od kategorií opět upustit. Nynější pravidla
omezují pouze témata filmů tak, aby byla
přijatelná pro zaměření Mezinárodního
horolezeckého festivalu. S integrací České
republiky do mezinárodních struktur se
podobnou cestou začal ubírat i Mezinárodní horolezecký filmový festival. V roce
2001 se stal členem sdružení příbuzných
evropských a amerických festivalů, Mezinárodní Aliance pro horský film, podporující rozvoj horské kinematografie.
28. ročník MHFF proběhne
ve dnech 25.–28. 8. 2011
V letošním roce čeká diváky cca 40
soutěžních filmů, výstava fotografií horolezkyně Diny Šterbové o projektu „Nemocnice na konci světa“, besedy s významnými
horolezeckými osobnostmi, přednášky
o sněžné slepotě a tropických chorobách.
Festival doplní již tradičně bohatý
doprovodný program. Mezi sportovní akce
patří závody v lezení (bouldering), běh Teplickými skalami (Bufo cross), různé soutěže
např. Slack line, Věšák nebo lezení pro veřejnost. V hudebním programu se na místním hřišti představí koncerty kapel Doctor
P.P., Komunál, Imodium a Pumpa.
Nedělní program zakončí festival
bohoslužbou za zemřelé horolezce, losováním divácké soutěže a hlavně slavnostním
vyhlášením vítězných filmů. To proběhne
krátce po poledni, kdy během závěrečného
ceremoniálu odborná mezinárodní porota
v čele s předsedou Stevem Lichtagem vyhlásí výsledky a rozdá pomyslné „Oskary“,
v tomto případě Boryše – krásné vyřezávané sošky pocházející z dílny řezbáře Petra
Kysely z Machova.
Porota uděluje Grand Price – hlavní
cenu festivalu, dále cenu za Nejlepší dokument a cenu za Nejlepší horolezecký film.
Diváci mají možnost vyjádřit svůj názor
a vybírají cenu Diváka a zástupce města
uděluje cenu Města Teplice nad Metují.
Máša Jirmannová
LETNÍ.BROUMOVSKO
23
LÉTO 2011
Za poklady Broumovska v roce 2011
6. ročník festivalu chystá pro své návštěvníky nejedno překvapení
O tom, jak bude vypadat šestý ročník hudebního
festivalu Za poklady Broumovska, jsme začali
uvažovat již den po skončení ročníku pátého.
Spokojeni s jeho průběhem, vědomi si toho,
že jsme v mnoha ohledech splnili a překročili
očekávání, jsme zároveň přijali fakt, že ročník šestý
nesmí zůstat pozadu. Těžký úkol. Štefan Margita
svým vystoupením na závěrečném koncertu
nasadil vysokou laťku účinkujícím, pořadatelé sami
sobě tím, že organizačně velmi náročný koncert
zvládli na jedničku.
Pět ročníků jsme importovali na Broumovsko to nejlepší,
co klasická či jazzová hudební scéna nabízí. Je čas na export. Broumovsko je krásné nejen svou přírodou, ale žili
a žijí zde lidé, kteří světu klasické hudby přinášeli a přinášejí mnoho krásného. Broumovsko bylo a je inspirací pro
malíře, spisovatele, skladatele i hudebníky. A právě tento
potenciál se pro dramaturgyni festivalu Terezu Kramplovou stal zdrojem inspirace při plánování programu.
Zahajovat letos budeme v Ruprechticích. S komponovaným pořadem Vita Caroli k nám přijede harfistka Kateřina
Englichová, na hoboj bude hrát Vilém Veverka, Jan Čenský
pořad doprovodí recitací. Během dalších osmi sobotních
večerů uslyšíte mimo jiné mladé hudebníky, kteří mají
na Broumovsku své kořeny a díky svému obrovskému talentu a píli se již prosadili v České republice i za jejími hranicemi. Do Vižňova nám přijede 6. srpna zahrát flétnistka Jana
Jarkovská se svými hudebními přáteli, za houslisty, bratry
Šimonem a Matoušem Michalovými, přijeďte 9. července
do Vernéřovic.
Loučit s festivalem se letos budeme v Broumově. Soubor Octopus Pragensis při sestavování svého programu čerpal z notových záznamů nalezených a uložených v archivu
broumovského kláštera. Úplný výčet míst a účinkujících
naleznete v přiloženém programu. I letos je sestaven tak,
aby vám zpříjemnil letní sobotní podvečery.
Loňský ročník potvrdil, že festival má již své stálé publikum. Přidejte se k němu. Poznejte jeho mimořádnou
atmosféru. Přijeďte na Broumovsko, poznejte jeho krásu,
zaposlouchejte se do hudby, která rozeznívá prostory barokních kostelů.
Záštita nad festivalem
I letos se festival koná pod osobními záštitami pánů
Mons. Dominika Duky
OP, arcibiskupa pražského, metropolity a primase českého P. Prokopa Petra Siostrzonka,
O.S.B., převora břevnovského a broumovského
Bc. Lubomíra France, hejtmana Královéhradeckého kraje.
Čestná rada festivalu
Novým členem Čestné rady festivalu
Za poklady Broumovska se od letošního roku stává
Štefan Margita. Je to pro nás čest a ocenění naší
práce.
Vstupné na koncerty je dobrovolné
Získané finanční prostředky budou jako vždy
věnovány na opravy a úpravy broumovské skupiny
kostelů.
Hudební festival v kostelích Broumovska
2. 7. – 3. 9. 2011
Sobota 2. 7. Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího
Vita Caroli
Sobota 9. 7. Vernéřovice, kostel sv. Michaela
Bratři Michalovi – housle
Sobota 16. 7. Šonov, kostel sv. Markéty
Trio Arundo
Sobota 23. 7. Božanov, kostel sv. Maří Magdalény
Clarinet Factory
Hudební dílna 2011, doprovodný
program hudebního festivalu Za poklady
Broumovska 2011
Loňská dobrá zkušenost nás vede k tomu, že
i letos proběhne v rámci festivalu hudební dílna
pro děti a mládež. Letošní novinkou bude nabídka
účasti nejen dětí, ale i rodičů, kteří tak mohou spolu se svými dětmi strávit příjemný den ve společnosti hudby, špičkových hudebníků a s hudebními
nástroji, na které si mohou zkusit zahrát. Hudební
dílna proběhne 23. července v zahradě broumovského kláštera.
Marcela Lilingová
Sobota 30. 7. Otovice, kostel sv. Barbory
Pražákovo kvarteto
Sobota 6. 8. Vižňov, kostel sv. Anny
Jana Jarkovská, Lucie Čížková, Zuzana Virglerová
Sobota 13. 8. Heřmánkovice, kostel Všech svatých
Orbis Trio
Sobota 20. 8. Martínkovice, kostel sv. Martina a Jiří
Jiří Bárta – violoncello, Jan Čech – klavír
Sobota 27. 8. Horní Adršpach, kostel Povýšení svatého Kříže
Pavel Steidl – kytara
Sobota 3. 8. Broumov, klášterní kostel sv. Vojtěcha
Octopus Pragensis
Začátky koncertů vždy v 18 hodin.
Vstupné dobrovolné. V den konání koncertu jsou kostely přístupné veřejnosti.
Změna programu vyhrazena.
www.zapoklady.broumovsko.cz
Noční prohlídky Kláštera a Zahrady* 2011
Již čtvrtou sezonu mohou návštěvníci zhlédnout Klášter a klášterní Zahradu* v Broumově
vedle denní doby rovněž v nočních hodinách. Protože noční prohlídka Kláštera vede
odlišnou trasou od prohlídky denní, zažijí návštěvníci leckterá překvapení.
Plná tajemství je také noční Zahrada*.
Na Broumovsku totiž žije mnoho postav,
které většina lidí neviděla, neslyšela. Žijí tu
s lidmi po staletí. Možná je kdysi někdo
viděl či zahlédl, možná je slyšel. Možná
potřeboval otec rodiny vysvětlit důvod,
proč zůstal celou noc kdesi mimo domov.
Možná někdo musel zdůvodnit zmizelou
tržbu z prodeje zboží. Určitě někoho ne-
poslouchaly děti a postavy, o nichž je řeč,
měly pomoci vrátit dětskou kázeň. Jsou to
postavy, které doprovázejí náš život a vyjadřují špatné zkušenosti lidí z porušování
morálních a etických pravidel. Proto mají
tyto postavy pomoci lidem neopakovat jejich vlastní chyby. O kom je tedy vlastně
řeč? O skřítcích, hastrmanech, loupežnících, hlídačích pokladů. Postavy z pověstí
Broumovska, předávaných ústní tradicí.
Rovněž nenadálé jevy si lidé vysvětlovali
působením zlých duchů nebo kouzlením
čarodějnic. Pověsti jsou dochovány díky
autorům, kteří je převedli do podoby písemné. Hlavním zdrojem pro postavy
Noční Zahrady* jsou pověsti zachycené
PhDr. Evou Koudelkovou (Pověsti Broumovska, Od Homole k Hejšovině, Brou-
movsko v pověstech), další čerpají z Bájí
a pověstí kraje Jiráskova (Antonín KrtičkaPolický).
Některé z tajemných bytostí broumovských pověstí na vás čekají v letošní
noční Zahradě*. Chcete-li si zpestřit letní
večery napětím, přijďte na noční prohlídky v těchto termínech: 24. června, 8. a 22.
července, 5. a 19. srpna, vždy od 22. a 23.
hodiny. Vstupenky je možné zakoupit
v infocentru na Mírovém náměstí v Broumově.
Libuše Růčková
24
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
Den řemesel v polickém klášteře
Vyzkoušejte si svou zručnost v řemeslech
dnes neobvyklých
Poslední květnovou neděli
ožije polický klášter již
potřetí bušením kladiv,
řezáním pil, vrčením
kolovrátku a také hlasy
mnoha návštěvníků.
Občanské sdružení Julinka z Police nad
Metují tu ve spolupráci s městem Police
nad Metují a dalšími spolky pořádá Den
řemesel. Můžete zde koupit leccos zajímavého, ale není to jen prodejní trh řemeslných
výrobků. Den řemesel je zaměřen hlavně
na ukázku procesu tvoření jednotlivých
výrobků. A nejen to. Všichni mají možnost
vzít do rukou třeba hoblík, soustružnické
dláto, kladivo či jiný nástroj a vyzkoušet si
tradiční řemesla, která v dnešní době nejsou
obvyklá.
K vidění je zde truhlářská a kolářská
dílna, vybavená množstvím zajímavého starého nářadí, včetně různých tvarových hoblíků. Těmi si naši předkové pomáhali při
vytváření krásných předmětů. Každý může
vzít hoblík do ruky a zkusit si vyhoblovat
třeba okrasnou lištu. Své umění předvádí
na starém šlapacím soustruhu soustružník – vyrobí pravidelnou dřevěnou kouli,
hříbek, hrušku, jablko a další tvary ukazující krásu dřeva jako přírodního materiálu.
Za pomoci výhně vytváří statný kovář kouzelné předměty z chladného kovu. Dalšími
účastníky jsou přadlena, dráteníček, hrnčíř
u hrnčířského kruhu, švadlena se šlapacím
šicím strojem, tkadlec u kolíkového stavu,
výrobce loutek nebo kameník.
Všichni se mohou sami přesvědčit,
jaká je to dřina vyvrtat dřevěné potrubí,
podívat se na kování koně nebo stříhání
ovcí. Pořadatelé chystají pro letošní ročník
mnoho novinek. Přibude starý tkalcovský
stav, výroba skleněných ozdob, výroba kožených předmětů, zprovozněna bude velmi
neobvyklá a přitom praktická pila na řezání
prken z libovolně velkých a dlouhých klád.
Pro mlsné jazýčky bude připraveno pečené
selátko, domácí koláče, tradiční chleba se
sádlem a nově také pečené placky na replice
staré klášterní oplatečnice.
Zavítejte v neděli 28. května v době
od 9 do 17 hodin do polického kláštera,
uvidíte mnoho krásných řemesel. Odnesete
si zcela jistě zajímavý zážitek.
Josef Hejnyš
Garden party na Hvězdě
V září roku 1991 zakladatel a duchovní otec Miloš Berka uspořádal
spolu s Milanem Rotterem a Romanem Steinerem první Garden party.
Konala se venku před chatou Hvězda. Psal se rok 1941. Blížila se válka,
a proto se další rok pořádající opět vydali zpátky časem do roku 1932.
Pro nepřízeň počasí se naposled konala venku a od roku 1933 má
zázemí v restaurantu Hvězda.
Pro nás je klíčový rok 1934 alias rok 1994.
Od tohoto roku mohl továrník Emil Maxmilián Katschner, výroba bruslí, představit
svoji manželku, paní továrníkovou. Roky
plynuly a zase jsme se pomalým loudavým
krokem blížili k válce. Psal by se rok 1938,
tak proč se nevrátit do roku 1918 a neoslavit založení republiky. Na tento den jsme
měli přichystanou nahrávku, kde mluvil
T. G. Masaryk, a prodávali jsme dobové noviny za 14 halířů. Vlastně ještě jsme
měli něco nebo někoho připraveného. Pan
továrník představil svého dvouměsíčního
synka Jana Maxmiliána Katschnera. Čas
plynul … V roce 1920 jsme jeli parním
vlakem Náchod-Hronov-Police nad Metují
a zpět. Roku 1921 jsme z Hvězdy odjížděli
do porodnice pro dcerku Annu Katschnerovou. Po všechny ty roky nám hrála reprodukovaná hudba, proto na rok 1922, 1923
a 1924 jsme si objednali živou hudbu, zahrála nám „Modrá Hvězda“. Čas plynul….
Roku 1930 alias roku 2010 jsme si objednali produkci mistra Magické lóže Miloše Ma-
lého. A jaký bude rok 1931? 1933? 1936?
Nevím, ale podle toho, že se scházíme pravidelně, přicházejí nové mladé tváře a ty stávající jsou nám věrní, myslím, že to jen tak
neskončí. A co vy? Co tento článek čtete,
nebojte se a přidejte se k nám, neb s námi
nic neztratíte, naopak získáte. A abyste
měli představu, napíšu vám, jak to probíhá. Vždy se sejdeme v sobotu dvě hodiny
po poledni na polickém rynku u kašny. Zde
korzujeme a poté se vydáme, přes rodnou
hroudu do restaurantu Hvězda, kde hraje
muzika 30. let. Dále zde probíhá představování firem, hrabat a poté následuje dražba
zvláštních relikvií, kdy se draží v tisících haléřích. Většinou se veselíme až do ranního
kuropění a musím říci, že snídaně na terase s výhledem na Broumov je krásná tečka
za ukončením zahradní slavnosti. A kdo nás
všechno navštěvuje: hrabě Lobkovic z Mělníka, velkostatkář z Podřipska, cestovatel
Holub, bankéři, továrníci, movití pánové
z matičky Prahy a další. A co jsou vzácné
relikvie? To třeba když máte koule z ložisek
a prodáte je jako sedm kulí ze Sarajeva, zaprášenou láhev vína z potopeného Titaniku,
…. Na závěr nějaká motta:
„Budiž tato „Garden party“ přijímána
nikoliv jako výkřik staromilců, nýbrž moderních lidí, pro něž je bohatství minulosti
živou součástí současnosti.“
„Poslouchej chvíli a shledáš, že jsou
i takové věci, které nespatříš zrakem, přesto
však uznáš, že jsou!“
A na úplný závěr jedna perlička:
„Emil Katschner, který v Polici nad
Metují založil firmu EKP, měl tři děti,
nejmladší dceru Lenku provdanou Tugendliebovou. Ta se o nás dozvěděla a přijela
na Garden party, kde jsme ji mohli představit jako naší nejmladší dceru Lenku. V dopise nás oslovovala drahý tatínku … a my
jí odepisovali, drahá dcerunko, nedělej nám
ve světě ostudu. To byla pro nás veliká pocta. Bohužel už není mezi námi, ale její dcera „naše vnučka“ spolu s „potencionálním“
zeťákem na tuto zahradní slavnost jezdí.
Renata Steinerová
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
25
IV. ročník Malého letního divadlení
Těšit se můžete nejen na herečku Jaroslavu Obermaierovou
Malé letní divadlení vzniklo z iniciativy města
Broumova a dále se rozvíjí díky provozovatelům,
sponzorům a především věrným divákům.
stavení se uskuteční od 26. do
30. 7. 2011. Diváci se mohou
těšit na brněnské divadlo Buranteatr, které vystoupí s divadelní
hrou „Skleněný zvěřinec“. Jedná
se o proslulou hořkou hru demaskující iluze, které lidé mají
o světech i o sobě. Iluze směšné
i smutné. Za zhlédnutí stojí mimo
jiné i Kytice, kterou připravily
děti ze ZUŠ Broumov. Jedná se
o baladické, muzikálově-hudební
drama. Divadlo Kapsa vystoupí
nejen s představením pro dospělé,
které má název „Paroháčem, aneb
lékařem proti své vůli“, ale i malí
diváci si přijdou na své prostřednictvím divadelního představení
„Nešťastný šafářův dvoreček“,
které získalo několik ocenění
(např. cenu dětského diváka 2006
v Bystřici, cenu mezinárodní poroty za inscenaci pro děti v chorvatském Trogiru aj.). Třešinkou
letošního festivalu bude vystoupení Divadelní společnosti Julie
Jurištové s inscenací „Blázinec
v 1. poschodí“ v hlavních rolích
Záměrem malého letního divadlení je nabíd- s Jaroslavou Obermaierovou a Oldřichem
nout všem příznivcům divadla a kultury výji- Navrátilem. Veselohra, která je plná zápletek,
mečná divadelní představení a ojedinělé kul- překvapivých zvratů a komických situací.
turní zážitky. Pozvání přijali amatérští umělci
Všechna představení se uskuteční na
i přední čeští herci, kteří vystoupí na nádvoří nádvoří broumovského kláštera a v příbenediktinského kláštera s mimořádnými in- padě nepříznivého počasí v Městském discenacemi a v širokém tématickém, stylovém vadle Broumov. Více informací najdete na
i žánrovém rozsahu.
www.info.broumovsko.cz.
Jitka Exnerová
6. ročník festivalu divadelních před-
Broumov Městem stromů 2010–2011
Titul, který dává možnost zúčastnit se Entente Florale Europe
Město Broumov získalo
titul „Město stromů
2010–2011“ a právem se
může pyšnit vítězstvím
již pátého ročníku
celostátní soutěže, kterou
každoročně vyhlašuje
Nadace Partnerství pod
záštitou Ministerstva
životního prostředí.
dí a veřejného života. Broumov je doposud
nejmenším vítězným městem a prvním
městem v Královéhradeckém kraji. Díky
prvenství v této soutěži město získalo krom
cenného titulu a dalších hodnotných darů
také možnost zúčastnit se v tomto roce prestižního klání evropských kvetoucích sídel –
Entente Florale Europe. Do projektu se již
podařilo zapojit na desítku dobrovolných
organizací a prostřednictvím besed na různá
témata našeho města i širokou veřejnost. To,
že byl Broumov vybrán jako vítěz projektu
Město stromů, je i zásluhou rekonstrukce veřejnosti přístupného parku Alejka,
na jehož realizaci se velkou měrou podílela
Cílem tohoto projektu je zvýšení zájmu Nadace Proměny. Během léta nás čeká celá
obyvatel o životní prostředí města, ve kte- řada aktivit dostupných široké veřejnosti.
rém žijí, a jejich zapojení do procesu ochra- Jedná se např. o venkovní divadelní předstany přírody, zkvalitňování životního prostře- vení pod dubem v Klášterní Zahradě*, vý-
stavy fotografií a kreseb týkajících se města Více informací o akcích najdete na
stromů nebo konference „Úpravy veřejných www.broumovmestostromu.cz,
prostranství ve venkovských městech a ob- www.info.broumovsko.cz.
Jana Durdincová, Lucie Lesáková
cích“ na závěr projektu v září.
26
LETNÍ.BROUMOVSKO
LÉTO 2011
BAJKOVÁNÍ NA BROUMOVSKU
aneb Specialized Rallye Sudety
Chystáte se během své dovolené navštívit oblast Adršpašsko-teplických skal nebo
Broumovských stěn a navíc jezdíte rádi na horském kole? Pokud ano, tak právě tento
kraj vám může nabídnout hustou síť značených cyklistických tras. Jednou z nich je
i trať maratonu horských kol Specialized Rallye Sudety, který se letos uskuteční již
po sedmnácté a jehož trať je značena modrým trojúhelníkem ve žlutém čtverci. V případě,
že nejste s kolem zrovna kamarádi, tak se můžete vydat na pěší výlet po přírodních
krásách tohoto regionu.
Milovníci cyklistiky si mohou trasu tohoto
120 km dlouhého závodu projet kdykoli
během roku třeba i po částech a na vlastní kůži tak poznat jeho náročnost. Sudety,
jak se tomuto kultovnímu závodu zkráceně
říká, jsou nejtěžším závodem horských kol
u nás a vyznačují se především technicky
náročnou tratí. V den konání závodu si
přijdou na své i necyklisté a pouzí pozoro-
vatelé. Sám o sobě je zajímavý i hromadný
start tisícovky závodníků v 8 hodin ráno
na náměstí v Teplicích nad Metují.
Na trase je několik mezi fanoušky
a fotografy vyhlášených míst, kam stojí
za to se zajet podívat. Patří sem například
sjezd od Pánovy věže na hřeben Broumovských stěn k Václavu, kam se dá dostat
po zelené cyklotrase z Hlavňova. Dalším
oblíbeným místem je sjezd tzv. Vodními
zámky od Kamenné brány nad Martínkovice nebo hned následující sjezd z pod
Koruny do Božanova. Divácky zajímavé
jsou i následující výjezdy, nejprve k Machovskému kříži, krátce nato z hlavní občerstvovací stanice v Machově pod vrchol
Boru a nakonec královské stoupání z Hlavňova podél Kovářovy rokle na Hvězdu.
Nejnáročnějším sjezdem na trati jsou tzv.
Schody z Hvězdy, které sjedou většinou
jen ti nejlepší. Všechna tato místa mají
dvě věci společné – strmý kopec nahoru
nebo dolů a trať posetou kameny nebo
protkanou kořeny okolo stojících stromů.
Často proto můžeme vidět i ty nejotrlejší
bikery, jak tlačí kolo do kopce nebo s ním
běží z kopce. Po dosažení vysněného cíle
na teplickém náměstí jsou všichni rádi, že
to mají za sebou a těší se na večerní vyhlášení výsledků s vystoupením některé
z místních kapel.
Jak můžete vidět, není tento závod
určen jen pro ryzí bikery, ale i pro milovníky adrenalinu, horských kol a turisty, hledající něco jiného než jenom skály. Pokud
si chcete užít trať jenom sami, tak na ni nevyrážejte v den závodu, kterým je pro tento
rok sobota 10. září.
Pokud jste spíš příznivci silniční
cyklistiky, tak se můžete projet po trati 170 km dlouhé silniční varianty Sudet
s názvem Specialized Sudety Tour, která
se uskuteční v neděli 12. června 2011 již
po sedmé. Jedná se o závod, jehož trať je
značena pouze v týden závodu, ale najdete
ji také na internetových stránkách pořadatele (www.redpointteam.cz).
Tomáš Čada
LETNÍ.BROUMOVSKO
Stříbrný pramen
ve Vlčí rokli
Již od pradávných dob, kdy zemí
putovaly kmeny Keltů, měli lidé
až v posvátné úctě místa, kde
na zemský povrch vyvěrá pramínek nebo studánka. Ještě v nedávné době bylo rozšířeným zvykem,
že na mnohá místa, kde ze země
vyvěrá životadárná voda, přinášeli
obrázky svatých a konali k těmto
místům zbožná procesí. O mnohých studánkách a lesních pramenech kolovaly nejrůznější příběhy,
které se předávaly z generace na generaci, až se z nich staly lidové
pověsti. Jednou z nich je příběh
o Stříbrném prameni v Teplických
skalách.
Je tomu už dávno, kdy
na zdejším zámku zavládl nebývalý ruch, radost a veselí. To se
konečně zámeckému manželskému páru, vladykovi a jeho ženě,
narodil první potomek. Byla to
holčička a dostala po mamince
jméno Alžběta. Všichni se kolem
ní točili, zahrnovali ji láskou a pozorností,
a to nejen rodiče, ale i služebnictvo. Jelikož
na zámku vyrůstala jako jedináček, oblíbila
si několik dětí z okolních vesnic, které pak
měly volný přístup na zámek, kde si hrály
a prožívaly společně dětské radovánky.
Tak léta plynula a z malé Alžběty vyrostlo překrásné děvče. V širém okolí nebylo
žádné, které by se jí svými půvaby vyrovnalo. Oči měla jako pomněnky a vlasy jako
nejjemnější len. Alžbětu zdobilo i dobré
srdce. O její kráse se brzy roznesly zvěsti
do širokého okolí. Ani jeden z mladíků si
však netroufal zámeckou slečnu oslovit
a promluvit s ní, všichni se obávali, že takové krásy nejsou hodni.
Až jeden z nich, sedlákův syn Adam, si
dodal odvahy a šel na zámek požádat o Alžbětinu ruku. Adam se však Alžbětě nezamlouval, potají už milovala jiného a ani rodiče jí nic nerozmlouvali. Sami si mysleli, že
má na vdávání ještě čas. Adam však nemohl
na krásu své vyvolené zapomenout a rozhodl se, že ji získá stůj co stůj. Zpočátku jí
posílal dary a květiny, později pak milostná
psaní. Když se nedočkal odpovědí, sledoval
ji na každém kroku. Dívka byla z jeho pronásledování nešťastná a nevěděla kudy kam.
Její ctitel byl všude za ní jako stín.
Jednoho letního dne se celá zoufalá
rozhodla, že před svým neodbytným nápadníkem uteče. Sbalila si pár nejnutnějších věcí a uprchla do bezpečí zdejších skal.
Běh na Hvězdu
Tento již tradiční závod v běhu do vrchu se koná pod
heslem Míry Alexy: „Dnes už každý Čech zná na Hvězdu
běh!“
16. července 2011 se uskuteční již 25. ročník této soutěže. A opět se pořadatelských
otěží ujal TJ Spartak Police nad Metují
– lyžařský oddíl. Běh na Hvězdu je určen
pro odvážlivce všech věkových kategorií.
O této skutečnosti svědčí fakt, že nejstarší závodník předešlého ročníku se mohl
Místo, kde se nešťastnice ukrývá, znalo jen
několik nejbližších. Adam se o jejím úkrytu
dozvěděl od jedné zrádné služebné, která
mu za dva stříbrňáky tajemství vyzradila. Pověděla mladíkovi, že se dívka ukrývá
ve skalách, kde ze země vyvěrá stříbrná voda.
Druhého dne hned po ránu se vydal do skal
a začal hledat místo se stříbrnou vodou.
Jeho počínání sledovala lesní víla,
která měla ve své moci všechny studánky,
prameny a pramínky ve skalách. Rozhodla
se, že Alžbětě pomůže. Dvanáctkrát mávla
svým kouzelným proutkem a ze země vytrysklo dalších dvanáct stříbrných pramenů,
každý v jiné skalní rokli. Tak troufalému
mladíkovi hledání znesnadnila. Adam od té
chvíle bloudil skalami od jednoho pramene k druhému, ale svou vyvolenou stále
nemohl nalézt. Takto několik dní obcházel
dvanáct pramenů, ale ke třináctému nešel.
Číslo třináct mu bylo sudičkou zapovězené,
přinášelo mu jen bolest a neštěstí.
Nakonec Adam pronásledování zanechal a vrátil se domů na statek. Časem si
našel jinou nevěstu, oženil se a z kraje nadobro odešel.
Od té doby vyvěrá ve skalách třináct
čistých pramenů, ale jen jeden se jmenuje
Stříbrný, ten ve Vlčí rokli, u kterého se tehdy ukrývala nádherná dívka ze zámku.
Převzato z knihy Petra Hnyka „Ze skal
a podskalí“.
27
LÉTO 2011
chlubit rokem narození 1927. Naopak
nejmladší běžec hlavního závodu se narodil
v roce 1998. Pro ty nejmladší závodníky je
připraven okruh na náměstí a v jeho okolí
v délce 80–1200 m dle věku závodníků. Trasa hlavního závodu je dlouhá téměř 9 km
s převýšením 250 m! Start je u polického
kostela přes Klůček
a Hlavňov k chatě
na Hvězdě. Běží se
převážně v terénu
a částečně po asfaltových a kostkových
silnicích a cestách.
Přijďte 16. července na Masarykovo náměstí v Polici
nad Metují podpořit běžce, nebo se
sami aktivně zapojit
do závodu – obojí
vítáno! Děti startují ve 13.00 hodin
a hlavní závod začíná ve 14.30 hodin.
Běh
překrásnou
krajinou
Broumovských stěn vás
jistě otuží na těle
i na duši.
Martina Golová
Nová publikace Hvězda
v Broumovských stěnách
V publikaci, kterou připravila autorská dvojice František
Janeček a Miroslav Pichl, si
všimneme časově řazené historie
tohoto místa: různých historických událostí, výstavby barokní
kaple, turistické chaty, přípojné
komunikace, elektrifikace, zajištění zdrojů vody, vyznačení turistických cest, významných akcí
a návštěv atd. Text je doplněn
souborem reprodukcí vybraných
historických pohlednic, několika obrazů, rovněž dokumentů
a fotografií různých historických událostí a také pohledů
na Hvězdu a blízké okolí ze současné doby.
Vydává SDMB – Společnost pro destinační management (APRB o. s.), náklad 10 000 ks, odpovědný redaktor: Markéta Hanušová, redakční rada:
Markéta Hanušová, Martina Golová, Lucie Lesáková, Petr Köppl, Libuše Růčková, Martina Tauchmanová, fotografie: Jan Šrytr (1), Jan Záliš (6, 20, 25),
Oldřich Jenka (6, 20), Pavel Borna (24), Josef Bitnar (28), Irezeusz Polanovski (9), Jiří Hrotek, www.zafyreus.cz (10), Dorota a Przemyslaw Burchardt (14 – 15),
Miroslav Sluka (18), Michal Bureš (11), IC Broumov (2, 27), Renata Steinerová (26), archiv CHKO Broumovsko (10, 22), IC Teplice nad Metují (22),
Město Meziměstí (6), archiv Benediktinského opaství sv. Václava (19). Společnost pro destinační management byla založena z iniciativy měst Broumov,
Teplice nad Metují, Meziměstí, Podnikatelského klubu Broumovska a Agentury pro rozvoj Broumovska pro péči a strategický rozvoj cestovního ruchu
v roce 2009. Grafický koncept: Pavel Helísek, DTP a zlom: Helis s. r. o., tisk TA Print s. r. o.
Vyrobeno
ve spolupráci
28
KULTURNÍ A SPORTOVNÍ
PŘEHLED
LETNÍ.BROUMOVSKO
vín ČR je pravidelně ojedinělý kulturní program spojující
vystoupení místních dětí, amatérských umělců a profesionálů
špičkové úrovně. Nádvoří broumovského kláštera.
Neděle 1. května 2011 od 14:00
Neděle 12. června 2011
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KULTURNÍ SEZÓNY
V ZAHRADĚ*
Tradiční zahájení sezóny v Klášterní Zahradě* v Broumově
Specialized Sudety Tour
7. ročník veřejného závodu silničních kol
(trať 170 a 90 km). Redpoint Teplice nad Metují,
tel.: + 420 491 581 042, e-mail: [email protected],
www.redpointteam.cz. Teplice nad Metují
Čtvrtek 5. – 29. května 2011
„Rod olivětínským dětem“
Výstava dětských prací ze ZŠ Broumov Olivětín.
Výstavní síň na Staré radnici Broumov
Pátek 6. května 2011
XAVIER BAUMAXA
Music club AMBRA Olivětín.
Pátek 17. června 2011 od 19:00
Tichatschekovy hudební slavnosti
Koncert v rámci projektu Dvořákova festivalu,
letos vystoupí Saxofonové kvarteto Bohemia.
Město Teplice nad Metují a České doteky
hudby, www.teplicenadmetuji.cz,
www.ceskedotekyhudby.cz. Teplice nad Metují
LÉTO 2011
Sobota 16. července od 18:00
Pátek 19. srpna 2011 od 22:00
TRIO ARUNDO
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Šonov, kostel sv. Markéty.
NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA*
Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského
kláštera a jeho zahrady.
Sobota 16. července 2011
Sobota 20. srpna 2011 od 18:00
25. ročník Běhu na Hvězdu
Maratonstav Český pohár v bězích do vrchu 2010. Velká
cena východních Čech v bězích 2010. Pod heslem Míry
Alexy „Dnes už každý Čech zná na Hvězdu běh“.
Trasa závodů: dětské a dorostenecké kategorie okruhy
na náměstí a poblíž, hlavní závod převážně terén,
částečně asfaltové a kostkové silnice a cesty
Sobota 16. července 2011
3. ročník Polické plachty
Zajímavý hosté a soutěže.
Koupaliště Police nad Metují
Sobota 7. května 2011 od 10:00
Májový jarmark
Jarmark s ukázkou řemesel, sokolnictví, s koncerty kapel
a stánkovým prodejem. Teplice nad Metují
Sobota 18. 6. 2011
Čtvrtek 21. července 2011 od 21:00
Broumovská kytara
Jubilejní 15. ročník festivalu rockových kapel.
www.broumovskakytara.cz. Dětské hřiště Broumov
FINIS TERRAE/ divadlo CONTINUO
Tvorba nezaměnitelné poetiky jednotlivých inscenací
– pohyb, fyzické herectví, tanec, cirkusová technika,
živá muzika a výrazná výtvarná stylizace. Nádvoří
broumovského kláštera.
Pondělí 16. května 2011 od 19:00
Můj báječný rozvod
Můj báječný rozvod je velice laskavá komedie, kterou
irská autorka věnovala všem, kteří nikoli vlastní vinou
zůstali sami. Všechny postavy vytváří Eliška Balzerová.
Když Geraldine Aron navštívila premiéru ve Viole,
nešetřila na adresu české protagonistky slovy chvály.
Kolárovo divadlo v Polici nad Metují
Sobota 18. 6. 2011
Sobota 21. května 2011
Pátek 24. června 2011 od 22:00
36. ročník Mezinárodního polického vandru
Turistický pochod s trasami 15 a 25 km, trasa
každoročně obměňována. Start Police nad Metují,
fotbalové hřiště TJ Spartak. kontakt: Petr Scholz,
tel.: 606 631 470, e-mail: [email protected]
NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA*
Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského
kláštera a jeho zahrady.
Neděle 22. května 2011
BIKE KOSTKA
6. ročník veřejného závodu horských kol v X-country.
MTB pohár Broumovska 2011. Broumov/Janovičky
Pondělí 23. května 2011 od 19:00
„Ani Krampol není dokonalý“
Klubový pořad s Jiřím Kramolem.
Městské divadlo Broumov
Sobota 28. května 2011
Den řemesel
Smyslem této akce je ukázat veřejnosti různá zajímavá,
dnes už málo vídané řemesla a nabídnout návštěvníkům
i možnost vyzkoušet si některé činnosti vlastníma
rukama. Potkáte nejen hrnčíře, dráteníka nebo truhláře,
ale také koláře, řezbáře, kováře či kameníka. Uvidíte
soustružníka na šlapacím soustruhu, výrobu březových
košťat, vrtání dřevěného potrubí, také ševce, kování koní
nebo stříhání ovcí a postup zpracování surové vlny.
Police nad Metují
Koncert věnovaný polickému rodákovi Hanuši
Wihanovi
Koncert se uskuteční v rámci 56. ročníku Dvořákova festivalu. Na programu budou Biblické písně Antonína Dvořáka –
varhany Aleš Bárta, umělecký přednes Alfréd Strejček. Kostel
Nanebevzetí Panny Marie, začátek v 19 hodin
Teplická rocková noc
Festival rockových a metalových kapel. TJ Slavoj
a Město Teplice nad Met., + 420 724 950 155,
e-mail: [email protected],
www.teplickarockovanoc.wz.cz
Teplice nad Metují
Červen 2011
NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA*
Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského
kláštera a jeho zahrady.
Broumovská pouť
Tradiční řemesla, šermíři, ohňová show, mažoretky,
pohádka pro děti, taneční zábava a další.
Komorní koncert Barocco Sempre Giovane
Klášterní kostel sv. Vojtěcha
Červenec 2011
Malé letní divadlení
6. ročník přehlídky profesionálních i amatérských.
Nádvoří Benediktinského kláštera Broumov
Pražákovo kvarteto
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Otovice, kostel sv. Barbory.
Srpen 2011
THE BEATLES – open air
Velký koncert skvělé revivalové kapely THE
BACKWARDS pod širým nebem. Zahrada* otevřena
od 19:45 hodin. Občerstvení zajištěno. Klášterní
Zahradě* v Broumově.
NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA*
Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského
kláštera a jeho zahrady.
Sobota 6. srpna 2011 od 18:00
ana Jarkovská, Lucie Čížková,
Zuzana Virglerová
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Vižňov, kostel sv. Anny.
Čtvrtek 11. srpna od 20:00
NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA*
Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského
kláštera a jeho zahrady.
PAVEL ŽALMAN LOHONKA A HOSTÉ
Koncert písničkáře pod dubem. Klášterní Zahrada*
Broumov.
Sobota 13. srpna 2011 od 18:00
Sobota 9. července 2011 od 10:00
KLÁŠTERNÍ SLAVNOST PŘI PŘÍLEŽITOSTI
SV. BENEDIKTA
Mše v kostele sv. Vojtěcha a vernisáž.
Benediktinský klášter sv. Václava.
Sobota 4. června 2011 od 13:00
Sobota 9. července 2011 od 18:00
VINUM ET CETERA
Zahájení turistické sezóny v prostorách kláštera. Součástí
veřejné ochutnávky nejlepších českých vín z kolekce Salónu
Bratři Michalovi – housle
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Vernéřovice kostel sv. Michaela.
Mezinárodní horolezecký filmový festival
Soutěžní přehlídka filmů zaměřených na horolezectví,
sporty v přírodě a život v horách.
E-mail: mhff@teplicenadmetuji.cz,
www.horolezeckyfestival.cz. Teplice nad Metují
Sobota 27. srpna 2011 od 18:00
Pavel Seidl – kytara
Koncert v rámci festivalu Za Poklady Broumovska.
Horní Adršpach kostel Povýšení svatého Kříže.
Září 2011
Regionální zahrádkářská výstava
Expozice s prodejem, bohatý doprovodný program.
www.teplicenadmetuji.cz/zahradkari.htm
Teplice nad Metují
Pátek 5. srpna 2011 od 22:00
VITA CAROLI
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího.
Čtvrtek – Neděle 25. – 28. srpna 2011
Pátek – Neděle 2. – 4. září 2011
Pátek 1. července 2011 od 20:30
Sobota 2. července 2011 od 18:00
Velká cena Police nad Metují – veřejný závod
horských kol
Veřejný závod horských kol v cross country v rámci
MTB Pohár Broumovsko. Kontakt: Petr Sulzbacher,
tel: 776 717 537, e-mail: [email protected]
Start a cíl: hokejové hřiště Police n. M.
CLARINET FACTORY
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Božanov, kostel sv. Maří Magdalény.
Sobota 30. července 2011 od 18:00
Sobota 25. června 2011
Neděle 21. srpna 2011
Sobota 23. července 2011 od 18:00
Úterý – Sobota 26. – 30. 7. 2011
Pátek – Neděle 24. – 26. června 2011
Pátek 8. července 2011 od 22:00
Sobota 28. května 2011 od 17:00
Pátek 22. července 2011 od 22:00
Jiří Bárta – violoncello, Jan Čech – klavír
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Martínkovice, kostel sv. Martina a Jiří.
ORBIS TRIO
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Heřmánkovice, kostel Všech svatých.
Sobota – Neděle 14. – 15. 8. 2011
Polická „Kvíčerovská pouť“
Výstavy obrazů, zvířectva, citrusů a subtropických
rostlin, jarmark, přehlídka historických vozidel, ukázka
řemeslných prací, koncerty, výtvarné dílny, taneční
zábavy, pouťové trhy. Police nad Metují
Sobota 3. září 2011 od 18:00
OCTOPUS PRAGENSIS
Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska.
Broumov, klášterní kostel sv. Vojtěcha.
Sobota 10. září 2011
ROCKSTOCK
3. ročník festivalu českých a polských kapel.
Klášterní Zahrada* Broumov
Sobota 10. září 2011 od 8:00
17. ročník Specialized Rallye Sudety
Jeden z nejtěžších maratonů horských kol u nás.
Teplice nad Metují
Sobota 17. září od 9:00
Dětský den s Lesy ČR
Klášterní Zahrada* Broumov.
Sobota 17. září 2011 od 9:00
Teplicko-adršpašská 33
Tradiční pochod skalami a okolím - pěšky, na kole
i s kočárky (16 a 33 km). Teplice nad Metují
Sobota 17. září od 15:00
VERNISÁŽ OBRAZŮ „ŽIDLE“
Slavnostní zahájení obrazů Jaroslava Soumara. Výstava
pro veřejnost otevřena od 18. září 2011 ve Výstavní síni
klášterní Zahrady*.
Sobota 24. září od 14:00
Garden Party na Hvězdě
Sraz ve 14:00 hodin u kašny na polickém rynku. Poté se
vydáme přes rodnou hroudu do restaurantu Hvězda.
Čtvrtek 20. říjen od 19:00
KYRGYSZTÁN – ZEMĚ HOR A PRAMENITÉ VODY
Cestopisná beseda rodáka z Broumovska –
Aleše Ottmára. Výstavní síň klášterní Zahrady*.
LETNÍ.BROUMOVSKO
29
LÉTO 2011
Broumovsko a Policko v pohledech osobností
Literatura vztahující se k Broumovsku je bohatá a rozmanitá: věnuje se jak tradičnímu
životu na Policku, tak i německy mluvící části regionu. Přibližme si pár zajímavých
literárních pohledů na náš region. Své pocity a zážitky ztvárnilo několik osobností,
z nichž některé zde musely nějaký čas žít ne tak zcela po své vůli.
Jedním z takových osudů je příběh spisovatele Aloise Jiráska. V jeho vzpomínkovém
díle Z mých pamětí najdeme líčení pocitů
chlapce, který dlouhých pět let, od svých
jedenácti do šestnácti (1862–1867), strávil ve zcela cizím městě na studiích. Stesk
u něho postupně vystřídala zvídavost
a vnímavost. A tak nám klasikovy paměti
(ale i povídka Do Němec) mohou sloužit
i jako pohlednice ze života na Broumovsku v předminulém století.
Hospodářsky a společensky vyspělým
Broumovem konce 19. století byl fascinován dobrušský řemeslník, osobitý umělec
a světoběžník Alois Beer. Obraz města vykreslil ve svých půvabných ilustrovaných
denících, později publikovaných v několika výborech. Ve svazku Památnosti mého
podomování (1978) líčí svůj obdiv nad
zdejšími továrnami, elektrickým osvětlením Černé cesty, Schrollovou opatrovnou pro chudé a nemocnicí a vůbec nad
ruchem a úrovní zdejšího života. (Mimo
jiné, při líčení cesty železnicí do Broumova
s obdivem zaznamenává i záchody na nádraží v Meziměstí – dnes by se asi divil!)
Podobně „nedobrovolně“ jako Jirásek se v Broumově ocitl Josef Škvorecký,
když jako začínající učitel dostal umístěnku na zdejší „měšťanku“. Své pocity
z krátké doby na samém počátku roku
1950 zachytil v autobiografické povídce
Zákony džungle (vyšla až v roce 1994
ve svazku Příběhy o Líze a mladém Wertherovi a jiné povídky). Čtenář pozná
nuje, ale zároveň je k němu jako na gumě
přitahován.
A vzpomínkám na rodné město se
ve svých knihách Kde jsou noty, tam je
bída... (2002) a Václav Hybš – Legenda
populární hudby (2010) nevyhnul ani věDalším literátem, který krátce žil hlasný hudebník, který loni oslavil osmdev poválečném Broumově, je Jaroslav Čer- sátku. V jeho textech můžeme nahlédnout
venka (dnes žije v cizině a jako spisovatel se do Police 30. a 40. let a konstatovat, že
podepisuje se jako Jarda Cervenka). V jeho její společenský a kulturní život byl tehdy
knížce Sběratel žárovek a další povídky podobně pestrý jako je dnes – jistě i přiz různých konců světa (2004) najdeme pří- činěním jeho dědečka a otce, proslulých
běh Obraz Frau Grauové. Jeho hrdinou místních kapelníků.
Josef Škvorecký
je mladý lékař, jenž v roce 1960 působí
ve zdejší nemocnici a zamiluje se do ženy
Nejnověji najdeme poutavé, obsáhlé
z obrazu, který najde v nemocničním skle- a nadšené líčení dvou cest na Broumovsko
pení. V dramatickém a poutavě napsaném a Policko v knížce Václava Větvičky Poutději je líčení města - jak se shodují čtenáři ník Okouzlený rodnou zemí (2010).
i pamětníci – až příliš neutěšené.
Známý botanik a literát náš kraj navštívil
v roce 2009 a svým dojmům odtud věnoÚplně jinak vnímal milovanou Polici val celé jedno nedělní rozhlasové „Dobré
legendární horolezec Miroslav Šmíd. V jeho jitro“. Kompletní texty pořadu najdou čteknížce Ze života horolezce (1991, dru- náři ve zmíněné knížce i s autorovým vlasthé, rozšířené vyd. Cesty a návraty, 2008) noručním vyobrazením kaple na Hvězdě.
Jan Meier Miroslav Šmída
najdou čtenáři, krom popisů cest a výstupů,
i nečekaně otevřená vyznání vztahu k městu, odkud pocházel a kde vlastně pobýval
Václav Větvička
celý svůj rychle odžitý život (1952–1993).
atmosféru města krátce po převratu roku
1948 a především nahlédne do života
v klášteře, který tehdy obývali čechoameričtí benediktini a klášterní cely sloužily
i k pronajmutí.
Zajímavý a nejednoznačný pohled
na Polici objevíme v románu Pavla Frydrycha Poznámky k surrealistickénu
autoportrétu (2010). Mladý, nekonformní hrdina obsáhlé knihy, která svou atmosférou tíhne k beatnické literatuře 60. let,
se v ději průběžně srovnává se vztahem
k městu, jehož život mu zjevně nekonve-
Alois Beer
Alois Jirásek
Jaroslav Červenka
Pavel Frydrych
Václav Hybš
Informační centrum
Informační centrum
Informační centrum
Informační centrum
Broumov
Police nad Metují
Teplice nad Metují
Adršpach
Internet:
www.info.broumovsko.cz
Internet:
www.policko.cz
Internet:
www.teplickeskaly.com
Internet:
www.skalyadrspach.cz
Telefon:
tel.: 491 524 168
Telefon:
tel.: 491 421 501
Telefon:
tel.: 491 581 197
Telefon:
tel.: 491 586 012
www.broumovsko.cz
Projekt je spolufinancován
Evropskou unií z Evropského fondu
pro regionální rozvoj