Milé spolupracovnice, milí spolupracovníci, 9. 12. 2010

9. 12. 2010
Milé spolupracovnice, milí spolupracovníci,
111
při nedávné cestě do Svaté země jsme také slavili mši svatou na hoře Proměnění. Když se
četl známý úryvek z evangelia, uvědomil jsem si, že stejně jako Petr, Jakub a Jan i my
jsme byli Kristem vybráni, abychom se s ním na tomto místě setkali. Stejně jako jim i nám
bylo na tom místě dobře, a tak nás napadlo, že bychom vám rádi něco z té naší radosti
předali. Před obnovou spolupracovnických slibů na závěr naší cesty na Olivové hoře
v Jeruzalémě jsem proto požádal spolupoutníky ze Sdružení o pár „vzkazů“ pro vás. Tady
jsou některé z nich:
– radostná zvěst z Jeruzaléma – Mesiáš, Kristus všechno dobře zařídí, jen je třeba, abychom jeho příchod očekávali a byli na něj připraveni (Židé v Izraeli očekávají Mesiáše, který se postará o nový chrám, mají už připraveného osla pro Mesiáše i sedmiramenný svícen pro chrám);
– zažít mši sv. v kapli Narození v Betlémě (v brzkých ranních hodinách, kdy davy poutníků ještě tvrdě spí);
– pouť předčila všechny mé představy – nemyslím, si, že, jsem teď zbožnější – jen jsem měla
více prostoru, ticha a duševního klidu pro přemýšlení o tom, co ode mě Bůh očekává;
– při první mši sv. v poušti jsem si uvědomil, že Ježíš je v těchto místech „doma“ a že je
mu nějakým způsobem milé „vracet se“ na místa, kde prožil svůj pozemský život;
– Svatá země je všude tam, kde žijeme a vyznáváme Krista – tato myšlenka z prvního
kázání Johnyho (ještě v české zemi) nás oslovila nejvíce, neboť je naprosto pravdivá;
– veliké Boží věci se dějí nepozorovaně uprostřed hluku světa, co se naopak ve světě zdá
důležité a veliké (např. pro Židy chrám), nemá pro další život světa významné důsledky – a tak jsme si právě ve Svaté zemi uvědomili sílu Božího vyvolení a děkovali za
to, že jsme účastni poznání Krista;
– „tak jako země bez vody se stává pouští, tak se stává pouští duše člověka, který do
svého života nepustí Boha“ – toto mě napadlo při ranní modlitbě v poušti a byl to jeden z nejsilnějších okamžiků;
– oslovilo mě pročítat si blahoslavenství a následující verše z evangelia přímo na Hoře
blahoslavenství a představovat si, jak Ježíšovi lidé naslouchali – to byl pro mě nejsilnější zážitek;
– při obnově křestních slibů jsem se uvědomil, že i když řeka Jordán je vlastně jen širší
potůček, je to řeka obrovské síly a krásy;
– přeji spolupracovníkům, aby také mohli prožít cestu a zakusit sílu, kterou jsem získala
návštěvou míst v Izraeli;
– vidět místa, poznat geografické souvislosti, zažít podnebí a setkat se s lidmi z Izraele
posílilo mou víru nenahraditelným způsobem;
– stálo to za to – pokud budete moci, jeďte také.
1
– Bůh, když si Izrael vyvolil a uzavřel s ním smlouvu, nikdy své slovo nevzal zpět, vyvolený národ již do konce existence světa bude vyvoleným národem – tak i my, když
si nás Bůh vyvolil být jeho salesiány spolupracovníky, mějme důvěru v to, že když se
budeme poctivě snažit hledat Jeho vůli, spočine i na nás Jeho požehnání tak, jako na
Jeho vyvoleném národě.
Jirka, Inka a dalších 29 poutníků po stopách Ježíše
Milí spolupracovníci
Do začátku mé služby provinciálního delegáta pro salesiánskou rodinu a také delegáta pro
salesiány spolupracovníky jsem dostal nádherný dárek v podobě poutní cesty do Svaté
země se skupinou salesiánů spolupracovníků. Být v místech, kde se narodil Pán Ježíš, kde
prožíval své dětství a mládí, kde později kázal a dělal zázraky, a kde za nás přinesl oběť
nejvyšší, je nezapomenutelné a velmi obohacující. Byl to pro mne úžasný návrat
k počátkům naší i mé osobní víry a také oživení mého salesiánského povolání. Nechci zde
vypisovat vše, co jsme prožili, protože to s největší pravděpodobností napíše někdo jiný,
ale chci vyzdvihnout pár momentů, které mohou obohatit i vás ostatní, kteří jste s námi ve
Svaté zemi nebyli. První moment byla obnova vlastního křtu v řece Jordánu, na místě, kde
Jan Křtitel pokřtil Ježíše. Křtem to u každého z nás začalo. K tomuto okamžiku by se
každý z nás měl častěji vracet, aby si uvědomil, jaký úžasný dar jsme od Krista dostali,
a zároveň obnovovat to, pro co jsme se při křtu rozhodli. V kostele v Káni Galilejské
obnovily manželské páry slib, který si dali v okamžiku, kdy si navzájem udělovali svátost
manželství. Láska, kterou jste se rozhodli vzájemně obdarovávat, je velmi krásná, avšak
křehká, proto vyžaduje každodenní úsilí o obnovu a je potřebné ji střežit. Vyprošujte si
k tomu navzájem sílu a vytrvalost. Naše duchovní putování vyvrcholilo na hoře Nanebevstoupení obnovou spolupracovnického slibu. Tak jako Pán Ježíš poslal své učedníky
do celého světa, posílá i každého z nás do nejrůznějších prostředí, abychom v duchu Dona
Boska byli Jeho svědky a přinášeli všem lidem kolem nás Evangelium – Radostnou zvěst.
Ať radost z narozeného Spasitele naplní srdce každého z vás a co nejhlouběji prožijete
advent i dobu vánoční.
Johny Komárek
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA…
Ze zápisu z 11. jednání provinciální rady
Brno – Žabovřesky 13.11.2010
Na úvod Jiří Máca představil a přivítal nového provinciálního delegáta SDB Jana Komárka. Zároveň jménem celé rady poděkoval Jankovi za obětavou službu během celého
období a vyjádřil přesvědčení, že bohatství osobních vztahů, které tak intenzivně navazoval a prožíval, bude nadále zachováno.
Formační plán na rok 2011
Byla předložena konečná verze po jazykové úpravě. Po diskuzi byla tato verze FP schválena. Zároveň PR velmi oceňuje práci celé formační skupiny pod vedením Petra Nečase.
PR děkuje také za to, že formační plán je připraven takto v předstihu. Distribuce proběhne
zároveň se Zpravodajem (začátek prosince). Ve Zpravodaji bude zveřejněna výzva
k posílání zpětných vazeb na formační plán – dobré zkušenosti, co by se dalo formulovat
jinak apod. Adresovat Petrovi Nečasovi.
Duchovní cvičení
Petr Nečas napíše výzvu do Zpravodaje, aby místní společenství nahlásila duchovní cvičení na rok 2011. Duchovní cvičení je nutno nahlásit do 31. 12. 2010. Je počítáno s tím, že
některá cvičení budou otevřená pro zájemce z řad SHM. Johny doporučí exercitátorům
jednotné téma.
2
Dále byl podpořen projekt SHM a ASC na uskutečnění duchovních cvičení pro celé
rodiny (včetně dětí). Organizačně zajišťují Kapounkovi – SHM zajistí dobrovolníky.
Předpokládaná kapacita – 20 rodin.
Hodnocení duchovních cvičení – není povinné, ale doporučuje se. Případné náměty
a připomínky k průběhu DCv zasílat provinciálnímu koordinátorovi.
Společné dílo ASC a SDB
PR se seznámila s projektem – Víkendy pro otce s dospívajícím synem. Tento projekt byl
zahájen v roce 2004 a z řad účastníků je velmi pozitivně hodnocen. PR obdržela velmi
podrobné a profesionální zpracování celého projektu.
Rada jednoznačně podporuje tuto apoštolátní iniciativu a současně souhlasí s tím, aby
tento projekt byl brán jako společné dílo ASC a SDB.
Odpovědná osoba za ASC: František Růžička; odpovědná osoba za SDB: P. Jaroslav Mikeš
Zahájení předaspirantátu
– Eva Turowská, MS Ostrava (říjen 2010)
– manželé Petra a Milan Šaňkovi, manželé Marta a Tomáš Rackovi, MS Újezd
u Brna (říjen 2010)
– manželé Lenka a Martin Mackovi, MS Moravská Brána (září 2010)
Zahájení aspirantátu (17. 10. 2010)
– manželé Katka a Petr Konrádovi
– Jaroslava Havlíčková; všichni MS České Budějovice, osobní formátorka Magdalena
Ehrlichová
Ukončení členství
Provinciální rada vzala na vědomí, že 4. 11. 2010 ukončila členství ve Sdružení Martina
Mončeková ze společenství Praha Dolní Počernice.
Důležité termíny
11. 12. 2010, 16 hod. – Kobylisy oslava 30 let FMA v českých zemích
22. 1. 2011 v Plzni – jednání PR
25. 3. – 26. 3. 2011 – setkání s aspiranty Praha Karlín, následně PR
29. 4. – 1. 5. 2011 Kroměříž, Dny salesiánské spirituality
14. 5. 2011 Pardubice, Festival 2011
28. 5. 2011 – Újezd u Brna (předpokládaný termín dalších slibů)
Úmysl modlitby
• Prosíme za ty, kdo prožívají zklamání, bolest a nemoc, za ty, kdo byli opuštěni svými
partnery, přáteli a příbuznými.
• Děkujeme za dar svobody, dej nám odvahu měnit svět k lepšímu a skrze svou přítomnost nás, Pane, zbavuj strachu z budoucnosti.
Duchovní cvičení 2011
Blíží se konec roku, a tím i příprava duchovních cvičení na rok příští. Předně chci poděkovat všem, kdo se spolupodíleli na průběhu letošních exercicií. Všem vřelé díky.
V minulých dnech jsem rozeslal všem koordinátorům MS zprávu o změně nahlašování
duchovních cvičení na rok 2011. Původní způsob, kdy za místní společenství se údaje
hlásily na můj mail [email protected], je změněn a to následovně:
František Hynek, náš webmaster, vytvořil formulář, který jsem rozeslal všem koordinátorům i s informacemi k vyplnění. Pokud jste ho neobdrželi, ozvěte se na výše uvedený
mail, zašlu jej znovu. Termín nahlášení je do 31. 12. 2010 do uvedeného formuláře. Pokud nebudou údaje kompletní, nevadí, pro zpracování je důležité datum konání, ostatní
údaje (kněz, ředitelé ...) lze doplnit později, a to na výše uvedený e-mail, a po novém roce
3
nejlépe Františku Hynkovi na e-mail: [email protected] Pokud některou informaci
nemáte úplnou, doplňte „upřesněno později“. Připomínám to, že každé místní společenství
by mělo nabídnout přibližnou kapacitu počtu členů místního společenství.
Pokud budete mít dotaz, obraťte se na mne: mob. 607 922759, pevná 516 453 774, IP
telefon 530 331 033 popřípadě napište na e-mail.
Za formační skupinu PR, Petr Nečas
Formační plán 2011
Současně s tímto číslem Zpravodaje dostáváte do rukou i nový formační plán na rok 2011.
Ten tématicky navozuje na letošní, při kterém jsme společně rozjímali nad desátky slavného a radostného růžence. V roce 2011 budeme pokračovat nad úvahami růžence světla
a bolestného růžence. Během těchto dvou let se podařilo vytvořit tématicky ucelený celek
všech desátků růžence, který může a mnohdy i přesahuje využitím spolupracovnickou
rodinu. Jsme si vědomi toho, že ne vždy se podaří vytvořit vše perfektní. Však také příprava formačních plánů pro některé členy formační skupiny je občas otázkou jak dále,
obzvláště když čas běží a věci a myšlenky se někdy nemohou pohnout kupředu. O to více
nás těší, když ze zpětných reakcí slyšíme, že se témata používají i např. na manželských či
farních společenstvích či jiných příležitostech.
Na provinciální radě zazněl názor, že by možná nebylo od věci využít případných vašich zkušeností, konkrétních podnětů či případných jiných formulací k rozšíření stávajícího textu. Ten by mohl být následně k dispozici k dalšímu širšímu využití.
Pokud máte z vaší zkušenosti konkrétní návrh na doplnění, napište na e-mail: [email protected] Za vaše reakce budeme rádi a zcela jistě pomůžou dotvořit toto dílo.
Již nyní se těšíme na vaše reakce.
Za formační skupinu PR, Petr Nečas
Kalendář a adresář na webu
Chtěl bych napsat několik informací o kalendáři a adresáři na webu. Kdo pravidelněji
chodí naše webové stránky www.ascczech.cz, zajisté si všiml užitečného kalendáře, který
je na pravé straně pod názvem „Plán akcí ASC“. Do tohoto kalendáře může poměrně
jednoduše zadávat každé místní společenství termíny nebo i místa svých plánovaných akcí
(měsíční setkání, výlet, obnova, …).
Předpokládáme, že každé místní společenství určí někoho (zřejmě z místní rady), kdo
bude do kalendáře akce zapisovat a v případě změny aktuálně upravovat. O kalendář se
stará František Hynek. Ten na požádání (např. na adresu redakce webu: redakce@asc
czech.cz) zašle přístupové heslo, a potom už je to jen na Vás, ovládání je poměrně jednoduché, jak se s oblibou říká, intuitivní.
Kromě popisovaného kalendáře se pracuje na také na adresáři. Jeho vývoj má nyní na
starosti hlavně Honza Görig. Původní adresář, který je v současné době na webu, je sice
nějak funkční, ale adresy a hlavně telefonní čísla mnohdy už dávno neplatí. Na nové verzi
adresáře se stále pracuje – jde o mnohem složitější aplikaci, a tak si vyžádá ještě nějakou
dobu na doladění a testování. Osobně bych si přál, aby se to podařilo do poloviny roku
2011, a to přeji taky nám všem.
Za redakci webu Pavel Janek
Opakovaná výzva
Prosíme všechny spolupracovníky, kteří mají možnost si tisknout Zpravodaj sami, aby
tak učinili a stali se samotiskaři. Je to významným finančním ulehčením pro náš společný rozpočet. Zároveň je třeba toto rozhodnutí oznámit Františku Jakubcovi, který Zpravodaj nejen připravuje, ale i odesílá do tiskárny. Jako bonus získáte nové číslo Zpravodaje ve své e-mailové schránce o několik dní dříve než ostatní.
Zopakoval sazeč
4
2. DUCHOVNÍ CVIČENÍ
Jak nás trapisté neutrápili
Vydáno dne 16. 11. 2010
Čas letošních duchovních cvičení pominul, a když se
ohlédnu já osobně za těmi našimi říjnovými, nemohu
jinak než být pln vděčnosti a díků za milosti obdržené
uprostřed ticha a modlitby… S Bohdankou jsme se
totiž zúčastnili experimentálních duchovních cvičení
pořádaných v nově otevřeném „Domě pro hosty“, který se nachází v bezprostřední blízkosti kláštera Matky Boží v Novém Dvoře – kláštera trapistů.
Jak k tomu došlo… V prosincovém Zpravodaji 106 jsme byli všichni pozváni na DC
v netradičním prostředí, ale kvůli rezervaci objektu bylo třeba se rozhodnout už do konce
ledna, ač termín konání byl až v polovině října. Protože jsme už před lety vyrostli
z posledních plenek a nemáme starosti s hledáním pečovatelů pro děti jako dříve (pohlídají se už samy – a rády), mohli jsme tak vzdálený termín směle risknout. A vyplatilo se to!
V pozvánce na DC jsme se dočetli, že: „Denní řád bude obdobný jako na jiných DC,
některé modlitby budou společné s mnichy a některé modlitby s mnichy budou dobrovolné.
Prostředí kláštera, ticho, samota, krásné prostředí a částečné společenství s mnichy bude
jistě předpokladem pro DC naplněné modlitbou, rozjímáním, tichem a usebraností.“ Už
jsme absolvovali DC v klášteře u kapucínů, v exercičním domě u jezuitů, ale nikde jsme
neměli možnost účastnit se některých modliteb místní komunity. Až nyní se to nabízelo,
a hned u samotných trapistů!!! Skutečnost byla nakonec nad slibovaná očekávání…
Denní řád totiž nebyl obdobný jako na jiných DC, byl totožný s denním řádem mnichů. Jen místo jejich času pro práci byl náš čas pro přednášky a večerku jsme asi měli také
trochu později než oni. Denní řád nebyl obvyklý už v tom, že mše svatá s ranními chválami byla již v 6.30! Ale proč zbytečně prospat čas trávený na takovém místě, že. Přes
toto brzké vstávání jsme ale za mnichy velmi zaostávali. Oni se totiž k prvním modlitbám
(a nejdelším) schází v neuvěřitelných 3.15!!! Účast na těchto modlitbách byla dobrovolná
a pouze pro muže. Většina z nás mužů je absolvovala, někdo dokonce nejednou.
Ubytováni jsme byli nad veškerá očekávání netrapisticky! Výhled z atypicky řešených
pokojů jsme měli jako do ráje. Stravováni jsme byli z jejich vegetariánské kuchyně, ale ač
jsem nevegetarián, pošmáknul jsem si skvěle! Stejně jako mniši, i my jsme při snídani
poslouchali hudbu, při obědě četbu. Krom již zmíněné noční modlitby jsme společenství
s mnichy prožívali šestkrát během dne: v 6.30, v 9.00, ve 12.00, ve 14.00, v 17.30 a
v 19.30 se končilo kompletářem. Při všech těch časech si představte mužský chórový zpěv
bez doprovodu hudby v rozlehlých prostorách moderního, ale velmi strohého kostela.
Modlitbou byla pro nás už jen naše tichá přítomnost… Rozjímavému duchu prospívalo
i tiché okolí s šustivým listím pod nohama, kde jsme se potkávali jen s místní obyvateli.
Např. jsem překvapil lišku na kraji lesa tak zabranou do lovu myši, že jsem se k ní přiblížil skoro na deset metrů… Počasí nám přálo, zažili jsme si tam krásný slunný den, i den
mlhavý a pošmourný, který měl v sobě zase jiné kouzlo.
Naši ředitelé, Jindra a Václav Maršíkovi, nám na sobotní odpoledne připravili křížovou v přírodě cestou na Podhorní vrch s 847 metry n/m, kdy jsme museli překonat i malou
útrapu v podobě vytrvalého deště. Ale nejsme z cukru a navíc nás čekal teplý čaj u dobrých lidí a následná večeře jako překvapení v Klášterní restauraci v Klášteře Teplá!
Čas milosti na duchovních cvičeních utekl jako voda a nastal nám čas milosti všedních
dní. Do času milosti u trapistů se mohu vrátit (a vrátím, dá-li Bůh), neboť Dům pro hosty
5
je určen opravdu pro hosty: „Svatý Benedikt chce, aby mniši přijímali především kněze
a poutníky. Náš dům pro hosty je tedy určen především těm, kteří chtějí pobýt několik dní
v klášteře, aby zde nalezli možnost se modlit: kněžím, řeholníkům a mužům, kteří touží
uchýlit se do ústraní kláštera, skupinám mladých mužů, doprovázených knězem. Mniši
neorganizují pro hosty duchovní cvičení, mohou však přijmout samostatně organizovanou
skupinu. Nabízejí těm, kdo si přejí s nimi pobýt, několik dní, aby sdíleli život, který sami
vedou po celý rok…“ Tolik z www.novydvur.cz. (Dámy, nemusíte se cítit jaksi odstrčené,
působí u nás i trapistky, konkrétně v Poličanech v klášteře trapistek Naší Paní nad Vltavou. I trapistky přijímají hosty :-)
Velký dík patří našim ředitelům Maršíkům, P. Tomáši Marešovi, všem zúčastněným,
vstřícné komunitě trapistů, ale především našemu Otci. A až se bude někdy opakovat něco
podobného, neváhejte!
Vděčný František Jakubec
(Na webu možno nahlédnout krásná fota – většinou od Míry Staňka.)
Slavnost Krista Krále prožitá v poušti
Vydáno dne 22. 11. 2010
Nedělní Slavnost Krista Krále slavili poutníci salesiáni spolupracovníci a přátelé mší
svatou v judské poušti.
Od soboty 20.11. do pondělí 29.11. byla na poutní cestě v Izraeli skupina salesiánů
spolupracovníků a přátel. Skupinu duchovně doprovázel nový delegát P. Jan Komárek.
V sobotu, pět minut před půlnocí, jsme odletěli z pražské Ruzyně na letiště do Tel
Avivu, kde jsme dosedli o půl páté místního času (o půl čtvrté SEČ). Na letišti nás očekávala delegátka CK Křížek Pavla Edita Herciková a izraelský průvodce Daniel Kedar. Dani
má české předky a roztomilou češtinu (např. „100 let před nulou“ apod.). Přistavený byl
i skvělý autobus s ještě skvělejším řidičem Murtadou.
V podstatě ihned jsme se vydali na cestu do pouště, kde jsme se připravovali na příchod Mesiáše. V poušti jsme také slavili mši svatou ze Slavnosti Krista Krále za neodbytné přítomnosti malých i velkých beduínů, stáda koz, osla a velblouda.
Odpoledne jsme se vykoupali ve Slaném moři (Izraelci odmítají název Mrtvé moře)
a večer jsme zakotvili v krásném prostředí kibucu Almog. Přestože jsme byli po náročném
začátku a probdělé noci velice unaveni, podařilo se nám po večeři alespoň na chvíli vytvořit krásné společenství u točeného izraelského piva a dobrého vína.
Ještě celé pondělní dopoledne jsme očekávali v poušti slíbeného Mesiáše, jehož narození zvěstovali andělé pastýřům na Poli pastýřů, kde jsme slavili mši svatou. Cestou do
Betléma jsme obnovili svůj křest vodou z Jordánu. Při této slavnostní chvíli nás bděle
střežili vojáci izraelské i jordánské armády.
Dnešní noc trávíme v Betlémě v hotelu Betlehem a brzy
ráno (ve 4:30) odjíždíme do
jeskyně Narození na mši svatou.
Po dopoledni v Betlémě nás
čeká přejezd do Nazareta.
Z předvánočně naladěného
Betléma vás zdraví za všechny
poutníky
Honza a Marta Tomigovi
6
3. TRVALÁ FORMACE
Duchovní obnova ŠOPu
Vydáno dne 20. 10. 2010
V sobotu 16. října se v Prostějově uskutečnila duchovní obnova pro salesiány spolupracovníky a jejich přátele. Již před devátou hodinou se začal plnit katechetický sál u kostela
Povýšení sv. Kříže asi dvěma desítkami spolupracovníků z Prostějovska, Olomoucka
a Šumperska.
Duchovní obnovu jsme společně zahájili modlitbou ranních chval. Poté nás František
a Hanka Hynkovi, kteří duchovní obnovu vedli, seznámili s programem celého dne. Pak
už jsme se všichni pozorně zaposlouchali do přednášek otce Pavla Cahy, který měl pro
nás připraveny dvě dopolední přednášky na téma Odevzdanost do Boží prozřetelnosti.
Přednášky byly oslovující a velmi povzbuzující. Pokud bych měla vyzvednout několik
bodů, které mi utkvěly, tak jsou to otázky a následné odpovědi, jak hledat Boží vůli
v každodenním životě, jak se odevzdat Božímu působení, jak se odevzdat do Boží prozřetelnosti a umění v klidu říci „Ať se mi stane podle Boží vůle“, která se zjevuje podle duchovní úrovně, potřeb a Božího záměru. Otec Pavel volil příklady poslušnosti Ježíše Krista, obrazy z evangelia i příběhy ze života Dona Boska.
Mezi přednáškami byla krátká přestávka pro ústraní, občerstvení i vzájemné sdílení.
Ve dvanáct hodin jsme se společně v kapli pomodlili Anděl Páně. Po obědě v nedaleké
restauraci byla pro všechny možnost svátosti smíření.
Duchovní obnovu jsme zakončili modlitbou slavného růžence a společnou mší svatou.
Posilněni pokrmem duchovním, osvěženi humorem některých účastníků a svačinou
z namazaných chlebů jsme se vydali na cestu k domovům. Pro všechny nezúčastněné za
všechny zúčastněné
Jitka Havlíčková
Adventní duchovní obnova
Vydáno dne 03. 12. 2010
Do nového církevního roku jsme vstoupili tradičně – adventní duchovní obnovou. Jako
vždy ji perfektně připravili Valaši nejen pro sebe, ale i pro účastníky ze společenství
Fryšták, Moravská brána a všechny zájemce. Foto zdroj: http://www.acsvalassko.estran
ky.cz/ Hned na začátku nás pozdravil Johny Komárek z Izraele a pak následovaly dvě
promluvy. Ty si na dopoledne připravil P. Pavel Glogar na téma odpuštění. Místo druhé
promluvy jsme viděli asi půlhodinový film Most s Vladimírem Javorským v hlavní roli.
Vynikající volba (Pavle, díky) a zároveň pro nás tolik podnětů k rozjímání. Dále podle
standardního programu – rozjímání, vynikající oběd, svátost smíření, růženec a obnova
slibů při závěrečné bohoslužbě, dále klobásy, pivo, víno, zpěv, …
Poděkování patří všem, kteří se podíleli na občerstvení duchovním, tělesném, hudebním, … i za pěkné společenství. Za celý den jsem řešil jediný problém – čas tak rychle
utekl, že mě povel k odjezdu zasáhl naprosto nepřipraveného. Už teď se těším na příště,
dá-li Pán Bůh.
Pavel Janek
Náhoda?
Vydáno dne 08. 11. 2010
Před časem mě vedoucí v práci poslal zajet za město obsekávat autobusové čekárny. Naložil jsem tedy křovinořez a vyjel. Cestou jsem míjel kostel, kam zrovna po schodech vystupoval kněz před začátkem ranní mše sv. Povzdechl jsem si. Tolik rád bych se vyzpovídal!
Nesl jsem si totiž v sobě neklid a pachuť toho, čím jsem předešlý den Pána Boha zarmoutil. Toužil jsem, aby ta překážka mezi námi, kterou jsem vytvořil, byla zrušena. Ve
zpětném zrcátku multikáry jsem ještě zahlédl první lidi směřující do kostela. „Ti se ma7
jí!“, řekl jsem si a v duchu jsem Pánu vyprávěl, jak moc si přeji, aby v mém vztahu
k Němu bylo zase všechno v pořádku a jak rád bych se vyzpovídal.
Ani jsem neobsekal první čekárnu a v tom se ozval telefon. Vedoucí totiž náhle změnil
plán a přikázal, abych se vrátil a asi čtvrt hodiny počkal, než se dostaví závozník, se kterým pak máme nějaké jiné úkoly. Spěšně jsem se tedy vracel. Když jsem znovu míjel
kostel, v hlavě mi ještě zněla slova vedoucího: „A počkej čtvrt hodiny“. Čtvrt hodiny, to
je přece čas pohodlně stihnout zpověď a je to vlastně i čas oficiálně přidělený! S velkou
vděčností jsem vstoupil do zpovědnice. Ani mi nevadilo, že se lidé otáčejí a prohlížejí si
moje montérky se signálními pruhy. A závozník potom ani netušil, odkud se bere moje
radost a úsměv. I práce nám šla pěkně od ruky.
Kolikrát se nám zdá, kolik je ve světě zla. Vlastně se nám to nezdá, ona je to pravda
a míváme z toho smutek. Mnohdy to vidíme tak, že je vše už beznadějné. A já jsem po
této příhodě žasnul, jak si Pán Bůh pro svoje plány může klidně použít i mého nevěřícího
vedoucího i s jeho mobilem!
Ať je zlo ve světě nebo přímo kolem nás jakkoli velké, jistě se Bohu nic nevymklo
z rukou! Stačí se jen s důvěrou na Něho obracet. Mnohokrát jsem už v kostele řekl „Věřím v Boha Otce vše-mohoucího“ a nechávalo mě to klidným, ale On takový opravdu je!
Jak elegantně vyřešil tuto moji situaci! Naše modlitby nevypouštíme jen tak do vzduchu,
ale On je skutečně slyší! Rád bych na to nezapomínal.
Radek M.
Jak jsem hlídal malého Jakuba
Vydáno dne 29. 11. 2010
Jednou mě moji přátelé požádali, abych jim večer pohlídal čtyřletého syna. Nejprve jsem
z toho měl trochu obavu, tak malým dětem jsem už odvykl a před očima mi vyvstaly všelijaké krizové situace, které by mohly nastat, včetně toho, že mu bude třeba špatně. Tyto
myšlenky jsem ale zahnal, vždyť proč by mělo dojít zrovna na nějaké svízelné situace?
Budeme si hrát, povídat, a tak jsem se začal na jeho návštěvu těšit.
K večeru přijeli a opravdu vše probíhalo bez problémů. Zajímalo ho, jak to u mě vypadá, měl spoustu otázek, a že jsme spolu osaměli, mu ani nevadilo. Zvlášť ho zaujala
kachlová kamna s pecí a bidlem, které znal jen z televizních večerníčků Jáji a Páji. Hráli
jsme si a smáli se, ale pak přišlo přesně to, čeho jsem se obával. Jakub začal být vážnější,
pak i blednul a ptal se po záchodu.
Tam už jsme nestihli doběhnout, po cestě začal zvracet. Projevila se mu totiž nějaká
viróza, a to i pořádným průjmem. Seděl na záchodě, já ho utěšoval, a jeho malá ručička se
v mé dlani úplně ztrácela. Bylo mi ho moc líto, bylo vidět, že hodně trpí. Takový malý
drobeček a tak zkouší, a ještě sám mimo domov! Umýval jsem mu poblinkané boty. Překvapila mě jeho velká důvěra ke mně. Bylo až dojemné, že si vůbec nestěžoval, neplakal
a vděčně přijímal moji péči, a já bych se byl v tu chvíli pro něho úplně rozdal. „Ještě tady“, ukazoval malým prstíčkem, abych mu omyl ještě jedno potřísněné místo. Pak jsem
ho uložil do své postele, ve které vypadal ještě menší. Přisunul jsem si k němu nízkou
stoličku a začal jsem mu vyprávět různé příběhy, které jsem zažil, když jsem byl velký
jako on. Usmíval se na mě z bílého obličeje a držel se mě za ruku. Roztřásla ho zimnice,
ale stále se usmíval. Ležel na samém kraji postele, aby byl u mě co nejblíže, nespustil ze
mě oči a s velkým zaujetím poslouchal moje vyprávění. „Ještě, ještě!“, dožadoval se,
i když se mu už klížily oči. Násilím je rozevíral, aby nezaspal to mé povídání. Ale za
chvíli už to bylo nad jeho síly a tvrdě usnul. Zůstal jsem u něho sedět, kdyby se náhodou
probudil, aby ho nepřekvapilo, že je tam sám. Ostatně, vůbec se mi ani odejít nechtělo.
Díval jsem se na něj a přemýšlel jsem o té krásné, velké Jakubově důvěře ke mně a jeho
8
sdílnosti, které mě pohnuly k té nejlepší péči a soucítění s ním. Byla to důvěra a určitý
obdiv ke mně, dospělému velkému člověku, že vyřeším tu jeho svízel, že se na mě může
spolehnout, že je u mě v bezpečí. A to jeho nadšení z mého vyprávění! V kamnech praskalo a pod pláty útulně poblikával oheň.
Pak mě napadla představa, že ten malý Jakub v posteli jsem já, a že ten, kdo vedle sedí
na stoličce, je Bůh. Vybavily se mi pasáže z deníku sv. Faustýny, kde vybízí k opravdové
důvěře v Boha a Jeho milosrdenství. Píše, jak Bůh nesmírně touží, abychom se Mu svěřovali se vším, co prožíváme a zvali Ho do svého života. Jak to výstižně vykreslil tento
večer s Jakubem! Nemaskoval to, že je mu zle, neschovával se a nechtěl to nějak řešit
sám. Jak mi s naléhavostí ukazoval, kde ještě potřebuje omýt a přitom se mě držel. Kdybych to uměl i já s tak spontánní důvěrou jako Jakub a ukazoval Kristu všechny svoje
špíny a bolesti – i ty nejmenší – a nechal se takto pečlivě s pochopením obsloužit! Vždyť
tak Ježíš umýval učedníkům nohy – jaká podobnost! A přijímat povzbuzení a nechat se
přikrýt Božím požehnáním. A naslouchat každému Jeho slovu, i když se mi z různých
důvodu budou klížit oči a nebudu se cítit dobře.
Co když to všechno v ten večer musel Jakub prožít kvůli mně? Abych pochopil... To je
nejspíš už jen moje fantazie, ale kdo ví?
A napadá mě další varianta, že ten, kdo je uložený v té posteli a vyžaduje péči, je Bůh
a sklání se nad ním člověk, který Ho s účastí a láskou sleduje a přemýšlí o tom, jestli něco
nepotřebuje a čím by Ho potěšil. Absurdní představa? Myslím, že Bůh nemohl dát víc
najevo to, jak nám chce být blízko, a jak s námi počítá a důvěřuje nám, když se stal miminkem a svěřil se lidem do rukou „napospas“.
Jak nesmírně úžasné věci se musely odehrávat mezi Marií, Josefem a narozeným Ježíškem! Nemám na to, tyto skutečnosti dále více domýšlet. Nezbývá než žasnout… Radek
• Na webu jsou k nahlédnutí pěkné reakce na článek (jako i k mnohým jiným), ale pro
nedostatek místa je většinou neuvádím.
Sazeč
5. prosince měl svátek blahoslavený Filip Rinaldi Vydáno dne 06. 12. 2010
Není to jenom zakladatel VDB, ale má velikou zásluhu o české a slovenské salesiánské
dílo. Do jeho rukou skládali první čeští a slovenští salesiáni sliby.
Jan Ihnát
Vždycky vzpomínal páter Josef Novosad, že jeho zásluhou se stal salesiánem: „Chtěli
mě kvůli zdraví poslat domů, ale on řekl: Mějte s ním trpělivost a zkuste to ještě. “ Jeho
bratr Jan Rinaldi v Perose Argentině formoval za velice těžkých podmínek první české
salesiány. On byl hlavní představený, měl velkorysé srdce a stal u rozhodnutí, bez nichž
by české a salesiánské dílo nebylo. Byl to on, který si uvědomil důležitost vzdělání žen.
Ne všichni chápali jeho jednání ve vztahu k ženám. Je jasné, že VDB ho berou jako zakladatele a duchovního otce. VDB popřát nemůžete, protože nevíte, kdo tam je, ale každý
se za ně může pomodlit, aby dílo Ducha svatého – VDB – rostlo a plnilo své poslání.
Umírá 5. 12. 1931 a blahořečen je 29. dubna 1990.
Krátký životopis: http://www.sdb.cz/sm-2000-2-salesiansti-svetci/
4. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE
Představuje se společenství Praha – Botič a Praha – Botička
Tak takhle vypadalo společenství Praha – Botič ke konci roku 2007. Jak vidíte, mávají
vám (zleva doprava od spodní řady) Reumannovi, Imlaufovi, Bernardovi (starší, tj. Ivana
9
a Pepík), Fuchsovi, Mátlovi, Jarka Šmídová, Pasekovi a Ovečkovi. Chybí tu výjimečně
Petr Imlauf a náš delegát Pepík Šplíchal.
Pokud pozorně čtete tuto rubriku, tak jste se ve Zpravodaji číslo
107 dočetli, jak a kdy vzniklo naše
společenství. Oddělilo se po Podblanicku od společenství Praha –
jih v roce 2002. V loňském roce
přibyl do našeho společenství ještě
jeden nový pár, a to Farionovi
z Vlašimi.
Kdybych měla charakterizovat
toto společenství, řekla bych, že se
skládá z lidí velice angažovaných:
ve svých farnostech, kde pomáhají
s liturgií, s katechezemi, hudbou,
(dokonce toto společenství mělo tři
jáhny); v SHM; v přípravě snoubenců; v neposlední řadě ve vedení formačního společenství; spousta přednášek a mimopracovních aktivit o víkendech pro rodiny, děti, snoubence, mládež; dobrovolnictví v domácím hospici; angažovanost v komunální politice
a v dalších aktivitách.
A tím jsme u vzniku společenství Botička.
Letos v říjnu pět párů z formačního společenství, vedeného Imlaufovými a Podvalovými,
složilo své spolupracovnické sliby a čtyři z těchto párů projevily přání vstoupit do Botičky. To je velice radostná zpráva, že nás je víc. A abychom zachovali rodinnost, rozdělili
jsme náš Botič na dvě nová společenství.
Jedno si ponechalo původní název Praha-Botič a tam nyní patří Bernardovi starší,
Fuchsovi, Imlaufovi, Mátlovi a z nových spolupracovníků Svobodovi a Kavenovi. Delegátem zůstal Pepík Šplíchal.
Do Prahy-Botičky patří Reumannovi, Pasekovi, Ovečkovi a Jarka Šmídová a z nových
Bernardovi mladší (Anežka a Lukáš) a Kolářovi. Naším delegátem je Josef Kopecký mladší.
Výčtem našich aktivit jsem chtěla zdůvodnit mou charakteristiku našeho společenství,
že jsme společenství lidiček velmi angažovaných, což je moc dobře na jednu stranu, na
druhou stranu chyběl čas a energie vytvářet další akce pro podporu jen nás samých. Ale co
nic nestojí, za nic nestojí. A tak jsme vděční i za občasné společné grilování nebo společné oslavy nějakých narozenin.
Jak říká Don Bosko: Lepší je nepřítelem dobrého. Tak se radujme ze všech dober, která jsme dostali a která jsme pomohli vytvořit.
Za obě společenství – Dana Ovečková
5. DO TVÝCH RUKOU, PANE…
Prosba o modlitbu
Vydáno dne 05. 11. 2010
Dne 4. 11. 2010 si Pán povolal svého služebníka Antonína Těthala – salesiána spolupracovníka ze společenství Slovácko.
Vzpomeňte prosím v modlitbách nejen na Tondu, ale i na jeho početnou rodinu. P. Hanák
10
11
„Všechny vás očekávám v nebi.“ Don Bosco
Krátce před polednem 19. listopadu 2010 zemřel ve věku 84 let
v Charitním domově ve Staré Boleslavi P. Ferdinand Plhal – až
do posledních chvil s láskou doprovázen sestrami, zaměstnanci
a obyvateli domova.
Otec Ferdinand Plhal se narodil 3. 3. 1926 v Rychtářově u
Vyškova, měl 6 sourozenců. Otec byl rolníkem, on sám se vyučil se
zámečníkem.
Se salesiány se seznámil v Mníšku pod Brdy, kde studoval
v Domě pro pozdní povolání v roce 1945. Oblíbil si salesiánský
život a vstoupil do noviciátu v Hodoňovicích, kde 16. 8. 1949 složil první řeholní sliby;
trvalý slib pak složil P. Janušovi v Brně 24. 1. 1955. Po noviciátu studoval ve Fryštáku,
kde ho zastihla likvidace řeholníků a on byl s ostatními internován v Oseku. Odtud nastoupil vojenskou službu u PTP od září 1950 do 31. 12. 1953.
Po propuštění z vojny pracoval manuelně v Brně a bydlel společně s ostatními salesiány. Za to byl v dubnu 1957 s ostatními spolubratry odsouzen na dva a půl roku do vězení.
Po odpykání trestu pracoval manuelně v Brně a přitom soukromě studoval teologii.
Biskup Trochta ho tajně vysvětil na kněze 13. 6. 1963 v Praze ve svém bytě. Do duchovní
správy se dostal po politickém uvolnění roku 1969. Byl administrátorem v TeplicíchTrnovanech a v Hrobu, v letech 1970 až 1999 farářem ve Štětí s přilehlými farnostmi,
a pak do roku 2003 farářem ve Chcebuzi a exkurendo ve Štětí. Všude neúnavně pracoval.
Jeho dlouhodobá nemoc s bércovými vředy ho donutila k několikaměsíčnímu léčení
v nemocnici. Po propuštění z nemocnice myslel, že se uzdraví a zase nastoupí do farní
pastorace.
Před povodněmi v roce 2002 faru i kostel ve Štětí opravil zvenku i zevnitř. Při povodních bylo v opraveném kostele asi 2 metry vody. P. Ferdinand chtěl kostel znovu opravit.
Jeho nemoc mu to znemožnila. Zhoršovala se, a tak byl k 24. lednu 2003 převezen do
Domova pro nemocné kněze ve Staré Boleslavi. Postupně mu byly amputovány obě nohy.
Otec Ferdinand se vyrovnal s tímto zákrokem celkem klidně. On byl v životě vždy
velmi houževnatý, fyzicky i duševně neúnavný pracovník. Svým optimismem rozradostňoval své okolí, vždy připraven pomoci komukoliv, kdo to právě potřeboval. Skromný,
více myslel na druhé než na sebe.
I sestry sv. Vincence v Charitním domově, stejně jako jeho zaměstnanci a obyvatelé, si
jej pro jeho optimismus velmi oblíbily. Zemřel, obklopen jejich láskou.
Pohřeb se konal 26. listopadu: rekviem bylo v kostele sv. Terezie z Lisieux v PrazeKobylisích. Po něm jsme uložili jeho tělesné ostatky mezi spolubratry na ďáblickém hřbitově.
6. MODLITEBNÍ MOST
Prosba o modlitbu
Vydáno dne 02. 11. 2010
Ahoj kamarádi, právě jsem se od Míly Dubišarové dozvěděla, že Pepovi diagnostikovali
nádorové onemocnění žaludku.
Je velice smutné, že přestože lékař, který prováděl diagnostické vyšetření, doporučil
ihned hospitalizaci a operaci, Pepu opět (již potřetí) z Bulovky poslali domů s tím, že
musí počkat na CT vyšetření, na které je objednán až 8. listopadu. Takto se situace vleče
již měsíc.
12
Prosím, připojte se modlitbou za oba, Míla je již velice vyčerpaná, Pepa nemůže nic
jíst, má problémy i s tekutou stravou.
Navrhuji, komu to vyhovuje, aby si dal do mobilu upomínku každý den na 9 hodin dopoledne, abychom se spojili v modlitbě. Také prosím o poslání zprávy dalším, na které
nemám kontakt a Dubišarovy znají.
Všechny vás zdravím, Slávka Holadová
Vydáno dne 24. 11. 2010
Milí přítelé, dnes dopoledne Pepu Dubišara operují v nemocnici v Krči. Prosím vzpomeňte
na něj i na Mílu ve svých modlitbách.
Všechny vás zdravím, Slávka Holadová
Velká posila
Vydáno dne 01. 12. 2010
Milí kamarádi, ráda bych vám poděkovala za všechny vaše modlitby, které jsou pro mně
i Pepu velikou posilou.
Operace Pepy proběhla bez komplikací. Ještě dnes ráno ale nebylo jasné, jestli nebude
nutná operace další. Výsledky histologie ale dopadly dobře, takže odpoledne byl Pepa
z JIP přeložen na normální oddělení. O dalším průběhu léčby nám zatím nic neřekli, ale
pokud nenastanou žádné komplikace, koncem týdne by snad měl být propuštěn domů.
Určitě ale i po návratu Pepy domů nebude vše zcela jednoduché a tak na nás prosím
myslete dál. Snad s pomocí Boží a vašich modliteb vše zvládneme.
Ještě jednou díky Míla Dubišarová.
Prosba o modlitbu – tentokrát ze Slovenska
Vydáno dne 08. 11. 2010
Sestry a bratia, saleziáni spolupracovníci! Vážnosť situácie ma vedie k tejto okamžitej
prosbe o vašu modlitbovú pomoc. Možno ani neviete, ale v našej spolupracovníckej rodine sa v týchto dňoch vyskytli dva veľmi akútne prípady, ktoré si vyžadujú okamžitú modlitbu.
Peťovi Ikhardtovi zomrelo úplne nečakane ešte nenarodené dieťatko Danielka (v 8
mesiaci) a jeho manželka Mary bojuje v týchto chvíľach o život. Prosím vás všetkých,
rozšírte túto správu medzi ľudí dobrej vôle a prosme za ňu. (Pán predsa hovorí: o čokoľvek budete prosiť ... dostanete to...)
V útorok 9.11.2010 bude v Košiciach operovaný 22-ročný Martin Tomaštík (nádor na
hlave). Nech naše modlitby predchádzajú i sprevádzajú ruky lekárov...
Prepáčte mi razanciu mojej reakcie, ale v takýchto prípadoch sa musíme ako veľká rodina zomknúť a prosiť jednomyselne, aby sme mohli dostať o čo prosíme.
Anton Horváth, koordinátor PR ASC Slovensko
Nemůžu se sdílet jako dřív...
Vydáno dne 16. 11. 2010
„Hospodin je dobrotivý ke všem“ Žl 145
„Dřív jsem se ptávala, proč svoje věrný stíháš, / ... neni věrnějších, / Teď si myslim, že nás
jako růže stříháš, / zbavuješ zplanělých poupat včerejších.“
Radůza: „Miluji vás“
Milí přátelé, jsme teď s Tomem v Kladrubech na rehabilitačním pobytu, tak mám víc času
vám přiblížit, co prožíváme a jak to s námi teď vypadá.
Za chvíli to bude rok, co propustili Tomáše z léčení v nemocnici a zůstal v domácím
ošetřování. Jsem s ním doma a mám vyřízenou péči o osobu blízkou.
Psát o Tomově stavu je pro mě čím dál těžší.Teď už se stav nemění mílovými skoky
ani kroky a jsou to změny, které vidí spíše ti okolo, kteří nemají Toma denně na očích
jako my doma.
13
Že se dá na vše zvyknout, jak jsem kdysi psala, je pravda jen napůl. Zvyknout se dá na
určitý nový způsob života, na život s vozíkem a různá omezení, která to s sebou přináší,
nový režim dne, …ale není toho málo, s čím se musím denně vyrovnávat nebo spíše –
znovu přijímat a odevzdávat. Není jednoduché tuto zkušenost předat, protože kdo to neprožívá s námi aspoň zpovzdálí, těžko si to může představit.
Nevím, nakolik si Tomáš svůj stav uvědomuje. Mě nejvíc trápí, že se s ním nemůžu sdílet jako dřív, že si s ním nemůžu
„od srdce popovídat“. Někdy se překvapivě
zapojí do rozhovoru trefnou poznámkou, má
smysl pro humor a rád vtipkuje, ale na souvislejší vyprávění (zatím?) nemá. Nedokáže
posoudit svoji situaci. Ale dokáže projevit
city, zvlášť jsem vděčná za ty plné lásky
a vděčnosti k nám i Bohu, a že jich není
málo! Tom neumí myslet na budoucnost,
žije teď a tady.
Tomášovo poškození mozku je opravdu
rozsáhlé. Má problém s dlouhodobou, ale
nejvíc krátkodobou pamětí, takže i když
něco intenzivně emotivně prožívá, za chvíli
o tom neví. Z minulosti si pamatuje málo,
spíše se rozpomíná na dětství…, ale i v tom
dělá pokroky.
Žije přítomností a věřím, že také tím, že
ho máme rádi.
Je pro mě někdy těžké věřit, že o nás
Bůh ví, ale přesto jsem stále přesvědčená
o Jeho lásce, která chce jen naše dobro.
Jaký smysl má utrpení a náš nynější život je pro mě velkým tajemstvím. Jsou chvíle,
kdy propadám úzkosti a beznaději a chvíle, kdy se můžu i s Tomem radovat z maličkostí.
Poslední dobou se cítím pokojná, někdy i šťastná. Ale vím taky, že je to milost, za kterou jsem Bohu vděčná a že kdykoliv může přijít pokušení sebelítosti, beznaděje,strachu…
Vidím, jak velký smysl má láska skrytá, i ta, která se projevuje.
V září se vdávala naše Anežka. Svatba to byla krásná a kromě široké rodiny bylo
svědky této události plno mladých lidí. Toma na vozíčku vezl náš Honza a tatínek hrdě
vedl nevěstu za ruku k oltáři.
Myslím, že si víc než jiná nevěsta Anežka uvědomovala závažnost slibu:.. „..že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré
i zlé až do smrti….“ .
Při pobytu na rehabilitaci tady v Kladrubech i minule v Košumberku jsem si uvědomila s vděčností, jaký je to dar, když máme v každém koutě republiky blízké ze salesiánské
rodiny.
V Kladrubech nás moc pěkně přijalo společenství „Podblanicko“. Chtěla bych vám
všem ze srdce poděkovat za všechnu podporu i modlitby.
Olga
14
12. prosince vzpomeneme 10. výročí, kdy Pán povolal Josefa Janotu
Vydáno dne 06. 12. 2010
Dne 12. prosince 2010 vzpomeneme 10. výročí, kdy Pán povolal Josefa Janotu do nebeského domova. Stál u zrodu dětského časopisu Nezbeda. Založil Katolický turistický a tábornický oddíl v Otrokovicích.
Vzpomeňme na Josefa Janotu v modlitbách.
Anna Janotová
„...Každý z nás by mohl popsat mnoho stránek, které by ukazovaly
na to, že Joe byl tím, který mezi nás přinášel optimismus, radost
a pohodu a také zdravý nadhled a nevyčerpatelný elán...“
Zpravodaj ACS, 2001, Pavel Popelka
Josef „Joe“ Janota se mládeži opravdu věnoval. Založil Katolický turistický a tábornický
oddíl v Otrokovicích.
„...Z večera při příležitosti 20.výročí založení TOMu jsme si odnášeli pěkné dojmy
a hezky jsme se pobavili. Velmi dojemná chvíle byla, kdy při vzpomínce na Josefa Janotu
– zakladatele oddílu – povstal celý sál a posílal mu potlesk tam, kam se snažíme všichni
směřovat. Jsme vděční všem ochotným lidem z farnosti, kteří v tomto dobrém díle pokračují a věnují svůj čas mládeži...“
www.tom1419.org 18. září 2008, Pavel Čech
Stál u zrodu dětského časopisu Nezbeda, který příští rok oslaví 20. výročí svého trvání.
„...U zrodu časopisu stál v roce 1991 redaktor dětské rubriky tehdejšího časopisu Velehrad Josef Janota, který na základě impulzu olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera
začal připravovat projekt nového křesťanského časopisu pro děti. Ke spolupráci přizval
výtvarníka Vítězslava Koutníka. Oba patřili ke zkušeným salesiánským spolupracovníkům,
a to velkou měrou přispělo k formování časopisu v salesiánském duchu...“
Zpráva z Olomouckého arcidiecézního informátoru, 1-2/2006
„...Vzpomínáš si, jak to tenkrát začalo? Zavolal ti Josef Janota a... A dali jsme si schůzku
u nich doma. Tam jsem se teprve dozvěděl, o co vlastně jde. A okamžitě jsem na spolupráci v dětském časopise přikývl. Pokud totiž v něčem ,jel‘ Joe Janota, stálo to vždycky za to.
On si vzal na starost textovou část, já výtvarnou. Protože v Čechách žádný takový časopis
nebyl a my přesně nevěděli, jak má vypadat, snažili jsme se sehnat veškerý dostupný křesťanský tisk pro děti ze západních oblastí Evropy. Po čase jsme měli v ruce dětské časopisy
z Německa, Itálie, Švýcarska, Francie, Velké Británie a dokonce i z Norska. Trochu se
nám z toho zatočila hlava, protože ty časopisy už tenkrát vypadaly tak, jako Nezbeda dnes.
Dokonalý tisk, křídový papír, všechny stránky barevné atd. A tak u Janotů v obýváku přišlo na svět první číslo Nezbeda...“
Vít Koutník, 2006
Na závěr:
„...Doufám, že naše poslední setkání – dá-li Bůh – bude věčné, a že spolu konečně ten
doutník vykouříme!...“
Pavel Popelka, 2001
Vzpomeňme na Jožku Janotu i jeho rodinu v modlitbách.
Marína Koscelníková
15
7. SALESIÁNSKÁ RODINA
V Brně-Líšni dokončena II. etapa střediska mládeže
Vydáno dne 13. 10.
Díky Boží prozřetelnosti, pomoci Panny Marie a velkorysosti mnoha lidí dobré vůle se
v Brně-Líšni podařila mimořádná věc: dostavba střediska mládeže s hřišti. Slavnostní otevření a požehnání se uskutečnilo 23. října odpoledne a 24. října dopoledne při děkovné mši
svaté v tělocvičně střediska. Pán Bůh ať vám odplatí za jakoukoli formu pomoci našemu
dílu. Více » na www.sdb.cz
Za Salesiánskou provincii Praha Petr Vaculík, provinciál. Zdroj: www.sdb.cz
Historie salesiánského díla očima P. Oldřicha Přerovského
Vydáno dne 15. 10. 2010
Bosco Media Centrum vydalo Bluray disk a DVD „Historie salesiánského díla očima
P. Oldřicha Přerovského“. Dokument natočil v roce 2010 v Římě bývalý provinciál
P. František Blaha. Více na www.sdb.cz
P. Přerovský poutavě vypráví zážitky z počátku salesiánského díla v České republice
a z pozdější doby, kdy někteří čeští salesiáni během komunistické éry začínali v „exilu“
v zahraničí. Dokument je rozdělen do pěti dvacetiminutových dílů a je obohacen fotografickými materiály.
Náklady na výrobu DVD: 150 Kč. Protože dokument je natočen v kvalitě „HD“, je
možné si ho objednat i na disku Bluray. Náklady na výrobu Bluray disku činí 220 Kč.
Objednávky a bližší informace: Pavel Liškutin, SDB, Foerstrova 2, 616 00 Brno,
email: [email protected]
České Budějovice svědky velkolepé oslavy
Vydáno dne 22. 10. 2010
Ve dnech 15. – 17. října byly České Budějovice svědky velkolepé oslavy 20 let
salesiánů na Čtyráku (farnost, kde salesiáni v Č. Budějovicích působí). Součástí
programu byla nedělní mše svatá celebrovaná biskupem Kájou Herbstem, při které
oficiálně zahájili aspirantát tři zájemci
o vstup do našeho sdružení: Jaroslava
Havlíčková a Katka a Petr Konrádovi.
Magdaléna Ehrlichová,
společenství České Budějovice
V sobotu 23. října byl krásný a radostný den...
Vydáno dne 29. 10. 2010
... A to nejen proto, že podzimní slunce rozehrávalo posledními plamennými barvami
celou přírodu, ale hlavně proto, že se plamenem Dona Boska rozhořela další salesiánská
srdce. Konkrétně se tak stalo v Kobylisích u sv. Terezičky při odpolední mši svaté spojené
s přísliby deseti nových salesiánů spolupracovníků.
Slavnost to byla, jako vždy, velmi rodinná. Společenství Praha-Botič nás svým hudebním doprovodem přibližovalo nebi (neboť kdo zpívá... znáte to :) a také si pro novopečené
spolupracovníky připravilo následné veselé uvedení do salesiánské rodiny. Ono uvedení
nemohl udělat nikdo jiný než Don Bosco osobně. Přišel v klerice, s nezbytným biretem na
hlavě a předvedl nám své kejklířské a sportovní umění, kterým upoutával pozornost
chlapců. Sice s námi hovořil naší mateřštinou, ale takové detaily jsme nezkoumali. Hlavní
16
bylo, že byl mezi námi a že si osobně vyzkoušel naše nové borce. Všichni obstáli na výbornou! Dokonce se mezi nováčky objevil i opravdový kouzelník a donu Boskovi – i nám
– předvedl jeden svůj velmi povedený trik. K tomu všemu veselí nechybělo ani výborné
pohoštění, kafíčko, limonádka... a hlavně příjemné popovídání s ostatními...
Radostné odpoledne rychle uteklo, zbyly nám na něj jen pěkné vzpomínky... Jen pěkné
vzpomínky? §;-))
Díky Bohu za to, že jsme na slibech mohli být, díky Bohu za celou salesiánskou rodinu!!!
František Jakubec
Vyplatí se být věrný
Vydáno dne 01. 11. 2010
V dnešní den 1. 11. 2010, kdy se dožívám 25 let kněžství, bych chtěl tímto připomenutím
vzdát Bohu chválu a ujistit všechny, že Boží milost je silnější než lidská slabost. Stačí
s Boží milostí spolupracovat a nebát se.
Kdybych měl větší víru, tak bych toho mohl vidět víc a víc toho udělat. Dominik Savio
v jednom snu tvrdě vyčítá Donu Boskovi, že kdyby měl větší víru, tak mohl zachránit
mnohem víc mladých lidi. Za zvláštní Boží milost považuji to, že jsem mohl být formován
ThDr. Josefem Novosadem, který znal ducha Dona Boska důvěrně a byl jasný. Několikrát
mi důrazně připomněl slova matky Markéty: „Con Dio non si burla – Z Boha se netropí
posměch. Pro nás bude lépe, když nás bude pět, ale ti lidé budou mít alespoň nějakou
úroveň, než aby nás bylo dvěstě bez jakékoli úrovně“. Asi nebýt jeho jasného důrazu, kdo
ví, jestli bych nesedl na lep absurdních módních proudů, které nemají s Donem Boskem
vůbec nic společného. Musel jsem toho o tom od ASC vyslechnout dost.
Chtěl bych tedy poděkovat těm, kteří mě podporovali ve věrnosti i linii, kterou jsem
v noviciátě dostal. Viděl jsem věrné i jejich spokojenost, ale i odpadlíky a jejich smutný
konec. Věrnost je Boží podstatou a Bůh ji dá každému, kdo o ni pokorně prosí. Kdo
spoléhá na sebe a myslí si, že to zvládne i sám, ten se jenom přesvědčí, že tomu tak není.
Přeji všem ASC, aby když už jsou salesiáni, tak aby jimi opravdu byli – nebyli jenom
herci na salesiány – a když budou, tak ne podle svých představ, ale podle toho jak Duch
svatý vnukl Donu Boskovi. Nejrůznějších šašků, kteří si lžou celý život a nejsou tím, co
mají být, běhá po světě dost, tak nerozmnožujte jejich řady. Být šaškem není pro člověka
důstojné a není to k ničemu. Dnes jenom potvrzuji to, co jsem dávno věděl. Vyplatí se
být věrný .
Jan Ihnát
• Na webu je mnoho gratulací a díků…
Věčné sliby sestry Dany Fučíkové v Pardubicích
Vydáno dne 09. 11. 2010
Na počátku listopadu prožily sestry z Kongregace Dcer Panny Marie
Pomocnice pěknou událost. Věčné sliby skládala sestra Dana Fučíková.
V současné době žije v komunitě v Praze Karlíně, učí na Dvouleté katolické střední škole. Věčné sliby se skládají po šesti letech od prvních
slibů. Na slavnost věčných slibů se můžete podívat na www.fma.cz
SADBA hledá posily do rozvojově-misijního týmu Vydáno dne 11. 11. 2010
Nahlédni pod pokličku života v Bulharsku, Zimbabwe i jinde. Nemusíš tam hned jezdit. I
tady se dá pro lidi tam udělat kus práce. Hledáme mladé lidi z Prahy se srdcem otevřeným pro misie a ochotou věnovat jim kus času a energie. Více na http://mladez.sdb.cz/
17
Salesiánská dobrovolnická služba
Vydáno dne 18. 11. 2010
Milí spolupracovníci, rádi bychom vás průběžně informovali o salesiánské dobrovolnické
službě. Někteří možná víte, že naše dcera Markéta je tento rok společně s Monikou Petruchovou jako dobrovolnice v Bulharsku ve Staré Zagoře. Společně se salesiánskými misionáři se věnují místním romským dětem.
I z tohoto důvodu nás požádala Jana Švecová, která má na starosti salesiánský volontariát, abychom informovali členy našeho sdružení o programu Cagliero, jak se tato salesiánská dobrovolná služba nazývá.
Nejsme první a jistě ani ne poslední salesiáni spolupracovníci, jejichž syn nebo dcera
jsou či byli salesiánskými dobrovolníky. Jako dobrovolníci působili též Míša Bílá (roz.
Rybová), Marie Šafaříková, Markéta Krieglerová a Jan Pospíšilík. Doufáme, že jsme
nikoho nevynechali.
Pár základních informací. Salesiánská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem zapojit se na několik týdnů až jeden rok do činnosti některého salesiánského zařízení pro
děti a mládež v ČR, Evropě nebo mimo Evropu. Zaštiťuje ji občanské sdružení SADBA.
Náplní činnosti salesiánských dobrovolníků je přímá práce s dětmi a mládeží, vedení
zájmových kroužků, příprava jednorázových akcí (víkendových či prázdninových) a mnoho dalšího.
Dobrovolníkem se může stát mladý člověk ve věku 18 až 35 let po absolvování přípravných setkání.
Více informací získáte na adrese http://mladez.sdb.cz/Cagliero-informace V tomto roce je v dobrovolné službě na 8 až 12 měsíců 10 dobrovolnic: 2 dobrovolnice v Bulharsku,
1 dobrovolnice v Demokratické republice Kongo, 1 dobrovolnice v Etiopii , 2 dobrovolnice v Indii, 2 dobrovolnice v Jihoafrické republice, 1 dobrovolnice v Německu a 1 dobrovolnice na Slovensku. Během prázdnin byli ještě 2 dobrovolníci a 1 dobrovolnice na
1 měsíc v Bulharsku. Jmenný seznam dobrovolníků (hlavně dobrovolnic – neměli by se
nad tím zamyslet kluci?) a to nejen v tomto roce, ale i v letech minulých je na adrese
http://mladez.sdb.cz/cagliero-nasi-dobrovolnici
Naši dobrovolníci nám také píšou dopisy. Popisují svou činnost a své první dojmy ze
svých působišť. Poznáte, odkud jednotlivé pozdravy jsou?
„Hoj, zdravím Vás všechny z Golaghatu. Kej sa hej??? (kdybyste náhodou nerozuměli,
tak to má být jak se máš:-). Hej tak jsme se jako s moji spoludobrovolnicí Jankou
v pořádku a bez větších problémů ocitly v tropickém vedru uprostřed čajových plantáží.
Bez větších problémů myslím, jako když na mě na letišti mířili samopalem bo co to bylo
a xkrat jsme museli projit kontrolou, ale jako žiju. (…) Co se týče naší činnosti zde, tak
zatím jen pozorujeme a seznamujeme se s místními lidmi a pokud jsme to správně pochopily, tak bychom nějak od začátku října měly pracovat ve vesnici ve škole. Jinač jakože
tady jsou 3 salesiáni kněží (fathers, asi 2 bratři… – starají se o místní farnost – mají ubytovnu pro male kluky, (…) pak tady mají technické učiliště…obory: nějaký s elektrikou, se
dřevem a pak jakože se železem a automechanika…tihle kluci jsou tu jen 3 měsíce. Jestli
jsme to pochopila, tak to dělají takoví ti kluci, kteří školu ve městě flákali a moc do ni
nechodili a teď si tu dodělají aspoň něco a pak jdou pracovat…“
„Už jsem tu 11. den a mám se tu zatím fakt skvěle. Salesiáni se tu o nás moc pěkně starají. Akorát je tu pěkná kosa. No, asi jako u vás, ale tady jsme na jihu, tak tu má být teplo:-). (…) Machala, romská čtvrť, kde se nachází středisko, se zdvihá vysoko nad Starou
18
Zagoru. Dříve to byli zalesněné kopečky, ale jak se machala rozrůstá, stále více stromů
ubývá a končí za mrazů v kamnech místních baráčků a ,chyšek‘. Včera jsme machalou
projížděli. Celkem běžně tu člověk potká povoz s koňmi, včera se nám ale naskytla smutnější podívaná na to, jak kůň vyžírá s kontejnerů zbytky. Na ulicích sedí karbaníci – hazard tu frčí. V dolní části machaly žijí lidé na trochu lepší úrovni. A dá se říct, že čím výš,
tím horší kvalita života. Jen zřídka mají doma vodu či elektřinu. (…) Pomalu se tu rozjíždí
i činnost pro děti. Minulý týden se ve středisku malovalo (středisko znamená tři malé
místnosti, ale, dá-li Pán Bůh, vyroste jednou nahoře vedle machaly nové, velké. V neděli
tu bývá dětská mše, romčata ministrují, čtou, hrají na kytary...a pak se s nima blbne.“
„Jambo! Jsem tu už měsíc a konečně to vypadá, že se mi podařilo porazit všechny nepřátelské bakterie a viry a jiné zlé věci, které se mi pokoušely znepříjemnit pobyt. A tak se
mi i daří dát se pořádně do práce. Pracuju ve třídě kluků, kteří nezvládli postoupit z první
do druhé třídy. (…)Tento týden sem přijel mladý Belgičan Baptiste, který dělá podobnou
práci jako já, je taky nepedagog, a tak se navzájem podporujeme při pedagogických neúspěších a o to více prožíváme pedagogické úspěchy. Někdy si říkám, proč mám dělat práci, kterou vůbec neumím, když existuje tolik lidí, kteří ji umí. Jenomže ti lidé zase nejsou
ochotní věnovat svou práci někomu zadarmo, a tak dělám, co můžu, protože si říkám, že
dělat jakoukoliv práci s kluky, kteří by jinak v té třídě seděli a nic nedělali a ještě rušili
ostatní, přece nemůže být špatně. (…). Africká mše je úžasná. Sbor mlátí do bubnů pro mě
naprosto nepochytitelné rytmy, všichni zpívají z plných plic a dotváří rytmus bubnů
tleskáním. Kluci tančí, ministranti tančí, kněz tančí. Občas někdo přidá spontánní výkřik
radosti.Kluci jsou skvělí.“
Těšíme se na další zprávy od našich dobrovolníků. Některé dopisy si můžete přečíst na
adrese http://mladez.sdb.cz/cagliero-dopisy . Budeme se snažit vás informovat nejen
o činnosti našich dobrovolníků, ale i o dalším dění, týkajícím se tohoto projektu.
Lída a Honza Obručovi
• Milí salesiáni spolupracovníci. Rád bych si dovolil jen malou poznámku. Nejenom
děti salesiánů spolupracovníků jsou vysíláni nebo byli vysíláni přes program Caglierosalesiánský volontariát, ale také i salesiáni spolupracovníci. Myslím si, že program
Cagliero může být i pro mnohé dobrovolníky vstupní branou pro to, aby se rozhodli o
případném budoucím salesiánském povolání, ať už jako salesiáni nebo salesiánky řeholníci nebo jako salesiáni spolupracovníci. To byl také můj případ. Byl jsem přes program
Cagliero-salesiánský volontariát na dobrovolnické službě ve Fryštáku a tam jsem začal
chodit do místního společenství ASC. Přeji krásný podzim a blížící se zimu. Roman Turowski.
Festival 2011
Vydáno dne 05. 12. 2010
se bude konat v sobotu 14. května 2011 v Salesiánském středisku mládeže v Pardubicích
„Na Skřivánku“ a je na něj srdečně zvána celá salesiánská rodina.
Na organizaci Festivalu 2011 se bude již tradičně podílet také Sdružení salesiánů spolupracovníků a společně se Salesiánským hnutím mládeže se opět připravuje bohatý
a pestrý program pro děti, rodiče i prarodiče, ale i ostatní přátele.
Festival je prostorem pro setkání všech, kteří se pohybují nebo dříve se pohybovali
v salesiánském prostředí anebo salesiánům fandí. Nabízí možnost k popovídání, seznámení, k odpočinutí a pobavení, nebo i k přiučení se něčemu novému.
19
Pokud někdo chcete přispět svou aktivní účastí, můžete se přihlásit co nejdřív u Milana Jandáčka na tel. 777 713 603 nebo na e-mailové adrese [email protected].
Hledáme např. práce na hrnčířském kruhu, výroba jednoduchých výrobků, představení
tradičních řemesel, zajímavé přednášky. Potřebovali bychom také pomoci se zajištěním
různých aktivit, recepce, kasiček, baru, her apod. Může se jednat jak o pomoc na jednu
nebo dvě hodinky, tak i na celý den.
Milan Jandáček – salesiánská rodina
Program Rinaldi – „poznej Evropu jinak“ a další evropská spolupráce
Chceš se podívat, jak se pracuje v salesiánské Evropě? Máš chuť vyrazit o prázdninách pomáhat nebo si jen vyzkoušet naostro angličtinu, španělštinu nebo němčinu?
Vyber si ze široké nabídky krátkodobých akcí, které se chystají pro rok 2011.
CÍLEM programu RINALDI je umožnit mladým lidem prožít mezinárodní zkušenost skrze
účasti na různých mezinárodních táborech a kurzech. Různé mezinárodní aktivity jsou pořádány Salesiánskou organizací Dona Boska (SADBA) ve spolupráci se členy mezinárodní
sítě salesiánských neziskových organizací DON BOSCO YOUTH-NET (DBYN).
PŘEDPOKLADY PRO ÚČASTNÍKA
Věk od 15 do 30 let / Zkušenost s prací s mládeží / Osobní motivace / Základní
znalost angličtiny, španělštiny nebo jiného dalšího evropského jazyka / Povinná účast na
přípravném a hodnotícím setkání v ČR
TERMÍNY SETKÁNÍ
3.–5. června 2011 Přípravné setkání / 23.–25. září 2011 Hodnotící setkání
Chystané akce pro rok 2011:
YOUTH CONGRESS ON VOLUNTEERING
Datum: 10.–13. března 2011; Místo: Polsko nebo Německo; Účastníci: 2 dobrovolníci se
zkušeností v zahraničí; Jazyk: angličtina; Finance: účastnický poplatek 30 euro + 30%
z částky cesty; Termín pro přihlášení: do 10. února 2011; Příprava na akci je individuální.
EASTER RETREAT IN UNITED KINGDOM
Datum: 21.–24. dubna 2011; Místo: Kendal (blízko Bollingtonu), Velká Británie; Účastníci:
mladí lidé ve věku od 16-ti do 30-ti let; Popis aktivity: duchovní obnova a oslava Velikonoc
v zahraničí – účastníci budou společně připravovat liturgii, křížovou cestu apod.; Jazyk: angličtina; Finance: účastnický poplatek 50 liber + cestovné; Termín pro přihlášení: do 5. března 2011; Příprava na akci je individuální.
TRAINING COURSE ON PROJECT MANAGEMENT
Datum: 24.–30. dubna 2011; Místo: Španělsko; Účastníci: 2 mladí lidé od 18-ti do 30-ti let;
Popis aktivity: během tohoto týdne se účastníci naučí psát mezinárodní projekty pro evropský
fond Mládež v akci, v případě zájmu lze přijet o pár dní dříve a oslavit ve Španělsku i Velikonoce; Jazyk: angličtina; Finance: účastnický poplatek 20 euro + 30% z částky cesty; Termín
pro přihlášení: do 5. března 2011; Příprava na akci je individuální.
PLAYGROUNDS
Datum: 1.–17. července 2011; Místo: Belgie; Účastníci: 2 mladí lidé od 18-ti do 30-ti let, kteří
mají zkušenost s prací s mládeží; Popis aktivity: První víkend je setkání s dobrovolníky, kteří
přijeli z ostatních evropských států (počet 10 lidí) a přivítání dobrovolníků v Belgii. Pak následuje odjezd po dvou dobrovolnících do míst působení dobrovolníků. Od pondělí do pátku se
v týmu připravuje program pro mladé od 10–15 let. Večer je program pro dobrovolníky. Další
20
víkend je setkání s ostatními dobrovolníky a jiné aktivity; Jazyk: základní znalost angličtiny;
Finance: 10% z částky cesty, dobrovolník dostává kapesné, ubytování, jídlo a zbytek cesty je
hrazen; Termín pro přihlášení: do 1. května 2011
YOUTH EXCHANGE ON INTERCULTURAL LEARNING
Datum: 24.–31. července 2011; Místo: Slovinsko; Účastníci: 2 mladí lidé od 18-ti do 30-ti
let; Popis aktivity: formou neformálního vzdělávání (workshopy, outdoorové aktivity,…) jsou
představeny okolní evropské státy, jejich tradice a kultura; Jazyk: základní znalost angličtiny;
Finance: ???; Termín pro přihlášení: do 1. května 2011
S.O.S. 1 – SALESIAN OUT SERVING
Datum: 24. července – 3./4. srpna 2011 (datum ukončení ještě není definitivní); Místo: Velká
Británie; Účastníci: mladí lidé od 16-ti do 25-ti let se zájmem o dobrovolnictví; Popis aktivity:
duchovní program spojený s dobrovolnickou prací v salesiánských místech (práce na zahradách,
malování apod.), pro bývalé účastníky S.O.S. 1 existuje i navazující akce S.O.S. 2 – informace
na požádání; Jazyk: základní znalost angličtiny; Finance: cca 150 liber účastnický poplatek +
cestovné; Termín pro přihlášení:do 1. května 2011
SUMMER CAMP IN SPAIN
Datum: druhá půlka července 2011; Místo: Španělsko; Účastníci: mladí lidé od 18-ti do 30-ti
let, kteří mají zkušenost s prací s mládeží; Popis aktivity: Dobrovolníci jsou součástí španělského týmu, který pořádá tábory pro mladé. Program už je předem nachystán španělskými
dobrovolníky. Dobrovolníci ze zahraničí chystají materiály, zajišťují průběh her a komunikaci
s mladými; Jazyk: základní znalost angličtiny, španělština výhodou; Finance: účastníci si
platí cestu tam i zpět, ubytování a jídlo je hrazeno; Termín pro přihlášení: do 1. května 2011
PHOENIX DAYS
Datum: 22. července – 5. srpna 2011; Místo: Bollington, Velká Británie; Účastníci: 4 lidé od
18-ti do 30-ti let, kteří mají zkušenost s prací s mládeží; Popis aktivity: Dobrovolník pomáhá
jako vedoucí na táborech pro děti ze salesiánských škol ve věku od 11-ti let. Jedná se o dva
samostatné tábory, po domluvě se lze účastnit i jen jednoho z nich; Jazyk: angličtina; Finance:
??? (není zatím jasné); Termín pro přihlášení: do 1. května 2011
EUREKA! (DŘÍVE EUROPEAN YOUTH WEEK)
Datum: 7.–14. srpna 2011; Místo: Benediktbeuern, Německo; Účastníci: 4 mladí lidé od 15-ti
do 20-ti let a jeden vedoucí skupiny; Popis aktivity: týden plný tvořivosti, interkulturního
vzdělávání, poznávání nových lidí či evropské tradice; Jazyk: základní znalost angličtiny nebo
němčiny; Finance: zhruba 70 euro účastnický poplatek, 70% cestovních nákladů se proplácí
(při schválení grantu); Termín pro přihlášení: do 1. května 2011
SEMINAR ON YOUTH EMPOWERMENT
Datum: 13.–16. října 2011
INTERNATIONAL MEETING OF VOLUNTEERS
Datum: 17.–20. listopadu 2011
Další možnosti evropské spolupráce:
EUROTÝM
Skupina dobrovolníků, která pomáhá s komunikací se zahraničními partnery. Podílí se na
organizaci přípravného a hodnotícího setkání. Komunikuje během prázdnin s účastníky zahraničních aktivit. Noví členové jsou vítání.
21
ZAHRANIČNÍ DOBROVOLNÍK NA PRÁZDNINOVÉ AKCI V ČR
Chystáš-li nějakou akci na prázdniny, může Ti pomoci mezinárodní dobrovolník. Komunikačním jazykem zahraničního dobrovolníka je angličtina, španělština nebo němčina. Pokud Tě to
zaujalo, tak podrobnější informace můžeš zjistit v SADBĚ.
DALŠÍ INFORMACE A PŘIHLÁŠENÍ NA
http://mladez.sdb.cz/rinaldi-poznej-evropu-jinak/
http://mladez.sdb.cz/mezinarodni-akce/
KONTAKT: Salesiánská asociace Dona Boska, o. s., Kobyliské nám. 1000/1, 182 00
Praha 8. Tel: 283 029 229. Kontaktní osoba: Marie Šafaříková ([email protected] )
Come & see – celostátní setkání salesiánských animátorů 2010
Ve dnech 12. – 14. listopadu se v pardubickém salesiánském středisku setkalo na 60
animátorů. Tématem celého setkání byla Strenna 2011 „Hle, beránek Boží – Co
chcete? – Mistře, kde bydlíš? – Pojďte a uvidíte.“ (J 1,36–39)
Do salesiánského střediska v Pardubicích, kde se setkání odehrávalo, nás přišlo opravdu hodně! Přišli jsme, abychom se seznámili se salesiánským dílem, s animátory z jiných
míst a jejich činností, abychom si předali zkušenosti, navzájem se povzbudili a společně
chválili Pána. Setkání se opravdu povedlo. Vděčíme za to všem úžasným lidem, kteří se
s chutí ujali organizace. Celým víkendem nás provázela sehraná moderátorská dvojice –
Maki Hanáková a Míša Chytrá.
Páteční večer jsme zahájili registrací, večeří a úvodním programem. Rozdělili jsme se
do šesti skupinek podle barev. Proběhlo krátké seznamovací kolečko. Dostali jsme naprosto krásně žlutě zářící trička.
V sobotu, po ranním rozjímání a skvělé snídani, jsme se pohodlně uvelebili do židlí
v MUCu (multifunkční centrum) a zaposlouchali se do přednášky P. Petra Vaculíka,
provinciála SDB. Jaké je mé životní povolání? Co ode mne Bůh očekává? Jak poznám své
místo v církvi? Pro jakou životní cestu se mám rozhodnout? Co mne může při rozhodování pomoci? Pokud si nejsme jisti povoláním, tak nám může také přijít SMSka – např. Staň
se knězem. Tvůj Hospodin. Ale pravděpodobně to není od Hospodina. ☺Do oběda jsme
ve skupinkách sdíleli pocity a názory z Petrovy přednášky.
Ale nemyslete si, že setkání bylo jen o přednáškách. Naopak! Tancovalo se, zpívalo,
hrály se sportovní i společenské hry. Čas zbyl i na povídání si s přáteli a poznávání nových lidí. Ostatně po celý víkend ve volných chvílích se koberec měnil na taneční parket,
kde jsme si zopakovali variace z různých setkání, akcí, popř. tanečních ☺. Během polední
pauzy, kdy nám sléhal velmi chutný oběd, jsme se rozdělili na mnoho různých skupinek.
Někteří šli odpočívat, jiní si šli zahrát volejbal a asi největší část se opět přemístila do
MUCu, kde bylo možnost si zahrát společenské hry a občerstvit se.
V sobotu odpoledne jsme se všichni zúčastnili velké hry Osadníci, která probíhala
v širším okolí střediska. Orientovali jsme se podle mapy, prověřili svou fyzičku, okusili
své štěstí, zapátrali v hlavě po vědomostech a zapojili mozek při vymýšlení taktiky. Hlavně jsme měli další šanci více poznat ostatní i sami sebe. Věděli jste, že ovce a obilí se
těží…? Ne? Tak od letošního setkání tomu tak je ☺ . Večer jsme se dozvěděli něco ze
života i dětství salesiánského provinciála Petra Vaculíka a salesiánské inspektorky
Marie Tkadlecové. Během večerního programu se konala mše svatá následovaná adorací.
Kdo měl zájem, mohl se podívat na fotky z víkendu.
Neděle se nesla ve znamení mše sv., barevných skupinek povídajících si o naší cestě
k salesiánským animátorům, společného zakončení, poděkování a oběda. Po obědě jsme
22
se museli rozloučit a rozjeli jsme se do různých koutů naší země, kde chceme nabytou
atmosféru předávat dál ☺ .
Celý víkend se opravdu vydařil. Organizátoři pro nás udělali, co bylo v jejich silách,
a teď už je na každém animátorovi, co si ze setkání odnese.
Napsaly dvě účastnice Johanka Beránková z Plzně a Verča Moudrá z Prahy
Převzato z VZ 12/2010
Pozvánka na ples ASC
Na farmě u Solovských mají o dvě holky navíc!!!! Vydáno dne 06. 12. 2010
S velkou radostí a vděčností
oznamuje celé salesiánské
rodině, že se nám 14. 11.
2010 narodily dvě holčičky,
podobné sobě jako vejce
vejci. Jedna je Jája a ta druhá
Pája :o)
Všechny vás moc zdraví
Pavel + Liduška + Vítek +
Barunka Solovští
z Olbramic
PS: Narodily se přirozenou
cestou v porodnici v Olomouci (Jaruška 2400g
a 45cm, Pavlínka 2300g
a 44cm). Teď jsou jim 3 týdny a už se moc těší, až se s vámi seznámí osobně!!!
•
Velká gratulace letí z redakce!!! Bůh vám žehnej. Jen tak dál… §;-)
8. NAŠI JUBILANTI
V těchto a následujících dnech oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito naši přátelé:
Bočková Jitka
302 5. 12. 50
Kvapil Tomáš
701 18. 12. 55
Holeňová Bohumila 702 9. 12. 45
Šanová Eva
0 20. 12. 80
Janžurová Ludmila 102 16. 12. 45
Kozderová Ludmila 103 23. 12. 78
23
Machálek Miroslav 704
Nádvorníková Blanka503
Tauchman Jiří
507
Wagnerová Jana
104
Smolková Ludmila 401
Rabiňáková Ivana 102
Janáčová Lenka
702
Jenišová Ludmila
605
Němec Jan
506
Boštíková Zdislava 102
23. 12.
23. 12.
23. 12.
30. 12.
4. 1.
9. 1.
10. 1.
10. 1.
10. 1.
12. 1.
77
50
55
65
55
50
45
55
65
55
Jiříčková Jana
Brejcha Václav
Janžura Petr
Marešová Marie
Mlčáková Eva
Rataj Jiří
Formánek Jaroslav
Herianová Milada
Šárková Boženka
Strnad Stanislav
603
401
102
105
705
101
201
104
103
702
13. 1.
17. 1.
18. 1.
18. 1.
22. 1.
23. 1.
24. 1.
28. 1.
3. 2.
8. 2.
60
60
50
75
50
60
55
40
50
45
9. KALENDÁŘ AKCÍ
11. 12. 2010
do 31. 12. 2010
22. 1. 2011
29. 1. 2011
26. 2. 2011
25.–26. 3. 2011
29.4.–1.5. 2011
14. 5. 2011
28. 5. 2011
Vždy ve 22:00
Oslava 30 let FMA v českých zemích – Praha-Kobylisy, 16.00
Nutno nahlásit duchovní cvičení!
Jednání PR – Plzeň
Ples ASC, Praha KD Ládví, 19.00, hraje taneční skupina Funny Dance
Band, více informací se objeví co nevidět na webu
Ples SHM
Setkání PR s aspiranty a předaspiranty – Praha-Karlín + jednání PR
Dny salesiánské spirituality – Kroměříž
Festival 2011 – Pardubice
Újezd u Brna (předpokládaný termín dalších slibů)
(… možno i kdykoli jindy…) Modlitební salva… §;-)
Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků
Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902,
Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8, www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC.
Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831
Změny adres: Jan Görig, Korábová 98, 763 16 Fryšták, e-mail: [email protected]
Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu: [email protected],
nebo poštou na adresu: František Jakubec, Bryksova 955, Praha 9, 198 00.
Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu: [email protected].
Požadavky na změnu počtu kusů zasílaného Zpravodaje též na F. Jakubce
Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz
Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o.
Uzávěrka Zpravodaje č. 112 je v pondělí 31. 1. 2011
Milí přátelé. Děkuji všem, kdo se jakkoli podíleli na tvorbě dalšího Zpravodaje, velké
díky patří i všem „samotiskařům“ (co jsem to vymyslel za slovo… :)
Přeji vám radostný zbytek adventu (když v něm v poslední době postrádáme klid, tak si
uchovejme radostné očekávání) a Vánoce plné milostí Božích. Za redakci sazeč František
Můžete si odstřihnout a založit do svých breviářů…
Úmysl modlitby
• Prosíme za ty, kdo prožívají zklamání, bolest a nemoc, za ty, kdo byli opuštěni svými
partnery, přáteli a příbuznými.
• Děkujeme za dar svobody, dej nám odvahu měnit svět k lepšímu a skrze svou přítomnost nás Pane, zbavuj strachu z budoucnosti.
24