mimořádné číslo 1 - Přírodovědecká fakulta OU

i n f o r m a č n í z p r a v o d a j
Přírodovědecké fakulty Ostravské
univerzity (mi mořádné číslo )
Život v Přírodě
Léto na katedře biologie
a ekologie
• Sokrates/Erasmus
V červnu navštívili Mgr. Zuzana Pavlíčková a Dr. Petr Pečinka z katedry
biologie a ekologie Univerzitu ve Freiburgu (SRN). Návštěva proběhla v rámci
projektu Sokrates/Erasmus. Hlavní náplní pobytu byla výměna zkušeností
souvisejících s výukou na vysokých školách. Zájem Zuzany Pavlíčkové
a Petra Pečinky se soustředil převážně na organizaci výuky experimentálních
biologických oborů na Freiburské univerzitě, zvláště molekulární biologie,
mikrobiologie a fyziologie rostlin.
Autor: Petr Pečinka
> Mgr. Zuzana Pavlíčková s prof. Georgem Fuchsem z oddělení mikrobiologie
Univerzity ve Freiburgu.
• Další aktivity v rámci Erasmu
V rámci programu Erasmus v loňském akademickém roce vycestovali
do zahraničí také další členové katedry: Doc. Malachová na Ljubljanskou
Univerzitu (Slovinsko), Dr. Kočárek, Dr. Majkus a Dr. Dolný na Uniwersytet
Śląski Katowice (Polsko) a Doc. Malachová, Doc. Ďuriš a Dr. Plášek
na Akademiu Techniczno-Humanistycznu w Bielsku-Białej (Polsko). Všichni
prezentovali výsledky svých výzkumů a navázali užší spolupráci s partnerskými
univerzitami. Dr. Plášek navštívil v rámci přípravné cesty Barcelonskou
Univerzitu, na které dohodl podpis nové bilaterální smlouvy. V současné době
má KBE podepsány bilaterální dohody se sedmi partnerskými univerzitami.
Autor: Petr Kočárek
Biologické exkurze
pro studenty
• Expedice „Hel 2007“
Letos v červenci byla již podeváté pro studenty uspořádána biologická praxe
v Polsku u Baltského moře. Uskutečnila se v areálu Mořské stanice
Oceánografického institutu Gdaňské univerzity v malém rybářském městečku
Hel na konci stejnojmenného poloostrova. Hlavním cílem stanice je záchrana
a monitoring mořských savců – sviňuchy obecné a delfína bělonosého,
hlavně však tuleňů kroužkovaného a kuželozobého, a také podpora projektů
na ochranu ekosystémů Baltského moře.
pokračování na další straně
Život v Přírodě
Expedice „Hel 2007“
Náplní praxe našich studentů bylo podrobné seznámení se s faunou a flórou,
jak mořskou tak suchozemskou. V laboratořích bylo možné využít mikroskopickou techniku k přímému pozorování živých drobných organizmů. Vybranými
tématy byly studie mořského planktonu, studie řas a živočichů písečného
dna i bentických společenstev pevného dna ve větší hloubce, ichtyologie,
parazitologie a ornitologie. Sekce vedli učitelé z OU i pozvaní hosté. Přínosem
byly botanické a mykologické poznatky zprostředkované manžely Gáperovými,
doc. Krpešem a Mgr. Cimalovou. Odborná náplň všech účastníků byla proložena
výpravami na pláže a do borových lesů, večery u ohně, smažením platýzů
(jako finální část ichtyologického bloku), nebo již tradiční přípravou lívanců
s tvarohem v záplavě nasbíraných borůvek. Soubor závěrečných prezentací
výsledků a fotografií prokázal, že „Expedice Hel“ neztrácí na oblibě.
Letošního pobytu se zúčastnili také studenti a učitelé z MU Brno,
UP Olomouc a UK Praha.
Autoři: Ivona Horká, Zdeněk Ďuriš
> Účastníci exkurze
> Tuleň kuželozubý chovaný v Mořské stanici
Oceánografického institutu
• Biologická exkurze „Runina 2007“
Katedra biologie a ekologie ve spolupráci s Lesopoľnohospodárským majetkom
Ulič uspořádala počátkem léta 12. ročník expediční výpravy do Národního parku
Poloniny na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí. Tradičním sídlem výpravy
bylo již domovské prostředí hájenky Krivec v obci Runina. Letošní ročník byl
nově organizován formou řešení potenciálních i reálných ekologicko-krajinářských
problémů v souvislosti s budování rekreačně sportovního zázemí obce.
Mezi významné akce patřila beseda se špičkovým slovenským sokolníkem
a evropsky uznávaným znalcem biologie orla skalního Mirkem Micenkem,
pokračování na další straně
Život v Přírodě
Biologická exkurze „Runina 2007“
během níž mnozí z nás poprvé viděli a mohli pohladit dospělou 23-letou samici
orla skalního. Ve spolupráci s vedením Národního parku a výtvarníkem
Ludvíkem Kuncem byla zorganizována přednáška o aktuálních problémech
ochrany přírody na území NP.
Díky příhodnému počasí si posluchači odnesli mnoho hodnotných dojmů
i materiálních důkazů o výjimečnosti tohoto území. Kouzlo večerů u ohně i při
zpátečních cestách z večerního občerstvení v nedaleké hospůdce našeho
kamaráda Mirka dokreslovaly hlasy vlčat krmených rodiči u brlohu v nedalekém
svahu Malého Bukovce. Při cestě do Ruského potoka se dr. Drozdovi podařilo
se studenty nalézt lokalitu s vysokou frekvencí návštěv medvědí rodiny.
Připraveným posluchačkám se pak podařilo vyrobit sádrové odlitky stop,
které nyní doplňují sbírky v laboratoři zoologie obratlovců KBE. Ke konci pobytu
měl doc. Lojkásek přednášku na téma Přírodní hodnoty NP Poloniny
a environmentální kriminalistika, která se uskutečnila na žádost Okresního
oddělení Policie SR v Humenném.
Z obsahové náplně letošního pobytu na Východním Slovensku opět jednoznačně
vyplynulo, že tato tradiční exkurze má oblibu nejen mezi posluchači biologie OU,
ale setkává se stále větším zájmem ve složkách státní správy okresu Humenné.
Autor: Bohumír Lojkásek, garant exkurze
Aktuálně z katedry
• Připravovaná konference – Změny životního
prostředí a jejich indikace IV.
Katedra biologie a ekologie bude s ohledem na stále větší zájem odborných
pracovníků pořádat v Ostravě již 4. ročník této konference. Termín je předběžně
stanoven na duben 2008. Konference bude opět otevřená nejen pro vědecké
pracovníky, ale i pro studenty, kteří by chtěli prezentovat výsledky svých
výzkumů, které provádějí v rámci řešení bakalářských a diplomových prací.
První cirkulář bude zájemcům rozeslán do konce roku 2007.
Autor: Víťa Plášek
• Nová laboratoř molekulární biologie
Katedra biologie a ekologie vybudovala v letošním roce novou laboratoř,
která nyní již slouží studentům při výuce molekulární biologie. Dosud musela
laboratorní praktika z molekulární biologie probíhat v mikrobiologické laboratoři,
což občas nutně vedlo ke kolizním situacím při výuce. Díky prostředkům
věnovaným z katedry i díky investičnímu projektu FRVŠ byla v roce 2007 nově
vybudovaná laboratoř vybavena přístroji, s pomocí kterých se studenti teoreticky
i prakticky mohou seznámit s většinou základních molekulárně-biologických
metod používaných v klinických, výzkumných, kriminalistických aj. laboratořích.
Studenti s hlubším zájmem o molekulární biologii zde najdou zázemí
Život v Přírodě
• Kombinované studium oboru
Aplikovaná ekologie
Od školního roku 2007/2008 je možno na KBE studovat bakalářský
obor Aplikovaná ekologie také v nově akreditované kombinované formě.
Do prvního ročníku bylo přijato 31 studentů.
Autor: Petr Kočárek
• Podzim v Botanické zahradě KBE
Z botanické zahrady vyzařuje v těchto
dnech klid podzimní atmosféry umocněný
barvou podzimního sluníčka a barvícího
se listoví domácích a cizokrajných
dřevin. To vše umocňuje vůně dozrávajících plodů kdouloně, která se prolíná
s nezaměnitelnou bazalkou. I když je
doba, kdy kvetly první květy sněženek
a čemeřice, kdy se po „zmrzlých“
vysazovaly nové druhy jednoletých rostlin
a kdy se zahrada v letních měsících
pyšnila úbory slunečnic a ostálek, již za
námi, přesto je nynější pomíjivý časový
usek ze života zahrady nejkrásnější
a plně vybízí k příjemnému studiu,
zamyšlení a diskuzi nad pěstovanými
rostlinami. Vyzývá též k relaxaci ducha.
> Liliovník tulipánokvětý
v Botanické zahradě
Autor: Tomáš Tureček
Zahraniční cesty pracovníků KBE
• Světový odonatologický kongres v Namibii
Katedra biologie a ekologie měla v letošním roce svého
zástupce a tedy i aktivní účast na 5. světovém odonatologické
kongresu, který se uskutečnil 14.–20. dubna 2007
ve Swakopmundu v Namibii na jihozápadním pobřeží Afriky.
> Účastníci
kongresu
v poušti Namib.
Dr. Aleš Dolný tam vystoupil jménem malého kolektivu KBE PřF OU, který řeší
výzkumný grant GAČR (206/07/0811, řešitel: Mgr. Pavel Drozd Ph.D.), a také
jménem dalších spolupracovníků z Česka, Polska a Slovenska s přednáškou
zabývající se výskytem a ekologií rašeliništní odonatofauny střední Evropy.
Zájem účastníků vzbudil také poster shrnující výsledky výzkumů pracovníků
a studentů KBE zaměřených na biodiverzitu vážek i dalšího hmyzu
v průmyslových antropogenních vodách ostravského regionu.
Kongresu se zúčastnili odborníci ze všech kontinentů Země (samozřejmě
s výjimkou Antarktidy). Nejpočetněji byla zastoupena Severní Amerika, Asie
a Evropa, kterou početně reprezentovalo např. Německo, Velká Británie,
Nizozemsko, ale také Česko, odkud přiletěli dokonce čtyři specialisté. Účastníci
věnovali celkem pět dní nadprůměrné pozornosti jednotlivým referujícím. Jejich
aktivní kongresová účast nebyla narušována žádnými terénními průzkumy
okolí místa konání konference, mimo jiné proto, že její organizátoři promyšleně
pokračování na další straně
Život v Přírodě
Světový odonatologický kongres v Namibii
lokalizovali akci pro specialisty na vodní ekosystémy do vyprahlé země pouští
Namib a Kalahari. Právě pouštní biotopy byly hlavním cílem oficiálního
kongresového výletu, na kterém měli zúčastnění možnost se v přírodě seznámit
s typickým ekologickým pouštním fenoménem – záhadnou endemickou
rostlinou welwitschií podivnou (Welwitschia mirabilis). Odborná úroveň kongresu
byly výborná, což bylo dáno zejména aktivní účastí největších světových
vědeckých autorit oboru, jakou je např. prof. Philip Corbet z Cambridge University.
> Autor s endemickou rostlinou welwitschií podivnou, která je považována
za živoucí fosilii. Některé exempláře se dožívají až 2000 let.
Autor: Aleš Dolný
• Vierves sur Viroin (Belgie) 2007
> Autor při sběru
epifytních
mechorostů
Malebné městečko na belgicko-francouzských hranicích bylo v červnu tohoto
roku pořadatelem mezinárodní bryologické konference. Sjeli se tam účastníci
z deseti zemí Evropy. Katedru biologie a ekologie na tomto setkání zastupoval
dr. V. Plášek. Prezentoval výsledky svého dlouholetého výzkumu epifytních
mechorostů ve střední Evropě a také představil poster s pilotními výsledky
studia bryofágního hmyzu, který společně řeší dr. Drozd, dr. Dolný a dr. Kočárek.
Akce byla navíc obohacena o několik terénních exkurzí, na kterých bylo
sesbíráno mnoho zajímavých herbářových dokladů mechorostů.
Ty po determinaci obohatí sbírky katedry.
Autor: Víťa Plášek
• V mořích dálného Orientu
Jednou z forem mezinárodní spolupráce Ostravské univerzity jsou i výzkumné
práce, které na základě podepsaného memoranda již druhým rokem probíhají
v Jihočínském moři, a navazují tak na předchozí výzkumy v Rudém a Karibském
moři, Singapuru a Malajsii.
Institut oceánografie Vietnamské akademie věd a technologií v Nhatrangu hostil
letos v srpnu a září dva pracovníky katedry biologie a ekologie PřF OU, kteří
výsledky svého výzkumu přispěli k poznání biologické diverzity korálových
společenstev a písčitého dna. Ve spolupráci s vietnamskými a ruskými partnery
se zapojili do Vietnamsko-Norského projektu studia diverzity života na korálové
drti, jako první zjistili ve vodách Vietnamu výskyt řady druhů mořských korýšů.
Laboratorní rozbory byly doplněny vlastními potápěčskými průzkumy dna
u Velrybího ostrova, či ručními odlovy korýšů v mělčinách zátoky Nhatrang.
pokračování na další straně
Život v Přírodě
Díky tomu objevili mj. i vědě dosud neznámý druh drobných krevet obývajících
louky mořské trávy a na stopě jsou dalšímu. Dosud zpracovávaný zoologický
materiál slibuje další cenné nálezy.
> Institut oceánografie Vietnamské akademie věd a technologií v Nhatrangu
Relaxací mimo odborný program byl krátký výlet do hor. Město Dalat leží na
náhorní plošině 1500 metrů nad úrovní moře (srovnej: Lysá hora – 1323 m n.m.)
obklopeno horami i nad 2 000 m výšky. Panuje zde na Vietnam neočekávaně
chladné klima, vegetaci dominují borové lesy, zahrady oplývají záplavou květin
a okolí města i tržnice množstvím ovoce a zeleniny. Atrakcí byla i projížďka
svažitým terénem místní džungle na hřbetě slona indického. Zpříjemnění
pobytu v tropickém horku po návratu z hor byly průzkumné cesty po městě na
malém pronajatém elektro-motocyklu, nepřekonatelná vietnamská kuchyně,
pozorování pro Evropana šokujícího dopravního provozu, prohrabávání se
úlovky místních rybářů za úsvitu na rybím trhu, ochutnávky exotického ovoce
včetně kontroverzního, ale neskutečně lahodného durianu, apod. Výzkumné
cesty za tajemstvími Jihočínského moře byly však citelně vykoupeny sluncem
sežehnutými zády (krém s ochranným faktorem zklamal) a nemile blízkými
setkáními s mnoha žahavými mořskými živočichy.
> V laboratoři institutu
s naším vietnamským kolegou
Dao Tan Hoc
> Svérázný terénní
dopravní prostředek s „náhonem
na všechny čtyři…“
Doc. Ďuriš je za OU zakládajícím členem Českého národního výboru
pro spolupráci s Mezivládní oceánografickou komisí UNESCO, který podpořil
tento pilotní výzkum ve Vietnamu. Výzkumný pobyt Mgr. Horké se uskutečnil
díky programu „Podpora mobilit studentů a mladých pracovníků výzkumu
a vývoje“ vyhlašovaným Krajským úřadem – Moravskoslezským krajem.
Autoři: Zdeněk Ďuriš, Ivona Horká
• Mezi medvědy a lososy – „KANADA 2007“
Počátkem září letošního roku jsem měl možnost opět navštívil západní pobřeží
severní Kanady. Pobyt byl tentokrát zaměřen k jednomu z mých hlavních
profesních zájmů, tj. hydrotechnickým opatřením k protiproudové migrační
prostupnosti vodních staveb pro ryby. Navštívena byla hlavní povodí řek,
v nichž vykonávají nejimpozantnější třecí migrace na planetě monocyklické
druhy tichooceánských lososů. Navštívili jsme několik lokalit s přirozenými
i umělými migračními bariérami a prováděli měření parametrů starších i nově
vybudovaných migračních zařízení. Při cestách jsme prožívali mimořádně
vzrušující zážitky, z nichž při některých nám tuhla krev v žilách. Řeky Britské
Kolumbie patří k nejbohatším na migrující lososy a je lovící medvědy.
pokračování na další straně
Život v Přírodě
Naštěstí medvědi byli tentokrát mírumilovní a i po nečekaných setkáních
na vzdálenost do 20 metrů čekali, až „v klidu“ opustím jejich teritorium. Kromě
lososů, medvědů grizly i baribalů, jsme si během cesty prohlíželi tuleně,
skupiny sobů karibu, desítky volně žijících bizonů a majestátné, kolem lososích
řek všudypřítomné, orly bělohlavé. Pro zoologa mimořádně podnětná
a poučná cesta – Ostrava, Vancouver a pak 5 600 km autem na Yukon a zpět
– je vzrušující už přeletem nad Grónskem i procházkami po bájné, arktických
lipanů plné, Peace River. Pro mě pak jako zoologa – ichtyologa patří mezi
vrcholné zážitky nehybné stání ve vodě říčky Tintina s mělčinami obsazenými
stovkami červených lososů nerka, kteří tam po několikatisícikilometrové cestě
připluli položit jikry a ukončit svůj biologický cyklus. Je úžasné sledovat,
jak na příchod lososů čekají medvědi, kojoti, vydry, orli, racci, krkavci, aby se
před zimou zásobili tukem z umírajících lososů, je úžasné vnímat tu odvěkou
závislost jednoho na druhém.
Skončila odborně i citově podnětná cesta, která snad bude mít efekt i v kraji
našich potupně spoutaných řek, cesta kterou je dobré absolvovat asi vícekrát
v životě, ať pracujeme v jakémkoliv oboru.…
Autor: Bohumír Lojkásek
• Flóra a fauna subtropů – DALMÁCIE
Oblast Středomoří poskytuje mnoho možností k využití ve výuce řady
biologických disciplin, mj. také botaniky a ekofyziologie rostlin, ale i zoologie
a paleontologie. Jednou z pozoruhodných lokalit je skupina Kornatských
ostrovů. Jedná se o skupinu Severodalmátských ostrovů, které byly
pojmenovány podle největšího z nich – ostrova Kornat. Za pozornost stojí
i ostrůvky Klobučar, Kasela a Gustac, které tvoří s okolním mořem jednu
ze tří přísně chráněných rezervací. Další jsou ostrov Purara v jihovýchodní
části NP a ostrovy Mali a Veli Obručan spolu s ostrovem Mrtvac.
Na malé plachetnici jsme se plavili celou oblastí a měli možnost obdivovat
unikátní svět fauny a flóry, i svérázné prvky geologie vápencových ostrovů.
Povrch ostrovů je vlivem moře a klimatu zkrasovělý. Přírodní pozoruhodností
jsou impozantní útesy a zvláštní prohlubeniny. Největší krasové pole
Tarac se vyskytuje na ostrově Kornat. Z geomorfologického hlediska stojí
za pozornost i útesy a stěny na ostrovech Veli a Mali Rašip, které vynikají
bizarností tvarů. Na chráněných místech povrchu ostrovů vznikla rozpadem
úrodná půda – tzv. červenice – terra rossa. Převládá však kamenitý terén
s velmi řídkým rostlinným porostem, místy jej střídá holokras. V minulosti byly
v terénu dubové lesy a stálezelený porost z keřů a bylin, odstraněné později
žďářením a přetvořené pastevectvím na sekundární společenstva.
pokračování na další straně
Život v Přírodě
> Pobřeží jihovýchodní části Národního parku Kornati
Pro studium ekologie stresu a adaptací rostlin se zde vyskytují pozoruhodné
rostlinné druhy, které osídlují extrémní mikrobiotopy. Jako pozůstatek
původních lesních společenstev se pod vrchem Strašica zachoval lesní porost
tvořený dubem cesmínovým, místně zvaným „crnika“. Velmi cenná floristická
rezervace je na ostrově Purara, který je cenný i svou ornitofaunou a výskytem
řady dalších živočichů, např. sedmdesáti druhů motýlů, mnoha plazů,
pavoukovců a dalších. Z mořské flory regionu jsou zajímavé různé druhy řas
ze skupiny ruduch a chaluh, ale i mikroskopických jednobuněčných řas.
> Pobřežní sukulentní rostliny dobře odolávají vodnímu deficitu
> Petrofyty rodu Hieracium
ve skalních dutinách
> Solitéra dubu cesmínového
v extrémních podmínkách
v zátoce Lupeščina
Další v soustavě velkoplošných chráněných území této oblasti je přírodní park
Telaščica, sousedící s NP Kornat, který je rovněž cenný svými přírodními
prvky. Zde i výše uvedená chráněná území považuji za vhodné objekty
pro exkurze sloužící k rozšíření a upevnění znalostí ze systematiky, ekologie
a ekofyziologie subtropických rostlin a živočichů.
Autor: Václav Krpeš
Život v Přírodě
• Mezinárodní konference „Migrace a rozvoj“,
4–5. září 2007 na Ostravské univerzitě
Na začátku září 2007 hostila katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
při Přírodovědecké fakultě OU mezinárodní konferenci „Migration and
Development“, jejíž realizace byla umožněna na základě grantu uděleného
Evropským sociálním fondem. Vztahy mezi migrací obyvatel, životním
prostředím a rozvojem se za poslední desetiletí stávají čím dál více aktuální
nejen z vědeckého, ale i společenského a politického pohledu.
Zmíněné problematiky se čím dál častěji stávají obsahem článků a studií
v odborné zahraniční literatuře i mezinárodních politických jednání.
Konference byla rozdělena do tří základních panelů věnovaných tématům
migrace, rozvoje a environmentální migrace, kde zaznělo celkem 37 příspěvků,
všechny v angličtině. Účastníci konference pocházeli ze všech kontinentů
planety, vyjma Afriky a Antarktidy a vědeckou záštitu pro její realizaci formou
členství ve vědecké radě konference i svou osobní účastí poskytli špičkových
odborníků ve svém oboru, včetně několika vědců světového věhlasu.
Úvod konference obstarali svými přednáškami Prof. Janos J. Bogardi z Institute
for Environment and Human Security, United Nations University, Bonn
(předseda vědecké rady); Prof. Graeme Hugo z Department of Geographical
and Environmental Studies, The University of Adelaide; Prof. Ronald Skeldon
z Department of Geography at University of Sussex, a Doc. Dušan Drbohlav
z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Karlovy Univerzity v Praze.
Mezi hlavní témata konference patřila pracovní migrace a její vztah
k lokálnímu či regionálnímu rozvoji, etnická migrace a další migrační aspekty,
souvislosti mezi rozvojem a mezinárodní migrací, problematika rozvojové
spolupráce a rozvoje obecně, environmentální migrace z teoretického přístupu
i pohledu případových studií, aj.
Konference se aktivně zúčastnili i čeští studující magisterských oborů z nichž
tři získali stipendium umožňující pokrytí cestovních nákladů a ubytování po
dobu konference. Společně s dalšími studujícími byli zařazeni do jednotlivých
sekcí tak, aby mohli přednést svůj příspěvek v mezinárodním prostředí, které
je mohlo motivovat a inspirovat v dalším odborném vývoji.
Podrobnosti, jednotlivé prezentace a fotografie z konference je možné najít
na webu http://www1.osu.cz/igeography/m-d-conference/
Robert Stojanov
Univerzita Palackého, Olomouc, & Ostravská univerzita ([email protected])
Život v Přírodě (ŽVP) vydává Přírodovědecká fakulta Ostravské v Ostravě • ŽVP je v elektronické
podobě dostupný na http://prf.osu.cz/ - Ze života fakulty Zpravodaj PřF OU, uzávěrka vždy 15. v měsících s výukou. Příspěvky, názory, postřehy posílejte na adresu redakční rady zivotvprirodě@osu.cz
• Telefonické spojení s redakcí 597 092 105 nebo mobil 731 193 146