Č. 125

Č. 125 - 10/2011 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Vedení ZŠ a OA se studenty III. ročníku OA v Burbachu. Více viz str. 6
Foto: Kamila Hamříková
Úvodník na začátku školního roku aneb A je to tu zase...
Ano, ani já z toho nejsem nadšená, ale myslím si, že s tím stejně nic nenaděláme. I mně se nelíbí ten
poměr 2 : 10 měsíců => Prázdniny : škola, jenže co s tím..? Nic. A proč si tu každodenní docházku,
kterou někteří berou jako nesnesitelnou nudu, nezpříjemnit? Co třeba Školními novinami, které pro
studenty opět, jako každý rok, připravuje skvělá parta lidiček, kteří se snaží na škole něco zlepšit, a
spojují je dvě věci. Psaní skvělých článků a paní učitelka Mgr. Jarmila Kolzrtová, která je má všechny
pod palcem. A já můžu hrdě prohlásit, že patřím mezi ně! Také bych chtěla na škole srdečně přivítat
prvňáčky a popřát jim, ať na naší škole stráví jen hezké chvíle bez zápisů v žákovské knížce a spoustu
jedniček. No a letošním deváťákům dobrý výběr středních škol.
Michaela Moudrá, 8.A
Ü Nový parlament ZŠ a OA
se představuje na str. 2 a 5
Ü Seznam vyučujících pro
školní rok 2011/12 naleznete
na str 2
Ü Elektrické křeslo obsadila
Jana Rutkovská na str. 3
Ü Na začátku prázdnin i
o prázdninách se výletovalo a vy si o tom přečtěte
na str. 4
I
letos
už
jsme
cestovali,
Ü
a to do Burbachu, jak se
dozvíte
na str. 6
Kdo
chce
vědět,
co je
Ü
VERATEAM, ten si nalistuje
str. 7
Ü Co jsme zahlédli v hlubinách duší kantorů o
prázdninách přinášíme
na str. 8
Ü Hlavně o sportu jsme si
povídali s místostarostou
Tanvaldu Josefem Průchou
na str. 9
Ü ... a ještě spoustu pravi-
delných rubrik a dalších
informací se dozvíte
v celých novinách.
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY - TENTOKRÁT ZE ŠUMBURKU
Milé děti, konečně jsem
zase u vás. Ani nevíte, jak se
mi stýskalo. Už jsem si tak
zvykl na školu, že si to bez
pozorování vašich výkonů
ve vyučování, bez občas
velmi hlučných přestávek
ani neumím představit. Na
konci srpna jsem se rozhodl, že se nejdřív
půjdu podívat do šumburské školičky. Tam
se mi vždycky nejvíce líbilo. Pohodová škola,
příjemné paní učitelky a myslím, že i šikovní
žáci. A tak jsem na Šumburku strávil skoro
dva měsíce.
Řekl bych, že noví prvňáci se v novém
prostředí brzy rozkoukali a stali se z nich
vnímaví a pracovití školáci. Práce jim jde
skutečně „od ruky“. Zvládají už čtení prvních
slov. Počítání do pěti bylo pro ně tak jednoduché, že museli pokročit k větším číslům,
aby se nenudili. Trochu problémem je pro
některé děti dodržování pravidel třídy.
Všichni ještě zatím nepochopili, že se jim
bude spolu lépe žít, když si budou vzájemně naslouchat, méně žalovat a budou
se snažit konflikty řešit mezi sebou.
Když jsem nakoukl také do 2. třídy,
viděl jsem tu samé známé tváře. Všichni
si tu vesele povídali a hráli. Všiml jsem
si, že už mají na nástěnce pravidla třídy,
tak doufám, že ubude hluku a honiček
o přestávkách. Při vyučování všichni
pilně pracovali, viděl jsem, že si umí
navzájem pomoci. Moc bych si přál, aby
se jim po celý rok dařilo, alespoň tak, jako
při mé tajné návštěvě.
Ve třetí třídě se sešly děti po prázdninách ve stejném složení a se stejnou paní
učitelkou. Znovu si zvykají na pravidelné
školní povinnosti, na dodržování domluvených pravidel a také na to, že letos mají
pět vyučovacích hodin každý den. Proto
jsou děti rády, že si to v tomto pololetí
každý čtvrtek zpestří plaváním a že se
občas koná i nějaká akce – závody, výukový program o létajících dravcích,
opékání buřtů v družině… Novinkou je i to,
že hudební a výtvarnou výchovu a také pracovní činnosti je učí jiné paní učitelky. Některé děti už zase „šlapou jako hodinky“, některým to při práci ještě méně nebo více skřípe.
Ale snad to nakonec všichni zvládnou, vždyť
hlavní je, že prý se opravdu všechny děti do
školy moc těšily. A to je hlavní – s chutí to jde
všechno lépe.
A co kazí dojem při nahlédnutí do této
třídy? Zbytečné dohadování mezi některými
kluky, zbytečný křik a někdy i drobné šarvátky. A co na závěr? Stejně jako v loňském
školním roce i letos kluky nejvíc „berou“
POKEMONI.
V září přišlo do školy šestnáct čtvrťáků.
Nikdo nepřibyl a nikdo neubyl. Vlastně to
vypadalo, jako kdyby žádné prázdniny ani
nebyly. Většina z dětí se pustila s chutí do
práce na pomůckách. Začaly se tvořit knihy
o vodě či pravěku, diskutovalo se nad zajímavými tématy. Snad jen vzpomenutí si na
Pokračování na str. 9
Nový školní parlament
se představuje
Jmenuji
se Míša
Moudrá
a letos
jsem byla
zvolena
předsedkyní parlamentu.
Vím, je to
celkem
velké
břemeno,
ale myslím si, že ho unesu. Co bych vám
tak o sobě pověděla... Chodím do 8. třídy,
píšu do školních novin, kreslím, lyžuji a
pátým rokem hraju na klavír.
Jmenuji se Karolína Kozáková.
Byla jsem zvolena jako zástupce
předsedy parlamentu. Chodím
do 8. třídy. Mezi
moje koníčky
patří tanec, plavání a tenis.
Jmenuji se Štěpánka Vrbová a
chodím do osmé
třídy. Mezi mé
zájmy patří plavání a běh. Tento rok jsem byla
pověřena funkcí
šéfredaktorky
Školních novin,
tak doufám, že se mnou budete spokojeni
a budete spolupracovat. Také navštěvuji
zdravotní kroužek.
Jmenuji
se
Kateřina Karbanová, je mi
14 let, bydlím
na Dolní Smržovce. Baví
mě sport, cyklistika, horolezectví… Také
se věnuji zvířátkům. A ve
školním parlamentu jsem byla zvolena mluvčí.
Jmenuji se Nela
Turnová. Baví mě
zpívání, tancování
a jízda na kolečkových
bruslích.
Ráda bych se stala
letuškou nebo pracovala ve zdravotnickém zařízení.
Foto: D. Pěničková
Pedagogický sbor 2011/2012
Ředitelka školy – Mgr. Jana Prokešová
Zástupci ředitele školy – Mgr. Stanislav Pěnička, Mgr. Jiří Jón
Výchovná poradkyně – Mgr. Eva Ježková
Obchodní akademie
Třídnictvím na OA jsou pověřeni:
I. r. Ing. Ivana Štěpánová
II. r. Mgr. Hana Pohlová
III. r. Bc. Martina Staffenová
IV. r. Mgr. Karolína Blažejová
Vyučující, předmět
Mgr. Karolína Blažejová
anglický jazyk
Ing. Petr Ceé
bankovnictví
Mgr. Eva Hýsková
německý jazyk
Bc. Daniela Janáčková
anglický jazyk
Mgr. Eva Ježková
chemie, biologie
Mgr. Jiří Jón
fyzika
Mgr. Vlasta Josífková
český jazyk
Ing. Zdeňka Juklová
veřejná správa, aplikovaná ekonomika,
prezentace a komunikace, etika a
současný svět, politologie, právo
RNDr. Eva Koucká
informační technologie
Mgr. Lenka Myslivcová
český jazyk, novodobé dějiny
Mgr. Hana Pohlová
matematika, statistika,
finanční matematika,
demografie, hospodářský zeměpis
Ing. Dana Potocká
písemná komunikace, psychologie,
sociologie
Bc. Martina Staffenová
německý jazyk
Ing. Ivana Štěpánová
ekonomika, účetnictví, veřejné finance
Mgr. Jaroslava Vaňková
tělesná výchova
Základní škola
Třídnictvím na ZŠ jsou pověřeni:
1. A Mgr. Šárka Kozáková
1. B Mgr. Milena Šostková
2. A Mgr. Dagmar Kouřilová
2. B Mgr. Blanka Blažková
3. A Mgr. Hana Votočková
3. B Mgr. Zdena Jónová
4. A Mgr. Lenka Hozdová
4. B Mgr. Jana Duňková
5. A Martin Přikryl
6. A Mgr. Eva Ježková
7. A Mgr. Lenka Myslivcová
8. A Mgr. Oldřiška Dolenská
9. A Mgr. Eva Hýsková
Vyučující
Ing. Václav Dedera
Mgr. Oldřiška Dolenská
Mgr. Eva Hýsková
Bc. Daniela Janáčková
Jana Jenčková
Mgr. Eva Ježková
Mgr. Vlasta Josífková
Mgr. Jiří Jón
Mgr. Jarmila Kolzrtová
Mgr. Jiří Malec
Mgr. Lenka Myslivcová
Daniela Pěničková
Martin Přikryl
Jana Rutkovská
Předmět
INF, SI
M, Z, ZE
Z, NJ, ČS,
Prv, VV
AJ
ČJ
M, CH, PŘ,
Přír., EV
ČJ
F
TP, Č, UK
TV, BČ
Č, TP
HV, ČP
NJ, D, Př,
ČS, Vl, VV
VV
Vychovatelky ŠD:
Ilona Jiskrová, Jana Rutkovská
Studijní a informační centrum, školní literární klub - Daniela Pěničková
Na návštěvě ve služebně Policie ČR
Dne 23. září se devátá třída v doprovodu
paní učitelky Daniely Pěničkové vydala na
exkurzi do nedaleké policejní stanice. Všichni jsme se strašně moc těšili! Po stanici nás provedl
sám velitel Npr. Mgr. P.
Hlubuček (viz foto), pověděl nám spostu zajímavých věcí a provedl nás
celou budovou. Ukázal
nám místnost, kam se zavírají zločinci. Také kamerový systém, který sleduje města Tanvald, Hamry
a Desnou. Když jsme se
usadili v kanceláři velitele,
pověděl nám o různých přestupcích a případech z poslední doby. Půjčil nám na
ukázku služební zbraň, pouta a mohli jsme
si vyzkoušet i neprůstřelnou vestu, která byla
opravdu těžká. Nakonec
nám ukázal terénní vůz
(auta tohoto typu jsou
v libereckém kraji pouze
dvě). Na rozloučenou
zahoukal a my s novými
zkušenostmi a udiveni
s poděkováním odešli.
Text a foto:
Kateřina Karbanová, 9.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Zprávičky
l Světluška. Dne 7. 9. 2011 se žáci 8.A
zúčastnili sbírky Světluška. Je to sbírka pro
nevidomé. Akce se zúčastnily dvě dvojice
- Martin Král s Danielou Hozdovou a Anna
Skřivánková se Zuzanou Votočkovou. Jelikož pršelo, nebyla sbírka příliš úspěšná. A
tak se žáci rozhodli, že budou ve sbírce
pokračovat. V sobotu 10. 9. 2011 byla dvojice Nela Turnová a Štěpánka Vrbová úspěšnější. Přestože se vybralo poměrně dost,
někteří lidé nás úplně ignorovali. Většina
ale přispěla. Těm ještě jednou děkujeme.
Turnová Nela a Vrbová Štěpánka, 8.A
l Tanvaldské slavnosti. Jako každý rok,
tak se i letos konaly v Tanvaldě slavnosti.
Dobrá nálada, smích, radost. To vše tu panovalo. Prošla jsem celé slavnosti. Puberťáci stáli u atrakcí a někteří z nich popíjeli
tvrdý alkohol. Děti jezdily na kolotočích a
stály u stánků s hračkami. Byla tu i živá
hudba, u které stáli spíš dospělí a senioři.
Slavnosti se konaly v centru města už třetím
rokem. Mně se tam celkem líbilo, až na ten
hluk a na opilce.
Klará Řehořková, 9.A
l Dravci. V září jsme se zúčastnili výukového programu „Dravci“. Ornitologové
představili dětem mnoho druhů dravců
žijících především na území ČR. Nabytých
vědomostí mohly děti využít při kvízu. Na
závěr byla připravena ukázka chování
některých dravců v přírodě, jako je lov
potravy. Děti si odnášely krásné zážitky.
Šárka Kozáková
l Návštěva městské knihovny. Dne 19. září
2011 jsme my, žáci deváté třídy, navštívili
městskou knihovnu s cílem vybrat si knihy
pro mimočítankovou četbu a na referáty,
které si budeme připravovat na hodinu literatury. V knihovně nás překvapilo příjemné prostředí, široký výběr knih a časopisů,
takže si každý přišel na své. Tomu, kdo si
nevěděl rady s vyhledáváním knih, knihovnice poradila, jak jednoduše najít určenou
knihu pomocí počítače. Měli jsme také možnost prohlédnout si velice zajímavou výstavu s názvem Česko proti chudobě, která se
zabývala těžkým životem chudých po celém
světě. Myslím, že návštěva knihovny splnila svůj účel, odcházeli jsme spokojeni,
někteří s vypůjčenými knihami.
Zdena Pulová, 9.A
l Soutěž ve sběru. Podobně jako v minulých letech, tak i letos se škola přihlásila do
soutěže ve sběru starého papíru a PET lahví.
V minulém školním roce jsme sebrali 1 510
kg papíru a 120 kg PET lahví. Nebylo to sice
na první místo mezi školami, ale i tak za
peníze, které se za sběr získaly, bylo možno
koupit semínka kytek pro skleník nebo
koupit ceny pro školní soutěže, oceněna byla
také třída, která se nejvíce podílela. Chtěla
bych také poděkovat všem žákům a rodičům, kteří se do sběru zapojili. Kdo má zájem, může se přidat i letos. Připomínám, že
sběr můžete přinést každý čtvrtek od 7,30
do 8,00 hodin k šatně základní školy.
Oldřiška Dolenská
Rozhovor s místostarostou Josefem Průchou
Již téměř rok je ve své funkci místostarosta Tanvaldu Josef Průcha, a tak nastal čas
položit mu několik zvědavých otázek.
Jak se cítíte v nové životní funkci?
Tato otázka není úplně dobře položená. Já
se necítím v životní funkci, ale beru to spíše
jako funkci pracovní, jako službu občanům
města Tanvaldu. Samozřejmě začátek pro
mne byl obtížný. Nebyl jsem zvyklý vystupovat na veřejnosti, například při prvních
svatbách jsem se pěkně potil a také moje
první předávání maturitních vysvědčení
vašim studentům pro mne nebylo lehké.
Postupně se ale se vším seznamuji a s podporou mých nových spolupracovníků tuto
novou funkci zvládnu.
Jako stále aktivní sportovec máte vztah ke
sportu pozitivní. Co chcete vylepšit ve vybavenosti pro volnočasové aktivity v našem
městě?
Říkáte aktivní sportovec? Já jsem spíše jen
aktivní sportovní veterán. Ale dobře, sportovec. V oblasti volnočasové vybavenosti
nyní pracuji na zavedení tras takzvané Nové
hřebenovky do našeho města. Například její
cyklistická část, kterou se pokusíme vést od
zastávky ČD podle řeky Kamenice, směrem
na Horní Tanvald. V budoucnosti se pokusím propojit tuto cyklotrasu s již vybudovanou cyklotrasou ve Žďáru od Desné směrem
na Tanvald za řekou Desná. Dalo by se tak
pohodlně projet na kole, projít pěšky nebo
s kočárkem z Desné přes Tanvald a Horní
Tanvald do Smržovky, a to mimo automobilový provoz. Tanvaldská část Nové hřebenovky bude mít i část pro pěší a lyžařskou
část, kde je zajímavé hlavně napojení běžeckých stop v prostoru Honvartu na Jizerskou
magistrálu. A ještě jeden projekt nosím
v hlavě. Vybudovat kolem hřiště „u lesíka“
400 metrů dlouhou asfaltovou dráhu na
kolečkové brusle, na běh, na první jízdy
nejmenších cyklistů a v zimě třeba na první
běžecké lyžování při malé vrstvě sněhu.
Součástí této dráhy by mohly být i nějaké
překážky na „blbnutí“ na prkně nebo na
bruslích.
Je rozpočet města pro sport dostatečný?
Rozpočet na sport nebude podle mě nikdy
dostatečný, to si můžeme říci otevřeně.
Příspěvek Města Tanvald sportovním a
volno časovým organizacím je v letošním
roce přes půl milionu korun. Myslím si, že
o této částce mohou v okolních městech
jenom snít. Přesto jsem přesvědčen, že
v Tanvaldě půjde na sport ještě více peněz.
Třeba z projektů Evropské unie, z projektů
státu nebo libereckého kraje. O to se musíme
my ve vedení města pokusit. Stále si myslím,
že i do budoucna musí platit to tradiční Tanvald, město sportu.
Trochu choulostivá otázka. Zdá se vám
správné rozhodnutí některých rodičů ze
Šumburku, kteří dávají své děti do 5. třídy
ZŠ Sportovní, se skrytým odůvodněním, že
je u nás velký počet romských dětí, a přitom
nemají žádný vztah ke sportování?
Ano, choulostivá otázka to je. Svobodně se
rozhodnout, kam dá rodič studovat svoje
děti, nikomu brát nemůžeme. Musíme si ale
všichni přiznat, že počet Romů ve škole
v tom rozhodování berou rodiče na zřetel.
Ale není to jen o výběru školy. Každý z nás
chce mít za spolužáka, spolupracovníka
nebo za souseda člověka slušného, který
dodržuje zákony, chodí řádně do školy nebo
do zaměstnání. Snažme se proto všichni,
abychom se takto u nás v Tanvaldě chovali
a potom nebude při výběru školy problém
v tom, kde se více sportuje nebo kam chodí
více Romů.
Na závěr vám chceme poděkovat za vaši
iniciativu při opravě našeho venkovního
areálu.
Tohoto poděkování si vážím, neberete tuto
iniciativu jako samozřejmost. Mám k tomu
areálu jednu poznámku. Máte krásné venkovní sportoviště. Nenechte si ho zpustnout,
nedovolte vandalům, aby ho ničili, upozorněte vedení školy, že tam nebo onde je něco
zničené, volejte třeba i policii, když uvidíte
někoho ničit váš areál. Údržba areálu stojí
dost peněz, a když nám ho někdo ničí, ty
peníze za opravu pak můžou chybět například v rozpočtu na sport.
Za rozhovor děkuje RR
Foto: Miroslav Poláček
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO
SKŘÍTKA KULIFERDY
Pokračování ze str. 1
některé učivo je pro někoho náročnější.
Věřím, že v tomto roce budou dodržována
všechna společná pravidla, která povedou
ke spokojené práci všech. Držím vám palce,
čtvrťáci.
Loučím se s šumburskými školáčky a
přijdu se na vás podívat před vánočními
svátky. Teď přesídlím do hlavní budovy,
abych zjistil, co je tam nového. A o tom vám
napíši příště.
Váš Kuliferda
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Vzpomínáme na výlety z konce školního roku a prázdnin
Patnáct německých prázdninových dnů opět nezklamalo
Je krásné, slunečné, letní dopoledne a
jistá skupinka mladých osob se znovu po
roce setkává na stejném místě jako loni před
odjezdem do severoněmeckého města (letos
bohužel jiného), jménem Bresewitz. Celkem
dvanáct lidí se těší na nadcházející dny
u Baltského moře.
Třicetistupňová vedra se na nás nepříjemným způsobem podepisují a každý druhý
cestovatel z naší skupinky si utírá potem
orosené čelo. Každý z nás prohodil s rodiči
poslední slova a s nadšením jsme nastoupili do červeného vagónu drážďanského
vlaku. V něm vládl příjemný chlad a my se
jen s kartami v rukách a spoustou nadšených
slov připravovali na zájezd k moři.
Po dvouhodinové cestě jsme již stáli pod
střechou železničního nádraží Dresden. Jako
každý rok nás s úsměvem od ucha k uchu
přivítali Frank s Ulrikou. Cesty městskou
hromadnou dopravou nás zavedly přímo
k Inslu (jak jinak). Po vydatné večeři jsme
zamířili do ráje vášnivých nákupních maniaků, do centra slunných Drážďan. Rozzářené náměstí se hemžilo místními obyvateli i
turisty. Po náročném dni jsme s úsměvem
na tváři a plnými taškami s nákupy padli
jako po boji na matrace.
Jelikož druhý den rtuť na teploměru taktéž ukazovala úmorných třicet stupňů,
tropická vedra nám povolila navštívit místní bazén. Ale ze všeho nejdříve nás čekaly
slavnosti. Občerstvení, stánky se suvenýry
i malé atrakce pro mladé návštěvníky jsme
zahlédli na každém rohu zaplněného hřiště.
Nejvíce nás však zaujalo pódium gigantických rozměrů, po němž pochodoval mladý
moderátor. Pod pódiem stálo deset teenagerů, kteří se pyšnili bojovým uměním. Na
nich jsme mohli oči nechat. Po necelé hodině jsme se konečně dočkali slíbeného osvěžení a mohli vyrazit společně do bazénu.
Den se velice vydařil, jak počasím, tak bezproblémovým splněním našich plánů.
Den nato jsme se s Inslem museli na čtrnáct dní rozloučit. To už před ním totiž stál
dálkový autobus i s přívěsem na kola. Pro
změnu nás hned po ránu zastihl déšť. Postupem času i vzhledem k přibližování
k moři se začalo vyjasňovat.
Ještě jeden den jsme si užívali sluníčka,
tentokrát na pláži lázeňského městečka
Zingst u Baltského moře. Teplota vody 15ºC.
Otužilci by byli spokojeni. Přesto i Češi do
moře vlezli. Jenže to bylo na delší dobu
poslední setkání s mořem, protože původní
tropické počasí se značně změnilo a začalo
připomínat spíš podzim nebo zimu. Déšť,
nízké teploty a vítr. Tím víc se do našeho
programu musela zapojit kola. Vyjeli jsme
k majáku, navštívili jsme Centrum bible
v Barthu, pomohli při organizaci zábavných
ručních činností pro děti ve škole v Zingstu
a v areálu místního muzea během pravidelných a oblíbených trhů. Dva dny jsme
prožili v přístavu, kde jsme pod vedením
Žáci ZŠ u Baltského moře.
zkušeného „mořského vlka“ Svena, trénovali správnou techniku pádlování a nakonec
jsme mohli zkusit i plachtění ve volném
prostoru Zingstkého zálivu. Další výlet nás
zavedl na Rujánu, kde jsme si prohlédli
křídový lom a různě velkými kladívky jsme
zkoumali, jestli zrovna náš kousek křídy
nemá v sobě otisk nějakého třetihorního
živočicha. Někdo opravdu otisk pravěkých
Foto E. Hýsková
listů nebo šneků objevil. Tradiční večerní
představení o životě piráta Störtebekra,
které se koná na přírodní scéně na břehu
poloostrova Rujány, se nám líbilo.
Čtrnáct dní uteklo jako voda a za velmi
deštivého počasí jsme opouštěli severní
pobřeží Německa.
Tak zase příští rok znovu a doufáme, že i
s někým z vás.
EH a MP
Šestka ve stěně (lezecké)
Červnový výlet na Špičák
Dne 27. června 2011 jsme si vyjeli do Železného Brodu, abychom navštívili Kozinec.
Je to zajímavé místo s mnoha skalami. Paní
učitelka Myslivcová nám objednala instruktora, který nám vysvětlil, jak se má správně
lézt po skalách, a pak jsme začali. Této zajímavé činnosti jsme se věnovali asi tři hodiny. Když jsme byli jištěni na laně, byl to
zážitek, který jinak zažívají asi jen horolezci. Já na to nikdy nezapomenu. Odpoledne
jsme se vrátili do Tanvaldu. Chtěl bych za
tento výlet poděkovat naší třídní paní
učitelce Lence Myslivcové a panu učiteli
Lukáši Blažejovi. Výlet se mi moc líbil.
Jakub Fajfr, 7. A
Foto L. Myslivcové: Žáci s instruktory
Dne 28. června 2011 jsme se vydali na
výlet na Špičák. Sraz byl u školy, a jen co
všichni dorazili, vydali jsme se na cestu
směrem na Výšinu a přes Honvart, až jsme
došli k Jižnímu sedlu. Tam byl krátký odpočinek. Asi po jednom kilometru jsme byli
u cíle na Špičáku. Ale čekalo nás nemilé
překvapení, protože bylo zavřeno. Nedalo
se nic dělat. Počasí bylo pěkné, a tak jsme si
hráli na hřišti, lezli po skalách, po žebříku
nahoru a dolů, na prolézačkách. Pak jsme
se rozhodli pro cestu zpátky, při níž jsme
hráli šiškovanou, běhali, skákali, prostě jsme
si celý výlet užili a po návratu domů jsme
měli na co vzpomínat.
Silvestr Kadáš, 7. A
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY
Parlament OA pro školní rok 2011/12
Jmenuji se Michal Bláha (IV.
ročník), narodil jsem se 19.
2. 1992 v Jablonci nad Nisou. Mezi mé
záliby patří
politika, hokej,
fotbal a tenis.
Pro školník rok
2011/2012 jsem byl zvolen předsedou školního parlamentu.
Jmenuju se Michal
Mojžíš (I. ročník),
je mi 16 let. Bydlím v Jablonci nad
Nisou, moje největší záliba je
hraní na počítači a
chci být profesionální hráčem, jel
jsem do Prahy na
Grunex (soutěž v League of legends ). Umím
také zacházet s hardwarem a softwarem.
Vedlejší koníčky jsou focení, in-line brusle,
natáčení filmu, freestyle lyžování.
Jmenuji se Denisa Šepsová (III.
ročník), bydlím
v Tanvaldě.
V listopadu mi
bude 19 let. Mezi
mé koníčky patří
hudba, tanec, čtení a hlavně moje
rodina.
V budoucnu bych se chtěla stát novinářkou.
Jsem Klára Aljančičová (IV. ročník), bydlím
ve Velkém Semerinku.
Už pět let píšu román
stále od začátku a na
padesát metrů prostřelím malorážkou desetník. Miluju narušování
stávajícho životního
systému, kantoři na škole z toho však nejsou
vždy nadšeni...
Jmenuji se Lukáš
Herrmann
(II.
ročník), je mi 17
let a bydlím v
Desné. Moje záliby jsou fotbal,
posilování, tanec
(jumpstyle, shuffle) a jízda na
snowboardu. Nemám rád zeleninu, machýrky a faleš. Rád se také pořádně
najím. Moje oblíbené jídlo je smažený sýr
s hranolky a kupou tatarky.
Ahoj, jmenuji se
Michaela Dobrá, je mi 17 let.
Po střední škole, kterou jak
doufám, úspěšně ukončím,
bych chtěla jít
na ekonomickou fakultu do
Liberce. Ráda si poslechnu dobrou hudbu a
občas přečtu nějakou knížku, která mě
opravdu zaujme.
Jmenuji se Filip
Jebavý (I. ročník), je mi 16 let,
bydlím v Jablonci
nad Nisou. Mezi
mé záliby patří
florbal, fyzika,
výpočetní technika, zpěv, hraní
na klavír, konspirační teorie a
druhá světová válka.
Jmenuji
se
Kristýna
Hofericová
(IV. ročník).
Mou největší
zálibou je divadlo, které
hraji již od
šesté
třídy.
Hraji ve třech
divadelních
souborech.
V současné době mě můžete vidět v roli
Titánie, Káti, Marion a Mašle. Od září začnu
zkoušet Angeliku a pomocnici exekutora
Dýs. Kromě divadla si najdu čas na zumbu
a občas i na své přátele.
Na exkurzi v Coca-Cole
Ve čtvrtek 6.
října jsme se, 1. a
2. ročník společně
s několika čtvrťáky a v čele s učitelkami Štěpánovou a Kouckou,
zúčastnili exkurze ve světoznámé
firmě Coca-Cola.
Ranní cesta do
Prahy byla ospalá a v autobuse
byl klid. Když jsme dorazili do továrny, tak
jsme nejdřív „vyfasovali“ pití, které se zde
vyrábí. Poté se nás ujaly slečny průvodkyně
a zhlédli jsme prezentaci, která byla velice
zajímavá a obsahovala hodně informací
o historii (vzniku a vývoji) firemního loga,
nápoje, obalů atd. Pak nám slečny průvodkyně daly fešné čepičky s vtipným kabátkem a reflexní vestou (viz foto dole), rozdělili jsme se na dvě skupiny a šli se podívat
do výroby a do skladů. Ve výrobě to bylo
velice zajímavé a opravdu to tam frčelo.
Opět jsme se toho hodně dozvěděli. Po
prohlídce výroby jsme se opět vrátili do
místnosti, kde jsme zhlédli známé i neznámé
firemní reklamy a dostávali jsme různé
otázky ohledně Coca-Coly. Hodně lidí potřebovalo na WC, ale vzhledem ke kapacitě
sociálního zařízení to bylo náročné. Něco po
jedenácté hodině byl konec exkurze a my
jsme se vydali na cestu domů. Osobně si
myslím, že exkurze byla velice zajímavá a
hodně jsem se toho dozvěděl. Myslím, že
stejný názor má více účastníků.
Lukáš Herrmann, II. r. OA
Foto nahoře: Wikipedie, největší lahev
Coca-Coly na světě v Las Vegas
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY
Studentská společnost VERATEAM na startu
Veronika Vitáková, prezidentka studentské společnosti, a Eva Klimková.
Foto: M. Staffenová
Jako každý třetí ročník OA, tak i my jsme
založili studentskou společnost. Jako prezidentku jsme si zvolili naši úžasnou spolužačku Veroniku Vitákovou. Další členové
naší společnosti byli vybráni na základě
výběrového řízení, které si pro nás Verča
připravila. Je nás pětadvacet, takže bylo
z čeho vybírat. Byli zvoleni: tajemníkem
Barbora Zajíčková, Bára Hrabcová jako
prodejní ředitelka, Tereza Stibůrková jako
marketingová ředitelka, Kamila Hamříková
jako finanční ředitelka, webmastrem se stal
Jan Lejsek, mluvčí zatím vybrán nebyl.
Ještě jsme se nedohodli na předmětu
podnikání, nějaké nápady už padly, ale ty
jsou v tuto chvíli tajné. Náš název vymyslela Ketrin, podle její skvělé myšlenky je odvozen od jména naší prezidentky a toho, že
jsme prostě dokonalý tým. Je začátek roku
a my nechceme na nic pospíchat, vše chceme
mít dobře promyšlené a hlavně v kvalitním
stavu. Zatím jsme si připravili malý anketový průzkum, který nám přiblíží, co očekáváte vy od nás. V dalším čísle ŠN se dozvíte víc, těšte se!!
Denisa Šepsová
Pobyt v Burbachu přinesl mnoho informací i zážitků
12. září nastal den, na který se těší všichni
studenti OA už od 1. ročníku. Jsme ve 3.
ročníku, což znamená pětidenní pobyt
v Burbachu. Konečně jsme se dočkali. V pondělí ráno jsme v sedm hodin odjížděli od
tanvaldské radnice. Cesta byla dlouhá, ale
většina lidí si čas zkrátila posloucháním
hudby a spánkem, ostatní si povídali. Cestou
do Burbachu jsme se zastavili v nákupním
centru Chemnitz. Kolem půl sedmé jsme
dorazili do Burbachu, kde už na nás čekaly
naše rodiny.
Všichni byli velmi milí, hodní a ochotní,
bylo vidět, že chtějí, abychom se cítili dobře.
Hned po seznámení nás čekala prohlídka
domu a společná večeře. Všichni jsme byli
velmi nervózní, začali jsme si zvykat na
německý přízvuk.
Druhý den ráno jsme poznávali okolí
Burbachu. Nejdříve jsme navštívili Sparkasse, kde nám vše ukázali a potom nám pustili prezentaci. Po prezentaci jsme dostali tři
otázky a ti, kteří se přihlásili první a odpověděli správně, dostali dáreček. Dále následovalo divadlo, kde jsme také zhlédli prezentaci o městě Burbach a prohlédli si celé
divadlo. Potom jsme se jeli podívat do Realschule, kde jsme se seznámili s německými
studenty ze dvou tříd, společně s nimi jsme
poobědvali a prohlédli si školu. Naše poslední exkurze byla ve firmě Hess, která
vyrábí plasty. Večer pro nás bylo připravené grilování s německými studenty, s kterými jsme si potom zahráli přehazovanou.
Ve středu jsme jeli do Kolína a na letiště.
Exkurze na letišti se všem moc líbila, měli
jsme velice příjemného a vtipného průvodce, který nám dokonce i nakonec zazpíval.
Byla nejlepší ze všech. V Kolíně jsme si
prohlédli katedrálu, která je vysoká 153
metrů. Zde jsme měli dlouhý rozchod na
utrácení eur. Ve čtvrtek jsme navštívili
Deutsches Eck, kde je soutok Rýna a Mosely. Byl to pro nás nejkrásnější dvouhodinový zážitek na lodi. Všude byly hrady a
krásná příroda. Mě nejvíce zaujala pověst
o Lorelei a její píseň. Také jsme se podívali
do vinařského městečka Rüdesheim, kde
jsme ochutnali mnoho druhů vína a tradiční marmeládu. Zde jsme si koupili každý
něco pro rodinu. Po návratu zpět do Burbachu nás čekala společná večeře se všemi
rodinami. Všichni jsme se skvěle bavili. Byl
to velmi příjemný večer.
Pokračování na str. 7
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY
Pobyt v Burbachu
přinesl mnoho
informací i zážitků
Pokračování ze str. 6
V pátek ráno nás čekalo velké loučení plné
slz a odjezd domů. Po pár kilometrech se
nám rozbil autobus. Naštěstí naše náhradní
rodiny pro nás dojely a všichni jsme šli do
kulturního centra „Herbighaus“. Byli jsme
vymrzlí a unavení. Nakonec jsme se ještě
rozjeli do městečka Siegen, jako večeři jsme
dostali výbornou gulášovou polévku. V půl
osmé pro nás přijel náhradní autobus a už
jsme opravdu jeli domů. V Tanvaldě jsme
byli ve čtyři hodiny ráno a už na nás čekali
naši rodinní příslušníci.
Němci jsou velmi milí lidé, ochotni pomoci. Překvapilo mě, že jakmile se dozvěděli,
že nastal problém, hned přijeli. Pobyt v Burbachu nám přinesl mnoho nových zážitků
a informací, na které nikdy nezapomeneme.
Na závěr bych chtěla poděkovat našemu
průvodci panu Gläserovi a naší třídní učitelce Martině Staffenové za vytvoření nádherného pestrého programu. A velké díky
patří také našemu vedení za příjemnou
společnost.
Denisa Šepsová,
III. ročník OA
Žáci z Burbachu
u nás ve škole
Poslední týden v září přijeli na zájezd žáci
z burbašské Realschule. Jsou to žáci posledního desátého ročníku, kteří tradičně navštěvují některou ze sousedních zemí.
Letos se rozhodli pro Českou republiku
také proto, aby viděli oblast, ve které se
nachází partnerské město Burbachu, Tanvald. Téměř padesát žáků a pět dospělých
bylo ubytováno v Harrachově. Celý týden
měli bohatý program. Nevšedním zážitkem
pro ně jistě byla plavba na raftech po Jizeře,
návštěva hradu Vranov, zdolali nejvyšší
horu České republiky Sněžku, prohlédli si
hlavní město Prahu a jeli na nákupy do
Liberce.
Ve čtvrtek proběhlo pěkné setkání našich
a německých studentů na bowlingu v Jablonci nad Nisou, kde si mezinárodní družstva změřila své síly. V pátek jsme zájezd
přivítali u nás ve škole. Provedli jsme je
školou a naši studenti si pro ně připravili
pěknou prezentaci o obchodní akademii a
nedávném studijním pobytu našich studentů v Burbachu.
Jsme moc rádi, že jsme žákům z Burbachu
mohli alespoň trochu oplatit jejich skvělou
pohostinnost.
Martina Stafenová
Ubohý Cirano
Recenze divadelního
představení
Dne 4. 10. jsme se vydali na divadelní hru
Ubohý Cyrano do divadla v Jablonci nad
Nisou. Do sálu jsme přišli včas. První, co mě
uhodilo do očí, byla šílená nevychovanost
publika. Spolu s námi totiž dorazil i první
stupeň tanvaldského gymnázia a nějaké
místní základní školy. Ve výsledku to hodně ovlivnilo celkový dojem, ač za to nikdo
z organizátorů nemohl.
Jednalo se o jakousi tragikomedii. Musím
přiznat, že jsem se v příběhu docela ztrácel,
protože jsem nevěděl, kdo je kdo. Jednotlivé
scény byly zvláštně poskládané.
Samotní herci podali velmi slušný výkon.
Zejména dialogy měly skvěle nacvičené a
nenechali se ničím rozhodit. Zaznělo i mnoho zajímavých a pravdivých citátů, jako
například: „I když mám dlouhý nos a oslí
uši, miluje moji duši“. Nezůstalo pouze
u řečí a objevila se i nějaká akce. Šermířský
souboj byl výborný na to, že se jedná o pouhé
herce, a ne profesionální šermíře.
Technická stránka byla promyšlená. Kulisy působily neobvykle a zaujaly. Nejvíce
se mi líbily kostýmy, které, troufám si říci,
by mohly být použity i ve vysokorozpočtovém filmu. Vytkl bych pouze délku, která
mi přišla pro nás mladé poněkud dlouhá.
Verdikt. Divadelní představení moc rád
nemám, ale Ubohý Cyrano se mi líbil. Těch
60 Kč nelituju, jen mě mrzí, že se někteří
diváci projevili „v celé kráse“.
M. Balatka, II.r.
V listopadu opět Příběhy
bezpráví na naší škole
Naše škola se projektu organizace Člověk
v tísni „Příběhy bezpráví“ účastní již od
samého začátku. V minulých ročnících se
naši studenti seznamovali s různými příběhy
z doby nedávno minulé. Pozvání na besedu
přijali a se studenty se podělili o své vzpomínky a zážitky lidé, kteří na vlastní kůži
zažili, jaké to je, když má bezpráví zelenou.
Mezi tématy se již objevil holocaust, bezpráví z padesátých let minulého století, páchané na zemědělcích, připomněli jsme si
události Pražského jara nebo v loňském roce
osudy hokejových reprezentantů.
Téma letošního roku je trochu jiné. 15.
listopadu se bude promítat film „Nikomu
jsem neublížil“. Dokument Pavla Křemena
pátrá po motivech, které vedly lidí ke spolupráci se státní bezpečností (StB). Těšíme
se také na besedu, na kterou přijal pozvání
pan PhDr. Jan Šolc, který nám pomůže tuto
situaci lépe pochopit.
ZJ
HOROSKOP
Beran. Láska? Zamilovali jste se do jednoho
předmětu nebo kantora/kantorky, uvědomte si, co je pro vás víc.
Býk. Máte sklony požadovat hodně téměř
zadarmo. Spropitné, co dáváte ve školním
baru, nestojí za nic. Jste prokletá držgrešle.
Blíženci. Máte bujnou fantazii - často si
myslíte, že vás sleduje CIA nebo FBI.
Probuďte se, škola není Amerika.
Rak. Jste namyšlení a nesnesete kritiku od
kantorů, vaše arogance je do nebe volající.
Lev. Vaše šance získat dobré známky nebo
hodně pochval jsou někde mezi nulou a
mínus pěti miliony.
Panna. Vidíte učitele jako démony, nenechte se svojí představou unést. Učitelé nejsou
takoví čerti, jak se zdají.
Váhy. Nová škola, noví spolužáci? Koukáte
na ně, jako by byli z vesmíru. Nebojte, vše
přejde a za čas budete jako sourozenci.
Štír. Učitelé vám pijou krev? Představte si,
jak je taháte za vlasy nebo že jsou v klaunském oblečení.
Střelec. Stříle šíp co šíp vedle? Co takhle se
na určitý předmět soustředit, nebo si z něho
udělat dětskou klouzačku.
Kozoroh. Ořezejte si pořádně tužky a pastelky, nevíte, kdy je budete muset použít.
Vodnář. Připadáte si jako žáby, při tělocviku furt vás něčím týrají. Řekněte učiteli,
že jednu hodinu bude cvičit on za vás a
oplaťte mu to.
Ryby. Nepište písemky na papírové kapesníčky ani toaleťák, kupte si radši blok, bude
to vypadat líp.
Píše nám bývalý žák
Už je ze mě mazák. Můj život na střední
škole po více než roce? V některých věcech
v podstatě žádná změna. Do školy chodím
pár minut před zvoněním, jelikož nikdy
nestíhám. Za vším hledejte možnost odložit
si zvonění budíku. Také si stále nakupuji
sladkosti, jenom naší bývalou super paní
školníkovou jsem musel na gymnáziu vyměnit za automat, který vám nikdy nesleví,
nepozdraví vás, ale jiná možnost nebyla.
Pár změn tu přece jen máme. Máme daleko více učení, což je kolikrát na palici, když
venku svítí sluníčko nebo chcete jít prostě
ven. Na druhou stranu mě to učí zodpovědnosti mít veškeré svoje věci pod kontrolou.
Učím se častěji a učím se rád. Kolikrát s údivem poslouchám učitele při výkladu mé
oblíbené látky a jsem šokován různými
fakty. Hodiny stále probíhají v naprostém
tichu, i když občas se tomu kecání člověk
neubrání... Kdo nezná, pozná...
Pro ty, kteří stále váhají nad výběrem
školy, mám jednu radu. Nechoďte někam,
kam jdou i vaši kamarádi, jděte tam, kde
víte, že vás to bude bavit. Život je holt příliš
krátký na to, abychom nešli za svými sny.
Tudíž si výběr školy důkladně promyslete.
Josef Vilda, gymnázium Tanvald
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Cesta do hlubin kantorovy duše (v nestřežených prázdninových dnech)
Ing. Ivana Štěpánová si v Triglavském parku trochu provětrává mozek,
aby se jí tam vešla jména nových studentů...
Ing. Zdena Juklová jde nějakým špatným směrem, vedro, slunce, voda a
ona šplhá do hor...
Mgr. Lenka Myslivcová má v hlavě myšlenky na hory (opravování)...
Mgr. Hana Pohlová sleduje vše zrakem ostřížím...
Mgr.
Jarmila
Kolzrtová
relaxuje
prací,
čerpá
peníze
z fondů
Evropské
unie
podle
projektu
"Čím
hloupější
sedlák,
tím
větší
brambory".
Mgr. Karolína Soukupová, vlastně Blažejová, nic
zajímavého nezažila, takové obyčejné prázdniny.
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
ELEKTRICKÉ KØESLO
Dnes jsme posadili na elektrické křeslo
družinářku Janu Rutkovskou.
Občas si taky zaučíte, a když srovnáte
práci ve vyučovací hodině s odpolední prací
v družině, je v tom nějaký rozdíl?
Ano, je rozdíl učit ve třídě, kde žáci po většinu času sedí v lavicích, nebo být odpoledne s dětmi v družině, kde se děti po většinu
času svobodně pohybují a až na některé
výjimky, kdy organizovaně sedí u stolků a
pracují na nějakém společném úkolu, tráví
odpočinkový čas dle svého výběru. Nebo se
zabývají aktivitami, jež nevyžadují sedět na
jednom místě, spíše se pohybují a tím vlastně relaxují po namáhavém školním vyučování. Ve třídě je třeba pro práci učitele s žáky
většinou klid, aby učitel mohl předat své
znalosti a zkušenosti tak, aby se žáci obohatili o nové poznatky a vědomosti. Oproti
tomu ve školní družině je hlavním prostředkem HRA a zážitky z ní. Tím se rozvíjí u dětí
vlastní tvořivost, fantazie, komunikační
dovednosti, vhodné návyky, posiluje se
u nich sebevědomí, prostřednictvím hry
vychováváme děti k odpovědnosti za zdraví své i jiných, za své chování, formujeme
životní postoje, učíme je ovládat negativní
citové reakce, vychováváme ke smysluplnému využívání volného času.
Jak vy trávíte volný čas?
V podstatě tak, jak ho trávit nechci. Tedy
tím, že plním své povinnosti (manželky,
maminky, babičky a dcery). Ale těším se, až
budu mít víc času na své milované výtvarné
činnosti (například malování na hedvábí) a
nebo čtení. Nyní mi moc času na to nezbývá
a jsem z toho smutná. Proto jsem tak ráda
s dětmi v družině nebo ve výtvarné výchově,
kde se mohu přeci alespoň trochu věnovat
svému oblíbenému „výtvarničení“.
Co děti v družině nejvíce baví?
Ve družině jsou děti z 1. – 5. třídy a záleží
na jejich výběru a chuti k práci. Preferuji
svobodné rozhodování pro jejich aktivity.
Všeobecně lze říci, že chlapci jsou hodně
soutěživí a baví je všechny soutěže a sportovně zaměřené hry. Jsou mezi nimi ale i
výjimečně nadaní jedinci na výtvarné a
pracovní činnosti. Děvčata mi hodně pomáhají s výzdobou ŠD a jsou hodně tvořivá,
takže společně vymýšlíme nové náměty,
které potom s radostí a pílí realizujeme.
Naším společným cílem je „školní družina
plná pohody“.
Na naší škole pracujete teprve druhý rok.
Jste spokojena s vybavením družiny?
S vybavením družiny jsem spokojena. Na
tomto místě patří chvála vedení naší školy,
protože na konci minulého školního roku se
provedla rekonstrukce naší družiny. Máme
nový nabytek, nově vymalováno a také
nový koberec. Na počátku tohoto školního
roku nám přibyly různé pomůcky, které
potřebujeme při našich volnočasových aktivitách. Do budoucna ještě doufám obnovíme některé věci, jež jsou již letité a
potřebují vyměnit (některé hračky, společenské hry, knihy...). Do vybavení družiny
patří také počítač. V blízké době slíbil ing.
Dedera ještě jeden. Děti se už těší předem.
Co oceňujete na dětech, které navštěvují
družinu, co u nich považujete za problematické?
Na dětech, které navštěvují družinu, si cením toho, že už přece jenom spolu lépe
vycházejí než na počátku mé práce s nimi.
Jsou k sobě daleko přátelštější, i když také
někdy mají „své dny“, kdy se jim toto daří
jen s mou vydatnou pomocí. Problematické
je donutit děti k pořádku, to znamená, aby
si po sobě uklízely věci na místo a udržovaly i pořádek v šatně. Zde se snadno dá
zjistit, zda jsou k pořádku vedeny i doma
nebo zda jim rodiče nějaký ten nepořádek
odpustí.
Jaký je pedagogický kolektiv pracující na
naší škole?
Na škole se mi líbí právě proto, že je tu
dobrý kolektiv pedagogů. Všichni jsou
velmi vstřícní a přátelští. Všem také přeji,
ať ten letošní školní rok zakončí úspěšně.
Za rozhovor děkuje
RR
Foto: Kateřina Karbanová
Noc s Kuliferdou
Minulý školní rok jsme ukončili pohádkovou „Nocí s Kuliferdou“. My, kteří jsme
spali ve škole, jsme byli rozdělení do pěti
družstev a potom jsme plnili úkoly. Například jsme dostali panáčka, kterého jsme
mohli vybarvit a potom jsme ho popisovali
česky a anglicky. Za každý splněný úkol
nám paní učitelka dala ducha jako body. Pak
jsme se koukali na pohádku, přitom nás paní
učitelky pouštěly najít Kuliferdu. Když ho
někdo našel, pěkně pozdravil a povídal si
s ním. Pak nám dal razítko na ruku a šli jsme
dolů do třídy, vzali si baterku a pět minut
jsme svítili. Už se zase těšíme na příští noc
s Kuliferdou.
Karolína Vokatá, 4.A
Zvířata kolem nás
Miluji koně
Kůň - jedno z
nejdůležitějších
zvířat v blízkosti
člověka je dnes
spíše vzácností a
raritou, ale v dřívějších dobách
byl velmi potřebným zvířetem. Lidé ho používali jako dopravní prostředek, na těžké práce v lese a na polích a
byl používán i k válečným účelům. Než se
vymyslely automobily, byl kůň téměř v každé
domácnosti.
Dnes je kůň už docela neobvyklým miláčkem a každý si ho nemůže dovolit. Je to finančně velmi náročný mazlíček, za kterého
měsíčně utratíte kolem pěti tisíc korun, a to
v případě, když je zdravý a nepotřebuje
zvláštní péči. Každý kůň potřebuje dostatečně veliký výběh a pokud možno zvířecí
společnost, kováře, krmivo (dle zátěže) a
prostorné a zateplené stání.
V dnešní době se tato ušlechtilá zvířata
dostala hned do několika oborů. Mezi sportovní disciplíny patří drezura, parkur, dostihy, western, military(všestrannost, do
které patří běh na čas a parkur) a voltiž
(atletika na koni). Koně se také používají na
hyporehabilitace a některá plemena i na
těžké práce v lese, kam se stroje nedostanou.
Někteří lidé mají koně jen jako přítele a na
rekreační ježdění.
Pro mě je kůň tím nejlepším přítelem a
doufám, že ještě dlouho bude. Kůň není
jenom mazlíček, u kterého trávíte dvacet
minut … Musíte se mu věnovat každodenně od rána až do večera. Já chodím ke koním
šest dní v týdnu. Máme tam stájnici a ta
v týdnu udělá ranní práce, ale o víkendech
je to na nás.
Můj víkend vypadá následovně:
Ráno v 07:00 jsem ve stájích a dává se
snídaně.
V 08:00 se koně pouští na pastviny a začnou
se jim vyklízet boxy (kydání).
Do ranních prací patří krmení, kydání,
vození koleček s hnojem, vození čisté
podestýlky (hobliny, piliny nebo sláma) a
zametání.
Po ranních pracích máme většinou volno
nebo pomáháme s vedlejšími pracemi.
Do vedlejších prací patří vymetání pavučin,
drhnutí boxů, mytí napajedel a žlabů, plení
a natírání stáje nebo překážek.
Po práci pak chodíme jezdit nebo třeba
lonžovat.
Po ježdění máme volno a potom přijde čas
na večerní práce.
Do večerních prací patří překydávání,
dávání sena, zametání a krmení.
Tohle všechno musíme dělat každý den,
někdy si můžeme dát volno, protože tam
chodíme do klubu, ale ten, kdo koně má,
nesmí si odpočinout nikdy…
Zuzka Votočková, 8.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
* MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE *
Výslechu módní policie dnes čelí
Bc. Daniela Janáčková.
Máte svůj styl nebo nějaký preferujete?
O svůj styl se snažím, i když nevím, jestli se
mi to úplně daří :) . Ale celkově mám ráda
jednoduché, sportovní a barevné oblečení.
Báví vás nákupy?
Nákupy oblečení mě baví velmi. Bohužel
jako jedinou z rodiny. Mám doma tři kluky
(včetně manžela) :).
Chodíte nakupovat s rodinou, nebo sama?
Nejraději chodím nakupovat sama, avšak
ne příliš často se mi to podaří! A tak se třeba
najednou stane, že než stihnu zvážit jablka,
malý Vojta se sám obslouží a sní v zelenině
neomyté víno! Nebo také třeba kluci vlezou
v obchodě s oblečením jiné paní do kabinky
a moc se diví, že je tam nahá..!
Co nejdražšího máte v šatníku?
Nejdražší jsou moje brýle.
Jaká je vaše oblíbená značka?
Moje oblíbená značka bot je Mustang.
Oblečení pak různě. Ale ráda nakupuji
v Takku, CA, Reserved nebo Samu.
Jaký je rozdíl mezi americkými a českými
obchody?
Rozdíl je především v otevírací době. V New
Yorku jsou obchody otevřené 24 hodin
denně. Takže když jsem se vrátila po dvou
letech a chtěla jsem si po kině v 21:30 hodin
jít koupit žvýkačku, byl ze mě můj muž
trošku nervózní ;) Přesto si myslím, že by
si české prodavačky zasloužily alespoň
v neděli a o svátcích nepracovat.
Jak se vám líbí extravagantní oblečení?
Lidé nosící extravagantní oblečení na sebe
potřebují upozornit. K tomu mají zřejmě
více důvodů, ale jedním z nejdůležitějších
může být, že jim chybí láska. Ať už rodičovská
či partnerská. Stejně tak funguje i piercing.
Lidé, kteří mají piercing na pravé straně,
mají problémy se svojí matkou, na levé pak
s otcem. Přesto je to každého volba a já je za
extravagantní oblečení či piercing neodsuzuji. Spíše přemýšlím, zda bych tomu
člověku mohla nějak pomoci.
Odrazuje vás nějaký styl oblečení?
Lidé, co chodí stále v černém, mě trošku
děsí! Z psychologie barev také vyplývá, že
černá barva blokuje energii člověka.
Za rozhovor děkuje RR
SPORTOVNÍ SLOUPEK
S novým školním rokem se také rozběhly soutěže pořádané každoročně pro předškoláky
a žáky I. stupně. Byl to přespolní běh, který probíhal na tréninkovém hřišti U Lesíka a
atletický trojboj, který se uskutečnil na atleticko-fotbalovém stadionu ZŠ Sportovní. Body
získává prvních patnáct účastníků. Komu to v prvním závodě nevyšlo, musí vyvinout
trochu úsilí, začít pravidelně trénovat a výsledky se určitě dostaví. Zvyšovat fyzičku by
měli i žáci 2. stupně, protože opět se soutěží při hodinách tělesné výchovy o nejlepšího
sportovce školy. Takže méně hodin u počítačů, vyjeďte na kolo, v zimě na lyže a ať se vám
daří.
Jan Zelinka, 9.A,
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK
Místo jedné knížky dnes
přinášíme
hned
celou
knihovnu (a to tu městkou
v Tanvaldě) s programem.
l Vyhlašujeme literární
soutěž pro děti a mládež do
devatenácti let pod názvem
„Z našeho kraje“. Téma můžete zpracovat
formou povídky nebo pohádky. Maximální
rozsah jsou čtyři strany formátu A4. Práci
můžete doplnit vlastní ilustrací. Soutěž je
pro jednotlivce i kolektivy (třídy). Uzávěrka
je 20. 2. 2012. Hotové práce odevzdávejte
osobně v knihovně, písemně zasílejte na
adresu: Městská knihovna Tanvald, Krkonošská 350, 468 41 Tanvald, nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte uvést
jméno, věk, telefonní spojení a název školy.
V průběhu měsíce března budou výherci dle
věkových kategorií odměněni (datum bude
ještě upřesněn). Všechny práce budou vystaveny ve výstavním sálku po celý měsíc.
A následně budou zařazeny do našeho
knižního fondu.
l V prosinci proběhne ve výstavním sálku
v knihovně vánoční dílnička „Tvoříme ze
slaného těsta“. Podrobné informace naleznete v průběhu listopadu na našich webových stránkách www.tanvald.cz/knihovna,
nebo přímo v knihovně.
l Vyhlašujeme výtvarnou soutěž pro děti
a mládež „Vánoční ozdoba“. Vymyslete a
vyrobte vánoční ozdobu jakoukoli technikou maximálně do velikosti A4. Své ozdoby
můžete nosit k nám do knihovny do 1. 12.
2011. Všechny práce budou v druhé polovině prosince a po celý leden vystaveny v naší
knihovně. Nezapomeňte uvést jméno, věk,
školu a telefonní spojení. Výherci jednotlivých věkových kategorií budou odměněni
21. 12. 2011 odpoledne.
l 1. 12. – 16. 12. „Návrat ke starým řemeslům“ – výstava výtvarných prací DDM
Tanvald ve výstavním sálku.
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ
Opět je tu naše soutěž! Odpovědi jsou bodovány, jednotlivá kola se sčítají a na závěr
čekají úspěšné soutěžící odměny. Podepsané odpovědi odevzdávejte (do týdne) paní
učitelce Josífkové.
Školní noviny.
Vydává Masarykova škola v Tanvaldě.
Šéfredaktorka Štěpánka Vrbová.
Sazba Jana Daníčková,
tisk SATO TANVALD.
Náklad 500 kusů.
1. Přelož slovo ze šumburského nářečí do
spisovné češtiny – HAJCAT.
2. Kterému domu na tanvaldském sídlišti
se říká SMEŤÁK?
3. Kdy byl položen základní kámen k budově naší školy (čp. 416)?
4. Proč se konaly v minulosti poutě? Uveď
nějakou známou.
5. Uveď tři pranostiky na říjen a listopad.
6. Co se stalo 28. října 1918? Uveď i jméno
osobnosti, která je s touto událostí spojena.
7. Co obsahovala mnichovská dohoda? Kdy
a kým byla podepsána. Co to znamenalo pro
naši republiku?
8. Co se odehrálo 17. 11. 1989?
9. Kdo byl svatý Václav? Uveď jeho význam
pro naši zem.
10. Vysvětli pojem DAMOKLŮV MEČ.