- Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka

- Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka

Univerzita Karlova v Praze
ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY
Laboratoř distančního vzdělávání
PhDr. Petr Hercik
Distanční vzdělávání a e-learning
Osnova přednášky a prezentace

distanční vzdělávání (DiV)



e-learning





základní charakteristiky
tutor a studující DiV, studijní materiály v DiV
základní charakteristiky
tutor a studující, studijní materiály, komunikace, hodnocení, sociokulturní aspekty, styly učení
tvorba kurzů
pozitivní a negativní rysy
Kurzy Laboratoře distančního vzdělávání ÚJOP UK




forma a struktura kurzů
studijní materiály
LMS (learning management system)
on-line kurz českého jazyka – úroveň A1
2
Formy studia

formy studia




vysokoškolský zákon: prezenční a distanční
vzdělávací instituce: kombinovaná
 kombinace prvních dvou (dřívější dálkové studium)
 střídání studijního volna a pravidelných prezenčních soustředění
 zmenšená prezenční část studia podřízena časovým moţnostem
studujícího; ALE pro studium stěţejní
 po dobu samostudia jsou studujícímu k dispozici stejné materiály
jako v prezenční formě
prezenční studium – mnoho variant: např. večerní, externí, dálkové
→ distanční studium ≠ dálkové studium
3
Distanční vzdělávání (DiV)





studium s maximálním vyuţitím technických a didaktických
opor a vedení tutorem
vyučující a studující zcela odděleni v čase a/nebo místě
základem oddělení procesu výuky od procesu učení
stěţejní – samostudium
mohou být pořádána prezenční setkání, tzv. tutoriály



účast (nepovinná) ne tak významná jako ve studiu kombinovaném
komunikace korespondenční, telefonická
pouţití informačních a komunikačních technologií (ICT) při
tvorbě studijních opor a pro komunikaci mezi studujícím
a tutorem = e-learning
4
Tutor a studující – role

tutor = konzultant








odborně připraven pro působení v oblasti DiV
odborník starající se průběţně o přidělený počet studujících
neučí – vede při samostudiu
pomáhá při řešení studijních obtíţí
známkuje a kriticky hodnotí samostatné práce
poskytuje individuální studijní doporučení
sledován a hodnocen studijními odborníky vzdělávací instituce
můţe vést tutoriály – nepřednáší, nevyučuje: vyjasnění otázek spojených se
studiem materiálů, zopakování hlavních myšlenek, procvičení/osvojení dovedností

studující = (dospělý) účastník DiV


termín zaveden k odlišení pojmu student – pouţíváme pro označení
účastníka středoškolských studií a (prezenčního) studia vysokých škol
schopen přijmout plnou odpovědnost za své vzdělávání – vlastní
zodpovědnost, disciplinovanost, vytrvalost, motivace a schopnost organizovat svůj čas 5
Tutor DiV – dovednosti a schopnosti
velmi dobrá znalost obsahu studijních materiálů
schopnost empatie
znalosti z oboru psychologie vzdělávání a vzdělávání dospělých
dobré komunikační předpoklady – specifika komunikace
s dospělými studujícími (mnohdy vysoce vzdělaní, inteligentní lidé
– mají své zkušenosti, názory, postoje, předsudky)
individuální přístup ke studujícím
umění povzbudit, motivovat pasivní studující, zjistit případné
problémy vedoucí k pasivitě – překáţkou ve studiu ne nutně
nedostatečné dovednosti studujícího – jiné problémy spojené
s jeho profesionálním nebo rodinným ţivotem
umění poradit slabším studujícím, dobře vysvětlit všechny chyby –
poradit studujícímu, jak je odstranit a jak pokračovat dál ve studiu
osvojení citlivého přístupu ke zkoumání dosaţených výsledků učení
u studujících
6
Tutor DiV – dovednosti a schopnosti
nesmí studujícímu implicitně předkládat řešení problémů
nesmí vystupovat v pozici svrchovaného odborníka – rádce
a pomocník; vhodnými instrukcemi dovést studujícího
k vlastnímu řešení
hodnocení práce studujícího:
písemné slovní hodnocení
vyzdvihnout klady
namísto výčtu chyb navést studujícího ke studijním materiálům,
jejichţ prostudování nedostatky odstraní
jasně definovat co je splněno/splněno nedostatečně
tutor musí být stále pozitivní
7
Studijní materiály v DiV
motivující, přehledné, vzbuzující kreativitu
instrukce zřejmé, jasné
rychlejší vstřebání informací pokud uţivatel dostává pouze informace,
které on sám bezprostředně vyţaduje
tutor udává základní tempo v rámci stanoveného studijního období;
studující – volnost volby tempa dle vlastních potřeb,moţností, znalostí,
schopností
absence přímého kontaktu s vyučujícím → texty:
sebeinstrukční, tzn. poskytující studujícím především aktivizaci,
zpětnou vazbu a motivaci ke splnění stanovených cílů
vzbuzující zájem o problematiku – přehledné, přiměřeně obsaţné,
struktura podněcuje a umoţňuje průběţné a soustavné studium
názorné – členění textu, grafická úprava, „odlehčení“ pomocí obrázků,
schémat, grafů, piktogramů, symbolů a názorných prvků
obsahovat vše důleţité v sobě samém
8
E-learning – definice



v pedagogickém pojetí: „E-learning je vzdělávací proces, ve kterém pouţíváme
multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality
vzdělávání“, „E-learning = ISD + model učení + ICT, e-learning znamená spojení
systémového návrhu (ISD, Instructional System Design) a vhodného modelu
učení v prostředí informačních a komunikačních technologií (ICT, Information and
Communication Technology)“, „E-learning je metoda vzdělávání, protoţe
znamená obsah a způsob výuky realizovaný elektronickými prostředky, tedy jinou
metodou neţ klasickou ve třídě“ (Zlámalová 2001);
v technologickém pojetí: „E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je
Web-based training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální třídy nebo
digitální spolupráce. Zahrnuje přenos obsahu kurzů prostřednictvím
elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání,
interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou
učitele“ (Květoň 2003);
síťové pojetí: „E-learning spočívá v uţití počítačových sítí pro přenos dovedností
a znalostí.“(Květoň 2003);
jednoduchá a výstiţná: „Termínem e-learning se zpravidla označuje distanční
studium provozované ve virtuálním studijním prostředí na Internetu.“ (Milková &
Poulová, 2003)
9
E-learning jako forma DiV
60. léta 20. století: na sálových počítačích aplikován vzdělávací software
zaloţený na tzv. programovém učení
předkládána učební látka a následně poloţena kontrolní otázka
podle správné či nesprávné odpovědi program vybral další krok
80. léta – programy vyuţitelné v práci vyučujícího
90. léta – masové rozšíření sítí
s vyuţitím multimediální technologie a následně i Internetu se začaly
vytvářet skutečné e-learningové online kurzy
v současné době profesionálně vytvořená LMS obsahují nástroje splňující
zajištění všech základních poţadavků kladených na provozování
e-learningu
nejdynamičtěji se rozvíjející forma studia na světě - 150.000.000
studujících (2005)
univerzity, otevřené univerzity a další vzdělávací instituce
10
E-learning jako forma DiV
vzdělávací instituce zabývající se e-learningem:
autoři studijních materiálů (obsahů kurzu)
programátoři
tutoři distančního vzdělávání
administrátoři (zodpovědní za organizaci a realizaci studia)
manaţeři kurzů (zodpovědní za kvalitu, koordinaci tvorby studijních
materiálů, řízení tutorů, ekonomiku kurzů apod.)
poskytování e-learningu:
informační (studijní materiály v elektronické podobě)
doplňující (bloky studijních materiálů tvořících ucelený modul + tutor)
plně provázaný (distribuce prostřednictvím interaktivního prostředí)
e-learningové kurzy z hlediska komunikace:
synchronní (všichni účastníci studia se setkávají ve stejném čase)
asynchronní (tutor reaguje na dotazy opoţděně v časovém limitu) 11
Studijní materiály v e-learningu
více moţností pro podporu postupné výstavby znalostí – nejen pomocí SM
– vyuţití pramenů na internetu
prostřednictvím LMS dostává kaţdý uţivatel stejné informace
v prezenčním studiu ne – střídání lektorů, pouţívání se různých
informačních zdrojů a materiálů
interaktivita elektronických SM – multimediální prvky zvyšující
dynamičnost
interaktivní e-learningové SM znovu nastavitelné do výchozí podoby
flexibilní – replikovatelné, aktualizovatelné, znovupouţitelné, bohaté,
snadno archivovatelné dle preferencí
serious games - samostudijní aplikace simulující různé situace (hodinová
zkušenost po hodinovém prezenčním vyučování, mnohem delší zkušenost
po stejné době simulace)
12
Komunikace v e-learningu
důleţité:
přiměřená velikost studijních skupin: efektivita komunikace – menší
spolupracující skupiny
pravidla komunikace stanovena předem (netiketa)
moderátorem diskuzí vyučující: průběţné hodnocení, zda studující
podporují své myšlenky tím, co se naučili – v e-learningu se zjišťuje
úspěšnost samostudia
typické:
studující v e-learningu – zvídavější, výmluvnější, nebojácnější,
s minimem překáţek mezi pohlavími – skrývají se v určité anonymitě
v asynchronní diskuzi více času rozmyslet sdělení ostatním – výměna
názorů na vyšší intelektuální úrovni – zvýšení efektivity studia
bez aktivního přístupu ke komunikaci omezena efektivita studia
absence očního kontaktu a větší emoční odloučení
13
Hodnocení v e-learningu
zpětná vazba v e-learningu často automatický proces – vhodné doplnit
komunikačními prostředky umoţňujícími automatickou zpětnou vazbu
upřesnit nebo reagovat na individuální řešení zadané úlohy
časté hodnocení výkonu – větší potřeba znát úspěšnost svého výkonu
jako součást motivace při samostudiu
díky anonymitě uţivatelů mají odpovědi vyšší vypovídací hodnotu
kvantitativní metoda hodnocení výsledků nevhodná
14
Sociokulturní, psychologické
a další aspekty e-learningu
vzdělávání dospělých – problémy ochoty spolupracovat, prezentovat se
před ostatními – obava z moţných chyb, nerovný přístup ostatních
z důvodů rozdílných schopností a dovedností, rozdílného společenského
postavení, rasy či pohlaví atp. – e-learning vhodný
vhodný pro introvertní jedince – problémy s vytvářením sociálních vazeb;
upřednostňující individuální přístup
vyţaduje od studujícího velkou schopnost vlastní disciplíny, vysoký stupeň
autonomie a motivace
pohlaví: muţi vnímají virtuální prostor a internet jako způsob, jak rychle a
levně poskytnout vzdělání široké veřejnosti X ţeny jako prostředek
k rozvíjení spolupráce a komunikace
věk – starší studující: nedostatek zkušeností s prací na počítači
cílový jazyk kurzu – pokud studující dokonale neovládá cílový jazyk, je pro
něj vhodnější e-learning – má více času si materiál dobře prostudovat
rozhodující faktor efektivity – zda se studující pro e-learning rozhodl sám
15
Styly učení v e-learningu
D. A. Kolb:
logický typ
(přemýšlivý, má rád fakta, představy uplatňuje v praxi, učí se pomocí
interakce, pracuje sám)
– nejvhodnější formou studia e-learning
další typy: vyhovují obě formy studia – určitá specifika prezenčního
nebo e-learningového kurzu pro něj budou důleţitější:
imaginační typ
(s velkou představivostí, rád spolupracuje s ostatními, má rád klid, učí
se pomocí logických konstrukcí a diskuzí)
– nebude vyhovovat prozatím nedostatečná zpětná vazba
dimenze vnímání (vertikální) – lidé dávají přednost:
e-learning
ových kurzů (navzdory tutorování a moţnosti diskutovat
- konkrétní zkušenosti (pohlíží na věc tak, jak je, beze změn, v surovém stavu)
s ostatními);
vhodnější
blended
- abstraktní představě
(pohlížíformou
na věc jakobude
na pojem,
myšlenku) learning
dimenze zpracování (horizontální) – lidé uchopí výsledek svého vnímání a zpracují způsobem,
který upřednostňují
16
Styly učení v e-learningu
D. A. Kolb:
asimilační typ
(má rád strukturované chápání, indukční myšlení, vytváří teoretické
modely, preferuje studium psaných materiálů na odborné úrovni)
– bude preferovat v prezenčním studiu formu přednášek, zatímco
v elearningu kurzy, kde se předkládají materiály s menším stupněm
interaktivity a pouze s názornými příklady
přizpůsobivý typ
(praktik, rád riskuje, nebojí se změn, učí se sám)
– budou mu vyhovovat především kurzy s co moţná nejvyšší
interaktivitou a praktickými úkoly – prezenční výuka obzvláště
individuální (v případě e-learningu bude záleţet na předmětu studia
– zda je vůbec moţné praktičnost problematiky převést do
elektronické podoby)
17
Styly učení v e-learningu
Honey a Mumford:
aktivista
(bez předsudků, druţný a aktivní, chce získat nové zkušenosti, řešit
problémy rychle, organizovat, nechce být sám, hodně číst)
– nejnevhodnější typ pro e-learning, ideální pro prezenční formu
přemítavý badatel
(zkoumá zkušenosti, pozoruje ostatní, analyzuje data, potřebuje
pracovat svým tempem, vše si promyslet předem, nechce být
středem pozornost a udělat něco bez přípravy)
– ideální typ pro e-learning
18
Styly učení v e-learningu
Honey a Mumford:
teoretik
(problémy řeší logicky, pozorování shrnuje do sloţitých teorií, má rád
objektivitu, materiál s jasnou strukturou a účelem)
– velmi záleţí na struktuře studovaných materiálů; měl by vyhovovat
e-learningový kurz vytvořený podle zásad tvorby distančních kurzů
– jasná struktura a instrukce
pragmatik
(zkouší teorii v praxi, potřebuje zpětnou vazbu v praxi, pokud nevidí
praktické uplatnění, má s učením problémy)
– záleţí na obsahu studia (moţnost uplatnit jej v praxi) – můţe vyuţít
obou forem (v některých, obzvláště technických, oborech bude
vhodnější formou prezenční studium)
19
Online dotazníky stylů učení

http://www.engr.ncsu.edu/learningstyles/ilsweb.html

http://www.learning-styles-online.com/inventory/

http://www.vark-learn.com/english/page.asp?p=questionnaire

http://www.ldpride.net/learning-style-test.html

http://www.surveyconsole.com/learning-style-questionnaire.html
20
Tvorba e-learningových kurzů
zahrnuje mnoho různých dovedností, u nichţ není moţné
očekávat, ţe je bude zvládat jedna osoba
trojúhelník e-learningových dovedností:
21
Tvorba e-learningových kurzů
fáze:
formulace vzdělávacích cílů:
věcné cíle v oblasti poznání a v oblasti dovedností (studujícímu známy)
formativní cíle v oblasti hodnot a postojů (studujícímu skryty)
stanovení cílové skupiny
stanovení nutných vstupních znalostí a dovedností
stanovení pravidel v kurzu (hodnocení, komunikace apod.)
vytvoření osnovy kurzu – logická a přehledná struktura
řešení navigace – jednoduchá, efektivní a přehledná
formální zpracování kurzu (ovlivněno courseware)
vytvoření průvodce studiem (obsah a procesy kurzu – např. počet spuštění,
poţadované procento úspěšnosti, termíny; nápovědu k ovládání)
ověření funkčnosti kaţdého uceleného e-learningového studijního materiálu
v tzv. pilotním běhu
zařazení kurzu do celkové koncepce – rozvrţení termínů studia
22
Pozitivní rysy DiV a e-learningu
nezávislost studujícího na vzdělávací instituci a na vyučujícím
flexibilita časového rozvrhu; přístupnost vzdělávání
– geograficky i prakticky (postiţení)
dostupnější díky mnohem niţším finančním nákladům ze strany
studujícího
individuální tempo – studující kurzem prochází na základě svých znalostí,
schopností a dovedností
individuální přístup při samotném sestavování kurzu – moţnost vytvořit
pro kaţdého uţivatele tzv. profil (soubor informací o uţivateli)
23
Pozitivní rysy DiV a e-learningu
e-learning:
studijní materiály dostupné okamţitě a pohromadě
virtuální studijní prostředí dobře uzpůsobená týmové práci
multimediální prvky zvyšující dynamičnost kurzu
e-learningové moduly aktivizují více smyslů studujícího, a tím podporují
efektivnější uloţení informace do paměti
obsah kurzu je neustále průběţně aktualizován
různé formy testování zefektivňují samostatnou přípravu studujících
přesný a detailní přehled o dosavadním průběhu studia a výsledcích
studujících
24
Negativní rysy DiV a e-learningu
absence přímého kontaktu nejen s pedagogem a ostatními studujícími
z pohledu didaktického nejdůleţitější
nevzniknou obvyklé sociální vazby jako v prezenčním studiu –
velmi důleţitý zdroj motivace
není moţná okamţitá reakce
z pohledu účastníka není nejdůleţitější pokud si DiV zvolili z důvodu
absence přímého kontaktu s ostatními účastníky studia
velmi důleţitý v určitých oborech – např. výuka jazyků
chybějící dovednost samoučení
e-learning:
potřeba dostatečných dovedností při práci s počítačem
nedostatky redukovat při tvorbě kurzů + přístupem tutora
25
Použitá literatura a informační zdroje























ARBAUGH, J. An exploratory study of the effects of gender on student learning and class participation in an Internet-based MBA course. Management
Learning, čís. 31(4), s. 503-519, 2000.
BANHAM, H. Training Effectiveness, On-Line Delivery and the Influence of Learning Styles. s. 41-46, ACM Press, New York, NY, USA, 2002.
BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. VOX, Praha 2003.
BUCKMANN, N. M.; NEKEMAN, P. Dictionary of Distance Education Terminology. EADTU, Heerlen 1993.
BEDNAŘÍKOVÁ, I. Specifika a zvláštnosti studijního textu v distančním vzdělávání. Andragogika, 1/2005, Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých,
1. čtvrtletí 2005.
BEDNAŘÍKOVÁ, I. Vytváření studijních textů pro distanční vzdělávání. VUP Olomouc 2001.
BERGE, Z. L. The Role of the Online Instructor/Facilitator. http://www.emoderators.com/moderators/teach_online.html, 2001, online.
BESSENEYI, I. Didaktika e-learningu, Konstruktivismus a řízení sebevzdělávání. In: Eger, L.: Příprava tutorů pro distanční výuku s vyuţitím online
formy studia. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2002.
BOUD, D.; GRIFFIN V. Appreciating Adults Learning: From the Learners Perspective. Kogan Page, London, 1987.
BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. http://omicronfelk.cvut.cz/~bobr /role/ccont.htm, 2003.
BROADBNET, B.; COTTER, C. Evaluating e-learning. http://www.e-learninghub.com/articles/evaluating_e-learning.html, 2003, online.
BRUNDAGE, D.; MACKERACHER, D. Adult Learning Principles and Their Application to Program Planning. Ministry of Education, Toronto, 1980.
CONNER, M. L. Andragogy and Pedagogy. Ageless Learner, http://agelesslearner.com/intros/andragogy.html, 2004, online.
COOPER, L. Anatomy of an online course. T. H. E. Journal. http://www.thejournal.com/magazine/vault/A2071.cfm, 1999, online.
CROSS, J.; HAMILTON, I. The DNA of E-learning. http://www.internettime.com, 2002, online.
EWAR, T. Adult Learning Online. http://www.calliopelearning.com/ adult.htm, 1999.
EGER, L. E-learning a kvalita vzdělávání. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2003.
EGER, L. E-learning jako vzdělávací proces a kritéria hodnocení kurzu. In: Zimola, B. E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003. Univerzita
Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003.
EGER, L. Jak tvořit distanční text. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2000.
EGER., L. A KOL. Příprava tutorů pro distanční výuku s vyuţitím on-line formy studia. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2002.
EGER, L.; BARTOŇKOVÁ H. Studijní texty v distančním vzdělávání. Centrum distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2003.
EVANS, T. Understanding Learners in Open and Distance Education. Kogan Page, London 1997.
FOJTÍK, R. Moţnosti výuky informatiky formou distančního vzdělávání s vyuţitím nových informačních a komunikačních technologií na vysoké škole.
Disertační práce, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta prírodných ved, Nitra 2005.
26
Použitá literatura a informační zdroje





















HONEY, P.; MUMFORD, A. The Manual of Learning Styles. Maidenhead, Peter Honey, 1986.
JARVIS, P. The Sociology of Adult and Continuing Education. Croom Helm, Beckenham, 1985.
JIANG, M.; TING, E. Course design, instructions, and students’ online behaviors. A study of course variables and students’ perceptions of online
learning. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association, San Diego, 1998.
KNOWLES, M. The Adult Learner: The Definitive Classic in Adult Education and Human Resource Development. TX: Gulf Publishing, Houston, 1998.
KOLB, D. A. Experiential Learning. Englewood Cliffs, Prentice-Hall, New Jersey, 1984.
KOLIBÁČ, R.; MALČÍK, M. Problematika vzniku a převodu učební opory k její e-learningové verzi. In: Informationa and Communication Technology in
Education, Ostravská univerzita, s. 161-167, Ostrava 2002.
KVĚTOŇ, K. Předpoklady pro kvalitní e-learningové vzdělávání. In: Sedláček, J.: E-learning, sborník příspěvků ze semináře a soutěţe e-learning 2003,
Gaudeamus, Hradec Králové 2003.
KVĚTOŇ, K. Základy distančního a online vzdělávání. České vysoké učení technické v Praze, Praha 2003.
KVĚTOŇ, K. Základy e-learningu. 2003. http://belcom04.comtel.cz/doc /prirucka.doc, 2003, online.
LOJDA, J., REITTER, L. Úvod do problematiky distančního vzdělávání se zaměřením na metodiku psaní textů pro DiV. CDV, Vysoké učení technické,
Brno 1996.
LUSTIGOVÁ, Z. Některé faktory ovlivňující úspěšnost studujících v online kurzech. In: Zimola, B.: E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003,
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003.
MALACH, J. Andragogika. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003.
MEISEL, S.; MARX, R. Screen to screen vs. face to face: Experiencing the difference in management education. Journal of Management Education, č.
23, s. 719-731, The Organizational Behavior Teaching Society, 1999.
MIKOŠEK, M. Technologie tvorby a vyuţívání didaktických prostředků ve vzdělávání dospělých. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003.
MILKOVÁ, E. Výuka s podporou virtuálního studijního prostředí. In: Sborník konference BELCOM’05 (CD-ROM), ČVUT Praha, 2005.
MILKOVÁ, E.; POULOVÁ, P. E-learning a semináře k otázkám distančního vzdělávání na vysokých školách. Andragogika 4/2001, Čtvrtletník pro
vzdělávání dospělých, 4.čtvrtletí 2001, s. 4, 16.
MILKOVÁ, E.; SLABÝ. A. E-learning as a Powerful Support of Education at Universities. In: ITI 2006 Proceedings of the 28th International Conferences
on INFORMATION TECHNOLOGY INTERFACES, University of Zagreb, Croatia 2006, pp. 83 – 88.
NOCAR, D.; HOBLÍKOVÁ, I.; SNÁŠELOVÁ, L.; VŠETULOVÁ, M. E-learning v distančním vzdělávání. Centrum distančního vzdělávání Univerzity Palackého
v Olomouci, Olomouc 2004.
PALÁN, Z. Výkladový slovník vzdělávání dospělých. DAHA, Praha 1997.
PAULÍK, P. Psychologické aspekty vzdělávání dospělých. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003.
jejího vyuţití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html, 2002, online.
27
Použitá literatura a informační zdroje














PRŮCHA, J. Glosář distančního vzdělávání. CSVŠ – Národní centrum distančního vzdělávání, Praha 1998.
PRŮCHA, J. Jak psát učební texty pro distanční studium. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství, Ostrava
2003.
PRŮCHA, J. Moderní vzdělávací technologie. Vysoká škola J. A. Komenského, s.r.o., Praha, 2003.
PRŮCHA, J.; MÍKA, J. Distanční studium v otázkách (průvodce studujících a zájemců o studium). CSVŠ – Národní centrum distančního vzdělávání,
Praha 2002.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání, Portál, Praha 2001.
ROWNTREE, D. Preparing Materials for Open, Distance and Flexible Learning. Kogan Page, London 1997.
SHEPARD, C. Skilling up – Learning about E-learning. E-learning’s Greatest Hits. http://www.fastrak-consulting.co.uk/tactix/Features/ skillingup.htm,
2002, online.
SMITH, R. Learning to Learn Across the Lifespan. Jossey-Bass , San Francisco 1990.
VEJVODOVÁ, J. The Roles of a Tutor in an Online Course. In: Mechlová, E.: Information and Communication Technology in Education, s. 305-310.
Ostravská univerzita, Ostrava 2003.
WALLS, J. E-learning vs. face-to-face training: And the winner is...Can e-learning compete with face-to-face training?, Huston Business Journal,
http://www.bizjournals.com/houston/stories/2000/08/07/focus8.html?page=1, 2000, online.
ZIMOLA, B. E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003.
ZLÁMALOVÁ, H. Příručka pro tutory distančního vzdělávání. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství,
Ostrava 2003.
ZLÁMALOVÁ, H. Tutor distančního vzdělávání. Andragogé – Centrum otevřeného a distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc
2002.
ZLÁMALOVÁ, H. Principy distanční vzdělávací technologie a moţnosti jejího vyuţití v pedagogické praxi na technických vysokých školách.
http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html, 2002, online.
28
Laboratoř distančního vzdělávání
koordinace tvorby multimediálních kurzů a kurzů distančního
vzdělávání na ÚJOP UK
nabídka kurzů anglického jazyka:
všeobecný jazyk dle znalostních úrovní: pre-intermediate,
intermediate, upper-intermediate, First Certificate in English
odborný jazyk: Kurz obchodní angličtiny – písemná komunikace
nabídka kurzů českého jazyka:
Kurz českého jazyka pro cizince – úroveň A1, SERR
v tvorbě:
elementary English, navazující úrovně českého jazyka pro cizince
projekty EU: @languages, Euromobil
člen Mezinárodní e-learningové asociace
29
Forma studia
e-learning: on-line kurzy s asistencí tutora – virtuální elektronická
učebnice přístupná přes internet v tzv. systému pro řízení výuky
blended learning: kombinace on-line kurzu a prezenčních
konverzačních soustředění
po celou dobu studia je k dispozici tutor:
sleduje práci studentů
odpovídá na jejich dotazy (do 48 hodin)
moderuje a účastní se diskuzí
opravuje písemné práce
virtuální elektronická učebnice:
multimediální prezentace a cvičení
15 lekcí rozdělených dle dovedností (všeobecný jazyk)
po kaţdé třetí lekci Progress Test shrnující obsah předchozích tří lekcí
– autotest/postupový test do další části kurzu
poslední lekce – opakovací (shrnuje obsah celé učebnice)
30
Virtuální učebnice
okamţitá kontrola odpovědí
moţnost zobrazení správných odpovědí (zobrazují se pouze,
obsahuje-li studentova odpověď chybu)
řízení studia systémem:
studující musí úspěšně dokončit alespoň 60 % kaţdé stránky, na
které je cvičení, aby mu byl umoţněn vstup do lekce následující
řízení studia lidským prvkem:
Progress Test můţe být spuštěn jen jednou – v případě neúspěchu
nutnost kontaktovat tutora a konzultovat chyb
další funkcionality:
vkládání záloţek do stránek, ke kterým se chce student později vrátit
vkládání poznámek ke kaţdé stránce
31
Typy úloh
Metodicky
Technologicky
Uzavřené úlohy
Položky s mnohonásobným výběrem
Multiple Choice Items
Položky přiřazovací
Drag and Drop, Gap Filling
Úlohy uspořádací
Sequenced Frames, Gap Filling
Poloţky ano – ne
True – False
Otevřené úlohy
Doplňovací položky
Gap Filling, Drag and Drop
Otevřené položky se stručnou odpovědí
Gap Filling
32
Studijní materiály
studijní a další materiály moţné stáhnout z webových stránek
LDV v sekci „Ke staţení“
přístup ke studijním materiálům je chráněn heslem
ke staţení jsou k dispozici:
veškeré souvislé texty, které se v kurzech objevují
(tzn. včetně gap-filling cvičení bez vyplněných mezer)
přepisy nahrávek ze všech kurzů
slovník ke kurzu českého jazyka pro cizince
manuály a nápovědy ke kurzům (přístup volný všem zájemcům)
33
Studijní materiály
34
Systém pro řízení výuky
systém iTutor:
zajišťuje registraci a další administraci studentů
zabezpečuje zpřístupnění správných kurzů ve správný čas studentům
sleduje práci studentů a tutorů na základě nastavených podmínek
zprostředkovává komunikaci mezi studenty a tutory
přístupný přes Internet Explorer po zadání přihlašovacích
údajů
jednoduchá struktura a ovládání
interface v českém, slovenském nebo anglickém jazyce
několik modulů
základní: iTutor Student, iTutor Lector, iTutor Administrator
další: iTutor Messenger, iTutor Reporter, iTutor Tester
35
LMS
Přihlašovací údaje
Jazyk český, slovenský nebo anglický
Přihlašovací údaje si můţe počítač pamatovat
36
LMS
Ovládací lišta
Plánovací kalendář
Oznámení od tutora / administrátora kurzu
Odkaz pro rychlejší přesun do kurzu
37
LMS
Komunikace – Zprávy
Všechny – Přijaté – Odeslané
Všechny – Dle odesílatele
Ikony pro práci se zprávami
38
LMS
Komunikace – Diskuze
Všechny – K moderování
Poloţky diskuze
Ikony pro práci s příspěvky
39
LMS
Výuka – Kurzy
Obsah kurzu
Aktualizace statistických údajů
Spuštění s uloţenou prací
Nové spuštění
Statistické informace
40
On-line kurzy ČJ pro cizince
autorský kolektiv:
obsah a programování: UK ÚJOP, Laboratoř distančního
vzdělávání
nahrávky: Avion – Film and Sound Postproduction
(profesionální nahrávací studio)
ilustrace: profesionální ilustrátor
znalostní úrovně odpovídají Společnému
evropskému referenčnímu rámci pro jazyky (SERR)
zaměření na dovednosti čtení, poslech, psaní +
práce s lexikem a gramatická pravidla
41
Studijní plán on-line kurzů ČJ
kurzy rozděleny do 5 modulů
kaţdý modul – 3 lekce + progress test
celkem 15 lekcí – v kaţdé lekci nové téma, nová gramatika
detailní rozpis obsahu jednotlivých modulů na webu LDV
mnoţstevní sleva při zakoupení více modulů
délka asistence tutora – 1 měsíc/1 modul
prezenční konverzační soustředění na konci kaţdého modulu
2 dny (pátek, sobota) – 8 hodin denně
kurz je po skončení asistence přístupný do konce
akademického roku
do kurzů bez prezenčních soustředění moţno vstupovat
průběţně během celého akademického roku (pokud je kurz
delší, neţ je doba do konce akademického roku, je studium přerušeno
během akademických prázdnin v červenci a srpnu)
42
Kurz A1: Lekce – témata
1. lekce – Kdo? Co? Jaký? (místo a věci, povolání a národnosti)
2. lekce – Kde bydlíte? Odkud jste? (v práci, ve škole, doma)
3. lekce – Já a moje rodina.
4. lekce – Kdy? V kolik hodin? Kolikátého?
5. lekce – Ţijeme ve městě.
6. lekce – Jíme, pijeme, vaříme.
7. lekce – Autem nebo pěšky? Máte drobné?
8. lekce – Šťastnou cestu. Celní a pasová kontrola.
9. lekce – Všechno nejlepší.
10. lekce – Odpočíváme. Sport a kultura.
11. lekce – Čas, svět, počasí a příroda.
12. lekce – Postava, charakter, nemoc.
13. lekce – Sluţby a dopravní policie.
14. lekce – Pozor!
43
Struktura lekce
Slovní zásoba
prezentace – audio-vizuální + cvičení
Gramatika
prezentace – tabulky a grafy + cvičení
Čtení
práce s krátkými texty
Poslech
práce s dialogy, komunikativní situace
Sociokulturní aspekty
neverbální komunikace, základy etikety, tradice a zvyky, ţivot v ČR
Přepis textu
všechna poslechová cvičení
Psaní
písemné domácí úkoly – samostatné práce kontrolované tutorem
Slovník
slova, fráze (základní i další tvary) + nahrávka + anglický překlad
44
Studium kurzu
Prezentace slovní zásoby
Obrázky
Nahrávky
45
Studium kurzu
Slovní zásoba – cvičení
Doplňování do
mezer – přepis slov
podle poslechu
46
Studium kurzu
Prezentace gramatiky
Rozdělení podle
rodů – barevné
rozlišení
47
Studium kurzu
Gramatika – cvičení
MC – výběr
správné varianty
48
Studium kurzu
Čtení
Drag and Drop
49
Studium kurzu
Čtení
Multiple Choice
50
Studium kurzu
Poslech
Přiřazení
slyšeného popisu
k obrázku
51
Studium kurzu
Sociokulturní aspekty
VIDEO
Kdo vchází do
místnosti jako
první.
52
Studium kurzu
Sociokulturní aspekty
Jak se chováme
na návštěvě.
53
Hodnocení
„Excellent course, very well presented!“
„My biggest problem was finding time to study. Solved by imposing a
schedule + short daily review of course material from all previous lessons.“
„In future I will benefit from the course, because it allowed me to study
whenever I wanted; not when the teacher wanted.“
„It's harder to communicate in the online course, to formulate the question,
it takes more time for both the question and the answer. I think especially
for language courses the 'speaking' part of the language is missing in the
online version, however for a starters course that objection is a minor
issue.“
„The good thing is the homework from the teacher, which gives you
a social/moral obligation to continue.“
54
Hodnocení
„Tento kurz je super obrázkový slovník, souhrn české gramatiky v tabulkách,
studijní materiály jsou v elektronické podobě přístupné aţ z Ruska.“
„On-line forma studia poskytuje oproti formě prezenční časovou flexibilitu
a nezávislost, stejně jako maximální individuální přizpůsobení studijního
plánu vlastním potřebám.“
„Nevýhoda je v tom, ţe musím vědět, co chce počítač.“
„Mně nechyběl kontakt s vyučujícím. Byla jsem spokojena s asistencí
tutorky. Vţdycky dokázala mi poradit.“
55
Demo
TUTOR
Na
adrese
http://ujop.itutor.cz/student
jsou přístupné vzorové lekce
z kurzu angličtiny pro mírně
pokročilé Studium
a z kurzu češtiny
Student 1
Student
2
Student 3
pro cizince
– úroveň
A1.
identifikace: „demo“
heslo: „demo“
56
Kontakt
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
Ústav jazykové a odborné přípravy
Laboratoř distančního vzdělávání
PhDr. Mgr. Petr Hercik (vedoucí)
[email protected]
Mgr. Barbora Herciková (koordinátorka kurzů ČJ)
[email protected]
Studijní oddělení
[email protected]
http://ujop.cuni.cz/ldv
57