I.1.32 - Buňka

VY_52_INOVACE_07_I.1.32_BUŇKA
BUŇKA
NOVÉ UČIVO
BUŇKA
6. TŘÍDA
CYTOLOGIE
řecky kytos – nejjednodušší živá soustava
+
latinsky logos - věda
věda zabývající se studiem
buněk
BUŇKA
ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ
JEDNOTKA ORGANISMŮ
VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ FUNKCE
JE SCHOPNA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA
BUŇKA
ROSTLINNÁ
ŽIVOČIŠNÁ
CYTOPLAZMATICKÁ
MEMBRÁNA
VAKUOLA
CHLOROPLASTY
BUNĚČNÁ STĚNA
JÁDRO
MITOCHONDRIE
CYTOPLAZMA
OBSAH BUŇKY TVOŘÍ CYTOPLAZMA A DŮLEŽITÉ ORGANELY
OBSAH BUŇKY
CYTOPLAZMA – POLOPROPUSTNÁ HMOTA
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA – OHRANIČUJE CYTOPLAZMU
BUNĚČNÁ STĚNA – ZPEVŇUJE A CHRÁNÍ BUŇKU ROSTLIN
JÁDRO – NESE DĚDIČNÉ INFORMACE A ŘÍDÍ BUŇKU
MITOCHONDRIE - JEJICH ČINNOSTÍ ZÍSKÁVÁ BUŇKA ENERGII
CHLOROPLASTY – OBSAHUJÍ ZELENÉ BARVIVO CHLOROFYL
VAKUOLY – OBSAHUJÍ BUĚČNOU ŠŤÁVU
JAN EVANGELISTA PURKYNĚ
1787 - 1869
ČESKÝ VĚDEC
ZKOUMAL ROSTLINNÉ I ŽIVOČIŠNÉ
BUŇKY POMOCÍ MIKROSKOPU
SKUPINY BUNĚK
SKUPINY BUNĚK, KTERÉ MAJÍ
STEJNÝ TVAR
STEJNOU VELIKOST
STEJNOU VNITŘNÍ STAVBU
STEJNOU FUNKCI
SE NAZÝVAJÍ: U ROSTLIN
U ŽIVOČICHŮ
PLETIVA
TKÁNĚ
PLETIVA
NAPŘÍKLAD:
VODIVÁ -> TVOŘÍ CÉVNÍ
SVAZKY
KRYCÍ -> TVOŘÍ POKOŽKU
TKÁNĚ
NAPŘÍKLAD:
SVALOVÁ
EPITELOVÁ
NERVOVÁ
Z TKÁNÍ JSOU TVOŘENÉ ORGÁNY
A Z ORGÁNŮ ORGÁNOVÉ SOUSTAVY
(TRÁVICÍ SOUSTAVA, DÝCHACÍ SOUTAVA)
ORGANISMY
JEDNOBUNĚČNÉ
ORGANISMY
MNOHOBUNĚČNÉ
ORGANISMY
POZOROVÁNÍ BUNĚK
• 1590 - PRVNÍ DROBNOHLED - ZACHARIAS JANSEN
• 1676 - JEDNODUCHÝ MIKROSKOP - ANTON VAN
LEEUWENHOEK
• 1665 - KONSTRUKCE MIKROSKOPU S ODDĚLENÝM
OBJEKTIVEM, OKULÁREM A OSVĚTLOVACÍM
ZAŘÍZENÍM - ROBERT HOOK
• 1847 - ZAHÁJENA VÝROBA MIKROSKOPŮ – FIRMA
CARL ZEISS
POUŽITÉ OBRÁZKY
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rhoeo_Discolor_epidermis.jpg
EPITELOVÁ TKÁŇ http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Epithelial-cells.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Leitbuendel_zea_mays.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Paramecium.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sea_nettles.jpg