gotycka

Po zdobyciu Nysy przez króla Prus Fryderyka II, podejmuje on decyzję
o rozbudowie umocnień Nysy, tworząc z niej jedną z największych w Europie twierdz,
która ponad sto dni opierała się oblężeniu wojsk napoleońskich w 1807 r. Upamiętnieniem tych wydarzeń jest odbywająca się co roku na przełomie lipca i sierpnia
rekonstrukcja bitwy o Nysę, przyciągająca tysiące widzów. Do dzisiejszych czasów
zachowało się ok. 60% obiektów fortecznych, a niektóre z nich odrestaurowano, dając
możliwość ich zwiedzania.
Kres istnieniu księstwa nyskiego położyła przeprowadzona w 1810 roku
przez władze pruskie sekularyzacja dóbr kościelnych.
Świadkami okresu XVIII i XIX w. na ziemi nyskiej są liczne pałace i dwory,
które zachowały się w różnym stanie do dziś. Do najciekawszych należą pałace i dwory
m.in. w: Biechowie, Frączkowie, Korfantowie, Piotrowicach Nyskich, Rysiowicach,
Jarnołtówku i Zwierzyńcu.
To oczywiście nie jest cała historia ziemi nyskiej. Resztę kryją w sobie
przedstawione na kolejnych stronach niniejszej publikacji zabytki tj.: fortyfikacje,
mury obronne, zamki, pałace i dwory, kościoły i kaplice, wieże i dzwonnice, studnie,
pomniki, krzyże pokutne i słupy graniczne.
Otmuchów. Zamek biskupi / Biskupský zámek
1
Nowy Las. Kościół św. Jadwigi / Kostel sv. Hedviky
Nástin historie
Dějiny území dnešního nyského okresu jsou úzce spjaty s historií vratislavských
biskupů. Již v roce 1155 v bule papeže Hadriana IV. je zmíněno otmuchovské
kastelánství (správní celek - pozn. překl.) jako přímé jmění biskupů slezské diecéze
se sídlem ve Vratislavi. Území otmuchovského kastelánství koncem 12. století rozšířil
o nyskou oblast biskup Jaroslav, syn Boleslava Vysokého. Intenzivní kolonizace
probíhala zejména za biskupa Vavřince (1207-1232) a biskupa Tomáše I. (1232-1268),
kteří rozšiřovali svá území o nové vesnice a města (mj. Głuchołazy, Paczków, Nysa,
Vidnava, Jeseník). Legislativní možnosti pro proměnu kastelánství na biskupské
10
knížectví vytvořil kníže Jindřich IV. Probus, který v roce 1290 na základě své závěti
předal správu otmuchovsko-nyského kastelánství vratislavským biskupům, což
jim poskytovalo nezávislost na nárocích světských knížat, soudní moc na území
knížectví a privilegium ražení mincí, včetně zlatých. Mince knížectví můžeme dnes
vidět v nyském muzeu. Prvním biskupem, který se tituloval nyským knížetem byl
Jindřich z Vrbna (1302-1319). V době prosperity byly hranice nyského knížectví
na jihu až do nejvyššího vrcholu Jeseníku – Pradědu, na západě ke Złotému Stoku
a Paczkowu, na severu až do Grodkowa, a na východě k tzv. Slezsko-moravskému
průseku a zahrnovaly svým územím i Jeseník, Javorník, Głuchołazy a Nysu. Dávné
hranice knížectví označují dnes již historické hraniční sloupy. Do dnešního dne
se dochovalo 6 takových, asi dvoumetrových kamenů, které stojí podél hranice
současného okresu a také jeden na vrcholu Pradědu v České republice. Většina
sloupů má podobný, čtyřhranný tvar. Na přední straně je inskripce TMI SCI
IOHIS, která je zkratkou latinského pojmu „Termini Sancti Iohannis”, což znamená
v překladu „hranice Svatého Jána”. Tato inskripce informuje, že se nacházíme na
území vratislavského biskupství, jehož patronem je sv. Jan Křtitel. Na levém boku
každého sloupu se nachází biskupská berla a na pravém šikmý kříž.
Výhodná poloha Nysy na obchodních stezkách a příslušná správa
knížectví vratislavskými biskupy způsobily, že Nysa byla po Vratislavi druhým
nejbohatším městem ve Slezsku. Svědky prosperity města jsou mj.: gotická bazilika
sv. Jakuba a sv. Anežky se zvonicí, která v sobě skrývá klenotnici sv. Jakuba, biskupský
zámek – nyní muzeum nyského regionu, umělecky kovaná barokní „Krásná studna”,
barokní Tritonova kašna a nyní rekonstruovaný renesanční Dům městské váhy.
Významu knížectví nasvědčovaly i plány na vytvoření vysokoškolského střediska
v Nyse. Jezuité pozvaní do Nysy biskupem Karlem Habsburským založili Collegium
Carolinum evropského významu, jehož prvním rektorem byl Christoph Scheiner,
astronom a objevitel slunečních skvrn. V Carolinu se mj. vzdělával i pozdější polský
král Michał Korybut Wiśniowiecki.
Nysa. Bazylika Mniejsza św. Jakuba i św. Agnieszki
Bazilika minor sv. Jakuba a sv. Anežky
1
11
Stopy působnosti vratislavských biskupů, a zároveň nyských knížat, najdeme nejen v Nyse. V Otmuchowě se nad městem tyčí
biskupský zámek a barokní kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského, v Paczkowě je pozoruhodný téměř v celku dochovaný systém
středověkých městských hradeb s 19 baštami a věžemi s bránami a gotickým pevnostním kostelem sv. Jana Evangelisty, v Głuchołazech pak
barokní kostel sv. Vavřince s dochovaným pozdně románským portálem.
Období prosperity nyského knížectví přerušovaly mj. husitské války, třicetiletá válka, slezské války, které do území bolestně
zasahovaly.
Po 1. slezské válce v roce 1742 bylo nyské knížectví rozděleno – větší, severní část knížectví se ocitla na území Pruska, jižní okrajové
oblasti, včetně letního sídla biskupů na zámku Janský vrch v Javorníku a Jeseníku zůstaly na rakouském území. Hranice tehdy vedla podél linie
Bílá Voda – Biskupská kupa, téměř stejně jako dnešní hranice mezi Polskem a Českou republikou.
1
Otmuchów
12
Po dobytí Nysy pruským králem Friedrichem II., tento rozhodl o rozšíření opevnění Nysy a vytvořil z ní jednu z největších evropských
pevností, která přes sto dnů odolávala obléhání napoleonskými vojsky v roce 1807. Vzpomínkou na tyto události je každoročně pořádaná
rekonstrukce bitvy o Nysu, která na přelomu července a srpna láká tisíce diváků. Dodnes se dochovalo asi 60% pevnostních objektů.
Některé z nich jsou po rekonstrukci zpřístupněny návštěvníkům.
Konec nyského knížectví přinesla sekularizace církevního majetku, kterou uskutečnilo Prusko v roce 1810.
Svědky období 18. a 19. století jsou v nyském regionu mnohé zámky a zámečky, které se dochovaly v různém stavu do dnešních dnů.
K nejzajímavějším patří zámky a zámečky mj. v obcích: Biechów, Frączków, Korfantów, Piotrowice Nyskie, Rysiowice, Jarnołtówek a Zwierzyniec.
Samozřejmě to není zdaleka celá historie nyského regionu. Ostatní dějiny jsou zapsány v památkách, které prezentujeme v další
části této publikace. Jedná se o pevnosti, hradby, hrady, zámky a zámečky, kostely a kaple, věže a zvonice, studny, pomníky, smírčí kříže
a hraniční sloupy.
1
Nysa
13
Otmuchów. Brama zamkowa / Zámecká brána
Architektura obronna – grodziska, zamki, fortyfikacje
Pevnostní architektura – hradiště, hrady, pevnosti
Na terenie Ziemi Nyskiej znajdują się liczne ślady średniowiecznego budownictwa
obronnego. W granicach administracyjnych obecnego powiatu nyskiego znanych
jest ponad 30 grodzisk i zamków, z czego jedynie 14 można odnaleźć do dzisiaj
w terenie. Są to pozostałości grodów - drewniano-ziemnych fortyfikacji, z których
część stanowiła niegdyś zalążki miast. Takie były początki na przykład Otmuchowa.
W promieniu 1 km od Prusinowic (Gmina Pakosławice) zachowały się dwa XIVwieczne grodziska - pierwsze z nich w lasku w kierunku Lasocic, a drugie grodzisko,
stożkowate na planie czworoboku z podgrodziem, znajduje się w kierunku Strobic.
Inne przykłady średniowiecznych grodzisk można zobaczyć w Starym Lesie,
Białowieży (zespół 2 grodzisk), Mańkowicach, Głębinowie czy Ulanowicach.
2
Na území nyského regionu najdeme řadu stop středověkého pevnostního
stavitelství. Na správním území dnešního okresu Nysa známe přes 30 hradišť
a hradů, z nichž pouhých 14 dnes můžeme v terénu najít. Jedná se o pozůstatky
sídel opevněných konstrukcemi ze dřeva a zeminy, z nichž některé byly kdysi
zárodkem měst. Takový byl kupříkladu začátek Otmuchowa.
V okruhu 1 km od Prusinowic (obec Pakosławice) se dochovala dvě hradiště ze
14. století – první z nich v lesíku směrem na Lasocice, druhé, kuželovité na půdoryse
čtyřhranu s podhradím, se nachází směrem na Strobice. Další ukázky středověkých
hradišť najdeme ve Starém Lese, Białowieżi (soubor 2 hradišť), Mańkowicích,
Głębinowě a Ulanowicích.
14
Otmuchów. Wieża Wróbla / Vrabčí věž
Otmuchów
Zamek biskupi - wzniesiony w XIII wieku na miejscu drewnianego grodu. Dwukrotnie przebudowany, w roku 1484 przez biskupa Rotha oraz w latach 1585-1596
w stylu renesansowym. Z tego okresu pochodzi m.in. zwieńczenie wieży zamkowej
i sgraffitowe obramowanie okien. Podczas wojny trzydziestoletniej częściowo
zniszczony. W 2. połowie XVII wieku przekształcono zamek w barokową rezydencję
biskupów wrocławskich. Pozostałością tej przebudowy są m.in. unikatowe
„końskie schody” w krytej klatce schodowej. Częściowo zniszczony podczas wojen
śląskich został po raz kolejny przebudowany w połowie XIX wieku przez Wilhelma
Humboldta. Przed II wojną światową zaadaptowany dla potrzeb turystyki (hotel
i restauracja), pełni tę rolę do dziś.
Biskupský zámek - postaven ve 13. století v místě dřevěné tvrze. Dvakrát
prošel přestavbou, v roce 1484 na pokyn biskupa Rotha a v letech 1585-1596
v renesančním slohu. Z této doby mj. pochází zakončení zámecké věže a sgrafitová
výzdoba kolem oken. V době třicetileté války byl částečně zničen. V druhé polovině
17. století se zámek proměnil v barokní sídlo vratislavských biskupů. Stopou po
této přestavbě je mj. jedinečné kryté „koňské schodiště”. Částečně byl zničen za
slezských válek, pak opět přestavěn v polovině 19. století Wilhelmem Humboldtem.
Před 2. světovou válkou byl přizpůsoben cestovnímu ruchu (hotel a restaurace)
a pro tyto účely je využíván dodnes.
2
Gotycka wieża bramna zwana Bramą Nyską lub Bramą Wróblą - pozostałości
po murach miejskich, zwieńczona renesansową attyką. Niegdyś mieściło się tutaj
miejskie więzienie.
Gotická věž Nyské Brány (zvané také Vrabčí bránou - Brama Wróbla)
- pozůstatky městských hradeb, zakončená renesanční atikou. Kdysi zde byla
městská věznice.
15
Nysa
2
Dwór biskupi - stanowi największy z zachowanych elementów nieistniejącego
już nyskiego ufortyfikowanego zamku biskupów wrocławskich, wzniesionego w 1260 r.
Rezydencja ta była wielokrotnie przebudowywana, w 1459 roku otoczona została
zabudowaniami gospodarczymi opartymi o południowo-wschodni odcinek murów
obronnych. W 1842 roku zamek został prawie całkowicie zniszczony, a część
pomieszczeń zmieniono wówczas w warsztaty artyleryjskie lub przeznaczono
na inne cele wojskowe. Zachowała się jedynie wieża mieszkalna oraz gotycka
baszta z fragmentem murów obronnych. Piętrowy, barokowy budynek nazywany
obecnie dworem zbudowano pod koniec XVII wieku. Zniszczony w czasie II wojny
światowej, odbudowany w 1950 roku. Przy bramie, za zwodzonym mostkiem nad
fosą, zaznaczone są na murze poziomy wody podczas powodzi, które przez wieki
nawiedzały Nysę.
Biskupský zámeček - jedná se o největší dochovanou část již neexistujícího
nyského opevněného hradu vratislavských biskupů, postaveného v roce 1260.
Toto sídlo procházelo mnohými přestavbami, v roce 1459 byly k němu směrem
k jihovýchodnímu úseku městských hradeb přistavěny hospodářské budovy.
V roce 1842 byla stavba téměř úplně zničena a část prostor byla tehdy předělána
na dělostřelecké dílny nebo určena jiným vojenským účelům. Dochovala se pouze
obytná věž a gotická bašta s částí hradeb. Patrová barokní budova, které se dnes
říká zámeček, pochází z konce 17. století. Byla zničena během 2. světové války,
obnovena v roce 1950. U brány, za padacím mostkem nad příkopem, jsou na zdi
označeny hladiny vody z dob povodní, které Nysu postihovaly.
Nysa. Dwór biskupi / Biskupský zámeček
Nysa. Mury obronne / Městské hradby
Nyskie fortyfikacje - okresem przełomowym dla nyskich fortyfikacji było
panowanie pruskiego króla Fryderyka II, który postanowił uczynić z Nysy
twierdzę. Zastosowane rozwiązania architektoniczne fortyfikacji o kilkadziesiąt lat
wyprzedzały swoje czasy i spowodowały, że Nysa stała się jedną z najsilniejszych
i najnowocześniejszych w ówczesnej Europie twierdz. Do dziś zachowała się co
16
najmniej połowa XVIII-wiecznych budowli. W 2007 roku dokonano rewitalizacji
części obiektów, w tym Bastionu św. Jadwigi oraz Fortu Wodnego. Będąc w Nysie
w okresie wakacyjnym, na przełomie lipca i sierpnia, warto obejrzeć niezwykłą
inscenizację bitwy o Twierdzę Nysa.
Nyské opevnění - zlomovým obdobím pro nyské opevnění byla vláda
pruského krále Friedricha II., který se rozhodl, že z Nysy vytvoří pevnost. Aplikovaná
architektonická řešení opevnění předcházela svou dobu o desítky let a způsobila, že
se Nysa stala jednou z nejsilnějších a v tehdejší Evropě nejmodernějších pevností.
Dodnes se dochovala minimálně polovina staveb z 18. století. V roce 2007 proběhla
revitalizace několika objektů, včetně Bastionu sv. Hedviky a Vodního fortu [Fort Wodny].
Při návštěvě Nysy o prázdninách, na přelomu července a srpna, doporučujeme
zhlédnout neobvyklou rekonstrukci Bitvy o nyskou pevnost.
Nysa. Forty nyskie / Nyské forty
Fort Prusy - wzniesiony w latach 1743-45 na wzgórzach na północnym
brzegu Nysy Kłodzkiej, zabezpieczał tereny, z których można było prowadzić
ostrzał miasta. W późniejszym okresie miało miejsce wiele prac rozbudowujących
fort. W latach 1859-69 służył jako koszary i w części więzienie, od 1914 roku
jako magazyn sprzętu wojskowego.
Fort Prusy - postaven na kopcích na severním břehu Kladské Nisy chránil území,
ze kterých bylo možné ostřelování města. Postaven v letech 1743-45. V pozdější
době byl fort několikrát rozšiřován. V letech 1859-69 zde byla kasárna a částečně
i věznice, od roku 1914 pak sklad vojenské techniky.
Nysa. Fort Prusy / Fort Prusy
Fort II - zbudowany w latach 1865-1866 jako dzieło prowizoryczne. Przebudowany
w latach 1871-73 na fort stały, z przeznaczeniem osłony linii kolejowej. Od 1934
roku stanowił magazyn sprzętu wojskowego. Dziś udostępniany turystom. Na
polach okalających Fort II organizowana jest jedna z największych inscenizacji
historycznych z czasów wojen napoleońskich na Śląsku – bitwa o Twierdzę Nysa.
17
21