Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy, a
Transkript
Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy, a
Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Struktury systémů vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě Vydání 2003 Evropská komise Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy, a vzdělávání dospělých, v Evropě, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 2003 ANGLIE A WALES SEVERNÍ IRSKO Informace poskytly: Eurydice Unit National Foundation for Educational Research The Mere Upton Park Slough, Berkshire, SL1 2DQ England UK ReferNet/CEDEFOP Qualifications and Curriculum Authority (QCA) 83 Piccadilly London W1J 8QA England Máte-li zájem o podrobnější informace o vzdělávacích systémech v Evropě, podívejte se do databáze EURYBASE (http://www.eurydice.org) a do monografií, které vydává CEDEFOP (http://www.cedefop.eu.int) Informace redigovány a publikovány Evropským oddělením Eurydice – Avenue Louise 240 – B - 1050 Brusel SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Tento dokument vydalo Evropské oddělení EURYDICE s finanční podporou Evropské komise (Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu). Dokument byl vydán v angličtině. Přeloženo z anglického originálu Structures of Education, Vocational Training, and Adult Education,Systems in Europe. Dokumenty jsou dostupné pouze Internetu (http://www.eurydice.org). Text byl zpracován v červnu 2003. © EURYDICE, 2003 České vydání © Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2005 Český překlad je publikován s laskavým svolením Komise Evropských společenství. Odpovědnost za překlad spočívá zcela na Ústavu pro informace ve vzdělávání. Český překlad: Anna Konopásková Redakce: Stanislava Brožová, Květa Goulliová Obsah publikace může být částečně reprodukován, s výjimkou reprodukce pro komerční účely, za předpokladu, že citace je uvedena úplnou bibliografickou referencí na „EURYDICE, informační síť o vzdělávání v Evropě“, doplněnou datem publikace tohoto dokumentu. Žádosti o reprodukci celého dokumentu musí být adresovány Evropskému oddělení EURYDICE. EURYDICE European Unit Avenue Louise 240 B-1050 Brussels Tel. +32 2 600 53 53 Fax + 32 2 600 53 63 E-mail: [email protected] Internet: http://www.eurydice.org Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................5 ZÁKLADNÍ ÚDAJE.........................................................................................................8 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ ..........................................................................................8 ANGLIE A WALES ....................................................................................................... 10 1. PRAVOMOCI A SPRÁVA ................................................................................... 10 1.1 Úvodní informace .......................................................................................................................................................10 1.2 Základní principy a legislativa ................................................................................................................................10 1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému.......................................................................................................11 1.4 Inspekce a zajišťování kvality ..................................................................................................................................13 1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia ..............................................................................................................15 1.6 Poradní a pomocné orgány .....................................................................................................................................17 1.7 Soukromé školy ...........................................................................................................................................................18 2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................... 20 2.1 Organizace ....................................................................................................................................................................20 2.2 Obsah vzdělávání a hodnocení ..............................................................................................................................21 2.3 Učitelé .............................................................................................................................................................................21 2.4 Statistika.........................................................................................................................................................................21 3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................... 23 3A. PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................... 24 3A.1 Organizace primárních škol..................................................................................................................................24 3A.2 Obsah vzdělávání na primární úrovni ...............................................................................................................24 3A.3 Hodnocení/certifikace/ poradenství na primární úrovni............................................................................25 3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni..........................................................................................................26 3A.5 Statistika - primární a sekundární školy............................................................................................................27 3B. POVINNÉ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................ 27 3B.1 Organizace sekundárních škol .............................................................................................................................27 3B.2 Kurikulum sekundární úrovně..............................................................................................................................27 3B.3 Hodnocení, certifikace a poradenství na sekundární úrovni .....................................................................28 3B.4 Učitelé ..........................................................................................................................................................................29 3B.5 Statistika .....................................................................................................................................................................29 4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................................................................. 30 4.1 Organizace ....................................................................................................................................................................30 4.2 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace ......................................................................................................................31 4.3 Postup/poradenství/přestup ..................................................................................................................................32 4.4 Učitelé .............................................................................................................................................................................32 4.5 Statistika.........................................................................................................................................................................32 5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA................................ 34 5.1 Organizace ....................................................................................................................................................................34 5.2 Instituce a poskytovatelé profesní přípravy.......................................................................................................35 5.3 Požadavky na přijetí ...................................................................................................................................................35 5.4 Financování počátečního odborného vzdělávání a přípravy ......................................................................35 5.5 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace ......................................................................................................................36 5.6 Poradenství a přestupy .............................................................................................................................................36 5.7 Učitelé a instruktoři ....................................................................................................................................................36 5.8 Statistika.........................................................................................................................................................................36 6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ.................................................................... 37 6.1 Organizace, instituce a přijímání ...........................................................................................................................37 6.2 Poplatky spojené se studiem/finanční pomoc pro studenty .......................................................................38 6.3 Školní rok .......................................................................................................................................................................38 6.4 Studium..........................................................................................................................................................................38 6.5 Hodnocení a kvalifikace ............................................................................................................................................38 6.6 Učitelé .............................................................................................................................................................................39 6.7 Statistika.........................................................................................................................................................................39 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ ............... 40 7.1 Politický a legislativní rámec ...................................................................................................................................40 7.2 Řízení/Zapojené organizace....................................................................................................................................40 7.3 Financování...................................................................................................................................................................41 7.4 Lidské zdroje.................................................................................................................................................................42 7.5 Organizace programů ...............................................................................................................................................42 7.6 Poradenské služby ......................................................................................................................................................44 7.7 Hodnocení, akreditace a uznávání ........................................................................................................................44 7.8 Statistika.........................................................................................................................................................................44 SEVERNÍ IRSKO............................................................................................................ 46 1. PRAVOMOCI A SPRÁVA ................................................................................... 46 1.1 Úvodní informace .......................................................................................................................................................46 1.2 Základ vzdělávacího systému: principy a legislativa.......................................................................................46 1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému.......................................................................................................46 1.4 Inspekce a zajišťování kvality ..................................................................................................................................48 1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia ..............................................................................................................48 1.6 Poradní a pomocné orgány .....................................................................................................................................49 1.7 Soukromé školy ...........................................................................................................................................................49 2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................... 50 2.1 Organizace ....................................................................................................................................................................50 2.2 Kurikulum/hodnocení ...............................................................................................................................................50 2.3 Učitelé .............................................................................................................................................................................51 2.4 Statistika.........................................................................................................................................................................51 3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................... 52 3A. PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................... 52 3A.1 Organizace primárních škol..................................................................................................................................52 3A.2 Primární kurikulum ..................................................................................................................................................52 3A.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na primární úrovni...........................................................................53 3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni..........................................................................................................53 3A.5 Statistika (primární a sekundární).......................................................................................................................53 3B. SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ............................................................................ 54 3B.1 Organizace sekundárních škol .............................................................................................................................54 3B.2 Sekundární kurikulum.............................................................................................................................................54 3B.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na sekundární úrovni ......................................................................54 3B.4 Učitelé ..........................................................................................................................................................................54 3B.5 Statistika ......................................................................................................................................................................54 4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................................................................. 55 5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA................................ 56 6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ.................................................................... 57 7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ ............... 58 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ ÚVOD Pro Evropu je charakteristická velká rozmanitost vzdělávacích systémů. Aby tuto pestrost bylo možno plně docenit, aktualizovala Informační síť o vzdělávání v Evropě EURYDICE společně s Evropským centrem odborné přípravy CEDEFOP a s Evropským vzdělávacím fondem (ETF) soubor národních monografií Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě (Structures of Education, Vocational Training and Adult Education Systems in Europe). Popis situace v jednotlivých zemích obsahuje nejen základní informace o správě a struktuře jejich systému vzdělávání a počáteční odborné přípravy na všech úrovních (od preprimární po terciární). Zahrnuje také přehled o počátečním a alternačním odborném vzdělávání a o vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení. Uváděné informace jsou uspořádány jednotně, což umožňuje země vzájemně srovnávat a současně zajišťuje, že jsou zdůrazněny charakteristické rysy každého systému. Před popisem každé země předchází schéma vzdělávacího systému. I zde je co možná nejvíce sjednocen způsob znázornění tak, aby bylo možno snadno chápat a srovnávat společné a odlišné rysy jednotlivých systémů. První kapitola stručně představuje danou zemi, základní principy řízení školství, rozdělení pravomocí a další podrobnější informace (o správě, inspekci, financování, o soukromém vzdělávání a o poradních orgánech). Pojednává rovněž o hlavních reformách vzdělávacích systémů. Další kapitoly se postupně věnují předškolnímu, povinnému a postobligatornímu vzdělávání (všeobecnému, odbornému a profesnímu plně uskutečňovanému ve školském systému). Vnitřní uspořádání kapitol se odvíjí od situace v jednotlivých zemích. Tam, kde předškolní výchova není ve skutečnosti oddělena od primárního vzdělávání nebo kde je povinné vzdělávání rozloženo do několika stupňů, nevytváří se žádný umělý předěl. Všechny země nejprve stručně popisují cíle a strukturu dané vzdělávací úrovně, poté uvádějí informaci o učebních plánech a osnovách, o hodnocení a o učitelích a příslušné statistiky. Počáteční alternační odborné přípravě je věnována samostatná kapitola, protože tato příprava bývá často poskytována mimo běžný školský systém, buď jako součást učňovského systému, zvláštní přípravy mládeže nebo odborné přípravy při zaměstnání. Po této kapitole následuje popis vysokého školství, kde jsou základní informace doplněny údaji o přijímacích podmínkách, o poplatcích, o akademickém roce, o studiu, o kvalifikacích a hodnocení. Tato kapitola obsahuje všechny iniciativy realizované jako součást Boloňského procesu. Obecný popis organizace formalizovaných systémů školství a odborné přípravy dospělých (na trhu práce či mimo něj, zaměstnaných nebo nezaměstnaných) zahrnuje politický a legislativní rámec, řídící orgány a jejich odpovědnost, financování i všeobecnou organizaci tohoto typu vzdělávání (typy institucí, přijímací podmínky, cíle vzdělávacích programů, kurikulum a zajišťování kvality). Je rovněž připojen stručný popis poradenských služeb a také otázky spojené s hodnocením a osvědčováním včetně uznávání neformalizovaných způsobů učení. O situaci učitelů pojednává zvláštní oddíl každé vzdělávací úrovně. Připojeny jsou rovněž statistiky o počtech žáků, studentů, učitelů a vzdělávacích institucí a tam, kde jsou dostupné údaje, rovněž počty žáků na učitele, míry účasti na vzdělávání a studijní úspěšnosti a také studijní obory a specializace. Národní oddělení sítě EURYDICE připravila popisy za své země, a to na základě obsahu navrženého podle jednotného rámce. Informace o počáteční odborné přípravě a o vzdělávání dospělých byly připraveny v těsné spolupráci se členy dokumentačně informační sítě CEDEFOP REFER (v případě členských zemí Evropské unie a zemí ESVO/EHP) a národních observatoří Evropského vzdělávacího fondu – EFT (v případě dvanácti kandidátských zemí). Děkujeme jim i všem dalším, kdo se do tohoto projektu zapojili, ať z Evropského oddělení EURYDICE v Bruselu, nebo z CEDEFOP v Soluni, nebo z ETF v Turínu za jejich cenný přínos při zpracování tohoto základního informačního zdroje, jenž je velmi důležitý pro lepší porozumění systémům vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Vzhledem k počtu zařazených zemí (1) a rozsahu existujících informací je popis každého systému vzdělávání a odborné přípravy k dispozici pouze v elektronické podobě na webových stránkách EURYDICE (www.eurydice.org). Takto je dostupný co největšímu počtu čtenářů a zároveň může být pravidelně aktualizován. Patricia Wastiau-Schlüter Vedoucí EURYDICE European Unit Johan van Rens Ředitel CEDEFOP Peter de Roij Ředitel ETF Červen 2003 1 () Třicet evropských zemí zapojených ve vzdělávacím programu EU Socrates. Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Schéma vzdělávacího systému v Anglii, Walesu a v Severním Irsku, 2003/04 1 UK (E/W) 2 3 4 5 6 7 8 Key stage 1 PRIMARY SCHOOLS 9 10 Key stage 2 11 12 13 14 Key stage 3 SECONDARY SCHOOLS 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 Key stage 4 F U RT H E R / H I G H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S FOUNDATION STAGE (E) RECEPTION CLASSES F U RT H E R / H I G H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S NURSERY SCHOOLS / CLASSES F U RT H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S DAY NURSERIES / NURSERY CENTRES / PRE-SCHOOL GROUPS / PLAYGROUPS UK (NI) 2 3 4 NURSERY SCHOOLS / CLASSES 5 F U RT H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S 6 Key stage 1 PRIMARY SCHOOLS 7 8 9 10 Key stage 2 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 Key stage 3 Key stage 4 POST-PRIMARY SCHOOLS F U RT H E R / H I G H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S DAY NURSERIES / NURSERY CENTRES / PRE-SCHOOL GROUPS / PLAYGROUPS F U RT H E R / H I G H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S F U RT H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S F U RT H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S Pramen: Eurydice. 7 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES ZÁKLADNÍ ÚDAJE skotský parlament a až do října 2002 (viz výše) i národní shromáždění Severního Irska. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ačkoliv jsou si jednotlivé vzdělávací systémy zhruba podobné, jsou mezi nimi rozdíly pokud jde o organizaci, správu a řízení i o pedagogickou terminologii, označování vzdělávacích institucí a systém kvalifikací. Pro lepší pochopení jsou následující popisy vzdělávání rozděleny do tří oddílů, které uvádějí základní charakteristiky samostatných systémů v Anglii a Walesu, v Severním Irsku. (Skotsko je předmětem zvláštní publikace.) Ústřední správa Spojené království (UK) se skládá z Velké Británie (Anglie, Walesu a Skotska) a ze Severního Irska. Je to konstituční monarchie a panovník je hlavou státu i hlavou správy. Správu tvoří legislativní složka (parlament), exekutivní složka (kabinet složený přibližně z 20 ministrů, kteří obvykle stojí v čele ministerstev a jsou vybíráni ministerským předsedou) a soudní složka. Parlament tvoří královna, sněmovna lordů a poslanecká sněmovna. Převážnou většinu práce parlamentu vykonává poslanecká sněmovna ve Westminsteru, která má 659 volených členů, v tom 40 za Wales, 72 za Skotsko a 18 za Severní Irsko. V současné době má v poslanecké sněmovně většinu labouristická strana, která zvítězila v posledních dvou všeobecných volbách v roce 1997 a 2001. V letech 1979 až 1997 byla však u moci konzervativní strana. Místní správa Místní úřady nebo rady se skládají z demokraticky zvolených radních. V Anglii je místní správa buď jednoúrovňová, nebo dvouúrovňová. Jednoúrovňový systém, např. město Londýn, metropolitní obvod nebo samostatný, dále nečleněný úřad, poskytuje v geografické oblasti, kterou zastupuje, všechny veřejné služby včetně vzdělávání. Dvouúrovňový systém funguje tam, kde úřady hrabství poskytují většinu služeb, například vzdělávání nebo sociální služby, a menší obvodní úřady poskytují další služby, například bydlení a odvoz odpadků. Ve Walesu a Skotsku existuje jednoúrovňový systém: všechny místní úřady jsou dále nečleněné. V Severním Irsku rovněž existuje jednoúrovňový systém, volené okresní rady však neodpovídají za vzdělávání. Vzdělávání je na místní úrovni organizováno výbory pro vzdělávání a knihovny (Education and Library Boards), jejichž členy jsou mimo jiné představitelé obvodních rad a církve. V roce 1999 byla pravomoc z parlamentu ve Westminsteru přenesena na národní shromáždění v Severním Irsku a Walesu a na nový skotský parlament. Národní shromáždění Severního Irska bylo v důsledku obtíží v mírovém procesu dočasně zbaveno své funkce o půlnoci 14. října 2002 a odpovědnost za vládu převzal ministr pro Severní Irsko. Parlament ve Westminsteru zůstává nezměněn a nadále se zabývá oblastmi, v nichž pravomoci přeneseny nebyly. Podrobnosti o konstitučním uspořádání za historické země Spojeného království jsou uvedeny v odpovídajících částech této publikace. Náboženství Ve Spojeném království jsou zastoupena všechna významnější náboženství, protože zde žije mnoho etnických skupin a lidí, kteří přišli ze zahraničí, aby se tu usadili. Legislativa Ústava Spojeného království není obsažena v jednom jediném dokumentu – hlavními zdroji ústavního práva jsou zákony, zvykové právo a konvence. Právní systém ve Skotsku, který je zcela odlišný od právního systému v ostatních částech Spojeného království, byl vždy nezávislý. Některá zákonná opatření platí pro celé Spojené království, z charakteru unie však plyne, že ve čtyřech součástech Spojeného království může existovat oddělená legislativa, odlišná ustanovení zvykového práva i odlišné konvence. Právní úprava primárního vzdělávání pro Anglii a Wales je uzákoněna parlamentem Spojeného království ve Westminsteru (Londýn). Pro Skotsko a Severní Irsko je vytvořena samostatná legislativa. Od decentralizace odpovídají za uzákoňování školské legislativy na svém území Státní církví v Anglii je však anglikánská protestantská episkopální církev. Ve Skotsku je to presbyteriánská církev Skotska. Ve Walesu žádná státní církev neexistuje. V Severním Irsku tvoří přes polovinu populace protestanti a o něco méně než polovinu římští katolíci. Jazyky Úředním jazykem v Anglii je na základě zvyku a praxe angličtina, ve Walesu se však používá v oficiálních dokumentech angličtina a velština. Angličtina je úředním jazykem ve Skotsku, spolu s gaelštinou jako národním jazykem, kterým mluví přibližně 70 000 Skotů. Angličtina je úředním jazykem i v Severním Irsku. 8 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Území a obyvatelstvo Rozlohu a počet obyvatel Spojeného království ukazuje tabulka: Rozloha (km2) Počet obyvatel (v tisících) Pololetní odhady 2001 Anglie 130 281 49 181 Severní Irsko 13 576 1 689 Skotsko 77 925 5 064 Wales 20 732 2 903 Pramen: Office for National Statistics (2003). Annual Abstract of Statistics (2003 edition. No 139). London: TSO. 9 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES ANGLIE A WALES 1. PRAVOMOCI A SPRÁVA předpisy mohou být zavedeny zvlášť pro Anglii a Wales tam, kde se požadavky liší. 1.1 Úvodní informace Významnější reformy zavedené konzervativní vládou od roku 1979 zahrnují zákon o školské reformě z roku 1988 (Education Reform Act 1988), který poprvé zavedl ve školách národní kurikulum. Tento zákon také poskytl školám velkou míru finančních pravomocí, které, spolu s další legislativou schválenou v průběhu 80. let, rozšířily finanční a manažerské pravomoci řídicích orgánů škol. Zákon o dalším a vysokoškolském vzdělávání z roku 1992 (Further and Higher Education Act 1992) upustil od dělení na univerzity a polytechniky a ustavil nové rady pro financování dalšího i vysokoškolského vzdělávání. Zákon také vyňal instituce dalšího vzdělávání z kontroly místních úřadů a ty se staly samostatnými právnickými osobami. Tento oddíl zahrnuje pouze vzdělávání v Anglii a Walesu. Severní Irsko má zvláštní oddíl na konci této publikace, Skotsko je obsahem samostatné publikace. Informace o vládě, legislativě, náboženství, jazycích, rozloze a počtu obyvatel najdete v úvodním oddílu o Spojeném království na začátku tohoto dokumentu. 1.2 Základní principy a legislativa Velká část základního zákona o vzdělávání, protože se vztahuje ke školám, je nyní začleněna do školského zákona z roku 1996 (Education Act 1996), který zrušil a sjednotil dřívější legislativu, aniž by změnil její dopad. Zásadou pro vzdělávání v Anglii a Walesu je, že všem dětem ve věku 5 – 16 let musí být poskytnuto účinné vzdělávání s plnou školní docházkou odpovídající jejich věku, schopnostem a nadání a všem speciálním vzdělávacím potřebám, které mohou mít, a to buď prostřednictvím normální školní docházky, nebo jiným způsobem. Program současné labouristické vlády v oblasti vzdělávání zahrnuje zvyšování vzdělávacích standardů, omezování dopadu sociálního vylučování a otvírání příležitostí pro celoživotní vzdělávání. V poslední době byly v Anglii a Walesu do školské legislativy zavedeny čtyři významné dokumenty. Zákon o školních standardech a školské soustavě z roku 1998 (School Standards and Framework Act 1998) zavedl opatření ke zvýšení standardů školního vzdělávání a vytvořil novou soustavu community schools (obecních škol), foundation schools (nadačních škol) a voluntary schools (škol zakládaných dobrovolnými organizacemi). Zákon o učitelství a vysokém školství z roku 1998 (Teaching and Higher Education Act 1998) vytvořil nové předpisy týkající se vzdělávání učitelů a studentských poplatků, stipendií a půjček. Zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) reformoval organizace odpovědné za spravování sektoru dalšího vzdělávání (viz oddíly 4, 5 a 7). Školský zákon z roku 2002 (Education Act 2002) obsahuje opatření ke zvýšení flexibility škol pokud jde o obsah výuky, personální zajištění a řízení. Všechny děti ve věku 5 – 16 let mají právo na bezplatné vzdělávání. Jakékoliv následné vzdělávání poskytované ve školách nebo v institucích dalšího vzdělávání je pro studenty běžně bezplatné až do 19 let věku (pod podmínkou trvalého pobytu), od dospělých absolvujících kurzy v institucích dalšího vzdělávání však lze školné vyžadovat. Vysokoškolští studenti musí platit školné podle osobního nebo rodinného příjmu. Školská legislativa je obsažena v řadě parlamentních zákonů (Acts of Parliament). Školské zákony (primární legislativa) převážně platí jak pro Anglii, tak pro Wales. Zákony parlamentu mohou dát vládním ministrům nebo jiným úřadům pravomoc usměrňovat správní záležitosti prostřednictvím, delegované• neboli sekundární legislativy. Ta má většinou podobu samostatných příkazů a nařízení vydaných v Anglii ministrem (školství) a ve Walesu národním shromážděním. Tyto dokumenty označované jako prováděcí 10 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES materiály (i když konečný výběr vyučovacích metod a materiálů spočívá na škole). QCA je řídicím orgánem pro veřejné zkoušky a veřejně financované kvalifikace. Stanovuje nebo schvaluje národní standardy pro jednotlivé ročníky, akredituje kvalifikace a definuje a udržuje standardy zajišťování kvality očekávané od hodnotících orgánů (awarding bodies), které udělují všeobecné a odborné kvalifikace. Hodnotící orgány odpovídají za vytváření učebních osnov, za uznávání škol a dalších institucí jako zkušebních středisek, za standardizaci známkování a za zajišťování kvality. Jsou to nezávislé neziskové společnosti, financované převážně z poplatků za zkoušky a jejich členové jsou získáváni ze školství i z praxe. 1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému Vzdělávací soustava je spravována na národní a místní úrovni. Řídicí orgány na institucionální úrovni mají při správě svých institucí vysokou míru autonomie. Ústřední vláda a národní agentury Vláda pomáhá vytvářet obecnou rámcovou politiku vzdělávání a odborné přípravy a spolupracuje s dalšími ústředními a místními orgány na realizaci této politiky. Financuje také veřejné orgány, které se na vzdělávání a profesní přípravě podílejí. Úřad pro kvalifikace, kurikulum a hodnocení ve Walesu (Awdurdod Cymwysterau, Cwricwlwm ac Asesu Cymru – ACCAC) úzce spolupracuje s QCA v Anglii a ve Walesu vykonává funkce podobné těm, které provádí QCA v Anglii. Za chod Ministerstva školství a kvalifikací (Department for Education and Skills – DfES), resortu odpovědného za vzdělávání a přípravu v Anglii, nese v Anglii odpovědnost ministr školství a kvalifikací (Secrety of State for Education and Skills). Na ministerstvu pracují stálí státní zaměstnanci vedení stálým státním tajemníkem. Ministerstvo práce a penzí (Department for Work and Pensions –- DWP) odpovídá v Anglii za profesní přípravu a programy zaměstnanosti, např. za program New Deal. Ministerstvo školství a profesní přípravy Velšského národního shromáždění (Welsh Assembly Government’s Department for Training and Education – DfTE) má ve Walesu povinnosti velmi podobné těm, které mají DfES a DWP v Anglii. Rada pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC) a Národní rada pro vzdělávání a odbornou přípravu ve Walesu (National Council for Education and Training for Wales, obecně známá jako National Council – ELWa) jsou veřejnými orgány. Jejich členové jsou v Anglii jmenováni ministrem a ve Walesu Velšským národním shromážděním a zahrnují osoby se zkušenostmi v poskytování vzdělávání a zkušenostmi komerčními, finančních nebo odbornými. Odpovídají za plánování a financování veškerého vzdělávání a odborné přípravy po 16 letech věku, včetně vzdělávání poskytovaného školami, avšak s výjimkou vzdělávání vysokoškolského. Existují také nevládní veřejné instituce (nondepartmental public bodies – NDPB), ve Walesu označované jako národním shromážděním sponzorované veřejné instituce (Assemblysponsored public bodies – ASPB); mohou být zřizovány zákonem, nejsou to však ministerstva ani jejich součásti. Obvykle fungují v rámci obecných politických linií stanovených ministry. Mezi jejich povinnosti mohou patřit funkce výkonné, administrativní, regulační nebo komerční. Zaměstnávají své vlastní pracovníky. Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání pro Anglii a Wales (Higher Education Funding Councils for England and Wales) jsou veřejnými orgány, jejichž členové jsou v Anglii jmenováni ministrem a ve Walesu národním shromážděním, a zahrnují osoby se zkušenostmi v poskytování vysokoškolského vzdělávání a komerčními, finančními nebo odbornými znalostmi. Rady pro financování rozdělují veřejné prostředky na vzdělávání a výzkum univerzitám a dalším institucím, které poskytují vysokoškolské vzdělávání. Rada pro vysokoškolské vzdělávání ve Walesu (Higher Education Council for Wales) je nyní běžně označována jako Higher Education Council – ELWa. Úřad pro kvalifikace a kurikulum (Qualifications and Curriculum Authority – QCA) je veřejnoprávní instituce, jejíž členové jsou jmenováni ministrem školství a kvalifikací. Mezi členy musí být osoby se zkušenostmi v poskytování vzdělávání a odborné přípravy a zkušenostmi komerčními, finančními nebo odbornými. QCA by především měla radit ministrovi ve věcech obsahu vzdělávání, hodnocení žáků a veřejně financovaných kvalifikací poskytovaných školami, kolejemi (colleges) a pracovišti v Anglii. Odpovídá za vytváření a ve věcech správy předepsaného systému hodnocení podle národního kurikula (National Curriculum assessment) ve věku 7, 11 a 14 let. Poskytuje poradenství a pomocné materiály pro učitele a některé výukové Financování výzkumu je zajišťováno také šesti radami pro výzkum (Research Councils), veřejnými orgány ustavenými královským majestátem (Royal Charter), v rámci Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry) a Výborem pro výzkum v umění a humanitních vědách (Arts and Humanities Research Board – AHRB), který bude do roku 2005 povýšen na řádnou radu pro výzkum). Agentura pro vzdělávání učitelů (Teacher Training Agency – TTA) je veřejný orgán, jehož 11 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES členové jsou v Anglii jmenováni ministrem z osob, které mají zkušenosti s vyučováním a s poskytováním vzdělávání. Odpovídá za to, že bude dostatečný počet zařízení pro přípravu učitelů na výuku v dotovaných školách a za financování přípravného vzdělávání učitelů v Anglii. Odpovídá také za akreditaci institucí, které splňují kritéria a standardy specifikované ministrem pro poskytovatele programů přípravného vzdělávání učitelů, za zajišťování účinné realizace národního kurikula pro vzdělávání učitelů a za stanovování standardů a vytváření strategie trvalého odborného rozvoje učitelů. Rada pro vysokoškolské vzdělávání – ELWa odpovídá za vykonávání těchto povinností ve Walesu. Místní správa Za poskytování a organizaci služeb školního vzdělávání v Anglii a Walesu převážně odpovídají demokraticky zvolené místní rady, které vykonávají i povinnosti místních školských úřadů (local education authorities – LEAs). - poskytovat finance dotovaným školám v souladu s místně dohodnutým systémem; - monitorovat vzdělávání; - působit jako přijímací orgán pro některé typy škol; a zlepšovat - stanovovat začátek a konec školního roku a prázdnin pro některé typy škol; - zaměstnávat pracovníky v některých kategoriích škol (ne však jmenovat, odvolávat nebo řídit pracovníky – za to odpovídá zřizovatel školy); - zajišťovat školní stravování (pokud tato funkce nebyla delegována na školy); - zajišťovat bezplatnou dopravu pro žáky, kteří bydlí od nejbližší vhodné školy dále, než mohou dojít pěšky. V roce 2001 vláda oznámila svůj záměr spojit EAZ na konci jejich zákonné doby působení s iniciativou Vynikající kvalita ve městech (Excellence in Cities – EiC). Tato iniciativa byla v Anglii zahájena v březnu 1999 se zaměřením na deprivaci v šesti městských oblastech, nyní však zahrnuje 58 oblastí místních úřadů ve všech větších městech. Do roku 2005 budou původní EAZ v rámci programu Excellence in Cities transformovány buď do „Seskupení vynikající kvality“ (‘Excellence Clusters’), nebo do „Akčních zón EiC“ (‘EiC Action Zones’). Místní úřady mají zákonnou povinnost jmenovat ‘Chief Education Officer’ (hlavního referenta pro vzdělávání) a ve většině úřadů je správa vzdělávacích služeb delegována na tohoto úředníka někdy označovaného jako ředitel vzdělávání (Director of Education), kterému pomáhají odborní a administrativní pracovníci. Hlavní povinnosti LEA jsou: zajišťovat dostatečný počet školních míst pro žáky ve věku povinné školní docházky a dostatečný počet předškolních zařízení v dané oblasti; vyhodnocovat a zajišťovat speciální vzdělávací potřeby žáků, poskytovat služby pedagogické psychologie a sociální služby ve vzdělávání a zajišťovat řádnou školní docházku; Zákon o školních standardech a školské soustavě z roku 1998 ustanovil nový, ale jen dočasný (maximální doba trvání pět let) typ organizačního uspořádání na místní úrovni v Anglii. Akční zóny vzdělávání (Education Action Zones – EAZ) se skládají z místních seskupení tvořených až 20 školami, které obvykle zahrnují dvě nebo tři sekundární školy (secondary schools) a primární školy (primary schools), jež jim dodávají žáky. Zóny jsou zakládány v oblastech, které se potýkají s nepříznivými okolnostmi, jež se projevují sociálním znevýhodněním a špatnými školními výsledky žáků. Hlavním cílem akční zóny vzdělávání má být zlepšení standardů v zúčastněných školách. Každá zóna je řízena akčním fórem (Action Forum), veřejným orgánem se statusem právnické osoby. Zákon o místní správě z roku 2000 (Local Government Act 2000) vyžadoval, aby každá místní rada v Anglii a Walesu předložila plány modernizace v Anglii tehdejšímu ministrovi pro životní prostředí, dopravu a regiony (za místní správu nyní odpovídá úřad náměstka předsedy vlády) a ve Walesu Velšskému národnímu shromáždění. Tato restrukturace měla učinit místní rady efektivnějšími, otevřenějšími a zodpovědnějšími. Restrukturací místní správy byly tradiční struktury výborů místních úřadů nahrazeny manažerskými strukturami s vládním stylem řízení a s oddělenými rozhodovacími a kontrolními strukturami. Na rozhodování místních úřadů se nyní podílejí: hlavní výkonný pracovník místního úřadu – starosta nebo vedoucí – a kabinet, kontrolní výbory nebo komise a celá rada. Výbory pro vzdělávání musejí zahrnovat zástupce rodičů a církevních úřadů. - - Vzdělávací instituce Preprimární vzdělávání je poskytováno veřejně financovanými nursery schools (mateřskými školami) a reception classes of primary schools (přijímacími třídami základních škol) i různými soukromými preprimárními zařízeními provozovanými na bázi dobrovolných příspěvků, která dostávají státní dotace: nurseries a day-care centres, pre-school groups a playgroups (předškolní skupiny a herní skupiny) a nursery schools (mateřské školy). Manažerské struktury v soukromých a dobrovolných zařízeních se liší, všechny však musí být v souladu s vládními nařízeními a se standardy zavedenými příslušnou legislativou. standardy 12 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Místní školské úřady zajišťují také vzdělávání dospělých a členů obce. Způsob, jakým jsou tyto služby organizovány, se v jednotlivých LEA liší. Mohou například existovat samostatné instituce nebo střediska vzdělávání dospělých (adult education institutions nebo centres), integrovaná služba komunitního vzdělávání (community education service) nabízená prostřednictvím škol, nebo výuku mohou poskytovat zaměstnanci LEA, a to v knihovnách, v obecních střediscích, školách či jiných místních zařízeních. Samostatné instituce nebo střediska vzdělávání dospělých mohou mít svůj vlastní řídicí orgán, správu a zaměstnance a mohou dostávat rozpočet prostřednictvím LEA. Tyto služby v Anglii financuje Rada pro vzdělávání a kvalifikace a ve Walesu Národní rada - ELWa. Dotované (veřejně financované) školy mohou mít různé právní formy: community schools (obecní školy); foundation schools (nadační školy); voluntary aided schools (dobrovolné dotované školy) a voluntary controlled schools (dobrovolné řízené školy). Tyto školy mohou mít různé zřizovatele, všechny však musí mít řídicí orgán, který stanovuje cíle a celkové vedení školy, i když za každodenní řízení školy odpovídá ředitel. Složení řídicího orgánu se liší podle kategorie a velikosti školy, obvykle však zahrnuje ředitele, zástupce rodičů, učitelů, nepedagogických pracovníků, místního školského úřadu (LEA) a instituce, která školu založila (pokud existuje). Podle školského zákona z roku 2002 budou do roku 2006 zavedeny nové, flexibilnější modely řídicích orgánů škol. Řídicí orgán má velký rozsah pravomocí a povinností včetně odpovědnosti za rozpočet, zaměstnance (určování jejich počtu a složení, výběr pracovníků včetně ředitele, a povyšování a trestání pracovníků kromě ředitele), vylučování žáků a v závislosti na typu školy i přijímání žáků. Řídicí orgán rozhoduje o celkovém zaměření školy a jejího kurikula podléhajícího požadavkům národního kurikula. Jeho povinností je dohlížet na vedení školy s cílem podporovat vysoké standardy výsledků vzdělávání. Ředitel a pracovníci školy podávají řídicímu orgánu zprávy o celkovém působení školy a řídicí orgán by zase měl zajistit transparentnost vůči rodičům a širšímu místnímu společenství. Ze zákona vyplývá povinnost připravovat výroční zprávy a konat každoročně rodičovské schůze. Učitelé sami odpovídají do značné míry za rozhodování o vyučovacích metodách a o tom, jaké použijí učebnice. Všechny instituce vysokoškolského vzdělávání jsou právně samostatné. Jejich řídicí orgány mají plnou odpovědnost za vzdělávací opatření (včetně vyučovacích metod a metod hodnocení) a za vnitřní organizaci. Všechny univerzity a některé další instituce vysokoškolského vzdělávání mají pravomoc udělovat své vlastní akademické tituly a kvalifikace. 1.4 Inspekce a zajišťování kvality K zajišťování kvality ve vzdělávání přispívají národní inspektoráty, místní úřady pro vzdělávání a řídicí orgány vzdělávacích institucí. Instituce dalšího vzdělávání – Further education (FE) institutions zahrnují further education colleges (koleje dalšího vzdělávání) poskytující všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu prostřednictvím různých způsobů docházky převážně studentům ve věku po povinné školní docházce, včetně dospělých; sixth-form colleges (koleje sixth-form) poskytující hlavně výuku s plnou školní docházkou pro 16– 19leté žáky a tertiary colleges (terciární koleje) spojující funkce kolejí dalšího vzdělávání a kolejí sixth-form. Instituce dalšího vzdělávání byly vyňaty z kontroly místních úřadů a získaly autonomii k tomu, aby spravovaly své vlastní záležitosti v rámci zákona o dalším a vysokoškolském vzdělávání z roku 1992. Korporace (zřizovatel) je zodpovědná za vedení koleje a za řádné využití veřejných fondů jí svěřených. Má plnou odpovědnost za vnitřní organizaci včetně zaměstnávání a za všechny aspekty vzdělávání. Korporace se skládají z 10– 20 členů včetně ředitele a člena místní Rady pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC). Další členové jsou získáváni z řad místních podnikatelů, jsou jimi ale i členové volení zaměstnanci školy a studenty a v některých případech i rodiči. Státem dotovaná výchova v mateřských školách Opatření pro inspekci výchovy v mateřských školách se liší v závislosti na jejich statusu a financování: v dotovaných mateřských školách a v předškolních třídách primárních škol je inspekce prováděna stejným způsobem jako v primárních a sekundárních školách (viz níže), zatímco v zařízeních soukromého, voluntary (dobrovolného) a independent (nezávislého) sektoru, která jsou financována státem, funguje samostatný inspekční systém. Za registraci, usměrňování a inspekci poskytovatelů péče o děti se v Anglii podle zákona o standardech péče z roku 2000 (Care Standards Act 2000) stal odpovědným Úřad pro standardy ve vzdělávání (Office for Standards in Education – Ofsted). V důsledku toho se od září 2002 zavádí nový systém inspekce společné jak pro péči o děti, tak pro jejich vzdělávání ve státem dotovaných soukromých a voluntary (dobrovolnými organizacemi založených) předškolních zařízeních. Přestože v pečovatelských zařízeních bude inspekce prováděna každoročně, společné inspekce, které pokrývají též zařízení poskytující vedle 13 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES péče i vzdělávání, se budou konat každé čtyři roky. Ministerstvo školství a kvalifikací (Department for Education and Skills – DfES) zavádí nové národní standardy pro denní péči a pro opatrování dětí v domácnostech, inspekce výchovy v mateřských školách se však nadále zaměřuje na efektivnost zařízení vzhledem k pokroku dětí při plnění „raných učebních cílů“ (‘early learning goals’) v předškolní výchově (viz 2.2). inspektory, které schválil Ofsted nebo Estyn. Tým musí být složen z inspektorů schopných provádět inspekci: vyučovacích předmětů národního kurikula; kurikula pro žáky mladší pěti let a pro studenty starší 16 let; odborných kurzů; náboženského vzdělávání; problematiky rovných příležitostí a vzdělávání žáků, pro něž je angličtina druhým jazykem. Členem všech týmů musí být i laický člen (někdo bez osobních zkušeností s řízením nebo poskytováním vzdělávání v jakékoliv škole). Inspekční týmy pracují podle publikovaných národních rámců. Po každé inspekci je zveřejněna zpráva, která vyjadřuje mínění inspekčního týmu o standardech, o kvalitě poskytovaného vzdělávání (včetně kvality vyučování, kurikula a hodnocení), o kvalitě vedení a správy a o duševním, morálním, sociálním a kulturním rozvoji žáků. Ve Walesu odpovídá za inspekci veřejně financované předškolní výchovy v dobrovolných a soukromých zařízeních Estyn – Úřad inspektorátu jejího veličenstva pro vzdělávání a profesní přípravu (Office of Her Majesty's Inspectorate for Education and Training in Wales) a provádějí ji na základě smlouvy nezávislí registrovaní inspektoři mateřských škol (Registered Nursery Inspectors – RGNI). Inspektoři hodnotí kvalitu poskytované výchovy vzhledem k „žádoucím výsledkům učení“ (‘desirable learning outcomes’) pro předškolní výchovu (viz 2.2). Stálí pracovníci inspekce, inspektoři jejího veličenstva (Her Majesty’s Inspectors – HMI), kteří jsou státními zaměstnanci, odpovídají za poskytování poradenství nezbytného k usměrňování a monitorování školního inspekčního systému. HMI také navštěvují školy i proto, aby podávali zprávy o dobré praxi ve vyučování a v řízení školy a o různých tématech, například o veřejných zkouškách a mezinárodních srovnáváních. Provádějí analýzy tak, aby zjistili trendy, účinky vzdělávací politiky a dále sledovali problémy a záležitosti, na které výsledky inspekce upozornily. Mateřské, primární a sekundární školy Řídicí orgán školy (school governing body) má obecnou odpovědnost za dohled nad tím, že škola je provozována efektivně, a měl by hrát důležitou roli při monitorování a evaluaci činnosti školy. Místní školské úřady (Local Education Authorities – LEA) odpovídají za zajišťování kvality ve školách a mohou nabízet inspekční a poradenské služby. Mají ve své oblasti podporovat vysoké standardy vzdělávání žáků školního věku. Ve špatně fungujících školách musí udělat prvního krok k nápravě a mají také pravomoc zasahovat, například za určitých okolností odebrat rozpočet škole postoupený a jmenovat další členy správní rady. Instituce dalšího vzdělávání a poskytovatelé odborné přípravy Na základě zákona o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) přijal Úřad pro standardy ve vzdělávání (Ofsted) od dubna 2001 odpovědnost za hodnocení opatření dalšího vzdělávání mládeže ve věku 16–19let v Anglii. Nový nezávislý inspekční orgán Inspektorát vzdělávání dospělých (Adult Learning Inspectorate – ALI) převzal odpovědnost za inspekci kvality pro další vzdělávání pro 19leté a starší a za odbornou přípravu na pracovišti pro všechny věkové kategorie ve všech typech veřejně financovaných institucí. Zákon poskytuje jednotný společný rámec pro inspekci, kterou koncipuje a schvaluje Ofsted a ALI, a umožňuje společné inspekce tam, kde poskytované vzdělávání spadá do okruhu působnosti obou orgánů. Zákon upravuje inspekce vzdělávací činnosti v celé geografické oblasti. ALI a Ofsted podávají zprávy: Celková odpovědnost za celostátní systém školních inspekcí spočívá v Anglii na vrchním školním inspektorovi jejího veličenstva (Her Majesty’s Chief Inspector of Schools – HMCI) a ve Walesu na vrchním inspektorovi jejího veličenstva pro vzdělávání a odbornou přípravu (Her Majesty’s Chief Inspector for Education and Training). Úřadovna vrchního inspektorátu jejího veličenstva (Her Majesty’s Chief Inspectorate) v Anglii je známa jako Úřad pro standardy ve vzdělávání (Ofsted), úřad ve Walesu jako Estyn, Inspektorát jejího veličenstva pro vzdělávání a profesní přípravu (Her Majesty’s Inspectorate for Education and Training in Wales). Posláním Ofsted a Estyn je zlepšovat standardy výsledků vzdělávání (a profesní přípravy ve Walesu) a jeho kvalitu prostřednictvím systému pravidelné školní inspekce, podáváním zpráv veřejnosti a nezávislých kvalifikovaných doporučení. Ofsted a Estyn organizují inspekce a na základě konkurzů přidělují školy inspekčním týmům (nezávislým smluvním stranám). Inspekční týmy jsou sestavovány a vedeny registrovanými - o kvalitě vzdělávání a odborné přípravy v rámci své působnosti; - o standardech dosahovaných studenty; - o tom, zda jsou finanční zdroje pro vzdělávání a profesní přípravu efektivně využívány. 14 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Jednotlivé aspekty každé ze tří oblastí jsou odstupňovány na čtyřbodové škále. Vysokoškolské instituce Ve vysokoškolských institucích existují oddělené systémy pro evaluaci kvality vzdělávání a pro evaluaci kvality výzkumu. Evaluace přípravného vzdělávání učitelů podléhá odlišným požadavkům než evaluace jiných forem vysokoškolského vzdělávání. 1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia Agentura pro zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání (Quality Assurance Agency for Higher Education – QAA) je nezávislý orgán založený v roce 1997 s cílem poskytovat službu jednotného zajišťování kvality pro vysokoškolské instituce Spojeného království. Vysokoškolské instituce jsou odpovědné za poskytování vzdělávání dobré kvality a za dosahování příslušných standardů. QAA poskytuje záruku, že standardy a kvalita v rámci vysokoškolského vzdělávání jsou splněny tím, že je přezkoumává a že stanovuje referenční body, které definují standardy jasně a explicitně. Finanční prostředky různým veřejnoprávním a soukromoprávním agenturám (Department for Education and Skills – DfES) včetně Rady pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC) a Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání pro Anglii (Higher Education Funding Council for England – HEFCE) poskytuje v Anglii Ministerstvo školství a kvalifikací. DfES uděluje příspěvky i místním úřadům, aby byly zajištěny konkrétní vládní priority. Školy dostávají většinu finančních prostředků od místní správy. Finanční prostředky pocházejí z centrálních zdrojů a z prostředků místních správ určených pro místní vzdělávání. Nový systém financování místních školských úřadů (LEA) vstoupil v platnost v dubnu 2003. Místním úřadům je k pokrytí výdajů za veškeré služby přidělena příjmová dotace (Revenue Support Grant – RSG) na základě určitého vzorce označeného jako normativ sdílených výdajů (Formula Spending Share – FSS), jehož součástí je předpoklad navýšení financování místních úřadů z obecní daně (Council Tax – místní daně z nemovitostí.) Součástí FSS je normativ sdílených výdajů na vzdělávání (Education Formula Spending Share – EFSS). EFSS je rozdělen do bloků financování určeného pro školy a pro stanovené funkce místního školského úřadu. Rozdělení slouží k tomu, aby bylo jasné, jaké prostředky jsou podle ústřední vlády určeny pro potřeby škol. Kromě toho mohou místní úřady věnovat na vzdělávání další příjmové zdroje. V současné době je v Anglii a v Severním Irsku zaváděn nový systém posuzování standardů a kvality. Ten se vyznačuje cyklem kontrolních návštěv prováděných v dané instituci členy auditorského týmu QAA; během cyklu instituce informují o kvalitě a dosažitelných standardech a provádějí interní monitorování, kterých se zúčastňují externí kontroloři. Při návštěvách dohlíží na efektivitu opatření pro zajišťování kvality na institucionální úrovni. Na kontrolním procesu se podílejí studenti. Kontrolní zprávy jsou zveřejňovány. Záležitosti vyžadující pozornost jsou vyznačeny v akčních plánech a podrobněji monitorovány. První úplný program auditu institucí poběží až do roku 2005, a proto se předpokládá, že normou se stane šestiletý cyklus. Ve Walesu se vytváří nový rámec zajišťování kvality a standardů připravený k zavedení ve školním roce 2003/4. Kvalita výzkumu je hodnocena orgány financujícími vysokoškolské vzdělávání, a to každé tři roky až pět let prostřednictvím hodnocení výzkumu (Research Assessment Exercise). Výzkum je hodnocen odborníky z jiných srovnatelných institucí (peer review) a předložené posudky o kvalitě výzkumu jsou používány k výpočtu prostředků přidělovaných na výzkum. Ústřední správa stanovuje každoročně objem finančních prostředků, které si místní úřad může vypůjčit na financování investičních výdajů (definovaných jako výdaje, které vytvářejí nebo uchovávají nějaký majetek s dlouhou životností, např. budovy, stroje nebo velké položky vybavení) a na všechny své služby. Každý místní úřad dostává Roční investiční směrnice (Annual Capital Guideline), které představují vládní odhad potřeb investičních výdajů daného místního úřadu. Dalšími potenciálními zdroji investic jsou prostředky nabízené v rámci projektu Nová politika pro školy (New Deal for Schools scheme) a prostředky soukromých finančních iniciativ. Pokud jde o příjmové zdroje, je věcí každého místního úřadu určit, jak disponibilní finanční prostředky rozdělí mezi jednotlivé služby včetně vzdělávání, s přihlédnutím ke svým zákonným povinnostem a k místním potřebám a prioritám. Inspekci přípravného vzdělávání učitelů provádí v Anglii Úřad pro standardy ve vzdělávání Ofsted a ve Walesu Estyn. Inspekce se zaměřují na tři oblasti: - kvalita vyučování prováděného studenty v porovnání s národními standardy pro udělení statusu kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher Status – QTS); - kvalita profesní přípravy a hodnocení studentů; - výběr a kvalita přijímaných studentů. 15 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES and Skills – DfES) nebo z Velšského národního shromáždění dostávají i místní úřady a vzdělávací instituce. Například finanční prostředky z Fondu pro standardy (Standards Fund – Anglie) a z Grantů pro podporu vzdělávání a odbornou přípravu (Grants for Education Support and Training – Wales) jsou přidělovány pro určité účely v souladu se stávajícími prioritami. Další prostředky mohou školy získávat z dobrovolných příspěvků a z pronajímání školních prostor místním orgánům. Ve Walesu veškeré státní finanční prostředky na vzdělávání přiděluje předsednictvo Velšského národního shromáždění (Welsh Assembly Government – WAG). WAG rozhoduje o tom, jaké částky budou vydány na různé oblasti činností včetně vzdělávání a přiděluje prostředky místním úřadům, Národní radě pro vzdělávání a odbornou přípravu ve Walesu (National Council for Education and Training for Wales) označované jako Národní rada – ELWa (National Council – ELWa) a Radě pro financování vysokoškolského vzdělávání ve Walesu (Higher Education Funding Council for Wales) též známé jako Rada pro vysokoškolské vzdělávání (Higher Education Counci – ELWa). Návrhy na kapitálové výdaje jsou běžně konzultovány s řídicími orgány, konečnou odpovědnost však mají LEA, jejichž povinností je zajistit, aby v dané oblasti byl dostatek škol, a proto odpovídají za zřizování, rušení, rozšiřování nebo změnu umístění škol. Státem podporovaná předškolní výchova V Anglii a Walesu jsou finanční prostředky pro předškolní výchovu poskytovány prostřednictvím příjmové dotace (Revenue Support Grant – RSG), kterou dostávají místní úřady od ústřední vlády (viz výše). LEA přidělují finanční prostředky poskytovatelům předškolní výchovy na základě počtu žáků. V rámci Nové politiky pro školy (New Deal for Schools) lze v Anglii získat finanční přispění na investiční náklady školních budov, a to prostřednictvím normativu kapitálových výdajů (Devolved Formula Capital funding). Příspěvky jsou přidělovány všem dotovaným školám, přičemž jsou určeny především k financování malých investičních projektů nebo mohou být kumulovány po dobu až tří let k financování projektů větších. Primární a sekundární školy Veřejně financované školy v Anglii a Walesu dostávají finanční prostředky od místních školských úřadů (LEA). Všechny veřejně financované školy mají plně hrazeny běžné náklady a většina z nich též investiční výdaje. Naopak u voluntary aided schools je 10 % investičních výdajů hrazeno zřizovatelem. Další vzdělávání a profesní příprava Podle zákona o učení a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) se Rada pro učení a kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC) v Anglii a Národní rada pro vzdělávání a odbornou přípravu (National Council for Education and Training) ve Walesu, známá jako Národní rada – ELWa (National Council – ELWa) staly od dubna 2001 odpovědné za finanční zabezpečení vzdělávání a odborné přípravy s plnou i částečnou školní docházkou (kromě vysokoškolského vzdělávání) pro studenty, kteří překročili věk povinné školní docházky (16 let). LSC a Národní rada mohou financovat formální i neformální učení v institucích dalšího vzdělávání, ve střediscích vzdělávání dospělých, v „sixth forms“ školách, u soukromých poskytovatelů odborné přípravy a v dobrovolných organizacích. Do působnosti obou rad spadá i financování odborné přípravy na pracovišti v zařízeních zaměstnavatelů. Od zavedení místní správy škol (local management of schools – LMS) v rámci zákona o školské reformě z roku 1988 (Education Reform Act 1988) došlo ve velké míře k přenášení finančních pravomocí na školy a revidovaná opatření zavedená v dubnu 1999 míru přenášení pravomocí v Anglii dále zvýšila. Finanční normativy, které stanovují LEA po konzultacích se školami a s místními zainteresovanými osobami, musí umožnit sestavení školního rozpočtu založeného hlavně na počtu a věku žáků. Normativy berou v úvahu i místní potřeby, např. počty žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami, zvláštní náklady, které mají malé školy, a dodatečné potřeby škol v sociálně znevýhodněných oblastech. Vzdělávání v dotovaných mateřských, primárních a sekundárních školách, zahrnujících výuku, knihy a psací potřeby, je pro rodiče bezplatné. Školy však mohou rodiče vyzvat k dobrovolným příspěvkům na některé činnosti. Finanční prostředky jsou institucím v Anglii a Walesu poskytovány na základě rozdílných normativů, které berou v úvahu různé prvky nákladů, jako jsou počty studentů, druhy nabízených kurzů i faktory, které se týkají umístění instituce, míry sociálního znevýhodnění a výsledků studentů, tj. dosažené kvalifikace. Řídicí orgán školy a ředitel plně odpovídají za roční výdaje z rozpočtu školy, který pokrývá veškeré náklady na zaměstnance (včetně opatřování dalších učitelů), na běžné vybavení, na učebnice a učební pomůcky a náklady na provoz, opravy a údržbu budov. Řídicí orgán instituce dalšího vzdělávání odpovídá za zajištění toho, že všechny výdaje, které instituce má, tedy personální náklady, náklady na didaktické prostředky a běžné náklady na provoz, opravy a údržbu budov, Určitý malý podíl přímých dotací z Ministerstva školství a kvalifikací (Department for Education 16 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES publicitu a marketing atd., mohou být uhrazeny z jejích zdrojů. příspěvky; komise pro výzkum z komerčních nebo průmyslových firem; dotace; ubytovací, stravovací a konferenční služby. Instituce si mohou dodatečné příjmy zajistit různými prostředky: poskytováním kurzů, konzultacemi a výzkumnými pracemi pro zaměstnavatele nebo pro jiné organizace, požadavkem, aby zahraniční studenti hradili plné náklady svého studia, prodejem zboží nebo služeb souvisejících se zaměřením instituce nebo pronajímáním prostor místním zájemcům. V lednu 2003 vydala vláda Bílou knihu vysvětlující její plány na reformu vysokoškolského vzdělávání a na investice do něj. Dokument obsahuje návrhy na změny v systému studentského financování. V roce 2003/04 vláda zavede legislativu podporující návrhy obsažené ve strategickém dokumentu. Existuje několik vládou podporovaných projektů odborné přípravy, které jsou z velké části financovány místními pobočkami LSC a Národní rady – ELWa. Jiná profesní příprava může být financována jednotlivci nebo zaměstnavateli, nebo kombinací obou. Všechny univerzity a další instituce vysokoškolského vzdělávání jsou autonomními institucemi a jejich řídicí orgány jsou tudíž odpovědné za veškeré výdaje a za finanční řízení. Všechny vysokoškolské instituce účtují poplatky. Od roku 1998/99 se od nových studentů ze Spojeného království a Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru vyžaduje, aby platili příspěvek na úhradu školného stanovený podle výše jejich příjmů. Mnozí studenti však mají nárok na podporu při úhradě nákladů na školné; výše podpory závisí na jejich vlastním příjmu, na příjmu jejich rodičů nebo manžela či manželky. Od roku 1999/2000 byla stipendia na úhradu životních nákladů, která byla dostupná mnoha studentům, nahrazena půjčkami, z nichž část je upravena podle výše příjmu. Vládní politika směřuje k tomu, aby půjčky byly pro studenty výhodné, předpokladem pak je, aby dlužníci splatili v reálných termínech zhruba stejnou částku, jakou si půjčili. Tempo splácení závisí na výši příjmu vypůjčovatele po absolvování vysoké školy. Velšské národní shromáždění nedávno znovu zavedlo stipendia pro studenty ve Walesu. Stipendia Národního shromáždění (Assembly Learning Grants) byla pro studenty pocházející z rodin s nízkými příjmy zavedena od září roku 2002. Ve veřejně financovaných institucích dalšího vzdělávání jsou 16–18letí žáci ze Spojeného království a z Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru s řádným pobytem ve Spojeném království po dobu aspoň tří předchozích let, osvobozeni od placení školného. Mohou však mít určité výdaje, například poplatky za registraci a zkoušky, výdaje za knihy a vybavení nebo za dopravu ze školy a do školy. Studenti starší 19 let mohou platit školné a v Anglii se předpokládá, že přibližně 25 % celkových nominálních nákladů studia bude hrazeno školným. Za určitých okolností se školné od studentů nevyžaduje, například od nezaměstnaných, kteří dostávají státní podporu (podporu v nezaměstnanosti) a od těch, kdo absolvují kurzy základních dovedností. Za stanovených podmínek mají studenti k dispozici řadu finančních podpor. Za studenty s plnou školní docházkou nebo odbornou přípravou v rámci programu nové politiky (New Deal Programme), je školné placeno. Vysokoškolské instituce Finanční podpora pro schválené postgraduální studium a pro výzkum může být udělována formou odměn či stipendií. Odměny poskytují rady pro výzkum (Research Councils), Výbor pro výzkum ve svobodných uměních a humanitních vědách (Arts and Humanities Research Board) nebo v některých případech ministerstvo školství a kvalifikací (Department for Education and Skills – DfES). Studenti navštěvující postgraduální studium vedoucí k udělení statusu kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher Status) mají stejné právo na finanční podporu jako vysokoškolští studenti. Existují i další stimuly. Vysokoškolské instituce jsou financovány zejména z centrálního rozpočtu prostřednictvím Rad pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii (Higher Education Funding Councils for England – HEFCE) a Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání ve Walesu (Higher Education Funding Council for Wales) označované jako Higher Education Council – ELWa). Finanční rady odpovídají za stanovení metod, jimiž jsou finanční prostředky přidělovány jednotlivým institucím v rámci četných vládních nařízení. Přidělování finančních prostředků na výuku závisí převážně na počtu studentů a na předmětech, které instituce vyučuje. Naopak téměř všechny finanční prostředky určené pro výzkum jsou závislé na jeho kvalitě a objemu. 1.6 Poradní a pomocné orgány K dalším zdrojům financování patří granty na výzkum a smlouvy přidělované radami pro výzkum (viz 1.3); školné placené zahraničními studenty a (od roku 1998) příspěvky na školné placené domácími studenty; charitativní Existuje několik veřejných nevládních orgánů (non-departmental public bodies – NDPB), ve 17 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES vzdělávání (CASE – National Campaign for State Education), Národní rada ředitelů (National Governors’ Council), Národní konfederace rodičů a učitelů (National Parent/Teacher Confederation), Národní svaz studentů a univerzit Spojeného království (National Union of Students and Universities UK). Tato sdružení i veřejnost jsou obvykle vyzývány k tomu, aby komentovaly vládní diskusní materiály a politické návrhy. Walesu veřejných orgánů sponzorovaných národním shromážděním (Assembly- sponsored public bodies – ASPB), které nejen radí ministrovi školství a předsednictvu Velšského národního shromáždění, ale na něž je též přenesena odpovědnost za některé aspekty vzdělávacích služeb. Patří mezi ně QCA, ACCAC, TTA, LSC a ELWa a dále rady pro financování vysokoškolského vzdělávání (viz 1.3) a Britská agentura pro vzdělávací komunikace a technologie (British Educational Communications and Technology Agency – BECTA), která pomáhá vládě při zavádění informačních a komunikačních technologií do školství. 1.7 Soukromé školy Zvláštní výbor pro školství a kvalifikace Poslanecké sněmovny (House of Commons Education and Skills Select Committee) provádí šetření, která se týkají výdajů, administrativy a politiky Ministerstva školství a kvalifikací. Na závěr každého šetření jsou publikovány zprávy, které obvykle obsahují doporučení pro vládu a jiné orgány. Mezi posledními tématy byly standardy zkoušek A-level a podpora studentů po 16. roce věku. Soukromá zařízení pro předškolní nepovinnou výchovu mohou mít formu denních jeslí, předškolních oddělení nebo tzv. herních skupin, soukromě provozovaných mateřských škol a mateřských tříd v nezávislých (nedotovaných) školách. Nedávné rozšíření předškolní výchovy státem vytvořilo veřejně financovaná místa pro tří- až čtyřleté děti, jehož poskytovatelé jsou součástí soukromého nebo tzv. voluntary (dobrovolného) sektoru. Vláda také může ustavit poradní orgány nebo výbory (advisory councils nebo committees), které by prováděly výzkum nebo sbíraly informace. Členy jsou obvykle zástupci příslušných zájmů a profesí. Čas od času ustaví vyšetřovací výbor ad hoc, aby zkoumal specifické aspekty vzdělávacích služeb. Například v květnu 1996 tehdejší ministři školství a zaměstnanosti pro Wales, Skotsko a Severní Irsko ustavili Národní výbor pro průzkum vysokoškolského vzdělávání (National Committee of Inquiry into Higher Education) s úkolem doporučit, jak by se měly dále vyvíjet záměry, podoba, struktura, rozsah a financování vysokoškolského vzdělávání, včetně podpory studentů, aby byly uspokojeny potřeby Spojeného království v příštích 20 letech. Členové výboru byli vybráni z oblasti vzdělávání, průmyslu a obchodu, z Národního svazu studentů (National Union of Students – NUS) a z různých profesí. Příkladem novějších poradních skupin a výborů jsou Poradní skupina pro výchovu k občanství a výuku demokracie ve školách (Advisory Group on Education for Citizenship and the Teaching of Democracy in Schools) z roku 1997, Poradní výbor pro moderní učňovství (Modern Apprenticeship Advisory Committee), který podával zprávu v roce 2001, a nejnověji Pracovní skupina pro reformu vzdělávání 14–19letých žáků (Working Group on 14-19 Reform), zahrnující zástupce škol, vysokoškolského vzdělávání a průmyslu, která podá vládě zprávu v roce 2004. Školy mimo dotovaný sektor jsou označovány jako nezávislé školy (independent schools). Některé zavedené sekundární (senior) školy jsou známé jako „veřejné“ školy (public schools). Většina internátních škol jsou nezávislé školy. Nezávislé školy nedostávají žádné přímé státní dotace, ale jsou financovány ze školného a z příjmů z investic. Většina z nich je provozována správními radami (boards of governors) jako nevýdělečné organizace. Nezávislé školy musí být registrovány Ministerstvem školství a kvalifikací (DfES) nebo Ministerstvem školství a odborné přípravy (DfTE) ve Walesu; ta po nich mohou vyžadovat, aby napravily nedostatky ve svých budovách, v ubytovacích zařízeních nebo ve výuce. Nevyžaduje se od nich, aby vyučovaly podle národního kurikula, musí však přesvědčit inspektory o tom, že jejich kurikulum má nezbytnou hloubku a šíři a je vhodné pro věk, schopnosti a způsobilosti jejich žáků a pro jakékoliv zvláštní vzdělávací potřeby, které mohou mít. Nabízejí stejný rozsah veřejně uznávaných kvalifikací, například GCSE a GCE A-level, jako školy v dotovaném sektoru. I když se nemusí účastnit hodnocení podle národního kurikula u žáků ve věku sedm, 11 a 14 let, jsou povzbuzovány k účasti na něm. Existují mnohé zájmové skupiny, které zastupují ty, kdo jsou zapojeni do vzdělávání, například rodiče, učitele, ředitele, studenty, zaměstnavatele, odborové svazy a politické a náboženské skupiny. Patří mezi ně mimo jiné Sdružení místních správ (Local Government Association), Národní kampaň za státní Nezávislé školy navštěvuje přibližně sedm procent žáků v Anglii. Existuje několik nezávislých institucí dalšího vzdělávání (further education institutions) nabízejících postobligatorní vzdělávání. Mnohé z těchto institucí nabízejí všeobecné vzdělávání 18 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES vedoucí k GCE A-level atd., existují však i některé specializované instituce jako například administrativní (secretarial) nebo obchodní školy (business colleges) a umělecké školy (art colleges). Většina soukromých institucí dalšího vzdělávání je akreditována Britskou akreditační radou pro nezávislé další a vysokoškolské vzdělávání (British Accreditation Council for Independent Further and Higher Education), která byla založena orgány odpovědnými za udržování akademické úrovně, za definování, monitorování a zlepšování úrovně v nezávislých institucích dalšího a vysokoškolského vzdělávání v Británii. Tyto instituce jsou financovány převážně ze školného; nedostávají žádné přímé státní dotace. Nabízejí stejný rozsah veřejně uznávaných kvalifikací jako veřejně financované instituce. Existuje jen jedna nezávislá (nedotovaná) univerzita, University of Buckingham – samosprávná instituce s pravomocí udělovat vlastní akademické tituly. Dále existuje malý počet vysokoškolských institucí. soukromých Tyto instituce nedostávají žádné přímé státní dotace. Studenti určitých kurzů však v závislosti na své finanční situaci mohou mít nárok na finanční pomoc ve formě půjčky, příspěvku na školné a studentské podpory. 19 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ classes (přijímacích tříd) v primárních školách, pre-school play groups (předškolních herních skupin), day nurseries (celodenních mateřských škol) a combined nursery centres (kombinovaných dětských středisek) provozovaných veřejnými, soukromými nebo dobrovolnými orgány. Nárok na získání finančních prostředků od vlády mají pouze zařízení registrovaná v EYDCP. Vzdělávání v mateřských školách, která je známa též jako předškolní výchova nebo výchova v raném věku, je celodenní nebo kratší vzdělávání pro děti mladší než je zákonně stanovený školní věk (pět let). Koncem 90. let prošlo toto vzdělávání značnými změnami poté, co si vláda stanovila za cíl podstatně zvýšit počet vládou financovaných předškolních míst v řadě zařízení. V důsledku toho mají nyní místní školské úřady (LEA) v Anglii a Walesu ze zákona povinnost poskytovat kvalitní polodenní péči v mateřské škole všem čtyřletým dětem, jejichž rodiče si to přejí. LEA pracují na dosažení vládního cíle, kterým je rozšířit do dubna 2004 tato opatření i na všechny tříleté děti. Nursery schools a nursery classes v primárních školách obvykle přijímají děti od věku kolem tří let, v souladu se způsobem přijímání a s počtem míst, která jsou k dispozici. Rodiče mají právo se vyjádřit, které předškolní instituci dávají přednost. Doporučuje se, aby LEA při rozhodování o způsobech přijímání dávaly přednost dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a dětem ze sociálně a ekonomicky zanedbaných oblastí. Zařízení, která pečují o děti v raném věku, jsou obecně koedukační, existují však i chlapecké nebo dívčí instituce, například nursery classes připojené k příslušným soukromým školám. V roce 1998 vláda formulovala Národní strategie péče o dítě pro Anglii a Wales (National Childcare Strategies for England and Wales), aby tak splnila svůj závazek integrovat výchovu v raném věku s předškolní a mimoškolní péčí (péčí o žáky před vyučováním a po něm a během prázdnin). Strategie také usilují o zlepšení kvality péče o dítě a o to, aby se stala dosažitelnější a přístupnější tím, že se bude zvyšovat počet míst a zlepšovat informovanost o tom, co je k dispozici. Nursery schools nebo nursery classes připojené k primárním školám a dotované LEA jsou v průběhu školního roku obvykle otevřeny pět dnů v týdnu (pondělí až pátek) přibližně od 9 do 15 hodin. V době školních prázdnin jsou zavřeny. Většina dětí navštěvuje zařízení pětkrát týdně na „půl“ dne, tzn. každý den na dvě a půl hodiny (buď dopoledne nebo odpoledne). Ostatní zařízení pro malé děti mají podobné rozvrhy. Některé děti docházejí pětkrát týdně na celý den. Veřejné a soukromé day nurseries a combined nursery centres přijímají děti a pečují o ně po celý den. Mají obvykle otevřeno od 7.30 do 18.00 po celý rok. V září 2000 bylo v Anglii zavedeno základní stadium vzdělávání (Foundation Stage of education), ačkoliv formálně bylo ustaveno teprve školským zákonem z roku 2002 (Education Act 2002). Zaměřuje se na děti od tří let věku až do konce přijímací třídy (obvykle do pěti let). Je to oddělené specifické stadium vzdělávání, které hraje významnou roli v rozvoji dovedností a znalostí dětí a v jejich přípravě na zahájení povinné školní docházky. Vláda Velšského Národního shromáždění vytváří návrhy pro zavedení základní fáze (Foundation Phase) pro děti ve věku tři až sedm let ve Walesu. O uspořádání tříd rozhoduje ředitel a pracovníci daného zařízení. Děti mohou být umístěny buď ve věkově smíšených třídách, nebo seskupeny do tříd podle věku. Nursery schools a nursery classes dotované LEA neukládají školné za poskytovanou předškolní výchovu, day nurseries místních úřadů však poplatky vybírat mohou. Soukromé a dobrovolné orgány, které fungují v partnerství s LEA, dostávají státní finanční prostředky na místa poskytovaná tří- a čtyřletým dětem na půl dne. Mnozí poskytovatelé nabízejí dodatečné hodiny na základě finančních příspěvků. 2.1 Organizace Partnerství pro rozvoj a péči o dítě v raném věku (Early Years Development and Childcare Partnerships – EYDCP) jsou vytvářena proto, aby se zajistilo poskytování vysoce kvalitní péče o dítě a výchovy v raném věku. Partnerství sestávají z místních školských úřadů (LEA) a ze všech subjektů provozujících zařízení pro výchovu v raném věku, například nursery schools (mateřských škol), nursery classes (mateřských tříd) připojených k primárním školám), reception 20 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES učitele a kvalifikovaného asistenta. Tento poměr je snížen na 2:20 tam, kde jeden z pracovníků má vykonávat další administrativní povinnosti (například je také ředitelem). V jiných zařízeních pro výchovu v raném věku, například v day nurseries a v pre-schools groups, je doporučený poměr mezi personálem a žáky u dvou- až tříletých dětí jeden ku čtyřem a u tří- až pětiletých dětí jeden ku osmi. 2.2 Obsah vzdělávání a hodnocení V Anglii a Walesu platí národní kurikulum jen pro žáky ve věku povinné školní docházky. Od poskytovatelů předškolního vzdělávání, kteří dostávají státní prostředky, se však očekává, že jejich práce bude v Anglii směřovat k cílům učení pro raný věk (early learning goals) a ve Walesu k žádoucím výsledkům učení (desirable learning outcomes) pro výchovu a vzdělávání v raném dětství. 2.3 Učitelé Cíle učení v raném věku v Anglii doplňují základní stadium vzdělávání (the foundation stage of education). Zahrnují tyto oblasti: osobnostní, sociální a emocionální rozvoj; komunikaci; jazyk, gramotnost; rozvoj matematického chápání; znalosti a porozumění světu; tělesný rozvoj a tvořivosti. Záměrem je, aby děti dosáhly těchto cílů do konce základního stadia, tj. do konce přijímací třídy (děti jsou obvykle ve věku kolem pěti let). Učitelé v předškolní výchově jsou obvykle přidělováni do skupin, nikoliv podle předmětů, ačkoliv děti mohou mít čas od času hodinu s učitelem, který se specializuje na nějaký předmět, například na hudbu nebo tělocvik. Vyučující zaměstnaní v dotovaných mateřských školách a třídách jsou obvykle buď kvalifikovanými učiteli, nebo kvalifikovanými asistenty. Učitelé absolvují přípravné vzdělávání, které obvykle trvá tři roky, a získají status kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher Status). Kvalifikovaný asistent má příslušnou kvalifikaci k péči o dítě a k jeho výchově. Školský zákon z roku 2002 zavedl od roku 2002/03 profil základního stadia (foundation stage profile), jako nové zákonné hodnocení pro děti v posledním ročníku základního stadia v Anglii. To nahrazuje předcházející systém hodnocení na „základní čáře“ (baseline) při vstupu do primárního vzdělávání (viz 3A.3). Zkušení pracovníci v předškolní výchově hodnotí vývoj každého dítěte ve vztahu k cílům učení v raném věku (viz výše) tím, že shromažďují poznatky z jeho pozorování a veškeré informace o dítěti. Profil základního stadia má poskytnout způsob, jak tyto poznatky koncem základního stadia shrnout. Učitelé a kvalifikovaní asistenti v dotovaných mateřských školách nebo třídách nejsou státními zaměstnanci, nýbrž jsou zaměstnáni na smlouvu, která se uzavírá s jednotlivou institucí nebo s místním školským úřadem (LEA) na dobu neurčitou či určitou, na plný nebo částečný pracovní úvazek. Všichni učitelé na plný pracovní úvazek ve veřejně financovaných školách (včetně učitelů mateřských škol) musí mít podle statutu alespoň pět pracovních dnů, kdy se od nich nevyžaduje, aby vyučovali. Doporučuje se, aby těchto pět dní bylo využito pro další vzdělávání. Ve Walesu tzv. žádoucí výsledky učení (revidované v roce 2000 Úřadem pro kvalifikace, kurikulum a hodnocení ve Walesu – ACCAC) definují základ kurikulárních směrnic pro předškolní vzdělávání. Žádoucí výsledky učení zahrnují stejné oblasti učení jako cíle učení v raném věku a mají sloužit jako cíle učení pro děti, které vstupují do povinného vzdělávání. Ve Walesu není žádné hodnocení dětí během předškolní výchovy předepsáno, kurikulární směrnice však podporují monitorování pokroku dětí jako dobrou praxi. Navrhuje se zavést do září 2008 zákonnou „základní fázi“ s obsahem vzdělávání pro děti od tří do sedmi let věku. 2.4 Statistika Největší počet čtyřletých a většina tříletých dětí v Anglii využívá předškolních kapacit v dotovaném (státním), soukromém, voluntary (dobrovolném) a nezávislém (nedotovaném) sektoru. Ředitel a pracovníci daného zařízení rozhodují o rozvrhu hodin, vyučovacích metodách a učebních pomůckách používaných v nursery schools a nursery classes. V Anglii i ve Walesu mohou místní školské úřady (LEA) poskytovat rady ohledně organizace vyučování a vyučovacího programu, nemají však žádné pravomoci vyučovací metody nařizovat. Ve Walesu bylo podle odhadů ve školním roce 2001/02 v celodenních nebo polodenních vzdělávacích zařízeních 79 % žáků mladších pěti let. Počet mateřských škol ve veřejném sektoru ve školním roce 2001/02 Vládní směrnice doporučuje minimálně dva dospělé na skupinu 26 žáků v nursery schools a nursery classes, což představuje kvalifikovaného 21 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Anglie 494 Wales 40 Počet dětí ve věku 2-4 roky v celodenním a polodenním režimu v zařízeních ve Spojeném království (včetně Skotska) ve školním roce 2001/02 (v tisících) Dotované: Mateřské školy 149,5 Základní školy 951,5 Speciální školy 6,8 Počet dětí na učitele v mateřských školách veřejného sektoru ve školním roce 2001/02 Anglie 16,6 Wales 16,4 Pramen: Departement for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition. London:TSO. Poznámka: Stát přispívá na žáka též v soukromém, voluntary (dobrovolném) a nezávislém sektoru. 22 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ začleněny od 1. září 1999 do kategorie obecních škol. Většina ostatních škol jako jsou voluntary aided schools (dobrovolné dotované školy) a voluntary controlled schools (dobrovolné řízené školy) je zařazena do nové kategorie voluntary schools. Ty jsou zakládány dobrovolnými orgány, především církvemi, které si udržují určitou kontrolu nad jejich řízením, zůstávají však převážně financovány LEA. Zbývající školy jsou přiřazovány do nové kategorie foundation schools (nadačních škol). Ty jsou nadále financovány rovněž převážně LEA, jsou však vlastněny řídicím orgánem školy nebo charitativní nadací. Přibližně dvě třetiny primárních a sekundárních škol v Anglii a tři čtvrtiny ve Walesu jsou označovány jako community schools. Povinné vzdělávání trvá od 5 do 16 let věku. Všem dětem musí být poskytnuto příslušné vzdělání formou plné pravidelné školní docházky nebo jinou formou, a to od začátku školního roku, který následuje po jejich pátých narozeninách, až do posledního červnového pátku školního roku, v němž dítě dosáhne 16 let. Nejobvyklejší alternativou pro děti, které se nevzdělávají ve škole, je vzdělávání doma. Období povinného vzdělávání je rozděleno do čtyř klíčových etap (key stages): 1. klíčová etapa (věk pět až sedm let), 2. klíčová etapa (věk sedm až 11 let), 3. klíčová etapa (věk 11 až 14 let) a 4. klíčová etapa (věk 14 až 16 let). V rámci převládajícího dvoustupňového systému primárních a sekundárních škol je 1. a 2. klíčová etapa poskytována v primárních školách a 3. a 4. ve školách sekundárních. Rodiče mohou žádat o umístění svého dítěte do jakékoliv školy. Musí však existovat písemná forma přijímací politiky, která by vysvětlovala, jak budou místa přidělována v případě, že bude ve škole více uchazečů než míst. Například se může dávat přednost dětem, které bydlí nejblíže škole, dětem, které již mají ve škole sourozence, nebo dětem se speciálními potřebami, které může škola uspokojit nejlépe. Školy podporované náboženskými nadacemi obvykle dávají přednost příslušníkům určité víry nebo církve. Některé primární školy, známé jako infant schools (dětské školy) slouží pouze dětem v 1. klíčové etapě, po které přejdou do junior school (juniorské školy), a tu navštěvují až do věku 11 let. Většina primárních škol také přijímá čtyřleté děti do reception class (přijímací třídy) a mnohé mají také pre-school class (předškolní třídu) pro mladší děti. Ačkoliv mnohé sekundární školy jsou určeny žákům jen do konce povinného vzdělávání (16 let věku), více než polovina jich poskytuje mladým lidem do 18 let i výše též postobligatorní vzdělávání. Docházka do nursery class (předškolní třídy) primární školy obvykle nezaručuje následné přijetí do reception class (přijímací třídy) této primární školy. Školy vytvářejí napojení zaměřená na usnadnění přechodu žáků z jedné fáze do druhé. V některých případech může junior school dávat přednost žádostem žáků z určité infant school (s níž může sdílet sídlo) a sekundární školy mohou dávat přednost žákům, kteří navštěvují určité primární školy, jež jim žáky dodávají (feeder primary schools). V některých oblastech Anglie funguje třístupňový systém; žáci přecházejí z první školy do middle school (prostřední školy) ve věku osm nebo devět let a následně do sekundární školy ve věku 12 nebo 13. Základním principem je, že školní vzdělávání by mělo být poskytováno na základě vyváženého a široce pojatého kurikula, které odpovídá věku, schopnostem a vlohám dítěte a jeho případným speciálním vzdělávacím potřebám (special educational needs – SEN). Vyvážené a široce pojaté kurikulum je definováno jako to, které: - podporuje duševní, morální, kulturní, rozumový a tělesný rozvoj žáků ve škole a společnosti; - připravuje žáky pro příležitosti, povinnosti a zkušenosti života v dospělosti. Primární školy a většina sekundárních škol přijímají žáky bez ohledu na jejich studijní schopnosti, ale malý počet sekundárních škol v Anglii, známých jako grammar schools, přijímá žáky na základě jejich výkonu ve výběrových testech skládaných ve věku 11 let. Některé sekundární školy, které se specializují na určité předměty, například na moderní cizí jazyky nebo na technické obory, mohou dávat při přijímání přednost až deseti procentům dětí, a to na základě jejich nadání pro dané předměty. Téměř všechny veřejně financované primární školy jsou koedukační stejně jako přibližně 90 % sekundárních škol. V zákoně o školních standardech a školské soustavě z roku 1998 (School Standards and Framework Act 1998) byl vytvořen nový právní rámec community (obecních), voluntary (dobrovolných) a foundation (nadačních) škol. V důsledku toho byly školy zřízené a plně financované místními školskými úřady (LEA) Velikost škol se velmi liší, ale jen 15 % primárních škol v Anglii má 100 nebo méně žáků a přibližně 2 % mají více než 500 žáků. Ve 23 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Walesu má však skoro třetina primárních škol 100 a méně žáků. Téměř 90 % veřejně financovaných sekundárních škol v Anglii a Walesu má mezi 400 a 1500 žáky. orgán školy. Počet hodin, které se mají věnovat jednotlivým vyučovacím předmětům, není stanoven. Existují však minimální doporučené týdenní počty vyučovacích hodin, které činí 21 hodin pro žáky ve věku pět až sedm let a 23,5 hodiny pro žáky ve věku 8 až 11 let. Většina škol však poskytuje více vyučovacích hodin než je stanovené minimum. Tato doba nezahrnuje denní kolektivní modlení, zápisy přítomných a přestávky na oběd a odpočinek. Všechny školy mají svůj řídicí orgán, který odpovídá za rozhodování o obecném směřování školy a o obsahu vzdělávání. Složení řídicích orgánů všech škol obvykle odráží několik složek společenství, např. představitele místní podnikatelské obce a rodičů, spolu se zástupci LEA nebo zřizovatele (pokud existuje) a pedagogických a ostatních pracovníků školy. Kromě toho mají mnohé školy sdružení rodičů a učitelů (Parent-Teacher Association – PTA), které může poskytovat rodičům příležitost diskutovat s vyučujícími o problémech, jež je zajímají, častěji jsou však používána jako prostředek pro organizování aktivit, kterými se získávají finanční prostředky. Mnohé školy mají spojení s místními podnikateli a existuje celostátní síť partnerství vzdělávání a světa práce. Pro informace vzdělávání viz 1.5. o financování Kromě normálních školních hodin se mohou budovy využívat pro jiné školní aktivity (například schůze sdružení rodičů a učitelů), nebo je mohou využívat LEA či širší obec pro vzdělávání dospělých, mimoškolní péči o děti, sport nebo mládežnické kluby. Žáci jsou umístěni do tříd podle věku a na konci každého školního roku obvykle postoupí do vyššího ročníku. Mnohé, zejména malé, primární školy mohou mít jednu nebo více věkově smíšených tříd. Za každou třídu je odpovědný třídní učitel, který vyučuje veškeré předměty nebo většinu z nich. Třídy pro 5-7leté žáky nesmějí mít víc než 30 žáků, pro starší žáky už žádná směrnice určující jejich počet ve třídě neexistuje. povinného 3A. Primární vzdělávání Vyučování obvykle probíhá ve skupinách nebo třídách, ve kterých jsou žáci rozděleni podle různých schopností, ve větších primárních školách mohou být žáci seskupeni pro některé vyučovací předměty, například matematiku, podle svých schopností v tomto předmětu (tato praxe je známa jako ‘setting‘). Mnozí učitelé používají nějakou formu seskupování podle schopností v rámci tříd žáků s různými schopnostmi. Například třída může být po část vyučovacího dne rozdělena do skupinek a každá skupinka je vyučována zvlášť. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou, pokud je to možné, vzděláváni v běžných školách spolu s dětmi stejného věku, které tyto potřeby nemají. 3A.1 Organizace primárních škol Zákonem stanovený školní rok probíhá od 1. září do 31. srpna. Musí obsahovat 380 (půldenních) vyučovacích bloků, o konkrétních termínech školního roku a prázdnin však rozhoduje LEA nebo řídicí orgán školy (podle typu školy). Školy jsou zpravidla otevřeny od 9 hodin ráno do 15,30 až 16 hodin odpoledne. Školní rok je obvykle rozdělen do tří trisemestrů (terms) (podzimního, jarního a letního) s dlouhou, asi šestitýdenní, přestávkou v červenci a v srpnu a s kratšími dvou až třítýdenními přestávkami o Vánocích a Velikonocích. Školní prázdniny nejsou nijak pevně časově vymezeny a trimestry mají nestejnou délku, přičemž jarní trimestr se liší každý rok podle toho, na kdy připadnou Velikonoce. V současné době probíhá určité hnutí za přijetí standardizovaného školního roku, který by byl každý rok stejný počínaje školním rokem 2003/04 a byl by rozdělen na šest období. Rozhodnutí, zda tento nový model přijmout, však musí být učiněno na úrovni LEA nebo řídicího orgánu školy (podle typu školy). 3A.2 Obsah vzdělávání na primární úrovni Každá veřejně financovaná primární škola musí všem žákům poskytovat národní kurikulum, náboženské vzdělávání a kolektivní modlení. Na žádost rodičů může být žák z náboženského vzdělávání a kolektivního modlení odhlášen. V primárních školách nejsou běžně nabízeny volitelné předměty. Pro základní etapu, která platí v přijímací třídě viz 2.2. Školní týden obvykle probíhá od pondělí do pátku. V Anglii zahrnuje národní kurikulum v 1. klíčové etapě (věk 5 – 7 let) a ve 2. klíčové etapě (věk 7 – 11 let) tyto povinné předměty: angličtinu, matematiku, přírodní vědy, rýsování a technologii, informační a komunikační Školní den je rozdělen na dopolední a odpolední blok. O době, kdy se škola každodenně otvírá a zavírá, rozhoduje řídicí 24 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES technologii, dějepis, zeměpis, umění a kreslení, hudbu a tělesnou výchovu. 3A.3 Hodnocení/certifikace/ poradenství na primární úrovni Stejné požadavky jsou ve Walesu, kromě toho, že velština je i povinným předmětem a žáci v 1. klíčové etapě ve velšsky mluvících třídách nemusejí absolvovat program 1. klíčové etapy v angličtině. V Anglii byli všichni žáci v maintained schools (dotovaných školách) až do školního roku 2002/03 hodnoceni v jazykových, matematických a personálních a sociálních dovednostech v prvních sedmi týdnech po vstupu do primární školy. Ve Walesu toto hodnocení „na základní čáře“ (baseline assessment), určené k tomu, aby učitelé mohli příslušně naplánovat kurikulum a připravit výuku, aby odpovídala potřebám každého dítěte, stále probíhá. V Anglii zavedl školský zákon z roku 2002 (Education Act 2002), profil základní etapy (foundation stage profile), která je ukončena závěrem přijímací třídy, kdy děti vstupují do 1. ročníku povinného primárního vzdělávání. Další informace o základní etapě (foundation stage) viz 2.2. Obsah vzdělávání se neomezuje na povinné předměty národního kurikula (a náboženské vzdělávání). Očekává se, že se primární školy v Anglii budou řídit rámcem občanské a osobnostní, sociální a zdravotní výchovy (personal, social and health education – PSHE), který není stanoven zákonem, zatímco ve Walesu se rámec osobnostní a sociální výchovy (Personal and Social Education – PSE) má stát v září 2003 součástí povinného kurikula. Školy mohou podle vlastního uvážení rozvíjet celý obsah vzdělávání tak, aby odrážel jejich konkrétní potřeby a poměry. V některých školách lze vyučovat i další předměty, například moderní jazyky. Časová dotace pro jednotlivé předměty kurikula není předepsána. Od září 1998 se většina škol v Anglii řídí národním rámcem pro „hodinu gramotnosti“ (‘literacy hour’), pro kterou byl vypracován podrobný postup. Podobné opatření pro vyučování matematiky ('numeracy hour') je v platnosti od září 1999. Učitelé a školy hodnotí pokrok svých žáků průběžně. Kromě toho hodnocení předepsané pro národní kurikulum umožňuje, aby byl pokrok každého žáka v klíčových předmětech angličtina, velština (ve velšsky mluvících školách ve Walesu), matematika a přírodní vědy měřen podle národních standardů. Způsoby hodnocení sestávají z hodnocení prováděného učiteli v souladu s celostátně stanovenými kritérii (na základě ústní, písemné a praktické práce ve třídě, domácích úkolů a školních testů) a z celostátně stanovených testů a úkolů. Vyučování nemusí být nezbytně uspořádáno a poskytováno v rámci jednotlivých předmětů a učitelé někdy vedou výuku integrovaně a používají tematickou výuku jako prostředek k vyučování několika předmětů najednou. Učitelé také odpovídají za zajištění dostatečných příležitostí k diferencované práci žáků podle jejich schopností. O vyučovacích metodách a učebních materiálech rozhoduje třídní učitel po konzultaci s ředitelem a s koordinátory vyučovacích předmětů (tj. třídními učiteli, kteří kromě toho odpovídají za určitou předmětovou oblast a poskytují pomoc a rady svým kolegům). Běžně jsou používány audiovizuální pomůcky a informační a komunikační technologie. Kromě předepsaného hodnocení učiteli: Na konci 1. klíčové etapy (věk sedm let), a to pouze v Anglii, vykonávají žáci ve třídě praktické úkoly a písemné testy z angličtiny a z matematiky. Tyto testy jsou známkovány třídním učitelem, ale zadávány a kontrolovány externí agenturou. Na konci 2. klíčové etapy (věk 11 let) absolvují žáci v Anglii i ve Walesu písemné testy z angličtiny, matematiky a přírodních věd. Žáci z velšsky mluvících škol ve Walesu skládají testy také z velštiny. Testy jsou zadávány a známkovány externí agenturou. Národní kurikulum platí i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, v některých specifických případech však může být změněno nebo nemusí být použito. Vláda vydává též směrnice o účelu, povaze a množství domácích úkolů pro žáky různého věku. Doporučení pro primární školu jsou od jedné hodiny týdně pro děti v 1. a 2. ročníku (věk pět až sedm let) až k 30 minutám denně pro děti v 5. a 6. ročníku (věk devět až 11 let). Směrnice platí pouze pro Anglii. Výsledky hodnocení učiteli i testů a úloh jsou vyjádřeny podle osmiúrovňové škály národního kurikula, kde úroveň 2 je úroveň očekávaná u sedmiletých žáků a úroveň 4 je očekávána u 11letých žáků. Výsledky hodnocení 2. národní klíčové etapy učiteli a výsledky testů a úloh pro každou školu jsou publikovány na úrovni školy a mají škole poskytnout podklady, aby si stanovila cíle, které by vedly ke zlepšení. Nepoužívají se pro hodnocení schopností a vloh žáků pro jejich výběr na sekundární školu. Při ukončení primárního vzdělávání se neuděluje žádné osvědčení a většina žáků pokračuje ve vzdělávání v sekundárních školách, 25 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES označovaných jako „jednotné“ (‘comprehensives’), které přijímají žáky bez ohledu na jejich schopnosti. V několika málo oblastech Anglie však žáci mohou skládat přijímací zkoušky pro vstup do výběrových sekundárních ‘grammar’ škol, které přijímají žáky na základě schopností. Education – PGCE). Toto studium nabízejí univerzity a další vysokoškolské instituce a kombinují předmětové a profesní studium s 24 týdny strávenými ve školách (18 týdnů pro budoucí primární učitele). Pro studenty, kteří chtějí učit jiný předmět než ten, který vystudovali, existuje dvouleté konverzní (conversion) studium. PGCE také organizují skupiny škol, obvykle v partnerství s další institucí – Iniciativa vzdělávání učitelů zaměřeného na školu (School-Centred Initial Teacher Training – SCITT). Programy používající následný model jsou tradičně určeny pro výuku na sekundární úrovni, programy pro výuku na primární úrovni však získávají na popularitě. Jak LEA, tak školy odpovídají za identifikaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy mají ustanovit jednoho učitele, koordinátora speciálních vzdělávacích potřeb (Special Educational Needs Coordinator – SENCO), aby koordinoval jejich povinnosti v této oblasti. LEA také odpovídají za vyhodnocování těchto potřeb a tam, kde je to nezbytné, vydávají formální stanovisko kterým přesně určí, co je třeba k uspokojení těchto potřeb učinit. Existují také některé alternativní cesty k QTS realizované při zaměstnání, vysokoškolské programy a programy pro diplomované učitele (graduate and registered teacher programmes). Učitelé na primární úrovni jsou převážně univerzalisté, tzn. že vyučují ve své třídě celé kurikulum nebo jeho většinu. Mnozí třídní učitelé však mají dodatečnou odpovědnost jako předmětoví koordinátoři za poskytování pomoci a poradenství kolegům ve škole v určité předmětové oblasti. V některých primárních školách mohou být specialisté nebo učitelé několika předmětů, například hudby, kteří přecházejí ze školy na školu (peripatetic) a některé školy mohou využívat předmětové kvalifikace učitelů tak, že jim umožňují vyučovat jejich specializovaný předmět (předměty) ve škole v širším rozsahu. 3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni V Anglii a Walesu se od učitelů zaměstnaných ve veřejně financovaných školách obvykle vyžaduje, aby měli status kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher Status – QTS), který se získá absolvováním programu přípravného vzdělávání učitelů (initial teacher training – ITT) akreditovaného Agenturou pro vzdělávání učitelů (Teacher Training Agency v Anglii) nebo Radou pro vysokoškolské vzdělávání (Higher Education Council – ELWa ve Walesu). Ačkoliv budoucí učitelé studují během své přípravy alespoň jeden specializovaný předmět a programy se zaměřují na určité věkové rozpětí (3 – 8 let, 3 nebo 5 – 11 let, 7 – 11 let, 7 – 14 let, 11 – 16 nebo 18 let nebo 14 – 19 let), QTS dovoluje svému držiteli vyučovat kterýkoliv předmět na jakékoliv úrovni. Na sekundární úrovni učí žáky převážně předmětoví specialisté. Učitelé nejsou státní zaměstnanci; jsou zaměstnanci LEA nebo školy, to závisí na druhu školy. Ve voluntary aided schools (školách dobrovolných organizací, které přispívají na financování) a ve foundation schools (nadačních školách) zaměstnává personál řídicí orgán školy; v community schools (obecních školách) a ve voluntary controlled schools (školách řízených dobrovolnými organizacemi) je zaměstnavatelem LEA. Učitelé jsou však jmenováni na určitá místa v určité škole řídicím orgánem této školy. Učitelé mohou být jmenováni na stálo, na smlouvu na dobu určitou, na dočasnou smlouvu nebo, v případě suplování (zastupování nepřítomných členů učitelského sboru) na příležitostném základě. Učitelé mohou být zaměstnáni na plný nebo na částečný úvazek. V současné době existuje několik modelů studia vedoucího ke QTS. Souběžný (concurrent) model obvykle zahrnuje denní studium učitelů vedoucí k pedagogickému titulu, obvykle bakalář pedagogiky (Bachelor of Education – BEd). Nabízejí je univerzity a další vysokoškolské instituce. Obsahují kurikulum, pedagogickou a didaktickou přípravu a studium jednoho nebo více specializovaných předmětů na vyšší úrovni a dále zahrnují 32 týdnů praxe ve školách. Většina programů používajících souběžný model je určena pro primární školy, existují však také některé programy zaměřené na sekundární školy. Všichni učitelé ve veřejně financovaných školách a ve speciálních školách musí být registrováni u Všeobecné učitelské rady pro Anglii (General Teaching Council for England) nebo u Všeobecné učitelské rady pro Wales (General Teaching Council for Wales). Tyto rady byly založeny v září 2000. Následný (consecutive) model přípravného vzdělávání učitelů je k dispozici držitelům prvního (bakalářského) titulu (udíleného po třech nebo čtyřech letech studia na univerzitě nebo v jiné vysokoškolské instituci), kteří se mohou přihlásit do jednoletého profesního studia vedoucího k postgraduálnímu osvědčení pedagogiky (Postgraduate Certificate of Každá škola si určuje své vlastní potřeby dalšího vzdlávání a rozvoje svých pracovníků, které mohou být částečně podporovány specifickými 26 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES státními granty. Zákonné pracovní podmínky poskytují všem učitelům zaměstnaným na plný úvazek alespoň pět pracovních dnů, po které nemusejí vyučovat žáky, a z nichž přinejmenším tři by měly být využity pro další profesní rozvoj. 3B. Povinné sekundární vzdělávání 3A.5 Statistika - primární a sekundární školy 3B.1 Organizace sekundárních škol Běžné školy veřejného sektoru ve školním roce 2001/02 Organizace školního roku, týdne a dne a využití školních budov jsou stejné jako na primární úrovni. Ačkoliv množství času, který má být věnován jednotlivým vyučovacím předmětům, není předepsáno, činí minimální doporučená týdenní vyučovací doba pro žáky ve věku 12 až 16 let 24 hodin. Od té doby, co byla v Anglii v průběhu školního roku 2001/02 zahájena nová strategie pro žáky ve 3. klíčovém stadiu (věk 11 – 14 let), se školám doporučuje, aby v těchto 24 hodinách všem žákům v tomto klíčovém stadiu poskytovaly týdně minimálně tři hodiny vyučování angličtiny plus tři hodiny vyučování matematiky. Anglie Primární Sekundární Wales 17 985 1 624 3 457 227 Žáci s plnou i částečnou školní docházkou ve školách ve školním roce 2001/02 (v tisících) Anglie Wales Primární (včetně dětských tříd) 4 363,3 282,6 Sekundární 3 264,1 212,0 Žáci jsou obvykle rozděleni do tříd podle věku a na konci každého školního roku postupují do vyšší třídy. Sekundární školy běžně seskupují žáky pro některé předměty podle jejich schopností v daném předmětu (tato praxe je známa jako ‘setting’), zatímco jiné předměty jsou vyučovány ve skupinách žáků s různými schopnostmi. Očekává se, že učitelé zajistí dostatek příležitostí k diferencované práci pro žáky s různými schopnostmi. Ve většině předmětů vyučují žáky specializovaní učitelé. Tak jako na primárním stupni jsou žáci se speciálními potřebami vyučováni, kdekoliv je to možné, v běžných školách společně s dětmi stejného věku, které tyto potřeby nemají. Data zahrnují žáky předškolního věku a žáky po povinném vzdělávání. Učitelé na plný úvazek v běžných školách veřejného sektoru ve školním roce 2000/01 (v tisících) Anglie a Wales Mateřské a primární 152,7 Sekundární 105,1 Počet žáků na učitele v běžných školách veřejného sektoru ve školním roce 2001/02 Anglie 3B.2 Kurikulum sekundární úrovně Wales Primární 22,5 21,0 Sekundární 16,9 16,4 Každá veřejně financovaná sekundární škola musí poskytovat národní kurikulum, náboženské vzdělávání, kolektivní modlení a sexuální výchovu všem dětem. Na žádost rodičů může být žák odhlášen z náboženského vzdělávání, kolektivního modlení nebo ze sexuální výchovy (ne však z aspektů lidského růstu a reprodukce vyučovaných jako součást národního kurikula v přírodních vědách). Kromě toho mohou školy poskytovat kariérní vzdělávání a poradenství všem žákům ve věku 13 let a starším. Pramen: Department for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition. London:TSO. Stejně jako na primárním stupni mohou školy podle vlastního uvážení rozvíjet celé kurikulum tak, aby odráželo jejich zvláštní potřeby a okolnosti. Zejména by měl být ponechán 27 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES v rozvrhu prostor k tomu, aby školy mohly nabízet žákům ve 4. klíčovém stadiu (věk 14 – 16 let) kromě předmětů vyžadovaných národním kurikulem možnost volby dalších předmětů, včetně profesně zaměřených. Některé školy v Anglii se mohou specializovat na určitou oblast kurikula, například na jazyky, sport, umění (interpretační, výtvarné nebo media), obchod a podnikání, technologii, strojírenství, přírodní vědy, matematiku a výpočetní techniku. Od října 2003 budou zavedeny dvě nové oblasti – hudba a humanitní předměty. Ačkoliv jsou tyto školy známy jako odborné (specialist), poskytují úplné národní kurikulum a přijímají žáky s různými schopnostmi a vlohami. půl hodin denně pro žáky v 10. a 11. ročníku (věk 14 – 16 let). Tyto vyhlášky platí pouze v Anglii. Většina žáků ve 4. klíčovém stadiu prochází obdobím pracovní praxe, definovaným jako umístění v podnicích, v nichž žák vykonává řadů úkolů a povinností, vždy však s důrazem na didaktické aspekty praktických zkušeností. Umístění zákon povoluje jen žákům ve 4. klíčovém stadiu a starším. V současné době vláda zkoumá způsob, jak by mohli někteří mladí lidé ve věku 14 – 16 let absolvovat část období povinného vzdělávání v učebním nebo pracovním prostředí, které je mimo školu. Národní kurikulum ve 3. klíčovém stadiu (věk 11 – 14 let) v Anglii a Walesu zahrnuje tyto povinné předměty: angličtinu, matematiku, přírodní vědy, design a technologii, informační a komunikační technologii, dějepis, zeměpis, moderní cizí jazyky, umění a design, hudbu, tělesnou výchovu a od září 2002 v Anglii občanskou výchovu. Ve Walesu je povinným předmětem také velština. Ve 3. klíčovém stadiu mohou být nabízeny také volitelné předměty. 3B.3 Hodnocení, certifikace a poradenství na sekundární úrovni Učitelé a školy hodnotí pokrok svých žáků průběžně. Kromě toho předepsané hodnocení podle národního kurikula umožňuje, aby byl pokrok každého žáka na konci 3. klíčového stadia (ve věku 14 let) měřen podle národních standardů. Požadavky zahrnují hodnocení učiteli v souladu s celostátně stanovenými kritérii ve všech předmětech národního kurikula (vycházející z ústní, písemné a praktické práce ve třídě, z domácích úkolů a školních testů) a celostátně stanovené a známkované testy z angličtiny, velštiny (pro velšsky vyučující školy ve Walesu), z matematiky a přírodních věd. Výsledky hodnocení učiteli a testů jsou vyjádřeny podle osmiúrovňové škály národního kurikula, kde u 14letých žáků jsou očekávány úrovně 5 nebo 6. Národní kurikulum ve 4. klíčovém stadiu (věk 14 – 16 let) v Anglii obsahuje tyto povinné předměty: angličtinu, matematiku, přírodní vědy, design a technologii, informační a komunikační technologii, moderní cizí jazyky, tělesnou výchovu a od září 2002 občanskou výchovu. Žáci si vybírají několik dalších předmětů z možností nabízených školou. Národní kurikulum ve 4. klíčovém stadiu (věk 14 – 16 let) ve Walesu obsahuje angličtinu, velštinu, matematiku, přírodní vědy a tělesnou výchovu. Osobnostní a sociální výchova (personal and social education – PSE) se má stát součástí zákonem stanoveného kurikula ve Walesu od září 2003. Na konci 4. klíčového stadia jsou žáci hodnoceni hlavně prostřednictvím zkoušek pro všeobecné osvědčení středoškolského vzdělání (General Certificate of Secondary Education – GCSE). Zkoušky GCSE se normálně skládají z řady předmětů a certifikát uvádí seznam známek, kterých kandidát v každém z předmětů dosáhl. Kandidátům je udělena jedna z osmi známek (A*–G, kde A*–C jsou považovány za úspěšné složení zkoušky GCSE) v souladu s jejich výkonem a v porovnání s celostátně stanovenými kritérii; aby byl předmět zapsán do osvědčení, musí žák dosáhnout minimálních standardů pro známku G. U většiny předmětů je udělená známka založena hlavně na zkouškách na konci studia, ačkoliv může být také založena na ročníkové práci až za dvouleté období. Existují také určité modulární kurzy, které zahrnují několik zkoušek skládaných na konci modulu. GCSE jsou stanoveny externě a známkovány hodnotícími orgány (viz 1.3) v souladu se závazným kodexem praxe. Výběr hodnotícího orgánu a učebních osnov provádí škola. Tak jako v primárním vzdělávání odpovídají za volbu vyučovacích metod a prostředků učitelé. Neexistují žádné předepsané texty s výjimkou například literárních textů vyžadovaných k uspokojení potřeb určitých externích kvalifikací. Učitelé odpovídají také za to, že pro žáky s různými schopnostmi existuje dostatek příležitostí k diferencované práci. Na konci 4. klíčového stadia jsou některé předměty zkoušeny podle úrovní, to znamená, že na jednotlivé skupiny žáků se specifickými schopnostmi se zaměřují různé zkušební testy, a školy mohou organizovat vyučování v různých sestavách, které tuto skutečnost odrážejí. Národní kurikulum platí i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, může však být změněno nebo ve specifických případech neaplikováno. Vláda také publikuje vyhlášky o účelu, povaze a množství domácích úkolů pro žáky různého věku. Doporučení pro sekundární školu sahají od 45 do 90 minut denně pro žáky v 7. a 8. ročníku (věk 11 – 13 let) do jedné a půl až dvou a 28 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES GCSE v profesních předmětech byly zavedeny od září 2002 a nahradily první část všeobecných národních profesních kvalifikací (Part One General National Vocational Qualification – GNVQ) – viz 4.2. Stejně jako v případě všeobecných GCSE, jsou GCSE v profesních předmětech zaměřeny především na 16leté žáky, mohou je však skládat studenti jakéhokoliv věku. Tyto GCSE poskytují uvedení do široké profesní oblasti a umožňují postup do dalšího vzdělávání, profesní přípravy nebo do zaměstnání. Zavedením GCSE do profesních předmětů má vláda v úmyslu usnadnit studentům kombinování všeobecných a profesních kurzů studia a podporovat rovnost oceňování mezi profesními a tradičnějšími všeobecně vzdělávacími předměty. kvalifikace získávané studenty v postobligatorním vzdělávání a v zaměstnání: Všeobecné Vstupní úroveň Profesně zaměřené Profesní Úrovně 1, 2, a 3 národního kurikula Osvědčení o dosaženém vzdělání (Certificate of Educational Achievement) Základní úroveň 1 např. GCSE známky D-G GNVQ základ např. úroveň 1 NVQ Prostřední úroveň 2 např. GCSE známky A*-C GNVQ prostřední např. úroveň 2 NVQ Vyšší úroveň 3 např. GCE úroveň např. AVCE A/AS (profesní úroveň A) např. úroveň 3 NVQ Od počátku jsou k dispozici tyto předměty: Vyšší úroveň 4 Vyšší úroveň kvalifikací - např. úroveň 4 NVQ Vyšší úroveň 5 Vyšší úroveň kvalifikací např. úroveň 5 NVQ GCSE se v profesních předmětech skládá ze tří společných, povinných a obvykle stejně závažných jednotek v každém předmětu. Hodnocení je obvykle z jedné třetiny externí (jedna jednotka) a ze dvou třetin interní (dvě jednotky). Profesní GCSE je ekvivalentem dvou akademických (všeobecných) GCSE. - Užité umění a design Aplikovaný obchod Aplikovaná informační a komunikační technologie Aplikované přírodní vědy Strojírenství Zdravotní a sociální péče Volnočasové aktivity a turismus Výroba Školy také nabízejí programy kariérního vzdělávání a musí poskytovat přístup ke kariérním poradcům a spolupracovat s kariérními službami tak, aby zajistily, že žáci budou mít přístup k materiálům poskytujícím kariérní poradenství. Nové poradenské služby pro mládež byly založeny podle zákona o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (viz 4.3). Kromě těchto kvalifikací se rozvíjí také řada schválených kvalifikací „vstupní úrovně“ ('Entry Level') v literární a matematické gramotnosti, v informační technologii a v dalších předmětových oblastech, které se zaměřují na žáky, u nichž není pravděpodobné, že dosáhnou známky G v GCSE. Opatření pro identifikaci a hodnocení speciálních vzdělávacích potřeb jsou stejná jako na primární úrovni (viz 3A.3). Školy musí zveřejnit informace, které ukazují jejich celkové výsledky při hodnocení na konci 3. klíčového stadia a kvalifikace dosažené na konci 4. klíčového stadia. Pouze v Anglii jsou kromě toho výsledky každé školy v kvalifikacích dosažených na konci 4. klíčového stadia publikovány celostátně. Tyto výsledky mohou školy využívat jako prostředek pro stanovení cílů vlastního zlepšování a rodiče žáků a potenciálních žáků při rozhodování o vzdělávání svých dětí. Výkonu na konci 4. klíčového stadia je připisována predikční hodnota ve vztahu k potenciálním výsledkům, a proto se používá při usměrňování žákovské volby žáků vzdělávání a profesní přípravy po 16 letech věku. 3B.4 Učitelé Viz 3A.4. 3.B.5 Statistika Viz 3A.5. Kvalifikace získávané na konci povinného vzdělávání jsou integrovány do národního rámce kvalifikací (National Qualifications Framework – NQF), který také zahrnuje všeobecné, profesně zaměřené a profesní 29 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vocational) kurzů mladým lidem starším 16 let a školy jsou nyní povzbuzovány k tomu, aby nabízely profesní i všeobecně vzdělávací kurzy. Mezi instituce dalšího vzdělávání (further education institutions) patří sixth-form colleges (koleje „sixth-form“), tertiary colleges (terciární koleje) a further education colleges (koleje dalšího vzdělávání): všeobecně vzdělávací (general) i odborné (specialist). Postobligatorní vzdělávání pro studenty starší 16 let poskytují sekundární školy a instituce dalšího vzdělávání. Postobligatorní vzdělávání bylo v posledních letech předmětem významné reformy. Zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) učinil opatření k tomu, aby se plánování, financování a podpora veškerého postobligatorního vzdělávání (s výjimkou vysokoškolského vzdělávání) dostalo pod patronát dvou národních orgánů: Rady pro vzdělávání a kvalifikace v Anglii (Learning and Skills Council for England – LSC) a Národní rady pro vzdělávání a profesní přípravu ve Walesu (National Council for Education and Training for Wales, známé jako National Council – ELWa). Klade se zvýšený důraz na posílení účasti ve vzdělávání a profesní přípravě po 16 letech věku a na povzbuzování účasti zaměstnavatelů v tomto sektoru. Tyto povinnosti se odrážejí v zákonné úpravě poslání těchto nových orgánů. Zatímco školy nabízejí postobligatorní vzdělávání na celodenním základě, instituce dalšího vzdělávání nabízejí kurzy denní i v jiném časovém rozvržení (part-time) nebo vyučování v době, kdy jsou zaměstnaní studenti uvolněni ze zaměstnání (day-release nebo blockrelease). Školy a koleje „sixth-form“ normálně nabízejí kurzy během dne (obvykle od 9 do 16 hodin), zatímco instituce dalšího vzdělávání poskytují kurzy také večer (obvykle od 9 do 21– 22 hodin). Všechny instituce rozhodují o přijímací politice (admissions policy) samy. Studenti jsou obvykle přijímáni na základě svých minulých vzdělávacích a osobních výsledků. Úspěšné složení zkoušek pro General Certificate of Secondary Education (GCSE) se pro přístup do postobligatorního vzdělávání oficiálně nevyžaduje, většina institucí však pro přijetí do kurzu GCE A-level vyžaduje, aby studenti dosáhli pěti dobrých známek při GCSE. Jiné druhy kurzů mohou mít na předchozí výsledky odlišné požadavky. Obecným cílem oficiálního systému veřejného vzdělávání, včetně postobligatorního neboli „dalšího vzdělávání“ tak, jak byl původně stanoven ve školském zákonu z roku 1944 (nyní nahrazeným školským zákonem z roku 1996) je přispívat k duševnímu, morálnímu, rozumovému a tělesnému rozvoji společnosti. Nyní se obecně uznává, že vzdělávací instituce, zejména na úrovni sekundárního a dalšího vzdělávání mají také povinnost připravit studenty pro budoucí zaměstnání a pro celoživotní učení. Informace o financování vzdělávání viz 1.5. Většina institucí dalšího vzdělávání je rozdělena na katedry (departments). Ve větších kolejích může být několik kateder sdruženo do fakult (faculties) nebo škol. Katedry mohou mít docenty (senior lecturers), kteří odpovídají za skupiny kurzů. Studenti jsou seskupeni do studijních kurzů. Sekundární školy jsou obvykle rovněž organizovány podle kateder, přičemž postobligatorní vzdělávání je poskytováno ve dvou ročnících ‘sixth form’. postobligatorního 4.1 Organizace Mladí lidé tradičně zůstávali ve škole nebo přešli do koleje (sixth-form college), aby absolvovali všeobecně vzdělávací kurzy (General Certificate of Education Advanced-levels – GCE A-levels) nebo přešli do instituce dalšího vzdělávání nebo do terciární koleje (tertiary college), aby studovali profesní kurzy. Rozdíl mezi postobligatorními kurzy nabízenými ve školách a v institucích dalšího vzdělávání se však postupně stírá. Mnohé instituce dalšího vzdělávání již po nějakou dobu nabízejí řadu všeobecně vzdělávacích (academic) i profesních Školní rok probíhá od 1. září do 31. srpna. Je obvykle rozdělen na tři trimestry s přestávkami o Vánocích, Velikonocích a během léta. V institucích dalšího vzdělávání mohou být některé kurzy nabízeny v průběhu prázdnin a některé kurzy jsou nabízeny na bázi „přihlaš se, odhlaš se“ (roll-on, roll-off basis), což znamená, že zápis lze provést kdykoliv během roku. 30 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES dalšího vzdělávání, nebo v sekundární škole) absolvovat také kurzy přípravy na zkoušky GCSE (viz 3B.3). 4.2 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace Studentům v sekundárních školách musí být ze zákona poskytováno náboženské vzdělávání a příprava na povolání. Školy mohou také vyžadovat, aby žáci absolvovali určitou výuku, například tělesnou výchovu, osobnostní, společenské a všeobecné vzdělávání. O vyučovacích metodách rozhodují převážně učitelé v rámci požadavků učebních osnov, týkajících se například praktické činnosti. O vyučovacích prostředcích včetně učebnic rozhodují rovněž učitelé po konzultacích se zkušenějšími kolegy z katedry. Na postobligatorní úrovni vzdělávání neexistuje žádné oficiální kurikulum. Kurikulum, kterým se studenti řídí, závisí na tom, kterou z celostátně uznávaných kvalifikací si zvolí a na učebních osnovách stanovených hodnotícími orgány. Podle zákona o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 mohou školy a koleje nabízet žákům mladším 19 let pouze kurzy vedoucí k externím kvalifikacím, které byly schváleny ministrem pro vzdělávání a kvalifikace v Anglii nebo Velšským národním shromážděním. Externí kvalifikace jsou podle školského zákona z roku 1997 regulovány a akreditovány úřady pro kvalifikace a kurikulum tak, aby se zaručilo, že hodnotící orgány budou zachovávat konzistentní standardy. Profesní kurzy Profesní kurzy tradičně nabízené v institucích dalšího vzdělávání jsou nyní stále více k dispozici i ve školách. Profesní kvalifikace jsou předmětem neustále pokračující reformy, která se snaží zvýšit jejich flexibilitu a podpořit rovnost jejich oceňování vzhledem k akademickým (všeobecným) kvalifikacím. Všeobecné národní profesní kvalifikace (General National Vocational Qualifications – GNVQ) existovaly původně na třech úrovních: základní, střední a vyšší (advanced), stejně jako první část GNVQ ('Part One' GNVQ) určená pro 14–16leté žáky v povinném vzdělávání, která je nahrazována GCSE v profesních předmětech (viz 3B.3). GNVQ základní a střední úrovně budou k dispozici alespoň do roku 2006, zatímco budou vytvářeny vhodné náhrady. Na vyšší úrovni již byly GNVQ nahrazeny osvědčením Advanced Vocational Certificate of Education – AVCE; též známým jako Vocational A-levels nebo VCE A-levels – viz níže. Národní rámec kvalifikací (National Qualifications Framework – NQF), který je vytvářen, zahrnuje kvalifikace všeobecně vzdělávací i profesní (viz 3B.3). Akademické (všeobecné) kurzy Ti, kdo chtějí pokračovat ve studiu na univerzitě nebo v jiných institucích vysokoškolského vzdělávání, tradičně studují předměty směřující k GCE A-level, i když se stále více připouštějí i profesní alternativy. Revidovaný systém kvalifikací GCE A-levels a GCE AS byl zaveden v září 2000 a jeho hlavním cílem bylo rozšířit počet předmětů, kteří žáci na postobligatorní vyšší sekundární úrovni studují. Žáci si mohou zvolit libovolnou kombinaci akademických a profesních kvalifikací „A-levels“ a/nebo „AS“ v mezích daných počtem hodin a počtem předmětů, které instituce nabízí. Ostatní profesní kvalifikace jsou také nabízeny rovněž hodnotícími orgány a schvalovány QCA. Informace o Národních profesních kvalifikacích (National Vocational Qualifications – NVQ) viz 5.5 a 7.5. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby v prvním ročníku postobligatorního vyššího sekundárního vzdělávání, ve věku 16–17 let, studovali až pět předmětů. Po úspěšném absolvování dostanou novou kvalifikaci GCE Advanced Subsidiary qualification (GCE AS qualification). Kandidáti, kteří pokračují ve studium druhým rokem, studují ve třech z těchto pěti předmětů náročnější jednotky (nazývané ‘A2’) tak, aby po úspěšném absolvování získali plné osvědčení GCE 'A' Level. Pro usnadnění tohoto procesu se kurzy GCE A-level a GCE AS kvalifikace skládají z jednotek – ze šesti pro plnou A-level a tří pro GCE AS-level. Většina jednotek je hodnocena na základě zkoušky. Některé jsou hodnoceny podle ročníkové práce (coursework). Kandidáti mohou dostat jednu z pěti „kladných“ známek, A až E, přičemž U (neklasifikováno – unclassified) označuje, že nesložili zkoušku ani z jednoho ze zkoušených předmětů. Advanced Vocational Certificate of Education – AVCE je určeno především mladým lidem, kteří překročili věk povinného vzdělávání a zůstávají v denním studiu, i když je dostupné žákům jakéhokoliv věku. Má nabízet komplexní přípravu pro zaměstnání i cestu k vysokoškolským kvalifikacím. Studenti absolvují určitý počet výukových jednotek, z nichž některé jsou povinné; celkový počet požadovaných jednotek se na jednotlivých úrovních liší. AVCE jsou hodnoceny kombinací interního a externího hodnocení. Obvykle je jedna třetina celkového hodnocení externí. Druh externího hodnocení se liší podle profesní oblasti. Dále je k dispozici dvojí udělení AVCE ekvivalentní dvěma tradičním A-levels a dále Advanced Subsidiary Vocational Certificate of Kromě kurzů GCE A-level a AS mohou studenti v postobligatorním vzdělávání (buď v instituci 31 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Education/Vocational Advanced Subsidiary, které je zhruba ekvivalentní GCE Advanced Subsidiary Qualification. qualification), která je potvrzena Národní vzdělávací organizací pro další vzdělávání (Further Education National Training Organisation – FENTO) (viz 7.4). Učitelé, kteří byli v institucích dalšího vzdělávání zaměstnáni před zářím 2001, jsou povzbuzováni k tomu, aby získali příslušné učitelské kvalifikace v procesu dalšího profesního rozvoje. Instituce dalšího vzdělávání obvykle nabízejí předměty AVCE v širším rozsahu než školy. Předmětové oblasti zahrnují: - Umění a design Obchod Stavebnictví a územní plánování Strojírenství Zdravotní a sociální péče Pohostinství a stravování Informační a komunikační technologie Volnočasové aktivity a rekreace Výroba Media: komunikace a produkce Interpretační umění Maloobchodní a distribuční služby Přírodní vědy Cestování a turismus Učitelé v kolejích dalšího vzdělávání jsou zaměstnanci správního orgánu. V institucích dalšího vzdělávání se zvyšuje tendence zaměstnávat pracovníky na krátkodobé smlouvy nebo uzavírat smlouvy prostřednictvím zprostředkovatelen práce s pracovníky, kteří mohou mít status samostatně výdělečně činné osoby. 4.5 Statistika K dispozici jsou rovněž kvalifikace „klíčových dovedností“ ('Key Skills' qualifications) v jednotlivých klíčových dovednostech v oblasti komunikace, numerických aplikací a informační technologie; jsou navrženy tak, aby mohly být absolvovány v kombinaci s dalšími výše popsanými kvalifikacemi. Ve školním roce 2001/02 bylo v Anglii 396 kolejí dalšího vzdělávání, z nichž 84 bylo kolejí „sixth form“. Ve Walesu bylo 24 kolejí dalšího vzdělávání. Ve Spojeném království celkem bylo ve školním roce 2000/01 v institucích dalšího vzdělávání na plný úvazek zaměstnáno 56 000 učitelů. Pramen: Department for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition. London:TSO. 4.3 Postup/poradenství/přestup V Anglii poskytuje integrované poradenství 1319letým žákům instituce nazvaná Connexions Service. Jejím úkolem je povzbuzovat mladé lidi k tomu, aby aktivně pokračovali ve vzdělávání a profesní přípravě a hladce přecházeli do dospělosti a pracovního života. Míry účasti ve veškerém vzdělávání a profesní přípravě v Anglii v roce 2001 (odhady na konci roku) Ve Walesu vykonává podobnou funkci Careers Wales. Věk Podle školského zákona z roku 1997 musí instituce dalšího vzdělávání spolupracovat s kariérními službami a poskytovat přístup ke kariérním informacím. % 16 86,5 17 79,3 18 60,4 Účast 16–18letých ve vzdělávání a profesní přípravě v Anglii (předběžné údaje za rok 2001) 4.4 Učitelé % Denní studium Pro informace o učitelích poskytujících postobligatorní vzdělávání v sekundárních školách viz 3A.4. Mnozí učitelé v institucích dalšího vzdělávání (někdy označovaní jako lektoři) mají učitelské kvalifikace, zejména ti, kdo vyučují akademické (všeobecně vzdělávací) předměty. Od září 2001 se však od všech vyučujících nově vstupujících do sektoru dalšího vzdělávání vyžaduje, aby absolvovali učitelské vzdělávání a profesní učitelskou kvalifikaci (professional teaching 56 Státem podporovaná profesní příprava (Government Supported Training – GST) 8 Zaměstnavateli financovaná profesní příprava (Employer Funded Training – EFT) 5 Ostatní vzdělávání a profesní příprava 7 32 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Vzdělávání a profesní příprava celkem 76 Žádného vzdělávání ani profesní přípravy se neúčastní 24 Počet obyvatel v tomto věku (v tisících) Ve Walesu se ve školním roce 2000/01 podle odhadů přibližně 40 % 16 – 18letých bylo zapojeno v nějaké druhu vzdělávání nebo v profesní přípravě a v zaměstnání. Pramen: National Assembly for Wales (2003). Participation of 16-18 Year Olds in Learning and the Labour Market (Statistical Data Brief 55/2003). Cardiff: NAfW. 1 856 Pramen: Departement for Education and Skills (2002). Participation in Education, Training and Employment by 16-18 Year Olds in England 2000 and 2001 (Statistical First Release 16/2002). London: DfES. 33 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA osob starších 16 let a aby na ni finančně přispívali. Místní LSC a CCET spolupracují s místními zaměstnavateli na definování kvalifikačních potřeb a na identifikaci toho, jak způsoby vzdělávání a profesní přípravy v místní oblasti budou tyto potřeby uspokojovat. Zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) řídí veškeré postobligatorní vzdělávání a přípravu, včetně profesní přípravy poskytované na pracovišti a v institucích dalšího vzdělávání. Zákon o učitelství a vysokém školství z roku 1998 (Teaching and Higher Education Act 1998) dává zaměstnancům ve věku 16 nebo 17 let, kteří neprocházejí denním sekundárním nebo dalším vzděláváním a kteří nedosáhli standardů předepsaných směrnicemi ministra školství, právo na placené volno k získávání schválených kvalifikací. Agentura pro rozvoj odvětvových kvalifikací (Sector Skills Development Agency – SSDA) převzala odpovědnost za rozvoj odvětvových kvalifikací pracovních sil v dubnu 2002 a řídí v rámci Spojeného království ustavení sítě Rad pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Councils – SSC) vedených zaměstnavateli. SSC zapojují zaměstnavatele, odborové svazy a profesní orgány do spolupráce s vládou na rozvíjení kvalifikací, které ekonomika vyžaduje. Odpovídají za rozvíjení moderního učňovství (Modern Apprenticeships – MA), národních profesních standardů a národních profesních kvalifikací (National Vocational Qualifications – NVQ) nebo jiných kvalifikací pro odvětví, která zastupují. Jakmile budou SSC ustaveny, nahradí a zracionalizují bývalé Národní organizace pro profesní přípravu (National Training Organisations – NTOs). Stejně jako v postobligatorním vzdělávání (viz oddíl 4), se vláda snaží posílit účast v odborném vzdělávání a přípravě a v současné době se projevuje snaha zvyšovat profil profesních kvalifikací a zlepšovat jejich relevanci pro mladé lidi i pro zaměstnavatele. Informace o úloze vlády a národních agentur, například úřadů pro kvalifikace a kurikulum, viz 1.3. Agentura pro vzdělávání a rozvoj kvalifikací (Learning and Skills Development Agency –LSDA), dříve Agentura pro rozvoj dalšího vzdělávání (Further Education Development Agency – FEDA), je strategickým národním centrem pro rozvoj politiky a praxe vzdělávání a profesní přípravy po 16. roce věku. 5.1 Organizace Podle zákona o vzdělávání a kvalifikacích musí Rada pro vzdělávání a kvalifikace v Anglii (Learning and Skills Council – LSC) a Národní rada pro vzdělávání a profesní přípravu ve Walesu (National Council for Education and Training for Wales, známá jako National Council – ELWa) zajišťovat vhodná zařízení pro studium denní i v jiném časovém rozvržení (part-time) (s výjimkou vysokoškolského) a pro profesní přípravu lidí starších než ve věku povinného vzdělávání; tato povinnost zahrnuje i zajišťování přípravy studentů pro profesní kvalifikaci. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy Úřad pro kvalifikace a kurikulum (Qualifications and Curriculum Authority – QCA) koordinuje rozvoj a zachovávání profesních standardů, akredituje a reviduje kvalifikace hodnotících orgánů (awarding bodies) (viz 1.3) a poskytuje záruku kvality pro profesní kvalifikace v Národním rámci kvalifikací (National Qualifications Framework – NQF) (viz 3B.3). LSC pracuje prostřednictvím sítě místních LSC, které plánují a koordinují opatření na místní úrovni. Národní rada – ELWa má regionální výbory, které posuzují opatření v jejich regionu a dále obecní konsorcia pro vzdělávání a profesní přípravu (Community Consortia for Education and Training – CCET), která odpovídají za plánovité poskytování postobligatorního vzdělávání a profesní přípravy na místní úrovni. Místní LSC a CCET převzaly mnohé z funkcí bývalých Rad pro přípravu a podnikání (Training and Enterprise Councils – TEC). Zaměstnavateli vedená profesní příprava pro mládež Mnozí velcí zaměstnavatelé nabízejí praktickou přípravu (traineeships) 18letým absolventům škol. Frekventanti (trainees) obvykle navštěvují schválený kurz přípravy pro určitou národní profesní kvalifikaci (National Vocational Qualification – NVQ) nebo kvalifikaci schválenou profesním institutem. Zaměstnavatelé přijímající nové absolventy vysokých škol jim často poskytují plány osobního rozvoje, které zahrnují studium při zaměstnání (part-time) směřující ke kvalifikacím příslušného profesního institutu. Univerzity Jak LSC, tak Národní rada – ELWa mají zákonnou povinnost povzbuzovat zaměstnavatele k tomu, aby se podíleli na vzdělávání a profesní přípravě 34 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES obvykle neposkytují profesní přípravu. Kvalifikace specifické pro určitou profesi a (někdy) vyžadované pro její vykonávání se častěji získávají úspěšným složením zkoušek stanovených nebo akreditovaných profesními instituty nebo institucemi. vzdělávání a profesní přípravy, kteří pracují v dobrovolném sektoru a u Environment Task Force, dostávají příspěvky. 5.2 Instituce a poskytovatelé profesní přípravy Státem podporované projekty profesní přípravy pro mládež Iniciativa Advanced Modern Apprenticeship byla zavedena v roce 1995 (tehdy pod názvem Modern Apprenticeships), aby poskytovala vysoce kvalitní, na výkonu práce založenou cestu k NVQ úrovně 3 (viz 3B.3) a zároveň širší dovednosti a kvalifikace požadované průmyslem a zaměstnavateli. Základní moderní učňovství (Foundation Modern Apprenticeships), dříve známé jako Národní praktická příprava (National Traineeships), nabízí podobné příležitosti vedoucí ke kvalifikaci NVQ úrovně 2. Moderní učňovství je určeno převážně pro 16leté absolventy škol, je však otevřeno i starším frekventantům, kteří mohou absolvovat profesní přípravu do 25 let věku (tato horní věková hranice neplatí ve Walesu). Většina moderních učňů má zaměstnanecký status a dostává od zaměstnavatele plat. Rámce profesní přípravy vytvářejí SSC/NTO (viz výše) pro více než 80 sektorů průmyslu a obchodu, od strojírenství a stavebnictví až po komerční správu, bankovnictví, informační technologii a maloobchod. Národní rámec pro učňovství, který by definoval standardy a posílil vztahy mezi zaměstnavatelem a učni, se připravuje. Nedávno bylo vytvořeno odborné osvědčení (Technical Certificate) a příprava na ně tvoří složku programu moderního učňovství (viz 5.5). Součást projektů moderního učňovství tvoří také testy klíčových dovedností (Key skills) (viz 4.2). Odborné vzdělávání a přípravu poskytují převážně instituce dalšího vzdělávání (viz 4.1) a další schválení poskytovatelé profesní přípravy, včetně samostatných profesních institutů, vzdělávacích podniků i jednotlivých zaměstnavatelů. Střediska profesní dokonalosti (Centres of Vocational Excellence) jsou útvary ustavené v institucích dalšího vzdělávání k tomu, aby vytvářely a poskytovaly vysoce kvalitní odbornou přípravu ve specifickém profesním předmětu nebo oblasti. Zaměřují se na rozvíjení dovedností a uspokojování potřeb zaměstnatelů. Střediska profesní dokonalosti jsou zakládána v Anglii a v Severním Irsku. Podobná střediska, vybudovaná kolem jednotlivé instituce dalšího vzdělávání nebo skupiny institucí, jsou ve Walesu součástí programu sítí dokonalosti (Networks of Excellence). 5.3 Požadavky na přijetí Od září 2004 budou mít nárok na přijetí do moderního učňovství všichni 16 a 17letí, kteří mají pět nebo více General Certificate of Secondary Education s pěti nebo více GCSE ohodnocených známkami A* až G. V rámci „nové politiky“ (‘New Deal’) pro nezaměstnané se mladým lidem ve věku 18 až 24 let, kteří jsou nezaměstnaní po šest nebo více měsíců, nabízí „brána“ (‘gateway’) poradenství a hodnocení, následovaná jednou ze čtyř možností: Vstupní požadavky u profesní přípravy vedené zaměstnavateli se různí. - zaměstnání ve veřejném nebo soukromém sektoru s volnými dny na vzdělávání nebo profesní přípravu, které vedou k celostátně uznané kvalifikaci; Podmínky pro přijetí pro New Deal viz výše. - až šestiměsíční pracovní praxe v projektech s Komisí pro životní prostředí (Environment Task Force); 5.4 Financování počátečního odborného vzdělávání a přípravy - až šestiměsíční pracovní v dobrovolnické činnosti; - denní vzdělávání a profesní příprava trvající až jeden rok, která je navržena tak, aby vedla ke vhodné kvalifikaci. praxe Informace o financování počátečního odborného vzdělávání a přípravy viz 1.5. Ti, kdo jsou zaměstnáni v rámci projektu, dostávají od zaměstnavatele normální tarifní plat, náklady zaměstnání a profesní přípravy však dotuje vláda. Účastníci programů 35 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES profesní znalosti, na něž se zaměřuje příprava mimo zaměstnání. 5.5 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace Hodnotící orgány nabízejí také řadu jiných kvalifikací určených pro uspokojování potřeb obchodu a průmyslu. Profesní instituty poskytují kurzy, zkoušky a diplomy jako součást svých programů profesního rozvoje. Obsah kurzů počátečního odborného vzdělávání a přípravy je určován převážně požadavky jednotlivých kvalifikací, které jsou stanoveny hodnotícími a řídicími orgány. Hlavní počáteční profesní kvalifikace jsou profesní GCSE (viz 3B.3) a Advanced Vocational Certificate of Education, které nahrazují General National Vocational Qualifications – GNVQ na úrovni první části (Part One) a na vyšší (Advanced) úrovni – viz 4.2, a National Vocational Qualifications – NVQ (národní profesní kvalifikace). Profesní kvalifikace jsou integrovány do National Qualifications Framework – NQF (Národního rámce kvalifikací) – viz 3B.3. 5.6 Poradenství a přestupy Informace o poradenských službách viz 4.3. a pomoci v rámci New Deal viz 5.1. Kromě toho se v současné době vytváří nový program Vstup do zaměstnání (Entry to Employment – E2E), který bude pomáhat nezapojeným mladým lidem, těm, kdo se rozhodli odejít ze vzdělávání nebo jsou ze vzdělávání a profesní přípravy zklamáni, aby se mohli připravit na učňovství a zaměstnání. Národní profesní kvalifikace (National Vocational Qualifications – NVQ) jsou konkrétní profesní kvalifikace pro určité povolání zaměřené převážně na ty, kdo opustili denní studium. Jsou k dispozici na pěti úrovních. Lze je získat úspěšným absolvováním kurzů nabízených hodnotícími orgány na základě kritérií založených na způsobilostech a stanovených QCA. Alternativně je lze získat prokázáním „způsobilosti“ (‘competence’) v povolání (jak je definována ve „specifikaci způsobilosti“ – ‘statement of competence’ jedním z orgánů stanovujících standardy, obvykle Radou pro odvětvové kvalifikace nebo Národní organizací pro profesní přípravu (Sector Skills Councils/National Training Organisations – viz 5.1.). Způsobilost je definována jako příslušné dovednosti, znalostí a porozumění spolu se schopností je aplikovat. Jednotky způsobilosti, jichž lze dosáhnout řadou různých způsobů a během určitého období, lze spojit do jedné NVQ. Hodnotící orgán může přijmout různé důkazy prokazující, že někdo dosáhl nezbytné úrovně způsobilosti. Pro dokončení NVQ nejsou stanovena žádná časová omezení. Pro doplnění viz 7.5. 5.7 Učitelé a instruktoři Informaci o instruktorech viz 7.5. Informaci o učitelích vzdělávání viz 4.3. v institucích dalšího 5.8 Statistika Míry účasti 16- až 18letých žáků ve veškerém postobligatorním vzdělávání a profesní přípravě viz 4.5. V březnu 2002 bylo v Anglii a Walesu v Advanced Modern Apprenticeships 125 400 účastníků a v základním moderním učňovství 119 700. Cílem přípravy na odborná osvědčení (Technical Certificates) je vybavit mladé lidi absolvující Modern apprenticeships (viz 5.1) znalostmi a porozuměním, které jsou součástí NVQ (viz výše) odpovídajícího zvolenému programu, zahrnují však i specializované Pramen: Department for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition. London:TSO. 36 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ podle zákona o dalším a vysokoškolském vzdělávání z roku 1992. Mnohé z nich jsou bývalé polytechniky, které se vyvinuly z národní sítě kolejí spravovaných místními úřady. Většina „novějších“ (‘newer’, ‘post-1992’) univerzit a některé další vysokoškolské instituce fungují podle právního dokumentu Instrument of Government a podle Articles of Government. Zákon o školské reformě z roku 1988 (Education Reform Act 1988) definuje vysokoškolské vzdělávání jako „vzdělávání poskytované prostřednictvím studia jakéhokoliv druhu zmíněného v seznamu 6 zákona“, to je „studiu vyššího standardu než je standard studia vedoucího k General Certificate of Education Advanced-level – GCE A-level nebo k Business and Technology Education Council National Diploma či Certificate (národnímu diplomu či osvědčení Rady pro obchodní a technologické vzdělávání)“. Neuniverzitní vysokoškolské instituce zahrnují koleje vysokoškolského vzdělávání (colleges of higher education) a malý počet univerzitních kolejí (university colleges). Univerzitní koleje jsou samostatné instituce; nesmí být zaměňovány za koleje, které vytvářejí federální univerzity, například Londýnská univerzita (London University). Koleje vysokoškolského vzdělávání se různí i podle velikosti, poslání, nabízených předmětů a historie. Sahají od malých specializovaných institucí k velkým multidisciplinárním institucím. Všechny koleje jsou nyní samosprávnými institucemi. Tituly a kvalifikace nabízené většinou kolejí vysokoškolského vzdělávání jsou validovány externími orgány, například univerzitou nebo národním akreditačním orgánem. Univerzitní koleje a malý počet kolejí vysokoškolského vzdělávání mají pravomoc udělovat své vlastní tituly a kvalifikace. Tyto pravomoci udělovat kvalifikace jsou normálně omezeny na první kvalifikaci a na kvalifikace magisterské úrovně (master’s degrees) získané absolvováním studijních programů (nikoli výzkumem). Neexistuje žádný jediný ucelený legislativní předpis upravující vysokoškolské vzdělávání, zákon o dalším a vysokoškolském vzdělávání z roku 1992 (Further and Higher Education Act 1992) však zavádí mnoho reforem, včetně ustavení jednotného rámce a jednotné struktury financování pro všechny vysokoškolské instituce. Umožňuje také všem institucím, které splnily určitá kritéria, aby přijaly název “univerzita”. Klíčovým záměrem současné politiky je rozšíření účasti ve vysokoškolském vzdělávání. Vláda stanovila cíl, aby do vysokoškolského vzdělávání vstoupila polovina populace před dosažením 30 let věku. Navrhovaný Úřad pro spravedlivý přístup (Office for Fair Access – OFFA) bude podporovat širší účast ve vysokoškolském vzdělávání a povzbuzovat uchazeče z nedostatečně zastoupených skupin obyvatelstva. Jako součást pokračujícího rozšiřování je vysokoškolské studium stále častěji poskytováno v některých further education colleges. 6.1 Organizace, instituce a přijímání Otevřená univerzita (Open University) je hlavním poskytovatelem vysokoškolského studia prostřednictvím distančního učení. Univerzity jsou rozmanité, liší se velikostí, posláním a historií. Jsou to samosprávné instituce a každá si určuje, jaké tituly a kvalifikace bude nabízet a jaké podmínky bude uplatňovat. Každá vysokoškolská instituce určuje svou vlastní politiku přijímání. Tradiční kvalifikací pro vstup do studia ukončeného diplomem (degree study) jsou dvě nebo tři získaná osvědčení o všeobecném vzdělání General Certificate of Education Advanced-level a alespoň tři získaná osvědčení General Certificate of Secondary Education – GCSE se známkou C nebo vyšší. V důsledku soupeření o studijní místa vyžadují mnohé instituce a kurzy v praxi kvalifikace značně vyšší úrovně než je minimum. Častěji jsou také akceptovány alternativní kvalifikace, včetně kvalifikací profesních, a mnohé instituce vítají žádosti dospělých uchazečů, kteří mají příslušné praktické zkušenosti, ne vždy však mají formální kvalifikace. V mnoha institucích dalšího vzdělávání jsou nabízeny přípravné kurzy (access courses), které připravují dospělé bez “Staré” (‘old’) univerzity neboli univerzity „před rokem 1992“ (‘pre-1992’) zahrnují univerzity Oxford a Cambridge, které pocházejí z 12. a 13. století, první koleje Waleské univerzity (University of Wales) a univerzity založené ve větších městech v 19. a na začátku 20. století spolu s mnoha univerzitami založenými v 50. a 60. letech 20. století. Tyto „starší“ (‘older’), ‘pre1992’ univerzity fungují podle Královské charty (Royal Charter). „Nové“ (‘new’) univerzity neboli univerzity „po roce 1992“ (‘post-1992’) získaly univerzitní status 37 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES formálních kvalifikací na vysokoškolské studium, často ve spolupráci s vysokoškolskými institucemi. programů trvá alespoň jeden rok (denního studia) a studují je osoby, které dosáhly honours degrees (nebo ekvivalentního vzdělání). Žádosti o denní vysokoškolské studium (fulltime undergraduate higher education courses) jsou normálně zpracovávány centrální clearingovou institucí Universities and Colleges Admissions Service – UCAS (Služba pro přijímání na univerzity a koleje). Žádosti jsou obvykle zpracovávány na podzim, rok před zahájením studia. Žádosti o studium postgraduální a studium v jiném časovém rozložení (part-time) zpracovává přímo univerzita nebo kolej. Doctorates jsou udíleny za vytvoření a interpretaci vědění, které rozšiřuje rozsah příslušné discipliny, obvykle prostřednictvím původního výzkumu. Některé doktorské programy, obsahují i nejen výzkumnou složku, ale i podstatnou složku výukovou. Doktorát obvykle vyžaduje ekvivalent tříletého studia. Rostoucí počet kurzů je modulární a je k dispozici v jiném než denním režimu (parttime). Modulární kurzy poskytují zvýšenou flexibilitu jak institucím, tak studentům, a to tím, že institucím umožňují nabízet kurzy buď denní, nebo v jiném časovém rozložení, a studentům umožňují snadno vstupovat do různých programů a institucí a zase z nich vystupovat. 6.2 Poplatky spojené se studiem/finanční pomoc pro studenty Otevřená univerzita (Open University) je hlavním poskytovatelem distančního učení, ačkoliv nyní nabízejí řadu kurzů prostřednictvím distančního a otevřeného učení i mnohé vysokoškolské instituce. Viz 1.5. O vyučovacích metodách obecně rozhodují jednotliví učitelé, katedry nebo instituce nebo tito aktéři ve spolupráci. Studium většinou kombinuje formální přednášky a méně formální semináře nebo konzultace, při nichž jsou studenti povzbuzováni k tomu, aby se účastnili diskuse a vedli ji. Některé obory vyžadují praktická cvičení, například laboratorní práce v přírodovědných předmětech a konverzaci v cizích jazycích. Lze také využívat informační technologie, například pro přenos přednášek televizí nebo pro interaktivní činnosti. Knihy a jiné vybavení doporučené pro kurzy si studenti zpravidla kupují sami. 6.3 Školní rok Školní rok pro vysokoškolské studium začíná v září nebo v říjnu a končí v červnu nebo v červenci příštího roku. Organizace studia závisí na jednotlivé instituci, většinou se však řídí podobným vzorem. Školní rok je tradičně rozdělen na trimestry, ačkoliv mnohé instituce nyní organizují výuku do semestrálního systému. 6.4 Studium 6.5 Hodnocení a kvalifikace Vysokoškolské studium má obvykle úroveň vyšší než GCE A-levels nebo než National Vocational Qualification (NVQ) úrovně 3 a zahrnuje studium vedoucí k vysokoškolským kvalifikacím, jimiž jsou: certificates a diplomas, foundation degrees, ordinary (non-honours) degree, honours degrees a higher (postgraduate) degrees, např. masters degrees a doctorates. Obsah studia obvykle určují jednotlivé instituce. O postupech hodnocení rozhoduje každá jednotlivá instituce. Mohou zahrnovat projekty a písemná pojednání, písemné zkoušky, eseje a ústní prezentace. Obvykle se vyžaduje, aby studenti skládali závěrečné písemné zkoušky, závěrečná kvalifikace však obvykle bere v úvahu i výsledky studenta v jiných zkouškách a v projektové práci. Pro udělení doktorátu musí student zkoušejícím předložit disertační práci (thesis), která obsahuje přibližně 60 000 až 80 000 slov. Následně student vykoná ústní zkoušku řízenou zkoušejícími. Studium vedoucí k nižší kvalifikaci než je honours degree, například higher education certificate, diploma a foundation degree, obvykle trvá jeden nebo dva roky. Projekty shromažďování a přenosu kreditů (Credit Accumulation and Transfer – CAT) umožňují studentům sestavit si z kreditů plnou kvalifikaci. Projekty CAT se stávají stále běžnějšími a jsou často spojovány s modulárními systémy studia. Ačkoliv ve vysokoškolském vzdělávání ve Spojeném království neexistuje jednotný systém přenosu Největší skupinu vysokoškolských programů tvoří undergraduate programmes vedoucí k honours degrees. Studium trvá obvykle tři roky (v denním studiu), i když může být delší. Masters degrees jsou udíleny po absolvování studijních programů, programů výzkumu nebo kombinace obou. Většina magisterských 38 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES kreditů, jsou zde konsorcia institucí, která provozují společné projekty CAT. Klíčová kreditní konsorcia v Anglii, Walesu a v Severním Irsku nedávno vypracovala soubor nezávazných směrnic určených k poskytování poradenství institucím o fungování těchto systémů. orgány. V některých oborech, například v architektuře, lékařství, zubním lékařství a v právu, je úspěšné zakončení příslušného studia zákonným požadavkem pro výkon profesní praxe na tomto poli. Ve Spojeném království nejsou akademické kvalifikace udíleny celostátně, jako je tomu v ostatních evropských zemích, nýbrž jsou udíleny jednotlivými institucemi. Univerzity mohou svobodně rozhodovat o názvech kvalifikací, které udělují. Vysokoškolské kvalifikace nabízené vysokoškolskými institucemi, které nemají pravomoc udílet své vlastní kvalifikace, jsou validovány externími orgány, například místní univerzitou nebo otevřenou univerzitou. 6.6 Učitelé Vysokoškolské instituce jsou zaměstnavateli vlastních pracovníků. Členové učitelského sboru na většině univerzit a v některých kolejích provádějí výzkum i výuku a mohou být zaměstnáni jak na částečný, tak na plný úvazek. Mnozí mají doktoráty a/nebo profesní kvalifikace. V současné době neexistuje žádný zákonný požadavek na přípravné vzdělání vyučujících ve vysokoškolských institucích, instituce však často svým zaměstnancům přípravu poskytují, zejména těm, kdo jsou v profesi nováčky. V roce 1999 byl založen národní orgán Ústav pro vysokoškolské učení a vyučování (Institute for Learning and Teaching in Higher Education – ILTHE), který má stanovit akreditační systém pro učitelské vzdělávací programy pro vysokoškolské učitele obvykle označované jako přednášející (lecturers), a podporovat inovace ve vyučování a učení. Kvalifikace pod úrovní honours degree zahrnují vysokoškolské certificates a diplomas a foundation degrees a dále ordinary (non-honours) degree. Foundation degree je nedávno zavedená kvalifikace orientovaná profesně, která se má zaměřit na nedostatek kvalifikací a na rozšíření účasti ve vysokoškolském vzdělávání. Největší skupinu vysokoškolských kvalifikací tvoří honours degrees. Běžnými tituly jsou Bachelor of Arts – BA(Hons) a Bachelor of Science – BSc(Hons). Honours degrees se obvykle člení na diplomy první, druhé a třetí třídy. Diplomy druhé třídy se dále člení do dvou oddílů, vyššího a nižšího, označovaných 2(i) a 2(ii). Studenti, kteří nedosáhnou standardu dostatečného pro udělení honours degree, mohou dostat ordinary (non-honours) degree dříve označované pass degree. 6.7 Statistika Počty vysokoškolských institucí Walesu ve školním roce 2001/02 Postgraduální kvalifikace (Postgraduate qualifications) zahrnují diplomy a osvědčení, například Postgraduate Certificate in Education – PGCE. Obvyklé názvy magisterských titulů jsou Master of Arts – MA, Master of Science – MSc, Master of Business Administration – MBA, Master of Education – MEd, Master of Social Work – MSW, Master of Musical Arts – AMusM, Master of Medical Sciences – MMedSci a Master of Philosophy – MPhil. Anglie Titul Doctor of Philosophy – PhD nebo DPhil se obvykle užívá pro doktoráty udělené na základě původního výzkumu. Doktorské programy, u nichž je podstatná výuková složka, obvykle vedou k udělení titulů, jež obsahují název dané discipliny, například EdD pro doktora pedagogiky (Doctor of Education). Wales v Anglii a Celkem Univerzity 72 2 74 Ostatní vysokoškolské instituce 51 4 55 Ve školním roce 2001/02 bylo ve vysokoškolském vzdělávání v celém Spojeném království (včetně Skotska) 1 311 800 domácích a zahraničních studentů v denním studiu a 928 900 v jiných formách studia, včetně studentů otevřené univerzity (Open University). Ve školním roce 2000/01 bylo ve vysokoškolských institucích Spojeného království zaměstnáno na plný úvazek 78 000 učitelů (přednášejících). Existuje nový rámec pro vysokoškolské kvalifikace udílené institucemi v Anglii, Walesu a v Severním Irsku, který tyto kvalifikace rozdělí do pěti úrovní. Ve vzestupném pořadí jsou to úrovně: Certificate, Intermediate, Honours, Masters a Doctoral. Rámec se zavádí od začátku školního roku 2003/04. Pramen: Department foe Education and Skills (2002). Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition. London:TSO. Mnohé vysokoškolské instituce nabízejí kurzy, které mohou být akreditovány profesními 39 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES 7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ uvolňování z práce na profesní přípravu a školský zákon z roku 2002 (Education Act 2002) dává všem zaměstnancům teoretický nárok na vyváženost práce a života, která jim umožní zahrnout vzdělávání a profesní přípravu mezi své povinnosti. Úloha vlády a národních agentur ve vzdělávání a profesní přípravě, například úřadů pro kvalifikace a kurikulum, je ve větší úplnosti popsána v 1.3. Informace o organizacích zapojených v profesní přípravě lze nalézt také v 5.1. 7.2 Řízení/Zapojené organizace 7.1 Politický a legislativní rámec Ministerstvo odpovědné za další vzdělávání a profesní přípravu v Anglii (a z některých hledisek i ve Walesu) je Ministerstvo pro vzdělávání a kvalifikace (Department for Education and Skills – DfES). Ministerstvo práce a penzí (Department for Work and Pensions – DWP) odpovídá za politiku zaměstnanosti. Ministerstvo obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry – DTI) má klíčovou roli ve zlepšování produktivity a dovedností. Vláda se zaměřuje na celoživotní učení jako na stěžejní bod veškeré politiky ve vzdělávání a profesní přípravě. Ve zdůvodnění se zdůrazňuje rostoucí prospěch, který z celoživotního učení plyne jednotlivcům, podnikům všech velikostí, obcím i zemi. Pro jednotlivce znamená zlepšování životních šancí, zejména na trhu práce. Pro podniky znamená investice do budoucnosti, zvyšování přidané hodnoty, nové ideje a modernizaci. V obcích podporuje sociální soudržnost. Pro zemi znamená silnou ekonomiku schopnou konkurovat na globálním trhu. Vláda popisuje svou roli jako pomoc při vytváření rámce příležitostí, aby se lidé mohli učit a překonávat překážky učení. Národní shromáždění pro Wales (National Assembly for Wales – NAfW) a jeho Ministerstvo pro profesní přípravu a vzdělávání (Department for Training and Education – DfTE) odpovídá za celoživotní učení ve Walesu. Přístup k dalšímu vzdělávání a profesní přípravě je ve většině zřetelů ponechán na jednotlivcích (individualistický přístup) a – pokud jde o profesní přípravu – na zaměstnavatelích (voluntaristický přístup). Vláda se zapojuje spíše do identifikování priorit a rozvíjí například národní strategie literární a matematické gramotnosti pro dospělé. Vláda se snaží dosáhnout maximálního zapojení zaměstnavatelů a jejich organizací. To se ukazuje v novém institucionálním uspořádání pro řízení dalšího vzdělávání a profesní přípravy (viz 7.2). Vláda oznámila svůj úmysl publikovat během roku 2003 „Strategii kvalifikací“ (‘Skills Strategy’), která stanoví úlohy a povinnosti zaměstnavatelů, jednotlivců a vlády. Také odborové svazy začínají hrát výraznější roli. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy odpovídá Úřad pro kvalifikace a kurikulum (Qualifications and Curriculum Authority – QCA) (viz 1.3) za program národních profesních standardů a schvaluje kvalifikace, které jsou začleněné do národního rámce kvalifikací (National Qualifications Framework – NQF) (viz 3B.3). Rada pro vzdělávání a kvalifikace pro Anglii (Learning and Skills Council for England – LSC) a Národní rada Walesu (National Council – ELWa) odpovídají za strategický rozvoj a financování dalšího vzdělávání a profesní přípravy pro dospělé. V rámci zákona o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 odpovídají LSC a Národní rada - ELWa za zajišťování vzdělávání a profesní přípravy dospělých. Musí zajistit řádná zařízení poskytující: Další vzdělávání a profesní přípravu neupravuje žádný jednotlivý zákon parlamentu, i když nedávná legislativa – zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) poskytuje základ pro aspekty financování, strategie a zajišťování kvality (viz oddíl 1). Zákon o učitelství a vysokém školství z roku 1998 (Teaching and Higher Education Act 1998) dává zaměstnaným mladým lidem právo na - vzdělávání denní i s částečnou docházkou (jiné než vysokoškolské vzdělávání) a profesní přípravu; - volnočasové occupations) aktivity spojené (leisure-time s takovým 40 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES vzděláváním a profesní přípravou pro žáky ve věku 16 až 19 let a pro osoby ve věku 19 let a starší. do rozvoje politiky a praxe vzdělávání a profesní přípravy po 16 letech věku. Sdružení pro vzdělávání pracujících (Workers’ Educational Association – WEA) je dobrovolný orgán, který se zaměřuje na povzbuzování dospělých k tomu, aby vstoupili do dalšího vzdělávání. Bylo založeno v roce 1903 a má 900 místních poboček. Poskytuje dospělým kurzy různého obsahu a délky od víkendových seminářů až k tříletým kurzům. Většina kurzů poskytovaných dospělým studentům těmito asociacemi je v jiném než denním režimu (parttime). Sdružení dostává finanční prostředky od Rady pro vzdělávání a kvalifikace a od Národní rady – ELWa. Tento zákon také pozměňuje školský zákon z roku 1996 (Education Act 1996) v tom, že dává místním úřadům pro vzdělávání (local education authorities – LEA) pravomoc zajišťovat denní i jiné formy (part-time) vzdělávání vyhovující požadavkům osob, které dosáhly věku 19 let. LEA financují a poskytují široké veřejnosti řadu kurzů v oblasti učení dospělých a učení komunitního (adult and community learning – ACL). Regiony se stávají významnou součástí strategie pro dosažení ekonomické konkurenceschopnosti a regenerace prostřednictvím agentur pro regionální rozvoj (Regional Development Agencies – RDA). Místní rady pro vzdělávání a kvalifikace (Local Learning and Skills Councils – LSC) v Anglii a obecní konsorcia pro vzdělávání a profesní přípravu (Community Consortia for Education and Training – CCET) ve Walesu tvoří spojení mezi vládou a místními vzdělávacími způsoby, jimiž se vzdělávání poskytuje. 7.3 Financování V Anglii poskytuje Ministerstvo pro vzdělávání a kvalifikace (Department for Education and Skills – DfES) finanční prostředky na vzdělávání a profesní přípravu prostřednictvím Rady pro vzdělávání a kvalifikace LSC (viz 7.2), která distribuuje finance poskytovatelům celoživotního učení na veřejně financované kurzy a kvalifikace. Ve Walesu přiděluje Národní shromáždění finanční prostředky prostřednictvím Národní rady - ELWa. Agentura pro rozvoj odvětvových kvalifikací (Sector Skills Development Agency – SSDA) přijala odpovědnost za rozvoj odvětvových kvalifikací pracovních sil v roce 2002 a zakládá nové rady pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Councils – SSC) (viz 5.1). Zatímco vláda klade stále větší důraz na zlepšování kvalifikací pracovních sil a na řešení základních problémů v kvalifikacích, zaměstnavatelé odpovídají za vlastní vzdělávací politiku. Zaměstnavatelské organizace mají proto v rozvíjení strategií profesní přípravy klíčovou roli, často kvůli vývoji a uznávání kvalifikací – ve spojení se SSC. Rozsah kolektivních smluv se v jednotlivých průmyslových odvětvích liší. Většina profesní přípravy založené na výkonu práce a organizované pro dospělé začleněné v pracovních silách je organizována a placena zaměstnavatelem. Neexistuje žádný mechanismus regulující v Anglii další odborné vzdělávání a přípravu, ani nejsou k dispozici žádné souvislé aktuální informace o tom, kolik na ně zaměstnavatelé ve Spojeném království vydávají peněz. Podle publikace Adult Learning in England: a Review (Hillage et al., 2000) zaměstnavatelé nejvíce přispívají právě na učení v práci. Mezi hlavní poradní orgány v oblasti vzdělávání a profesní přípravy patří Národní ústav pro vzdělávání dospělých a další vzdělávání (National Institute of Adult Continuing Education – NIACE) a Agentura pro základní dovednosti (Basic Skills Agency – BSA). NIACE je národním střediskem pro informace, spolupráci a konzultace v oblasti dalšího vzdělávání dospělých a dostává finanční prostředky od Ministerstva pro vzdělávání a kvalifikace (DfES), Národního shromáždění pro Wales (NAfW), LEA, univerzit a dobrovolných organizací. Agentura pro základní dovednosti (dříve Jednotka pro gramotnost a základní dovednosti dospělých, Adult Literacy and Basic Skills Unit – ALBSU) je hlavní rozvojovou agenturou pro literární a matematickou gramotnost dospělých a učení příbuzným základním dovednostem; dostává také finanční podporu od vlády. Agentura pro vzdělávání a rozvoj kvalifikací (Learning and Skills Development Agency – LSDA) je také zapojena Předcházející systém odvětvových odvodů, které platili zaměstnavatelé na profesní přípravu, byl opuštěn, protože metoda plánování pracovních sil byla nahrazena současnými metodami prognóz kvalifikačních potřeb na trhu práce a jejich uspokojování. Zaměstnavatelé neplatí daně ani odvody na profesní přípravu, s výjimkou odvětví strojírenství a stavebnictví. Místní úřady pro vzdělávání (LEA) organizují a dotují řadu kurzů v oblasti učení dospělých a komunitního vzdělávání. Do srpna 2003 jsou LEA financovány prostřednictvím Rady pro vzdělávání a kvalifikace (LSC), aby mohly vykonávat tyto aktivity tak, jako jsou stanoveny ve schválených plánech učení dospělých. Ve školním roce 2003/04 zavede LSC nové finanční 41 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES uspořádání. Dospělí žáci přispívají na náklady svého učení, pokud jsou toho schopni. Vzdělávání a profesní přípravu dospělých poskytují instituce dalšího vzdělávání (viz 4.1); schválení poskytovatelé profesní přípravy, včetně samostatných profesních ústavů, podniků profesní přípravy a jednotlivých zaměstnavatelů; vysokoškolské instituce (viz 6.1); střediska vzdělávání dospělých provozovaná místními úřady pro vzdělávání (LEA) a střediska Sdružení pro vzdělávání pracujících (Worker´s Educational Association – WEA). Pro doplnění viz oddíl 1.5. 7.4 Lidské zdroje Hlavní politickou prioritou v této oblasti v celém Spojeném království je zvýšit počet učitelů v dalším vzdělávání, často nazývaných lektoři (lecturers), kteří mají učitelskou kvalifikaci pro další vzdělávání. Dříve nebyly na tyto instruktory a ostatní učitele v odborné vzdělávání a přípravě (OVP) kladeny téměř žádné požadavky týkající se formálního vzdělání nebo kvalifikace k vyučování, pokud nepracovali v dotovaném školském sektoru. Příklady, které následují, ukazují klíčové aspekty opatření a rozsah iniciativ. Odborné vzdělávání/příprava Národní profesní kvalifikace (National Vocational Qualifications – NVQ) jsou profesně specifické kvalifikace, které mohou získat zaměstnanci z velké řady povolání. V polovině 90. let 20. století existovalo 500 NVQ zahrnujících 150 povolání. Míra pronikání průmyslovými sektory není jednotná a od větší revize v polovině 90. let se usiluje o racionalizaci opatření NVQ. Nárůst certifikovaných, státem validovaných kvalifikací OVP a důraz na pedagogiku (vzdělávání vzdělavatelů) nyní vede k uznání toho, že učitelé by měli mít řádné vzdělání a k formulaci požadavkům na toto vzdělání, i když se situace v jednotlivých odvětvích liší. Hodnotitelé (assesors) národních profesních kvalifikací (NVQ) (viz 5.5) musí mít určitou profesní přípravu jako součást systému zajišťování kvality, který je stanoven odvětvovými organizacemi (například SSC – viz 5.1) a akreditačními výbory a na který dohlíží Úřad pro kvalifikace a kurikulum (QCA). Systém NVQ je určen k uznávání dovedností a vědomostí získaných na pracovišti. NVQ jsou založeny na konceptu způsobilostí získaných a prokázaných, nikoliv na čase nebo místě získání. Kvalifikace tedy může být získána studiem v college nebo výhradně na pracovišti. Neexistují žádné vstupní požadavky, protože klíčovým požadavkem pro danou kvalifikaci je prokázat způsobilosti. Neexistují žádné formální kurikulární požadavky, i když zaměstnanec musí prokázat způsobilosti pro udělení určité NVQ v řadě jednotek. Většina kvalifikací obsahuje jak povinné, tak volitelné jednotky či složky a dále i jednotky dodatkové. Jednotky lze absolvovat jednotlivě. V roce 1997 vláda podnikla významný krok ve vzdělávání vzdělavatelů pro further education colleges a v souladu s NVQ tím, že založila Národní vzdělávací organizaci pro další vzdělávání (Further Educational National Training Organisation – FENTO). FENTO je národní orgán pro rozvoj, zajišťování kvality a podporu národních standardů pro vzdělávání instruktorů a učitelů ve veřejných kolejích dalšího vzdělávání a v soukromých sektorech profesní přípravy. Brzy se očekává vznik Rady pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Council) zahrnující řadu vzdělávacích aktivit. Informace o učitelích vzdělávání viz 4.4. v institucích Rady pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Councils – SSC) (viz 5.1) odpovídají za stanovování profilů povolání a národních profesních standardů v příslušném odvětví v konzultaci se zaměstnavateli. Jsou identifikovány způsobilosti potřebné k podávání výkonů podle těchto standardů a z těchto standardů jsou vyvozeny jednotky, které zahrnují určitou NVQ. Hodnotící orgány vypracovávají akreditační a hodnotící postupy a odpovídají za zajišťování kvality. NVQ jsou členěny do pěti úrovní Národního rámce kvalifikací (viz 3B.3), za jehož kvalitu odpovídá Úřad pro kvalifikace a kurikulum (QCA). Inspekční procedury jsou prováděny prostřednictvím Inspektorátu vzdělávání dospělých (Adult Learning Inspectorate) a Ofsted ve spolupráci s místními radami pro vzdělávání a kvalifikace (viz 1.4). dalšího 7.5 Organizace programů Řada příležitostí k celoživotnímu učení, ať založenému na výkonu práce či jinému, je k dispozici jak u veřejných, tak u soukromých poskytovatelů s tím, že stále větší důraz je kladen na to, aby ten, kdo se učí (learner), byl středem celého procesu, a na programy zahrnující informační a komunikační technologie a distanční učení. Existuje řada jiných profesních kvalifikací vytvářených zaměstnavateli nebo akreditačními orgány, z nichž některé jsou mimo rámec NVQ a národních kvalifikací. Tyto kvalifikace jsou často nadále uznávány profesními orgány. 42 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES Úkolem WBLA je pomáhat dospělým, zejména těm, kteří jsou špatně zaměstnatelní nebo dlouhodobě nezaměstnaní, dostat se do udržitelného zaměstnání, včetně samostatné výdělečné činnosti. V rámci tohoto programu se nabízí několik různých modelů vzdělávání a profesní přípravy: Další vzdělávání dospělých Řadu kurzů všeobecných základních dovedností a odborně zaměřených kurzů, například kurzů informačních a komunikačních technologií, zprostředkovávají místní veřejné orgány ve vzdělávacích střediscích pro dospělé a ve further education colleges. Financovány jsou částečně z poplatků placených žákem a částečně dotacemi z místního úřadu nebo rady pro vzdělávání a kvalifikace. Inspekci provádí Inspektorát vzdělávání dospělých nebo Ofsted. Mnohé tyto kurzy zahrnují neformální učení a vzrůstá zájem o nové metody uznávání nebo akreditace (viz 7.7). Dospělí mohou také absolvovat kurzy vedoucí k některé z celostátně uznávaných kvalifikací, například General Certificate of Secondary Education – GCSE (viz 3B.3), General Certificate of Education Advanced-level – GCE A-level nebo General Certificate of Education Advanced Subsidiary Qualification – GCE AS qualifications (viz 4.2), General National Vocational Qualifications – GNVQ nebo, jak je vysvětleno výše, National Vocational Qualifications – NVQ. - status zaměstnance s doplňkovou profesní přípravou; - profesní příprava, která značně zlepšuje dovednosti, po nichž je poptávka na místním trhu práce. New Deal je klíčovou součástí vládní strategie Ze sociální péče do práce (Welfare to Work strategy). Je to aktivní politika trhu práce navržená k tomu, aby se lidé rychleji dostávali do práce, a těm, kdo to potřebují, poskytuje pomoc se zlepšováním jejich zaměstnatelnosti. New Deal pro lidi ve věku 25 let a starší a pro lidi ve věku 50 let a starší se snaží pomáhat lidem, kteří jsou nezaměstnaní po dva roky (šest měsíců u osob nad 50 let) nebo déle, aby se dostali zpátky do práce. V roce 2001 byly zavedeny programy New Deal pro osamělé rodiče (Lone Parents), partnery nezaměstnaných lidí (Partners of Unemployed People) a pro postižené lidi (Disabled People). Osobní poradce pomáhá lidem hledajícím práci vypracovat plán, který vyhovuje jejich potřebám. Programy zahrnují opatření jako například dotovaná zaměstnání a příležitosti ke vzdělávání a profesní přípravě. Přípravné kurzy (access courses) připravují hlavně dospělé studenty bez všeobecně vzdělávacích (academic) kvalifikací pro vysokoškolské vzdělávání: některé otvírají přístup jen do určité instituce vysokoškolského vzdělávání, která může být zapojena i do navrhování kurzu, většinou jsou však pojaty tak, aby připravily na vstup do vysokoškolského vzdělávání obecně. Diplom moderních dovednosti pro dospělé (Modern Skills Diploma for Adults) je velšská iniciativa zvyšující úroveň dovedností dospělých v podnikání. Tento program kombinuje praktickou přípravu a učení mimo zaměstnání s liniemi moderního učňovství (viz 5.1) a vede k národní profesní kvalifikaci (NVQ) na úrovni 3 (viz 3B.3). Další iniciativy Zájmové nebo neprofesní kurzy (recreational or non-vocational courses) které nevedou k žádné určité kvalifikaci, nabízejí mnohé instituce, zejména střediska vzdělávání dospělých provozovaných LEA. projekty kombinace výcviku zaměstnatelnosti a profesní přípravy; Program také nabízí přechodnou podporu účastníkům bezprostředně po jejich vstupu do zaměstnání a povzbuzuje je k tomu, aby využívali možnosti celoživotního učení. Kurzy gramotnosti a základních dovedností pro dospělé jsou určeny speciálně pro dospělé a zahrnují velmi flexibilní a informální programy; mají často formu seminářů, na které si lze „zaskočit“ (drop-in workshops), kde dobrovolní tutoři vyučují jednotlivce. Byla vytvořena nová klíčová kurikula čtenářské a matematické gramotnosti pro dospělé, která popisují obsah toho, co by se mělo v programech čtenářské a matematické gramotnosti vyučovat, a to: v dalším vzdělávání a ve vzdělávání dospělých; na pracovišti a v programech pro nezaměstnané; ve věznicích; v programech čtenářské a matematické gramotnosti pro komunity a rodiny. Vládou podporované přípravy - V tomto kontextu lze zmínit řadu programů a iniciativ veřejného a soukromého sektoru. Zvláště významná je Otevřená univerzita (Open University), která poskytuje kdykoliv příležitost ke studiu z domova 200 000 lidem pomocí bloků vysokoškolského distančního učení. profesní Existuje několik vládou podporovaných projektů profesní přípravy pro dospělé. Za učení pro dospělé založené na práci (Work-based learning for adults – WBLA) nyní odpovídá Jobcentre Plus (dříve nazývané Employment Service), součást Ministerstva práce a penzí v Anglii, a Národní rady – ELWa ve Walesu. Uznáním potřeby překonávat překážky učení tak, aby se řešily problémy s nedostatkem základních dovedností, vláda zahájila řadu iniciativ, ať už v obci nebo na pracovišti. Příkladem je Odborový vzdělávací fond (Union Learning Fund – ULF). Odborové svazy mají dlouhou tradici poskytování své vlastní profesní 43 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES přípravy. Vláda a odborové svazy se nedávno staly aktivními partnery v poskytování učebních programů, které se zaměřují na základní dovednosti a jiné potřeby profesní přípravy. Pilotní projekty jsou podrobovány externí evaluaci svého účinku. Legislativa z nedávné doby také ustavila odborářské zástupce pro učení (Union Learning Representatives) na pracovišti. učí, a národní systém pro validaci systémů uznávání, které poskytovatelé používají. Mezi ostatní systémy pro validaci předchozího učení patří uznávání předchozího učení (Accreditation of Prior Learning – APL), portfoliový systém, jehož prostřednictvím mohou lidé bez tradičních kvalifikací získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání, a řada kreditních systémů, například těch, které provozuje Národní síť otevřených škol (National Open College Network – NOCN), která umožňuje frekventantům sestavovat si kredity z celé národní sítě středisek. 7.6 Poradenské služby Vláda financuje rozvoj a správu národní informační a poradenské služby o příležitostech k celoživotnímu učení ‘learndirect’. Úkolem služby ‘learndirect’ je poskytovat přímý a snadný přístup k celoživotnímu učení širokému okruhu dospělých prostřednictvím telefonu, Internetu a sítě místních učebních středisek. ‘learndirect’ poskytuje vzdělávací služby Univerzity pro průmysl (University for Industry – UfI), vládní iniciativy oznámené v roce 1998 s posláním stimulovat poptávku po celoživotním učení u podniků a jednotlivců a podporovat dostupnost relevantního, vysoce kvalitního a inovativního učení a zlepšovat jeho dostupnost, zejména prostřednictvím využití informačních a komunikačních technologií. 7.8 Statistika 1. listopadu 2002 bylo v Anglii ve further education institutions financovaných LSC zapsáno 2,2 miliónů studentů. 27 % neboli 597 000 studentů v zařízeních financovaných radou bylo mladších 19 let a 83 % z nich bylo zapsáno v denním a celoročním vzdělávání. V roce 2001 financovala LSC v Anglii 422 further education colleges a externích institucí. Pramen: Government Supported Further Education and Work Based Learning for Young People - 1 November 2002 (LSC Statistical First Release, 31/03/03). Nová síť Job Centre Plus, součást Ministerstva práce a penzí, bude poskytovat univerzální středisko (one-stop-shop) pro poradenství o práci, profesní přípravě a sociálních příspěvcích. Podle šetření vlády o vzdělávání dospělých z roku 2001 National Adult Learning Survey (DfES, 2001) se v Anglii a Walesu zúčastnilo vzdělávacích aktivit 76 % dospělých, o 2 % více než v roce 1997. Přibližně 80 % učení, ke kterému dochází ve vzdělávacích kurzech, je učení profesní. Profesní kurzy jsou spíše kratší, kolem 60 % z nich poskytuje zaměstnavatel a 40 % nabízejí vzdělávací instituce. Informace o poradenských službách pro mladé dospělé, včetně Connexions Service, viz 4.3. Účast na vzdělávání se v jednotlivých skupinách liší: 7.7 Hodnocení, akreditace a uznávání O hodnocení a certifikaci široké řady programů vzdělávání a profesní přípravy pro dospělé se pojednává v kapitole 7.5, kam to přísluší. Uznávání a akreditace informálního a neformálního učení získává na významu. Rada pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC) spolupracuje s Národním ústavem pro vzdělávání dospělých a další vzdělávání (National Institute for Adult and Continuing Education – NIACE) na národním systému pro uznávání a zaznamenávání pokroku v neakreditovaném učení a jeho výsledků. Ve stadiu zkoušení je celostátní metoda zahrnující dva prvky: fázový proces, jehož prostřednictvím poskytovatelé uznávají a zaznamenávají pokrok a výsledky těch, kdo se - Účast klesá s věkem: u 20–49letých činí 80 % a více, u 70letých a starších je to jen 25 %; - Ženy se angažují méně často než muži (73 %:79 %); - Postižení je spojeno s nižší účastí; - Existuje silná korelace mezi dosaženým vzděláním a účastí: 55 % z těch, kdo opustili denní vzdělávání bez kvalifikace, hlásilo nějaký druh učení, ve srovnání s těmi, kteří mají kvalifikaci na úrovni 3 (viz 3B.3) nebo vyšší; - Ti, kteří byli nejméně kvalifikovaní, když opouštěli denní vzdělávání, obvykle dosáhli kvalifikace následně; 71 % z těch, kdo opustili školu bez kvalifikace, ji následně získali; 44 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 ANGLIE A WALES - Nejvyšší míry účasti jsou mezi těmi, kdo jsou v placeném zaměstnání. 89 % pracovníků na plný úvazek, 82 % samostatně výdělečně činných a 81 % pracovníků na částečný úvazek se v průběhu roku zapojilo do učení. Lidé mimo trh práce zaznamenávali značně nižší účast: 68 % nezaměstnaných a 52 % lidí v domácnosti. Podíl nezaměstnaných, kteří se angažují v učení, se zvýšil. Výdělky korelují s účastí v učení: 91 % domácností s vysokým příjmem hlásí účast ve vzdělávání ve srovnání s 53 % v nejnižších příjmových skupinách. Publikace Adult Learning in England: A Review (Hillage et al., 2000) ukazuje, že přes 80 % podniků s 25 a více zaměstnanci a přes 90 % podniků s 200 a více zaměstnanci poskytují profesní přípravu mimo pracoviště. Většina této profesní přípravy se týká uvedení do práce, ochrany zdraví a bezpečnosti – a čtyři z pěti zaměstnavatelů poskytují přípravu pro určité povolání. Citované prameny Departement for Education and Skills (2001). National Adult Learning Survey 2001. London: DfES. Hillage, J., Uden, T., Aldridge, F. and Eccles, J. (2000). Adult Learning in England: a Review. Brighton: Institute for Employment Studies/National Institute of Adult Continuing Education. 45 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO SEVERNÍ IRSKO 1. PRAVOMOCI A SPRÁVA Vzdělávací systém Severního Irska je založen na principu, že všechny děti ve věku 4 – 16 let musí dostat vhodné denní vzdělávání. Všechny děti v tomto věku mají nárok na bezplatné vzdělávání; jakékoliv následující vzdělávání je obvykle rovněž bezplatné, a to až do 19 let věku (pod podmínkou trvalého bydliště). 1.1 Úvodní informace Informace o správě, legislativě, náboženství, jazycích, území a obyvatelstvu jsou součástí úvodního oddílu Spojeného království na začátku této publikace. Základní reformy zahrnuté v nařízení o reformě vzdělávání (v Severním Irsku) z roku 1989 odrážely mnohá z ustanovení zákona o školské reformě z roku 1988 pro Anglii a Wales, obsahovaly však i některá důležitá ustanovení specifická pro Severní Irsko, například význam vzdělávání ve zlepšování vzájemného pochopení a tolerance mezi společenstvími v Severním Irsku. Následná legislativa zavedla podobné reformy jako v Anglii a Walesu, ne však identické, a zahrnuje nařízení (Severního Irska) o vzdělávání a knihovnách z roku 1993, nařízení (Severního Irska) o vzdělávání z roku 1996, nařízení (Severního Irska) o vzdělávání z roku 1997 a nařízení (Severního Irska) o vzdělávání z roku 1998. Tento oddíl obsahuje pouze informace specifické pro Severní Irsko; tam, kde jsou podobná opatření v Anglii a Walesu, jsou uvedeny křížové odkazy na jejich popis. Informace o Skotsku jsou předmětem samostatné publikace. 1.2 Základ vzdělávacího systému: principy a legislativa Poté, co bylo fungování parlamentu Severního Irska v roce 1972 pozastaveno a přímou vládu převzal parlament Spojeného království ve Westminsteru, měla velká většina primární legislativy Severního Irska formu nařízení. Ta byla předkládána parlamentu v rámci zákona o Severním Irsku z roku 1974. Většina legislativy odpovídala legislativě v Anglii a Walesu, některé záležitosti však byly pro Severní Irsko řízeny samostatně. 1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému Správa vzdělávacího systému je prováděna na národní a místní správní úrovni. Správní orgány mají při řízení svých institucí vysoký stupeň autonomie. Dne 2. prosince 1999 byla přenesena pravomoc na shromáždění Severního Irska a jeho výkonný výbor ministrů (výkonnou moc Severního Irska), a tím byla shromáždění dána legislativní moc v oblastech dříve spravovaných ministerstvy Severního Irska, včetně vzdělávání. (Ministr pro Severní Irsko je jmenován ministerským předsedou Spojeného království a nadále odpovídá za záležitosti, které nebyly přeneseny na shromáždění, včetně mezinárodních vztahů, a zastupuje zájmy Severního Irska ve vládě Spojeného království). Ústřední vláda a národní agentury Veřejné vzdělávání v Severním Irsku je spravováno centrálně Ministerstvem školství (Department of Education – DE) a Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání (Department for Employment and Learning – DEL) a místně pěti výbory pro vzdělávání a knihovny (Education and Library Boards). Rada pro školy dotované katolickou církví (Council for Catholic-Maintained Schools – CCMS), která byla ustavena nařízením o reformě vzdělávání z roku 1989 (Education Reform Order 1989), má určitou odpovědnost za všechny školy dotované katolickou církví. V důsledku obtíží v mírovém procesu byla působnost Shromáždění Severního Irska o půlnoci 14. října 2002 pozastavena a ministr pro Severní Irsko převzal odpovědnost za řízení ministerstev Severního Irska. 46 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO Od pozastavení působnosti Shromáždění Severního Irska v říjnu 2002 odpovídá za řízení ministerstev pro vzdělávání v Severním Irsku ministr pro Severní Irsko. Před tímto pozastavením výkonná moc zahrnovala: ministra školství, který vedl Ministerstvo školství (DE) a odpovídal za politické, legislativní a ekonomické problémy vztahující se ke školám a Službě mládeži (Youth Service); a ministr zaměstnanosti a vzdělávání, který vedl Ministerstvo zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) a odpovídal za další a vysokoškolské vzdělávání, zaprofesní přípravu a za zaměstnanost. když konečná volba spočívá na školách). V Severním Irsku je také hodnotící orgán pro kvalifikace, jako např. GCSE a GCE A-levels (viz 3B.3 a 4.2 v části o Anglii a Walesu). Rada pro školy dotované katolickou církví (Council for Catholic-Maintained Schools – CCMS) je NDPB, jejíž členové jsou zástupci jmenovaní biskupy Severního Irska a osoby jmenované ministrem školství v konzultaci s biskupy, rodiči a učiteli. Hlavním úkolem CCMS je podporovat vysoké standardy vzdělávání ve školách dotovaných katolickou církví, kterým poskytuje vyšší úroveň řízení. Podporuje a koordinuje plánování kapacit v sektoru dotovaném katolickou církví, zaměstnává učitele a podporuje efektivní řízení škol dotovaných katolickou církví. Ministerstvo školství (Department of Education – DE) odpovídá za veškerou politickou, legislativní a ekonomickou problematiku škol a Služby mládeži. Zvláštními oblastmi odpovědnosti jsou školní kurikulum, vzdělávací a učební standardy, procedury přechodu a výběru (pro postprimární vzdělávání), otevřené přijímání, podpora žáků, speciální vzdělávání, Služba mládeži a vztahy mezi mladými lidmi ve společenství. Kromě toho DE odpovídá za strategické plánování a finance a za inspekci vzdělávání a profesní přípravy ve všech fázích vzdělávání. Místní správa Odpovědnost za předškolní a školní vzdělávání na místní úrovni spočívá na pěti výborech pro vzdělávání a knihovny (Education and Library Boards), z nichž každý zahrnuje jednu nebo více z 26 demokraticky zvolených obecních rad. Výbory jsou znovu jmenovány každé čtyři roky po volbách okresních rad. Čtyřicet procent členů každého výboru tvoří okresní radní, kteří jsou nominováni svou okresní radou, 22 % zastupuje zájmy protestantské a katolické církve a zbývající členové jsou jmenováni ministrem tak, aby byly zastoupeny jejich zájmy ve službách, za něž výbory odpovídají; například jsou zastoupeny zájmy učitelů, knihoven a mládeže, odborářů a podnikání. V pravomoci Ministerstva zaměstnanosti a vzdělávání (Department for Employment and Learning – DEL) jsou především další a vysokoškolské vzdělávání; profesní příprava; služby zaměstnanosti; pracovní právo a vztahy; příprava učitelů a vzdělávání učitelů; pomoc studentům a postgraduální kvalifikace a stipendia pro profesní přípravu. V rámci tohoto ministerstva odpovídá oddělení dalšího a vysokoškolského vzdělávání za rozvoj politiky a plánování, financování a správu dalšího a vysokoškolského vzdělávání. Další poradenství poskytuje Rada Severního Irska pro vysokoškolské vzdělávání (Northern Ireland Higher Education Council – NIHEC) a Konzultativní výbor dalšího vzdělávání (Further Education Consultative Committee). Výbory pro vzdělávání a knihovny odpovídají za financování řízených škol (za příjmy a za investice) a dotovaných škol (pouze za příjmy). Poskytují také služby mládeži a knihovnické a informační služby v místních komunitách. Musí zajistit dostatečný počet škol tak, aby byly uspokojeny místní potřeby. Odpovídají za plnění školní docházky a poskytují kurikulární poradenskou a podpůrnou službu všem školám v dané oblasti. Musí připravit přehled opatření, která učinily pro vzdělávání dětí s poruchami chování. Výbory poskytují služby školního stravování a dopravu do školy a ze školy. Také zaměstnávají učitele a mají další manažerské povinnosti vůči řízeným školám. Udílejí univerzitní a jiná stipendia. Podobně jako v Anglii a Walesu zde existuje několik nevládních veřejných orgánů (nondepartmental public bodies – NDPB), které mohou být ustaveny zákonem, nejsou to však vládní ministerstva ani jejich části. Fungují obvykle v rámci obecných politických linií stanovených ministry. Mezi jejich povinnosti mohou patřit exekutivní, administrativní, řídicí a komerční funkce. Zaměstnávají vlastní pracovníky. Vzdělávací instituce Vzdělávací instituce se, podobně jako v Anglii a Walesu, těší velké míře samostatnosti. Rada pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním Irsku (Northern Ireland Council for the Curriculum, Examinations and Assessment – CCEA) je oficiální nevládní veřejný orgán (NDPB), jehož členové jsou jmenováni Ministerstvem školství (DE) a zahrnují zástupce vzdělávání, průmyslu, obchodu a dva hodnotitele z DE. Její hlavní povinností je poskytovat DE rady ve všech aspektech ovlivňujících školní kurikulum a v oblasti hodnocení a kvalifikací. Produkuje informační a poradenské materiály pro školy (i Veřejně financované školy v Severním Irsku jsou označovány jako dotované (grant-aided) školy. Existuje pět kategorií dotovaných škol: controlled schools (řízené školy), controlled integrated schools (řízené integrované školy), grant-maintained integrated schools (dotované integrované školy) a voluntary grammar schools. Všechny veřejně financované školy v Severním Irsku mají správní radu, která odpovídá za 47 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO rozhodování o všeobecném zaměření školy a za její kurikulum. Složení správní rady, podobně jako v Anglii a Walesu, obvykle odráží několik sektorů komunity, místní podnikatelskou obec a místní úřad nebo zřizovatele, zvolené rodiče a učitele. komunitní vzdělávání a instituce pro počáteční vzdělávání učitelů. Vysokoškolské instituce v Severním Irsku jsou podřízeny stejnému systému akademického posuzování, jako vysokoškolské instituce v Anglii. Tento systém řídí Agentura pro zajišťování kvality (Quality Assurance Agency) (viz Anglie a Wales, oddíl 1.4). Koleje dalšího vzdělávání (further education colleges) jsou jednak všeobecně vzdělávací, jednak odborné; poskytují kurzy jak denní, tak v jiném časovém rozvržení (part-time). Od začlenění v dubnu 1998 byla odpovědnost za řízení kolejí dalšího vzdělávání převedena na řídicí orgány, jejichž úlohy a povinnosti jsou podobné těm, které mají řídicí orgány institucí dalšího vzdělávání v Anglii a Walesu. Řídicí orgán musí mít 12 až 18 členů, včetně ředitele. Mezi členy musí být i zástupci zvolení učitelským sborem, zástupci zvolení studenty, pověřenci výboru pro vzdělávání a knihovny a členové kooptovaní řídicím orgánem. Alespoň polovina členů musí pocházet z hospodářské sféry a ze zástupců profesí. Koleje poskytují rovněž zájmové kurzy (recreational courses) pro dospělé. 1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia Běžné náklady všech veřejně financovaných škol plně hradí Ministerstvo školství, a to buď přímo, nebo prostřednictvím výborů pro vzdělávání a knihovny. Ministerstvo rovněž financuje investice, a to až do 100 % podle kategorie školy. Místní správa škol (Local Management of Schools – LMS) zavedená od roku 1989 vyžaduje vysokou míru přenášení finančních pravomocí na školy. Finanční prostředky jsou školám přidělovány podle normativu určeného počtem žáků a dalšími faktory, například budovami, velikostí školy, sociálními/vzdělávacími potřebami atd. Normativy všech výborů se přizpůsobují obecnému rámci stanovenému Ministerstvem školství. Mnohé školy také dostávají dodatečné subvence od zvláštních iniciativ a získávají další prostředky z dobrovolných příspěvků atd. V současné době se zkoumá školní financování s cílem zavést obecný normativ pro financování všech dotovaných škol v Severním Irsku. Všechny vysokoškolské instituce jsou autonomními orgány s plnou odpovědností za vzdělávání a za vnitřní organizaci. 1.4 Inspekce a zajišťování kvality Podobně jako v Anglii a Walesu odpovídá správní rada a ředitel každé jednotlivé školy za institucionální sebeevaluaci. Výbory pro vzdělávání a knihovny však nemají stejné povinnosti a pravomoci, pokud jde o kvalitu, jako místní úřady pro vzdělávání v Anglii a Walesu. S výjimkou grammar schools dobrovolných organizací, které ukládají malé školné, neúčtují veřejně financované školy (označované jako dotované školy) žádné poplatky za výuku, knihy a psací potřeby. Podobně jako v Anglii a Walesu mohou školy vyzvat rodiče k tomu, aby na některé aktivity dobrovolně přispěli. Inspektorát vzdělávání a profesní přípravy (Education and Training Inspectorate – ETI), který je útvarem Ministerstva školství, odpovídá za inspekce a podávání zpráv o kvalitě vzdělávání ve školách v Severním Irsku. Inspektoři jsou zaměstnanci Ministerstva školství ve veřejné službě. V každé škole provádí formálně inspekci tým inspektorů nejméně jednou za sedm let. Inspekce mají hodnotit práci každé školy, brát přitom v úvahu individuální okolnosti a podmínky a zaměřovat se na étos školy, na kvalitu vyučování a učení a na kvalitu jeho správy. Všechny zprávy ETI o vzdělávacím systému, včetně zpráv o školních inspekcích, jsou publikovány. Správní rada a ředitel školy plně odpovídají za výdaje ročního školního rozpočtu, které zahrnují většinu personálních nákladů, náklady na běžné vybavení, knihy a materiály a většinu provozních nákladů, oprav a údržby budov. Koleje dalšího vzdělávání dostávají finanční prostředky přímo od Ministerstva zaměstnanosti a vzdělávání. Zvažuje se nový způsob financování a v současné době platí přechodná opatření. ETI hodnotí rovněž odborné vzdělávání a přípravu mládeže a dospělých v dotovaných organizacích profesní přípravy a podává o nich zprávy Poradnímu výboru pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Advisory Board) při Ministerstvu zaměstnanosti a vzdělávání. Hodnotí také podpůrné služby výborů pro vzdělávání a knihovny, vzdělávání dospělých a Ve veřejně financovaných institucích dalšího vzdělávání jsou 16- až 18letí studenti ze Spojeného království a z Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru, kteří obvykle měli ve Spojeném království v předchozích třech letech trvalé bydliště, osvobozeni od školného. Určité náklady se však mohou vyskytnout (pro další informace viz 48 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO Anglie a Wales, oddíl 1.5). V Severním Irsku bylo po revizi studentských podpor (Student Support Review) zrušeno školné pro studenty starší 19 let, kteří jsou v denních profesních kurzech dalšího vzdělávání. 1.7 Soukromé školy Podobně jako v Anglii a Walesu rozšiřuje vláda preobligatorní vzdělávání ve spolupráci s institucemi voluntary (dobrovolného) a soukromého sektoru, které mohou dostat grant na vychovu tří- a čtyřletých dětí, pokud splňují určité podmínky a požadavky. Vysokoškolské instituce jsou financovány Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání na doporučení Rady Severního Irska pro vysokoškolské vzdělávání a Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii (Higher Education Funding Council for England – HEFCE). Ve většině ostatních ohledů se opatření podobají opatřením v Anglii a Walesu. V Severním Irsku existuje několik málo nedotovaných škol (independent schools). Ty nedostávají přímo žádné prostředky od státu. Studenti mohou, v závislosti na osobním příjmu nebo na příjmu rodičů, dostávat finanční podporu na úhradu školného, a tam, kde je to přiměřené, i na úhradu životních nákladů. Existuje odlišná úprava pro studenty běžného (undergraduate) a postgraduálního studia. Podpora může být poskytována prostřednictvím studentských půjček a u studentům z rodin s nízkým příjmem prostřednictvím grantů a stipendií. 1.6 Poradní a pomocné orgány Rada pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním Irsku (Northern Ireland Council for the Curriculum, Examinations and Assessment – CCEA) je financována Ministerstem školství (DE) a má zákonnou povinnost radit DE v záležitostech kurikula, hodnocení, zkoušek a externích kvalifikací. Rada Severního Irska pro integrované vzdělávání (Northern Ireland Council for Integrated Education – NICIE) byla založena jako společnost v roce 1989. Zaměřuje se na vytvoření reprezentativní struktury, v jejímž rámci může docházet k debatám o problémech ovlivňujících integrované vzdělávání jako celek a k formulaci příslušných politických opatření. V rámci své nové zákonné odpovědnosti za podporu a usnadňování integrovaného vzdělávání dostává finanční prostředky od Ministerstva školství. Podobně jako v Anglii a Walesu existují i zde zájmové skupiny, které v mnoha případech fungují v rámci celého Spojeného království a zastupují rodiče, učitele, členy správních rad, studenty, zaměstnavatele, odborové svazy a politická a náboženská uskupení. 49 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V Severním Irsku začíná povinné vzdělávání ve věku čtyř let. Předškolní zařízení jsou proto definována jako instituce poskytující dítěti výchovu a vzdělávání (ve škole nebo v jiných zařízeních) poté, co dosáhne věku dvou let, a předtím, než dosáhne povinného školního věku (čtyř let), a to odlišné od výuky v přijímací třídě primární školy. Podobně jako v Anglii a Walesu se vytváří strategie národní péče o dítě ve smyslu výchovy a denní péče. Podobně jako v Anglii a Walesu jsou předškolní opatření v Severním Irsku k dispozici formou celodenní i kratší docházky. Otvírací doba a doba docházky jsou také podobné. Uspořádání tříd je ponecháno převážně na instituci; děti mohou být buď ve smíšených třídách, nebo seskupeny podle věku, v závislosti na počtu žáků a na velikosti tříd. Zajištění předškolní neboli dětské výchovy není v Severním Irsku zákonem vyžadováno a ani účast v ní není povinná. Vláda však v roce 1998 zahájila program rozšiřování předškolní výchovy, který se zaměřil nejprve na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a na nejstarší děti z předškolní kohorty. V září 2003 by měla být k dispozici místa pro všechny děti v posledním předškolním roce, jejichž rodiče budou chtít, aby předškolní výchovu navštěvovaly. 2.2 Kurikulum/hodnocení V Severním Irsku neexistuje žádné celonárodně předepsané kurikulum pro předškolní výchovu, ale od poskytovatelů, kteří dostávají finanční prostředky od vlády, se očekává, že se budou řídit kurikulárními směrnicemi vydanými Radou pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním Irsku (Northern Ireland Council for the Curriculum, Examinations and Assessment – CCEA). Tyto směrnice berou v úvahu kurikulum Severního Irska a sledují oblasti učení, které by měly plně zajistit potřeby rozvoje každého dítěte: personální, sociální a emocionální rozvoj; tělesný rozvoj; tvůrčí a estetický rozvoj; jazykový rozvoj; prvotní matematické zkušenosti; prvotní zkušenosti z přírodních věd a techniky a znalosti a porozumění životnímu prostředí. Neexistují žádné předpisy, jimiž by se mělo řídit hodnocení výkonu žáků mateřských škol, monitorování pokroku žáků je však podporováno jako dobrá praxe. 2.1 Organizace Ačkoliv poskytování předškolní výchovy není vyžadováno zákonem, očekává se, že výbory pro vzdělávání a knihovny připraví podrobné plány toho, jak ve své oblasti zajistí předškolní výchovu pro děti stálých obyvatel. Podobně jako v Anglii a Walesu vytvářejí tyto výbory partnerství s poskytovateli předškolní výchovy ze všech sektorů (oficiálního, dobrovolného, soukromého, integrovaného a s irštinou jako vyučovacím jazykem (Irish-medium). V rámci takových partnerství spolupracují na zajištění předškolní výchovy a sdílejí dobré zkušenosti z praxe. Vláda Severního Irska je v současné době zapojena do vytváření návrhů na reformu toho, co se v předškolní výchově vyučuje. Očekává se, že od září 2004 bude zavedeno nové základní stadium, které bude zahrnovat jak předškolní dobu, tak první dva ročníky primární školy (děti ve věku tři až šest let). To bude klást důraz na utváření postojů dětí ke škole a na rozvíjení jejich osobních dovedností. Mateřské školy a dětské třídy v Severním Irsku obvykle přijímají děti od věku kolem tří let, v závislosti na přijímací politice a na počtu volných míst. Výbory pro vzdělávání a knihovny musí zařídit, aby rodiče předškolních dětí mohli žádat o přijetí do určité školy, kterou si přejí. Musí také zveřejnit organizační opatření pro přijímání dětí do předškolní výchovy uplatňovaná v každé škole z dané oblasti. Druhy předškolních institucí v Severním Irsku jsou podobné těm, které jsou popsány v Anglii a Walesu (viz oddíl 2.1). Ředitel školy a její pracovníci rozhodují o rozvrhu hodin, o vyučovacích metodách a prostředcích používaných v mateřských školách a třídách. Výbory pro vzdělávání a knihovny v Severním Irsku hrají podobnou roli jako místní úřady pro vzdělávání (LEA) v poskytování rad o organizaci výuky a výukových programech, nemají však žádné pravomoci nařizovat vyučovací metody. 50 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO Doporučený (ne však závazný) poměr pracovníků a dětí v dotovaných (státem financovaných) školách v Severním Irsku je dva pracovníci na 26 dětí při celodenní docházce. Podobně jako v Anglii a Walesu by měl být jedním pracovníkem kvalifikovaný učitel a druhým kvalifikovaný asistent. Pramen: Depatment for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics in the United Kingdom 2002 Edition. London: TSO. 2.3 Učitelé Pramen: Department of Education, Northern Ireland. Na konci roku 2001 se předškolní výchovy nebo primárního vzdělávání účastnilo 67 procent populace tříletých a čtyřletých dětí (Poznámka: povinné vzdělávání začíná ve věku 4 let.) Počty žáků viz oddíl 2.4 popisu pro Anglii a Wales. Učitelé zaměstnaní v dotovaných školách musí mít kvalifikace schválené Ministerstvem školství (DE) Severního Irska. V Severním Irsku platí podobné služební podmínky jako pro učitele v Anglii a Walesu. Viz 2.3 pro Anglii a Wales. 2.4 Statistika Mateřské školy 2001/02 Počet Severní Irsko Počet žáků na učitele 96 24,4 51 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Období povinného vzdělávání v Severním Irsku trvá od 4 do 16 let věku. Je rozděleno do čtyř klíčových stadií: 1. klíčové stadium pro žáky ve věku od 4 do 8 let; 2. klíčové stadium pro žáky ve věku 8 – 11 let; 3. klíčové stadium pro žáky ve věku 11 – 14 let a 4. klíčové stadium pro žáky ve věku 14 – 16 let. Podobně jako v Anglii a Walesu se velikost škol značně liší, Severní Irsko však má větší podíl malých venkovských primárních škol. 3A. Primární vzdělávání 1. a 2. klíčové stadium poskytují primární školy, 3. a 4. je poskytováno v sekundárních školách, označovaných v Severním Irsku jako školy postprimární. Mnohé postprimární školy se starají o žáky jen do konce povinného vzdělávání (16 let věku), jiné však poskytují i postobligatorní vzdělávání mládeži do 18 a více let věku. 3A.1 Organizace primárních škol Základní principy, na nichž spočívá povinné vzdělávání v Severním Irsku, jsou podobné jako v Anglii a Walesu, jsou zde však některé významné strukturální rozdíly. I když bylo založeno několik integrovaných škol snažících se vzdělávat společně katolické a protestantské děti, zůstává z historických důvodů školský systém v Severním Irsku převážně segregovaný podle náboženské orientace. Hlavními kategoriemi veřejně financovaných škol v Severním Irsku jsou controlled schools (vzdělávající hlavně protestantské děti), controlled integrated schools (vzdělávající protestantské a katolické děti dohromady), maintained schools (vzdělávající hlavně katolické děti), grant-maintained integrated schools (vzdělávající protestantské a katolické děti dohromady) a grammar schools dobrovolných organizací (které mohou mít buď římskokatolický, nebo necírkevní management a vzdělávat buď katolické, nebo protestantské děti). Školy v Severním Irsku musí být otevřeny 190 dní v roce. Skutečná data trimestrů a prázdnin stanovi pro řízené školy výbory pro vzdělávání a knihovny a pro ostatní druhy škol správní rady. Školní rok probíhá od začátku září do konce června následujícího roku, s osmitýdenní letní přestávkou a přibližně dvěma týdny volna o Vánocích a Velikonocích. Rodiče mohou žádat o místo pro své dítě v jakékoliv škole. Je-li žádostí více než míst ve škole, jsou postupy pro přidělování míst velmi podobné těm, které fungují v Anglii a Walesu. Primární školy jsou koedukované a přijímají všechny žáky bez ohledu na jejich rozumové schopnosti. Na rozdíl od Anglie a Walesu však sekundární vzdělávání zůstává převážně selektivní: okolo 35 % žáků navštěvuje grammar schools a zbývajících 65 % navštěvuje jiné sekundární školy podle výsledků přechodových testů skládaných ve věku 11 let. Téměř polovina grammar schools je nekoedukovaných, většinu ostatních sekundárních škol tvoří školy koedukované. Nezávislý posuzovací orgán nedávno publikoval návrhy, týkající se budoucnosti selektivního systému vstupu do postprimárního vzdělávání v Severním Irsku. Tyto návrhy jsou nyní předmětem rozsáhlých konzultací. 3A.2 Primární kurikulum Žáci mladší osmi let musí navštěvovat školu minimálně tři hodiny denně, obvykle ji však navštěvují po delší dobu. Žáci starší osmi let musí navštěvovat školu po čtyři a půl hodiny denně, rozdělených na dopoledne a odpoledne. Vyučování probíhá pět dní v týdnu, od pondělí do pátku. Školy jsou obvykle otevřeny od 9.00 do 15.30 až 16.00 hodin. Žáci jsou zařazení do tříd podle věku a na konci školního roku postupují do vyšší třídy. Podobně jako v Anglii a Walesu si školy mohou vytvářet celé kurikulum tak, aby vyjádřily svůj zvláštní étos a vyšly vstříc individuálním potřebám žáků a okolnostem, v nichž žijí. Všechny veřejně financované primární školy musí poskytovat kurikulum Severního Irska, náboženské vzdělávání a kolektivní modlení. Minimální požadavky jsou angličtina, matematika, přírodní vědy a technika, dějepis, zeměpis, umění a design, hudba a tělesná výchova. Irština je vyžadována v irsky mluvících školách. Kromě toho existují čtyři vzdělávací témata, která mají prostupovat hlavními předměty kurikula: výchova k vzájemnému porozumění, kulturní dědictví, zdravotní výchova a informační technologie. 52 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO počátečního vzdělávání učitelů akreditovaného Ministerstvem školství. Podobně jako v Anglii a Walesu zde není předepsáno množství času, které má být přiděleno každému předmětu kurikula. Doporučené denní lekce čtenářské a matematické gramotnosti obvyklé v primárních školách v Anglii nebyly v Severním Irsku zavedeny. Učitelé si mohou volit vyučovací metody a učebnice převážně sami. Běžně jsou užívány audiovizuální prostředky a informační a komunikační technologie. Podobně jako v Anglii a Walesu existují dvě tradiční cesty, které vedou k uznání za kvalifikovaného učitele: souběžný model, který vede k titulu v oboru pedagogiky, obvykle bakalář pedagogiky (Bachelor of Education – BEd); a následný model, který vede k postgraduálnímu osvědčení pedagogiky (Postgraduate Certificate in Education – PGCE). Kurikula jsou podobná jako v Anglii a Walesu. Revidované kurikulum Severního Irska pro primární a postprimární úroveň vzdělávání má být zavedeno od září 2004. Podobně jako v Anglii a Walesu jsou učitelé v primárních školách hlavně univerzalisté a učitelé v postprimárních školách jsou hlavně předmětoví specialisté. 3A.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na primární úrovni Učitelé nejsou státními zaměstnanci. Jsou zaměstnanci výboru pro vzdělávání a knihovny nebo školní správní rady (v závislosti na druhu školy). Ve většině ohledů je jejich postavení upraveno podobně, jako v Anglii a Walesu. Všichni žáci, kteří jsou v prvním ročníku povinného vzdělávání, musí být hodnoceni v souladu s předepsaným hodnocením „na základní čáře“ (baseline assessment). Hodnocení se koná kdykoliv během prvního roku dítěte v primární škole, musí však být dokončeno před koncem tohoto prvního ročníku primárního vzdělávání. Všichni učitelé ve veřejně financovaných školách v Severním Irsku musí být registrováni u Všeobecné rady pro vyučování pro Severní Irsko (General Teaching Council for Northern Ireland), která byla založena v roce 2002 proto, aby poskytovala rady Ministerstvu školství, a která zaměstnává odborníky ve věcech profesních standardů učitelů. Učitelé a školy pokrok svých žáků průběžně hodnotí. Kromě toho jsou v rámci kurikula Severního Irska předepsána tato hodnocení: 3A.5 Statistika (primární a sekundární) Na konci 1. klíčového stadia (věk 8 let) hodnotí učitelé žáky v angličtině a v matematice (v irsky mluvících školách v irštině a v matematice). Na konci 2. klíčového stadia (věk 11 let) hodnotí žáky opět učitelé v angličtině a v matematice (v irsky mluvících školách v angličtině, irštině a matematice). Na rozdíl od Anglie a Walesu žáci nemusejí skládat formální testy, ale Rada pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním Irsku (CCEA; viz 1.3) poskytuje hodnotící materiály a řídí hodnocení. Školní rok 2001/02 Primární Sekundární (postprimární) Výsledky hodnocení z 2. klíčového stadia nejsou podkladem pro rozhodování o tom, jaký druh postprimární školy mají žáci navštěvovat. Místo toho ti žáci, kteří chtějí přejít do výběrové ‘grammar’ school, absolvují „přechodový test“ z angličtiny, matematiky a přírodních věd a techniky. Veřejně financované školy Žáci Učitelé (přepočtené úvazky) Počet žáků na učitele 920 179 000 8 600* 19,8 235 155 500 ** 9 700 14,4 * zahrnuje učitele předškolní výchovy ** zahrnuje postobligatorní studenty ve školách Pramen: Department for Education and Skills (2002). Education and Training Statistics in the United Kingdom 2002 Edition. London: TSO. Žákům v Severním Irsku se nevydává žádné osvědčení o ukončení primárního vzdělávání. 3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni Učitelé zaměstnaní ve veřejně financovaných školách musí mít oprávnění učit, kterého se obvykle dosáhne absolvováním kurzu 53 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO technologie i ekonomické povědomí a příprava na povolání. 3B. Sekundární vzdělávání Ačkoliv množství času přiděleného každému předmětu kurikula není, podobně jako v Anglii a ve Walesu, předepsáno, pro 4. klíčové stadium Ministerstvo školství doporučuje minimální časovou dotaci pro každou oblast studia a pro náboženství. Učitelé si mohou vyučovací metody a učebnice volit do značné míry sami. Běžně se používají audiovizuální prostředky a informační a komunikační technologie. 3B.1 Organizace sekundárních škol Organizace školního dne, týdne a roku jsou stejné jako na primární úrovni. Viz 3A.1. 3B.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na sekundární úrovni 3B.2 Sekundární kurikulum Učitelé a školy hodnotí pokrok svých žáků průběžně. Kromě toho jsou v rámci kurikula pro Severní Irsko předepsána tato hodnocení: Stejně jako na primární úrovni se od škol očekává, že zpracují celé kurikulum tak, aby vyjádřily svůj étos a vyšly vstříc individuálním potřebám žáků a okolnostem, v nichž žijí; zároveň poskytují národní kurikulum Severního Irska, náboženské vzdělávání a kolektivní modlení. V rámci kurikula Severního Irska jsou povinnými oblastmi vzdělávání (3. a 4. klíčové stadium): angličtina; matematika; přírodní vědy a technika; životní prostředí a společnost; kurzy tvořivosti a sebevyjádření a jazyky. Na konci 3. klíčového stadia hodnotí žáky učitelé z angličtiny, matematiky a z přírodních věd. Kromě toho žáci musí z těchto předmětů skládat testy stanovené a známkované Radou pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním Irsku (CCEA). V irsky mluvících školách skládají navíc žáci testy z irštiny a jsou z irštiny hodnoceni svými učiteli. Organizace hodnocení na konci 4. klíčového stadia je podobná jako v Anglii a ve Walesu. Ke každé oblasti studia přispívá několik předmětů, z nichž ve 3. klíčovém stadiu jsou povinné: angličtina, matematika, přírodní vědy, technika a design, dějepis, zeměpis, tělesná výchova, umění a design, hudba a moderní jazyk. 3B.4 Učitelé Povinné předměty v rámci oblastí studia ve 4. klíčovém stadiu jsou: angličtina; matematika; přírodní vědy; dějepis nebo zeměpis nebo obchod nebo domácí hospodářství nebo ekonomika nebo politika nebo sociologie a nauka o životním prostředí; tělesná výchova a moderní jazyky. Viz 3A.4 3B.5 Statistika Stejně jako na primární úrovni jsou součástí kurikula témata prostupující celým kurikulem. Na sekundární úrovni mezi ně patří kromě výchovy k vzájemnému porozumění, kulturního dědictví, zdravotnické výchovy a informační Viz 3B.5 54 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Instituce jsou uspořádány podle podobných zásad jako v Anglii a Walesu, grammar schools se však zaměřují převážně na všeobecné (akademické) předměty. Na této úrovni neexistuje žádné předepsané kurikulum; studenti si mohou vybrat z řady kurzů, které vedou k celostátně uznávaným kvalifikacím (viz Anglie a Wales 3B.3, 4.2 a 5.5). Počty učitelů v institucích dalšího vzdělávání v Severním Irsku ve školním roce 2001/02 Učitelé v dalším vzdělávání, kteří nezískali před svým jmenováním kvalifikaci v přípravném učitelském vzdělání, musí mít některou ze schválených kvalifikací, například univerzitní titul nebo profesní kvalifikaci v předmětu, který chtějí vyučovat. Jsou smluvně zavázáni, že do tří let od jmenování získají postgraduální osvědčení (o dalším a vysokoškolském vzdělávání) a jsou povzbuzováni k tomu, aby si toto vzdělání rozšířili a získali postgraduální diplom (v dalším a vysokoškolském vzdělávání). Plný úvazek 1 815 Počet osob na částečný úvazek 3 113 Celkem 4 928 Pramen: Department of Education and Department for Employment and Learning (2003). Compendium of Northern Ireland Education Statistics 1989/90 to 2001/02. Bangor: DE. Ve školním roce 2001/02 bylo v Severním Irsku 17 kolejí dalšího vzdělávání. Koleje sixth-form v Severním Irsku neexistují. Míry účasti v denním vzdělávání (školy a koleje) v Severním Irsku ve školním roce 2001/2002 Věk % 16 78,1 17 66,7 16-17 72,4 Pramen: Departement of Education Northern Ireland (2002). Participation in Full-time Education and Training by 16 and 17 year olds in Northern Ireland 2001/02. Statistical Press Release. Bangor: DE. 55 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA profesní přípravy v Severním Irsku. Hlavním úkolem výboru je zajišťovat úzkou spolupráci mezi ministerstvem a soukromým sektorem. Organizace počáteční profesní přípravy v Severním Irsku se v některých ohledech liší od úpravy v Anglii a Walesu. Ministerstvo zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) odpovídá za správu všech vládních programů profesní přípravy a za to, že budou k dispozici. Podobně jako v Anglii a Walesu (viz Anglie a Wales 5.1) obsahují „pracovní kvalifikace“ (Jobskills) tři oddělené, ale vzájemně propojené proudy: přístup (Access), praktickou přípravu (Traineeships) a moderní učňovství (Modern Apprenticeships), které vedou k národním profesním kvalifikacím na úrovních jedna, dva a tři v tomto pořadí (viz 3B.3 popisu Anglie a Walesu). Koleje dalšího vzdělávání poskytují studentům starším než je povinný školní věk (16 let) odborné vzdělávání a přípravu v denním i jiném časovém režimu. Jsou financovány přímo Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání (DEL). Studenti si mohou vybrat z řady kurzů, které vedou k národně uznávaným kvalifikacím. Koleje mohou žádat DEL o to, aby se staly uznávanými poskytovateli profesní přípravy a mohly tak získat smlouvy na poskytování profesní přípravy jako součásti vládou financovaných projektů. Poradní výbor pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills Advisory Board) poskytuje rady Ministerstvu zaměstnanosti a vzdělávání o způsobech zajištění dalšího vzdělávání a 56 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ vysokoškolského vzdělávání, které pokrývajích velký rozsah oborů, poskytují také koleje dalšího vzdělávání. Zákonný rámec, v němž funguje vysokoškolské vzdělávání v Severním Irsku, je odlišný od Anglie a Walesu. V mnoha ohledech je však úprava vysokoškolského vzdělávání velmi podobná. Vysokoškolské instituce financuje Ministerstvo zaměstnanosti a vzdělávání na doporučení Rady Severního Irska pro vysokoškolské vzdělávání a Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii (Higher Education Funding Council for England – HEFCE). Ve většině dalších ohledů je úprava podobná jako v Anglii a Walesu. Vysokoškolské vzdělávání poskytují dvě univerzity. Sloučení Ulsterské polytechniky (Ulster Polytechnic) a Nové univerzity v Ulsteru (New University of Ulster), které v roce 1984 vytvořilo Ulsterskou univerzitu (University of Ulster), účinně odstranilo ostrou hranici, která oddělovala univerzity od polytechnik a kolejí. Určitý počet hlavně profesních kurzů 57 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003 SEVERNÍ IRSKO 7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ Odpovědnými ministerstvy v Severním Irsku jsou Ministerstvo školství (Department for Education – DE) a Ministerstvo zaměstnanosti a vzdělávání (Department for Employment and Learning – DEL). Ve srovnání s Anglií a Walesem jsou v organizaci, struktuře a financování vzdělávání a profesní přípravy dospělých v Severním Irsku některé rozdíly. Například koleje dalšího vzdělávání (viz výše) jsou hlavními poskytovateli vzdělávání dospělých a na rozdíl od kolejí v Anglii a Walesu mají též zákonnou povinnost poskytovat zájmové kurzy. Dospělí si mohou vybírat z řady kurzů všeobecného vzdělávání (včetně základního vzdělávání), odborného vzdělávání a přípravy a zájmových činností v denním i jiném časovém režimu. Kurzy mohou vést k národně uznávaným kvalifikacím. Vládou podporovaná profesní příprava pro dospělé je stejně jako počáteční profesní příprava spravována Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) (viz oddíl 5). 58 Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003