Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy, a

Transkript

Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu
Struktury systémů vzdělávání,
odborné přípravy
a vzdělávání dospělých
v Evropě
Vydání 2003
Evropská komise
Struktury systémů vzdělávání,
profesní přípravy,
a vzdělávání dospělých,
v Evropě,
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
2003
ANGLIE A WALES
SEVERNÍ IRSKO
Informace poskytly:
Eurydice Unit
National Foundation
for Educational Research
The Mere
Upton Park
Slough, Berkshire,
SL1 2DQ
England
UK ReferNet/CEDEFOP
Qualifications and
Curriculum Authority (QCA)
83 Piccadilly
London
W1J 8QA
England
Máte-li zájem o podrobnější informace o vzdělávacích systémech
v Evropě, podívejte se do databáze EURYBASE (http://www.eurydice.org) a
do monografií, které vydává CEDEFOP (http://www.cedefop.eu.int)
Informace redigovány a publikovány Evropským oddělením Eurydice – Avenue Louise 240 – B - 1050 Brusel
Tento dokument vydalo Evropské oddělení EURYDICE s finanční podporou Evropské komise (Generální
ředitelství pro vzdělávání a kulturu).
Dokument byl vydán v angličtině. Přeloženo z anglického originálu Structures of Education, Vocational
Training, and Adult Education,Systems in Europe. Dokumenty jsou dostupné pouze Internetu
(http://www.eurydice.org).
Text byl zpracován v červnu 2003.
© EURYDICE, 2003
České vydání © Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2005
Český překlad je publikován s laskavým svolením Komise Evropských společenství.
Odpovědnost za překlad spočívá zcela na Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Český překlad: Anna Konopásková
Redakce: Stanislava Brožová, Květa Goulliová
Obsah publikace může být částečně reprodukován, s výjimkou reprodukce pro komerční účely, za
předpokladu, že citace je uvedena úplnou bibliografickou referencí na „EURYDICE, informační síť
o vzdělávání v Evropě“, doplněnou datem publikace tohoto dokumentu.
Žádosti o reprodukci celého dokumentu musí být adresovány Evropskému oddělení EURYDICE.
EURYDICE
European Unit
Avenue Louise 240
B-1050 Brussels
Tel. +32 2 600 53 53
Fax + 32 2 600 53 63
E-mail: [email protected]
Internet: http://www.eurydice.org
Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. EURYDICE/CEDEFOP/ETF 2003
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................................5
ZÁKLADNÍ ÚDAJE.........................................................................................................8
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ ..........................................................................................8
ANGLIE A WALES ....................................................................................................... 10
1. PRAVOMOCI A SPRÁVA ................................................................................... 10
1.1 Úvodní informace .......................................................................................................................................................10
1.2 Základní principy a legislativa ................................................................................................................................10
1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému.......................................................................................................11
1.4 Inspekce a zajišťování kvality ..................................................................................................................................13
1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia ..............................................................................................................15
1.6 Poradní a pomocné orgány .....................................................................................................................................17
1.7 Soukromé školy ...........................................................................................................................................................18
2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................... 20
2.1 Organizace ....................................................................................................................................................................20
2.2 Obsah vzdělávání a hodnocení ..............................................................................................................................21
2.3 Učitelé .............................................................................................................................................................................21
2.4 Statistika.........................................................................................................................................................................21
3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................... 23
3A. PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................... 24
3A.1 Organizace primárních škol..................................................................................................................................24
3A.2 Obsah vzdělávání na primární úrovni ...............................................................................................................24
3A.3 Hodnocení/certifikace/ poradenství na primární úrovni............................................................................25
3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni..........................................................................................................26
3A.5 Statistika - primární a sekundární školy............................................................................................................27
3B. POVINNÉ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................ 27
3B.1 Organizace sekundárních škol .............................................................................................................................27
3B.2 Kurikulum sekundární úrovně..............................................................................................................................27
3B.3 Hodnocení, certifikace a poradenství na sekundární úrovni .....................................................................28
3B.4 Učitelé ..........................................................................................................................................................................29
3B.5 Statistika .....................................................................................................................................................................29
4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
.................................................................................................................................. 30
4.1 Organizace ....................................................................................................................................................................30
4.2 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace ......................................................................................................................31
4.3 Postup/poradenství/přestup ..................................................................................................................................32
4.4 Učitelé .............................................................................................................................................................................32
4.5 Statistika.........................................................................................................................................................................32
5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA................................ 34
5.1 Organizace ....................................................................................................................................................................34
5.2 Instituce a poskytovatelé profesní přípravy.......................................................................................................35
5.3 Požadavky na přijetí ...................................................................................................................................................35
5.4 Financování počátečního odborného vzdělávání a přípravy ......................................................................35
5.5 Kurikulum, hodnocení a kvalifikace ......................................................................................................................36
5.6 Poradenství a přestupy .............................................................................................................................................36
5.7 Učitelé a instruktoři ....................................................................................................................................................36
5.8 Statistika.........................................................................................................................................................................36
6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ.................................................................... 37
6.1 Organizace, instituce a přijímání ...........................................................................................................................37
6.2 Poplatky spojené se studiem/finanční pomoc pro studenty .......................................................................38
6.3 Školní rok .......................................................................................................................................................................38
6.4 Studium..........................................................................................................................................................................38
6.5 Hodnocení a kvalifikace ............................................................................................................................................38
6.6 Učitelé .............................................................................................................................................................................39
6.7 Statistika.........................................................................................................................................................................39
7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ ............... 40
7.1 Politický a legislativní rámec ...................................................................................................................................40
7.2 Řízení/Zapojené organizace....................................................................................................................................40
7.3 Financování...................................................................................................................................................................41
7.4 Lidské zdroje.................................................................................................................................................................42
7.5 Organizace programů ...............................................................................................................................................42
7.6 Poradenské služby ......................................................................................................................................................44
7.7 Hodnocení, akreditace a uznávání ........................................................................................................................44
7.8 Statistika.........................................................................................................................................................................44
SEVERNÍ IRSKO............................................................................................................ 46
1. PRAVOMOCI A SPRÁVA ................................................................................... 46
1.1 Úvodní informace .......................................................................................................................................................46
1.2 Základ vzdělávacího systému: principy a legislativa.......................................................................................46
1.3 Organizace a správa vzdělávacího systému.......................................................................................................46
1.4 Inspekce a zajišťování kvality ..................................................................................................................................48
1.5 Financování, školné, půjčky a stipendia ..............................................................................................................48
1.6 Poradní a pomocné orgány .....................................................................................................................................49
1.7 Soukromé školy ...........................................................................................................................................................49
2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................... 50
2.1 Organizace ....................................................................................................................................................................50
2.2 Kurikulum/hodnocení ...............................................................................................................................................50
2.3 Učitelé .............................................................................................................................................................................51
2.4 Statistika.........................................................................................................................................................................51
3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................... 52
3A. PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................... 52
3A.1 Organizace primárních škol..................................................................................................................................52
3A.2 Primární kurikulum ..................................................................................................................................................52
3A.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na primární úrovni...........................................................................53
3A.4 Učitelé na primární a sekundární úrovni..........................................................................................................53
3A.5 Statistika (primární a sekundární).......................................................................................................................53
3B. SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ............................................................................ 54
3B.1 Organizace sekundárních škol .............................................................................................................................54
3B.2 Sekundární kurikulum.............................................................................................................................................54
3B.3 Hodnocení/ certifikace/ poradenství na sekundární úrovni ......................................................................54
3B.4 Učitelé ..........................................................................................................................................................................54
3B.5 Statistika ......................................................................................................................................................................54
4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
.................................................................................................................................. 55
5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA................................ 56
6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ.................................................................... 57
7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO DOSPĚLÉ ............... 58
ÚVOD
Pro Evropu je charakteristická velká rozmanitost vzdělávacích systémů. Aby tuto pestrost bylo možno
plně docenit, aktualizovala Informační síť o vzdělávání v Evropě EURYDICE společně s Evropským centrem
odborné přípravy CEDEFOP a s Evropským vzdělávacím fondem (ETF) soubor národních monografií
Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě (Structures of Education,
Vocational Training and Adult Education Systems in Europe).
Popis situace v jednotlivých zemích obsahuje nejen základní informace o správě a struktuře jejich
systému vzdělávání a počáteční odborné přípravy na všech úrovních (od preprimární po terciární).
Zahrnuje také přehled o počátečním a alternačním odborném vzdělávání a o vzdělávání dospělých
v rámci celoživotního učení.
Uváděné informace jsou uspořádány jednotně, což umožňuje země vzájemně srovnávat a současně
zajišťuje, že jsou zdůrazněny charakteristické rysy každého systému.
Před popisem každé země předchází schéma vzdělávacího systému. I zde je co možná nejvíce sjednocen
způsob znázornění tak, aby bylo možno snadno chápat a srovnávat společné a odlišné rysy jednotlivých
systémů.
První kapitola stručně představuje danou zemi, základní principy řízení školství, rozdělení pravomocí a
další podrobnější informace (o správě, inspekci, financování, o soukromém vzdělávání a o poradních
orgánech). Pojednává rovněž o hlavních reformách vzdělávacích systémů.
Další kapitoly se postupně věnují předškolnímu, povinnému a postobligatornímu vzdělávání
(všeobecnému, odbornému a profesnímu plně uskutečňovanému ve školském systému). Vnitřní
uspořádání kapitol se odvíjí od situace v jednotlivých zemích. Tam, kde předškolní výchova není ve
skutečnosti oddělena od primárního vzdělávání nebo kde je povinné vzdělávání rozloženo do několika
stupňů, nevytváří se žádný umělý předěl. Všechny země nejprve stručně popisují cíle a strukturu dané
vzdělávací úrovně, poté uvádějí informaci o učebních plánech a osnovách, o hodnocení a o učitelích a
příslušné statistiky.
Počáteční alternační odborné přípravě je věnována samostatná kapitola, protože tato příprava bývá často
poskytována mimo běžný školský systém, buď jako součást učňovského systému, zvláštní přípravy
mládeže nebo odborné přípravy při zaměstnání.
Po této kapitole následuje popis vysokého školství, kde jsou základní informace doplněny údaji
o přijímacích podmínkách, o poplatcích, o akademickém roce, o studiu, o kvalifikacích a hodnocení. Tato
kapitola obsahuje všechny iniciativy realizované jako součást Boloňského procesu.
Obecný popis organizace formalizovaných systémů školství a odborné přípravy dospělých (na trhu práce
či mimo něj, zaměstnaných nebo nezaměstnaných) zahrnuje politický a legislativní rámec, řídící orgány a
jejich odpovědnost, financování i všeobecnou organizaci tohoto typu vzdělávání (typy institucí, přijímací
podmínky, cíle vzdělávacích programů, kurikulum a zajišťování kvality). Je rovněž připojen stručný popis
poradenských služeb a také otázky spojené s hodnocením a osvědčováním včetně uznávání
neformalizovaných způsobů učení.
O situaci učitelů pojednává zvláštní oddíl každé vzdělávací úrovně. Připojeny jsou rovněž statistiky o
počtech žáků, studentů, učitelů a vzdělávacích institucí a tam, kde jsou dostupné údaje, rovněž počty
žáků na učitele, míry účasti na vzdělávání a studijní úspěšnosti a také studijní obory a specializace.
Národní oddělení sítě EURYDICE připravila popisy za své země, a to na základě obsahu navrženého podle
jednotného rámce. Informace o počáteční odborné přípravě a o vzdělávání dospělých byly připraveny
v těsné spolupráci se členy dokumentačně informační sítě CEDEFOP REFER (v případě členských zemí
Evropské unie a zemí ESVO/EHP) a národních observatoří Evropského vzdělávacího fondu – EFT (v případě
dvanácti kandidátských zemí). Děkujeme jim i všem dalším, kdo se do tohoto projektu zapojili, ať
z Evropského oddělení EURYDICE v Bruselu, nebo z CEDEFOP v Soluni, nebo z ETF v Turínu za jejich cenný
přínos při zpracování tohoto základního informačního zdroje, jenž je velmi důležitý pro lepší porozumění
systémům vzdělávání a odborné přípravy v Evropě.
Vzhledem k počtu zařazených zemí (1) a rozsahu existujících informací je popis každého systému
vzdělávání a odborné přípravy k dispozici pouze v elektronické podobě na webových stránkách
EURYDICE (www.eurydice.org). Takto je dostupný co největšímu počtu čtenářů a zároveň může být
pravidelně aktualizován.
Patricia Wastiau-Schlüter
Vedoucí EURYDICE European Unit
Johan van Rens
Ředitel CEDEFOP
Peter de Roij
Ředitel ETF
Červen 2003
1
()
Třicet evropských zemí zapojených ve vzdělávacím programu EU Socrates.
Schéma vzdělávacího systému v Anglii, Walesu a v Severním Irsku, 2003/04
1
UK
(E/W)
2
3
4
5
6
7
8
Key stage 1
PRIMARY SCHOOLS
9
10
Key stage 2
11
12
13
14
Key stage 3
SECONDARY SCHOOLS
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
Key stage 4
F U RT H E R / H I G H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S
FOUNDATION STAGE (E)
RECEPTION CLASSES
NURSERY SCHOOLS / CLASSES
F U RT H E R E D U C AT I O N I N S T I T U T I O N S
DAY NURSERIES / NURSERY CENTRES /
PRE-SCHOOL GROUPS / PLAYGROUPS
UK
(NI)
2
3
4
NURSERY SCHOOLS /
CLASSES
5
6
Key stage 1
PRIMARY SCHOOLS
7
8
9
10
Key stage 2
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
Key stage 3
Key stage 4
POST-PRIMARY SCHOOLS
DAY NURSERIES / NURSERY CENTRES /
PRE-SCHOOL GROUPS / PLAYGROUPS
Pramen: Eurydice.
7
ANGLIE A WALES
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
skotský parlament a až do října 2002 (viz výše) i
národní shromáždění Severního Irska.
Ačkoliv jsou si jednotlivé vzdělávací systémy
zhruba podobné, jsou mezi nimi rozdíly pokud
jde
o organizaci,
správu
a
řízení
i o pedagogickou terminologii, označování
vzdělávacích institucí a systém kvalifikací. Pro
lepší pochopení jsou následující popisy
vzdělávání rozděleny do tří oddílů, které uvádějí
základní charakteristiky samostatných systémů
v Anglii a Walesu, v Severním Irsku. (Skotsko je
předmětem zvláštní publikace.)
Ústřední správa
Spojené království (UK) se skládá z Velké Británie
(Anglie, Walesu a Skotska) a ze Severního Irska.
Je to konstituční monarchie a panovník je
hlavou státu i hlavou správy. Správu tvoří
legislativní složka (parlament), exekutivní složka
(kabinet složený přibližně z 20 ministrů, kteří
obvykle stojí v čele ministerstev a jsou vybíráni
ministerským předsedou) a soudní složka.
Parlament tvoří královna, sněmovna lordů a
poslanecká sněmovna. Převážnou většinu práce
parlamentu vykonává poslanecká sněmovna ve
Westminsteru, která má 659 volených členů,
v tom 40 za Wales, 72 za Skotsko a 18 za Severní
Irsko. V současné době má v poslanecké
sněmovně většinu labouristická strana, která
zvítězila v posledních dvou všeobecných
volbách v roce 1997 a 2001. V letech 1979 až
1997 byla však u moci konzervativní strana.
Místní správa
Místní úřady nebo rady se skládají
z demokraticky zvolených radních. V Anglii je
místní správa buď jednoúrovňová, nebo
dvouúrovňová. Jednoúrovňový systém, např.
město Londýn, metropolitní obvod nebo
samostatný, dále nečleněný úřad, poskytuje
v geografické oblasti, kterou zastupuje, všechny
veřejné
služby
včetně
vzdělávání.
Dvouúrovňový systém funguje tam, kde úřady
hrabství poskytují většinu služeb, například
vzdělávání nebo sociální služby, a menší
obvodní úřady poskytují další služby, například
bydlení a odvoz odpadků. Ve Walesu a Skotsku
existuje jednoúrovňový systém: všechny místní
úřady jsou dále nečleněné. V Severním Irsku
rovněž existuje jednoúrovňový systém, volené
okresní rady však neodpovídají za vzdělávání.
Vzdělávání je na místní úrovni organizováno
výbory pro vzdělávání a knihovny (Education
and Library Boards), jejichž členy jsou mimo jiné
představitelé obvodních rad a církve.
V roce 1999 byla pravomoc z parlamentu ve
Westminsteru
přenesena
na
národní
shromáždění v Severním Irsku a Walesu a na
nový skotský parlament. Národní shromáždění
Severního Irska bylo v důsledku obtíží
v mírovém procesu dočasně zbaveno své funkce
o půlnoci 14. října 2002 a odpovědnost za vládu
převzal ministr pro Severní Irsko.
Parlament ve Westminsteru zůstává nezměněn
a nadále se zabývá oblastmi, v nichž pravomoci
přeneseny nebyly. Podrobnosti o konstitučním
uspořádání za historické země Spojeného
království jsou uvedeny v odpovídajících
částech této publikace.
Náboženství
Ve Spojeném království jsou zastoupena
všechna významnější náboženství, protože zde
žije mnoho etnických skupin a lidí, kteří přišli ze
zahraničí, aby se tu usadili.
Legislativa
Ústava Spojeného království není obsažena
v jednom jediném dokumentu – hlavními zdroji
ústavního práva jsou zákony, zvykové právo a
konvence. Právní systém ve Skotsku, který je
zcela odlišný od právního systému v ostatních
částech Spojeného království, byl vždy nezávislý.
Některá zákonná opatření platí pro celé Spojené
království, z charakteru unie však plyne, že ve
čtyřech součástech Spojeného království může
existovat
oddělená
legislativa,
odlišná
ustanovení zvykového práva i odlišné konvence.
Právní úprava primárního vzdělávání pro Anglii
a Wales je uzákoněna parlamentem Spojeného
království ve Westminsteru (Londýn). Pro
Skotsko a Severní Irsko je vytvořena samostatná
legislativa. Od decentralizace odpovídají za
uzákoňování školské legislativy na svém území
Státní církví v Anglii je však anglikánská
protestantská episkopální církev. Ve Skotsku je
to presbyteriánská církev Skotska. Ve Walesu
žádná státní církev neexistuje. V Severním Irsku
tvoří přes polovinu populace protestanti a
o něco méně než polovinu římští katolíci.
Jazyky
Úředním jazykem v Anglii je na základě zvyku a
praxe angličtina, ve Walesu se však používá
v oficiálních dokumentech angličtina a velština.
Angličtina je úředním jazykem ve Skotsku, spolu
s gaelštinou jako národním jazykem, kterým
mluví přibližně 70 000 Skotů. Angličtina je
úředním jazykem i v Severním Irsku.
8
ANGLIE A WALES
Území a obyvatelstvo
Rozlohu a počet obyvatel Spojeného království
ukazuje tabulka:
Rozloha (km2)
Počet obyvatel
(v tisících)
Pololetní
odhady 2001
Anglie
130 281
49 181
Severní Irsko
13 576
1 689
Skotsko
77 925
5 064
Wales
20 732
2 903
Pramen: Office for National Statistics (2003).
Annual Abstract of Statistics (2003 edition. No
139). London: TSO.
9
ANGLIE A WALES
ANGLIE A WALES
1. PRAVOMOCI A SPRÁVA
předpisy mohou být zavedeny zvlášť pro Anglii
a Wales tam, kde se požadavky liší.
1.1 Úvodní informace
Významnější reformy zavedené konzervativní
vládou od roku 1979 zahrnují zákon o školské
reformě z roku 1988 (Education Reform Act 1988),
který poprvé zavedl ve školách národní
kurikulum. Tento zákon také poskytl školám
velkou míru finančních pravomocí, které, spolu
s další legislativou schválenou v průběhu 80. let,
rozšířily finanční a manažerské pravomoci
řídicích orgánů škol. Zákon o dalším a
vysokoškolském vzdělávání z roku 1992 (Further
and Higher Education Act 1992) upustil od dělení
na univerzity a polytechniky a ustavil nové rady
pro financování dalšího i vysokoškolského
vzdělávání. Zákon také vyňal instituce dalšího
vzdělávání z kontroly místních úřadů a ty se
staly samostatnými právnickými osobami.
Tento oddíl zahrnuje pouze vzdělávání v Anglii a
Walesu. Severní Irsko má zvláštní oddíl na konci
této publikace, Skotsko je obsahem samostatné
publikace.
Informace o vládě, legislativě, náboženství,
jazycích, rozloze a počtu obyvatel najdete
v úvodním oddílu o Spojeném království na
začátku tohoto dokumentu.
1.2 Základní principy a legislativa
Velká část základního zákona o vzdělávání,
protože se vztahuje ke školám, je nyní začleněna
do školského zákona z roku 1996 (Education Act
1996), který zrušil a sjednotil dřívější legislativu,
aniž by změnil její dopad.
Zásadou pro vzdělávání v Anglii a Walesu je, že
všem dětem ve věku 5 – 16 let musí být
poskytnuto účinné vzdělávání s plnou školní
docházkou
odpovídající
jejich
věku,
schopnostem a nadání a všem speciálním
vzdělávacím potřebám, které mohou mít, a to
buď prostřednictvím normální školní docházky,
nebo jiným způsobem.
Program současné labouristické vlády v oblasti
vzdělávání zahrnuje zvyšování vzdělávacích
standardů, omezování dopadu sociálního
vylučování a otvírání příležitostí pro celoživotní
vzdělávání. V poslední době byly v Anglii a
Walesu do školské legislativy zavedeny čtyři
významné dokumenty. Zákon o školních
standardech a školské soustavě z roku 1998
(School Standards and Framework Act 1998)
zavedl opatření ke zvýšení standardů školního
vzdělávání a vytvořil novou soustavu community
schools (obecních škol), foundation schools
(nadačních škol) a voluntary schools (škol
zakládaných dobrovolnými organizacemi).
Zákon o učitelství a vysokém školství z roku
1998 (Teaching and Higher Education Act 1998)
vytvořil nové předpisy týkající se vzdělávání
učitelů a studentských poplatků, stipendií a
půjček. Zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku
2000 (Learning and Skills Act 2000) reformoval
organizace odpovědné za spravování sektoru
dalšího vzdělávání (viz oddíly 4, 5 a 7). Školský
zákon z roku 2002 (Education Act 2002) obsahuje
opatření ke zvýšení flexibility škol pokud jde
o obsah výuky, personální zajištění a řízení.
Všechny děti ve věku 5 – 16 let mají právo na
bezplatné vzdělávání. Jakékoliv následné
vzdělávání poskytované ve školách nebo
v institucích dalšího vzdělávání je pro studenty
běžně bezplatné až do 19 let věku (pod
podmínkou trvalého pobytu), od dospělých
absolvujících kurzy v institucích dalšího
vzdělávání však lze školné vyžadovat.
Vysokoškolští studenti musí platit školné podle
osobního nebo rodinného příjmu.
Školská legislativa je obsažena v řadě
parlamentních zákonů (Acts of Parliament).
Školské zákony (primární legislativa) převážně
platí jak pro Anglii, tak pro Wales. Zákony
parlamentu mohou dát vládním ministrům
nebo jiným úřadům pravomoc usměrňovat
správní záležitosti prostřednictvím, delegované•
neboli sekundární legislativy. Ta má většinou
podobu samostatných příkazů a nařízení
vydaných v Anglii ministrem (školství) a ve
Walesu
národním
shromážděním.
Tyto
dokumenty označované jako prováděcí
10
ANGLIE A WALES
materiály (i když konečný výběr vyučovacích
metod a materiálů spočívá na škole). QCA je
řídicím orgánem pro veřejné zkoušky a veřejně
financované kvalifikace. Stanovuje nebo
schvaluje národní standardy pro jednotlivé
ročníky, akredituje kvalifikace a definuje a
udržuje standardy zajišťování kvality očekávané
od hodnotících orgánů (awarding bodies), které
udělují všeobecné a odborné kvalifikace.
Hodnotící orgány odpovídají za vytváření
učebních osnov, za uznávání škol a dalších
institucí jako zkušebních středisek, za
standardizaci známkování a za zajišťování
kvality. Jsou to nezávislé neziskové společnosti,
financované převážně z poplatků za zkoušky a
jejich členové jsou získáváni ze školství i z praxe.
1.3 Organizace a správa vzdělávacího
systému
Vzdělávací soustava je spravována na národní a
místní úrovni. Řídicí orgány na institucionální
úrovni mají při správě svých institucí vysokou
míru autonomie.
Ústřední vláda a národní agentury
Vláda pomáhá vytvářet obecnou rámcovou
politiku vzdělávání a odborné přípravy a
spolupracuje s dalšími ústředními a místními
orgány na realizaci této politiky. Financuje také
veřejné orgány, které se na vzdělávání a profesní
přípravě podílejí.
Úřad pro kvalifikace, kurikulum a hodnocení
ve Walesu (Awdurdod Cymwysterau, Cwricwlwm
ac Asesu Cymru – ACCAC) úzce spolupracuje
s QCA v Anglii a ve Walesu vykonává funkce
podobné těm, které provádí QCA v Anglii.
Za chod Ministerstva školství a kvalifikací
(Department for Education and Skills – DfES),
resortu odpovědného za vzdělávání a přípravu
v Anglii, nese v Anglii odpovědnost ministr
školství a kvalifikací (Secrety of State for
Education and Skills). Na ministerstvu pracují stálí
státní zaměstnanci vedení stálým státním
tajemníkem. Ministerstvo práce a penzí
(Department for Work and Pensions –- DWP)
odpovídá v Anglii za profesní přípravu a
programy zaměstnanosti, např. za program New
Deal. Ministerstvo školství a profesní přípravy
Velšského národního shromáždění (Welsh
Assembly Government’s Department for Training
and Education – DfTE) má ve Walesu povinnosti
velmi podobné těm, které mají DfES a DWP
v Anglii.
Rada pro vzdělávání a kvalifikace (Learning
and Skills Council – LSC) a Národní rada pro
vzdělávání a odbornou přípravu ve Walesu
(National Council for Education and Training for
Wales, obecně známá jako National Council –
ELWa) jsou veřejnými orgány. Jejich členové
jsou v Anglii jmenováni ministrem a ve Walesu
Velšským národním shromážděním a zahrnují
osoby se zkušenostmi v poskytování vzdělávání
a zkušenostmi komerčními, finančních nebo
odbornými. Odpovídají za plánování a
financování veškerého vzdělávání a odborné
přípravy po 16 letech věku, včetně vzdělávání
poskytovaného školami, avšak s výjimkou
vzdělávání vysokoškolského.
Existují také nevládní veřejné instituce (nondepartmental public bodies – NDPB), ve Walesu
označované jako národním shromážděním
sponzorované veřejné instituce (Assemblysponsored public bodies – ASPB); mohou být
zřizovány zákonem, nejsou to však ministerstva
ani jejich součásti. Obvykle fungují v rámci
obecných politických linií stanovených ministry.
Mezi jejich povinnosti mohou patřit funkce
výkonné, administrativní, regulační nebo
komerční. Zaměstnávají své vlastní pracovníky.
Rady pro financování vysokoškolského
vzdělávání pro Anglii a Wales (Higher
Education Funding Councils for England and
Wales) jsou veřejnými orgány, jejichž členové
jsou v Anglii jmenováni ministrem a ve Walesu
národním shromážděním, a zahrnují osoby se
zkušenostmi v poskytování vysokoškolského
vzdělávání a komerčními, finančními nebo
odbornými znalostmi. Rady pro financování
rozdělují veřejné prostředky na vzdělávání a
výzkum univerzitám a dalším institucím, které
poskytují vysokoškolské vzdělávání. Rada pro
vysokoškolské vzdělávání ve Walesu (Higher
Education Council for Wales) je nyní běžně
označována jako Higher Education Council –
ELWa.
Úřad
pro
kvalifikace
a
kurikulum
(Qualifications and Curriculum Authority – QCA)
je veřejnoprávní instituce, jejíž členové jsou
jmenováni ministrem školství a kvalifikací. Mezi
členy musí být osoby se zkušenostmi
v poskytování vzdělávání a odborné přípravy a
zkušenostmi komerčními, finančními nebo
odbornými. QCA by především měla radit
ministrovi ve věcech obsahu vzdělávání,
hodnocení žáků a veřejně financovaných
kvalifikací poskytovaných školami, kolejemi
(colleges) a pracovišti v Anglii. Odpovídá za
vytváření a ve věcech správy předepsaného
systému hodnocení podle národního kurikula
(National Curriculum assessment) ve věku 7, 11 a
14 let. Poskytuje poradenství a pomocné
materiály pro učitele a některé výukové
Financování výzkumu je zajišťováno také šesti
radami pro výzkum (Research Councils),
veřejnými orgány ustavenými královským
majestátem (Royal Charter), v rámci Ministerstva
obchodu a průmyslu (Department of Trade and
Industry) a Výborem pro výzkum v umění a
humanitních vědách (Arts and Humanities
Research Board – AHRB), který bude do roku
2005 povýšen na řádnou radu pro výzkum).
Agentura pro vzdělávání učitelů (Teacher
Training Agency – TTA) je veřejný orgán, jehož
11
ANGLIE A WALES
členové jsou v Anglii jmenováni ministrem
z osob, které mají zkušenosti s vyučováním a
s poskytováním vzdělávání. Odpovídá za to, že
bude dostatečný počet zařízení pro přípravu
učitelů na výuku v dotovaných školách a za
financování přípravného vzdělávání učitelů
v Anglii. Odpovídá také za akreditaci institucí,
které splňují kritéria a standardy specifikované
ministrem pro poskytovatele programů
přípravného vzdělávání učitelů, za zajišťování
účinné realizace národního kurikula pro
vzdělávání učitelů a za stanovování standardů a
vytváření strategie trvalého odborného rozvoje
učitelů. Rada pro vysokoškolské vzdělávání –
ELWa odpovídá za vykonávání těchto povinností
ve Walesu.
Místní správa
Za poskytování a organizaci služeb školního
vzdělávání v Anglii a Walesu převážně
odpovídají demokraticky zvolené místní rady,
které vykonávají i povinnosti místních
školských úřadů (local education authorities –
LEAs).
-
poskytovat finance dotovaným školám
v souladu s místně dohodnutým systémem;
-
monitorovat
vzdělávání;
-
působit jako přijímací orgán pro některé
typy škol;
a
zlepšovat
-
stanovovat začátek a konec školního roku a
prázdnin pro některé typy škol;
-
zaměstnávat
pracovníky
v některých
kategoriích škol (ne však jmenovat,
odvolávat nebo řídit pracovníky – za to
odpovídá zřizovatel školy);
-
zajišťovat školní stravování (pokud tato
funkce nebyla delegována na školy);
-
zajišťovat bezplatnou dopravu pro žáky,
kteří bydlí od nejbližší vhodné školy dále,
než mohou dojít pěšky.
V roce 2001 vláda oznámila svůj záměr spojit
EAZ na konci jejich zákonné doby působení
s iniciativou Vynikající kvalita ve městech
(Excellence in Cities – EiC). Tato iniciativa byla
v Anglii zahájena v březnu 1999 se zaměřením
na deprivaci v šesti městských oblastech, nyní
však zahrnuje 58 oblastí místních úřadů ve
všech větších městech. Do roku 2005 budou
původní EAZ v rámci programu Excellence in
Cities transformovány buď do „Seskupení
vynikající kvality“ (‘Excellence Clusters’), nebo do
„Akčních zón EiC“ (‘EiC Action Zones’).
Místní úřady mají zákonnou povinnost jmenovat
‘Chief Education Officer’ (hlavního referenta pro
vzdělávání) a ve většině úřadů je správa
vzdělávacích služeb delegována na tohoto
úředníka někdy označovaného jako ředitel
vzdělávání (Director of Education), kterému
pomáhají odborní a administrativní pracovníci.
Hlavní povinnosti LEA jsou:
zajišťovat dostatečný počet školních míst
pro žáky ve věku povinné školní docházky a
dostatečný počet předškolních zařízení
v dané oblasti;
vyhodnocovat a zajišťovat speciální
vzdělávací potřeby žáků, poskytovat služby
pedagogické psychologie a sociální služby
ve vzdělávání a zajišťovat řádnou školní
docházku;
Zákon o školních standardech a školské
soustavě z roku 1998 ustanovil nový, ale jen
dočasný (maximální doba trvání pět let) typ
organizačního uspořádání na místní úrovni
v Anglii. Akční zóny vzdělávání (Education
Action Zones – EAZ) se skládají z místních
seskupení tvořených až 20 školami, které
obvykle zahrnují dvě nebo tři sekundární školy
(secondary schools) a primární školy (primary
schools), jež jim dodávají žáky. Zóny jsou
zakládány v oblastech, které se potýkají
s nepříznivými okolnostmi, jež se projevují
sociálním znevýhodněním a špatnými školními
výsledky žáků. Hlavním cílem akční zóny
vzdělávání má být zlepšení standardů
v zúčastněných školách. Každá zóna je řízena
akčním fórem (Action Forum), veřejným
orgánem se statusem právnické osoby.
Zákon o místní správě z roku 2000 (Local
Government Act 2000) vyžadoval, aby každá
místní rada v Anglii a Walesu předložila plány
modernizace v Anglii tehdejšímu ministrovi pro
životní prostředí, dopravu a regiony (za místní
správu nyní odpovídá úřad náměstka předsedy
vlády) a ve Walesu Velšskému národnímu
shromáždění. Tato restrukturace měla učinit
místní rady efektivnějšími, otevřenějšími a
zodpovědnějšími. Restrukturací místní správy
byly tradiční struktury výborů místních úřadů
nahrazeny manažerskými strukturami s vládním
stylem řízení a s oddělenými rozhodovacími a
kontrolními strukturami. Na rozhodování
místních úřadů se nyní podílejí: hlavní výkonný
pracovník místního úřadu – starosta nebo
vedoucí – a kabinet, kontrolní výbory nebo
komise a celá rada. Výbory pro vzdělávání
musejí zahrnovat zástupce rodičů a církevních
úřadů.
-
-
Vzdělávací instituce
Preprimární vzdělávání je poskytováno
veřejně
financovanými
nursery
schools
(mateřskými školami) a reception classes of
primary schools (přijímacími třídami základních
škol) i různými soukromými preprimárními
zařízeními
provozovanými
na
bázi
dobrovolných příspěvků, která dostávají státní
dotace: nurseries a day-care centres, pre-school
groups a playgroups (předškolní skupiny a herní
skupiny) a nursery schools (mateřské školy).
Manažerské
struktury
v soukromých
a
dobrovolných zařízeních se liší, všechny však
musí být v souladu s vládními nařízeními a se
standardy zavedenými příslušnou legislativou.
standardy
12
ANGLIE A WALES
Místní školské úřady zajišťují také vzdělávání
dospělých a členů obce. Způsob, jakým jsou tyto
služby organizovány, se v jednotlivých LEA liší.
Mohou
například
existovat
samostatné
instituce
nebo
střediska
vzdělávání
dospělých (adult education institutions nebo
centres), integrovaná služba komunitního
vzdělávání (community education service)
nabízená prostřednictvím škol, nebo výuku
mohou poskytovat zaměstnanci LEA, a to
v knihovnách, v obecních střediscích, školách či
jiných místních zařízeních. Samostatné instituce
nebo střediska vzdělávání dospělých mohou mít
svůj vlastní řídicí orgán, správu a zaměstnance a
mohou dostávat rozpočet prostřednictvím LEA.
Tyto služby v Anglii financuje Rada pro
vzdělávání a kvalifikace a ve Walesu Národní
rada - ELWa.
Dotované (veřejně financované) školy mohou
mít různé právní formy: community schools
(obecní školy); foundation schools (nadační
školy); voluntary aided schools (dobrovolné
dotované školy) a voluntary controlled schools
(dobrovolné řízené školy). Tyto školy mohou mít
různé zřizovatele, všechny však musí mít řídicí
orgán, který stanovuje cíle a celkové vedení
školy, i když za každodenní řízení školy odpovídá
ředitel. Složení řídicího orgánu se liší podle
kategorie a velikosti školy, obvykle však
zahrnuje ředitele, zástupce rodičů, učitelů,
nepedagogických
pracovníků,
místního
školského úřadu (LEA) a instituce, která školu
založila (pokud existuje). Podle školského
zákona z roku 2002 budou do roku 2006
zavedeny nové, flexibilnější modely řídicích
orgánů škol. Řídicí orgán má velký rozsah
pravomocí a povinností včetně odpovědnosti za
rozpočet, zaměstnance (určování jejich počtu a
složení, výběr pracovníků včetně ředitele, a
povyšování a trestání pracovníků kromě
ředitele), vylučování žáků a v závislosti na typu
školy i přijímání žáků. Řídicí orgán rozhoduje
o celkovém zaměření školy a jejího kurikula
podléhajícího požadavkům národního kurikula.
Jeho povinností je dohlížet na vedení školy
s cílem podporovat vysoké standardy výsledků
vzdělávání. Ředitel a pracovníci školy podávají
řídicímu orgánu zprávy o celkovém působení
školy a řídicí orgán by zase měl zajistit
transparentnost vůči rodičům a širšímu
místnímu společenství. Ze zákona vyplývá
povinnost připravovat výroční zprávy a konat
každoročně rodičovské schůze. Učitelé sami
odpovídají do značné míry za rozhodování
o vyučovacích metodách a o tom, jaké použijí
učebnice.
Všechny
instituce
vysokoškolského
vzdělávání jsou právně samostatné. Jejich řídicí
orgány mají plnou odpovědnost za vzdělávací
opatření (včetně vyučovacích metod a metod
hodnocení) a za vnitřní organizaci. Všechny
univerzity
a
některé
další
instituce
vysokoškolského vzdělávání mají pravomoc
udělovat své vlastní akademické tituly a
kvalifikace.
1.4 Inspekce a zajišťování kvality
K zajišťování kvality ve vzdělávání přispívají
národní inspektoráty, místní úřady pro
vzdělávání a řídicí orgány vzdělávacích institucí.
Instituce dalšího vzdělávání – Further
education (FE) institutions zahrnují further
education colleges (koleje dalšího vzdělávání)
poskytující všeobecné a odborné vzdělávání a
přípravu prostřednictvím různých způsobů
docházky převážně studentům ve věku po
povinné školní docházce, včetně dospělých;
sixth-form colleges (koleje sixth-form) poskytující
hlavně výuku s plnou školní docházkou pro 16–
19leté žáky a tertiary colleges (terciární koleje)
spojující funkce kolejí dalšího vzdělávání a kolejí
sixth-form. Instituce dalšího vzdělávání byly
vyňaty z kontroly místních úřadů a získaly
autonomii k tomu, aby spravovaly své vlastní
záležitosti
v rámci
zákona
o dalším
a
vysokoškolském vzdělávání z roku 1992.
Korporace (zřizovatel) je zodpovědná za vedení
koleje a za řádné využití veřejných fondů jí
svěřených. Má plnou odpovědnost za vnitřní
organizaci včetně zaměstnávání a za všechny
aspekty vzdělávání. Korporace se skládají z 10–
20 členů včetně ředitele a člena místní Rady pro
vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills
Council – LSC). Další členové jsou získáváni z řad
místních podnikatelů, jsou jimi ale i členové
volení zaměstnanci školy a studenty a
v některých případech i rodiči.
Státem dotovaná výchova v mateřských
školách
Opatření pro inspekci výchovy v mateřských
školách se liší v závislosti na jejich statusu a
financování: v dotovaných mateřských školách a
v předškolních třídách primárních škol je
inspekce prováděna stejným způsobem jako
v primárních a sekundárních školách (viz níže),
zatímco v zařízeních soukromého, voluntary
(dobrovolného) a independent (nezávislého)
sektoru, která jsou financována státem, funguje
samostatný inspekční systém.
Za registraci, usměrňování a inspekci
poskytovatelů péče o děti se v Anglii podle
zákona o standardech péče z roku 2000 (Care
Standards Act 2000) stal odpovědným Úřad pro
standardy ve vzdělávání (Office for Standards
in Education – Ofsted). V důsledku toho se od
září 2002 zavádí nový systém inspekce společné
jak pro péči o děti, tak pro jejich vzdělávání ve
státem dotovaných soukromých a voluntary
(dobrovolnými
organizacemi
založených)
předškolních
zařízeních.
Přestože
v pečovatelských zařízeních bude inspekce
prováděna každoročně, společné inspekce,
které pokrývají též zařízení poskytující vedle
13
ANGLIE A WALES
péče i vzdělávání, se budou konat každé čtyři
roky. Ministerstvo školství a kvalifikací
(Department for Education and Skills – DfES)
zavádí nové národní standardy pro denní péči a
pro opatrování dětí v domácnostech, inspekce
výchovy v mateřských školách se však nadále
zaměřuje na efektivnost zařízení vzhledem
k pokroku dětí při plnění „raných učebních cílů“
(‘early learning goals’) v předškolní výchově
(viz 2.2).
inspektory, které schválil Ofsted nebo Estyn.
Tým musí být složen z inspektorů schopných
provádět inspekci: vyučovacích předmětů
národního kurikula; kurikula pro žáky mladší pěti
let a pro studenty starší 16 let; odborných kurzů;
náboženského
vzdělávání;
problematiky
rovných příležitostí a vzdělávání žáků, pro něž je
angličtina druhým jazykem. Členem všech týmů
musí být i laický člen (někdo bez osobních
zkušeností s řízením nebo poskytováním
vzdělávání v jakékoliv škole). Inspekční týmy
pracují podle publikovaných národních rámců.
Po každé inspekci je zveřejněna zpráva, která
vyjadřuje
mínění
inspekčního
týmu
o standardech,
o kvalitě
poskytovaného
vzdělávání (včetně kvality vyučování, kurikula a
hodnocení), o kvalitě vedení a správy a
o duševním, morálním, sociálním a kulturním
rozvoji žáků.
Ve Walesu odpovídá za inspekci veřejně
financované předškolní výchovy v dobrovolných
a soukromých zařízeních Estyn – Úřad
inspektorátu jejího veličenstva pro vzdělávání a
profesní přípravu (Office of Her Majesty's
Inspectorate for Education and Training in Wales)
a provádějí ji na základě smlouvy nezávislí
registrovaní
inspektoři
mateřských
škol
(Registered Nursery Inspectors – RGNI). Inspektoři
hodnotí kvalitu poskytované výchovy vzhledem
k „žádoucím výsledkům učení“ (‘desirable
learning outcomes’) pro předškolní výchovu
(viz 2.2).
Stálí pracovníci inspekce, inspektoři jejího
veličenstva (Her Majesty’s Inspectors – HMI), kteří
jsou státními zaměstnanci, odpovídají za
poskytování
poradenství
nezbytného
k usměrňování a monitorování školního
inspekčního systému. HMI také navštěvují školy i
proto, aby podávali zprávy o dobré praxi ve
vyučování a v řízení školy a o různých tématech,
například
o veřejných
zkouškách
a
mezinárodních srovnáváních. Provádějí analýzy
tak, aby zjistili trendy, účinky vzdělávací politiky
a dále sledovali problémy a záležitosti, na které
výsledky inspekce upozornily.
Mateřské, primární a sekundární školy
Řídicí orgán školy (school governing body) má
obecnou odpovědnost za dohled nad tím, že
škola je provozována efektivně, a měl by hrát
důležitou roli při monitorování a evaluaci
činnosti školy.
Místní školské úřady (Local Education
Authorities – LEA) odpovídají za zajišťování
kvality ve školách a mohou nabízet inspekční a
poradenské služby. Mají ve své oblasti
podporovat vysoké standardy vzdělávání žáků
školního věku. Ve špatně fungujících školách
musí udělat prvního krok k nápravě a mají také
pravomoc zasahovat, například za určitých
okolností odebrat rozpočet škole postoupený a
jmenovat další členy správní rady.
Instituce dalšího vzdělávání a poskytovatelé
odborné přípravy
Na základě zákona o vzdělávání a kvalifikacích
z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) přijal
Úřad pro standardy ve vzdělávání (Ofsted) od
dubna 2001 odpovědnost za hodnocení
opatření dalšího vzdělávání mládeže ve věku
16–19let v Anglii. Nový nezávislý inspekční
orgán Inspektorát vzdělávání dospělých
(Adult Learning Inspectorate – ALI) převzal
odpovědnost za inspekci kvality pro další
vzdělávání pro 19leté a starší a za odbornou
přípravu na pracovišti pro všechny věkové
kategorie
ve
všech
typech
veřejně
financovaných institucí. Zákon poskytuje
jednotný společný rámec pro inspekci, kterou
koncipuje a schvaluje Ofsted a ALI, a umožňuje
společné inspekce tam, kde poskytované
vzdělávání spadá do okruhu působnosti obou
orgánů. Zákon upravuje inspekce vzdělávací
činnosti v celé geografické oblasti. ALI a Ofsted
podávají zprávy:
Celková odpovědnost za celostátní systém
školních inspekcí spočívá v Anglii na vrchním
školním inspektorovi jejího veličenstva (Her
Majesty’s Chief Inspector of Schools – HMCI) a ve
Walesu na vrchním inspektorovi jejího
veličenstva pro vzdělávání a odbornou přípravu
(Her Majesty’s Chief Inspector for Education and
Training). Úřadovna vrchního inspektorátu jejího
veličenstva (Her Majesty’s Chief Inspectorate)
v Anglii je známa jako Úřad pro standardy ve
vzdělávání (Ofsted), úřad ve Walesu jako Estyn,
Inspektorát jejího veličenstva pro vzdělávání a
profesní přípravu (Her Majesty’s Inspectorate for
Education and Training in Wales). Posláním
Ofsted a Estyn je zlepšovat standardy výsledků
vzdělávání (a profesní přípravy ve Walesu) a jeho
kvalitu prostřednictvím systému pravidelné
školní inspekce, podáváním zpráv veřejnosti a
nezávislých kvalifikovaných doporučení.
Ofsted a Estyn organizují inspekce a na základě
konkurzů přidělují školy inspekčním týmům
(nezávislým smluvním stranám). Inspekční týmy
jsou sestavovány a vedeny registrovanými
-
o kvalitě vzdělávání a odborné přípravy
v rámci své působnosti;
-
o standardech dosahovaných studenty;
-
o tom, zda jsou finanční zdroje pro
vzdělávání a profesní přípravu efektivně
využívány.
14
ANGLIE A WALES
Jednotlivé aspekty každé ze tří oblastí jsou
odstupňovány na čtyřbodové škále.
Vysokoškolské instituce
Ve vysokoškolských institucích existují oddělené
systémy pro evaluaci kvality vzdělávání a pro
evaluaci kvality výzkumu. Evaluace přípravného
vzdělávání
učitelů
podléhá
odlišným
požadavkům než evaluace jiných forem
vysokoškolského vzdělávání.
1.5 Financování, školné, půjčky a
stipendia
Agentura
pro
zajišťování
kvality
vysokoškolského vzdělávání (Quality Assurance
Agency for Higher Education – QAA) je nezávislý
orgán založený v roce 1997 s cílem poskytovat
službu jednotného zajišťování kvality pro
vysokoškolské instituce Spojeného království.
Vysokoškolské instituce jsou odpovědné za
poskytování vzdělávání dobré kvality a za
dosahování příslušných standardů. QAA
poskytuje záruku, že standardy a kvalita v rámci
vysokoškolského vzdělávání jsou splněny tím, že
je přezkoumává a že stanovuje referenční body,
které definují standardy jasně a explicitně.
Finanční prostředky různým veřejnoprávním a
soukromoprávním agenturám (Department for
Education and Skills – DfES) včetně Rady pro
vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills
Council – LSC) a Rady pro financování
vysokoškolského vzdělávání pro Anglii (Higher
Education Funding Council for England – HEFCE)
poskytuje v Anglii Ministerstvo školství a
kvalifikací. DfES uděluje příspěvky i místním
úřadům, aby byly zajištěny konkrétní vládní
priority. Školy dostávají většinu finančních
prostředků od místní správy. Finanční
prostředky pocházejí z centrálních zdrojů a
z prostředků místních správ určených pro místní
vzdělávání. Nový systém financování místních
školských úřadů (LEA) vstoupil v platnost v
dubnu 2003. Místním úřadům je k pokrytí výdajů
za veškeré služby přidělena příjmová dotace
(Revenue Support Grant – RSG) na základě
určitého vzorce označeného jako normativ
sdílených výdajů (Formula Spending Share – FSS),
jehož součástí je předpoklad navýšení
financování místních úřadů z obecní daně
(Council Tax – místní daně z nemovitostí.)
Součástí FSS je normativ sdílených výdajů na
vzdělávání (Education Formula Spending Share –
EFSS). EFSS je rozdělen do bloků financování
určeného pro školy a pro stanovené funkce
místního školského úřadu. Rozdělení slouží
k tomu, aby bylo jasné, jaké prostředky jsou
podle ústřední vlády určeny pro potřeby škol.
Kromě toho mohou místní úřady věnovat na
vzdělávání další příjmové zdroje.
V současné době je v Anglii a v Severním Irsku
zaváděn nový systém posuzování standardů a
kvality. Ten se vyznačuje cyklem kontrolních
návštěv prováděných v dané instituci členy
auditorského týmu QAA; během cyklu instituce
informují o kvalitě a dosažitelných standardech
a provádějí interní monitorování, kterých se
zúčastňují externí kontroloři. Při návštěvách
dohlíží na efektivitu opatření pro zajišťování
kvality na institucionální úrovni. Na kontrolním
procesu se podílejí studenti. Kontrolní zprávy
jsou zveřejňovány. Záležitosti vyžadující
pozornost jsou vyznačeny v akčních plánech a
podrobněji monitorovány. První úplný program
auditu institucí poběží až do roku 2005, a proto
se předpokládá, že normou se stane šestiletý
cyklus.
Ve Walesu se vytváří nový rámec zajišťování
kvality a standardů připravený k zavedení ve
školním roce 2003/4.
Kvalita výzkumu je hodnocena orgány
financujícími vysokoškolské vzdělávání, a to
každé tři roky až pět let prostřednictvím
hodnocení výzkumu (Research Assessment
Exercise). Výzkum je hodnocen odborníky
z jiných srovnatelných institucí (peer review) a
předložené posudky o kvalitě výzkumu jsou
používány k výpočtu prostředků přidělovaných
na výzkum.
Ústřední správa stanovuje každoročně objem
finančních prostředků, které si místní úřad může
vypůjčit na financování investičních výdajů
(definovaných jako výdaje, které vytvářejí nebo
uchovávají nějaký majetek s dlouhou životností,
např. budovy, stroje nebo velké položky
vybavení) a na všechny své služby. Každý místní
úřad dostává Roční investiční směrnice (Annual
Capital Guideline), které představují vládní
odhad potřeb investičních výdajů daného
místního úřadu. Dalšími potenciálními zdroji
investic jsou prostředky nabízené v rámci
projektu Nová politika pro školy (New Deal for
Schools scheme) a prostředky soukromých
finančních iniciativ. Pokud jde o příjmové zdroje,
je věcí každého místního úřadu určit, jak
disponibilní finanční prostředky rozdělí mezi
jednotlivé
služby
včetně
vzdělávání,
s přihlédnutím ke svým zákonným povinnostem
a k místním potřebám a prioritám.
Inspekci přípravného vzdělávání učitelů provádí
v Anglii Úřad pro standardy ve vzdělávání
Ofsted a ve Walesu Estyn. Inspekce se zaměřují
na tři oblasti:
-
kvalita vyučování prováděného studenty v
porovnání s národními standardy pro
udělení statusu kvalifikovaného učitele
(Qualified Teacher Status – QTS);
-
kvalita profesní přípravy a hodnocení
studentů;
-
výběr a kvalita přijímaných studentů.
15
ANGLIE A WALES
and Skills – DfES) nebo z Velšského národního
shromáždění dostávají i místní úřady a
vzdělávací
instituce.
Například
finanční
prostředky z Fondu pro standardy (Standards
Fund – Anglie) a z Grantů pro podporu
vzdělávání a odbornou přípravu (Grants for
Education Support and Training – Wales) jsou
přidělovány pro určité účely v souladu se
stávajícími prioritami. Další prostředky mohou
školy získávat z dobrovolných příspěvků a
z pronajímání
školních
prostor
místním
orgánům.
Ve Walesu veškeré státní finanční prostředky na
vzdělávání přiděluje předsednictvo Velšského
národního shromáždění (Welsh Assembly
Government – WAG). WAG rozhoduje o tom, jaké
částky budou vydány na různé oblasti činností
včetně vzdělávání a přiděluje prostředky
místním úřadům, Národní radě pro vzdělávání a
odbornou přípravu ve Walesu (National Council
for Education and Training for Wales) označované
jako Národní rada – ELWa (National Council –
ELWa) a Radě pro financování vysokoškolského
vzdělávání ve Walesu (Higher Education Funding
Council for Wales) též známé jako Rada pro
vysokoškolské vzdělávání (Higher Education
Counci – ELWa).
Návrhy na kapitálové výdaje jsou běžně
konzultovány s řídicími orgány, konečnou
odpovědnost však mají LEA, jejichž povinností je
zajistit, aby v dané oblasti byl dostatek škol, a
proto odpovídají za zřizování, rušení, rozšiřování
nebo změnu umístění škol.
Státem podporovaná předškolní výchova
V Anglii a Walesu jsou finanční prostředky pro
předškolní
výchovu
poskytovány
prostřednictvím příjmové dotace (Revenue
Support Grant – RSG), kterou dostávají místní
úřady od ústřední vlády (viz výše). LEA přidělují
finanční prostředky poskytovatelům předškolní
výchovy na základě počtu žáků.
V rámci Nové politiky pro školy (New Deal for
Schools) lze v Anglii získat finanční přispění na
investiční náklady školních budov, a to
prostřednictvím normativu kapitálových výdajů
(Devolved Formula Capital funding). Příspěvky
jsou přidělovány všem dotovaným školám,
přičemž jsou určeny především k financování
malých investičních projektů nebo mohou být
kumulovány po dobu až tří let k financování
projektů větších.
Primární a sekundární školy
Veřejně financované školy v Anglii a Walesu
dostávají finanční prostředky od místních
školských úřadů (LEA). Všechny veřejně
financované školy mají plně hrazeny běžné
náklady a většina z nich též investiční výdaje.
Naopak u voluntary aided schools je 10 %
investičních výdajů hrazeno zřizovatelem.
Další vzdělávání a profesní příprava
Podle zákona o učení a kvalifikacích z roku 2000
(Learning and Skills Act 2000) se Rada pro učení a
kvalifikace (Learning and Skills Council – LSC)
v Anglii a Národní rada pro vzdělávání a
odbornou přípravu (National Council for
Education and Training) ve Walesu, známá jako
Národní rada – ELWa (National Council – ELWa)
staly od dubna 2001 odpovědné za finanční
zabezpečení vzdělávání a odborné přípravy
s plnou i částečnou školní docházkou (kromě
vysokoškolského vzdělávání) pro studenty, kteří
překročili věk povinné školní docházky (16 let).
LSC a Národní rada mohou financovat formální i
neformální
učení
v institucích
dalšího
vzdělávání, ve střediscích vzdělávání dospělých,
v „sixth forms“ školách, u soukromých
poskytovatelů
odborné
přípravy
a
v dobrovolných organizacích. Do působnosti
obou rad spadá i financování odborné přípravy
na pracovišti v zařízeních zaměstnavatelů.
Od zavedení místní správy škol (local
management of schools – LMS) v rámci zákona
o školské reformě z roku 1988 (Education Reform
Act 1988) došlo ve velké míře k přenášení
finančních pravomocí na školy a revidovaná
opatření zavedená v dubnu 1999 míru
přenášení pravomocí v Anglii dále zvýšila.
Finanční normativy, které stanovují LEA po
konzultacích
se
školami
a
s místními
zainteresovanými osobami, musí umožnit
sestavení školního rozpočtu založeného hlavně
na počtu a věku žáků. Normativy berou v úvahu
i místní potřeby, např. počty žáků se zvláštními
vzdělávacími potřebami, zvláštní náklady, které
mají malé školy, a dodatečné potřeby škol
v sociálně znevýhodněných oblastech.
Vzdělávání
v dotovaných
mateřských,
primárních a sekundárních školách, zahrnujících
výuku, knihy a psací potřeby, je pro rodiče
bezplatné. Školy však mohou rodiče vyzvat
k dobrovolným příspěvkům na některé činnosti.
Finanční prostředky jsou institucím v Anglii a
Walesu poskytovány na základě rozdílných
normativů, které berou v úvahu různé prvky
nákladů, jako jsou počty studentů, druhy
nabízených kurzů i faktory, které se týkají
umístění
instituce,
míry
sociálního
znevýhodnění a výsledků studentů, tj. dosažené
kvalifikace.
Řídicí orgán školy a ředitel plně odpovídají za
roční výdaje z rozpočtu školy, který pokrývá
veškeré náklady na zaměstnance (včetně
opatřování dalších učitelů), na běžné vybavení,
na učebnice a učební pomůcky a náklady na
provoz, opravy a údržbu budov.
Řídicí orgán instituce dalšího vzdělávání
odpovídá za zajištění toho, že všechny výdaje,
které instituce má, tedy personální náklady,
náklady na didaktické prostředky a běžné
náklady na provoz, opravy a údržbu budov,
Určitý malý podíl přímých dotací z Ministerstva
školství a kvalifikací (Department for Education
16
ANGLIE A WALES
publicitu a marketing atd., mohou být uhrazeny
z jejích zdrojů.
příspěvky; komise pro výzkum z komerčních
nebo průmyslových firem; dotace; ubytovací,
stravovací a konferenční služby.
Instituce si mohou dodatečné příjmy zajistit
různými prostředky: poskytováním kurzů,
konzultacemi a výzkumnými pracemi pro
zaměstnavatele nebo pro jiné organizace,
požadavkem, aby zahraniční studenti hradili
plné náklady svého studia, prodejem zboží nebo
služeb souvisejících se zaměřením instituce
nebo pronajímáním prostor místním zájemcům.
V lednu 2003 vydala vláda Bílou knihu
vysvětlující
její
plány
na
reformu
vysokoškolského vzdělávání a na investice do
něj. Dokument obsahuje návrhy na změny v
systému studentského financování. V roce
2003/04 vláda zavede legislativu podporující
návrhy obsažené ve strategickém dokumentu.
Existuje několik vládou podporovaných projektů
odborné přípravy, které jsou z velké části
financovány místními pobočkami LSC a Národní
rady – ELWa. Jiná profesní příprava může být
financována jednotlivci nebo zaměstnavateli,
nebo kombinací obou.
Všechny
univerzity
a
další
instituce
vysokoškolského vzdělávání jsou autonomními
institucemi a jejich řídicí orgány jsou tudíž
odpovědné za veškeré výdaje a za finanční
řízení.
Všechny vysokoškolské instituce účtují poplatky.
Od roku 1998/99 se od nových studentů ze
Spojeného
království
a
Evropské
unie/Evropského
hospodářského
prostoru
vyžaduje, aby platili příspěvek na úhradu
školného stanovený podle výše jejich příjmů.
Mnozí studenti však mají nárok na podporu při
úhradě nákladů na školné; výše podpory závisí
na jejich vlastním příjmu, na příjmu jejich rodičů
nebo manžela či manželky. Od roku 1999/2000
byla stipendia na úhradu životních nákladů,
která byla dostupná mnoha studentům,
nahrazena půjčkami, z nichž část je upravena
podle výše příjmu. Vládní politika směřuje
k tomu, aby půjčky byly pro studenty výhodné,
předpokladem pak je, aby dlužníci splatili
v reálných termínech zhruba stejnou částku,
jakou si půjčili. Tempo splácení závisí na výši
příjmu vypůjčovatele po absolvování vysoké
školy. Velšské národní shromáždění nedávno
znovu zavedlo stipendia pro studenty ve
Walesu. Stipendia Národního shromáždění
(Assembly Learning Grants) byla pro studenty
pocházející z rodin s nízkými příjmy zavedena
od září roku 2002.
Ve veřejně financovaných institucích dalšího
vzdělávání jsou 16–18letí žáci ze Spojeného
království a z Evropské unie/Evropského
hospodářského prostoru s řádným pobytem ve
Spojeném království po dobu aspoň tří
předchozích let, osvobozeni od placení
školného. Mohou však mít určité výdaje,
například poplatky za registraci a zkoušky,
výdaje za knihy a vybavení nebo za dopravu ze
školy a do školy. Studenti starší 19 let mohou
platit školné a v Anglii se předpokládá, že
přibližně 25 % celkových nominálních nákladů
studia bude hrazeno školným. Za určitých
okolností se školné od studentů nevyžaduje,
například od nezaměstnaných, kteří dostávají
státní podporu (podporu v nezaměstnanosti) a
od těch, kdo absolvují kurzy základních
dovedností. Za stanovených podmínek mají
studenti k dispozici řadu finančních podpor. Za
studenty s plnou školní docházkou nebo
odbornou přípravou v rámci programu nové
politiky (New Deal Programme), je školné
placeno.
Vysokoškolské instituce
Finanční podpora pro schválené postgraduální
studium a pro výzkum může být udělována
formou odměn či stipendií. Odměny poskytují
rady pro výzkum (Research Councils), Výbor pro
výzkum ve svobodných uměních a humanitních
vědách (Arts and Humanities Research Board)
nebo v některých případech ministerstvo
školství a kvalifikací (Department for Education
and Skills – DfES). Studenti navštěvující
postgraduální studium vedoucí k udělení
statusu kvalifikovaného učitele (Qualified
Teacher Status) mají stejné právo na finanční
podporu jako vysokoškolští studenti. Existují
i další stimuly.
Vysokoškolské instituce jsou financovány
zejména z centrálního rozpočtu prostřednictvím
Rad pro financování vysokoškolského
vzdělávání v Anglii (Higher Education Funding
Councils for England – HEFCE) a Rady pro
financování vysokoškolského vzdělávání ve
Walesu (Higher Education Funding Council for
Wales) označované jako Higher Education
Council – ELWa). Finanční rady odpovídají za
stanovení metod, jimiž jsou finanční prostředky
přidělovány jednotlivým institucím v rámci
četných
vládních
nařízení.
Přidělování
finančních prostředků na výuku závisí převážně
na počtu studentů a na předmětech, které
instituce vyučuje. Naopak téměř všechny
finanční prostředky určené pro výzkum jsou
závislé na jeho kvalitě a objemu.
1.6 Poradní a pomocné orgány
K dalším zdrojům financování patří granty na
výzkum a smlouvy přidělované radami pro
výzkum (viz 1.3); školné placené zahraničními
studenty a (od roku 1998) příspěvky na školné
placené domácími studenty; charitativní
Existuje několik veřejných nevládních orgánů
(non-departmental public bodies – NDPB), ve
17
ANGLIE A WALES
vzdělávání (CASE – National Campaign for State
Education), Národní rada ředitelů (National
Governors’ Council), Národní konfederace rodičů
a
učitelů
(National
Parent/Teacher
Confederation), Národní svaz studentů a
univerzit Spojeného království (National Union of
Students and Universities UK). Tato sdružení i
veřejnost jsou obvykle vyzývány k tomu, aby
komentovaly vládní diskusní materiály a
politické návrhy.
Walesu veřejných orgánů sponzorovaných
národním shromážděním (Assembly- sponsored
public bodies – ASPB), které nejen radí ministrovi
školství a předsednictvu Velšského národního
shromáždění, ale na něž je též přenesena
odpovědnost za některé aspekty vzdělávacích
služeb. Patří mezi ně QCA, ACCAC, TTA, LSC a
ELWa a dále rady pro financování
vysokoškolského vzdělávání (viz 1.3) a Britská
agentura pro vzdělávací komunikace a
technologie (British Educational Communications
and Technology Agency – BECTA), která pomáhá
vládě
při
zavádění
informačních
a
komunikačních technologií do školství.
1.7 Soukromé školy
Zvláštní výbor pro školství a kvalifikace
Poslanecké sněmovny (House of Commons
Education and Skills Select Committee) provádí
šetření, která se týkají výdajů, administrativy a
politiky Ministerstva školství a kvalifikací. Na
závěr každého šetření jsou publikovány zprávy,
které obvykle obsahují doporučení pro vládu a
jiné orgány. Mezi posledními tématy byly
standardy zkoušek A-level a podpora studentů
po 16. roce věku.
Soukromá
zařízení
pro
předškolní
nepovinnou výchovu mohou mít formu
denních jeslí, předškolních oddělení nebo tzv.
herních skupin, soukromě provozovaných
mateřských škol a mateřských tříd v nezávislých
(nedotovaných) školách. Nedávné rozšíření
předškolní výchovy státem vytvořilo veřejně
financovaná místa pro tří- až čtyřleté děti, jehož
poskytovatelé jsou součástí soukromého nebo
tzv. voluntary (dobrovolného) sektoru.
Vláda také může ustavit poradní orgány nebo
výbory (advisory councils nebo committees),
které by prováděly výzkum nebo sbíraly
informace. Členy jsou obvykle zástupci
příslušných zájmů a profesí. Čas od času ustaví
vyšetřovací výbor ad hoc, aby zkoumal
specifické
aspekty
vzdělávacích
služeb.
Například v květnu 1996 tehdejší ministři
školství a zaměstnanosti pro Wales, Skotsko a
Severní Irsko ustavili Národní výbor pro
průzkum vysokoškolského vzdělávání (National
Committee of Inquiry into Higher Education)
s úkolem doporučit, jak by se měly dále vyvíjet
záměry, podoba, struktura, rozsah a financování
vysokoškolského vzdělávání, včetně podpory
studentů, aby byly uspokojeny potřeby
Spojeného království v příštích 20 letech.
Členové výboru byli vybráni z oblasti vzdělávání,
průmyslu a obchodu, z Národního svazu
studentů (National Union of Students – NUS) a
z různých
profesí.
Příkladem
novějších
poradních skupin a výborů jsou Poradní skupina
pro výchovu k občanství a výuku demokracie ve
školách (Advisory Group on Education for
Citizenship and the Teaching of Democracy in
Schools) z roku 1997, Poradní výbor pro moderní
učňovství (Modern Apprenticeship Advisory
Committee), který podával zprávu v roce 2001, a
nejnověji Pracovní skupina pro reformu
vzdělávání 14–19letých žáků (Working Group on
14-19 Reform), zahrnující zástupce škol,
vysokoškolského vzdělávání a průmyslu, která
podá vládě zprávu v roce 2004.
Školy mimo dotovaný sektor jsou označovány
jako nezávislé školy (independent schools).
Některé zavedené sekundární (senior) školy jsou
známé jako „veřejné“ školy (public schools).
Většina internátních škol jsou nezávislé školy.
Nezávislé školy nedostávají žádné přímé státní
dotace, ale jsou financovány ze školného a
z příjmů z investic. Většina z nich je provozována
správními radami (boards of governors) jako
nevýdělečné organizace.
Nezávislé školy musí být registrovány
Ministerstvem školství a kvalifikací (DfES) nebo
Ministerstvem školství a odborné přípravy (DfTE)
ve Walesu; ta po nich mohou vyžadovat, aby
napravily nedostatky ve svých budovách,
v ubytovacích zařízeních nebo ve výuce.
Nevyžaduje se od nich, aby vyučovaly podle
národního kurikula, musí však přesvědčit
inspektory o tom, že jejich kurikulum má
nezbytnou hloubku a šíři a je vhodné pro věk,
schopnosti a způsobilosti jejich žáků a pro
jakékoliv zvláštní vzdělávací potřeby, které
mohou mít.
Nabízejí stejný rozsah veřejně uznávaných
kvalifikací, například GCSE a GCE A-level, jako
školy v dotovaném sektoru. I když se nemusí
účastnit hodnocení podle národního kurikula u
žáků ve věku sedm, 11 a 14 let, jsou
povzbuzovány k účasti na něm.
Existují mnohé zájmové skupiny, které
zastupují ty, kdo jsou zapojeni do vzdělávání,
například rodiče, učitele, ředitele, studenty,
zaměstnavatele, odborové svazy a politické a
náboženské skupiny. Patří mezi ně mimo jiné
Sdružení místních správ (Local Government
Association), Národní kampaň za státní
Nezávislé školy navštěvuje přibližně sedm
procent žáků v Anglii.
Existuje několik nezávislých institucí dalšího
vzdělávání (further education institutions)
nabízejících postobligatorní vzdělávání. Mnohé
z těchto institucí nabízejí všeobecné vzdělávání
18
ANGLIE A WALES
vedoucí k GCE A-level atd., existují však i některé
specializované
instituce
jako
například
administrativní (secretarial) nebo obchodní školy
(business colleges) a umělecké školy (art colleges).
Většina soukromých institucí dalšího vzdělávání
je akreditována Britskou akreditační radou pro
nezávislé další a vysokoškolské vzdělávání
(British Accreditation Council for Independent
Further and Higher Education), která byla
založena orgány odpovědnými za udržování
akademické
úrovně,
za
definování,
monitorování a zlepšování úrovně v nezávislých
institucích dalšího a vysokoškolského vzdělávání
v Británii. Tyto instituce jsou financovány
převážně ze školného; nedostávají žádné přímé
státní dotace. Nabízejí stejný rozsah veřejně
uznávaných kvalifikací jako veřejně financované
instituce.
Existuje jen jedna nezávislá (nedotovaná)
univerzita, University of Buckingham –
samosprávná instituce s pravomocí udělovat
vlastní akademické tituly.
Dále existuje malý počet
vysokoškolských institucí.
soukromých
Tyto instituce nedostávají žádné přímé státní
dotace. Studenti určitých kurzů však v závislosti
na své finanční situaci mohou mít nárok na
finanční pomoc ve formě půjčky, příspěvku na
školné a studentské podpory.
19
ANGLIE A WALES
2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
classes (přijímacích tříd) v primárních školách,
pre-school play groups (předškolních herních
skupin), day nurseries (celodenních mateřských
škol)
a
combined
nursery
centres
(kombinovaných
dětských
středisek)
provozovaných veřejnými, soukromými nebo
dobrovolnými orgány. Nárok na získání
finančních prostředků od vlády mají pouze
zařízení registrovaná v EYDCP.
Vzdělávání v mateřských školách, která je známa
též jako předškolní výchova nebo výchova
v raném věku, je celodenní nebo kratší
vzdělávání pro děti mladší než je zákonně
stanovený školní věk (pět let). Koncem 90. let
prošlo toto vzdělávání značnými změnami poté,
co si vláda stanovila za cíl podstatně zvýšit počet
vládou financovaných předškolních míst v řadě
zařízení. V důsledku toho mají nyní místní
školské úřady (LEA) v Anglii a Walesu ze zákona
povinnost poskytovat kvalitní polodenní péči v
mateřské škole všem čtyřletým dětem, jejichž
rodiče si to přejí. LEA pracují na dosažení
vládního cíle, kterým je rozšířit do dubna 2004
tato opatření i na všechny tříleté děti.
Nursery schools a nursery classes v primárních
školách obvykle přijímají děti od věku kolem tří
let, v souladu se způsobem přijímání a s počtem
míst, která jsou k dispozici. Rodiče mají právo se
vyjádřit, které předškolní instituci dávají
přednost. Doporučuje se, aby LEA při
rozhodování o způsobech přijímání dávaly
přednost dětem se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětem ze sociálně a ekonomicky
zanedbaných oblastí. Zařízení, která pečují
o děti v raném věku, jsou obecně koedukační,
existují však i chlapecké nebo dívčí instituce,
například nursery classes připojené k příslušným
soukromým školám.
V roce 1998 vláda formulovala Národní strategie
péče o dítě pro Anglii a Wales (National
Childcare Strategies for England and Wales), aby
tak splnila svůj závazek integrovat výchovu
v raném věku s předškolní a mimoškolní péčí
(péčí o žáky před vyučováním a po něm a
během prázdnin). Strategie také usilují
o zlepšení kvality péče o dítě a o to, aby se stala
dosažitelnější a přístupnější tím, že se bude
zvyšovat počet míst a zlepšovat informovanost
o tom, co je k dispozici.
Nursery schools nebo nursery classes připojené
k primárním školám a dotované LEA jsou
v průběhu školního roku obvykle otevřeny pět
dnů v týdnu (pondělí až pátek) přibližně od 9 do
15 hodin. V době školních prázdnin jsou
zavřeny. Většina dětí navštěvuje zařízení pětkrát
týdně na „půl“ dne, tzn. každý den na dvě a půl
hodiny (buď dopoledne nebo odpoledne).
Ostatní zařízení pro malé děti mají podobné
rozvrhy. Některé děti docházejí pětkrát týdně na
celý den. Veřejné a soukromé day nurseries a
combined nursery centres přijímají děti a pečují
o ně po celý den. Mají obvykle otevřeno od 7.30
do 18.00 po celý rok.
V září 2000 bylo v Anglii zavedeno základní
stadium vzdělávání (Foundation Stage of
education), ačkoliv formálně bylo ustaveno
teprve školským zákonem z roku 2002
(Education Act 2002). Zaměřuje se na děti od tří
let věku až do konce přijímací třídy (obvykle do
pěti let). Je to oddělené specifické stadium
vzdělávání, které hraje významnou roli v rozvoji
dovedností a znalostí dětí a v jejich přípravě na
zahájení povinné školní docházky. Vláda
Velšského Národního shromáždění vytváří
návrhy pro zavedení základní fáze (Foundation
Phase) pro děti ve věku tři až sedm let ve
Walesu.
O uspořádání tříd rozhoduje ředitel a pracovníci
daného zařízení. Děti mohou být umístěny buď
ve věkově smíšených třídách, nebo seskupeny
do tříd podle věku. Nursery schools a nursery
classes dotované LEA neukládají školné za
poskytovanou předškolní výchovu, day nurseries
místních úřadů však poplatky vybírat mohou.
Soukromé a dobrovolné orgány, které fungují
v partnerství s LEA, dostávají státní finanční
prostředky na místa poskytovaná tří- a čtyřletým
dětem na půl dne. Mnozí poskytovatelé nabízejí
dodatečné hodiny na základě finančních
příspěvků.
2.1 Organizace
Partnerství pro rozvoj a péči o dítě v raném věku
(Early Years Development and Childcare
Partnerships – EYDCP) jsou vytvářena proto, aby
se zajistilo poskytování vysoce kvalitní péče o
dítě a výchovy v raném věku. Partnerství
sestávají z místních školských úřadů (LEA) a ze
všech subjektů provozujících zařízení pro
výchovu v raném věku, například nursery schools
(mateřských škol), nursery classes (mateřských
tříd) připojených k primárním školám), reception
20
ANGLIE A WALES
učitele a kvalifikovaného asistenta. Tento poměr
je snížen na 2:20 tam, kde jeden z pracovníků
má vykonávat další administrativní povinnosti
(například je také ředitelem). V jiných zařízeních
pro výchovu v raném věku, například v day
nurseries a v pre-schools groups, je doporučený
poměr mezi personálem a žáky u dvou- až
tříletých dětí jeden ku čtyřem a u tří- až
pětiletých dětí jeden ku osmi.
2.2 Obsah vzdělávání a hodnocení
V Anglii a Walesu platí národní kurikulum jen
pro žáky ve věku povinné školní docházky. Od
poskytovatelů předškolního vzdělávání, kteří
dostávají státní prostředky, se však očekává, že
jejich práce bude v Anglii směřovat k cílům
učení pro raný věk (early learning goals) a ve
Walesu k žádoucím výsledkům učení (desirable
learning outcomes) pro výchovu a vzdělávání
v raném dětství.
2.3 Učitelé
Cíle učení v raném věku v Anglii doplňují
základní stadium vzdělávání (the foundation
stage of education). Zahrnují tyto oblasti:
osobnostní, sociální a emocionální rozvoj;
komunikaci;
jazyk,
gramotnost;
rozvoj
matematického chápání; znalosti a porozumění
světu; tělesný rozvoj a tvořivosti. Záměrem je,
aby děti dosáhly těchto cílů do konce
základního stadia, tj. do konce přijímací třídy
(děti jsou obvykle ve věku kolem pěti let).
Učitelé v předškolní výchově jsou obvykle
přidělováni do skupin, nikoliv podle předmětů,
ačkoliv děti mohou mít čas od času hodinu
s učitelem, který se specializuje na nějaký
předmět, například na hudbu nebo tělocvik.
Vyučující zaměstnaní v dotovaných mateřských
školách a třídách jsou obvykle buď
kvalifikovanými učiteli, nebo kvalifikovanými
asistenty. Učitelé absolvují přípravné vzdělávání,
které obvykle trvá tři roky, a získají status
kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher
Status). Kvalifikovaný asistent má příslušnou
kvalifikaci k péči o dítě a k jeho výchově.
Školský zákon z roku 2002 zavedl od roku
2002/03 profil základního stadia (foundation
stage profile), jako nové zákonné hodnocení pro
děti v posledním ročníku základního stadia v
Anglii. To nahrazuje předcházející systém
hodnocení na „základní čáře“ (baseline) při
vstupu do primárního vzdělávání (viz 3A.3).
Zkušení pracovníci v předškolní výchově
hodnotí vývoj každého dítěte ve vztahu k cílům
učení v raném věku (viz výše) tím, že
shromažďují poznatky z jeho pozorování a
veškeré informace o dítěti. Profil základního
stadia má poskytnout způsob, jak tyto poznatky
koncem základního stadia shrnout.
Učitelé a kvalifikovaní asistenti v dotovaných
mateřských školách nebo třídách nejsou
státními zaměstnanci, nýbrž jsou zaměstnáni na
smlouvu, která se uzavírá s jednotlivou institucí
nebo s místním školským úřadem (LEA) na dobu
neurčitou či určitou, na plný nebo částečný
pracovní úvazek.
Všichni učitelé na plný pracovní úvazek ve
veřejně financovaných školách (včetně učitelů
mateřských škol) musí mít podle statutu alespoň
pět pracovních dnů, kdy se od nich nevyžaduje,
aby vyučovali. Doporučuje se, aby těchto pět dní
bylo využito pro další vzdělávání.
Ve Walesu tzv. žádoucí výsledky učení
(revidované v roce 2000 Úřadem pro kvalifikace,
kurikulum a hodnocení ve Walesu – ACCAC)
definují základ kurikulárních směrnic pro
předškolní vzdělávání. Žádoucí výsledky učení
zahrnují stejné oblasti učení jako cíle učení
v raném věku a mají sloužit jako cíle učení pro
děti, které vstupují do povinného vzdělávání. Ve
Walesu není žádné hodnocení dětí během
předškolní výchovy předepsáno, kurikulární
směrnice však podporují monitorování pokroku
dětí jako dobrou praxi. Navrhuje se zavést do
září 2008 zákonnou „základní fázi“ s obsahem
vzdělávání pro děti od tří do sedmi let věku.
2.4 Statistika
Největší počet čtyřletých a většina tříletých dětí
v Anglii
využívá
předškolních
kapacit
v dotovaném (státním), soukromém, voluntary
(dobrovolném) a nezávislém (nedotovaném)
sektoru.
Ředitel a pracovníci daného zařízení rozhodují
o rozvrhu hodin, vyučovacích metodách a
učebních pomůckách používaných v nursery
schools a nursery classes. V Anglii i ve Walesu
mohou místní školské úřady (LEA) poskytovat
rady ohledně organizace vyučování a
vyučovacího programu, nemají však žádné
pravomoci vyučovací metody nařizovat.
Ve Walesu bylo podle odhadů ve školním roce
2001/02 v celodenních nebo polodenních
vzdělávacích zařízeních 79 % žáků mladších pěti
let.
Počet mateřských škol ve veřejném sektoru ve
školním roce 2001/02
Vládní směrnice doporučuje minimálně dva
dospělé na skupinu 26 žáků v nursery schools a
nursery classes, což představuje kvalifikovaného
21
ANGLIE A WALES
Anglie
494
Wales
40
Počet dětí ve věku 2-4
roky v celodenním a
polodenním režimu v
zařízeních ve
Spojeném království
(včetně Skotska) ve
(v tisících)
Dotované:
Mateřské školy
149,5
Základní školy
951,5
Speciální školy
6,8
Počet dětí na učitele
v mateřských školách
veřejného sektoru ve
Anglie
16,6
Wales
16,4
Pramen: Departement for Education and Skills (2002).
Education and Training Statistics for the UK 2002 Edition.
London:TSO.
Poznámka: Stát přispívá na žáka též v soukromém,
voluntary (dobrovolném) a nezávislém sektoru.
22
ANGLIE A WALES
3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
začleněny od 1. září 1999 do kategorie obecních
škol. Většina ostatních škol jako jsou voluntary
aided schools (dobrovolné dotované školy) a
voluntary controlled schools (dobrovolné řízené
školy) je zařazena do nové kategorie voluntary
schools. Ty jsou zakládány dobrovolnými
orgány, především církvemi, které si udržují
určitou kontrolu nad jejich řízením, zůstávají
však převážně financovány LEA. Zbývající školy
jsou přiřazovány do nové kategorie foundation
schools (nadačních škol). Ty jsou nadále
financovány rovněž převážně LEA, jsou však
vlastněny řídicím orgánem školy nebo
charitativní nadací. Přibližně dvě třetiny
primárních a sekundárních škol v Anglii a tři
čtvrtiny ve Walesu jsou označovány jako
community schools.
Povinné vzdělávání trvá od 5 do 16 let věku.
Všem dětem musí být poskytnuto příslušné
vzdělání formou plné pravidelné školní
docházky nebo jinou formou, a to od začátku
školního roku, který následuje po jejich pátých
narozeninách, až do posledního červnového
pátku školního roku, v němž dítě dosáhne 16 let.
Nejobvyklejší alternativou pro děti, které se
nevzdělávají ve škole, je vzdělávání doma.
Období povinného vzdělávání je rozděleno do
čtyř klíčových etap (key stages): 1. klíčová etapa
(věk pět až sedm let), 2. klíčová etapa (věk sedm
až 11 let), 3. klíčová etapa (věk 11 až 14 let) a 4.
klíčová etapa (věk 14 až 16 let).
V rámci
převládajícího
dvoustupňového
systému primárních a sekundárních škol je 1. a
2. klíčová etapa poskytována v primárních
školách a 3. a 4. ve školách sekundárních.
Rodiče mohou žádat o umístění svého dítěte do
jakékoliv školy. Musí však existovat písemná
forma přijímací politiky, která by vysvětlovala,
jak budou místa přidělována v případě, že bude
ve škole více uchazečů než míst. Například se
může dávat přednost dětem, které bydlí nejblíže
škole, dětem, které již mají ve škole sourozence,
nebo dětem se speciálními potřebami, které
může
škola
uspokojit
nejlépe.
Školy
podporované náboženskými nadacemi obvykle
dávají přednost příslušníkům určité víry nebo
církve.
Některé primární školy, známé jako infant
schools (dětské školy) slouží pouze dětem v 1.
klíčové etapě, po které přejdou do junior school
(juniorské školy), a tu navštěvují až do věku 11
let. Většina primárních škol také přijímá čtyřleté
děti do reception class (přijímací třídy) a mnohé
mají také pre-school class (předškolní třídu) pro
mladší děti.
Ačkoliv mnohé sekundární školy jsou určeny
žákům jen do konce povinného vzdělávání (16
let věku), více než polovina jich poskytuje
mladým lidem do 18 let i výše též
postobligatorní vzdělávání.
Docházka do nursery class (předškolní třídy)
primární školy obvykle nezaručuje následné
přijetí do reception class (přijímací třídy) této
primární školy. Školy vytvářejí napojení
zaměřená na usnadnění přechodu žáků z jedné
fáze do druhé. V některých případech může
junior school dávat přednost žádostem žáků
z určité infant school (s níž může sdílet sídlo) a
sekundární školy mohou dávat přednost žákům,
kteří navštěvují určité primární školy, jež jim
žáky dodávají (feeder primary schools).
V některých
oblastech
Anglie
funguje
třístupňový systém; žáci přecházejí z první školy
do middle school (prostřední školy) ve věku osm
nebo devět let a následně do sekundární školy
ve věku 12 nebo 13.
Základním principem je, že školní vzdělávání by
mělo být poskytováno na základě vyváženého a
široce pojatého kurikula, které odpovídá věku,
schopnostem a vlohám dítěte a jeho případným
speciálním vzdělávacím potřebám (special
educational needs – SEN). Vyvážené a široce
pojaté kurikulum je definováno jako to, které:
-
podporuje duševní, morální, kulturní,
rozumový a tělesný rozvoj žáků ve škole a
společnosti;
-
připravuje žáky pro příležitosti, povinnosti a
zkušenosti života v dospělosti.
Primární školy a většina sekundárních škol
přijímají žáky bez ohledu na jejich studijní
schopnosti, ale malý počet sekundárních škol
v Anglii, známých jako grammar schools, přijímá
žáky na základě jejich výkonu ve výběrových
testech skládaných ve věku 11 let. Některé
sekundární školy, které se specializují na určité
předměty, například na moderní cizí jazyky
nebo na technické obory, mohou dávat při
přijímání přednost až deseti procentům dětí, a
to na základě jejich nadání pro dané předměty.
Téměř všechny veřejně financované primární
školy jsou koedukační stejně jako přibližně 90 %
sekundárních škol.
V zákoně o školních standardech a školské
soustavě z roku 1998 (School Standards and
Framework Act 1998) byl vytvořen nový právní
rámec community (obecních), voluntary
(dobrovolných) a foundation (nadačních) škol.
V důsledku toho byly školy zřízené a plně
financované místními školskými úřady (LEA)
Velikost škol se velmi liší, ale jen 15 %
primárních škol v Anglii má 100 nebo méně
žáků a přibližně 2 % mají více než 500 žáků. Ve
23
ANGLIE A WALES
Walesu má však skoro třetina primárních škol
100 a méně žáků. Téměř 90 % veřejně
financovaných sekundárních škol v Anglii a
Walesu má mezi 400 a 1500 žáky.
orgán školy. Počet hodin, které se mají věnovat
jednotlivým vyučovacím předmětům, není
stanoven. Existují však minimální doporučené
týdenní počty vyučovacích hodin, které činí 21
hodin pro žáky ve věku pět až sedm let a 23,5
hodiny pro žáky ve věku 8 až 11 let. Většina škol
však poskytuje více vyučovacích hodin než je
stanovené minimum. Tato doba nezahrnuje
denní kolektivní modlení, zápisy přítomných a
přestávky na oběd a odpočinek.
Všechny školy mají svůj řídicí orgán, který
odpovídá za rozhodování o obecném směřování
školy a o obsahu vzdělávání. Složení řídicích
orgánů všech škol obvykle odráží několik složek
společenství,
např.
představitele
místní
podnikatelské obce a rodičů, spolu se zástupci
LEA nebo zřizovatele (pokud existuje) a
pedagogických a ostatních pracovníků školy.
Kromě toho mají mnohé školy sdružení rodičů a
učitelů (Parent-Teacher Association – PTA), které
může poskytovat rodičům příležitost diskutovat
s vyučujícími o problémech, jež je zajímají,
častěji jsou však používána jako prostředek pro
organizování aktivit, kterými se získávají finanční
prostředky. Mnohé školy mají spojení s místními
podnikateli a existuje celostátní síť partnerství
vzdělávání a světa práce.
Pro informace
vzdělávání viz 1.5.
o financování
Kromě normálních školních hodin se mohou
budovy využívat pro jiné školní aktivity
(například schůze sdružení rodičů a učitelů),
nebo je mohou využívat LEA či širší obec pro
vzdělávání dospělých, mimoškolní péči o děti,
sport nebo mládežnické kluby.
Žáci jsou umístěni do tříd podle věku a na konci
každého školního roku obvykle postoupí do
vyššího ročníku. Mnohé, zejména malé, primární
školy mohou mít jednu nebo více věkově
smíšených tříd. Za každou třídu je odpovědný
třídní učitel, který vyučuje veškeré předměty
nebo většinu z nich. Třídy pro 5-7leté žáky
nesmějí mít víc než 30 žáků, pro starší žáky už
žádná směrnice určující jejich počet ve třídě
neexistuje.
povinného
3A. Primární vzdělávání
Vyučování obvykle probíhá ve skupinách nebo
třídách, ve kterých jsou žáci rozděleni podle
různých schopností, ve větších primárních
školách mohou být žáci seskupeni pro některé
vyučovací předměty, například matematiku,
podle svých schopností v tomto předmětu (tato
praxe je známa jako ‘setting‘). Mnozí učitelé
používají nějakou formu seskupování podle
schopností v rámci tříd žáků s různými
schopnostmi. Například třída může být po část
vyučovacího dne rozdělena do skupinek a každá
skupinka je vyučována zvlášť. Žáci se speciálními
vzdělávacími potřebami jsou, pokud je to
možné, vzděláváni v běžných školách spolu s
dětmi stejného věku, které tyto potřeby nemají.
3A.1 Organizace primárních škol
Zákonem stanovený školní rok probíhá od 1. září
do 31. srpna. Musí obsahovat 380 (půldenních)
vyučovacích bloků, o konkrétních termínech
školního roku a prázdnin však rozhoduje LEA
nebo řídicí orgán školy (podle typu školy). Školy
jsou zpravidla otevřeny od 9 hodin ráno do
15,30 až 16 hodin odpoledne. Školní rok je
obvykle rozdělen do tří trisemestrů (terms)
(podzimního, jarního a letního) s dlouhou, asi
šestitýdenní, přestávkou v červenci a v srpnu a
s kratšími dvou až třítýdenními přestávkami o
Vánocích a Velikonocích. Školní prázdniny
nejsou nijak pevně časově vymezeny a trimestry
mají nestejnou délku, přičemž jarní trimestr se
liší každý rok podle toho, na kdy připadnou
Velikonoce. V současné době probíhá určité
hnutí za přijetí standardizovaného školního
roku, který by byl každý rok stejný počínaje
školním rokem 2003/04 a byl by rozdělen na
šest období. Rozhodnutí, zda tento nový model
přijmout, však musí být učiněno na úrovni LEA
nebo řídicího orgánu školy (podle typu školy).
3A.2 Obsah vzdělávání na primární
úrovni
Každá veřejně financovaná primární škola musí
všem žákům poskytovat národní kurikulum,
náboženské vzdělávání a kolektivní modlení. Na
žádost rodičů může být žák z náboženského
vzdělávání a kolektivního modlení odhlášen.
V primárních školách nejsou běžně nabízeny
volitelné předměty.
Pro základní etapu, která platí v přijímací třídě
viz 2.2.
Školní týden obvykle probíhá od pondělí do
pátku.
V Anglii zahrnuje národní kurikulum v 1. klíčové
etapě (věk 5 – 7 let) a ve 2. klíčové etapě (věk 7 –
11 let) tyto povinné předměty: angličtinu,
matematiku, přírodní vědy, rýsování a
technologii,
informační
a
komunikační
Školní den je rozdělen na dopolední a
odpolední blok. O době, kdy se škola
každodenně otvírá a zavírá, rozhoduje řídicí
24
ANGLIE A WALES
technologii, dějepis, zeměpis, umění a kreslení,
hudbu a tělesnou výchovu.
3A.3 Hodnocení/certifikace/
poradenství na primární úrovni
Stejné požadavky jsou ve Walesu, kromě toho,
že velština je i povinným předmětem a žáci v 1.
klíčové etapě ve velšsky mluvících třídách
nemusejí absolvovat program 1. klíčové etapy v
angličtině.
V Anglii byli všichni žáci v maintained schools
(dotovaných školách) až do školního roku
2002/03
hodnoceni
v jazykových,
matematických a personálních a sociálních
dovednostech v prvních sedmi týdnech po
vstupu do primární školy. Ve Walesu toto
hodnocení „na základní čáře“ (baseline
assessment), určené k tomu, aby učitelé mohli
příslušně naplánovat kurikulum a připravit
výuku, aby odpovídala potřebám každého
dítěte, stále probíhá. V Anglii zavedl školský
zákon z roku 2002 (Education Act 2002), profil
základní etapy (foundation stage profile), která
je ukončena závěrem přijímací třídy, kdy děti
vstupují do 1. ročníku povinného primárního
vzdělávání. Další informace o základní etapě
(foundation stage) viz 2.2.
Obsah vzdělávání se neomezuje na povinné
předměty národního kurikula (a náboženské
vzdělávání). Očekává se, že se primární školy
v Anglii budou řídit rámcem občanské a
osobnostní, sociální a zdravotní výchovy
(personal, social and health education – PSHE),
který není stanoven zákonem, zatímco ve
Walesu se rámec osobnostní a sociální výchovy
(Personal and Social Education – PSE) má stát
v září 2003 součástí povinného kurikula. Školy
mohou podle vlastního uvážení rozvíjet celý
obsah vzdělávání tak, aby odrážel jejich
konkrétní potřeby a poměry. V některých
školách lze vyučovat i další předměty, například
moderní jazyky.
Časová dotace pro jednotlivé předměty
kurikula není předepsána. Od září 1998 se
většina škol v Anglii řídí národním rámcem pro
„hodinu gramotnosti“ (‘literacy hour’), pro kterou
byl vypracován podrobný postup. Podobné
opatření pro vyučování matematiky ('numeracy
hour') je v platnosti od září 1999.
Učitelé a školy hodnotí pokrok svých žáků
průběžně. Kromě toho hodnocení předepsané
pro národní kurikulum umožňuje, aby byl
pokrok každého žáka v klíčových předmětech
angličtina, velština (ve velšsky mluvících školách
ve Walesu), matematika a přírodní vědy měřen
podle národních standardů. Způsoby hodnocení
sestávají z hodnocení prováděného učiteli
v souladu s celostátně stanovenými kritérii (na
základě ústní, písemné a praktické práce ve
třídě, domácích úkolů a školních testů) a
z celostátně stanovených testů a úkolů.
Vyučování nemusí být nezbytně uspořádáno a
poskytováno v rámci jednotlivých předmětů a
učitelé někdy vedou výuku integrovaně a
používají tematickou výuku jako prostředek
k vyučování několika předmětů najednou.
Učitelé také odpovídají za zajištění dostatečných
příležitostí k diferencované práci žáků podle
jejich schopností. O vyučovacích metodách a
učebních materiálech rozhoduje třídní učitel po
konzultaci
s ředitelem
a
s koordinátory
vyučovacích předmětů (tj. třídními učiteli, kteří
kromě toho odpovídají za určitou předmětovou
oblast a poskytují pomoc a rady svým kolegům).
Běžně jsou používány audiovizuální pomůcky a
informační a komunikační technologie.
Kromě předepsaného hodnocení učiteli:
Na konci 1. klíčové etapy (věk sedm let), a to
pouze v Anglii, vykonávají žáci ve třídě praktické
úkoly a písemné testy z angličtiny a z
matematiky. Tyto testy jsou známkovány
třídním učitelem, ale zadávány a kontrolovány
externí agenturou.
Na konci 2. klíčové etapy (věk 11 let) absolvují
žáci v Anglii i ve Walesu písemné testy
z angličtiny, matematiky a přírodních věd. Žáci
z velšsky mluvících škol ve Walesu skládají testy
také z velštiny. Testy jsou zadávány a
známkovány externí agenturou.
Národní kurikulum platí i pro žáky se speciálními
vzdělávacími
potřebami,
v některých
specifických případech však může být změněno
nebo nemusí být použito.
Vláda vydává též směrnice o účelu, povaze a
množství domácích úkolů pro žáky různého
věku. Doporučení pro primární školu jsou od
jedné hodiny týdně pro děti v 1. a 2. ročníku
(věk pět až sedm let) až k 30 minutám denně pro
děti v 5. a 6. ročníku (věk devět až 11 let).
Směrnice platí pouze pro Anglii.
Výsledky hodnocení učiteli i testů a úloh jsou
vyjádřeny podle osmiúrovňové škály národního
kurikula, kde úroveň 2 je úroveň očekávaná u
sedmiletých žáků a úroveň 4 je očekávána u
11letých žáků. Výsledky hodnocení 2. národní
klíčové etapy učiteli a výsledky testů a úloh
pro každou školu jsou publikovány na úrovni
školy a mají škole poskytnout podklady, aby si
stanovila cíle, které by vedly ke zlepšení.
Nepoužívají se pro hodnocení schopností a vloh
žáků pro jejich výběr na sekundární školu.
Při ukončení primárního vzdělávání se
neuděluje žádné osvědčení a většina žáků
pokračuje ve vzdělávání v sekundárních školách,
25
ANGLIE A WALES
označovaných
jako
„jednotné“
(‘comprehensives’), které přijímají žáky bez
ohledu na jejich schopnosti. V několika málo
oblastech Anglie však žáci mohou skládat
přijímací zkoušky pro vstup do výběrových
sekundárních ‘grammar’ škol, které přijímají žáky
na základě schopností.
Education – PGCE). Toto studium nabízejí
univerzity a další vysokoškolské instituce a
kombinují předmětové a profesní studium s 24
týdny strávenými ve školách (18 týdnů pro
budoucí primární učitele). Pro studenty, kteří
chtějí učit jiný předmět než ten, který
vystudovali, existuje dvouleté konverzní
(conversion) studium. PGCE také organizují
skupiny škol, obvykle v partnerství s další
institucí – Iniciativa vzdělávání učitelů
zaměřeného na školu (School-Centred Initial
Teacher Training – SCITT). Programy používající
následný model jsou tradičně určeny pro výuku
na sekundární úrovni, programy pro výuku na
primární úrovni však získávají na popularitě.
Jak LEA, tak školy odpovídají za identifikaci dětí
se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy
mají ustanovit jednoho učitele, koordinátora
speciálních vzdělávacích potřeb (Special
Educational Needs Coordinator – SENCO), aby
koordinoval jejich povinnosti v této oblasti. LEA
také odpovídají za vyhodnocování těchto
potřeb a tam, kde je to nezbytné, vydávají
formální stanovisko kterým přesně určí, co je
třeba k uspokojení těchto potřeb učinit.
Existují také některé alternativní cesty k QTS
realizované při zaměstnání, vysokoškolské
programy a programy pro diplomované učitele
(graduate and registered teacher programmes).
Učitelé na primární úrovni jsou převážně
univerzalisté, tzn. že vyučují ve své třídě celé
kurikulum nebo jeho většinu. Mnozí třídní
učitelé však mají dodatečnou odpovědnost jako
předmětoví koordinátoři za poskytování pomoci
a poradenství kolegům ve škole v určité
předmětové oblasti. V některých primárních
školách mohou být specialisté nebo učitelé
několika předmětů, například hudby, kteří
přecházejí ze školy na školu (peripatetic) a
některé školy mohou využívat předmětové
kvalifikace učitelů tak, že jim umožňují vyučovat
jejich specializovaný předmět (předměty) ve
škole v širším rozsahu.
3A.4 Učitelé na primární a sekundární
úrovni
V Anglii a Walesu se od učitelů zaměstnaných ve
veřejně
financovaných
školách
obvykle
vyžaduje, aby měli status kvalifikovaného
učitele (Qualified Teacher Status – QTS), který se
získá absolvováním programu přípravného
vzdělávání učitelů (initial teacher training – ITT)
akreditovaného Agenturou pro vzdělávání
učitelů (Teacher Training Agency v Anglii) nebo
Radou pro vysokoškolské vzdělávání (Higher
Education Council – ELWa ve Walesu). Ačkoliv
budoucí učitelé studují během své přípravy
alespoň jeden specializovaný předmět a
programy se zaměřují na určité věkové rozpětí
(3 – 8 let, 3 nebo 5 – 11 let, 7 – 11 let, 7 – 14 let,
11 – 16 nebo 18 let nebo 14 – 19 let), QTS
dovoluje svému držiteli vyučovat kterýkoliv
předmět na jakékoliv úrovni.
Na sekundární úrovni učí žáky převážně
předmětoví specialisté.
Učitelé nejsou státní zaměstnanci; jsou
zaměstnanci LEA nebo školy, to závisí na druhu
školy. Ve voluntary aided schools (školách
dobrovolných organizací, které přispívají na
financování) a ve foundation schools (nadačních
školách) zaměstnává personál řídicí orgán školy;
v community schools (obecních školách) a ve
voluntary controlled schools (školách řízených
dobrovolnými
organizacemi)
je
zaměstnavatelem LEA. Učitelé jsou však
jmenováni na určitá místa v určité škole řídicím
orgánem této školy. Učitelé mohou být
jmenováni na stálo, na smlouvu na dobu
určitou, na dočasnou smlouvu nebo, v případě
suplování (zastupování nepřítomných členů
učitelského sboru) na příležitostném základě.
Učitelé mohou být zaměstnáni na plný nebo na
částečný úvazek.
V současné době existuje několik modelů studia
vedoucího ke QTS. Souběžný (concurrent) model
obvykle zahrnuje denní studium učitelů vedoucí
k pedagogickému titulu, obvykle bakalář
pedagogiky (Bachelor of Education – BEd).
Nabízejí je univerzity a další vysokoškolské
instituce. Obsahují kurikulum, pedagogickou a
didaktickou přípravu a studium jednoho nebo
více specializovaných předmětů na vyšší úrovni
a dále zahrnují 32 týdnů praxe ve školách.
Většina programů používajících souběžný
model je určena pro primární školy, existují však
také některé programy zaměřené na sekundární
školy.
Všichni učitelé ve veřejně financovaných
školách a ve speciálních školách musí být
registrováni u Všeobecné učitelské rady pro
Anglii (General Teaching Council for England)
nebo u Všeobecné učitelské rady pro Wales
(General Teaching Council for Wales). Tyto rady
byly založeny v září 2000.
Následný (consecutive) model přípravného
vzdělávání učitelů je k dispozici držitelům
prvního (bakalářského) titulu (udíleného po
třech nebo čtyřech letech studia na univerzitě
nebo v jiné vysokoškolské instituci), kteří se
mohou přihlásit do jednoletého profesního
studia vedoucího k postgraduálnímu osvědčení
pedagogiky
(Postgraduate
Certificate
of
Každá škola si určuje své vlastní potřeby dalšího
vzdlávání a rozvoje svých pracovníků, které
mohou být částečně podporovány specifickými
26
ANGLIE A WALES
státními granty. Zákonné pracovní podmínky
poskytují všem učitelům zaměstnaným na plný
úvazek alespoň pět pracovních dnů, po které
nemusejí vyučovat žáky, a z nichž přinejmenším
tři by měly být využity pro další profesní rozvoj.
3B. Povinné sekundární
vzdělávání
3A.5 Statistika - primární a
sekundární školy
3B.1 Organizace sekundárních škol
Běžné školy veřejného sektoru ve školním roce
2001/02
Organizace školního roku, týdne a dne a využití
školních budov jsou stejné jako na primární
úrovni. Ačkoliv množství času, který má být
věnován jednotlivým vyučovacím předmětům,
není předepsáno, činí minimální doporučená
týdenní vyučovací doba pro žáky ve věku 12 až
16 let 24 hodin. Od té doby, co byla v Anglii
v průběhu školního roku 2001/02 zahájena nová
strategie pro žáky ve 3. klíčovém stadiu (věk 11 –
14 let), se školám doporučuje, aby v těchto 24
hodinách všem žákům v tomto klíčovém stadiu
poskytovaly týdně minimálně tři hodiny
vyučování angličtiny plus tři hodiny vyučování
matematiky.
Anglie
Primární
Sekundární
Wales
17 985
1 624
3 457
227
Žáci s plnou i částečnou školní docházkou ve
školách ve školním roce 2001/02 (v tisících)
Anglie
Wales
Primární (včetně dětských
tříd)
4 363,3
282,6
Sekundární
3 264,1
212,0
Žáci jsou obvykle rozděleni do tříd podle věku a
na konci každého školního roku postupují do
vyšší třídy. Sekundární školy běžně seskupují
žáky pro některé předměty podle jejich
schopností v daném předmětu (tato praxe je
známa jako ‘setting’), zatímco jiné předměty jsou
vyučovány ve skupinách žáků s různými
schopnostmi. Očekává se, že učitelé zajistí
dostatek příležitostí k diferencované práci pro
žáky s různými schopnostmi. Ve většině
předmětů vyučují žáky specializovaní učitelé.
Tak jako na primárním stupni jsou žáci se
speciálními potřebami vyučováni, kdekoliv je to
možné, v běžných školách společně s dětmi
stejného věku, které tyto potřeby nemají.
Data zahrnují žáky předškolního věku a žáky po
povinném vzdělávání.
Učitelé na plný úvazek v běžných školách
veřejného sektoru ve školním roce 2000/01 (v
tisících)
Anglie a Wales
Mateřské a primární
152,7
Sekundární
105,1
Počet žáků na učitele v běžných školách
veřejného sektoru ve školním roce 2001/02
Anglie
3B.2 Kurikulum sekundární úrovně
Wales
Primární
22,5
21,0
Sekundární
16,9
16,4
Každá veřejně financovaná sekundární škola
musí
poskytovat
národní
kurikulum,
náboženské vzdělávání, kolektivní modlení a
sexuální výchovu všem dětem. Na žádost rodičů
může být žák odhlášen z náboženského
vzdělávání, kolektivního modlení nebo ze
sexuální výchovy (ne však z aspektů lidského
růstu a reprodukce vyučovaných jako součást
národního kurikula v přírodních vědách). Kromě
toho mohou školy poskytovat kariérní
vzdělávání a poradenství všem žákům ve věku
13 let a starším.
Pramen: Department for Education and Skills
(2002). Education and Training Statistics for the
UK 2002 Edition. London:TSO.
Stejně jako na primárním stupni mohou školy
podle vlastního uvážení rozvíjet celé kurikulum
tak, aby odráželo jejich zvláštní potřeby a
okolnosti. Zejména by měl být ponechán
27
ANGLIE A WALES
v rozvrhu prostor k tomu, aby školy mohly
nabízet žákům ve 4. klíčovém stadiu (věk 14 – 16
let) kromě předmětů vyžadovaných národním
kurikulem možnost volby dalších předmětů,
včetně profesně zaměřených. Některé školy
v Anglii se mohou specializovat na určitou
oblast kurikula, například na jazyky, sport, umění
(interpretační, výtvarné nebo media), obchod a
podnikání, technologii, strojírenství, přírodní
vědy, matematiku a výpočetní techniku. Od října
2003 budou zavedeny dvě nové oblasti – hudba
a humanitní předměty. Ačkoliv jsou tyto školy
známy jako odborné (specialist), poskytují úplné
národní kurikulum a přijímají žáky s různými
schopnostmi a vlohami.
půl hodin denně pro žáky v 10. a 11. ročníku
(věk 14 – 16 let). Tyto vyhlášky platí pouze
v Anglii.
Většina žáků ve 4. klíčovém stadiu prochází
obdobím pracovní praxe, definovaným jako
umístění v podnicích, v nichž žák vykonává řadů
úkolů a povinností, vždy však s důrazem na
didaktické aspekty praktických zkušeností.
Umístění zákon povoluje jen žákům ve 4.
klíčovém stadiu a starším. V současné době
vláda zkoumá způsob, jak by mohli někteří
mladí lidé ve věku 14 – 16 let absolvovat část
období povinného vzdělávání v učebním nebo
pracovním prostředí, které je mimo školu.
Národní kurikulum ve 3. klíčovém stadiu (věk 11
– 14 let) v Anglii a Walesu zahrnuje tyto povinné
předměty: angličtinu, matematiku, přírodní
vědy, design a technologii, informační a
komunikační technologii, dějepis, zeměpis,
moderní cizí jazyky, umění a design, hudbu,
tělesnou výchovu a od září 2002 v Anglii
občanskou výchovu. Ve Walesu je povinným
předmětem také velština. Ve 3. klíčovém stadiu
mohou být nabízeny také volitelné předměty.
3B.3 Hodnocení, certifikace a
poradenství na sekundární
úrovni
průběžně. Kromě toho předepsané hodnocení
podle národního kurikula umožňuje, aby byl
pokrok každého žáka na konci 3. klíčového
stadia (ve věku 14 let) měřen podle národních
standardů. Požadavky zahrnují hodnocení
učiteli v souladu s celostátně stanovenými
kritérii ve všech předmětech národního kurikula
(vycházející z ústní, písemné a praktické práce
ve třídě, z domácích úkolů a školních testů) a
celostátně stanovené a známkované testy
z angličtiny, velštiny (pro velšsky vyučující školy
ve Walesu), z matematiky a přírodních věd.
Výsledky hodnocení učiteli a testů jsou
vyjádřeny podle osmiúrovňové škály národního
kurikula, kde u 14letých žáků jsou očekávány
úrovně 5 nebo 6.
– 16 let) v Anglii obsahuje tyto povinné
předměty: angličtinu, matematiku, přírodní
vědy, design a technologii, informační a
komunikační technologii, moderní cizí jazyky,
tělesnou výchovu a od září 2002 občanskou
výchovu. Žáci si vybírají několik dalších
předmětů z možností nabízených školou.
– 16 let) ve Walesu obsahuje angličtinu, velštinu,
matematiku, přírodní vědy a tělesnou výchovu.
Osobnostní a sociální výchova (personal and
social education – PSE) se má stát součástí
zákonem stanoveného kurikula ve Walesu od
září 2003.
Na konci 4. klíčového stadia jsou žáci hodnoceni
hlavně prostřednictvím zkoušek pro všeobecné
osvědčení středoškolského vzdělání (General
Certificate of Secondary Education – GCSE).
Zkoušky GCSE se normálně skládají z řady
předmětů a certifikát uvádí seznam známek,
kterých kandidát v každém z předmětů dosáhl.
Kandidátům je udělena jedna z osmi známek
(A*–G, kde A*–C jsou považovány za úspěšné
složení zkoušky GCSE) v souladu s jejich
výkonem
a
v porovnání
s celostátně
stanovenými kritérii; aby byl předmět zapsán do
osvědčení, musí žák dosáhnout minimálních
standardů pro známku G. U většiny předmětů je
udělená známka založena hlavně na zkouškách
na konci studia, ačkoliv může být také založena
na ročníkové práci až za dvouleté období.
Existují také určité modulární kurzy, které
zahrnují několik zkoušek skládaných na konci
modulu. GCSE jsou stanoveny externě a
známkovány hodnotícími orgány (viz 1.3)
v souladu se závazným kodexem praxe. Výběr
hodnotícího orgánu a učebních osnov provádí
škola.
Tak jako v primárním vzdělávání odpovídají za
volbu vyučovacích metod a prostředků učitelé.
Neexistují žádné předepsané texty s výjimkou
například literárních textů vyžadovaných
k uspokojení
potřeb
určitých
externích
kvalifikací. Učitelé odpovídají také za to, že pro
žáky s různými schopnostmi existuje dostatek
příležitostí k diferencované práci. Na konci 4.
klíčového stadia jsou některé předměty
zkoušeny podle úrovní, to znamená, že na
jednotlivé skupiny žáků se specifickými
schopnostmi se zaměřují různé zkušební testy, a
školy mohou organizovat vyučování v různých
sestavách, které tuto skutečnost odrážejí.
Národní kurikulum platí i pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami, může však být
změněno nebo ve specifických případech
neaplikováno.
Vláda také publikuje vyhlášky o účelu, povaze a
množství domácích úkolů pro žáky různého
věku. Doporučení pro sekundární školu sahají
od 45 do 90 minut denně pro žáky v 7. a 8.
ročníku (věk 11 – 13 let) do jedné a půl až dvou a
28
ANGLIE A WALES
GCSE v profesních předmětech byly zavedeny
od září 2002 a nahradily první část všeobecných
národních profesních kvalifikací (Part One
General National Vocational Qualification –
GNVQ) – viz 4.2. Stejně jako v případě
všeobecných GCSE, jsou GCSE v profesních
předmětech zaměřeny především na 16leté
žáky, mohou je však skládat studenti jakéhokoliv
věku. Tyto GCSE poskytují uvedení do široké
profesní oblasti a umožňují postup do dalšího
vzdělávání, profesní přípravy nebo do
zaměstnání.
Zavedením GCSE do profesních předmětů má
vláda
v úmyslu
usnadnit
studentům
kombinování všeobecných a profesních kurzů
studia a podporovat rovnost oceňování mezi
profesními
a
tradičnějšími
všeobecně
vzdělávacími předměty.
kvalifikace
získávané
studenty
v postobligatorním vzdělávání a v zaměstnání:
Všeobecné
Vstupní
úroveň
Profesně
zaměřené
Profesní
Úrovně 1, 2, a 3
národního
kurikula
Osvědčení
o dosaženém
vzdělání
(Certificate of
Educational
Achievement)
Základní
úroveň 1
např. GCSE
známky D-G
GNVQ
základ
např.
úroveň 1
NVQ
Prostřední
úroveň 2
např. GCSE
známky A*-C
GNVQ
prostřední
např.
úroveň 2
NVQ
Vyšší
úroveň 3
např. GCE úroveň např. AVCE
A/AS
(profesní
úroveň A)
např.
úroveň 3
NVQ
Od počátku jsou k dispozici tyto předměty:
Vyšší
úroveň 4
Vyšší úroveň kvalifikací
-
např.
úroveň 4
NVQ
Vyšší
úroveň 5
Vyšší úroveň kvalifikací
např.
úroveň 5
NVQ
GCSE se v profesních předmětech skládá ze tří
společných, povinných a obvykle stejně
závažných jednotek v každém předmětu.
Hodnocení je obvykle z jedné třetiny externí
(jedna jednotka) a ze dvou třetin interní (dvě
jednotky). Profesní GCSE je ekvivalentem dvou
akademických (všeobecných) GCSE.
-
Užité umění a design
Aplikovaný obchod
Aplikovaná informační a komunikační
technologie
Aplikované přírodní vědy
Strojírenství
Zdravotní a sociální péče
Volnočasové aktivity a turismus
Výroba
Školy také nabízejí programy kariérního
vzdělávání a musí poskytovat přístup ke
kariérním
poradcům
a
spolupracovat
s kariérními službami tak, aby zajistily, že žáci
budou mít přístup k materiálům poskytujícím
kariérní poradenství. Nové poradenské služby
pro mládež byly založeny podle zákona
o vzdělávání a kvalifikacích z roku 2000 (viz 4.3).
Kromě těchto kvalifikací se rozvíjí také řada
schválených kvalifikací „vstupní úrovně“ ('Entry
Level') v literární a matematické gramotnosti,
v informační
technologii
a
v dalších
předmětových oblastech, které se zaměřují na
žáky, u nichž není pravděpodobné, že dosáhnou
známky G v GCSE.
Opatření pro identifikaci a hodnocení
speciálních vzdělávacích potřeb jsou stejná jako
na primární úrovni (viz 3A.3).
Školy musí zveřejnit informace, které ukazují
jejich celkové výsledky při hodnocení na konci 3.
klíčového stadia a kvalifikace dosažené na konci
4. klíčového stadia. Pouze v Anglii jsou kromě
toho výsledky každé školy v kvalifikacích
dosažených na konci 4. klíčového stadia
publikovány celostátně. Tyto výsledky mohou
školy využívat jako prostředek pro stanovení cílů
vlastního zlepšování a rodiče žáků a
potenciálních žáků při rozhodování o vzdělávání
svých dětí. Výkonu na konci 4. klíčového stadia
je připisována predikční hodnota ve vztahu
k potenciálním výsledkům, a proto se používá
při usměrňování žákovské volby žáků vzdělávání
a profesní přípravy po 16 letech věku.
3B.4 Učitelé
Viz 3A.4.
3.B.5 Statistika
Viz 3A.5.
Kvalifikace získávané na konci povinného
vzdělávání jsou integrovány do národního
rámce kvalifikací (National Qualifications
Framework – NQF), který také zahrnuje
všeobecné, profesně zaměřené a profesní
29
ANGLIE A WALES
4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
(vocational) kurzů mladým lidem starším 16 let a
školy jsou nyní povzbuzovány k tomu, aby
nabízely profesní i všeobecně vzdělávací kurzy.
Mezi instituce dalšího vzdělávání (further
education institutions) patří sixth-form colleges
(koleje „sixth-form“), tertiary colleges (terciární
koleje) a further education colleges (koleje
dalšího vzdělávání): všeobecně vzdělávací
(general) i odborné (specialist).
Postobligatorní vzdělávání pro studenty starší
16 let poskytují sekundární školy a instituce
dalšího vzdělávání. Postobligatorní vzdělávání
bylo v posledních letech předmětem významné
reformy. Zákon o vzdělávání a kvalifikacích
z roku 2000 (Learning and Skills Act 2000) učinil
opatření k tomu, aby se plánování, financování a
podpora
veškerého
postobligatorního
vzdělávání
(s výjimkou
vysokoškolského
vzdělávání) dostalo pod patronát dvou
národních orgánů: Rady pro vzdělávání a
kvalifikace v Anglii (Learning and Skills Council for
England – LSC) a Národní rady pro vzdělávání a
profesní přípravu ve Walesu (National Council for
Education and Training for Wales, známé jako
National Council – ELWa). Klade se zvýšený důraz
na posílení účasti ve vzdělávání a profesní
přípravě po 16 letech věku a na povzbuzování
účasti zaměstnavatelů v tomto sektoru. Tyto
povinnosti se odrážejí v zákonné úpravě poslání
těchto nových orgánů.
Zatímco
školy
nabízejí
postobligatorní
vzdělávání na celodenním základě, instituce
dalšího vzdělávání nabízejí kurzy denní i
v jiném časovém rozvržení (part-time) nebo
vyučování v době, kdy jsou zaměstnaní studenti
uvolněni ze zaměstnání (day-release nebo blockrelease). Školy a koleje „sixth-form“ normálně
nabízejí kurzy během dne (obvykle od 9 do 16
hodin), zatímco instituce dalšího vzdělávání
poskytují kurzy také večer (obvykle od 9 do 21–
22 hodin).
Všechny instituce rozhodují o přijímací politice
(admissions policy) samy. Studenti jsou obvykle
přijímáni na
základě
svých minulých
vzdělávacích a osobních výsledků. Úspěšné
složení zkoušek pro General Certificate of
Secondary Education (GCSE) se pro přístup do
postobligatorního
vzdělávání
oficiálně
nevyžaduje, většina institucí však pro přijetí do
kurzu GCE A-level vyžaduje, aby studenti dosáhli
pěti dobrých známek při GCSE. Jiné druhy kurzů
mohou mít na předchozí výsledky odlišné
požadavky.
Obecným cílem oficiálního systému veřejného
vzdělávání, včetně postobligatorního neboli
„dalšího vzdělávání“ tak, jak byl původně
stanoven ve školském zákonu z roku 1944 (nyní
nahrazeným školským zákonem z roku 1996) je
přispívat
k duševnímu,
morálnímu,
rozumovému a tělesnému rozvoji společnosti.
Nyní se obecně uznává, že vzdělávací instituce,
zejména na úrovni sekundárního a dalšího
vzdělávání mají také povinnost připravit
studenty pro budoucí zaměstnání a pro
celoživotní učení.
Informace o financování
Většina institucí dalšího vzdělávání je
rozdělena na katedry (departments). Ve větších
kolejích může být několik kateder sdruženo do
fakult (faculties) nebo škol. Katedry mohou mít
docenty (senior lecturers), kteří odpovídají za
skupiny kurzů. Studenti jsou seskupeni do
studijních kurzů. Sekundární školy jsou obvykle
rovněž organizovány podle kateder, přičemž
postobligatorní vzdělávání je poskytováno ve
dvou ročnících ‘sixth form’.
postobligatorního
4.1 Organizace
Mladí lidé tradičně zůstávali ve škole nebo přešli
do koleje (sixth-form college), aby absolvovali
všeobecně vzdělávací kurzy (General Certificate
of Education Advanced-levels – GCE A-levels)
nebo přešli do instituce dalšího vzdělávání
nebo do terciární koleje (tertiary college), aby
studovali profesní kurzy. Rozdíl mezi
postobligatorními kurzy nabízenými ve školách
a v institucích dalšího vzdělávání se však
postupně stírá. Mnohé instituce dalšího
vzdělávání již po nějakou dobu nabízejí řadu
všeobecně vzdělávacích (academic) i profesních
Školní rok probíhá od 1. září do 31. srpna. Je
obvykle rozdělen na tři trimestry s přestávkami
o Vánocích, Velikonocích a během léta.
V institucích dalšího vzdělávání mohou být
některé kurzy nabízeny v průběhu prázdnin a
některé kurzy jsou nabízeny na bázi „přihlaš se,
odhlaš se“ (roll-on, roll-off basis), což znamená,
že zápis lze provést kdykoliv během roku.
30
ANGLIE A WALES
dalšího vzdělávání, nebo v sekundární škole)
absolvovat také kurzy přípravy na zkoušky GCSE
(viz 3B.3).
4.2 Kurikulum, hodnocení a
kvalifikace
Studentům v sekundárních školách musí být ze
zákona poskytováno náboženské vzdělávání a
příprava na povolání. Školy mohou také
vyžadovat, aby žáci absolvovali určitou výuku,
například tělesnou výchovu, osobnostní,
společenské
a
všeobecné
vzdělávání.
O vyučovacích metodách rozhodují převážně
učitelé v rámci požadavků učebních osnov,
týkajících se například praktické činnosti.
O vyučovacích prostředcích včetně učebnic
rozhodují rovněž učitelé po konzultacích se
zkušenějšími kolegy z katedry.
Na postobligatorní úrovni vzdělávání neexistuje
žádné oficiální kurikulum. Kurikulum, kterým se
studenti řídí, závisí na tom, kterou z celostátně
uznávaných kvalifikací si zvolí a na učebních
osnovách stanovených hodnotícími orgány.
Podle zákona o vzdělávání a kvalifikacích z roku
2000 mohou školy a koleje nabízet žákům
mladším 19 let pouze kurzy vedoucí k externím
kvalifikacím, které byly schváleny ministrem pro
vzdělávání a kvalifikace v Anglii nebo Velšským
národním shromážděním. Externí kvalifikace
jsou podle školského zákona z roku 1997
regulovány a akreditovány úřady pro kvalifikace
a kurikulum tak, aby se zaručilo, že hodnotící
orgány
budou
zachovávat
konzistentní
standardy.
Profesní kurzy
Profesní kurzy tradičně nabízené v institucích
dalšího vzdělávání jsou nyní stále více
k dispozici i ve školách.
Profesní kvalifikace jsou předmětem neustále
pokračující reformy, která se snaží zvýšit jejich
flexibilitu a podpořit rovnost jejich oceňování
vzhledem
k akademickým
(všeobecným)
kvalifikacím. Všeobecné národní profesní
kvalifikace
(General
National
Vocational
Qualifications – GNVQ) existovaly původně na
třech úrovních: základní, střední a vyšší
(advanced), stejně jako první část GNVQ ('Part
One' GNVQ) určená pro 14–16leté žáky
v povinném vzdělávání, která je nahrazována
GCSE v profesních předmětech (viz 3B.3). GNVQ
základní a střední úrovně budou k dispozici
alespoň do roku 2006, zatímco budou vytvářeny
vhodné náhrady. Na vyšší úrovni již byly GNVQ
nahrazeny osvědčením Advanced Vocational
Certificate of Education – AVCE; též známým jako
Vocational A-levels nebo VCE A-levels – viz níže.
Národní
rámec
kvalifikací
(National
Qualifications Framework – NQF), který je
vytvářen, zahrnuje kvalifikace všeobecně
vzdělávací i profesní (viz 3B.3).
Akademické (všeobecné) kurzy
Ti, kdo chtějí pokračovat ve studiu na univerzitě
nebo v jiných institucích vysokoškolského
vzdělávání, tradičně studují předměty směřující
k GCE A-level, i když se stále více připouštějí i
profesní alternativy. Revidovaný systém
kvalifikací GCE A-levels a GCE AS byl zaveden
v září 2000 a jeho hlavním cílem bylo rozšířit
počet předmětů, kteří žáci na postobligatorní
vyšší sekundární úrovni studují. Žáci si mohou
zvolit libovolnou kombinaci akademických a
profesních kvalifikací „A-levels“ a/nebo „AS“
v mezích daných počtem hodin a počtem
předmětů, které instituce nabízí.
Ostatní profesní kvalifikace jsou také nabízeny
rovněž hodnotícími orgány a schvalovány QCA.
Informace o Národních profesních kvalifikacích
(National Vocational Qualifications – NVQ) viz 5.5
a 7.5.
Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby v prvním
ročníku postobligatorního vyššího sekundárního
vzdělávání, ve věku 16–17 let, studovali až pět
předmětů. Po úspěšném absolvování dostanou
novou kvalifikaci GCE Advanced Subsidiary
qualification (GCE AS qualification). Kandidáti,
kteří pokračují ve studium druhým rokem,
studují ve třech z těchto pěti předmětů
náročnější jednotky (nazývané ‘A2’) tak, aby po
úspěšném absolvování získali plné osvědčení
GCE 'A' Level. Pro usnadnění tohoto procesu se
kurzy GCE A-level a GCE AS kvalifikace skládají
z jednotek – ze šesti pro plnou A-level a tří pro
GCE AS-level. Většina jednotek je hodnocena na
základě zkoušky. Některé jsou hodnoceny podle
ročníkové práce (coursework). Kandidáti mohou
dostat jednu z pěti „kladných“ známek, A až E,
přičemž U (neklasifikováno – unclassified)
označuje, že nesložili zkoušku ani z jednoho ze
zkoušených předmětů.
Advanced Vocational Certificate of Education
– AVCE je určeno především mladým lidem, kteří
překročili věk povinného vzdělávání a zůstávají
v denním studiu, i když je dostupné žákům
jakéhokoliv věku. Má nabízet komplexní
přípravu
pro
zaměstnání
i
cestu
k vysokoškolským kvalifikacím.
Studenti absolvují určitý počet výukových
jednotek, z nichž některé jsou povinné; celkový
počet požadovaných jednotek se na
jednotlivých úrovních liší. AVCE jsou hodnoceny
kombinací interního a externího hodnocení.
Obvykle je jedna třetina celkového hodnocení
externí. Druh externího hodnocení se liší podle
profesní oblasti.
Dále je k dispozici dvojí udělení AVCE
ekvivalentní dvěma tradičním A-levels a dále
Advanced Subsidiary Vocational Certificate of
Kromě kurzů GCE A-level a AS mohou studenti
v postobligatorním vzdělávání (buď v instituci
31
ANGLIE A WALES
Education/Vocational Advanced Subsidiary, které
je zhruba ekvivalentní GCE Advanced Subsidiary
Qualification.
qualification), která je potvrzena Národní
vzdělávací organizací pro další vzdělávání
(Further Education National Training Organisation
– FENTO) (viz 7.4). Učitelé, kteří byli v institucích
dalšího vzdělávání zaměstnáni před zářím
2001, jsou povzbuzováni k tomu, aby získali
příslušné učitelské kvalifikace v procesu dalšího
profesního rozvoje.
Instituce dalšího vzdělávání obvykle nabízejí
předměty AVCE v širším rozsahu než školy.
Předmětové oblasti zahrnují:
-
Umění a design
Obchod
Stavebnictví a územní plánování
Strojírenství
Zdravotní a sociální péče
Pohostinství a stravování
Informační a komunikační technologie
Volnočasové aktivity a rekreace
Výroba
Media: komunikace a produkce
Interpretační umění
Maloobchodní a distribuční služby
Přírodní vědy
Cestování a turismus
Učitelé v kolejích dalšího vzdělávání jsou
zaměstnanci správního orgánu. V institucích
dalšího vzdělávání se zvyšuje tendence
zaměstnávat pracovníky na krátkodobé smlouvy
nebo uzavírat smlouvy prostřednictvím
zprostředkovatelen práce s pracovníky, kteří
mohou mít status samostatně výdělečně činné
osoby.
4.5 Statistika
K dispozici jsou rovněž kvalifikace „klíčových
dovedností“
('Key
Skills'
qualifications)
v jednotlivých klíčových dovednostech v oblasti
komunikace, numerických aplikací a informační
technologie; jsou navrženy tak, aby mohly být
absolvovány v kombinaci s dalšími výše
popsanými kvalifikacemi.
Ve školním roce 2001/02 bylo v Anglii 396 kolejí
dalšího vzdělávání, z nichž 84 bylo kolejí „sixth
form“. Ve Walesu bylo 24 kolejí dalšího
vzdělávání. Ve Spojeném království celkem bylo
ve školním roce 2000/01 v institucích dalšího
vzdělávání na plný úvazek zaměstnáno 56 000
učitelů.
Pramen: Department for Education and Skills (2002).
Education and Training Statistics for the UK 2002
Edition. London:TSO.
4.3 Postup/poradenství/přestup
V Anglii poskytuje integrované poradenství 1319letým žákům instituce nazvaná Connexions
Service. Jejím úkolem je povzbuzovat mladé lidi
k tomu, aby aktivně pokračovali ve vzdělávání a
profesní přípravě a hladce přecházeli do
dospělosti a pracovního života.
Míry účasti ve veškerém vzdělávání a
profesní přípravě v Anglii v roce 2001
(odhady na konci roku)
Ve Walesu vykonává podobnou funkci Careers
Wales.
Věk
Podle školského zákona z roku 1997 musí
instituce dalšího vzdělávání spolupracovat
s kariérními službami a poskytovat přístup ke
kariérním informacím.
%
16
86,5
17
79,3
18
60,4
Účast 16–18letých ve vzdělávání a profesní
přípravě v Anglii (předběžné údaje za rok 2001)
4.4 Učitelé
%
Denní studium
Pro
informace
o učitelích
poskytujících
postobligatorní vzdělávání v sekundárních
školách viz 3A.4.
Mnozí učitelé v institucích dalšího vzdělávání
(někdy označovaní jako lektoři) mají učitelské
kvalifikace, zejména ti, kdo vyučují akademické
(všeobecně vzdělávací) předměty. Od září 2001
se však od všech vyučujících nově vstupujících
do sektoru dalšího vzdělávání vyžaduje, aby
absolvovali učitelské vzdělávání a profesní
učitelskou kvalifikaci (professional teaching
56
Státem podporovaná profesní
příprava (Government Supported
Training – GST)
8
Zaměstnavateli financovaná
profesní příprava (Employer Funded
Training – EFT)
5
Ostatní vzdělávání a profesní
příprava
7
32
ANGLIE A WALES
Vzdělávání a profesní příprava
celkem
76
Žádného vzdělávání ani profesní
přípravy se neúčastní
24
Počet obyvatel v tomto věku
(v tisících)
Ve Walesu se ve školním roce 2000/01 podle
odhadů přibližně 40 % 16 – 18letých bylo
zapojeno v nějaké druhu vzdělávání nebo
v profesní přípravě a v zaměstnání.
Pramen: National Assembly for Wales (2003).
Participation of 16-18 Year Olds in Learning and the
Labour Market (Statistical Data Brief 55/2003). Cardiff:
NAfW.
1 856
Pramen: Departement for Education and Skills (2002).
Participation in Education, Training and Employment by
16-18 Year Olds in England 2000 and 2001 (Statistical
First Release 16/2002). London: DfES.
33
ANGLIE A WALES
5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA
osob starších 16 let a aby na ni finančně
přispívali. Místní LSC a CCET spolupracují
s místními zaměstnavateli na definování
kvalifikačních potřeb a na identifikaci toho, jak
způsoby vzdělávání a profesní přípravy v místní
oblasti budou tyto potřeby uspokojovat.
Zákon o vzdělávání a kvalifikacích z roku
2000 (Learning and Skills Act 2000) řídí veškeré
postobligatorní vzdělávání a přípravu, včetně
profesní přípravy poskytované na pracovišti a
v institucích
dalšího
vzdělávání.
Zákon
o učitelství a vysokém školství z roku 1998
(Teaching and Higher Education Act 1998) dává
zaměstnancům ve věku 16 nebo 17 let, kteří
neprocházejí denním sekundárním nebo dalším
vzděláváním a kteří nedosáhli standardů
předepsaných směrnicemi ministra školství,
právo na placené volno k získávání schválených
kvalifikací.
Agentura pro rozvoj odvětvových kvalifikací
(Sector Skills Development Agency – SSDA)
převzala odpovědnost za rozvoj odvětvových
kvalifikací pracovních sil v dubnu 2002 a řídí
v rámci Spojeného království ustavení sítě Rad
pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills
Councils – SSC) vedených zaměstnavateli. SSC
zapojují zaměstnavatele, odborové svazy a
profesní orgány do spolupráce s vládou na
rozvíjení kvalifikací, které ekonomika vyžaduje.
Odpovídají za rozvíjení moderního učňovství
(Modern Apprenticeships – MA), národních
profesních standardů a národních profesních
kvalifikací (National Vocational Qualifications –
NVQ) nebo jiných kvalifikací pro odvětví, která
zastupují. Jakmile budou SSC ustaveny, nahradí
a zracionalizují bývalé Národní organizace pro
profesní
přípravu
(National
Training
Organisations – NTOs).
Stejně jako v postobligatorním vzdělávání (viz
oddíl 4), se vláda snaží posílit účast v odborném
vzdělávání a přípravě a v současné době se
projevuje snaha zvyšovat profil profesních
kvalifikací a zlepšovat jejich relevanci pro mladé
lidi i pro zaměstnavatele.
Informace o úloze vlády a národních agentur,
například úřadů pro kvalifikace a kurikulum, viz
1.3.
Agentura pro vzdělávání a rozvoj kvalifikací
(Learning and Skills Development Agency –LSDA),
dříve Agentura pro rozvoj dalšího vzdělávání
(Further Education Development Agency – FEDA),
je strategickým národním centrem pro rozvoj
politiky a praxe vzdělávání a profesní přípravy
po 16. roce věku.
5.1 Organizace
Podle zákona o vzdělávání a kvalifikacích musí
Rada pro vzdělávání a kvalifikace v Anglii
(Learning and Skills Council – LSC) a Národní
rada pro vzdělávání a profesní přípravu ve
Walesu (National Council for Education and
Training for Wales, známá jako National Council –
ELWa) zajišťovat vhodná zařízení pro studium
denní i v jiném časovém rozvržení (part-time)
(s výjimkou vysokoškolského) a pro profesní
přípravu lidí starších než ve věku povinného
vzdělávání; tato povinnost zahrnuje i zajišťování
přípravy studentů pro profesní kvalifikaci.
V oblasti odborného vzdělávání a přípravy Úřad
pro kvalifikace a kurikulum (Qualifications and
Curriculum Authority – QCA) koordinuje rozvoj a
zachovávání profesních standardů, akredituje a
reviduje kvalifikace hodnotících orgánů
(awarding bodies) (viz 1.3) a poskytuje záruku
kvality pro profesní kvalifikace v Národním
rámci kvalifikací (National Qualifications
Framework – NQF) (viz 3B.3).
LSC pracuje prostřednictvím sítě místních LSC,
které plánují a koordinují opatření na místní
úrovni. Národní rada – ELWa má regionální
výbory, které posuzují opatření v jejich regionu
a dále obecní konsorcia pro vzdělávání a
profesní přípravu (Community Consortia for
Education and Training – CCET), která odpovídají
za plánovité poskytování postobligatorního
vzdělávání a profesní přípravy na místní úrovni.
Místní LSC a CCET převzaly mnohé z funkcí
bývalých Rad pro přípravu a podnikání (Training
and Enterprise Councils – TEC).
Zaměstnavateli vedená profesní příprava pro
mládež
Mnozí velcí zaměstnavatelé nabízejí praktickou
přípravu (traineeships) 18letým absolventům
škol. Frekventanti (trainees) obvykle navštěvují
schválený kurz přípravy pro určitou národní
profesní
kvalifikaci
(National Vocational
Qualification – NVQ) nebo kvalifikaci schválenou
profesním institutem.
Zaměstnavatelé přijímající nové absolventy
vysokých škol jim často poskytují plány
osobního rozvoje, které zahrnují studium při
zaměstnání (part-time) směřující ke kvalifikacím
příslušného profesního institutu. Univerzity
Jak LSC, tak Národní rada – ELWa mají zákonnou
povinnost povzbuzovat zaměstnavatele k tomu,
aby se podíleli na vzdělávání a profesní přípravě
34
ANGLIE A WALES
obvykle
neposkytují
profesní
přípravu.
Kvalifikace specifické pro určitou profesi a
(někdy) vyžadované pro její vykonávání se
častěji získávají úspěšným složením zkoušek
stanovených nebo akreditovaných profesními
instituty nebo institucemi.
vzdělávání a profesní přípravy, kteří pracují
v dobrovolném sektoru a u Environment Task
Force, dostávají příspěvky.
5.2 Instituce a poskytovatelé profesní
přípravy
Státem podporované projekty profesní
přípravy pro mládež
Iniciativa Advanced Modern Apprenticeship
byla zavedena v roce 1995 (tehdy pod názvem
Modern Apprenticeships), aby poskytovala
vysoce kvalitní, na výkonu práce založenou
cestu k NVQ úrovně 3 (viz 3B.3) a zároveň širší
dovednosti
a
kvalifikace
požadované
průmyslem a zaměstnavateli. Základní moderní
učňovství (Foundation Modern Apprenticeships),
dříve známé jako Národní praktická příprava
(National Traineeships),
nabízí
podobné
příležitosti vedoucí ke kvalifikaci NVQ úrovně 2.
Moderní učňovství je určeno převážně pro
16leté absolventy škol, je však otevřeno i starším
frekventantům, kteří mohou absolvovat profesní
přípravu do 25 let věku (tato horní věková
hranice neplatí ve Walesu). Většina moderních
učňů má zaměstnanecký status a dostává od
zaměstnavatele plat. Rámce profesní přípravy
vytvářejí SSC/NTO (viz výše) pro více než 80
sektorů průmyslu a obchodu, od strojírenství a
stavebnictví
až
po
komerční
správu,
bankovnictví,
informační
technologii
a
maloobchod. Národní rámec pro učňovství,
který by definoval standardy a posílil vztahy
mezi zaměstnavatelem a učni, se připravuje.
Nedávno bylo vytvořeno odborné osvědčení
(Technical Certificate) a příprava na ně tvoří
složku programu moderního učňovství (viz 5.5).
Součást projektů moderního učňovství tvoří
také testy klíčových dovedností (Key skills) (viz
4.2).
Odborné vzdělávání a přípravu poskytují
převážně instituce dalšího vzdělávání (viz 4.1) a
další schválení poskytovatelé profesní přípravy,
včetně samostatných profesních institutů,
vzdělávacích
podniků
i
jednotlivých
zaměstnavatelů.
Střediska profesní dokonalosti (Centres of
Vocational Excellence) jsou útvary ustavené
v institucích dalšího vzdělávání k tomu, aby
vytvářely a poskytovaly vysoce kvalitní
odbornou přípravu ve specifickém profesním
předmětu nebo oblasti. Zaměřují se na rozvíjení
dovedností
a
uspokojování
potřeb
zaměstnatelů. Střediska profesní dokonalosti
jsou zakládána v Anglii a v Severním Irsku.
Podobná
střediska,
vybudovaná
kolem
jednotlivé instituce dalšího vzdělávání nebo
skupiny institucí, jsou ve Walesu součástí
programu sítí dokonalosti (Networks of
Excellence).
5.3 Požadavky na přijetí
Od září 2004 budou mít nárok na přijetí do
moderního učňovství všichni 16 a 17letí, kteří
mají pět nebo více General Certificate of
Secondary Education s pěti nebo více GCSE
ohodnocených známkami A* až G.
V rámci „nové politiky“ (‘New Deal’) pro
nezaměstnané se mladým lidem ve věku 18 až
24 let, kteří jsou nezaměstnaní po šest nebo více
měsíců, nabízí „brána“ (‘gateway’) poradenství a
hodnocení, následovaná jednou ze čtyř
možností:
Vstupní požadavky u profesní přípravy vedené
zaměstnavateli se různí.
-
zaměstnání ve veřejném nebo soukromém
sektoru s volnými dny na vzdělávání nebo
profesní přípravu, které vedou k celostátně
uznané kvalifikaci;
Podmínky pro přijetí pro New Deal viz výše.
-
až šestiměsíční pracovní praxe v projektech
s Komisí pro životní prostředí (Environment
Task Force);
5.4 Financování počátečního
odborného vzdělávání a přípravy
-
až
šestiměsíční
pracovní
v dobrovolnické činnosti;
-
denní vzdělávání a profesní příprava trvající
až jeden rok, která je navržena tak, aby
vedla ke vhodné kvalifikaci.
praxe
Informace
o financování
počátečního
odborného vzdělávání a přípravy viz 1.5.
Ti, kdo jsou zaměstnáni v rámci projektu,
dostávají od zaměstnavatele normální tarifní
plat, náklady zaměstnání a profesní přípravy
však dotuje vláda. Účastníci programů
35
ANGLIE A WALES
profesní znalosti, na něž se zaměřuje příprava
mimo zaměstnání.
5.5 Kurikulum, hodnocení a
kvalifikace
Hodnotící orgány nabízejí také řadu jiných
kvalifikací určených pro uspokojování potřeb
obchodu a průmyslu. Profesní instituty poskytují
kurzy, zkoušky a diplomy jako součást svých
programů profesního rozvoje.
Obsah
kurzů
počátečního
odborného
vzdělávání a přípravy je určován převážně
požadavky jednotlivých kvalifikací, které jsou
stanoveny hodnotícími a řídicími orgány. Hlavní
počáteční profesní kvalifikace jsou profesní
GCSE (viz 3B.3) a Advanced Vocational Certificate
of Education, které nahrazují General National
Vocational Qualifications – GNVQ na úrovni první
části (Part One) a na vyšší (Advanced) úrovni – viz
4.2, a National Vocational Qualifications – NVQ
(národní
profesní
kvalifikace).
Profesní
kvalifikace jsou integrovány do National
Qualifications Framework – NQF (Národního
rámce kvalifikací) – viz 3B.3.
5.6 Poradenství a přestupy
Informace o poradenských službách viz 4.3. a
pomoci v rámci New Deal viz 5.1.
Kromě toho se v současné době vytváří nový
program Vstup do zaměstnání (Entry to
Employment – E2E), který bude pomáhat
nezapojeným mladým lidem, těm, kdo se
rozhodli odejít ze vzdělávání nebo jsou ze
vzdělávání a profesní přípravy zklamáni, aby se
mohli připravit na učňovství a zaměstnání.
Národní profesní kvalifikace (National
Vocational Qualifications – NVQ) jsou konkrétní
profesní kvalifikace pro určité povolání
zaměřené převážně na ty, kdo opustili denní
studium. Jsou k dispozici na pěti úrovních. Lze je
získat
úspěšným
absolvováním
kurzů
nabízených hodnotícími orgány na základě
kritérií založených na způsobilostech a
stanovených QCA. Alternativně je lze získat
prokázáním
„způsobilosti“
(‘competence’)
v povolání (jak je definována ve „specifikaci
způsobilosti“ – ‘statement of competence’ jedním
z orgánů stanovujících standardy, obvykle
Radou pro odvětvové kvalifikace nebo Národní
organizací pro profesní přípravu (Sector Skills
Councils/National Training Organisations – viz
5.1.). Způsobilost je definována jako příslušné
dovednosti, znalostí a porozumění spolu se
schopností je aplikovat. Jednotky způsobilosti,
jichž lze dosáhnout řadou různých způsobů a
během určitého období, lze spojit do jedné
NVQ. Hodnotící orgán může přijmout různé
důkazy prokazující, že někdo dosáhl nezbytné
úrovně způsobilosti. Pro dokončení NVQ nejsou
stanovena žádná časová omezení. Pro doplnění
viz 7.5.
5.7 Učitelé a instruktoři
Informaci o instruktorech viz 7.5.
Informaci o učitelích
v institucích
dalšího
5.8 Statistika
Míry účasti 16- až 18letých žáků ve veškerém
postobligatorním vzdělávání a profesní přípravě
viz 4.5.
V březnu 2002 bylo v Anglii a Walesu v Advanced
Modern Apprenticeships 125 400 účastníků a
v základním moderním učňovství 119 700.
Cílem přípravy na odborná osvědčení
(Technical Certificates) je vybavit mladé lidi
absolvující Modern apprenticeships (viz 5.1)
znalostmi a porozuměním, které jsou součástí
NVQ (viz výše) odpovídajícího zvolenému
programu, zahrnují však i specializované
36
ANGLIE A WALES
6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
podle zákona o dalším a vysokoškolském
vzdělávání z roku 1992. Mnohé z nich jsou
bývalé polytechniky, které se vyvinuly z národní
sítě kolejí spravovaných místními úřady. Většina
„novějších“ (‘newer’, ‘post-1992’) univerzit a
některé další vysokoškolské instituce fungují
podle právního dokumentu Instrument of
Government a podle Articles of Government.
Zákon o školské reformě z roku 1988
(Education Reform Act 1988) definuje
vysokoškolské vzdělávání jako „vzdělávání
poskytované prostřednictvím studia jakéhokoliv
druhu zmíněného v seznamu 6 zákona“, to je
„studiu vyššího standardu než je standard studia
vedoucího k General Certificate of Education
Advanced-level – GCE A-level nebo k Business
and Technology Education Council National
Diploma či Certificate (národnímu diplomu či
osvědčení Rady pro obchodní a technologické
vzdělávání)“.
Neuniverzitní vysokoškolské instituce zahrnují
koleje vysokoškolského vzdělávání (colleges
of higher education) a malý počet univerzitních
kolejí (university colleges). Univerzitní koleje jsou
samostatné instituce; nesmí být zaměňovány za
koleje, které vytvářejí federální univerzity,
například Londýnská univerzita (London
University). Koleje vysokoškolského vzdělávání
se různí i podle velikosti, poslání, nabízených
předmětů a historie. Sahají od malých
specializovaných
institucí
k velkým
multidisciplinárním institucím. Všechny koleje
jsou nyní samosprávnými institucemi. Tituly a
kvalifikace
nabízené
většinou
kolejí
vysokoškolského vzdělávání jsou validovány
externími orgány, například univerzitou nebo
národním akreditačním orgánem. Univerzitní
koleje a malý počet kolejí vysokoškolského
vzdělávání mají pravomoc udělovat své vlastní
tituly a kvalifikace. Tyto pravomoci udělovat
kvalifikace jsou normálně omezeny na první
kvalifikaci a na kvalifikace magisterské úrovně
(master’s degrees) získané absolvováním
studijních programů (nikoli výzkumem).
Neexistuje žádný jediný ucelený legislativní
předpis upravující vysokoškolské vzdělávání,
zákon o dalším a vysokoškolském vzdělávání
z roku 1992 (Further and Higher Education Act
1992) však zavádí mnoho reforem, včetně
ustavení jednotného rámce a jednotné struktury
financování pro
všechny
vysokoškolské
instituce. Umožňuje také všem institucím, které
splnily určitá kritéria, aby přijaly název
“univerzita”.
Klíčovým záměrem současné politiky je rozšíření
účasti ve vysokoškolském vzdělávání. Vláda
stanovila cíl, aby do vysokoškolského vzdělávání
vstoupila polovina populace před dosažením 30
let věku. Navrhovaný Úřad pro spravedlivý
přístup (Office for Fair Access – OFFA) bude
podporovat širší účast ve vysokoškolském
vzdělávání
a
povzbuzovat
uchazeče
z nedostatečně
zastoupených
skupin
obyvatelstva.
Jako součást pokračujícího rozšiřování je
vysokoškolské
studium
stále
častěji
poskytováno v některých further education
colleges.
6.1 Organizace, instituce a přijímání
Otevřená univerzita (Open University) je
hlavním
poskytovatelem
vysokoškolského
studia prostřednictvím distančního učení.
Univerzity jsou rozmanité, liší se velikostí,
posláním a historií. Jsou to samosprávné
instituce a každá si určuje, jaké tituly a
kvalifikace bude nabízet a jaké podmínky bude
uplatňovat.
Každá vysokoškolská instituce určuje svou
vlastní politiku přijímání. Tradiční kvalifikací pro
vstup do studia ukončeného diplomem (degree
study) jsou dvě nebo tři získaná osvědčení o
všeobecném vzdělání General Certificate of
Education Advanced-level a alespoň tři získaná
osvědčení General Certificate of Secondary
Education – GCSE se známkou C nebo vyšší.
V důsledku soupeření o studijní místa vyžadují
mnohé instituce a kurzy v praxi kvalifikace
značně vyšší úrovně než je minimum. Častěji
jsou také akceptovány alternativní kvalifikace,
včetně kvalifikací profesních, a mnohé instituce
vítají žádosti dospělých uchazečů, kteří mají
příslušné praktické zkušenosti, ne vždy však mají
formální kvalifikace. V mnoha institucích dalšího
vzdělávání jsou nabízeny přípravné kurzy
(access courses), které připravují dospělé bez
“Staré” (‘old’) univerzity neboli univerzity „před
rokem 1992“ (‘pre-1992’) zahrnují univerzity
Oxford a Cambridge, které pocházejí z 12. a 13.
století, první koleje Waleské univerzity
(University of Wales) a univerzity založené ve
větších městech v 19. a na začátku 20. století
spolu s mnoha univerzitami založenými v 50. a
60. letech 20. století. Tyto „starší“ (‘older’), ‘pre1992’ univerzity fungují podle Královské charty
(Royal Charter).
„Nové“ (‘new’) univerzity neboli univerzity „po
roce 1992“ (‘post-1992’) získaly univerzitní status
37
ANGLIE A WALES
formálních kvalifikací na vysokoškolské studium,
často
ve
spolupráci
s vysokoškolskými
institucemi.
programů trvá alespoň jeden rok (denního
studia) a studují je osoby, které dosáhly honours
degrees (nebo ekvivalentního vzdělání).
Žádosti o denní vysokoškolské studium (fulltime undergraduate higher education courses)
jsou
normálně
zpracovávány
centrální
clearingovou institucí Universities and Colleges
Admissions Service – UCAS (Služba pro přijímání
na univerzity a koleje). Žádosti jsou obvykle
zpracovávány na podzim, rok před zahájením
studia. Žádosti o studium postgraduální a
studium v jiném časovém rozložení (part-time)
zpracovává přímo univerzita nebo kolej.
Doctorates jsou udíleny za vytvoření a
interpretaci vědění, které rozšiřuje rozsah
příslušné discipliny, obvykle prostřednictvím
původního výzkumu. Některé doktorské
programy, obsahují i nejen výzkumnou složku,
ale i podstatnou složku výukovou. Doktorát
obvykle vyžaduje ekvivalent tříletého studia.
Rostoucí počet kurzů je modulární a je
k dispozici v jiném než denním režimu (parttime). Modulární kurzy poskytují zvýšenou
flexibilitu jak institucím, tak studentům, a to tím,
že institucím umožňují nabízet kurzy buď denní,
nebo v jiném časovém rozložení, a studentům
umožňují snadno vstupovat do různých
programů a institucí a zase z nich vystupovat.
6.2 Poplatky spojené se
studiem/finanční pomoc pro
studenty
Otevřená univerzita (Open University) je
hlavním poskytovatelem distančního učení,
ačkoliv nyní nabízejí řadu kurzů prostřednictvím
distančního a otevřeného učení i mnohé
vysokoškolské instituce.
Viz 1.5.
O vyučovacích metodách obecně rozhodují
jednotliví učitelé, katedry nebo instituce nebo
tito aktéři ve spolupráci. Studium většinou
kombinuje formální přednášky a méně formální
semináře nebo konzultace, při nichž jsou
studenti povzbuzováni k tomu, aby se účastnili
diskuse a vedli ji. Některé obory vyžadují
praktická cvičení, například laboratorní práce
v přírodovědných předmětech a konverzaci
v cizích jazycích. Lze také využívat informační
technologie, například pro přenos přednášek
televizí nebo pro interaktivní činnosti. Knihy a
jiné vybavení doporučené pro kurzy si studenti
zpravidla kupují sami.
6.3 Školní rok
Školní rok pro vysokoškolské studium začíná
v září nebo v říjnu a končí v červnu nebo
v červenci příštího roku. Organizace studia závisí
na jednotlivé instituci, většinou se však řídí
podobným vzorem. Školní rok je tradičně
rozdělen na trimestry, ačkoliv mnohé instituce
nyní organizují výuku do semestrálního
systému.
6.4 Studium
6.5 Hodnocení a kvalifikace
Vysokoškolské studium má obvykle úroveň vyšší
než GCE A-levels nebo než National Vocational
Qualification (NVQ) úrovně 3 a zahrnuje studium
vedoucí k vysokoškolským kvalifikacím, jimiž
jsou: certificates a diplomas, foundation degrees,
ordinary (non-honours) degree, honours degrees a
higher (postgraduate) degrees, např. masters
degrees a doctorates. Obsah studia obvykle
určují jednotlivé instituce.
O postupech hodnocení rozhoduje každá
jednotlivá instituce. Mohou zahrnovat projekty a
písemná pojednání, písemné zkoušky, eseje a
ústní prezentace. Obvykle se vyžaduje, aby
studenti skládali závěrečné písemné zkoušky,
závěrečná kvalifikace však obvykle bere v úvahu
i výsledky studenta v jiných zkouškách a
v projektové práci. Pro udělení doktorátu musí
student zkoušejícím předložit disertační práci
(thesis), která obsahuje přibližně 60 000 až
80 000 slov. Následně student vykoná ústní
zkoušku řízenou zkoušejícími.
Studium vedoucí k nižší kvalifikaci než je
honours degree, například higher education
certificate, diploma a foundation degree, obvykle
trvá jeden nebo dva roky.
Projekty shromažďování a přenosu kreditů
(Credit Accumulation and Transfer – CAT)
umožňují studentům sestavit si z kreditů plnou
kvalifikaci. Projekty CAT se stávají stále
běžnějšími
a
jsou
často
spojovány
s modulárními systémy studia. Ačkoliv ve
vysokoškolském vzdělávání ve Spojeném
království neexistuje jednotný systém přenosu
Největší skupinu vysokoškolských programů
tvoří undergraduate programmes vedoucí
k honours degrees. Studium trvá obvykle tři roky
(v denním studiu), i když může být delší.
Masters degrees jsou udíleny po absolvování
studijních programů, programů výzkumu nebo
kombinace obou. Většina magisterských
38
ANGLIE A WALES
kreditů, jsou zde konsorcia institucí, která
provozují společné projekty CAT. Klíčová
kreditní konsorcia v Anglii, Walesu a v Severním
Irsku nedávno vypracovala soubor nezávazných
směrnic určených k poskytování poradenství
institucím o fungování těchto systémů.
orgány. V některých oborech, například
v architektuře, lékařství, zubním lékařství a
v právu, je úspěšné zakončení příslušného
studia zákonným požadavkem pro výkon
profesní praxe na tomto poli.
Ve Spojeném království nejsou akademické
kvalifikace udíleny celostátně, jako je tomu
v ostatních evropských zemích, nýbrž jsou
udíleny jednotlivými institucemi. Univerzity
mohou svobodně rozhodovat o názvech
kvalifikací,
které
udělují.
Vysokoškolské
kvalifikace
nabízené
vysokoškolskými
institucemi, které nemají pravomoc udílet své
vlastní kvalifikace, jsou validovány externími
orgány, například místní univerzitou nebo
otevřenou univerzitou.
6.6 Učitelé
Vysokoškolské instituce jsou zaměstnavateli
vlastních pracovníků. Členové učitelského sboru
na většině univerzit a v některých kolejích
provádějí výzkum i výuku a mohou být
zaměstnáni jak na částečný, tak na plný úvazek.
Mnozí mají doktoráty a/nebo profesní
kvalifikace. V současné době neexistuje žádný
zákonný požadavek na přípravné vzdělání
vyučujících ve vysokoškolských institucích,
instituce však často svým zaměstnancům
přípravu poskytují, zejména těm, kdo jsou
v profesi nováčky. V roce 1999 byl založen
národní orgán Ústav pro vysokoškolské učení a
vyučování (Institute for Learning and Teaching in
Higher Education – ILTHE), který má stanovit
akreditační systém pro učitelské vzdělávací
programy pro vysokoškolské učitele obvykle
označované jako přednášející (lecturers), a
podporovat inovace ve vyučování a učení.
Kvalifikace pod úrovní honours degree zahrnují
vysokoškolské certificates a diplomas a
foundation degrees a dále ordinary (non-honours)
degree. Foundation degree je nedávno
zavedená kvalifikace orientovaná profesně,
která se má zaměřit na nedostatek kvalifikací a
na rozšíření účasti ve vysokoškolském
vzdělávání.
Největší skupinu vysokoškolských kvalifikací
tvoří honours degrees. Běžnými tituly jsou
Bachelor of Arts – BA(Hons) a Bachelor of Science
– BSc(Hons). Honours degrees se obvykle člení na
diplomy první, druhé a třetí třídy. Diplomy
druhé třídy se dále člení do dvou oddílů, vyššího
a nižšího, označovaných 2(i) a 2(ii). Studenti,
kteří nedosáhnou standardu dostatečného pro
udělení honours degree, mohou dostat ordinary
(non-honours) degree dříve označované pass
degree.
6.7 Statistika
Počty vysokoškolských institucí
Walesu ve školním roce 2001/02
Postgraduální
kvalifikace
(Postgraduate
qualifications) zahrnují diplomy a osvědčení,
například Postgraduate Certificate in Education –
PGCE. Obvyklé názvy magisterských titulů jsou
Master of Arts – MA, Master of Science – MSc,
Master of Business Administration – MBA, Master
of Education – MEd, Master of Social Work – MSW,
Master of Musical Arts – AMusM, Master of
Medical Sciences – MMedSci a Master of
Philosophy – MPhil.
Anglie
Titul Doctor of Philosophy – PhD nebo DPhil se
obvykle užívá pro doktoráty udělené na základě
původního výzkumu. Doktorské programy, u
nichž je podstatná výuková složka, obvykle
vedou k udělení titulů, jež obsahují název dané
discipliny, například EdD pro doktora
pedagogiky (Doctor of Education).
Wales
v Anglii
a
Celkem
Univerzity
72
2
74
Ostatní
vysokoškolské
instituce
51
4
55
Ve
školním
roce
2001/02
bylo
ve
vysokoškolském vzdělávání v celém Spojeném
království (včetně Skotska) 1 311 800 domácích
a zahraničních studentů v denním studiu a
928 900 v jiných formách studia, včetně
studentů otevřené univerzity (Open University).
Ve
školním
roce
2000/01
bylo
ve
vysokoškolských
institucích
Spojeného
království zaměstnáno na plný úvazek 78 000
učitelů (přednášejících).
Existuje nový rámec pro vysokoškolské
kvalifikace udílené institucemi v Anglii, Walesu
a v Severním Irsku, který tyto kvalifikace rozdělí
do pěti úrovní. Ve vzestupném pořadí jsou to
úrovně: Certificate, Intermediate, Honours,
Masters a Doctoral. Rámec se zavádí od začátku
školního roku 2003/04.
Pramen: Department foe Education and Skills (2002).
Mnohé vysokoškolské instituce nabízejí kurzy,
které mohou být akreditovány profesními
39
ANGLIE A WALES
7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO
DOSPĚLÉ
uvolňování z práce na profesní přípravu a
školský zákon z roku 2002 (Education Act 2002)
dává všem zaměstnancům teoretický nárok na
vyváženost práce a života, která jim umožní
zahrnout vzdělávání a profesní přípravu mezi
své povinnosti.
Úloha vlády a národních agentur ve vzdělávání a
profesní přípravě, například úřadů pro
kvalifikace a kurikulum, je ve větší úplnosti
popsána v 1.3. Informace o organizacích
zapojených v profesní přípravě lze nalézt také
v 5.1.
7.2 Řízení/Zapojené organizace
7.1 Politický a legislativní rámec
Ministerstvo odpovědné za další vzdělávání a
profesní přípravu v Anglii (a z některých hledisek
i ve Walesu) je Ministerstvo pro vzdělávání a
kvalifikace (Department for Education and Skills
– DfES). Ministerstvo práce a penzí
(Department for Work and Pensions – DWP)
odpovídá
za
politiku
zaměstnanosti.
Ministerstvo
obchodu
a
průmyslu
(Department of Trade and Industry – DTI) má
klíčovou roli ve zlepšování produktivity a
dovedností.
Vláda se zaměřuje na celoživotní učení jako na
stěžejní bod veškeré politiky ve vzdělávání a
profesní přípravě. Ve zdůvodnění se zdůrazňuje
rostoucí prospěch, který z celoživotního učení
plyne jednotlivcům, podnikům všech velikostí,
obcím i zemi. Pro jednotlivce znamená
zlepšování životních šancí, zejména na trhu
práce. Pro podniky znamená investice do
budoucnosti, zvyšování přidané hodnoty, nové
ideje a modernizaci. V obcích podporuje sociální
soudržnost. Pro zemi znamená silnou
ekonomiku schopnou konkurovat na globálním
trhu. Vláda popisuje svou roli jako pomoc při
vytváření rámce příležitostí, aby se lidé mohli
učit a překonávat překážky učení.
Národní shromáždění pro Wales (National
Assembly for Wales – NAfW) a jeho Ministerstvo
pro profesní přípravu a vzdělávání
(Department for Training and Education – DfTE)
odpovídá za celoživotní učení ve Walesu.
Přístup k dalšímu vzdělávání a profesní přípravě
je ve většině zřetelů ponechán na jednotlivcích
(individualistický přístup) a – pokud jde
o profesní přípravu – na zaměstnavatelích
(voluntaristický přístup). Vláda se zapojuje spíše
do identifikování priorit a rozvíjí například
národní strategie literární a matematické
gramotnosti pro dospělé. Vláda se snaží
dosáhnout
maximálního
zapojení
zaměstnavatelů a jejich organizací. To se
ukazuje v novém institucionálním uspořádání
pro řízení dalšího vzdělávání a profesní přípravy
(viz 7.2). Vláda oznámila svůj úmysl publikovat
během roku 2003 „Strategii kvalifikací“ (‘Skills
Strategy’), která stanoví úlohy a povinnosti
zaměstnavatelů, jednotlivců a vlády. Také
odborové svazy začínají hrát výraznější roli.
V oblasti odborného vzdělávání a přípravy
odpovídá Úřad pro kvalifikace a kurikulum
(Qualifications and Curriculum Authority – QCA)
(viz 1.3) za program národních profesních
standardů a schvaluje kvalifikace, které jsou
začleněné do národního rámce kvalifikací
(National Qualifications Framework – NQF) (viz
3B.3).
Rada pro vzdělávání a kvalifikace pro Anglii
(Learning and Skills Council for England – LSC) a
Národní rada Walesu (National Council – ELWa)
odpovídají za strategický rozvoj a financování
dalšího vzdělávání a profesní přípravy pro
dospělé. V rámci zákona o vzdělávání a
kvalifikacích z roku 2000 odpovídají LSC a
Národní rada - ELWa za zajišťování vzdělávání a
profesní přípravy dospělých. Musí zajistit řádná
zařízení poskytující:
Další vzdělávání a profesní přípravu neupravuje
žádný jednotlivý zákon parlamentu, i když
nedávná legislativa – zákon o vzdělávání a
kvalifikacích z roku 2000 (Learning and Skills Act
2000) poskytuje základ pro aspekty financování,
strategie a zajišťování kvality (viz oddíl 1). Zákon
o učitelství a vysokém školství z roku 1998
(Teaching and Higher Education Act 1998) dává
zaměstnaným mladým lidem právo na
-
vzdělávání denní i s částečnou docházkou
(jiné než vysokoškolské vzdělávání) a
profesní přípravu;
-
volnočasové
occupations)
aktivity
spojené
(leisure-time
s takovým
40
ANGLIE A WALES
vzděláváním a profesní přípravou pro žáky
ve věku 16 až 19 let a pro osoby ve věku 19
let a starší.
do rozvoje politiky a praxe vzdělávání a profesní
přípravy po 16 letech věku.
Sdružení pro vzdělávání pracujících (Workers’
Educational Association – WEA) je dobrovolný
orgán, který se zaměřuje na povzbuzování
dospělých k tomu, aby vstoupili do dalšího
vzdělávání. Bylo založeno v roce 1903 a má 900
místních poboček. Poskytuje dospělým kurzy
různého obsahu a délky od víkendových
seminářů až k tříletým kurzům. Většina kurzů
poskytovaných dospělým studentům těmito
asociacemi je v jiném než denním režimu (parttime). Sdružení dostává finanční prostředky od
Rady pro vzdělávání a kvalifikace a od Národní
rady – ELWa.
Tento zákon také pozměňuje školský zákon
z roku 1996 (Education Act 1996) v tom, že dává
místním úřadům pro vzdělávání (local education
authorities – LEA) pravomoc zajišťovat denní i
jiné formy (part-time) vzdělávání vyhovující
požadavkům osob, které dosáhly věku 19 let.
LEA financují a poskytují široké veřejnosti řadu
kurzů v oblasti učení dospělých a učení
komunitního (adult and community learning –
ACL).
Regiony se stávají významnou součástí strategie
pro
dosažení
ekonomické
konkurenceschopnosti
a
regenerace
prostřednictvím agentur pro regionální rozvoj
(Regional Development Agencies – RDA). Místní
rady pro vzdělávání a kvalifikace (Local
Learning and Skills Councils – LSC) v Anglii a
obecní konsorcia pro vzdělávání a profesní
přípravu (Community Consortia for Education
and Training – CCET) ve Walesu tvoří spojení
mezi vládou a místními vzdělávacími způsoby,
jimiž se vzdělávání poskytuje.
7.3 Financování
V Anglii poskytuje Ministerstvo pro vzdělávání a
kvalifikace (Department for Education and Skills –
DfES) finanční prostředky na vzdělávání a
profesní přípravu prostřednictvím Rady pro
vzdělávání a kvalifikace LSC (viz 7.2), která
distribuuje
finance
poskytovatelům
celoživotního učení na veřejně financované
kurzy a kvalifikace. Ve Walesu přiděluje Národní
shromáždění
finanční
prostředky
prostřednictvím Národní rady - ELWa.
Agentura pro rozvoj odvětvových kvalifikací
(Sector Skills Development Agency – SSDA) přijala
odpovědnost za rozvoj odvětvových kvalifikací
pracovních sil v roce 2002 a zakládá nové rady
pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills
Councils – SSC) (viz 5.1).
Zatímco vláda klade stále větší důraz na
zlepšování kvalifikací pracovních sil a na řešení
základních
problémů
v kvalifikacích,
zaměstnavatelé
odpovídají
za
vlastní
vzdělávací
politiku.
Zaměstnavatelské
organizace mají proto v rozvíjení strategií
profesní přípravy klíčovou roli, často kvůli vývoji
a uznávání kvalifikací – ve spojení se SSC. Rozsah
kolektivních
smluv
se
v jednotlivých
průmyslových odvětvích liší.
Většina profesní přípravy založené na výkonu
práce a organizované pro dospělé začleněné
v pracovních silách je organizována a placena
zaměstnavatelem.
Neexistuje
žádný
mechanismus regulující v Anglii další odborné
vzdělávání a přípravu, ani nejsou k dispozici
žádné souvislé aktuální informace o tom, kolik
na ně zaměstnavatelé ve Spojeném království
vydávají peněz. Podle publikace Adult Learning
in England: a Review (Hillage et al., 2000)
zaměstnavatelé nejvíce přispívají právě na učení
v práci.
Mezi hlavní poradní orgány v oblasti
vzdělávání a profesní přípravy patří Národní
ústav pro vzdělávání dospělých a další
vzdělávání (National Institute of Adult
Continuing Education – NIACE) a Agentura pro
základní dovednosti (Basic Skills Agency – BSA).
NIACE je národním střediskem pro informace,
spolupráci a konzultace v oblasti dalšího
vzdělávání dospělých a dostává finanční
prostředky od Ministerstva pro vzdělávání a
kvalifikace (DfES), Národního shromáždění pro
Wales (NAfW), LEA, univerzit a dobrovolných
organizací. Agentura pro základní dovednosti
(dříve Jednotka pro gramotnost a základní
dovednosti dospělých, Adult Literacy and Basic
Skills Unit – ALBSU) je hlavní rozvojovou
agenturou pro literární a matematickou
gramotnost dospělých a učení příbuzným
základním dovednostem; dostává také finanční
podporu od vlády. Agentura pro vzdělávání a
rozvoj kvalifikací (Learning and Skills
Development Agency – LSDA) je také zapojena
Předcházející systém odvětvových odvodů,
které platili zaměstnavatelé na profesní
přípravu, byl opuštěn, protože metoda
plánování pracovních sil byla nahrazena
současnými metodami prognóz kvalifikačních
potřeb na trhu práce a jejich uspokojování.
Zaměstnavatelé neplatí daně ani odvody na
profesní
přípravu,
s výjimkou
odvětví
strojírenství a stavebnictví.
Místní úřady pro vzdělávání (LEA) organizují a
dotují řadu kurzů v oblasti učení dospělých a
komunitního vzdělávání. Do srpna 2003 jsou
LEA financovány prostřednictvím Rady pro
vzdělávání a kvalifikace (LSC), aby mohly
vykonávat tyto aktivity tak, jako jsou stanoveny
ve schválených plánech učení dospělých. Ve
školním roce 2003/04 zavede LSC nové finanční
41
ANGLIE A WALES
uspořádání. Dospělí žáci přispívají na náklady
svého učení, pokud jsou toho schopni.
Vzdělávání a profesní přípravu dospělých
poskytují instituce dalšího vzdělávání (viz 4.1);
schválení poskytovatelé profesní přípravy,
včetně samostatných profesních ústavů,
podniků profesní přípravy a jednotlivých
zaměstnavatelů; vysokoškolské instituce (viz
6.1);
střediska
vzdělávání
dospělých
provozovaná místními úřady pro vzdělávání
(LEA) a střediska Sdružení pro vzdělávání
pracujících (Worker´s Educational Association –
WEA).
Pro doplnění viz oddíl 1.5.
7.4 Lidské zdroje
Hlavní politickou prioritou v této oblasti v celém
Spojeném království je zvýšit počet učitelů
v dalším vzdělávání, často nazývaných lektoři
(lecturers), kteří mají učitelskou kvalifikaci pro
další vzdělávání. Dříve nebyly na tyto instruktory
a ostatní učitele v odborné vzdělávání a přípravě
(OVP) kladeny téměř žádné požadavky týkající
se formálního vzdělání nebo kvalifikace
k vyučování, pokud nepracovali v dotovaném
školském sektoru.
Příklady, které následují, ukazují klíčové aspekty
opatření a rozsah iniciativ.
Odborné vzdělávání/příprava
Národní profesní kvalifikace (National
Vocational Qualifications – NVQ) jsou profesně
specifické kvalifikace, které mohou získat
zaměstnanci z velké řady povolání. V polovině
90. let 20. století existovalo 500 NVQ
zahrnujících 150 povolání. Míra pronikání
průmyslovými sektory není jednotná a od větší
revize v polovině 90. let se usiluje o racionalizaci
opatření NVQ.
Nárůst certifikovaných, státem validovaných
kvalifikací OVP a důraz na pedagogiku
(vzdělávání vzdělavatelů) nyní vede k uznání
toho, že učitelé by měli mít řádné vzdělání a
k formulaci požadavkům na toto vzdělání, i když
se situace v jednotlivých odvětvích liší.
Hodnotitelé (assesors) národních profesních
kvalifikací (NVQ) (viz 5.5) musí mít určitou
profesní přípravu jako součást systému
zajišťování
kvality,
který
je
stanoven
odvětvovými organizacemi (například SSC – viz
5.1) a akreditačními výbory a na který dohlíží
Úřad pro kvalifikace a kurikulum (QCA).
Systém NVQ je určen k uznávání dovedností a
vědomostí získaných na pracovišti. NVQ jsou
založeny na konceptu způsobilostí získaných a
prokázaných, nikoliv na čase nebo místě získání.
Kvalifikace tedy může být získána studiem
v college nebo výhradně na pracovišti. Neexistují
žádné vstupní požadavky, protože klíčovým
požadavkem pro danou kvalifikaci je prokázat
způsobilosti.
Neexistují
žádné
formální
kurikulární požadavky, i když zaměstnanec musí
prokázat způsobilosti pro udělení určité NVQ
v řadě jednotek. Většina kvalifikací obsahuje jak
povinné, tak volitelné jednotky či složky a dále i
jednotky dodatkové. Jednotky lze absolvovat
jednotlivě.
V roce 1997 vláda podnikla významný krok ve
vzdělávání vzdělavatelů pro further education
colleges a v souladu s NVQ tím, že založila
Národní vzdělávací organizaci pro další
vzdělávání (Further Educational National
Training Organisation – FENTO). FENTO je
národní orgán pro rozvoj, zajišťování kvality a
podporu národních standardů pro vzdělávání
instruktorů a učitelů ve veřejných kolejích
dalšího vzdělávání a v soukromých sektorech
profesní přípravy. Brzy se očekává vznik Rady
pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Council)
zahrnující řadu vzdělávacích aktivit.
Informace o učitelích
v institucích
Rady pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills
Councils – SSC) (viz 5.1) odpovídají za
stanovování profilů povolání a národních
profesních standardů v příslušném odvětví
v konzultaci
se
zaměstnavateli.
Jsou
identifikovány způsobilosti potřebné k podávání
výkonů podle těchto standardů a z těchto
standardů jsou vyvozeny jednotky, které
zahrnují určitou NVQ. Hodnotící orgány
vypracovávají akreditační a hodnotící postupy a
odpovídají za zajišťování kvality. NVQ jsou
členěny do pěti úrovní Národního rámce
kvalifikací (viz 3B.3), za jehož kvalitu odpovídá
Úřad pro kvalifikace a kurikulum (QCA).
Inspekční
procedury
jsou
prováděny
prostřednictvím
Inspektorátu
vzdělávání
dospělých (Adult Learning Inspectorate) a Ofsted
ve spolupráci s místními radami pro vzdělávání a
kvalifikace (viz 1.4).
dalšího
7.5 Organizace programů
Řada příležitostí k celoživotnímu učení, ať
založenému na výkonu práce či jinému, je
k dispozici jak u veřejných, tak u soukromých
poskytovatelů s tím, že stále větší důraz je
kladen na to, aby ten, kdo se učí (learner), byl
středem celého procesu, a na programy
zahrnující
informační
a
komunikační
technologie a distanční učení.
Existuje řada jiných profesních kvalifikací
vytvářených zaměstnavateli nebo akreditačními
orgány, z nichž některé jsou mimo rámec NVQ a
národních kvalifikací. Tyto kvalifikace jsou často
nadále uznávány profesními orgány.
42
ANGLIE A WALES
Úkolem WBLA je pomáhat dospělým, zejména
těm, kteří jsou špatně zaměstnatelní nebo
dlouhodobě nezaměstnaní, dostat se do
udržitelného zaměstnání, včetně samostatné
výdělečné činnosti. V rámci tohoto programu se
nabízí několik různých modelů vzdělávání a
profesní přípravy:
Další vzdělávání dospělých
Řadu kurzů všeobecných základních dovedností
a odborně zaměřených kurzů, například kurzů
informačních a komunikačních technologií,
zprostředkovávají místní veřejné orgány ve
vzdělávacích střediscích pro dospělé a ve further
education colleges. Financovány jsou částečně
z poplatků placených žákem a částečně
dotacemi z místního úřadu nebo rady pro
vzdělávání a kvalifikace. Inspekci provádí
Inspektorát vzdělávání dospělých nebo Ofsted.
Mnohé tyto kurzy zahrnují neformální učení a
vzrůstá zájem o nové metody uznávání nebo
akreditace (viz 7.7).
Dospělí mohou také absolvovat kurzy vedoucí
k některé z celostátně uznávaných kvalifikací,
například General Certificate of Secondary
Education – GCSE (viz 3B.3), General Certificate of
Education Advanced-level – GCE A-level nebo
General Certificate of Education Advanced
Subsidiary Qualification – GCE AS qualifications
(viz
4.2),
General National Vocational
Qualifications – GNVQ nebo, jak je vysvětleno
výše, National Vocational Qualifications – NVQ.
-
status zaměstnance s doplňkovou profesní
přípravou;
-
profesní příprava, která značně zlepšuje
dovednosti, po nichž je poptávka na
místním trhu práce.
New Deal je klíčovou součástí vládní strategie
Ze sociální péče do práce (Welfare to Work
strategy). Je to aktivní politika trhu práce
navržená k tomu, aby se lidé rychleji dostávali
do práce, a těm, kdo to potřebují, poskytuje
pomoc se zlepšováním jejich zaměstnatelnosti.
New Deal pro lidi ve věku 25 let a starší a pro lidi
ve věku 50 let a starší se snaží pomáhat lidem,
kteří jsou nezaměstnaní po dva roky (šest
měsíců u osob nad 50 let) nebo déle, aby se
dostali zpátky do práce. V roce 2001 byly
zavedeny programy New Deal pro osamělé
rodiče (Lone Parents), partnery nezaměstnaných
lidí (Partners of Unemployed People) a pro
postižené lidi (Disabled People). Osobní poradce
pomáhá lidem hledajícím práci vypracovat plán,
který vyhovuje jejich potřebám. Programy
zahrnují opatření jako například dotovaná
zaměstnání a příležitosti ke vzdělávání a
profesní přípravě.
Přípravné kurzy (access courses) připravují
hlavně dospělé studenty bez všeobecně
vzdělávacích
(academic)
kvalifikací
pro
vysokoškolské vzdělávání: některé otvírají
přístup jen do určité instituce vysokoškolského
vzdělávání, která může být zapojena i do
navrhování kurzu, většinou jsou však pojaty tak,
aby připravily na vstup do vysokoškolského
vzdělávání obecně.
Diplom moderních dovednosti pro dospělé
(Modern Skills Diploma for Adults) je velšská
iniciativa zvyšující úroveň dovedností dospělých
v podnikání. Tento program kombinuje
praktickou přípravu a učení mimo zaměstnání
s liniemi moderního učňovství (viz 5.1) a vede
k národní profesní kvalifikaci (NVQ) na úrovni 3
(viz 3B.3).
Další iniciativy
Zájmové nebo neprofesní kurzy (recreational
or non-vocational courses) které nevedou
k žádné určité kvalifikaci, nabízejí mnohé
instituce,
zejména
střediska
vzdělávání
dospělých provozovaných LEA.
projekty
kombinace výcviku zaměstnatelnosti a
profesní přípravy;
Program také nabízí přechodnou podporu
účastníkům bezprostředně po jejich vstupu do
zaměstnání a povzbuzuje je k tomu, aby
využívali možnosti celoživotního učení.
Kurzy gramotnosti a základních dovedností
pro dospělé jsou určeny speciálně pro dospělé
a zahrnují velmi flexibilní a informální programy;
mají často formu seminářů, na které si lze
„zaskočit“ (drop-in workshops), kde dobrovolní
tutoři vyučují jednotlivce. Byla vytvořena nová
klíčová kurikula čtenářské a matematické
gramotnosti pro dospělé, která popisují obsah
toho, co by se mělo v programech čtenářské a
matematické gramotnosti vyučovat, a to:
v dalším vzdělávání a ve vzdělávání dospělých;
na
pracovišti
a
v programech
pro
nezaměstnané; ve věznicích; v programech
čtenářské a matematické gramotnosti pro
komunity a rodiny.
Vládou podporované
přípravy
-
V tomto kontextu lze zmínit řadu programů a
iniciativ veřejného a soukromého sektoru.
Zvláště významná je Otevřená univerzita
(Open University), která poskytuje kdykoliv
příležitost ke studiu z domova 200 000 lidem
pomocí bloků vysokoškolského distančního
učení.
profesní
Existuje několik vládou podporovaných projektů
profesní přípravy pro dospělé. Za učení pro
dospělé založené na práci (Work-based
learning for adults – WBLA) nyní odpovídá
Jobcentre Plus (dříve nazývané Employment
Service), součást Ministerstva práce a penzí
v Anglii, a Národní rady – ELWa ve Walesu.
Uznáním potřeby překonávat překážky učení
tak, aby se řešily problémy s nedostatkem
základních dovedností, vláda zahájila řadu
iniciativ, ať už v obci nebo na pracovišti.
Příkladem je Odborový vzdělávací fond (Union
Learning Fund – ULF). Odborové svazy mají
dlouhou tradici poskytování své vlastní profesní
43
ANGLIE A WALES
přípravy. Vláda a odborové svazy se nedávno
staly aktivními partnery v poskytování učebních
programů, které se zaměřují na základní
dovednosti a jiné potřeby profesní přípravy.
Pilotní projekty jsou podrobovány externí
evaluaci svého účinku. Legislativa z nedávné
doby také ustavila odborářské zástupce pro
učení (Union Learning Representatives) na
pracovišti.
učí, a národní systém pro validaci systémů
uznávání, které poskytovatelé používají.
Mezi ostatní systémy pro validaci předchozího
učení patří uznávání předchozího učení
(Accreditation of Prior Learning – APL),
portfoliový systém, jehož prostřednictvím
mohou lidé bez tradičních kvalifikací získat
přístup k vysokoškolskému vzdělávání, a řada
kreditních systémů, například těch, které
provozuje Národní síť otevřených škol
(National Open College Network – NOCN), která
umožňuje frekventantům sestavovat si kredity
z celé národní sítě středisek.
7.6 Poradenské služby
Vláda financuje rozvoj a správu národní
informační a poradenské služby o příležitostech
k celoživotnímu učení ‘learndirect’. Úkolem
služby ‘learndirect’ je poskytovat přímý a snadný
přístup k celoživotnímu učení širokému okruhu
dospělých prostřednictvím telefonu, Internetu a
sítě místních učebních středisek. ‘learndirect’
poskytuje vzdělávací služby Univerzity pro
průmysl (University for Industry – UfI), vládní
iniciativy oznámené v roce 1998 s posláním
stimulovat poptávku po celoživotním učení u
podniků a jednotlivců a podporovat dostupnost
relevantního, vysoce kvalitního a inovativního
učení a zlepšovat jeho dostupnost, zejména
prostřednictvím
využití
informačních
a
komunikačních technologií.
7.8 Statistika
1. listopadu 2002 bylo v Anglii ve further
education institutions financovaných LSC
zapsáno 2,2 miliónů studentů. 27 % neboli
597 000 studentů v zařízeních financovaných
radou bylo mladších 19 let a 83 % z nich bylo
zapsáno v denním a celoročním vzdělávání.
V roce 2001 financovala LSC v Anglii 422 further
education colleges a externích institucí.
Pramen: Government Supported Further Education
and Work Based Learning for Young People - 1
November 2002 (LSC Statistical First Release,
31/03/03).
Nová síť Job Centre Plus, součást Ministerstva
práce a penzí, bude poskytovat univerzální
středisko (one-stop-shop) pro poradenství
o práci, profesní přípravě a sociálních
příspěvcích.
Podle šetření vlády o vzdělávání dospělých
z roku 2001 National Adult Learning Survey (DfES,
2001) se v Anglii a Walesu zúčastnilo
vzdělávacích aktivit 76 % dospělých, o 2 % více
než v roce 1997. Přibližně 80 % učení, ke
kterému dochází ve vzdělávacích kurzech, je
učení profesní. Profesní kurzy jsou spíše kratší,
kolem 60 % z nich poskytuje zaměstnavatel a
40 % nabízejí vzdělávací instituce.
Informace o poradenských službách pro mladé
dospělé, včetně Connexions Service, viz 4.3.
Účast na vzdělávání se v jednotlivých skupinách
liší:
7.7 Hodnocení, akreditace a uznávání
O hodnocení a certifikaci široké řady programů
vzdělávání a profesní přípravy pro dospělé se
pojednává v kapitole 7.5, kam to přísluší.
Uznávání a akreditace informálního a
neformálního učení získává na významu. Rada
pro vzdělávání a kvalifikace (Learning and Skills
Council – LSC) spolupracuje s Národním
ústavem pro vzdělávání dospělých a další
vzdělávání (National Institute for Adult and
Continuing Education – NIACE) na národním
systému pro uznávání a zaznamenávání
pokroku v neakreditovaném učení a jeho
výsledků. Ve stadiu zkoušení je celostátní
metoda zahrnující dva prvky: fázový proces,
jehož prostřednictvím poskytovatelé uznávají a
zaznamenávají pokrok a výsledky těch, kdo se
-
Účast klesá s věkem: u 20–49letých činí
80 % a více, u 70letých a starších je to jen
25 %;
-
Ženy se angažují méně často než muži
(73 %:79 %);
-
Postižení je spojeno s nižší účastí;
-
Existuje silná korelace mezi dosaženým
vzděláním a účastí: 55 % z těch, kdo opustili
denní vzdělávání bez kvalifikace, hlásilo
nějaký druh učení, ve srovnání s těmi, kteří
mají kvalifikaci na úrovni 3 (viz 3B.3) nebo
vyšší;
-
Ti, kteří byli nejméně kvalifikovaní, když
opouštěli denní vzdělávání, obvykle dosáhli
kvalifikace následně; 71 % z těch, kdo
opustili školu bez kvalifikace, ji následně
získali;
44
ANGLIE A WALES
-
Nejvyšší míry účasti jsou mezi těmi, kdo jsou
v placeném zaměstnání. 89 % pracovníků
na plný úvazek, 82 % samostatně výdělečně
činných a 81 % pracovníků na částečný
úvazek se v průběhu roku zapojilo do učení.
Lidé mimo trh práce zaznamenávali značně
nižší účast: 68 % nezaměstnaných a 52 %
lidí v domácnosti. Podíl nezaměstnaných,
kteří se angažují v učení, se zvýšil.
Výdělky korelují s účastí v učení: 91 %
domácností s vysokým příjmem hlásí účast ve
vzdělávání ve srovnání s 53 % v nejnižších
příjmových skupinách.
Publikace Adult Learning in England: A Review
(Hillage et al., 2000) ukazuje, že přes 80 %
podniků s 25 a více zaměstnanci a přes 90 %
podniků s 200 a více zaměstnanci poskytují
profesní přípravu mimo pracoviště. Většina této
profesní přípravy se týká uvedení do práce,
ochrany zdraví a bezpečnosti – a čtyři z pěti
zaměstnavatelů poskytují přípravu pro určité
povolání.
Citované prameny
Departement for Education and Skills (2001).
National Adult Learning Survey 2001. London:
DfES.
Hillage, J., Uden, T., Aldridge, F. and Eccles, J.
(2000). Adult Learning in England: a Review.
Brighton:
Institute
for
Employment
Studies/National Institute of Adult Continuing
Education.
45
SEVERNÍ IRSKO
SEVERNÍ IRSKO
1. PRAVOMOCI A SPRÁVA
Vzdělávací systém Severního Irska je založen na
principu, že všechny děti ve věku 4 – 16 let musí
dostat vhodné denní vzdělávání. Všechny děti
v tomto věku mají nárok na bezplatné
vzdělávání; jakékoliv následující vzdělávání je
obvykle rovněž bezplatné, a to až do 19 let věku
(pod podmínkou trvalého bydliště).
1.1 Úvodní informace
Informace o správě, legislativě, náboženství,
jazycích, území a obyvatelstvu jsou součástí
úvodního oddílu Spojeného království na
začátku této publikace.
Základní reformy zahrnuté v nařízení o reformě
vzdělávání (v Severním Irsku) z roku 1989
odrážely mnohá z ustanovení zákona o školské
reformě z roku 1988 pro Anglii a Wales,
obsahovaly však i některá důležitá ustanovení
specifická pro Severní Irsko, například význam
vzdělávání
ve
zlepšování
vzájemného
pochopení a tolerance mezi společenstvími
v Severním Irsku. Následná legislativa zavedla
podobné reformy jako v Anglii a Walesu, ne však
identické, a zahrnuje nařízení (Severního Irska)
o vzdělávání a knihovnách z roku 1993, nařízení
(Severního Irska) o vzdělávání z roku 1996,
nařízení (Severního Irska) o vzdělávání z roku
1997 a nařízení (Severního Irska) o vzdělávání
z roku 1998.
Tento oddíl obsahuje pouze informace
specifické pro Severní Irsko; tam, kde jsou
podobná opatření v Anglii a Walesu, jsou
uvedeny křížové odkazy na jejich popis.
Informace
o Skotsku
jsou
předmětem
samostatné publikace.
1.2 Základ vzdělávacího systému:
principy a legislativa
Poté, co bylo fungování parlamentu Severního
Irska v roce 1972 pozastaveno a přímou vládu
převzal parlament Spojeného království ve
Westminsteru, měla velká většina primární
legislativy Severního Irska formu nařízení. Ta
byla předkládána parlamentu v rámci zákona
o Severním Irsku z roku 1974. Většina legislativy
odpovídala legislativě v Anglii a Walesu, některé
záležitosti však byly pro Severní Irsko řízeny
samostatně.
1.3 Organizace a správa vzdělávacího
systému
Správa vzdělávacího systému je prováděna na
národní a místní správní úrovni. Správní orgány
mají při řízení svých institucí vysoký stupeň
autonomie.
Dne 2. prosince 1999 byla přenesena pravomoc
na shromáždění Severního Irska a jeho výkonný
výbor ministrů (výkonnou moc Severního Irska),
a tím byla shromáždění dána legislativní moc
v oblastech dříve spravovaných ministerstvy
Severního Irska, včetně vzdělávání. (Ministr pro
Severní Irsko je jmenován ministerským
předsedou Spojeného království a nadále
odpovídá za záležitosti, které nebyly přeneseny
na shromáždění, včetně mezinárodních vztahů,
a zastupuje zájmy Severního Irska ve vládě
Spojeného království).
Ústřední vláda a národní agentury
Veřejné vzdělávání v Severním Irsku je
spravováno centrálně Ministerstvem školství
(Department of Education – DE) a Ministerstvem
zaměstnanosti a vzdělávání (Department for
Employment and Learning – DEL) a místně pěti
výbory pro vzdělávání a knihovny (Education
and Library Boards). Rada pro školy dotované
katolickou církví (Council for Catholic-Maintained
Schools – CCMS), která byla ustavena nařízením
o reformě vzdělávání z roku 1989 (Education
Reform Order 1989), má určitou odpovědnost za
všechny školy dotované katolickou církví.
V důsledku obtíží v mírovém procesu byla
působnost Shromáždění Severního Irska
o půlnoci 14. října 2002 pozastavena a ministr
pro Severní Irsko převzal odpovědnost za řízení
ministerstev Severního Irska.
46
SEVERNÍ IRSKO
Od pozastavení působnosti Shromáždění
Severního Irska v říjnu 2002 odpovídá za řízení
ministerstev pro vzdělávání v Severním Irsku
ministr pro Severní Irsko. Před tímto
pozastavením výkonná moc zahrnovala:
ministra školství, který vedl Ministerstvo školství
(DE) a odpovídal za politické, legislativní a
ekonomické problémy vztahující se ke školám a
Službě mládeži (Youth Service); a ministr
zaměstnanosti a vzdělávání, který vedl
Ministerstvo zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) a
odpovídal za další a vysokoškolské vzdělávání,
zaprofesní přípravu a za zaměstnanost.
když konečná volba spočívá na školách).
V Severním Irsku je také hodnotící orgán pro
kvalifikace, jako např. GCSE a GCE A-levels (viz
3B.3 a 4.2 v části o Anglii a Walesu).
Rada pro školy dotované katolickou církví
(Council for Catholic-Maintained Schools – CCMS)
je NDPB, jejíž členové jsou zástupci jmenovaní
biskupy Severního Irska a osoby jmenované
ministrem školství v konzultaci s biskupy, rodiči
a učiteli. Hlavním úkolem CCMS je podporovat
vysoké standardy vzdělávání ve školách
dotovaných katolickou církví, kterým poskytuje
vyšší úroveň řízení. Podporuje a koordinuje
plánování kapacit v sektoru dotovaném
katolickou církví, zaměstnává učitele a
podporuje efektivní řízení škol dotovaných
katolickou církví.
Ministerstvo školství (Department of Education
– DE) odpovídá za veškerou politickou,
legislativní a ekonomickou problematiku škol a
Služby
mládeži.
Zvláštními
oblastmi
odpovědnosti jsou školní kurikulum, vzdělávací
a učební standardy, procedury přechodu a
výběru (pro postprimární vzdělávání), otevřené
přijímání, podpora žáků, speciální vzdělávání,
Služba mládeži a vztahy mezi mladými lidmi ve
společenství. Kromě toho DE odpovídá za
strategické plánování a finance a za inspekci
vzdělávání a profesní přípravy ve všech fázích
vzdělávání.
Místní správa
Odpovědnost za předškolní a školní vzdělávání
na místní úrovni spočívá na pěti výborech pro
vzdělávání a knihovny (Education and Library
Boards), z nichž každý zahrnuje jednu nebo více
z 26 demokraticky zvolených obecních rad.
Výbory jsou znovu jmenovány každé čtyři roky
po volbách okresních rad. Čtyřicet procent členů
každého výboru tvoří okresní radní, kteří jsou
nominováni svou okresní radou, 22 % zastupuje
zájmy protestantské a katolické církve a
zbývající členové jsou jmenováni ministrem tak,
aby byly zastoupeny jejich zájmy ve službách, za
něž výbory odpovídají; například jsou
zastoupeny zájmy učitelů, knihoven a mládeže,
odborářů a podnikání.
V pravomoci Ministerstva zaměstnanosti a
vzdělávání (Department for Employment and
Learning – DEL) jsou především další a
vysokoškolské vzdělávání; profesní příprava;
služby zaměstnanosti; pracovní právo a vztahy;
příprava učitelů a vzdělávání učitelů; pomoc
studentům a postgraduální kvalifikace a
stipendia pro profesní přípravu. V rámci tohoto
ministerstva odpovídá oddělení dalšího a
vysokoškolského vzdělávání za rozvoj politiky a
plánování, financování a správu dalšího a
vysokoškolského vzdělávání. Další poradenství
poskytuje
Rada
Severního
Irska
pro
vysokoškolské vzdělávání (Northern Ireland
Higher Education Council – NIHEC) a
Konzultativní výbor dalšího vzdělávání (Further
Education Consultative Committee).
Výbory pro vzdělávání a knihovny odpovídají za
financování řízených škol (za příjmy a za
investice) a dotovaných škol (pouze za příjmy).
Poskytují také služby mládeži a knihovnické a
informační služby v místních komunitách. Musí
zajistit dostatečný počet škol tak, aby byly
uspokojeny místní potřeby. Odpovídají za
plnění školní docházky a poskytují kurikulární
poradenskou a podpůrnou službu všem školám
v dané oblasti. Musí připravit přehled opatření,
která učinily pro vzdělávání dětí s poruchami
chování. Výbory poskytují služby školního
stravování a dopravu do školy a ze školy. Také
zaměstnávají učitele a mají další manažerské
povinnosti vůči řízeným školám. Udílejí
univerzitní a jiná stipendia.
Podobně jako v Anglii a Walesu zde existuje
několik nevládních veřejných orgánů (nondepartmental public bodies – NDPB), které
mohou být ustaveny zákonem, nejsou to však
vládní ministerstva ani jejich části. Fungují
obvykle v rámci obecných politických linií
stanovených ministry. Mezi jejich povinnosti
mohou patřit exekutivní, administrativní, řídicí a
komerční
funkce.
Zaměstnávají
vlastní
pracovníky.
Vzdělávací instituce
Vzdělávací instituce se, podobně jako v Anglii a
Walesu, těší velké míře samostatnosti.
Rada pro kurikulum, zkoušky a hodnocení
v Severním Irsku (Northern Ireland Council for the
Curriculum, Examinations and Assessment –
CCEA) je oficiální nevládní veřejný orgán (NDPB),
jehož členové jsou jmenováni Ministerstvem
školství (DE) a zahrnují zástupce vzdělávání,
průmyslu, obchodu a dva hodnotitele z DE. Její
hlavní povinností je poskytovat DE rady ve
všech aspektech ovlivňujících školní kurikulum a
v oblasti hodnocení a kvalifikací. Produkuje
informační a poradenské materiály pro školy (i
Veřejně financované školy v Severním Irsku jsou
označovány jako dotované (grant-aided) školy.
Existuje pět kategorií dotovaných škol:
controlled schools (řízené školy), controlled
integrated schools (řízené integrované školy),
grant-maintained integrated schools (dotované
integrované školy) a voluntary grammar schools.
Všechny veřejně financované školy v Severním
Irsku mají správní radu, která odpovídá za
47
SEVERNÍ IRSKO
rozhodování o všeobecném zaměření školy a za
její kurikulum. Složení správní rady, podobně
jako v Anglii a Walesu, obvykle odráží několik
sektorů komunity, místní podnikatelskou obec a
místní úřad nebo zřizovatele, zvolené rodiče a
učitele.
komunitní vzdělávání a instituce pro počáteční
vzdělávání učitelů.
Vysokoškolské instituce v Severním Irsku jsou
podřízeny stejnému systému akademického
posuzování, jako vysokoškolské instituce
v Anglii. Tento systém řídí Agentura pro
zajišťování kvality (Quality Assurance Agency) (viz
Anglie a Wales, oddíl 1.4).
Koleje dalšího vzdělávání (further education
colleges) jsou jednak všeobecně vzdělávací,
jednak odborné; poskytují kurzy jak denní, tak
v jiném časovém rozvržení (part-time). Od
začlenění v dubnu 1998 byla odpovědnost za
řízení kolejí dalšího vzdělávání převedena na
řídicí orgány, jejichž úlohy a povinnosti jsou
podobné těm, které mají řídicí orgány institucí
dalšího vzdělávání v Anglii a Walesu. Řídicí
orgán musí mít 12 až 18 členů, včetně ředitele.
Mezi členy musí být i zástupci zvolení
učitelským sborem, zástupci zvolení studenty,
pověřenci výboru pro vzdělávání a knihovny a
členové kooptovaní řídicím orgánem. Alespoň
polovina členů musí pocházet z hospodářské
sféry a ze zástupců profesí. Koleje poskytují
rovněž zájmové kurzy (recreational courses) pro
dospělé.
1.5 Financování, školné, půjčky a
stipendia
Běžné náklady všech veřejně financovaných škol
plně hradí Ministerstvo školství, a to buď přímo,
nebo prostřednictvím výborů pro vzdělávání a
knihovny. Ministerstvo rovněž financuje
investice, a to až do 100 % podle kategorie
školy.
Místní správa škol (Local Management of Schools
– LMS) zavedená od roku 1989 vyžaduje
vysokou míru přenášení finančních pravomocí
na školy. Finanční prostředky jsou školám
přidělovány podle normativu určeného počtem
žáků a dalšími faktory, například budovami,
velikostí
školy,
sociálními/vzdělávacími
potřebami atd. Normativy všech výborů se
přizpůsobují obecnému rámci stanovenému
Ministerstvem školství. Mnohé školy také
dostávají dodatečné subvence od zvláštních
iniciativ
a
získávají
další
prostředky
z dobrovolných příspěvků atd. V současné době
se zkoumá školní financování s cílem zavést
obecný normativ pro financování všech
dotovaných škol v Severním Irsku.
Všechny
vysokoškolské
instituce
jsou
autonomními orgány s plnou odpovědností za
vzdělávání a za vnitřní organizaci.
1.4 Inspekce a zajišťování kvality
Podobně jako v Anglii a Walesu odpovídá
správní rada a ředitel každé jednotlivé školy za
institucionální sebeevaluaci. Výbory pro
vzdělávání a knihovny však nemají stejné
povinnosti a pravomoci, pokud jde o kvalitu,
jako místní úřady pro vzdělávání v Anglii a
Walesu.
S výjimkou grammar schools dobrovolných
organizací, které ukládají malé školné, neúčtují
veřejně financované školy (označované jako
dotované školy) žádné poplatky za výuku, knihy
a psací potřeby. Podobně jako v Anglii a Walesu
mohou školy vyzvat rodiče k tomu, aby na
některé aktivity dobrovolně přispěli.
Inspektorát vzdělávání a profesní přípravy
(Education and Training Inspectorate – ETI), který
je útvarem Ministerstva školství, odpovídá za
inspekce a podávání zpráv o kvalitě vzdělávání
ve školách v Severním Irsku. Inspektoři jsou
zaměstnanci Ministerstva školství ve veřejné
službě. V každé škole provádí formálně inspekci
tým inspektorů nejméně jednou za sedm let.
Inspekce mají hodnotit práci každé školy, brát
přitom v úvahu individuální okolnosti a
podmínky a zaměřovat se na étos školy, na
kvalitu vyučování a učení a na kvalitu jeho
správy. Všechny zprávy ETI o vzdělávacím
systému, včetně zpráv o školních inspekcích,
jsou publikovány.
Správní rada a ředitel školy plně odpovídají za
výdaje ročního školního rozpočtu, které zahrnují
většinu personálních nákladů, náklady na běžné
vybavení, knihy a materiály a většinu provozních
nákladů, oprav a údržby budov.
Koleje dalšího vzdělávání dostávají finanční
prostředky přímo od Ministerstva zaměstnanosti
a vzdělávání. Zvažuje se nový způsob
financování a v současné době platí přechodná
opatření.
ETI hodnotí rovněž odborné vzdělávání a
přípravu mládeže a dospělých v dotovaných
organizacích profesní přípravy a podává o nich
zprávy Poradnímu výboru pro vzdělávání a
kvalifikace (Learning and Skills Advisory Board) při
Ministerstvu zaměstnanosti a vzdělávání.
Hodnotí také podpůrné služby výborů pro
vzdělávání a knihovny, vzdělávání dospělých a
Ve veřejně financovaných institucích dalšího
vzdělávání jsou 16- až 18letí studenti ze
Spojeného
království
a
z Evropské
unie/Evropského hospodářského prostoru, kteří
obvykle měli ve Spojeném království
v předchozích třech letech trvalé bydliště,
osvobozeni od školného. Určité náklady se však
mohou vyskytnout (pro další informace viz
48
SEVERNÍ IRSKO
Anglie a Wales, oddíl 1.5). V Severním Irsku bylo
po revizi studentských podpor (Student Support
Review) zrušeno školné pro studenty starší 19
let, kteří jsou v denních profesních kurzech
dalšího vzdělávání.
1.7 Soukromé školy
Podobně jako v Anglii a Walesu rozšiřuje vláda
preobligatorní vzdělávání ve spolupráci
s institucemi voluntary (dobrovolného) a
soukromého sektoru, které mohou dostat grant
na vychovu tří- a čtyřletých dětí, pokud splňují
určité podmínky a požadavky.
Vysokoškolské instituce jsou financovány
Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání na
doporučení Rady Severního Irska pro
vysokoškolské vzdělávání a Rady pro
financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii
(Higher Education Funding Council for England –
HEFCE). Ve většině ostatních ohledů se opatření
podobají opatřením v Anglii a Walesu.
V Severním Irsku existuje několik málo
nedotovaných škol (independent schools). Ty
nedostávají přímo žádné prostředky od státu.
Studenti mohou, v závislosti na osobním příjmu
nebo na příjmu rodičů, dostávat finanční
podporu na úhradu školného, a tam, kde je to
přiměřené, i na úhradu životních nákladů.
Existuje odlišná úprava pro studenty běžného
(undergraduate) a postgraduálního studia.
Podpora může být poskytována prostřednictvím
studentských půjček a u studentům z rodin
s nízkým příjmem prostřednictvím grantů a
stipendií.
1.6 Poradní a pomocné orgány
Rada pro kurikulum, zkoušky a hodnocení
v Severním Irsku (Northern Ireland Council for
the Curriculum, Examinations and Assessment –
CCEA) je financována Ministerstem školství (DE)
a má zákonnou povinnost radit DE
v záležitostech kurikula, hodnocení, zkoušek a
externích kvalifikací.
Rada Severního Irska pro integrované
vzdělávání (Northern Ireland Council for
Integrated Education – NICIE) byla založena jako
společnost v roce 1989. Zaměřuje se na
vytvoření reprezentativní struktury, v jejímž
rámci může docházet k debatám o problémech
ovlivňujících integrované vzdělávání jako celek
a k formulaci příslušných politických opatření.
V rámci své nové zákonné odpovědnosti za
podporu a usnadňování integrovaného
vzdělávání dostává finanční prostředky od
Ministerstva školství.
Podobně jako v Anglii a Walesu existují i zde
zájmové skupiny, které v mnoha případech
fungují v rámci celého Spojeného království a
zastupují rodiče, učitele, členy správních rad,
studenty, zaměstnavatele, odborové svazy a
politická a náboženská uskupení.
49
SEVERNÍ IRSKO
2. PREPRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
V Severním Irsku začíná povinné vzdělávání ve
věku čtyř let. Předškolní zařízení jsou proto
definována jako instituce poskytující dítěti
výchovu a vzdělávání (ve škole nebo v jiných
zařízeních) poté, co dosáhne věku dvou let, a
předtím, než dosáhne povinného školního věku
(čtyř let), a to odlišné od výuky v přijímací třídě
primární školy. Podobně jako v Anglii a Walesu
se vytváří strategie národní péče o dítě ve
smyslu výchovy a denní péče.
Podobně jako v Anglii a Walesu jsou předškolní
opatření v Severním Irsku k dispozici formou
celodenní i kratší docházky. Otvírací doba a
doba docházky jsou také podobné.
Uspořádání tříd je ponecháno převážně na
instituci; děti mohou být buď ve smíšených
třídách, nebo seskupeny podle věku, v závislosti
na počtu žáků a na velikosti tříd.
Zajištění předškolní neboli dětské výchovy není
v Severním Irsku zákonem vyžadováno a ani
účast v ní není povinná. Vláda však v roce 1998
zahájila program rozšiřování předškolní
výchovy, který se zaměřil nejprve na děti ze
sociálně znevýhodněného prostředí a na
nejstarší děti z předškolní kohorty. V září 2003
by měla být k dispozici místa pro všechny děti
v posledním předškolním roce, jejichž rodiče
budou chtít, aby předškolní výchovu
navštěvovaly.
2.2 Kurikulum/hodnocení
V Severním Irsku neexistuje žádné celonárodně
předepsané kurikulum pro předškolní výchovu,
ale od poskytovatelů, kteří dostávají finanční
prostředky od vlády, se očekává, že se budou
řídit kurikulárními směrnicemi vydanými Radou
pro kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním
Irsku (Northern Ireland Council for the Curriculum,
Examinations and Assessment – CCEA). Tyto
směrnice berou v úvahu kurikulum Severního
Irska a sledují oblasti učení, které by měly plně
zajistit potřeby rozvoje každého dítěte:
personální, sociální a emocionální rozvoj;
tělesný rozvoj; tvůrčí a estetický rozvoj; jazykový
rozvoj; prvotní matematické zkušenosti; prvotní
zkušenosti z přírodních věd a techniky a znalosti
a porozumění životnímu prostředí. Neexistují
žádné předpisy, jimiž by se mělo řídit hodnocení
výkonu žáků mateřských škol, monitorování
pokroku žáků je však podporováno jako dobrá
praxe.
2.1 Organizace
Ačkoliv poskytování předškolní výchovy není
vyžadováno zákonem, očekává se, že výbory pro
vzdělávání a knihovny připraví podrobné plány
toho, jak ve své oblasti zajistí předškolní
výchovu pro děti stálých obyvatel. Podobně
jako v Anglii a Walesu vytvářejí tyto výbory
partnerství s poskytovateli předškolní výchovy
ze všech sektorů (oficiálního, dobrovolného,
soukromého, integrovaného a s irštinou jako
vyučovacím jazykem (Irish-medium). V rámci
takových partnerství spolupracují na zajištění
předškolní výchovy a sdílejí dobré zkušenosti
z praxe.
Vláda Severního Irska je v současné době
zapojena do vytváření návrhů na reformu toho,
co se v předškolní výchově vyučuje. Očekává se,
že od září 2004 bude zavedeno nové základní
stadium, které bude zahrnovat jak předškolní
dobu, tak první dva ročníky primární školy (děti
ve věku tři až šest let). To bude klást důraz na
utváření postojů dětí ke škole a na rozvíjení
jejich osobních dovedností.
Mateřské školy a dětské třídy v Severním Irsku
obvykle přijímají děti od věku kolem tří let,
v závislosti na přijímací politice a na počtu
volných míst. Výbory pro vzdělávání a knihovny
musí zařídit, aby rodiče předškolních dětí mohli
žádat o přijetí do určité školy, kterou si přejí.
Musí také zveřejnit organizační opatření pro
přijímání dětí do předškolní výchovy
uplatňovaná v každé škole z dané oblasti. Druhy
předškolních institucí v Severním Irsku jsou
podobné těm, které jsou popsány v Anglii a
Walesu (viz oddíl 2.1).
Ředitel školy a její pracovníci rozhodují
o rozvrhu hodin, o vyučovacích metodách a
prostředcích používaných v mateřských školách
a třídách. Výbory pro vzdělávání a knihovny
v Severním Irsku hrají podobnou roli jako místní
úřady pro vzdělávání (LEA) v poskytování rad
o organizaci výuky a výukových programech,
nemají však žádné pravomoci nařizovat
vyučovací metody.
50
SEVERNÍ IRSKO
Doporučený (ne však závazný) poměr
pracovníků a dětí v dotovaných (státem
financovaných) školách v Severním Irsku je dva
pracovníci na 26 dětí při celodenní docházce.
Podobně jako v Anglii a Walesu by měl být
jedním pracovníkem kvalifikovaný učitel a
druhým kvalifikovaný asistent.
Pramen: Depatment for Education and Skills (2002).
Education and Training Statistics in the United
Kingdom 2002 Edition. London: TSO.
2.3 Učitelé
Pramen: Department of Education, Northern Ireland.
Na konci roku 2001 se předškolní výchovy nebo
primárního vzdělávání účastnilo 67 procent
populace tříletých a čtyřletých dětí (Poznámka:
povinné vzdělávání začíná ve věku 4 let.)
Počty žáků viz oddíl 2.4 popisu pro Anglii a
Wales.
Učitelé zaměstnaní v dotovaných školách musí
mít kvalifikace schválené Ministerstvem školství
(DE) Severního Irska. V Severním Irsku platí
podobné služební podmínky jako pro učitele
v Anglii a Walesu. Viz 2.3 pro Anglii a Wales.
2.4 Statistika
Mateřské školy 2001/02
Počet
Severní
Irsko
Počet žáků
na učitele
96
24,4
51
SEVERNÍ IRSKO
3. POVINNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Období povinného vzdělávání v Severním
Irsku trvá od 4 do 16 let věku. Je rozděleno do
čtyř klíčových stadií: 1. klíčové stadium pro
žáky ve věku od 4 do 8 let; 2. klíčové stadium pro
žáky ve věku 8 – 11 let; 3. klíčové stadium pro
žáky ve věku 11 – 14 let a 4. klíčové stadium pro
žáky ve věku 14 – 16 let.
Podobně jako v Anglii a Walesu se velikost škol
značně liší, Severní Irsko však má větší podíl
malých venkovských primárních škol.
3A. Primární vzdělávání
1. a 2. klíčové stadium poskytují primární školy,
3. a 4. je poskytováno v sekundárních školách,
označovaných v Severním Irsku jako školy
postprimární. Mnohé postprimární školy se
starají o žáky jen do konce povinného
vzdělávání (16 let věku), jiné však poskytují i
postobligatorní vzdělávání mládeži do 18 a více
let věku.
3A.1 Organizace primárních škol
Základní principy, na nichž spočívá povinné
vzdělávání v Severním Irsku, jsou podobné jako
v Anglii a Walesu, jsou zde však některé
významné strukturální rozdíly. I když bylo
založeno několik integrovaných škol snažících
se vzdělávat společně katolické a protestantské
děti, zůstává z historických důvodů školský
systém v Severním Irsku převážně segregovaný
podle
náboženské
orientace.
Hlavními
kategoriemi veřejně financovaných škol
v Severním Irsku jsou controlled schools
(vzdělávající hlavně protestantské děti),
controlled integrated schools (vzdělávající
protestantské a katolické děti dohromady),
maintained schools (vzdělávající hlavně katolické
děti), grant-maintained integrated schools
(vzdělávající protestantské a katolické děti
dohromady) a grammar schools dobrovolných
organizací (které mohou mít buď římskokatolický, nebo necírkevní management a
vzdělávat buď katolické, nebo protestantské
děti).
Školy v Severním Irsku musí být otevřeny 190
dní v roce. Skutečná data trimestrů a prázdnin
stanovi pro řízené školy výbory pro vzdělávání a
knihovny a pro ostatní druhy škol správní rady.
Školní rok probíhá od začátku září do konce
června následujícího roku, s osmitýdenní letní
přestávkou a přibližně dvěma týdny volna
o Vánocích a Velikonocích.
Rodiče mohou žádat o místo pro své dítě
v jakékoliv škole. Je-li žádostí více než míst ve
škole, jsou postupy pro přidělování míst velmi
podobné těm, které fungují v Anglii a Walesu.
Primární školy jsou koedukované a přijímají
všechny žáky bez ohledu na jejich rozumové
schopnosti. Na rozdíl od Anglie a Walesu však
sekundární vzdělávání zůstává převážně
selektivní: okolo 35 % žáků navštěvuje grammar
schools a zbývajících 65 % navštěvuje jiné
sekundární školy podle výsledků přechodových
testů skládaných ve věku 11 let. Téměř polovina
grammar schools je nekoedukovaných, většinu
ostatních sekundárních škol tvoří školy
koedukované. Nezávislý posuzovací orgán
nedávno publikoval návrhy, týkající se
budoucnosti selektivního systému vstupu do
postprimárního vzdělávání v Severním Irsku. Tyto
návrhy jsou nyní předmětem rozsáhlých
konzultací.
3A.2 Primární kurikulum
Žáci mladší osmi let musí navštěvovat školu
minimálně tři hodiny denně, obvykle ji však
navštěvují po delší dobu. Žáci starší osmi let
musí navštěvovat školu po čtyři a půl hodiny
denně, rozdělených na dopoledne a odpoledne.
Vyučování probíhá pět dní v týdnu, od pondělí
do pátku. Školy jsou obvykle otevřeny od 9.00
do 15.30 až 16.00 hodin.
Žáci jsou zařazení do tříd podle věku a na konci
školního roku postupují do vyšší třídy.
Podobně jako v Anglii a Walesu si školy mohou
vytvářet celé kurikulum tak, aby vyjádřily svůj
zvláštní étos a vyšly vstříc individuálním
potřebám žáků a okolnostem, v nichž žijí.
Všechny veřejně financované primární školy
musí poskytovat kurikulum Severního Irska,
náboženské vzdělávání a kolektivní modlení.
Minimální
požadavky
jsou
angličtina,
matematika, přírodní vědy a technika, dějepis,
zeměpis, umění a design, hudba a tělesná
výchova. Irština je vyžadována v irsky mluvících
školách. Kromě toho existují čtyři vzdělávací
témata, která mají prostupovat hlavními
předměty kurikula: výchova k vzájemnému
porozumění, kulturní dědictví, zdravotní
výchova a informační technologie.
52
SEVERNÍ IRSKO
počátečního vzdělávání učitelů akreditovaného
Ministerstvem školství.
Podobně jako v Anglii a Walesu zde není
předepsáno množství času, které má být
přiděleno
každému
předmětu
kurikula.
Doporučené denní lekce čtenářské a
matematické gramotnosti obvyklé v primárních
školách v Anglii nebyly v Severním Irsku
zavedeny. Učitelé si mohou volit vyučovací
metody a učebnice převážně sami. Běžně jsou
užívány audiovizuální prostředky a informační a
komunikační technologie.
Podobně jako v Anglii a Walesu existují dvě
tradiční cesty, které vedou k uznání za
kvalifikovaného učitele: souběžný model, který
vede k titulu v oboru pedagogiky, obvykle
bakalář pedagogiky (Bachelor of Education –
BEd); a následný model, který vede
k postgraduálnímu
osvědčení
pedagogiky
(Postgraduate Certificate in Education – PGCE).
Kurikula jsou podobná jako v Anglii a Walesu.
Revidované kurikulum Severního Irska pro
primární a postprimární úroveň vzdělávání má
být zavedeno od září 2004.
Podobně jako v Anglii a Walesu jsou učitelé
v primárních školách hlavně univerzalisté a
učitelé v postprimárních školách jsou hlavně
předmětoví specialisté.
3A.3 Hodnocení/ certifikace/
poradenství na primární úrovni
Učitelé nejsou státními zaměstnanci. Jsou
zaměstnanci výboru pro vzdělávání a knihovny
nebo školní správní rady (v závislosti na druhu
školy). Ve většině ohledů je jejich postavení
upraveno podobně, jako v Anglii a Walesu.
Všichni žáci, kteří jsou v prvním ročníku
povinného vzdělávání, musí být hodnoceni
v souladu s předepsaným hodnocením „na
základní čáře“ (baseline assessment). Hodnocení
se koná kdykoliv během prvního roku dítěte
v primární škole, musí však být dokončeno před
koncem tohoto prvního ročníku primárního
vzdělávání.
Všichni učitelé ve veřejně financovaných
školách v Severním Irsku musí být registrováni
u Všeobecné rady pro vyučování pro Severní
Irsko (General Teaching Council for Northern
Ireland), která byla založena v roce 2002 proto,
aby poskytovala rady Ministerstvu školství, a
která zaměstnává odborníky ve věcech
profesních standardů učitelů.
Učitelé a školy pokrok svých žáků průběžně
hodnotí. Kromě toho jsou v rámci kurikula
Severního Irska předepsána tato hodnocení:
3A.5 Statistika (primární a
sekundární)
Na konci 1. klíčového stadia (věk 8 let) hodnotí
učitelé žáky v angličtině a v matematice (v irsky
mluvících školách v irštině a v matematice). Na
konci 2. klíčového stadia (věk 11 let) hodnotí
žáky opět učitelé v angličtině a v matematice
(v irsky mluvících školách v angličtině, irštině a
matematice). Na rozdíl od Anglie a Walesu žáci
nemusejí skládat formální testy, ale Rada pro
kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním
Irsku (CCEA; viz 1.3) poskytuje hodnotící
materiály a řídí hodnocení.
Školní rok
2001/02
Primární
Sekundární
(postprimární)
Výsledky hodnocení z 2. klíčového stadia nejsou
podkladem pro rozhodování o tom, jaký druh
postprimární školy mají žáci navštěvovat. Místo
toho ti žáci, kteří chtějí přejít do výběrové
‘grammar’ school, absolvují „přechodový test“
z angličtiny, matematiky a přírodních věd a
techniky.
Veřejně
financované školy
Žáci
Učitelé
(přepočtené
úvazky)
Počet
žáků na
učitele
920
179
000
8 600*
19,8
235
155
500 **
9 700
14,4
* zahrnuje učitele předškolní výchovy
** zahrnuje postobligatorní studenty ve školách
Education and Training Statistics in the United Kingdom
2002 Edition. London: TSO.
Žákům v Severním Irsku se nevydává žádné
osvědčení o ukončení primárního vzdělávání.
3A.4 Učitelé na primární a sekundární
úrovni
Učitelé zaměstnaní ve veřejně financovaných
školách musí mít oprávnění učit, kterého se
obvykle
dosáhne
absolvováním
kurzu
53
SEVERNÍ IRSKO
technologie i ekonomické povědomí a příprava
na povolání.
3B. Sekundární
vzdělávání
Ačkoliv množství času přiděleného každému
předmětu kurikula není, podobně jako v Anglii a
ve Walesu, předepsáno, pro 4. klíčové stadium
Ministerstvo školství doporučuje minimální
časovou dotaci pro každou oblast studia a pro
náboženství. Učitelé si mohou vyučovací
metody a učebnice volit do značné míry sami.
Běžně se používají audiovizuální prostředky a
informační a komunikační technologie.
3B.1 Organizace sekundárních škol
Organizace školního dne, týdne a roku jsou
stejné jako na primární úrovni. Viz 3A.1.
3B.3 Hodnocení/ certifikace/
poradenství na sekundární
úrovni
3B.2 Sekundární kurikulum
průběžně. Kromě toho jsou v rámci kurikula pro
Severní Irsko předepsána tato hodnocení:
Stejně jako na primární úrovni se od škol
očekává, že zpracují celé kurikulum tak, aby
vyjádřily svůj étos a vyšly vstříc individuálním
potřebám žáků a okolnostem, v nichž žijí;
zároveň
poskytují
národní
kurikulum
Severního Irska, náboženské vzdělávání a
kolektivní modlení. V rámci kurikula Severního
Irska jsou povinnými oblastmi vzdělávání (3. a 4.
klíčové stadium): angličtina; matematika;
přírodní vědy a technika; životní prostředí a
společnost; kurzy tvořivosti a sebevyjádření a
jazyky.
Na konci 3. klíčového stadia hodnotí žáky učitelé
z angličtiny, matematiky a z přírodních věd.
Kromě toho žáci musí z těchto předmětů skládat
testy stanovené a známkované Radou pro
kurikulum, zkoušky a hodnocení v Severním
Irsku (CCEA). V irsky mluvících školách skládají
navíc žáci testy z irštiny a jsou z irštiny
hodnoceni svými učiteli.
Organizace hodnocení na konci 4. klíčového
stadia je podobná jako v Anglii a ve Walesu.
Ke každé oblasti studia přispívá několik
předmětů, z nichž ve 3. klíčovém stadiu jsou
povinné: angličtina, matematika, přírodní vědy,
technika a design, dějepis, zeměpis, tělesná
výchova, umění a design, hudba a moderní
jazyk.
3B.4 Učitelé
Povinné předměty v rámci oblastí studia ve 4.
klíčovém stadiu jsou: angličtina; matematika;
přírodní vědy; dějepis nebo zeměpis nebo
obchod nebo domácí hospodářství nebo
ekonomika nebo politika nebo sociologie a
nauka o životním prostředí; tělesná výchova a
moderní jazyky.
Viz 3A.4
3B.5 Statistika
Stejně jako na primární úrovni jsou součástí
kurikula témata prostupující celým kurikulem.
Na sekundární úrovni mezi ně patří kromě
výchovy k vzájemnému porozumění, kulturního
dědictví, zdravotnické výchovy a informační
Viz 3B.5
54
SEVERNÍ IRSKO
4. POSTOBLIGATORNÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Instituce jsou uspořádány podle podobných
zásad jako v Anglii a Walesu, grammar schools se
však zaměřují převážně na všeobecné
(akademické) předměty. Na této úrovni
neexistuje žádné předepsané kurikulum;
studenti si mohou vybrat z řady kurzů, které
vedou k celostátně uznávaným kvalifikacím (viz
Anglie a Wales 3B.3, 4.2 a 5.5).
Počty učitelů v institucích dalšího vzdělávání
v Severním Irsku ve školním roce 2001/02
Učitelé v dalším vzdělávání, kteří nezískali před
svým jmenováním kvalifikaci v přípravném
učitelském vzdělání, musí mít některou ze
schválených kvalifikací, například univerzitní
titul nebo profesní kvalifikaci v předmětu, který
chtějí vyučovat. Jsou smluvně zavázáni, že do tří
let od jmenování získají postgraduální
osvědčení
(o dalším
a
vysokoškolském
vzdělávání) a jsou povzbuzováni k tomu, aby si
toto vzdělání rozšířili a získali postgraduální
diplom (v dalším a vysokoškolském vzdělávání).
Plný úvazek
1 815
Počet osob na částečný
úvazek
3 113
Celkem
4 928
Pramen: Department of Education and
Department for Employment and Learning
(2003). Compendium of Northern Ireland
Education Statistics 1989/90 to 2001/02. Bangor:
DE.
Ve školním roce 2001/02 bylo v Severním Irsku
17 kolejí dalšího vzdělávání. Koleje sixth-form
v Severním Irsku neexistují.
Míry účasti v denním vzdělávání (školy a koleje)
v Severním Irsku ve školním roce 2001/2002
Věk
%
16
78,1
17
66,7
16-17
72,4
Pramen: Departement of Education Northern
Ireland (2002). Participation in Full-time
Education and Training by 16 and 17 year olds in
Northern Ireland 2001/02. Statistical Press
Release. Bangor: DE.
55
SEVERNÍ IRSKO
5. POČÁTEČNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA
profesní přípravy v Severním Irsku. Hlavním
úkolem výboru je zajišťovat úzkou spolupráci
mezi ministerstvem a soukromým sektorem.
Organizace počáteční profesní přípravy
v Severním Irsku se v některých ohledech liší od
úpravy v Anglii a Walesu. Ministerstvo
zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) odpovídá za
správu všech vládních programů profesní
přípravy a za to, že budou k dispozici. Podobně
jako v Anglii a Walesu (viz Anglie a Wales 5.1)
obsahují „pracovní kvalifikace“ (Jobskills) tři
oddělené, ale vzájemně propojené proudy:
přístup
(Access),
praktickou
přípravu
(Traineeships) a moderní učňovství (Modern
Apprenticeships), které vedou k národním
profesním kvalifikacím na úrovních jedna, dva a
tři v tomto pořadí (viz 3B.3 popisu Anglie a
Walesu).
Koleje dalšího vzdělávání poskytují studentům
starším než je povinný školní věk (16 let)
odborné vzdělávání a přípravu v denním i jiném
časovém režimu. Jsou financovány přímo
Ministerstvem zaměstnanosti a vzdělávání
(DEL). Studenti si mohou vybrat z řady kurzů,
které vedou k národně uznávaným kvalifikacím.
Koleje mohou žádat DEL o to, aby se staly
uznávanými poskytovateli profesní přípravy a
mohly tak získat smlouvy na poskytování
profesní přípravy jako součásti vládou
financovaných projektů.
Poradní výbor pro vzdělávání a kvalifikace
(Learning and Skills Advisory Board) poskytuje
rady Ministerstvu zaměstnanosti a vzdělávání
o způsobech zajištění dalšího vzdělávání a
56
SEVERNÍ IRSKO
6. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
vysokoškolského vzdělávání, které pokrývajích
velký rozsah oborů, poskytují také koleje dalšího
vzdělávání.
Zákonný rámec, v němž funguje vysokoškolské
vzdělávání v Severním Irsku, je odlišný od Anglie
a Walesu. V mnoha ohledech je však úprava
vysokoškolského vzdělávání velmi podobná.
Vysokoškolské instituce financuje Ministerstvo
zaměstnanosti a vzdělávání na doporučení Rady
Severního Irska pro vysokoškolské vzdělávání a
Rady
pro
financování
vysokoškolského
vzdělávání v Anglii (Higher Education Funding
Council for England – HEFCE). Ve většině dalších
ohledů je úprava podobná jako v Anglii a
Walesu.
Vysokoškolské vzdělávání poskytují dvě
univerzity. Sloučení Ulsterské polytechniky
(Ulster Polytechnic) a Nové univerzity v Ulsteru
(New University of Ulster), které v roce 1984
vytvořilo Ulsterskou univerzitu (University of
Ulster), účinně odstranilo ostrou hranici, která
oddělovala univerzity od polytechnik a kolejí.
Určitý počet hlavně profesních kurzů
57
SEVERNÍ IRSKO
7. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVA PRO
DOSPĚLÉ
Odpovědnými ministerstvy v Severním Irsku
jsou Ministerstvo školství (Department for
Education – DE) a Ministerstvo zaměstnanosti a
vzdělávání (Department for Employment and
Learning – DEL).
Ve srovnání s Anglií a Walesem jsou v organizaci,
struktuře a financování vzdělávání a profesní
přípravy dospělých v Severním Irsku některé
rozdíly. Například koleje dalšího vzdělávání (viz
výše) jsou hlavními poskytovateli vzdělávání
dospělých a na rozdíl od kolejí v Anglii a Walesu
mají též zákonnou povinnost poskytovat
zájmové kurzy. Dospělí si mohou vybírat z řady
kurzů
všeobecného
vzdělávání
(včetně
základního vzdělávání), odborného vzdělávání a
přípravy a zájmových činností v denním i jiném
časovém režimu. Kurzy mohou vést k národně
uznávaným kvalifikacím.
Vládou podporovaná profesní příprava pro
dospělé je stejně jako počáteční profesní
příprava
spravována
Ministerstvem
zaměstnanosti a vzdělávání (DEL) (viz oddíl 5).
58

Struktury systémů vzdělávání, profesní přípravy, a

Transkript

Podobné dokumenty

LYCKEBY CULINAR a.s. - Vývojový pracovník pro oblast

Jaderná elektrárna Wylfa ve Walesu * Viking Johnson a jaderná

Rekvalifikační kurzy - střední škola společného stravování, ostrava

Zpravodaj - Důstojné stárnutí

nordic skicross kvilda