Rekreační nádrže 2011

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH
NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY
V ROCE 2011
___________________________________________________________________________
VYPRACOVAL: MGR. RODAN GERIŠ
Povodí Moravy, s.p. | Dřevařská 11 | 601 75 Brno
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
1
Část 1 Úvod
Pro sledování bylo v roce 2011 vybráno 11 významných rekreačních nádrž. Hlavními kriterii
pro posuzování biologické kvality vody byla koncentrace chlorofylu a spolu se složením
fytoplanktonu ze směsného čtyřmetrového vzorku epilimnia, získaného odběrovou trubicí.
Zpráva začíná srovnáním koncentrací chlorofylu-a pro jednotlivé přehrady a měsíce (tabulky
č. 1 a 2); pro srovnání je zařazena také tato tabulka pro rok předcházející (2010). Barevně jsou
odlišeny jednotlivé základní taxonomické skupiny fytoplanktonu, dominující při odběru, kdy
koncentrace chlorofylu a přesáhla 30 g/l.
Další část je zaměřena na stručný popis rozvoje fytoplanktonu ve vegetační sezóně 2011
v jednotlivých nádržích. U nádrží, u kterých byl sledován také zooplankton, je v tomto roce
uvedeno jeho stručné zhodnocení. Zvláštní pozornost je věnována výskytu planktonních sinic
a zvláště vodního květu. V poslední části je shrnuta úvaha o biologické kvalitě vody
ve sledovaných nádržích a jejich rámcové srovnání.
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
2
Tabulka č. 1
Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2010
nádrž/měsíc
Brno
Jevišovice
Letovice
Luhačovice
Mor.Třebová
N. Mlýny horní nádrž
N. Mlýny střední nádrž
N. Mlýny dolní nádrž
Oleksovice
Vranov
Bystřička
Horní Bečva
duben
24,9
42
12,3
20,5
116
květen
27,0
39,4
8,2
33,1
52,1
červen
50,0
105
4
27,8
23,6
červenec
5,3
57
21
27,8
72,1
srpen
18,5
103
49,6
24,3
79
září
31,0
44,2
23,9
18,1
117
říjen
4,4
8,1
3,6
77,8
97,5
121
48,3
99
121
92,2
154
33,3
57,4
68,4
114
28
5,8
6,8
25,6
3,3
2,8
14,3
3,2
3,1
2,9
<2,5
123
průměr
23,0
57
17,5
25.3
83,3
prům. s.
24,6
77,3
24,6
24,5
72,9
max.
50,0
105
49,6
33.1
123
183
43,5
95,7
112,8
183
93,9
217
52
109
124,6
217
16,4
15,5
23,2
21,4
45,2
42,3
114
5,9
26,2
13,5
<2,5
126
72,9
13,8
8,8
51,9
35,2
<2,5
<2,5
40,3
>2,5
<2,5
7,9
38,5
20,9
6,2
6,5
49,5
34,4
7,6
2,9
126
72,9
13,8
25,6
Tabulka č. 2
Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2011
nádrž/měsíc
Brno
Jevišovice
Letovice
Mor. Třebová
N. Mlýny horní nádrž
N. Mlýny střední nádrž
N. Mlýny dolní nádrž
Oleksovice
Vranov
Bystřička
Horní Bečva
duben
28,9
<2,5
19,8
58,4
květen
21,1
12,7
<2,5
14
červen
5,2
62,3
4,9
<2,5
červenec
22
477
11,3
410
srpen
55,1
117
7,2
177
září
10,5
153
13
172
říjen
29,5
36,3
6,8
19,8
průměr
24,6
122,6
9
121,6
prům. s.
23,2
202,3
9,1
117,7
max.
55,1
477
19,8
410
46,6
48,7
19,3
49,7
102
119
96,9
68,9
72,5
119
70,2
170
33,5
67,6
143
74,5
117
96,5
79,7
170
15,4
15,1
11,3
40,7
120
53,1
3
36,9
56,3
120
29,3
32,4
34,3
7,5
5,5
<2,5
5,5
12,6
16,2
<2,5
25,2
7,2
45,4
15,7
26,1
<2,5
112
7
16,2
48,5
55,7
21,8
8,4
15,1
<2,5
5
<2,5
44
11
17,2
13
57,3
11,1
19
17,7
112
32,4
34,3
48,5
Vysvětlivky:
1. Vybrané charakteristické hodnoty
max. - maximální zjištěná hodnota v měsících duben – říjen
průměr - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících duben - říjen
prům.s. - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících červen - srpen
2. Hlavní skupiny fytoplanktonu, převažující v nádrži
sinice - modrá
rozsivky - červená
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
krásnoočka - fialová
zelené řasy - světle zelená
skrytěnky – olivová
obrněnky – vínová
zlativky - žlutá
3
Část 2 Rozvoj fytoplanktonu v jednotlivých nádržích
1. Brněnská přehrada
Počátkem dubna dominoval fytoplanktonu Brněnské nádrže rozsivkový vegetační zákal, tvořený
převážně druhem Stephanodiscus hantzschii. Tento stav byl v nádrži určující i o měsíc později,
druhové spektrum se však poněkud změnilo ve prospěch centrických rozsivek Cyclostephanos
dubius a Cyclotella pseudostelligera. Počátkem června v období „clear water“ převažovaly
ve fytoplanktonu tělesa nádrže od rokle po hráz skrytěnky, zvláště druhy Cryptomonas reflexa
a Cryptomonas marssonii. Na konci měsíce se rozvinul pro tuto nádrž i roční období nezvyklý
a intenzivní rozsivkový zákal, tvořený druhem Asterionella formosa. Byl doplněn vzdušný dusík
fixujícími sinicemi rodu Anabaena a Aphanizomenon, které však zaujímaly pouze nevýznamnou
součást biomasy. Na konci července a v srpnu již fytoplanktonu dominovala penátní rozsivka
Fragilaria crotonensis, vytvářející rovněž intenzívní zákal, doplněný sinicemi rodů Microcystis
a Aphanizomenon. O měsíc později v září se taxonomické složení řas a sinic příliš nezměnilo,
pouze na profilech Mečkov a Zouvala byla důležitou částí fytoplanktonu obrněnka Ceratium
furcoides. Počátkem srpna se opět pomnožila rozsivka Asterionella formosa.
Jarnímu zooplanktonu dominovali vířníci, hlavně druhy Synchaeta oblonga, Keratella cochlearis
a Conochilus unicornis. Počátkem června již byly více zastoupeny perloočky rodu Bosmina
a druhy Daphnia galeata a Daphnia cucullata. Na konci června dominovala ve větší části tělesa
perloočka Bosmina coregoni. Tento druh byl významně zastoupen i v červenci a s ním naupliová
stadia buchanek a druhy rodu Daphnia. Počátkem srpna převažovaly hlavně naupliová
a copepoditová stadia buchanek. V září v nádrži dále dominovala Bosmina coregoni, v profilu
u hráze hlavně vířník Conochilus unicornis. Nejpočetnější zástupci zooplanktonu v říjnu byli
vířníci rodu Synchaeta.
Perloočka Bosmina coregoni
Po trofické stránce byla přehrada v roce 2011 typicky eutrofní, čemuž odpovídaly průměrné
i maximální koncentrace chlorofylu a i složení fytoplanktonu. Zatímco jarní období rozvojem
centrických rozsivek potvrdilo dlouholetý vývoj a rovněž rozvoj skrytěnek rodu Cryptomonas
v období „clear water“ nelze považovat za nikterak výjimečný, rozvoj rozsivky Asterionella
formosa na přelomu června a července však již obvyklý není a je s největší pravděpodobností
důsledkem promíchání (ať již umělého nebo přirozeného) nádrže. Tato rozsivka byla doplňována
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
4
slabším vodním květem dusík fixujících sinic, jejichž rozvoj je v tomto období běžný a není
zpravidla spojen s masovým rozvojem biomasy. Rozsivka Fragilaria crotonensis, která ovládla
fytoplankton od poloviny července až do září, se může v silné biomase vyskytovat jako
alternativa microcystisového vodního květu v letním období ve většině eutrofních nádrží
spravovaných Povodím Moravy, s.p. Čím je přesně favorizován oproti rodu Microcystis není
zatím známo, stratifikované nádrže jí vyhovují, zdá se však, že její rozvoj je zvýhodňován nižší
teplotou vody, tak jak tomu bylo v roce 2011. Tato rozsivka upozadila sinicový vodní květ i
v jiných nádržích, kde se sinice rodu Microcystis běžně až masově vyskytují (Vranov, Vír,
Mostiště).
Typický fytoplankton profilů Mečkov a Zouvalka v létě 2011 - slabší vodní květ tvořený sinicí
Microcystis aeruginosa, rozsivka Fragilaria crotonensis a obrněnka Ceratium furcoides
Typické letní společenstvo Brněnské nádrže v roce 2011
2. Letovice (Křetínka)
Po silném dubnovém rozvoji drobné skrytěnky Rhodomonas minuta se v období „clear water“
v květnu a v červnu prosadila větší skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červenci dominovala
zelená kokální řasa Planktosphaeria gelatinosa a v srpnu se opět mírně prosadily skrytěnky
a slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Woronichinia naegeliana). Tyto společenstva spolu
se slabší populací rozsivky Fragilaria crotonensis ovládly epilimnium i v září. V říjnu se nejvíce
pomnožila sinice Woronichinia naegeliana.
Dubnovému zooplanktonu dominovaly buchanky, zvláště druh Cyclops vicinus. V květnu se
k tomuto druhu přidala velká perloočka Daphnia galeata, jejíž silný rozvoj pokračoval až
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
5
do července. V srpnu se prosadily buchanky Mesocyclops leuckartii a vznášivka Eudiaptomus
gracilis, v září se významnou součástí zooplanktonu opět stala Daphnia galeata, jejíž populace
dosáhla svého maxima v říjnu.
Nádrž v tomto roce odpovídala mezotrofii a v létě zaznamenala zlepšení dokonce i oproti roku
2010.
Planktosphaeria gelatinosa - zelená kokální
řasa typická pro letní fytoplankton nádrže
Letovice
Jarní
zooplankton
nádrže
Letovice
(vznášivka Eudiaptomus gracilis a buchanka
Cyclops vicinus)
3. Oleksovice
V dubnu byl zjištěn poměrně silný rozsivkový zákal, tvořený hlavně druhem Nitzschia
acicularis, po květnovém poklesu biomasy se v červnu mírně rozvinuly zelené kokální řasy
a také pikoplanktonní sinice Merismopedia tenuissima. Tyto řasy a sinice přetrvaly jako
dominanty fytoplanktonu až do srpna, kdy se přidalo velké množství drobných centrických
rozsivek a zároveň jsme naměřili maximální koncentraci chlorofylu a. Při snížené biomase
vytrvala tato společenstva i v září, v říjnu byla nádrž vypuštěná.
Nádrž odpovídala hypertrofii a ve srovnání s rokem 2010 byla situace velmi podobná.
Krásnoočko Euglena sp., obvyklé v nádrži Oleksovice
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
6
4. Jevišovice
Po nepatrném zastoupení fytoplanktonu v dubnu došlo v květnu k slabšímu rozvoji skrytěnky
Cryptomonas reflexa. Již v polovině června byl vytvořen silný vodní květ, tvořený hlavně
sinicemi Anabaena flos aquae, Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V červenci
jsme naměřili vůbec nejvyšší koncentraci chlorofylu a v povodí Moravy. Dominantami byly
sinice Anabaena flos aquae a Microcystis aeruginosa. V srpnu a v září byla vytvořena silná
biomasa vláknité sinice Planktothrix agardhii. V říjnu převažovala opět skrytěnka Cryptomonas
reflexa.
Stav odpovídal silné hypertrofii. Jedná se podle rozvoje fytomasy v roce 2011 o nejhorší
přehradu. Je zároveň jediná, ve které po větší část vegetační sezóny převládal masový
sinicový vodní květ !
Anabaena flos aquae - sinice, která se
významně podílela na vodním květu
v červnu a v červenci v roce 2011 v nádrži
Jevišovice
Planktothrix agardhii – vláknitá sinice,
tvořící
mohutnou
biomasu
v nádrži
Jevišovice v srpnu a v září 2011
5. Nové Mlýny – horní nádrž
V jarních měsících při poměrně vysoké biomase dominovaly rozsivky Stephanodiscus hantzschii
a Nitzschia gracilis, počátkem června biomasa poklesla a prosadila se skrytěnka Cryptomonas
reflexa. Koncem června vzrostla koncentrace chlorofylu a a současně se silně pomnožily zelené
kokální řasy a skrytěnka C. reflexa. V srpnu a v září dominovala velká centrická rozsivka
Actinocyclus normanii, ke které se v září a v říjnu přidal silný vodní květ tvořený vláknitými
sinicemi rodu Aphanizomenon.
Nádrž odpovídala podobně jako v předchozím roce silné hypertrofii, pozitivní byla pouze
absence biomasové dominance planktonních sinic.
6. Nové Mlýny – střední nádrž
V dubnu a v květnu převažovaly ve vysoké biomase centrické rozsivky, zvláště pak druh
Stephanodiscus hantzschii, počátkem června se rozvinuly zelené kokální řasy a skrytěnky,
koncem měsíce se slabším vodním květem přidaly sinice rodu Aphanizomenon. Od počátku
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
7
srpna až do října dominovala velká centrická rozsivka Actinocyclus normanii. V září se přidal
vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae a v říjnu se poměrně silně rozvinula rovněž
vláknitá sinice Planktothrix agardhii.
Nádrž v tomto roce odpovídala typické hypertrofii.
7. Nové Mlýny – dolní nádrž
V dubnu se v nádrži rozvíjely hlavně rozsivky (Stephanodiscus hantzschii, Nitzschia acicularis,
Nitzschia gracilis), v květnu pokračoval rozvoj centrických rozsivek a skrytěnek. V červnu došlo
k dalšímu poklesu biomasy a slabšímu rozvoji vláknité sinice Anabaena sigmoidea. Koncem
června již byl rozvinut vodní květ sinice Aphanizomenon flos aquae. K nejvyššímu rozvoji
biomasy došlo počátkem srpna, kdy se nezvykle prosadila pozoruhodná, invazivní, centrická
rozsivka Actinocyclus normanii. Nízké počty buněk oproti vysoké koncentraci
chlorofylu a vysvětluje mimořádný objem buněk této rozsivky. Actinocyclus normanii vytvářel
velkou část biomasy také počátkem září, kdy jí ovšem dominoval vodní květ, tvořený sinicemi
Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V říjnu objem biomasy řas a sinic poklesl
na hodnoty chlorofylu a blížící se nule.
V dubnovém zooplanktonu převažovali vířníci Brachionus calyciflorus, od května
až do července buchanky a hlavně jejich naupliová stadia, počátkem srpna se prosadila velká
perloočka Daphnia galeata, jejíž rozvoj mohl v této době souviset s rozvojem rozsivky
Actinocyclus normanii. Daphnia galeata byla významnou součástí zooplanktonu až do podzimu.
Nádrž odpovídala, podobně jako v roce 2010 hypertrofii.
Velké perloočky: Daphnia galeata
Daphnia pulicaria
8. Bystřička
Koncem dubna jsme zaznamenali silný vegetační zákal, způsobený rozsivkami (Asterionella
formosa, Diatoma tenuis, Fragilaria acus). V květnu v době „clear water“ převažovala drobná
skrytěnka Rhodomonas minuta, koncem června se opět zvýšila biomasa a fytoplanktonu
dominovala rozsivka Cyclotella balatonis a zelené kokální řasy. Na přelomu července a srpna
Ročenka 2010/2011
8
Rekreační nádrže 2011
ovládla biomasu skrytěnka Cryptomonas reflexa a podobně tomu bylo na konci srpna, kdy byl
vytvořen slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Microcystis flos aquae a Woronichinia
naegeliana). Tyto planktonní sinice dominovaly i v září a v říjnu, kdy významně klesl obsah
chlorofylu a.
Nádrž v tomto roce odpovídala typické eutrofii a oproti roku 2010 je možno konstatovat výrazné
zhoršení biologické kvality vody.
9. Horní Bečva
Po jarním nevýrazném rozvoji skrytěnky Cryptomonas reflexa došlo k poklesu koncentrace
chlorofylu a na hodnoty blízké nule. Koncem srpna došlo k rozvoji blíže neurčených zelených
řas a rozsivky Fragilaria crotonensis. V září biomasa opět poklesla a obnovila se populace
skrytěnek, která přetrvala i v říjnu.
Nádrž podobně jako v minulém roce odpovídala lepší eutrofii.
10. Moravská Třebová
Po intenzivním rozvoji centrických rozsivek Cyclostephanos dubius a Stephanodiscus hantzschii
v dubnu došlo k silnému poklesu biomasy v květnu a v červnu, při rozvoji skrytěnek. V červenci
se prosadila obrovská biomasa, tvořená hlavně drobnými zelenými bičíkovci, masovým
rozvojem skrytěnky Cryptomonas reflexa a intenzivním vodním květem, tvořeným vláknitou
sinicí Aphanizomenon flos aquae. V srpnu dominovaly centrické rozsivky (Cyclostephanos
dubius ) a vodní květ, tvořený vodním květem druhu Aphanizomenon yezonense. V září se opět
prosadil intenzivní skrytěnkový zákal druhu Cryptomonas reflexa. Cyclostephanos dubius
a Cryptomonas reflexa dominovali fytoplanktonu při mnohonásobném poklesu biomasy v říjnu.
Nádrž v tomto roce odpovídala silné hypertrofii, rozvoj fytoplanktonu však byl ještě silnější, než
v předchozím roce 2010.
Coelastrum microporum – zelená kokální řasa obvyklá ve fytoplanktonu VD Moravská Třebová
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
9
11. Vranov
Průhlednost v nádrži se v tomto roce vyznačovala výrazným a dlouhotrvajícím obdobím „clear
water“ a příznivými hodnotami ve zbytku vegetační sezóny.
Na jaře se rozvinula populace centrické rozsivky Stephanodiscus binderanus a koncentrace
chlorofylu a dosáhla hodnoty 32,4 μg/l. V květnu a v červenci poklesla biomasa fytoplanktonu
na minimum a dominovaly hlavně skrytěnky. V červenci se rozvinula populace rozsivky
Fragilaria crotonensis a zelené kokální řasy Planktosphaeria gelatinosa. Tato společenstva
při poklesu koncentrace chlorofylu a na polovinu přetrvala i v srpnu. V září se poměrně silně
rozvinul zelený zákal krásivky Staurastrum manfeldtii a v říjnu se při téměř nulové koncentraci
chlorofylu a prosadily skrytěnky.
Dubnovému zooplanktonu dominoval vířník Polyarthra dolichoptera, v období „clear water“ se
prosadila velká perloočka Daphnia galeata, která se významně podílela na poklesu biomasy
fytoplanktonu. Od června až do srpna byly v zooplanktonu významně zastoupeny menší
perloočky Bosmina longirostris a Bosmina coregoni. V září dominoval vířník Keratella
cochlearis. Perloočky Chydorus sphaericus a Ceriodaphia quadrangula ovládly zooplankton
v říjnu.
Nádrž v tomto roce odpovídala slabší eutrofii, podle letních měsíců však téměř mezotrofii.
Drobné perloočky: Chydorus sphaericus
Ceriodaphnia quadrangula
)
Fytoplankton VD Vranov (září 2011)
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
10
Vysvětlení některých pojmů:
Trofie – úživnost prostředí, v našem případě vody. Je dána množstvím živin a jejich dostupností
pro řasy, sinice a vyšší rostliny ve vodním prostředí. Jednotlivé konkrétní vodní lokality
(přehrada, rybník, profil na řece atd.) je možno řadit do tříd trofie. Trofii je možno posuzovat
podle různých autorů a podle různých parametrů.
Stupně (třídy trofie):
Oligotrofie – málo úživné nádrže, čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu a
(maxima nanejvýš do koncentrace 10 g/l). Nevyskytuje se sinicový vodní květ. Nejsou
kyslíkové deficity. V povodí Moravy snad pouze VN Karolinka.
Mezotrofie – – střední úživnost, slabé vodní květy a silnější vegetační zákaly se vyskytují
vzácně, maxima chlorofylu a nanejvýš do 30 g/l, vysoká průhlednost vody, mohou se
vyskytovat přechodné kyslíkové deficity. V povodí Moravy vodárenské nádrže Landštejn,
Slušovice, Opatovice, Koryčany, možná Nová Říše a Ludkovice, z rekreačních nádrží pouze
Horní Bečva. Tyto nádrže se mohou blížit některými parametry k oligotrofii, některými eutrofii.
Eutrofie – silná úživnost, běžně se vyskytují koncentrace chlorofylu a nad 30 g/l, průhlednost
vody klesá až na hodnoty kolem jednoho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často,
kyslíkové deficity jsou samozřejmostí. Na této úrovni je většina nádrží v povodí Moravy. Slabě
eutrofní je například Bystřička, Boskovice nebo Vír, silně eutrofní Mostiště, Znojmo, Plumlov,
Jevišovice aj.
Hypertrofie – nadměrná úživnost, maximální koncentrace chlorofylu a přesahuje 100 g/l, silné
a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou zelených řas
a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů (střední Novomlýnská nádrž,
Oleksovice, Moravská Třebová, Brněnská přehrada, Fryšták).
Poznámka: Uvedené přehrady v této kapitole v závorkách jsou do trofického stupně řazeny podle
dlouhodobého vývoje, v kapitole shrnutí jsou přehrady hodnoceny pouze podle vývoje
ve vegetační sezóně 2011.
Fytoplankton - je společenstvo řas a sinic, udržujících se většinu svého životního cyklu ve volné
vodě – buďto prostým vzlínáním nebo různými způsoby aktivního pohybu (bičíky, plynové
měchýřky). Nejsou to tedy například chomáče řas přirostlých ke dnu a k různému vodárenskému
zařízení.
Charakteristika základních skupin fytoplanktonu
Sinice - tyto organismy jsou díky své stavbě buňky a chemismu v ní řazeny mezi bakterie.
Termíny cyanobakterie a sinice znamenají totéž. Sinice se vyskytují ve všech vodárenských
nádržích, pouze v těch úživných však způsobují intenzivní vodní květ. Vodní květ je terminus
technicus, který si často různí autoři v různých zemích vykládají velice různě. V současnosti se
jich však většina blíží této společné charakteristice: Vodní květ je takové intenzivní pomnožení
planktonních sinic, kdy dochází ke tvoření okem viditelných struktur, například vloček, žmolků,
jehliček, kousků nebo hladinových čmouh a povlaků. Jeho intenzita kolísá od jemných
průsvitných nazelenalých vloček až po situaci, kdy povrchovou vrstvou vodního květu není
možno prohodit odběrový železný kyblík. Vodní květ působí potíže estetické, pachové a při
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
11
svém rozkladu přispívá k odčerpávání kyslíku. Největším problémem je jeho toxicita.
Předpokládaná je u všech druhů sinic, potvrzena pouze u některých. Nejznámější toxické sinice
jsou například Microcystis aeruginosa, M.ichthyoblabe, M.viridis, Aphanizomenon flosaquae, sinice rodu Anabaena, Planktothrix agardhi, dále jsou potom známy druhy, u kterých
toxicita nebyla zjištěna – například Microcystis wessenbergii (nebyla však zjištěna pouze
nejčastěji sledovaná toxicita, zapříčiněna mikrocystiny, ostatní méně známé typy toxicity bude
nutno i u tohoto druhu ověřit). Je důležité dodat, že toxické druhy mohou být toxické na určité
lokalitě, v určité části vegetační sezóny a za určitých životních podmínek. Při změně těchto
podmínek může toxicita klesat, zvyšovat se, nebo úplně zmizet. Proto je důležité její měření
na stejné lokalitě průběžně opakovat v době masového výskytu sinic. Tato náročná a finančně
nákladná zkouška mimo jiné upozornila na skutečnost, že sinice jsou často nejtoxičtější v době
počínajícího odumírání vodního květu.
Rozsivky – jsou to jednobuněčné řasy, jejichž buňka leží v často nádherně zdobené schránce
z kysličníku křemičitého. Preferují kalnější vodu a poněkud nižší teplotu, některé druhy však
mohou být významnou složkou letního fytoplanktonu. Mohou působit hnědé zákaly a silné
pachové závady vody (např. VN Hubenov). Často převažují ve fytoplanktonu v jarních měsících.
Zlativky – řasy často hnědozelené až zlatožluté barvy, která při masovém pomnožení určuje
zbarvení vody. Některé vytváří schránku a preferují čistější a chladnější vodu. Vyskytují se
zvláště v jarních a v podzimních měsících v kvalitnějších nádržích (Karolinka, Slušovice,
Landštejn). Mohou působit zelenohnědé až zlatohnědé zbarvení vody spojené s pachovými
a chuťovými závadami surové vody.
Skrytěnky – poměrně velcí bičíkovci schopni účinného samostatného pohybu pomocí bičíků,
kteří se tedy mohou pohybovat nahoru za světlem a dolů za živinami. Využívají situace, kdy
jedno společenstvo řas mizí a druhé nastupuje a využijí uvolněného životního prostoru pro své
pomnožení. Většinou nepůsobí velké vodárenské potíže. Mohou však vodu zabarvit do olivově
zelena. Jsou zranitelné rozvojem velkého zooplanktonu.
Obrněnky – pohybové schopnosti podobné jako u skrytěnek, jejich buňka je pokryta silným
pancířem. Vzácně se mohou pomnožit a způsobit zelenohnědý (VN Ludkovice) nebo
červenohnědý (VN Koryčany 1995) vegetační zákal. Někdy jsou schopny při přemnožení
působit pachové a chuťové závady vody. U sladkovodních (na rozdíl od mořských) druhů
v našich ekologických podmínkách nebyla zatím prokázána toxicita.
Zelené řasy – obrovská skupina rozmanitých řas, které mají společné složení barviv, které určují
jejich jasně zelenou barvu. V eutrofních a v hypertrofních nádržích jsou schopny za určitých
podmínek vytlačovat a nahrazovat v letním období sinice (např. Plumlov, Luhačovice, Moravská
Třebová). Vodárensky je to skupina nesmírně rozmanitá a problémy mohou působit například
druhy, které díky své malé velikosti snadno pronikají filtry.
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
12
Část 3 Shrnutí
Rok 2011 byl v letním období výrazně teplotně podprůměrný. Na vrcholu vegetační sezóny
došlo ke dvěma prudkým poklesům teploty vzduchu a následně vody, které měly za následek
ovlivnění složení fytoplanktonu.
Zatímco v roce 2003 se vyskytly sinice jako dominanty při současném překročení koncentrace
chlorofylu a 30 μg/l celkem 14 , v roce 2004 pouze 6 , v roce 2005 se silnější sinicový vodní
květ vyskytl 9 , v roce 2006 rovněž 9 , v roce 2007 celkem 13 , v roce 2008 už 19 , v roce
2009 to bylo 13 . V roce 2010 pouze jednou v případě srpnového rozvoje sinic v nádrži
Jevišovice. V roce 2011 to bylo 7 , z toho však 4 v nádrži Jevišovice.
Hodnota koncentrace chlorofylu a 30 μg/l byla v roce 2003 překročena při rozvoji libovolné
skupiny řas nebo sinic 45 , v roce 2004 35 , v roce 2005 celkem 36 , v roce 2006 pouze 24 ,
v roce 2007 celkem 28 , v roce 2008 to bylo 36 a v roce 2009 celkem 41 . V roce 2010 byla
překročena celkem 39 a v roce 2011 to bylo 32 .
Překročení koncentrace chlorofylu a 100 μg/l, které již indikuje hypertrofní situaci v nádrži, jsme
v roce 2003 zaznamenali 9 , v letech 2004 i 2005 3 , v roce 2006 pouze 2 , v roce 2007 7 ,
v roce 2008 9 , v roce 2009 11 . V roce 2010 jsme zaznamenali rekord – 12 překročení, který
byl nyní v roce 2011 opět překročen – 13 . překročení v posledních dvou letech souvisí
s hydrologicko-meteorologickými podmínkami, které silně favorizují zvláště rozsivky, jež jsou
schopny dlouhodobě tvořit vysokou biomasu.
Část 4 - Závěr
Mimořádná sezóna 2011 se velmi podobala složením fytoplanktonu a intenzitou jeho rozvoje
předchozímu roku 2010. Nízké teploty v letním období zapříčinily favorizaci centrických
rozsivek (např. Actinocyclus normanii v novomlýnských nádržích) a současně promíchaný
vodní sloupec v některých přehradách umožnil větší obohacení živinami, které mělo za následek
silný rozvoj biomasy. Většina zjištěných masových vodních květů byla omezena na hypertrofní
nádrž Jevišovice.
Hypertrofii v tomto roce odpovídaly nádrže Jevišovice, Moravská Třebová, Oleksovice a
všechny tři novomlýnské nádrže. Eutrofii Brno, Bystřička a Horní Bečva, slabé eutrofii Vranov.
Za mezotrofní bylo v tomto roce možno označit nádrže Letovice.
Ročenka 2010/2011
Rekreační nádrže 2011
13