doclistopad 2014 - Noviny - Západočeská univerzita
download 
Stížnost Transkript
listopad 2014 - Noviny - Západočeská univerzita
www.zcu.cz listopad 2014 / ročník 4 / číslo 2 / vydává Západočeská univerzita v Plzni První rektor ZČU Jiří Holenda vzpomíná Hodnotit uplynulé roky ohlédnutím zpět, je (jak už jsem kdysi prohlásil) přibližně totéž, jako dívat se na krajinu z letadla nebo snad lépe z pevného vyvýšeného místa, nějaké hory či kopce. Nutně se ztrácí smysl pro drobnosti. Z určitého odstupu se nerozeznává fialka od kopřivy, ale stále je dobře patrné, že jistý kus země je obdělaný, a jiný zanedbaný. Mám-li jako emeritní rektor hodnotit období let 1992–1998, pak asi musím vystoupit na obrazný pahorek přijatého strategického záměru Západočeské univerzity v Plzni a rozhlédnout se kolem. Chci to udělat se vší pokorou a snahou zaznamenat období mého rektorování tak, abych přispěl k pochopení počátku našeho směřování. Přitom samozřejmě o mou osobu zas tak mnoho nejde. Anketa k roku 1989 Jsem střelec Technika pro zdraví Zeptali jsme se v kampusu na Borských polích studentů na to, co jim říká pojem sametová revoluce a listopad 1989. S Michalou Heinrichovou o prolínání studia na Fakultě právnické a vášně pro sportovní střelbu, která ji dovedla k českému rekordu. Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni byl akreditován nový magisterský studijní obor Konstrukce zdravotnické techniky. Najdete na straně 3 Najdete na stranách 18-19 Najdete na straně 28 Jak to všechno začalo Strachem. Ne o sebe, ale o studenty. Když však v listopadu 1989 vyšli do ulic i „škodováci“, obavy pomalu přerůstaly v nadšení. Mnoho lidí si začínalo uvědomovat celou tu spoustu otevřených možností. Studentská sametová revoluce se podařila. Díky za všechny ty vzniklé možnosti. Upřímně jsem v ni věřil a věřím dodnes, že byla převážně studentská, byť později ukradená. Vě- řím, vždyť vím, co chtěli naši stávkující studenti i jak riskovali. My, kteří během studentské stávky spřádali na VŠSE plány na uspořádání věcí příštích, jsme se jen přidali. Sílící myšlenka na vznik univerzity v Plzni tentokrát nebyla vůle jedince, ani rozhodnutí nějakého výboru, ale stékající se pramínky mnoha nápadů, jako vedlejší produkt nového společenského uspořádání. Záhy se myšlenka VŠSE začala uskutečňovat vznikem nových fakult – Fakulty aplikovaných věd, Fakulty ekonomické, aniž by se podstatně měnilo řízení rektorátem. Více na straně 6 www.zcu.cz Co vám říká sametová revoluce? Úvodník / Tomáš Kotouč Od sametové revoluce letos uplynulo čtvrt století. Co říká pojem dnešním studentům, generaci, která studuje vysokou školu dnes, jsme se ptali v kampusu na Borských polích. I když otázka “Co vám říká sametová revoluce?” vzbudila nejčastěji překvapení, po chvilce se dotazovaní studenti rozpovídali a bylo znát, že tato historická událost není jen pojmem z učebnice, ale živá vědomost. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, byl jsem požádán, abych zavzpomínal na dobu před pětadvaceti léty. Byla to doba plná emocí. Ze začátku to byla zloba, to když jsem se z rádia Svobodná Evropa v pátek v noci 17. 11. 1989 dozvěděl, co se v Praze právě odehrálo. Potom při prvních schůzkách na koleji, ve škole a konečně v úterý v posluchárně v „Lenince“ to byly obavy - nevěděli jsme, kdo nás poslouchá, kdo je provokatér, jak se k tomu postaví vedení školy, zda budeme ještě zítra studovat. Na schodech do této posluchárny nás soudružka, vyučující mezinárodního dělnického hnutí, mlátila svou holí. V této posluchárně se po bouřlivé debatě dohodlo, že studenti VŠSE jdou také do stávky. Zde se za nás jako první učitel velmi kategoricky postavil Jiří Holenda, budoucí rektor VŠSE a později i ZČU. Zároveň to byla naděje, že se to snad již zlomí. Druhý den brzo ráno to byl strach, to když jsme ještě za tmy vylepovali plakáty a někdo přišel s tím, že ze Škodovky vyjíždějí lidové milice a že se neví, zda na nás, nebo na Prahu. Byla to fáma. Ve čtvrtek jsme se s bratrem před posledním večerním autobusem na kolej do Malesic zastavili u-noviny / strana 3 na sekanou v hospodě a tam nám dělníci nadávali, že za jejich peníze stávkujeme. Dnes si možná mnoho lidí myslí, že tu změnu chtěl každý a dělal pro to vše. Na VŠSE nás bylo 2 200 studentů a stávky se aktivně účastnilo lehce přes 200 studentů, tj. cca 10 %, ostatní byli prostě na koleji nebo na lyžích. Ta samá situace byla i na ostatních VŠ v Plzni - na PEF a LF. Další dny to byla euforie - aktivní, kreativní práce na besedách, plakátech, letácích, atd. Ale také pocit odpovědnosti. Člověk okolo sebe viděl spoustu naivity, ale také nadšení a soudružnost. Získal jsem různé zkušenosti, např. jsem si vyzkoušel, jak snadno se dá manipulovat s davem a uvědomil si, jak je to nebezpečné. Bylo mnoho situací, které bych rád prožil znovu, a byly i takové, které bych nerad, aby se opakovaly. Např. to, když nás asi jen 120 studentů hlasovalo, kdo má ze školy odejít, a kdo „jen“ přestat učit. Tenkrát to byla zlomová doba, plná nadšení, očekávání a někdy i rozčarování. Jan Hejcman Fakulta strojní Jako první mně naskočí cinkání klíči, které spustilo státní převrat, pak studentská stávka, pochod Národní třídou. Každopádně to byl výrazný milník v našich dějinách, a i když jsem dobu před listopadem nezažila, jsem ráda, že můžu žít v té svojí a svobodně. Myslím, že to bylo 17. listopadu 1989 a že šlo o studentskou stávku za větší svobodu při studiu a možnost vycestovat do zahraničí, ale víc vám neřeknu, nezlobte se... Ano, 17. listopad., Václav Havel, Občanské fórum... a scénka Kaisera s Lábusem, která byla myslím zasazená někam do současné doby a kde se učitelka ptala právě na 17. listopad, a nikdo nevěděl. Pak ještě Karel Gott a Karel Kryl, jak společně zpívají českou hymnu na balkóně nad davem lidí... Pokud si dobře vzpomínám na hodiny dějepisu, bylo to povstání studentů v listopadu 1989. Začalo demonstrací na Národní třídě, která byla brutálně rozehnaná pořádkovými silami, které tehdy řídila Komunistická strana. To vedlo k tomu, že začali studenti stávkovat, a postupně se k nim přidali i herci a dělníci z továren. Myslím, že krátce po tom byl zvolený Václav Havel prezidentem. Slavnostní Vědecká rada Tiráž Na tradičním slavnostním zasedání Vědecké rady ZČU, která se konala 5. listopadu 2014, udělila rektorka Ilona Mauritzová čestný doktorát Stevenu Hellerovi z univerzity v New Yorku. Významné osobnosti a vynikající studenti poté převzali v univerzitním kampusu v Plzni na Borech pamětní medaile a stipendia. V úvodním projevu reflektovala rektorka Ilona Mauritzová blížící se 25. výročí sametové revoluce. „Dnešní generace studentů vysokých škol jsou synové a dcery těch, kteří před 25 lety našli odvahu říci, co si myslí. Domnívám se, že jim cosi nepsaného dlužíme, byť to podobu materiálního dluhu nemá. Jde o morální závazek. O fakt, že historie, kterou před pětadvaceti lety psali, není zapomenuta,“ uvedla rektorka Mauritzová (celý projev najdete na stranách 4-5). Čestný titul „doctor honoris causa“ byl udělen Stevenu Hellerovi, který je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti designu a umělecké kritiky (medailonek Stevena Hellera najdete na straně 29). Na slavnostním zasedání byli také představeni noví profesoři a docenti. Pamětní medaili ZČU za vynikající vědeckou práci v oblasti termodynamiky a termické analýzy převzal Jaroslav Šesták z výzkumného centra Nové technologie. Pamětní medaili za dlouholetou významnou činnost pro ZČU obdrželi její pracovníci Jiří Kotlan, Václav Redakční rada Renata Kroupová, Vnější vztahy ZČU Tereza Králová, kancléřka ZČU Kamila Kolářová, tisková mluvčí ZČU Jana Vaňková, proděkanka FPE Jaroslav Fiřt, FEL Petr Kavalíř, NTC ZČU Kamila Kolářová / rektorát Jana Pálenská Ústav jazykové přípravy Štěpán Rejhon Fakulta strojní Tomáš Kotouč / analytik IS, CIV Mentlík, Tomáš Tománek, Edvard Leeder, Petr Heller, Josef Rosenberg, Přemysl Raban, František Vávra, Jiří Křen, Ivan Koutecký, Tomáš Jílek, Elke Mehnert, František Pelikán, František Steker a také plzeňský biskup František Radkovský. Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Jiří Struček poté předal deseti vynikajícím studentům stipendium Plzeňského kraje, primátor Martin Baxa obdobně ocenil deset studentů stipendiem města Plzně. Mimořádné stipendium za vynikající studijní výsledky pak udělila rektorka Ilona Mauritzová dvanácti úspěšným studentům ZČU. Lada Zadranská Fakulta aplikovaných věd Šéfredaktor Jaromír Novák, Vnější vztahy ZČU Grafická úprava Jan Ježek, Vnější vztahy ZČU Západočeská univerzita v Plzni odbor Vnější vztahy Univerzitní 8, 306 14 Plzeň [email protected] +420 377 631 078 Fotografie: Jiří Šimeček, Zuzana Uhlíková Tisk: Euroverlag, s. r. o. Toto vydání vyšlo nákladem 2000 kusů Ev. č. MK 41402/2011 OMA Uzávěrka příštího čísla je 30. ledna 2015 Barbora Jůzová Fakulta aplikovaných věd Mě napadá konec Komunistické strany u nás a začátek parlamentní demokracie. Začalo to demonstrací, která měla připomenout události z roku 1939, konkrétně zastřelení studenta Jana Opletala nacisty. Demonstrace byla rozehnána, ale další den se rozšířila po celém Československu stávka a režim následkem ní padl. Kamila Váchalová Fakulta právnická Stávka, cinkání klíči, legrační hesla a Václav Havel na balkóně toho vydavatelství… jak ono se jmenovalo… Melantrich myslím. Ne, vážně, to ví snad každý, listopadový převrat, během kterého padla vláda a komunistický režim. Petr Mikolášek Fakulta pedagogická Lucie Matoušková Fakulta elektrotechnická To byl myslím převrat, studenti stávkovali a zasahovala policie a asi byl i nějaký mrtvý? Taky mi něco říká Palachův týden, ale nejsem si jistá, jestli to nebylo v roce 1968… a byl to rok, kdy skončila vláda komunistů. V Praze na Albertově se sešli studenti, aby uctili památku Jana Opletala, zastřeleného v roce 1939 nacisty. Potom se vydali pokojným pochodem směrem na Národní třídu, kde došlo ke střetu s policejní zásahovou jednotkou a mnoha násilným potyčkám. Řada demonstrujících byla zraněna, protože zásah byl velmi agresivní. Druhý den začaly stávkovat v celé zemi vysoké školy a k nim se přidali i herci pražských divadel. Stávka se rozšířila po celém Československu a vyústila v pád Komunistické strany a tehdejšího totalitního režimu. Víte, tohle je můj koníček, takže asi nejsem úplně typický respondent... Václav Klír Fakulta filozofická - Mezinárodní vztahy nou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Není zřejmé, kdo poprvé užil označení „sametová revoluce“. Podle Petra Pitharta panuje shoda, že to byli nějací zahraniční novináři. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí. Využíval se například i pro převrat v Gruzii, který se řadí mezi tzv. „barevné revoluce“ a v roce 2003 vedl k pádu prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Pád Komunistické strany, abdikace vlády a předání moci do rukou Občanského fóra byl velmi rychlý proces, který nikdo z opozičních řad neočekával. Vzhledem k tomuto faktu nebylo Občanské fórum připraveno převzít plně výkonnou moc nad státem, a tak muselo přistoupit na kompromisní řešení. Nepodařilo se zcela odstavit od moci komunistický aparát, jelikož opoziční síly neměly dostatek kvalifikovaných lidí. Následkem toho byla část význačných pozic ponechána v rukou komunistů a komunistická strana nebyla oficiálně zakázána jako totalitní. Někteří historikové označují tento stav jako druh politického obchodu Občanského fóra a KSČ, kdy zákaz Komunistické strany nebyl prosazen výměnou za zvolení Václava Havla do čela státu. Soudí se, že zákaz Komunistické strany mohl být vydán po volbách v roce 1990, ale návrh tehdy neprošel. 17. listopadu 1989. Převrat režimu. Došlo k demonstraci studentů. Studenti uspořádali demonstracii ke vzpomínce studentů (okupace). Tématem byla svoboda, volba více stran. Policajti je zbili a reagovala na to i širší veřejnost. Jak to vlastně bylo? Sametová revoluce (slovensky nežná revolúcia) je označení období revolučních změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se označuje jako „sametová“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje (jedná se o modelový příklad praktického využití nenásilné akce, jejímž výsledkem byla hluboká celospolečenská změna). Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřej- www.zcu.cz u-noviny / strany 4–5 Ilona Mauritzová Projev ze slavnostní Vědecké rady Magnifici, Spectabiles, Honorabiles, vážení vzácní hosté, milé studentky a studenti, dámy a pánové! Slavnostní zasedání Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni má v letošním roce dvě vzájemně propojené dimenze. Jsou jimi historie a budoucnost. Cestu budoucnosti otevřeli studenti z dnešního pohledu v historii, před 25 lety, v listopadu 989. Nebáli se dát svým masovým vystoupením komunistickému režimu najevo, že nemá pro další vývoj společnosti vůbec žádný význam, neboť je protidemokratický, represivní, a tím ve svém důsledku protilidový. Jejich odvaha nebrala v úvahu možné následky pro ně samotné. V tehdejší, nově se rodící éře jsme předpokládali vzájemný soulad mezi morálními hodnotami a ekonomickými procesy. Soulad, který měl přivést naši republiku zpět mezi přední státy světa v integraci se západním společenstvím, kam jsme historicky patřili. V průběhu let se však základní hodnoty listopadu 1989 začaly od sebe vzdalovat. Nejprve zvolna a možná nepozorovaně, neboť jsme žili převratnými společenskými a systémovými změnami. Probíhající procesy předbíhaly právní rámec. K souladu obou faktorů - měřeno zpětným pohledem - nebyl zřejmě dostatek vůle. A tak původní vize plnohodnotného života v demokratické společnosti byla zastiňována měřítkem peněz, korupčním prostředím, osobními a skupinovými zájmy. Význam morálních hodnot oslaboval. Dnešní generace studentů vysokých škol jsou synové a dcery těch, kteří před 25 lety našli odvahu říci, co si myslí. Domnívám se, že jim cosi nepsaného dlužíme, byť to podobu materiálního dluhu nemá. Jde o morální závazek. O fakt, že historie, kterou před pětadvaceti lety psali, není zapomenuta. Zmíněný závazek vnímám prostřednictvím podpory vstupu mladé, progresivní generace do veřejného prostoru ve všech jeho oblastech a úrovních. V historii otevřeli mladí budoucnost nám. Dnes je řada na nás, abychom otevřeli budoucnost generaci jejich potomků. Dejme jim šanci, aby svojí odvahou k diskuzi a činům posunuli společně s námi českou společnost tam, kam ji v listopadu 1989 nasměrovali jejich rodiče. Zpět mezi přední státy světa. Dosažení vize mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky není dnes jednodušší, než tomu bylo před 25 lety. Naopak. Globalizovaný svět, plný moderních informačních technologií - a v řadě případů rozpadu lidských hodnot v regionálních konfliktech - přináší dříve netušená ohrožení a výzvy. Ocitáme se v bodu propojení historie s budoucností. To s sebou přináší spoustu rizik, ale také hodně nadějných příležitostí. Ohrožením a rizikům můžeme čelit morálními principy a hodnotami, avšak míru úspěchu lze jen těžko předvídat. Výzvy a příležitosti vnímejme jako naši šanci na plnohodnotný život v demokratické, bohatší a sociálně spravedlivější společnosti. Právě letošní zahájení akademického roku je pro Západočeskou univerzitu v Plzni tím pomyslným vstupem do budoucnosti. Otevřeli jsme Evropské centrum excelence Nové technologie pro informační společnost, Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu a v rámci projektu RIPO jsme rozšířili a modernizovali prostory univerzitní knihovny. Přibližuje se otevření dalších tří výzkumných center z OP VaVpI. Budou jimi RTI - Regionální technologický institut, RICE - Regionální inovační centrum elektrotechniky a CENTEM – Centrum nových technologií a materiálů. Široce se tak otevírá prostor výzkumu pro inovace v aplikační sféře a pro kvalitní vzdělávací proces na špičkové materiální základně, s propojením na výzkumné týmy v mnoha oblastech. V tom mimo jiné spatřuji další šanci vytvářenou dnešním studentům. Mnozí z nich se stanou talentovanými vědci nebo akademiky v celém spektru oborů, souvisejících s heterogenní strukturou naší univerzity. Při svém profesním růstu se setkají se zkušeností a erudicí významných osobností a týmů ZČU. Budou provázeni touhou objevovat nové, dosud nepoznané peripetie v různých oblastech technických a společenských věd. Využijí možnosti svobodně bádat i neustále překonávat horizonty poznání, a naplní tak podstatu vzdělávání a výzkumu v univerzitním prostředí. Společně promluví do budoucnosti České republiky a přispějí k růstu jejího postavení ve světě. Vážené dámy a pánové, Pro vysoké školství nastává nové období v hodnotících parametrech vzdělávání a výzkumu. Tyto parametry nemají dosud definitivní obrysy. Nezávisle na této skutečnosti jsem přesvědčena, že Západočeská univerzita v Plzni je dnes, na prahu budoucnosti, v dobré kondici. Je konkurenceschopným, vnitřně strukturovaným avšak společným univerzitním týmem, připraveným změny reflektovat. Jsem přesvědčena, že kvalitním vzdělávacím procesem, excelencí ve výzkumu a aktivním plněním třetí role tento tým zvýší prestiž a společenské postavení Západočeské univerzity v Plzni. Děkuji Vám za pozornost. www.zcu.cz u-noviny / strany 6–7 Jak to vše začalo 28.9.1991 1.3.1998 jmenován Jíří Holenda jmenován Zdeněk Vostracký Vzpomínky emeritního rektora doc. RNDr. Jiřího Holendy, CSc. na dobu, kdy vznikla Západočeská univerzita v Plzni a na události, které jejímu založení předcházely. Musím připomenout, že na VŠSE jsme měli řadu skvělých studentů, kteří tvrdě vyžadovali apolitičnost vysoké školy. V pozdějších debatách o složení akademických senátů nechtěli rovné zastoupení akademici/studenti 50/50. Chtěli pouze právo veta v otázkách týkajících se studijní agendy. Jejich názor, že student má mít dost času na studium, kterému se především musí věnovat, mně imponoval. Překvapili mě také tím, že se na vlastní pěst rozjeli do vysokoškolských institucí po celé Evropě, kde o našich snahách informovali jejich vedení. O tom jsem se však dozvěděl později (již jako studenty navržený a senátem zvolený rektor VŠSE), když jsem byl na některé školy pozván. Byl to jeden ze zdrojů naší slibně se rozvíjející mezinárodní spolupráce. Za to vše patří těmto aktivním studentům ze stávkového výboru náš dík. Dík za jejich nasazení i rozum! Založení univerzity Založení univerzity je vždy událostí s dalekosáhlými důsledky. Karel IV. výslovně říká, že zakládacím aktem má na mysli především „prospěch a blahobyt... našeho dědičného českého království“. My, kdo jsme uvažovali o založení univerzity již před rokem 1989 a kteří jsme pochopili vhodnost okamžiku ke spojení vysokoškolských institucí v Plzni, jsme začali neprodleně připravovat koncepci univerzity kombinovaného typu. Naším vzorem nebyla, a ani nemohla být, Karlova univerzita, ani žádná univerzita v Československu. Vycházeli jsme z dávno zřejmé skutečnosti, že meze mezi vědními obory mizí, a tudíž by měly padnout i ostré hranice mezi fakultami. Zdůrazňovali jsme, že univerzita není seskupení zcela nezávislých fakult, ale kvalitativně nový celek. Předobrazem – poeticky řečeno – byla katedrála sv. Bartoloměje se svými stejně mohutnými pilíři, sklenutými v monumentální celek. Přál jsem si, aby Západočeská univerzita cílevědomě vytvářela analogický, velkoryse ucelený prostor činností. Pilíře fakult vzájemně propojené výrazným žebrovím interfakultního působení kateder, mezioborových studijních programů a celouniverzitní nabídkou certifikátových studií. Mohutnost fakult pak spočívá v důsledném plnění přijatého poslání. Žádný pilíř (žádná fakulta) si nenárokuje výsadní roli, nevypíná se nad ostatní a každý pilíř chápe podstatu svého poslání v tom, že je částí většího celku. Žádný pilíř není zbytečný, pokud se nevychyluje. To je mé vidění trvale proklamovaného symetrického, modelu Západočeské univerzity. V původním návrhu z roku 1990 se uvažovalo dokonce o koncepci univerzity tvořené odbornými ústavy, tj. bez fakult. Toto netradiční pojetí však narazilo na odpor, vycházející především z tradice, která však není vždy nejlepším rádcem. Nově vytvářená vize vyústila v rozhodnutí o interfakultním působení kateder. Katedra pak měla příslušet k té fakultě, na které bude moci dovést studenty k nejvyššímu dosažitelnému stupni vzdělání – ke studiu doktorskému. Počítali jsme s jediným centrálním úřadem, s jedním zahraničním oddělením, s jedinou knihovnou a počítačovým centrem. Vše jsme připravovali tak, aby na univerzitě nebyly podpůrné katedry (bez vlastní výrazné odborné činnosti). Ve stanovisku kolegia rektora VŠSE (září 1990) se mj. píše: „V zájmu plného zajištění souladu mezi posláním Západočeské univerzity a potřebami regionu navrhuje kolegium rektora zřídit Regionální radu rozvoje univerzity (RRRU) se zastoupením představitelů nejdůležitějších průmyslových podniků, státní správy, kulturních institucí a terciární sféry. Tato RRRU by mj. posoudila vhodný okamžik zahájení bakalářského studia na příslušných fakultách univerzity 28.1.2004 1.3.2011 jmenován Josef Průša s předstihem na základě vznikajících podmínek a potřeb regionu. Jednotlivé fakulty jsou připraveny takové studium realizovat. Chceme zároveň upozornit na velice příznivé územní předpoklady rozvoje univerzity. V územním generelu je vyčleněna vhodná oblast na okraji města Plzně, která umožňuje komplexní výstavbu univerzitního areálu včetně technologického parku. V něm se již realizuje výstavba části Fakulty strojní. Máme za to, že soužití technických i humanitních fakult v tomto komplexu tak vytvoří předpoklady nejen pro realizaci všestranného studia, ale i pro tvorbu optimálního duchovního prostředí. Těsná územní spojitost s největším strojírenským podnikem ŠKODA i nově rozvíjená vzájemná spolupráce s ním patří rovněž mezi základní předpoklady rozvoje univerzity. Současné vedení podniku i závodů ŠKODA sdílí stejný názor a plně vznik nových fakult i univerzity podporuje právě tak, jako představitelé města Plzně.“ Poměrně složitá jednání VŠSE s vedením bývalé Pedagogické fakulty Plzeň vyvrcholila sepsáním dohody, která trvale svědčí o předsevzetí zúčastněných stran. Z tohoto materiálu je možné se přesvědčit i o vůli jeho plnění. Založení Západočeské univerzity v Plzni jsem chápal jako akt dané možnosti. Při tvorbě vize ZČU jsme samozřejmě brali v úvahu ideje univerzity, jejichž stručnou charakteristiku jsme pro tyto účely pořídili z literatury o školské politice v Evropě i u nás. Zároveň jsme tvořením vize Západočeské univerzity formulovali dílčí myšlenky jmenována Ilona Mauritzová jednotlivců, kateder i fakult do vlastní ucelené univerzitní ideje. Mojí rektorskou povinností bylo předložit takové vize a takový strategický i operativní plán rozvoje, které byly závazné pro všechny složky univerzity. Ideu, která by oslovila všechny členy akademické obce natolik, aby se s ní podrobně seznámili, upřeli k ní pozornost, usilovali o její naplnění. Jen tak se vize může prosadit do života. A nelze váhat, protože velmi důležitou roli hraje čas. Připomeňme, že podle Humboldta se onen „těžko odhadnutelný bod, v němž vejdou myšlenka a skutečnost dobrovolně jeden do druhého“, snadno promešká. V prvním strategickém záměru z roku 1996, který byl konzultován s vedením města Plzně a oponován i rektorem Keplerovy univerzity v Linci, jsme jasně deklarovali regionální poslání ZČU. Samozřejmě trvale odmítám pejorativní označení regionální univerzita, ale zdůrazňuji tu pouze odpovědnost za rozvoj Plzeňského kraje. Tu jsme prokázali i iniciativou ve vytváření technologického parku. Z ekonomických důvodů jsme razili princip integrace činností (organizačních i pedagogických), zatímco důsledná decentralizace rozhodovacích pravomocí a s nimi spojených odpovědností měla zajistit prostor pro iniciativu. Při úpravách strategického záměru dalšího rozvoje je podle mého daleko důležitější široká účast zaměstnanců, studentů i zástupců institucí z regionu, než jeho precizní, detailní zpracování. Značný důraz je nutné klást na další prolínání fakult, na otvírání nových, perspektivních studij- ních programů i na případné utlumování programů stávajících. Vedení pak musí citlivě předjímat budoucí pohyb celé společnosti, pečlivě zvažovat obsazování rozhodujících funkcí na rektorátu a trvale odpovídat na dvě základní otázky: 1. Děláme dobře to, co děláme? 2. Je vůbec dobré to, co děláme? Druhá otázka je ovšem důležitější. Po vypracování inovace záměru musí následovat rozvážná, ale energická rozhodnutí zajišťující postupné naplňování přijaté strategie. O tom, že jsme byli schopni předsevzetí naplnit, svědčí kromě přijetí ZČU do svazku evropských univerzit i řada dalších úspěchů, kterých univerzita jako celek dosáhla. Stačí si uvědomit desítky podepsaných dohod se zahraničními partnery, rozsah mezinárodní spolupráce, počet získaných projektů v rámci TEMPUSU i počet dalších grantů. Ke strategickému plánu univerzity z roku 1996 přibyly jaksi v druhém kole strategické záměry všech fakult. Některé ze záměrů byly vedením ZČU vráceny k přepracování zejména proto, že nedůsledně reagovaly na nutnou změnu, a to na přechod od kvantity ke kvalitě. Fakulty se nadále nemohou „živit“ stále se zvyšujícími počty studentů. Musí se v daleko větší míře než dosud věnovat výzkumu, bádání, tvůrčí činnosti i aktivitám zajišťujícím mimorozpočtové prostředky. Jiří Holenda / emeritní rektor ZČU převzato z publikace 20 let, ze vzpomínek emeritních rektorů, připravila Anna Vaverková Pravda je, že za úspěchem stojí často úplná náhoda. Takovou náhodou bylo mé setkání s Dr. Charlesem Hallem z Memphiské univerzity na schůzce učitelů angličtiny, která se konala v prostorách Britské rady v Praze v říjnu 1989. Na mou otázku, proč se Charles rozhodl pracovat v Československu, mi sdělil, že chtěl zažít, jaké to je žít v totalitním systému. Naštěstí pro nás i pro Charlese si toho moc neužil. Při prvním setkání jsme se dobře pobavili a vyměnili si adresy. V lednu 1990, kdy myšlenka založení letní školy už dostávala konkrétní podobu, bylo zcela jasné, že na pomoc nemůžeme získat nikoho lepšího než Charlese. Spolu s rektorem jsme se rozjeli do hotelového domu Na Petřinách. V osm hodin ráno nám rozespalý Charles v pyžamu otevřel, a i když naše ranní návštěva byla pro něj velkým překvapením (později to často líčil jako probuzení o půlnoci), okamžitě ho náš návrh zaujal. Jeho pomoc byla a dosud je neocenitelná; plných dvacet pět let pomáhá s organizací, výukou i náborem studentů a lektorů z USA. Získat zahraniční lektory v tak krátké době (první ročník letní školy proběhl již v létě 1990) nebylo snadné. Ale Charles si věděl rady. Praha se v té době hemžila cizinci, byla přitažlivá zejména pro zahraniční studenty. „Odchytával“ nám vhodné lektory přímo na ulici. Zdaleka ne všichni měli pedagogické vzdělání. Nahrazovali je však obrovským nadšením, touhou účastnit se překotného dění a odhodláním být nám nápomocní v našem snažení. V tomto ohledu mi připomínali Vzpomínky a dojmy na první léta Mezinárodní letní jazykové školy V těchto dnech je tomu čtvrt století, co se zrodila myšlenka na založení Mezinárodní letní jazykové školy. Pro mladou generaci je to vzdálená historie, zejména pro ty, kteří nebyli v té době ještě na světě. Pro nás, pamětníky, čas uplynul velmi rychle; nemůžeme ani uvěřit, že už se to stalo tak dávno. Naše vzpomínky jsou stále živé, a to zejména proto, že pro většinu z nás léta 1989–1990 byla obrovským předělem v našem životě. Málokdo věřil, že se ještě za svého života dočká svobody a demokracie. Nikdy nezapomeneme na atmosféru té doby, na obrovské nadšení a odhodlání zcela nezištně a s velkým nasazením pomáhat navrátit zem do Evropy. Náhle se otevřely dveře do světa - s možností cestování, poznávání toho „jiného“ světa, navazování spolupráce se zahraničními partnery, přístupu k zahraniční vědě a kultuře. To vše bylo nádherné a každý toužil okamžitě těchto možností využít. Brzy se ukázalo, že náš návrat do Evropy nebude tak snadný a rychlý, jak jsme si představovali. Po čtyřiceti letech izolace nám pro styk s vnějším světem chyběla řada znalostí, z nichž jedna z velmi závažných byla nedostatečná znalost cizích jazyků, a tudíž velmi omezená schopnost komunikace. Tento nedostatek jsme si uvědomovali všichni, zejména však ti mladí, kteří studium jazyka zanedbávali, a to i proto, že si mysleli, že ho nikdy nebudou moci použít. Přístup k jazykům se okamžitě a radikálně změnil. Studenti vyžadovali zvýšení počtu hodin jazykové výuky, někteří si dokonce prodloužili studium o semestr nebo dva, aby dohonili, co v minulosti zameškali. Pro zvláště nadšené studenty bylo po vzoru Brunelovy univerzity zavedeno studium, které vedle odborných předmětů zahrnovalo i devět hodin výuky anglického jazyka týdně. V krátké době byli tito studenti připraveni pro studium na britských a amerických univerzitách, což se mnohým z nich podařilo díky evropským projektům a americkým grantům. Z atmosféry nenasytného zájmu o jazyky vzešel i nápad na založení letní jazykové školy. Museli jsme řešit řadu problémů: jak zvládnout náročnou organizaci bez předchozí zkušenosti, kde najít lektory i vhodné místo pro její konání. S rektorem Holendou jsme se hned v lednu 1990 vydali na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze sbírat zkušenosti. V mnohém jsme se poučili, ale zároveň jsme se rozhodli, že naše letní škola zdaleka nebude jen letní školou češtiny pro cizince, ale že propojíme zájem našich studentů o cizí jazyky se zájmem zahraničních studentů o studium češtiny. Nikdy jsme tohoto rozhodnutí nelitovali; přítomnost českých i zahraničních studentů a lektorů vytvářela od samého začátku jakýsi svět v malém, který umožňoval nejen výuku, ale i přirozenou komunikaci. VŠSE nebyly pro tento účel vhodné. Problém jsme vyřešili díky vstřícnosti tehdejšího děkana Lékařské fakulty J. Valenty a celého fakultního vedení. Propůjčili nám zdarma Šafránkův i Pavlovův pavilón. Jednou z náhod, která podstatně ovlivnila nejen letní školu, ale i výuku angličtiny a účast ZČU v evropských projektech, byl příjezd paní Janet Rees z Británie. O letní škole se dozvěděla od jednoho ze svých přátel, s nimiž se jako mladá studentka seznámila v Tatrách. Původně se chtěla zúčastnit jen letní školy. Začátkem školního roku 1990/1991 se však vrátila a zůstala celých dvanáct let. V našich vzpomínkách na první léta letní školy jsou události vážné i nevážné, až veselé (ty se však v době, kdy se udály, jevily jako velmi vážné; veselými se staly až po uplynutí nějaké doby). Je samozřejmé, že se na letní škole navazovaly známosti, vznikala přátelství krátkodobá, ale i trvalá a také sňatky. Řada zahraničních lektorů se po zkušenostech z letní školy rozhodla pracovat nějakou dobu nebo i trvale na českých univerzitách. Všichni studenti oceňovali nejen zlepšení jazykových dovedností, ale i hlubší poznávání jiných kultur. Již v prvních letech se organizovaly kurzy se speciálním zaměřením, např. pro lékaře, inženýry či zájemce o složení mezinárodně uznávané zkoušky TOEFL. Díky Sorosově nadaci (Open Society Fund) se některých ročníků účastnili i romští středoškoláci a žáci. Zejména skupina středoškoláků Se zahraničními lektory jsme měli dobré zkušenosti – většinou se řešily jen drobné problémy, které bylo snadné odstranit. Jen s jedním lektorem jsme se museli rozloučit - poté, co na studentech vyžadoval, aby si napsali vlastní nekrolog. Dvě studentky za mnou přišly a neutěšitelně plakaly. Protože to nebyl jediný těžko pochopitelný čin, kterého se lektor dopustil, odešel po vzájemné dohodě. I mezi studenty byly rázovité postavy – například osmdesátník, který se chtěl naučit česky a zároveň hledat rodinné kořeny. Jeden student přijel do školy s obrovským psem. Přenocoval s ním v autě, zaparkovaném před Šafránkovým pavilónem. To však nebyl jediný pes v historii letní školy. Jejím maskotem se stala naše Betty (černý pudlík). Účastnila se výuky, večírků i slavnostních zasedání a mezi studenty byla velmi oblíbená. Ráda vzpomínám na večírky, které se odehrávaly nejdříve v jídelně Šafránkova pavilónu a později ve vstupní hale Fakulty strojní. Výstupy si připravovali sami studenti se svými vyučujícími. Kromě zpěvu a hry na různé nástroje se velké oblibě těšily rozmanité divadelní scénky. Až profesionální úroveň mělo taneční vystoupení romské skupiny. V univerzitním prostředí byly večírky opravdovým zážitkem a příležitostí ještě lépe se navzájem poznat a pochopit. Žádná diskotéka takovou atmosféru nenahradí. Nezapomenutelnou postavou při těchto příležitostech byl Dr. Bruce Wilkie z Brunelovy univerzity, který úzce spolupracoval s Fakultou Pro zvláště nadšené studenty bylo po vzoru Brunelovy univerzity zavedeno studium, které vedle odborných předmětů zahrnovalo i devět hodin výuky anglického jazyka týdně. Brzy byli připraveni pro studium na britských a amerických univerzitách. Kennedyho mírové sbory. Později Charles vytvořil velmi sofistikovanou marketingovou strategii. Díky ní k nám pak pravidelně přijížděli nejen kvalifikovaní lektoři, ale i Charlesovi studenti, kteří se připravovali na dráhu učitelů angličtiny jako cizího jazyka. Velké zásluhy o úspěch letní školy mají samozřejmě lektoři z našich jazykových kateder. Řada z nich se jí účastnila opakovaně; Marie Smolíková absolvovala dokonce všech 25 ročníků. Veškerá administrativa a organizace v prvním ročníku spočívala na bedrech jazykových lektorů a příležitostných dobrovolníků. Teprve v průběhu let se vytvořil kolektiv pracovníků (jádro pozdějšího Zahraničního odboru), kteří s nevšedním nasazením nejen organizovali letní školu, ale i výrazně pomáhali studentům a akademickým pracovníkům zapojit se do řady mezinárodních projektů. Záštitu nad letní školou měli vždy rektoři; J. Holenda stál u jejího zrodu a s jeho pomocí se navíc vytvářela i koncepce. Neocenitelnou službu odvedl též J. Průša, který se ujal všech finančních záležitostí. Dík patří i manželům Slováčkovým za přípravu odpoledních programů – přednášek, besed či výletů. Náročné úkoly bychom nebyli zvládli bez pomoci studentů v recepci, kteří od prvního dne až obdivuhodně čelili náporu dotazů účastníků školy a zasloužili se o zmírnění chaosu, jemuž se v počátcích nedalo zcela vyhnout. Přálo nám též štěstí, když jsme hledali místo, kde by se měla letní škola konat. Budovy dobře zapadla mezi naše i zahraniční studenty. Mladší žáci byli hlučnější a také neposední, ale i oni se dobře integrovali s ostatními účastníky. Všichni milovali Charlese. Celkovou pohodu přerušila tato událost: romští studenti nebyli vpuštěni do jedné restaurace (prý nebylo místo). Po chvíli tam zcela bez problému vešla celá skupina Američanů. Mladí Američané, kteří jsou na rasové problémy obzvláště citliví, okamžitě sepsali protest. V obou jazycích jsme protest s desítkami podpisů rozeslali na různá místa; zájem medií byl obrovský. Po nějaké době se majitel restaurace omluvil a celou událost vysvětloval neomluvitelnou chybou jednoho zaměstnance. Dodnes si jako vzpomínku uchovávám sklenici s obrázkem indiána s oštěpem a papírové srdce s podpisy všech romských studentů a nápisem: S díky bojovníkovi za lidská práva. Jiná vážná situace, které se však zpětně smějeme, nastala před otevřením šestého ročníku letní školy. Za čtvrt hodiny mělo vypuknout zahájení v Pavlovově pavilónu, očekával se rektor, představitelé zahraničních velvyslanectví. Na schodech uvnitř pavilónu i před ním se už v pětistupech tísnily davy studentů. Zdálo se, že v místnosti je vše v pořádku – bílé ubrusy s květinami, mikrofony na stole, na pódiu. Když však Janet vzhlédla ke stropu, přečetla si na transparentu nad pódiem tento nápis: Sex International Summer Language School. Nastala panika a teprve v posledních minutách jsme sehnali pracovníka technických služeb, který nápis sundal. elektrotechnickou. Pro návštěvu letní školy si oblékl „kilt“ a s pravými skotskými dudy se procházel mezi překvapenými studenty po jídelně Šafránkova pavilónu. Kdo někdy slyšel skotské dudy v uzavřené místnosti, dovede si představit, že zdi pavilónu se otřásaly. Zlatým hřebem jednoho večírku byla aukce. Lektor, který vystupoval v roli vyvolávače, byl tak zběhlý v tomto oboru, že chrlil větu za větou, vyzýval k stále vyšším nabídkám. Vzhledem k tomu, že předmětem aukce byla Betty, byla jsem nucena vždy nabídky přebít. Vysoké sumy létaly vzduchem, ale naštěstí byla celá aukce jen „jako“. Velké veselí vzbudil test připravený českými účastníky kurzu přípravy na zkoušku TOEFL. Podle této zkoušky vytvořili krátký TOCEL, tj. Test of Czech as an easy language, aby si zahraniční lektoři sami na sobě vyzkoušeli, co takový test obnáší. I Charles, který má docela dobré znalosti češtiny, se zapotil. Vzpomínek a dojmů je mnoho. Zdaleka ne všechny se vešly do tohoto příspěvku. Dnes se k nim všem vracím a mám velkou radost, že letní škola přetrvala 25 let, že se našli schopní organizátoři i zdatný sbor lektorů, kteří v dlouholeté tradici pokračují. Jim všem i škole přeji do dalšího čtvrtstoletí hodně zdaru. Eva Valentová / zakladatelka MLJŠ www.zcu.cz Listopad 1989 v Plzni Jak vnímá 25. výročí sametové revoluce její přímý účastník a jak současný mladý člověk? rozhovor s Ivanem Blažkem a jeho dcerou Barborou, studenty ZČU (1989 a 2014) Kde vás sametová revoluce zastihla? Ivan: Byl jsem čerstvě ze školy a pracoval ve škodováckém výzkumáku. Tedy spíše jsem se nudil, to víte, elév, rozkoukával jsem se. Tři měsíce v procesu a najednou bác - revoluce. Pomýšlel jste na žurnalistiku už tenkrát? Ivan: Novinařina. Tehdy, v osmdesátých letech, to byl jenom takový romantický a příliš vzdálený sen. S kamarády jsme ještě na průmyslovce tvořili kraviny do školního časopisu, psal jsem písničkové texty, které nikdo nehrál. A dost. O studiu žurnalistiky jsem vůbec nepřemýšlel. S mým kádrovým profilem a - upřímně řečeno - také s mým studijním prospěchem, bych neměl šanci. To jsem věděl. A navíc - psát do tehdejších plátků? Děkuji, nechci. Do novin jsem se tedy dostal víceméně náhodou až v roce 1998, když jsem předtím prošel ještě několika profesemi. Co říká sametová revoluce vám, Barboro? Barbora: Jen to, co jsme se učili několikrát ve škole, protože osobní zkušenost samozřejmě nemám, narodila jsme se rok po ní. S tátou jsme si o roce 1989 nijak zvlášť nepovídali, nikdy jsme moc nerozebírali ani rok 1968 nebo 1945. Sametovou revoluci jsem nezažila, je to pro mě jen jeden z mnoha dějepisných údajů. Vím, že studenti začali státní převrat stávkami na školách, že vyjížděli do továren a že se stávka rozšířila po celém Československu a výsledkem toho všeho byly první svobodné volby. Dokážete si představit, jak by vaše studium na Západočeské univerzitě dnes vypadalo, kdyby sametová revoluce neproběhla? Barbora: Moc ne. Ale tuším, že tenkrát byla velká spousta omezení, z nichž nejvíc vnímám nemožnost vycestovat ze země. Opravdu nevím, vyrostla jsem už v dnešní době a znám to jen z filmů a z televize. Porovnejte studium tenkrát a teď. Ivan: Samozřejmě holka to má lepší. Třeba se nemusí učit marxismus-leninismus... Ale vážně. Jeden příklad nových časů - může si studium daleko svobodněji rozplánovat. A nový kampus se samozřejmě nedá srovnávat s tím, kde jsme se učili my. Vymetali jsme snad všechny plzeňské sály. V zimě tam bývala taková kosa, že nám dávali pauzy na rozcvičku. Na druhou stranu si myslím, že vztahy mezi studenty byly tenkrát lepší, snad, že mezi námi nepanovala žádná velká řevnivost, soutěživost, málokdo si tehdy dělal iluze, že někdy udělá nějakou kariéru. Je mezi spolužáky povědomí o listopadu 89? Barbora: Ne, řekla bych, že jsou na tom podobně jako já. Jaké jsou vaše vzpomínky na revoluční dny? Ivan: V sobotu 18. listopadu dopoledne jsem přišel s mojí nastávající ženou domů z mejdanu u kamaráda, pustíme rádio, stanice Hvězda, a tam povídali cosi o nějakých nepokojích v Praze, někde na Národní třídě. Mávli jsme nad tím rukou, takových zpráv už bylo. Pak to ale vzalo pěkný obrat. V neděli už jsem byl s tátou na první malé demonstraci v Plzni před divadlem, pak přišly ty velké na náměstí, Letenská pláň, generální stávka. To byl pro mě vrchol. Šli jsme v průvodu ze Škodovky, v ulicích kolem nás nadšený špalíry lidí. Říkal jsem si: Takhle se museli cítit Američané, když osvobodili Plzeň. Nádhera. Když si dnes čtu dopisy, které jsem psal v těch dnech, trochu se stydím za ty velký slova a za tu naivitu. Ale tenkrát to tak člověk cítil, bylo to krásný. Připomínáte si dnes sametovou revoluci? Ivan: Ne. A ani neposlouchám projevy. Nejsem na ně zvědavý. Mám svý vzpomínky. Ty mi stačí. Jaromír Novák / rektorát u-noviny / strana 11 Konference EAIE v Praze Více než 5000 odborníků z 88 zemí světa se v září setkalo v pražském Kongresovém centru na největší události v oblasti terciálního vzdělávání - na 26. konferenci Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání (European Association for International Education - EAIE). Výroční konference se konají každý rok v jiné evropské metropoli. Loni hostil EAIE turecký Istanbul a v roce příštím bude organizátorem skotský Glasgow. Jako největší svého druhu v Evropě jsou výroční konference EAIE klíčovou událostí na poli vysokoškolského vzdělávání. Letošním tématem bylo motto „Vykročení do nové éry“, zdůrazňující nebývale dynamický vývoj mezinárodního vzdělávání. Čtyřdenní program konference zahrnoval více než 170 sekcí, 29 workshopů a 4 diskuze o klíčových tématech. Každý večer se konaly rozličné networkingové aktivity, umožňující navazování nových kontaktů. Slavností zahájení, konané 17. září, obohatili svými proslovy český rodák Jan Muehlfeit, Chairman Microsoft Europe, a Jan Hudeček, primátor hlavního města Prahy. Jednou z paralelních aktivit v rámci konference byla také organizovaná prohlídka kampusů českých vysokých škol. Tato akce proběhla na ZČU v úterý 16. 9. 2014, a to v univerzitním areálu na Borských polích. Zúčastnili se jí zástupci zahraničních partnerských univerzit z Německa, a to konkrétně z Universität Hof a Hochschule Mittweida. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si univerzitní kampus, poobědvat v menze a získat informace o univerzitě, její historii, o jejím vývoji a navazování zahraniční spolupráce s mezinárodními vysokými školami. Nakonec si ve spolupráci s EHMK Plzeň 2015 a v doprovodu B. Maška z Fakulty strojní prohlédli centrum města. Doprovodná výstava EAIE, která probíhala souběžně s konferencí, čítala více než 200 vystavovatelů a zahrnovala pavilony z celého světa. ZČU se spolu s dalšími 14 českými univerzitami účastnila pod společnou značkou „Study in the Czech Republic“. Cílem veletrhu bylo navázání spolupráce s univerzitami po celém světě, podepsání či rozšíření nových meziinstitucionálních smluv v rámci programu Erasmus+ a upevnění vztahů mezi partnerskými institucemi. Stánek ZČU navštívilo mnoho stávajících zahraničních partnerů nejen z evropských vysokých škol, např. Hochschule Harz, Fachhochschule Brandenburg, Universität Würzburg, Westsächsische Hochschule Zwickau, Graduate School of Engineering Mines Nantes, Université d´Artois, Centria University of Applied Sciences Kokkola (foto), ale i z univerzit mimo Evropu, např. Sogang University, Marquette University, Ural Federal University, Michigan University a mnoho dalších. V rámci rozšíření spolupráce navázala ZČU i nová partnerství, kupř. s Hochschule RheinMain, Université de Poitiers, Université Catholique de Lille, Universitas Hungariae Occidentalis, Istanbul Commerce University, Korea University Sejong Campus, Sophia University a dalšími. Západočeská univerzita v Plzni se svou účastí zviditelnila na mezinárodním poli a propagovala tak i město Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Elektronická knihovna Den knihoven Konference INNOVA 2014 Z projektu Česko-saská síť knihoven - Informace bez hranic v programu Cíl 3 bylo zakoupeno dle požadavků fakult 291 titulů zahraničních odborných elektronických knih v anglickém a německém jazyce. E-knihy jsou pro studenty a zaměstnance ZČU dostupné online na webových platformách Ebrary a EBSCOhost. Elektronické knihy je možné vyhledávat v on-line katalogu ALEPH dle názvu, jména autora nebo klíčových slov. Uživatelé mohou e-knihy číst online nebo stáhnout jednotlivé tituly na mobilní zařízení s časově omezenou výpůjční dobou. V projektu, do kterého jsou zapojeny Západočeská univerzita, saské univerzity v Chemnitz a Zittau/Görlitz a Krajská knihovna v Liberci, proběhla řada dalších aktivit. Studenti i pedagogové ZČU si prostřednictvím bezplatné mezinárodní výpůjční služby půjčili už téměř sto knih. Na workshopech i stážích si čeští a němečtí knihovníci vyměnili zkušenosti z oboru. Prospěšné byly Dny knihoven, určené studentům zúčastněných univerzit. Zatímco V Chemnitz byli v dubnu naši studenti germanisté, v říjnu do Plzně přijedou studenti technických oborů. Seznámí se s činností Katedry technologie obrábění, navštíví halové laboratoře i Vědeckotechnický park. O projektu se můžete dozvědět více na webu Univerzitní knihovny http://knihovna.zcu.cz/projekty/Chemnitz/projekt.html. Ve čtvrtek 23. října se sešli studenti strojních fakult z Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz a Technické univerzity v Liberci se studenty Západočeské univerzity. Akci Česko-saský den knihoven pořádala Univerzitní knihovna spolu s Fakultou strojní v rámci evropského projektu Česko-saská síť knihoven – informace bez hranic v programu Cíl 3. Studenty přivítal děkan Fakulty strojní Milan Edl. Vedoucí katedry technologie obrábění Jan Řehoř a vedoucí Katedry průmyslového inženýrství a managementu Michal Šimon představili Regionální technologický institut Fakulty strojní, který je moderním centrem pro výzkum a vývoj a úzce propojený s potřebami průmyslových partnerů. V přednášce „Výzkum a vývoj obráběcích technologií“ seznámili studenty s hlavními směry výzkumu. Poté si studenti prohlédli Vědecko-technický park Plzeň na Borských polích. Zde jim byly předvedeny formy praktické spolupráce Fakulty strojní s firmou Hofmeister,s. r. o. a laboratoří LEO/RTI. Odpoledne byla studentům představena Univerzitní knihovna na Borech, a to i s novými prostory, otevřenými letos v říjnu. „Den knihoven považuji za zdařilou akci. Věřím, že přispěl k seznámení s technickým studiem na ZČU, k předání zkušeností a navázání kontaktů mezi českými a saskými studenty“ konstatovala ředitelka knihovny Miloslava Faitová. Ve zcela nově otevřené budově výzkumného centra NTIS - Nové technologie pro informační společnost Západočeské univerzity v Plzni se ve středu 24. září uskutečnila odborná konference INNOVA 2014. Akci pořádádala Regionální kancelář Plzeň Obchodní a průmyslové komory Regensburg a Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a jejím novým evropským centrem excelence NTIS. Konference INNOVA 2014 se konala v rámci tématu roku ČNOPK „Výzkum a vývoj – zaostřeno na budoucnost“. Jejím cílem bylo posílit spolupráci mezi firmami a vědecko-výzkumnými institucemi v přeshraničním regionu Plzeň – Horní Falc a podpořit vznik klastrů či jiných forem spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které se na poli inovací pohybují. Konference byla určena pro firmy, výzkumné instituce a vysoké školy jak z české, tak z německé strany hranice, které zde představily své zkušenosti v oblasti transferu technologií a aplikovaného výzkumu. Tématem konference byly rovněž možnosti financování vývojových a inovačních projektů z regionálních i přeshraničních programů. Účastníci konference se dozvěděli také například o možnosti daňového odpočtu na výzkum a vývoj nebo o inovačních voucherech. Příklady z praxe týkající se spolupráce firmy a výzkumné instituce představili zástupci společností MBtech Bohemia a ZF Engineering Plzeň. Na závěr mohli zájemci tyto firmy osobně navštívit. Monika Müllerová / OLP Magda Šrajbová / Univerzitní knihovna Jana Ovsjanniková, Lenka Kantárová Zahraniční vztahy Kamila Kolářová / rektorát www.zcu.cz u-noviny / strany 6–7 Podzim na FDU Primátor města Plzně Martin Baxa udělil 28. září 2014 u příležitosti státního svátku děkanovi Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara J. Mišterovi historickou pečeť města Plzně. Odměnil tak jeho přínos pro město Plzeň, podíl na rozvoji města a zvýšení jeho prestiže. Vzpomínáte ještě na Modeli da Torino? Představení v režii Petra Formana, které unikátním způsobem propojilo svět výtvarného umění a nového cirkusu, nyní získalo jako společný projekt Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a společnosti Plzeň 2015 Uměleckou cenu města Plzně. To, že budova Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara je výjimečná, víme už dlouho. Ke stejnému názoru dospěla i odborná porota, která doporučila primátorovi města Plzně udělit in memoriam prestižní Cenu Hanuše Zápala 2010–2013 J. Štípkovi právě za budovu naší umělecké fakulty. Cena Hanuše Zápala je udělována jednou za čtyři roky za přínos plzeňské architektuře v uplynulém období. Ocenění převzal Jan Štípek ml. Nepřehlédnutelná byla Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara i na největší středoevropské přehlídce světového a českého designu Designblok 2014 v Praze. Do letošního týdne designu a módy vstoupila s heslem „Design, který je vidět“, jež bez mezery naplnila. Její hlavní výstavní zónou byl black.byt – zcela černý byt se stal originálním pozadím, ze kterého vystupovala umělecká díla napříč několika obory FDU. K vidění byly například knihy, keramika a šperky. Instalace zaujala i porotu a získala Cenu šéfredaktorů - Designblok 2014 - jako nejlepší školní prezentace. Výjimečné bylo i druhé prezentační místo fakulty, přímo v centru Prahy Na Příkopech, kde budily pozornost dva kontejnerové lichoběžníkové city moduly, vyrobené sponzorsky firmou Koma na míru naší fakultě. Program v této odpočinkové zóně zajistila dvě studentská tvůrčí uskupení. Kolemjdoucí se mohli zapojit do sportovního klání v rámci projektu Kontejrun – studenti a absolventi FDU ze skupiny Skleník přeměnili jeden z modulů v tělocvičnu, kde se dalo soutěžit například v kroku přes překážky nebo běhu na 4,6 metru, a kdo chtěl zvládnout celý maraton, musel oběhnout 3 500 kol. Insta- lace reagovala na aktuální trend trávit volný čas běháním. Druhý modul nabídl herní odpočinkové místo, kde skupina KYČN představila počítačovou hru Zubozem, vytvořenou studenty naší fakulty, která se stala lákadlem pro malé i velké hráče. Do třetice se Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara prezentovala módní přehlídkou v kostele Šimona a Judy. Lenka Kodýtková / FDU Nejmladší fakulta ZČU dělá i v tomto semestru čest svému jménu a v průběhu jednoho měsíce získala čtyři významná ocenění. 3x FDU Tři listopadové dny, tři významné akce spojené se jménem Ladislava Sutnara, významní hosté a pocta životu a dílu tohoto výjimečného umělce i pozoruhodného člověka – to vše v režii Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Zdroj: www.plzen.eu Návrat Ladislava Sutnara do Plzně V pondělí 3. listopadu udílela FDU již potřetí prestižní Cenu Ladislava Sutnara výjimečným uměleckým osobnostem a institucím. Ocenění si za účasti mnoha významných hostů včetně primátora města Plzně a amerického velvyslance v ČR převzali z rukou děkana FDU J. Mištery a Radoslava L. Sutnara (syna L. Sutnara) tyto osobnosti: viceprezidentka The J. P. Getty Trust Ron Hartwig a ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze Helena Koenigsmarková, dále světově uznávaný americký teoretik designu, žurnalista a pedagog Steven Heller, teoretik umění Jiří Šetlík a přední český grafický designér Zdeněk Ziegler. Prostřednictvím této ceny projevuje Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara uznání českým i zahraničním uměleckým osobnostem i institucím za jejich výjimečné výkony zejména na poli užitého umění a designu dále za pedagogickou činnost i podporu moderního umění a designu. Slavnostní ceremoniál udílení cen se stal také příležitostí k předání výjimečného daru – Radoslav Sutnar věnoval městu Plzni u příležitosti blížícího se roku 2015, kdy bude Plzeň hlavním městem evropské kultury, originál obrazu Venuše / Plzeň je žena, jako symbolizující návrat Ladislava Sutnara do rodného města. Mnoho významných hostů se sešlo i následující den na půdě FDU, kde se konal první ročník sympozia DesignMeeting. Na inspirativním setkání představitelů českých a zahraničních vysokých uměleckých škol zazněly velmi zajímavé přednášky držitelů Ceny Ladislava Sutnara 2014 i dalších odborníků, včetně osobních vzpomínek na setkání s tímto geniálním umělcem. Návrat světově uznávaného designéra Ladislava Sutnara do rodného města, o který se již několik let zasazuje FDU ve spolupráci s městem Plzeň, se završil 5. listopadu 2014, kdy byly urny s ostatky Ladislava Sutnara a jeho manželky Františky uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni. „Vítejte doma, mámo a táto.“ Těmito slovy přivítal Radoslav Sutnar své rodiče, kteří se nyní vrátili do rodného města. Během pietního vzpomínkového aktu byl rovněž odhalen náhrobek a pomník, vytvořený Petrem Vogelem z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Ladislav Sutnar se vrátil do Plzně, kde jeho odkaz žije mimo jiné i ve zdech umělecké fakulty, která nese jeho jméno, a v mladých umělcích, kteří jdou jeho cestou. Blíží se výjimečný rok 2015, na který naše fakulta vedle dalších významných projektů připravuje i řadu velkých výstav díla Ladislava Sutnara, mezinárodní přehlídku studentského plakátu Hommage à Sutnar, vydání pěti knih věnovaných jeho dílu, realizaci jeho pomníku a podobně. Sutnarův umělecký a duchovní odkaz v průběhu jara a léta postupně doslova zaplní Plzeň. Ambice děkana Mištery směřují k založení muzea či stálé expozice Ladislava Sutnara v Plzni tak, aby zde vznikla „sutnarovská“ kulturní turistika. Lenka Kodýtková / FDU www.zcu.cz listopad 2014 / ročník 4 / číslo 2 / vydává Západočeská univerzita v Plzni I v letošním roce se v Plzni odehrála tradiční hokejová bitva. Utkaly se spolu hokejové týmy Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyhráli jsme. Cizinci se u nás učí česky „Učím se česky, protože chci studovat v České univerzitě. Myslím, že Český republik je moc dobré země. Bydlit tady je moc komfortní, levný a zajímavý. Studovat v Univerzity je taky moc dobry.“ Student z Gruzie po dvou měsících výuky českého jazyka. Roční přípravný kurz pro studium v českém jazyce. Ústav jazykové přípravy ZČU – to nejsou jen kurzy cizích jazyků pro české studenty, ale také kurzy češtiny pro cizince. V naší nabídce máme několik druhů a úrovní. Kurzy jsou určeny nejen pro budoucí vysokoškolské studenty, ale i pro zájemce z řad široké veřejnosti. Jsme rádi, že čím dál více cizinců navštěvuje kurzy a my jim můžeme výukou zprostředkovat lepší porozumění českému jazyku, české kultuře a českému způsobu života. Kurzy mají velmi pestrý multikulturní náboj, v letošním kurzu jsou zapsáni účastníci ze sedmi zemí světa dvou kontinentů. Mezi jakými kurzy si zájemci mohou vybrat? Zahraniční studenty, kteří chtějí studovat na ZČU, u nás v ročním intenzivním kurzu při- pravíme na studium na vysoké škole. V rámci 25 výukových hodin týdně se studenti učí nejprve úplné základy češtiny a postupně přejdou na odborný a akademický jazyk, jsou připravováni na každodenní univerzitní život, to znamená nejen na semináře a přednášky, ale také na komunikace s vyučujícími, se spolužáky a dalšími lidmi. V příštím akademickém roce rozšiřujeme kurzy o nabídku odborné přípravy na přijímací zkoušky, kde se budou studenti učit vybraným odborným předmětům v češtině, a to 15 hodin týdně od prosince do května. Praktičnost studia je podpořena nejen každodenním životem v českém prostředí, ale také e-learningovým kurzem. Studentům také pomáháme s podklady pro nostrifikaci. Nabídkou ročního intenzivního kurzu pro studium v češtině chce UJP přispět k internacionalizaci studentské komunity ZČU a nabídnout zahraničním zájemcům o studium v Evropské unii univerzitní vzdělání právě u nás. Na základě účasti na zahraničních veletrzích terciárního vzdělání víme, že potenciál v této oblasti je velký. Naši nabídku doplňují přípravné kurzy na certifikovanou zkoušku z českého jazyka CCE (Czech Language Certificate Exam), která je po občanech cizí státní příslušnosti požadována některými českými institucemi, např. pro přijetí na některé vysoké školy nebo při procesu žádosti o trvalý pobyt. Kurz je dle možností přizpůsoben požadavkům účastníků. V rámci podpory jazykové komunikace mohou studenti navštěvující kurzy češtiny, stejně jako univerzitní studenti a veřejnost, využívat nabídku dvou jazykových center. Už dva roky působí pod UJP působí Ruské centrum a letos v září oslavilo svůj první rok americké centrum US Point. Tato centra pořádají každý měsíc akce kulturního a jazykového zaměření, jako např. konverzační kluby, promítání filmů, výstavy, přednášky či různé semináře. Daniela Lukavská / UJP www.zcu.cz u-noviny / strana 6–7 Jsem střelec S Michalou Heinrichovou o prolínání studia na Fakultě právnické a vášně pro sportovní střelbu, která ji dovedla k českému rekordu. rozhovor s Michalou Heinrichovou, studentkou Fakulty právnické Jak se dívka jako vy rozhodne pro kombinaci práva - sportovní střelba? Tím jste mi pěkně připravila půdu pro další otázku - jak se vám na ZČU líbí? Jsem z Písku, střílet jsem začala už ve třinácti letech na základní škole, v rámci sportovního kroužku při Domu dětí a mládeže. Původně to byla jen zvědavost, jaké to bude, ale začalo mi to jít a tak jsem se postupně dostávala do lepších a lepších klubů. Střední školu jsem studovala ve Vodňanech, kde jsem měla jeden rok individuální studijní program, protože jsem se připravovala na Mistrovství světa 2009. To bylo ještě směrem od Plzně (smích), ale pak už jsem nabrala správný směr a namířila jsem si to přímo na ZČU. Vybrala jsem si studium práv, protože mě tahle problematika vždycky zajímala. Už na základní škole jsme měli různé soutěže s právnickou tematikou a na střední dokonce pětkrát týdně přímo hodinu práv, takže k tomu od začátku všechno směřovalo. A protože v Plzni je navíc jedna z nejlepších střelnic v Evropě, myslím samozřejmě střelnici v Lobzích, vyšlo to přímo skvěle a bylo rozhodnuto. Líbí (smích). Na právech a ZČU celkově je nejlepší přístup profesorů. To, co se učíme, není jen suchá teorie. Semináře jsou zajímavé, praktické a hlavně živé. Mnohem víc, než slyším od svých kamarádů, kteří studují třeba v Brně. Tady je výuka zážitkem a skvělý přístup učitelů ke studentům je něco, co si zapamatujete. Zásahy 2005 2007 Jak se kloubí váš studentský život a sport? dobře, moc se mi to nepovedlo. Umístění bylo dobré, ale ten závod byl velmi specifický, protože neměl finále. Střílelo se na celá čísla, na základ kvalifikaci. Kdyby bylo finále, troufám si říct, že bych vyhrála, bylo to náročné hlavně po fyzické stránce a moje fyzička byla dobrá. Studujete magisterský program na právnické fakultě, chcete se tomuhle povolání věnovat i dál v životě? Překvapivě dobře, je to daná linie škola–střelnice–spánek. Teď ještě pracuji, takže je to časově náročnější, ale stačí si uspořádat priority, kdy se věnovat víc škole a kdy střílení, a jde to všechno jednoduše dohromady. Nejsem ještě rozhodnutá. Vím určitě jen to, že nechci být profesionální sportovec, to je náročné a hlavně krátkodobé. Práva se dají použít mnohem variabilněji. Líbila by se mi práce notářky, alespoň pro začátek, ale jak říkám, ještě nejsem rozhodnutá, jestli nebýt spíše advokát na volné noze. Budoucnost ukáže. Co vaše sportovní úspěchy? Neuvažujete spojit svět práva a střelby? Naposledy jsem byla druhá na Akademickém mistrovství České republiky, ale i když to zní asi Neláká mě to. Na Českém střeleckém svazu jsme se s jeho ředitelem sice o této možnosti - vítěz Českého poháru talentované mládeže - 2. místo na Mistrovství ČR - registrace v České střeleckém svazu - klub SLŠ Písek 2008 už jednou bavili, ale já si nejsem jistá, že by mě tahle práce naplňovala. Sice by se týkala přímo mého velkého koníčku, ale bylo by to řešení stále těch samých záležitostí, a já mám ráda spíš rozmanitost a výzvy. 2010 Podporuje vás ve střelbě i univerzita? - první účast na Mistrovství Evropy juniorů - 22. místo v jednotlivcích, 5. místo v týmech Ano, a hodně mi pomáhají, třeba mně píší poznámky ze seminářů a přednášek, takže je pak nemusím složitě shánět a mám více času na trénky, školu, soukromý život. Dostanete se často do světa? Jsem držitelka českého rekordu ve sportovní pistoli, v junorské kategorii na 254 metrů. Střílí se sportovní malorážka 30+30. To znamená 30 ran na terč, co se nehýbe, to je samozřejmě snazší, 2012 2011 Jak se na vás dívají spolužáci, vědí o tom, že jste rekordmanka? Vychází mi opravdu hodně vstříc v plánování studia, takže můžu plnohodnotně studovat a stíhat závody, tréninky... Jsem za to opravdu ráda, a jak už jsme řekla na začátku našeho rozhovoru, tohle je z mého pohledu pro ZČU typické, setkáte se na ní se skvělým přístupem ke studentům. Spíš do Evropy. Nejvíc se mi líbilo v Itálii, kde bylo v roce 2011 Mistrovství Evropy, tam jsme - Mistrovství světa v Mnichově - 14. místo v jednotlivcích byli v týmech třetí, bylo to hezké zakončení mé juniorské sezóny. Nejčastěji ale jezdíme do Německa, je to blízko a mají tam téměř na každém rohu střelnici. Váš největší úspěch? - nástup na ZČU FPR - rekord ČR ve sportovní pistoli 30+30 finále na 25 m výsledek 786,2 - Mistrovství Evropy v Bělehradu - 5. místo v jednotlivcích, 2. místo v týmech 2013 2014 a pak dalších 30 ran po 5ranných sériích, kdy se terč na 3 vteřiny otočí. To je přesně ten čas, kdy se dá stihnout jeden výstřel. To už je ale ta zábavná část, střílení. Při tréninku je třeba dlouze trénovat tzv. “sušení”, tedy mačkání spouště na sucho. Ale jak se říká – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A nakonec, jaké jsou vaše plány do budoucna? Příští rok chci jet co nejvíc světových pohárů, důležitý bude ten v Mnichově a jeden či dva poháry evropské. Tam už se dá vystřílet kvóta pro kvalifikaci na olympiádu. Ostatně, neznám sportovce, pro kterého není účast na olympiádě vysněnou metou (smích). Jaromír Novák / redakce - 1. místo v týmech na MČR - 2. místo na Akademickém mistrovství ČR - 3. místo v celkovém pořadí reprezentantů ČR - 3. místo na Mistrovství ČR Spolupráce s HC Škoda Plzeň 1. října podepsala rektorka Ilona Mauritzová a generální manažer HC Škoda Plzeň Martin Straka rámcovou smlouvu o spolupráci. Jejím cílem je podpořit užší propojení sportu a vysokoškolského studia. Spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu bude zaměřena především na práci s mládeží a sportovní aktivity. Obě instituce se budou vzájemně podporovat také v rámci společenských akcí a aktivit, které budou zacílené na veřejnost v západočeské metropoli. HC Škoda Plzeň poskytne vstupenky na zápasy pro studenty a zaměstnance ZČU, univerzita zase bude nápomocna například při informování o akcích hokejového klubu a hledání dobrovolníků na výpomoc z řad studentů. „V červenci jsme podepsali smlouvu s fotbalovým klubem FC Viktoria, dalším krokem je uzavření smlouvy také s HC Škoda Plzeň. Západočeská univerzita v Plzni dlouhodobě podporuje sportovní aktivity nejen svých studentů a zaměstnanců, ale i sport v Plzni obecně. Navázání spolupráce s oběma významnými plzeňskými kluby to potvrzuje,“ uvedla rektorka ZČU Ilona Mauritzová. „Tento projekt jsem se rozhodl podpořit, jelikož ho vnímám především jako smysluplné propojení sportu a vysokoškolského studia,“ sdělil generální manažer klubu Martin Straka. Anna Lukešová / Projektové centrum IAESTE pomáhá studentům k praxi Fotograf: Jan Zeman Rok s Bohumilem Hrabalem V listopadu si příznivci osobitého a nezaměnitelného spisovatele Bohumila Hrabala užili dvě mimořádné akce. V Univerzitní knihovně Západočeské univerzity v Plzni se předčítalo z vybraných Hrabalových knih a na filmovém plátně zazářila zdařilá Hrabalova adaptace od Juraje Herze. Vyvrcholila tak celoroční snaha Univerzitní knihovny vzdát hold výjimečnému spisovateli, který by se letos dožil sta let. Po celý rok 2014 nabízí Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni bohatý program inspirovaný tvorbou Bohumila Hrabala. Doposud mohli diváci shlédnout originální výstavu Dialog s Hrabalem, navštívit komentované promítání jedné z povídek z Perliček na dně, vyslechnout si přednášku Bohumil Hrabal méně známý nebo prolistovat Hrabalovy knihy při jejich výstavě. Kreativní čtenáři měli možnost zapojit se do výtvarné soutěže, při které byli tři vylosovaní výherci odměněni cenami. Univerzitní knihovnu více otevřeli i veřejnosti a hodláme v tom pokračovat také nadále.“ Zároveň ale přiznává, že zájem o akce inspirované dílem Bohumila Hrabala byl mezi studenty menší, než na počátku čekala. „Netřeba zmiňovat, že četba Bohumila Hrabala je velmi náročná a příliš nezapadá do dnešní uspěchané doby. O to více ovšem potěší případy, kdy se nám u studentů podaří vzbudit zvědavost a inspirovat je k četbě Hrabala,“ dodává pozitivně ředitelka Univerzitní knihovny. Poněkud jiná knihovna Hrabalův listopad v režii Juraje Herze Ředitelka Univerzitní knihovny, Miloslava Faitová hodnotí proběhlé akce kladně a říká: „Těší mě, když vidím, jak se knihovna postupně vyvíjí v prostor, kde mohou lidé nejen studovat, ale rovněž potkávat své známé, diskutovat, inspirovat se a bavit Skrze Bohumila Hrabala jsme Ve středu 12. listopadu měli jak studenti, tak zájemci z řad veřejnosti možnost zúčastnit se veřejného čtení z díla Bohumila Hrabala. „Každý dostal příležitost se do čtení aktivně zapojit, pokud měl zájem. Ale samozřejmě mohl také jen přijít, vypít si šálek kávy a zaposlouchat se do krásy Hrabalových textů,“ vysvětluje Sylva Řehořová, členka organizačního týmu. Čtenáře přišly podpořit i některé známé osobnosti. Na veřejné čtení navázalo ve čtvrtek 20. listopadu komentované promítání snímku Sběrné surovosti, velmi zdařilé Hrabalovy adaptace od Juraje Herze. Mnozí filmoví odborníci považují právě Herzovu adaptaci Hrabala za vůbec nejzdařilejší. Obě dvě akce proběhly v odpoledních hodinách v areálu knihovny v univerzitním kampusu Západočeské univerzity na Borech. Partnery projektu „100 let Bohumila Hrabala“ v Univerzitní knihovně jsou Plzeň 2015, Ministerstvo kultury České republiky, Plzeňský kraj, Západočeská Univerzita v Plzni a Plzeňský Prazdroj. Mediálním partnerem akce je Český rozhlas Plzeň. Jakub Pokorný / Univerzitní knihovna Studentská organizace IAESTE ZČU Plzeň se zabývá projekty, kterými přispívá k osobnímu rozvoji vysokoškolských studentů i svých členů – členové IAESTE se ve svém volném čase učí novým dovednostem v oblasti komunikace, vyjednávání, projektového řízení, marketingu, PR či HR. Sbírají zkušenosti, které mnohdy čerstvým absolventům chybí. Jednotlivé pobočky IAESTE spolupracují s ostatními členy IAESTE u nás i v zahraničí a také s firmami, které hledají studenty a absolventy převážně technických oborů. IAESTE v prvé řadě zprostředkovává odborné zahraniční stáže, a to v 85 zemích po celém svě- tě. Studenti, kteří se rozhodnou vyjet na stáž s organizací IAESTE, získávají mezinárodní zkušenosti v zahraničních společnostech, prohlubují si znalosti ve svém oboru a uplatňují je v praxi, získavají schopnosti komunikovat a pracovat v cizím v jazyce a poznávají cizí kultury. IAESTE studentům pomáhá také s uplatněním na trhu práce. Vydává katalog iKariéra, v němž hledají tuzemské i zahraniční firmy studenty a absolventy, pořádá Veletrh pracovních příležitostí, jehož se každoročně účastní přes čtyři tisíce návštěvníků a více než sto českých i zahraničních společností, a provozuje jobportál iKariera.cz. Čerstvě přijatí studenti ZČU jis- tě ocení praktického Průvodce prváka, v němž naleznou řadu cenných informací, díky nimž se lépe zorientují v prostorech i chodu školy. Členství v IAESTE představuje vzájemné předávání zkušeností, dovedností a smysluplné trávení volného času. IAESTE také znamená cestování, poznávání cizích kultur a nových lidí. Mohli jste se o tom přesvědčit na Coffee breaku, který IAESTE uspořádala v polovině října. Více informací naleznete na iaeste.zcu.cz nebo na naší FB stránce www.facebook.com/iaestelcplzen. Anna Lukešová / Projektové centrum Velvyslanec USA Andrew Schapiro U příležitosti návštěvy amerického velvyslance Andrewa Schapira 3. listopadu jsme se v exkluzivním rozhovoru zeptali na jeho dojmy z Plzně a Západočeské univerzity. Jak se Vám v Plzni líbí? Můžete srovnat české a americké školství? Měl jsem tu možnost vidět se se starostou a hejtmanem, navštívil jsem Techmánii a úžasnou Západočeskou univerzitu. Nevím, jestli mohu vybrat to, co se mi nejvíce líbilo, ale mohu zmínit dvě věci, které byly mimořádně pěkné na pohled. A to plzeňskou radnici – architektura a umění tam jsou úžasné. Je to 400 let stará budova, já pocházím z místa, kde i stoletá budova je považována za starobylou, takže bylo úžasné a krásné to vidět. A pak to, co jsem zažil před chvilkou: přednášel jsem v místnosti plné studentů, většina z nich byla narozená po roce 1989, bylo to celé v angličtině a pokládali mi úžasné otázky, nestyděli se. Byl to skvělý zážitek. Ukazuje to, že Plzeň a její univerzita jsou místem plným života, energie a inteligence. Nebyl jsem si jistý, s čím se tu setkám, tohle je ale příjemné překvapení. Nejsem si jistý, jestli můžu teď, ze své pozice hodnotit – možná až se sem vrátím příští rok. Ale co mohu říci už teď, podle kvality studentů a podle toho, co jsem mohl postřehnout u profesorů, tak kvalita vzdělávání je zde srovnatelná se Spojenými státy. Ale nemohu samozřejmě hodnotit. Co říkáte na umístění US Pointu v Plzni? Je to fantastické, líbí se mi ta myšlenka, že je právě tady na univerzitě. Protože to, co chceme dělat, je dát lidem příležitost přijít sem, zjistit více o naší zemi, pokud chtějí, ptát se, vidět věci. Umístění je perfektní, je zde velmi hezká knihovna a sympatičtí pracovníci. Jaromír Novák / redakce Studentská konference 18. 11. 2014 se bude konat již 7. ročník soutěžní Konference studentských odborných prezentací v cizích jazycích. pořádaný Ústavem jazykové přípravy v areálu ZČU na Borech, tentokrát ve spolupráci se středními školami Plzeňského kraje. Zájemci z řad studentů všech fakult ZČU a středních škol se utkali prostřednictvím svých odborných prezentací. Každý účastník následně dostal související otázky od několikačlenné poroty. Přihlášení studenti mezi sebou porovnali nejen získané prezentační, ale i komunikační dovednosti v angličtině, němčině, ruštině, románských jazycích a češtině pro cizince. Díky vysokému počtu zájemců se vysokoškolská sekce angličtiny letos konala ve dvou kategoriích: humanitní a technické. Studentské prezentace a následné diskuze na prezentované téma byly hodnoceny porotami s mezinárodním zastoupením, ve kterých vedle významných vědců naší univerzity, jako např. Jiřího Koženého zasedli i někteří zástupci sponzorských subjektů, mezi které patří např. město Plzeň, organizace British Council, Velvyslanectví Spojených států amerických, Velvyslanectví Ruské federace, nakladatelství Fraus a Oxford University Press, společnosti Comtes FHT, Czech Precision Forge, Bohemia Sekt, Student Agency, Robert Bosch, Siemens, MBtech, Elektronický zkušební ústav, Kovosvit MAS, Ricardo, Kermi, Škoda JS a FDU. Na konferenci byly pozvány významné osobnosti univerzity. Prostřednictvím konference se každoročně daří realizovat propojení jazykové výuky na univerzitě s podnikovou a vědeckou praxí. Vysokoškolští studenti předvedli přítomným zástupcům firem nejen jazykovou vybavenost, ale i svůj obor studia. Firmy vyjádřily zájem o spolupráci jak svými vlastními vstupy v úvodu konference, ve kterých studentům nabídly stáže, brigády a odborné vedení bakalářských a diplomových prací, tak předáním hodnotných cen. Na základě rozhodnutí porotců místa vítězů ve vysokoškolské sekci v technické angličtině obsadili Jan Hentschel (FEL), Petr Lupáč (FEL), Milan Pichlík (FEL), v humanitní Barbora Lesáková (FF), Václav Dlouhý (FPR), David Odložil (FPR), o první tři místa v němčině se podělili Adéla Kašparová (FST), Karel Kolář (FPR), Martin Toman (FAV), první tři místa v ruštině vyhráli Miloš Privulović (FAV), Natálie Harmašová (FF), Zuzana Bicanová (FPR), první tři místa v češtině pro cizince získali Tatiana Molokova (FST), Vitali Dziamidau (FST), Aleksandra Tobiasz (FF) a na stupních vítězů v románských jazycích stanuli Vojtěch Skřivan (FEL), Jana Krucká (FPR), Pavel Mlnářík (FEK). Ve středoškolské sekci se umístili studenti následovně: němčina Hana Kateřina Radová (GLP), Kristýna Kozová (GLP), ruština Michaela Pihrtová (GLP), Jan Hronek (GLP) a románské jazyky Patrik-Daniel Vela (GLP) a Tereza Adamcová (Církevní gymnázium). Letos byly uděleny i dvě speciální Ceny sponzora. Jednu Získal Martin Juřík (FEL) a druhou Michal Tichý (FAV), oba za prezentace v angličtině. Výstupem konference je sborník příspěvků všech účastníků ve formě CD, každý účastník se tedy stal autorem oficiálně publikovaného článku. Blahopřejeme vítězům a všem zúčastněným studentům za výborné výkony. Mgr. Eva Adamcová / Koordinátorka projektu Podpora talentů v Plzeňském kraji Plzeňský kraj systematicky pečuje o talentované žáky základních, základních uměleckých a středních škol. Projekt „Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji“ byl v letech 2010 a 2011 spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). V letech 2012 až 2014 podpořil projekt ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Záštitu nad ním převzal náměstek hejtmana pro oblast školství, sportu, cestovního ruchu a projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Jiří Struček. Projekt si klade za cíl systematicky podporovat a rozvíjet znalosti a dovednosti nadaných žáků z Plzeňského kraje v oblastech přírodovědných, společenskovědních, jazykových, uměleckých a od roku 2012 také řemeslných. K účasti na odborných kempech a kurzech jsou zváni mimořádně nadaní žáci ZŠ a SŠ, kteří se umístí na nejvyšších místech v krajských kolech předmětových a uměleckých soutěží (matematika, fyzika, astronomie, chemie, biologie, programování, český jazyk, zeměpis, dějepis, cizí jazyky – angličtina, němčina, francouzština) a soutěží pro žáky ZUŠ. V letech 2012 až 2014 byli mezi účastníky také žáci, kteří vynikali svou zručností (Řemeslný kemp). Odborných kempů a kurzů se zúčastňují také pedagogičtí pracovníci, kteří žáky připravují na soutěže. V roce 2014 se odborné kempy a kurzy konaly ve třech etapách. V červnu proběhl v Domažlicích Řemeslný kemp, v září Fyzikální kemp v Plzni. Ostatní aktivity se uskutečnily také v krajském městě v posledním srpnovém týdnu. Realizační tým projektu předpokládal účast 202 žáků. Fakticky se kempů a kurzů zúčastnilo 211 nadaných žáků a jejich pedagogů. Osm z nich se zapojilo do více než jednoho kempu. Jednalo se o kombinaci matematika–fyzika, housle–kytara a matematika–anglický jazyk. Manažeři zpracovali na základě příspěvků lektorů Sborníky odborných kempů a kurzů podle jednotlivých aktivit. Tým klinických psychologů zpracoval studii Profil nadaného žáka 2014. Všechny tyto výstupní dokumenty jsou zveřejněny na webu: www.podporatalentu.cz Plzeňský kraj vyhlašuje od roku 2011 dotační program „Talent“. Jeho cílem je podporovat a rozvíjet talent a zájem žáků středních škol o přírodovědné, společenskovědní a jazykové obory, rozvíjet péči o nadané děti a mládež na středních školách a zlepšovat materiální vybavení středních škol pro práci s nadanými žáky. Středním školám jsou hrazeny výdaje určené na nákup učebních pomůcek, odborné literatury a vybavení specializovaných učeben. V roce 2014 se jednalo o střední školy, jejichž žáci se umístili na 1. až 3. místě v celostátních kolech a na medailových pozicích v mezinárodních kolech předmětových soutěží konaných ve školním roce 2013/2014. Nejvyšší částku z dotačního programu získalo díky úspěchu svého žáka v Matematické olympiádě, Fyzikální olympiádě a Olympiádě v informatice Gymnázium, Plzeň, Mikulášské nám. Dalšími příjemci finančních prostředků byly: Gymnázium Jaroslava Vrchlického, Klatovy (Středoškolská odborná činnost – SOČ), Gymnázium J. Š. Baara, Domažlice (Astronomická olympiáda a SOČ), Gymnázium, Tachov (SOČ), Gymnázium a Střední odborná škola, Plasy (Soutěž v německém jazyce). Všechny úspěšné žáky z celostátních a me- zinárodních kol předmětových, řemeslných a uměleckých soutěží přijal a ocenil hejtman Plzeňského kraje, Václav Šlajs a náměstek hejtmana pro oblast školství, sportu, cestovního ruchu a projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Jiří Struček. Pozváni byli mimořádně nadaní žáci, jejich pedagogové a ředitelé škol. Přijetí se uskutečnilo 26. září 2014 a bylo spojeno s vyhodnocením dotačního programu „Talent 2014“. A kdo byl tím úplně nejúspěšnějším? Žák Martin Hora, Gymnázia, Plzeň, Mikulášské nám., který přivezl bronzovou medaili z Mezinárodní matematické olympiády v jihoafrickém Kapském Městě a stříbro ze Středoevropské olympiády v informatice v Chorvatsku. V celostátním kole Fyzikální olympiády obsadil 3. místo. Se svou prací „Modelování proudění krve v portálním řečišti“ byl navržen do soutěže o cenu České hlavičky, získal cenu nadačního fondu Česká hlava a v oboru Matematika ústředního kola SOČ s touto prací obsadil 4. místo. V rámci Podpory zájmové činnosti Plzeňským krajem jsou dále vynakládány finanční prostředky na dofinancování okresních a krajských kol školních soutěží vyhlašovaných MŠMT a dalších aktivit s regionální a celostátní působností. Jaroslava Havlíčková Vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje Otevření NTIS Západočeská univerzita v Plzni slavnostně otevřela 19. září ve svém areálu na Borských polích výzkumné centrum NTIS – Nové technologie pro informační společnost a rovněž nové prostory pro výuku přírodovědných oborů a to za přítomnosti místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka a dalších hostů. www.zcu.cz listopad 2014 / ročník 4 / číslo 2 / vydává Západočeská univerzita v Plzni Festival absolventů V pátek 3. října 2014 proběhl 3. ročník Festivalu absolventů. Na slavnostním galavečeru v budově Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara byla udělena Cena rektorky za reprezentaci dobrého jména ZČU. Galavečer byl tradičně příjemným časem setkání a připomenutí významu Západočeské univerzity. Smlouva s Doosan Škoda Power Rektorka Západočeské univerzity v Plzni Ilona Mauritzová, předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA JS, a.s., Miroslav Fiala a personální ředitel Doosan Škoda Power Richard Kabuď podepsali 16. září rámcovou smlouvu o spolupráci. Obě významné plzeňské společnosti zahájily již před časem spolupráci s Katedrou energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Slavnostní podpis smlouvy představiteli zmíněných institucí tuto spolupráci formálně potvrdil také. Spolupráce bude probíhat v několika konkrétních oblastech. Společnosti Doosan Škoda Power a ŠKODA JS se zavázaly podporovat zajištění výuky oborů Katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Odborníci z praxe budou také navrhovat témata bakalářských, diplomových a disertačních prací. Obě strany budou rovněž spolupracovat na společných projektech a vzájemně se informovat o svých budoucích záměrech. Firmy budou dále uskutečňovat pro studenty ZČU exkurze ve svých podnicích. „Uzavření smlouvy o spolupráci se dvěma významnými plzeňskými podniky potvrzuje, že Západočeská univerzita je pro aplikační sféru atraktivním partnerem. Zároveň tak podporujeme výchovu uplatnitelných absolventů, kteří již během studia navážou kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, což jim usnadní přechod do praxe,“ uvedla rektorka ZČU. „Naší prioritou je aktivní zapojení studentů do reálných výzkumných projektů v oblasti energetiky. Výuku povedou lidé z praxe, což dnešní vysoké školství nutně potřebuje. Očekávám, že toto spojení vzbudí o studium energetiky u studentů velký zájem,“ dodal vedoucí Katedry energetických strojů a zařízení Zdeněk Jůza. „ŠKODA JS, a.s., tradičně podporuje technické školství v regionu a podpisem smlouvy se Západočeskou univerzitou chceme dosavadní spolupráci ještě více prohloubit. Spojením se ZČU chceme zajistit výuku energetiky na vysoké úrovni, dát mladým lidem příležitost získat pracovní zkušenosti již během studia a po složení závě- rečných zkoušek najít uplatnění ve společnosti, která pro svůj rozvoj odborníky vždy potřebovala a potřebovat bude,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel, Miroslav Fiala. „Podpora Západočeské univerzity je nedílnou součástí naší strategie v oblasti společenské odpovědnosti. Jako firma s dlouhou tradicí a silným postavením v regionu chceme a musíme svou činností přispívat ke zlepšení našeho okolí i ke zvýšení kvality života všech lidí v něm. Vzdělání v tomto našem úsilí hraje klíčovou roli – věřím, že spolupráce s Katedrou energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU zvýší mezi studenty zájem o obor i technické vzdělání obecně a zajistí mladým lidem dobré budoucí uplatnění. Zároveň přinese tento krok dostatečné množství odborníků i naší společnosti,“ řekl personální ředitel společnosti Doosan Škoda Power Richard Kabuď. Mgr. Anna Lukešová / Projektové centrum www.zcu.cz u-noviny / strana 6–7 Jdu rovnou k jádru věci Jana Jiřičková je odborný asistent na Katedře energetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické. Zařizuje, organizuje, běhá půlmaraton a je neuvěřitelně nabitá životní energií. Když se podívám na váš profil na webových stránkách ZČU, tak vypadá velmi dobře. Co byste ale o sobě řekla člověku, který se nevyzná ve všech těch odborných zkratkách? Mojí prací je výuka, vědecko-výzkumná činnost a dále starosti administrativního typu, týkající se především řízení projektů, což znají asi všichni mí kolegové. Na starost mám dva předměty – Jaderné elektrárny a Elektrické ochrany a zabezpečovací zařízení. Jsou to předměty magisterského stupně studia, a tak je často doplňuji o zkušenosti externistů z praxe. V době, kdy se hovořilo o renesanci jaderné energetiky, a kdy už se vědělo, že v Temelíně se plánuje dostavba dalších jaderných bloků, podpořilo i tehdejší vedení naší fakulty rozvoj odvětví jaderné energetiky. Tak se stalo, že jsem začala připravovat jaderné zaměření a posléze i obor Jaderná elektroenergetika. Vše prošlo schvalovacím procesem a dnes už máme první absolventy v praxi. Protože nejsem jaderný fyzik, a sama tedy tento obor pochopitelně nemůžu zajistit, spolupracuji s kolegy z jiných univerzit i s odborníky z praxe. Jedna ze zkratek, které se s Vámi pojí je i CANUT – co přesně znamená? Na začátku byla myšlenka rozvíjet jadernou energetiku na FEL, a to i v oblasti R&D. Tenhle nápad vznikl v letadle někde nad Paříží, když jsme se s Z. Peroutkou vraceli z akviziční ces- ty, zaměřené na rozšíření spolupráce s Francií, nejen v oblasti jaderné energetiky. Díky lidem, které mám kolem sebe, a jejich chuti spolupracovat vzniklo Centrum pokročilých jaderných technologií CANUT, tedy strategické konsorcium. To spojuje mezinárodně uznávané výzkumné instituce a průmyslové podniky s dlouhou historickou tradicí v oblasti jaderné energetiky. Projekt se týká výzkumu a vývoje v oblasti jaderných technologií pro stávající i nová jaderná zařízení. Je to komplexní dlouhodobý výzkumný záměr. Zastoupeny jsou kromě ZČU například i České vysoké učení technické v Praze, ČKD Elektrotechnika, Škoda JS, ÚJJ nebo Centrum výzkumu v Řeži u Prahy. Zkrátka všichni ti, kteří se jadernému oboru dlouhodobě věnují a chtějí ho dál rozvíjet. FEL se samozřejmě zapojila tam, kde je nejvíce doma, tedy elektro částí. Vše, co s vámi souvisí se točí kolem jádra, jak se zdá... Jak se to vlastně přihodí? To je pravda. Točím se kolem jádra, a když už jsme u slovních hříček, ráda také jdu rovnou k jádru věci. Je fakt, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné, takže ačkoliv jsem udělala doktorát v oblasti elektrických přístrojů u K. Rusňáka, nastoupila jsem na Katedru elektroenergetiky a ekologie. Tam bylo třeba zajistit výuku předmětu Jaderné elektrárny. Základy jaderné energetiky pro zajištění standartní výuky jsem sice měla, ale chyběly mi praktické zkušenosti. Oslovila jsem proto pana Šimáka ze společ- nosti ČEZ s žádostí o třítýdenní stáž v jaderné elektrárně Temelín. Mé žádosti bylo vyhověno, ale s podmínkou, že s sebou přivedu i studenty. Tak začala spolupráce s ČEZem, která trvá k oboustranné spokojenosti dodnes. Do temelínské elektrárny jezdíme už vlastně devět let a stáli jsme tak u zrodu letní univerzity. Tehdy jsem si také řekla, proč k nám na ZČU nepozvat lidi, kteří v oboru něco znamenají, a mají tedy co říct. Napsala jsem D. Drábové ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a stalo se již tradicí, že D. Drábová přijede vždy na podzim udělat poutavou přednášku. Letos se bude konat 25. listopadu. D. Drábová je pro mne Guru jaderné energetiky. Já jen doplním, že přednášky D. Drábové bývají beznadějně plné. Další zkratka je CENEN – co znamená? Je to další důležité sdružení lidí, tedy spíš akademických institucí, zabývajících se výukou v oboru jaderného inženýrství. Cílem je rozvíjet české jaderné vzdělávání v celoevropském kontextu. Vzájemně si pomáháme při výuce, při pořádání přednášek, seminářů, workshopů a konferencí, ale i letní školy jaderného inženýrství. Tím, že jsem v této skupině aktivně zapojená, daří se mi “přitáhnout” na ZČU i tyto aktivity. Součástí sdružení jsou i průmyslové podniky, které v jádru něco znamenají. Ti významně přispívají k definování rámce vzdělání jaderného inženýra, který je pak uplatnitelný v praxi. rozhovor s Janou Jiřičkovou, odbornou asistentkou na Katedře energetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické, spoluzakladatelkou projektu CANUT Několikrát v životě už jsem dostala otázku, proč zůstávám na univerzitě, a proč nejdu do praxe. Odpověď je jednoduchá: proč nepřivést praxi na univerzitu? Tím, že jsem tu zůstala, se můžu dozvědět mnohem víc, protože na ZČU se prolíná teorie s praxí. Jsem v akademickém prostředí, ale často se setkávám s lidmi, kteří řeší reálné a konkrétní problémy. Je odkud čerpat. učila. Ti se k nám vracejí a předávají svoje zkušenosti dalším studentům. Odborné základy je také potřeba doplnit o zkušenosti z praxe. Obvykle se snažím do výuky na magisterském stupni zajistit několik přednášek od kolegů z oboru, kterými jsou lidé ze sdružení CIRED. Protože se jedná o studenty v navazujícím magisterském studiu, dochází k výbornému pro- Několikrát v životě už jsem dostala otázku, proč zůstávám na univerzitě, a proč nejdu do praxe. Odpověď je jednoduchá: proč nepřivést praxi na univerzitu? Co vaše další zaměření – elektrické ochrany a zabezpečovací zařízení? Problematika systému chránění je další velice zajímavá oblast energetiky. I tady se sdružují lidé, kteří si předávají zkušenosti. Já se aktivně účastním pracovních schůzek skupin CIRED, kde se řeší problematika v oblastech výzkumu, projekce, výroby, provozování a údržby distribučních systémů. Dnes už se na těchto schůzkách potkávám i s absolventy naší školy, které jsem vázání: studenti si najdou téma na diplomovou práci, vytvoří si povědomí o oboru, obvykle se nadchnou pro konkrétní řešené projekty a posléze často najdou i své budoucí povolání. Otvírá se tak řada témat pro výzkum a vývoj a řešení společných projektů. Výsledky společného úsilí jsou pak snadno aplikovány v praxi. Líbí se mi, že se daří takto spolupracovat ve všech oblastech energetiky. Například díky sponzorskému daru společnosti Siemens, vznikne nová laboratoř elektrických ochran, řídicích systémů a komunikace na Katedře elektroenergetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické. Laboratoř je určena k výuce studentů, ale i k testování a demonstraci nových technických možností zařízení v rámci řešených projektů. Kolegové ze Siemensu jsou nadšeni pro to, aby studenti pracovali na aktuálních projektech s moderním vybavením, protože vložené úsilí se jim i studentům vrátí. Nastupují pak do praxe už se zkušeností a v problematice se orientují. Jsem za to ráda, je to pro nás velká pomoc. Na závěr našeho povídání – řekněte nám něco o Janě Jiřičkové, která není zrovna v práci. Všechno, co dělám, mě baví... V práci netrávím 24 hodin denně. Když finišuje projekt, tak ano, ale to je jen výjimečně. Baví mě prostě žít, mám ráda sporty všeho druhu – nezkusila jsem ještě všechno, ale to snad ještě stihnu. Nedávno jsem běžela poprvé půlmaraton a byla to paráda. Mám ráda zahrádku, procházky v přírodě, to je pro mě relax. Jaromír Novák / redakce Technika pro zdraví Petra Wurmová a Andrea Jandová, studentky oboru Konstrukce zdravotnické techniky Protože je více konstruktérů mužů, než žen, zeptali jsme se, co je přivedlo právě k tomuto oboru: Petra: Technika mě bavila už odmalička, jako malá holka jsem si ráda stavěla třeba z Merkura různé funkční strojky. Když se pak na ZČU otevřel obor Konstrukce zdravotnické techniky, rozhodla jsem se využít znalostí, které mám ze střední zdravotnické školy a potom i z Fakulty zdravotnických studií, a spojit je s mojí vášní pro konstruování. Maminka ze mě chtěla mít zdravotní sestřičku, ale i když je to určitě zajímavá práce, zjistila jsem, že to není pro mě to pravé ořechové. Proto jsem pak na vysoké škole pokračovala ve studiu v oboru Radiologický asistent, to už se téměř blížilo mým představám, protože jsem měla možnost pracovat například s rentgenem nebo s urychlovačem. Ale až obor, který studuji teď, naplňuje moje představy beze zbytku. Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni byl akreditován nový magisterský studijní obor Konstrukce zdravotnické techniky. Jedná se o logický krok, protože pozitivní výsledky byly v této oblasti zaznamenávány na Katedře konstruování strojů již delší dobu. Studenti se nechávali tímto multioborovým segmentem moderní zdravotnické techniky volně inspirovat, i když se nejedná o jednoduchou záležitost. Celý zdravotnický sektor má specifické požadavky na funkčnost, spolehlivost a vzhled, ale současně také na ekonomickou dostupnost. Nové zdravotnické pomůcky tak vyžadují velmi náročná a novátorská kon- Andrea: Mě ke studiu vedla touha po změně k lepšímu, studovala jsem jako Petra obor Radiologický asistent a stejně jako Petra jsem otevření oboru Konstrukce zdravotnické techniky velmi uvítala. Byla a je to velká výzva. Jak si představujete své uplatnění v praxi, až studium dokončíte? Andrea: Určitě v konstrukci. Ideální by samozřejmě bylo, pokud to bude konstrukce zdravotnické techniky, ale nelpím na tom, bavila by mě třeba i dopravní nebo manipulační technika. Na konkrétní nabídky je ještě brzy, ale věřím, že časem přijdou ty pravé příležitosti. Je pro vás náplň studia z nějaké části překvapením, nebo splňuje beze zbytku vaše očekávání a představy? Andrea: Mé očekávání určitě naplňuje, i když je to náročné. Ale to jsem vlastně čekala (smích). Poslední otázka směřuje na vaše zkušenosti s J. Formánkem, který je vaším garantem oboru... Pracuje se s ním výborně, protože je to velmi milý, vsřícný a ochotný člověk, který je vždy připravený nám s čímkoliv pomoci. Je nás šest studentů a můžu potvrdit, že se nám věnuje všem stejně. Petra: Musím zase odpovědět téměř stejně – konstrukce je obor, ve kterém se chci uplatnit, a bude samozřejmě dobře, pokud se mi to podaří přímo v kombinaci se zdravotnictvím. Jaromír Novák / redakce strukční řešení. Ta jsou vyvíjena v přímé vazbě na potřeby handicapovaných občanů. Předpokladem úspěšného výsledku je vytvoření plně funkčního prototypu zařízení, které vzbudí zájem budoucích investorů. Takto již byly řešeny některé projekty uchopovacích mechanismů pro oblast protetiky. Výsledky činnosti konstrukčních vývojářů lze průběžně sledovat na webových stránkách Katedry konstruování strojů Fakulty strojní a je zde možné si prohlédnout další zajímavé náměty studentských, vědeckých nebo výzkumných projektů na KKS FST. Absolvent tohoto studijního oboru by měl být schopen návrhu, tvorby a inovace základních konstrukčních systémů jednoúčelových i složitých zdravotnických zařízení, určených k manipulační činnosti s pacientem, rehabilitaci apod. Studium oboru umožní absolventovi orientovat se ve složitých technických zařízeních využívaných ve zdravotnictví. Absolventi tohoto oboru najdou uplatnění především v oblasti konstrukce zdravotnické techniky, ale i v dalších sférách jako např. v konstrukčních kancelářích, servisních střediscích apod. Jaromír Novák / redakce Steven Heller School Of Visual Arts, New York Steven Heller významně přispívá k rozšiřování vzdělání na poli designu a je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti designu, teorie designu a umělecké kritiky. Svoji profesní dráhu realizuje jako pedagog, teoretik, umělecký kritik, art director, žurnalista a autor i editor velkého množství titulů o designu, především o designu grafickém. Je zvláštním konzultantem rektora v oblasti nových programů na School of Visual Arts v New Yorku, kde se podílel na zavedení šesti magisterských oborů zaměřených na design. Na uvedené škole je také od roku 1997 vedoucím magisterského programu Designér jako autor, jehož je spoluzakladatelem. Od roku 1974 do současnosti působí jako umělecký ředitel týdeníku The New York Times Book Review. V letech 1986–2007 byl Senior Art Directorem v The New York Times a v letech 1986–2000 byl editorem AIGA Journal of Graphic Design. Je autorem, spoluautorem nebo editorem více než sta odborných titulů a množství článků v odborných časopisech. Působil jako předseda řady významných sympozií a konferencí, zastával a dodnes zastává členství v mnoha odborných společnostech. Za svoji téměř čtyřicetiletou odbornou činnost získal mnoho významných ocenění včetně např. čestného doktorátu na College for Creative Studies v Detroitu nebo AIGA medaile za celoživotní dílo v oblasti grafického designu a vizuální komunikace. Stevena Hellera spojuje se ZČU spolupráce s její uměleckou fakultou a postava Ladislava Sutnara, jednoho z nejvýznamnějších plzeňských rodáků a předního představitele meziválečné moderny. Jako odborník na tuto problematiku se Heller dlouhodobě zasazuje o šíření myšlenkového odkazu L. Sutnara, stejně jako o rozvoj a medializaci především grafického designu, za což letos obdrží od FDU Cenu Ladislava Sutnara. Zároveň bude hlavním hostem mezinárodního sympozia DesignMeeting. Na návrh děkana Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara udělila Vědecká rada Západočeské univerzity v Plzni Stevenu Hellerovi čestnou hodnost doctor honoris causa. Lenka Kodýtková / FDU www.zcu.cz V pondělí 22. září otevřela Západočeská univerzita ve svém areálu na Borských polích moderní přístavbu Univerzitní knihovny, vybudovanou v rámci projektu RIPO – Rozšíření informační podpory. u-noviny / strana 31 Studentské Návštěva Nečtiny 2014 z USA Setkání právníků Vedení a někteří členové SK AS ZČU v Plzni připravilo tradiční setkání zástupců studentské komory a zástupců studentských organizací za přítomnosti vedení Západočeské univerzity. O víkendu 10.–11. října se v areálu ZČU v Nečtinech uskutečnilo setkání studentů zastupujících studentské organizace se zástupci akademického senátu ZČU. Celé setkání proběhlo pod názvem „Studentské Nečtiny 2014“. V rámci dvoudenního programu měli přítomní studenti možnost probrat s rektorkou Ilonou Mauritzovou základní otázky týkajících se spolupráce univerzity se studentskými organizacemi a studenty samotnými. Dále měli studenti možnost hovořit s ředitelkou SKM a knihovny ZČU. Kromě setkání s představiteli ZČU mohli studenti diskutovat se zástupci komerčních subjektů, např. o možnostech využití nových projektů půjčování e-knih. Kromě části dizkusní bylo náplní dvoudenního programu také navázání a prohloubení spolupráce mezi studentskými organizacemi a akademickým senátem. Tato část se realizovala formou oficiálního představení jednotlivých subjektů a jejich zástupců. Toho, co můžou nabídnout studentům a jakou formu spolupráce mohou nabídnout dalším organizacím. Ve večerním programu mohli studenti volně diskutovat a neformálně navázat kontakty. SK AS ZČU děkuje všem účastníkům, kteří se aktivně účastnili akce Studentské Nečtiny 2014. Podruhé po osmi letech organizovala ZČU setkání právníků vysokých škol, které se konalo ve dnech 30. září – 2. října 2014. Na ZČU zavítalo zhruba 30 právníků z veřejných a státních vysokých škol. Konference probíhala v univerzitním vzdělávacím středisku v Nečtinech. Setkání zahájila rektorka ZČU slavnostním uvítáním, v němž vyjádřila svou podporu podobným setkáním a popřála všem účastníkům hodně pracovních úspěchů. Účelem setkání bylo projednání právních problémů souvisejících s činností vysokých škol, a to se zaměřením na řešení otázek, které vyvstaly s přijetím nového občanského zákoníku. Všichni účastníci přispěli zajímavými tématy a ze společných diskuzí si odvezli mnoho cenných poznatků. Setkání obohatila prohlídka univerzitního areálu i s novými budovami NTISu, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a Univerzitní knihovny. Zajímavým zpestřením náročného programu byla též návštěva expozice „Vesmír“ v budově 3D planetária Techmania Science Centra. V pátek 31. října 2014 navštívil Západočeskou univerzitu v Plzni Leonardo Williams s chotí Catrin. V letech 1991–1999, kdy byl vysokým úředníkem na Velvyslanectví USA v Praze, navštívil často i Plzeň, a zejména ZČU. S jeho významným přispěním získala univerzita grant Mellonovy nadace, který umožnil mj. i studium několika našich studentů na prestižních amerických univerzitách. Velký zájem měl i o Mezinárodní letní jazykovou školu ZČU. Při jeho návštěvě, kdy byl přijat i rektorkou univerzity I. Mauritzovou, jsme mu ukázali, jak univerzita od dob, kdy ji navštěvoval, vyspěla. L. Williams tento pokrok velmi ocenil a popřál ZČU mnoho dalších úspěchů. Josef Průša / emeritní rektor Jaromír Novák / redakce Michal Volf / předseda SK AS ZČU Intenzivní program letos naposled? Katedra elektroenergetiky a ekologie (KEE) má dlouholetou tradici v pořádání intenzivních programů podporovaných vzdělávacím programem EU, konkrétně Programem celoživotního učení – Erasmem. Intenzivní program představuje krátký výukový kurz s mezinárodní účastí studentů i učitelů, a to alespoň ze tří partnerských univerzit ze tří různých států. První mezinárodní výukový kurz pořádala KEE již v roce 1999, od té doby zorganizovala celkem 15 kurzů zaměřených na výrobu elektrické a tepelné energie a její dopad na životní prostředí. Mezi partnerské univerzity postupně patřily technické univerzity ze Slovenska (Košice), Rakouska (Graz) a Německa (Chemnitz, Zwickau, Ilmenau). Poslední intenzivní program s názvem “Perspectives for the development of low-power systems using biomass“, pořádaný tento rok, byl zorganizován ve spolupráci s Technickou univerzitou v Košicích a Technickou univerzitou ve Wroclawi. Do Pardubic, kde se kurz uskutečnil, se v období od 6. do 17. července, sjelo 30 studentů a 9 lektorů z Česka, Polska a Slovenska. Cílem kurzu bylo přiblížit studentům s problematikou využívání biomasy pro výrobu elektrické a tepelné energie v malých energetických jednotkách. Během přednášek se studenti seznámili se stavem a trendy využívání biomasy pro energetické účely v jednotlivých státech, získali znalosti o spoluspalování biomasy, úpravě paliva, o provozu energetických jednotek a jejich spolupráci s energetickou soustavou, o vlivu na životní prostředí a na lokální trh s elektřinou a teplem. Nedílnou součástí intenzivního kurzu byly odborné exkurze, které navazovaly na jednotlivé přednášky. Při exkurzích v energetických výrobnách měli studenti možnost vidět moderní technologie a seznámit se s praktickými problémy spojenými se spoluspalováním biomasy. Ve výrobně ekopaliv si prohlédli výrobu dřevěných briket a pelet, na pěstebních pozemcích Výzkumného ústavu pro krajinu poznali pěstování rostlin pro energetické účely i jejich potenciál, u výrobce kotlů se seznámili s vývojem kotlů určených pro spalování celých balíků slámy či sena. Kromě odborného programu byly organizovány i společné výlety, při nichž mohli účastníci kurzu poznat okolní přírodu, např. Prachovské a Adršpašské skály, i společnou historii při prohlídce dělostřelecké pevnosti Bouda. Přátelské vztahy pak studenti i učitelé navázali při bowlingovém turnaji nebo při společném sledování závěrečných utkání Mistrovství světa ve fotbale. Výukový kurz byl pozitivně hodnocen zúčastněnými se studenty i lektory. Bohužel vzdělávací program Erasmus+ již nenabízí samostatné projekty pro pořádání akcí typu letní školy, proto byl letošní Intenzivní program patrně posledním, který KEE organizovala. Závěrem bychom rádi poděkovali organizátorům a spolupracovníkům z partnerských univerzit za práci a čas, který věnovali přípravě a organizaci dosavadních intenzivních programů. Kladné ohlasy účastníků svědčí o tom, že jejich úsilí nebylo zbytečné. Miloslava Tesařová / KEE
