Deskriptivní geometrie I Prezentace a podklady k pr edna s ka m

Transkript

Deskriptivní geometrie I Prezentace a podklady k pr edna s ka m
Deskriptivní geometrie I
Prezentace a podklady k prednaskam
Geometrická zobrazení v rovině
Shodná zobrazení v rovině:
identita, posunutí, rotace, středová
souměrnost
osová souměrnost
posunutá souměrnost
Podobná zobrazení v rovině:
stejnolehlost
Mozaika z Efesu
ORNAMENT
Různá dělení:
Motivy, původ, struktura
1.Rozety (mandaly)
2.Frýzy (vlysy)
3.Tapety (rovinné mozaiky)
Hledání symetrie
Z hlediska struktury různé vzory,
které vznikly ze stejného základu
Arabský ornament – typ p6
S
Dělení tapetových vzorů dle struktury
17 tapetových vzorů
Krystalograf E. Fedorov poprvé v roce 1891
publikoval důkaz, že rovinných
krystalografických grup je právě 17
Teprve později se danou problematikou
zabývají matematici např. Pólya (1924)
Nejmenší úhel rotace
žádný
rovnoběžník
180 o
120 o
90o
obdélník
šestiúhelník
čtverec
60 o
šestiúhelník
Arabský ornament – typ p6m
Parkety ze zámku Valtice – typ p4m
Nejmenší úhel rotace
žádný
rovnoběžník
osová souměrnost
ne
ano
posunutá souměrnost
s jinou osou
než byla osa souměrnosti
ano
cm
ne
pm
posunutá souměrnost
ano
pg
ne
p1
Nejmenší úhel rotace
180 o
obdélník
osová souměrnost
ne
ano
posunutá souměrnost
druhá osa souměrnosti
ano
středy rotace leží jen na
ose souměrnosti
ano
cmm
ne
pmm
ne
pmg
ano
pgg
ne
p2
Který je navíc?
Nejmenší úhel rotace
120 o
šestiúhelník
osová souměrnost
ne
ano
středy rotace leží jen na
ose souměrnosti
ano
p3m1
ne
p31m
p3
Nejmenší úhel rotace
90o
čtverec
osová souměrnost
ne
ano
p4
osa souměrnosti
ve 4 směrech
ano
p4m
ne
p4g
Nejmenší úhel rotace
60 o
šestiúhelník
osová souměrnost
ano
p6m
ne
p6
OSOVÁ AFINITA
V ROVINĚ
Osová afinita v rovině je geometrické
zobrazení v E2, pro které platí, že je
jednoznačně určeno osou o a dvojicí
odpovídajících si vlastních bodů A, A´
(neležících na ose o) a platí:
• Spojnice odpovídajících si bodů jsou
vzájemně rovnoběžné (určen směr afinity)
• Všechny body osy jsou samodružné
Osová souměrnost je specielní případ
osové afinity.
Vlastnosti afinity:
•
•
•
•
Samodružné body, samodružné přímky
Charakteristika afinity
Vlastnosti incidence
Zachování rovnoběžnosti (zobrazení
nevlastního bodu)
• Zachování dělicího poměru
• Obraz rovinných útvarů
Kuželosečky
Kuželosečky jsou křivky, ve kterých rovina protíná kuželovou plochu
Z této definice plyne, že kuželosečky jsou rovinné křivky.
Podle polohy roviny vzhledem ke kuželové ploše vznikají různé druhy
kuželoseček.
Rozlišujeme:
kuželosečky regulární – elipsa (kružnice), hyperbola, parabola
Kuželosečky singulární – bod, přímka, dvě přímky
Singulární kuželosečky
Rovina řezu prochází
vrcholem kuželové
plochy
Regulární kuželosečky
http://mdg.vsb.cz/jdolezal/StudOpory/Uvod.html
ELIPSA
• Elipsa je množina všech bodů roviny, které
mají od dvou pevných, navzájem různých
bodů E, F této roviny, konstantní součet
vzdáleností, větší než je vzdálenost
daných dvou bodů.
• Body E, F nazýváme ohniska elipsy.
Elipsa
C
M
N
a
b
A
E
S
A,B hlavní vrcholy elipsy
D
C,D vedlejší vrcholy elipsy
/EM/+/MF/ = 2a
EM,MF jsou průvodiče bodu
a = /AS/ =/SB/
AB je hlavní osa elipsy
b = /CS/ =/SD/
CD je vedlejší osa elipsy
e = /ES/ =/SF/
excentricita
e
F
B
Ohniskové vlastnosti elipsy
V1: Tečna elipsy půlí vnější úhel průvodičů dotykového bodu.
V2: Normála elipsy půlí vnitřní úhel průvodičů bodu elipsy.
Vrcholová kružnice elipsy
V3: Množinou všech pat kolmic spuštěných z ohniska elipsy
k jejím tečnám je kružnice se středem S a poloměrem a.
Řídící kružnice elipsy
V4: Množinou všech bodů souměrně sdružených s jedním ohniskem
elipsy podle jejich tečen je kružnice se středem v druhém ohnisku
a poloměrem 2a.
Sdružené průměry
V5: Tečny elipsy sestrojené v krajních bodech jednoho průměru jsou
rovnoběžné s průměrem sdruženým.
Ovál
Rys z reálného gymnázia v Praze
(kuželosečky mají společná ohniska)
HYPERBOLA
• Hyperbola je množina všech bodů roviny,
které mají od dvou pevných, navzájem
různých bodů E, F této roviny, konstantní
rozdíl vzdáleností, menší než je
vzdálenost daných dvou bodů.
• Body E, F nazýváme ohniska hyperboly.
a1
Hyperbola
a2
M
Q
e
b
a
E
A
S
B
F
A,B hlavní vrcholy hyperboly
a asymptoty hyperboly
/EM/-/MF/ = 2a
EM,MF jsou průvodiče bodu
a = /AS/ =/SB/
AB je hlavní osa hyperboly
b je vedlejší osa hyperboly
e = /ES/ =/SF/
excentricita
Ohniskové vlastnosti hyperboly
V1: Tečna hyperboly půlí vnější úhel průvodičů dotykového
bodu.
V2: Normála hyperboly půlí vnitřní úhel průvodičů.
Vrcholová kružnice hyperboly
V3: Množinou všech pat kolmic spuštěných z ohniska
hyperboly k jejím tečnám je kružnice se středem S
a poloměrem a.
Řídící kružnice hyperboly
V4: Množinou všech bodů souměrně sdružených s jedním
ohniskem hyperboly podle jejich tečen je kružnice se
středem v druhém ohnisku a poloměrem 2a.
Cathedral of Brasilia, Oscar Niemeyer, 1958
Karel Hubáček, Ještěd, 1973
Ch. Taylor, Canada Place, Londýn, 2002
PARABOLA
• Parabola je množina všech bodů roviny,
které mají od daného bodu F a od dané
přímky d této roviny stejné vzdálenosti,
bod F neleží na přímce d.
• Bod F nazýváme ohniskem paraboly a
přímku d řídící přímkou paraboly.
• Vzdálenost ohniska od řídící přímky se
nazývá parametr paraboly.
Parabola
d
v
M
Q
V
F
o
QM,FM jsou průvodiče bodu
V je vrchol paraboly
o = VF je osa paraboly
Ohniskové vlastnosti paraboly
V1: Tečna paraboly půlí vnější úhel průvodičů dotykového
bodu.
V2: Normála paraboly půlí vnitřní úhel průvodičů.
Vrcholová tečna paraboly
V3: Množinou všech pat kolmic spuštěných z ohniska
paraboly k jejím tečnám je vrcholová tečna.
Řídící přímka paraboly
V4: Množinou všech bodů souměrně sdružených s
ohniskem paraboly podle jejich tečen je řídící přímka.
Subtangenta
V5: Subtangenta paraboly je půlena vrcholem.
Barcelona
Strauss, Golden Gate Bridge, San Francisco
Sarinen, Gateway Arch, St. Louise, 1987
• http://15122.fa.cvut.cz/?page=cz,nekterezakladni-konstrukce-a-navody
Deskriptivní geometrie
Promítací metody
Definice promítání
• Promítání je zobrazení prostoru na rovinu,
popřípadně na jinou plochu (například
válcovou nebo kulovou)
Promítání na rovinu
• Je dán bod S, který se nazývá střed
promítání a rovina ρ , která se nazývá
průmětna. Bod S neleží v průmětně.
• Zobrazení, které každému bodu v prostoru
různému od bodu S přiřadí průsečík
přímky AS s průmětnou, se nazývá
promítání.
• Nevlastní bod
• Nevlastní přímka
• Nevlastní rovina
• Je-li střed promítání S vlastní bod,
nazýváme promítání středové.
• Je-li střed promítání S nevlastní bod,
nazýváme promítání rovnoběžné.
(tj. „bod S posuneme do nekonečna“)
Promítání
• Rovnoběžné
promítání
Rozlišujeme pravoúhlé
a kosoúhlé
• Středové promítání
specielní případ je
lineární perspektiva
Rovnoběžná promítání
• Pravoúhlá promítání:
Kótované promítání
Mongeovo promítání
Pravoúhlá
axonometrie
• Kosoúhlá promítání
Kosoúhlé promítání,
specielní případ
Vojenská perspektiva
Vlastnosti rovnoběžného promítání
• Rovnoběžným průmětem bodu je bod.
• Rovnoběžným průmětem přímky rovnoběžné se směrem
promítání je bod, rovnoběžným průmětem přímky, která
nemá směr promítání je přímka.
• Rovnoběžným průmětem roviny, která je rovnoběžná se
směrem promítání je přímka, rovnoběžným průmětem
roviny, která nemá směr promítání je celá průmětna.
• Rovnoběžné promítání zachovává incidenci.
• Rovnoběžné promítání zachovává rovnoběžnost.
• Rovnoběžné promítání zachovává dělicí poměr.
• …
Metrické vlastnosti
• Průmět úsečky
• Průmět pravého úhlu
• Průmět mnohoúhelníku, kružnice
Kótované promítání
Mongeovo promítání
Pravoúhlá axonometrie
Č. 5
SCHODIŠTĚ
VOJTĚCH DVOŘÁK
2000/01
FA ČVUT
Kosoúhlé promítání
Vojenská perspektiva
Vojenská perspektiva
Lineární perspektiva
z
Z
O
X
x
Y
y
z
Z
O
X
x
Y
y
z
z
Z
Z
S
O
O
Y
X
y
x
S=S1
X
x
S1
Y
y
120 q=32 nadhled
z
O
x
y
120 q=32 nadhled
z
O
x
y
120 q=32 nadhled
z
O
x
y
z
V
O
x
Q
R
y
ŘEZY TĚLES
Kaplička v Bílce
Valencie, oceánografické muzeum
Singulární kuželosečky
Rovina řezu prochází
vrcholem kuželové
plochy
Regulární kuželosečky
Ch. Taylor, Canada Place, Londýn, 2002
S
S
DG I, 13. přednáška
ZRCADLENÍ
ZRCADLENÍ ÍNELDACRZ
ZRCADLENÍ
ZRCADLENÍ
DG I, 13. přednáška
ZRCADLENÍ
DG I, 13. přednáška
Bod, ve kterém se světelný paprsek odráží od zrcadla lze
najít podle principu
úhel odrazu = úhel dopadu.
S
A
A’
S’
³
ZRCADLENÍ
DG I, 13. přednáška
Místo konstrukce bodu odrazu světelného paprsku
zobrazujeme bod souměrný s daným bodem podle roviny zrcadla.
Bodem vedeme kolmici k rovině zrcadla.
Sestrojíme průsečík kolmice s rovinou zrcadla.
Naneseme vzdálenost bodu od roviny zrcadla na kolmici za
průsečík.
 Obraz přímky rovnoběžné s rovinou zrcadla je rovnoběžný
s rovinou zrcadla.
 Průsečík přímky různoběžné s rovinou zrcadla a jejího obrazu
leží v rovině zrcadla.



S
A
A’
S’
Az
³
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 1
Zrcadlenı́
S – oko
A – osvětlený bod
A′
S′
ζ – rovina zrcadla
Az
1
MP
Je dána úsečka AB (A[0 ; 6 ; 7], B[−3 ; 6 ; 6]) a rovina zrcadla ζ(4 ; 3 ; 5).
Zobrazte zrcadlení úsečky AB, tj. sestrojte obraz úsečky v rovinné souměrnosti podle roviny ζ.
nζ2
A2
x12
B2
O12
A1
B1
pζ1
x
nα
D
L
A
I
C
K
B
J
z
2
y
mα
V PA je zobrazena krychle ABCDIJKL, jejíž stěna
ABCD leží ve vodorovné rovině α. Zobrazené části nárysné a bokorysné stopy roviny α ohraničují roh bazénu.
Břeh je v rovině α, hladina leží v půdorysně π(x,y).
Sestrojte zrcadlový obraz krychle a břehu.
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 2
x = ζ1
xo
X
A
B
O
Z
z
3
C
Y
y
yo
V PA je zobrazena židle se čtvercovým půdorysem ABCD, která stojí
na půdorysně π(x,y). Rovina zrcadla je nárysna ν(x,z).
Sestrojte zrcadlový obraz židle.
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 3
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
4
13. přednáška – str. 4
A4 na výšku
Pozn.: Zadání příkladu je předtištěno na str. 5.
LP: H[9 ; 18], vh = 12, d = 26
Zobrazte krychli ABCDIJKL, v jejíž stěně BCJK je vepsána kružnice. Dále zobrazte zrcadlení krychle,
rovina zrcadla ζ je kolmá k základní rovině π. (Stačí viditelné čáry.)
R1
R∈π
Q∈π
|ZR| = 20
ABCD ⊂ π
Q1
ζ1
C 1 = K1
D1 = L1
10
16
10
B1 = J1
A1 = I1
z1 = σ1
3
8
2
8
Z1 = H1
5
A4 na šířku
Pozn.: Zadání je předtištěno na str. 6.
LP: H[16 ; 14], vh = 7, d = 26
Je dána krychle ABCDIJKL (drátěný model); stěna ABCD leží v rovině α, která je rovnoběžná se
základní rovinou π a je 3 cm nad π. V rovině α je okraj bazénu, přímka b; stěna bazénu je svislá. Rovina
vodní hladiny je 2 cm nad π.
Zobrazte krychli, okraj bazénu, čáru vodní hladiny ve svislé stěně bazénu a zrcadlové obrazy.
C 1 = K1
D1 = L1
b1
10
B1 = J1
10
4
30◦
6
7
Z1 = H1 A1 = I1
1
z1 = σ1
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 5
Ro
Qo
ζ1o
Do
Co
H
h
L
K
I
J
R
Q
C
D
ζ1
Bo
Ao
B
A
Z
d
D/2
z
13. přednáška – str. 6
Ao1
z
U
D
L
d
D/2
Z
H
I
A
K
C
V
J
B
h
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 7
Jz
Lz
Dz
z
U
b
D
L
d
D/2
Z
H
I
A
Az
Cz
C
K
Kz
V
J
B
Bz
h
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
6
13. přednáška – str. 8
A3 na šířku
LP: H[16 ; 18], vh = 8, d = 26
Je dána místnost tvaru krychle ABCDIJKL o straně 40, čtvercové podlaze je vepsána kružnice k(R,20).
A CDLK je zrcadlo. Pozorovatel stojí ve dveřích, šířka dveří je 10, výška je 15.
Ve stěně
Zobrazte část místnosti a kružnice. Dále zobrazte zrcadlové obrazy objektů.
D1 = L1
C 1 = K1
40
k1
14
Z1 = H1
z1 = σ1
R1
26
A1 = I1
10
5
S1 5
20
Pozn.: Předtisky na stranách 9 a 10 jsou zmenšeny pro tisk na formát A4.
B1 = J1
13. přednáška – str. 9
h
z
Z
Do
d
D/2
Ro
ko
H
Co
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13
13. přednáška – str. 10
Do
D
D/2
d
Z
H
T
To
Ro
R
k
ko
C
z
h
Co
Deskriptivnı́ geometrie I, FA ČVUT, ZS 2012/13