Zamítnutí průzkumu zlata

Signature
Verified
Ing. NotDigitally
Milosl
av
Kuklí
k
V Praze dne 19. 2. 2015
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I (dále jen MŽP, OVSS I),
jako věcně příslušný orgán státní správy ve smyslu § 19 odst. 2 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, a podle § 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění
pozdějších předpisů, rozhodlo o žádosti právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní
24, 170 00 Praha 7, IČO 60462566, ze dne 24. 7. 2012, takto:
Žádost právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, IČO
60462566, ze dne 24. 7. 2012, o stanovení průzkumného území Příčovy pro vyhledávání a
průzkum vyhrazeného nerostu Au-ruda se ve smyslu § 4a odst. 5 písm. a) a § 4a odst. 6
zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů,
zamítá.
Odůvodnění
Právnická osoba AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, IČO 60462566,
požádala dopisem ze dne 24. 7. 2012, ve smyslu § 4a odst. 1, 2 zákona č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o geologických pracích)
o stanovení průzkumného území Příčovy na ploše 1,9954 km2, na území obcí Dublovice
(540218), Sedlčany (541281) a Příčovy (513547) v k. ú. Dublovice (633577), Příčovy
(735833), Sedlčany (746533) a Solopysky u Třebnic (770043), v okrese Příbram (CZ020B),
v kraji Středočeském, pro průzkum vyhrazeného nerostu Au-ruda. Navržené průzkumné
území má tvar nepravidelného 4úhelníku s vrcholy určenými souřadnicemi v souřadnicovém
systému JTSK, uvedenými v následujícím přehledu:
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz,[email protected],IČ.00164 801
signed by
Ing. Miloslav
Kuklík
Date:
2015.02.20
12:37:26 CET
Reason:
nedefinovany
Location:
nedefinovany
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Vrchol
1
2
3
4
X
1 097 180,00
1 096 990, 00
1 096 660, 00
1 096 000,00
Y
793 660,00
794 350,00
794 650,00
794 800,00
Stanovení průzkumného území bylo požadováno na dobu 4 let.
V ploše navrženého průzkumného území není v současnosti evidováno výhradní ložisko zlata.
Historie se více soustředila na dobývání antimonové rudy. V 70. – 80. letech 20. století
proběhl geologický průzkum podniku Geoindustria Praha, kdy v rámci průzkumu
antimonových rud byl identifikován výskyt Au mineralizace. Následoval průzkum zakončený
výpočtem zásob zlata; po rebilancích v roce 2001 však zásoby zlata přestaly být v bilancích
zásob ČR evidovány. Průměrný obsah zlata je 0,1 – 1 g/t, místy až 6 g/t, přičemž obecně vyšší
obsahy se nalézají v mylonitizovaných zónách a silně přeměněných horninách.
Cílem průzkumných prací je podle žádosti organizace Agate Bay, spol. s r. o., ověření dříve
zjištěné Au mineralizace, potvrzení jejího rozsahu a zjištění zrudnění v jejím okolí. První
etapou má být rešerše stávajících prací a jejich přehodnocení. V další etapě by bylo
technickými pracemi (vrt, rýhy) ověřeno zrudnění a bylo by odebráno větší množství
materiálu pro technologické zkoušky z k tomu účelu realizované průzkumné šachtice.
Případné následné využití ložiska žadatel podrobněji nespecifikoval. Správní orgán si je
vědom, že stanovení průzkumného území neumožňuje žadateli vlastní realizaci průzkumných
prací, zakládá pouze výhradní právo na průzkum konkrétní (právnické) osobě a následovat by
musel projekt geologických prací v rozsahu vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o
postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, současně s
povinností řešit střety zájmů ve smyslu § 22 zákona o geologických pracích. Dle ustanovení
§ 4a odst. 6 zákona o geologických pracích je však správní orgán povinen hodnotit a
porovnávat veřejné zájmy a zohlednit přitom musí jak vlastní průzkumné práce, tak případné
budoucí využití ložiska. Následné zpracování projektu geologických prací podle výše
citované vyhlášky č. 369/2004 Sb. a ev. pozdější plán otvírky a přípravy dobývání nemůže
nahradit popis plánovaných prací potřebný v rámci předmětného řízení o stanovení
průzkumného území, neboť vzhledem k uvedené povinnosti správního orgánu posoudit
veškeré veřejné zájmy versus zájem na průzkumu a následném využití ložiska musí správní
orgán pro objektivní rozhodnutí informacemi o rozsahu a způsobu provádění průzkumných
prací i ev. následného využití ložiska disponovat. Požadavkem na doplnění o popis
plánovaných prací (usnesení č. j. 979/500/13, 30365/ENV/13 ze dne 3. 5. 2013 a č. j.
3085/500/13, 92709/ENV/13 ze dne 19. 12. 2013) dal správní orgán žadateli možnost tímto
popisem případně eliminovat některá uvažovaná rizika. Ustanovení § 4a odst. 6 zákona o
geologických pracích určuje jako nezbytnou součást žádosti o stanovení průzkumného území
i popis průzkumných prací a následného využití ložiska - viz rozhodnutí ministra životního
prostředí č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 ze dne 11. 11.
2013. Umožnění vlastní realizace průzkumných prací na podkladě projektu geologických
prací již není projednáváno ve správním řízení - i to podporuje nutnost velmi pečlivého
zvážení veřejných zájmů správním orgánem již ve fázi řízení o stanovení průzkumného
území.
2
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Průzkumné práce představují kromě kompletace již existujících dat terénní technické,
laboratorní a technologické práce, završené závěrečným vyhodnocením. Terénní technické
práce v předmětném území by nutně představovaly realizaci jádrových vrtů do hloubky
desítek metrů z povrchu i z podzemních děl s následným odběrem vzorků z vrtného jádra i
technologického vzorku rudního materiálu většího objemu. Případné následné využití ložiska
by znamenalo výstavbu otevřeného povrchového dolu i podzemní důlní práce, vybudování
provozního zařízení pro úpravu rudniny do podoby předkoncentrátu nebo úpravnu suroviny
do konečné podoby. Vzhledem k typu mineralizace je nutné předpokládat jemné mletí
horniny a následné loužení rudy. Flotační metoda se jeví oproti tomuto způsobu jako
ztrátovější.
V blízkosti zájmového území se nachází evropsky významná lokalita (EVL) Horní solopyský
rybník CZ0213785. V území se vyskytují části územního systému ekologické stability
(ÚSES) a významné krajinné prvky.
V předmětném zájmovém území jsou situovány těžené dobývací prostory č. 70166
Solopysky I (Deštno) a č. 70770 Solopysky II pro výhradní ložisko kamene pro hrubou a
ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního kamene č. 3042200 Solopysky u TřebnicDeštno.
Do území zasahuje stanovené ochranné pásmo vodního zdroje pro vodárenský odběr pro
město Sedlčany, v předmětném území a v jeho těsné blízkosti se nacházejí individuální vodní
zdroje.
Převážná část pozemků v ploše průzkumného území náleží k obhospodařovanému
zemědělskému půdnímu fondu, menší část pozemkům určeným k plnění funkce lesa.
Zájmová plocha je součástí rekreační oblasti, přilehlé k rekreační nádrži Slapy.
Geologicky je předmětné území tvořeno sázavským granodioritem až dioritem a sedlčanským
granodioritem až adamelitem a horninami sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného
ostrova, reprezentujících proterozoické až spodně paleozoické rohovce a kvarcity. Jedná se o
území s výraznými tektonickými poruchami v hlavním směru SZ-JV se zpeřenými
strukturami, s obsahem křemene, kalcitu, dolomitu a rud (kromě zlata zejména antimonit,
arzenopyrit, chalkopyrit).
Z hlediska hydrogeologického se jedná o rajon č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy, kde je oběh podzemních vod soustředěn podél strukturních poruch a do zóny
zvětralinového rozpojení hornin.
~
Správní orgán si po obdržení žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy ověřil, že
v ploše navrženého průzkumného území se nenachází výhradní ložisko zlata, nalezené za
finanční prostředky ze státního rozpočtu, a informaci o žádosti proto ve smyslu § 4a odst. 3
3
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
nezveřejnil v Obchodním věstníku. Dnem obdržení žádosti tak bylo zahájeno správní řízení
o stanovení průzkumného území Příčovy.
Dopisem č. j. 126/500/13, 3995/ENV/13 ze dne 18. 1. 2013 si správní orgán vyžádal
stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Odpověď č. j. 2503/13/31100 ze dne 13. 2.
2013 vyjadřovala nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy se
Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR.
Dne 3. 5. 2013 pod č. j. 979/500/13, 30365/ENV/13 správní orgán usnesením přerušil správní
řízení a současně vyzval žadatele k doplnění následujících záležitostí: podrobný popis
průzkumných prací, podrobný popis následného využití ložiska, stanovisko Krajského úřadu
Středočeského kraje ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění, vyjádření příslušného vodoprávního úřadu k záměru podle § 18 zák.
č. 254/2001, vodní zákon, v platném znění, a výpis z rejstříku trestů firem (právnické osoby).
V usnesení o přerušení řízení ze dne 3. 5. 2013 správní orgán nestanovil ve snaze vyjít
žadateli vstříc lhůtu a ponechal tak na žadateli coby odborném subjektu určení doby nutné pro
vytvoření požadovaných specializovaných expertních podkladů.
Dopisem ze dne 11. 11. 2013 byla pod č. j. 2729/500/13, 80898/ENV/13 odeslána aktuální
informace o průběhu spojeného správního řízení o žádosti známým účastníkům řízení a
zároveň byla informace poskytnuta příslušným organizačním jednotkám občanských sdružení
(nyní spolky), které byly ve smyslu podmínek stanovených v § 70 zák. č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, aktuálně oprávněny požadovat
informace o správním řízení. V zákonem stanovené lhůtě se do řízení přihlásily: Ateliér pro
životní prostředí, zastupovaný JUDr. P. Kužvartem, Občanské sdružení pro ochranu přírody a
krajiny v oblasti Slapského jezera, Občanské sdružení Veselý vrch a Občanské sdružení Brdy
nad zlato. Tato skutečnost byla všem účastníkům řízení oznámena dopisem č. j. 3005/500/13,
89726/ENV/13 ze dne 10. 12. 2013.
Doplnění, požadované usnesením ze dne 3. 5. 2013, nebylo správním orgánem obdrženo. Po
marném uplynutí období 6,5 měsíců správní orgán usoudil, že tuto dobu již není možné
akceptovat a další průtahy v řízení nejsou možné. Proto byla dopisem ze dne 19. 12. 2013 pod
č. j. 3085/500/13, 92709/ENV/13 odeslána výzva k doplnění žádosti s usnesením stanovenou
lhůtou do 11. 1. 2014. Oproti původní výzvě ze dne 3. 5. 2013 správní orgán svůj požadavek
na doplnění žádosti zredukoval (aplikoval rozhodnutí ministra č. j. 4862/M/13,
76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 o rozkladech ve věci stanovení
průzkumných území pro zlato Voltýřov a Vacíkov) a požadoval doplnění pouze těch
záležitostí, u nichž byla oprávněnost požadavku uvedenými rozhodnutími ministra potvrzena.
Dopisem ze dne 3. 1. 2014 podala organizace AGATE BAY spol. s r. o. proti usnesení ze dne
19. 12. 2013 rozklad. Rozhodnutím ministra č. j. 1788/M/14, 30718/ENV/14 ze dne 5. 5.
2014 bylo napadené usnesení ze dne 19. 12. 2013 zrušeno a řízení o vydání tohoto usnesení
bylo zastaveno s odůvodněním, že původní usnesení z 3. 5. 2013 o přerušení řízení
s nespecifikovanou lhůtou, tj. do doby doplnění žádosti, bylo v době vydání rozkladem
napadeného usnesení platné, a proto po dobu přerušení řízení nebylo možné vydávat usnesení
dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen správní řád), ani určovat lhůtu k odstranění nedostatků žádosti dle § 45 odst. 2
správního řádu.
4
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Dopisem ze dne 10. 1. 2014 dále společnost AGATE BAY spol. s r. o. předložila stanovisko a
návrh, v němž v souladu s § 64 odst. 2 správního řádu požadovala přerušení řízení, a to na
blíže neurčenou dobu (do doby doplnění informacemi, kterou by sám žadatel určil). Dne 3. 6.
2014 pod č. j. 1420/500/14, 39707/ENV/14 bylo rozhodnuto o zastavení řízení o této žádosti,
a to vzhledem k tomu, že žádost o přerušení řízení byla podána v době, kdy předmětné
správní řízení o stanovení průzkumného území Příčovy bylo přerušeno ve smyslu § 64 odst. 1
písm. a) správního řádu (a řízení bylo přerušeno i v době vydání usnesení o zastavení) a
žádost o přerušení správního řízení ze dne 10. 1. 2014 bylo tedy nutno považovat ve smyslu
ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu za zjevně právně nepřípustnou.
Odvolatel AGATE BAY spol. s r. o. v rozkladu ze dne 3. 1. 2014 kromě nepřiměřenosti lhůty
pro doplnění rovněž namítal, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění, které
není možné zpracovat, zákonem není požadováno a většinou se jedná o údaje, které jsou
předmětem následného projektu geologických prací a plánu otvírky a přípravy dobývání
ložiska. Správní orgán si je vědom, že žadateli vzniká předmětným řízením pouze exkluzivita
k možnosti průzkumu, nikoliv právo na provádění vlastních prací, jak je však již výše
uvedeno, správní orgán je povinen dle § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích zabývat se
porovnáním dotčených veřejných zájmů a zájmu na průzkumu a následném využití ložiska, a
proto musí znát základní představu těžební organizace o charakteru budoucích prací.
Povinnost hodnotit způsob následného využití ložiska v této věci vyplývá z § 2 odst. 4, § 3 a
§ 50 odst. 3 správního řádu a z výkladu citovaného ustanovení § 4a odst. 6 zákona
o geologických pracích, podaného v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As59/2009142 ze dne 23. 9. 2009 a v rozsudku č. j. 7 As 70/2009-190 ze dne 17. 12. 2010. Již v této fázi
musí být zaručeno, že žádný z veřejných zákonem chráněných zájmů nebude opominut.
Průzkum nelze posuzovat samoúčelně bez spojitosti se záměrem těžby.
Na podkladě rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 1788/M/14, 30718/ENV/14 ze dne
5. 5. 2014 o rozkladu právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., podaného dne 3. 1. 2014,
bylo pod č. j. 1418/500/14, 39692/ENV/14 dne 3. 6. 2014 vydáno nové usnesení o přerušení
předmětného řízení s určenou lhůtou pro doplnění do 25. 7. 2014. Z důvodu technické chyby
při odesílání datovou schránkou neobdržel toto usnesení žadatel, proto bylo řízení opětovně
usnesením č. j. 2267/500/14, 63876/ENV/14 s termínem pro doplnění do 20. 10. 2014
přerušeno. V návaznosti na toto usnesení správní orgán neobdržel žádné podání.
͂
Správní orgán si pro svoji správní úvahu jako jeden z podkladů opatřil vyjádření Městského
úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí, a Agentury ochrany přírody a krajiny. Městský
úřad Sedlčany, odbor životního prostředí, ve svém stanovisku č. j. ŽP/44/2014 ze dne 20. 1.
2014 uvádí některé zákonné požadavky složkových zákonů na ochranu životního prostředí, a
upozorňuje na ochranné pásmo vodního zdroje Povltavských mlékáren a. s. a na vodní zdroje
pro individuální zásobování pitnou vodou. Dále uvádí existenci významných krajinných
prvků, blízkost přírodní památky a EVL Horní solopyský rybník, uvádí nutnost vyjádření
Krajského úřadu Středočeského kraje dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Konstatuje, že předmětný průzkum by byl
škodlivým zásahem z hlediska správy lesů a obecně považuje záměr za vysoce rizikový a
z důvodu v minulosti provedeného průzkumu za nadbytečný. Agentura ochrany přírody a
krajiny konstatuje zemědělské a lesnické využití území, upozorňuje, že se jedná o oblast
s přirozenou vegetací s přírodními lesními biotopy a biotopy ovsíkových luk, suchých
5
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
trávníků a vysokých křovin, na prvky ÚSES a významné krajinné prvky a blízkost EVL,
riziko nárůstu prašnosti, ohrožení podzemních i povrchových vod. Vyzdvihuje význam
ochrany přírodního potenciálu území, zakotvené v územním plánu obce Příčovy a jiné veřejné
zájmy považuje za převyšující nad zájmem na průzkumu a využití ložiska.
Dále si správní orgán opatřil vyjádření orgánu ochrany přírody, příslušného k vydání
stanoviska podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tj. Krajského úřadu
Středočeského kraje (č. j. 110344/2014/KUSK ze dne 4. 8. 2014), z něhož vyplývá, že nelze
vyloučit ovlivnění výše uvedené EVL CZ0213785 Horní solopyský rybník zamýšlenými
pracemi.
Obce jako účastníci řízení se k záměru vyjádřily vesměs negativně. Obec Příčovy vyjádřila
nesouhlas se stanovením průzkumného území v dopise č. j. 34/14 ze dne 13. 1. 2014 a tento
nesouhlas s důrazem potvrdila v dopise ze dne 19. 12. 2014. Jako důvod uvádí riziko ohrožení
dodávky pitné vody pro zásobování obce, devastaci přírody a krajiny, nárůst dopravy a
prašnosti.
Město Sedlčany ve svém stanovisku konstatuje v navrženém průzkumném území existenci
lomu Deštno a následky staré důlní činnosti, s jejímiž negativními následky, zejména ve
smyslu omezení zásobování pitnou vodou a možnosti obhospodařování zemědělského
půdního fondu, se území po delším čase podařilo vyrovnat a stabilizovat se. Uvádí zasahující
ochranné pásmo významného vodního zdroje pro město Sedlčany a místní studny jako jediný
zdroj pitné vody pro obyvatele Příčov, existenci významného regionálního biokoridoru,
regionálního biocentra a přilehlé EVL CZ0213785. Obecně se obává ohrožení podzemních i
povrchových vod, zvláště ve spojitosti s existujícími důlními díly, a ohrožení prvků ochrany
přírody a krajiny. Poukazuje na zamítnutí stanovení průzkumného území z důvodu převýšení
jinými veřejnými zájmy.
Obec Dublovice doručila vyjádření a zápisy ze zasedání zastupitelstva obce, z nichž vyplývá
odpor proti průzkumu i případné těžbě v předmětném území a vstup obce do sdružení obcí,
měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato, bojujícímu proti předmětnému záměru.
Ministrovi životního prostředí byla dne 24. 3. 2014 doručena žádost o zamítnutí žádosti o
stanovení průzkumného území a jakýchkoliv aktivit vedoucích k možnosti těžby se 180
podpisy, a to z důvodu ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel, negativního dotčení
rekreační oblasti, narušení přírodního charakteru území a ohrožení zemědělského využití
území.
~
Dopisem č. j. 2915/500/14, 87430/ENV/14 ze dne 11. 12. 2014 bylo účastníkům ve smyslu
§ 36 odst. 3 správního řádu oznámeno, že byly shromážděny podklady rozhodnutí a
usnesením byla stanovena lhůta pro možnost k nashromážděným podkladům se vyjádřit.
MŽP, OVSS I, jako příslušný orgán státní správy, prostudovalo předloženou žádost a veškerý
shromážděný spisový materiál, věc posoudilo a rozhodlo, jak je ve výroku uvedeno, tj. žádost
zamítlo ve smyslu § 4a odst. 5 písm. a) a § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích z důvodu
překrytí se stávajícím stanoveným dobývacím prostorem a pro převahu dalších veřejných
zájmů nad zájmem na průzkumu a následném využití ložiska. K tomuto rozhodnutí vedla
správní orgán dále uvedená správní úvaha, vycházející z opatřených podkladů, vyjádření
účastníků dle § 36 správního řádu a vlastní informovanost a znalosti.
6
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Primárně správní orgán konstatoval, že žadatel je organizací ve smyslu § 5a zákona
č. 44/1988 Sb., v platném znění, a pro předmětné území v době přijetí předmětné žádosti
nebyla uplatněna žádná jiná žádost o stanovení průzkumného území. Dále správní orgán na
základě výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob konstatoval bezúhonnost
žadatele.
V ploše navrženého průzkumného území je situováno výhradní ložisko kamene pro hrubou a
ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního kamene č. 3042200 Solopysky u TřebnicDeštno, pro které jsou stanoveny těžené dobývací prostory č. 70166 Solopysky I (Deštno) a
č. 70770 Solopysky II. Překrytí navrženého průzkumného území a pravomocně stanoveného
dobývacího prostoru je ve smyslu § 2 odst. 5 písmeno a) zákona o geologických pracích
zákonnou překážkou pro stanovení průzkumného území. V dobývacím prostoru může jeho
držitel bez dalšího povolení provádět geologické práce, které by se střetly s jinými
prováděnými průzkumnými pracemi a došlo by tak ke kolizi, omezení a duplikaci práva
těžební organizace a organizace provádějící geologické práce v průzkumném území.
Z pohledu zabezpečení zákonem chráněných zájmů se jedná o činnost se závažnými střety, a
to jak pokud jde o činnost spojenou s průzkumem, tak zejména o činnost spojenou s
následným využitím ložiska, tj. s těžbou suroviny.
Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně vod.
Tento zájem je obecně zakotven v ustanovení § 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, jehož
obsahem je deklarace ochrany povrchových a podzemních vod, stanovení podmínek pro
hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a
podzemních vod, snižování negativních účinků povodní i sucha a zajištění souladu s právem
Evropského společenství, jakož i zajišťování zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ochrana
vodních a na vodě závislých ekosystémů.
Do zájmové oblasti zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje využívaného hlavním
zaměstnavatelem v městě Sedlčany - Povltavskými mlékárnami a. s. Jedná se o 7
hydrogeologických objektů s povoleným celkovým průměrným odběrem 5 l s-1 a ročním
povoleným odběrem 189 216 m3/rok. Dále jsou v území umístěny vodní zdroje pro
individuální zásobování několika domů a těsně za hranicí předmětného území jsou využívané
hydrogeologické objekty. Obec Příčovy nemá vodovod, obyvatelé jsou zásobováni pitnou
vodou z vlastních cca 30 m hlubokých individuálních zdrojů. Území města Sedlčany se již
léta potýká s nedostatkem pitné vody, způsobeným vodohospodářskými změnami - územní
plán města ve své koncepci zdůrazňuje omezení znečištění podzemních vod, ochranu
prameniště, t.j. zdroje pro sedlčanské mlékárny a zdrojů podzemní vody pro vodovod
Solopysky, nacházející se jižně od předmětného průzkumného území a s jehož přebytky se
počítá pro zásobování vlastního města Sedlčany. Pro město Sedlčany je počítáno s
vybudováním přivaděče Benešov – Sedlčany (připojení na Středočeskou vodárenskou
soustavu), využití zdroje Solopysky a prameniště vodovodu Povltavských mlékáren a. s. však
zůstane zachováno. Rovněž se počítá i nadále se zásobováním z individuálních zdrojů.
Částečně je město Sedlčany zásobováno odběrem z povrchového vodního toku Mastník, který
je v suchých obdobích problematický. Je nutno minimalizovat vlivy na režim vod a jakost
vodních zdrojů, jakýkoliv zásah do režimu vod znamená problém se zásobováním pitnou
vodou.
7
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Průzkumné práce a následné využití ložiska by znamenaly změnu reliéfu terénu a likvidaci
vegetačního pokryvu, úprava suroviny by vyžadovala spotřebu značného množství vody.
Vrtné práce do hloubky desítek metrů by vzhledem k hydraulickým a hydrogeologickým
podmínkám, povaze oběhu podzemních vod krystalinika i charakteru terénu znamenaly riziko
znečištění podzemních i povrchových vod. Jakékoliv plošné i bodové znečištění podzemních
vod znamená v tomto hydrogeologickém prostředí problém pro širší zdrojovou oblast, nikoliv
pouze v rámci vlastní plochy navržené pro průzkum Nebezpečí je umocněno tektonickým
porušením horninového prostředí a systémem pozůstatků starých dobývek.
Zlatonosné zrudnění na ložisku je provázeno výskytem nerostu arzenopyritu (FeAsS),
zejména v mylonitizovaných a přeměněných zónách současně s nejvyšším obsahem zlata.
Vlivem antropogenní činnosti by docházelo v oxidačních zónách rudního ložiska k mobilitě
toxického arsenu. Vzhledem k tomu, že arzenopyrit vzniká za velmi extrémních podmínek, je
jeho krystalická fáze nestabilní a vlivem atmosférického kyslíku, oxidu uhličitého a vody
zvětrává, podléhá rychlému rozkladu a uvolňuje se do půdy a podzemních i povrchových vod,
kde je závažným polutantem. Při otevření ložiska tedy existuje reálná hrozba uvolnění
toxikantů do horninového prostředí, půdy i vody. Negativní, i karcinogenní, vliv arsenu
(patřícího dle Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. mezi „mimořádně toxické kovy“ a zásadního
prvku pro posouzení nezávadnosti pitné vody) na lidský organismus je všeobecně znám:
chronická zátěž, poškození nervové soustavy, funkce štítné žlázy, orgánů i pokožky,
destrukce rovnováhy biochemických pochodů a ohrožení těhotenství. K výše uvedenému
procesu oxidace sulfidů dochází i přirozenou, avšak pomalou cestou. Těžební činnost by
poskytla podmínky pro uvolňování arsenu a rychlost procesu by výrazně znásobila. Jakýkoliv
zásah do ložiska znamená riziko navýšení kontaminace arsenem, která je pro půdu a vodu
nepřípustná.
Zájmové území leží na rozvodnici dvou útvarů povrchových a dvou útvarů podzemních vod.
Jedná se o vodní útvary povrchových vod – DVL_0080 Mastník od toku Sedlecký potok po
vzdutí nádrže Slapy a DVL_0095_J nádrž Slapy na toku Vltava. Oba útvary jsou z hlediska
kvantitativní bilance povrchových vod hodnoceny jako aktivní. Pokud se jedná o podzemní
vody, patří zájmová oblast vodnímu útvaru 63203 - Krystalinikum v povodí Střední Vltavymezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy, který je hodnocen
z hlediska kvantitativního stavu jako vyhovující a z hlediska chemického stavu jako
nevyhovující z důvodu plošného znečištění. V tomto útvaru je registrováno 12 odběrů
podzemních vod, z toho 5 pro zásobování veřejných vodovodů pitnou vodou. Druhým
útvarem podzemních vod je útvar č. 63204 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – severní
část. Tento vodní útvar podzemních vod je hodnocen z hlediska kvantitativního stavu jako
vyhovující a z hlediska chemického stavu jako nevyhovující z důvodu bodového a plošného
znečištění. Konkrétně zájmovému území přísluší podjednotka č. 63204-0253, v níž jsou
evidovány 3 odběry podzemních vod, z toho 1 odběr pro lidskou spotřebu - zásobování pitnou
vodou.
Zamítnutí stanovení průzkumného území je v souladu s plánováním v oblasti vod a
celoevropsky nastavenou ochranou vod, pro niž je stěžejním závazným dokumentem
Rámcová směrnice o vodách (Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne
23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Podle této
směrnice jsou členské státy Evropské unie povinny vyhodnocovat stav všech vodních útvarů
8
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
na svém území, a definovat cíle pro podzemní i povrchové vody, představující zamezení
vstupu závadných látek do podzemních vod a zajištění ochrany vodních útvarů, odvrácení
jakékoliv vzestupné tendence koncentrace závadných látek a dosažení dobrého stavu útvarů
do roku 2027. Jakékoliv potenciální znečištění a zhoršení stavu vodního útvaru by znamenalo
rozpor s mezinárodními závazky ČR a sankce ze strany Evropské unie. Aktuální Státní
politika životního prostředí České republiky deklaruje cíle s nejvyšší prioritou v tematické
oblasti 1. „Ochrana a udržitelné využívání zdrojů“ pod prioritou č. 1.1 „Zajištění ochrany vod
a zlepšování jejich stavu“, mimo jiné i „dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo
potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého
chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v
chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodách“.
Záměr v tomto smyslu není v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 254/2001 Sb., vodní
zákon, který v rámci přijetí evropské legislativy definuje základní cíle pro ochranu
povrchových a podzemních vod coby složky životního prostředí. Zároveň není v souladu
s povinností ve smyslu § 1 (základní principy vodního práva) a § 29 (vyhrazení zdrojů
podzemních vod přednostně pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou) vodního zákona.
Vzhledem k závažnosti rizika ohrožení vod průzkumnými a těžebními pracemi v podobě
podmínek pro uvolňování škodlivých látek do horninového prostředí, půdy a vody,
upřednostňuje správní orgán zachování současného stavu a svým rozhodnutím tak vylučuje
jakoukoliv možnost negativního nevratného ovlivnění vod.
Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. V souladu s
§ 1 a 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon o
ochraně přírody a krajiny), je ochrana přírody a krajiny zásadním veřejným zájmem, kterým
se rozumí udržení přírodní rovnováhy v krajině, ochrana všech forem života a přírodních
hodnot, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, péče o živočichy, rostliny i neživou přírodu, o
ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a prostupnost krajiny, ochrana
územních systémů ekologické stability krajiny, zajišťování a ovlivňování vodního
hospodaření v krajině a udržování podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při
zachování charakteru vodních toků, ploch a mokřadů.
V navrženém průzkumném území jsou přírodní legislativně chráněné hodnoty, a to prvky
územních systémů ekologické stability (ÚSES) v podobě regionálního biokoridoru RK 291
Vymyšlenská pěšina - Vrbsko, regionálního biocentra RC 837 Vrbsko a bezejmenného
lokálního biocentra. Předmětná činnost by snížila stupeň ekologické stability uvnitř
vymezených ploch biocenter a biokoridorů, změnila by užívání biokoridorů a narušila jejich
souvislé propojení. Těžba nerostných surovin patří jednoznačně mezi činnosti v prvcích
ÚSES nepřípustné, což zdůrazňuje i územní plán Sedlčan. Dle územního plánu Příčov je
ochrana přírodního potenciálu území, ochrana přírodních krajinných prvků a rozmanitost
venkovské krajiny prioritou s důrazem na omezení exhalací, hluku a podmínky kvalitního
životního prostředí.
V blízkosti navrženého území - jižním směrem u obce Solopysky - ve vzdálenosti cca 200
m se vyskytuje EVL CZ0213785, Horní solopyský rybník s předmětem ochrany kuňky
ohnivé, řazené mezi silně ohrožené druhy. Dalšími v zájmovém území se vyskytujícími
prvky přírody a krajiny, které podléhají ochraně podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a
krajiny a mají úlohu především zabezpečení aktuálního přírodního stavu území, jsou
9
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
významné krajinné prvky les, vodní tok a údolní niva. Využívat významné krajinné prvky
lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich
stabilizační funkce - což těžba nerostů nezaručuje.
Jedná se o území s přirozenou vegetací, tvořenou přírodními biotopy – přirozenými
stanovišti sekundárních trávníků a vřesovišť, lesa a křovin. Zájmová oblast je z pohledu
ochrany přírody a krajiny oblastí s nadstandardní ekologickou a estetickou hodnotou, kterou
by průzkumná i těžební činnost bezesporu ohrozila. Jedná se o zvlněnou krajinu členěnou
údolími vodních toků a komplexy lesů s uplatněním zeleně drobných skupina a remízků.
Přirozená vegetace je zastoupena ostrovy přírodních biotopů, zejména lesních biotopů
L2.2B, L5.4, L7.1, dále mezofilních ovsíkových luk T1.1, acidofilních suchých trávníků
T3.5 a vysokých mezofilních a xerofilních křovin K3. Cca 1 km od hranice průzkumného
území se nachází přírodní rezervace Jezero s bohatým výskytem vzácných a zvláště
chráněných druhů obojživelníků, plazů, hmyzu a ptáků (chřástal vodní, čírka modrá, žluva
hajní). Změna vodního režimu by znamenala ohrožení biotopů.
Zásahem do lokality by došlo k narušení prostorově i věkově heterogenního lesního porostu
s rozmanitou, přírodě blízkou dřevinnou skladbou, ke snížení druhové diverzity a snížení
početnosti druhů. V dotčené lokalitě je potvrzen výskyt řady zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně
přírody a krajiny (ťuhýk šedý, vydra říční, výr velký, krahujec obecný). V prostředí
bezprostředně blízkých rybníků (Vrbsko, Musík, Horní solopyský rybník) se vyskytují další
zvláště chráněné druhy živočichů (slavík modráček, chřástal kropenatý a vodní, lžičák
pestrý, blatnice skvrnitá, skokan krátkonohý, šáchor hnědý, bublinatka jižní).
Nelze vyloučit škodlivý vliv zásahu na hodnotné části přírody v dotčené krajině ve smyslu
§ 45i zákona o ochraně přírody a krajiny: podle vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody
a krajiny dle § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny by mohl mít záměr
průzkumných prací, ev. těžby, vliv na výše uvedenou EVL CZ0313140.
Z důvodu odtěžení značného objemu půdy a horniny by se těžba výrazně negativně projevila
na krajinném rázu předmětné lokality (rozmanitost ve způsobu využití ploch, krajinné
formace, prostorová diverzifikace, autochtonní druhy dřevin a jejich druhová a věková
skladba, stávající prvky v krajině, obhospodařované louky). Byla by narušena přírodní
charakteristika oblasti a narušen estetický vzhled krajiny. Průzkumné práce a zejména
následné využití ložiska by v součtu znamenaly vážný negativní ekologický dopad, destrukci
území, narušení celistvosti území a blízké evropsky významné lokality, snížení stupně
ekologické stability, narušení přirozeného vývoje vzácných i zvláště chráněných druhů
živočichů a rostlin. Celkově by byl poškozen veřejný zájem na zachování přírody a krajiny ve
smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny.
V souladu s veřejným zájmem není realizace záměru ani ve smyslu zákona 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zájem na ochraně této složky
životního prostředí obecně deklaruje v § 1 odst. 1: “Ochranou ovzduší se rozumí předcházení
znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské
zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými
do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek
životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší“. Průzkumné práce a zejména
vlastní těžba suroviny, její úprava, tj. nutnost rozpojení matečné horniny na velmi jemné
10
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
částice, a doprava, by byla spojena s rizikem uvolňování většího množství prachových částic,
včetně toxických látek (arsén), a projevily by se nárůstem emisí.
Záměrem je výrazně dotčen i zemědělský půdní fond - z tohoto pohledu není záměr
v souladu s veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, kdy se jedná o rozpor
s ustanovením § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů, podle něhož je jeho zvelebováním a racionálním využíváním zajišťována
ochrana a zlepšování životního prostředí, s § 4 uvedeného zákona, podle něhož je nutno
organizaci půdního fondu a hydrologické a odtokové poměry území narušovat co nejméně a
pouze v nezbytných případech. Více než polovina zájmového území je součástí zemědělského
půdního fondu. Všechny pozemky patřící k zemědělskému půdnímu fondu v zájmovém území
jsou v současné době řádně intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Vlastní těžba a zejména
realizace úpravárenského zařízení a prostor pro těžební rezidua by nutně vyžadovaly vynětí ze
zemědělského půdního fondu, a to pravděpodobně nejen v rámci plochy požadované
v předmětném řízení pro průzkum.
Záměr by byl negativním zásahem do pozemků určených k plnění funkcí lesa, v tomto smyslu
není záměr v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Průzkumné práce a zejména ev. vlastní dobývání by
znamenaly ohrožení stability lesních pozemků a nutnost jejich vynětí z pozemků určených pro
plnění funkce lesa. Les je nenahraditelnou složkou životního prostředí s mimořádným
společenským významem a funkcí ochrany půdy, vody, krajiny a klimatu. Zachování lesních
pozemků, vhodných druhů dřevin a podpora prostorové struktury a věkové různorodosti je
prioritním zájmem území. Pěstební opatření musí být obranou před půdní erozí i všemi jejími
následky a negativními dopady na plnění všech funkcí lesů, proto není žádoucí provádět
odlesnění, znamenající riziko eroze a sesuvů půdy a změny vodního režimu.
Dle územního plánu města Sedlčany jsou na lesních pozemcích jen podmíněně přípustné
liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti a stavby pro turistiku (altány,
odpočinková a informační místa) a dále komunikace a stavby pro lesní hospodaření, těžbu a
manipulaci se dřevem, cesty pro pěší a cyklisty, technická infrastruktura, drobná architektura
a sakrální stavby.
Z pohledu surovinové politiky ČR správní orgán disponuje stanoviskem Ministerstva
průmyslu a obchodu č. j. 2505/13/31100 ze dne 13. 2. 2013, kde je konstatován nesoulad
předložené žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy se Surovinovou politikou
v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR s tím, že zlato je uváděno jako drahý kov,
představující rezervu pro případné využití v budoucnosti a surovinová politika státu ukládá
jednotlivým orgánům státní správy zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako
rezervu pro případné ekologicky vhodné využití budoucími generacemi. Ustanovení § 4 odst.
6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro
zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem
ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím a v bodě 2. 5 uvedeného dokumentu o politice
nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR
těžebními subjekty. Surovinovou politiku je však nutno akceptovat jako celek, kdy po
ukončení těžby rud v ČR je tato soustředěna na nerudní suroviny, a to i ve smyslu informace
v bodě 2. 5 o zájmu na průzkumech. Zlatu jako strategické surovině je věnována výhradní a
speciální poznámka o ponechání jeho těžby budoucím generacím.
11
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Zamítnutí stanovení předmětného průzkumného území je zcela v souladu s principem trvale
udržitelného rozvoje, který je několikrát ve státní surovinové politice zmíněn: „Trvale
udržitelný rozvoj je takový, který splňuje potřeby současné generace a zároveň neomezuje
budoucí generace v jejich potřebách. Využívání neobnovitelných přírodních nerostných
surovin zmenšuje jejich zásoby a možnosti využívání budoucími generacemi. Stupeň
současného čerpání těchto zdrojů proto musí brát v úvahu jejich vzácnost, úroveň technologií
a dostupnost náhradních zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného
vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Možnosti těžby i spotřeby prvotních
nerostných surovin jsou přednostně určovány reálně existujícími limity území a životního
prostředí.“ Konstatování obecné účelnosti průzkumů nerostných surovin je v tomto
dokumentu spojeno se souladem s trvale udržitelným rozvojem. Surovinová politika uvádí, že
„Využitelnost nerostných zdrojů bude posuzována zejména s ohledem na trvale udržitelný
rozvoj“. V kap. 5.2 dokumentu o surovinové politice je dále uvedeno, že získání práva
dobývat odpovídá uspořádání decentralistické demokratické společnosti, ve které občané
rozhodují o svých záležitostech sami a prostřednictvím obcí a regionů. Na jiném místě je
uvedeno, že povolení dobývání nelze dosáhnout bez souhlasu dotčených obcí. Negativní
postoj zastupitelstva města Sedlčany a obcí Dublovice a Příčovy, jakožto nejvyšších orgánů
obce, volených občany, proto nelze v rozhodovacím procesu opomenout. Zákon o obcích
č. 128/2000 Sb. v § 1, 2 a 7 uvádí, že obec je základním územním samosprávným
společenstvím občanů, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a
při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem a své záležitosti spravuje samostatně.
Správní orgán mimoto shledal, že pro dotčené obce, jejich obyvatele i rekreanty již samotné
období vedení předmětného správního řízení o stanovení či nestanovení průzkumného území
představuje značnou zátěž a nejistotu nepříznivě se projevující na životní pohodě a psychice
obyvatel i rekreantů regionu ve smyslu obav z budoucnosti a pochybností při plánování
rozvoje oblasti, bydlení a rekreace.
Předmětné území a jeho okolí představuje krajinný celek vyznačující se vysokou estetickou a
přírodní hodnotou, k níž přistupuje význam rekreační. Záměr v území jedinečném z pohledu
přírody a krajiny i sociálních hodnot ve své podstatě předjímá zásadní kolizi s veřejnými
zájmy. Jakákoliv průmyslová činnost (navíc nikoliv naléhavě potřebná), nesoucí riziko
poškození lokality a jejího okolí je nepřijatelná. Navrhované průzkumné a následné těžební
práce by zcela popíraly smysl dosavadních aktivit v péči o území (ochrana z pohledu zákona o
ochraně přírody a krajiny, vodohospodářský význam, důraz na rekreační a turistický význam
oblasti sloužící pro rekreaci průmyslových oblastí hlavního města Prahy, Plzně a Příbrami).
Jednalo by se zcela o zrušení rekreační povahy a celkového profitu území vlivem vlastního
provozu, dopravy, rušení místních komunikací a výstavby jiných účelových, hlučnosti,
prašnosti, dopadů na vodní hospodářství, likvidace vegetace a půdy, změny reliéfu,
uvolňování toxických sloučenin, ukládání odpadu. Následky je nutno považovat za trvalou
degradaci životního prostředí i životní úrovně, ohrožení sociálních vazeb i samotného bytí
nejbližších obcí. V souladu s územním plánováním v oblasti je prioritou ochrana rekreačního
potenciálu území a možnost pouze činností nenarušujících krajinný ráz a přírodní hodnoty.
Lze předpokládat odpor místních obyvatel, dalších dotčených osob i široké veřejnosti proti
případné vlastní budoucí těžbě. Nelze stanovit průzkumné území bez souvislosti s možností
ev. budoucí těžby - na toto pamatuje § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích.
12
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Správní orgán zvažoval možnost moderních dobývacích i úpravárenských metod (i jejich
případnou realizaci probíhající mimo území ložiska či v jeho podzemí). K rozhodnutí
správního orgánu přispívá nedořešený problém rozporu zákonného zákazu kyanidového
loužení v ČR na jedné straně a technologie zpracování suroviny s obsahem jemně
rozptýleného zlata na ložisku s genezí předurčenou k nutnosti velmi jemného mletí a loužení a
na straně druhé. I nekyanidové technologické postupy v každém případě předjímají použití
závadných látek a vznik odkaliště. Při využití mechanických metod (gravitace, flotace)
s tvorbou předkoncentrátu se znásobuje problém přepravy značného množství materiálu a
otázka odklizu velkého objemu nepotřebného materiálu. Přistupuje navíc rozpor s povinností
hospodárně využít ložisko podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství, ve znění pozdějších předpisů, kdy při flotační metodě s loužením výtěžnost
dosahuje cca 70 - 80 %.
Správní orgán při zvažování priorit bral v úvahu pozitiva provedení ložiskového průzkumu
jako takového a jeho přínos z pohledu doplnění odbornými informacemi, nepovažuje však za
racionální a smysluplné snahou o zpřesnění informací způsobit destrukci unikátního území
s rizikem likvidace nebo ohrožení přírody a krajiny, lesa, půdy a vody. Tato rozvaha je
znásobena skutečností, že ložisko již bylo v minulosti prozkoumáno za státní finanční
prostředky a výsledky jsou archivovány. Správní orgán jednoznačně nadřazuje jiné veřejné
zájmy nad zájem na prozkoumání ložiska a jeho následném využití. Průzkumné a zejména
těžební práce by byly výrazným nežádoucím zásahem do území s vysokou přírodní hodnotou
a rekreačním využitím.
Vzhledem ke kumulaci všech výše popsaných veřejných zájmů, stojících v rozporu se
zájmem na průzkumu a následném využití ložiska, rozhodl správní orgán o zamítnutí žádosti
o stanovení průzkumného území. Správní řízení o stanovení průzkumného území nejsou
pouhou administrativní formalitou, na kladné rozhodnutí neexistuje právní nárok a správnímu
orgánu je v této na zákonném podkladě ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických
pracích svěřeno vyjádření přístupnosti státu podrobit výhradní ložisko (tj. nerostné bohatství,
které je na území a ve vlastnictví České republiky) průzkumným pracím. Přestože surovinová
politika ČR hovoří o ponechání ložisek zlata dalším generacím pouze ve smyslu těžby, není
smysluplné stanovovat průzkumné území v oblasti s evidovanými a prozkoumanými
schválenými zásobami - tedy v tomto případě umožnit první krok v řadě povolovacích řízení
směřujících k těžbě bez smysluplné návaznosti a cíleného účelu. Správní orgán bral při svém
rozhodování na vědomí i další pozitiva záměru, např. uplatnění pracovních sil a ekonomické
přínosy - nedospěl však k tomu, že by tato pozitiva jakkoliv převážila drastický zásah do
přírodně i jinak hodnotného území. Otázka ekonomického přínosu je - nejen po odečtení
„hodnoty újmy“ na přírodních a sociálních hodnotách - diskutabilní. Teprve v době ověřené a
nepochybné znalosti nejvhodnějšího technologického postupu bez zátěže území s návaznou
státem promyšlenou budoucností těžební strategie v rámci celé ČR lze uvažovat o stanovení
průzkumného území. Předmětné ložisko je před znemožněním či ztížením budoucího využití
chráněno institutem chráněného ložiskového území, nedochází tedy k jakékoliv prodlevě či
promarnění příležitosti. Pozitivem může být právě naopak odklad celého procesu směřujícího
k získávání strategické suroviny, který by v budoucnu měl proběhnout v rámci jednoznačně
dořešených důsledných legislativních pravidel za souhlasů dotčených stran a za
jednoznačného přínosu pro region i ekonomický efekt pro Českou republiku.
13
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Posouzení dalších veřejných zájmů je založeno na jednotlivých složkových zákonech na
ochranu životního prostředí, na obsahu ustanovení § 9,11,12 a 13 zákona č. 17/1992, o
životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (podle nichž je nutno předcházet
znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nezatěžovat neúnosně území, přičemž
přípustná míra znečišťování životního prostředí je dána jednotlivými složkovými zákony
s přihlédnutím ke kumulaci vlivů).
Pochybnost o tom, zda k poškození životního prostředí či historického odkazu skutečně dojde,
nesmí být důvodem pro odklad opatření k zamezení tohoto poškození.
~
Správní orgán se v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj.
7 As 59/2009 – 142 při svém rozhodování řídil povinností uloženou mu ustanovením § 4a
odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, tedy zhodnotil předložený návrh,
vymezil všechny dotčené veřejné zájmy a následně tyto posoudil s ohledem na zájem na
průzkumu i na ev. budoucím využití ložiska. Na podkladě všech výše uvedených skutečností
došel k závěru, že činnost spojená s průzkumem ložiska i navazující využití ložiska je
v zásadním rozporu s ochranou veřejných zájmů chráněných podle jednotlivých složkových
zákonů na ochranu životního prostředí a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum podléhá správnímu poplatku ve výši
2 000,- Kč podle položky č. 60 písm. 2a) přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek byl uhrazen kolkovou známkou.
Originál návrhu a veškeré podklady rozhodnutí jsou uloženy na MŽP, OVSS I, Kodaňská
1441/46, 101 00 Praha 10.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad ve smyslu § 152 zák. č. 500/2005 Sb., správní řád,
v platném znění, k ministru životního prostředí, prostřednictvím OVSS I MŽP do 15 dnů od
doručení rozhodnutí.
(otisk kulatého razítka č. 27 Ministerstva životního prostředí)
Ing. Miloslav Kuklík
ředitel odboru výkonu státní správy I
pracoviště Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
14
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Rozdělovník
AGATE BAY spol. s r.o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7
Obec Příčovy, Příčovy 14, 264 88 Příčovy
Obec Dublovice, Dublovice 33, 262 51 Dublovice
Město Sedlčany, nám. TGM 32, 264 80 Sedlčany
Ateliér pro životní prostředí, Ve Svahu 1, 147 00 Praha 4
JUDr. Petr Kužvart, Za Zelenou liškou 967, 140 00 Praha 4
Brdy nad Zlato, Vacíkov 65, 262 42 Rožmitál pod Tř.
Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera, Na Pěkné
Vyhlídce 1/687, 162 00 Praha 6
Občanské sdružení Veselý vrch, Sejcká Lhota 18, 262 03 Nový Knín
Dále obdrží (po nabytí právní moci)
Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1
Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
15