SVĚTOVÁ HUDBA ČESKÁ HUDBA Charakteristika Hudební formy

SVĚTOVÁ HUDBA ČESKÁ HUDBA Charakteristika Hudební formy

SVĚTOVÁ HUDBA
PRAVĚK
Hudební formy
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Pouze teoretické dohady opírající se
Doprovod tance,
o archeologické nálezy a výtvarné dokumenty. magických obřadů a
Analogie s dnes žijícími primitivními kmeny
rituálů. ♫
Paleolit – kostěná píštˇala, ulita, různé bicí
nástroje …
STAROVĚK
Orient – hudba čínská, japonská, indická
Blízký orient – Peršané, Židé a Egypt
Řecko-h. má pevný řád a místo v životě
společnosti, součást vzdělání, společenského
i náboženského života. H.je součást jiných
umění-literatury, dramatu, tance i olympijských her. Hudebník má význačné společ. postavení.
Ukázky poslechů:
♫ z poslechů pro gymnázium
Neolit – hliněný buben, hliněný zvonek
♫
STŘEDOVĚK(ROMÁNSKÝ a GOTICKÝ SLOH)
MONODIÁLNÍ
Řehoř Veliký sjednocuje liturgický zpěv na
přelomu 6. a 7. století – gregoriánský chorál
-responsoriální zpěv – sólo a sbor
-antifonický zpěv – dva i více sborů
Světská hudba – lidová
♫
- umělá - rytířský zpěv –
trubaduři, truvéři a minnesingři ♫ ♫
- vagantský zpěvstudenti
♫
Představitelé, díla, památky
◙ život a dílo vybraných
skladatelů
♫ z „Procházky dějinami hudby“ s výkladem
♫ další ukázky
nástroje drnkací a dechové
žalmy
Hudební teorie – soustava tónů, intervalů,
akordů a stupnic.
Zpěv sborový i sólový
– jednohlas
Zápis hudby – velká písmena řecké abecedy. Hudební nástroje – kithara, lyra, harfa,
hudební dramata, báje, syrinx, aulos, vodní varhany aj.
texty
Seikilova píseň a další hudební texty a
nástroje doprovázejí
dramata. (např. dva hymny na boha
hlas – totéž co zpěv
Apolona) ♫ ♫
hlučná hudba –
slavnosti-zábava
-h. slouží hlavně zábavě (cirk apod.)
Chorální hudba vychází z židovských žalmů a
hymnů. Je součástí křesťanské liturgie.
Charakteristika
Pentatonická stupnice
Antika = řecko-římský starověk (8.st.př.n.l. 476n.l.)
Řím-přejímá řeckou kulturu (otroci)
+pantomima (předchůdce baletu)
6.st. - poč. 13. st.
Výz.l.
Doba bronzová – puklice, zvony, první
strunné nástroje.
SLOH (jednohlasý)
4 tis.př.n.l.- 476 n.l. 40 tis – 4 tis. př.n.l.
Charakteristika
ČESKÁ HUDBA
Žalmy – zhudebněné
oslavné a prosebné
texty Starého zákona
Te Deum laudamus
hymny – zhudebněné
chvalozpěvy
(nepocházejí z Bible)
Řehoř (Gregorius) Veliký (540-604)
gregoriánský chorál –
zpěv a capella na
latinské texty z Bible
Řehořův antifonář
♫ ♫
neumy – zápis hudby – jen směr melodie
nad textem
hudební nástroje – lyra, varhany, rebec,
psalterium, fidula, loutna, růz. flétny aj.
tropy-vsunuté melodie
píseň – milostná, pijácká, historická,
a texty do g.ch. ♫
balada, taneční
sekvence-podkládání
Quido z Arezza – h. teoretik, notová
textů pod jednotlivé
tóny bohaté melodie osnova
g.ch.(tkz. melismat)
476
5.6.st.
Bez notových památek,
praslovanská hudba
863
Konstantin a Metoděj
10. - -střetávání s vlivem německým a
11. st. postupné vytlačení staroslovanské
liturgie (tj.ve staroslověnském jazyce)
10.st. -duchovní píseň (greg. ch. + prvky
13.st.
„carmina diabolica“ (písně ďábelské) – některé prvky se zachovaly v koledách
-staroslovanská liturgie-kánony,
žalmy
-gregoriánský chorál
Hospodine, pomiluj ny ♫
lid. hudby)
Svatý Václave ♫
-světský zpěv za Václava II. minnesingři
Frauenlob (minnesingr) ♫
SVĚTOVÁ HUDBA
gotika
RENESANCE !!!
POLYMELOLDICKÝ SLOH
13. - 16. STOLETÍ
Charakteristika
Hudební formy
ČESKÁ HUDBA
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Počátky vícehlasu již od 7. století, rozvoj od 9.
Organum – souběžné
století. Cantus firmus – vedoucí hlas dole přebírán z intervaly ♫ ♫
gregoriánského chorálu, je doprovázen souběžně v
diskantus – protipohyb
čistých intervalech nebo prodlévá na stejném tónu.
motet (i moteto) ♫
Ars antiqua (12.-13.st) – rozvoj vícehlasu s ryt-
♫Chorální notace zachycuje znaky i rytmus v
notové osnově
mickou složkou. Nejvýznamnějším útvarem byl motet. K úryvku z gregoriánského chorálu (cantu firmu) se přidaly obvykle dva pohyblivější hlasy ve
vyšší poloze. Každý hlas měl jiný rytmus i text. Jde
o první skutečnou polyfonii.
teoretikové Franko Kolínský a Petrus de Cruse,
J. Fornset – Letní kánon (1240) ♫
rondelus (později kánoc.
vedení hlasů)
gymel užívá i sexty a
tercie (Anglie)
Ars nova (14.st.) - obohacuje vícehlas o nové rysy – ♫
zpěvnost a rytmickou pestrost, světské náměty, vliv
lidových prvků, kontrapunkt – původně „nota proti
notě“ ke c.firmu se přidávaly samostatné melodie ve ♫
stejném rytmu, časem tyto hlasy získávají úplnou
samostatnost a jsou rovnocenné c.firmu
-francouzská – převaha duchovní h.
-italská (též italské trecento) – více světských vlivů
♫♫
mše, chanson, balada
madrigal, balada, cacia
Polyfonie (15.-16.st.) - mnohonásobný vícehlas, uží- renesanční formy vokální
vá se i bas, větší samostatnost a rovnocennost hlasů, polyfonie
bohatší zvuk i znělost
mše – 5 až 6 částí dle
mešního ordinária
madrigal světská píseň
pro 4 až 5 rovnocenných
hlasů
-nizozemská škola – vokální polyfonie a capella –
zlatý věk kontrapunktu – pět generací skladatelů jej
vícenásobný kánon
dovádí k vrcholu
moteta
loutna, harfa, trumšajt (jednostrunný), fidula
(předek houslí), varhany
G. de Machaut – moteta, rondeau, mše, balady
Phillippe de Vitry – moteta, teoretik
P. Casella, Maestro Piero …♫
F. Landini ♫
J. Dunstable ♫
zdokonalování dechových i smyčcových
nástrojů – housle, violy da gamba a da braccio,
různé druhy zobc. fléten, serpent (dechový
dřevený nástroj), fagot, trubka, pozoun, lovecký
roh, cembalo, spinet, klavichord
♫♫♫◙
Giovanni Pierluigi da Palestrina (převážně
duchovní díla – moteta, hymny, mše, madrigaly
duchovní i světské) Missa Papae Marcelli aj.
-benátská škola -vokální i instrumentální polyfonie,
dramatičnost (znak baroka)
sonata cansona, toccata,
ricercar
Pozdní renesance - Itálie, manýrismus-subjektivizovaný hud.projev-přechod k baroku
madrigaly
L. Marenzio, G. di Venosa, O. Vecchi ♫
mše, moteta
W. Byrd, T. Morley, J. Dowland, O. Gibbons
instrumetální hudba
H. L. Hassler ♫
Německo – dvorské kapely
1.pol.
15. st.
1457
Představitelé, díla, památky
Andrea a Giovanni Gabrielli ♫ ♫
- od konce 12. st. rozvoj dramatického
básnictví, nejprve duchovní pak i světské
Andělíku rozkochaný -studenstská
náměty
milostná píseň ♫
-žákovská poezie
Dřěvo se listiem odievá -světská p.♫
Za Karla IV. a Arnošta z Pardubic rozvoj
Nářek Panny Marie ♫
gregoriánského chorálu
Mastičkář hra se zpěvy, spojení
-velikonční hry ♫
náboženské tématicky s humorem
-duchovní písně
Jezu Kriste, sčedrý kněže – duchovní
lidová píseň
- první skladatelé ♫
Mistr Záviš, Jan z Jenštejna
Husité neuznávají polyfonní ani
instrumentální hudbu ♫
jednohlasá píseň obřadní (Husitský
otčenáš), válečná (Ktož sú boží
bojovníci), satirická (Zajíc biskup--)
Jistebnický kancionál (77 husitských
písní + Ktož sú …)
Jednota bratrská (česká reformační
církev)
Literátská bratrstva - cechovní sdružení
pro pěstování vícehlasé hudby
G. Dufay, J. Ockeghem, J. Obrecht, J. Despres
franko-vlámští skladatelé ♫ ♫
Orlando di Lasso (mše, moteta, madrigaly) –
syntéza a vrchol evrop. vývoje hudby ♫ ♫
-římská škola – vrchol především duchovní h.
Charakteristika
notrdamská škola – Leoninus (2.pol.12.st.) a
Perotinus (kol.1238) ♫ ♫
menzurální notace obsahuje znaky pro délku not
a pomlk, v 15. st. je tento systém vyplněných not Pol.
(černá menzurální notace) doplněn o nevyplněné 14. st.
noty (bílá m.n.)
-anglická – anglická kontrapunktická škola
Anglie – alžbětinská doba ♫ ♫ ♫
Výz.l.
1576
císařská kapela za Rudolfa II.
Jan Blahoslav – spis Musica
kancionály, např. Šamotulský
Phillipp de Monte
rožmberská kapela ♫
1620
porážka na Bílé hoře
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
(1564-1621), měl vokálněinstrumentální kapelu na hradě
Pecka, z díla se dochovalo jen pěti a
šesti hlasé moteto a pětihlasá mše na
cantus firmus Dolorosi martyr ♫
Jan Campanus Vodňanský ♫
Jacob Handl-Gallus ♫
SVĚTOVÁ HUDBA
Baroko – rovnoprávná složka melodická a
harmonická, složitá výstavba a velké rozměry
děl, velkolepost, kontrasty, citovost. Prosazení
dur-mollového cítění, generálbas – nový
způsob doprovodu jednohlasu, monodie –
výrazový zpěv s doprovodem generálbasu
(opera)
BAROKO
SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ
1600 – 1750
Charakteristika
Hudební formy
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
Charakteristika
violy da gamba, housle, violy, cella,
kontrabasy, hoboje, fagoty, zobcové i
příčné flétny, trubky, klariny, les. rohy,
cembalo, klavichord, varhany, klavír
1.pol. Počáteční období
17. st.
Po Bíle hoře italský vliv, později
německý, ve spojení s českou
lidovou melodikou – vznik českého
baroka
Florentská camerata – monodie – opera
Jacopo Peri – Dafne – 1. opera
.
zámecké kapely – Kroměříž,
Jaroměřice
benátská a neapolská škola – postupné
oddramatizování opery – izolované virtuozní
árie primadon a kastrátů
Claudio Monteverdi – Ariadna ◙ ♫♫
1659
tradice kancionálů Komenský
anglické baroko H. Purcel
opera, kantáta,
ČESKÁ HUDBA
oratorium, sonata,
suita, koncert,
fuga, rondo,
concerto grosso
masques
německé baroko D. Buxtehude,
francouzské baroko J. B. Lully,
M. A. Charpentier
balet, opera comique
další autoři instrumentální hudby –
A. Corelli, G. Torelli, A. Vivaldi,
D. Scarlati, G. Frescobaldi, G. Tartinni,
Telemann , Purcel... ♫ ♫ ♫ ♫ ♫
Johan Sebastian Bach - Janovy a Matoušovy pašie, Mše h moll, Braniboské koncerty, Golgergovy variace, Temperovaný
klavír Umění fugy, ◙ ♫ ♫
vrchol baroka – syntéza slohu– J. S. Bach, G.
F. Händel
rokoko 30. léta 18. st. - galantní sloh –
hravost, lehkost, ozdobné prvky, drobné
skladby
další autoři opery – J. Ph. Rameau, J. B.
Lully, G. Ph. Telemann, H. Purcel...
skladby menšího
rozsahu, písně, tance
Georg Friedrich Händel Mesiáš, Vodní
hudba, Hudba k ohňostroji a další oratoria,
opery, koncerty, sonáty ...◙ ♫ ♫ ♫
synové J. S. Bacha, Fr. Couperin
2. pol. Vrcholné období
17. st.
Příprava klasicismu
poč.
18. st.
1723
1730
Představitelé, díla, památky
Adam Michna z Otradovic –
duchovní písně s nástroji –
Česká mariánská muzika,
Svatoroční muzika, Loutna česká
♫♫
P. J. Vejvanovský – kapelník a
trubač v Kroměříži,
intrumentální hudba ♫
J. D. Zelenka - u drážďanského
dvora, melodram ke korunovaci
Pod olivou míru a palmou
přátelství ♫
B. M. Černohorský - moteto
Laudetur Jezus Christus, kantáta
Regina coeli ♫
provedení opery Constanza a
Forteza (Stálost a věrnost) J. J. Fuxe F. V. Míča – kapelník a zpěvák v
Jaroměřicích – O původu města
O původu města Jaroměřic F. Míča Jaroměřic
předklasičtí čeští autoři –
F. Tůma, Š. Brixi, J. N. Seeger
♫
SVĚTOVÁ HUDBA
1750 – 1827
KLASICISMUS
Charakteristika
Hudební formy
ROMANTISMUS
SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ 2
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
Klasicismus souvisí s osvícenstvím, odklon od Zdokonalení existujísložité polyfonie, pravidelnost, přehlednost,
cích nástrojů – klavír,
akordický doprovod melodie, výrazná dynahousle, příčná flétna
mika, souměrnost, návrat k antickým ideálům.
opera
Melodie – pravidelné členění, hra přesně podsonátová forma
le not, harmonie – zjednodušena, polyfonie
hlavně v církevní hudbě.
symfonie, sólový
Opera komická (buffa) a vážná (seria). Soná- koncert, sonáta,
smyčcový kvartet
tová forma – dvě témata (hlavní a vedlejší) a
V období raného klasicismu má velký vliv
na evropskou hudbu česká emigrace.
tři části (expozice, provedení a repríza).
Symfonie – koncert pro orchestr (4 věty).
◙♫♫
Josef Haydn – symfonie, kvarteta, oratoria..
◙♫♫♫♫
W. A. Mozart – opery (Figarova svatba,
Don Giovanni...), koncerty, komorní hudba 1790
(Malá noční hudba...), Requiem …
1811
◙ ♫ ♫♫ ♫ ♫
1820 - 1900
ČESKÁ HUDBA
Romantismus – nesplněné ideály francouzské
revoluce, nespokojenost, rozčarování. Odklon
od rozumového chápání světa k citovému, zájem o vnitřní život člověka. Citově silná melodika, programní hudba, reforma opery, orchestr s velkým obsazením, opereta, rozvoj
hudební vědy a kritiky. U slovanských národů
národní školy: česká, ruská a polská. Melodie
je méně pravidelná, bohatší harmonie a modulace. V polyfonní technice větší melodická
samostatnost.
Reforma opery – R. Wagner – prokomponované hudební drama, působení na diváka
všemi uměleckými složkami (literární, výtvarná, taneční, herecká, režijní).
Umělec je nezávislý tvůrce.
G. B. Pergolessi Služka paní o. buffa ♫
Ch. W. Gluck – reforma opery – hudba se
podřizuje potřebám dramatu (baroko – jen
uzavřené árie a recitativy), opera má být
srozumitelná všem ♫ ◙
Vrcholný klasicismus – vídeňská škola
Charakteristika
Představitelé, díla, památky
1. pol. V důsledu Bilé hory a třicetileté
války odchází mnoho hudebníků z
18. st. Čech. Stylově náleží baroku až
předklasicismu.
Itálie - J. Mysliveček, V. Pichl ♫
2. pol.
Francie - J. V. Dusík, A. Rejcha
18. st. návštěvy Mozarta v Praze
Vídeň - F. Kramář, br. Vraničtí,
J. K. Vaňhal, L. Koželuh,
J. H. Voříšek ♫
1763
Hra s českými zpěvy (Anička aneb
zamilovaný ponocný)
Rusko - F. Laub
Pražské vlastenecké divadlo U
Hybernů
Doma zůstali - F. X. Brixi,
F. X. Dušek ♫
Konzervatoř v Praze
Jakub Jan Ryba – teoretik, mše,
pastorely, komorní, Česká mše
vánoční ♫
L. v. Beethoven – 9 symfonií (5.Osudová,
9., koncerty, sonáty (Měsíční), opera Fidelio, kvarteta ...
Zůstává symfonie,
koncert a opera.
Vznikla symf. báseň,
programní symfonie,
programní suita, suity
z baletů a oper.
Nástroje – zdokonaleny technické a zvukové možnosti. Orchestr má větší obsazení
počtem hráčů i nástrojů – anglický roh, basový klarinet, harfa, pozoun.
Národní školy – česká – B. Smetana
1830
populární tanec polka
Příznačný motiv též
leitmotiv, idee fixe.
ruská – M. I. Glinka a „mohutná
hrstka“(Musorgskij, Rimskij-Korsakov,
Borodin, Balakirev) ◙ ♫ ♫ ♫
1834
Fidlovačka + Kde domov můj
1862
Prozatimní divadlo
poská – F. Chopin, S. Moniusko ◙ ♫ ♫
1863
Umělecká beseda
severské země – E. Grieg, J. Sibelius
1868
základní kámen ND
Raný romantismus – C. M. Weber, F.
Schubert, R. Schuman , F. Mend.-Bartholdy ◙ ◙ ◙ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫
1881
11. 6. otevření ND, 12. 8. požár,
otevření varhanické školy v Brně
Píseň
idealizace tanců
preludium, fantazie,
balada, romance,
melodram
opereta
Vrcholný romantismus – (též novoromantismus) H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner, P.
I. Čajkovskij ◙ ◙ ◙ ◙ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫
♫
Pozdní romantismus – G. Mahler, R.
Straus, M. Reger, A. N. Skrjabin ◙ ♫ ♫
◙◙◙◙◙
další významní autoři – G. Rossini, G. Verdi, Ch. Gounod, G. Bizet, C. Frank, J.
Brahms, A. Brukner, J. J. Offenbach, J.
Strauss ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫♫♫
Německo - J. V. Stamic
(mannheimská škola), K. Stamic,
F. X. Richter, A. Fils, J. A.
Benda
Český romantismus byl ovlivněn
evropským, probouzející se národní
snahy a vlastenectví ovlivňuje
hudební vyjadřování.
♫♫♫
1883
1892
1901
znovuotevření ND
České kvarteto
Česká filharmonie
F. Škroup – Fidlovačka, Dráteník
B. Smetana – zakladatel, opery
(braprodalidvěhutače), Má vlast ,
Česká píseň, Z domoviny, Z
mého života, České tance …◙
A. Dvořák – proslavil českou
hudbu ve světě – Evropa, Amerika – opery (Rusalka, Čert a
Káča, Jakobín ad.), Moravské
dvojzpěvy, Slovanské tance,
kvarteta, symfonie, symf. básně,
koncerty aj. ◙ ♫ ♫ ♫ ♫
P. Křížkovský – sbory, Z. Fibich
– opery, melodramy, symfonie,
J. B. Foerster – opery, kantáty,
♫ ♫ oratoria, melodramy, V. Novák –
♫ opery, s. básně, orchestrální suity, J. Suk – Pohádka, Serenáda
Es dur ♫
♫
opereta – O. Nedbal, F. Friml ♫
městský šlágr - K. Hašler,♫
dechová hudba - F. Kmoch♫
SVĚTOVÁ HUDBA
OBDOBÍ SÓNICKÉ
1. POLOVINA 20. STOLETÍ
Přelom 19.a 20 století
IMPRESIONISMUS
Charakteristika
Hudební formy
Impresionismus – snaha umění být svobodné a Volné hudební formy
nezávislé s cílem prosadit vlastní vidění
nezávilé ne tradici.
skutečnosti a zobrazit ji vlastními prostředky.
Zachycení smyslových požitků nálad a dojmů.
Melodie s harmonií se vzájemně prostupují a
ovlivňují, dochází k tonálnímu uvolnění.
1. polovina 20. st. je bez jednolitého stylu,
expresionismus – vyjádření nejhlubších a
nejtemnějších citů, naturalistické prvky,
atonalita, nezpěvnost, nepravidelný rytmus.
neoklasicismus – odmítá atonalitu, obohacuje
tradiční formy a hud. prosředky
dodekafonie-užívá
všech 12 tónů dle
určených pravidel
ČESKÁ HUDBA
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
C. Debussy – klavírní skladby – Preludia,
Arabesky, orch.skladby Nokturna, Faunovo
odpoledne, Moře, opera Pelléas a
Mélisanda ◙ ♫ ♫ ♫ ♫
Česká hudba vychází z vlastních tradic a vliv imresionismu byl jen
částečný (např. V. Novák – klavírní
cyklus Pan a symf. báseň O věčné
touze).
další skladatelé ovlivnění I. - M. Ravel, A.
Roussel, O. Respighi, M. Falla, K.
Szymanowski ♫ ♫
A. Schönberg – Náměsíčný pierot, opera
Mojžíš a Áron ♫ ♫ ♫
A. Berg, A. Webern – spolu s A. S. „druhá
vídeňská škola“◙ ♫
navazuje na hud.formy I. Stravinskij – prošel vývojem „od Bacha
baroka a klasicismu
k dodekafonii“- originální rukopis, např.
balety – Svěcení jara aj., S. Prokofjev –
◙◙
balety, symfonie, koncerty, např. Romeo
a Julie, B. Britten, B. Bartók, C. Orff, O.
♫♫♫♫♫
Messien, G. Geschwin, D. Šostakovič aj.
Charakteristika
Na hudbu přelomu století má vliv i
druhá vídeňká škola – expresionismus – O. Ostrčil. Největší osobnost
Leoš Janáček jde svou jedinečnou
cestou.
O. Ostrčil dirigent, skladatel,
orchesrální skladby Impromtu,
Suita c moll a Křížová cesta.
L. Janáček zabýval se moravským folklórem, studoval a zapisoval tkz. nápěvky – živý jazykový projev lidí – vytvoření osobitého operního stylu-Její
pastorkyňa, Káťa Kabanova, Příhody Lišky B., dále dílo komorní
(Listy důvěrné), orchestrální
(Symfonieta, Taras Bulba) a
další (Glagolská mše, Po zarostlém chodníčku, V mlhách...) ◙ ♫
♫♫♫
1919
Konzervatoř v Brně
1923
Mezinárodní společnost pro souB. Martinů – opery (Julieta,
dobou hudbu, zač. rozhlasového vy- Řecké pašie, Hry o Marii),
sílání
orch.skladby (Half-time, Jazzová
suita), Otvírání studánek, balet
Osvobozené divadlo – vliv jazzu ♫ Špalíček, vliv Stravinského,
p.šestky, jazzu, folklorismu ◙ ♫
1925
mikrointevalová hudba
A. Hába ♫
moderna v české hudbě=
expresionismus (1918-1940)
pařížská šestka – návrat k tonalitě, pevné a
přehledné formě, rovnováha citu a rozumu,
vznik z podnětu E. Satie
D. Milhaud, A. Honneger, F. Poulenc,
G. Auric, L. Durey a G. Tailleferrová +
J. Cocteau (básník a malíř) ♫ ♫
nová věcnost (1920-1940) důraz na
hravost, zvukovou střídmost
nová věcnost – odmítá hluboké duševní
prožitky, důraz na rytmus, jazzové prvky
P. Hindemith, E. Křenek, P. Desau
neoklasicismus (1925-trvá)
♫♫
neofolklorismus – inspirace v lidové kultuře,
B. Bartók, I. Stravinskij, C. Orff,
spojení s moderními kompozičními metodami, pentatonika, církenvní L. Janáček ♫ ♫ ♫
stupnice
výrazný rytmus, melodie a harmonie, užívá i
netradičních tónových setav
Představitelé, díla, památky
A. Hába, E. Schulhoff, V.Kaprál,
L. Janáček
B. Martinů, P. Bořkovec,
J. Ježek
I. Krejčí, P. Bořkovec, B. Martinů, V. Trojan, E. Zámečník, P.
Blatný, P. Eben, M. Štědroň
SVĚTOVÁ HUDBA
OBDOBÍ SÓNICKÉ
2. POLOVINA 20. STOLETÍ
Charakteristika
Hudební formy
ČESKÁ HUDBA
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
2. pol. 20. st. je ovlivněna 2. světovou válkou,
narušení vývoje a návraty k válečným
událostem, charakteristické jsou experimenty,
novátorské postupy =Nová hudba:
seriální hudba vychází z Schönbergovy
dodekafonie, kterou přenáší i na rytmus,
dynamiku a barvu
maximální organizace
hudebních prostředků
aleatorika – reakce na seriální h., na přísnou
organizaci, vnáší prvek náhody, improvizace
volnost, náhoda
punktualismus – osamostatnělé jednotlivé tóny
hudebního proudu, skladbu tvoří izolované
body bez hranic,
tóny jako barevné, různě dlouhé body –
začátku a konce
punkty
krom h. nástrojů v netembrová hudba – stojí na barevném účinku
obvyklých kombinahudby – různé na sebe navazující zvukové
cích i zvuky, šumy ap.
plochy
(klastry)
elektroakustická hudba – tóny a zvuky
záznam a pak reprorůzných elektroakustických nástrojů v
dukce
kombinaci s ostatními zvuky + elektronické
live electronic – dozpracování
tváření při produkci
P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono
E. Křenek
W. Lutoslawski, K. Penderecki ♫
P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono ♫ ♫
G. Ligeti, K. Penderecki, W. Lutoslawski,
N. Castilioni, L. Nono, I. Xenakis,
T. Takemitsu ... ♫ ♫ ♫
H. Einert - zvuky umělé, vyrobené
elektronickou cestou
P. Schaeffer - skutečné zvuky – music for
tape
kombinace obou metod – K. Stockhausen,
P. Boulez, E. Verése, S. Johnson ♫ ♫
L. Bernstein
další směry – vzájemné ovlivňování vážné a
populární hudby
- vzájemné ovlivňování hudby a výtvarného
umění – grafická hudba
- minimální hudba – snaha o zjednodušení
hudební řeči, hledání nových cest i vliv
mimoevropských kultur
- computermusic – kompozice podporovaná
počítačem nebo „tvořená“ počítačem ♫
grafická partitura
Výz.l.
Charakteristika
Představitelé, díla, památky
1946
Pražské jaro
Starší generace
1953
Československá televize
1959
Semafor
M. Kabeláč, K. Slavický,
V. Sommer, P. Eben, P. Blatný
1964
Plzeň – laboratoř elektroakustické h.
Prolínání nejrůznéjších prvků hudební řeči, nová hudba i snahy o
hudbu srozumitelnou všem posluchačům. 50. a 70. léta - snahy podřídit hudbu ideologii a cenzuře, v 60.
a 90. letech snahy o uvolnění,svobodu
nová hudba (1950-1970) – elektroakustická hudba, zvukové koláže a
experimenty
Emigrace
K. Husa, J. Novák ♫
Mladší generace
I. Loudová, I. Kurz,
S. Bodorová, P. Kofroň,
I, Medek...♫
M. Kopelent, C. Kohoutek,
P. Blatný, A. Piňos,....
postmoderna (1970-dodnes) – prvky
J. Klusák, M. Ištván, P. Kofroň
romantismu, klasicismu s novou
M. Smolka...
hudbou, minimalismem, popem,
snaha o srozumitelnost
elektroakustická hudba (1960-dodnes) práce s elektronickými i
akustickými zvuky zpracovanými v
syntetizérech, samperech či počítačích
M. Kabeláč, M. Ištvan,
A. Piňos, D. Forró ♫
J. Cage
La Monte Young
dlouhé, nepozorovatelně se měnící plochy
zvuku, jindy mnohonásobné opakování
jednoduchých motivů
Další jména – Ch. Ives, E. Verése, S.
Reich, ♫ ♫ ♫ ♫
O. Mesiaen - netradiční pojetí rytmu
melodiky a harmonie – symfonie
Turangalila, Tři malé liturgie o
všudypřítomnosti boží ...♫
- world music, new age, globální hudba aj.
Přehled dějin hudby pro studenty gymnázia, Mgr. Lubomír Zadina
MUZA 2004
Neprošlo jazykovou úpravou.