Služby pro uživatele mobilních telefonů poskytované nebo

TÉMA K_80:
SLUŽBY PRO UŽIVATELE MOBILNÍCH
TELEFONŮ POSKYTOVANÉ JINÝMI
SUBJEKTY, NEŽ MOBILNÍMI OPERÁTORY
(NAPŘ. YAHOO, SEZNAM, E-OBCHODY DOSTUPNÉ PRO UŽIVATELE MOBILNÍCH
TELEFONŮ, AJ.) POPIS SLUŽEB, POŽADAVKY NA TELEFON, VYUŽÍVANÉ KOMUNIKAČNÍ
TECHNOLOGIE, NÁKLADY UŽIVATELE, TRENDY V TÉTO OBLASTI.
Semestrální práce z 4IT321
Březen 2009
Jan Demuth | [email protected]
Hlavní specializace, vedlejší specializace
Datum odevzdání
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
OBSAH
Obsah ...................................................................................................................................................... 2
1. Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně .................................................................. 4
1.1.
Vývoj ICT a mobilních technologií ......................................................................................... 4
1.2.
Způsoby provozování mobilních aplikací ............................................................................... 4
1.2.1.
Nativní aplikace ............................................................................................................... 4
1.2.2.
Multiplatformní Java aplikace ......................................................................................... 5
1.2.3.
Webové aplikace ............................................................................................................. 5
1.2.4.
SIM Toolkit aplikace ....................................................................................................... 5
1.3.
Druhy mobilních aplikací ........................................................................................................ 6
1.3.1.
Aplikace výhradně pro mobilní telefony ......................................................................... 6
1.3.2.
Aplikace přenesené na platformu mobilních telefonů ..................................................... 6
1.3.3.
Aplikace typu Klient-Server ............................................................................................ 6
1.3.4.
Speciální rozhraní webových aplikací ............................................................................. 7
1.4.
Mobilní komunikační technologie ........................................................................................... 8
1.4.1.
WAP ................................................................................................................................ 8
1.4.2.
GPRS, HSCSD, HSDPA, EDGE, UMTS, … ................................................................. 9
1.4.3.
Wifi, Bluetooth, IrDA, RFID ........................................................................................ 10
2. Část – Analýza společnosti Zogby International ......................................................................... 11
3. Část – Přehled mobilních aplikací a služeb ................................................................................. 12
Google ................................................................................................................................... 13
3.1.1.
Nativní a multiplatformní mobilní aplikace .................................................................. 13
3.1.1.1.
Google Maps ......................................................................................................... 13
3.1.1.2.
Google Mail ........................................................................................................... 13
3.1.1.3.
YouTube ................................................................................................................ 14
3.1.1.4.
Google Sync .......................................................................................................... 14
3.1.2.
Webové služby .............................................................................................................. 14
3.1.2.1.
Google Search ....................................................................................................... 14
3.1.2.2.
Google Picasa ........................................................................................................ 15
3.1.2.3.
Google Calendar .................................................................................................... 15
<Obsah
3.1.
2
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.2.
3.1.2.4.
Google Docs .......................................................................................................... 15
3.1.2.5.
Google Notebook .................................................................................................. 15
3.1.2.6.
Google Reader ....................................................................................................... 15
3.1.2.7.
iGoogle .................................................................................................................. 15
Microsoft ............................................................................................................................... 16
3.2.1.
3.3.
Yahoo! ................................................................................................................................... 16
3.3.1.
3.4.
Windows Messenger ..................................................................................................... 16
Yahoo! Go 3.0 ............................................................................................................... 16
AOL ....................................................................................................................................... 17
3.4.1.
ICQ ................................................................................................................................ 17
3.5.
Seznam .................................................................................................................................. 17
3.6.
Další služby s rozhraním pro mobilní zařízení ...................................................................... 18
3.6.1.
Ebay ............................................................................................................................... 18
3.6.2.
Wikipedia ...................................................................................................................... 18
3.6.3.
Facebook ....................................................................................................................... 18
3.6.4.
PhoneOnMap ................................................................................................................. 19
3.6.5.
E-shopy a ostatní služby ................................................................................................ 19
4. Část – Závěr a další informace...................................................................................................... 21
5. Část – Odkazy a zdroje informací ................................................................................................ 22
5.1.
Hlavní dodavatelé a poskytovatelé mobilních služeb a aplikací ........................................... 22
5.2.
Mobilní komunikační technologie ......................................................................................... 23
5.2.1.
5.3.
Mobilní operátoři v ČR a mapy pokrytí jejich technologiemi ....................................... 23
Další aktuální články a komentáře k mobilním technologiím ............................................... 24
Příloha A – Mobile Trends 2009 ........................................................................................................ 25
<Obsah
Future Trends in Mobile Market ....................................................................................................... 25
3
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
Cílem této práce je zmapovat a popsat vývoj, současný stav a možnosti aplikací a služeb určených pro
provoz v mobilních telefonech a tzv. smartphonech. V první části se obecně zabývám vývojem, druhy,
rozdělením a způsoby provozování služeb a aplikací, v druhé části jsou zmíněny výsledky a závěry
aktuální studie provedené mezi uživateli mobilních telefonů společností Zogby na téma jejich využití a
způsobu jejich používání a v třetí části popisuji jednotlivé produkty od předních dodavatelů a
poskytovatelů mobilních aplikací a služeb (Google, AOL, Yahoo!, Seznam, …). Ve čtvrté části práce
je shrnut závěr a bližší informace o této semestrální práci, v poslední páté části jsou uvedeny použité
zdroje informací a odkazy na další články o problematice mobilních technologií a služeb. Přílohou je
celý text převzatého odborného relevantního článku.
1. ČÁST – MOBILNÍ TECHNOLOGIE, SLUŽBY A APLIKACE OBECNĚ
1.1. VÝVOJ ICT A MOBILNÍCH TECHNOLOGIÍ
Trh komunikačních zařízení se v posledních letech vyvíjel poměrně rychlým tempem a dospěl do
stavu, kdy v souvislosti s poskytováním služeb a aplikací pro mobilní zařízení nelze hovořit pouze o
mobilních telefonech. Dodavatelé koncových zařízení se předhánějí s nabídkami stále nových funkcí a
vlastností, které doplňují a rozšiřují možnosti jejich použití, zvyšují jejich výkon a v některých
ohledech tak zcela nahrazují nebo dokonce předčí klasické počítače nebo ve spojení s nimi uživatelům
nabízí zcela nové možnosti. Na trhu je dnes tedy široké spektrum různých smartphonů, PDA a
handheldů, které mimo komunikačních schopností nabízí uživateli i celou řadu dalších způsobů
využití. Zároveň několik provedených studií potvrzuje trend, že v porovnání s klasickými počítači
stoupá počet přístupů k internetu provedených z mobilních zařízení, pozitivně se tedy projevuje
obecné zvyšování dostupnosti přístupu k internetu a to především právě v přenosných zařízeních, tedy
pomocí již celkem rozšířených technologií jako je GPRS, CDMA nebo EDGE, tak i budování
vysokorychlostních 3G sítí a v nezanedbatelné míře i rozšiřování dostupnosti různých veřejných,
podnikových i metropolitních WiFi sítí.
1.2. ZPŮSOBY PROVOZOVÁNÍ MOBILNÍCH APLIKACÍ
Dnes existuje velké množství výrobců koncových zařízení, a proto jsou vlastnosti a možnosti
jednotlivých mobilních zařízení značně odlišné a existuje i více přístupů k vývoji mobilních aplikací,
které se tedy z tohoto hlediska dají rozdělit z hlediska způsobu jejich provozování do několika
základních kategorií:
1.2.1. NATIVNÍ APLIKACE
Nativní aplikace jsou vyvíjeny přímo pro konkrétní operační systém daného zařízení. V současné době
se na trhu objevují především zařízení postavených na platformě Windows Mobile od společnosti
Microsoft nebo Symbian OS od firmy Nokia. V „manažerském sektoru“ jsou oblíbené produkty
konceptu BlackBerry od firmy Research in Motion a v poslední době tyto celkem stojaté vody
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
Oba tyto faktory, tedy zvyšující se možnosti a výkon koncových zařízení a zároveň přístup uživatelů
k rychlému internetu kdykoliv a kdekoliv, otevírá široké možnosti vývojářům a poskytovatelům
aplikací a služeb provozovaných na přenosných zařízeních a ti si tento potenciál velmi dobře
uvědomují, investují tedy značné prostředky a zdroje do jejich vývoje. Protože je spektrum
dostupných zařízení celkem široké a jejich možnosti se liší, existují také různé druhy a způsoby
provozování mobilních aplikací v závislosti na koncovém zařízení, pro ucelený přehled o problematice
mobilních aplikací je jejich stručný popis tedy uveden v následující kapitole.
4
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
zavedených a používaných mobilních platforem výrazně rozvířil příchod iPhone postavený na OS X
od Apple a také nový operační systém Android od společnosti Google. Hlavní předností, avšak
zároveň i nedostatkem nativních aplikací je právě jejich svázanost s konkrétním operačním systémem.
Aplikace díky tomu dokáže plně využít výkon a prostředky daného zařízení, softwarové společnosti
jsou však nuceni investovat nemalé prostředky do paralelního vývoje a udržování několika verzí své
aplikace pro různé platformy.
1.2.2. MULTIPLATFORMNÍ JAVA APLIKACE
Určitým řešením pro přenositelnost aplikací mezi různými platformami je prostředí Java vyvíjené
firmou Sun Microsystems. Jde o technologii, která umožňuje přenositelnost programového kódu
aplikace nezávisle na prostředí OS, ve kterém je provozována. Přenositelnost zajišťuje prostředí Java
Virtual Machine (JVM), ve kterém je v rámci konkrétního OS daná aplikace zpracovávána, z čehož
plyne i její hlavní nevýhoda. JVM je rozhraní mezi aplikací a hostovaným operačním systémem, pro
svou činnost tedy spotřebovává drahocenné systémové prostředky zařízení a z jeho konceptu
univerzálnosti vycházejí i některá další technická omezení v podobě komfortu ovládání aplikací a
nemožnosti plného využití všech prostředků zařízení.
1.2.3. WEBOVÉ APLIKACE
Technický vývoj a dostupnost internetu nejvíce nahrává právě rozvoji aplikací, které jsou postaveny
na webových technologiích. Velikost obrazovek a ovládací rozhraní současných mobilních telefonů a
smartphonů umožňuje pohodlné a příjemné prohlížení obsahu stránek pomocí standardního webového
prohlížeče, který se dnes stává běžnou součástí výbavy každého telefonu. Na jednu stranu tedy
vývojáři mohou relativně rychle a s malými náklady vyvíjet webové aplikace nové nebo upravit
rozhraní těch stávajících a nabídnout tak široké skupině uživatelů zajímavý obsah i funkce, vývoj je
však v této oblasti v současnosti brzděn především absencí standardů pro komunikaci prohlížečů
s dalšími prvky a výbavou mobilních zařízení, tedy např. GPS modulů, videokamer, fotoaparátů,
tzv. G-sensorů pro detekci polohy zařízení, apod. Pokud se podaří standardizovat způsob přístupu a
ovládání zmiňovaných periferií, začne pravděpodobně i nová éra v úrovni a možnostech webových
mobilních aplikací.
Pro úplnost přehledu uvádím i aplikace typu SIM Toolkit, které jsou však v souvislosti se službami
provozovanými jinými subjekty, než samotnými mobilními operátory spíše okrajovou záležitostí.
Jedná se o aplikace, které jsou nahrány přímo v SIM kartě a jejich využití je tedy především spojené se
službami operátora, který danou SIM kartu provozuje. Druhé hlavní využití SIM Toolkit aplikací
představují bankovní aplikace, které uživateli zprostředkovávají kontakt s bankou a umožňují některé
operace s bankovním účtem, blíže se však v této práci SIM Toolkit aplikacemi zabývat nebudeme.
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
1.2.4. SIM TOOLKIT APLIKACE
5
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
1.3. DRUHY MOBILNÍCH APLIKACÍ
V minulé kapitole jsme mobilní aplikace rozdělili dle technologického hlediska způsobu jejich
provozování, existují však i další hlediska a kritéria, dle kterých je možné nejen mobilní aplikace
rozdělovat. Významné hledisko je i samotný účel aplikace a způsob její distribuce, dle kterého
můžeme rozlišovat aplikace vyvíjené pro určitý okruh zákazníků, přímo pro konkrétní firmu nebo pro
širokou veřejnost. Na trhu existuje velké množství menších softwarových společností, které nabízejí
individuální tvorbu aplikací a služeb přesně dle potřeb svých zákazníků, v této práci se zaměřuji však
na produkty a služby nabízené především široké veřejnosti. Obchodní modely většiny společností
navíc často fungují tak, že určitá část služby je provozována veřejně a zdarma a firemním nebo
platícím zákazníkům je v aplikaci nabízena jistá přidaná hodnota – od odstranění případných omezení
ve veřejné části služby, přes rozšíření a doplnění funkcionality až po customizaci a přizpůsobení
aplikace přesně dle požadavků klienta.
Bez ohledu na určení aplikace pro firemní klientelu nebo pro veřejnost můžeme dále rozlišovat čtyři
základní druhy mobilních aplikací z hlediska samotného zaměření, resp. účelu aplikace.
1.3.1. APLIKACE VÝHRADNĚ PRO MOBILNÍ TELEFONY
Za jednu z kategorií mobilních aplikací můžeme považovat aplikace určené výhradně pro mobilní
telefony. Jsou vyvíjeny většinou přímo pro konkrétní operační systém zamýšleného koncového
zařízení, případně na platformě Java pro přenositelnost aplikace mezi různými OS. Jde zejména o
aplikace pro individuální potřeby uživatelů, případně o aplikace, které doplňují novou funkcionalitu
zařízení nebo nahrazují řešení dodané výrobcem zařízení.
Do této kategorie můžeme zařadit hry, GPS navigace, aplikace pro práci s multimediálními soubory
(přehrávání audio a videosouborů), případně různé aplikace pro kancelářské využití – prohlížeče a
editory dokumentů, správce souborů, kalkulačky, poznámkové bloky a záznamníky, apod.
Další kategorií jsou aplikace, které byly původně vyvinuty a určeny pro použití a provozování na
klasických desktopových počítačích. S postupným nárůstem výkonu a možností mobilních zařízení se
však rozšířily i možnosti využití těchto aplikací a došlo tedy k přenesení (portování) aplikace z PC
verze na mobilní platformu, ať již jako nativní nebo multiplatformní Java aplikace poskytující stejnou,
nebo nějakým způsobem omezenou funkcionalitu, jako původní desktopová verze.
Ve většině případů jde o aplikace, které uživatelům zpřístupňují oblíbené funkce a možnosti, na které
jsou zvyklí právě z PC, nejznámější jsou pravděpodobně mobilní verze prohlížečů PDF souborů
Adobe Reader LE, balík programů Microsoft Office Mobile obsahující mobilní verze prohlížečů a
editorů souborů vytvořené v aplikacích Excel, Word, PowerPoint nebo OneNote, dále jde o různé
VoIP komunikační programy (např. Skype), aplikace typu IM (pro komunikaci v sítích ICQ, IRC,
Jabber, apod.), ale i hry, mobilní verze internetových prohlížečů, atd.
1.3.3. APLIKACE TYPU KLIENT-SERVER
Stejně jako u desktopových aplikací, i u mobilních technologií existují aplikace, které mají svojí
serverovou a klientskou část. V zásadě jde o rozdělení činnosti a funkcí aplikace na dvě samostatné
části, přičemž komunikační cesta mezi serverovou a klientskou částí aplikace může být vedena
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
1.3.2. APLIKACE PŘENESENÉ NA PLATFORMU MOBILNÍCH TELEFONŮ
6
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
libovolnou technologií, od využití komunikačních cest na velké vzdálenosti (přes GSM, GPRS,
EDGE, …), přes lokální sítě (WiFi) až po osobní, tzv. PAN sítě, tedy např. pomocí technologie
Bluetooth nebo infračerveným přenosem.
Jak je z výše uvedených charakteristik aplikací typu klient-server patrné, možnosti jejich využití jsou
značně široké. Často se tento model využívá pro zajištění komunikace mezi mobilním zařízením, kde
běží klientská část aplikace, a desktopovým PC se serverovou částí aplikace, např. pro synchronizaci
dat v různých umístěních, synchronizaci položek kalendáře, kontaktů, úkolů, poznámek apod., nebo
pro ovládání buď mobilního zařízení pomocí počítače, nebo naopak pro ovládání PC z mobilního
zařízení. Známé jsou např. aplikace GRemote pro Windows Mobile zařízení (pro ovládání PC pomocí
mobilního telefonu přes protokol TCP/IP nebo Bluetooth), aplikace MyMobiler (pro ovládání
Windows Mobile zařízení pomocí PC) synchronizační nástroje (např. ActiveSync opět pro Windows
Mobile nebo Nokia PC Suite pro synchronizaci zařízení na platformě Symbian OS).
1.3.4. SPECIÁLNÍ ROZHRANÍ WEBOVÝCH APLIKACÍ
V dnešní době zaznamenávají pravděpodobně největší rozmach právě webové aplikace, tedy aplikace
provozované ve standardním prohlížeči webových stránek. Tomuto trendu nahrává orientace výrobců
mobilních zařízení, kteří si uvědomují potenciál webových služeb, a proto vyvíjejí zařízení
s dostatečně velkými displeji pro pohodlné zobrazování a procházení webových stránek a zároveň se
zaměřují na co nejlepší ergonomii a pohodlné ovládání webového prohlížeče uživateli. Dále se stále
rozšiřují možnosti a snižují náklady na přístup k mobilnímu internetu, trh s webovými aplikacemi se
tedy jeví jako velmi slibné pole působnosti pro vývojářské společnosti se značným potenciálem.
Webových služeb a aplikací je dnes na internetu dostupných nepřeberné množství a velké množství
z nich lze bez problémů využívat i v mobilních telefonech. Obecně známé jsou různé komunitní
portály a služby typu Facebook, portály pro sdílení multimédií (Flickr, YouTube), různé vyhledávací a
katalogové služby (od firem jako je Google, Yahoo!, u nás Seznam, Centrum), ale i informační
portály, e-shopy, inzertní a aukční servery, které mají k dispozici speciální rozhraní pro snadný a
pohodlný přístup ke všem, případně k vybraným funkcím desktopových webových služeb a aplikací.
Vedle toho jsou vyvíjeny i služby, primárně určené pro využití v mobilních zařízeních. Na oba typy
popsaných služeb a aplikací je zaměřen přehled ve třetí části této práce.
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
Výrobci proto představují stále nové klasické webové i mobilní webové aplikace, případně rozšiřují
funkcionalitu těch stávajících a přibližují je svými schopnosti stále více ke klasickým webovým
aplikacím provozovaných na desktopových stanicích. Výhodou pro dodavatele webových aplikací pro
mobilní zařízení je jejich relativně jednoduchý vývoj, protože sofistikovanost současných zařízení
umožňuje využití stejných technik a postupů jako při vývoji klasických webových aplikací, často tedy
jejich rozšíření do mobilních zařízení vyžaduje pouze optimalizaci zobrazování a přizpůsobení
ovládání aplikace možnostem a schopnostem menších displejů a ovládacího rozhraní na mobilních
zařízeních. Odlišné vlastnosti těchto zařízení však pro vývojáře neznamenají pouze omezení, ale
nabízí jim i využití specifických funkcí smartphonů, které nejsou na klasických počítačích zatím
v dostatečné míře rozšířené (jako je např. dotyková obrazovka), případně při vývoji aplikací využívají
možnosti kombinace a spojení různých technologií např. pro provázání desktopových webových
aplikací s nativními aplikacemi pro mobilní telefony.
7
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
1.4. MOBILNÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Technologie, prostřednictvím kterých se mobilní zařízení připojují a komunikují ať již v internetu
nebo v jiných sítích, procházejí stejně jako samotná zařízení bouřlivým vývojem a s jejich dostupností
a rozšířením je úzce svázán i úspěch a možnosti využití mobilních služeb a aplikací. Tato část tedy
stručně popisuje historii a současnost dostupných mobilních komunikačních technologií.
První generace technologií mobilní komunikace (1G) byla představena koncem 70. let a z počátku
byla zaměřena pouze na hlasovou komunikaci. Začátkem 90. let spatřila světlo světa druhá generace
(2G) těchto systémů a již zahrnovala technologie GSM, TDMA a CDMA, které svými vlastnostmi
splňovaly nároky na přenos hlasu i dat. V současnosti se na trhu uplatňují komunikační technologie
třetí generace (3G), které nabízejí přenosové rychlosti prostřednictvím bezdrátových sítí řádově od
stovek kbps až do 2 Mbps a vyvíjejí se sítě čtvrté generace s ještě vyššími přenosovými rychlostmi.
V průběhu 90. let, s nástupem sítí druhé generace, můžeme celosvětově sledovat významný nárůst
uživatelů internetu a mobilních telefonů, začalo být tedy jasné, že tato zařízení mohou výborně plnit
funkce komunikačních terminálů a zpřístupňovat tak uživatelům nejen internetový obsah i bez použití
počítače. V této době však byly ještě možnosti koncových zařízení velmi omezené - malé displeje a
jejich zobrazovací schopnosti ve smyslu malého rozlišení a počtu barev, nedostatečný výpočetní
výkon používaných mikroprocesorů, malé kapacity paměťových modulů a také nízké přenosové
rychlosti a vysoké náklady na využití tehdejších komunikačních technologií. Provozování klasických
webových stránek a aplikací s takovou technickou výbavou bylo nemyslitelné, proto v roce 1997
nejvýznamnější světoví výrobci mobilních zařízení založili sdružení WAP Forum (v roce 2002
transformováno do organizace OMA – Open Mobile Association), což byl první krok k rozšíření a
zpřístupnění internetového obsahu v použitelné formě i uživatelům mobilních telefonů.
1.4.1. WAP
WAP je otevřeným mezinárodním standardem pro aplikační vrstvu v prostředí bezdrátové síťové
komunikace a jak již bylo zmíněno, jeho hlavní účel spočívá v umožnění přístupu k internetu
prostřednictvím protokolu HTTP mobilním uživatelům pomocí speciálního WAP prohlížeče, který
zpracovává buď klasické webové stránky dynamicky konvertované bránou mobilního operátora do
optimalizované podoby, nebo rovnou zobrazuje stránky napsané ve speciální syntaxi WML (Wireless
Markup Language), což je zjednodušená verze jazyku HTML pro vývoj WAP stránek. V současnosti
je aktuální verze WAP 2.0, značně rozšířená oproti původní verzi 1.0, resp. inovované verzi 1.2,
pracující se speciálním značkovacím jazykem XHTML MP a především nabízejícím komunikaci
přímo mezi mobilním zařízením a požadovaným zdrojem v síti, nevyžaduje již tedy bránu na straně
mobilního operátora. Komunikace mobilního zařízení v principu dříve probíhala tak, že prohlížeč
odeslal požadavek protokolem WSP (Wireless Session Protocol) nejdříve na zmiňovanou bránu
mobilního operátora, ten kontaktoval požadovaný server klasickým HTTP protokolem, získal stránku
ve formátu WML a odeslal ji zpět mobilnímu zařízení opět protokolem WSP. Teprve ve verzi
WAP 2.0 byla popsána komunikace protokolem HTTP přímo mezi koncovými body bez nutnosti
využití brány operátora.
Navzdory velkým nadějím vkládaným do této technologie si však příliš velkou oblibu mezi
samotnými uživateli nezískala. Některé nedostatky vycházely již ze samotného návrhu standardu, další
způsobili mobilní operátoři rozdílnou implementací technologie WAP, jiné byly důsledkem omezení
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
Sdružení WAP Forum si vytklo za cíl vypracování specifikace WAP (Wireless Application Protocol)
pro sjednocení různých bezdrátových technologií do jediného standardu, což se mu v roce 1998 také
podařilo. Následující rok byly na trh uvedeny i první modely mobilních telefonů podporujících
standard WAP a kolem roku 2000 začali také čeští mobilní operátoři nabízet první služby, které tuto
technologii využívaly.
8
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
daných koncovými zařízeními a jejich nízkou flexibilitou. Odborníci poukazují především na samotný
koncept technologie, která neumožňuje prohlížení stejných internetových zdrojů jako klasické
prohlížeče, ale pouze stránky napsané nativně v jazyce WML nebo patřičně konvertované. Další
komplikace přinesla nedostatečná specifikace požadavků na koncová zařízení a mnoho volitelných
prvků v prvních definicích standardu WAP. To způsobilo rozdílné chování prvních implementací
samotných prohlížečů v telefonech a problematické načítání některých stránek, přestože splňovaly
definované standardy. Dalšími faktory, které znemožnily širší využití této technologie mezi běžnými
uživateli, byla i nedostatečná podpora vývojářů, kteří neměli k dispozici vhodné nástroje pro tvorbu
WML stránek, což bylo důsledkem i velmi omezených možností dodavatelů vhodného obsahu a proto
i někteří operátoři zvolili cestu „uzavřenosti“ technologie WAP v rámci vlastní sítě, kde uživatelům
zpřístupnili pouze jimi dodávaný obsah na specializovaném portálu a znemožňovali (ať již úpravou
prohlížečů v samotných telefonech nebo blokováním cizích URL ve své síti) volbu jiných
informačních zdrojů. Služby a aplikace, které jsou nebo byly dostupné přes WAP, vycházejí
především z diskutovaných možností koncových zařízení a z potřeb mobilních uživatelů – jedná se
tedy především o prezentaci textových informací zpravodajských serverů (např. WAPová verze
zpravodajského iDnes na wap.idnes.cz), jednoduchá rozhraní pro přístup k e-mailové schránce
(rozhraní českého poskytovatele Seznam na wap.seznam.cz) nebo elektronickému bankovnictví (u nás
např. první bankovnictví přístupné přes WAP představila v roce 2000 tehdejší Expandia banka, dnešní
Raiffesenbank), případně o služby mobilních operátorů distribuujících touto cestou vyzváněcí
melodie, obrázky a hry pro mobilní zařízení (např. portál Telefónica O2 na wap.o2active.cz).
I přes tyto všechny výše uvedené komplikace si technologie WAP našla své uživatele a má své místo i
v dnešní době, i když vzhledem k vývoji zařízení i jiných komunikačních technologií stále menší (dnes
např. pro příjem a odesílání multimediálních MMS zpráv) Hlavní důvody pro využití WAP (obcházení
technických nedostatků koncových zařízení) v dnešní době již pominuly, dodavatelé tedy již příliš
neinvestují do vývoje speciálních rozhraní svých portálů a aplikací pro WAP a zaměřují se především
na jiné komunikační technologie, popsané dále. Přesto jsou i uživatelé, kteří nevyužívají internetové
služby příliš často a spokojí se tedy s limity dané technologií WAP a neinvestují do datového tarifu
využívajícího jiných technologií. Za zmínku v souvislosti s WAP jistě stojí ještě současné využití
dříve nezbytné komunikační brány na straně mobilního operátora, nyní využívané spíše jako proxy
servery, které různými technikami optimalizují buď standardní WML stránky pro menší datovou
náročnost, případně zpřístupňují klasické stránky, které standardně nenabízejí svůj obsah ve formátu
WML.
Uvedené technologie můžeme zařadit do skupiny přenosových cest s rozsáhlým pokrytím, buď
celorepublikovým, nebo na území větších aglomerací. Cílem této práce není podrobně popsat
technické podrobnosti a prostředky jednotlivých způsobů připojení, proto pouze uvedu, že tyto
technologie pracují (až na sítě 4G) ve standardním prostředí GSM sítí na bázi jisté nadstavby pomocí
různých druhů modulací, případně prostřednictvím stejných vysílačů doplněných o další technické
prostředky zajišťující například autentizaci uživatelů nebo konverzi různých protokolů.
Nejstarší technologie z této skupiny jsou CSD (Circuit Switched Data) a inovovaná HSCSD (High
Speed CSD), které vycházejí z přenosu hlasu a pracují na konceptu spojování datových okruhů. Mezi
příjemcem a odesílatelem je vytvořena trvalá komunikační cesta s garantovanou rychlostí, nebo spíše
pomalostí. Maximální rychlost komunikace u CSD totiž dosahuje 14,4 kbps, u HSCSD až 115,2 kbps,
velkou nevýhodou je však nutnost stále navázaného a vyhrazeného připojení i v případě, kdy nejsou
žádné datové přenosy třeba. Zákazníkovi je tedy účtován čas trvání spojení, proto není tato
technologie pro trvalé připojení vhodná.
Malou revoluci mezi uživatele mobilních zařízení způsobila teprve technologie GPRS, která je
založena na principu spojování datových jednotek, tedy paketů. Spojení je navázáno až při požadavku
na přenos dat, dochází tedy k efektivnějšímu využití přenosových cest a zákazníkovi jsou účtována již
jen přenesená data, nikoliv čas připojení. Operátoři tak přišli s nabídkami paušálních tarifů
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
1.4.2. GPRS, HSCSD, HSDPA, EDGE, UMTS, …
9
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
s omezením nebo i bez omezení přenesených dat s rychlostmi v řádech desítek kbps (až 80 kbps),
v závislosti na konkrétní implementaci této technologie u mobilního operátora.
Dalším vývojovým krokem v mobilních technologiích je EDGE (Enhanced Data rates for GSM
Evolution), rozšiřující možnosti GPRS. Princip přenosu zůstává stejný, je však použita jiná modulace
signálu, umožňující dosažení vyšších přenosových rychlostí, teoreticky až 236,8 kbps, v reálném
prostředí je však dosahováno spíše polovičních rychlosti (stejně jako u GPRS). Nevýhodou těchto
technologií je však poměrně dlouhá doba odezvy a v případě EDGE nedostatečné pokrytí.
Výše popsané komunikační technologie v dnešní době podporuje v podstatě každý mobilní telefon,
následující technologie se však postupně teprve rozšiřují. Důvodem je především nutnost vybudování
nových přenosových sítí, protože současné již nesplňují potřebné nároky a parametry. Prvním
zástupcem této skupiny je technologie CDMA, která je však spíše určena pro použití v noteboocích se
speciálními modemy a PCMCIA rozšiřujícími kartami, vzhledem k mizivé nabídce mobilních telefonů
touto technologií vybavených. Jde o čistě datovou síť neumožňující hlasové hovory. Dosahované
rychlosti se pohybují v řádech stovek kbps (100 – 400 kbps), opět ale trpí dlouhými odezvami
v řádech stovek ms.
Další technologií je UMTS (Universal Mobile Telecommunications System), u nás používaná ve dvou
variantách – FDD (Frequency Division Duplex) a TDD (Time Division Duplex). První jmenovaná
umožňuje jak hlasové, tak datové přenosy v maximální rychlosti 384 kbps. Její hlavní výhodou je
především podpora ze strany výrobců mobilních zařízení i operátorů a vzájemná kompatibilita
v různých zemích. Oproti tomu technologie TDD (u nás nabízená pouze společností T-Mobile) je čistě
datová síť nabízející sice vyšší rychlost (kolem 800 kbps s odezvou 80 ms), není však kompatibilní
s technologií FDD, je třeba tedy opět použít speciální modemy a hodí se tak spíše pro připojení
notebooků.
Poslední současnou technologií je HSDPA (High Speed Downlink Packet Acces), což je nadstavba
UMTS FDD s daleko vyššími přenosovými rychlostmi – již kolem 1 Mbps. Výhodou pro operátora
jsou nízké náklady na úpravu infrastruktury pro tuto technologii, vyžaduje totiž pouze softwarový
upgrade stávajících UMTS základen, který zajistí efektivnější využití frekvenčního pásma a lepší
algoritmy pro zpracování dat.
1.4.3. WIFI, BLUETOOTH, IRDA, RFID
Do další skupiny bezdrátových komunikačních technologií můžeme zařadit např. WiFi, Bluetooth,
infračervený přenos nebo v dnešní době vyvíjenou a rozšiřovanou technologii RFID. Jde o technologie
s menším pokrytím a jsou tedy využívány pro lokální poskytování konektivity a služeb. Největší
využití má patrně WiFi, pokrývající svým signálem např. prostředí firmy nebo veřejné objekty,
případně v dnešní době budované metropolitní sítě. V případě Bluetooth nebo IrDA se jedná spíše o
využití ve spojení s počítačem, protože jejich dosah je značně omezený a pro vzdálenou komunikaci
nejsou určeny. RFID (Radio Frequency Identification) sice není přenosovou komunikační technologií,
v souvislosti s mobilními službami a aplikacemi si však myslím také zmínku zaslouží. Jedná se o
slibnou a ambiciózní technologii pro rádiovou identifikaci nejen zboží (protože dnes je její využití
největší v logistice), ale i uživatelů. Ve spojení s mobilním telefonem se tedy může jednat o zajímavé
rozšíření dnešních možností telefonů, například o bezhotovostní placení různých služeb nebo jako
čtečky těchto kódů nabízející široké využití.
Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně
Díky konkurenčnímu prostředí na českém trhu nabízí mobilní operátoři celkem širokou nabídku
různých datových tarifů, ze které si každý uživatel může vybrat službu vyhovující jeho potřebám.
Volit může mezi poplatky za přenesená data, případně trvalý přístup za měsíční paušál, většinou však
omezený prostřednictvím FUP (Fair User Policy), zamezujícím vysokému vytížení sítě datovými
limity, které může uživatel za určité časové období přenést.
10
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
2. ČÁST – ANALÝZA SPOLEČNOSTI ZOGBY INTERNATIONAL
Tato část je volným překladem a shrnutím tiskové zprávy vydané společností Skype.
Dne 17. března 2009 byly představeny výsledky průzkumu (viz odkazy v páté části této práce na
původní znění tiskové zprávy i další články a komentáře k výzkumu) provedeného mezi uživateli
mobilních zařízení na téma jejich využití a způsobu práce s nimi. Výzkum provedla společnost Zogby
International na objednávku firmy Skype mezi přibližně 3000 respondenty z USA, Japonska,
Španělska a Velké Británie v průběhu prosince 2008 až března 2009. Její závěry se dají stručně
shrnout do konstatování, že uživatelé vnímají své klasické počítače a mobilní telefony, resp.
smartphony jako dvě různá zařízení a rádi by měli nad využitím a použitím svých mobilních zařízení
stejnou kontrolu, jakou pociťují právě u počítačů. Toto zjištění koreluje s dalším údajem zjištěným
průzkumem, tedy že většina uživatelů si do svých zařízení nikdy nestáhlo a nenainstalovalo žádnou
jinou aplikaci, než jaké mu byly se zařízením dodány. Přesto stejní uživatelé v průzkumu uvedli, že by
velmi uvítali možnost vybrat si mobilní aplikace sami a nechtějí si nechat od dodavatelů zařízení,
potažmo operátorů diktovat, jaké aplikace mají ve svém zařízení používat a navíc jsou ochotni za
zařízení, které jim kontrolu nad aplikacemi nabídne, zaplatit více.
Ačkoliv celé znění zprávy zveřejněno nebylo, některá zajímavá čísla tisková zpráva společnosti Skype
uvádí, mezi ta nejzajímavější zjištění patří:




62 % uživatelů nevidí ve svém mobilním zařízení prostředek rozšíření svého PC.
Pouze 23 % uvedlo, že nad svým mobilním zařízením pociťují stejnou nebo větší úroveň
kontroly, jako mají nad svým PC.
70 % uživatelů si nikdy nestáhlo do svého zařízení žádnou novou aplikaci.
67 % uživatelů chce mít možnost svobodné volby mobilních aplikací ve svém zařízení a
nechtějí výběr nechat na dodavatelích zařízení.
Výzkum také odhalil rozdíly ve vnímání mobilních zařízení v závislosti na věku uživatelů. Na otázku,
zda své zařízení považují spíše za prostředek k uskutečňování hovorů, za zařízení zprostředkující
připojení k internetu a stahování aplikací, nebo za obojí, odpovídali mladší uživatelé spíše
v neprospěch tak omezeného zaměření svého zařízení. Například v Japonsku odpověděla na první dvě
otázky kladně polovina respondentů do 30 let, zatímco ve věkové skupině od 50 do 64 let sdílela
obdobný postoj pouze čtvrtina uživatelů.
Uvedené výsledky jasně naznačují, jakým směrem se vývojáři a dodavatelé mobilních služeb, aplikací,
ale i zařízení budou pravděpodobně v budoucnosti ubírat. Některé trendy, další rozšíření, funkce a
typy vyvíjených aplikací jsou patrné již ze současné nabídky hlavních dodavatelů mobilních aplikací a
služeb, jejichž stručný přehled je uveden v následující části.
Část – Analýza společnosti Zogby International
Při pohledu na výsledky průzkumu dle jednotlivých trhů však vyházejí najevo zajímavé rozdíly.
V Japonsku, USA a Velké Británii cítí uživatelé největší rozdíl v kontrole a možnostech svého
osobního počítače oproti mobilnímu zařízení (67 %, 78 %, resp. 65 % ve prospěch PC), což je ve
shodě s množstvím uživatelů, kteří využili možnosti instalace dodatečných aplikací do svých zařízení
(22 % v Japonsku, 26 % v USA a 28 % ve Velké Británii). Výsledky ze Španělska však poskytují
zcela opačné závěry, které naznačují, jak může být trh ovlivněn politikou prodeje a poskytování
mobilních zařízení a služeb. Více než polovina (53 %) tamních respondentů totiž uvedla, že necítí
rozdíl nebo mají dokonce větší kontrolu nad svým mobilním zařízením, než nad svým počítačem (46
%) a téměř polovina (43 %) uživatelů považuje své mobilní zařízení za prvek rozšiřující možnosti PC.
Vzhledem k uvedeným číslům není asi náhodné ani daleko větší množství uživatelů (48 %), kteří si do
svého telefonu již stáhli a nainstalovali nějakou další aplikaci. Zároveň jsou zákazníci ve Španělsku
celkem ochotni (50 %) zaplatit za zařízení více, pokud jim umožní kontrolu nad volbou používaných
aplikací.
11
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3. ČÁST – PŘEHLED MOBILNÍCH APLIKACÍ A SLUŽEB
V této části jsou stručně popsány možnosti a základní charakteristiky produktů, které nabízí hlavní
dodavatelé mobilních řešení služeb a aplikací na trhu. Obecnou charakteristikou těchto aplikací je fakt,
že téměř vždy počítají ideálně s trvalou dostupností internetového připojení, uživatel tedy musí pro
plné využití všech možností a funkcí nést náklady vynaložené na konektivitu svého zařízení. Na trhu
je však již celkem široká nabídka vhodných a dostačujících datových tarifů za dostupné ceny, které se
dle operátora a konkrétního zvoleného tarifního plánu pohybují v řádu stokorun, obecně však do tisíce
korun. Jsou to navíc většinou jediné náklady, které uživatel za využívání níže prezentovaných služeb
platí, protože ty jsou v mnoha případech nabízeny zdarma, minimálně pro základní použití.
Určitým trendem ve vývoji aplikací je dnes využívání funkcionality a prostředí známých webových
služeb a aplikací prostřednictvím SDK a API poskytovaných jejich výrobci. Vývojáři tak jejich
prostřednictvím původní možnosti služby dále rozšiřují a do svých aplikací implementují například
funkce populárních aplikací od společnosti Google (Maps, Calendar, Picasa, apod.). Na internetu lze
nalézt nespočet produktů založených na popsané strategii a jejich výčet by byl
Zajímavé trendy lze v současné době sledovat také ve způsobu distribuce mobilních služeb a aplikací.
S novým obchodním modelem přišel Apple s uvedením svého dlouho očekávaného iPhone, pro který
nabízí aplikace a další služby výhradně přes svůj portál iTunes, se kterým je celkově velmi úzce
svázán. Také Google s uvedením svého nového operačního systému pro mobilní zařízení ukázal, jaký
důraz byl kladen na všudypřítomné provázání funkcí prezentovaného mobilního telefonu se službami a
aplikacemi provozovanými původně na webu, od správy kontaktů a zpráv, kalendáře, multimédií, přes
správu a sdílení souborů až k GPS navigování.
Následuje přehled výrazných produktů na trhu mobilních aplikací a služeb rozdělený do částí podle
jednotlivých dodavatelů. Výčet vzhledem k široké nabídce nemůže být úplný a nemůže obsáhnout
všechny aplikace a služby na trhu, z každé kategorie oblasti použití aplikací jsou tedy i vzhledem
k podobným možnostem jiných výrobců podrobněji popsány pouze produkty od vybraného
dodavatele, kvůli nejširšímu portfoliu a také jisté a prověřené kvalitě nabízených aplikací jsem pro
prezentaci stavu současného trhu s mobilními službami zvolil společnost Google. Ostatní
poskytovatelé nabízejí obdobné služby v rámci svých vlastních portálů (viz odkazy na další zdroje a
mobilní internetové portály zmiňovaných dodavatelů v páté části této práce).
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
Z výše uvedeného i z provedené analýzy společnosti Zogby International popsané ve druhé části této
práce je tedy patrné, jakým směrem se bude ubírat vývoj a model poskytování služeb a aplikací
mobilních zařízení, ale pravděpodobně postupem času i v oblasti klasických osobních počítačů.
Microsoft například nedávno ohlásil svůj záměr poskytovat své produkty dle obdobného modelu,
s jakým přišel Apple a způsob poskytování webových aplikací a kompletních konsolidovaných řešení
robustních a vůči desktopovým aplikacím konkurenceschopných aplikací prostřednictvím webového
rozhraní nejen osobním, ale i firemním klientům se považuje za velmi významný segment trhu.
12
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.1. GOOGLE
V současnosti je největším hráčem na trhu webových
služeb a aplikací patrně Google. Spektrum aplikací,
které nabízí, ať již pro určitou platformu nebo
prostřednictvím webu, je skutečně široké a je
v neustálém vývoji. Jak již bylo zmíněno výše, silné
provázání obdobných služeb s mobilními
technologiemi, jaké např. Google představil
při uvedení modelu G1, může dát využití webových služeb s rozšířením možností webových
prohlížečů (ve smyslu těsnějšího propojení a komunikace s hardwarovými prostředky a výbavou
mobilního zařízení – senzory polohy, GPS moduly, …) další rozměr. Zde je stručný přehled
nejvýznamnějších produktů od společnosti Google:
3.1.1. NATIVNÍ A MULTIPLATFORMNÍ MOBILNÍ APLIKACE
3.1.1.1.
GOOGLE MAPS
Google Maps je velmi oblíbená a propracovaná nativní aplikace pro prohlížení mapových podkladů
celého světa a vyhledávání v nich s mnoha možnostmi a rozšiřujícími funkcemi. Základem aplikace je
kvalitní zpracování map, nabízející zobrazení vektorových dat, detailních satelitních snímků a nyní i
detailní procházení ulic několika velkoměst s mnoha doplňujícími informacemi. Stejně jako u dalších
aplikací této společnosti, i zde je klíčové provázání s jejich prozatím bezkonkurenčním zázemím v
podobě vyhledávače Google, pomocí kterého jsou uživateli nabízeny nalezené výsledky v závislosti na
jeho aktuální geografické poloze. Provozování nativní aplikace umožňuje využití další již zmíněné
klíčové funkce, tedy použití GPS modulu pro určení polohy přístroje, v případě absence GPS modulu
alespoň její přibližné určení pomocí základových stanic pro šíření GSM signálu, tzv. BTS. Jako nová
funkce byla nyní představena tzv. Google Latitude, která zavádí prvek sociálních webů v podobě
sdílení aktuálních informací o poloze zařízení s vybranými uživateli. Nespornou součástí úspěchu
aplikace je také její intuitivní a příjemné ovládání pomocí dotykové obrazovky (ve Windows Mobile
verzi), pokud je jí zařízení vybaveno.
Windows Mobile, s omezenou funkcionalitou Java verze a webové rozhraní pro
mobilní zařízení, implementace v iPhone
3.1.1.2.
GOOGLE MAIL
Velmi významným produktem v portfoliu společnosti je i Google Mail. Kromě kvalitního webového
rozhraní přizpůsobeného pro mobilní zařízení je k dispozici i Java a BlackBerry verze aplikace pro
správu e-mailových účtů poskytovaných společností Google. Hlavními přednostmi je možnost offline
práce se zprávami, prohlížení příloh e-mailů (obrázku, MS Office a PDF dokumentů), správa více
e-mailových kont najednou a samozřejmě všechny základní funkce známé z původního webového
rozhraní aplikace. Velkou výhodou pro rozšíření aplikace je i její lokalizace do 35 jazyků a u
společnosti Google již standardně kvalitní zpracování.
Platformy
Java verze a webové rozhraní pro mobilní zařízení
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
Platformy
13
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.1.1.3.
YOUTUBE
Další velmi oblíbená služba poskytovaná společností Google je YouTube – portál pro sdílení a
prohlížení videosouborů. V současné době Google intenzivně vyvíjí aplikaci pro platformu Windows
Mobile i Symbian, která má umožnit pohodlné vyhledávání videosouborů a procházení tematických
kanálů, ale i upload vlastních a komentování cizích videí, práci s oblíbenými položkami, apod. Zatím
je uživatelům k dispozici webové rozhraní portálu YouTube, které nabízí zjednodušené ovládání a
navigaci, ale především videa optimalizovaná pro přenos v sítích pro mobilními zařízení. Od třetích
stran je však již nyní k dispozici Windows Mobile aplikace, s víceméně výše popsanými vlastnostmi.
Platformy
Windows Mobile i Symbian ve vývoji, webové rozhraní pro mobilní zařízení
3.1.1.4.
GOOGLE SYNC
Google Sync je aplikace zatím ve fázi beta, zkušenosti s produkty Google (Gmail je také stále v beta
provozu, alespoň dle stále používaného loga) však potvrzují, že i takové aplikace jsou zpravidla zcela
plnohodnotně využitelné. Její hlavní účel je synchronizování položek kontaktů a kalendáře uložených
v mobilním zařízení s položkami příslušných webových služeb. Pro synchronizaci je využita
technologie ActiveSync firmy Microsoft, kterou dnes podporuje vzhledem k velkému rozšíření
Exchange serverů od stejného výrobce ve firemním sektoru celá řada zařízení. Vzhledem k účelu
aplikace je samozřejmé poskytnutí aplikace pro co nejširší spektrum platforem, které je uvedeno
v následující tabulce.
Platformy
Windows Mobile, Symbian, BlackBerry, Sony Ericsson, iPhone
3.1.2. WEBOVÉ SLUŽBY
Google, stejně jako poskytovatelé uvedení dále, nabízí pro své standardní desktopové webové aplikace
speciální rozhraní optimalizované pro mobilní zařízení. Tato optimalizace spočívá především
v přizpůsobení ovládání aplikace jejich možnostem a v minimalizaci přenášených dat.
GOOGLE SEARCH
První a stále nejvýznamnější nabízenou službou společnosti je Google Search, tedy vyhledávání
informací na webu s dalšími doplňujícími funkcemi. Vyhledávací engine se stal integrální součástí
mnoha dalších aplikací nejen z produkce Google. Jeho přednosti jsou rychlost a relevance
vyhledaných výsledků, obsáhlost a aktuálnost indexovaných stránek a nepřeberné množství dalších
možností, které Google ve spojení s vyhledáváním nabízí (od vyhledávání lokálních informací
například o firmách v okolí, předpovědi počasí, cen akcií a informací o odletech letadel, přes
prohledávání obrázků, zpráv z různých kategorií a oborů, produktů, diskusních a zájmových skupin,
apod.).
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
3.1.2.1.
14
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.1.2.2.
GOOGLE PICASA
Podobně jako YouTube, je i Picasa představitelem portálu s prvky sociálního webu, jehož obsah tvoří
sami uživatelé. Picasa je zaměřena na prezentaci a sdílení fotografií s několika zajímavými funkcemi,
v případě klasické desktopové verze i dá se říci unikátními. Rozhraní určené pro mobilní zařízení
umožňuje prohlížení, upload a sdílení fotografií, jejich komentování a procházení alb v režimu
slideshow. Optimalizace obrázků do vhodných rozměrů pro dané mobilní zařízení je samozřejmostí.
3.1.2.3.
GOOGLE CALENDAR
Google Calendar je webovou aplikací pro plánování a management času pro osobní i firemní použití.
Sofistikované funkce a propracované ovládání webové aplikace si získalo své uživatele, kteří ocení
přístup ke kalendáři i v zobrazení vhodném pro mobilní zařízení. Přehled aktuálních událostí, jejich
sdílení s rodinou, přáteli a kolegy a možnost nastavení SMS notifikací o nadcházejících událostech
jsou některé z funkcí, nabízející mobilní rozhraní této aplikace.
3.1.2.4.
GOOGLE DOCS
Aplikace Google Docs slouží pro využití on-line úložiště pro ukládání, sdílení a prohlížení textových
dokumentů, listů tabulkových procesorů a prezentací v mobilním zařízení. Přehledné webové rozhraní
aplikace umožňuje jednouchou správu dokumentů, poskytuje informace o aktualizacích dokumentů
jinými uživateli a pro budoucí vývoj jistě skýtá další potenciál.
3.1.2.5.
GOOGLE NOTEBOOK
Google Notebook je zamýšlen jako aplikace pro vytváření a třídění textových poznámek a informací.
Umožňuje jednoduchou správu poznámek a jejich třídění do sešitů dle jejich obsahu, např. na osobní
poznámky, seznamy úkolů, apod. Její hlavní předností je stejně jako u dalších aplikací sdílení
poznámek s dalšími produkty a možnost jejich dostupnosti kdykoliv a kdekoliv.
GOOGLE READER
Aplikace Google Reader je čtečka RSS zpráv agregující různé informační zdroje dle zájmů uživatele.
Pro práci se zprávami nabízí funkce jako je označování zajímavých článků pro jejich pozdější snadné
dohledání, sdílení zpráv s vybranými uživateli nebo rozřazování zpráv do kategorií dle jejich obsahu.
3.1.2.7.
IGOOGLE
Aplikace iGoogle umožňuje uživatelům vytvořit si vlastní personalizovanou startovní stránku svého
internetového prohlížeče. Místo pouhého vyhledávání si každý uživatel může na úvodní stránku
umístit další aplikace a informace dle svých potřeb, od přístupu do své e-mailové schránky, přes
aktuální zprávy, počasí a kurzy akcií po další drobné aplikace vyvíjené i třetími stranami.
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
3.1.2.6.
15
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.2. MICROSOFT
Vzhledem k faktu, že Microsoft je předním
dodavatelem zavedeného operačního systému
používaného v mobilních zařízeních Windows
Mobile, dalo by se i zde předpokládat podobně
výrazné provázání svých služeb a aplikací s operačním systémem, jako v případě Google a jeho OS
Android. Překvapivě je však jako často jedinou standardně přeinstalovanou součástí operačního
systému aplikace Windows Messenger, ostatní služby jsou integrovány do specializované části portálu
pro mobilní zařízení Live.com, které jsou v zařízení přístupné jedinou ikonou.
3.2.1. WINDOWS MESSENGER
Nativní aplikace Windows Messenger je určena pro tzv. Instant Messaging, tedy rychlou textovou
komunikaci v síti uživatelů využívajících stejného protokolu. Pro tyto účely nabízí veškeré základní
funkce známé z desktopového klienta, z kterého mobilní verze komunikátoru určena pro platformu
Windows Mobile vychází. Přehledné položky adresáře kontaktů s možností různých druhů zobrazení a
rozřazení do skupin a uživatelsky přívětivé rozhraní aplikace umožňuje rychlý přístup ke všem
potřebným funkcím, od správy kontaktů po nejdůležitější funkci aplikace, tedy samotnou komunikaci.
Platformy
Windows Mobile
3.3. YAHOO!
Yahoo! je dalším významným hráčem na trhu
mobilních služeb, na rozdíl od Google se však
více zaměřil na vývoj nativní aplikace pro různé
platformy, již nazval Yahoo! GO 3.0 a považuje
ji za centrální bod, do kterého integruje své další
služby a aplikace, případně produkty třetích
stran. Nutno říci, že vzhledem k dobrému zpracování aplikace se i tato cesta jeví jako schůdná,
umožňuje plně využít potenciál a možností zařízení pro vytvoření příjemného a použitelného rozhraní
k použití svých služeb.
Jak bylo uvedeno výše, Yahoo! GO je aplikací, která integruje přístup ke všem nabízeným aplikacím a
službám společnosti Yahoo! i třetích stran do jediné nativní aplikace. V uživatelsky příjemném
prostředí si lze vybrat z obdobného portfolia služeb a aplikací, jako je podrobněji popsaná nabídka od
společnosti Google. Velkou předností aplikace je možnost instalace dalších rozšíření od třetích stran,
které jsou volně k dispozici v hojném množství snad z každé kategorie. Další zajímavou funkcí je
rozpoznávání hlasových pokynů, což je v aplikaci velmi šikovně implementováno například při
zadávání dotazu k vyhledávání, zatím však jen pro anglický jazyk. Yahoo! GO 3.0 je ukázkou druhé
varianty poskytování webových služeb a aplikací, než který nabízí Google nebo Microsoft, tedy jejich
distribuce pomocí internetových prohlížečů a v omezené míře prostřednictvím nativních aplikací.
Yahoo! jde cestou jediné nativní aplikace integrující veškeré služby, navíc snadno rozšiřitelné. Zdá se,
že i tento model může být velmi úspěšný.
Platformy
Windows Mobile, Symbian, BlackBerry
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
3.3.1. YAHOO! GO 3.0
16
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.4. AOL
Společnost AOL má své zázemí především ve
Spojených státech amerických, kde má na trhu
poskytovatelů mobilního obsahu silné tržní postavení a
vybudoval si velmi dobrou pozici. Hlavním nativním
produktem této společnosti je mobilní verze aplikace
ICQ nabízená pro různé platformy, což je další oblíbený
IM komunikátor v síti vlastněné a udržované právě společností AOL. Další své služby poskytuje
stejně jako Google nebo Microsoft především prostřednictvím standardního webového rozhraní,
krátký popis nejznámější aplikace z dílny AOL je uveden dále:
3.4.1. ICQ
ICQ byl svého času celosvětově nejpopulárnějším IM klientem, nyní jeho lesk již trochu vybledl ve
stínu dalších silných konkurentů na poli textových komunikátorů, jakým je třeba QIP, různé
komunikátory pro protokol Jabber, ale i Skype se svým klientem zaměřeným především na hlasovou
komunikaci, případně videokomunikaci. Mobilní verze komunikátoru nabízí všechny funkce pro
plnohodnotnou komunikaci a jeho rozhraní je uživatelsky velmi příjemné a přehledné. Pro uživatele
však může být překážkou vyšší datová režie při provozu aplikace, než jakou nabízí ve svých
produktech konkurence.
Platformy
Windows Mobile
3.5. SEZNAM
Základní funkcí internetového vyhledávače je samozřejmě vyhledávání, ať již fulltextové, v rámci
katalogu firem, zboží, realit nebo třeba v mapách. Všechny tyto známé aplikace společnosti Seznam
jsou k dispozici ve své mobilní verzi. Na českém trhu je Seznam oblíbený i jako poskytovatel
free-mailových účtů a svým uživatelům proto nabízí i mobilní přístup do svých e-mailových schránek.
Populárními službami ze stejné stáje jsou také komunitní weby Spolužáci.cz a Lidé.cz, které poskytují
platformu pro sdílení informací, dat a komunikaci poměrně velké skupiny uživatelů českého internetu.
Mezi dalšími zajímavými služby poskytované mobilním uživatelům společností Seznam můžeme
jmenovat i Slovník, Encyklopedie, nebo TV program.
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
Jako zástupce českého trhu jsem, vzhledem k největší a
patrně i nejlepší nabídce obdobných mobilních služeb a
aplikací jako výše jmenovaní dodavatelé, vybral produkty
společnosti Seznam. Nenabízí sice žádné nativní aplikace
pro mobilní platformy, pro své desktopové webové
aplikace však nabízí uživatelům mobilních zařízení komfortní rozhraní s optimalizovaným
zobrazováním i ovládáním. Kromě níže zmíněných služeb patří do rodiny webů společnosti Seznam i
množství různých zpravodajských, informačních, zábavních a dalších portálů, rovněž s rozhraním pro
mobilní zařízení.
17
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.6. DALŠÍ SLUŽBY S ROZHRANÍM PRO MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ
Na internetu je k dispozici nepřeberné množství dalších služeb a aplikací, které jsou pro mobilní
telefony dostupné. Následuje výběr několika dalších zajímavých mobilních webových služeb a
aplikací, ukazující současné možnosti zařízení a trendy budoucího vývoje.
3.6.1. EBAY
Známý mezinárodní aukční portál nabízí optimalizované
rozhraní pro mobilní zařízení, kde může uživatel snadno
nakupovat a prodávat zboží tak, jak je zvyklý z desktopové
webové aplikace. Ovládání je snadné a přehledné, velmi
dobře přizpůsobené obrazovkám mobilních telefonů.
Umožňuje rychlé procházení probíhajících aukcí, provádění
veškerých operací s aukcemi – od přihazování až po zakládání
nových. Ebay.com je ukázkou komerčně velmi úspěšného
katalogového portálu.
3.6.2. WIKIPEDIA
Internetová encyklopedie spravovaná samotnými uživateli.
Nabízí mnoho jazykových mutací a obsahuje obrovské množství
článků – v anglické verzi již téměř 3 miliony, v české přes 120
tisíc, je tedy zajímavým zdrojem informací. Drobným
nedostatkem aplikace je skutečnost, že při přístupu na hlavní
stránku služby (http://wikipedia.org) je sice správně rozpoznáno
mobilní zařízení a stránka se zobrazuje korektně, u dalších
podstránek to však již neplatí. Je tedy nutné zadávat adresu
přímo mobilní verze aplikace (http://mobile.wikipedia.org).
Nicméně mobilní webové rozhraní umožňuje jednoduché a
rychlé rozhraní pro vyhledávání v encyklopedii, zatím však
nenabízí další funkce, jako procházení kategorií článků, jejich
editaci, apod. Wikipedia.org je zástupcem úspěšného projektu
informačního portálu s obsahem, který spravuje sama komunita
aktivních uživatelů.
Facebook je v současnosti celosvětově nejpopulárnějším
komunitním portálem. Umožňuje vytváření profilů
uživatelů, zveřejňování a sdílení informací a především
komunikaci a interakci s ostatními uživateli portálu
prostřednictvím různých kanálů, ať již individuálně mezi
jednotlivými uživateli nebo mezi skupinami dle jejich
zájmů, prostředí nebo společných přátel. Mobilní
rozhraní aplikace opět nabízí veškeré oblíbené funkce
portálu v přehledné a jednoduché formě a umožňuje tak
uživatelům pohodlný přístup prostřednictvím mobilních
zařízení kdykoliv a kdekoliv.
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
3.6.3. FACEBOOK
18
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
3.6.4. PHONEONMAP
Zajímavá aplikace pro mobilní zařízení
na platformě Windows Mobile a Symbian OS
vyvíjená českou společností KAKTUS Software.
Jedná se o kombinaci nativní aplikace, která slouží
jako klientská část v mobilním zařízení a klasické
webové aplikace používané v desktopovém
internetovém prohlížeči. Klientská část aplikace sleduje pomocí GPS modulu, kterým musí být použité
mobilní zařízení vybaveno, aktuální polohu zařízení a zaznamenané údaje odesílá dostupným datovým
připojením (GPRS, EDGE, WiFi, …) k dalšímu zpracování. Webová aplikace pak oprávněným
uživatelům umožňuje například zobrazování aktuální polohy i zaznamenaného pohybu
monitorovaného zařízení nebo vzdálené ovládání a nastavování aplikace v zařízení.
Ačkoliv se současným technickým vybavením mohou uživatelé přistupovat prakticky ke všem
zdrojům a službám na internetu, ne všechny jsou však pro mobilní zařízení dostatečně připraveny a
optimalizovány, některé jsou pro mobilní zařízení vzhledem ke své povaze dokonce přístupné velmi
obtížně. Jako příklad lze jmenovat například právě e-shopy, tedy internetové obchody. Ve svém
principu jde o podobnou službu jako již zmiňovaný a úspěšný aukční portál eBay, tedy o
strukturovaný katalog produktů, na rozdíl od eBay má však internetový obchod jiný účel. Portál eBay
svým mobilním rozhraním umožňuje především flexibilní správu a sledování vlastních aukcí,
komunikaci s jinými uživateli a je zaměřen na poskytování služeb individuálním uživatelům. Oproti
tomu s e-shopy uživatelé typicky pracují jinak, při hledání produktů chtějí porovnávat jejich parametry
a vlastnosti, prohlížet si detailní obrázky a často pracují i s více okny prohlížeče, proto na své hlavní
využití v mobilních zařízeních stále ještě čekají. Tento stav se odráží i v současné přístupnosti
internetových obchodů, které se ani příliš o vhodnou optimalizaci zdá se nesnaží. Při testování
největších českých internetových obchodů a obchodních domů v mobilním prohlížeči jsem narazil
(samozřejmě kromě e-shopů mobilních operátorů) např. na rodinu obchodů Mall.cz, která poskytuje
mobilní rozhraní na adrese http://mobile.mall.cz, nabízí však pouze vyhledání příslušného produktu
dle klíčových slov a zjištění jeho ceny, pro objednání a další informace o produktu je uživatel již
odkazován na využití telefonické objednávky. Další známý internetový obchod, který ve svém titulku
hlásá „první český mobilní e-shop“, je Vltava.cz, dostupný na adrese http://m.vltava.cz. Tento e-shop
nabízí již o poznání příjemnější a bohatší rozhraní, stále však značně omezené. Je sice již možné
procházet katalog zboží, prohlédnout si podrobný popis produktu, stále však není možné porovnání
produktů, nebo nákup zboží pod svým uživatelským účtem – k dispozici je pouze jednorázové
objednání vybraného zboží. Další e-shopy s mobilním rozhraním se mi při testování nalézt nepodařilo
ani mezi zavedenými obchody (Alza.cz, Kasa.cz, Obchodni-dům.cz a další) Je tedy evidentní, že
současná zařízení nejsou ještě plně srovnatelná s desktopovými počítači a některé činnosti, služby a
aplikace jsou stále určeny v podstatě výhradně pro velké obrazovky, klávesnici a myš.
Další doménou se silným potenciálem v oblasti mobilních služeb a aplikací je internetové
bankovnictví. V počátcích banky nabízely pouze telefonické bankovnictví, poté přišly se SIM Toolkit
aplikacemi a GSM bankingem (jak je zmíněno v úvodní obecné části), další vývoj však otevřel další
cesty, jak uživatel může s bankou komunikovat. Banky nabízejí webové rozhraní svých aplikací
určené pro běžené desktopové prohlížeče, Komerční banka nabízí navíc i Java verzi své aplikace.
Ačkoliv své internetové prezentace některé instituce pro mobilní zařízení víceméně optimalizovány
mají, aplikace pro správu účtu jsou pro tato zařízení většinou nevhodné. Při testování webových
aplikací některých bank působících v ČR (např. ČSOB, Raiffeisenbank, mBank, Komerční banka,
ING, Česká spořitelna, Citibank) se mi do jejich bankovních aplikací prostřednictvím mobilního
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
3.6.5. E-SHOPY A OSTATNÍ SLUŽBY
19
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
Část – Přehled mobilních aplikací a služeb
zařízení buď nepodařilo přihlásit vůbec (KB, ČSOB, ING, Raiffeisenbank), nebo jejich rozhraní bylo
zcela nepoužitelné kvůli nekorektnímu zobrazení vinou neoptimalizace pro mobilní zařízení, někdy
dokonce kvůli využívání rámců (mBank, Citibank). Snad jedinou výjimkou je aplikace České
spořitelny, která sice není zcela optimalizovaná, ale s jistým úsilím lze s účtem pracovat. Uživatelé
jsou tedy většinou odkázáni pouze na GSM bankovnictví, případně na WAP bankovnictví, které sice
nabízí o něco větší uživatelský komfort, stále však naráží na limity podrobněji popsané v úvodní části
o technologii WAP. Zmiňovanou Java aplikaci od Komerční banky jsem bohužel neměl možnost
vyzkoušet, protože mám účet veden u jiného bankovního domu a aplikace nenabízí demo přístup.
20
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
4. ČÁST – ZÁVĚR A DALŠÍ INFORMACE
Předchozí text popisuje současný trh a charakteristiky mobilních aplikací a služeb, které jsou
poskytovány jinými subjekty, než mobilními operátory a provozovateli sítí. Zmiňuje několik
současných trendů ve vývoji mobilních technologií a představuje aktuální nabídku dostupných
mobilních služeb a aplikací. Z jejich popisovaných vlastností a účelu, z dostupného vybavení a
vyhlídek na jeho vývoj do blízké budoucnosti, lze vysledovat určité typy aplikací a modely jejich
provozování, které budou uživatelům nabízeny. Půjde především o silnou integraci aplikací a
propojení jejich funkcionalit s využitím rychlého mobilního datového spojení. Služby budou
pravděpodobně převážně komunitního a sociálního charakteru. Velký potenciál skýtá také individuální
přizpůsobení aplikace dle zájmů, aktuálního stavu či potřeb uživatele, tedy např. nabídka služeb nebo
výsledků vyhledávání na základě aktuální polohy uživatele, jeho předchozí činnosti v aplikacích
(sledované odkazy, vytvářený obsah), apod. Pro tyto účely mohou dodavatelé těchto služeb snadno
využít údajů poskytovaných samotnými uživateli, jelikož služby jednoho portálu jsou většinou
uživateli plně dostupné po přihlášení ke svému účtu, který používá k přístupu ke všem aplikacím
daného poskytovatele. V budoucnu bude tedy pravděpodobně ještě naléhavější otázka bezpečnosti a
ochrana osobních dat.
V páté části této práce jsou uvedeny odkazy na další zajímavé články zabývající se mobilními
technologiemi, analýzami současného trhu i odhadů budoucího vývoje. Jako přílohu jsem zvolil plné
znění anglického článku Mobile Trends 2009, který stručně a jasně shrnuje všechny očekávané trendy
a směřování vývoje tohoto odvětví v nejbližším období.
Část – Závěr a další informace
Tato práce byla zpracována na základě zkušeností s mobilními technologiemi, službami a aplikacemi.
Informace a podklady byly čerpány z dostupných odborných informačních serverů a od samotných
poskytovatelů jmenovaných služeb z jejich portálů (viz odkazy v následující části). Pokud byly
aplikace k dispozici ve Windows Mobile verzi, byly na této platformě otestovány, ostatní webové
aplikace a služby byly testovány v mobilní verzi prohlížeče Microsoft Internet Explorer.
21
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
5. ČÁST – ODKAZY A ZDROJE INFORMACÍ
5.1. HLAVNÍ DODAVATELÉ A POSKYTOVATELÉ MOBILNÍCH SLUŽEB A APLIKACÍ
Google
Symbian
http://www.google.com
http://www.symbian.org
http://m.google.com
http://www.nokia.com
http://m.google.com/maps
http://m.google.com/mail
Apple
http://m.google.com/youtube
http://www.apple.com
http://m.google.com/search
http://www.itunes.com
http://m.google.com/photos
http://m.google.com/calendar
Research in Motion (BlackBerry)
http://m.google.com/docs
http://www.blackberry.com
http://m.google.com/notebook
http://m.google.com/reader
Seznam
http://igoogle.com
http://www.seznam.cz
http://m.seznam.cz
Yahoo!
http://www.smobil.cz
http://www.yahoo.com
http://mobile.yahoo.com
http://go.yahoo.com
AOL
http://www.aol.com
http://mobile.aol.com
http://beta.aol.com
Další služby
http://www.ebay.com
http://mobile.wikipedia.org
http://www.facebook.com
http://www.phoneonmap.cz
http://mobile.mall.cz
Microsoft
http://www.microsoft.com
http://www.live.com
http://www.mesh.com
http://m.mesh.com
Část – Odkazy a zdroje informací
http://m.vltava.cz
22
5.2. MOBILNÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

WAP
 http://www.openmobilealliance.org
 http://en.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol
 http://www.kosek.cz/clanky/wapkurz/index.html

GPRS, EDGE, UMTS
 http://www.gsacom.com
 http://en.wikipedia.org/wiki/Enhanced_Data_Rates_for_GSM_Evolution
 http://en.wikipedia.org/wiki/GPRS
 http://en.wikipedia.org/wiki/Umts

WiFi, Bluetooth, IrDA, RFID
 http://www.wi-fi.org/
 http://en.wikipedia.org/wiki/WiFi
 http://en.wikipedia.org/wiki/IrDA
 http://en.wikipedia.org/wiki/RFID
5.2.1. MOBILNÍ OPERÁTOŘI V ČR A MAPY POKRYTÍ JEJICH TECHNOLOGIEMI

Telefónica O2
 http://www.cz.o2.com
 http://www.cz.o2.com/izs/cz/site/map/index.html

T-Mobile
 http://www.t-mobile.cz
 http://t-mobile.cz/Web/Residential/TarifySluzby/MapaPokrytiCR.aspx

Vodafone
 http://www.vodafone.cz
 http://www.vodafone.cz/osobni/data/mapa.htm

U:fon
 http://www.ufon.cz
 http://www.ufon.cz/cs/c/mapa-pokryti/cr.htm
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
5.3. DALŠÍ AKTUÁLNÍ ČLÁNKY A KOMENTÁŘE K MOBILNÍM TECHNOLOGIÍM
Worldwide, consumers still perceive wide gap between their computers and mobile devices; want
greater control over mobile experience (původní tisková zpráva o výzkumu společnosti Zogby)
Skype: http://about.skype.com/2009/03/worldwide_consumers_still_perc.html
Adam Wright: Mobile Phones Could Soon Rival the PC As World’s Dominant Internet Platform
Ipos News Center: http://www.ipsos-na.com/news/pressrelease.cfm?id=3049
Luke Simpson: Smartphones vs Feature Phones: What’s the Difference?
Wirelessweek.com: http://wirelessweek.com/Article-Smartphones-Feature-Phones-030109.aspx
Study: Americans Want To Customize Their Phones, But Don’t Want To Pay Extra For It
Tech News - Business News And Social Networking: http://www.rip2itviralspiral.com/studyamericans-want-to-customize-their-phones-but-don%E2%80%99t-want-to-pay-extra-for-it/
Phil Wolff: As phones becomes PCs, shouldn't you control your phone, not the phone company?
Skype Journal: http://skypejournal.com/2009/03/as-phones-becomes-pcs-shouldn-you.html
Mobile Broadband Subscribers Continue To Boom
3G.co.uk: http://www.3g.co.uk/PR/March2009/Mobile_Broadband_Subscribers_Contunue_To_
Boom.html
Om Malik: When It Comes to 3G, Better, Not Big, Matters
GigaOM: http://gigaom.com/2009/03/22/when-it-comes-to-3g-better-not-big-matters
GPS services in mobile phones
RoseIndia: http://www.roseindia.net/technology/gps/gps-services-mobile-phones.shtml
Část – Odkazy a zdroje informací
Jiří Kuruc: Mobilní internet v ČR: srovnání technologií
http://www.mobilmania.cz/clanky/mobilni-internet-v-cr-srovnani-technologii/t-mobile-vodafoneufon/sc-3-a-1119681-ch-1040550/default.aspx
24
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
PŘÍLOHA A – MOBILE TRENDS 2009
Ceyla Kutukoglu: Mobile Trends 2009 [online, publikováno 27. 2. 2009, citováno 23. 3. 2009]
http://www.mylovemark.com/mobile-trends-2009.html
FUTURE TRENDS IN MOBILE MARKET
It’s expected that in 2009 and 2010, the Internet will play increasing role in mobile application design,
development and supporting infrastructure.
There are many trends that will shape the mobile market and mobile internet usage in 2009 and 2010.
Following trends and mobile technologies that will evolve significantly through 2010, will impact
short-term mobile strategies and policies
1. Mobile User Interfaces: Mobile user interfaces allow users to display web pages in a mobile
friendly way. These interfaces gain more importance since mobile Internet may be more popular than
access from PCs and the trend may maintain throughout 2009. This has major effect on both device
and websites usability and supportability. Companies which have mobile interfaces should expect
more user demands for support of specific device models driven by interface preferences. Companies
should also expect consumer interfaces to drive new expectations of application behavior and
performance. Better interfaces will make the mobile Web more accessible on small devices, and will
be a better channel to customers.
2. Location Sensing (Location Based Services): Location awareness makes mobile applications more
powerful and useful; in the future, location will be a key component of related applications. Location
sensing will also enhance mobile advertising and mobile social networking. Local search applications
and Google Latitude are the good examples of good use of location sensing. Organizations delivering
business or consumer applications should explore the potential of location sensing; however,
exploiting it may create new privacy and security challenges.
3. 802.11n (New Wireless Technology in Wi-Fi): Wi-Fi (Wireless internet connection) connection is a
very important part of mobile internet connectivity. Devices with wireless connection enables user to
connect to internet without using GSM network. 802.11n is an advanced wireless connection
technology which also effect computers wireless connections. 802.11n boosts download and upload
rates to between 100 Mbps and 300 Mbps, and the multiple download and upload of 802.11n offers
the potential for better coverage. It’s not known when 802.11n started to be used widely since it
requires new infrastructure investments. It’s expected to replace old 802.11a/b/g systems in late 2009.
5. Vertical and Horizontal applications: Vertical applications such as utilities, field-service dispatch,
health-care, courier, personal financial services and field data collection will continue to be attractive
business opportunities and will develop. More and more turn-key vertical industry solutions will
emerge from third party application houses. These solutions will be based on software application
components designed for a specific industry but capable of being customized for a specific customer.
Horizontal applications, especially internet-based wireless messaging will emerge.
6. Mobile Web and Widgets: The mobile Web is emerging as a low-cost way to deliver simple mobile
applications to a range of devices. It has some limitations that will not be addressed by 2010 (for
example, there will be no universal standards for browser access to handset services, such as the
Příloha A – Mobile Trends 2009
4. Display Technologies: Displays (mobile phone screens) constrain many characteristics of both
mobile devices and applications. During 2009 and 2010, several new display technologies will impact
the mobile world.. Display technologies also extent the battery life of the mobile phones. New display
types enable images and information to be shared more easily. For example touch screens like screen
of the iPhone increased the ability surf in the net.
25
Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected]
camera or GPS). Widgets (small mobile Web applets like IBB Trafik and Garanti Şifrematik) are
supported by many mobile browsers, and enable to display simple feeds to handsets and small screens.
Mobile Web applications will be a part of most B2C mobile strategies.
7. Cellular Broadband: Wireless broadband usage increase in 2008 in the countries were 3G networks
operates, because of the availability of technologies such as high-speed download packet access The
performance of 3G networks provides a megabit or two of bandwidth in upload and download.
8. Near Field Communication (NFC): NFC provides a simple and secure way for handsets to
communicate over distances of a centimeter or two. NFC is emerging as a leading standard for
applications such as mobile payment, with successful trials conducted in several countries. It also has
wider applications, such as “touch to exchange information” (for example, to transfer an image from a
handset to a digital photo frame, or for a handset to pick up a virtual discount voucher). It is not
expected much of the NFC payment or other activities to become common, even by 2010, in mature
markets, such as Western Europe and the U.S. NFC is likely to become important sooner in emerging
markets, with some deployments starting by 2010.
9. Web Analytics for Smart Phones: Some web analytics tools specially Google Analytics shows
visitor numbers connected through iPhone. For now, analytics tools don’t analyze users connected
with other smart phones but yet Google Analytics iPhone segmentation is very helpful for the
companies who are willing to create a mobile interface. Mobile interface visitor performances can be
followed and analyzed mobile analytics tools such as Bango. With the increasing usage of web
analytics in mobile platforms, both mobile interfaces and mobile marketing applications will develop.
10. Mobile Marketing: 3G smart phones with large screens, such as the iPhone, BlackBerry Storm and
G1 all allow mobile users a normal web-browsing experience. Mobile usability improves so will
mobile. Therefore mobile internet became a great platform to run good ad campaigns. Google is one of
the companies who want to benefit from mobile advertising and moving fast to develop, exploit and
control mobile advertising by dictating the platforms and mechanisms we use to browse the web on
smart phones. In 2009 mobile advertising through text messaging and multimedia messages will grow,
and that Bluetooth marketing is also expected to see an increase.
Příloha A – Mobile Trends 2009
*www.gartner.com/it/page.jsp?id=867012 Gartner Inc.: Worlds Leading Market Reseach Company on
ICT and Mobile. Based on article published in January 28, 2009. And Comscore reports, January 2009
*Vertical applications: Soft wares specifically designed for one industrial purpose.
26